11.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 124/1

(1)

Nařízením (ES) č. 435/2004 (2) Rada v návaznosti na antidumpingové šetření uložila konečné antidumpingové clo na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) a Indonésie (dále jen „původní šetření“). Na základě přezkumu před pozbytím platnosti uložila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 492/2010 (3) konečné antidumpingové clo na dalších pět let. Opatření byla nastavena na úroveň odpovídající úrovni dumpingu a mají podobu zvláštního antidumpingového cla. Sazba cla pro ČLR se pohybuje mezi 0 a 0,11 EUR za kilogram pro jmenovitě uvedené čínské výrobce a zbytková sazba cla uloženého na dovoz od ostatních výrobců činí 0,26 EUR za kilogram (dále jen „stávající cla“).

(2)

Žádost o částečný prozatímní přezkum (dále jen „tento přezkum“) podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení podala společnost Productos Aditivos S. A., jediný výrobce cyklamátu sodného v Unii a žadatel v původním šetření (dále jen „žadatel“). Žádost se týkala pouze dumpingu a společnosti Golden Time Enterprise (Shenzhen) Co., Ltd. (dále jen „GT Enterprise“ nebo „dotčená společnost“), která je členem skupiny Rainbow Rich (dále jen „dotčená skupina společností“ nebo „skupina Rainbow“) a zároveň je jedním z čínských výrobců jmenovitě uvedených v původním šetření. Antidumpingové clo uplatňované na dovoz výrobků vyráběných GT Enterprise je 0,11 EUR za kilogram a clo uplatňované na dovoz od ostatních výrobních společností z dotčené skupiny společností je 0,26 EUR za kilogram (tj. sazba zbytkového cla).

(3)

Žadatel poskytl důkazy prima facie, že stávající opatření již nejsou dostatečná k vyrovnání účinku dumpingu, který působí újmu.

(4)

Po konzultaci s poradním výborem Komise dospěla k závěru, že žádost obsahuje dostatečné důkazy prima facie odůvodňující zahájení částečného prozatímního přezkumu, a zveřejněním oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie  (4) dne 17. února 2011 zahájila v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení částečný prozatímní přezkum omezený na zkoumání dumpingu ve vztahu ke GT Enterprise.

(5)

Výrobkem, který je předmětem přezkumného šetření, je cyklamát sodný pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódu KN ex 2929 90 00.

(6)

Stejně jako v předcházejících šetřeních se i v tomto šetření ukázalo, že dotčený výrobek vyráběný v ČLR a prodávaný do Unie je totožný, pokud jde o fyzikální a chemické vlastnosti a způsoby použití, s výrobkem vyráběným a prodávaným na domácím trhu v Indonésii, která v tomto přezkumu sloužila jako srovnatelná země. Byl proto učiněn závěr, že výrobky prodávané na domácím trhu v Indonésii a výrobky prodávané dotčenou skupinou společností na trhu Unie jsou obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(7)

Komise o zahájení tohoto přezkumu oficiálně informovala žadatele, dotčenou společnost a zástupce dotčené země. Vzhledem k tomu, že se o Indonésii uvažovalo jako o možné srovnatelné zemi, informovala o zahájení řízení také výrobce v Indonésii.

(8)

Zúčastněné strany dostaly možnost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(9)

S cílem získat informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, zaslala Komise dotazník dotčené společnosti a ve lhůtě stanovené k tomuto účelu obdržela odpovědi od pěti společností ze skupiny Rainbow. (Jelikož se skupina Rainbow v současnosti skládá ze dvou výrobních společností (jednou z nich je GT Enterprise), jednoho dodavatele surovin, jedné společnosti, jejíž činnost dříve souvisela s dotčeným výrobkem, která je v současnosti nečinná, a z obchodníka v Hongkongu, zahrnoval přezkum činnosti celé skupiny.) Komise zaslala dotazníky rovněž výrobcům v Indonésii. Jeden indonéský výrobce byl ochoten v tomto přezkumu poskytnout informace a částečně vyplnil dotazník.

(10)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro analýzu zacházení jako v tržním hospodářství a individuálního zacházení a pro stanovení dumpingu. Komise provedla inspekce na místě v prostorách následujících členů dotčené skupiny společností:

(11)

Šetření dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(12)

V antidumpingovém šetření týkajícím se dovozu pocházejícího z ČLR se běžná hodnota určuje v souladu s čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Stručně a pouze pro objasnění jsou níže v souhrnné formě uvedena kritéria obsažená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, jejichž splnění musí žadatelské společnosti prokázat:

(13)

Dotčená skupina společností požádala o zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a předložila formuláře žádosti za čtyři výrobce v Čínské lidové republice. Komise si vyžádala a v prostorách společností ověřila všechny údaje uvedené v žádostech společností a považované za nezbytné.

(14)

Tento přezkum ukázal, že se situace dotčené společnosti od původního šetření změnila. Bylo zjištěno, že GT Enterprise již nesplňuje všechna kritéria pro zacházení jako v tržním hospodářství. Kromě toho v porovnání s původním šetřením došlo k rozšíření a restrukturalizaci skupiny Rainbow. Ani ostatní společnosti z dané skupiny, které předložily formuláře žádosti, nebyly schopny prokázat, že splňují všechna kritéria pro zacházení jako v tržním hospodářství.

(15)

Pokud jde o první kritérium týkající se obchodních rozhodnutí a zasahování státu, bylo zjištěno, že v jedné společnosti z dané skupiny má místní vláda pravomoc zasahovat do přijímání a propouštění zaměstnanců. Kromě toho je místní vláda významným akcionářem společnosti vyrábějící suroviny. Náznaky zásadních zásahů státu byly zjištěny při dodávkách surovin společnosti (elektřina a voda) a při dodávkách, které společnost činila svým společnostem ve spojení, u nákladů na pracovní síly a při chodu a rozhodování této společnosti. Stát jako akcionář například zajišťoval externí pracovníky pro společnost vyrábějící suroviny za podmínek, které společnost nebyla schopna upřesnit. Společnost navíc nepřetržitě vykazuje ztrátu, protože svým společnostem ve spojení prodává suroviny za neobvykle nízké ceny a bez jakékoli další kompenzace, např. formou rozdělení zisku. Prostřednictvím řady takových ztrát státem řízený výrobce surovin ovlivňoval rozhodnutí společností ve spojení týkající se nákupu surovin pro výrobu cyklamátu sodného. Navíc bylo možné zjistit zasahování a ovlivňování ze strany místní vládní agentury při finančních a investičních rozhodnutích jiné společnosti v rámci skupiny.

(16)

Pokud jde o druhé kritérium týkající se účetnictví, šetření ukázalo, že účetní záznamy všech členů dotčené skupiny společností nebyly v souladu s mezinárodními účetními standardy, protože bylo zjištěno mnoho zásadních účetních nedostatků a chyb, o kterých auditoři nepodali zprávy.

(17)

Pokud jde o třetí kritérium, bylo zjištěno, že zkreslení bylo způsobeno bývalým systémem netržního hospodářství, neboť jedné společnosti ze skupiny byly zdarma poskytnuty investice do infrastruktury. Stejná společnost těžila z příznivých podmínek pronájmu pozemku, který využívá. Ostatní společnosti ve skupině nebyly schopny prokázat, že svá práva na užívání pozemků získaly za úplatu a/nebo že by úplata odpovídala tržní hodnotě. Jedna společnost navíc nebyla schopna prokázat, že určitá aktiva, která na ni byla převedena, byla získána za finanční úplatu nebo za ceny odpovídající tržní hodnotě.

(18)

V případě čtvrtého a pátého kritéria bylo zjištěno, že společnosti splnily tato kritéria, protože se na ně vztahovaly právní předpisy o úpadku a o vlastnictví, které zaručovaly stabilitu a právní jistotu. Převody měn se prováděly s použitím oficiálního směnného kurzu stanoveného Bank of China anebo se od něj odvíjely.

(19)

Dotčená skupina společností a žadatel dostali příležitost se k výše uvedeným zjištěním vyjádřit. Žadatel neměl žádné připomínky, ale dotčená skupina společností vznesla námitky z několika důvodů. Některé tyto připomínky byly zopakovány po poskytnutí konečných informací o skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo navrženo uložit konečná opatření. Nejdůležitější obdržené připomínky jsou popsány níže v odůvodnění.

(20)

Skupina Rainbow především uvedla, že Komise nezákonně uložila povinnost opět žádat o zacházení jako v tržním hospodářství, neboť skupině bylo uvedené zacházení přiznáno v původním šetření a v rámci přezkumu před pozbytím platnosti, a že tudíž byla porušena zákonná povinnost použít při přezkumu stejnou metodiku jako v původním šetření. Argumentovala, že Komise neprokázala, že změna v situaci této společnosti je rázu, který opravňuje k použití jiné metodiky než v původním šetření. Podle žadatele existovala řada problémů, které Komise zjistila, již během původního šetření, a proto se nová zjištění Komise netýkají nových okolností, ale představují jen odlišný výklad týchž okolností.

(21)

Je třeba poznamenat, že v rozporu s tvrzením žadatele byla jak při původním šetření, tak v tomto přezkumu použita stejná metodika a že při přezkumu byla řádně zohledněna skutečnost, že od původního šetření se některé okolnosti změnily. I kdyby tvrzení žadatele v případě určitých skutečností, které opravdu zůstaly stejné během původního i stávajícího šetření, konkrétně pokud jde o dohodu o právu na užívání pozemku GT Enterprise, bylo správné, je třeba upozornit na následující. V tomto přezkumu byly dodatečně zjištěny další skutečnosti, které GT Enterprise neuvedla při původním šetření, i když v té době už existovaly, jako oprávnění místní vlády schvalovat přijímání a propouštění zaměstnanců. Pokud jde o druhé kritérium, okolnosti, ve kterých působí tato společnost, se oproti původnímu šetření rovněž změnily. Je to dáno tím, že ve stávajícím šetření bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření neměla GT Enterprise přehledný soubor účetních záznamů, které by byly nezávisle prověřeny auditem v souladu s mezinárodními účetními standardy a které by byly používány pro všechny účely.

(22)

Žadatel později vysvětlil, že má za to, že informace, na základě kterých je místní vláda oprávněna schvalovat přijímání a propouštění zaměstnanců, sdělil poskytnutím stejných stanov v původním šetření i v tomto přezkumu. Překlady tohoto dokumentu, které žadatel předložil jak v rámci původního, tak stávajícího šetření, však nebyly úplné, neboť neuváděly pravomoci svěřené na základě stanov místní vládě.

(23)

Skupina Rainbow dále tvrdila, že status tržního hospodářství byl zaveden pro země, kde dochází ke transformaci hospodářství, tj. země přecházející z původního netržního hospodářství na hospodářství tržní. Bylo by proto nelogické požadovat, aby společnost, které již uvedené zacházení bylo dříve přiznáno, v rámci prozatímního přezkumu opět předložila dostatečné důkazy, že podmínky pro toto zacházení nadále splňuje. V této souvislosti je třeba poznamenat, že základní nařízení neobsahuje žádné ustanovení, které by takový výklad umožňovalo a které by v přezkumu zahájeném podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení bránilo použít čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Toto tvrzení je proto třeba zamítnout.

