30.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 347/1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1336/2011

ze dne 13. prosince 2011,

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1215/2009, kterým se zavádějí mimořádná obchodní opatření pro země a území účastnící se procesu stabilizace a přidružení zavedeného Evropskou unií či s tímto procesem spjaté

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 2007/2000 ze dne 18. září 2000, kterým se zavádějí mimořádná obchodní opatření pro země a území účastnící se procesu stabilizace a přidružení zavedeného Evropskou unií či s tímto procesem spjaté (2), zavedlo mimořádná obchodní opatření, na jejichž základě mají neomezený bezcelní přístup na trh Unie téměř všechny produkty pocházející ze zemí a celních území, které využívají výhod procesu stabilizace a přidružení. Jelikož nařízení Rady (ES) č. 2007/2000 bylo několikrát podstatně změněno, bylo v zájmu jasnosti a přehlednosti kodifikováno nařízením Rady (ES) č. 1215/2009 (3).

(2)

Dne 16. června 2008 byla v Lucemburku podepsána Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé. Pro období, než budou dokončeny všechny postupy nezbytné pro vstup uvedené dohody v platnost, byla podepsána a uzavřena (4) Prozatímní dohoda o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé (5), která vstoupila v platnost dne 1. července 2008.

(3)

Dne 29. dubna 2008 byla v Lucemburku podepsána Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé. Pro období, než budou dokončeny všechny postupy nezbytné pro vstup uvedené dohody v platnost, byla podepsána a uzavřena (6) Prozatímní dohoda o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé (7), která vstoupila v platnost dne 1. února 2010.

(4)

Dohody o stabilizaci a přidružení a prozatímní dohody zakládají smluvní obchodní režim mezi Evropskou unií a Bosnou a Hercegovinou a mezi Evropskou unií a Srbskem. Je proto nezbytné pozměnit nařízení (ES) č. 1215/2009 vypuštěním Bosny a Hercegoviny a Srbska ze seznamu zvýhodněných zemí a území, na něž se vztahují celní koncese udělené na stejné produkty v rámci smluvního obchodního režimu, a upravit objemy celkových celních kvót u některých produktů, pro něž smluvní obchodní režimy stanovují celní kvóty. Na Bosnu a Hercegovinu a Srbsko by se však měly nadále vztahovat výhody podle nařízení (ES) č. 1215/2009, pokud jim uvedené nařízení přiznává koncese výhodnější než podle dvoustranných dohod.

(5)	Nařízení (ES) č. 1215/2009 zůstává hlavním nástrojem upravujícím obchodní vztahy s Kosovem (8). Nepřerušený přístup Kosova na trh Unie má pro hospodářskou obnovu Kosova a celého regionu zásadní význam. Zároveň takový přístup nebude mít žádné negativní důsledky pro Unii.

(6)	Z těchto důvodů a vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1215/2009 pozbylo platnosti dne 31. prosince 2010, je vhodné prodloužit platnost nařízení (ES) č. 1215/2009 do 31. prosince 2015.

(7)	Aby bylo zajištěno, že Unie bude schopna dodržovat mezinárodní závazky, preference obsažené v tomto nařízení by měly být podmíněny zachováním nebo obnovením stávajících výjimek ze závazků v rámci Světové obchodní organizace, které byly přiznány Unii.

(8)	Pro ochranu ekonomických zájmů hospodářských subjektů je nezbytné stanovit přechodná opatření pro produkty, které se v den použitelnosti tohoto nařízení nacházejí v tranzitu nebo jsou dočasně uskladněny v celních skladech nebo ve svobodných pásmech.

(9)

Za účelem přijetí ustanovení nezbytných pro uplatňování tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o nezbytné změny a technické úpravy příloh I a II vyplývající ze změn kódů kombinované nomenklatury a klasifikace integrovaného sazebníku TARIC, jakož i o nezbytné změny vyplývající z poskytnutí obchodních preferencí na základě dalších dohod mezi Unií a zeměmi a územími uvedenými v tomto nařízení. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(10)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, pokud jde o pozastavení nároku na preferenční zacházení v případě nesplnění určitých podmínek, k vydávání osvědčení o pravosti potvrzujících, že produkty pocházejí z dané země nebo daného území a odpovídají definici uvedené v tomto nařízení, a k dočasnému úplnému či částečnému pozastavení opatření stanovených tímto nařízením by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (9).

(11)	Aby nebyl narušen obchod, je nezbytné, aby se toto nařízení uplatňovalo se zpětným účinkem ode dne 1. ledna 2011.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1215/2009 se mění takto:

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Preferenční zacházení

1. S výhradou zvláštních ustanovení uvedených v článku 3 mohou být produkty, které pocházejí z celního území Kosova, jiné než produkty čísel 0102 , 0201 , 0202 , 0301 , 0302 , 0303 , 0304 , 0305 , 1604 , 1701 , 1702 a 2204 kombinované nomenklatury, dováženy do Unie bez množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem a s osvobozením od cel a poplatků s rovnocenným účinkem.

2. Na produkty pocházející z Albánie, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Černé Hory nebo ze Srbska se nadále vztahují ustanovení tohoto nařízení, ve kterých je to výslovně stanoveno. Na uvedené produkty se rovněž vztahuje jakákoli koncese stanovená v tomto nařízení, která je výhodnější než koncese udělená v rámci dvoustranných dohod mezi Unií a uvedenými zeměmi.“

Článek 2 se mění takto:

v odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)	definici pojmu „původní produkty“ podle části I hlavy IV kapitoly 2 oddílu 2 nařízení (EHS) č. 2454/93.“;

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„3. Nesplňuje-li některá země či území podmínky stanovené v odstavcích 1 nebo 2, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů zcela či částečně pozastavit výhody plynoucí z tohoto nařízení pro dotčené státy a území. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 8 odst. 4.“

Článek 3 se mění takto:

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Cla platná pro dovoz produktů typu „baby beef“ do Unie, uvedených v příloze II a pocházejících z celního území Kosova, činí 20 % valorického cla a 20 % specifického cla stanoveného ve společném celním sazebníku, v mezích roční celní kvóty 475 tun vyjádřených v hmotnosti jatečně upraveného těla.

Ke každé žádosti o dovoz v rámci uvedené kvóty je třeba přiložit osvědčení o pravosti vydané příslušnými orgány vyvážejícího území a potvrzující, že produkty pocházejí z daného území a že odpovídají definici uvedené v příloze II tohoto nařízení. Toto osvědčení vystavuje Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 8 odst. 4.“;

b)	odstavec 3 se zrušuje;

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Bez ohledu na jiná ustanovení tohoto nařízení, a zejména na článek 10, může Komise vzhledem k obzvlášť citlivé povaze trhu se zemědělskými produkty a produkty rybolovu, pokud dovoz zemědělských produktů a produktů rybolovu vážně poškozuje trhy Unie a jejich regulační mechanismy, přijmout vhodná opatření prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 8 odst. 4.“

4)	Článek 4 se nahrazuje tímto: „Článek 4 Zavedení celní kvóty pro produkty typu „baby beef“ Podrobná pravidla pro zavedení celní kvóty pro produkty typu „baby beef“ stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 8 odst. 4.“

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Přenesení pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 7a, pokud jde o:

a)	nezbytné změny a technické úpravy příloh I a II vyplývající ze změn kódů kombinované nomenklatury a klasifikace integrovaného sazebníku TARIC;

b)	nezbytné změny vyplývající z poskytnutí obchodních preferencí v rámci jiných dohod mezi Unií a zeměmi a územími uvedenými v článku 1.“

Vkládá se článek, který zní:

„Článek 7a

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci se svěřuje Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 7 je Komisi svěřena po dobu platnosti tohoto nařízení. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomocí nejpozději devět měsíců před koncem tohoto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 7 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 7 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Postup projednávání ve výboru

1. Pro účely článků 2 a 10 je Komisi nápomocen Prováděcí výbor pro západní Balkán. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (*1).

2. Pro účely čl. 3 odst. 4 je Komisi nápomocen výbor zřízený podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (*2). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.

3. Pro účely čl. 3 odst. 2 a článku 4 je Komisi nápomocen výbor zřízený podle čl. 195 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (*3). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

4. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

(*1) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13."

(*2) Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1."

(*3) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.“ "

Článek 10 se mění takto:

odstavec 1 se mění takto:

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)	uvědomí Prováděcí výbor pro západní Balkán;“,

ii)	doplňuje se nový pododstavec, který zní: „Opatření uvedená v prvním pododstavci se přijmou prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 8 odst. 4.“;

b)	odstavec 2 se zrušuje;

c)	odstavec 3 se nahrazuje tímto: „3. Na konci období pozastavení výhod rozhodne Komise buď ukončit dočasné opatření týkající se jejich pozastavení, nebo prodloužit platnost opatření týkajícího se jejich pozastavení v souladu s odstavcem 1.“

V článku 12 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Použije se do 31. prosince 2015.

Preference stanovené v tomto nařízení pozbývají platnosti zcela nebo zčásti, pokud nebudou povoleny v rámci výjimky udělené Světovou obchodní organizací. Takové pozbytí platnosti se uplatní ode dne, kdy výjimka již nebude v platnosti. Komise v dostatečném předstihu před tímto dnem zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie oznámení, kterým o této skutečnosti uvědomí hospodářské subjekty a příslušné orgány. V oznámení se uvede, které preference stanovené v tomto nařízení již nejsou v platnosti, a den, k němuž pozbývají platnosti.“

10)	Příloha I se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Na produkty, které se dne 1. ledna 2011 nacházely v tranzitu, nebo jsou v Unii dočasně uskladněny v celních skladech nebo ve svobodných pásmech a na které byly před uvedeným dnem řádně vystaveny doklady o tom, že pocházejí z Bosny a Hercegoviny nebo Srbska, v souladu s částí I hlavou IV kapitolou 2 oddílem 2 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (10), se nadále vztahuje nařízení (ES) č. 1215/2009, a to po dobu čtyř měsíců ode dne použitelnosti tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 13. prosince 2011.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předseda

M. SZPUNAR

(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 24. listopadu 2011.

(2) Úř. věst. L 240, 23.9.2000, s. 1.

(3) Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 1.

(4) Úř. věst. L 169, 30.6.2008, s. 10. Opravené znění v Úř. věst. L 233, 30.8.2008, s. 5.

(5) Úř. věst. L 233, 30.8.2008, s. 6.

(6) Úř. věst. L 28, 30.1.2010, s. 1.

(7) Úř. věst. L 28, 30.1.2010, s. 2.

(8) Jak bylo vymezeno rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999).

(9) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(10) Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1.

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA I

CELNÍ KVÓTY UVEDENÉ V ČL. 3 ODST. 1

Bez ohledu na pravidla pro výklad kombinované nomenklatury se popis produktu považuje pouze za orientační a působnost preferenčního zacházení se v rámci této přílohy určuje rozsahem kódů KN. Je-li před kódem KN uvedeno „ex“, určuje se působnost preferenčního režimu současně rozsahem kódu KN a odpovídajícím popisem.

Pořadové číslo	Kód KN	Popis produktu	Roční objem kvóty (1)	Zvýhodněné země a území	Celní sazba
09.1571	0301 91 10 0301 91 90 0302 11 10 0302 11 20 0302 11 80 0303 21 10 0303 21 20 0303 21 80 0304 19 15 0304 19 17 ex 0304 19 18 ex 0304 19 91 0304 29 15 0304 29 17 ex 0304 29 18 ex 0304 99 21 ex 0305 10 00 ex 0305 30 90 0305 49 45 ex 0305 59 80 ex 0305 69 80	Pstruzi (Salmo trutta, Oncorhynchus mykiss, Oncorhynchus clarki, Oncorhynchus aguabonita, Oncorhynchus gilae, Oncorhynchus apache a Oncorhynchus chrysogaster): živí; čerství nebo chlazení; zmrazení; sušení, solení nebo ve slaném nálevu, uzení; filé a jiné rybí maso; rybí moučky, prášky a pelety, vhodné k lidské spotřebě	15 tun	celní území Kosova	0 %
09.1573	0301 93 00 0302 69 11 0303 79 11 ex 0304 19 18 ex 0304 19 91 ex 0304 29 18 ex 0304 99 21 ex 0305 10 00 ex 0505 30 90 ex 0305 49 80 ex 0305 59 80 ex 0305 69 80	Kapři: živí; čerství nebo chlazení; zmrazení; sušení, solení nebo ve slaném nálevu, uzení; filé a jiné rybí maso; rybí moučky, prášky a pelety, vhodné k lidské spotřebě	20 tun	celní území Kosova	0 %
09.1575	ex 0301 99 80 0302 69 61 0303 79 71 ex 0304 19 39 ex 0304 19 99 ex 0304 29 99 ex 0304 99 99 ex 0305 10 00 ex 0305 30 90 ex 0305 49 80 ex 0305 59 80 ex 0305 69 80	Zubatec obecný (Dentex dentex) a růžichy rodu Pagellus: živí; čerství nebo chlazení; zmrazení; sušení, solení nebo ve slaném nálevu, uzení; filé a jiné rybí maso; rybí moučky, prášky a pelety, vhodné k lidské spotřebě	45 tun	celní území Kosova	0 %
09.1577	ex 0301 99 80 0302 69 94 ex 0303 77 00 ex 0304 19 39 ex 0304 19 99 ex 0304 29 99 ex 0304 99 99 ex 0305 10 00 ex 0305 30 90 ex 0305 49 80 ex 0305 59 80 ex 0305 69 80	Mořčák evropský (Dicentrarchus labrax): živý; čerstvý nebo chlazený; zmrazený; sušený; solený nebo ve slaném nálevu, uzený; filé a jiné rybí maso; rybí moučky, prášky a pelety, vhodné k lidské spotřebě	30 tun	celní území Kosova	0 %
09.1515	ex 2204 21 93 ex 2204 21 94 ex 2204 21 95 ex 2204 21 96 ex 2204 21 97 ex 2204 21 98 ex 2204 29 93 ex 2204 29 94 ex 2204 29 95 ex 2204 29 96 ex 2204 29 97 ex 2204 29 98	Víno z čerstvých hroznů, o skutečném obsahu alkoholu v % objemových nejvýše 15 % obj., jiné než šumivé víno	50 000 hl (2)	Albánie (3), Bosna a Hercegovina (4), Chorvatsko (5), Bývalá jugoslávská republika Makedonie (6), Černá Hora (7), Srbsko (8) nebo celní území Kosova	Osvobození

(1) Jediný celkový objem na celní kvótu, k němuž mohou být přičteny dovozy pocházející ze zvýhodněných zemí a území.

(2) Objem této celkové celní kvóty se sníží, jestliže se zvýší objem jednotlivých celních kvót majících pořadová čísla 09.1588 pro některá vína pocházející z Chorvatska.

(3) Přístup k této celkové celní kvótě, pokud jde o vína pocházející z Albánie, závisí na předchozím vyčerpání obou jednotlivých celních kvót stanovených v dodatkovém protokolu o víně uzavřeném s Albánií. Tyto jednotlivé celní kvóty jsou otevřeny pod pořadovými čísly 09.1512 a 09.1513.

(4) Přístup k této celkové celní kvótě, pokud jde o vína pocházející z Bosny a Hercegoviny, závisí na předchozím vyčerpání obou jednotlivých celních kvót stanovených v dodatkovém protokolu o víně uzavřeném s Bosnou a Hercegovinou. Tyto jednotlivé celní kvóty jsou otevřeny pod pořadovými čísly 09.1528 a 09.1529.

(5) Přístup k této celkové celní kvótě, pokud jde o vína pocházející z Chorvatska, závisí na předchozím vyčerpání obou jednotlivých celních kvót stanovených v dodatkovém protokolu o víně uzavřeném s Chorvatskem. Tyto jednotlivé celní kvóty jsou otevřeny pod pořadovými čísly 09.1588 a 09.1589.

(6) Přístup k této celkové celní kvótě, pokud jde o vína pocházející z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, závisí na předchozím vyčerpání obou jednotlivých celních kvót stanovených v dodatkovém protokolu o víně uzavřeném s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií. Tyto jednotlivé celní kvóty jsou otevřeny pod pořadovými čísly 09.1558 a 09.1559.

(7) Přístup k této celkové celní kvótě, pokud jde o vína pocházející z Černé Hory, závisí na předchozím vyčerpání jednotlivých celních kvót stanovených v dodatkovém protokolu o víně uzavřeném s Černou Horou. Tato jednotlivá celní kvóta je otevřena pod pořadovým číslem 09.1514.

(8) Přístup k této celkové celní kvótě, pokud jde o vína pocházející ze Srbska, závisí na předchozím vyčerpání obou jednotlivých celních kvót stanovených v dodatkovém protokolu o víně uzavřeném se Srbskem. Tyto jednotlivé celní kvóty jsou otevřeny pod pořadovými čísly 09.1526 a 09.1527.“.

30.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 347/7

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1337/2011

ze dne 13. prosince 2011

o evropské statistice trvalých kultur a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 357/79 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/109/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (EHS) č. 357/79 ze dne 5. února 1979 o statistických zjišťováních ploch vinic (2) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/109/ES ze dne 19. prosince 2001 o statistických zjišťováních prováděných členskými státy pro stanovení produkčního potenciálu sadů určitých druhů ovocných stromů (3) byly několikrát změněny. Vzhledem k tomu, že jsou nyní nutné další změny a zjednodušení, měly by být uvedené akty v zájmu jasnosti nahrazeny jedním aktem, v souladu s novým přístupem, jehož cílem je zjednodušit právní předpisy Unie a zlepšit právní úpravu.

(2)

Aby mohla Komise vykonávat úlohu, kterou byla pověřena Smlouvou o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a právními předpisy Unie, jimiž se řídí společná organizace zemědělských trhů, musí být přesně informována o produkčním potenciálu sadů určitých druhů trvalých kultur v rámci Unie. V zájmu řádného řízení společné zemědělské politiky Komise požaduje, aby byly pravidelně každých pět let poskytovány údaje týkající se trvalých kultur.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice (4) tvoří referenční rámec pro evropskou statistiku trvalých kultur. Uvedené nařízení požaduje zejména dodržování zásad profesionální nezávislosti, nestrannosti, objektivity, spolehlivosti, statistické důvěrnosti a efektivity nákladů.

(4)	Je nutné posílit spolupráci mezi orgány, které se podílejí na sestavování a zveřejňování evropské statistiky.

