1.6.2012

Úřední věstník Evropské unie

L 142/1

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2012/13/EU

ze dne 22. května 2012

o právu na informace v trestním řízení

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 82 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

popostoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Unie si stanovila cíl udržovat a rozvíjet prostor svobody, bezpečnosti a práva. Podle závěrů předsednictví ze zasedání Evropské rady v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999, a zejména bodu 33 těchto závěrů, by měla být zásada vzájemného uznávání rozsudků a jiných rozhodnutí justičních orgánů základním kamenem justiční spolupráce v občanských i trestních věcech v rámci Unie, jelikož posílené vzájemné uznávání a nezbytné sblížení právních předpisů by usnadnilo spolupráci mezi příslušnými orgány a soudní ochranu práv jednotlivce.

(2)

Dne 29. listopadu 2000 Rada v souladu se závěry z Tampere přijala program opatření k uplatňování zásady vzájemného uznávání rozhodnutí v trestních věcech (3). V úvodu programu je uvedeno, že cílem vzájemného uznávání je „posílit spolupráci mezi členskými státy, ale rovněž zlepšit ochranu práv jednotlivce“.

(3)

Provádění zásady vzájemného uznávání rozhodnutí v trestních věcech předpokládá vzájemnou důvěru členských států v systémy trestního soudnictví ostatních členských států. Rozsah vzájemného uznávání závisí do značné míry na řadě parametrů, mezi něž patří mechanismy na ochranu práv podezřelých nebo obviněných a společné minimální normy nezbytné pro snazší uplatňování zásady vzájemného uznávání.

(4)

Vzájemné uznávání rozhodnutí v trestních věcech lze úspěšně provádět pouze v prostředí důvěry, v němž nejen justiční orgány, ale i všichni účastníci trestního řízení považují rozhodnutí justičních orgánů jiných členských států za rovnocenná rozhodnutím vlastních orgánů, což vyžaduje nejen důvěru v dostatečnost pravidel jiných členských států, ale i důvěru v to, že uvedená pravidla jsou správně uplatňována.

(5)	Článek 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a článek 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „EÚLP“) zakotvují právo na spravedlivý proces. Ustanovení čl. 48 odst. 2 Listiny zaručuje respektování práva na obhajobu.

(6)	Článek 6 Listiny a článek 5 EÚLP zakotvují právo na svobodu a osobní bezpečnost. Žádná omezení tohoto práva nesmějí překročit omezení přípustná podle článku 5 EÚLP a odvozená z judikatury Evropského soudu pro lidská práva.

(7)	Přestože jsou všechny členské státy stranami EÚLP, zkušenosti ukazují, že tato skutečnost sama o sobě nezaručuje vždy dostatečnou úroveň důvěry v systémy trestního soudnictví jiných členských států.

(8)	Posílení vzájemné důvěry vyžaduje podrobná pravidla pro ochranu procesních práv a záruk vyplývajících z Listiny a EÚLP.

(9)

Ustanovení čl. 82 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie upravuje stanovení minimálních pravidel použitelných ve všech členských státech s cílem usnadnit vzájemné uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí a policejní a justiční spolupráci v trestních věcech s přeshraničním rozměrem. V uvedeném ustanovení se uvádějí „práva osob v trestním řízení“ jako jedna z oblastí, v nichž mohou být minimální pravidla stanovena.

(10)	Společná minimální pravidla by měla vést k posílení důvěry v systémy trestního soudnictví všech členských států, což by mělo vést k účinnější justiční spolupráci v atmosféře vzájemné důvěry. Tato společná minimální pravidla by měla být stanovena pro oblast informací v trestním řízení.

(11)

Dne 30. listopadu 2009 přijala Rada usnesení o cestovní mapě pro posílení procesních práv podezřelých nebo obviněných osob v trestním řízení (4) (dále jen „cestovní mapa“). Cestovní mapa vyzvala k postupnému přijetí opatření týkajících se práva na překlady a tlumočení (opatření A), práva na informace o právech a informace o obvinění (opatření B), práva na právní poradenství a právní pomoc (opatření C), práva na komunikaci s příbuznými, zaměstnavateli a konzulárními úřady (opatření D) a zvláštní ochrany pro podezřelé nebo obviněné osoby, které jsou zranitelné (opatření E). Cestovní mapa zdůrazňuje, že pořadí těchto práv je pouze indikativní a může dojít k jeho změně v závislosti na prioritách. Je navržena jako funkční celek; pouze až budou provedeny všechny její části, budou naplno pocítěny její pozitivní účinky.

(12)

Dne 11. prosince 2009 Evropská rada cestovní mapu uvítala a učinila ji součástí Stockholmského programu – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je (5) (bod 2.4.). Evropská rada zdůraznila, že tato cestovní mapa není vyčerpávající, a vyzvala Komisi, aby posoudila další prvky minimálních procesních práv podezřelých a obviněných a vyhodnotila, zda je třeba se v zájmu podpory lepší spolupráce v této oblasti zabývat dalšími otázkami jako například presumpcí neviny.

(13)	Prvním opatřením přijatým podle cestovní mapy, opatřením A, byla směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU ze dne 20. října 2010 o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení (6).

(14)

Tato směrnice se týká opatření B cestovní mapy. Stanoví minimální společné normy, jež mají platit v oblasti informací o právech a o obvinění, které se mají sdělit podezřelým nebo obviněným ze spáchání trestného činu, s cílem posílit vzájemnou důvěru mezi členskými státy. Tato směrnice vychází z práv stanovených v Listině, a zejména v článcích 6, 47 a 48 Listiny, přičemž vychází z článků 5 a 6 EÚLP, jak jsou vykládány Evropským soudem pro lidská práva. Výraz „obvinění“ je v této směrnici používán ve stejném smyslu jako výraz „obvinění“ v čl. 6 odst. 1 EÚLP.

(15)	Ve sdělení ze dne 20. dubna 2010 nazvaném „Poskytování prostoru svobody, bezpečnosti a práva evropským občanům – Akční plán provádění Stockholmského programu“ Komise oznámila, že podá legislativní návrh o právu na informace o právech a o obvinění v roce 2010.

(16)	Tato směrnice by se měla vztahovat na podezřelé a obviněné bez ohledu na jejich právní postavení, občanství či státní příslušnost.

(17)

V některých členských státech má pravomoc ukládat sankce za poměrně méně závažné delikty jiný orgán než soud s příslušností v trestních věcech. Tak tomu může být například ve vztahu k dopravním přestupkům, které jsou páchány ve větší míře a které lze zjistit při dopravní kontrole. V takových případech by nebylo přiměřené požadovat, aby příslušný orgán zajišťoval veškerá práva podle této směrnice. V členských státech, jejichž právo umožňuje uložení sankce za méně závažné delikty takovým orgánem, přičemž toto rozhodnutí lze napadnout u soudu s příslušností v trestních věcech nebo lze případ jiným způsobem postoupit takovému soudu, by se proto tato směrnice měla vztahovat pouze na řízení před uvedeným soudem vycházející z takového napadení či postoupení.

(18)	Právo na informace o procesních právech, které vyplývá z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, by mělo být výslovně zavedeno touto směrnicí.

(19)

Příslušné orgány by měly podezřelého nebo obviněného neprodleně ústně či písemně informovat o těch právech, tak jak platí podle vnitrostátního práva, která jsou podstatná pro zaručení spravedlivého procesu v souladu s touto směrnicí. Pro umožnění praktického a účinného výkonu těchto práv je tyto informace třeba poskytovat v průběhu řízení neprodleně a nejpozději předtím, než je podezřelý nebo obviněný poprvé úředně vyslýchán policií nebo jiným příslušným orgánem.

(20)

Tato směrnice stanoví minimální požadavky na informace o právech podezřelého nebo obviněného. Není tím dotčeno poskytování informací o dalších procesních právech, jež vyplývají z Listiny, EÚLP, vnitrostátního práva a platného práva Unie, jak je vykládají příslušné soudy a tribunály. Jakmile byly informace o konkrétním právu poskytnuty, neměly by být příslušné orgány povinny tento úkon opakovat, pokud to nevyžadují zvláštní okolnosti případu nebo konkrétní pravidla vnitrostátního práva.

(21)

Odkazy na podezřelého nebo obviněného, který je zatčen nebo zadržen, obsažené v této směrnici by měly být chápány jako odkazy na každou situaci, kdy je podezřelý nebo obviněný v průběhu řízení zbaven svobody ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. c) EÚLP, jak toto ustanovení vykládá judikatura Evropského soudu pro lidská práva.

(22)

Je-li podezřelý nebo obviněný zatčen nebo zadržen, měla by být informace o platných procesních právech poskytnuta ve formě snadno srozumitelného písemného poučení, které mu pomůže porozumět svým právům. Takovéto písemné poučení by mělo být poskytnuto každému zatčenému neprodleně poté, co je zbaven svobody zásahem orgánů činných v trestním řízení v souvislosti s trestním řízením. V poučení by měly být uvedeny základní informace o každé možnosti napadnout zákonnost zatčení, dosáhnout přezkumu zadržení či požádat o předběžné propuštění v případě a v rozsahu, v jakém to umožňuje příslušné vnitrostátní právo. Aby se napomohlo členským státům s formulací písemného poučení o právech, obsahuje příloha I této směrnice jeho vzor. Tento vzor je indikativní a může být přezkoumán v souvislosti se zprávou Komise o provádění této směrnice a rovněž poté, co nabudou platnosti všechna opatření cestovní mapy. Písemné poučení může obsahovat ostatní relevantní procesní práva, která jsou platná v členských státech.

(23)	Konkrétní podmínky a pravidla týkající se práva podezřelého nebo obviněného nechat vyrozumět další osobu o svém zatčení či zadržení určí členské státy ve svých vnitrostátních právních předpisech. Podle cestovní mapy by výkonem tohoto práva neměl být dotčen řádný průběh trestního řízení.

(24)	Touto směrnicí nejsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy, které se týkají bezpečnosti osob ve vazebních zařízeních.

(25)	Členské státy by měly při poskytování informací podle této směrnice a v souladu se standardy stanovenými směrnicí 2010/64/EU zajistit podezřelému nebo obviněnému v případě potřeby překlad a tlumočení do jazyka, kterému rozumí.

(26)	Příslušné orgány by při poskytování informací podezřelým nebo obviněným podle této směrnice měly věnovat zvláštní pozornost osobám, které z důvodu například svého věku, duševního nebo fyzického stavu nemohou rozumět obsahu nebo smyslu sdělení.

(27)	Osoba obviněná ze spáchání trestného činu by měla dostat všechny informace o obvinění, jež jsou nutné k tomu, aby si mohla připravit svou obhajobu a aby byl zajištěn spravedlivý proces.

(28)

Informace poskytnuté podezřelému nebo obviněnému týkající se trestného činu, z jehož spáchání je podezírán nebo obviněn, by měly být poskytnuty neprodleně a nejpozději předtím, než je podezřelý nebo obviněný poprvé úředně vyslýchán policií nebo jiným příslušným orgánem, a to tak, aniž by bylo ovlivněno probíhající vyšetřování. Popis skutkových okolností týkajících se trestného činu, z jehož spáchání je daná osoba podezírána nebo obviněna, včetně času a místa, pokud jsou známy, a možné právní kvalifikace údajného trestného činu by měl být dostatečně podrobný, v zájmu spravedlivého procesu by měl zohledňovat stadium trestního řízení, kdy je poskytován, a měl by umožnit účinný výkon práva na obhajobu.

(29)	Změní-li se v průběhu trestního řízení podrobnosti obvinění natolik, že to podstatně ovlivní postavení podezřelého nebo obviněného, mělo by mu to být oznámeno, je-li to třeba k zajištění spravedlivého procesu, a to v náležitém čase, jenž umožňuje účinný výkon práva na obhajobu.

(30)

Dokumenty, a kde je to vhodné, fotografie a zvukové a obrazové záznamy, které mají podstatný význam pro účinné napadení zákonnosti zatčení nebo zadržení podezřelého nebo obviněného podle vnitrostátního práva, by měly být této osobě nebo jejímu právníkovi zpřístupněny nejpozději před tím, než má příslušný justiční orgán rozhodnout o zákonnosti zatčení nebo zadržení v souladu s čl. 5 odst. 4 EÚLP, a v náležitém čase, jenž umožňuje účinný výkon práva na napadení zákonnosti zatčení nebo zadržení.

(31)

Pro účely této směrnice by měl přístup k podstatným důkazům, jak je vymezuje vnitrostátní právo, ať svědčí ve prospěch či v neprospěch podezřelého nebo obviněného, nacházejícím se v držení orgánů příslušných pro konkrétní trestní případ zahrnovat přístup k takovým materiálům, jako jsou dokumenty, a kde je to vhodné, fotografie a zvukové a obrazové záznamy. V souladu s vnitrostátním právem mohou být tyto materiály obsaženy ve spisu nebo mohou být v držení příslušných orgánů jiným vhodným způsobem.

(32)

Přístup k podstatným důkazům nacházejícím se v držení příslušných orgánů, ať svědčí ve prospěch či v neprospěch obviněného, stanovený na základě této směrnice může být v souladu s vnitrostátním právem odepřen, pokud by mohl vést k vážnému ohrožení života či základních práv jiné osoby nebo kde je odmítnutí tohoto přístupu naprosto nezbytné pro ochranu důležitého veřejného zájmu. Každé odmítnutí tohoto přístupu musí být porovnáno s právy na obhajobu podezřelého nebo obviněného s ohledem na jednotlivá stadia trestního řízení. Omezení tohoto přístupu by měla být vykládána úzce a v souladu se zásadou práva na spravedlivý proces, jak je stanovena v EÚLP a vykládána judikaturou Evropského soudu pro lidská práva.

(33)	Právem na přístup k materiálům k případu by neměly být dotčeny vnitrostátní právní předpisy o ochraně osobních údajů a informací o místě pobytu svědků pod právní ochranou.

(34)	Přístup k materiálům k případu v souladu s touto směrnicí by měl být umožněn bezplatně, aniž by byly dotčeny vnitrostátní právní předpisy členských států stanovující poplatky za zhotovování kopií dokumentů ze spisu nebo hrazení nákladů na zaslání materiálů dotyčné osobě nebo jejímu právníkovi.