(24)

Skupina Rainbow se též dovolávala procedurálního požadavku uvedeného v čl. 2 odst. 7 písm. c), podle kterého má být rozhodnutí o zacházení jako v tržním hospodářství přijato do tří měsíců od zahájení šetření. Sama skupina Rainbow uznává, že nedodržení této lhůty není samo o sobě dostatečným důvodem pro zpochybnění výsledků šetření, ale zdůrazňuje, že útvary Komise měly k dispozici všechny informace potřebné k výpočtu dumpingového rozpětí již v době, kdy byla zveřejněna zjištění týkající se zacházení jako v tržním hospodářství. Ve své argumentaci však skupina Rainbow opomíjí skutečnost, že i když si Komise z důvodu administrativní efektivity opravdu vyžádala a ověřila ve stejný okamžik všechny potřebné informace od dotčené skupiny společností, neměla k dispozici informace o srovnatelné zemi, které by umožnily stanovit dumpingové rozpětí v případě zamítnutí zacházení jako v tržním hospodářství. Ve skutečnosti měla Komise informace o běžné hodnotě ve srovnatelné zemi k dispozici až poté, co byla skupině Rainbow sdělena zjištění ohledně zacházení jako v tržním hospodářství. Časový rozvrh tedy nemohl mít na obsah rozhodnutí o zacházení jako v tržním hospodářství žádný vliv. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se toto tvrzení zamítá jako neodůvodněné.

(25)

Pokud jde o první kritérium, byla vznesena všeobecná připomínka, že teoretická možnost zasahování státu nebo státní kontroly sama o sobě neznamená, že dochází k zásadnímu zásahu státu ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. c). Skupina Rainbow opakovaně cituje rozhodnutí Soudu prvního stupně (5) s cílem prokázat, že státní kontrola neznamená zásadní zásah státu, protože to by „vedlo k vyloučení toho, aby společnosti kontrolované státem mohly využít STH, a to nezávisle na konkrétních skutkových, právních a hospodářských podmínkách, ve kterých působí“. Skupina Rainbow rovněž tvrdí, že vyžadovat od žadatelů o zacházení jako v tržním hospodářství, aby prokázali, že stát nemá žádnou možnost zasahovat do obchodních rozhodnutí, představuje nepřiměřené důkazní břemeno. Dále tvrdí, že za účelem prokázání, že první kritérium nebylo splněno, by zásah státu musel vést k tomu, že by rozhodování společnosti nebylo slučitelné s tržními faktory.

(26)

V rozporu s uvedenými tvrzeními skupiny Rainbow bylo ve stávajícím šetření zjištěno konkrétní a zásadní zasahování státu do chodu několika společností v dotčené skupině. V případě společnosti z této skupiny, ve které bylo přijímání a propouštění zaměstnanců podmíněno souhlasem místní vlády, jde o vlastní pravidla vnitřního chodu společnosti, tj. její stanovy, ve kterých je jasně stanoveno oprávnění státu zasahovat do jejích provozních rozhodnutí. V případě další společnosti z této skupiny bylo zjištěno, že stát měl na společnost vliv způsobem, který nebyl slučitelný s tržními faktory. Za prvé, většina kapitálu této společnosti pocházela od státu, aniž by se tato skutečnost odrazila v jeho vlastnickém podílu na společnosti. Za druhé, provoz společnosti byl vždy ztrátový, což bylo většinou na újmu státu vzhledem ke kapitálu, který investoval. Za třetí, samotný stát byl neustále ve ztrátě, protože poskytoval společnosti ze skupiny vstupy jako např. vodu a elektřinu za nižší ceny, než je jejich tržní hodnota, a bez řádného potvrzení platby.

(27)

Pokud jde o závěr o zasahovaní státu do finančních a investičních rozhodnutí dalšího člena dotčené skupiny společností, bylo předloženo tvrzení, že věcná zjištění Komise o úvěru a jeho podmínkách nebyla správná. Důkazy, které však Komise shromáždila během ověřování, svědčí o tom, že společnost dostala od místní vládní agentury pokyn vzít si úvěr, který se nevztahoval na její hospodářskou činnost. Společnost to vysvětluje tak, že rozhodnutí o financování byla přijata jakožto laskavost této vládní agentuře a ne jakožto závazek, a danou transakcí společnost nepodstupovala žádné další riziko, protože by případně měla možnost požadovat kompenzaci tím, že by neplatila faktury za veřejné služby, které jí uvedená agentura vystavila. Důkazy shromážděné Komisí prokazují, že právo na využívání pozemků společnosti je v příslušné finanční transakci nepřímo používáno jako záruka; společnost tudíž podstupuje zásadní riziko. Právo na využívání pozemků bylo získáno přes stejnou vládní agenturu, o které společnost tvrdí, že jí pouze dělá laskavost. Tvrzení, že existuje možnost kompenzace tím, že by společnost neplatila za veřejné služby, svědčí o základním nepochopení základních účetních standardů (kompenzace) a odporuje dalšímu tvrzení společnosti, že vliv na finanční operace jako takový neznamená, že nebude ovlivněn požadavek čl. 2 odst. 7 písm. c), tedy že „společnosti rozhodují o ceně, nákladech a vstupech“. Navíc investiční rozhodnutí jsou jasně a významně ovlivněna vládní agenturou, jelikož v dohodě o právu na užívání pozemků společnosti jsou stanoveny zvláštní požadavky na společnost týkající se investic, které mají být provedeny, a tyto požadavky překračují místní právní předpisy v oblasti územního plánování, což je v rozporu s tím, co společnost tvrdí. Proto se tvrzení, že zasahování státu do financování a investičních rozhodnutí nepředstavuje vliv podle čl. 2 odst. 7 písm. c), zamítá.

(28)

Pokud jde o společnost ze skupiny, která vyrábí jednu ze surovin užívaných při výrobě cyklamátu sodného, bylo tvrzeno, že jakékoli nedostatky, pokud jde o rozhodování a finanční situaci společnosti, by měly velmi omezený dopad, jelikož surovina vyráběná touto společností představuje pouze přibližně 10 % výrobních nákladů cyklamátu sodného. Vzhledem k tomu, že Komise byla schopna spočítat rozdíl mezi ziskovou prodejní cenou a skutečnou prodejní cenou suroviny, zastává společnost názor, že by bylo vhodnější upravit ceny levné suroviny spíše než zamítnout žádost o zacházení jako v tržním hospodářství. Cílem posouzení žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství je však zjistit, zda výrobní náklady odpovídají tržním cenám a obchodní rozhodnutí reagují na tržní podmínky. Je třeba poznamenat, že čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení výslovně stanoví, že aby byly splněny podmínky pro zacházení jako v tržním hospodářství, musí náklady na nejdůležitější vstupy v zásadě odpovídat tržní hodnotě, a není v něm zmíněna možnost úpravy cen těchto nejdůležitějších vstupů. Proto je nutné uvedené tvrzení zamítnout.

(29)

Pokud jde o neobvykle nízké ceny placené za vodu a elektřinu a pracovní náklady, tvrzení společnosti, že se nejedná o důležité vstupy, protože představují pouze zhruba 14 % celkových výrobních nákladů suroviny, muselo být zamítnuto vzhledem k tomu, že tato nákladová položka je jak individuálně, tak kumulativně považována za dostatečně významnou, aby ovlivnila celkové náklady společnosti. V případě pracovních nákladů je rovněž třeba poznamenat, že nebylo možné plně ověřit tyto položky vzhledem k tomu, že společnost nebyla schopna poskytnout smlouvy nebo jinou dokumentaci. Proto nebylo možné zjistit, zda tyto náklady odrážejí tržní hodnoty.

(30)

Pokud jde o druhé kritérium, byla vznesena námitka, že Komise nebere v úvahu zásadu významnosti, podle které jsou opomenutí nebo chybná uvedení položek významná, pouze pokud by mohla ovlivnit ekonomická rozhodnutí, která uživatelé na základě účetních závěrek činí, a že tyto nevýznamné nedostatky není povinen oznamovat ani auditor.

(31)

V rozporu s tím, co skupina tvrdí, došlo v účetnictví společností k vážným nedostatkům týkajícím se základních účetních zásad (podrobnosti jsou uvedeny v dalším bodu). Za druhé, důvodem, proč jsou pro účely posouzení žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství vyžadovány jasné účetní závěrky, nejsou ekonomická rozhodnutí uživatele, nýbrž snaha zajistit, aby účetní závěrky poskytovaly věrný a poctivý obraz o příjmech, nákladech atd. Cílem šetření týkajícího se zacházení jako v tržním hospodářství je zjistit, zda jsou účty vedeny a kontrolovány v souladu s mezinárodními účetními standardy.

(32)

Skupina Rainbow napadla tvrzení, že její společnosti porušují prvky pravidel mezinárodních účetních standardů a účetní metody zmíněné v posouzení žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství, jako jsou akruální princip, zásada přesného zachycení transakcí a vzájemné započítávání, předpoklad trvání podniku, správné zařazení rozvahových položek, uznání ztrát, pouze transakce související s podnikáním a záznamy v rámci účtů, správné zařazení a odpisy výdajů, respektování mezinárodních účetních standardů a/nebo čínských všeobecně přijímaných účetních zásad o uznávání hodnoty a odpisů aktiv. Výše uvedená porušení mezinárodních účetních standardů byla zjištěna díky informacím poskytnutým skupinou v její žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství a všechny otázky byly předmětem inspekce v prostorách společností. Argumenty, které společnosti v souvislosti s těmito otázkami předložily po zveřejnění zjištění ohledně zacházení jako v tržním hospodářství, nebyly takové povahy, aby díky nim mohl být změněn závěr, že pokud jde o tyto otázky, společnosti druhé kritérium nesplnily.

(33)

Pokud jde o třetí kritérium, skupina Rainbow tvrdí, že bezplatné poskytování investic do infrastruktury jedné společnosti je běžný postup, ke kterému dochází i v tržním hospodářství za účelem přilákání investic, a že vliv tohoto subvencování na finanční situaci společnosti byl během období přezkumného šetření zanedbatelný. Skutečnost, že se společnost mohla vyhnout platbám za rozvoj infrastruktury a zároveň mít prospěch z velmi nízkých nájemních cen týchž pozemků, však v tržním hospodářství není běžnou situací. Naopak tato výhoda měla přímý dopad na finanční situaci výrobní společnosti a její schopnost přijímat rozhodnutí, která reagují na tržní podmínky.

(34)

Komise přijala argumenty žadatele týkající se práva k využívání pozemků GT Enterprise, jak je vysvětleno ve 21. bodě odůvodnění. Předložené argumenty týkající se práva na využívání pozemků jinými společnostmi však nebyly takové povahy, aby vyvrátily zjištění, jelikož společnost sama uznává, že v jednom případě neuhradila dohodnutou částku za své právo na využívání pozemků. V případě práva na využívání jiných pozemků skupina tvrdí, že ceny pozemků v tomto regionu prudce stoupaly, a proto je běžné, že byl pozemek několik let po pořízení oceněn výrazně vyšší hodnotou. Důkazy, které společnost poskytla, se však týkaly růstu cen u obytných nemovitostí v regionu, a jsou tedy irelevantní. Skupina Rainbow nakonec tvrdila, že přístup, kdy Komise požaduje objektivní důkaz, že společnost zaplatila cenu, která odráží tržní hodnotu, představuje nepřiměřené důkazní břemeno. V čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení je však výslovně uvedeno, že žádost o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství musí být „doložena dostačujícími důkazy o tom, že výrobce působí v podmínkách tržního hospodářství“. Toto tvrzení je proto třeba zamítnout.

(35)

Skupina Rainbow zpochybňuje zjištění týkající se převedení aktiv na jednu společnost bez finanční nebo jiné úplaty za ceny, které odpovídají tržním hodnotám na základě toho, že tato společnost ukončila v období přezkumného šetření výrobu. Společnost skutečně výrobu zastavila. Na domácím trhu nicméně stále prodávala své dříve vyrobené výrobky. V případě této společnosti tudíž muselo být posouzení žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství provedeno s cílem ujistit se, že neexistují výrazná zkreslení přenesená z předchozího systému netržního hospodářství, která by mohla mít vliv na ceny.