(5)	Při přípravě a sestavování evropské statistiky by měla být zohledňována mezinárodní doporučení a osvědčené postupy.

(6)

Aby bylo možné zajistit sledování produkčního potenciálu a situace na trhu, měla by být k dispozici strukturální statistika trvalých kultur. Kromě informací poskytovaných v souvislosti s jednotnou společnou organizací trhu jsou nezbytné i informace o členění statistik podle regionů. Členské státy by proto měly tyto informace shromažďovat a ke stanoveným termínům je předávat Komisi.

(7)

Strukturální statistika trvalých kultur má zásadní význam pro řízení trhů na úrovni Unie. Je rovněž nezbytné, aby kromě ročních statistik týkajících se ploch a produkce, na které se vztahují jiné právní předpisy Unie týkající se statistik, byla právně upravena i strukturální statistika trvalých kultur.

(8)	Aby se zamezilo zbytečnému zatížení zemědělských podniků a správních orgánů, měly by být stanoveny prahové hodnoty, které vyloučí ze základních subjektů, pro které je třeba shromažďovat statistiky trvalých kultur, nevýznamné subjekty.

(9)	Aby byla zaručena harmonizace, je nezbytné, aby byly jasně uvedeny nejdůležitější definice, referenční období a požadavky na přesnost, jež mají být uplatněny při vypracovávání těchto statistik trvalých kultur.

(10)	Aby byla pro uživatele zajištěna dostupnost těchto statistik v potřebném časovém rámci, měl by být stanoven harmonogram pro předávání údajů Komisi.

(11)

V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (5) mají všechny statistiky členského státu předkládané Komisi a členěné podle územních jednotek používat klasifikaci NUTS. Aby tedy bylo možné vypracovávat srovnatelné regionální statistiky trvalých kultur, měly by být územní jednotky definovány podle klasifikace NUTS. Jelikož jsou však pro řádné řízení odvětví vinařství a vinohradnictví potřeba jiná územní členění, mohou se pro tento sektor určit jiné územní jednotky.

(12)	Pro posouzení kvality údajů a pro analýzu výsledků jsou nezbytné zprávy o metodice a kvalitě, a tyto zprávy by tedy měly být předkládány pravidelně.

(13)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení společného rámce pro systematické vypracovávání evropské statistiky trvalých kultur, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(14)	V zájmu hladkého přechodu z režimu podle směrnice 2001/109/ES by toto nařízení mělo umožnit poskytnutí výjimky členským státům, v nichž by uplatňování tohoto nařízení na národní statistický systém vyžadovalo rozsáhlé úpravy a pravděpodobně by vyvolalo závažné praktické problémy.

(15)

Za účelem zohlednění hospodářského a technického vývoje by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny členění druhů podle skupin, tříd hustoty a tříd stáří stanovených v příloze I a proměnných/charakteristik, tříd velikosti, stupňů specializace a odrůd révy vinné stanovených v příloze II, s výjimkou případů, kdy je povaha požadovaných informací nepovinná. Je obzvlášť důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(16)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (6).

(17)	Nařízení (EHS) č. 357/79 a směrnice 2001/109/ES by měly být zrušeny.

(18)	Za účelem zajištění kontinuity činností stanovených v rámci evropské statistiky trvalých kultur by toto nařízení mělo vstoupit v platnost dnem po jeho vyhlášení a mělo by se použít ode dne 1. ledna 2012.

(19)	Byl konzultován Stálý výbor pro zemědělskou statistiku,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

1. Toto nařízení stanoví společný rámec pro systematické vypracovávání evropské statistiky těchto trvalých kultur:

a)	jabloně se stolními jablky;

b)	jabloně k průmyslovému zpracování;

c)	hrušně se stolními hruškami;

d)	hrušně k průmyslovému zpracování;

meruňky;

f)	broskvoně se stolními broskvemi;

g)	broskvoně k průmyslovému zpracování;

h)	pomerančovníky;

i)	maloplodé citrusové stromy;

j)	citroníky;

k)	olivovníky;

l)	révy vinné určené k produkci stolních hroznů;

m)	révy vinné pro jiné účely.

2. Vypracovávání evropské statistiky trvalých kultur uvedené v odstavci 1 v písmenech b), d), g) a l) je pro členské státy nepovinné.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)	„trvalou kulturou“ kultura nepěstovaná systémem střídání plodin, která je na dané půdě pěstována delší dobu a jejíž produkce se sklízí několik let, jiná než trvalý travní porost;

„osázeným pozemkem“ zemědělský pozemek podle definice v čl. 2 druhém pododstavci bodě 1 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína (7), osázený některou z trvalých kultur uvedených v čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení;

3)	„osázenou plochou“ plocha pozemků osázených homogenní výsadbou příslušné trvalé kultury zaokrouhlená na nejbližší 0,1 hektaru (ha);

4)	„sklizňovým rokem“ kalendářní rok, ve kterém začíná sklizeň;

5)	„hustotou“ počet rostlin na hektar;

6)	„obvyklým obdobím výsadby“ období roku, kdy jsou trvalé kultury obvykle vysazovány, počínaje polovinou podzimu a konče polovinou jara následujícího roku;

7)	„rokem výsadby“ první rok vegetativního vývoje rostliny ode dne, kdy byla vysazena na své konečné místo výsadby;

8)	„stářím“ počet let od roku výsadby, který se považuje za rok 1;

„jabloní se stolními jablky, hrušní se stolními hruškami a broskvoní se stolními broskvemi“ jabloňové sady, hrušňové sady a broskvoňové sady, kromě sadů výhradně určených k průmyslovému zpracování. Pokud nelze sady určené k průmyslovému zpracování označit, jsou příslušné plochy zahrnuty do této kategorie;

10)

„révou vinnou pro jiné účely“ veškerá plocha vinic, která má být uvedena v registru vinic podle článku 3 nařízení Komise (ES) č. 436/2009 ze dne 26. května 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o registr vinic, povinná prohlášení a shromažďování údajů pro sledování trhu, průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů a evidenční knihy vedené v odvětví vína (8);

11)

„hrozny pro dvojí využití“ hrozny odrůd révy vinné, které jsou zatříděny členskými státy v souladu s čl. 120a odst. 2 až 6 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (9), které jsou produkovány pro tutéž správní jednotku jako odrůdy moštové, případně i jako odrůdy stolních hroznů nebo odrůdy určené k výrobě rozinek nebo vínovice;

12)	„kombinovanými kulturami“ kombinace kultur pěstovaných současně na jednom pozemku.

Článek 3

Rozsah sledování

1. Statistiky, jež se mají předkládat v případě trvalých kultur uvedených v čl. 1 odst. 1 písmenech a) až l), musí vypovídat nejméně o 95 % celkové osázené plochy, jejíž produkce je kompletně nebo převážně určena pro trh s uvedenou trvalou kulturou, v každém členském státě.

2. Aniž je dotčen odstavec 1, mohou členské státy vyloučit zemědělské podniky, jejichž plocha jednotlivých trvalých kultur je menší než prahová hodnota 0,2 ha a jejichž produkce je výhradně nebo převážně určena pro trh v každém členském státě. Jestliže plocha, již tyto zemědělské podniky obhospodařují, představuje méně než 5 % celkové osázené plochy jednotlivé kultury, mohou členské státy prahovou hodnotu zvýšit, pokud to ovšem nepovede k vyloučení většího množství než dodatečných 5 % celkové osázené plochy jednotlivé kultury.

3. Plocha kombinovaných kultur musí být rozdělena na jednotlivé kultury v poměru k ploše půdy, kterou zabírají.

4. Statistiky trvalé kultury uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. m) tohoto nařízení se předkládají na základě údajů dostupných v registru vinic zavedeném v souladu s článkem 185a nařízení (ES) č. 1234/2007 pro všechny podniky zahrnuté v tomto registru podle čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 436/2009.

Článek 4

Vypracovávání údajů

1. S výjimkou případů, ve kterých byla uplatněna alternativa uvedená v čl. 1 odst. 2, členské státy, jejichž minimální osázená plocha činí pro každou jednotlivou kulturu uvedenou v čl. 1 odst. 1 písmenech a) až l) 1 000 ha, vypracují během roku 2012 a následně každých pět let údaje podle přílohy I.

2. Členské státy, jejichž minimální osázená plocha činí pro každou jednotlivou kulturu uvedenou v čl. 1 odst. 1 písm. m) 500 ha, vypracují během roku 2015 a následně každých pět let údaje podle přílohy II.

3. Aby se zohlednil hospodářský a technický vývoj, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11, pokud jde o změny:

—	členění druhů podle skupin, tříd hustoty a tříd stáří stanovených v příloze I a

—	proměnných/charakteristik, tříd velikosti, stupňů specializace a odrůd révy vinné stanovených v příloze II,

s výjimkou případů, kdy je povaha požadovaných informací nepovinná.

Při výkonu této přenesené pravomoci Komise zajistí, aby akty přijaté v přenesené pravomoci nepředstavovaly další podstatnou administrativní zátěž pro členské státy a respondenty.

Článek 5

Referenční rok

1. V případě údajů podle přílohy I s ohledem na statistiky trvalých kultur uvedených v čl. 1 odst. 1 písmenech a) až l) je prvním referenčním rokem rok 2012.

2. V případě údajů podle přílohy II s ohledem na statistiky trvalé kultury uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. m) je prvním referenčním rokem rok 2015.

3. Předkládané statistiky trvalých kultur se vztahují k osázené ploše po obvyklém období výsadby.

Článek 6

Požadavky na přesnost

1. Členské státy, které provádějí výběrová zjišťování za účelem získání statistik trvalých kultur, učiní veškeré kroky nezbytné k tomu, aby variační koeficient údajů nepřekročil na vnitrostátní úrovni 3 % u osázené plochy každé jednotlivé kultury uvedené v čl. 1 odst. 1.

2. Rozhodne-li se některý členský stát použít jiné zdroje statistických informací než zjišťování, zajistí, aby takto získané informace dosahovaly alespoň stejné kvality jako informace získané statistickým zjišťováním.

3. Rozhodnou-li se některé členské státy použít k vypracování statistiky trvalých kultur uvedených v čl. 1 odst. 1 písmenech a) až l) administrativní zdroj, uvědomí o tom Komisi předem a poskytnou podrobné údaje týkající se metody, která má být použita, a kvality údajů z tohoto administrativního zdroje.

Článek 7

Regionální statistika

1. Údaje týkající se statistik trvalých kultur uvedených v čl. 1 odst. 1 písmenech a) až l) tohoto nařízení a blíže určené v příloze I tohoto nařízení jsou členěny podle územních jednotek NUTS 1, jak je definováno v nařízení (ES) č. 1059/2003, pokud není v příloze I tohoto nařízení stanoveno méně podrobné členění.

2. Údaje týkající se statistik trvalé kultury uvedené v č. 1 odst. 1 písm. m) tohoto nařízení a blíže určené v příloze II tohoto nařízení jsou členěny podle územních jednotek NUTS 2, jak je definováno v nařízení (ES) č. 1059/2003, pokud není v příloze II tohoto nařízení stanoveno méně podrobné členění.

Článek 8

Předávání údajů Komisi

1. Členské státy předají Komisi (Eurostatu) údaje stanovené v přílohách I a II do 30. září roku následujícího po referenčním období.

2. Komise přijme prováděcí akty týkající se příslušného technického formátu pro předání údajů stanovených v přílohách I a II. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 12 odst. 2.

Článek 9

Zpráva o metodice a kvalitě

1. Pro účely tohoto nařízení se pro předávané údaje použijí kritéria kvality uvedená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009.

2. Do 30. září 2013 a následně každých pět let předloží členské státy Komisi (Eurostatu) zprávy o kvalitě předaných údajů a o metodách použitých pro vypracování statistiky o trvalých kulturách uvedených v čl. 1 odst. 1 písmenech a) až l) tohoto nařízení.

3. Do 30. září 2016 a následně každých pět let předloží členské státy Komisi (Eurostatu) zprávy o kvalitě předaných údajů a o metodách použitých pro vypracování statistiky trvalé kultury uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. m) tohoto nařízení.

4. Zprávy obsahují tyto informace:

a)	organizaci zjišťování prováděných podle tohoto nařízení a použitou metodiku;

b)	úroveň přesnosti a rozsah pokrytí, jichž bylo dosaženo při výběrových zjišťováních uvedených v tomto nařízení a

c)	kvalitu použitých zdrojů jiných než zjišťování, přičemž zohlední kritéria kvality uvedená v odstavci 1.

5. Členské státy Komisi informují o jakékoli změně v metodách či jiné změně, která by mohla statistiky trvalých kultur významným způsobem ovlivnit, a to nejpozději tři měsíce před vstupem uvedené změny v platnost.

6. Je třeba zohlednit zásadu, podle níž dodatečné náklady a zatížení nepřekročí rozumné meze.

Článek 10

Výjimka

1. Pokud uplatňování tohoto nařízení na národní statistický systém členského státu vyžaduje rozsáhlé úpravy a pravděpodobně by vyvolalo závažné praktické problémy v souvislosti s trvalými kulturami uvedenými v čl. 1 odst. 1 písmenech a) až l), může Komise přijmout prováděcí akty udělující tomuto členskému státu výjimku z jeho uplatňování do 31. prosince 2012. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 12 odst. 2.

2. Pro účely odstavce 1 předloží členský stát Komisi nejpozději do 1. února 2012 řádně odůvodněnou žádost.

3. Členské státy, jež využívají výjimku, uplatňují i nadále směrnici 2001/109/ES.

Článek 11

Výkon přenesení pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 3 a článku 13 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 31. prosince 2011. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 3 a článku 13 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 3 a článku 13 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 12

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen Stálý výbor pro zemědělskou statistiku zřízený článkem 1 rozhodnutí Rady 72/279/EHS ze dne 31. července 1972 o zřízení Stálého výboru pro zemědělskou statistiku (10). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 13

Přezkum

Do 31. prosince 2018 a poté každých pět let přezkoumá Komise fungování tohoto nařízení. V rámci tohoto přezkumu Komise vyhodnotí, zda je nezbytné, aby byly vypracovány veškeré údaje uvedené v článku 4. Pokud Komise usoudí, že některé z těchto údajů již nejsou požadovány, je zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s čl. 11, jež odstraňuje určité údaje z příloh I a II.

Článek 14

Zrušení

Nařízení (EHS) č. 357/79 a směrnice 2001/109/ES se zrušují s účinkem od 1. ledna 2012.

Odkazy na zrušené nařízení a zrušenou směrnici se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 15

Přechodná ustanovení

Odchylně od článku 14 tohoto nařízení, směrnice 2001/109/ES je i nadále použitelná za podmínek, jež stanoví článek 10 tohoto nařízení.

Článek 16

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2012.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 13. prosince 2011.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předseda

M. SZPUNAR

(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 1. prosince 2011.

(2) Úř. věst. L 54, 5.3.1979, s. 124.

(3) Úř. věst. L 13, 16.1.2002, s. 21.

(4) Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164.

(5) Úř. věst L 154, 21.6.2003, s. 1.

(6) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(7) Úř. věst. L 316, 2.12.2009, s. 65.

(8) Úř. věst L 128, 27.5.2009, s. 15.

(9) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(10) Úř. věst. L 179, 7.8.1972, s. 1 (zvláštní vydání v českém jazyce: Kapitola 3 Svazek 01, s. 343).

PŘÍLOHA I

Statistické údaje o ovocných sadech a olivových hájích

1. Členění druhů podle „skupin“

Druh		Členění
Jabloně se stolními jablky		Skupina Boskoop rouge
		Skupina Braeburn
		Skupina Cox Orange
		Skupina Cripps Pink
		Skupina Elstar
		Skupina Fuji
		Skupina Gala
		Skupina Golden Delicious
		Skupina Granny Smith
		Skupina Idared
		Skupina Jonagold/Jonagored
		Skupina Morgenduft
		Skupina Red Delicious
		Skupina Reinette blanche du Canada
		Skupina Shampion
		Skupina Lobo
		Skupina Pinova
		Ostatní
Jabloně k průmyslovému zpracování (nepovinné)
Hrušně se stolními hruškami		Skupina Conference
		Skupina William
		Skupina Abate
		Skupina Rocha
		Skupina Coscia-Ercolini
		Skupina Guyot
		Skupina Blanquilla
		Skupina Decana
		Skupina Kaiser
		Ostatní
Hrušně k průmyslovému zpracování (nepovinné)
Broskvoně se stolními broskvemi	Broskve jiné než nektarinky a broskve ke zpracování	Žlutomasé	Velmi rané: sklizeň do 15. června
			Rané: sklizeň od 16. června do 15. července
			Středně rané: sklizeň od 16. července do 15. srpna
			Pozdní: sklizeň po 15. srpnu
		Bělomasé	Velmi rané: sklizeň do 15. června
			Rané: sklizeň od 16. června do 15. července
			Středně rané: sklizeň od 16. července do 15. srpna
			Pozdní: sklizeň po 15. srpnu
		Plochá broskev
	Nektarinky	Žlutomasé	Velmi rané: sklizeň do 15. června
			Rané: sklizeň od 16. června do 15. července
			Středně rané: sklizeň od 16. července do 15. srpna
			Pozdní: sklizeň po 15. srpnu
		Bělomasé	Velmi rané: sklizeň do 15. června
			Rané: sklizeň od 16. června do 15. července
			Středně rané: sklizeň od 16. července do 15. srpna
			Pozdní: sklizeň po 15. srpnu
Broskvoně k průmyslovému zpracování (včetně skupiny Pavie) (nepovinné)
Meruňky		Velmi rané: sklizeň do 31. května
		Rané: sklizeň od 1. června do 30. června
		Středně rané: sklizeň od 1. července do 31. července
		Pozdní: sklizeň po 1. srpnu
Pomerančovníky		Navel	Rané: sklizeň od října do ledna
			Středně rané: sklizeň od prosince do března
			Pozdní: sklizeň od ledna do května
		Blanca	Rané: sklizeň od prosince do března
			Pozdní: sklizeň od března do května
		Sanguine
		Ostatní
Maloplodé citrusové stromy		Satsumy	Zvláště rané satsumy: sklizeň od září do listopadu
			Ostatní satsumy: sklizeň od října do prosince
		Klementinky	Rané klementinky: sklizeň od září do prosince
			Středně rané klementinky: sklizeň od listopadu do ledna
			Pozdní klementinky: sklizeň od ledna do března
		Ostatní malé citrusy včetně hybridů
Citroníky		Zimní odrůdy: sklizeň od října do dubna
		Letní odrůdy: sklizeň od února do září
Olivovníky		Stolní olivy, olivy pro výrobu oleje či k dvojímu užití
Révy vinné se stolními hrozny (nepovinné)
		Bílé	Bez jader
			Normální
		Červené	Bez jader
			Normální