(35)	Každé poskytnutí informací podle této směrnice by měl příslušný orgán zaznamenat v souladu se stávajícími postupy pro záznamy podle vnitrostátního práva a nemělo by způsobovat žádnou další povinnost zavést nové mechanismy ani žádnou další administrativní zátěž.

(36)

Podezřelý nebo obviněný nebo jeho právník by měli mít právo napadnout podle vnitrostátního práva případné neposkytnutí nebo odmítnutí poskytnutí informací příslušnými orgány anebo neposkytnutí nebo odmítnutí poskytnutí přístupu k určitým materiálům k případu v souladu s touto směrnicí. Toto právo neukládá členským státům povinnost stanovit zvláštní odvolací postup, zvláštní mechanismus ani postup pro podávání stížností, jehož prostřednictvím lze takové neposkytnutí nebo odmítnutí napadnout.

(37)	Aniž je dotčena nezávislost justice a rozdíly v její organizaci v rámci Unie, měly by členské státy poskytnout příslušným úředním osobám v členských státech vhodnou odbornou přípravu s ohledem na cíle této směrnice nebo podpořit její poskytnutí.

(38)

Členské státy by měly přijmout všechna nezbytná opatření pro dosažení souladu s touto směrnicí. Některá ustanovení, jako je povinnost poskytnout podezřelému nebo obviněnému srozumitelně a přístupně vyjádřené informace o jeho právech, lze prakticky a účinně provádět různým způsobem, a to i prostřednictvím nelegislativních opatření, jako je vhodná odborná příprava příslušných orgánů, nebo prostřednictvím písemného poučení o právech vyhotoveného v jednoduchém jazyce bez použití odborných výrazů, aby bylo snadno srozumitelné pro laiky bez znalostí právních předpisů v oblasti trestního řízení.

(39)

Právo na písemné informace o právech při zatčení stanovené touto směrnicí by se mělo obdobně vztahovat také na osoby zadržené za účelem výkonu evropského zatýkacího rozkazu podle rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (7). Aby se napomohlo členským státům s formulací písemného poučení pro takové osoby, obsahuje příloha II této směrnice jeho vzor. Tento vzor je indikativní a může být přezkoumán v souvislosti se zprávou Komise o provádění této směrnice, a rovněž poté, co vstoupí v platnost všechna opatření cestovní mapy.

(40)

Tato směrnice stanoví minimální pravidla. Členské státy mohou práva v ní stanovená rozšířit s cílem poskytovat vyšší úroveň ochrany také v případech, jimiž se tato směrnice výslovně nezabývá. Úroveň ochrany by nikdy neměla být nižší než normy stanovené EÚLP v souladu s tím, jak je vykládá judikatura Evropského soudu pro lidská práva.

(41)	Tato směrnice ctí základní práva a dodržuje zásady uznané v Listině. Tato směrnice usiluje především o podporu práva na svobodu, práva na spravedlivý proces a práv na obhajobu. Měla by být odpovídajícím způsobem provedena.

(42)	Ustanovení této směrnice v případech, která odpovídají právům zaručeným EÚLP, by měla být vykládána a prováděna v souladu s těmito právy, jak je vykládá judikatura Evropského soudu pro lidská práva.

(43)

Jelikož cíle této směrnice, totiž stanovení společných minimálních pravidel týkajících se práva na informace v trestním řízení, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu jeho rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(44)	V souladu s článkem 3 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámily tyto členské státy své přání účastnit se přijímání a používání této směrnice.

(45)	V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání této směrnice a tato směrnice pro ně není závazná ani použitelná,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanoví pravidla týkající se práva podezřelých a obviněných na informace o jejich právech v trestním řízení a o obvinění proti nim. Stanoví rovněž pravidla o právu osob v řízení o výkonu evropského zatýkacího rozkazu na informace o jejich právech.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Tato směrnice se použije na každého od okamžiku, kdy ho příslušné orgány některého členského státu uvědomí, že je podezřelý nebo obviněný ze spáchání trestného činu, až do ukončení řízení, čímž se rozumí pravomocné rozhodnutí o tom, zda daný podezřelý nebo obviněný uvedený trestný čin spáchal, včetně případného odsuzujícího rozsudku a rozhodnutí o opravném prostředku.

2. Jestliže právo některého členského státu stanoví, že sankce za méně závažné delikty ukládá jiný orgán než soud s příslušností v trestních věcech a že uložení této sankce lze napadnout u takového soudu, vztahuje se tato směrnice pouze na řízení o tomto návrhu před uvedeným soudem.

Článek 3

Právo na informace o právech

1. Členské státy zajistí, aby byl každý podezřelý nebo obviněný neprodleně informován alespoň o následujících procesních právech, jak jsou uplatňována podle jejich vnitrostátního práva, aby tato práva mohla být účinně uplatněna:

a)	o právu na přístup k právníkovi;

b)	o právu na bezplatné právní poradenství a podmínky pro získání tohoto poradenství;

c)	o právu na to být seznámen s obviněním v souladu s článkem 6;

d)	o právu na tlumočení a překlad;

e)	o právu nevypovídat.

2. Členské státy zajistí, aby byly informace uvedené v odstavci 1 poskytovány ústně nebo písemně a vyjádřeny srozumitelně a přístupně, s ohledem na jakékoli zvláštní potřeby zranitelných podezřelých či zranitelných obviněných.

Článek 4

Poučení o právech při zatčení

1. Členské státy zajistí, aby podezřelý nebo obviněný, který je zatčen nebo zadržen, neprodleně obdržel písemné poučení o svých právech. Musí mít možnost si toto poučení přečíst a ponechat si je u sebe po celou dobu, kdy je zbaven svobody.

2. Vedle informací uvedených v článku 3 musí písemné poučení o právech uvedené v odstavci 1 tohoto článku obsahovat informace o následujících právech, jak jsou uplatňována podle vnitrostátního práva:

a)	právu na přístup k materiálům k případu;

b)	právu nechat vyrozumět konzulární úřad a jednu další osobu;

c)	právu na naléhavou lékařskou pomoc; a

d)	maximálním počtu hodin nebo dnů, po něž může být podezřelý nebo obviněný zbaven svobody před tím, než bude postaven před justiční orgán.

3. V písemném poučení o právech musí být uvedeny i základní informace o každé možnosti v souladu s vnitrostátním právem napadnout zákonnost zatčení dosáhnout přezkumu zadržení či požádat o předběžné propuštění.

4. Písemné poučení o právech musí být sepsáno srozumitelně a přístupně. Indikativní vzor písemného poučení o právech je obsažen v příloze I.

5. Členské státy zajistí, aby podezřelý nebo obviněný obdržel písemné poučení o právech sepsané v jazyce, kterému rozumí. Není-li písemné poučení o právech v příslušném jazyce k dispozici, musí být podezřelý nebo obviněný o svých právech poučen ústně v jazyce, kterému rozumí. Písemné poučení o právech v jazyce, kterému podezřelý nebo obviněný rozumí, se mu poskytne bez zbytečného odkladu.

Článek 5

Písemné poučení o právech v řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu

1. Členské státy zajistí, aby osoba zadržená za účelem výkonu evropského zatýkacího rozkazu obdržela neprodleně vhodné písemné poučení o právech obsahující informace o jejích právech podle právních předpisů, kterými se provádí rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV ve vykonávajícím členském státě.

2. Písemné poučení o právech musí být sepsáno srozumitelně a přístupně. Indikativní vzor písemného poučení o právech je obsažen v příloze II.

Článek 6

Právo na informace o obvinění

1. Členské státy zajistí, aby byly podezřelému nebo obviněnému poskytnuty informace o trestném činu, z jehož spáchání je podezírán nebo obviněn. Tyto informace mu musí být poskytnuty neprodleně a v tak podrobné formě, aby byl zajištěn spravedlivý proces a účinný výkon práva na obhajobu.

2. Členské státy zajistí, aby byl podezřelý nebo obviněný, který je zatčen nebo zadržen, informován o důvodech svého zatčení nebo zadržení, a to i o trestném činu, z jehož spáchání je podezírán nebo obviněn.

3. Členské státy zajistí, aby nejpozději při předložení obžaloby soudu, byly poskytnuty podrobné informace o obvinění, včetně informací o povaze a právní kvalifikaci trestného činu a o formě účasti obviněného.

4. Členské státy zajistí, aby byl podezřelý nebo obviněný neprodleně informován o změnách v údajích, které mu byly poskytnuty v souladu s tímto článkem, je-li to nezbytné k zajištění spravedlivého procesu.

Článek 7

Právo na přístup k materiálům k případu

1. Je-li určitá osoba zatčena a zadržena ve kterémkoli stadiu trestního řízení, zajistí členské státy, aby zatčené osobě nebo jejímu právníkovi byly zpřístupněny dokumenty související s daným případem, jež se nachází v držení příslušných orgánů a jež jsou nezbytné pro účinné napadení zákonnosti zatčení či zadržení podle vnitrostátního práva.

2. Členské státy zajistí, aby byl podezřelému nebo obviněnému či jeho právníkovi zajištěn přístup alespoň ke všem podstatným důkazům nacházejícím se v držení příslušných orgánů, ať svědčí ve prospěch či v neprospěch podezřelého nebo obviněného, aby byly zajištěny spravedlivý proces a příprava obhajoby.

3. Aniž je dotčen odstavec 1, musí být přístup k materiálům uvedeným v odstavci 2 poskytnut v náležitém čase, jenž umožňuje účinný výkon práv na obhajobu, a nejpozději při předložení obžaloby soudu. Pokud příslušné orgány zajistí další podstatné důkazy, poskytnou k nim přístup v náležitém čase, jenž umožní jejich posouzení.

4. Odchylně od odstavců 2 a 3, není-li to v rozporu s právem na spravedlivý proces, lze odepřít přístup k určitým materiálům v případě, že by poskytnutí tohoto přístupu mohlo vést k závažnému ohrožení života nebo základních práv jiné osoby nebo je-li toto odepření naprosto nezbytné za účelem ochrany důležitého veřejného zájmu, například pokud by tento přístup mohl narušit probíhající vyšetřování nebo závažně ohrozit národní bezpečnost členského státu, v němž trestní řízení probíhá. Členské státy zajistí, aby rozhodnutí o odepření určitých materiálů v souladu s tímto odstavcem učinil postupem podle vnitrostátního práva justiční orgán nebo aby toto rozhodnutí alespoň podléhalo justičnímu přezkumu.

5. Přístup k informacím podle tohoto článku je bezplatný.

Článek 8

Kontrola a opravné prostředky

1. Členské státy zajistí, aby každé poskytnutí informací podezřelému nebo obviněnému podle článků 3 až 6 bylo zaznamenáno postupem uvedeným v právních předpisech daného členského státu.

2. Členské státy zajistí, aby podezřelý nebo obviněný či jeho právník měl právo postupem podle vnitrostátního práva napadnout případné neposkytnutí nebo odmítnutí poskytnutí informací v souladu s touto směrnicí příslušnými orgány.

Článek 9

Odborná příprava

Aniž je dotčena nezávislost justice a rozdíly v její organizaci v rámci Unie, členské státy vyžadují po osobách odpovědných za odbornou přípravu soudců, státních zástupců a justičních a policejních zaměstnanců zapojených do trestního řízení, aby poskytovaly vhodnou odbornou přípravu s ohledem na cíle této směrnice.

Článek 10

Zachování úrovně ochrany

Žádné ustanovení této směrnice nesmí být vykládáno tak, aby omezovalo práva zaručená a procesní záruky poskytované Listinou, EÚLP, jinými příslušnými ustanoveními mezinárodního práva nebo právem kteréhokoli členského státu, které stanoví vyšší úroveň ochrany, nebo že se od těchto práv a procesních záruk odchyluje.

Článek 11

Provedení

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 2. června 2014.

2. Členské státy předají znění těchto předpisů Komisi.

3. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu stanoví členské státy.

Článek 12

Zpráva

Do 2. června 2015 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které zhodnotí, do jaké míry členské státy přijaly opatření nezbytná k dosažení souladu s touto směrnicí, a případně předloží legislativní návrhy.

Článek 13

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 14

Určení

Tato směrnice je určena členským státům v souladu se Smlouvami.

Ve Štrasburku dne 22. května 2012.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

N. WAMMEN

(1) Úř. věst. C 54, 19.2.2011, s. 48.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 26. dubna 2012.ku).

(3) Úř. věst. C 12, 15.1.2001, s. 10.

(4) Úř. věst. C 295, 4.12.2009, s. 1.

(5) Úř. věst. C 115, 4.5.2010, s. 1.

(6) Úř. věst. L 280, 26.10.2010, s. 1.

(7) Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1.

PŘÍLOHA I

Indikativní vzor písemného poučení o právech

Jediným účelem tohoto vzoru je pomoci vnitrostátním orgánům při formulaci jejich poučení o právech na vnitrostátní úrovni. Členské státy nejsou povinny tento vzor použít. Při přípravě podoby svého poučení o právech mohou příslušné orgány tento vzor upravit tak, aby odpovídal jejich vnitrostátním předpisům, a rozšířit jej o další užitečné informace. Poučení o právech členského státu se předává při zatčení či zadržení. To však členským státům nebrání v tom, aby podezřelým či obviněným poskytovaly písemné informace i v jiných situacích během trestního řízení.

Pokud jste zatčen(a) či zadržena(a), máte tato práva:

A. PRÁVNÍK/PRÁVNÍ POMOC

Máte právo důvěrně hovořit se svým právníkem. Právník je nezávislý na policii. Potřebujete-li pomoci kontaktovat právníka, požádejte policii a ona Vám pomůže. V některých případech je tato pomoc bezplatná. Požádejte policii o bližší informace.

B. INFORMACE O OBVINĚNÍ

Máte právo vědět, proč jste byl(a) zatčen(a) nebo zadržen(a) a ze spáchání jakého činu jste podezírán(a).

C. TLUMOČENÍ A PŘEKLAD

Pokud nemluvíte jazykem, kterým hovoří policie nebo jiné příslušné orgány, nebo tomuto jazyku nerozumíte, máte právo na bezplatnou pomoc tlumočníka. Tlumočník Vám může pomoci v komunikaci s Vaším právníkem, a pokud jde o obsah vašich rozhovorů, je vázán mlčenlivostí. Máte právo na překlad alespoň důležitých částí podstatných dokumentů, které se týkají vašeho případu, včetně veškerých soudních příkazů vedoucích k Vašemu zatčení, veškerých obvinění a obžalob a veškerých rozsudků. Za určitých okolností Vám může být zajištěn ústní překlad či shrnutí.

