23.12.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/1

---

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2011/98/EU

ze dne 13. prosince 2011

o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 79 odst. 2 písm. a) a b) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Za účelem postupného vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva stanoví Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) opatření, která mají být přijata v oblasti azylu, přistěhovalectví a ochrany práv státních příslušníků třetích zemí.

(2)

Evropská rada na svém zvláštním zasedání v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 uznala nutnost harmonizace vnitrostátních právních předpisů upravujících podmínky přijímání a pobytu státních příslušníků třetích zemí. V této souvislosti zejména prohlásila, že Evropská unie by měla zajistit spravedlivé zacházení se státními příslušníky třetích zemí, kteří oprávněně pobývají na území členských států, a že důraznější politika integrace by měla směřovat k tomu, aby jim byla přiznána práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi občanů Unie. V souladu s tím Evropská rada požádala Radu, aby přijala právní nástroje na základě návrhů Komise. Nezbytnost dosažení cílů vytyčených v Tampere byla znovu potvrzena Stockholmským programem přijatým Evropskou radou na jednání konaném ve dnech 10. a 11. prosince 2009.

(3)

Ustanovení o jednotném postupu pro vyřizování žádostí ústící v kombinovaný doklad, který bude v rámci jediného správního aktu zahrnovat jak povolení k pobytu, tak pracovní povolení, by měla přispět ke zjednodušení a harmonizaci pravidel, která se v současnosti používají v členských státech. Toto procesní zjednodušení již bylo několika členskými státy zavedeno, přičemž s sebou přineslo účinnější postup jak pro migranty, tak pro jejich zaměstnavatele, a umožnilo snáze kontrolovat oprávněnost jejich pobytu a legálnost jejich zaměstnání.

(4)	Aby umožnily první vstup na své území, měly by mít členské státy možnost vydat jednotné povolení, nebo pokud takové povolení vydávají pouze po vstupu na své území, vízum. Členské státy by měly tato jednotná povolení nebo víza vydávat včas.

(5)	Je třeba stanovit procesní pravidla pro postup posuzování žádostí o jednotné povolení. Tento postup by měl být s ohledem na běžné pracovní vytížení správních orgánů členských států účinný a snadno zvládnutelný, transparentní a spravedlivý, aby dotyčným osobám nabízel odpovídající právní jistotu.

(6)	Ustanoveními této směrnice by neměla být dotčena pravomoc členských států regulovat přijímání státních příslušníků třetích zemí, včetně objemu vstupů státních příslušníků třetích zemí přicházejících za účelem výkonu zaměstnání.

(7)

Tato směrnice by se neměla vztahovat na vyslané státní příslušníky třetích zemí. To by nemělo bránit státním příslušníkům třetích zemí, kteří oprávněně pobývají a legálně pracují v některém členském státě a byli vysláni do jiného členského státu, aby po dobu svého vyslání nadále požívali rovného zacházení ve srovnání se státními příslušníky členského státu původu, pokud jde o ty podmínky zaměstnání, které nejsou ovlivněny uplatňováním směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (4).

(8)

Tato směrnice by se neměla vztahovat na státní příslušníky třetích zemí, kteří nabyli právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v souladu se směrnicí Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty (5), jelikož mají výhodnější právní postavení a zvláštní druh povolení k pobytu „dlouhodobě pobývajícího rezidenta – EU“.

(9)	Tato směrnice by se neměla vztahovat na státní příslušníky třetích zemí, kteří byli přijati na území členského státu za účelem výkonu sezónní práce, vzhledem k jejich dočasnému postavení.

(10)

Povinností členských států určit, zda má žádost podávat státní příslušník třetí země, nebo jeho zaměstnavatel, by neměla být dotčena případná ujednání požadující zapojení obou těchto stran do příslušného řízení. Členské státy by měly rozhodnout, zda má být žádost o jednotné povolení podána v cílovém členském státě, nebo ze třetí země. V případech, kdy státnímu příslušníkovi třetí země není povoleno podat žádost ze třetí země, by členské státy měly zajistit, aby žádost mohl podat zaměstnavatel v cílovém členském státě.

(11)	Ustanovení této směrnice o jednotném postupu vyřizování žádostí a o jednotném povolení by se neměla týkat jednotných nebo dlouhodobých víz.

(12)	Určením příslušného orgánu podle této směrnice by neměly být dotčeny pravomoci ani úloha jiných orgánů a případně sociálních partnerů, pokud jde o posuzování žádosti a rozhodnutí o ní.

(13)	Lhůta pro přijetí rozhodnutí o žádosti by neměla zahrnovat dobu nezbytnou pro uznání odborné kvalifikace nebo dobu nezbytnou pro vydání víza. Touto směrnicí by neměly být dotčeny vnitrostátní postupy uznávání diplomů.

(14)

Jednotné povolení by mělo být navrženo v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí (6), které umožňuje členským státům uvádět doplňující informace, zejména zda je dotyčné osobě povolen výkon práce. Členský stát by měl uvést, mimo jiné za účelem lepší kontroly migrace, nejenom v jednotném povolení, ale také ve všech vydaných povoleních k pobytu informace, které se týkají povolení k výkonu práce, bez ohledu na druh povolení nebo právní titul pobytu, na základě kterého byl státní příslušník třetí země přijat na území členského státu a byl mu poskytnut přístup na trh práce dotčeného členského státu.

(15)	Ustanovení této směrnice o povoleních k pobytu vydaných za jiným účelem, než je výkon práce, by se měla týkat pouze podoby těchto povolení a neměla by jimi být dotčena unijní nebo vnitrostátní pravidla pro postupy pro přijímání a postupy pro vydávání těchto povolení.

(16)

Ustanovení této směrnice o jednotném povolení a o povolení k pobytu vydaném za jiným účelem, než je výkon práce, by neměla bránit členským státům ve vydávání dalšího dokumentu v papírové podobě, jenž by umožňoval poskytnutí přesnějších informací o pracovním poměru, neboť pro takové informace není v povolení k pobytu dostatek prostoru. Takového dokumentu lze využít pro předcházení vykořisťování státních příslušníků třetích zemí a pro boj proti nelegálnímu zaměstnávání, avšak pro členské státy by mělo být jeho použití dobrovolné, přičemž daný dokument by neměl nahrazovat pracovní povolení, neboť by tak docházelo k narušení koncepce jednotného povolení. Uvedené informace lze rovněž uchovávat v elektronické podobě za využití technických možností podle článku 4 a podle bodu 16 písm. a) přílohy I nařízení (ES) č. 1030/2002.

(17)

Podmínky a kritéria, na základě kterých může být žádost o vydání, změnu či obnovení jednotného povolení zamítnuta, nebo na jejichž základě může být jednotné povolení odňato, by měly být objektivní a měly by být stanoveny vnitrostátními právními předpisy, a to včetně podmínky dodržovat zásadu upřednostňování pracovníků Unie, jak vyplývá zejména z příslušných ustanovení aktů o přistoupení z roku 2003 a z roku 2005. Rozhodnutí o zamítnutí nebo odnětí jednotného povolení by měla být řádně odůvodněna.

(18)

Státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou držiteli platného cestovního dokladu a jednotného povolení vydaného členským státem, který uplatňuje schengenské acquis v plném rozsahu, by měli být oprávněni vstoupit a volně se pohybovat na území členských států, jež uplatňují schengenské acquis v plném rozsahu, po dobu nejvýše tří měsíců během jakéhokoli šestiměsíčního období v souladu nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (7) a článkem 21 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (Schengenská úmluva) (8).

(19)

Chybí-li horizontální právní předpisy Unie, práva státních příslušníků třetích zemí se liší podle toho, ve kterém členském státě vykonávají práci a jaká je jejich státní příslušnost. S cílem dále rozvíjet soudržnou přistěhovaleckou politiku, snížit rozdíl v právech, která mají občané Unie a státní příslušníci třetích zemí, kteří legálně pracují v členském státě, a doplnit stávající acquis v oblasti přistěhovalectví, by měl být stanoven soubor práv, zejména s cílem vymezit oblasti, ve kterých je zajištěna rovnost zacházení s uvedenými pracovníky ze třetích zemí, kteří zatím nejsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, ve srovnání s vlastními státními příslušníky členského státu. Cílem takových ustanovení je zavést minimální rovné podmínky v rámci Unie a uznat, že tito státní příslušníci třetích zemí přispívají hospodářství Unie svou prací a daňovými odvody; kromě toho mají uvedená ustanovení sloužit jako ochrana, díky níž bude omezena nekalá soutěž mezi vlastními státními příslušníky členského státu a státními příslušníky třetích zemí v důsledku možného vykořisťování státních příslušníků třetích zemí. Pracovník ze třetí země by měl být v této směrnici vymezen, aniž je dotčen výklad pojmu pracovního poměru v jiných ustanoveních práva Unie, jako státní příslušník třetí země, který byl přijat na území některého členského státu, oprávněně pobývá na jeho území a je v daném členském státě oprávněn pracovat v rámci placeného poměru v souladu s vnitrostátním právem nebo s vnitrostátní praxí.

(20)

Všichni státní příslušníci třetích zemí, kteří oprávněně pobývají a pracují ve členských státech, by měli bez ohledu na původní účel nebo důvod přijetí požívat přinejmenším společného souboru práv vycházejícího z rovného zacházení ve srovnání se státními příslušníky hostitelského členského státu. Právo na rovné zacházení v oblastech vymezených touto směrnicí by mělo být přiznáno nejen těm státním příslušníkům třetích zemí, kteří byli přijati v členském státě za účelem výkonu práce, nýbrž i těm, kteří byli přijati z jiných důvodů a byl jim poskytnut přístup na trh práce tohoto členského státu v souladu s jinými ustanoveními unijního nebo vnitrostátního práva, včetně rodinných příslušníků pracovníků ze třetích zemí, kteří byli přijati členskými státem v souladu se směrnicí Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny (9), státních příslušníků třetích zemí, kteří byli přijati členským státem v souladu se směrnicí Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby (10), a vědeckých pracovníků, kteří byli přijati v souladu se směrnicí Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu (11).

(21)

Právo na rovné zacházení ve vymezených oblastech by mělo být úzce spojeno s oprávněným pobytem státního příslušníka třetí země a přístupem na trh práce v členském státě, které jsou zakotveny v jednotném povolení, jež zahrnuje oprávnění pobývat a vykonávat práci, a v povolení k pobytu vydaném pro jiné účely, jež bude obsahovat informace o povolení k výkonu práce.

(22)	Pracovní podmínky podle této směrnice by měly zahrnovat přinejmenším mzdu a výpověď, podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti, pracovní dobu a dovolenou, a to při zohlednění platných kolektivních smluv.

(23)

Členský stát by měl uznat odbornou kvalifikaci státního příslušníka třetí země získanou v jiném členském státě stejným způsobem jakou občanů Unie a měl by zohlednit kvalifikace získané ve třetí zemi v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (12). Právem na rovné zacházení, jež je přiznáno pracovníkům ze třetích zemí, pokud jde o uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o odborné kvalifikaci v souladu s odpovídajícími vnitrostátními postupy, by neměla být dotčena pravomoc členských států přijímat tyto pracovníky ze třetích zemí na svůj trh práce.