2. Třídy hustoty

	Třídy hustoty	Jabloně a hrušně	Broskvoně, nektarinky a meruňky	Pomerančovníky, maloplodé citrusové stromy a citroníky	Stolní olivy	Révy vinné se stolními hrozny
Hustota (počet stromů/hektar)	1	< 400	< 600	< 250	< 140	< 1 000
	2	400–1 599	600–1 199	250–499	140–399	1 000 –1 499
	3	1 600 –3 199	≥ 1 200	500–749	≥ 400	≥ 1 500
	4	≥ 3 200		≥ 750

3. Třídy stáří

	Třídy stáří	Jabloně a hrušně	Broskvoně, nektarinky a meruňky	Pomerančovníky, maloplodé citrusové stromy a citroníky	Stolní olivy	Révy vinné se stolními hrozny
Stáří (od roku výsadby)	1	0–4	0–4	0–4	0–4	0–3
	2	5–14	5–14	5–14	5–11	3–9
	3	15–24	15 a více	15–24	12–49	9–19
	4	25 a více		25 a více	50 a více	20 a více

4. Shrnutí

4.1 Plocha jednotlivých druhů podle tříd hustoty a tříd stáří na vnitrostátní úrovni

Členský stát:
Druh:
	Celkem	Třída stáří 1	Třída stáří 2	Třída stáří 3	Třída stáří 4
Celkem
Třída hustoty 1
Třída hustoty 2
Třída hustoty 3
Třída hustoty 4

4.2 Plocha jednotlivých druhů a skupin podle tříd stáří a regionů (bez členění podle tříd hustoty)

Členský stát:
Druh:
Skupina:
	Celkem	Třída stáří 1	Třída stáří 2	Třída stáří 3	Třída stáří 4
Celkem
Region (NUTS 1)
…

4.3 Plocha jednotlivých druhů a skupin podle tříd hustoty a regionů (bez členění podle tříd stáří)

Členský stát:
Druh:
Skupina:
	Celkem	Třída hustoty 1	Třída hustoty 2	Třída hustoty 3	Třída hustoty 4
Celkem
Region (NUTS 1)
…

PŘÍLOHA II

Statistické údaje o vinicích

Význam zkratek:

—	Poč. – počet

—	Podn. nebo podn. – odnik

—	Ha nebo ha – hektar

—	Č. – červené/rosé

—

bílé

—	jnz – jinde nezařazené

—	CHOP – chráněné označení původu

—	CHZO – chráněné zeměpisné označení

Tabulka 1: Vinařské podniky podle druhu produkce (1)

Proměnné/charakteristiky

Počet vinařských podniků

Plocha

(ha)

Plocha vinic celkem (plodících / ještě neplodících)

Celkem

Plocha plodících vinic osazených:

moštovými odrůdami

—	z toho vhodné k výrobě vín s CHOP

—	z toho vhodné k výrobě vín s CHZO

—	z toho vhodné k výrobě vín bez CHOP či CHZO

—	z toho „hrozny pro dvojí využití“

hrozny k sušení

Celkem

Ještě neplodící vinice osazené:

moštovými hrozny (včetně „hroznů pro dvojí využití“)

—	z toho vhodné k výrobě vín s CHOP

—	z toho vhodné k výrobě vín s CHZO

—	z toho vhodné k výrobě vín bez CHOP či CHZO

—	z toho „hrozny pro dvojí využití“

hrozny k sušení

Celkem

Vinice (plodící / ještě neplodící) určené k produkci:

vegetativního množitelského materiálu révy

jiné révy jinde nezařazené (jnz)

Tabulka 2: Vinařské podniky podle třídy velikosti na vnitrostátní úrovni

Tabulka 2.1: Vinařské podniky podle tříd velikosti celkové plochy vinic, vinice celkem

Třídy velikosti (ha)	Poč. podn.	Plocha (ha)
< 0,10 (*1)
0,10 – < 0,50
0,50 – < 1
1 – < 3
3 – < 5
5 – < 10
≥ 10

Tabulka 2.2: Vinařské podniky podle tříd velikosti celkové plochy vinic, réva vinná k produkci moštových hroznů – celkem

Členění údajů stejné jako v tabulce 2.1.

Tabulka 2.2.1: Vinařské podniky podle tříd velikosti celkové plochy vinic, réva vinná k produkci moštových hroznů vhodných k výrobě vín s CHOP

Členění údajů stejné jako v tabulce 2.1.

Tabulka 2.2.2: Vinařské podniky podle tříd velikosti celkové plochy vinic, réva vinná k produkci moštových hroznů vhodných k výrobě vín s CHZO

Členění údajů stejné jako v tabulce 2.1.

Tabulka 2.2.3: Vinařské podniky podle tříd velikosti celkové plochy vinic, réva vinná k produkci moštových hroznů pro „dvojí využití“

Členění údajů stejné jako v tabulce 2.1.

Tabulka 2.2.4: Vinařské podniky podle tříd velikosti celkové plochy vinic, moštové hrozny určené k získání vín bez CHOP a/nebo CHZO

Členění údajů stejné jako v tabulce 2.1.

Tabulka 2.3: Vinařské podniky podle tříd velikosti celkové plochy vinic, réva vinná k produkci hroznů k sušení

Členění údajů stejné jako v tabulce 2.1.

Tabulka 2.4: Vinařské podniky podle tříd velikosti celkové plochy vinic, révy vinné jinde nezařazené (jnz)

Členění údajů stejné jako v tabulce 2.1.

Tabulka 3: Vinařské podniky podle stupně specializace a tříd velikosti na vnitrostátní úrovni

Třídy velikosti (ve sloupci): viz řádky tabulky 2 (< 0,1 ha/0,10 – < 0,50 ha/atd.)

Stupeň specializace

< 0,10 ha4

…

Počet vinařských podniků

Plocha

(ha)

Počet vinařských podniků

Plocha

(ha)

Podniky pěstující révu vinnou

Podniky s vinicemi určenými výhradně pro výrobu vína

—	z toho podniky s vinicemi určenými výhradně pro výrobu vína s CHOP a/nebo CHZO

—	z toho pouze CHOP

—	z toho pouze CHZO

—	z toho CHOP a CHZO

—	z toho podniky s vinicemi určenými výhradně pro výrobu vína bez CHOP a/nebo bez CHZO

—	z toho podniky s vinicemi určenými pro výrobu několika druhů vína

Podniky s vinicemi určenými výhradně pro výrobu rozinek

Podniky s jinými vinicemi

Podniky s vinicemi určenými k několika druhům produkce

Tabulka 4: Hlavní odrůdy révy vinné (2)

Údaje by měly být rozčleněny pouze tehdy, pokud celková plocha odrůdy činí nejméně 500 ha.

V tabulkách se uvedou odrůdy zařazené do seznamu hlavních odrůd a odpovídajících ploch oznámených podle nařízení Komise (ES) č. 555/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, pokud jde o programy podpory, obchod se třetími zeměmi, produkční potenciál a kontroly v odvětví vína (1) (tabulka 16 v příloze XIII).

Použijí se tyto třídy stáří:

< 3 roky

3–9 let

10–29 let

≥ 30 let

Hlavní moštové odrůdy podle třídy stáří

Odrůda révy vinné

< 3 roky

…

Počet vinařských podniků

Plocha

(ha)

Počet vinařských podniků

Plocha

(ha)

Podniky pěstující révu vinnou

1.	z toho červené odrůdy, celkem

1.1	z toho odrůda 1

1.2	z toho odrůda 2

1.3	z toho odrůda…

…

1.N z toho ostatní červené smíšené odrůdy

2.	z toho bílé odrůdy, celkem

2.1	z toho odrůda 1

2.2	z toho odrůda 2

2.3	z toho odrůda…

…

2.N z toho ostatní bílé smíšené odrůdy

3.	z toho odrůdy různých barev, celkem

3.1	z toho odrůda 1

3.2	z toho odrůda 2

3.3	z toho odrůda…

…

3.N z toho ostatní smíšené odrůdy ostatních smíšených barev

4.	z toho odrůdy bez specifikované barvy

(1) Dotčené členské státy s regionálním členěním: BG, CZ, DE, IT, EL, ES, FR, HU, AT, PT, RO, SI a SK.

(*1) Pouze pro dotčené členské státy.

(2) Dotčené členské státy s regionálním členěním: BG, CZ, DE, IT, EL, ES, FR, HU, AT, PT, RO, SI a SK.

(1) Úř. věst L 170, 30.6.2008, s. 1.

30.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 347/21

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1338/2011

ze dne 13. prosince 2011

o změně nařízení Rady (ES) č. 1934/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 2 a čl. 209 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

v souladu s řádným legislativním postupem, s ohledem na společný návrh schválený dohodovacím výborem dne 31. října 2011 (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Od roku 2007 Společenství racionalizuje svou zeměpisnou spolupráci s rozvojovými zeměmi v Asii, Střední Asii a Latinské Americe a s Irákem, Íránem, Jemenem a Jižní Afrikou v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (2).

(2)

Hlavním a rámcovým cílem nařízení (ES) č. 1905/2006 je vymýcení chudoby prostřednictvím plnění rozvojových cílů tisíciletí. Oblast působnosti spolupráce pro zeměpisné programy s rozvojovými zeměmi, územími a oblastmi stanovená v tomto nařízení je dále věcně omezena na finanční opatření splňující kritéria pro oficiální rozvojovou pomoc stanovená Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

(3)

Je v zájmu Unie dále prohlubovat vztahy s dotčenými rozvojovými zeměmi, jež jsou důležitými partnery ve dvoustranných vztazích i významnými činiteli na mnohostranných fórech a v rámci globálního řízení. Unie má strategický zájem na rozšiřování různorodých vazeb s těmito zeměmi, zejména v oblasti hospodářských, obchodních, akademických a vědeckých výměn. Proto Unie potřebuje finanční nástroj umožňující financování takových opatření, která v zásadě nesplňují podmínky oficiální rozvojové pomoci podle kritérií pro oficiální rozvojovou pomoc, která však mají zásadní význam pro upevnění vztahů a významnou měrou přispívají k pokroku a rozvoji dotčených rozvojových zemí.

(4)

Za tímto účelem byly v rámci rozpočtových procesů v letech 2007 a 2008 a v souladu s čl. 49 odst. 6 písm. b) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (3), stanoveny čtyři přípravné akce k zahájení rozšířené spolupráce. Těmito čtyřmi přípravnými akcemi jsou: obchodní a vědecké výměny s Indií, obchodní a vědecké výměny s Čínou, spolupráce se zeměmi se středními příjmy v Asii a spolupráce se zeměmi se středními příjmy v Latinské Americe. Podle uvedeného článku musí být legislativní proces navazující na přípravné akce ukončen před koncem třetího rozpočtového roku.

(5)

Cíle a ustanovení nařízení Rady (ES) č. 1934/2006 (4) jsou vhodné k provádění této posílené spolupráce se zeměmi, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 1905/2006. Za tímto účelem je třeba rozšířit územní působnost nařízení (ES) č. 1934/2006 a stanovit finanční krytí spolupráce s těmito rozvojovými zeměmi.

(6)

V důsledku rozšíření zeměpisné působnosti nařízení (ES) č. 1934/2006 spadají dotčené rozvojové země do dvou odlišných finančních nástrojů pro vnější činnost. Mělo by být zajištěno, aby oba uvedené finanční nástroje zůstaly od sebe přísně odděleny. V rámci nařízení (ES) č. 1905/2006 budou financována opatření, která splňují kritéria pro oficiální rozvojovou pomoc, zatímco nařízení (ES) č. 1934/2006 se použije výlučně pro opatření, která tato kritéria v zásadě nesplňují. Kromě toho by mělo být zajištěno, aby země, na které se dosud vztahovalo nařízení (ES) č. 1934/2006, tedy průmyslové země a jiné země a území s vysokými příjmy, nebyly rozšířením územní působnosti uvedeného nařízení znevýhodněny, zejména z finančního hlediska.

(7)

Vzhledem k tomu, že hospodářská krize vedla v celé Unii k mimořádně napjatému stavu rozpočtů a že se navrhované rozšíření týká zemí, které mají v některých případech podobnou konkurenceschopnost jako Unie a dosáhly průměrné životní úrovně blížící se úrovni některých členských států, měla by spolupráce Unie zohledňovat úsilí, které vynaložily přijímající země, aby dodržely mezinárodní dohody Mezinárodní organizace práce a aby se podílely na globálních cílech snižování emisí skleníkových plynů.

(8)	Při kontrole provádění finančních nástrojů pro vnější činnost byla zjištěna nejednotnost v ustanoveních, jimiž se náklady týkající se daní, cel a jiných poplatků vylučují jako nezpůsobilé. V zájmu jednotnosti se navrhuje uvést tato ustanovení do souladu s ostatními nástroji.

(9)	Nařízení (ES) č. 1934/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (ES) č. 1934/2006

Nařízení (ES) č. 1934/2006 se mění takto:

Název nařízení se nahrazuje tímto:

„Nařízení Rady (ES) č. 1934/2006 ze dne 21. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy a s rozvojovými zeměmi, na něž se vztahuje Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006, pro jiné činnosti než oficiální rozvojovou pomoc“.

Články 1 až 4 se nahrazují tímto:

„Článek 1

Cíl

1. Pro účely tohoto nařízení „průmyslové a jiné země a území s vysokými příjmy“ zahrnují země a území uvedené v příloze I tohoto nařízení a „rozvojové země“ zahrnují země, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (*1), a které jsou uvedeny v příloze II tohoto nařízení. Dále jsou společně uváděny jako „partnerské země“.

Financování Unií podle tohoto nařízení podporuje hospodářskou, finanční, technickou, kulturní a akademickou spolupráci s partnerskými zeměmi v oblastech stanovených v článku 4, které spadají do její pravomoci. Toto nařízení slouží k financování opatření, která v zásadě nesplňují kritéria pro oficiální rozvojovou pomoc stanovená Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

2. Hlavním cílem spolupráce s partnerskými zeměmi je konkrétně reagovat na potřebu posílit vazby a prohloubit jednání na dvoustranné, regionální nebo mnohostranné úrovni, a vytvořit tak příznivější a transparentnější prostředí pro rozvoj vztahů mezi Unií a partnerskými zeměmi v souladu se zásadami stanovenými Smlouvami, jimiž se řídí vnější činnost Unie. K těmto zásadám patří mimo jiné prosazování demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod, právního státu, podpora důstojných pracovních podmínek a řádné správy věcí veřejných a ochrana životního prostředí s cílem přispět k pokroku a k procesu udržitelného rozvoje v partnerských zemích.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Cílem spolupráce je jednat s partnerskými zeměmi za účelem posílení dialogu a vzájemného sbližování, sdílení a prosazování podobných politických, hospodářských a institucionálních struktur a hodnot. Unie se zaměřuje také na prohloubení spolupráce a výměn s tradičními nebo stále důležitějšími partnery ve dvoustranných vztazích i činiteli na mnohostranných fórech a v rámci globálního řízení. Spolupráce zahrnuje rovněž partnery, u nichž má Unie strategický zájem na rozšiřování vazeb a prosazování hodnot stanovených ve Smlouvě.

2. V řádně odůvodněných případech a za účelem zajištění soudržnosti a účinnosti financování Unií a posílení regionální spolupráce může Komise při přijímání ročních akčních programů podle článku 6 rozhodnout, že pro opatření podle tohoto nařízení jsou způsobilé určité země, které nejsou uvedeny v přílohách, pokud je projekt nebo program, jenž má být prováděn, regionální nebo přeshraniční povahy. Tato možnost musí být stanovena ve víceletých programech spolupráce podle článku 5.

3. Komise mění seznamy uvedené v přílohách I a II v návaznosti na pravidelné přezkumy seznamu rozvojových zemí Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a o změnách informuje Evropský parlament a Radu.

4. V případě financování Unií podle tohoto nařízení se podle potřeby věnuje zvláštní pozornost dodržování základních pracovních norem Mezinárodní organizace práce (MOP) partnerskými zeměmi a jejich úsilí o snižování emisí skleníkových plynů.

5. Ve vztahu k zemím uvedeným v příloze II tohoto nařízení se přísně dbá na soudržnost politik s opatřeními financovanými podle nařízení (ES) č. 1905/2006 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1337/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se zřizuje nástroj rychlé reakce na rostoucí ceny potravin v rozvojových zemích (*2).

Článek 3

Obecné zásady

1. Evropská unie je založena na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a na zásadě právního státu a snaží se prostřednictvím dialogu a spolupráce podporovat, rozvíjet a upevňovat oddanost těmto zásadám v partnerských zemích.

2. Při provádění tohoto nařízení se při utváření spolupráce s partnerskými zeměmi podle potřeby uplatňuje diferencovaný přístup s ohledem na jejich konkrétní hospodářskou, sociální a politickou situaci, jakož i na zvláštní zájmy, strategie a priority Unie.

3. Opatření financovaná podle tohoto nařízení jsou v souladu s oblastmi spolupráce stanovenými zejména v nástrojích, dohodách, prohlášeních a akčních plánech mezi Unií a partnerskými zeměmi, jakož i s oblastmi zvláštních zájmů a priorit Unie, a tyto oblasti zahrnují.

4. Unie usiluje o zajištění soudržnosti opatření financovaných podle tohoto nařízení s jinými oblastmi své vnější činnosti a s jinými příslušnými politikami Unie, zejména s rozvojovou spoluprací. Tato soudržnost se zajišťuje při tvorbě politiky, strategickém plánování i plánování a provádění jednotlivých opatření.

5. Opatření financovaná podle tohoto nařízení doplňují úsilí členských států a veřejných subjektů Unie v oblasti obchodních vztahů, kulturních, akademických a vědeckých výměn a přidávají jim hodnotu.

