14.1.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 12/1

(1)

Směrnice 97/78/ES stanoví, že veterinární kontroly produktů ze třetích zemí dovážených do Unie provádí členské státy v souladu s uvedenou směrnicí a s nařízením (ES) č. 882/2004.

(2)

Nařízení (ES) č. 882/2004 stanoví obecná pravidla pro provádění úředních kontrol sloužících k ověření toho, zda jsou dodržována pravidla, jejichž cílem je zejména předcházet rizikům, která přímo nebo prostřednictvím životního prostředí hrozí člověku a zvířatům, tato rizika odstraňovat nebo snižovat na přijatelnou úroveň.

(3)

Směrnice 2002/99/ES stanoví obecná veterinární pravidla, jimiž se řídí všechna stadia produkce, zpracování a distribuce uvnitř Unie a dovoz produktů živočišného původu pocházejících ze třetích zemí a výrobků z nich získaných, které jsou určeny k lidské spotřebě.

(4)

Nařízení (ES) č. 853/2004 stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu vztahující se na provozovatele potravinářských podniků. V čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení se uvádí, že provozovatelé potravinářských podniků dovážející potraviny obsahující jak produkty rostlinného původu, tak zpracované produkty živočišného původu (směsné produkty), zajistí, aby zpracované produkty živočišného původu obsažené v takových potravinách splňovaly určité hygienické požadavky stanovené v uvedeném nařízení. Nařízení (ES) č. 853/2004 dále stanoví, že provozovatelé potravinářských podniků musí být schopni tuto skutečnost prokázat, např. příslušným dokladem nebo osvědčením.

(5)

Nařízení (ES) č. 853/2004 se používá ode dne 1. ledna 2006. Používání některých opatření v něm stanovených s okamžitým účinkem od uvedeného data by však v některých případech působilo praktické potíže.

(6)

Nařízení Komise (ES) č. 2076/2005 (6) proto stanoví, že odchylně od čl. 6 odst. 4 nařízení (ES) č. 853/2004 jsou provozovatelé potravinářských podniků dovážející potraviny obsahující směsné produkty osvobozeni od povinnosti stanovené v uvedeném článku.

(7)

Nařízení Komise (ES) č. 1162/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví přechodná opatření pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004 (7), zrušilo a nahradilo nařízení (ES) č. 2076/2005. Nařízení (ES) č. 1162/2009 obsahuje stejnou odchylku od čl. 6 odst. 4 nařízení (ES) č. 853/2004 jako nařízení (ES) č. 2076/2005.

(8)

Nařízení (ES) č. 1162/2009 dále stanoví, že dovoz směsných produktů musí být v souladu s harmonizovanými pravidly Unie, jsou-li použitelná, a s vnitrostátními pravidly uplatňovanými členskými státy v jiných případech.

(9)

Nařízení (ES) č. 1162/2009 se použije do 31. prosince 2013.

(10)

Rozhodnutí Komise 2007/275/ES ze dne 17. dubna 2007 o seznamech zvířat a produktů, na něž se vztahují kontroly na stanovištích hraniční kontroly podle směrnic Rady 91/496/EHS a 97/78/ES (8), stanoví, že některé směsné produkty podléhají při dovozu do Unie veterinárním kontrolám. Podle uvedeného rozhodnutí se za směsné produkty podléhající veterinárním kontrolám považují všechny produkty obsahující zpracované masné výrobky, produkty, u nichž nejméně polovinu hmoty představuje jakýkoli jediný zpracovaný produkt živočišného původu jiný než zpracovaný masný výrobek, a produkty, které neobsahují zpracovaný masný výrobek a u nichž méně než polovinu hmoty představuje zpracovaný mléčný výrobek, pokud konečný produkt nesplňuje některé požadavky stanovené v rozhodnutí 2007/275/ES.