(24)

Pracovníci ze třetích zemí by měli mít právo na rovné zacházení, pokud jde o sociální zabezpečení. Oblasti sociálního zabezpečení jsou vymezeny nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (13). Ustanovení o rovném zacházení uvedená v této směrnici, pokud jde o dávky sociálního zabezpečení, by se měla vztahovat rovněž na pracovníky přijaté do členského státu přímo ze třetí země. Tato směrnice by však neměla přiznávat pracovníkům ze třetích zemí více práv, než která jsou již stanovena ve stávajících právních předpisech Unie v oblasti sociálního zabezpečení státních příslušníků třetích zemí v situacích s přeshraničním prvkem. Tato směrnice by dále neměla přiznávat práva týkající se situací, které jsou mimo oblast působnosti práva Unie, například ve vztahu k rodinným příslušníkům pobývajícím ve třetí zemi. Tato směrnice by měla poskytovat práva pouze těm rodinným příslušníkům, kteří se připojí k pracovníkům ze třetí země, aby pobývali v některém členském státě na základě sloučení rodiny, nebo těm, kteří již v daném členském státě oprávněně pobývají.

(25)

Členské státy by měly zajistit rovné zacházení alespoň příslušníkům třetích zemí, kteří jsou zaměstnáni nebo kteří jsou po minimální době zaměstnání registrováni jako nezaměstnaní. Jakýmkoli omezením rovného zacházení v oblasti sociálního zabezpečení podle této směrnice by neměla být dotčena práva přiznaná v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti (14).

(26)

Právo Unie neomezuje pravomoc členských států uspořádat svůj systém sociálního zabezpečení. Pokud neexistuje harmonizace na úrovni Unie, každý členský stát stanoví podmínky, za nichž jsou dávky sociálního zabezpečení poskytovány, jakož i výši těchto dávek a dobu jejich poskytování. Při výkonu této pravomoci by však členské státy měly jednat v souladu s právem Unie.

(27)	Rovné zacházení s pracovníky ze třetích zemí by se nemělo vztahovat na opatření v oblasti odborné přípravy, která jsou financována v rámci systémů sociální pomoci.

(28)	Tato směrnice by měla být používána, aniž jsou dotčena příznivější ustanovení obsažená v právu Unie a v příslušných mezinárodních nástrojích.

(29)

Členské státy by měly uvést v účinnost ustanovení této směrnice bez diskriminace na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických vlastností, jazyka, náboženského vyznání nebo víry, politických nebo jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, postižení, věku nebo sexuální orientace, zejména v souladu se směrnicí Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (15), a směrnicí Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (16).

(30)

Jelikož cílů této směrnice, totiž stanovení jednotného postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a společného souboru práv pro pracovníky ze třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v členském státě, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(31)	Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané v Listině základních práv Evropské unie v souladu s čl. 6 odst. 1 Smlouvy o EU.

(32)

Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(33)	V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se tyto členské státy neúčastní přijímání této směrnice a tato směrnice pro ně není závazná ani použitelná.

(34)	V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání této směrnice a tato směrnice pro ně není závazná ani použitelná,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.   Tato směrnice stanoví:

a)	jednotný postup pro vyřizování žádostí o vydání jednotného povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí za účelem výkonu práce na území některého členského státu, s cílem zjednodušit postupy pro jejich přijímání a usnadnit kontrolu jejich právního postavení, a

b)	společný soubor práv pro pracovníky ze třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v členském státě, založený na zásadě rovného zacházení ve srovnání se státními příslušníky daného členského státu, bez ohledu na původní důvod jejich přijetí na území tohoto členského státu.

2.   Touto směrnicí nejsou dotčeny pravomoci členských států, pokud jde o přijímání státních příslušníků třetích zemí na jejich trhy práce.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

a)	„státním příslušníkem třetí země“ osoba, která není občanem Unie ve smyslu čl. 20 odst. 1 Smlouvy o fungování EU;

b)	„pracovníkem ze třetí země“ státní příslušník třetí země, který byl přijat na území členského státu a který oprávněně pobývá na jeho území a je v daném členském státě oprávněn pracovat v rámci placeného poměru v souladu s vnitrostátním právem nebo s vnitrostátní praxí;

c)	„jednotným povolením“ povolení k pobytu vydané orgány členského státu, které umožňuje státnímu příslušníkovi třetí země oprávněně pobývat na jeho území za účelem výkonu práce;

d)	„jednotným postupem vyřizování žádostí“ jakýkoliv postup, který na základě jediné žádosti o povolení pobývat a vykonávat práci na území členského státu podané státním příslušníkem třetí země nebo jeho zaměstnavatelem vede k rozhodnutí o této žádosti o jednotné povolení.

Článek 3

Oblast působnosti

1.   Tato směrnice se vztahuje na:

a)	státní příslušníky třetích zemí, kteří žádají o pobyt v členském státě za účelem výkonu práce;

b)	státní příslušníky třetích zemí, kteří byli členským státem přijati v souladu s unijním nebo vnitrostátním právem za jiným účelem, než je výkon práce, kteří jsou oprávněni k výkonu práce a kteří jsou držiteli povolení k pobytu v souladu s nařízením (ES) č. 1030/2002, a

c)	státní příslušníky třetích zemí, kteří byli členským státem přijati v souladu s unijním nebo vnitrostátním právem za účelem výkonu práce.

2.   Tato směrnice se nevztahuje na státní příslušníky třetích zemí:

a)

kteří jsou rodinnými příslušníky občanů Unie, kteří vykonali nebo vykonávají právo volného pohybu v rámci Unie v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (17);

b)	kteří spolu se svými rodinnými příslušníky, a bez ohledu na svou státní příslušnost, požívají práv na volný pohyb rovnocenných s právy občanů Unie podle dohod mezi Unií a jejími členskými státy nebo dohod mezi Unií a třetími zeměmi;

c)	kteří jsou vysláni, a to po dobu, po kterou jsou vysláni;

d)	kteří požádali o přijetí nebo byli přijati na území členského státu jako osoby převedené v rámci společnosti;

e)	kteří požádali o přijetí nebo byli přijati na území členského státu jako sezónní pracovníci nebo jako au pair;

f)	kteří jsou oprávněni pobývat v členském státě na základě dočasné ochrany nebo kteří zažádali o povolení k pobytu v tomto členském státě z tohoto důvodu a vyčkávají rozhodnutí o svém právním postavení;

g)

kterým byla přiznána mezinárodní ochrana podle směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (18), nebo kteří o mezinárodní ochranu podle uvedené směrnice požádali a o jejichž žádosti nebylo dosud s konečnou platností rozhodnuto;

h)	kterým byla přiznána ochrana v souladu s vnitrostátním právem, mezinárodními závazky nebo praxí členského státu nebo kteří o ochranu v souladu s vnitrostátním právem, mezinárodními závazky nebo praxí členského státu požádali a o jejichž žádosti nebylo s konečnou platností rozhodnuto;

i)	kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty v souladu se směrnicí 2003/109/ES;

j)	jejichž navrácení bylo odloženo z faktických nebo právních důvodů;

k)	kteří zažádali o přijetí nebo kteří byli přijati na území členského státu jako osoby samostatně výdělečně činné;

l)	kteří zažádali o přijetí nebo byli přijati jako námořníci za účelem zaměstnání či práce v jakékoli funkci na palubě lodi registrované v členském státě nebo plující pod vlajkou členského státu.

3.   Členské státy mohou rozhodnout, že se kapitola II nevztahuje na státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oprávněni pracovat na území členského státu po dobu nepřesahující šest měsíců nebo kteří byli přijati do členského státu za účelem studia.

4.   Kapitola II se nepoužije na státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oprávněni k výkonu práce na základě víza.

KAPITOLA II

JEDNOTNÝ POSTUP VYŘIZOVÁNÍ ŽÁDOSTÍ A JEDNOTNÉ POVOLENÍ

Článek 4

Jednotný postup vyřizování žádostí

1.   Žádost o vydání, změnu či obnovení jednotného povolení se podává v rámci jednotného postupu vyřizování žádostí. Členské státy určí, zda má žádost o jednotné povolení podat státní příslušník třetí země, nebo jeho zaměstnavatel. Členské státy se rovněž mohou rozhodnout přijímat žádosti od obou. Má-li žádost podat státní příslušník třetí země, umožní mu členské státy podat žádost ze třetí země nebo, pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy, na území členského státu, na němž státní příslušník třetí země oprávněně pobývá.

2.   Členské státy žádost posoudí žádost podanou podle odstavce 1 a přijmou rozhodnutí o vydání, změně či obnovení jednotného povolení, pokud žadatel splňuje požadavky stanovené v unijním nebo vnitrostátním právu. Rozhodnutí o vydání, změně či obnovení jednotného povolení představuje jediný správní akt zahrnující povolení k pobytu i pracovní povolení.

3.   Jednotným postupem vyřizování žádostí není dotčen postup pro udělování víz, který může být vyžadován pro první vstup.

4.   V případě splnění stanovených podmínek vydají členské státy jednotné povolení státním příslušníkům třetích zemí, kteří požádají o přijetí, a již přijatým státním příslušníkům třetích zemí, kteří požádají o obnovení či změnu svých povolení k pobytu poté, co vstoupí v platnost vnitrostátní prováděcí právní předpisy.

Článek 5

Příslušný orgán

1.   Členské státy určí orgán příslušný k přijímání žádostí a vydávání jednotného povolení.

2.   Příslušný orgán rozhoduje o celé žádosti co nejdříve, v každém případě nejpozději do čtyř měsíců ode dne jejího podání.

Za mimořádných okolností souvisejících s obtížností posouzení žádosti může být lhůta uvedená v prvním pododstavci prodloužena.

Pro případ, kdy rozhodnutí není učiněno ve lhůtě stanovené v tomto odstavci, jsou stanoveny právní důsledky vnitrostátními právními předpisy.

3.   Příslušný orgán rozhodnutí písemně oznámí žadateli v souladu s oznamovacími postupy stanovenými příslušnými vnitrostátními právními předpisy.

4.   V případě, že informace nebo dokumenty připojené k žádosti nejsou podle kritérií stanovených ve vnitrostátním právu úplné, příslušný orgán písemně vyrozumí žadatele o tom, že jsou požadovány dodatečné informace nebo dokumenty, přičemž stanoví přiměřenou lhůtu pro jejich předložení. Lhůta uvedená v odstavci 2 se pozastaví do doby, než příslušný orgán nebo jiné dotčené orgány obdrží požadované dodatečné informace. Pokud dodatečné informace nebo dokumenty nejsou v této lhůtě poskytnuty, může příslušný orgán žádost zamítnout.

Článek 6

Jednotné povolení

1.   Členské státy při vydávání jednotného povolení použijí jednotný vzor stanovený nařízením (ES) č. 1030/2002 a uvedou informace týkající se pracovního povolení v souladu s písm. a) bodem 7.5-9 přílohy uvedeného nařízení.

Členské státy mohou uvést další informace o pracovním poměru státního příslušníka třetí země (například jméno a adresu zaměstnavatele, místo výkonu zaměstnání, pracovní náplň, pracovní dobu, odměnu) v papírové podobě nebo tyto údaje uložit v elektronické podobě podle článku 4 nařízení (ES) č. 1030/2002 a podle písm. a) bodu 16 přílohy uvedeného nařízení.

2.   Členské státy při vydávání jednotného povolení nevydávají žádná dodatečná povolení za účelem prokázání povolení přístupu na trh práce.

Článek 7

Povolení k pobytu vydaná za jiným účelem, než je výkon práce

1.   Při vydávání povolení k pobytu v souladu s nařízením (ES) č. 1030/2002 členské státy uvedou informace týkající se pracovního povolení bez ohledu na druh povolení.

Členské státy mohou uvést další informace o pracovním poměru státního příslušníka třetí země (například jméno a adresu zaměstnavatele, místo výkonu zaměstnání, pracovní náplň, pracovní dobu, odměnu) v papírové podobě nebo tyto údaje uložit v elektronické podobě podle článku 4 nařízení (ES) č. 1030/2002 a podle písm. a) bodu 16 přílohy I uvedeného nařízení.