(36)

Má se tedy za to, že pro přiznání zacházení jako v tržním hospodářství GT Enterprise nesplnila první a druhé kritérium, společnost Jintian Industrial (Nanjing) Ltd. nesplnila druhé a třetí kritérium, společnost Golden Time Chemical (Jiangsu) Ltd. nesplnila první, druhé ani třetí kritérium a společnost Nanjing Jinzhang Industrial Ltd. nesplnila první, druhé ani třetí kritérium. Pokud jedna společnost ve spojení, která se zabývá výrobou a prodejem dotčeného výrobku, nemá nárok na přiznání zacházení jako v tržním hospodářství, nelze zacházení jako v tržním hospodářství přiznat ani příslušné skupině společností ve spojení. Z toho vyplývá, že vzhledem k tomu, že všechny společnosti, které byly pro účely přiznání zacházení jako v tržním hospodářství posuzovány jednotlivě, nesplnily příslušné požadavky, má se za to, že skupině Rainbow nemůže být přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství. Za těchto okolností, po konzultaci s poradním výborem, nebylo dotčené skupině společností zacházení jako v tržním hospodářství přiznáno.

(37)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se případné celostátně platné clo stanoví pro země spadající do působnosti tohoto článku s výjimkou případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení pro přiznání individuálního zacházení. Tato kritéria jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě pouze pro orientaci:

(38)

Oba vyvážející výrobci ve skupině, kteří během období přezkumného řízení vyváželi cyklamát sodný, požádali o individuální zacházení. Pro ostatní společnosti ve skupině Rainbow nebylo nutné provést posouzení individuálního zacházení vzhledem k tomu, že dotčený výrobek nevyvážejí. Na základě dostupných informací ověřených během inspekcí na místě bylo zjištěno, že tito dva vyvážející výrobci splňují požadavky stanovené v čl. 9 odst. 5 základního nařízení, a individuální zacházení jim proto mohlo být přiznáno.

(39)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení je nutno u vyvážejících výrobců, kterým nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, stanovit běžnou hodnotu na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty na trhu třetí země s tržním hospodářstvím (srovnatelná země).

(40)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla svůj záměr použít Indonésii (srovnatelnou zemi v původním šetření) jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(41)

K výběru srovnatelné země Komise neobdržela žádné připomínky.

(42)

Komise se snažila navázat spolupráci s výrobci v Indonésii. Dopisy a příslušné dotazníky byly zaslány všem známým společnostem. Z několika oslovených společností pouze jeden výrobce předložil informace nezbytné pro stanovení běžné hodnoty a souhlasil s částečnou spoluprací při přezkumu. Protože společnost nemohla přijmout inspekce na místě ve svých prostorách, provedla Komise analýzu úplnosti a konzistence poskytnutých údajů. Bylo zjištěno, že údaje jsou dostatečné a spolehlivé pro stanovení běžné hodnoty, a kdykoli to bylo nezbytné, poskytl indonéský výrobce objasnění, jež Komise požadovala. Použité údaje byly porovnány s informacemi uvedenými v žádosti o přezkum.

(43)

Šetřením bylo zjištěno, že Indonésie má konkurenční trh s obdobným výrobkem.

(44)

Šetření dále odhalilo, že objem výroby spolupracujícího výrobce v Indonésii představuje podstatně více než 5 % objemu čínského vývozu dotčeného výrobku do Unie, a tudíž je tato výroba, pokud jde o objem, reprezentativní. Co se týče kvality, technických specifikací a standardů obdobného výrobku v Indonésii, nebyly ve srovnání s čínskými výrobky zjištěny žádné výrazné celkové rozdíly. Proto byl trh Indonésie považován za dostatečně reprezentativní pro stanovení běžné hodnoty.

(45)

Je třeba poznamenat, že kromě známých výrobců ve Španělsku, ČLR a Indonésii neexistují podle informací Komise jinde ve světě žádná další výrobní zařízení.

(46)

S ohledem na všechny výše uvedené informace byl učiněn závěr, že Indonésie představuje vhodnou srovnatelnou zemi podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(47)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota určena na základě informací získaných od výrobce ve srovnatelné zemi, jak je uvedeno níže. Je třeba poznamenat, že indonéský výrobce byl předmětem předchozího šetření týkajícího se dovozu cyklamátu sodného z Indonésie (6). Bylo shledáno, že údaje, které byly nyní společností poskytnuty v dotazníku, jsou spolehlivé a dostatečné pro stanovení běžné hodnoty pro účely tohoto šetření. Průměrné prodejní ceny a průměrné výrobní náklady se ve skutečnosti vyvíjely ve stejném duchu jako průměrné ceny surovin. Tento trend mohl být potvrzen podobným vývojem průměrných cen surovin na trhu Unie.

(48)

Bylo zjištěno, že objem domácího prodeje výrobce obdobného výrobku v Indonésii je ve srovnání s dotčeným výrobkem vyváženým do Unie dotčenou skupinou společností v ČLR reprezentativní.

(49)

Komise následně určila druhy výrobku prodávané výrobcem ve srovnatelné zemi na jeho domácím trhu, které jsou totožné nebo přímo srovnatelné s druhy výrobku prodávanými za účelem vývozu do Unie. Bylo zjištěno, že standardní druh výrobku indonéského výrobce je přímo srovnatelný.

(50)

U standardního druhu výrobku, který výrobce ve srovnatelné zemi prodává na svém domácím trhu a u něhož byla zjištěna přímá srovnatelnost s druhem prodávaným na vývoz do Unie, bylo stanoveno, zda je pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení prodej na domácím trhu dostatečně reprezentativní. Domácí prodej konkrétního druhu cyklamátu sodného byl považován za dostatečně reprezentativní, pokud celkový domácí prodej tohoto druhu výrobku během období šetření představoval nejméně 5 % celkového prodeje srovnatelného druhu výrobku vyváženého do Unie dotčenou skupinou společností.

(51)

Rovněž se zkoumalo, zda lze domácí prodej považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku, přičemž byl za tímto účelem stanoven podíl ziskového prodeje standardního druhu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření. Jelikož objem ziskového prodeje obdobného výrobku u každého druhu výrobku představoval více než 80 % celkového objemu prodeje daného druhu výrobku a vážená průměrná cena u daného druhu byla stejná nebo vyšší než výrobní náklady, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu vypočtené jako vážený průměr cen veškerého prodeje na domácím trhu tohoto druhu vyrobeného během období šetření, bez ohledu na to, zda šlo o prodej ziskový či ne.

(52)

Při stanovení běžné hodnoty druhu výrobku, který nebyl prodáván na domácím trhu výrobcem ve srovnatelné zemi, byla použita vážená průměrná prodejní cena veškerého prodeje standardního druhu výrobku, která byla upravena tak, aby zohledňovala rozdíly mezi těmito dvěma druhy výrobku.

(53)

Všichni vyvážející výrobci v dotčené skupině společností prováděli vývoz do Unie prostřednictvím své obchodní společnosti ve spojení se sídlem mimo Unii. Vývozní cena byla stanovena na základě cen výrobku při prodeji obchodní společností ve spojení do Unie, tj. nezávislému kupujícímu, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných.

(54)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Aby bylo zajištěno spravedlivé porovnání běžné hodnoty s vývozní cenou, byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy rozdílů u činitelů, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Stejně tak byly v oprávněných případech a po předložení ověřených důkazů provedeny úpravy o rozdíly v nákladech na přepravu, pojištění, manipulaci, nakládku, ve vedlejších nákladech a v úvěrech.

(55)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny pro všechny vyvážející výrobce.

(56)

Tímto porovnáním bylo stanoveno dumpingové rozpětí ve výši 14,2 %, vyjádřené jako procentní podíl ceny CIF na hranice Unie před proclením.

(57)

V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení bylo zkoumáno, zda se okolnosti, na nichž bylo založeno stávající dumpingové rozpětí, změnily, a zda je tato změna trvalé povahy.

(58)

Stávající zjištění jsou založena na zamítnutí žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství dotčené skupiny společností v tomto přezkumu, zatímco členu skupiny společností ve spojení, který byl předmětem původního šetření, GT Enterprise, zacházení jako v tržním hospodářství přiznáno bylo. Okolnosti, které vedly k různým závěrům, jsou za prvé způsobeny tím, že na rozdíl od původního šetření, jehož předmětem byla pouze GT Enterprise, byly předmětem tohoto přezkumu čtyři společnosti skupiny. Skupina byla nedávno za použití značných investic rozšířena a reorganizována a nic nenasvědčuje tomu, že by se tato situace v dohledné době měla změnit. Za druhé, co se týká GT Enterprise, bylo zjištěno, že nic nenasvědčuje tomu, že by se praxe této společnosti, kdy není vedeno jednoznačné a jasné účetnictví prověřené audity v souladu s mezinárodními účetními standardy, v budoucnu měla změnit. Stejně tak její stanovy umožňující zásah státu jsou v platnosti po delší dobu a nic nenasvědčuje tomu, že budou v budoucnu změněny. Za těchto okolností se má za to, že nepřiznání zacházení jako v tržním hospodářství je trvalé povahy.

(59)

Navíc pokud jde o vývozní ceny, šetření prokázalo během delšího období určitou stabilitu v cenové politice dotčené skupiny společností, a to vzhledem k tomu, že cena dotčeného výrobku účtovaná Unii a ostatním třetím zemím se výrazně nelišila a mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření sledovala stejný trend. To podporuje závěr, že nově vypočtené dumpingové rozpětí bude pravděpodobně trvalé povahy.

(60)

Bylo proto konstatováno, že šetření ukázalo, že struktura a chování dotčené skupiny společností, včetně okolností, které vedly k zahájení tohoto přezkumu, se pravděpodobně v dohledné době nezmění způsobem, který by zjištění tohoto přezkumu ovlivnil. Proto byl učiněn závěr, že se tyto změny považují za trvalé a že zachování současné výše opatření již není pro vyrovnání účinků dumpingu dostačující.

(61)

S ohledem na zjištění zvýšeného dumpingu a trvalé povahy změněných okolností se má za to, že stávající opatření již nedostačují k vyrovnání účinku dumpingu, který je příčinou újmy. Opatření zavedená prováděcím nařízením (EU) č. 492/2010 na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z ČLR by proto měla být pro GT Enterprise změněna, stejné clo by mělo být uvaleno na ostatní vyvážející výrobce ve skupině a uvedené nařízení by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(62)

V tomto přezkumu není možné stanovit žádné individuální rozpětí újmy, protože se omezil na posouzení dumpingu v případě GT Enterprise a jejích společností ve spojení v rámci dotčené skupiny. Proto bylo dumpingové rozpětí zjištěné v tomto přezkumu porovnáno s rozpětím újmy zjištěném v původním šetření. Jelikož rozpětí újmy zjištěné v původním šetření bylo vyšší než dumpingové rozpětí zjištěné v tomto přezkumu, mělo by být antidumpingové clo pro dotčenou skupinu společností uloženo na úrovni dumpingového rozpětí zjištěného v tomto přezkumu.

(63)

Pokud jde o podobu opatření, dospělo se k závěru, že změněné antidumpingové clo by mělo mít stejnou podobu jako cla uložená prováděcím nařízením (EU) č. 492/2010. K zajištění účinnosti opatření a odrazení od cenových manipulací bylo považováno za vhodné uložit cla ve formě zvláštní částky za kilogram. V důsledku toho by mělo antidumpingové clo na dovoz dotčeného výrobku vyráběného a prodávaného dotčenou skupinou společností na vývoz do Unie, vypočtené na základě dumpingového rozpětí zjištěného v tomto přezkumu a vyjádřené jako zvláštní částka za kilogram, činit 0,23 EUR za kilogram.