(11)

Rozhodnutí 2007/275/ES dále stanoví některé požadavky na osvědčení týkající se směsných produktů podléhajících veterinárním kontrolám. Uvádí, že směsné produkty obsahující zpracované masné výrobky má provázet při dovozu do Unie příslušné osvědčení pro masné výrobky stanovené v právních předpisech Unie. Směsné produkty obsahující zpracované mléčné výrobky, které podléhají veterinárním kontrolám, má provázet při dovozu do Unie příslušné osvědčení stanovené v právních předpisech Unie. Dále stanoví, že směsné produkty obsahující pouze zpracované produkty rybolovu nebo vaječné výrobky, které podléhají veterinárním kontrolám, má provázet při dovozu do Unie příslušné osvědčení stanovené v právních předpisech Unie nebo obchodní doklad v případě, že se osvědčení nevyžaduje.

(12)

Směsné produkty podléhající veterinárním kontrolám podle rozhodnutí 2007/275/ES jsou ze své podstaty rovněž produkty, které mohou představovat vyšší riziko pro veřejné zdraví. Míra potenciálního rizika pro veřejné zdraví se liší v závislosti na produktu živočišného původu, který je ve směsném produktu obsažen, procentu, v jakém je uvedený produkt živočišného původu ve směsném produktu přítomen, na ošetřeních, která jsou na produkt aplikována, a na skladovatelnosti směsného výrobku.

(13)

Je tedy vhodné, aby se hygienické požadavky stanovené v nařízení (ES) č. 853/2004 vztahovaly na tyto směsné produkty ještě před skončením platnosti odchylky stanovené v nařízení (ES) č. 1162/2009.

(14)

Toto nařízení by mělo zejména stanovit pravidla pro osvědčení o splnění hygienických požadavků uvedených v nařízení (ES) č. 853/2004 týkajících se dovozu směsných produktů obsahujících zpracované masné výrobky, směsných produktů, u nichž nejméně polovinu hmoty představují mléčné výrobky nebo zpracované produkty rybolovu nebo vaječné výrobky, a směsných produktů neobsahujících žádné zpracované masné výrobky a u nichž méně než polovinu hmoty představují zpracované mléčné výrobky, přičemž konečné výrobky nejsou skladovatelné při okolní teplotě nebo v průběhu výroby jasně neprošly úplným procesem vaření nebo tepelného ošetření v celé hmotě tak, aby všechny syrové produkty byly denaturovány.

(15)

V důsledku toho by se na tyto směsné produkty již neměla vztahovat odchylka uvedená v nařízení (ES) č. 1162/2009.

(16)

Veterinární požadavky týkající se uvedených směsných produktů jsou již v právních předpisech Unie stanoveny. Podle těchto požadavků by se uvedené směsné produkty měly zejména dovážet pouze ze schválených třetích zemí.

(17)

V tomto nařízení by měl být stanoven zvláštní vzor veterinárního osvědčení, které potvrzuje, že takové směsné produkty dovezené do Unie splňují uvedené hygienické a veterinární požadavky. V důsledku toho by se na uvedené směsné produkty již neměly vztahovat požadavky na osvědčení uvedené v rozhodnutí 2007/275/ES.

(18)

Pro ostatní směsné produkty, u nichž nejméně polovinu hmoty představují produkty živočišného původu jiné než mléčné výrobky či produkty rybolovu nebo vaječné výrobky, by měly nadále platit požadavky na osvědčení uvedené v rozhodnutí 2007/275/ES. V zájmu zjednodušení a jasnosti právních předpisů Unie je však vhodné zahrnout uvedené požadavky na osvědčení do tohoto nařízení, aby hlavní pravidla pro osvědčení směsných produktů byla stanovena pouze v jednom aktu.

(19)

Rozhodnutí 2007/275/ES a nařízení (ES) č. 1162/2009 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(20)

Z veterinárních důvodů by mělo být stanoveno osvědčení a zvláštní podmínky pro tranzit přes Unii. Tyto podmínky by se však měly vztahovat pouze na směsné produkty obsahující zpracované masné výrobky nebo zpracované mléčné výrobky.