2.   Při vydávání povolení k pobytu podle nařízení (ES) č. 1030/2002 členské státy nevydávají dodatečná povolení prokazující povolení přístupu na trh práce.

Článek 8

Procesní záruky

1.   V písemném oznámení rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání, změnu nebo obnovení jednotného povolení nebo rozhodnutí, kterým se jednotné povolení odnímá na základě požadavků stanovených unijním nebo vnitrostátním právem, je uvedeno odůvodnění.

2.   Proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání, změnu nebo obnovení či o odnětí jednotného povolení je možné podat opravný prostředek v dotčeném členském státě v souladu s vnitrostátním právem. V písemném oznámení podle odstavce 1 je uveden soud nebo správní orgán, u kterého může dotčená osoba podat opravný prostředek, a lhůta pro toto podání.

3.   Žádost může být považována za nepřípustnou z důvodu stanovení objemu vstupů přijímaných státních příslušníků třetích zemí přicházejících za účelem výkonu zaměstnání, a nemusí být z tohoto důvodu zpracována.

Článek 9

Přístup k informacím

Členské státy poskytnou na žádost státnímu příslušníkovi třetí země a budoucímu zaměstnavateli dostatečné informace o dokumentech nezbytných k podání úplné žádosti.

Článek 10

Poplatky

Členské státy případně mohou od žadatelů požadovat zaplacení poplatků za vyřizování žádostí v souladu s touto směrnicí. Výše těchto poplatků je přiměřená a může vycházet ze skutečně poskytnutých služeb v rámci vyřizování žádostí a vydávání povolení.

Článek 11

Práva na základě jednotného povolení

V případě, kdy je podle vnitrostátního práva vydáno jednotné povolení, je jeho držitel po dobu jeho platnosti oprávněn přinejmenším:

a)	ke vstupu a pobytu na území členského státu, který jednotné povolení vydal, pokud držitel splňuje všechny požadavky pro přijetí v souladu s vnitrostátním právem;

b)	k volnému přístupu na celé území členského státu, který jednotné povolení vydal, v rámci omezení stanovených vnitrostátním právem;

c)	k výkonu konkrétního zaměstnání, k němuž je oprávněn podle jednotného povolení v souladu s vnitrostátním právem;

d)	k tomu, aby byl poučen o svých právech souvisejících s povolením, která jsou přiznána na základě této směrnice nebo vnitrostátního práva.

KAPITOLA III

PRÁVO NA ROVNÉ ZACHÁZENÍ

Článek 12

Právo na rovné zacházení

1.   Pracovníci ze třetích zemí, kteří jsou uvedeni v čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) mají právo na rovné zacházení ve srovnání se státními příslušníky členského státu, ve kterém pobývají, pokud jde o:

a)	pracovní podmínky, včetně odměňování, propouštění a zdraví a bezpečnosti na pracovišti;

b)

svobodu sdružování a spolčování a členství v organizaci zastupující pracovníky nebo zaměstnavatele nebo v jakékoli organizaci, jejíž členové náleží k určité profesní skupině, včetně využívání výhod poskytovaných takovými organizacemi, aniž jsou dotčeny vnitrostátní předpisy o veřejném pořádku a veřejné bezpečnosti;

c)	vzdělávání a odbornou přípravu;

d)	uznávání diplomů, osvědčení a jiných odborných kvalifikací v souladu s příslušnými vnitrostátními postupy;

e)	oblasti sociálního zabezpečení, jak jsou definovány v nařízení (ES) č. 883/2004;

f)	daňové výhody, je-li pracovník pro daňové účely považován za rezidenta příslušného členského státu;

g)	přístup ke zboží a službám a dodávky zboží a služeb určených veřejnosti, včetně postupů pro získání bydlení, stanovených vnitrostátním právem, aniž by byla dotčena smluvní svoboda v souladu s unijním a vnitrostátním právem;

h)	poradenské služby poskytované úřady práce.

2.   Členské státy mohou rovné zacházení omezit takto:

a)

pokud jde o odst. 1 písm. c): i) omezením jeho uplatnění na ty pracovníky ze třetích zemí, kteří jsou zaměstnáni nebo kteří byli zaměstnáni a jsou zaregistrováni jako nezaměstnaní, ii) vyloučením těch pracovníků ze třetích zemí, kteří byli na jejich území přijati v souladu se směrnicí 2004/114/ES, iii) vyloučením grantů a půjček na studium a obživu či jiných grantů a půjček, iv) stanovením zvláštních podmínek v souladu s vnitrostátním právem, zahrnujících vysokou úroveň znalostí jazyka a zaplacení školného, jedná-li se o přístup k vysokoškolskému a pomaturitnímu vzdělání a k odborné přípravě bez přímé spojitosti s výkonem konkrétního zaměstnání;

b)

omezením práv poskytnutých pracovníkům ze třetích zemí podle odst. 1 písm. e), aniž by však tato práva byla omezena u pracovníků ze třetích zemí, kteří jsou již zaměstnáni nebo kteří byli zaměstnáni po dobu nejméně šesti měsíců a kteří jsou zaregistrováni jako nezaměstnaní. Členské státy mohou navíc rozhodnout, že se odst. 1 písm. e), pokud jde o rodinné dávky, nepoužije na státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oprávněni pracovat na území členského státu po dobu nejvýše šesti měsíců, státní příslušníky třetích zemí, kteří byli přijati za účelem studia, nebo na státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oprávněni k výkonu práce na základě víza;

c)	pokud jde o daňové výhody podle odst. 1 písm. f), omezením jeho působnosti na případy, kdy se bydliště nebo obvyklé místo pobytu rodinných příslušníků pracovníka ze třetí země, pro které uplatňuje nárok na daňové zvýhodnění, nachází na území dotčeného členského státu;

d)	pokud jde o odst. 1 písm. g): i) omezením jeho uplatnění na ty pracovníky ze třetích zemí, kteří jsou zaměstnáni, ii) omezením přístupu k bydlení.

3.   Právem na rovné zacházení stanoveným v odstavci 1 není dotčeno právo členského státu odejmout povolení k pobytu vydané podle této směrnice, povolení k pobytu vydané za jiným účelem, než je výkon práce, nebo jakékoli jiné povolení pracovat v členském státě, nebo odmítnout jejich obnovení.

4.   Pracovníci ze třetích zemí stěhující se do třetí země nebo jejich pozůstalí, kteří pobývají ve třetí zemi a jejichž práva jsou odvozena od dotyčných pracovníků, obdrží v souvislosti se stářím, invaliditou nebo úmrtím zákonný důchod vyplývající z předcházejícího zaměstnání dotyčného pracovníka, na nějž vznikl nárok v souladu s právními předpisy uvedenými v článku 3 nařízení (ES) č. 883/2004, a to za stejných podmínek a podle stejné výměry jako státní příslušníci dotčených členských států, kteří se odstěhují do třetí země.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 13

Příznivější ustanovení

1.   Tato směrnice se použije, aniž jsou dotčena příznivější ustanovení:

a)	unijního práva včetně dvoustranných a mnohostranných dohod mezi Unií nebo Unií a jejími členskými státy na jedné straně a jednou nebo několika třetími zeměmi na straně druhé, a

b)	dvoustranných nebo mnohostranných dohod mezi jedním nebo několika členskými státy a jednou nebo několika třetími zeměmi.

2.   Touto směrnicí není dotčeno právo členských států přijmout nebo zachovat ustanovení, která jsou příznivější pro osoby, na něž se vztahuje.

Článek 14

Informování veřejnosti

Každý členský zpřístupní široké veřejnosti pravidelně aktualizovaný soubor informací o podmínkách přijetí státních příslušníků třetích zemí na jeho území za účelem výkonu práce a o podmínkách pobytu na jeho území za tímto účelem.

Článek 15

Podávání zpráv

1.   Komise pravidelně a poprvé do 25. prosince 2016 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice členskými státy a navrhne změny, jež považuje za nezbytné.

2.   V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany (19) členské státy každoročně a poprvé do 25. prosince 2014 poskytnou Komisi statistiky o počtech státních příslušníků třetích zemí, kterým bylo v předchozím kalendářním roce uděleno jednotné povolení.

Článek 16

Provedení

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 25. prosince 2014. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 17

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 18

Určení

Tato směrnice je určena členským státům v souladu se Smlouvami.

---

(1)  Úř. věst. C 27, 3.2.2009, s. 114.

(2)  Úř. věst. C 257, 9.10.2008, s. 20.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 24. března 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 24. listopadu 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4)  Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 16, 23.1.2004, s. 44.

(6)  Úř. věst. L 157, 15.6.2002, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19.

(9)  Úř. věst. L 251, 3.10.2003, s. 12.

(10)  Úř. věst. L 375, 23.12.2004, s. 12.

(11)  Úř. věst. L 289, 3.11.2005, s. 15.

(12)  Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22.

(13)  Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1.

(14)  Úř. věst. L 344, 29.12.2010, s. 1.

(15)  Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.

(16)  Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.

(17)  Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77.

(18)  Úř. věst. L 304, 30.9.2004, s. 12.

(19)  Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 23.

---

23.12.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/10

---

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 1375/2011

ze dne 22. prosince 2011,

kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 687/2011

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu (1), a zejména na čl. 2 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 18. července 2011 přijala Rada prováděcí nařízení (EU) č. 687/2011, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 (2) tím, že stanoví aktualizovaný seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 2580/2001.

(2)	Všem osobám, skupinám a subjektům, u nichž to bylo prakticky možné, poskytla Rada odůvodnění, proč byly zařazeny na seznam uvedený v prováděcím nařízení (EU) č. 687/2011.

(3)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (3) informovala Rada osoby, skupiny a subjekty uvedené na seznamu v prováděcím nařízení (EU) č. 687/2011, že se rozhodla je na seznamu ponechat. Rada dotyčné osoby, skupiny a subjekty rovněž informovala o možnosti požádat Radu o odůvodnění svého zařazení na seznam v případě, že jim toto odůvodnění ještě nebylo sděleno. V případě některých osob a skupin bylo zpřístupněno pozměněné odůvodnění.

(4)	Rada provedla v souladu s čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 celkový přezkum seznamu osob, skupin a subjektů, na něž se uvedené nařízení vztahuje. Rada přitom vzala v úvahu připomínky, jež jí dotčené osoby, skupiny a subjekty předložily.

(5)

Rada dospěla k závěru, že osoby, skupiny a subjekty uvedené v příloze tohoto nařízení byly zapojeny do teroristických činů ve smyslu čl. 1 odst. 2 a 3 společného postoje Rady 2001/931/SZBP ze dne 27. prosince 2001 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu (4), že příslušné orgány ve vztahu k nim přijaly rozhodnutí ve smyslu čl. 1 odst. 4 uvedeného společného postoje a že by i nadále měly být předmětem zvláštních omezujících opatření stanovených v nařízení (ES) č. 2580/2001.

(6)	Seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 2580/2001, by měl být odpovídajícím způsobem aktualizován a prováděcí nařízení (EU) č. 687/2011 by mělo být zrušeno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Seznam uvedený v čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Prováděcí nařízení (EU) č. 687/2011 se zrušuje.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 70.

(2)  Úř. věst. L 188, 19.7.2011, s. 2.

(3)  Úř. věst. C 212, 19.7.2011, s. 20.

(4)  Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 93.

---

---

23.12.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/14

---

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1376/2011

ze dne 20. prosince 2011

o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Mongeta del Ganxet (CHOP))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 7 odst. 4 první pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Žádost o zápis názvu „Mongeta del Ganxet“ do rejstříku předložená Španělskem byla v souladu s čl. 6 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 510/2006 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)	Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, musí být uvedený název zapsán do rejstříku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název uvedený v příloze tohoto nařízení se zapisuje do rejstříku.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

(2)  Úř. věst. C 124, 27.4.2011, s. 16.