6. Komise informuje Evropský parlament a pořádá s ním pravidelnou výměnu názorů.

Článek 4

Oblasti spolupráce

Financování Unií podporuje činnosti spolupráce v souladu s článkem 1 a je v souladu s celkovým účelem, oblastí působnosti, cíli a obecnými zásadami tohoto nařízení. Unií jsou financovány činnosti, jež v zásadě nesplňují kritéria pro oficiální rozvojovou pomoc a jež mohou zahrnovat regionální rozměr, v těchto oblastech spolupráce:

1)	podpora spolupráce, partnerství a společných podniků mezi hospodářskými, sociálními, kulturními, akademickými a vědeckými činiteli v Unii a v partnerských zemích;

2)	povzbuzení dvoustranného obchodu, investičních toků a hospodářských partnerství, včetně zaměření na malé a střední podniky;

3)	podpora dialogu mezi politickými, hospodářskými, sociálními a kulturními činiteli a dalšími nevládními organizacemi v příslušných odvětvích v Unii a partnerských zemích;

podpora mezilidských vazeb, programů vzdělávání a odborné přípravy a intelektuálních výměn a posilování vzájemného pochopení mezi kulturami, zejména na úrovni rodiny, včetně opatření, jejichž cílem je zajistit a zvýšit účast Unie na programu Erasmus Mundus a zajistit její účast na evropských veletrzích vzdělávání;

podpora projektů spolupráce v oblastech, jako jsou výzkum, věda a technologie, sport a kultura, energetika (zejména energie z obnovitelných zdrojů), doprava, záležitosti životního prostředí (včetně změny klimatu), celní, finanční a právní záležitosti, záležitosti v oblasti lidských práv a jakékoli další oblasti společného zájmu Unie a partnerských zemí;

6)	posílení povědomí o Evropské unii a jejího pochopení a posílení její viditelnosti v partnerských zemích;

podpora zvláštních iniciativ, včetně výzkumné práce, studií, pilotních režimů nebo společných projektů, které mají účinně a pružně reagovat na cíle spolupráce vyplývající z vývoje dvoustranných vztahů Unie s partnerskými zeměmi nebo jejichž cílem je poskytnout podnět k dalšímu prohlubování a rozšiřování těchto dvoustranných vztahů.

(*1) Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41."

(*2) Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 62.“ "

V článku 5 se odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Víceleté programy spolupráce nezahrnují období delší, než je doba platnosti tohoto nařízení. Uvádějí zvláštní zájmy a priority Unie, obecné cíle a očekávané výsledky. Zejména s ohledem na program Erasmus Mundus usilují jednotlivé programy o co nejvyváženější zeměpisné pokrytí. Uvádějí rovněž oblasti zvolené pro financování Unií a vymezují orientační přidělení finančních prostředků, a to celkově, podle prioritních oblastí a podle partnerských zemí nebo skupiny partnerských zemí na dané období. Mohou být případně uvedeny ve formě rozpětí. Víceleté programy spolupráce jsou přezkoumávány v polovině období nebo příležitostně podle potřeby.“

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 5a

Strategické zájmy Unie, obecné cíle, prioritní oblasti pro financování a očekávané výsledky spolupráce s partnerskými zeměmi uvedenými v příloze II

Víceleté programy spolupráce uvedené v článku 5 s partnerskými zeměmi uvedenými v příloze II se zakládají na těchto obecných cílech, prioritních oblastech pro financování a očekávaných výsledcích:

Veřejná diplomacie a práce v terénu s těmito cíli:

—	podporovat všeobecné porozumění Unii a její viditelnost,

—	propagovat názory Unie na důležité politické otázky a hodnoty Unie, jimiž jsou demokracie a dodržování lidských práv a základních svobod,

—	podporovat úvahy a diskusi o Unii a jejích politikách a o vztazích Unie s partnerskými zeměmi uvedenými v příloze II,

—	vyvinout nové přístupy, které dodají impuls pozitivním a na výsledky zaměřeným vztahům se zeměmi, které o Unii ví jen málo nebo nic.

Činnosti na podporu uvedených cílů by měly vést k lepšímu vnímání a dokonalejšímu vzájemnému porozumění mezi Unií a partnerskými zeměmi uvedenými v příloze II, s výsledným příznivým účinkem na hospodářské a politické vztahy Unie s těmito partnery.

Hospodářské partnerství a obchodní spolupráce s tímto cílem:

—	usnadnit podnikům z Unie přístup na trh, zejména prostřednictvím programů na jejich podporu (mimo jiné příslušnou regulační podporou ve vztahu k překážkám obchodu) s využitím zkušeností z dlouhodobých programů obchodní spolupráce.

Uvedené programy by měly pokud možno doplňovat stávající podpůrná opatření. Tyto programy by měly zajistit konkrétní příležitosti pro zdokonalenou obchodní a vědeckou spolupráci, zvýšený obrat a investice do cílených oblastí, jakož i větší objem obchodní výměny s partnerskými zeměmi uvedenými v příloze II.

Uvedené úsilí je v souladu s širší strategií Komise pro rozvoj konkurenceschopnosti Unie na světových trzích a s jinými politikami Unie vůči konkrétním regionům a zemím, a tuto strategii doplňuje.

Zdroje se soustředí na země, v nichž mohou zásahy zvýšit účast společností z Unie. Zvláštní pozornost je věnována malým a středním podnikům z Unie, které usilují o přístup na trhy Asie, Latinské Ameriky, Blízkého východu a Jižní Afriky. Zdroje se podle potřeby soustředí na země, které dodržují základní pracovní normy MOP a které přispívají k celosvětovému úsilí o snížení emisí skleníkových plynů.

Mezilidské vazby s těmito cíli:

—

podpořit kvalitní partnerství mezi institucemi vysokoškolského vzdělávání v Unii a ve třetích zemích jako základ pro strukturovanou spolupráci, výměnu a mobilitu, a to na všech úrovních vysokoškolského vzdělávání (Akce 2 – ODDÍL 2: Partnerství se zeměmi a územími, na něž se vztahuje nástroj pro průmyslové země), v rámci akce 2 programu Erasmus Mundus II,

—

doplnit stipendia v rámci akce 2 programu Erasmus Mundus, která jsou financována z finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci (Akce 2 – ODDÍL 1: Partnerství se zeměmi, na něž se vztahuje evropský nástroj sousedství a partnerství, finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci, Evropský rozvojový fond a nástroj předvstupní pomoci (dřívější část programu pro vnější spolupráci)), podporou mobility studentů a profesorů Unie do třetích zemí,

—	podporovat spolu s občanskou společností v nejširším smyslu i lepší vnímání Unie jako takové, jejích postojů ke globálním otázkám, jakož i hospodářských, sociálních a politických integračních procesů, a tím doplňovat formální vztahy Unie s vládami,

—	podporovat spolupráci, partnerství a společné podniky mezi hospodářskými, sociálními, kulturními, akademickými a vědeckými činiteli v Unii a v partnerských zemích.

Uvedené činnosti by měly přispívat k vytváření vzájemného prospěchu díky spolupráci v oblasti vzdělávání, kultury a občanské společnosti. Docílí se toho zlepšením kvality nabízeného vzdělávání a řešením společných výzev souvisejících s rozvojem společností založených na znalostech. Vykonávané činnosti by měly přidávat hodnotu k vzájemnému působení myšlenek, znalostí, výzkumu a technologických výsledků prostřednictvím akademických a odborných výměn, zejména s partnerskými zeměmi, jejichž systémy vysokoškolského vzdělávání jsou srovnatelné se systémy Unie.“

5)	V článku 6 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Komise přijímá roční akční programy na základě víceletých programů spolupráce podle článku 5 a předkládá je současně Evropskému parlamentu a Radě.“

Článek 7 se mění takto:

a)	dosavadní text se označuje jako odstavec 1;

písmena e) a f) odstavce 1 se nahrazují tímto:

„e)	společné orgány zřízené partnerskými zeměmi a regiony a Unií;

f)	orgány a instituce Unie, pokud provádějí podpůrná opatření určená v článku 9;“;

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„2. Opatření, na něž se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci (*3), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1717/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o zřízení nástroje stability (*4) či nařízení (ES) č. 1905/2006 a jež jsou způsobilá pro financování podle uvedených nařízení, nesmějí být financována podle tohoto nařízení.

3. Financování Unií podle tohoto nařízení se nesmí použít k financování nákupu zbraní nebo střeliva ani operací v souvislosti s vojenstvím nebo obranou.

(*3) Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1."

(*4) Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 1.“ "

7)	V článku 8 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Financování Unií se v zásadě nesmí použít na úhradu daní, cel nebo poplatků v partnerských zemích.“

Článek 9 se mění takto:

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Financování Unií může krýt výdaje související s přípravou, sledováním, monitorováním, auditem a hodnocením, které jsou přímo nezbytné pro provádění tohoto nařízení a dosažení jeho cílů, a jakékoli jiné výdaje na správní nebo technickou pomoc, které může Komise včetně svých delegací v partnerských zemích vynaložit na řízení operací financovaných podle tohoto nařízení.“;

b)	odstavec 3 se nahrazuje tímto: „3. Komise přijímá podpůrná opatření, která nejsou zahrnuta ve víceletých programech spolupráce, a předkládá je současně Evropskému parlamentu a Radě.“

Článek 12 se mění takto:

a)	nadpis se nahrazuje tímto: „Ochrana finančních zájmů Unie“;

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1. Veškeré dohody vyplývající z tohoto nařízení obsahují ustanovení zajišťující ochranu finančních zájmů Unie, a to zejména s ohledem na nesrovnalosti, podvody, úplatkářství a jakákoli jiná protiprávní jednání, v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (*5), nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (*6) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (*7).

2. Dohody výslovně zmocňují Komisi a Účetní dvůr k provádění auditu, včetně auditu na základě dokladů i na místě, všech dodavatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie. Dohody rovněž výslovně opravňují Komisi k provádění kontrol a inspekcí na místě v souladu s nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96.

(*5) Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1."

(*6) Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2."

(*7) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.“ "

10)

Články 13 a 14 se nahrazují tímto:

„Článek 13

Hodnocení

1. Komise pravidelně vyhodnocuje činnost a programy financované podle tohoto nařízení, dle potřeby nebo na žádost Evropského parlamentu či Rady, prostřednictvím nezávislých vnějších hodnotících zpráv, aby zjistila, zda jsou plněny cíle, a aby mohla sestavit doporučení pro zdokonalení dalších operací. Výsledky se použijí jako zpětná vazba pro sestavování programů a přidělování zdrojů.

2. Komise zasílá hodnotící zprávy uvedené v odstavci 1 pro informaci Evropskému parlamentu a Radě.

3. Komise zapojí příslušné zúčastněné subjekty, včetně nestátních činitelů, do fáze hodnocení spolupráce Unie uskutečňované podle tohoto nařízení.

Článek 14

Výroční zpráva

Komise posuzuje pokrok dosažený při provádění opatření podle tohoto nařízení a předkládá Evropskému parlamentu a Radě podrobnou výroční zprávu o provádění tohoto nařízení. Zpráva obsahuje výsledky plnění rozpočtu a uvádí všechny financované činnosti a programy a pokud možno i hlavní výsledky a dopad činností a programů v oblasti spolupráce.“

11)

Článek 16 se nahrazuje tímto:

„Článek 16

Finanční ustanovení

Finanční referenční částka pro provádění tohoto nařízení v letech 2007 až 2013 činí 172 milionů EUR pro země uvedené v příloze I a 176 milionů EUR pro země uvedené v příloze II. Roční rozpočtové položky schválí rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.“

12)	Název přílohy se nahrazuje tímto: „PŘÍLOHA I Seznam průmyslových a jiných zemí a území s vysokými příjmy, na něž se vztahuje toto nařízení “.

13)	Doplňují se nové přílohy II a III, jejichž znění jsou obsažena v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 13. prosince 2011.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předseda

M. SZPUNAR

(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 21. října 2010 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 10. prosince 2010 (Úř. věst. C 7 E, 12.1.2011, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 3. února 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 28. listopadu 2011.

(2) Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41.

(3) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(4) Úř. věst. L 405, 30.12.2006, s. 41.

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA II

Seznam rozvojových zemí, na něž se vztahuje toto nařízení

Latinská Amerika

Argentina

Bolívie

Brazílie

Chile

Kolumbie

Kostarika

Kuba

Ekvádor

Salvador

10.

Guatemala

11.

Honduras

12.

Mexiko

13.

Nikaragua

14.

Panama

15.

Paraguay

16.

Peru

17.

Uruguay

18.

Venezuela

Asie

19.

Afghánistán

20.

Bangladéš

21.

Bhútán

22.

Barma/Myanmar

23.

Kambodža

24.

Čína

25.

Indie

26.

Indonésie

27.

Korejská lidově demokratická republika

28.

Laos

29.

Malajsie

30.

Maledivy

31.

Mongolsko

32.

Nepál

33.

Pákistán

34.

Filipíny

35.

Srí Lanka

36.

Thajsko

37.

Vietnam

Střední Asie

38.

Kazachstán

39.

Kyrgyzská republika

40.

Tádžikistán

41.

Turkmenistán

42.

Uzbekistán

Střední východ

43.

Irán

44.

Irák

45.

Jemen

Jižní Afrika

46.

Jižní Afrika

„PŘÍLOHA III

Přidělení finančních prostředků pro spolupráci se zeměmi uvedenými v příloze II

Rozdělení finančních prostředků podle prioritních oblastí spolupráce s partnerskými zeměmi uvedenými v příloze II bude pro období 2011–2013 toto:

Prioritní oblast
Veřejná diplomacie a práce v terénu	nejméně 5 %
Podpora hospodářských partnerství a obchodní spolupráce	nejméně 50 %
Mezilidské vazby	nejméně 20 %
Nepřidělená rezerva a správní náklady	nejvýše 10 %

“

PROHLÁŠENÍ KOMISE K ČLÁNKU 16

Nařízení se zabývá podporou určitých konkrétních činností nespadajících do oficiální rozvojové pomoci v zemích, na něž se vztahuje nástroj pro rozvojovou spolupráci (nařízení (ES) č. 1905/2006). Má zajistit jednorázové řešení tohoto problému.

Komise znovu potvrzuje, že hlavním cílem její rozvojové spolupráce je a prioritou zůstává vymýcení chudoby včetně naplnění rozvojových cílů tisíciletí.

Připomíná, že finanční referenční částka stanovená v článku 16 pro země uvedené v příloze II bude čerpána prostřednictvím zvláštních rozpočtových linií, které jsou určeny na činnosti jiné než oficiální rozvojovou pomoc.

Dále Komise potvrzuje svůj záměr dodržet finanční referenční částku stanovenou v článku 38 nástroje pro rozvojovou spolupráci (nařízení (ES) č. 1905/2006) na období 2007–2013 i ustanovení téhož nařízení ohledně plnění kritérií oficiální rozvojové pomoci. Připomíná však, že na základě aktuálního finančního plánu bude tato referenční částka v roce 2013 překročena.

V této souvislosti Komise hodlá předkládat návrhy rozpočtů, které do roku 2013 zajistí progresivní zvyšování rozvojové pomoci pro Asii a Latinskou Ameriku podle nařízení (ES) č. 1905/2006 tak, aby v současnosti předpokládané částky oficiální rozvojové pomoci v rámci nástroje pro rozvojovou pomoc a rozpočtu EU obecně zůstaly nedotčeny.

PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY O VYUŽÍVÁNÍ AKTŮ V PŘENESENÉ PRAVOMOCI V BUDOUCÍM VÍCELETÉM FINANČNÍM RÁMCI PRO OBDOBÍ 2014–2020

Evropský parlament a Rada berou na vědomí sdělení Komise s názvem „Rozpočet – Evropa 2020“ (KOM(2011) 500 (1)), zejména pokud jde o navrhované využívání aktů v přenesené pravomoci v budoucích nástrojích vnějšího financování, a očekávají legislativní návrhy, jež budou řádně zváženy.

(1) Komise ve svém sdělení: Rozpočet – Evropa 2020 (KOM(2011) 500), uvádí toto:

„Budoucí právní základ jednotlivých nástrojů navíc navrhne rozšířené využívání prováděcích aktů, aby se umožnila větší flexibilita v řízení jednotlivých politik v průběhu finančního období a zároveň se dodržovaly výsady obou zákonodárců.“

„Panuje přesvědčení, že musí dojít ke zlepšení demokratické kontroly vnější pomoci. Toho by u některých aspektů programů mohlo být dosaženo pomocí aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy, nejen tím, že spolutvůrci právních předpisů budou postaveni na stejnou úroveň, ale také tím, že bude zajištěna větší flexibilita plánování. U ERF se navrhuje uvést kontrolu do souladu s nástrojem pro rozvojovou spolupráci při zohlednění zvláštností tohoto nástroje.“

30.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 347/34

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1341/2011

ze dne 13. prosince 2011

o změně nařízení (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 209 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem, s ohledem na společný návrh schválený dohodovacím výborem dne 31. října 2011 (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Cílem politiky Unie v oblasti rozvoje je snížit a posléze vymýtit chudobu.

(2)	Unie se jakožto člen Světové obchodní organizace (WTO) zavázala k začlenění otázek spojených s obchodem do rozvojových strategií a k podpoře mezinárodního obchodu s cílem napomoci rozvoji a snížit a v dlouhodobém horizontu vymýtit chudobu v celém světě.

(3)	Unie podporuje skupinu afrických, karibských a tichomořských (AKT) států na jejich cestě ke snížení chudoby a k udržitelnému hospodářskému a sociálnímu rozvoji a uznává význam jejich komoditních odvětví.

(4)

Unie je odhodlána podporovat hladké a postupné zapojení rozvojových zemí do světového hospodářství s ohledem na udržitelný rozvoj. Hlavní země AKT vyvážející banány mohou čelit problémům v souvislosti se změnami obchodních dohod, zejména v důsledku liberalizace celních sazeb doložky nejvyšších výhod v rámci WTO a bilaterálních nebo regionálních dohod, které již byly či mají být uzavřeny mezi Unií a zeměmi Latinské Ameriky. Z toho důvodu by nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 (2) mělo být doplněno o program doprovodných opatření pro země AKT v odvětví pěstování banánů (dále jen „program BAM“).