(21)

Vzhledem k zeměpisné poloze Kaliningradu by měly být stanoveny zvláštní podmínky pro tranzit zásilek do Ruska a z Ruska přes území Unie, což se týká pouze Lotyšska, Litvy a Polska.

(22)

Aby nedošlo k narušení obchodu, mělo by být na přechodné období povoleno používání osvědčení vydaných v souladu s rozhodnutím 2007/275/ES před datem použitelnosti tohoto nařízení.

(23)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

a)

směsné produkty, které obsahují zpracované masné výrobky, jak uvádí čl. 4 písm. a) rozhodnutí 2007/275/ES;

b)

směsné produkty, které obsahují zpracované mléčné výrobky a na něž se vztahuje čl. 4 písm. b) a c) rozhodnutí 2007/275/ES;

c)

směsné produkty, u nichž nejméně polovinu hmoty představují zpracované produkty rybolovu nebo vaječné výrobky a produkty a na něž se vztahuje čl. 4 písm. b) rozhodnutí 2007/275/ES.

a)

pocházejí ze třetí země nebo její části, z níž je povolen dovoz zásilek produktů živočišného původu obsažených v uvedených směsných produktech do Unie, a splňují příslušné podmínky, pokud jde o ošetření těchto produktů, jak je stanoveno v rozhodnutí Komise 2007/777/ES (9) a nařízení Komise (EU) č. 605/2010 (10) pro dotčený produkt živočišného původu;

b)

jsou doprovázeny veterinárním osvědčením vyhotoveným v souladu se vzorem veterinárního osvědčení uvedeným v příloze II;

c)

splňují zvláštní veterinární požadavky na dovoz produktů živočišného původu obsažených v dotčených směsných produktech do Unie, jak je stanoveno v potvrzení o zdraví zvířat ve vzoru veterinárního osvědčení uvedeném v písmenu b);

d)

jsou na společném veterinárním vstupním dokladu uvedeném v čl. 2 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 136/2004 (11) podepsaném úředním veterinárním lékařem na stanovišti hraniční kontroly vstupu do Unie osvědčeny jako přijatelné pro tranzit, případně i pro skladování.

a)

zásilka je na stanovišti hraniční kontroly vstupu do Unie zaplombována veterinárním útvarem příslušného orgánu plombou s pořadovým číslem;

b)

každá strana dokladů doprovázejících zásilku a uvedených v článku 7 směrnice 97/78/ES byla úředním veterinárním lékařem příslušného orgánu odpovědného za stanoviště hraniční kontroly vstupu do Unie opatřena razítkem „POUZE PRO TRANZIT DO RUSKA PŘES EU“;

c)

jsou dodrženy procesní požadavky stanovené v článku 11 směrnice 97/78/ES;

d)

zásilka je na společném veterinárním vstupním dokladu osvědčena úředním veterinárním lékařem stanoviště hraniční kontroly vstupu do Unie jako přijatelná pro tranzit.

14.1.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 12/14

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1019/2002 ze dne 13. června 2002 o obchodních normách pro olivový olej (2) bylo několikrát podstatně změněno (3). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno.

(2)

Olivový olej má určité vlastnosti, zejména organoleptické a výživové vlastnosti, které mu vzhledem k jeho produkčním nákladům umožňují vstupovat na trh s relativně vysokými cenami v porovnání s většinou ostatních rostlinných olejů. Vzhledem k této situaci na trhu je třeba stanovit pro olivový olej obchodní normy obsahující zejména zvláštní pravidla pro označování, která nahradí pravidla stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy (4), a zejména pravidla stanovená v článku 2 uvedené směrnice.

(3)

Aby se zajistila pravost prodávaného olivového oleje, balení pro maloobchod by nemělo překročit určitý objem a mělo by mít odpovídající uzávěr. Členským státům by se však měla dát možnost povolit větší balení pro zařízení společného stravování.

(4)

Vedle závazného označení pro jednotlivé kategorie olivového oleje v článku 118 nařízení (ES) č. 1234/2007 by měl být spotřebitel informován o druzích nabízených olivových olejů.