---

---

23.12.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/16

---

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1377/2011

ze dne 20. prosince 2011

o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Salva Cremasco (CHOP))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 7 odst. 4 první pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Žádost o zápis názvu „Salva Cremasco“ předložená Itálií byla v souladu s čl. 6 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 510/2006 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)	Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, musí být uvedený název zapsán do rejstříku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název uvedený v příloze tohoto nařízení se zapisuje do rejstříku.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

(2)  Úř. věst. C 124, 27.4.2011, s. 20.

---

---

23.12.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/18

---

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1378/2011

ze dne 20. prosince 2011

o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Rheinisches Apfelkraut (CHZO))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 7 odst. 4 první pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Žádost o zápis názvu „Rheinisches Apfelkraut“ předložená Německem byla v souladu s čl. 6 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 510/2006 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)	Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, musí být uvedený název zapsán do rejstříku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název uvedený v příloze tohoto nařízení se zapisuje do rejstříku.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

(2)  Úř. věst. C 129, 30.4.2011, s. 23.

---

---

23.12.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/20

---

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1379/2011

ze dne 20. prosince 2011,

kterým se mění nařízení (ES) č. 382/2008, (EU) č. 1178/2010 a (EU) č. 90/2011, pokud jde o kódy KN a kódy produktů z nomenklatury zemědělských produktů pro vývozní náhrady v odvětvích hovězího a telecího masa, vajec a drůbežího masa

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na článek 134, čl. 161 odst. 3, článek 170 a čl. 192 odst. 2 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 382/2008 (2), (EU) č. 1178/2010 (3) a (EU) č. 90/2011 (4) stanoví pravidla pro režim vývozních licencí, pokud jde o vývozní náhrady v odvětví hovězího a telecího masa, vajec a drůbežího masa. V těchto nařízeních jsou uvedeny kódy KN a kódy produktů z nomenklatury zemědělských produktů pro vývozní náhrady, aby bylo možno určit produkty, u nichž je či není nutno při žádosti o vývozní náhradu předkládat dovozní licenci.

(2)	Příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (5) byla naposledy změněna nařízením Komise (EU) č. 1006/2011 (6).

(3)	Nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 ze dne 17. prosince 1987, kterým se zavádí nomenklatura zemědělských produktů pro vývozní náhrady (7), bylo změněno prováděcím nařízením (EU) č. 1334/2011 (8).

(4)

Proto je třeba kódy KN a kódy produktů používané v nařízeních (ES) č. 382/2008, (EU) č. 1178/2010 a (EU) č. 90/2011 uvést do souladu s těmi, které se používají v příloze I nařízení (EHS) č. 2658/87 ve znění nařízení (EU) č. 1006/2011 a v nařízení (EHS) č. 3846/87 ve znění prováděcího nařízení (EU) č. 1334/2011.

(5)	Nařízení (ES) č. 382/2008 rovněž používá kódy KN v rámci dovozních licencí. Z důvodu jednotnosti je vhodné změnit i tyto kódy.

(6)	Nařízení (ES) č. 382/2008, (EU) č. 1178/2010 a (EU) č. 90/2011 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(7)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 382/2008 se mění takto:

1)	V čl. 2 odst. 2 se slova „kódů KN 0102 90 05 až 0102 90 49“ nahrazují slovy „kódů KN 0102 29 10 až 0102 29 49, ex 0102 39 10 o hmotnosti nepřesahující 300 kg a ex 0102 90 91 o hmotnosti nepřesahující 300 kg“.

2)

Článek 10 se mění takto: a) v odst. 1 písm. a) se slova „kódu KN 0102 10“ nahrazují slovy „kódů KN 0102 21, 0102 31 00 a 0102 90 20“ a slova „kódů KN 0102 90 a ex 1602“ nahrazují slovy „kódů KN 0102 29, 0102 39 10, 0102 90 91 a ex 1602“; b) v odst. 2 písm. a) se slova „kódu KN 0102 10“ nahrazují slovy „kódů KN 0102 21, 0102 31 00 a 0102 90 20“; c) v odstavci 3 se slova „kódu KN 0102 10“ nahrazují slovy „kódů KN 0102 21, 0102 31 00 a 0102 90 20“.

3)	Příloha I se nahrazuje zněním uvedeným v příloze I tohoto nařízení.

4)

V příloze V se první skupina kategorií produktů nahrazuje tímto: „Kategorie produktu Kód KN 110. 0102 29 10, ex 0102 39 10 o hmotnosti nepřesahující 80 kg a ex 0102 90 91 o hmotnosti nepřesahující 80 kg, 120. 0102 29 21 a 0102 29 29, ex 0102 39 10 o hmotnosti přesahující 80 kg, avšak nepřesahující 160 kg, a ex 0102 90 91 o hmotnosti přesahující 80 kg, avšak nepřesahující 160 kg, 130. 0102 29 41 a 0102 29 49, ex 0102 39 10 o hmotnosti přesahující 160 kg, avšak nepřesahující 300 kg, a ex 0102 90 91 o hmotnosti přesahující 160 kg, avšak nepřesahující 300 kg, 140. 0102 29 51 až 0102 29 99, ex 0102 39 10 o hmotnosti přesahující 300 kg a ex 0102 90 91 o hmotnosti přesahující 300 kg“.

5)

V příloze VI se první skupina kategorií produktů nahrazuje tímto: „Kategorie Kód produktu 011. 0102 21 10 9140, 0102 21 30 9140, 0102 31 00 9100, 0102 90 20 9100, 0102 31 00 9200 a 0102 90 20 9200 021. 0102 21 10 9150, 0102 21 30 9150, 0102 21 90 9120, 0102 31 00 9150, 0102 31 00 9250, 0102 31 00 9300, 0102 90 20 9150, 0102 90 20 9250 a 0102 90 20 9300 031. 0102 29 91 9000, 0102 39 10 9350 a 0102 90 91 9350 041. 0102 29 41 9100, 0102 29 51 9000, 0102 29 59 9000, 0102 29 61 9000, 0102 29 69 9000, 0102 29 99 9000, 0102 39 10 9100, 0102 39 10 9150, 0102 39 10 9200, 0102 39 10 9250, 0102 39 10 9400, 0102 90 91 9100, 0102 90 91 9150, 0102 90 91 9200, 0102 90 91 9250, 0102 90 91 9300 a 0102 90 91 9400“.

Článek 2

Nařízení (EU) č. 1178/2010 se mění takto:

1)	V článku 1 se slova „kódů KN 0407 00 11 a 0407 00 19“ nahrazují slovy „kódů KN 0407 11 00, 0407 19 11 a 0407 19 19“.

2)	V čl. 8 odst. 1 se slova „kódů KN 0407 00 11 a 0407 00 19“ nahrazují slovy „kódů KN 0407 11 00, 0407 19 11 a 0407 19 19“.

3)	Příloha I se nahrazuje zněním přílohy II tohoto nařízení.

Článek 3

Nařízení (EU) č. 90/2011 se mění takto:

1)	V článku 1 se slova „kódů KN 0105 11, 0105 12 a 0105 19“ nahrazují slovy „kódů KN 0105 11, 0105 12 00, 0105 13 00, 0105 14 00 a 0105 15 00“.

2)	V čl. 8 odst. 1 se slova „kódů KN 0105 11, 0105 12 a 0105 19“ nahrazují slovy „kódů KN 0105 11, 0105 12 00, 0105 13 00, 0105 14 00 a 0105 15 00“.

3)	Příloha I se nahrazuje zněním přílohy III tohoto nařízení.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2012.

---

(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 115, 29.4.2008, s. 10.

(3)  Úř. věst. L 328, 14.12.2010, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 30, 4.2.2011, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 282, 28.10.2011, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 336, 20.12.2011, s. 35.

---

---

---

---

23.12.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/25

---

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1380/2011

ze dne 21. prosince 2011,

kterým se mění nařízení (ES) č. 798/2008, pokud jde o zvláštní podmínky pro chovné a užitkové ptáky nadřádu běžci

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2009/158/ES ze dne 30. listopadu 2009 o veterinárních podmínkách pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Společenství a jejich dovoz ze třetích zemí (1), a zejména na čl. 25 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Příloha VIII nařízení Komise (ES) č. 798/2008 ze dne 8. srpna 2008, kterým se stanoví seznam třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, z nichž lze do Společenství dovážet a přes jeho území přepravovat drůbež a drůbeží produkty, a požadavky na vydání veterinárního osvědčení (2), stanoví zvláštní podmínky pro dovoz chovné a užitkové drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci a pro dovoz násadových vajec a jednodenních kuřat jiných než ptáci nadřádu běžci.

(2)

V části II bodě 2 uvedené přílohy je stanoveno, že nejsou-li jednodenní kuřata odchována v členském státě, který násadová vejce dovezl, musí být přepravena přímo do konečného místa určení a tam držena po dobu nejméně tří týdnů ode dne vylíhnutí. Tento požadavek je vyjádřen v části I příslušného vzoru veterinárního osvědčení pro jednodenní kuřata uvedeného v příloze IV směrnice 2009/158/ES.

(3)

Příloha IX nařízení (ES) č. 798/2008 stanoví zvláštní podmínky pro dovoz chovných a užitkových ptáků nadřádu běžci, jejich násadová vejce a jednodenní kuřata. V současnosti nejsou mezi těmito zvláštními podmínkami pro ptáky nadřádu běžci zahrnuta podobná ustanovení, která jsou pro drůbež stanovena v příloze VIII části II bodě 2 uvedeného nařízení.

(4)	Na základě zkušeností získaných s použitím uvedeného ustanovení u drůbeže se ukázalo, že by bylo vhodné působnost tohoto ustanovení rozšířit rovněž na jednodenní kuřata ptáků nadřádu běžci.

(5)	Nařízení (ES) č. 798/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V příloze IX části II nařízení (ES) č. 798/2008 se bod 3 nahrazuje tímto:

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. února 2012.

---

(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 74.

(2)  Úř. věst. L 226, 23.8.2008, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 74.“

---

23.12.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/26

---

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1381/2011

ze dne 22. prosince 2011,

kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh neschvaluje účinná látka chlorpikrin a mění rozhodnutí 2008/934/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (1), a zejména na čl. 13 odst. 2 a čl. 78 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 80 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1107/2009 se směrnice Rady 91/414/EHS (2) použije na postupy a podmínky schvalování účinných látek, u nichž bylo zjištěno, že žádost je úplná, v souladu s článkem 16 nařízení Komise (ES) č. 33/2008 ze dne 17. ledna 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 91/414/EHS, pokud jde o běžný a zkrácený postup pro posuzování účinných látek, které byly součástí pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 uvedené směrnice, nebyly však zařazeny do její přílohy I (3). Chlorpikrin je účinnou látkou, u níž bylo zjištěno, že žádost je v souladu s uvedeným nařízením úplná.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 451/2000 (4) a (ES) č. 1490/2002 (5) stanoví prováděcí pravidla pro druhou a třetí etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS a zřizují seznamy účinných látek, které mají být zhodnoceny z hlediska možného zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Na těchto seznamech byl uveden chlorpikrin.

(3)

V souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1095/2007 ze dne 20. září 2007, kterým se mění nařízení (ES) č. 1490/2002, kterým se stanoví další prováděcí pravidla pro třetí etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice Rady 91/414/EHS, a nařízení (ES) č. 2229/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro čtvrtou etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice Rady 91/414/EHS (6), oznamovatel během dvou měsíců od vstupu nařízení (ES) č. 1095/2007 v platnost stáhl svou podporu zařazení uvedené účinné látky do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Následně bylo přijato rozhodnutí Komise 2008/934/ES ze dne 5. prosince 2008 o nezařazení některých účinných látek do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a o odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující tyto látky (7), které se týkalo nezařazení chlorpikrinu.