(64)

Dotčená skupina společností a ostatní dotčené strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno navrhnout změnu platných antidumpingových opatření.

(65)

Skupina Rainbow se ke konečným informacím, které jí byly poskytnuty, vyjádřila. Její námitky se týkaly zejména stažení podnětu v probíhajícím šetření týkajícím se dovozu cyklamátu pocházejícího z Čínské lidové republiky, které bylo omezené na dva čínské vyvážející výrobce, Fang Da Food Additive (Shen Zhen) Limited a Fang Da Food Additive (Yang Quan) Limited (dále jen „skupina Fang Da“) (dále jen „souběžné řízení“) (7). Skupina tvrdila, že stažení podnětu v souběžném řízení by logicky a zákonně vedlo též ke zrušení antidumpingových opatření uplatňovaných vůči ostatním výrobcům v ČLR, nebo přinejmenším k zastavení tohoto přezkumu v případě skupiny Rainbow.

(66)

Požadovala zrušení antidumpingových opatření, která byla uložena prováděcím nařízením (EU) č. 492/2010, přičemž argumentovala, že není-li zjištěno, že je dovoz společnosti Fang Da dumpingový nebo že způsobuje újmu, opravňuje zásada nediskriminace obsažená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení ke zrušení uložených antidumpingových opatření. Na podporu svého tvrzení se odkazovala na předchozí nařízení Rady, kde byly souběžné prozatímní přezkumy týkající se dovozu z určitých zemí zastaveny, aniž byla uložena opatření z důvodu neuložení opatření v antidumpingových řízeních týkajících se dovozu téhož výrobku z jiných zemí (velké hliníkové elektrolytické katalyzátory (8), ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli (9)). Je však třeba připomenout, že v uvedených případech se jednalo o šetření týkající se několika zemí a že zásada nediskriminace byla uplatňována vůči dovozu z různých zemí. Důvodem pro zrušení opatření pro některé země v těchto případech (velké hliníkové elektrolytické katalyzátory, ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli) bylo ostatně to, že opatření týkajcíí se jiných zemí nebyla uložena v důsledku toho, že Rada nepřijala daný návrh ve stanovené lhůtě. A tak ačkoli bylo skutečně shledáno, že v daných případech je řízení týkající se antidumpingových opatření v souběžných řízeních třeba zastavit, aby byla dodržena zásada nediskriminace, nejsou uvedené případy pro tento přezkum relevantní. Další odkaz na přístup, který byl použit v případě glutamátu sodného (10), se týká případu, kdy žadatel hodlal stáhnout podnět týkající se dovozu z Brazílie, ačkoli byl u tohoto dovozu zjištěn dumping. Zde bylo navrženo, aby žádost o stažení nebyla přijata, neboť se dospělo k závěru, že v případě neexistence opatření vůči Brazílii by opatření vůči ostatním zemím byla diskriminační.

(67)

Obě situace jsou navíc dost odlišné. V souběžném řízení byl podnět stažen a dospělo se k závěru, že zrušení opatření není v rozporu se zájmem Unie. V tomto přezkumu byla žádost ponechána a bylo zjištěno, že se dumping ze strany skupiny Rainbow zvýšil. Zvýšení cla pro uvedenou skupinu tudíž nepředstavuje diskriminaci.

(68)

Skupina Rainbow rovněž požadovala, že v důsledku stažení podnětu by měl být zastaven tento přezkum skupiny Rainbow, neboť obě řízení byla zahájena na základě stejného podání, týkala se stejného období šetření a žadatel v podnětu z praktických důvodů skupinu Fang Da uváděl společně se skupinou Rainbow.

(69)

Tvrdila, že ačkoli jsou šetření vůči skupině Fang Da zahájena podle článku 5 základního nařízení, šetření týkající se dovozu skupiny Fang Da a prozatímní přezkum týkající se dovozu skupiny Rainbow byly z právního hlediska i z praktických důvodů v zásadě stejným řízením. Navíc uvedla, že v důsledku odlišení řízení a šetření byla skupina Fang Da na základě čl. 9 odst. 3 základního nařízení ve skutečnosti nadále předmětem řízení, ačkoli se na ni v návaznosti na původní šetření vztahovala nulová celní sazba. Z tohoto důvodu by stažení podnětu týkajícího se dovozu skupiny Fang Da měo, z pohledu skupiny Rainbow, vést rovněž k zastavení tohoto přezkumu.

(70)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že podání, které předložil žadatel, bylo jak podnětem k šetření na základě článku 5 základního nařízení, tak žádostí o tento prozatímní přezkum na základě čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Podání rovněž obsahovalo dostatečné důkazy odůvodňující zahájení dvou různých řízení. Komise také šetření podle článku 5 a prozatímní přezkum zahájila prostřednictvím dvou samostatných oznámení o zahájení. Antidumpingové šetření na základě článku 5 základního nařízení a prozatímní přezkum na základě čl. 11 odst. 3 základního nařízení jsou tudíž dvě různá řízení.

(71)

Skupina Rainbow předložila ještě další argumenty, které by mohly být důvodem pro stažení podnětu. Tato tvrzení nebylo vzhledem k jejich hypotetičnosti a irelevantnosti možné vzít v úvahu, a byla proto zamítnuta.

(72)

Skupina Rainbow dále tvrdila, že Komise zjevně porušila její právo na vyjádření připomínek ke konečným informacím ve lhůtě deseti dnů, neboť nedůvěrná verze dopisu o stažení podnětu jí byla poskytnuta sedm dní před lhůtou pro podání připomínek.

(73)

Jak je vysvětleno v 70. bodě odůvodnění, šetření podle článku 5, v rámci kterého skupina Rainbow obdržela dopis s informacemi o stažení podnětu, je řízení odlišné od tohoto přezkumu. Skupina Rainbow působila v přezkumu podle článku 5 jako zúčastněná strana a stažení podnětu jí bylo oznámeno pouze na základě tohoto důvodu. Uvedené oznámení nebylo součástí konečných informací v rámci tohoto přezkumu. Skupina Rainbow měla třicet dní na to, aby se vyjádřila ke konečným informacím o tomto řízení. Její právo na dostatečnou dobu k vyjádření připomínek tudíž nebylo porušeno.

(74)

Nebyly předloženy žádné připomínky, které by změnily výše uvedený závěr,

11.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 124/11

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódu KN uvedeného ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, týkající se zařazení zboží do kombinované nomenklatury, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (2).

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

11.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 124/13

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódu KN uvedeného ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, týkající se zařazení zboží do kombinované nomenklatury, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (2).

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

11.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 124/15

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódu KN uvedeného ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, týkající se zařazení zboží do kombinované nomenklatury, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (2).

(5)

Výbor pro celní kodex nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

11.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 124/17

(1)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) dne 12. srpna 2011 informovala Evropská komise (dále jen „Komise“) o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu hliníkových radiátorů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Unie.

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který podalo mezinárodní sdružení výrobců hliníkových radiátorů AIRAL S.c.r.l (International Association of Aluminium Radiator Manufacturers Limited Liability Consortium, dále jen „žadatel“) představující významný podíl, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby hliníkových radiátorů v Unii. Podnět obsahoval zjevné důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení šetření.

(3)

O zahájení řízení Komise úředně vyrozuměla žadatele, další známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce v ČLR, výrobce ve srovnatelné zemi, dovozce, distributory a další strany, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, jakož i zástupce ČLR. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení písemně sdělily svá stanoviska a požádaly o slyšení.

(4)

Žadatel, další výrobci v Unii, vyvážející výrobci v ČLR, dovozci a distributoři předložili svá stanoviska. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(5)

Vzhledem ke zjevně velkému počtu výrobců, dovozců a vyvážejících výrobců v Unii se v oznámení o zahájení počítalo s výběrem vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli dovozci a vyvážející výrobci požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu s oznámením o zahájení poskytli základní údaje o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem (jak je popsán v oddíle 3 níže) v období od července 2010 do června 2011.

(6)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům, kteří o to projevili zájem, umožněno předložit žádost o zacházení jako v tržním hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise formuláře žádosti čínským vyvážejícím výrobcům, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a orgánům ČLR. Přihlásila se pouze jedna skupina společností, kam patří společnosti Sira (Tianjin) Aluminium Products Co. Ltd a Sira Group (Tianjin) Heating Radiators Co. Ltd (dále jen „skupina Sira“), která požádala o zacházení jako v tržním hospodářství. O individuální zacházení požádaly společnosti Zhejiang Flyhigh Metal Products Co., Ltd. a Metal Group Co., Ltd.

(7)

Pokud jde o výrobce v Unii a jak je řádně uvedeno ve 24. bodě odůvodnění, požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo osm výrobců v Unii. Na základě informací poskytnutých spolupracujícími výrobci v Unii Komise vybrala vzorek čtyř výrobců v Unii, a to podle objemu výroby/prodeje, velikosti a zeměpisného umístění v Unii.

(8)

Jak je uvedeno ve 27. bodě odůvodnění, požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili pouze tři dovozci, kteří nejsou ve spojení. Dva z těchto dovozců však dotčený výrobek nedováželi/nenakupovali. Proto se vzhledem k omezenému počtu spolupracujících dovozců výběr vzorku již nepovažoval za nutný.

(9)

Jak je uvedeno v 28. bodě odůvodnění, požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo osmnáct vyvážejících výrobců v ČLR. Na základě informací poskytnutých těmito stranami Komise vybrala vzorek dvou vyvážejících výrobců s největším objemem vývozu do Unie.

(10)

Komise zaslala dotazníky všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a všem ostatním společnostem, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení, tj. vyvážejícím výrobcům v ČLR, čtyřem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, spolupracujícím dovozcům v Unii a Evropské organizaci spotřebitelů (BEUC); Komise tuto organizaci požádala, aby svým přidruženým společnostem zaslala dotazníky pro uživatele.

(11)

Odpovědi poskytli dva vyvážející výrobci v ČLR zařazení do vzorku, čtyři výrobci v Unii zařazení do vzorku a jeden dovozce, který není ve spojení. Na dotazník neodpověděl žádný uživatel.

(12)

Kromě toho jedna skupina vyvážejících výrobců ve spojení předložila žádost o individuální zjišťování v souladu s čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Přezkoumání takových žádostí v předběžné fázi by však znamenalo příliš velké zatížení. O žádosti této skupiny společností o individuální zjišťování bude proto rozhodnuto v konečné fázi.

(13)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(14)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2010 do 30. června 2011 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od ledna 2008 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(15)

Dotčeným výrobkem jsou hliníkové radiátory a jejich součásti a díly smontované do bloků nebo jednotlivě, ze kterých jsou tyto radiátory složeny, kromě radiátorů elektrického typu (dále jen „dotčený výrobek“). Dotčený výrobek v současnosti spadá pod kódy KN ex 7615 10 10, ex 7615 10 90, ex 7616 99 10 a ex 7616 99 90.

(16)

Na základě údajných rozdílů mezi oběma existujícími postupy výroby radiátorů skupina Sira popis výrobku zpochybnila. Ve skupině Sira jsou dva čínští vyvážející výrobci, z nichž jeden používá technologii lití pod tlakem a druhý technologii průtlačného lisování. Tato skupina uvedla, že výrobky vyrobené metodou průtlačného lisování by měly být vzhledem k údajným rozdílům ve fyzikálních a technických vlastnostech, surovinách, výrobních nákladech a prodejních cenách a také vzhledem k tomu, že metoda průtlačného lisování není v EU a v ČLR běžná, vyloučeny z popisu dotčeného výrobku.