D. PRÁVO NEVYPOVÍDAT

Během výslechu policií nebo jinými příslušnými orgány nejste povinen(na) odpovídat na otázky týkající se trestného činu, který jste údajně spáchal(a). S rozhodnutím v této věci Vám může pomoci Váš právník.

E. PŘÍSTUP K DOKUMENTŮM

Pokud jste zatčen(a) a zadržen(a), máte (Vy nebo Váš právník) právo nahlédnout do podstatných dokumentů nutných k napadení Vašeho zatčení nebo zadržení. Pokud se Váš případ dostane před soud, budete mít (Vy nebo Váš právník) právo na přístup k podstatným důkazům, které svědčí ve Váš prospěch nebo ve Váš neprospěch.

F. VYROZUMĚNÍ DALŠÍ OSOBY O VAŠEM ZATČENÍ NEBO ZADRŽENÍ/VYROZUMĚNÍ VAŠEHO KONZULÁTU NEBO VELVYSLANECTVÍ

Pokud jste zatčen(a) či zadržen(a), měl(a) byste sdělit policii, zda si přejete nechat o svém zadržení někoho vyrozumět, např. člena své rodiny nebo svého zaměstnavatele. V některých případech může být Vaše právo na vyrozumění další osoby o Vašem zadržení dočasně omezeno. V takovém případě Vás o tom policie informuje.

Jste-li cizinec/cizinka, sdělte policii, zda si přejete, aby byl o Vašem zadržení vyrozuměn Váš konzulární úřad nebo velvyslanectví. Rovněž policii prosím sdělte, zda si přejete kontaktovat pracovníka konzulárního úřadu nebo velvyslanectví.

G. NALÉHAVÁ LÉKAŘSKÁ POMOC

Jste-li zatčen(a) nebo zadržen(a), máte právo na naléhavou lékařskou pomoc. Pokud tuto pomoc potřebujete, sdělte to prosím policii.

H. DOBA ZBAVENÍ SVOBODY

Po zatčení můžete být zbaven(a) svobody nebo zadržen(a) nejdéle po dobu … [uveďte příslušný počet hodin/dní]. Po uplynutí této lhůty musíte být propuštěn(a), nebo předveden(a) před soudce, který rozhodne o Vašem dalším zadržování. Požádejte svého právníka nebo soudce o informace týkající se možnosti napadnout Vaše zatčení, dosáhnout přezkumu zadržení či požádat o předběžné propuštění.

PŘÍLOHA II

Indikativní vzor písemného poučení o právech pro osoby zadržené na základě evropského zatýkacího rozkazu

Byl(a) jste zadržen(a) na základě evropského zatýkacího rozkazu. Máte tato práva:

A. INFORMACE O EVROPSKÉM ZATÝKACÍM ROZKAZU

Máte právo být informován(a) o obsahu evropského zatýkacího rozkazu, na jehož základě jste byl(a) zadržen(a).

B. POMOC PRÁVNÍKA

C. TLUMOČENÍ A PŘEKLAD

Pokud nemluvíte jazykem, kterým hovoří policie nebo jiné příslušné orgány, nebo tomuto jazyku nerozumíte, máte právo na bezplatnou pomoc tlumočníka. Tlumočník Vám může pomoci v komunikaci s vaším právníkem, a pokud jde o obsah vašich rozhovorů, je vázán mlčenlivostí. Máte právo na překlad evropského zatýkacího rozkazu do jazyka, kterému rozumíte. Za určitých okolností Vám může být zajištěn ústní překlad či shrnutí.

D. VYSLOVENÍ SOUHLASU

Máte právo vyslovit souhlas nebo nesouhlas se svým předáním do státu, který o Vaše předání žádá. Váš souhlas celé řízení urychlí. [Některé členské státy mohou na tomto místě uvést: „Změnit toto rozhodnutí v pozdější fázi může být obtížné, či dokonce nemožné.“] Pro podrobnější informace se obraťte na příslušné orgány nebo na svého právníka

E. SLYŠENÍ

Pokud nesouhlasíte se svým předáním, máte právo na slyšení před justičním orgánem.

1.6.2012

Úřední věstník Evropské unie

L 142/11

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 458/2012

ze dne 31. května 2012,

kterým se provádí čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) č. 377/2012 o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, subjektům a orgánům, které ohrožují mír, bezpečnost nebo stabilitu v Republice Guineji-Bissau

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 377/2012 (1), a zejména na čl. 11 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 3. května 2012 přijala Rada nařízení (EU) č. 377/2012.

(2)

Vzhledem k závažnosti situace v Guineji-Bissau a v souladu s rozhodnutím Rady 2012/285/SZBP ze dne 31. května 2012 o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, subjektům a orgánům, které ohrožují mír, bezpečnost nebo stabilitu v Republice Guinea-Bissau (2) by měly být na seznam fyzických a právnických osob, subjektů nebo orgánů, na něž se vztahují omezující opatření, obsažený v příloze I nařízení (EU) č. 377/2012, zařazeny další osoby,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Seznam obsažený v příloze I nařízení (EU) č. 377/2012 se nahrazuje seznamem v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 31. května 2012.

Za Radu

předseda

N. WAMMEN

(1) Úř. věst. L 119, 4.5.2012, s. 1.

(2) Viz strana 36 v tomto čísle Úředního věstníku.

PŘÍLOHA

Seznam osob podle článku 1

	Jméno	Identifikační údaje (datum a místo narození (dat. nar. a místo nar.), číslo pasu / číslo průkazu totožnosti apod.)	Důvody zařazení na seznam	Datum zařazení na seznam
1.	Generál António INJAI (také znám jako António INDJAI)	státní příslušnost: Guinea-Bissau dat. nar.: 20. ledna 1955 místo nar.: Encheia, sektor Bissorá, oblast Oio, Guinea-Bissau rodiče: Wasna Injai a Quiritche Cofte úřední funkce: Generálporučík náčelník generálního štábu ozbrojených sil Pas: Diplomatický pas AAID00435 datum vydání: 18.2.2010 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 18.2.2013	António Injai se osobně podílel na plánování a vedení vzpoury, k níž došlo dne 1. dubna 2010 a která vyvrcholila nezákonným zatčením předsedy vlády Carla Gomese Júniora a následně i tehdejšího náčelníka generálního štábu ozbrojených sil Josého Zamory Indutyho; během volebního období v roce 2012 Antonio Injai z pozice náčelníka generálního štábu ozbrojených sil činil výhružná prohlášení o svém záměru svrhnout zvolené orgány a zmařit volební proces. Antonio Injai byl zapojen do operačního plánování státního převratu, k němuž došlo dne 12. dubna 2012. V době bezprostředně po převratu vydal první komuniké „vojenského velení“ generální štáb ozbrojených sil, v jehož čele generál Injai stojí.	3.5.2012
2.	Generálmajor Mamadu TURE (N'KRUMAH)	státní příslušnost: Guinea-Bissau dat. nar.: 26. dubna 1947 úřední funkce: Zástupce náčelníka generálního štábu ozbrojených sil Diplomatický pas č. DA0002186 datum vydání: 30.3.2007 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 26.8.2013	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	3.5.2012
3.	Generál Estêvão NA MENA	dat. nar.: 7. března 1956 úřední funkce: Generální inspektor ozbrojených sil	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	3.5.2012
4.	Brigádní generál Ibraima CAMARA (také znám jako „Papa Camara“)	státní příslušnost: Guinea-Bissau dat. nar.: 11. května 1964 rodiče: Suareba Camara a Sale Queita úřední funkce: Náčelník generálního štábu vzdušných ozbrojených sil Diplomatický pas č. AAID00437 datum vydání: 18. 2. 2010 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 18.2.2013	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	3.5.2012
5.	Podplukovník Daba NA WALNA (také znám jako „Daba Na Walna“)	státní příslušnost: Guinea-Bissau dat. nar.: 6. června 1966 rodiče: Samba Naualna a In-Uasne Nanfafe úřední funkce: Mluvčí „vojenského velení“ pas č. SA 0000417 datum vydání: 29.10.2003 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 10.3.2013	Mluvčí „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	3.5.2012
6.	Generál Augusto MÁRIO CÓ	úřední funkce: Náčelník generálního štábu pozemních ozbrojených sil.	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	3.5.2012
7.	Generál Saya Braia Na NHAPKA	státní příslušnost: Guinea-Bissau úřední funkce: Velitel prezidentské stráže	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	1.6.2012
8.	Plukovník Tomás DJASSI	státní příslušnost: Guinea-Bissau dat. nar.: 18. září 1968 úřední funkce: Velitel národní gardy Pas: AAIS00820 datum vydání: 24.11.2010 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 27.4.2012	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012. Blízký poradce náčelníka generálního štábu ozbrojených sil Antónia Injaiho.	1.6.2012
9.	Plukovník Cranha DANFÁ	státní příslušnost: Guinea-Bissau úřední funkce: Velitel operací společného štábu ozbrojených sil	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012. Blízký poradce náčelníka generálního štábu ozbrojených sil Antónia Injaiho.	1.6.2012
10.	Plukovník Celestino de CARVALHO	státní příslušnost: Guinea-Bissau dat. nar.: 14.6.1955 rodiče: Domingos de Carvalho a Josefa Cabral úřední funkce: Předseda Institutu národní obrany Pas: Diplomatický pas DA0002166 datum vydání: 19.2.2007 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 15.4.2013	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012. Bývalý náčelník generálního štábu vzdušných ozbrojených sil. To, že byl v delegaci “vojenského velení”, která se dne 26. dubna setkala s Hospodářským společenstvím států západní Afriky (ECOWAS) potvrzuje jeho účast ve “vojenském velení”.	1.6.2012
11.	Kapitán (námořnictva) Sanhá CLUSSÉ	státní příslušnost: Guinea-Bissau Datum narození: 28. září 1965 rodiče: Clusse Mutcha a Dalu Imbungue úřední funkce: Zastupující náčelník generálního štábu námořních ozbrojených sil. Pas: SA 0000515 datum vydání: 8.12.2003 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 29.8.2013	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012. To, že byl v delegaci “vojenského velení”, která se dne 26. dubna setkala s Hospodářským společenstvím států západní Afriky (ECOWAS) potvrzuje jeho účast ve “vojenském velení”.	1.6.2012
12.	Podplukovník Júlio NHATE	státní příslušnost: Guinea-Bissau rok narození: 1972 úřední funkce: Velitel výsadkářského pluku	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012. Podplukovník Júlio NHATE řídil vojenskou operaci na podporu státního převratu, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	1.6.2012
13.	Podplukovník Tchipa NA BIDON	státní příslušnost: Guinea-Bissau Datum narození: 28. května 1954 rodiče: „Nabidom“ úřední funkce: Velitel vojenského zpravodajství Pas: Diplomatický pas DA0001564 datum vydání: 30.11.2005 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 15.5.2011	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	1.6.2012
14.	Podplukovník Tcham NA MAN (také znám jako Namam)	státní příslušnost: Guinea-Bissau dat. nar.: 27. února 1953 rodiče: Biute Naman a Ndjade Na Noa úřední funkce: Ředitel vojenské nemocnice ozbrojených sil Pas: SA0002264 datum vydání: 24.7.2006 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 23.7.2009	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012. Podplukovník Tcham Na Man je rovněž členem vysokého vojenského velení.	1.6.2012
15.	Major Samuel FERNANDES	státní příslušnost: Guinea-Bissau Datum narození: 22. ledna 1965 rodiče: José Fernandes a Segunda Iamite úřední funkce: Zástupce velitele operací národní gardy Pas: AAIS00048 datum vydání: 24.3.2009 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 24.3.2012	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	1.6.2012
16.	Major Idrissa DJALÓ	státní příslušnost: Guinea-Bissau dat. nar.: 6. ledna 1962 úřední funkce: Protokolární poradce náčelníka generálního štábu ozbrojených sil	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012. Byl jedním z prvních důstojníků, který se veřejně přihlásil ke členství ve „vojenském velení“ tím, že podepsal jedno z jeho prvních komuniké (č. 5 ze dne 13. dubna). Major Djaló rovněž slouží ve vojenském zpravodajství.	1.6.2012
17.	Velitel (námořnictva) Bion NA TCHONGO (také znám jako Nan Tchongo)	státní příslušnost: Guinea-Bissau dat. nar.: 8. dubna 1961 rodiče: Cunha Nan Tchongo a Bucha Natcham úřední funkce: Velitel námořního zpravodajství Pas: Diplomatický pas DA0001565 datum vydání: 1.12.2005 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 30.11.2008	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	1.6.2012
18.	Velitel (námořnictva) Agostinho Sousa CORDEIRO	státní příslušnost: Guinea-Bissau dat. nar.: 28. května 1962 rodiče: Luis Agostinho Cordeiro a Domingas Soares úřední funkce: Velitel logistiky společného štábu ozbrojených sil Pas: SA0000883 datum vydání: 14.4.2004 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 15.4.2013	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	1.6.2012
19.	Kapitán Paulo SUNSAI	státní příslušnost: Guinea-Bissau úřední funkce: Zástupce vojenského velitele severní oblasti	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	1.6.2012
20.	Nadporučík Lassana CAMARÁ	státní příslušnost: Guinea-Bissau úřední funkce: Velitel finančních služeb ozbrojených sil	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012. Odpovídá za zpronevěru státních prostředků patřících celnímu úřadu, generálnímu ředitelství pro dopravu a generálnímu ředitelství pro hranice a migraci. Z těchto prostředků je financováno „vojenské velení“.	1.6.2012
21.	Nadporučík Julio NA MAN	státní příslušnost: Guinea-Bissau úřední funkce: Pobočník náčelníka generálního štábu ozbrojených sil	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012. Nadporučík Na Man se aktivně podílel na operativním velení při státním převratu, ke kterému došlo dne 12. dubna, na základě příkazů Antónia Injaiho. Jménem „vojenského velení“ se rovněž účastnil jednání s politickými stranami.	1.6.2012

1.6.2012

Úřední věstník Evropské unie

L 142/16

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 459/2012

ze dne 29. května 2012,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 a nařízení Komise (ES) č. 692/2008 z hlediska emisí z lehkých osobních a z užitkových vozidel (Euro 6)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (1), a zejména na čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (2), a zejména na čl. 39 odst. 2 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 715/2007 a nařízení Komise (ES) č. 692/2008 ze dne 18. července 2008, kterým se provádí a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (3), stanoví společné technické požadavky na schvalování typu motorových vozidel a náhradních dílů z hlediska jejich emisí a stanoví pravidla pro shodnost v provozu, životnost zařízení k regulaci znečisťujících látek, palubní diagnostické systémy (OBD), měření spotřeby paliva a přístupnost informací o opravách a údržbě vozidla.