(5)

Opatření finanční pomoci, která by měla být v rámci programu BAM přijata, by měla mít za cíl zlepšit životní úroveň a životní podmínky obyvatelstva v pěstitelských oblastech, které žije z hodnotového řetězce trhu s banány, zejména drobných zemědělců a malých subjektů, zajistit dodržování zdravotních a bezpečnostních norem práce a norem v oblasti životního prostředí, zejména norem týkajících se používání pesticidů a expozice těmto látkám. Uvedená opatření by proto měla podpořit přizpůsobení oblastí závislých na vývozu banánů do Evropské unie a případně zahrnovat i jejich restrukturalizaci, a to prostřednictvím odvětvově specifické rozpočtové podpory nebo intervencí u specifických projektů. Tato opatření by měla zohlednit očekávaný vývoj odvětví vývozu banánů a mít za cíl zajistit politiky sociální stabilizace, hospodářskou diverzifikaci nebo investice do zlepšování konkurenceschopnosti, pokud jde o udržitelnou strategii, a měla by zohledňovat výsledky a zkušenosti získané prostřednictvím zvláštního systému pomoci tradičním dodavatelům banánů ze zemí AKT v souladu s nařízením Rady (ES) č. 2686/94 (3) a zvláštního rámce pomoci tradičním dodavatelům banánů ze zemí AKT v souladu s nařízením Rady (ES) č. 856/1999 (4) a nařízením Komise (ES) č. 1609/1999 (5). Unie uznává význam podpory spravedlivějšího rozdělování příjmů v odvětví pěstování banánů.

(6)

Program BAM by měl doprovázet proces přizpůsobování se v zemích AKT, které vyvezly do Unie v posledních letech významné množství banánů a které by mohly být zasaženy liberalizací v rámci Ženevské dohody o obchodu s banány (6) či v důsledku dvoustranných nebo regionálních dohod, které již byly nebo mají být uzavřeny mezi Unií a zeměmi Latinské Ameriky. Program BAM vychází ze zvláštního rámce pomoci tradičním dodavatelům banánů ze zemí AKT. Je v souladu s mezinárodními povinnostmi Unie v rámci WTO a má za cíl restrukturalizaci a zlepšení konkurenceschopnosti, a má tudíž dočasnou povahu s dobou trvání tři roky (2011–2013).

(7)

Ze závěrů sdělení Komise ze dne 17. března 2010 nazvaného „Dvouletá zpráva o zvláštním rámci pomoci tradičním dodavatelům banánů ze zemí AKT“ vyplývá, že minulé programy pomoci významně přispěly k dosažení lepší kapacity pro úspěšnou hospodářskou diverzifikaci, ačkoli úplný dopad nemůže být ještě vyčíslen, a že udržitelnost vývozu banánů ze zemí AKT dosud není zajištěna.

(8)	Komise vypracovala hodnocení programu zvláštního rámce pomoci, avšak neprovedla posouzení dopadu doprovodných opatření na trh s banány.

(9)	Komise by měla zajistit účinnou koordinaci tohoto programu s regionálními a celostátními orientačními programy v zemích, které jsou příjemci pomoci, zejména pokud jde o plnění hospodářských, zemědělských, sociálních cílů a cílů v oblasti životního prostředí.

(10)

Téměř 2 % světového obchodu s banány jsou certifikována organizacemi producentů v oblasti spravedlivého obchodu. Minimální ceny spravedlivého obchodu se stanoví na základě výpočtu „udržitelných výrobních nákladů“ stanovených po konzultaci zúčastněných subjektů s cílem internalizovat náklady na uvedení produkce do souladu s důstojnými sociálními normami a normami v oblasti životního prostředí a dosáhnout přiměřeného zisku, díky němuž mohou producenti investovat do dlouhodobé stability své činnosti.

(11)	Aby se zabránilo vykořisťování místních pracovníků, činitelé výrobního řetězce v odvětví pěstování banánů by se měli dohodnout, aby zajistili spravedlivé rozdělování příjmů vytvářených v tomto odvětví.

(12)	Nařízení (ES) č. 1905/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1905/2006 se mění takto:

1)	Článek 4 se nahrazuje tímto: „Článek 4 Provádění pomoci Unie V souladu s celkovým účelem a oblastí působnosti, cíli a obecnými zásadami tohoto nařízení se pomoc Unie provádí prostřednictvím zeměpisných a tematických programů podle článků 5 až 16 a programů podle článků 17 a 17a.“

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 17a

Hlavní země AKT dodávající banány

1. Země AKT dodávající banány, jejichž seznam je uveden v příloze IIIa, mohou využít programu doprovodných opatření v odvětví pěstování banánů (dále jen „program BAM“).

Obecné cíle:

Cílem pomoci Unie je:

i)	podpořit proces přizpůsobování se v návaznosti na liberalizaci trhu Unie s banány v rámci WTO,

ii)	bojovat proti chudobě zlepšováním životní úrovně a podmínek zemědělců a dotčených osob.

Obecné priority:

Pomoc Unie zohlední politiky a strategie přizpůsobování se jednotlivých zemí a jejich regionální situaci (blízkost nejvzdálenějších regionů Unie a zámořských zemí a území) a soustředí se na jednu nebo více z těchto oblastí spolupráce:

i)	řešení širších dopadů procesu přizpůsobování se, zejména v místních společenstvích a nejzranitelnějších skupinách obyvatel v těchto společenstvích, které se týkají mimo jiné zaměstnanosti a sociálních služeb, využívání půdy a obnovy životního prostředí,

ii)	podporu hospodářské diverzifikace oblastí závislých na pěstování banánů v případech, kdy bude taková strategie udržitelná,

iii)	zvyšování konkurenceschopnosti odvětví vývozu banánů tam, kde jde o udržitelný proces, s ohledem na situaci jednotlivých účastníků řetězce.

Programy podpoří dodržování pracovních a bezpečnostních norem i norem v oblasti životního prostředí, včetně používání pesticidů a expozice těmto látkám.

c)	Očekávané obecné výsledky: Výsledky pomoci jsou v souladu s cíli stanovenými v písmenu a) tohoto odstavce. Pomoc Unie usiluje ve spolupráci se zeměmi, které jsou příjemci pomoci, zejména o dosažení výsledků v sociální oblasti, oblasti životního prostředí a hospodářské oblasti.

2. V rámci částky, na kterou odkazuje příloha IV, stanoví Komise nejvyšší dostupnou orientační částku pro každou způsobilou zemi AKT dodávající banány uvedenou v odstavci 1 tohoto článku, a to na základě těchto kritérií:

úroveň obchodu banány s Unií, přičemž vyšší dovoz Unie z dané země AKT se příznivě odrazí na výši přídělů. Toto kritérium vychází z velikosti odvětví vývozu banánů do Unie v jednotlivých zemích. V úvahu se vezme průměr tří nejvyšších ročních tonáží banánů dovezených do Unie z každé způsobilé přijímající země za posledních pět let před rokem 2010;

důležitost vývozu banánů do Unie pro hospodářství, přičemž vyšší úroveň důležitosti v dané zemi AKT se příznivě odrazí na výši přídělů. Toto kritérium bude měřeno hodnotou dovozu banánů do Unie z každé způsobilé přijímající země jako procentního podílu na hrubém národním důchodu (HND) dané země za poslední tři roky před rokem 2010, pro něž jsou údaje k dispozici;

c)	úroveň rozvoje, přičemž nižší úroveň rozvoje zaznamenaná pomocí indexu lidského rozvoje OSN v dané zemi AKT se příznivě odrazí na výši přídělů. Toto kritérium bude měřeno průměrným indexem lidského rozvoje v období 2005–2007, pro nějž OSN použilo stejnou metodiku.

Měření přídělových kritérií vychází z reprezentativních údajů před rokem 2011 za období nepřekračující pět let. Orientační příděly zohlední u každé způsobilé přijímající země všechny tři kritéria rovným dílem.

Na základě uplatnění výše uvedených kritérií Komise před přijetím víceletých podpůrných strategií uvedených odstavci 3 tohoto článku informuje Evropský parlament a Radu o zamýšleném použití orientačního finančního přídělu uvedeného v příloze IV. V tomto sdělení uvede orientační částku dostupnou pro každou způsobilou zemi AKT dodávající banány.

3. Komise přijme víceleté podpůrné strategie podle článku 19 a v souladu s článkem 21. Zajistí, aby tyto strategie doplňovaly zeměpisné strategické dokumenty dotčené země a aby tato doprovodná opatření v odvětví pěstování banánů měla dočasnou povahu.

Víceleté podpůrné strategie pro doprovodná opatření v oblasti pěstování banánů zahrnují:

a)	aktualizovaný environmentální profil příslušné země řádně zohledňující její odvětví pěstování banánů se zaměřením mimo jiné na pesticidy;

b)	informace o výsledcích minulých podpůrných programů v tomto odvětví;

c)	ukazatele pro hodnocení pokroku ve vztahu k podmínkám pro uvolnění prostředků, pokud je jako forma financování zvolena rozpočtová podpora;

d)	očekávané výsledky pomoci;

e)	časový rozvrh podpůrných aktivit a očekávaného uvolnění prostředků;

f)	způsoby, jimiž bude dosažen a sledován pokrok, pokud jde o dodržování mezinárodně schválených klíčových pracovních norem MOP a příslušných úmluv v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a mezinárodně sjednaných klíčových norem v oblasti životního prostředí.

V rámci víceletého finančního rámce na období 2007–2013, stanoveného Interinstitucionální dohodou ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (*1) se provede posouzení programu BAM a pokroku dosaženého dotčenými zeměmi, jež bude zahrnovat doporučení týkající se opatření, která mají být přijata, a jejich povahy.

(*1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.“ "

Článek 21 se nahrazuje tímto:

„Článek 21

Přijímání strategických dokumentů a víceletých orientačních programů

Strategické dokumenty a víceleté orientační programy podle článků 19 a 20 a veškeré jejich změny na základě přezkumu podle čl. 19 odst. 2 a čl. 20 odst. 1, jakož i doprovodná opatření podle článků 17 a 17a přijímá Komise postupem podle čl. 35 odst. 2.“

4)	V článku 29 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Rozpočtové závazky se přijímají na základě rozhodnutí přijatých Komisí podle čl. 17a odst. 3, čl. 22 odst. 1, čl. 23 odst. 1 a čl. 26 odst. 1.“

V čl. 31 odst. 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Účast na zadávání zakázek nebo poskytování grantů financovaných v rámci tematického programu podle článků 11 až 16 a programů uvedených v článcích 17 a 17a je kromě fyzických nebo právnických osob způsobilých podle tematického programu nebo programů uvedených v článku 17 a 17a otevřena všem fyzickým osobám, které jsou státními příslušníky rozvojové země uvedené na seznamu Výboru pro rozvojovou pomoc OECD a v příloze II, a všem právnickým osobám, které jsou v takové zemi usazeny. Komise zveřejňuje a aktualizuje přílohu II v souladu s pravidelnými revizemi seznamu příjemců pomoci vypracovanými Výborem pro rozvojovou pomoc OECD a uvědomí o tom Radu.“

V článku 38 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1. Finanční referenční částka pro provádění tohoto nařízení na období 2007–2013 se stanoví na 17 087 000 000 EUR.

2. Orientační částky přidělené pro každý program uvedený v článcích 5 až 10, 11 až 16 a 17 až 17a jsou uvedeny v příloze IV. Tyto částky jsou stanoveny pro období 2007–2013.“

7)	Vkládá se příloha IIIa uvedená v příloze I tohoto nařízení.

8)	Příloha IV se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 13. prosince 2011.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předseda

M. SZPUNAR

(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 21. října 2010 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 10. prosince 2010 (Úř. věst. C 7 E, 12.1.2011, s. 17). Postoj Evropského parlamentu ze dne 3. února 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 28. listopadu 2011.

(2) Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41.

(3) Úř. věst. L 286, 5.11.1994, s. 1.

(4) Úř. věst. L 108, 27.4.1999, s. 2.

(5) Úř. věst. L 190, 23.7.1999, s. 14.

(6) Úř. věst. L 141, 9.6.2010, s. 3.

PŘÍLOHA I

„PŘÍLOHA IIIa

HLAVNÍ ZEMĚ AKT DODÁVAJÍCÍ BANÁNY

Belize

Kamerun

Pobřeží slonoviny

Dominika

Dominikánská republika

Ghana

Jamajka

Svatá Lucie

Svatý Vincenc a Grenadiny

10.

Surinam“

PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA IV

ORIENTAČNÍ FINANČNÍ PŘÍDĚLY PRO OBDOBÍ 2007–2013

(v milionech EUR)
Celkem	17 087
Zeměpisné programy:	10 057
Latinská Amerika	2 690
Asie	5 187
Střední Asie	719
Blízký východ	481
Jižní Afrika	980
Tematické programy:	5 596
Investice do lidí	1 060
Životní prostředí a udržitelné řízení přírodních zdrojů	804
Nestátní subjekty a místní orgány v oblasti rozvoje	1 639
Zajišťování potravin	1 709
Migrace a azyl	384
Země AKT, jež jsou signatáři protokolu o cukru	1 244
Hlavní země AKT dodávající banány	190 “

PROHLÁŠENÍ KOMISE K PROGRAMU DOPROVODNÝCH OPATŘENÍ V ODVĚTVÍ PĚSTOVÁNÍ BANÁNŮ V RÁMCI NÁSTROJE PRO ROZVOJOVOU SPOLUPRÁCI

V konkrétním případě doprovodných opatření v odvětví pěstování banánů a vzhledem k odůvodnění a cílům programu uvedeným v článku 17a finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci Evropská komise potvrzuje, že při určování orientačních přídělů pro jednotlivé země použije objektivním a jednotným způsobem metodiku, jež zohlední význam odvětví banánů a hospodářskou a rozvojovou situaci v každé způsobilé přijímající zemi.

Komise prohlašuje, že zamýšlí uplatnit metodiku, která klade přibližně stejný důraz na první dvě kritéria, zatímco třetí kritérium bude použito jako koeficient rozvoje. Cílem této metodiky je zajistit, aby byl u všech přijímajících zemí přikládán rovnocenný význam jejich úrovni obchodu s banány s Evropskou unií a důležitosti vývozu banánů do Unie pro hospodářství každé přijímající země. Relativní úroveň rozvoje povede k rozlišení přídělů ve prospěch zemí s nižší úrovní rozvoje, v souladu s cíli Unie v oblasti rozvoje stanovenými ve Smlouvách a nástroji pro rozvojovou pomoc.

PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY O VYUŽÍVÁNÍ AKTŮ V PŘENESENÉ PRAVOMOCI V BUDOUCÍM VÍCELETÉM FINANČNÍM RÁMCI PRO OBDOBÍ 2014–2020

(1) Komise ve svém sdělení: Rozpočet – Evropa 2020 (KOM(2011) 500), uvádí toto:

30.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 347/44

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1343/2011

ze dne 13. prosince 2011

o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři), kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropské společenství přistoupilo k Dohodě o vytvoření Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (dále jen „dohoda GFCM“) na základě rozhodnutí Rady 98/416/ES ze dne 16. června 1998 o přistoupení Evropského společenství ke Generální komisi pro rybolov ve Středozemním moři (3) (dále jen „GFCM“).

(2)	Dohoda GFCM stanoví odpovídající rámec pro vícestrannou spolupráci, jejímž cílem je prosazovat rozvoj, zachování, racionální řízení a co nejlepší využívání populací živých mořských zdrojů ve Středozemním a Černém moři na úrovních, které jsou považovány za udržitelné, s nízkým rizikem vyčerpání.

(3)	Evropská unie, jakož i Bulharsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Kypr, Malta, Rumunsko a Slovinsko jsou smluvními stranami dohody GFCM.

(4)	Doporučení přijatá GFCM jsou pro smluvní strany závazná. Jelikož Unie je smluvní stranou dohody GFCM, jsou tato doporučení pro Unii závazná, a tudíž by měla být provedena v právu Unie, pokud jejich obsah již není právními předpisy Unie upraven.

(5)

Na výročních zasedáních v letech 2005, 2006, 2007 a 2008 přijala GFCM řadu doporučení a usnesení týkajících se některých druhů rybolovu v oblasti dohody GFCM, která byla dočasně provedena v právu Unie prostřednictvím každoročních nařízení o rybolovných právech nebo, v případě doporučení GFCM 2005/1 a 2005/2, prostřednictvím čl. 4 odst. 3 a článku 24 nařízení (ES) č. 1967/2006 (4).

(6)

Z důvodu jasnosti, zjednodušení a právní jistoty a jelikož trvalá povaha takovýchto doporučení vyžaduje rovněž trvalý právní nástroj k jejich provedení v právu Unie, je vhodné provést uvedená doporučení prostřednictvím jediného právního aktu, do něhož lze prostřednictvím změn tohoto aktu doplňovat budoucí doporučení.

(7)

Doporučení GFCM se vztahují na celou oblast dohody GFCM, tj. na Středozemní moře, Černé moře a vody, které je spojují, jak je vymezena v preambuli dohody GFCM, a tudíž by měla být z důvodů jasnosti a právní jistoty provedena v jediném samostatném nařízení spíše než prostřednictvím změn nařízení (ES) č. 1967/2006, které se vztahuje pouze na Středozemní moře.

(8)

Některá ustanovení nařízení (ES) č. 1967/2006 by se měla vztahovat nejen na Středozemní moře, ale na celou oblast dohody GFCM. Uvedená ustanovení by tudíž měla být vypuštěna z nařízení (ES) č. 1967/2006 a vložena do tohoto nařízení. Navíc by měla být vyjasněna některá ustanovení týkající se minimální velikost ok, stanovená v uvedeném nařízení.

(9)	Pojem „oblasti s omezením rybolovu“ stanovený v doporučeních GFCM pro opatření prostorového řízení je rovnocenný pojmu „chráněné rybolovné oblasti“, který je použit v nařízení (ES) č. 1967/2006.

(10)

Na výročním zasedání ve dnech 23. až 27. března 2009 přijala GFCM doporučení týkající se zřízení oblasti s omezením rybolovu ve Lvím zálivu, a to na základě vědeckých doporučení Vědeckého poradního výboru obsažených ve zprávě z 11. zasedání tohoto výboru (zpráva FAO č. 890). Je vhodné provést toto opatření prostřednictvím systému řízení intenzity rybolovu.

(11)

Selektivita některých lovných zařízení nesmí při smíšeném rybolovu ve Středozemním moři přesáhnout určitou úroveň. Kromě celkové kontroly a omezení intenzity rybolovu je velmi důležité omezit intenzitu rybolovu v oblastech, v nichž se shromažďují dospělí jedinci důležitých populací, aby bylo zajištěno natolik nízké riziko zhoršení reprodukce, které umožňuje udržitelné využívání těchto populací. Proto je vhodné nejprve omezit intenzitu rybolovu v oblasti zkoumané Vědeckým poradním výborem na předchozí úrovně a neumožnit, aby tyto úrovně vzrostly.