(17)

Jiná čínská zúčastněná strana, čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických produktů (China Chamber of Commerce for Import and Export of Machinery and Electronic Products, CCCME), požádala o objasnění tohoto bodu vzhledem k rozdílům ve výrobních nákladech a v cenách radiátorů, které jsou vyráběny za použití dvou výše uvedených technologií.

(18)

Přestože v tomto ohledu existují drobné rozdíly, je zřejmé, že radiátory vyrobené uvedenými postupy mají shodné základní fyzikální a technické vlastnosti a jsou určeny ke stejnému použití. Radiátory vyrobené oběma metodami jsou do značné míry zaměnitelné. Základními vlastnostmi jsou v prvé řadě lehkost, nízká tepelná setrvačnost a vysoká tepelná vodivost. Rozdíly v nákladech a cenách a rovněž skutečnost, že technologie průtlačného lisování může zahrnovat použití mírně odlišné slitiny hliníku, tyto základní vlastnosti nemění. Pokud jde o srovnání cen, veškeré rozdíly jsou řádně zohledněny ve struktuře systému srovnávání druhů výrobku, který byl pro toto šetření použit (dále jen „systém PCN“), což znamená, že se provádí srovnání pouze podobných výrobků.

(19)

Dále by měly být hliníkové radiátory pokládány za jediný výrobek nezávisle na výrobním postupu proto, že jsou prodávány prostřednictvím stejných distribučních cest a koneční uživatelé a spotřebitelé je vnímají jako vyrobené z hliníku (s dobře známými vlastnostmi, jež jsou uvedeny výše) a nečiní mezi nimi rozdíl podle výrobního postupu. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se toto tvrzení zamítá.

(20)

Komora CCCME rovněž zpochybnila skutečnost, že radiátory z ocelového plechu či dokonce z litiny nejsou zařazeny do popisu výrobku. Avšak přestože se takové výrobky používají k podobným účelům, mají odlišné základní fyzikální a technické vlastnosti, neboť základní surovina (hliníková slitina) se nahrazuje ocelí či železem, které mají jiné fyzikální a technické vlastnosti, pokud jde o hmotnost, tepelnou setrvačnost a vodivost. Toto tvrzení se proto zamítá.

(21)

Komora CCCME vyjádřila další připomínky k odkazům v podnětu, které se týkají prodeje prostřednictvím výzvy k předkládání nabídek. Její připomínky ukázaly, že předpokládala, že se jedná o veřejné zakázky. Výzva k předkládání nabídek, na niž se v podnětu odkazuje, se však týkala běžné obchodní praxe, v rámci níž odběratel radiátorů z EU žádá potenciální dodavatele, aby ho seznámili s cenami před tím, než objedná zboží. Veřejná zakázka nebyla součástí žádného dovozu z ČLR, který byl při výpočtech použit.

(22)

Komora CCCME také vyjádřila připomínky k odkazům v podnětu, které se týkaly „designových radiátorů“; domnívala se, že takové radiátory byly vyloučeny z popisu výrobku. Tyto připomínky však opět vyplynuly z nedorozumění, neboť popis výrobku tyto radiátory zahrnuje. Uvedené připomínky byly proto zamítnuty.

(23)

Šetřením se prokázalo, že hliníkové radiátory vyráběné v ČLR a z této země vyvážené a hliníkové radiátory vyráběné a prodávané v Unii výrobci v Unii mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejné základní použití, a považují se proto za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(24)

V souladu s článkem 17 základního nařízení a s ohledem na zjevně velký počet výrobců v Unii se v oznámení o zahájení počítalo s výběrem vzorku pro účely zjištění újmy.

(25)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že prozatímně vybrala vzorek výrobců v Unii. Tento vzorek tvořily čtyři společnosti vybrané z osmi výrobců v Unii, o nichž bylo před zahájením šetření známo, že vyrábějí obdobný výrobek, a to na základě objemu prodeje, velikosti a zeměpisného umístění v rámci Unie. Tyto společnosti představovaly 66 % celkové odhadované výroby v Unii v průběhu období šetření. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se seznámily s dokumentací a vyjádřily se ke vhodnosti výběru do 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení. Jedna ze zúčastněných stran požádala, aby se při výběru vzorku zohlednil též objem výroby. Bylo rozhodnuto vzorek odpovídajícím způsobem změnit. Žádná ze zúčastněných stran nevznesla námitky proti konečnému vzorku sestávajícímu ze čtyř společností.

(26)

S ohledem na potenciálně velký počet dovozců zapojených do řízení se v souladu s článkem 17 základního nařízení v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku dovozců.

(27)

Pouze tři dovozci, kteří nejsou ve spojení, poskytli požadované informace a souhlasili se spoluprací. Vzhledem k tomu, že dva z těchto dovozců nevykázali dovoz ani nákup dotčeného výrobku, se výběr vzorku již nepovažoval za nutný.

(28)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo všech osmnáct vyvážejících výrobců v ČLR. Tyto společnosti vyvezly přibližně 5 milionů součástí (3), což je o něco méně než 50 % čínského vývozu na trh EU v období šetření. Na základě informací poskytnutých těmito stranami Komise vybrala vzorek dvou vyvážejících výrobců s největším objemem výroby, prodeje a vývozu, jež mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. Na oba vyvážející výrobce, společnosti Zhejiang Flyhigh Metal Products Co., Ltd. a Metal Group Co., Ltd., připadalo přibližně 62 % objemu prodeje všech osmnácti vyvážejících výrobců, kteří poskytli údaje pro výběr vzorku.

(29)

Jedna skupina vyvážejících výrobců (skupina Sira) zpochybnila své nezařazení do vzorku na základě skutečnosti, že vyrábí určitý druh radiátorů (výroba technologií průtlačného lisování) a její zařazení do vzorku by proto zvýšilo reprezentativnost vzorku. Avšak zařazení jedné zvláštní skupiny nebylo nutné, neboť původně vybraný vzorek již představoval více než 60 % vývozu vykázaného spolupracujícími společnostmi. Kromě toho není nezbytné, aby ve vzorku byly obsaženy všechny typy dotčeného výrobku. Žádost skupiny Sira o zařazení byla proto zamítnuta a původně vybraný vzorek byl potvrzen.

(30)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z ČLR stanoví v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku pro ty vyvážející výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(31)

Oba vyvážející výrobci zařazení do vzorku požádali však pouze o individuální zacházení. Splnění kritérií pro zacházení jako v tržním hospodářství nebylo proto zjišťováno.

(32)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země spadající pod uvedený článek případné clo ukládá s celostátní platností kromě případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Tato kritéria jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě pouze pro orientaci:

(33)

Oba vyvážející výrobci zařazení do vzorku požádali o individuální zacházení. Jejich žádost byla přezkoumána. Šetření prokázalo, že společnosti zařazené do vzorku splnily veškeré podmínky čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(34)

Oběma vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku bylo proto přiznáno individuální zacházení.

(35)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, určí na základě cen na domácím trhu nebo na základě početně zjištěné běžné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(36)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že má v úmyslu použít jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely určení běžné hodnoty pro ČLR Rusko, a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(37)

Ohledně Ruska jako navrhované srovnatelné země nebyly vzneseny žádné připomínky. Žádná ze zúčastněných stran nenavrhla jiné výrobce obdobného výrobku ze srovnatelné země navíc k těm, kteří byli uvedeni v podnětu v průběhu šetření.

(38)

Ze strany Ruska nebyla poskytnuta žádná spolupráce, přestože všichni známí ruští výrobci byli v průběhu šetření opakovaně kontaktováni a obdrželi dotazníky pro srovnatelnou zemi.

(39)

Komise se sama pokusila vyhledat další výrobce ze třetích zemí.

(40)

Byly proto zaslány dopisy a dotazníky všem známým výrobcům v dalších třetích zemích (tj. Turecku, Íránu, Chorvatsku, Indii, Jižní Africe a Švýcarsku). Avšak přes podniknuté kroky nakonec k žádné spolupráci nedošlo.

(41)

Jak je uvedeno v 38., 39. a 40. bodě odůvodnění, šetření neodhalilo žádnou třetí zemi s tržním hospodářstvím, která mohla být v řízení použita jakou srovnatelná země. V případě neexistence takové třetí země s tržním hospodářstvím se proto v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení předběžně došlo k závěru, že není možné určit běžnou hodnotu pro výrobce zařazené do vzorku na základě cen na domácím trhu nebo početně zjištěné běžné hodnoty v třetí zemi s tržním hospodářstvím, včetně Unie, a proto je nutné určit běžnou hodnotu na základě jiného přiměřeného základu, v tomto případě na základě skutečně zaplacených cen nebo cen, které je třeba zaplatit za obdobný výrobek v Unii. To se považovalo za vhodné vzhledem k nedostatečné spolupráci uvedené výše, ale rovněž s ohledem na velikost trhu EU, dovoz dotčeného výrobku a silnou vnitřní hospodářskou soutěž s uvedeným výrobkem na trhu EU.

(42)

Vzhledem k tomu, že obě společnosti zařazené do vzorku nepožádaly o zacházení jako v tržním hospodářství, byla běžná hodnota pro všechny čínské vyvážející výrobce určena, jak je uvedeno v 41. bodě odůvodnění, na základě skutečně zaplacených cen nebo cen, které je třeba zaplatit za obdobný výrobek v Unii. Poté, co byly za základ pro stanovení běžné hodnoty zvoleny ceny zaplacené nebo které je třeba zaplatit v Unii, byla běžná hodnota vypočtena na základě údajů ověřených v provozovnách výrobců v Unii zařazených do vzorku a uvedených v 13. bodě odůvodnění.

(43)

Komise v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení nejprve zkoumala, zda byl prodej obdobného výrobku v EU nezávislým odběratelům reprezentativní. Bylo zjištěno, že prodej v Unii uskutečněný výrobci obdobného výrobku v Unii je reprezentativní ve srovnání s dotčeným výrobkem vyváženým do Unie vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.

(44)

Komise poté zkoumala, zda tento prodej může být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto ověření proběhlo stanovením podílu ziskového prodeje v EU nezávislým odběratelům. Transakce v rámci prodeje v EU byly považovány za ziskové v případě, že se jednotková cena rovnala výrobním nákladům, nebo byla vyšší. Proto byly stanoveny výrobní náklady na trhu Unie v období šetření. Uvedená analýza prokázala, že prodej v EU určitých druhů výrobku byl ziskový, to znamená, že čistá jednotková prodejní cena byla vyšší než vypočtené jednotkové výrobní náklady.

(45)

Běžná hodnota každého druhu výrobku byla založena na skutečných prodejních cenách (ze závodu), pokud jde o ziskový prodej, a na vypočtené běžné hodnotě, pokud jde o neziskový prodej.

(46)

Běžná hodnota byla stanovena tak, že se k výrobním nákladům výrobního odvětví EU přičetly prodejní, správní a režijní náklady a zisk. Podle čl. 2 odst. 6 základního nařízení byly částky pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk ve výši 4,43 % stanoveny na základě skutečných údajů, které výrobci v EU skutečně zaznamenali při výrobě a prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

(47)

Jelikož vyvážející výrobci zařazení do vzorku, kterým bylo přiznáno individuální zacházení, prodávali na vývoz do Unie přímo nezávislým odběratelům v Unii, byly vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanoveny na základě cen za dotčený výrobek skutečně zaplacených nebo cen, které je za něj třeba zaplatit.

(48)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu. Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité individuální úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen. Odpovídající úpravy nepřímých daní, nákladů na dopravu, pojištění, balení, manipulaci a úvěrových nákladů byly provedeny ve všech případech, kdy byly považovány za přiměřené, správné a podložené ověřenými podklady.