(2)	Podle nařízení (ES) č. 715/2007 má být vymezena norma pro počet částic (PN) u vozidel vybavených zážehovými motory, která mají být schválena podle norem Euro 6.

(3)	Částice emitované vozidly se mohou ukládat v plicních sklípcích a vést k respiračním a kardiovaskulárním onemocněním a zvýšené úmrtnosti. Proto je ve veřejném zájmu, aby ochrana proti těmto částicím byla vysoká.

(4)

Pro měření emisí částic z vozidel se zážehovým motorem se v současnosti používá protokol měření programu pro měření částic (PMP), který byl vytvořen pro vozidla se vznětovým motorem. Existují však důkazy, že spektrum velikosti a chemické složení emisí částic u vozidel se zážehovým motorem mohou být jiné než u vozidel se vznětovým motorem. Spektrum velikosti částic a jejich chemické složení a také účinnost současné techniky měření při kontrole emisí škodlivých částic by měly být neustále přezkoumávány. V budoucnu může být vyžadován přezkum uvedeného protokolu měření pro vozidla se zážehovým motorem.

(5)

Na základě současných poznatků je úroveň emisí částic z běžných motorů s nepřímým vstřikováním, kdy se palivo vstřikuje do sacího potrubí nebo do vstupních průchodů, a nikoli přímo do spalovací komory, nízká. Proto se zdá oprávněné omezit nyní regulativní opatření pouze na vozidla s motorem s přímým vstřikováním, aniž by bylo vyloučeno další zkoumání a sledování emisních vlastností všech zážehových motorů, zejména pokud jde o spektrum velikosti a chemické složení emitovaných částic a také o emise při skutečné jízdě, a Komise by měla v případě nutnosti navrhnout další regulativní opatření, rovněž s přihlédnutím k budoucímu podílu motorů s nepřímým vstřikováním na trhu.

(6)

V nařízení (ES) č. 692/2008 je pro vozidla se vznětovým motorem Euro 6 stanovena mezní hodnota emisí pro počet částic ve výši 6 × 1011 #/km. V souladu se zásadou technologicky neutrálních právních předpisů by příslušná mezní hodnota emisí pro vozidla se zážehovým motorem Euro 6 měla být tatáž, jelikož neexistují žádné důkazy o tom, že by částice emitované zážehovými motory měly nižší specifickou toxicitu než částice emitované vznětovými motory.

(7)

Očekává se, že do některých vozidel Euro 6 bude možné s přiměřenými náklady začlenit filtry částic benzínu, účinné technologie následného zpracování pro omezení částic emitovaných vozidly se zážehovým motorem. Kromě toho se zdá pravděpodobné, že v období během tří let po povinných datech stanovených pro Euro 6 v článku 10 nařízení (ES) č. 715/2007 bude možné dosáhnout u mnoha aplikací podobného snížení emisí počtu částic s pomocí vnitřní úpravy motoru s výrazně nižšími náklady. Jakákoli úprava motoru musí být použitelná na veškeré podmínky činnosti motoru, aby se zajistilo, že se při absenci zařízení pro následné zpracování nezhorší úrovně emisí za podmínek skutečné jízdy.

(8)

Aby bylo možné vyvinout všechny nezbytné technologie a poskytnout přiměřenou dobu na přípravu, měl by být přijat dvoufázový přístup, v rámci nějž by se v druhé fázi použily mezní hodnoty počtu částic platné pro vozidla se vznětovým motorem Euro 6 rovněž na vozidla se zážehovým motorem s přímým vstřikováním.

(9)	Pozornost bude věnována emisím částic z vozidel se zážehovým motorem za podmínek skutečné jízdy a vývoji příslušných zkušebních postupů. Komise by měla vyvinout a zavést odpovídající postupy měření nejpozději do tří let po vstupu nařízení Euro 6 v platnost.

(10)	Komise by měla přezkoumávat dopad opatření ke snižování počtu částic CO2 emitovaných z vozidel se zážehovým motorem.

(11)

Podle čl. 4 odst. 7 nařízení (ES) č. 692/2008 mohou vozidla spadající do oblasti působnosti uvedeného nařízení získat schválení typu podle emisních norem Euro 6, jakmile budou zavedeny mezní hodnoty pro palubní diagnostické systémy. Palubní diagnostické systémy jsou důležitým nástrojem pro zjištění chybného fungování zařízení k regulaci znečišťujících látek.

(12)

Komise ve svém sdělení 2008/C 182/08 o použití a budoucím vývoji právních předpisů Společenství týkajících se emisí z lehkých vozidel a přístupu k informacím o opravách a údržbě (Euro 5 a 6) (4) navrhla řadu mezních hodnot pro palubní diagnostické systémy, které do určité míry odrážejí mezní hodnoty pro většinu lehkých vozidel ve Spojených státech a v Kanadě, které se použijí od roku 2013, kdy bude většina palubních diagnostických systémů vozidel v souladu s předpisy stanovenými organizací „Californian Air Resources Board (CARB)“. Sladění požadavků Unie s požadavky Spojených států by bylo v souladu s cíli mezinárodní harmonizace a zajistilo by vysokou úroveň ochrany životního prostředí.

(13)

Požadavky na palubní diagnostické systémy ve Spojených státech jsou však technologicky náročné pro výrobce vozidel, kteří nevyvážejí do Spojených států. Proto by mělo být přijato počáteční tříleté období, během nějž budou požadavky na palubní diagnostické systémy shovívavější, čímž se výrobnímu odvětví poskytne více času na přípravu.

(14)

Konečné mezní hodnoty pro palubní diagnostické systémy Euro 6, pokud jde o CO, NMHC a PM, stanovené v nařízení (ES) č. 692/2008 by měly být shovívavější než hodnoty navržené ve sdělení 2008/C 182/08, s přihlédnutím ke konkrétním technickým obtížím v této oblasti. Kromě toho by tímto nařízením měla být přijata mezní hodnota pro palubní diagnostické systémy Euro 6 týkající se počtu částic.

(15)

V pozdější fázi by měly být posouzeny potřeby životního prostředí, technická proveditelnost a poměr mezi náklady a prospěchem přísnějších mezních hodnot pro palubní diagnostické systémy Euro 6 týkajících se CO a NMHC a stanovení mezní hodnoty pro palubní diagnostické systémy Euro 6 týkající se počtu částic. Jakákoli výsledná změna regulatorních požadavků v uvedené souvislosti by měla být zavedena pouze tehdy, pokud bude výrobnímu odvětví poskytnuta vhodná doba na přípravu. Vzhledem ke složitosti palubních diagnostických systémů činí tato doba na přípravu většinou tři až čtyři roky.

(16)	Nařízení (ES) č. 715/2007 a (ES) č. 692/2008 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(17)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Technického výboru – motorová vozidla,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 715/2007 se mění takto:

1)	V článku 3 na konci bodu 17 by se měla změnit tečka na středník.

V článku 3 se doplňuje nový bod 18, který zní:

„18.	‚motorem s přímým vstřikováním‘ se rozumí motor, který může fungovat tak, že se palivo vstřikuje do nasávaného vzduchu poté, co byl vzduch natažen vstupními ventily.“

V článku 10 se doplňuje nový odstavec 7, který zní:

„7. Do tří let po datech stanovených v odstavcích 4 a 5 pro nová schválení typu a pro nová vozidla, pokud jde o jejich registraci, prodej nebo uvádění do provozu, a podle volby výrobce se na vozidla se zážehovým motorem s přímým vstřikováním použije mezní hodnota pro počet emitovaných částic ve výši 6 × 1012 #/km.“

4)	Příloha I se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

Článek 2

Nařízení (ES) č. 692/2008 se mění takto:

1)	V článku 4 se zrušuje odstavec 7.

2)	Přílohy I, XI a XVI se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. května 2012.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1.

(3) Úř. věst. L 199, 28.7.2008, s. 1.

(4) Úř. věst. C 182, 19.7.2008, s. 17.

PŘÍLOHA I

Změny nařízení (ES) č. 715/2007

Příloha I nařízení (ES) č. 715/2007 se mění takto:

1)	Text v druhém řádku posledního sloupce tabulky 1 (Mezní hodnoty emisí Euro 5) se nahrazuje tímto: „Počet částic (PN)“

Tabulka 2 se nahrazuje touto tabulkou:

„Tabulka 2

Mezní hodnoty emisí Euro 6

		Referenční hmotnost (RM) (kg)	Mezní hodnoty
			Hmotnost oxidu uhelnatého (CO)		Celková hmotnost uhlovodíků (THC)		Hmotnost nemethanových uhlovodíků (NMHC)		Hmotnost oxidů dusíku (NOx)		Součet hmotností uhlovodíků a oxidů dusíku (THC + NOx)		Hmotnost částic (PM) (1)		Počet částic (PN)
			L1 (mg/km)		L2 (mg/km)		L3 (mg/km)		L4 (mg/km)		L2 + L4 (mg/km)		L5 (mg/km)		L6 (#/km)
Kategorie	Třída		PI	CI	PI	CI	PI	CI	PI	CI	PI	CI	PI (2)	CI	PI (2) (3)	CI
M	—	Všechny	1 000	500	100	—	68	—	60	80	—	170	4,5	4,5	6,0 × 1011	6,0 × 1011
N1	I	RM ≤ 1 305	1 000	500	100	—	68	—	60	80	—	170	4,5	4,5	6,0 × 1011	6,0 × 1011
	II	1 305 < RM ≤ 1 760	1 810	630	130	—	90	—	75	105	—	195	4,5	4,5	6,0 × 1011	6,0 × 1011
	III	1 760 < RM	2 270	740	160	—	108	—	82	125	—	215	4,5	4,5	6,0 × 1011	6,0 × 1011
N2	—	Všechny	2 270	740	160	—	108	—	82	125	—	215	4,5	4,5	6,0 × 1011	6,0 × 1011
Legenda: PI = zážehový motor, CI = vznětový motor

(1) Mezní hodnota pro hmotnost emisí částic 5,0 mg/km se použije na typ vozidel schválený podle mezních hodnot emisí v této tabulce spolu s předchozím protokolem měření hmotnosti částic před 1. zářím 2011.

(2) Číselné mezní hodnoty a hmotnost částic ze zážehových motorů se použijí pouze u vozidel s motorem s přímým vstřikováním.

(3) Do tří let po datech uvedených v čl. 10 odst. 4 a 5 pro nová schválení typu a nová vozidla se na vozidla se zážehovým motorem s přímým vstřikováním Euro 6 použije mezní hodnota emisí pro počet částic ve výši 6,0 × 1012#/km, a to podle volby výrobce. Nejpozději do té doby se provede zkušební metoda pro schválení typu, která zajistí účinné omezení počtu emisních částic u vozidel za podmínek skutečné jízdy.“

PŘÍLOHA II

Změny nařízení (ES) č. 692/2008

Nařízení (ES) č. 692/2008 se mění takto:

Dodatek 6 k příloze I se mění takto:

a)	V bodě 1 se druhá věta nahrazuje tímto: „Po tomto čísle následuje jedno nebo několik písmen označujících různé kategorie podle tabulky 1 níže.“

Tabulka 1 se nahrazuje tímto:

„Tabulka 1

Písmeno	Emisní norma	Norma OBD	Kategorie a třída vozidla	Motor	Datum provedení: nové typy	Datum provedení: nová vozidla	Poslední datum registrace
A	Euro 5a	Euro 5	M, N1 třída I.	PI, CI	1.9.2009	1.1.2011	31.12.2012
B	Euro 5a	Euro 5	Vozidla M1, která mají zvláštní sociální funkci (s výjimkou M1G)	CI	1.9.2009	1.1.2012	31.12.2012
C	Euro 5a	Euro 5	Vozidla M1G, která mají zvláštní sociální funkci	CI	1.9.2009	1.1.2012	31.8.2012
D	Euro 5a	Euro 5	N1 třída II	PI, CI	1.9.2010	1.1.2012	31.12.2012
E	Euro 5a	Euro 5	N1 třída III, N2	PI, CI	1.9.2010	1.1.2012	31.12.2012
F	Euro 5b	Euro 5	M, N1 třída I.	PI, CI	1.9.2011	1.1.2013	31.12.2013
G	Euro 5b	Euro 5	Vozidla M1, která mají zvláštní sociální funkci (s výjimkou M1G)	CI	1.9.2011	1.1.2013	31.12.2013
H	Euro 5b	Euro 5	N1 třída II	PI, CI	1.9.2011	1.1.2013	31.12.2013
I	Euro 5b	Euro 5	N1 třída III, N2	PI, CI	1.9.2011	1.1.2013	31.12.2013
J	Euro 5b	Euro 5+	M, N1 třída I.	PI, CI	1.9.2011	1.1.2014	31.8.2015
K	Euro 5b	Euro 5+	Vozidla M1, která mají zvláštní sociální funkci (s výjimkou M1G)	CI	1.9.2011	1.1.2014	31.8.2015
L	Euro 5b	Euro 5+	N1 třída II	PI, CI	1.9.2011	1.1.2014	31.8.2016
M	Euro 5b	Euro 5+	N1 třída III, N2	PI, CI	1.9.2011	1.1.2014	31.8.2016
N	Euro 6a	Euro 6-	M, N1 třída I	CI			31.12.2012
O	Euro 6a	Euro 6-	N1 třída II	CI			31.12.2012
P	Euro 6a	Euro 6-	N1 třída III, N2	CI			31.12.2012
Q	Euro 6b	Euro 6-	M, N1 třída I	CI			31.12.2013
R	Euro 6b	Euro 6-	N1 třída II	CI			31.12.2013
S	Euro 6b	Euro 6-	N1 třída III, N2	CI			31.12.2013
T	Euro 6b	Euro 6-plus IUPR	M, N1 třída I	CI			31.8.2015
U	Euro 6b	Euro 6-plus IUPR	N1 třída II	CI			31.8.2016
V	Euro 6b	Euro 6-plus IUPR	N1 třída III, N2	CI			31.8.2016
W	Euro 6b	Euro 6-1	M, N1 třída I	PI, CI	1.9.2014	1.9.2015	31.8.2018
X	Euro 6b	Euro 6-1	N1 třída II	PI, CI	1.9.2015	1.9.2016	31.8.2019
Y	Euro 6b	Euro 6-1	N1 třída III, N2	PI, CI	1.9.2015	1.9.2016	31.8.2019
ZA	Euro 6c	Euro 6-2	M, N1 třída I	PI, CI	1.9.2017	1.9.2018
ZB	Euro 6c	Euro 6-2	N1 třída II	PI, CI	1.9.2018	1.9.2019
ZC	Euro 6c	Euro 6-2	N1 třída III, N2	PI, CI	1.9.2018	1.9.2019
ZX	nepoužije se	nepoužije se	Všechna vozidla	Bateriový plně elektrický	1.9.2009	1.1.2011
ZY	nepoužije se	nepoužije se	Všechna vozidla	Palivový článek plně elektrický	1.9.2009	1.1.2011
ZZ	nepoužije se	nepoužije se	Všechna vozidla s použitím certifikátu podle přílohy I bodu 2.1.1	PI, CI	1.9.2009	1.1.2011
Legenda: „Euro 5a“ emisní norma= s výjimkou revidovaného postupu měření u částic, norma týkající se počtu částic a zkoušení emisí za nízkých teplot u vozidel flex fuel s pohonem na biopalivo; „Euro 5b“ emisní norma= požadavky na emise Euro 5 v plném rozsahu, včetně revidovaného postupu měření u částic, norma týkající se počtu částic a zkoušení emisí za nízkých teplot u vozidel se vznětovým motorem a vozidel flex fuel s pohonem na biopalivo; „Euro 6a“ emisní norma= s výjimkou revidovaného postupu měření u částic, normy týkající se počtu částic a zkoušení emisí za nízkých teplot u vozidelflex fuel s pohonem na biopalivo; „Euro 6b“ emisní norma= požadavky na emise Euro 6 v plném rozsahu, včetně revidovaného postupu měření u částic, normy týkající se počtu částic (prozatímní hodnoty pro vozidla se zážehovým motorem) a zkoušení emisí za nízkých teplot u vozidel flex fuel s pohonem na biopalivo; „Euro 6c“ emisní norma= požadavky na emise Euro 6 v plném rozsahu, tj. emisní norma Euro 6b a konečné normy týkající se počtu částic pro vozidla se zážehovým motorem; „Euro 5“ norma OBD= základní požadavky Euro 5 OBD s výjimkou údajů o výkonu v provozu (IUPR), monitorování NOx u vozidel se zážehovým motorem a zpřísněné mezní hodnoty PM u vznětových motorů; „Euro 5+“ norma OBD= zahrnuje i méně přísných údajů o výkonu v provozu (IUPR), monitorování NOx u vozidel se zážehovým motorem a zpřísněné mezní hodnoty PM u vznětových motorů; „Euro 6-“ norma OBD= méně přísné mezní hodnoty OBD; „Euro 6- plus IUPR“ norma OBD == zahrnuje i méně přísné mezní hodnoty OBD a méně přísné údaje o výkonu v provozu (IUPR); „Euro 6-1“ norma OBD= požadavky na OBD Euro 6 v plném rozsahu, avšak s prozatímními mezními hodnotami OBD podle definice v příloze XI bodě 2.3.4 a částečně méně přísné údaje o výkonu v provozu (IUPR); „Euro 6-2“ norma OBD= požadavky na OBD Euro 6 v plném rozsahu, avšak s konečnými mezními hodnotami OBD podle definice v příloze XI bodě 2.3.3.“

Příloha XI se mění takto:

vkládají se nové body 2.3.3 a 2.3.4, které znějí:

„2.3.3.

Mezní hodnoty palubních diagnostických systémů u vozidel, jimž bylo uděleno schválení typu podle mezních hodnot pro emise Euro 6 stanovených v příloze I tabulce 2 nařízení (ES) č. 715/2007, platné po třech letech po datech uvedených v čl. 10 odst. 4 a 5 uvedeného nařízení, jsou obsaženy v této tabulce:

Konečné mezní hodnoty palubních diagnostických systémů Euro 6

		Referenční hmotnost (RM) (kg)	Hmotnost oxidu uhelnatého		Hmotnost nemethanových uhlovodíků		Hmotnost oxidů dusíku		Hmotnost částic		Počet částic
		Referenční hmotnost (RM) (kg)	(CO) (mg/km)		(NMHC) (mg/km)		(NOx) (mg/km)		(PM) (mg/km)		(PN) (#/km)
Kategorie	Třída		PI	CI	PI	CI	PI	CI	CI	PI	CI	PI
M	—	Všechny	1 900	1 750	170	290	90	140	12	12
N1(3)	I	RM ≤ 1 305	1 900	1 750	170	290	90	140	12	12
	II	1 305 < RM ≤ 1 760	3 400	2 200	225	320	110	180	12	12
	III	1 760 < RM	4 300	2 500	270	350	120	220	12	12
N2	—	Všechny	4 300	2 500	270	350	120	220	12	12
Legenda: PI = zážehový motor, CI = vznětový motor

Vysvětlivka:

Mezní hodnoty OBD stanovené v tabulce podléhají přezkumu, které provede Komise do 1. září 2014. Pokud se ukáže, že tyto mezní hodnoty nejsou technicky proveditelné, upraví se tyto hodnoty nebo povinné datum použitelnosti příslušným způsobem, s přihlédnutím k účinkům dalších nových požadavků a zkoušek, které budou zavedeny pro vozidla Euro 6. Pokud přezkum prokáže potřeby životního prostředí, technickou proveditelnost a čistý vyčíslitelný prospěch, je třeba přijmout přísnější hodnoty a zavést mezní hodnoty OBD pro počet částic nebo popřípadě jiné regulované znečišťující látky. V tomto případě musí být výrobnímu odvětví poskytnuta vhodná doba na zavádění technických náležitostí.

2.3.4

Do tří let po datech uvedených v čl. 10 odst. 4 a 5 nařízení (ES) č. 715/2007 pro nová schválení typu a nová vozidla se na vozidla, kterým bylo uděleno schválení typu podle mezních hodnot emisí Euro 6 stanovených v příloze I tabulce 2 nařízení (ES) č. 715/2007, použijí tyto mezní hodnoty OBD dle volby výrobce:

Prozatímní mezní hodnoty palubních diagnostických systémů Euro 6

		Referenční hmotnost (RM) (kg)	Hmotnost oxidu uhelnatého		Hmotnost nemethanových uhlovodíků		Hmotnost oxidů dusíku		Hmotnost částic
		Referenční hmotnost (RM) (kg)	(CO) (mg/km)		(NMHC) (mg/km)		(NOx) (mg/km)		(PM) (mg/km)
Kategorie	Třída		PI	CI	PI	CI(2)	PI	CI	CI	PI
M	—	Všechny	1 900	1 750	170	290	150	180	25	25
N1(3)	I	RM ≤ 1 305	1 900	1 750	170	290	150	180	25	25
	II	1 305 < RM ≤ 1 760	3 400	2 200	225	320	190	220	25	25
	III	1 760 < RM	4 300	2 500	270	350	210	280	30	30
N2	—	Všechny	4 300	2 500	270	350	210	280	30	30
Legenda: PI = zážehový motor, CI = vznětový motor“

bod 2.14 se nahrazuje tímto:

„2.14

Narozdíl od ustanovení přílohy 11 bodu 3.3.5 předpisu č. 83 EHK/OSN musí být níže uvedená zařízení monitorována z hlediska úplného selhání nebo odstranění, pokud by odstranění vedlo k překročení použitelných mezních hodnot emisí:

—	počínaje dnem 1. září 2011 filtr částic namontovaný jako samostatná část do vznětových motorů nebo integrovaný do kombinovaného zařízení pro regulaci emisí,

—	u vozidel certifikovaných pro obě mezní hodnoty OBD uvedené v tabulkách v bodech 2.3.3 nebo 2.3.4 systém následného zpracování NOx namontovaný jako samostatná část do vznětových motorů nebo integrovaný do kombinovaného zařízení pro regulaci emisí,

—	u vozidel certifikovaných pro obě mezní hodnoty OBD uvedené v tabulkách v bodech 2.3.3 nebo 2.3.4 katalyzátor oxidace pro naftové motory (DOC) namontované jako samostatná část do vznětových motorů nebo integrované do kombinovaného zařízení pro regulaci emisí.

Zařízení uvedená v prvním pododstavci musí být monitorována rovněž z hlediska jakéhokoli selhání, které by vedlo k překročení použitelných mezních hodnot OBD.“;

c)	v dodatku 1 bodě 3.1.5 se doplňuje nová věta, která zní: „U nových schválení typu a nových vozidel musí být při monitorování požadovaném v bodě 2.9 této přílohy údaje o výkonu v provozu (IUPR) 0,1 nebo více až do tří let po datech uvedených v čl. 10 odst. 4 a 5 nařízení (ES) č. 715/2007.“

V příloze XVI se bod 6.2 nahrazuje tímto:

„6.2

Výrobce prokáže, že použití čidel uvedených v bodě 6.1 a jakýchkoli jiných čidel ve vozidle vede k aktivaci systému varování řidiče, jak je uvedeno v bodě 3, zobrazení zprávy s odpovídajícím varováním (např. „příliš vysoké emise – zkontrolujte močovinu“, „příliš vysoké emise – zkontrolujte AdBlue“, „příliš vysoké emise – zkontrolujte činidlo“) a spuštění systému upozornění řidiče, jak je uvedeno v bodě 8.3, dojde-li k situacím uvedeným v bodech 4.2, 5.4 nebo 5.5.

Pro účely tohoto bodu k těmto situacím dojde:

—	u vozidel schválených podle mezních hodnot emisí Euro 5 uvedených v příloze I tabulce 1 nařízení (ES) č. 715/2007, je-li překročena mezní hodnota emisí NOx uvedená ve zmíněné tabulce vynásobená faktorem 1,5,

—	u vozidel schválených podle mezních hodnot emisí Euro 6 uvedených v příloze I tabulce 2 nařízení (ES) č. 715/2007, je-li překročena mezní hodnota NOx pro OBD uvedená v tabulkách v příloze XI bodech 2.3.2, 2.3.3 nebo 2.3.4.

Emise NOx během zkoušky, jejímž cílem je prokázat splnění těchto požadavků, nesmí překračovat hodnoty uvedené ve druhém pododstavci o více než 20 %.“

1.6.2012

Úřední věstník Evropské unie

L 142/26

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 461/2012

ze dne 31. května 2012,

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1165/98 o konjunkturálních statistikách a nařízení Komise (ES) č. 1503/2006, (ES) č. 657/2007 a (ES) č. 1178/2008, pokud jde o úpravy týkající se odstranění proměnných nových průmyslových objednávek

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1165/98 ze dne 19. května 1998 o konjunkturálních statistikách (1), a zejména na čl. 17 písm. b) až g) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (ES) č. 1165/98 vytvořilo společný rámec pro tvorbu konjunkturálních statistik Společenství a stanovilo požadované proměnné pro analýzu konjunkturálního vývoje nabídky a poptávky, výrobních činitelů a výrobních cen.

(2)	Nařízení Komise (ES) č. 1503/2006 ze dne 28. září 2006, kterým se provádí a mění nařízení Rady (ES) č. 1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud se jedná o definice proměnných, seznam proměnných a frekvenci zpracovávání údajů (2), stanovilo definice cílů a charakteristiky proměnných.

(3)

Nařízení Komise (ES) č. 657/2007 ze dne 14. června 2007, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud jde o zavedení evropských programů výběrových šetření (3), specifikovalo pravidla a podmínky s ohledem na předávání údajů ze strany členských států účastnících se evropských výběrových šetření pro konjunkturální statistiky.

(4)

Nařízení Komise (ES) č. 1178/2008 ze dne 28. listopadu 2008, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1165/98 o konjunkturálních statistikách a nařízení Komise (ES) č. 1503/2006 a (ES) č. 657/2007 s ohledem na úpravu po revizi statistických klasifikací NACE a CPA (4), aktualizovalo pravidla a podmínky pro evropské programy výběrových šetření po přijetí nařízení Evropské parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (5), a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 451/2008 ze dne 23. dubna 2008 kterým se zavádí nová statistická klasifikace produkce podle činností (CPA) a zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 3696/93 (6).

(5)

Proměnné nových průmyslových objednávek zavedené nařízením (ES) č. 1165/98 měly sloužit jako hlavní ukazatel budoucí výroby. Predikční schopnost těchto proměnných se však ukázala být omezená, a jelikož tyto proměnné nebyly schopny vykazovat stabilní hlavní charakteristiky za všechny členské státy, dohodl se Výbor pro evropský statistický systém, že by se shromažďování údajů týkajících se proměnných nových průmyslových objednávek mělo zastavit v souvislosti se stanovováním priorit vývoje a tvorby statistik s ohledem na omezenější zdroje a s cílem snížit zátěž Evropského statistického systému.

(6)

Aby se provedlo odstranění proměnných nových průmyslových objednávek, je nezbytné odstranit všechny odkazy na tyto proměnné ve spojitosti se seznamem proměnných, sledovaným obdobím, úrovní podrobnosti členění, lhůtami pro předávání údajů, přechodným obdobím a definicemi použitelnými na tyto proměnné a rovněž v souvislosti s podmínkami evropského výběrového šetření o nových zahraničních objednávkách.