(12)

Doporučení, z nichž vycházejí řídící opatření, by se měla opírat o vědecké využití příslušných údajů o kapacitě a činnosti loďstva, o biologickém stavu využívaných zdrojů a o sociální a ekonomické situaci v odvětví rybolovu. Tyto údaje je třeba shromáždit a předložit včas, aby mohly pomocné orgány GFCM připravit svá doporučení.

(13)

Na výročním zasedání v roce 2008 přijala GFCM doporučení ohledně regionálního režimu opatření států přístavu na boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu v oblasti GFCM. I když nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (5), obecně zahrnuje obsah uvedeného doporučení a používá se od 1. ledna 2010, existují nicméně některé jeho části, jako například četnost, rozsah a postup při přístavních inspekcích, které musí být v tomto nařízení uvedeny v zájmu jejich přizpůsobení zvláštnostem oblasti dohody GFCM.

(14)

Pro zajištění jednotných podmínek provádění ustanovení tohoto nařízení, pokud jde o formát a předávání zpráv o rybolovných činnostech prováděných v oblastech s omezením rybolovu, žádostí o převedení nevyužitých dnů z důvodu špatných povětrnostních podmínek do období zákazu odlovu zlaka nachového a zprávy o tomto převedení, zprávy v souvislosti se shromažďováním údajů o odlovu zlaka nachového, informací v souvislosti s minimální velikostí ok sítí používaných pro lov populací v Černém moři žijících při dně pomocí vlečné sítě a přehledu statistických údajů, jakož i pokud jde o spolupráci a výměnu informací s výkonným tajemníkem GFCM, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (6).

(15)

Za účelem zajištění toho, že Unie bude i nadále plnit závazky vyplývající z dohody GFCM, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o případy, kdy mají být v právu Unie provedeny změny stávajících a v právu Unie již provedených opatření GFCM, které se pro Unii staly závaznými a týkají se poskytování informací o minimální velikosti ok používaných v Černém moři výkonnému tajemníkovi GFCM; předávání seznamu plavidel oprávněných provádět rybolov výkonnému tajemníkovi GFCM pro účely rejstříku GFCM; opatření státu přístavu; spolupráce, informací a podávání zpráv; tabulky, mapy a zeměpisné souřadnice zeměpisných podoblastí GFCM; postupy při inspekci plavidel prováděné státem přístavu; a přehledy statistických údajů GFCM. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se stanoví pravidla, podle nichž Unie uplatňuje opatření pro zachování, řízení, využívání, sledování, uvádění na trh a vynucování, která se týkají produktů rybolovu a akvakultury, stanovená Generální komisí pro rybolov ve Středozemním moři (dále jen „GFCM“).

Článek 2

Oblast působnosti

1. Toto nařízení se vztahuje na všechny obchodní rybolovné činnosti a činnosti v oblasti akvakultury prováděné rybářskými plavidly EU a státními příslušníky členských států v oblasti dohody GFCM.

Použije se, aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 1967/2006.

2. Odchylně od odstavce 1 se toto nařízení nevztahuje na rybolovné činnosti, které jsou prováděny výhradně za účelem vědeckého výzkumu, s povolením a pod dohledem členského státu vlajky plavidla a o nichž byly Komise a členské státy, v jejichž vodách se výzkum provádí, předem informovány. Členské státy, které provádějí rybolovné činnosti za účelem vědeckého výzkumu, informují Komisi, členské státy, v jejichž vodách je výzkum prováděn, a Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství o všech úlovcích, k nimž došlo při těchto rybolovných činnostech.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se kromě definic stanovených v článku 3 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (7) a článku 2 nařízení (ES) č. 1967/2006 použijí tyto definice:

a)	„oblastí dohody GFCM“ se rozumí Středozemní moře, Černé moře a vody, které je spojují, jak jsou popsány v dohodě GFCM;

b)	„intenzitou rybolovu“ se rozumí součin získaný vynásobením kapacity rybářského plavidla, vyjádřené buď v kW nebo v GT (hrubá prostornost), aktivitou vyjádřenou počtem dní na moři;

c)	„dnem na moři“ se rozumí kalendářní den, kdy je plavidlo vzdáleno z přístavu, bez ohledu na dobu během tohoto dne, po kterou je toto plavidlo přítomno v určité oblasti;

d)	„číslem v rejstříku rybářského loďstva EU“ se rozumí číslo v rejstříku loďstva Společenství definované v příloze I nařízení Komise (ES) č. 26/2004 ze dne 30. prosince 2003 o rejstříku rybářského loďstva Společenství (8).

HLAVA II

TECHNICKÁ OPATŘENÍ

KAPITOLA I

Oblasti s omezením rybolovu

Oddíl I

Oblast s omezením rybolovu ve Lvím zálivu

Článek 4

Vymezení oblasti s omezením rybolovu

Ve východní části Lvího zálivu se zřizuje oblast s omezením rybolovu vymezená spojnicemi těchto zeměpisných souřadnic:

—	42o 40′ s. š., 4o 20′ v. d.

—	42o 40′ s. š., 5o 00′ v. d.

—	43o 00′ s. š., 4o 20′ v. d.

—	43o 00′ s. š., 5o 00′ v. d.

Článek 5

Intenzita rybolovu

Intenzita rybolovu populací žijících při dně prováděného plavidly, která v oblasti s omezením rybolovu uvedené v článku 4 používají vlečné sítě, dlouhé lovné šňůry pro lov při dně a pelagické dlouhé lovné šňůry a sítě pro lov při dně, nepřesáhne úroveň intenzity rybolovu, kterou jednotlivé členské státy v této oblasti uplatnily v roce 2008.

Článek 6

Záznam o odlovu

Nejpozději do 16. února 2012 předloží členské státy Komisi v elektronickém formátu seznam plavidel plujících pod jejich vlajkou, která v roce 2008 zaznamenala odlov v oblasti uvedené v článku 4 a v zeměpisné podoblasti GFCM 7 vymezené v příloze I. Seznam musí obsahovat název plavidla, jeho číslo v rejstříku rybářského loďstva EU, dobu, po kterou bylo plavidlo oprávněno provádět rybolov v oblasti uvedené v článku 4, a počet dní strávených jednotlivými plavidly v roce 2008 v zeměpisné podoblasti 7 a konkrétně v oblasti uvedené v článku 4.

Článek 7

Oprávněná plavidla

1. Plavidlům oprávněným lovit v oblasti uvedené v článku 4 vydají jejich členské státy v souladu s článkem 7 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (9) oprávnění k rybolovu.

2. Rybářským plavidlům, která nemají záznamy o rybolovu v oblasti uvedené v článku 4 před 31. prosincem 2008, není povoleno, aby v uvedené oblasti zahájila rybolov.

3. Nejpozději do 16. února 2012 sdělí členské státy Komisi vnitrostátní právní předpisy platné ke dni 31. prosince 2008, které se týkají:

a)	maximálního počtu hodin na den, kdy je plavidlo oprávněno provádět rybolovné činnosti;

b)	maximálního počtu dní v týdnu, kdy je plavidlo oprávněno pohybovat se na moři a být vzdálené z přístavu, a

c)	povinného načasování odplutí a návratu jejich rybářských plavidel do registrovaného přístavu.

Článek 8

Ochrana citlivých přírodních stanovišť

Členské státy zajistí, aby oblast uvedená v článku 4 byla chráněna před dopady jakékoli jiné lidské činnosti, která ohrožuje zachování prvků, které danou oblast charakterizují jako oblast hromadění jikrnáčů.

Článek 9

Informace

Do 1. února každého roku předloží členské státy Komisi v elektronickém formátu zprávu o rybolovných činnostech prováděných v oblasti uvedené v článku 4.

Komise může přijmout prováděcí akty, pokud jde o podrobná pravidla týkající se formátu a předávání zpráv o těchto rybolovných činnostech. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 2.

Oddíl II

Oblasti s omezením rybolovu, jehož účelem je chránit citlivá hlubinná přírodní stanoviště

Článek 10

Stanovení oblastí s omezením rybolovu

Rybolov pomocí vlečných drapáků a vlečných sítí pro lov při dně se zakazuje v těchto oblastech:

oblast omezeného hlubinného rybolovu „útes Lophelia poblíž Capo Santa Maria di Leuca“ vymezená spojnicemi těchto souřadnic:

—	39o 27,72′ s. š., 18o 10,74′ v. d.

—	39o 27,80′ s. š., 18o 26,68′ v. d.

—	39o 11,16′ s. š., 18o 32,58′ v. d.

—	39o 11,16′ s. š., 18o 04,28′ v. d.;

oblast omezeného hlubinného rybolovu „vývěry chladných uhlovodíků v oblasti delty Nilu“ vymezená spojnicemi těchto souřadnic:

—	31o 30,00′ s. š., 33o 10,00′ v. d.

—	31o 30,00′ s. š., 34o 00,00′ v. d.

—	32o 00,00′ s. š., 34o 00,00′ v. d.

—	32o 00,00′ s. š., 33o 10,00′ v. d.;

oblast omezeného hlubinného rybolovu „podmořská hora Eratosthenes“ vymezená spojnicemi těchto souřadnic:

—	33o 00,00′ s. š., 32o 00,00′ v. d.

—	33o 00,00′ s. š., 33o 00,00′ v. d.

—	34o 00,00′ s. š., 33o 00,00′ v. d.

—	34o 00,00′ s. š., 32o 00,00′ v. d.

Článek 11

Ochrana citlivých přírodních stanovišť

Členské státy zaručí, aby jejich příslušné orgány byly vyzvány k ochraně hlubinných citlivých přírodních stanovišť v oblastech uvedených v článku 10, a zejména zajistí, aby byly tyto oblasti chráněny před vlivem jakýchkoli jiných činností, které ohrožují zachování prvků, jež jsou pro tato přírodní stanoviště charakteristické.

KAPITOLA II

Stanovení období, kdy je zakázán lov zlaka nachového pomocí lovného zařízení s uzavíracím mechanismem

Článek 12

Období zákazu rybolovu

1. Lov zlaka nachového (Coryphaena hippurus) pomocí lovného zařízení s uzavíracím mechanismem je každoročně zakázán v období od 1. ledna do 14. srpna.

2. Odchylně od odstavce 1, může-li členský stát prokázat, že kvůli špatným povětrnostním podmínkám nemohla rybářská plavidla plující pod jeho vlajkou vyčerpat běžné dny rybolovu, může tento členský stát převést dny, které jeho plavidla při rybolovu pomocí zařízení s uzavíracím mechanismem nevyužila, a to až do 31. ledna následujícího roku. V tomto případě předloží členské státy do konce roku Komisi žádost o převod příslušného počtu dní.

3. Odstavce 1 a 2 se rovněž vztahují na hospodářskou oblast uvedenou v čl. 26 odst. 1 nařízení (ES) č. 1967/2006.

4. Žádost podle odstavce 2 obsahuje tyto informace:

a)	zprávu s podrobnými údaji o ukončení příslušných rybolovných činností včetně příslušných podpůrných informací o povětrnostních podmínkách;

b)	název plavidla a jeho číslo v rejstříku rybářského loďstva EU.

5. Komise rozhodne o žádostech uvedených v odstavci 2 do šesti týdnů od data přijetí žádosti a písemně o svém rozhodnutí informuje členský stát.

6. Komise informuje výkonného tajemníka GFCM o rozhodnutích přijatých podle odstavce 5. Do 1. listopadu každého roku zašlou členské státy Komisi zprávu o převádění dnů nevyužitých v předchozím roce podle odstavce 2.

7. Komise může přijmout prováděcí akty, pokud jde o podrobná pravidla týkající se formátu a předávání žádostí podle odstavce 4 a zpráv o převádění nevyužitých dnů podle odstavce 6. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 2.

Článek 13

Oprávnění k rybolovu

Rybářským plavidlům oprávněným účastnit se lovu zlaka nachového se vydá oprávnění k rybolovu podle článku 7 nařízení (ES) č. 1224/2009 a zařadí se na seznam obsahující název plavidla a jeho číslo v rejstříku rybářského loďstva EU, přičemž dotčený členský stát předá tento seznam Komisi. Plavidla, jejichž celková délka nepřesahuje 10 m, jsou povinna mít oprávnění k rybolovu.

Tento požadavek se vztahuje rovněž na hospodářskou oblast uvedenou v čl. 26 odst. 1 nařízení (ES) č. 1967/2006.

Článek 14

Shromažďování údajů

1. Aniž je dotčeno nařízení Rady (ES) č. 199/2008 ze dne 25. února 2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku (10), zřídí členské státy odpovídající systém shromažďování a zpracování údajů o odlovech a intenzitě rybolovu.

2. Do 15. ledna každého roku ohlásí členské státy Komisi počet plavidel podílejících se na rybolovu a celkový objem vykládek a překládek zlaka nachového, které v předchozím roce provedla rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou v každé ze zeměpisných podoblastí oblasti dohody GFCM vymezených v příloze I.

Komise může přijmout prováděcí akty, pokud jde o podrobná pravidla týkající se formátu a předávání těchto zpráv. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 2.

3. Informace, které obdrží od členských států, předá Komise výkonnému tajemníkovi GFCM.

KAPITOLA III

Lovná zařízení

Článek 15

Minimální velikost ok v Černém moři

1. Minimální velikost ok sítí používaných v Černém moři pro lov populací žijících při dně pomocí vlečné sítě je 40 mm. Dílce síťoviny s oky o velikosti menší než 40 mm nesmějí být používány ani uloženy na palubě.

2. Do 1. února 2012 musí být sítě uvedené v odstavci 1 nahrazeny sítěmi se čtvercovými oky o velikosti 40 mm v kapse sítě nebo, na řádně odůvodněnou žádost vlastníka plavidla, sítěmi s kosočtvercovými oky o velikosti 50 mm, které mají uznanou selektivitu podle velikosti, která se rovná selektivitě sítě se čtvercovými oky o velikosti 40 mm v kapse sítě nebo ji přesahuje.

3. Členské státy, jejichž rybářská plavidla provádějí v Černém moři lov populací žijících při dně pomocí vlečné sítě, předloží Komisi poprvé nejpozději 16. února 2012 a poté každých šest měsíců seznam rybářských plavidel provozujících tuto činnost v Černém moři, které používají vlečné sítě pro lov při dně se čtvercovými oky o velikosti alespoň 40 mm v kapse sítě nebo sítě s kosočtvercovými oky o velikosti alespoň 50 mm, a procentní podíl těchto plavidel v celkovém vnitrostátním loďstvu.

Komise může přijmout prováděcí akty, pokud jde o podrobná pravidla týkající se formátu a předávání informací uvedených v tomto odstavci. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 2.

4. Komise předá informace uvedené v odstavci 3 výkonnému tajemníkovi GFCM.

Článek 16

Používání vlečných drapáků a vlečných sítí

Zakazuje se provádění rybolovu pomocí vlečných drapáků a vlečných sítí v hloubkách větších než 1 000 m.

HLAVA III

KONTROLNÍ OPATŘENÍ

KAPITOLA I

Rejstřík plavidel

Článek 17

Rejstřík oprávněných plavidel

1. Každoročně do 1. prosince zašle každý členský stát Komisi prostřednictvím obvyklého zařízení na zpracování dat aktualizovaný seznam plavidel o celkové délce přesahující 15 metrů plujících pod jeho vlajkou a registrovaných na jeho území, jimž vydáním oprávnění k rybolovu povolil provádět rybolov v oblasti dohody GFCM.

2. Seznam uvedený v odstavci 1 obsahuje tyto údaje:

a)	číslo plavidla v rejstříku rybářského loďstva EU a jeho vnější označení uvedené v příloze I nařízení (ES) č. 26/2004;

b)	období, v němž je povoleno provádět rybolov nebo překládku;

c)	používaná lovná zařízení.

3. Do 1. ledna každého roku zašle Komise aktualizovaný seznam výkonnému tajemníkovi GFCM, aby dotyčná plavidla mohla být zapsána do rejstříku GFCM obsahujícího plavidla o celkové délce přesahující 15 m, která jsou oprávněna provádět rybolov v oblasti dohody GFCM (dále jen „rejstřík GFCM“).

4. Veškeré změny, které mají být provedeny v seznamu uvedeném v odstavci 1, se prostřednictvím obvyklého zařízení na zpracování dat oznámí Komisi alespoň deset pracovních dnů před tím, než plavidlo začne provádět rybolovnou činnost v oblasti dohody GFCM, a Komise je předá výkonnému tajemníkovi GFCM.

5. Rybářská plavidla EU o celkové délce přesahující 15 m, jež nejsou zapsána v seznamu uvedeném v odstavci 1, nesmějí v oblasti dohody GFCM lovit, uchovávat na palubě, překládat ani vykládat žádné druhy ryb, měkkýšů nebo korýšů.

6. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že:

a)	k provádění rybolovných činností v oblasti dohody GFCM jsou oprávněna pouze plavidla plující pod jejich vlajkou a zapsaná v seznamu uvedeném v odstavci 1, která mají na palubě jimi vydané oprávnění k rybolovu, a to za podmínek stanovených v tomto oprávnění;

plavidlům, která v oblasti dohody GFCM nebo v jiných oblastech prováděla nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, není vydáno oprávnění k rybolovu, pokud noví vlastníci nepředloží odpovídající doklady, že předchozí vlastníci a provozovatelé nemají na plavidlech žádný právní, účastnický ani finanční zájem a ani je neovládají, nebo že jejich plavidla neprovádějí nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov a ani s ním nejsou spojena;

jejich vnitrostátní právní předpisy v největším možném rozsahu zakazují vlastníkům a provozovatelům plavidel, která plují pod jejich vlajkou a jsou zapsána v seznamu uvedeném v odstavci 1, aby se v oblasti dohody GFCM podíleli na rybolovných činnostech prováděných plavidly, jež nejsou zapsána v rejstříku GFCM, či byli s těmito rybolovnými činnostmi spojeni;

d)	jejich vnitrostátní právní předpisy v největším možném rozsahu požadují, aby vlastníci plavidel, která plují pod jejich vlajkou a jsou zapsána v seznamu uvedeném v odstavci 1, byli státními příslušníky nebo právními subjekty členského státu vlajky;

e)	jejich plavidla vyhovují všem příslušným opatřením GFCM pro zachování a řízení.