(49)

U jednoho z vyvážejících výrobců se ukázalo, že příslušná společnost nezařadila při použití dotazníkem požadovaného systému dotčený výrobek správně. Jedna z charakteristik dotčeného výrobku se týkala tepelného výkonu radiátorů. Příslušná společnost však nedisponovala důkazy, které by podpořily údaje o tepelném výkonu vyvážených modelů. Skutečně udaný tepelný výkon nebyl uveden správně a neodpovídal dalším charakteristikám, jako je hmotnost a rozměry. Proto bylo pro účely srovnání nutné použít pouze zbývající charakteristiky.

(50)

Když byl ke klasifikaci druhů výrobku použit systém PCN, byla u jednoho z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku zjištěna vysoká shoda. U druhého vyvážejícího výrobce však byla použita metoda podobnosti, neboť nebylo možné zjistit žádnou přímou shodu. V případě použití metody podobnosti byly dotčené straně sděleny podrobné informace.

(51)

Podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení se dumpingové rozpětí zjišťovalo na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozních cen a bylo vyjádřeno jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením.

(52)

Výpočet váženého průměru těchto dvou dumpingových rozpětí byl proveden pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku.

(53)

Vzhledem k malé spolupráci ze strany ČLR (méně než 50 %) se považovalo za vhodné, aby se celostátní dumpingové rozpětí platné pro všechny ostatní vyvážející výrobce v ČLR stanovilo na základě nejvíce dumpingové transakce s určitým odběratelem spolupracujících vývozců.

(54)

Stanovená prozatímní dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením:

Tabulka č. 1

(55)

K zjištění celkové výroby v Unii v posuzovaném období byly použity veškeré dostupné informace týkající se výrobců v Unii, včetně informací uvedených v podnětu, údajů shromážděných od výrobců v Unii před zahájením šetření a po něm a ověřených odpovědí na dotazník poskytnutých výrobci v Unii zařazenými do vzorku.

(56)

Hliníkové radiátory byly během období šetření vyráběny osmi výrobci v Unii. K zjištění celkové výroby v Unii během období šetření byly použity veškeré dostupné informace týkající se výrobců v Unii, včetně informací uvedených v podnětu a údajů shromážděných od výrobců v Unii před zahájením šetření a po něm.

(57)

Na tomto základě byla celková výroba v Unii, posuzovaná podle množství součástí, odhadnuta na přibližně 64 milionů součástí během období šetření. Vzhledem k tomu, že výrobci v Unii, kteří podpořili podnět, tvořili celkovou výrobu v Unii, představují tito výrobci výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení a budou proto nazýváni „výrobní odvětví Unie“.

(58)

Pro šetření nemohly být použity dovozní statistiky Eurostatu, neboť kódy KN, pod nimiž jsou uvedeny hliníkové radiátory, obsahují rovněž jiné výrobky z hliníku, např. elektrické radiátory.

(59)

Spotřeba v Unii byla proto stanovena na základě údajů obsažených v podnětu, které se týkaly zejména objemu prodeje v Unii uskutečněného subjekty výrobního odvětví Unie a dovozu ze strany vyvážejících výrobců v ČLR. Tyto údaje byly prověřeny obdrženými odpověďmi na výběrové dotazníky a informacemi získanými a ověřenými v prostorách výrobců v Unii zařazených do vzorku a vyvážejících výrobců v ČLR.

(60)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka č. 2

(61)

Celková spotřeba na trhu EU se v průběhu posuzovaného období snížila o 3,8 %. V souladu s celosvětovými nepříznivými dopady finanční krize došlo v letech 2008–2009 k poklesu přibližně o 12 %, a poté o dalších 3,7 %. Od roku 2010 do období šetření se však spotřeba zvýšila o 13,5 %, ale nedosáhla počáteční úrovně z roku 2008. Tabulka č. 2 rovněž ukazuje, že od roku 2009 do období šetření se spotřeba zvýšila o 9 %.

(62)

Během posuzovaného období se dovoz z ČLR do Unie vyvíjel takto:

Tabulka č. 3

(63)

Bez ohledu na vývoj spotřeby objem dovozu z ČLR v posuzované období výrazně narostl o 77 %. Tento nárůst byl nepřetržitý, nejvýraznější pak byl mezi rokem 2010 a obdobím šetření (zvýšení o 33 %). Podobně i podíl čínských vyvážejících výrobců na trhu vykazuje v posuzovaném období trvale rostoucí trend, kdy během období šetření dosahuje 24 % oproti 13 % v roce 2008. Uvedený nárůst by měl být posuzován v souvislosti s celkovým snížením spotřeby o 3,8 % v témže období.

(64)

Tabulka č. 4 ukazuje, že průměrná dovozní cena z ČLR se během posuzovaného období mírně snížila. Nejprve se mezi lety 2008 a 2009 značně snížila o 20 %, poté se mezi lety 2009 a 2010 zvýšila o 25 %. Ke konci posuzovaného období pak opět poklesla.

(65)

Z šetření rovněž vyplynulo, že dovozní ceny z ČLR byly setrvale nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie v posuzovaném období. Propad cen v roce 2009 se kryl s výrazným nárůstem čínského podílu na trhu EU, který stoupl z 13 % na 17,3 %, a trvající cenové podbízení vysvětluje nepřetržitý nárůst podílu čínských vyvážejících výrobců na trhu zejména mezi rokem 2009 a obdobím šetření.

(66)

S cílem určit cenové podbízení během období šetření byly vážené průměrné prodejní ceny jednotlivých druhů výrobku prodávaných výrobci v Unii zařazenými do vzorku účtované odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravené na úroveň cen ze závodu, porovnány s odpovídajícími váženými průměrnými cenami dovozu spolupracujících čínských výrobců prodávaného prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovenými na základě cen CIF s příslušnou úpravou o stávající celní poplatky a náklady po dovozu.

(67)

Toto cenové srovnání bylo provedeno podle druhu u transakcí na stejné úrovni obchodní činnosti, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev z cen. Výsledek srovnání vyjádřený jako procentuální část obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření poukázal na vážené průměrné rozpětí cenového podbízení 6,1 % ze strany čínských vyvážejících výrobců.

(68)

Jak je uvedeno v 24. a 25. bodě odůvodnění, byl za účelem posouzení možné podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie proveden výběr vzorku. Je třeba uvést, že jeden z výrobců v Unii zařazených do vzorku zahájil výrobu hliníkových radiátorů teprve v roce 2009. Za účelem konzistentní analýzy tendencí v posuzovaném období se považovalo za vhodné stanovit rok 2009 jako referenční rok pro přezkum újmy, tj. jako index 100. Pro úplnost byl na základě dostupných údajů stanoven rovněž index pro rok 2008.

(69)

Za účelem stanovení mikroukazatelů, jako jsou jednotkové ceny, jednotkové výrobní náklady, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic, schopnost získávat kapitál a zásoby, byly čtyřmi výrobci v EU zařazenými do vzorku poskytnuty a ověřeny potřebné údaje. Index pro rok 2008 byl stanoven na základě údajů, které byly k dispozici pro tři výrobce působící v roce 2008 a byly srovnány s údaji o těchto třech výrobcích z roku 2009 (index 100).

(70)

Ke stanovení makroukazatelů, jako jsou výroba výrobního odvětví Unie, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu a zaměstnanost, byly použity údaje poskytnuté osmi výrobci hliníkových radiátorů v EU. Index pro rok 2008 byl stanoven na základě údajů, které byly k dispozici pro sedm výrobců působících v roce 2008 a byly srovnány s údaji o těchto sedmi výrobcích z roku 2009 (index 100).

(71)

V souvislosti s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnuje hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie během posuzovaného období posouzení všech hospodářských činitelů uvedených ve zmíněném článku.

(72)

K zjištění celkové výroby v Unii v posuzovaném období byly použity veškeré dostupné informace týkající se výrobců v Unii, včetně informací uvedených v podnětu, údajů shromážděných od výrobců v Unii před zahájením šetření a posléze a ověřených odpovědí na dotazník poskytnutých výrobci v Unii zařazenými do vzorku.

(73)

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v posuzovaném období výroba klesla. Zároveň se snížením poptávky v roce 2009 výroba prudce poklesla, načež vzrostla v roce 2010 během období šetření. I při nárůstu spotřeby o 9 % byla výroba mezi rokem 2009 a obdobím šetření poměrně stabilní. Výroba je rovněž závislá na vývozní činnosti výrobního odvětví EU, a ta byla během posuzovaného období významná.

(74)

Přestože spotřeba poklesla pouze mírně, využití kapacity se ze 70 % v roce 2008 snížilo na 60 % během období šetření. Mezi rokem 2009 a obdobím šetření bylo poměrně stálé.

(75)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížil o 16 % a jeho podíl na trhu setrvale klesal z 87 % v roce 2008 na 76 % v průběhu období šetření. V roce 2009 se objem prodeje výrobního odvětví Unie snížil o 16 % a to ztratilo tedy více než čtyři procentní body podílu na trhu. V roce 2010 se objem prodeje propadl o dalších 7 % a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se zmenšil z 82,7 % na 79,5 %. V období šetření, za zvyšující se spotřeby (nárůst o 13,5 %), došlo k dalšímu zmenšení podílu na trhu výrobního odvětví Unie na 76 %. Toto odvětví nemohlo tedy využít rostoucí spotřebu a získat zpět část podílu na trhu, který ztratilo.

(76)

V průběhu posuzovaného období se ukázalo, že spotřeba v Unii mírně poklesla o 3,8 %, přičemž se ve stejném období objem prodeje výrazně snížil o 15,9 % a podíl výrobního odvětví Unie na trhu o 12,6 %. Zároveň se v posuzovaném období značně zvýšil dovoz z ČLR, a to o 76,9 %. V důsledku toho se během téhož období zmenšil podíl výrobního odvětví Unie na trhu, a to o 11 procentních bodů.

(77)

Počet zaměstnanců v posuzovaném období mírně vzrostl, což však vedlo k poklesu výroby. Je však třeba poznamenat, že vzrůstající tendence, pokud jde o zaměstnanost, je výhradně důsledkem toho, že jedna ze společností zařazených do vzorku, konkrétně nejmenší ze společností ve vzorku, zahájila výrobu v roce 2009. V opačném případě by zaměstnanost vykazovala negativní vývoj.

(78)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřená jako výkon na osobu a na rok, v posuzovaném období mírně klesla. Své nejnižší hodnoty dosáhla v roce 2009, načež se až do období šetření zvyšovala, nedosáhla však své počáteční úrovně. Mezi rokem 2009 a obdobím šetření produktivita vzrostla o 12 %.

(79)

Vývoj průměrných prodejních cen zaznamenal v posuzovaném období výrazný pokles o 6 %. Od roku 2009 do období šetření se ceny zvedly o 6 %, zároveň se zvýšením spotřeby a zlepšením situace na trhu, nedosáhly však výše z roku 2008.

(80)

Současně se v posuzovaném období mírně snížily poměrné výrobní a prodejní náklady na obdobný výrobek, výrobní odvětví Unie však v roce 2010 a v období šetření nadále nebylo ziskové. V roce 2009 se náklady snížily o 11,5 %, což ovlivnilo snížení prodejních cen o 11,5 % v roce 2010 a v období šetření, poté výrobní odvětví Unie zaznamenalo strmý růst nákladů a mohlo pouze mírně zvýšit ceny k pokrytí mimořádných nákladů. Tento vývoj vedl k dalšímu snížení ziskovosti a ke zmenšení podílu na trhu, neboť ceny účtované výrobním odvětvím Unie byly setrvale vyšší než čínské dovozní ceny.