(7)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro evropský statistický systém,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha A nařízení (ES) č. 1165/98 se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

Článek 2

Příloha I nařízení (ES) č. 1503/2006 se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

Článek 3

V nařízení (ES) č. 657/2007 se články 1 a 2 nahrazují tímto:

„Článek 1

Evropské programy výběrových šetření mohou být použity při sestavování statistik, které rozlišují mezi eurozónou a oblastí mimo eurozónu, v případě těchto dvou proměnných stanovených v příloze A nařízení (ES) č. 1165/98:

Proměnná	Název
312	Zahraniční výrobní ceny
340	Dovozní ceny

Článek 2

Členské státy účastnící se evropských programů výběrových šetření uvedených v článku 1 předají Komisi (Eurostatu) údaje alespoň za činnosti NACE v případě proměnné č. 312 a za produkci CPA v případě proměnné č. 340, které jsou stanoveny v příloze.“

Článek 4

Příloha III nařízení (ES) č. 1178/2008 se mění v souladu s přílohou III tohoto nařízení.

Článek 5

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 31. května 2012.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 162, 5.6.1998, s. 1.

(2) Úř. věst. L 281, 12.10.2006, s. 15.

(3) Úř. věst. L 155, 15.6.2007, s. 7.

(4) Úř. věst. L 319, 29.11.2008, s. 16.

(5) Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1.

(6) Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 65.

PŘÍLOHA I

Příloha A nařízení (ES) č. 1165/98 se mění takto:

Písmeno c) (Seznam proměnných) se mění takto:

a)	V odstavci 1 se proměnné „130 Nové objednávky“, „131 Nové domácí objednávky“ a „132 Nové zahraniční objednávky“ zrušují.

b)	Odstavce 3 a 8 se zrušují.

2)	V písmenu e) (Sledované období) se proměnné 130, 131 a 132 a jejich příslušná sledovaná období zrušují.

Písmeno f) (Úroveň podrobnosti členění) se mění takto:

Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.	Kromě toho se předávají veškeré proměnné, s výjimkou proměnných obratu (č. 120, 121, 122), za celý průmysl definovaný jako sekce B až E NACE Rev. 2 a za hlavní průmyslové skupiny (HPS) definované v nařízení Komise (ES) č. 586/2001 (*1).

(*1) Úř. věst. L 86, 27.3.2001, s. 11.“ "

b)	Odstavec 6 se zrušuje.

Odstavec 9 se nahrazuje tímto:

„9.

Proměnné pro zahraniční trhy (č. 122 a 312) je nutno předávat s rozlišením na eurozónu a na oblast mimo eurozónu. Toto rozlišení je nutno použít na celkový průmysl definovaný jako sekce B až E NACE Rev. 2, HPS, jakož i úrovně sekce (jedno místo alfabetického kódu) a oddílu (dvě místa číselného kódu) NACE Rev. 2. Informace o sekcích D a E NACE Rev. 2 nejsou pro proměnnou č. 122 požadovány. Proměnná „dovozní ceny“ (č. 340) se navíc předává s rozlišením na eurozónu a na oblast mimo eurozónu. Toto rozlišení je nutno použít na celkový průmysl definovaný jako sekce B až E CPA, HPS, jakož i úrovně sekce (jedno místo alfabetického kódu) a oddílu (dvě místa číselného kódu) CPA. Komise může pro rozlišení na eurozónu a na oblast mimo eurozónu stanovit podmínky pro použití evropského programu výběrových šetření stanoveného v čl. 4 odst. 2 prvním pododstavci písm. d). Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 18 odst. 3. Evropský program výběrových šetření může omezit rozsah proměnné „dovozní ceny“ na dovoz produktů ze zemí mimo eurozónu. Rozlišení na eurozónu a na oblast mimo eurozónu u proměnných č. 122, 312 a 340 nemusí předávat členské státy, které nepřijaly euro jako svou měnu.“

4)	V písm. g) (Lhůty pro předávání údajů) odst. 1 se proměnné 130, 131 a 132 a jejich příslušné lhůty „1 měsíc a 20 kalendářních dnů“ zrušují.

V písmenu j) (Přechodné období) se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.	Postupem podle čl. 18 odst. 2 může být poskytnuto přechodné období končící dnem 11. srpna 2007 pro proměnnou 340 a pro rozlišení na eurozónu a na oblast mimo eurozónu u proměnných č. 122, 312 a 340.“

(*1) Úř. věst. L 86, 27.3.2001, s. 11.“ “

PŘÍLOHA II

Příloha I nařízení (ES) č. 1503/2006 se mění takto:

Proměnné: „130 Nové objednávky“, „131 Nové domácí objednávky“ a „132 Nové zahraniční objednávky“ se zrušují.

PŘÍLOHA III

Příloha III nařízení (ES) č. 1178/2008 se mění takto:

Položka „ 132 NOVÉ ZAHRANIČNÍ OBJEDNÁVKY “ se zrušuje.

1.6.2012

Úřední věstník Evropské unie

L 142/36

ROZHODNUTÍ RADY 2012/285/SZBP

ze dne 31. května 2012

o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, subjektům a orgánům, které ohrožují mír, bezpečnost nebo stabilitu v Republice Guinea-Bissau, a o zrušení rozhodnutí 2012/237/SZBP

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 3. května 2012 přijala Rada rozhodnutí 2012/237/SZBP o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, subjektům a orgánům, které ohrožují mír, bezpečnost nebo stabilitu v Republice Guinea-Bissau (1).

(2)

Dne 18. května 2012 přijala Rada bezpečnosti Organizace spojených národů rezoluci 2048 (2012), která ukládá zákaz cestování osobám, které se snaží zabránit obnovení ústavního pořádku nebo které podnikají kroky narušující stabilitu Republiky Guinea-Bissau, a zejména těm, které sehrály vedoucí úlohu při státním převratu dne 12. dubna 2012 a které svou činností usilují o narušení právního státu a omezení vlády civilní moci a napomáhají beztrestnosti a nestabilitě v zemi.

(3)	Vzhledem k závažnosti situace v Republice Guinea-Bissau je třeba zařadit další osoby na seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření stanovená v rozhodnutí 2012/237/SZBP.

(4)	Rozhodnutí 2012/237/SZBP by proto mělo být zrušeno a nahrazeno tímto rozhodnutím,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zabránily vstupu na své území nebo průjezdu přes své území:

a)	osobám uvedeným v příloze rezoluce RB OSN č. 2048 (2012) a dalším osobám určeným Radou bezpečnosti nebo výborem ustaveným podle bodu 9 rezoluce RB OSN č. 2048 (2012) (dále jen „výbor“) v souladu s bodem 6 rezoluce RB OSN č. 2048 (2012), jejichž seznam je uveden v příloze I;

b)	osobám, na něž se nevztahuje příloha I a jež se podílejí se na jednání, které ohrožuje mír, bezpečnost nebo stabilitu Republiky Guinea-Bissau, nebo takovému jednání poskytují podporu, a osobám s nimi spojeným, jejichž seznam je uveden v příloze II.

2. Odstavec 1 nezavazuje členské státy k odmítnutí vstupu svých státních příslušníků na své území.

3. Odstavec 1 písm. a) se nepoužije, stanoví-li výbor, že:

a)	cesta dotčené osoby je odůvodněná na základě humanitárních potřeb, včetně náboženských povinností; nebo

b)	výjimka by přispěla k cílům dosažení míru a národního smíření v Republice Guinea-Bissau a stability v regionu.

4. Ustanovení odst. 1 písm. a) se nepoužije, jsou-li vstup na území nebo průjezd přes ně nezbytné, aby mohlo proběhnout soudní řízení.

5. Ustanovením odst. 1 písm. b) nejsou dotčeny případy, kdy je členský stát vázán povinností podle mezinárodního práva, zejména:

a)	jako hostitelská země mezinárodní mezivládní organizace;

b)	jako hostitelská země mezinárodní konference svolané OSN nebo konané pod její záštitou;

c)	podle mnohostranné dohody o výsadách a imunitách; nebo

d)	podle smlouvy o smíru z roku 1929 (Lateránský pakt) uzavřené mezi Svatým stolcem (Vatikánským městským státem) a Itálií.

6. Odstavec 5 se použije rovněž v případech, kdy je členský stát hostitelskou zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

7. Rada musí být řádně informována o všech případech, kdy členský stát udělí výjimku podle odstavce 5 nebo 6.

8. Členské státy mohou udělit výjimky z opatření uložených podle odst. 1 písm. b), pokud je cesta odůvodněná na základě naléhavé humanitární potřeby nebo na základě účasti na mezivládních setkáních, včetně setkání podporovaných Unií, nebo těch, jejichž hostitelem je členský stát vykonávající předsednictví OBSE, je-li politický dialog veden tak, že přímo podporuje demokracii, lidská práva a právní stát v Republice Guinea-Bissau.

9. Členský stát, který si přeje udělit výjimky podle odstavce 8, tuto skutečnost písemně oznámí Radě. Výjimka se pokládá za udělenou, pokud jeden nebo více členů Rady nevznese písemně námitku do dvou pracovních dnů od obdržení oznámení o navrhované výjimce. Pokud jeden nebo více členů Rady námitku vznese, může přesto o udělení navrhované výjimky rozhodnout Rada kvalifikovanou většinou.

10. Pokud členský stát podle odstavců 5, 6, 8 a 9 povolí osobám uvedeným v příloze II vstup na své území nebo průjezd přes ně, je povolení omezeno na účel, pro který bylo uděleno, a na osoby, kterých se týká.

Článek 2

1. Zmrazují se veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které náleží nebo jsou vlastněny, drženy či ovládány fyzickými nebo právnickými osobami, subjekty nebo orgány, jež se podílejí na jednání, které ohrožuje mír, bezpečnost nebo stabilitu Republiky Guinea-Bissau, nebo takovému jednání poskytují podporu, a fyzickými nebo právnickými osobami, subjekty nebo orgány s nimi spojenými, jejichž seznam je uveden v příloze III.

2. Žádné finanční prostředky nebo hospodářské zdroje nesmějí být přímo či nepřímo zpřístupněny fyzickým nebo právnickým osobám anebo subjektům uvedeným v příloze III nebo v jejich prospěch.

3. Příslušné orgány členských států mohou povolit uvolnění určitých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů nebo zpřístupnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů za podmínek, které považují za vhodné, pokud rozhodnou, že finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou:

a)	nezbytné pro uspokojení základních potřeb osob uvedených v příloze III a na nich závislých rodinných příslušníků, včetně úhrad za potraviny, nájemného nebo hypotéky, plateb za léky a lékařskou péči, daní, pojistného a poplatků za veřejné služby;

b)	určené výlučně k úhradě přiměřených poplatků za odborné výkony a k náhradě výdajů vzniklých v souvislosti s poskytováním právních služeb;

c)	určené výlučně k úhradě poplatků nebo nákladů na běžné vedení nebo správu zmrazených finančních prostředků a hospodářských zdrojů;

d)	nezbytné pro úhradu mimořádných výdajů, pokud příslušný orgán oznámí ostatním příslušným orgánům a Komisi alespoň dva týdny před udělením povolení důvody, proč se domnívá, že by mělo být konkrétní povolení uděleno.

Členské státy informují ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto odstavce.

4. Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán členského státu povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, jsou-li splněny tyto podmínky:

dotčené finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou předmětem soudcovského, správního nebo rozhodčího zástavního práva, které vzniklo přede dnem, kdy byly fyzické nebo právnické osoby, subjekty nebo orgány uvedené v odstavci 1 zařazeny do přílohy III, nebo se na ně vztahuje soudní nebo správní rozhodnutí či rozhodčí nález vynesené před tímto dnem;

b)	finanční prostředky a hospodářské zdroje budou použity výlučně k uspokojení pohledávek zajištěných takovým zástavním právem nebo uznaných jako platné takovým rozhodnutím či nálezem, a to v mezích stanovených příslušnými právními předpisy, jimiž se řídí práva osob uplatňujících takové nároky;

c)	zástavní právo nebo rozhodnutí či nález není ve prospěch osoby, subjektu nebo orgánu uvedeného v příloze III;

d)	uznání zástavního práva nebo rozhodnutí není v rozporu s veřejným pořádkem v daném členském státě.

Členské státy informují ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto odstavce.

5. Odstavec 2 se nepoužije na připsání k zmrazeným účtům:

a)	úroků nebo jiných výnosů z těchto účtů; nebo

b)	plateb splatných podle smluv, dohod nebo závazků, které byly uzavřeny nebo vznikly přede dnem, od nějž se na tyto účty vztahují ustanovení tohoto rozhodnutí,

pokud se na takové úroky, jiné výnosy a platby i nadále vztahuje odstavec 1.

Článek 3

1. Rada provádí změny přílohy I na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti nebo výboru.

2. Rada na návrh členského státu nebo vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku přijme podle potřeby změny seznamů uvedených v přílohách II a III.

3. Rada sdělí dotčené fyzické nebo právnické osobě, subjektu nebo orgánu uvedeným na seznamu v příloze III své rozhodnutí včetně důvodů jejich zařazení na seznam, a to buď přímo, je-li známa jejich adresa, nebo zveřejněním oznámení, a tím umožní těmto fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům se k záležitosti vyjádřit.

4. Jsou-li předloženy připomínky nebo nové podstatné důkazy, Rada své rozhodnutí přezkoumá a o této skutečnosti informuje dotčenou fyzickou nebo právnickou osobu, subjekt nebo orgán, které jsou uvedeny na seznamu v příloze III.

Článek 4

Pro dosažení co největšího účinku opatření stanovených v tomto rozhodnutí Unie vybízí třetí státy, aby přijaly omezující opatření zmíněným opatřením podobná.

Článek 5

1. Toto rozhodnutí se odpovídajícím způsobem přezkoumá, změní nebo zruší, zejména s ohledem na příslušná rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN.

2. Opatření podle čl. 1 odst. 1 písm. b) a článku 2 se pravidelně a nejméně každých dvanáct měsíců přezkoumávají. Tato opatření se přestanou používat pro dotčené osoby a subjekty, pokud Rada postupem podle čl. 3 odst. 2 stanoví, že již nejsou nadále splněny podmínky pro jejich použití.

Článek 6

Rozhodnutí 2012/237/SZBP se zrušuje.

Článek 7

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 31. května 2012.

Za Radu

předseda

N. WAMMEN

(1) Úř. věst. L 119, 4.5.2012, s. 43.