(4)	V souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS původní oznamovatel (dále jen „žadatel“) předložil novou žádost, ve které požádal o uplatnění zkráceného postupu stanoveného články 14 až 19 nařízení (ES) č. 33/2008.

(5)

Žádost byla předložena Itálii, která byla nařízením (ES) č. 1490/2002 jmenována členským státem zpravodajem. Lhůta pro zkrácený postup byla dodržena. Specifikace účinné látky a doporučená použití jsou stejná jako v případě rozhodnutí 2008/934/ES. Uvedená žádost je také v souladu se zbývajícími hmotněprávními a procesními požadavky podle článku 15 nařízení (ES) č. 33/2008.

(6)

Itálie posoudila dodatečné údaje předložené žadatelem a připravila dodatečnou zprávu. Tuto zprávu postoupila Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a Komisi dne 11. března 2010. Úřad zaslal dodatečnou zprávu ostatním členským státům a žadateli k vyjádření připomínek a obdržené připomínky postoupil Komisi. V souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 33/2008 a na žádost Komise předložil úřad Komisi dne 23. února 2011 svůj závěr týkající se posouzení rizika chlorpikrinu (8). Návrh zprávy o posouzení, dodatečná zpráva a závěr úřadu byly přezkoumány členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a dokončeny dne 11. října 2011 v podobě zprávy Komise o přezkoumání chlorpikrinu.

(7)

Během hodnocení této účinné látky vyšly najevo určité obavy. Tyto obavy se týkaly zejména následujících skutečností. Existuje nepřijatelné riziko pro obsluhu. Nebylo možné provést spolehlivé posouzení expozice podzemních vod, protože chyběly údaje o metabolitu dichlornitromethanu a o nečistotách účinné látky v podobě, v jaké se vyrábí. Nebyly k dispozici dostatečné údaje k tomu, aby bylo možno vyslovit závěr o rizicích pro organismy žijící v sedimentech, včely, žížaly a necílové rostliny. Bylo zjištěno vysoké riziko pro vodní organismy, ptáky a savce. Nebylo možné provést spolehlivé hodnocení expozice povrchových vod a sedimentu, protože chyběly údaje pro chlorpikrin a metabolit dichlornitromethan. Nemohlo být provedeno spolehlivé hodnocení expozičních koncentrací fosgenu v ovzduší. Byl identifikován vysoký potenciál k dálkovému přenosu atmosférou.

(8)	Komise vyzvala žadatele, aby předložil své připomínky k závěru úřadu. Komise dále v souladu s čl. 21 odst. 1 nařízení (ES) č. 33/2008 vyzvala žadatele, aby předložil připomínky k návrhu zprávy o přezkoumání. Žadatel předložil své připomínky, které byly důkladně prozkoumány.

(9)

Navzdory argumentům předloženým žadatelem však nebylo možné vyvrátit obavy uvedené v 7. bodě odůvodnění. Nebylo proto prokázáno, že lze při navrhovaných podmínkách použití očekávat, že přípravky na ochranu rostlin obsahující chlorpikrin obecně splňují požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 91/414/EHS.

(10)	V souladu s čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 1107/2009 by proto chlorpikrin neměl být schválen.

(11)	S cílem poskytnout členským státům dostatečnou dobu k odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující chlorpikrin by měla být stanovena odchylka od nařízení (ES) č. 1490/2002.

(12)	U přípravků na ochranu rostlin obsahujících chlorpikrin, u kterých členské státy v souladu s článkem 46 nařízení (ES) č. 1107/2009 udělují odkladnou lhůtu, by tato lhůta měla uplynout nejpozději jeden rok po odnětí příslušného povolení.

(13)	Tímto nařízením není dotčeno předložení další žádosti pro chlorpikrin podle článku 7 nařízení (ES) č. 1107/2009.

(14)	V zájmu jasnosti by měl být záznam pro chlorpikrin v příloze rozhodnutí 2008/934/ES zrušen.

(15)	Rozhodnutí 2008/934/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(16)	Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat nevydal stanovisko. Bylo považováno za nezbytné přijmout prováděcí předpis a předseda předložil návrh prováděcího předpisu odvolacímu výboru k dalšímu projednání. Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem odvolacího výboru,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Neschválení účinné látky

Účinná látka chlorpikrin se neschvaluje.

Článek 2

Přechodná opatření

Odchylně od čl. 12 odst. 3 nařízení (ES) č. 1490/2002 členské státy zajistí, aby povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících chlorpikrin byla odňata do 23. června 2012..

Článek 3

Odkladná lhůta

Jakákoli odkladná lhůta udělená členskými státy v souladu s článkem 46 nařízení (ES) č. 1107/2009 musí být co nejkratší a uplyne nejpozději dvanáct měsíců po odnětí příslušného povolení.

Článek 4

Změny rozhodnutí 2008/934/ES

V příloze rozhodnutí 2008/934/ES se zrušuje záznam pro „chlorpikrin“.

Článek 5

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 15, 18.1.2008, s. 5.

(4)  Úř. věst. L 55, 29.2.2000, s. 25.

(5)  Úř. věst. L 224, 21.8.2002, s. 23.

(6)  Úř. věst. L 246, 21.9.2007, s. 19.

(7)  Úř. věst. L 333, 11.12.2008, s. 11.

(8)  Evropský úřad pro bezpečnost potravin; Conclusion on the peer review of the pesticide risk assessment of the active substance chloropicrin. EFSA Journal 2011;9(3):2084. [58 s.]. doi:10.2903/j.efsa.2011.2084. K dispozici na internetové adrese: www.efsa.europa.eu/efsajournal.htm.

---

23.12.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/28

---

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1382/2011

ze dne 22. prosince 2011

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k tomu, že:

prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 23. prosince 2011.

---

(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.

---

---

23.12.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/30

---

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1383/2011

ze dne 22. prosince 2011,

kterým se stanoví dovozní cla v odvětví obilovin použitelná ode dne 1. ledna 2012

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (dále jen „jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 642/2010 ze dne 20. července 2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o dovozní cla v odvětví obilovin (2), a zejména na čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se dovozní clo za produkty kódů KN 1001 19 00, 1001 11 00, ex 1001 91 20 (pšenice obecná, osivo), ex 1001 99 00 (pšenice obecná vysoké jakosti, jiná než osivo), 1002 10 00, 1002 90 00, 1005 10 90, 1005 90 00, 1007 10 90 a 1007 90 00 rovná intervenční ceně platné pro uvedené produkty při dovozu, zvýšené o 55 % a snížené o dovozní cenu CIF platnou pro dotyčnou zásilku. Uvedené clo však nesmí překročit celní sazbu společného celního sazebníku.

(2)	Podle čl. 136 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 se pro účely výpočtu dovozního cla podle odstavce 1 uvedeného článku pro dané produkty pravidelně stanoví reprezentativní dovozní ceny CIF.

(3)

Podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 642/2010 je cena pro výpočet dovozního cla produktů kódů KN 1001 19 00, 1001 11 00, ex 1001 91 20 (pšenice obecná, osivo), ex 1001 99 00 (pšenice obecná vysoké jakosti, jiná než osivo), 1002 10 00, 1002 90 00, 1005 10 90, 1005 90 00, 1007 10 90 a 1007 90 00 denní reprezentativní dovozní cena CIF určená postupem podle článku 5 uvedeného nařízení.

(4)	Je třeba stanovit dovozní cla použitelná ode dne 1. ledna 2012 až do vstupu v platnost nového stanovení.

(5)	Protože je nutné zajistit, aby se toto opatření používalo co nejrychleji poté, kdy budou dostupné aktualizované údaje, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem vyhlášení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Počínaje dnem 1. ledna 2012 jsou dovozní cla v odvětví obilovin uvedená v čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 stanovena v příloze I tohoto nařízení na základě údajů uvedených v příloze II.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 187, 21.7.2010, s. 5.

---

---

---

23.12.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/33

---

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1384/2011

ze dne 22. prosince 2011

o stanovení minimální celní sazby pro třetí dílčí nabídkové řízení v rámci nabídkového řízení zahájeného prováděcím nařízením (EU) č. 1239/2011

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na článek 187 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1239/2011 (2) bylo zahájeno stálé nabídkové řízení na dovoz cukru kódu KN 1701 se sníženou celní sazbou na hospodářský rok 2011/12.

(2)	V souladu s článkem 6 prováděcího nařízení (EU) č. 1239/2011 Komise s ohledem na nabídky obdržené v rámci dílčího nabídkového řízení rozhodne o stanovení či nestanovení minimální celní sazby pro osmimístný kód KN.

(3)	Na základě nabídek obdržených v rámci třetího dílčího nabídkového řízení by měla být stanovena minimální celní sazba pro některé osmimístné kódy týkající se cukru kódu KN 1701 a neměla by být stanovena žádná minimální celní sazba pro ostatní osmimístné kódy týkající se cukru kódu KN 1701.

(4)	Aby dostal trh rychlý signál a aby bylo zaručeno účinné řízení opatření, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(5)	Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V případě třetího dílčího nabídkového řízení v rámci nabídkového řízení zahájeného prováděcím nařízením (EU) č. 1239/2011, pro něž lhůta pro podávání nabídek uplynula dne 21. prosince 2011, byla nebo nebyla minimální celní sazba stanovena v souladu s přílohou tohoto nařízení pro osmimístné kódy týkající se cukru kódu KN 1701.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 318, 1.12.2011, s. 4.

---

---

23.12.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/35

---

ROZHODNUTÍ RADY 2011/871/SZBP

ze dne 19. prosince 2011

o vytvoření mechanismu pro správu financování společných nákladů operací Evropské unie v souvislosti s vojenstvím nebo obranou (ATHENA)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 26 odst. 2 a čl. 41 odst. 2 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská rada se na zasedání v Helsinkách ve dnech 10. a 11. prosince 1999 usnesla zejména na tom, že v rámci dobrovolné spolupráce na operacích vedených Evropskou unií musí být členské státy schopny do roku 2003 během 60 dnů rozmístit a po dobu alespoň jednoho roku zabezpečit přítomnost 50 až 60 tisíc příslušníků ozbrojených sil způsobilých plnit v plném rozsahu petersberské úkoly.

(2)	Dne 17. června 2002 Rada schválila podmínky financování operací na řešení krizí vedených Evropskou unií v souvislosti s vojenstvím nebo obranou.

(3)	Rada v závěrech ze dne 14. května 2003 potvrdila, že je třeba mít schopnost rychlé reakce, zejména jedná-li se o humanitární a záchranné akce.

(4)	Evropská rada na zasedání v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003 přivítala závěry zasedání Rady ze dne 19. května 2003, které potvrdily zejména potřebu toho, aby byla Evropská unie schopna rychlé vojenské reakce.

(5)

Rada dne 22. září 2003 rozhodla, že Evropská unie by měla získat nezbytnou pružnost pro řízení financování společných nákladů na vojenské operace bez ohledu na jejich rozsah, složitost nebo naléhavost, a to především tak, že do 1. března 2004 zavede stálý mechanismus financování, čímž převezme odpovědnost za financování společných nákladů na všechny budoucí vojenské operace EU.

(6)	Dne 23. února 2004 přijala Rada rozhodnutí 2004/197/SZBP o vytvoření mechanismu pro správu financování společných nákladů operací Evropské unie v souvislosti s vojenstvím nebo obranou (1). Toto rozhodnutí bylo následně několikrát změněno a nahrazeno, naposledy rozhodnutím 2008/975/SZBP (2).

(7)	Evropská unie je schopna provádět operace rychlé vojenské reakce v souladu s koncepcí definovanou Vojenským výborem EU. V souladu s touto koncepcí je Evropská unie schopna rozmístit bojové skupiny.