7. Členské státy přijmou nezbytná opatření, jimiž plavidlům o celkové délce přesahující 15 m, která nejsou zapsána v rejstříku GFCM, zakážou lovit, uchovávat na palubě, překládat a vykládat ryby, měkkýše a korýše ulovené v oblasti dohody GFCM.

8. Členské státy neprodleně sdělí Komisi veškeré údaje vedoucí k důvodnému podezření, že plavidla o celkové délce přesahující 15 m, která nejsou zapsána v rejstříku GFCM, provádějí v oblasti dohody GFCM lov nebo překládku ryb, měkkýšů a korýšů.

KAPITOLA II

Opatření státu přístavu

Článek 18

Oblast působnosti

Tato kapitola se vztahuje na rybářská plavidla třetích zemí.

Článek 19

Předběžné oznámení

Odchylně od čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1005/2008 činí doba pro podání předběžného oznámení alespoň 72 hodin před odhadovaným časem připlutí do přístavu.

Článek 20

Inspekce v přístavu

1. Bez ohledu na čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1005/2008 podrobí členské státy každoročně ve svých určených přístavech inspekci alespoň 15 % vykládek a překládek.

2. Bez ohledu na čl. 9 odst. 2 nařízení (ES) č. 1005/2008 jsou rybářská plavidla, která vplují do přístavu členského státu bez předchozího povolení, ve všech případech podrobena inspekci.

Článek 21

Postup při inspekci

Kromě požadavků stanovených v článku 10 nařízení (ES) č. 1005/2008 odpovídají inspekce v přístavu požadavkům stanoveným v příloze II tohoto nařízení.

Článek 22

Odepření použití přístavu

1. Členské státy neumožní plavidlu třetí země, aby použilo jejich přístavy pro vykládku, překládku či zpracování produktů rybolovu ulovených v oblasti dohody GFCM, a odepřou mu přístup k přístavním službám, mimo jiné včetně služeb doplnění paliva a zásob, pokud plavidlo:

a)	nesplňuje požadavky stanovené v tomto nařízení;

b)	je zařazeno do seznamu plavidel, která prováděla nezákonný, nehlášený nebo neregulovaný rybolov nebo jej podporovala, přijatého regionální organizací pro řízení rybolovu nebo

c)	nemá platné oprávnění k tomu, aby v oblasti dohody GFCM provádělo rybolovné činnosti nebo činnosti, které s rybolovem souvisejí.

Odchylně od prvního pododstavce nic nebrání členským státům, aby v případě vyšší moci nebo situace nouze ve smyslu článku 18 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (11) umožnily plavidlu třetí země, aby použilo jejich přístavy pro služby nezbytně nutné k nápravě takové situace.

2. Odstavec 1 se použije navíc k ustanovením o odepření použití přístavu stanoveným v čl. 4 odst. 2 a čl. 37 odst. 5 a 6 nařízení (ES) č. 1005/2008.

3. Pokud členský stát odepřel použití svých přístavů plavidlu třetí země v souladu s odstavci 1 či 2, neprodleně takovéto opatření oznámí veliteli plavidla, státu vlajky, Komisi a výkonnému tajemníkovi GFCM.

4. Pokud pominuly důvody pro odepření uvedené v odstavcích 1 či 2, členský stát odepření zruší a uvědomí o tom osoby a subjekty uvedené v odstavci 3, jimž bylo odepření oznámeno.

HLAVA IV

SPOLUPRÁCE, INFORMACE A PODÁVÁNÍ ZPRÁV

Článek 23

Spolupráce a informace

1. Komise a členské státy spolupracují a vyměňují si informace s výkonným tajemníkem GFCM, a to zejména tím, že:

a)	žádají o informace z příslušných databází a dodávají informace do těchto databází;

b)	žádají o spolupráci na podporu účinného provádění tohoto nařízení a zároveň ji poskytují.

2. Členské státy zaručí, že jejich vnitrostátní informační systémy týkající se rybolovu umožňují, aby mezi těmito státy a výkonným tajemníkem GFCM probíhala přímá elektronická výměna informací o inspekcích státu přístavu uvedených v hlavě III, s patřičným ohledem na příslušné požadavky na důvěrnost.

3. Členské státy přijmou opatření pro elektronickou výměnu informací mezi příslušnými vnitrostátními agenturami a pro koordinaci činností těchto agentur při provádění opatření podle hlavy III kapitoly II.

4. Pro účely tohoto nařízení sestaví členské státy seznam kontaktních míst a neprodleně jej elektronicky předají Komisi, výkonnému tajemníkovi GFCM a smluvním stranám GFCM.

5. Komise může přijmout prováděcí akty, pokud jde o podrobná pravidla týkající se spolupráce a výměny informací. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 2.

Článek 24

Hlášení přehledu statistických údajů

1. Před 1. květnem každého roku předávají členské státy výkonnému tajemníkovi GFCM údaje o úkolech 1.1, 1.2, 1.3, 1.4 a 1.5 uvedených v přehledu statistických údajů GFCM podle oddílu C přílohy III.

2. Pro předávání údajů uvedených v odstavci 1 použijí členské státy systém GFCM pro zadávání údajů nebo jakoukoli jinou vhodnou normu a protokol pro předkládání údajů, které jsou stanoveny výkonným tajemníkem GFCM a jsou k dispozici na internetových stránkách GFCM.

3. Členské státy informují Komisi o údajích předložených na základě tohoto článku.

Komise může přijmout prováděcí akty, pokud jde o podrobná pravidla týkající se formátu a předávání údajů uvedených v tomto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 2.

HLAVA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 25

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu zřízený podle čl. 30 odst. 1 nařízení (ES) č. 2371/2002. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 26

Přenesení pravomoci

V rozsahu nezbytném k tomu, aby změny, jež se týkají stávajících a v právu Unie již provedených opatření GFCM a jež se staly pro Unii závaznými, byly provedeny v právu Unie, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27, aby mohla změnit ustanovení tohoto nařízení týkající se:

a)	poskytování informací výkonnému tajemníkovi GFCM podle čl. 15 odst. 4;

b)	předávání seznamu plavidel oprávněných provádět rybolov výkonnému tajemníkovi GFCM podle článku 17;

c)	opatření států přístavu podle článků 18 až 22;

d)	spolupráce, informací a podávání zpráv podle článků 23 a 24;

e)	tabulky, mapy a zeměpisných souřadnic zeměpisných podoblastí GFSM uvedených v příloze I;

f)	postupů při inspekci plavidel prováděné státem přístavu uvedených v příloze II a

g)	statistických údajů GFCM stanovených v příloze III.

Článek 27

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 26 je svěřena Komisi na dobu tří let od 19. ledna 2012. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději šest měsíců před koncem tohoto tříletého období. Přenesení pravomocí se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 26 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 26 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Na podnět Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 28

Změny nařízení (ES) č. 1967/2006

Nařízení (ES) č. 1967/2006 se mění takto:

1)	v článku 4 se zrušuje odstavec 3;

v článku 9 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. U vlečných sítí jiných než uvedených v odstavci 4 musí být minimální velikost ok:

a)	odpovídající síti se čtvercovými oky o velikosti 40 mm v kapse sítě nebo

b)	taková, že na řádně odůvodněnou žádost vlastníka plavidla odpovídá síti s kosočtvercovými oky o velikosti 50 mm, jež musí mít uznanou selektivitu podle velikosti, která se rovná selektivitě sítí uvedených v písmenu a) nebo ji přesahuje.

Rybářská pravidla jsou oprávněna používat a mít na palubě pouze jeden ze dvou uvedených druhů sítí.

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do 30. června 2012 zprávu o provádění tohoto odstavce, na jejímž základě, jakož i na základě informací předložených členskými státy do 31. prosince 2011, navrhne případně odpovídající změny.“;

3)	článek 24 se zrušuje;

4)	v článku 27 se zrušují odstavce 1 a 4.

Článek 29

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 13. prosince 2011.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předseda

M. SZPUNAR

(1) Úř. věst. C 354, 28.12.2010, s. 71.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 8. března 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 20. října 2011. Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2011.

(3) Úř. věst. L 190, 4.7.1998, s. 34.

(4) Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11, nahrazené opraveným zněním v Úř. věst. L 36, 8.2.2007, s. 6.

(5) Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1.

(6) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(7) Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

(8) Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 25.

(9) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

(10) Úř. věst. L 60, 5.3.2008, s. 1.

(11) Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 3.

PŘÍLOHA I

A) Tabulka zeměpisných podoblastí GFCM

PODOBLAST FAO

STATISTICKÉ DIVIZE FAO

ZEMĚPISNÁ PODOBLAST

ZÁPADNÍ

1.1

BALEÁRY

1	severní Alboránské moře

2	Alboránský ostrov

3	jižní Alboránské moře

Alžírsko

5	Baleárské ostrovy

6	severní Španělsko

11.1	Sardinie (západ)

1.2

LVÍ ZÁLIV

Lví záliv

1.3

SARDINIE

8	ostrov Korsika

9	Ligurské a severní Tyrhénské moře

10	jižní Tyrhénské moře

11.2	Sardinie (východ)

12	severní Tunisko

STŘEDNÍ

2.1	JADERSKÉ MOŘE

17	severní Jaderské moře

18	jižní Jaderské moře (část)

2.2	JÓNSKÉ MOŘE

13	Hammametský záliv

14	Gábeský záliv

Malta

16	jižní Sicílie

18	jižní Jaderské moře (část)

19	západní Jónské moře

20	východní Jónské moře

21	jižní Jónské moře

VÝCHODNÍ

3.1	EGEJSKÉ MOŘE

22	Egejské moře

23	ostrov Kréta

3.2

LEVANTA

24	severní Levanta

25	ostrov Kypr

26	jižní Levanta

Levanta

ČERNÉ MOŘE

4.1	MARMARSKÉ MOŘE

28	Marmarské moře

4.2	ČERNÉ MOŘE

29	Černé moře

4.3	AZOVSKÉ MOŘE

30	Azovské moře

B) Mapa zeměpisných podoblastí GFCM (GFCM, 2009)

— Statistické divize FAO (červeně) – zeměpisné podoblasti GFCM (černě)

01– severní Alboránské moře

02– Alboránský ostrov

03– jižní Alboránské moře

04– Alžírsko

06– severní Španělsko

07– Lví záliv

08– ostrov Korsika

09– Ligurské a severní Tyrhénské moře

10– jižní a střední Tyrhénské moře

11.1– Sardinie (západ) 11.2 – Sardinie (východ)

12– severní Tunisko

13– Hammametský záliv

14– Gábeský záliv

15– ostrov Malta

16– jižní Sicílie

17– severní Jaderské moře

18– jižní Jaderské moře

19– západní Jónské moře

20– východní Jónské moře

21– jižní Jónské moře

22– Egejské moře

23– ostrov Kréta

24– severní Levanta

25– ostrov Kypr

26– jižní Levanta

27– Levanta

28– Marmarské moře

29– Černé moře

30– Azovské moře

C) Zeměpisné souřadnice zeměpisných podoblastí GFCM (GFCM, 2009)

ZEMĚPISNÁ PODOBLAST	HRANICE
1	pobřeží 36°00′ s. š. 5°36′ z. d. 36°00′ s. š. 3°20′ z. d. 36°05′ s. š. 3°20′ z. d. 36°05′ s. š. 2°40′ z. d. 36°00′ s. š. 2°40′ z. d. 36°00′ s. š. 1°30′ z. d. 36°30′ s. š. 1°30′ z. d. 36°30′ s. š. 1°00′ z. d. 37°36′ s. š. 1°00′ z. d.
2	36°05′ s. š. 3°20′ z. d. 36°05′ s. š. 2°40′ z. d. 35°45′ s. š. 3°20′ z. d. 35°45′ s. š. 2°40′ z. d.
3	pobřeží 36°00′ s. š. 5°36′ z. d. 35°49′ s. š. 5°36′ z. d. 36°00′ s. š. 3°20′ z. d. 35°45′ s. š. 3°20′ z. d. 35°45′ s. š. 2°40′ z. d. 36°00′ s. š. 2°40′ z. d. 36°00′ s. š. 1°13′ z. d. marocko-alžírská hranice
4	pobřeží 36°00′ s. š. 2°13′ z. d. 36°00′ s. š. 1°30′ z. d. 36°30′ s. š. 1°30′ z. d. 36°30′ s. š. 1°00′ z. d. 37°00′ s. š. 1°00′ z. d. 37°00′ s. š. 0°30′ v. d. 38°00′ s. š. 0°30′ v. d. 38°00′ s. š. 8°35′ v. d. alžírsko-tuniská hranice marocko-alžírská hranice
5	38°00′ s. š. 0°30′ v. d. 39°30′ s. š. 0°30′ v. d. 39°30′ s. š. 1°30′ z. d. 40°00′ s. š. 1°30′ v. d. 40°00′ s. š. 2°00′ v. d. 40°30′ s. š. 2°00′ v. d. 40°30′ s. š. 6°00′ v. d. 38°00′ s. š. 6°00′ v. d.
6	pobřeží 37°36′ s. š. 1°00′ z. d. 37°00′ s. š. 1°00′ z. d. 37°00′ s. š. 0°30′ v. d. 39°30′ s. š. 0°30′ v. d. 39°30′ s. š. 1°30′ z. d. 40°00′ s. š. 1°30′ v. d. 40°00′ s. š. 2°00′ v. d. 40°30′ s. š. 2°00′ v. d. 40°30′ s. š. 6°00′ v. d. 41°47′ s. š. 6°00′ v. d. 42°26′ s. š. 3°09′ v. d.
7	pobřeží 42°26′ s. š. 3°09′ v. d. 41°20′ s. š. 8°00′ v. d. francouzsko-italská hranice
8	43°15′ s. š. 7°38′ v. d. 43°15′ s. š. 9°45′ v. d. 41°18′ s. š. 9°45′ v. d. 41°20′ s. š. 8°00′ v. d. 41° 18′ s. š. 8°00′ v. d.
9	pobřeží francouzsko-italská hranice 43°15′ s. š. 7°38′ v. d. 43°15′ s. š. 9°45′ v. d. 41°18′ s. š. 9°45′ v. d. 41°18′ s. š. 13°00′ v. d.
10	pobřeží (včetně severní Sicílie) 41°18′ s. š. 13°00′ v. d. 41°18′ s. š. 11°00′ v. d. 38°00′ s. š. 11°00′ v. d. 38°00′ s. š. 12°30′ v. d.
11	41°47′ s. š. 6°00′ v. d. 41° 18′ s. š. 6°00′ v. d. 41°18′ s. š. 11°00′ v. d. 38°30′ s. š. 11°00′ v. d. 38°30′ s. š. 8°30′ v. d. 38°00′ s. š. 8°30′ v. d. 38°00′ s. š. 6°00′ v. d.
12	pobřeží alžírsko-tuniská hranice 38°00′ s. š. 8°30′ v. d. 38°30′ s. š. 8°30′ v. d. 38°30′ s. š. 11°00′ v. d. 38°00′ s. š. 11°00′ v. d. 37°00′ s. š. 12°00′ v. d. 37°00′ s. š. 11°04′ v. d.
13	pobřeží 37°00′ s. š. 11°04′ v. d. 37°00′ s. š. 12°00′ v. d. 35°00′ s. š. 13°30′ v. d. 35°00′ s. š. 11°00′ v. d.
14	pobřeží 35°00′ s. š. 11°00′ v. d. 35°00′ s. š. 15°18′ v. d. tunisko-libyjská hranice
15	36°30′ s. š. 13°30′ v. d. 35°00′ s. š. 13°30′ v. d. 35°00′ s. š. 15°18′ v. d. 36°30′ s. š. 15°18′ v. d.
16	pobřeží 38°00′ s. š. 12°30′ v. d. 38°00′ s. š. 11°00′ v. d. 37°00′ s. š. 12°00′ v. d. 35°00′ s. š. 13°30′ v. d. 36°30′ s. š. 13°30′ v. d. 36°30′ s. š. 15°18′ v. d. 37°00′ s. š. 15°18′ v. d.
17	pobřeží 41°55′ s. š. 15°08′ v. d. chorvatsko-černohorská hranice
18	pobřeží (obě strany) 41°55′ s. š. 15°08′ v. d. 40°04′ s. š. 18°29′ v. d. chorvatsko-černohorská hranice albánsko-řecká hranice
19	pobřeží (včetně východní Sicílie) 40°04′ s. š. 18°29′ v. d. 37°00′ s. š. 15°18′ v. d. 35°00′ s. š. 15°18′ v. d. 35°00′ s. š. 19°10′ v. d. 39°58′ s. š. 19°10′ v. d.
20	pobřeží albánsko-řecká hranice 39°58′ s. š. 19°10′ v. d. 35°00′ s. š. 19°10′ v. d. 35°00′ s. š. 23°00′ v. d. 36°30′ s. š. 23°00′ v. d.
21	pobřeží tunisko-libyjská hranice 35°00′ s. š. 15°18′ v. d. 35°00′ s. š. 23°00′ v. d. 34°00′ s. š. 23°00′ v. d. 34°00′ s. š. 25°09′ v. d. libyjsko-egyptská hranice
22	pobřeží 36°30′ s. š. 23°00′ v. d. 36°00′ s. š. 23°00′ v. d. 36°00′ s. š. 26°30′ v. d. 34°00′ s. š. 26°30′ v. d. 34°00′ s. š. 29°00′ v. d. 36°43′ s. š. 29°00′ v. d.
23	36°00′ s. š. 23°00′ v. d. 36°00′ s. š. 26°30′ v. d. 34°00′ s. š. 26°30′ v. d. 34°00′ s. š. 23°00′ v. d.
24	pobřeží 36°43′ s. š. 29°00′ v. d. 34°00′ s. š. 29°00′ v. d. 34°00′ s. š. 32°00′ v. d. 35°47′ s. š. 32°00′ v. d. 35°47′ s. š. 35°00′ v. d. turecko-syrská hranice
25	35°47′ s. š. 32°00′ v. d. 34°00′ s. š. 32°00′ v. d. 34°00′ s. š. 35°00′ v. d. 35°47′ s. š. 35°00′ v. d.
26	pobřeží libyjsko-egyptská hranice 34°00′ s. š. 25°09′ v. d. 34°00′ s. š. 34°13′ v. d. hranice mezi Egyptem a pásmem Gazy
27	pobřeží hranice mezi Egyptem a pásmem Gazy 34°00′ s. š. 34°13′ v. d. 34°00′ s. š. 35°00′ v. d. 35°47′ s. š. 35°00′ v. d. turecko-syrská hranice
28
29
30

PŘÍLOHA II

Postupy při inspekci plavidel prováděné státem přístavu

1) Identifikace plavidla

Přístavní inspektoři:

a)	ověří platnost úředních dokladů na palubě, v případě potřeby prostřednictvím patřičných kontaktů se státem vlajky nebo mezinárodních rejstříků plavidel;

b)	v případě potřeby zajistí úřední překlad dokladů;

c)	ověří správnost názvu plavidla, vlajky, vnějšího identifikačního čísla a značení (případně také identifikačního čísla lodi podle Mezinárodní námořní organizace) a mezinárodní rádiové volací značky;

d)	pokud je to možné, prověří, zda plavidlo změnilo název, případně vlajku, a pokud ano, zaznamenají předchozí názvy a vlajky;

e)	zaznamenají přístav registrace, jméno a adresu vlastníka (a provozovatele a skutečného vlastníka, pokud se liší od vlastníka), zástupce a velitele plavidla, jakož i jedinečné identifikační číslo společnosti a registrovaného vlastníka, je-li k dispozici a

f)	zaznamenají jména a adresy případných předchozích vlastníků v posledních pěti letech.