PŘÍLOHA I

Seznam osob podle čl. 1 odst. 1 písm. a)

	Jméno	Identifikační údaje (datum a místo narození (dat. nar. a místo nar.), číslo pasu / číslo průkazu totožnosti apod.)	Důvody zařazení na seznam
1.	Generál António INJAI (také znám jako António INDJAI)	státní příslušnost: Guinea-Bissau dat. nar.: 20. 1. 1955 místo nar.: Encheia, sektor Bissorá, oblast Oio, Guinea-Bissau rodiče: Wasna Injai a Quiritche Cofte úřední funkce: armádní generál – náčelník generálního štábu ozbrojených sil pas: diplomatický pas č. AAID00435 datum vydání: 18. 2. 2010 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 18. 2. 2013	António Injai se osobně podílel na plánování a vedení vzpoury, k níž došlo dne 1. dubna 2010 a která vyvrcholila nezákonným zatčením předsedy vlády Carla Gomese Júniora a následně i náčelníka generálního štábu ozbrojených sil Josého Zamory Induty. Během volebního období v roce 2012 Antonio Injai z pozice náčelníka generálního štábu ozbrojených sil činil výhružná prohlášení o svém záměru svrhnout zvolené orgány a zmařit volební proces. Antonio Injai byl zapojen do operačního plánování státního převratu, k němuž došlo dne 12. dubna 2012. V době bezprostředně po převratu, vydal první komuniké „vojenského velení“ generální štáb ozbrojených sil, v jehož čele generál Injai stojí.
2.	Generálmajor Mamadu TURE (N'KRUMAH)	státní příslušnost: Guinea-Bissau dat. nar.: 26. 4. 1947 úřední funkce: zástupce náčelníka generálního štábu ozbrojených sil diplomatický pas č. DA0002186 datum vydání: 30. 3. 2007 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 26. 8. 2013	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.
3.	Generál Estêvão NA MENA	dat. nar.: 7. 3. 1956 úřední funkce: generální inspektor ozbrojených sil	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.
4.	Brigádní generál Ibraima CAMARÁ (také znám jako Papa Camará)	státní příslušnost: Guinea-Bissau dat. nar.: 11. 5. 1964 rodiče: Suareba Camará a Sale Queita úřední funkce: náčelník generálního štábu vzdušných ozbrojených sil. diplomatický pas č. AAID00437 datum vydání: 18. 2. 2010 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 18. 2. 2013	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.
5.	Podplukovník Daba NA WALNA (také znám jako Daba Na Walna)	státní příslušnost: Guinea-Bissau dat. nar.: 6. 6. 1966 rodiče: Samba Naualna a In-Uasne Nanfafe úřední funkce: mluvčí „vojenského velení“ pas č. SA 0000417 datum vydání: 29. 10. 2003 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 10. 3. 2013	Mluvčí „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.

PŘÍLOHA II

Seznam osob podle čl. 1 odst. 1 písm. b)

	Jméno	Identifikační údaje (datum a místo narození (dat. nar. a místo nar.), číslo pasu / číslo průkazu totožnosti apod.)	Důvody zařazení na seznam	Datum zařazení na seznam
1.	Generál Augusto MÁRIO CÓ	úřední funkce: Náčelník generálního štábu pozemních ozbrojených sil.	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	1.6.2012
2.	Generál Saya Braia Na NHAPKA	státní příslušnost: Guinea-Bissau úřední funkce: Velitel prezidentské stráže	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	1.6.2012
3.	Plukovník Tomás DJASSI	státní příslušnost: Guinea-Bissau dat. nar.: 18. září 1968 úřední funkce: Velitel národní gardy Pas: AAIS00820 datum vydání: 24.11.2010 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 27.4.2012	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012. Blízký poradce náčelníka generálního štábu ozbrojených sil Antónia Injaiho	1.6.2012
4.	Plukovník Cranha DANFÁ	státní příslušnost: Guinea-Bissau úřední funkce: Velitel operací společného štábu ozbrojených sil	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012. Blízký poradce náčelníka generálního štábu ozbrojených sil Antónia Injaiho.	1.6.2012
5.	Plukovník Celestino de CARVALHO	státní příslušnost: Guinea-Bissau dat. nar.: 14.6.1955 rodiče: Domingos de Carvalho a Josefa Cabral úřední funkce: Předseda Institutu národní obrany Pas: Diplomatický pas DA0002166 datum vydání: 19.2.2007 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 15.4.2013	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012. Bývalý náčelník generálního štábu vzdušných ozbrojených sil. To, že byl v delegaci “vojenského velení”, která se dne 26. dubna setkala s Hospodářským společenstvím států západní Afriky (ECOWAS) potvrzuje jeho účast ve “vojenském velení”.	1.6.2012
6.	Kapitán (námořnictva) Sanhá CLUSSÉ	státní příslušnost: Guinea-Bissau datum narození: 28. září 1965 rodiče: Clusse Mutcha a Dalu Imbungue úřední funkce: Zastupující náčelník generálního štábu námořních ozbrojených sil. Pas: SA 0000515 datum vydání: 8.12.2003 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 29.8.2013	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012. To, že byl v delegaci “vojenského velení”, která se dne 26. dubna setkala s Hospodářským společenstvím států západní Afriky (ECOWAS) potvrzuje jeho účast ve “vojenském velení”.	1.6.2012
7.	Podplukovník Júlio NHATE	státní příslušnost: Guinea-Bissau rok narození: 1972 úřední funkce: Velitel výsadkářského pluku	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012. Podplukovník Júlio NHATE řídil vojenskou operaci na podporu státního převratu, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	1.6.2012
8.	Podplukovník Tchipa NA BIDON	státní příslušnost: Guinea-Bissau Datum narození: 28. května 1954 rodiče: „Nabidom“ úřední funkce: Velitel vojenského zpravodajství Pas: Diplomatický pas DA0001564 datum vydání: 30.11.2005 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 15.5.2011	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	1.6.2012
9.	Podplukovník Tcham NA MAN (také znám jako Namam)	státní příslušnost: Guinea-Bissau dat. nar.: 27. února 1953 rodiče: Biute Naman a Ndjade Na Noa úřední funkce: Ředitel vojenské nemocnice ozbrojených sil Pas: SA0002264 datum vydání: 24.7.2006 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 23.7.2009	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012. Podplukovník Tcham Na Man je rovněž členem vysokého vojenského velení.	1.6.2012
10.	Major Samuel FERNANDES	státní příslušnost: Guinea-Bissau Datum narození: 22. ledna 1965 rodiče: José Fernandes a Segunda Iamite úřední funkce: Zástupce velitele operací národní gardy Pas: AAIS00048 datum vydání: 24.3.2009 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 24.3.2012	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	1.6.2012
11.	Major Idrissa DJALÓ	státní příslušnost: Guinea-Bissau dat. nar.: 6. ledna 1962 úřední funkce: Protokolární poradce náčelníka generálního štábu ozbrojených sil	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012. Byl jedním z prvních důstojníků, který se veřejně přihlásil ke členství ve „vojenském velení“ tím, že podepsal jedno z jeho prvních komuniké (č. 5 ze dne 13. dubna). Major Djaló rovněž slouží ve vojenském zpravodajství.	1.6.2012
12.	Velitel (námořnictva) Bion NA TCHONGO (také znám jako Nan Tchongo)	státní příslušnost: Guinea-Bissau dat. nar.: 8. dubna 1961 rodiče: Cunha Nan Tchongo a Bucha Natcham úřední funkce: Velitel námořního zpravodajství Pas: Diplomatický pas DA0001565 datum vydání: 1.12.2005 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 30.11.2008	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	1.6.2012
13.	Velitel (námořnictva) Agostinho Sousa CORDEIRO	státní příslušnost: Guinea-Bissau dat. nar.: 28. května 1962 rodiče: Luis Agostinho Cordeiro a Domingas Soares úřední funkce: Velitel logistiky společného štábu ozbrojených sil Pas: SA0000883 datum vydání: 14.4.2004 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 15.4.2013	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	1.6.2012
14.	Kapitán Paulo SUNSAI	státní příslušnost: Guinea-Bissau úřední funkce: Zástupce vojenského velitele severní oblasti	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	1.6.2012
15.	Nadporučík Lassana CAMARÁ	státní příslušnost: Guinea-Bissau úřední funkce: Velitel finančních služeb ozbrojených sil	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012. Odpovídá za zpronevěru státních prostředků patřících celnímu úřadu, generálnímu ředitelství pro dopravu a generálnímu ředitelství pro hranice a migraci. Z těchto prostředků je financováno „vojenské velení“.	1.6.2012
16.	Nadporučík Julio NA MAN	státní příslušnost: Guinea-Bissau úřední funkce: Pobočník náčelníka generálního štábu ozbrojených sil	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012. Nadporučík Na Man se aktivně podílel na operativním velení při státním převratu, ke kterému došlo dne 12. dubna, na základě příkazů Antónia Injaiho. Jménem „vojenského velení“ se rovněž účastnil jednání s politickými stranami.	1.6.2012

PŘÍLOHA III

Seznam osob, subjektů a orgánů podle článku 2

	Jméno	Identifikační údaje (datum a místo narození (dat. nar. a místo nar.), číslo pasu / číslo průkazu totožnosti apod.)	Důvody zařazení na seznam	Datum zařazení na seznam
1.	Generál António INJAI (také znám jako António INDJAI)	státní příslušnost: Guinea-Bissau dat. nar.: 20. ledna 1955 místo nar.: Encheia, sektor Bissorá, oblast Oio, Guinea-Bissau rodiče: Wasna Injai a Quiritche Cofte úřední funkce: Generálporučík náčelník generálního štábu ozbrojených sil Pas: Diplomatický pas AAID00435 datum vydání: 18.2.2010 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 18.2.2013	António Injai se osobně podílel na plánování a vedení vzpoury, k níž došlo dne 1. dubna 2010 a která vyvrcholila nezákonným zatčením předsedy vlády Carla Gomese Júniora a následně i tehdejšího náčelníka generálního štábu ozbrojených sil Josého Zamory Indutyho; během volebního období v roce 2012 Antonio Injai z pozice náčelníka generálního štábu ozbrojených sil činil výhružná prohlášení o svém záměru svrhnout zvolené orgány a zmařit volební proces. Antonio Injai byl zapojen do operačního plánování státního převratu, k němuž došlo dne 12. dubna 2012. V době bezprostředně po převratu vydal první komuniké „vojenského velení“ generální štáb ozbrojených sil, v jehož čele generál Injai stojí.	3.5.2012
2.	Generálmajor Mamadu TURE (N'KRUMAH)	státní příslušnost: Guinea-Bissau dat. nar.: 26. dubna 1947 úřední funkce: Zástupce náčelníka generálního štábu ozbrojených sil Diplomatický pas č. DA0002186 datum vydání: 30.3.2007 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 26.8.2013	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	3.5.2012
3.	Generál Estêvão NA MENA	dat. nar.: 7. března 1956 úřední funkce: Generální inspektor ozbrojených sil	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	3.5.2012
4.	Brigádní generál Ibraima CAMARA (také znám jako „Papa Camara“)	státní příslušnost: Guinea-Bissau dat. nar.: 11. května 1964 rodiče: Suareba Camara a Sale Queita úřední funkce: Náčelník generálního štábu vzdušných ozbrojených sil Diplomatický pas č. AAID00437 datum vydání: 18. 2. 2010 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 18.2.2013	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	3.5.2012
5.	Podplukovník Daba NA WALNA (také znám jako „Daba Na Walna“)	státní příslušnost: Guinea-Bissau dat. nar.: 6. června 1966 rodiče: Samba Naualna a In-Uasne Nanfafe úřední funkce: Mluvčí „vojenského velení“ pas č. SA 0000417 datum vydání: 29.10.2003 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 10.3.2013	Mluvčí „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	3.5.2012
6.	Generál Augusto MÁRIO CÓ	úřední funkce: Náčelník generálního štábu pozemních ozbrojených sil.	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	3.5.2012
7.	Generál Saya Braia Na NHAPKA	státní příslušnost: Guinea-Bissau úřední funkce: Velitel prezidentské stráže	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	1.6.2012
8.	Plukovník Tomás DJASSI	státní příslušnost: Guinea-Bissau dat. nar.: 18. září 1968 úřední funkce: Velitel národní gardy Pas: AAIS00820 datum vydání: 24.11.2010 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 27.4.2012	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012. Blízký poradce náčelníka generálního štábu ozbrojených sil Antónia Injaiho.	1.6.2012
9.	Plukovník Cranha DANFÁ	státní příslušnost: Guinea-Bissau úřední funkce: Velitel operací společného štábu ozbrojených sil	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012. Blízký poradce náčelníka generálního štábu ozbrojených sil Antónia Injaiho.	1.6.2012
10.	Plukovník Celestino de CARVALHO	státní příslušnost: Guinea-Bissau dat. nar.: 14.6.1955 rodiče: Domingos de Carvalho a Josefa Cabral úřední funkce: Předseda Institutu národní obrany Pas: Diplomatický pas DA0002166 datum vydání: 19.2.2007 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 15.4.2013	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012. Bývalý náčelník generálního štábu vzdušných ozbrojených sil. To, že byl v delegaci “vojenského velení”, která se dne 26. dubna setkala s Hospodářským společenstvím států západní Afriky (ECOWAS) potvrzuje jeho účast ve “vojenském velení”.	1.6.2012
11.	Kapitán (námořnictva) Sanhá CLUSSÉ	státní příslušnost: Guinea-Bissau Datum narození: 28. září 1965 rodiče: Clusse Mutcha a Dalu Imbungue úřední funkce: Zastupující náčelník generálního štábu námořních ozbrojených sil. Pas: SA 0000515 datum vydání: 8.12.2003 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 29.8.2013	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012. To, že byl v delegaci “vojenského velení”, která se dne 26. dubna setkala s Hospodářským společenstvím států západní Afriky (ECOWAS) potvrzuje jeho účast ve “vojenském velení”.	1.6.2012
12.	Podplukovník Júlio NHATE	státní příslušnost: Guinea-Bissau rok narození: 1972 úřední funkce: Velitel výsadkářského pluku	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012. Podplukovník Júlio NHATE řídil vojenskou operaci na podporu státního převratu, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	1.6.2012
13.	Podplukovník Tchipa NA BIDON	státní příslušnost: Guinea-Bissau Datum narození: 28. května 1954 rodiče: „Nabidom“ úřední funkce: Velitel vojenského zpravodajství Pas: Diplomatický pas DA0001564 datum vydání: 30.11.2005 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 15.5.2011	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	1.6.2012
14.	Podplukovník Tcham NA MAN (také znám jako Namam)	státní příslušnost: Guinea-Bissau dat. nar.: 27. února 1953 rodiče: Biute Naman a Ndjade Na Noa úřední funkce: Ředitel vojenské nemocnice ozbrojených sil Pas: SA0002264 datum vydání: 24.7.2006 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 23.7.2009	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012. Podplukovník Tcham Na Man je rovněž členem vysokého vojenského velení.	1.6.2012
15.	Major Samuel FERNANDES	státní příslušnost: Guinea-Bissau Datum narození: 22. ledna 1965 rodiče: José Fernandes a Segunda Iamite úřední funkce: Zástupce velitele operací národní gardy Pas: AAIS00048 datum vydání: 24.3.2009 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 24.3.2012	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	1.6.2012
16.	Major Idrissa DJALÓ	státní příslušnost: Guinea-Bissau dat. nar.: 6. ledna 1962 úřední funkce: Protokolární poradce náčelníka generálního štábu ozbrojených sil	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012. Byl jedním z prvních důstojníků, který se veřejně přihlásil ke členství ve „vojenském velení“ tím, že podepsal jedno z jeho prvních komuniké (č. 5 ze dne 13. dubna). Major Djaló rovněž slouží ve vojenském zpravodajství.	1.6.2012
17.	Velitel (námořnictva) Bion NA TCHONGO (také znám jako Nan Tchongo)	státní příslušnost: Guinea-Bissau dat. nar.: 8. dubna 1961 rodiče: Cunha Nan Tchongo a Bucha Natcham úřední funkce: Velitel námořního zpravodajství Pas: Diplomatický pas DA0001565 datum vydání: 1.12.2005 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 30.11.2008	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	1.6.2012
18.	Velitel (námořnictva) Agostinho Sousa CORDEIRO	státní příslušnost: Guinea-Bissau dat. nar.: 28. května 1962 rodiče: Luis Agostinho Cordeiro a Domingas Soares úřední funkce: Velitel logistiky společného štábu ozbrojených sil Pas: SA0000883 datum vydání: 14.4.2004 místo vydání: Guinea-Bissau platnost do: 15.4.2013	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	1.6.2012
19.	Kapitán Paulo SUNSAI	státní příslušnost: Guinea-Bissau úřední funkce: Zástupce vojenského velitele severní oblasti	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012.	1.6.2012
20.	Nadporučík Lassana CAMARÁ	státní příslušnost: Guinea-Bissau úřední funkce: Velitel finančních služeb ozbrojených sil	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012. Odpovídá za zpronevěru státních prostředků patřících celnímu úřadu, generálnímu ředitelství pro dopravu a generálnímu ředitelství pro hranice a migraci. Z těchto prostředků je financováno „vojenské velení“.	1.6.2012
21.	Nadporučík Julio NA MAN	státní příslušnost: Guinea-Bissau úřední funkce: Pobočník náčelníka generálního štábu ozbrojených sil	Člen „vojenského velení“, jež se přihlásilo k odpovědnosti za státní převrat, ke kterému došlo dne 12. dubna 2012. Nadporučík Na Man se aktivně podílel na operativním velení při státním převratu, ke kterému došlo dne 12. dubna, na základě příkazů Antónia Injaiho. Jménem „vojenského velení“ se rovněž účastnil jednání s politickými stranami.	1.6.2012