(81)

Ziskovost výrobního odvětví Unie byla stanovena tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku byl vyjádřen jako procentní podíl z obratu z tohoto prodeje. V posuzovaném období a rovněž od roku 2009 do období šetření se ziskovost výrobního odvětví Unie výrazně snížila, a to téměř až na samou svou hranici.

(82)

Trend zaznamenaný u peněžního toku, což je schopnost výrobního odvětví samofinancovat své činnosti, odrážel do velké míry negativní vývoj ziskovosti. Nejnižší úrovně bylo dosaženo v období šetření. Obdobně i návratnost investic klesla z 36 % v roce 2008 na 2 % v období šetření.

(83)

Uvedený vývoj ziskovosti, peněžního toku a návratnosti investic v posuzovaném období snížil schopnost výrobního odvětví Unie investovat do svých činností a ohrozil jeho rozvoj. Na počátku posuzovaného období se výrobnímu odvětví Unie dařilo významně investovat a modernizovat strojní zařízení, a tak vyrábět efektivněji, poté se však investice trvale snižovaly, až ve zbytku posuzovaného období snížení dosáhlo 64,7 %.

(84)

Stav zásob výrobního odvětví Unie zařazeného do vzorku během posuzovaného období značně vzrostl V roce 2009 se úroveň konečného stavu zásob snížila o 27 %; následně se v roce 2010 zvýšila o 30,8 % a v období šetření o 128,4 %.

(85)

Dumpingová rozpětí jsou uvedena výše v oddíle o dumpingu. Všechna stanovená rozpětí jsou podstatně vyšší než nepatrná. Navíc vzhledem k objemu dumpingového dovozu z ČLR a jeho cenám není možné považovat dopad skutečného dumpingového rozpětí na trh EU za zanedbatelný.

(86)

Šetřením bylo prokázáno, že se většina ukazatelů újmy pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie během posuzovaného odvětví zhoršila, nebo se nevyvíjela v souladu se spotřebou. To se týká především období od roku 2009 do konce období šetření.

(87)

V posuzovaném období v souvislosti s klesající spotřebou nepřetržitě a výrazně rostl dovoz z ČLR. Zároveň klesl objem prodeje výrobního odvětví Unie celkem o 16 % a jeho podíl na trhu se z 87 % v roce 2008 propadl na 76 % v období šetření. Přestože se spotřeba od roku 2009 do období šetření zvýšila o 9 %, podíl výrobního odvětví Unie na trhu se i nadále zmenšoval. Vzhledem k expanzi dumpingového dovozu z ČLR na trh EU se výrobnímu odvětví Unie nezdařilo opět nabýt podílu na trhu, který ztratilo. Levný dumpingový dovoz v posuzovaném období nepřetržitě rostl, doprovázen setrvalým podbízením ve vztahu k cenám účtovaným výrobním odvětvím Unie.

(88)

Dále byly významně dotčeny ukazatele újmy týkající se finanční situace výrobního odvětví Unie, jako je peněžní tok a ziskovost. To znamená, že byla rovněž oslabena schopnost výrobního odvětví Unie získávat kapitál a investovat.

(89)

Na základě výše uvedených skutečností byl vyvozen závěr, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(90)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a čl. 3 odst. 7 základního nařízení bylo zkoumáno, zda dumpingový dovoz pocházející z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu v takové míře, že ji lze označit za podstatnou. Dále byly zkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingového dovozu způsobit výrobnímu odvětví Unie újmu, aby se zajistilo, že jakákoli újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připisována dumpingovému dovozu.

(91)

Šetření prokázalo, že se spotřeba v Unii během posuzovaného období snížila o 3,8 % a objem dumpingového dovozu z ČLR výrazně vzrostl o přibližně 77 %, přičemž podíl tohoto dovozu na trhu rovněž vzrostl, a to z 13 % v roce 2008 na 24 % v období šetření. Zároveň klesl objem prodeje výrobního odvětví Unie o 16 % a zmenšil se jeho podíl na trhu, a to z 87 % v roce 2008 na 76 % v období šetření.

(92)

Od roku 2009 do období šetření se spotřeba v Unii zvýšila o 9 %, podíl výrobního odvětví Unie na trhu se však opět zmenšil, a to na rozdíl od ročního nárůstu dumpingového dovozu z ČLR o 52 % v uvedeném období.

(93)

S ohledem na silný tlak na ceny je třeba zdůraznit, že v roce 2009 klesly průměrné dovozní ceny z ČLR o 20 %, což přinutilo výrobní odvětví Unie výrazně snížit své prodejní ceny o přibližně 11,5 %. V roce 2010 a během období šetření se z důvodu zvýšení nákladů výrobní odvětví Unie pokusilo zvýšit své ceny. Tento vývoj vedl k další ztrátě podílu na trhu, neboť ceny účtované výrobním odvětvím Unie byly setrvale vyšší než ceny dumpingového dovozu z ČLR. Tento stav vedl zejména k výraznému zhoršení, pokud jde o ziskovost, objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu.

(94)

V posuzovaném období se ceny dumpingového dovozu z ČLR snížily. Přestože se ceny dovozu z ČLR od roku 2009 do období šetření zvýšily o 23 %, zůstávaly během posuzovaného období a zejména v průběhu období šetření setrvale nižší než prodejní ceny účtované výrobním odvětvím Unie, a tak se na trhu Unie udržovaly na stejné úrovni.

(95)

Z výše uvedeného vyplývá, že výrazný nárůst dumpingového dovozu z ČLR, a to při cenách, které v porovnání s výrobním odvětvím Unie neustále vykazovaly cenové podbízení, byl určující pro podstatnou újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie, což se odráží zejména v jeho špatné finanční situaci, poklesu objemu prodeje a podílu na trhu a zhoršení většiny ukazatelů újmy.

(96)

Jak je uvedeno v 58. bodě odůvodnění, pro šetření nemohly být použity dovozní statistiky Eurostatu, neboť kódy KN, pod nimiž jsou uvedeny hliníkové radiátory, jejich součásti a díly, obsahují všechny druhy výrobků z hliníku. Jelikož nebyly k dispozici žádné další spolehlivé informace, byl na základě podnětu vyvozen závěr, že kromě ČLR neexistuje žádná další země, která není členem Evropské unie, která během posuzovaného období vyráběla a vyvážela hliníkové radiátory do EU.

(97)

Hospodářská krize částečně vysvětluje snížení spotřeby v Unii zejména v roce 2009 a 2010. Je však třeba uvést, že v situaci, kdy se snižovala spotřeba v posuzovaném období, a v situaci, kdy se mezi rokem 2009 a obdobím šetření spotřeba zvyšovala, objem dumpingového dovozu z ČLR za ceny, které v porovnání s výrobním odvětvím Unie vykazovaly cenové podbízení, na trhu Unie stále rostl.

(98)

Výsledky levného dumpingového dovozu kontrastují s výsledky výrobního odvětví Unie. Šetření skutečně ukázalo, že přestože se spotřeba v Unii od roku 2009 do období šetření zvýšila v souvislosti s všeobecným hospodářským oživením, podíl výrobního odvětví Unie na trhu nadále klesal. Přestože objem produkce se spíše zvyšoval, část nadvýroby bylo nutné ponechat jako zásoby.

(99)

Za běžných hospodářských podmínek a v případě neexistence silného cenového tlaku a prudkého nárůstu dovozu dumpingových výrobků by se výrobní odvětví Unie mohlo potýkat s určitými problémy při vyrovnávání se s poklesem spotřeby a zvýšením fixních nákladů na jednotku kvůli nižšímu využití kapacity. Výsledky šetření však jednoznačně ukazují, že dumpingový dovoz z ČLR prohloubil účinky hospodářského propadu. Výrobní odvětví Unie se nevzpamatovalo ani v období všeobecného hospodářského oživení a nemohlo vykázat svůj původní objem prodeje a získat zpět podíl na trhu, který ztratilo během posuzovaného období.

(100)

Přestože tedy není vyloučeno, že hospodářská krize mohla celkově přispět ke zhoršení výkonnosti výrobního odvětví Unie, nelze její dopad považovat za takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, která byla tomuto výrobnímu odvětví způsobena.

(101)

Šetřením se prokázalo, že náklady na výrobu hliníkových radiátorů jsou v přímé souvislosti s vývojem cen hliníku, což je hlavní surovina pro výrobu tohoto výrobku. Přestože se, jak ukazuje tabulka č. 8 výše, výrobní náklady v roce 2009 výrazně snížily, prodejní ceny se snižovaly stejným tempem. V roce 2010 a v období šetření náklady stouply více než prodejní ceny, a proto ve výrobním odvětví Unie nedošlo k oživení, zejména pokud jde o ziskovost. K tomu došlo v době, kdy dovozní ceny výrobku dováženého z ČLR v porovnání s cenami účtovanými výrobním odvětvím Unie setrvale vykazovaly podbízení.

(102)

V tržním hospodářství by bylo možné očekávat, že se ceny na trhu budou pravidelně přizpůsobovat tak, aby zohledňovaly vývoj různých složek výrobních nákladů. K tomu však nedošlo. Šetření potvrdilo, že dumpingový dovoz z ČLR, podbízivý ve vztahu k cenám účtovaným výrobním odvětvím Unie, nadále stlačoval ceny na trhu Unie, a tak zabránil tomuto výrobnímu odvětví, aby si udrželo svůj podíl na trhu a upravovalo ceny tak, aby mohlo pokrývat své náklady a dosahovat přiměřené úrovně zisku, a to zejména v období šetření.

(103)

Nárůst cen surovin proto nebyl takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie zejména v období šetření.

(104)

Vývozní činnost výrobního odvětví Unie představovala v posuzovaném období významný podíl jeho obchodních činností. Hlavním cílem vývozu výrobního odvětví Unie byly zejména trhy v Rusku a dalších zemích východní Evropy, kde měly prodávané výrobky poměrně nižší kvalitu, a proto byly levnější než radiátory prodávané na trhu Unie.

(105)

Výše uvedená tabulka ukazuje, že vývozní obrat výrobního odvětví Unie v posuzovaném období poklesl. Jak naznačují dostupné informace, lze tuto situaci částečně vysvětlit tak, že na těchto vývozních trzích byl rovněž přítomen rostoucí objem vývozu hliníkových radiátorů z ČLR.

(106)

Je nicméně zřejmé, že uvedená vývozní činnost umožnila výrobnímu odvětví Unie dosáhnout úspor z rozsahu a tím snížit celkové výrobní náklady. Lze proto oprávněně uvažovat o tom, že vývozní činnost výrobního odvětví Unie nemohla být potenciální příčinou podstatné újmy, která byla tomuto odvětví způsobena zejména v období šetření. Ať měl pokles vývozního prodeje na výrobní odvětví Unie jakkoli negativní dopad, nebyl takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi uvedenou újmou a levným dumpingovým dovozem z ČLR.

(107)

Z výše uvedené analýzy vyplývá, že v posuzovaném období a od roku 2009 do období šetření došlo k podstatnému nárůstu objemu dumpingového dovozu z ČLR a jeho podílu na trhu. Bylo zjištěno, že ceny v rámci tohoto dovozu byly trvale podbízivé ve vztahu k cenám účtovaným výrobním odvětvím Unie na trhu Unie, zejména v období šetření.

(108)

Uvedený růst objemu levného dumpingového dovozu z ČLR a jeho podílu na trhu byl setrvalý a probíhal současně s negativním vývojem hospodářské situace výrobního odvětví Unie. Tato situace se zhoršila v období šetření, kdy výrobní odvětví Unie nemohlo opět získat ztracený podíl na trhu a být znovu ziskové a kdy ostatní finanční ukazatele, jako peněžní tok a návratnost investic, dosáhly nejnižších hodnot.