(8)	Systém počátečního financování je určen především a zejména pro operace rychlé reakce.

(9)	Cvičení na politické a vojenské strategické úrovni velení a kontrolní struktury a postupy pro vojenské operace EU v rámci cvičení prováděných na velitelství EU, schválené Politickým a bezpečnostním výborem, přispívají k posilování celkové operační připravenosti Unie.

(10)	O skutečnosti, zda má určitá operace souvislost s vojenstvím nebo obranou ve smyslu čl. 41 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), rozhoduje Rada v jednotlivých případech.

(11)	Podle čl. 41 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy nejsou členské státy, jejichž zástupci v Radě učinili formální prohlášení podle čl. 31 odst. 1 druhého pododstavce Smlouvy, povinny přispívat na financování dané operace v souvislosti s vojenstvím nebo obranou.

(12)

V souladu s článkem 5 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní vypracovávání a provádění těch rozhodnutí a činností Unie, které mají vliv na obranu. Dánsko se neúčastní tohoto rozhodnutí, a na financování mechanismu tudíž nepřispívá.

(13)	Podle článku 44 rozhodnutí 2008/975/SZBP provedla Rada přezkum uvedeného rozhodnutí a shodla se na tom, že jej pozmění.

(14)	V zájmu jednoznačnosti je zapotřebí zrušit rozhodnutí 2008/975/SZBP a nahradit jej novým rozhodnutím,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumějí:

a)	„zúčastněnými členskými státy“ členské státy Evropské unie s výjimkou Dánska;

b)	„přispívajícími státy“ členské státy, které v souladu s čl. 41 odst. 2 Smlouvy o EU přispívají na financování dané vojenské operace, a třetí státy, které přispívají na financování společných nákladů na tuto operaci podle dohod, které uzavřely s Evropskou unií;

c)	„operacemi“ operace EU v souvislosti s vojenstvím nebo obranou;

d)	„vojenskými podpůrnými akcemi“ operace EU nebo jejich části na podporu některého třetího státu nebo mezinárodní organizace, o nichž rozhodla Rada a které mají souvislost s vojenstvím nebo obranou, avšak nepodléhají pravomoci velitelství Evropské unie.

KAPITOLA 1

MECHANISMUS

Článek 2

Vytvoření mechanismu

1.   Zřizuje se mechanismus pro správu financování společných nákladů na operace.

2.   Mechanismus se nazývá ATHENA.

3.   ATHENA jedná jménem zúčastněných členských států nebo, v případě zvláštních operací, jménem přispívajících států.

Článek 3

Způsobilost k právům a právním úkonům

K výkonu správy financování vojenských nebo obranných operací EU je ATHENA vybavena nezbytnou způsobilostí k právům a právním úkonům, zejména k vlastnictví bankovního účtu, k získávání, držbě nebo prodeji majetku, k uzavírání smluv a správních ujednání a k vystupování před soudem. ATHENA je nezisková.

Článek 4

Koordinace se třetími stranami

V rozsahu nezbytném k plnění svých úkolů a v souladu s cíli a politikami Evropské unie koordinuje ATHENA svou činnost s členskými státy, orgány a institucemi Unie a mezinárodními organizacemi.

KAPITOLA 2

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

Článek 5

Řídící orgány a pracovníci

1.   Z pověření zvláštního výboru řídí ATHENU

a)

správce;

b)	velitel každé operace ve vztahu k operaci, které velí (dále jen „velitel operace“);

c)

účetní.

2.   ATHENA využívá v nejširším možném rozsahu stávajících správních struktur Unie. ATHENA využívá služeb pracovníků uvolněných v případě potřeby orgány Unie nebo pracovníků vyslaných členskými státy.

3.   Generální tajemník Rady může správci a účetnímu, případně i na návrh zúčastněného členského státu, poskytnout pracovníky potřebné k výkonu jejich funkcí.

4.   Orgány a pracovníci ATHENY zahajují činnost podle operativních potřeb.

Článek 6

Zvláštní výbor

1.   Zřizuje se zvláštní výbor složený z jednoho zástupce z každého zúčastněného členského státu.

Zástupci Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) a Komise se vyzvou k účasti na schůzích zvláštního výboru, bez možnosti hlasování.

2.   ATHENA je řízena z pověření zvláštního výboru.

3.   Projednává-li zvláštní výbor financování společných nákladů určité operace,

a)	je zvláštní výbor složen z jednoho zástupce každého přispívajícího členského státu;

b)	zástupci přispívajících třetích států se účastní jednání zvláštního výboru. Nehlasují však, ani nejsou hlasování přítomni;

c)	velitel operace nebo jeho zástupce se účastní jednání zvláštního výboru bez hlasovacího práva.

4.   Předsednictví Rady svolává schůze zvláštního výboru a předsedá jim. Správce zajišťuje sekretariát zvláštního výboru. Vypracovává zápis o výsledcích jednání výboru. Správce nehlasuje.

5.   Účetní se podle potřeby účastní jednání zvláštního výboru bez hlasovacího práva.

6.   Předsednictví svolá zvláštní výbor do patnácti dnů, požádá-li o to zúčastněný členský stát, správce nebo velitel operace.

7.   Správce náležitě informuje zvláštní výbor o každém nároku nebo sporu, který se týká ATHENY.

8.   Zvláštní výbor se usnáší jednomyslným hlasováním svých členů s ohledem na své složení stanovené v odstavcích 1 a 3. Jeho rozhodnutí jsou závazná.

9.   Zvláštní výbor schvaluje všechny rozpočty s ohledem na příslušné referenční částky a obecně vykonává pravomoci stanovené tímto rozhodnutím.

10.   Správce, velitel operace a účetní informují zvláštní výbor podle tohoto rozhodnutí.

11.   Akty schválené zvláštním výborem podle tohoto rozhodnutí podepisuje při jejich schvalování předseda zvláštního výboru a správce.

Článek 7

Správce

1.   Poté, co generální tajemník Rady informuje zvláštní výbor, jmenuje správce a nejméně jednoho jeho zástupce na dobu tří let.

2.   Správce vykonává své úkoly jménem ATHENY.

3.   Správce:

a)	sestavuje a předkládá zvláštnímu výboru veškeré návrhy rozpočtu. Oddíl výdajů na operaci je v návrhu rozpočtu vypracován podle návrhu velitele operace;

b)	přijímá rozpočty po jejich schválení zvláštním výborem;

c)	je schvalující osobou odpovědnou za příjmy, za společné náklady vzniklé při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi a za společné operativní náklady vzniklé mimo aktivní fázi operace;

d)	co se týče příjmů, provádí finanční ujednání se třetími stranami o financování společných nákladů na vojenské operace EU;

e)	založí jménem ATHENY jeden nebo více bankovních účtů.

4.   Správce zabezpečuje dodržování pravidel stanovených tímto rozhodnutím a uplatňování rozhodnutí zvláštního výboru.

5.   Správce je oprávněn přijímat opatření, která považuje za nezbytná k plnění výdajů financovaných prostřednictvím ATHENY. Uvědomí o nich zvláštní výbor.

6.   Správce koordinuje práci spojenou s finančními otázkami vojenských operací EU. Je v těchto otázkách kontaktní osobou pro vnitrostátní správní orgány a případně mezinárodní organizace.

7.   Správce je odpovědný zvláštnímu výboru.

Článek 8

Velitel operace

1.   Velitel operace vykonává jménem ATHENY své úkoly spojené s financováním společných nákladů na operaci, které velí.

2.   Velitel operace v souvislosti s operací, které velí,

a)	zasílá správci své návrhy oddílu „výdaje – společné operativní náklady“ v návrzích rozpočtu;

b)

jako schvalující osoba plní rozpočtové prostředky týkající se společných operačních nákladů a výdajů podle článku 28; vykonává svou pravomoc nad všemi osobami, které se podílejí na plnění těchto rozpočtových prostředků, včetně předběžného financování; je oprávněn jménem ATHENY zadávat zakázky a uzavírat smlouvy; jménem ATHENY také zakládá bankovní účet pro operaci, které velí.

3.   Velitel operace je oprávněn přijímat opatření, která považuje za nezbytná, k plnění výdajů na operaci pod jeho velením financovaných prostřednictvím ATHENY. Uvědomí o nich správce a zvláštní výbor.

4.   S výjimkou řádně odůvodněných případů schválených zvláštním výborem na návrh správce používá velitel operace účetnictví a systém správy majetku stanovený ATHENOU. Domnívá-li se správce, že takové okolnosti nastaly, informuje předem zvláštní výbor.

Článek 9

Účetní

1.   Generální tajemník Rady jmenuje účetního a alespoň jednoho zástupce účetního na dobu tří let.

2.   Účetní plní své povinnosti jménem ATHENY.

3.   Účetní je pověřen

a)	řádným prováděním plateb, vybíráním příjmů a zpětným získáváním stanovených pohledávek;

b)	přípravou finannčních výkazů ATHENY za každý rok a účetní závěrky každé operace po jejím skončení;

c)	pomocí správci při předkládání roční účetní závěrky nebo účetní závěrky operace zvláštnímu výboru ke schválení;

d)	vedením účetnictví pro ATHENU;

e)	stanovením účetních pravidel a postupů a účetní osnovy;

f)	stanovením a potvrzením platnosti účetních systémů pro příjmy a případně potvrzením platnosti systémů stanovených schvalující osobou a určených k poskytování nebo odůvodňování účetních údajů;

g)	uchováváním účetních dokladů;

h)	správou pokladny společně se správcem.

4.   Správce a velitel operace poskytují účetnímu veškeré informace nezbytné k vedení účtů, které odrážejí přesný stav aktiv ATHENY, a k plnění rozpočtu, který ATHENA spravuje. Ručí za jejich spolehlivost.

5.   Účetní je odpovědný zvláštnímu výboru.

Článek 10

Obecná ustanovení použitelná na správce, účetního a pracovníky ATHENY

1.   Výkon funkce správce nebo zástupce správce je neslučitelný s výkonem funkce účetního nebo zástupce účetního.

2.   Zástupce správce jedná z pověření správce. Zástupce účetního jedná z pověření účetního.

3.   Zástupce správce jedná jménem správce v době jeho nepřítomnosti. Zástupce účetního jedná jménem účetního v době jeho nepřítomnosti.

4.   Úředníci a jiní pracovníci Evropské unie podléhají při plnění úkolů jménem ATHENY nadále pravidlům a předpisům, které se na ně vztahují.

5.   Na pracovníky uvolněné členskými státy pro potřeby ATHENY se vztahují stejná pravidla, jaká jsou stanovena v rozhodnutí Rady o pravidlech pro přidělování národních odborníků, a ujednání mezi vnitrostátním správním orgánem a orgánem Unie nebo ATHENOU.

6.   Pracovníci ATHENY musí před svým jmenováním obdržet po náležitém prověření oprávnění k přístupu k utajovaným materiálům uloženým v Radě nejméně do úrovně „Secret UE“, nebo rovnocenné oprávnění od členského státu.

7.   Správce může sjednávat a uzavírat s členskými státy nebo s orgány Unie ujednání o předchozím určení pracovníků, kteří jsou v případě potřeby okamžitě k dispozici ATHENĚ.

KAPITOLA 3

SPRÁVNÍ UJEDNÁNÍ A RÁMCOVÉ SMLOUVY

Článek 11

Správní ujednání a rámcové smlouvy

1.   S členskými státy nebo orgány a institucemi Unie, třetím státem nebo mezinárodní organizací mohou být sjednána správní ujednání za účelem usnadnění zadávání zakázek nebo finančních hledisek vzájemné podpory při operacích co nejefektivnějším způsobem z hlediska nákladů.