1.6.2012

Úřední věstník Evropské unie

L 142/47

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 31. května 2012

o zřízení skupiny odborníků pro bezpečnost v pozemní dopravě

(2012/286/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Článek 90 Smlouvy stanoví, že cíle smluv týkající se dopravy se prosazují v rámci společné dopravní politiky a bezpečnost v dopravě je jejich důležitou součástí.

(2)	Bílá kniha: Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje (1) stanoví v bodě 1 třetí odrážce přílohy I iniciativu týkající se zřízení stálé skupiny odborníků pro bezpečnost v pozemní dopravě.

(3)	Je proto nutné zřídit skupinu odborníků pro bezpečnost v pozemní dopravě a vymezit její úkoly a strukturu.

(4)	Skupina by měla být Komisi nápomocna při vypracovávání a provádění činností Unie zaměřených na vytvoření politiky bezpečnosti v pozemní dopravě a měla by podporovat stálou výměnu příslušných zkušeností, strategií a postupů mezi členskými státy a jednotlivými zúčastněnými činiteli.

(5)	Skupina by se měla skládat z příslušných orgánů členských států. Ty by měly nominovat odborníky z vládních útvarů pro dopravu a bezpečnost nebo veřejný pořádek.

(6)	Měla by být stanovena pravidla pro sdělování informací členy skupiny.

(7)	Osobní údaje týkající se členů skupiny by se měly zpracovávat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (2),

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět

Zřizuje se skupina odborníků pro bezpečnost v pozemní dopravě (dále jen „skupina“).

Článek 2

Úkoly

1. Skupina je Komisi nápomocna při vypracovávání a provádění činností Evropské unie zaměřených na vytvoření politiky bezpečnosti v pozemní dopravě a podporuje stálou výměnu příslušných zkušeností, strategií a postupů mezi členskými státy a jednotlivými zúčastněnými činiteli.

2. Za účelem dosažení cílů uvedených v odstavci 1 skupina:

—	napomáhá Komisi při vývoji nástrojů pro kontrolu, hodnocení a šíření výsledků opatření přijatých na úrovni Evropské unie v oblasti bezpečnosti v pozemní dopravě,

—	přispívá k provádění akčních programů Evropské unie v této oblasti, zejména analýzou jejich výsledků a návrhy na zlepšení prováděných opatření,

—	podporuje výměnu informací o opatřeních na zvýšení bezpečnosti v pozemní dopravě prováděných na všech úrovních a případně navrhuje další možná opatření na úrovni Evropské unie,

—	zaujímá stanoviska nebo podává zprávy Komisi, buď na její žádost, nebo z vlastního podnětu, o veškerých relevantních skutečnostech týkajících se podpory bezpečnosti v pozemní dopravě v Evropské unii.

Článek 3

Konzultace

Komise může se skupinou konzultovat jakékoli záležitosti týkající se bezpečnosti v pozemní dopravě.

Článek 4

Členství

1. Členy jsou příslušné orgány členských států. Ty jmenují dva zástupce:

a)	za každý členský stát jednoho zástupce z ministerstev nebo vládních útvarů odpovědných za pozemní dopravu;

b)	za každý členský stát jednoho zástupce z ministerstev nebo vládních útvarů odpovědných za bezpečnost nebo veřejný pořádek;

2. Zástupci Komise mohou udělit status pozorovatele jednotlivcům nebo pozvat evropské zástupce mezinárodních a profesních organizací, kteří se bezpečností v pozemní dopravě zabývají nebo kterých se bezpečnost v pozemní dopravě přímo dotýká, a rovněž zástupce organizací uživatelů dopravy.

3. Jména jednotlivců uvedených v čl. 1 písm. a) a b) se zveřejňují v Rejstříku expertních skupin Komise a dalších podobných subjektů (dále jen „rejstřík“). V rejstříku se mohou zveřejnit názvy orgánů členských států. V rejstříku se zveřejní jména jednotlivců a názvy organizací uvedených v článku 2 a jimi vyjádřený zájem (3).

4. Osobní údaje se shromažďují, zpracovávají a zveřejňují v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.

Článek 5

Fungování

1. Skupině předsedá zástupce Komise.

2. Skupina může se souhlasem Komise zřizovat pracovní skupiny pro přezkoumání konkrétních otázek na základě pověření definovaného skupinou. Tyto pracovní skupiny budou rozpuštěny, jakmile splní své pověření.

3. Komise může přizvat k účasti na činnosti skupiny ad hoc jakoukoliv osobu, která má pro záležitost, jež je právě na pořadu jednání, zvláštní kvalifikaci. Pozvaní znalci se účastní pouze činnosti, jež se týká konkrétní záležitosti, kvůli které byli přizváni.

4. V rámci příprav svých stanovisek může skupina jmenovat zástupce jednoho z členských států zpravodajem, jehož úkolem bude vypracování zpráv.

5. Skupinu svolává Komise a schůze probíhají obvykle v jejím sídle. Konají se nejméně dvakrát ročně. Komise zajišťuje sekretářské služby. Schůzí skupiny a jejích pracovních skupin se mohou účastnit další úředníci Komise, kteří mají zájem o projednávané otázky.

6. Skupina projednává žádosti o stanoviska předložené Komisí nebo stanoviska, která zaujímá z vlastního podnětu. Po jednání nenásleduje hlasování.

7. Komise zveřejňuje všechny relevantní dokumenty v rejstříku nebo prostřednictvím odkazu v rejstříku na příslušnou internetovou stránku. Výjimky ve zveřejnění jsou možné v případech, kdy by zveřejnění dokumentu mohlo poškodit veřejný nebo soukromý zájem, jak je definován v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1049/2001 (4).

8. Členové skupiny a jejich zástupci i přizvaní odborníci a pozorovatelé musí dodržovat povinnosti profesního tajemství stanovené Smlouvami a jejich prováděcími pravidly a rovněž bezpečnostní předpisy Komise o ochraně utajovaných skutečností EU stanovené v příloze rozhodnutí 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád (5). Pokud členové tyto závazky nedodrží, může Komise přijmout veškerá vhodná opatření.

Článek 6

Krytí nákladů a finančních následků

1. Účastníkům podílejícím se na činnosti skupiny nepřísluší za poskytované služby odměna.

2. Cestovné a náklady na pobyt vzniklé zástupcům členů v souvislosti s činností skupiny hradí Komise v souladu s předpisy platnými v rámci Komise. Cestovné a náklady na pobyt vzniklé v souvislosti s činností skupiny pozorovatelům a pozvaným odborníkům jsou rovněž hrazeny.

3. Tyto náklady se hradí v mezích disponibilních prostředků, které jsou přiděleny v rámci ročního postupu pro přidělování zdrojů.

Článek 7

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 31. května 2012.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) KOM(2011) 144 v konečném znění.

(2) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(3) Členové, kteří si nepřejí, aby byla jejich jména zveřejněna, mohou požádat o uplatnění výjimky z tohoto pravidla. Žádost o nezveřejnění jména člena expertní skupiny se považuje za oprávněnou v těch případech, kdy by zveřejnění mohlo ohrozit jeho bezpečnost či bezúhonnost nebo nepřiměřeně poškodit jeho soukromí.

(4) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(5) Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1.

		ISSN 1977-0626 doi:10.3000/19770626.L_2012.142.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 142

České vydání	Právní předpisy	Ročník 55 1. června 2012

Obsah		I Legislativní akty	Strana
		SMĚRNICE
	*	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení	1

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	AL	87,5
	MA	66,7
	TR	75,8
	ZZ	76,7
0707 00 05	MK	53,3
	TR	126,8
	ZZ	90,1
0709 93 10	TR	100,9
0709 93 10	ZZ	100,9
0805 50 10	TR	59,0
	ZA	80,4
	ZZ	69,7
0808 10 80	AR	114,9
	BR	84,6
	CA	161,4
	CL	98,5
	CN	87,3
	NZ	145,0
	US	182,9
	UY	67,3
	ZA	101,6
	ZZ	115,9
0809 29 00	US	577,9
0809 29 00	ZZ	577,9

Kód KN	Popis zboží	Dovozní clo (1) (EUR/t)
1001 19 00 1001 11 00	PŠENICE tvrdá vysoké jakosti	0,00
	střední jakosti	0,00
	nízké jakosti	0,00
ex 1001 91 20	PŠENICE obecná, osivo	0,00
ex 1001 99 00	PŠENICE obecná vysoké jakosti, jiná než osivo	0,00
1002 10 00 1002 90 00	ŽITO	0,00
1005 10 90	KUKUŘICE, jiná než hybridní osivo	0,00
1005 90 00	KUKUŘICE, jiná než hybridní osivo (2)	0,00
1007 10 90 1007 90 00	zrna ČIROKU, jiná než hybridní osivo	0,00

	II Nelegislativní akty
	NAŘÍZENÍ
*	Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 458/2012 ze dne 31. května 2012, kterým se provádí čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) č. 377/2012 o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, subjektům a orgánům, které ohrožují mír, bezpečnost nebo stabilitu v Republice Guineji-Bissau	11
*	Nařízení Komise (EU) č. 459/2012 ze dne 29. května 2012, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 a nařízení Komise (ES) č. 692/2008 z hlediska emisí z lehkých osobních a z užitkových vozidel (Euro 6) ( 1 )	16
*	Nařízení Komise (EU) č. 460/2012 ze dne 29. května 2012, kterým se stanoví zákaz rybolovu v kategorii 9 mrazírenské trawlery pro pelagický rybolov v hospodářské oblasti Mauritánie plavidly plujícími pod vlajkou členského státu Evropské unie	25
*	Nařízení Komise (EU) č. 461/2012 ze dne 31. května 2012, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1165/98 o konjunkturálních statistikách a nařízení Komise (ES) č. 1503/2006, (ES) č. 657/2007 a (ES) č. 1178/2008, pokud jde o úpravy týkající se odstranění proměnných nových průmyslových objednávek ( 1 )	26
	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 462/2012 ze dne 31. května 2012 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	30
	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 463/2012 ze dne 31. května 2012, kterým se stanoví dovozní cla v odvětví obilovin použitelná ode dne 1. června 2012	32
	ROZHODNUTÍ
	2012/284/SZBP
*	Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru Atalanta/1/2012 ze dne 25. května 2012 o jmenování velitele sil EU pro vojenskou operaci Evropské unie s cílem přispět k odvrácení, prevenci a potlačení pirátství a ozbrojených loupeží u pobřeží Somálska (Atalanta)	35
*	Rozhodnutí Rady 2012/285/SZBP ze dne 31. května 2012 o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, subjektům a orgánům, které ohrožují mír, bezpečnost nebo stabilitu v Republice Guinea-Bissau, a o zrušení rozhodnutí 2012/237/SZBP	36
	2012/286/EU
*	Rozhodnutí Komise ze dne 31. května 2012 o zřízení skupiny odborníků pro bezpečnost v pozemní dopravě	47