(109)

Analýza ostatních známých činitelů, včetně hospodářské krize, ukazuje, že negativní dopad těchto činitelů není natolik významný, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

(110)

Na základě výše uvedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie náležitě odlišeny a odděleny od účinků dumpingového vývozu působících újmu, se předběžně vyvozuje závěr, že vývoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(111)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory předběžnému závěru o dumpingu působícím újmu neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Unie přijímat antidumpingová opatření. Analýza zájmu Unie vycházela z posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů dotčeného výrobku.

(112)

Výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu způsobenou dumpingovým dovozem z ČLR. Je třeba připomenout, že většina ukazatelů újmy vykazovala během posuzovaného období záporný trend. Pokud by opatření nebyla uložena, jeví se další zhoršení situace výrobního odvětví Unie jako nevyhnutelné.

(113)

Očekává se, že uložení prozatímních antidumpingových cel obnoví účinné obchodní podmínky na trhu Unie a výrobnímu odvětví Unie umožní přizpůsobit ceny výrobku, který je předmětem šetření, tak, aby zohledňovaly náklady různých složek a podmínky na trhu. Lze rovněž očekávat, že uložení prozatímních opatření umožní výrobnímu odvětví Unie získat zpět alespoň část podílu na trhu, o nějž přišlo v průběhu posuzovaného období, což bude mít další kladný dopad na jeho ziskovost a celkovou finanční situaci.

(114)

Pokud by opatření uložena nebyla, lze očekávat, že by došlo k další ztrátě podílu na trhu a že by výrobní odvětví Unie zůstalo i nadále ztrátové. To by bylo ze střednědobého a dlouhodobého hlediska neudržitelné. Vzhledem k vzniklým ztrátám a k vysoké úrovni investic do výroby na začátku posuzovaného období se dá očekávat, že by v případě neuložení opatření většina výrobců v Unii nemohla své investice získat zpět.

(115)

Vyvozuje se proto předběžný závěr, že uložení vyrovnávacích cel by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(116)

Uživatelé v rámci tohoto šetření nespolupracovali.

(117)

Pokud jde o dovozce, v rámci tohoto šetření spolupracoval pouze jediný dovozce, působící v Polsku, který vyplnil dotazník a umožnil inspekci na místě. Tento dovozce utrpěl v souvislosti s dotčeným výrobkem v období šetření drobné ztráty. Činnosti spojené s dotčeným výrobkem jsou však poměrně skromné ve srovnání s veškerými činnostmi této společnosti. Je proto pravděpodobné, že uložení opatření by nemělo závažný dopad na její celkový zisk.

(118)

Vzhledem k výše uvedenému byl učiněn předběžný závěr, že na základě dostupných informací o zájmu Unie neexistují přesvědčivé důvody proti uložení prozatímních opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR.

(119)

Vzhledem k dosaženým závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření, aby se předešlo vzniku další újmy, kterou výrobnímu odvětví Unie způsobuje dumpingový dovoz.

(120)

Za účelem stanovení výše těchto opatření byla vzata v úvahu zjištěná dumpingová rozpětí a výše cla nezbytná pro odstranění újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, aniž by přitom byla překročena zjištěná dumpingová rozpětí.

(121)

Při výpočtu výše cla nezbytného k odstranění účinků dumpingu působícího újmu se mělo za to, že by případná opatření měla výrobnímu odvětví Unie umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, kterého mohou přiměřeně dosáhnout výrobci ve výrobním odvětví tohoto typu za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu, u prodeje obdobného výrobku v Unii. Má se za to, že zisk, kterého by bylo možné dosáhnout, pokud by nedocházelo k dumpingovému dovozu, by měl vycházet z průměrného ziskového rozpětí před zdaněním dosahovaného výrobci v Unii v roce 2008. Má se tedy za to, že ziskové rozpětí 7,4 % z obratu lze chápat jako přiměřené minimum, kterého by mohlo výrobní odvětví Unie pravděpodobně dosáhnout, pokud by neexistoval dumping působící újmu.

(122)

Na tomto základě byla vypočtena cena obdobného výrobku nepůsobící újmu výrobnímu odvětví Unie. K ceně nepůsobící újmu se dospělo úpravou prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku o skutečné zisky/ztráty dosažené v průběhu období šetření a připočtením zmíněného ziskového rozpětí.

(123)

Nezbytné zvýšení ceny pak bylo určeno na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s cenou výrobku prodávaného výrobním odvětvím Unie na trhu Unie v období šetření nepůsobící újmu. Veškeré rozdíly, jež byly výsledkem tohoto srovnání, pak byly vyjádřeny jako procento průměrné celkové hodnoty CIF dovozu.

(124)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že by se v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení měla uložit prozatímní antidumpingová opatření ohledně dovozu pocházejícího z ČLR, a to na úrovni nižších z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla.

(125)

Na základě výše uvedených skutečností byly sazby antidumpingového cla stanoveny porovnáním rozpětí pro odstranění újmy a dumpingového rozpětí. Navrhované antidumpingové clo se proto stanoví takto:

(126)

Individuální sazby antidumpingového cla, stanovené pro jednotlivé společnosti a uvedené v tomto nařízení, byly stanoveny na základě zjištění současného šetření. Odrážejí tedy stav týkající se těchto společností zjištěný během šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobků pocházejících z ČLR a vyráběných těmito společnostmi, tedy uvedenými konkrétními právními subjekty. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(127)

Všechny stížnosti požadující použití těchto sazeb antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu právnické osoby nebo po zřízení nových výrobních nebo prodejních subjektů) musí být adresovány Komisi (4) bezodkladně se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakoukoli změnu činností společnosti spojených s výrobou, tuzemským obchodem a vývozem související např. se změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení odpovídajícím způsobem změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(128)

V zájmu řádného úředního postupu je nutno stanovit období, během kterého mohou zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Je třeba rovněž uvést, že zjištění týkající se uložení cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a za účelem uložení konečného cla mohou být znovu uvážena,

11.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 124/32

(1)

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 obsahuje seznam osob, skupin a subjektů, kterých se týká zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(2)

Ve dnech 30. dubna 2012 a 3. května 2012 rozhodl Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN vyjmout tři fyzické osoby ze seznamu osob, skupin a subjektů, na které se vztahuje zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů, poté, co zvážil žádosti o výmaz ze seznamu předložené těmito fyzickými osobami a souhrnné zprávy ombudsmana vypracované podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1904(2009).

(3)

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 by se proto měla odpovídajícím způsobem aktualizovat,

11.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 124/34

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

11.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 124/36

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 1451/2007 ze dne 4. prosince 2007 o druhé etapě desetiletého pracovního programu uvedeného v čl. 16 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES o uvádění biocidních přípravků na trh (2) se zřizuje seznam účinných látek, které mají být hodnoceny vzhledem k možnému zařazení do přílohy I, IA nebo IB směrnice 98/8/ES. Tento seznam zahrnuje kyselinu chlorovodíkovou.

(2)

Podle nařízení (ES) č. 1451/2007 byla kyselina chlorovodíková v souladu s čl. 11 odst. 2 směrnice 98/8/ES hodnocena pro použití v typu přípravku 2, dezinfekční přípravky pro použití v soukromé oblasti a oblasti veřejného zdraví a jiné biocidní přípravky, jak je vymezeno v příloze V uvedené směrnice.

(3)

Lotyšsko bylo jmenováno členským státem zpravodajem a dne 16. října 2009 předložilo Komisi zprávu příslušného orgánu a doporučení v souladu s čl. 14 odst. 4 a 6 nařízení (ES) č. 1451/2007.

(4)

Zprávu příslušného orgánu přezkoumaly členské státy a Komise. V souladu s čl. 15 odst. 4 nařízení (ES) č. 1451/2007 byly závěry tohoto přezkoumání v rámci Stálého výboru pro biocidní přípravky dne 9. prosince 2011 zařazeny do hodnotící zprávy.

(5)

Na základě hodnocení lze očekávat, že biocidní přípravky pro použití v soukromé oblasti a oblasti veřejného zdraví a jiné biocidní přípravky používané v souladu se zmíněným typem přípravku 2, které obsahují kyselinu chlorovodíkovou, splňují požadavky stanovené v článku 5 směrnice 98/8/ES. Je proto vhodné zařadit kyselinu chlorovodíkovou do přílohy I uvedené směrnice.

(6)

Na úrovni Unie nebyly hodnoceny všechny možnosti použití. Je proto vhodné, aby členské státy zhodnotily taková použití nebo scénáře expozice a taková rizika pro skupiny obyvatelstva a složky životního prostředí, které nebyly reprezentativně zohledněny při hodnocení rizik na úrovni Unie, a při vydávání povolení přípravku se ujistily, že byla přijata odpovídající opatření nebo že byly uloženy zvláštní podmínky za účelem snížení zjištěných rizik na přijatelnou úroveň.

(7)

Pokud žádost o povolení přípravku neprokazuje, že riziko pro lidské zdraví lze snížit na přijatelnou úroveň pomocí jiných prostředků, je vzhledem k žíravosti této látky a možným opatřením ke zmírnění souvisejícího rizika vhodné požadovat, aby bylo vystavení této látce při neprofesionálním použití minimalizováno prostřednictvím návrhu obalu.

(8)

Ustanovení této směrnice by měla být uplatňována souběžně ve všech členských státech, aby se zajistilo stejné nakládání s biocidními přípravky s obsahem účinné látky kyseliny chlorovodíkové na trhu Unie a aby se obecně usnadnilo řádné fungování trhu s biocidními přípravky.

(9)

Před zařazením účinné látky do přílohy I směrnice 98/8/ES je třeba poskytnout členským státům a zúčastněným stranám přiměřenou lhůtu, která jim umožní připravit se na plnění nových požadavků, které ze zařazení vyplynou, a zajistit, aby žadatelé, kteří vypracovali dokumentaci, mohli plně využívat desetileté lhůty pro ochranu údajů, která v souladu s čl. 12 odst. 1 písm. c) bodem ii) směrnice 98/8/ES začíná dnem zařazení účinné látky.

(10)

Po zařazení by měla být členským státům poskytnuta přiměřená lhůta k provedení čl. 16 odst. 3 směrnice 98/8/ES.

(11)

Směrnice 98/8/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(12)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

11.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 124/39

(1)

Rozhodnutí Komise 2008/855/ES ze dne 3. listopadu 2008 o veterinárních opatřeních pro tlumení klasického moru prasat v některých členských státech (3) stanoví některá opatření pro tlumení klasického moru prasat v členských státech či jejich regionech uvedených v příloze uvedeného rozhodnutí. Seznam v příloze zahrnuje části území spolkových zemí Porýní-Falcko a Severní Porýní-Vestfálsko v Německu.

(2)

Německo informovalo Komisi o nedávném vývoji, pokud jde o klasický mor prasat u divokých prasat v oblastech spolkových zemí Porýní-Falcko a Severní Porýní-Vestfálsko uvedených v příloze rozhodnutí 2008/855/ES.

(3)

Z těchto informací vyplývá, že klasický mor prasat byl u divokých prasat ve spolkových zemích Porýní-Falcko a Severní Porýní-Vestfálsko eradikován. Opatření stanovená rozhodnutím 2008/855/ES by se proto již neměla na uvedené oblasti vztahovat a Německo by mělo tudíž být ze seznamu v části I přílohy uvedeného rozhodnutí vyjmuto.

(4)

Rozhodnutí 2008/855/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

11.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 124/40

11.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 124/56