2.   Tato ujednání se předkládají:

a)	ke konzultaci zvláštnímu výboru, pokud jsou uzavřena s členskými sáty, orgány nebo institucemi Unie;

b)	ke schválení zvláštnímu výboru, pokud jsou uzavřena s třetími státy nebo mezinárodními organizacemi.

3.   Tato ujednání podepisuje správce nebo případně velitel operace jménem ATHENY a příslušné správní orgány stran uvedených v odstavci 1.

4.   Rámcové smlouvy mohou být uzavřeny v zájmu usnadnění co nejefektivnějšího zadávání zakázek. Dříve než tyto smlouvy podepíše správce, jsou předloženy ke schválení zvláštnímu výboru a jsou dány k dispozici členskými státům a velitelům operací pro případ, že by je chtěly využít. Tímto ustanovením nebude žádnému členskému státu uložena jakákoli povinnost, aby na základě rámcové smlouvy využíval produkty či služby nebo na tyto produkty či služby zadával zakázky.

Článek 12

Správní ujednání stálá a ad hoc o způsobech platby příspěvků třetích států

1.   V rámci dohod mezi Evropskou unií a třetími státy, které Rada označila za možné přispěvatele na operace Evropské unie nebo za přispěvatele na určitou operaci Evropské unie, sjedná správce s těmito třetími státy správní ujednání stálá nebo ad hoc. Tato ujednání mají formu výměny dopisů mezi ATHENOU a příslušnými správními orgány dotyčných třetích států, jimiž se stanoví způsoby usnadnění rychlé platby příspěvků.

2.   Až do uzavření dohod podle odstavce 1 může správce přijímat nezbytná opatření k usnadnění plateb ze strany přispívajících třetích států.

3.   Správce uvědomí zvláštní výbor o zamýšlených ujednáních podle odstavce 1 předtím, než je jménem ATHENY podepíše.

4.   Po zahájení vojenské operace Unie provádí správce pro přípěvky ve výši určené Radou ujednání se třetími státy přispívajícími na tuto operaci.

KAPITOLA 4

BANKOVNÍ ÚČTY

Článek 13

Založení a účel

1.   Veškeré bankovní účty jsou založeny u prvotřídního finančního ústavu se sídlem v členském státě a jedná se o běžné nebo krátkodobé účty v eurech. V řádně odůvodněných případech mohou být účty po schválení správcem založeny u finančních ústavů se sídlem mimo území členských států.

2.   V řádně odůvodněných případech mohou být založeny účty i v jiné měně než v eurech.

3.   Na tyto bankovní účty se zasílají příspěvky přispívajících států. Používají se k úhradě nákladů spravovaných ATHENOU a k vyplácení záloh veliteli operace na nezbytné výdaje za společné náklady na vojenskou operaci.

Článek 14

Správa finančních prostředků

1.   Každou platbu z účtu ATHENY musí podepsat společně správce nebo zástupce správce na jedné straně a účetní nebo zástupce účetního na straně druhé.

2.   Žádný bankovní účet nesmí být přečerpán.

KAPITOLA 5

SPOLEČNÉ NÁKLADY

Článek 15

Definice společných nákladů a období způsobilosti

1.   Společné náklady uvedené v příloze I nese ATHENA nezávisle na době jejich vzniku. Jsou-li společné náklady zaneseny do článku rozpočtu týkajícího se operace, k níž se uvedené náklady nejvíce vztahují, považují se za operativní náklady na tuto operaci. Jinak se považují za společné náklady vzniklé při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi.

2.   Kromě toho nese ATHENA společné operativní náklady podle přílohy II během období počínajícího dnem, kdy je pro danou operaci schválena koncepce řešení krize, a končícího dnem jmenování velitele operace. Za určitých okolností může zvláštní výbor po konzultaci s Politickým a bezpečnostním výborem upravit dobu, během níž ATHENA nese tyto náklady.

3.   Během aktivní fáze operace, tj. ode dne jmenování velitele operace do ukončení činnosti operačního velitelství, nese ATHENA tyto společné operativní náklady:

a)	společné náklady uvedené v části A přílohy III;

b)	společné náklady uvedené v části B přílohy III, rozhodne-li o tom Rada;

c)	společné náklady uvedené v části C přílohy III na žádost velitele operace a po schválení zvláštním výborem.

4.   Během aktivní fáze vojenské podpůrné akce stanovené Radou nese ATHENA jako společné operativní náklady společné náklady definované Radou v jednotlivých případech podle přílohy III.

5.   Společné operativní náklady na operaci zahrnují také výdaje nezbytné k vypořádání operace podle přílohy IV.

Operace je vypořádána tehdy, bylo-li nalezeno konečné uplatnění pro zařízení a infrastrukturu pořízené v rámci společného financování operace a byla-li schválena účetní závěrka operace.

6.   Výdaje na náklady vzniklé nezávisle na provádění operace, které by v každém případě nesl jeden nebo více přispívajících států, orgán Unie nebo mezinárodní organizace, nemohou být společným nákladem.

7.   Zvláštní výbor může v jednotlivých případech rozhodnout, že s ohledem na určité okolnosti se některé doplňkové náklady jiné než náklady podle části B přílohy III- považují za společné náklady na danou operaci během její aktivní fáze.

8.   V případě, že zvláštní výbor nedosáhne jednomyslnosti, může tuto věc na podnět předsednictví předložit Radě.

Článek 16

Cvičení

1.   Společné náklady na cvičení Evropské unie jsou financovány prostřednictvím ATHENY podle podobných pravidel a postupů, jaké se používají pro operace, na které přispívají všechny zúčastněné členské státy.

2.   Společné náklady na cvičení se skládají jednak z doplňkových nákladů na přemístitelná nebo stálá velitelství a jednak z doplňkových nákladů vzniklých Evropské unii tím, že využije společná aktiva a kapacity NATO poskytnuté pro účely cvičení.

3.   Společné náklady na cvičení nezahrnují náklady spojené

a)	s pořízením investičního majetku, včetně nákladů spojených s budovami, infrastrukturou a vybavením;

b)	s plánovací a přípravnou fází cvičení, pokud nejsou schváleny zvláštním výborem;

c)	s dopravou, provozem kasáren a ubytováním příslušníků ozbrojených sil.

Článek 17

Referenční částka

Každé rozhodnutí Rady, kterým Rada rozhodne zahájit nebo prodloužit vojenskou operaci EU, obsahuje referenční částku pro společné náklady na tuto operaci. Správce propočítá částku považovanou za nezbytnou ke krytí společných nákladů na operaci pro plánované období především za podpory vojenského štábu Unie a velitele operace, je-li ve funkci. Správce navrhne tuto částku prostřednictvím předsednictví útvarům Rady odpovědným za posouzení návrhu rozhodnutí. Členové zvláštního výboru se vyzvou k jednáním tohoto orgánu ohledně příslušné referenční částky.

KAPITOLA 6

ROZPOČET

Článek 18

Rozpočtové zásady

1.   Rozpočet, sestavený v eurech, je aktem, kterým se pro každý rozpočtový rok stanoví a schvalují veškeré příjmy a výdaje týkající se společných nákladů spravovaných mechanismem ATHENA.

2.   Veškeré výdaje se váží k určité operaci, s případnou výjimkou nákladů uvedených v příloze I.

3.   Rozpočtové prostředky se schvalují na rozpočtový rok, který začíná 1. ledna a končí 31. prosince téhož kalendářního roku.

4.   Rozpočtové příjmy a výdaje musí být vyrovnané.

5.   Všechny příjmy a výdaje týkající se společných nákladů musí být provedeny přiřazením k určitému okruhu rozpočtu v mezích prostředků, které jsou v rozpočtu zaneseny, s výjimkou případů podle čl. 32 odst. 5.

Článek 19

Roční rozpočet

1.   Správce sestavuje každý rok návrh rozpočtu na následující rozpočtový rok a v případě jednotlivých operacích ve spolupráci s veliteli dotyčných operací.

2.   Návrh rozpočtu obsahuje

a)	prostředky považované za nezbytné ke krytí společných nákladů vzniklých při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi;

b)	prostředky považované za nezbytné ke krytí společných operativních nákladů na probíhající nebo plánované operace, včetně případné náhrady společných nákladů, které byly předběžně financovány státem nebo třetí stranou;

c)	prozatímní prostředky uvedené v článku 26;

d)	odhad příjmů potřebných k pokrytí výdajů.

3.   Prostředky na závazky a prostředky na platby se člení do hlav a kapitol sdružujících výdaje do skupin podle typu nebo účelu, a podle potřeby se dále člení do článků. Návrh rozpočtu obsahuje podrobný komentář k jednotlivým kapitolám nebo článkům. Každé operaci je věnována jedna zvláštní hlava. Zvláštní hlava věnovaná obecné části rozpočtu obsahuje společné náklady vzniklé při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi.

4.   Každá hlava může zahrnovat kapitolu nazvanou „prozatímní prostředky“. Tyto prostředky se zanesou do rozpočtu, existuje-li nejistota založená na vážných důvodech o výši potřebných prostředků nebo rámci pro plnění zanesených prostředků.

5.   Příjmy se skládají:

a)	z příspěvků zúčastněných a přispívajících členských států a případně přispívajících třetích států;

b)	z různých příjmů rozčleněných do hlav, které zahrnují výnosy z úroků, příjmy z prodeje a skutečného rozpočtového výnosu v předchozím rozpočtovém roce poté, co jej stanoví zvláštní výbor.

6.   Správce předkládá návrh rozpočtu zvláštnímu výboru nejpozději do 31. října. Zvláštní výbor schválí návrh rozpočtu do 31. prosince. Správce přijme schválený rozpočet a oznámí jej zúčastněným členským státům a přispívajícím třetím státům.

Článek 20

Opravné rozpočty

1.   Za nevyhnutelných, výjimečných nebo nepředvídaných okolností, včetně případů, kdy je operace zahájena během rozpočtového roku, předloží správce návrh opravného rozpočtu. Návrh opravného rozpočtu se sestavuje, předkládá, schvaluje, přijímá a oznamuje stejným postupem jako roční rozpočet. Zvláštní výbor jej projedná s ohledem na jeho naléhavost.

2.   Vyplývá-li tento návrh opravného rozpočtu ze zahájení nové operace nebo ze změn v rozpočtu probíhající operace, správce informuje zvláštní výbor o celkových nákladech předpokládaných pro tuto operaci. Pokud tyto náklady podstatně překročí příslušnou referenční částku, může zvláštní výbor požádat o jejich schválení Radu.

3.   Návrh opravného rozpočtu vyplývající ze zahájení nové operace se předkládá zvláštnímu výboru během období čtyř měsíců po schválení referenční částky, pokud zvláštní výbor nerozhodne o delší lhůtě.

Článek 21

Převody

1.   Správce může na návrh velitele operace provádět podle potřeby převody prostředků. Správce o svém záměru uvědomí zvláštní výbor nejméně jeden týden předem, pokud to naléhavost situace dovolí. Předchozí schválení zvláštního výboru je však nezbytné, pokud

a)	se zamýšleným převodem změní celková výše prostředků stanovených pro operaci nebo

b)	zamýšlené převody mezi kapitolami během rozpočtového roku překračují 10 % prostředků rozpočtové kapitoly, z níž se prostředky čerpají, jak vyplývá z přijatého rozpočtu na rozpočtový rok ke dni podání návrhu na daný převod.

2.   Velitel operace může v případech, které považuje za nezbytné pro řádné vedení operace, provádět do tří měsíců od zahájení operace převody prostředků na operaci mezi jednotlivými články a mezi kapitolami rozpočtového oddílu „společné operativní náklady“. Uvědomí o nich správce a zvláštní výbor.