(5)

V důsledku zemědělských tradic a místních metod extrahování a míchání mohou mít panenské olivové oleje určené pro přímý prodej podstatně odlišnou chuť a jakost v závislosti na svém zeměpisném původu. V rámci stejné kategorie olivového oleje to může vést k cenovým rozdílům narušujícím trh. V jiných kategoriích jedlých olejů nejsou žádné významné rozdíly podmíněné původem a označení původu na spotřebitelském balení olivového oleje může vést spotřebitele k domněnce, že takové rozdíly existují. Aby se zabránilo narušení trhu s jedlými oleji, je proto třeba přijmout v Unii povinný režim přesně vymezující označení původu pro kategorie „extra panenský olivový olej“ a „panenský olivový olej“, který splňuje přesně stanovené podmínky. Nepovinná pravidla uplatňovaná do roku 2009 prokazatelně nezabraňovaly dostatečně tomu, aby spotřebitel nebyl ohledně skutečných vlastností panenského oleje uveden v omyl. Kromě toho nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (5), stanovilo s použitelností od 1. ledna 2005 pravidla sledovatelnosti. Dosavadní zkušenosti hospodářských subjektů a správních orgánů v této věci hovoří ve prospěch povinného označování původu u extra panenského a panenského olivového oleje.

(6)

Stávající ochranné známky včetně zeměpisných odkazů se mohou dále používat, pokud byly úředně zapsány v rejstříku podle první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (6) nebo podle nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (7).

(7)

Označení regionálního původu může být zahrnuto pod chráněné označení původu (CHOP) nebo chráněné zeměpisné označení (CHZO) podle nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (8). Označení uvádějící regionální původ je třeba vyhradit pro CHOP nebo CHZO, aby nedošlo ke klamání spotřebitelů, které by mohlo vést k narušení trhu. U dovážených olivových olejů musí být dodrženy ustanovení o nepreferenčním původu zboží podle nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (9).

(8)

Odkazuje-li označení původu panenského olivového oleje na Unii nebo členský stát, je třeba vycházet ze skutečnosti, že jakost a chuť oleje ovlivňují kromě použitých oliv také techniky a postupy lisování. Označení původu proto musí odpovídat zeměpisné produkční oblasti, tj. obecně oblasti, ve které byl olej vylisován z oliv. Pokud k lisování olejů nedochází v oblastech sklizně oliv, je toto třeba uvést na balení, popřípadě na etiketě, aby nedocházelo ke klamání spotřebitelů a k narušení trhu s olivovým olejem.

(9)

Významnou část extra panenského a panenského olivového oleje v Unii tvoří směsi olejů pocházejících z různých členských států a třetích zemí. Měla by být stanovena jednoduchá pravidla označování původu těchto směsí.

(10)

Podle směrnice 2000/13/ES nesmějí údaje na označení uvádět kupujícího v omyl, zejména pokud jde o charakteristiku daného olivového oleje, nebo tím, že mu přisuzují vlastnosti, které nemá, nebo tvrzením, že má zvláštní charakteristiky, které má ve skutečnosti většina olejů. Některé běžně používané nepovinné údaje specifické pro olivový olej také vyžadují jednotná pravidla, aby bylo možné je přesně definovat a ověřovat jejich pravdivost. Pojmy „lisování za studena“ a „extrahování za studena“ by proto měly odpovídat tradičním technicky definovaným způsobům produkce. Mezinárodní rada pro olivový olej (IOC) při revizi metody pro organoleptické hodnocení panenského olivového oleje definovala určité pojmy označující organoleptické vlastnosti extra panenského a panenského olivového oleje, pokud jde o jeho chuť a/nebo vůni. Použití těchto pojmů na etiketách extra panenského a panenského olivového oleje by se mělo týkat výhradně olejů, které byly hodnoceny podle příslušné metody analýzy. Je třeba zavést přechodná opatření pro některé hospodářské subjekty, které v současné době uvedené vyhrazené pojmy používají. Odkazy na obsah kyselin by neměly u spotřebitele vyvolat falešný dojem absolutního kritéria jakosti, protože tato charakteristika má vypovídací hodnotu o jakosti pouze ve spojení s ostatními charakteristikami olivových olejů. Vzhledem ke zvyšujícímu se rozšíření některých údajů a vzhledem k jejich zvyšujícímu se hospodářskému významu, je třeba stanovit objektivní kritéria pro jejich použití, v zájmu dosažení transparentnosti na trhu s olivovým olejem.