2) Oprávnění

Přístavní inspektoři ověří soulad oprávnění k rybolovu a přepravě ryb a produktů rybolovu s údaji zjištěnými podle bodu 1 a ověří dobu platnosti oprávnění a jejich použití pro oblasti, druhy a lovné zařízení.

3) Ostatní dokumenty

Přístavní inspektoři přezkoumají všechny příslušné dokumenty včetně dokumentů v elektronickém formátu. Mezi příslušné dokumenty patří například lodní deníky, zejména lodní deník pro rybolov, jakož i seznam posádky, rozpisy a nákresy uskladnění a popisy ložných prostor pro ryby, jsou-li k dispozici. Může být provedena inspekce ložných prostor za účelem ověření, zda jejich rozměry a skladba odpovídají nákresům a popisům a zda uložení odpovídá rozpisům uložení. Mezi tyto dokumenty případně patří i doklady o úlovku nebo obchodní doklady vydané regionální organizací pro řízení rybolovu.

4) Lovné zařízení

Přístavní inspektoři ověří, zda lovné zařízení na palubě odpovídá podmínkám oprávnění. Je možné provést kontrolu, zda parametry lovného zařízení, mimo jiné například velikost ok (a případná zařízení), délka sítí a velikost háčků, odpovídají platným předpisům a zda identifikační znaky lovného zařízení odpovídají znakům schváleným pro dané plavidlo.

Přístavní inspektoři mohou rovněž plavidlo prohledat, aby zjistili, zda se na něm nenachází lovné zařízení uložené mimo dohled nebo jinak nezákonné zařízení.

5) Ryby a produkty rybolovu

Přístavní inspektoři v nejvyšší možné míře ověří, zda ryby a produkty rybolovu na palubě byly uloveny v souladu s podmínkami stanovenými v platných oprávněních. Přístavní inspektoři při této činnosti prověří lodní deník pro rybolov a předložené zprávy, včetně zpráv předaných systémem pro sledování plavidel (VMS).

Při zjišťování množství a druhů na palubě mohou přístavní inspektoři zkontrolovat ryby v ložném prostoru nebo během vykládky. Inspektoři mohou při této činnosti otevírat kartony, v nichž jsou ryby předběžně baleny, a přemísťovat ryby nebo kartony k ověření neporušenosti ložných prostor pro ryby.

Při vykládce plavidla mohou přístavní inspektoři ověřovat vykládané druhy a množství. Toto ověřování se může týkat druhu produktu, živé hmotnosti (množství zjištěného z lodního deníku) a přepočítacího koeficientu použitého pro výpočet zpracované hmotnosti na živou hmotnost. Přístavní inspektoři mohou rovněž kontrolovat množství případně ponechané na palubě.

Přístavní inspektoři mohou přezkoumat množství a složení všech úlovků na palubě, mimo jiné i odběrem vzorků.

6) Ověření nezákonného, nehlášeného nebo neregulovaného rybolovu

Použije se článek 11 nařízení (ES) č. 1005/2008.

7) Zpráva

Po skončení inspekce inspektor vyhotoví a podepíše písemnou zprávu, jejíž kopii obdrží velitel plavidla.

8) Výsledky inspekcí prováděných státem přístavu

Výsledky inspekcí prováděných státem přístavu obsahují přinejmenším tyto údaje:

Údaje o inspekci

—	inspekční orgán (název inspekčního orgánu nebo jiného subjektu jmenovaného tímto orgánem),

—	jméno inspektora,

—	datum a čas provedení inspekce,

—	přístav inspekce (místo, kde je plavidlo podrobeno inspekci) a

—	datum zprávy (datum vypracování zprávy).

Identifikace plavidla

—	název plavidla,

—	typ plavidla,

—	druh lovného zařízení,

—	vnější identifikační číslo (číslo plavidla vyznačené na boku) a číslo IMO (je-li k dispozici) nebo případně jiné číslo,

—	mezinárodní rádiová volací značka,

—	číslo MMSI (Maritime Mobile Service Identity), je-li k dispozici,

—	stát vlajky (stát, v němž je plavidlo registrováno),

—	případně předchozí názvy a vlajky,

—	domovský přístav (přístav registrace plavidla) a předchozí domovské přístavy,

—	vlastník plavidla (jméno, adresa, kontaktní údaje),

—	skutečný vlastník plavidla, pokud se liší od vlastníka (jméno, adresa, kontaktní údaje),

—	provozovatel plavidla odpovídající za používání plavidla, pokud se liší od vlastníka (jméno, adresa, kontaktní údaje),

—	zástupce plavidla (jméno, adresa, kontaktní údaje),

—	případně jména a adresy předchozích vlastníků,

—	jméno, státní příslušnost a námořní kvalifikace velitele plavidla a velitele rybolovu,

—	seznam posádky.

Oprávnění k rybolovu (licence/povolení)

—	oprávnění plavidla k rybolovu nebo přepravě ryb a produktů rybolovu,

—	státy, které oprávnění vydaly,

—	podmínky oprávnění včetně oblastí a doby platnosti,

—	příslušná regionální organizace pro řízení rybolovu,

—	oblasti, rozsah a doba platnosti oprávnění,

—	údaje o schválené přidělené kvótě, intenzitě rybolovu apod.,

—	schválené druhy, vedlejší úlovky a lovné zařízení a

—	případně záznamy a dokumenty týkající se překládky.

Údaje o rybářském výjezdu

—	datum, čas, oblast a místo zahájení současného rybářského výjezdu,

—	navštívené oblasti (vplutí do jednotlivých oblastí a vyplutí z nich),

—	překládky provedené na moři (datum, druhy, místo, množství přeložených ryb),

—	poslední navštívený přístav,

—	datum a čas ukončení příslušného rybářského výjezdu a

—	případně zamýšlený příští přístav určení.

Výsledek inspekce úlovku

—	zahájení a ukončení vykládky (datum a časy),

—	druhy ryb,

—	druh produktu,

—	živá hmotnost (množství zjištěné z lodního deníku),

—	příslušný přepočítací koeficient,

—	zpracovaná hmotnost (vyložená množství podle druhů a úpravy),

—	ekvivalentní živá hmotnost (vyložená množství v ekvivalentní živé hmotnosti jako „hmotnost produktu x přepočítací koeficient“),

—	zamýšlené místo určení pro ryby a produkty rybolovu podrobené inspekci a

—	případně množství a druhy ryb ponechaných na palubě.

Výsledky inspekce lovných zařízení

—	údaje o druzích lovných zařízení.

Závěry

—	Závěry inspekce včetně porušení, ke kterým podle názoru inspektorů došlo, a odkaz na příslušná pravidla a opatření. Příslušný důkazní materiál se připojí k inspekční zprávě.

PŘÍLOHA III

A) Členění loďstva do skupin podle GFCM/Vědeckého poradního výboru

Skupiny

< 6 metrů

6–12 metrů

12–24 metrů

více než 24 metrů

1.	Polyvalentní malá plavidla bez motoru

2.	Polyvalentní malá plavidla s motorem

3.	Plavidla lovící pomocí vlečných sítí

4.	Plavidla lovící pomocí košelkových nevodů

5.	Plavidla lovící na dlouhou lovnou šňůru

6.	Plavidla lovící pelagické druhy pomocí vlečných sítí

7.	Plavidla lovící tuňáky pomocí vlečných sítí

8.	Plavidla lovící pomocí drapáků

9.	Polyvalentní plavidla

Popis skupin loďstva

A Polyvalentní malá plavidla bez motoru— všechna plavidla o celkové délce (LOA) rovné či menší než 12 metrů bez motoru (vítr či pohon).

B Polyvalentní malá plavidla o délce menší než 6 m s motorem— všechna plavidla o celkové délce (LOA) menší než 6 metrů s motorem.

C Polyvalentní malá plavidla o délce od 6 do 12 metrů s motorem— všechna plavidla o celkové délce (LOA) od 6 do 12 metrů s motorem, která během roku používají různá lovná zařízení, aniž by některé z nich jednoznačně převažovalo, nebo která používají lovné zařízení, které není v této klasifikaci uvedeno.

D Plavidla o délce menší než 12 metrů, která loví pomocí vlečných sítí— všechna plavidla o celkové délce (LOA) nepřesahující 12 metrů, která vyčleňují více než 50 % své intenzity na lov při dně pomocí vlečné sítě.

E Plavidla o délce od 12 do 24 metrů, která loví pomocí vlečných sítí— všechna plavidla o celkové délce (LOA) od 12 do 24 metrů, která vyčleňují více než 50 % své intenzity na lov při dně pomocí vlečné sítě.

F Plavidla o délce přesahující 24 metrů, která loví pomocí vlečných sítí— všechna plavidla o celkové délce (LOA) přesahující 24 metrů, která vyčleňují více než 50 % své intenzity na lov při dně pomocí vlečné sítě.

G Plavidla o délce od 6 do 12 metrů, která loví pomocí košelkových nevodů— všechna plavidla o celkové délce (LOA) od 6 do 12 metrů, která vyčleňují více než 50 % své intenzity na lov pomocí košelkových nevodů.

H Plavidla o délce přesahující 12 metrů, která loví pomocí košelkových nevodů— všechna plavidla o celkové délce (LOA) přesahující 12 metrů, která vyčleňují více než 50 % své intenzity na lov pomocí košelkových nevodů, kromě plavidel, která kdykoli během roku používají zátahové sítě pro lov tuňáků.

I Plavidla o délce přesahující 6 metrů, která loví na dlouhou lovnou šňůru— všechna plavidla o celkové délce (LOA) přesahující 6 metrů, která vyčleňují více než 50 % své intenzity na lov pomocí dlouhé lovné šňůry.

J Plavidla o délce přesahující 6 metrů, která loví pelagické druhy pomocí vlečných sítí— všechna plavidla o celkové délce (LOA) přesahující 6 metrů, která vyčleňují více než 50 % své intenzity na lov pelagických druhů pomocí vlečných sítí.

K Plavidla lovící tuňáky vlečnou sítí— všechna plavidla, která po jakoukoli dobu v roce používají vlečné sítě pro lov tuňáků.

L Plavidla o délce přesahující 6 metrů, která loví pomocí drapáků— všechna plavidla o celkové délce (LOA) přesahující 6 metrů, která vyčleňují více než 50 % své intenzity na lov pomocí drapáků.

M Polyvalentní plavidla o délce přesahující 12 metrů— všechna plavidla o celkové délce (LOA) přesahující 12 metrů, která během roku používají různá lovná zařízení, aniž by některé z nich jednoznačně převažovalo, nebo která používají lovné zařízení, které není v této klasifikaci uvedeno.

Poznámka: Všechna pole jsou otevřená pro shromažďování informací. U polí, která jsou ve výše uvedené tabulce ponechána prázdná, se výskyt větší populace považuje za nepravděpodobný. V případě potřeby je však vhodné sloučit informace v „prázdném poli“ s nejvhodnějším sousedním „šedým polem“.

B) Tabulka měření nominální intenzity rybolovu

Zařízení	Počet a rozměry	Kapacita	Činnost	Nominální intenzita (1)
drapák (pro měkkýše)	otevřené hrdlo, šířka hrdla	GT	doba rybolovu	plocha dna, na níž bylo loveno pomocí drapáků (2)
vlečná síť (včetně drapáků pro lov platýsů)	typ vlečné sítě (pelagická, pro lov při dně) GT a/nebo GRT motorový pohon velikost ok velikost sítě (šířka hrdla) rychlost	GT	doba rybolovu	GT * dny GT * hodiny kW * dny
košelkový nevod	délka a výška sítě GT lehký pohon počet malých lodí	GT délka a výška sítě	doba hledání ponoření lovného zařízení	GT * počet ponoření lovného zařízení délka sítě * počet ponoření lovného zařízení
sítě	typ sítě (např. třístěnná tenatová síť, tenatová síť) délka sítě (použitá v předpisech) GT plocha sítě velikost ok	délka a výška sítě	doba rybolovu	délka sítě * dny plocha * dny
dlouhé lovné šňůry	počet háčků GT počet dlouhých lovných šňůr charakteristické znaky háčků návnada	počet háčků počet ednotek dlouhé lovné šňůry	doba rybolovu	počet háčků * hodiny počet háčků * dny počet dlouhých lovných šňůr jednotky * dny/hodiny
vězence	GT	Počet vězenců	Doba rybolovu	počet vězenců * dny
Košelkový nevod/zařízení s uzavíracím mechanismem (FAD)	počet zařízení s uzavíracím mechanismem (FAD)	počet zařízení s uzavíracím mechanismem	Počet výjezdů	počet zařízení s uzavíracím mechanismem (FAD) * počet výjezdů

C) GFCM úkol 1 – Operační jednotky

Úkol č. 1 komise GFCM:

GSA nebo jiná agentura (upřesněte): _

Vnitrostátní

Třídy lovných zařízení

Regionální

Kruhové zátahové sítě

Nevody

Vlečné sítě

Drapáky

Čeřeny

Vrhací lovné zařízení

Tenatové sítě

Vězence

Háčky a šňůry

Hákování a zraňování

Sklízecí stroje

Různá lovná zařízení

Rekreační lovná zařízení

Jiná zařízení

Neznámá nebo blíže neurčená lovná zařízení

Skupina loďstva

Počet plavidel

A Polyvalentní malá plavidla bez motoru ≤ 12

B Polyvalentní malá plavidla s motorem < 6

C Polyvalentní malá plavidla s motorem 6–12

D Plavidla lovící vlečnou sítí ≤ 12

E Plavidla lovící vlečnou sítí 12–24

F Plavidla lovící vlečnou sítí > 24

G Plavidla lovící košelkovými nevody 6–12

H Plavidla lovící košelkovými nevody > 12

I Plavidla lovící na dlouhou lovnou šňůru > 12

J Plavidla lovící pelagické druhy vlečnými sítěmi > 6

K Plavidla lovící tuňáky vlečnou sítí > 12

L Plavidla lovící drapáky > 6

M Polyvalentní plavidla > 12

Úkol 1.1

Proměnné týkající se loďstva a oblasti

Počet plavidel

Kapacita

Úkol 1.3

Proměnné týkající se hospodářských složek

Hrubá prostornost

Výkon motoru

Zaměstnanost

Podíl platu posádky v %

Hmotnost vykládky

Hodnota vykládky

Hodnota plavidel celého loďstva

Počet dní rybolovu na rok a plavidlo

Počet hodin rybolovu na den a plavidlo

Náklady na rybolov na den a plavidlo

Roční fixní náklady na plavidlo

Úkol 1.2

Proměnné týkající se složek hlavních zdrojů a činností na operační jednotku

Kód operační jednotky

Činnost

Lovné zařízení

Cílové druhy

Hlavní přidružené druhy

Období rybolovu

Plavidlo č.

Oblasti

Úkol 1.4

Proměnné týkající se intenzity rybolovu

Úlovky/vykládka

Míra intenzity

Úlovek na jednotku intenzity/vykládka na jednotku intenzity

Výmět

Vedlejší úlovky

Úkol 1.5

Prozatímní biologické parametry

Rozsah délek ulovených druhů

Průměrná délka

Pohlaví

Dospělost

Biologické referenční body

(1) Opatření týkající se intenzity, která nezahrnují činnost v určité době, by měla odkazovat na určité období (tj. podle roku).

(2) Měl by být uveden odkaz na konkrétní oblast (s uvedením plochy), aby mohla být odhadnuta intenzita rybolovu (intenzita/km2) a aby mohla být intenzita uvedena do vztahu k využívaným populacím.

		ISSN 1977-0626 doi:10.3000/19770626.L_2011.347.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 347

České vydání	Právní předpisy	Ročník 54 30. prosince 2011

Obsah		I Legislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1336/2011 ze dne 13. prosince 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1215/2009, kterým se zavádějí mimořádná obchodní opatření pro země a území účastnící se procesu stabilizace a přidružení zavedeného Evropskou unií či s tímto procesem spjaté	1
	*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1337/2011 ze dne 13. prosince 2011 o evropské statistice trvalých kultur a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 357/79 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/109/ES ( 1 )	7
	*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1338/2011 ze dne 13. prosince 2011 o změně nařízení Rady (ES) č. 1934/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy	21
	*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1339/2011 ze dne 13. prosince 2011 o změně nařízení (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci	30
	*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1340/2011 ze dne 13. prosince 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1889/2006 o zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě	32
	*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1341/2011 ze dne 13. prosince 2011 o změně nařízení (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci	34
	*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1342/2011 ze dne 13. prosince 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1931/2006, pokud jde o zahrnutí Kaliningradské oblasti a některých polských správních celků do způsobilé pohraniční oblasti	41
	*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 ze dne 13. prosince 2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři), kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři	44

	Opravy
*	Zápis o opravě Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii, podepsané v Aténách dne 16. dubna 2003( Úř. věst. L 236 ze dne 23.9.2003 ) (Zvláštní vydání v českém jazyce, zvláštní číslo ze dne 23. září 2003)	62
*	Zápis o opravě Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Českou republikou, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Estonskou republikou, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Polskou republikou, Portugalskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Bulharskou republikou a Rumunskem o přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii, podepsaná v Lucembursku dne 25. dubna 2005( Úř. věst. L 157 ze dne 21.6.2005 )	63