(11)

Je třeba přijmout opatření v zájmu zabezpečení toho, aby potraviny obsahující olivový olej neuváděly spotřebitele v omyl tím, že by spotřebitelům zdůraznily dobré jméno olivového oleje, aniž by jasně specifikovaly skutečné složení potravinového výrobku. Na etiketě je proto třeba jednoznačně uvést procentní podíl olivového oleje, jakož i odpovídající údaje u potravinových výrobků, které jsou složeny výhradně ze směsí různých rostlinných tuků. Dále je třeba vzít v úvahu zvláštní ustanovení určitých nařízení pro výrobky obsahující olivový olej.

(12)

Označení kategorií olivového oleje odpovídají fyzikálně-chemickým a organoleptickým vlastnostem, přesně stanoveným v příloze XVI nařízení (ES) č. 1234/2007 a v nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 ze dne 11. července 1991 o charakteristikách olivového oleje a olivového oleje z pokrutin a o příslušných metodách analýzy (10). Všechny ostatní údaje na etiketě musí vycházet z objektivních skutečností, aby spotřebitel nebyl uváděn v omyl a nedocházelo k narušení hospodářské soutěže na trhu s oleji.

(13)

V rámci kontrolního režimu podle čl. 113 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1234/2007 musí členské státy stanovit nezbytné důkazy a finanční sankce v případě používání odlišného označení na etiketách. U důkazů může jít mimo jiné o zjištěné skutečnosti, spolehlivé výsledky analýz nebo kontrol a správní nebo účetní informace.

(14)

Jelikož se kontroly hospodářských subjektů odpovědných za správné označení provádějí v členských státech, ve kterých jsou podniky usazeny, musí existovat postup pro správní spolupráci mezi Komisí a členským státem, ve kterém se olej uvádí na trh.

(15)

Za účelem vyhodnocení režimu stanoveného tímto nařízením musí dané členské státy sdělovat získané zkušenosti a problémy, které nastaly.

(16)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

a)

extra panenský olivový olej:

„výběrová jakost olivového oleje získaného přímo z oliv pouze mechanickými postupy“;

b)

panenský olivový olej:

„olivový olej získaný přímo z oliv pouze mechanickými postupy“;

c)

olivový olej obsahující směs rafinovaného olivového oleje a panenského olivového oleje:

„olivový olej obsahující pouze rafinovaný olivový olej a olej získaný přímo z oliv“;

d)

olivový olej z pokrutin:

a)

odkaz na členský stát, na Unii nebo případně na třetí zemi u olivového oleje pocházejícího v souladu s ustanoveními odstavců 4 a 5 z jednoho členského státu nebo třetí země nebo

b)

patřičné z následujících spojení u směsí olivových olejů pocházejících v souladu s ustanoveními odstavců 4 a 5 z více než jednoho členského státu nebo třetí země:

c)

chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení ve smyslu nařízení (ES) č. 510/2006 v souladu s ustanoveními příslušné specifikace produktu.

a)

údaj „první lisování za studena“ se může uvádět pouze u extra panenského olivového oleje nebo panenského olivového oleje získaných při teplotě nižší než 27 °C z prvního mechanického lisování olivové pasty tradičním způsobem lisování pomocí hydraulických lisů;

b)

údaj „lisovaný za studena“ se může uvádět pouze u extra panenského olivového oleje nebo panenského olivového oleje získaných při teplotě nižší než 27 °C perkolací nebo odstřeďováním olivové pasty;

c)

údaje o organoleptických vlastnostech, pokud jde o chuť a/nebo vůni, se mohou uvádět pouze u extra panenského olivového oleje nebo panenského olivového oleje; pojmy uvedené v bodě 3.3 přílohy XII nařízení (EHS) č. 2568/91 se mohou na etiketách uvádět, pouze jsou-li založeny na výsledcích hodnocení provedeného podle metody popsané v uvedené příloze;

d)

údaje o obsahu kyselin, popřípadě maximálním obsahu kyselin, se mohou uvádět pouze jsou-li vedle nich uvedeny údaje o hodnotě peroxidového čísla, obsahu vosku a koeficientu extinkce, stanovené podle nařízení (EHS) č. 2568/91, písmem stejné velikosti a v rámci téhož zorného pole.

a)

zjištěné nebo vědecky prokázané skutečnosti;

b)

výsledky analýz nebo automatické zjištění získané z representativních vzorků;

c)

správní nebo účetní údaje vedené v souladu s předpisy Unie a/nebo předpisy členských států.

a)

příslušné útvary Komise;

b)

organizace hospodářských subjektů v daném členském státě ve smyslu článku 125 nařízení (ES) č. 1234/2007;

c)

kontrolní orgány jiného členského státu.

a)

datum odběru vzorku nebo zakoupení daného oleje;

b)

název nebo obchodní jméno a adresa hospodářského subjektu, ve kterém byl vzorek odebrán nebo ve kterém byl daný olej zakoupen;

c)

počet příslušných šarží;

d)

kopie všech etiket, uvedených na balení daného oleje;

e)

výsledky analýz nebo jiných odborných posudků s uvedením použité metody a jména a adresy příslušné laboratoře nebo odborníka;

f)

případně jméno dodavatele daného oleje uváděné prodejním místem.

a)

disponuje vlastním stáčecím zařízením;

b)

zavazuje se shromažďovat a uchovávat podpůrné doklady vyžadované členským státem podle článku 7;

c)

má k dispozici skladovací systém, který podle požadavků daného členského státu umožňuje kontrolovat, odkud pochází olivové oleje s označením původu.

a)

žádosti o přezkoušení obdržené podle čl. 8 odst. 2;

b)

nově zahájená ověřování a stále probíhající ověřování z předchozích hospodářských roků;

c)

opatření přijatá na základě provedených ověřování a uložené sankce.

14.1.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 12/22

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

14.1.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 12/24

(1)

Podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se dovozní clo za produkty kódů KN 1001 19 00, 1001 11 00, ex 1001 91 20 (pšenice obecná, osivo), ex 1001 99 00 (pšenice obecná vysoké jakosti, jiná než osivo), 1002 10 00, 1002 90 00, 1005 10 90, 1005 90 00, 1007 10 90 a 1007 90 00 rovná intervenční ceně platné pro uvedené produkty při dovozu, zvýšené o 55 % a snížené o dovozní cenu CIF platnou pro dotyčnou zásilku. Uvedené clo však nesmí překročit celní sazbu společného celního sazebníku.

(2)

Podle čl. 136 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 se pro účely výpočtu dovozního cla podle odstavce 1 uvedeného článku pro dané produkty pravidelně stanoví reprezentativní dovozní ceny CIF.

(3)

Podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 642/2010 je cena pro výpočet dovozního cla produktů kódů KN 1001 19 00, 1001 11 00, ex 1001 91 20 (pšenice obecná, osivo), ex 1001 99 00 (pšenice obecná vysoké jakosti, jiná než osivo), 1002 10 00, 1002 90 00, 1005 10 90, 1005 90 00, 1007 10 90 a 1007 90 00 denní reprezentativní dovozní cena CIF určená postupem podle článku 5 uvedeného nařízení.

(4)

Je třeba stanovit dovozní cla použitelná ode dne 16. ledna 2012 až do vstupu v platnost nového stanovení.

(5)

Protože je nutné zajistit, aby se toto opatření používalo co nejrychleji poté, kdy budou dostupné aktualizované údaje, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem vyhlášení,