Článek 22

Přenesení prostředků

1.   Prostředky určené ke krytí společných nákladů vzniklých při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi, které nebyly využity, se na konci rozpočtového roku zruší, není-li stanoveno v odstavci 2 jinak.

2.   Prostředky určené ke krytí nákladů na skladování materiálu a vybavení, které jsou ve správě ATHENY, mohou být jednou přeneseny do následujícího rozpočtového roku, byl-li odpovídající závazek přijat do 31. prosince stávajícího rozpočtového roku. Prostředky určené ke krytí společných operativních nákladů mohou být přeneseny, jsou-li nezbytné pro účely operace, která nebyla zcela vypořádána.

3.   Správce předloží do 15. února zvláštnímu výboru návrhy na přenesení prostředků z předchozího rozpočtového roku, které nebyly přiděleny na závazky. Tyto návrhy jsou považovány za schválené, nerozhodne-li zvláštní výbor do 15. března jinak.

4.   Prostředky přidělené z předcházejícího rozpočtového roku se přenášejí a zvláštní výbor je o tom informován správcem do 15. února.

Článek 23

Plnění rozpočtu předem

Jakmile je roční rozpočet schválen, mohou být prostředky použity na závazky a platby do té míry, do jaké je to nutné z operativního hlediska.

KAPITOLA 7

PŘÍSPĚVKY A NÁHRADY

Článek 24

Určení příspěvků

1.   Prostředky na platby určené ke krytí společných nákladů vzniklých při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi, které nejsou hrazeny z různých příjmů, jsou hrazeny z příspěvků zúčastněných členských států.

2.   Prostředky na platby určené ke krytí společných operativních nákladů na operaci jsou hrazeny z příspěvků přispívajících států.

3.   Výše příspěvků na operaci, které hradí přispívající členské státy, se shoduje s částkou prostředků na platby uvedených v rozpočtu a určených ke krytí společných operativních nákladů na tuto operaci po odečtení částky příspěvků přispívajících třetích států na tuto operaci podle článku 12.

4.   Rozpis příspěvků jednotlivých členských států, od nichž se příspěvek požaduje, se stanoví podle klíče hrubého národního produktu v souladu s čl. 41 odst. 2 Smlouvy o EU a s rozhodnutím Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (3) nebo případně jiným rozhodnutím Rady, které je nahradí.

5.   Údaje nezbytné pro výpočet výše příspěvků jsou obsaženy ve sloupci „vlastní zdroje HND“ tabulky v „Přehledu financování souhrnného rozpočtu podle druhu vlastních zdrojů a podle členského státu“ připojené k poslednímu přijatému rozpočtu Unie. Výše příspěvku každého členského státu, od kterého se příspěvek vyžaduje, je úměrná podílu hrubého národního důchodu (HND) tohoto členského státu na souhrnném HND členských států, které jsou povinny poskytovat příspěvek.

Článek 25

Rozvrh platby příspěvků

1.   Stanovila-li Rada referenční částku pro vojenskou operaci EU, poskytnou přispívající členské státy příspěvky ve výši 30 % referenční částky, pokud Rada nerozhodne o odlišné procentní sazbě. Správce požádá o příspěvky podle operačních potřeb pro příslušnou operaci až do dohodnuté úrovně.

2.   Zvláštní výbor může na návrh správce rozhodnout, že se před přijetím opravného rozpočtu na operaci vyžádá uhrazení dodatečných příspěvků. Zvláštní výbor může rozhodnout, že věc předloží příslušným přípravným útvarům v Radě.

3.   Byl-li pro určitou operaci stanoven opravný rozpočet, doplatí členské státy podle článku 24 zbývající dlužnou částku příspěvků na uvedenou operaci. Pokud je však operace plánována na dobu delší než šest měsíců v rámci rozpočtového roku, uhradí se zbývající částka příspěvků ve dvou splátkách. V tom případě se první splátka uhradí do 60 dnů od zahájení operace; druhá splátka se uhradí nejpozději ve lhůtě, kterou s ohledem na operativní potřeby stanoví zvláštní výbor na návrh správce. Zvláštní výbor se může od ustanovení tohoto odstavce odchýlit.

4.   Správce rozešle vnitrostátním správním orgánům, jejichž adresa mu byla sdělena, dopisy s odpovídající výzvou k úhradě příspěvků, jakmile:

a)

je návrh rozpočtu na rozpočtový rok schválen zvláštním výborem podle článku 19. První výzva k úhradě příspěvků se týká operačních potřeb na dobu osmi měsíců. Druhá výzva k úhradě příspěvků se týká zbývajícího zůstatku příspěvků k úhradě, přičemž se zohlední zůstatek rozpočtového výnosu z předchozího roku, pokud zvláštní výbor po obdržení auditního stanoviska rozhodne, že se tento zůstatek zanese do stávajícího rozpočtu;

b)	je stanovena referenční částka podle čl. 25 odst. 1 nebo

c)	je schválen opravný rozpočet podle článku 20.

5.   Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení tohoto rozhodnutí, jsou příspěvky hrazeny do 30 dnů od odeslání příslušné výzvy k úhradě příspěvků, s výjimkou první výzvy k úhradě příspěvků do rozpočtu nového rozpočtového období, kdy je stanovena lhůta 40 dnů od odeslání příslušné výzvy k úhradě příspěvků.

6.   Všechny přispívající státy hradí bankovní poplatky spojené s platbou svého příspěvku.

7.   Správce potvrzuje přijetí příspěvků.

Článek 26

Počáteční financování výdajů

1.   V případě operace rychlé reakce EU jsou příspěvky přispívajících členských států splatné ve výši referenční částky. Aniž je dotčen čl. 25 odst. 3, provádějí se platby níže uvedeným způsobem.

2.   Pro účely počátečního financování operací rychlé vojenské reakce EU zúčastněné členské státy:

a)	buď uhradí příspěvky do ATHENY předem, nebo

b)	rozhodne-li Rada o provedení operace rychlé vojenské reakce EU, na jejíž financování tyto státy přispívají, uhradí své příspěvky na společné náklady dané operace ve výši referenční částky do pěti dnů po odeslání výzvy, nerozhodne-li Rada jinak.

3.   Za tímto účelem zřídí zvláštní výbor složený z jednoho zástupce z každého členského státu, jež platí příspěvky předem, ve zvláštní rozpočtové kapitole prozatímní prostředky. Tyto prozatímní prostředky se naplní z příspěvků uhrazených členskými státy, jež platí příspěvky předem, do 90 dnů po odeslání výzvy k úhradě příspěvků.

4.   Veškeré prozatímní prostředky uvedené v odstavci 3, které se používají na operaci, se musí doplnit do 90 dnů po odeslání výzvy.

5.   Aniž je dotčen odstavec 1, může jakýkoli členský stát, jež platí příspěvky předem, za určitých okolností oprávnit správce, aby použil předem uhrazený příspěvek na úhradu příspěvku na operaci, jíž se dotyčný členský stát účastní a jež není operací rychlé reakce. Předem uhrazený příspěvek doplní dotyčný členský stát do 90 dnů po odeslání výzvy.

6.   Pokud jsou na operaci jinou než operaci rychlé reakce požadovány finanční prostředky před přijetím dostačujících příspěvků na tuto operaci:

a)

mohou být příspěvky placené předem členskými státy, které přispívají na financování této operace, po schválení členskými státy, jež platí příspěvky předem, použity do výše 75 % částky těchto příspěvků na úhradu příspěvků, které mají být na tuto operaci použity. Předem uhrazené příspěvky doplní členské státy, jež platí příspěvky předem, do 90 dnů po odeslání výzvy;

b)	v případě uvedeném v písmenu a) tohoto odstavce jsou příspěvky na operaci podle čl. 25 odst. 1 hrazené členskými státy, které nezaplatily předem, zaplaceny po schválení dotyčnými členskými státy do pěti dnů poté, co správce odešle výzvu k úhradě příspěvků.

7.   Bez ohledu na čl. 32 odst. 3 může velitel operace částky, jež mu byly dány k dispozici, učinit předmětem závazku a vyplatit.

8.   Každý členský stát může změnit své rozhodnutí oznámením správci nejméně tři měsíce předem.

9.   Úroky z počátečního financování budou každoročně rozděleny mezi členské státy, jež platí příspěvky předem, a přidány k jejich prozatímním prostředkům. Dané částky budou oznámeny dotčeným členským státům v rámci procesu každoročního schvalování rozpočtu.

Článek 27

Náhrada předběžného financování

1.   Členský stát, třetí stát nebo případně mezinárodní organizace pověřený Radou k předběžnému financování části společných nákladů na operaci může získat náhradu od ATHENY na základě žádosti doplněné o nezbytné podklady a doručené správci nejpozději dva měsíce od skončení uvedené operace.

2.   Žádosti o náhradu smí být vyhověno, pouze je-li schválena velitelem operace – vykonává-li dosud svou funkci – a správcem.

3.   Je-li žádost o náhradu, kterou podá přispívající stát, schválena, může být náhrada odečtena od příští úhrady příspěvků, ke které správce uvedený stát vyzve.

4.   Není-li očekávána žádná výzva k úhradě příspěvků nebo překračuje-li schválená žádost o náhradu výši předpokládaného příspěvku, provede správce do 30 dnů výplatu částky určené k náhradě s ohledem na hotovostní tok ATHENY a na prostředky nezbytné ke krytí společných nákladů dané operace.

5.   Náhrada je splatná v souladu s tímto rozhodnutím, i v případě, že operace je zrušena.

6.   Náhrada zahrnuje úroky z částky, jež byla dána k dispozici prostřednictvím předběžného financování.

Článek 28

Výdaje spravované ATHENOU, které nejsou zahrnuty do společných nákladů

1.   Zvláštní výbor může na návrh správce, za pomoci velitele operace, nebo na návrh členského státu rozhodnout, že správa některých výdajů spojených s operací (dále jen „náklady nesené státy“) by měla být svěřena ATHENĚ, přestože za ně nadále odpovídají jednotlivé členské státy.

2.   Zvláštní výbor může rozhodnutím zmocnit velitele operace k uzavírání smluv jménem členských států, které se operace účastní, a případně třetích stran, k zajištění uvedených služeb a dodávek, které jsou financovány jako náklady nesené státy.

3.   Zvláštní výbor může rozhodnutím stanovit způsoby předběžného financování, pokud jde o náklady nesené státy.

4.   ATHENA vede účetní záznamy o nákladech nesených státy, které jí byly svěřeny a jež vynaložily jednotlivé členské státy a případně třetí strany. Každý měsíc zasílá všem členským státům, a případně uvedeným třetím stranám, výkaz výdajů, za které členský stát či třetí strana odpovídá a které vznikly jí nebo jejím pracovníkům během předchozího měsíce, a vyžádá si nezbytné finanční prostředky k úhradě těchto výdajů. Členské státy, a případně uvedené třetí strany, zaplatí ATHENĚ požadované finanční prostředky do 30 dnů od odeslání výzvy k úhradě.

Článek 29

Úroky z prodlení

1.   Neplní-li stát své finanční závazky, použijí se obdobně pravidla Unie o úrocích z prodlení pro platby příspěvků do rozpočtu E|U stanovená článkem 71 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (4).

2.   Není-li platba opožděna o více než deset dnů, úroky z prodlení se neúčtují. Je-li platba opožděna o více než deset dnů, účtují se úroky z prodlení za celou dobu prodlení.

KAPITOLA 8

PLNĚNÍ VÝDAJŮ

Článek 30

Zásady

1.   Prostředky ve správě ATHENY se používají podle zásad řádného finančního řízení, tj. hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti.

2.   Schvalující osoby odpovídají za plnění příjmů a výdajů ATHENY v souladu se zásadami řádného finančního řízení a za zajištění jejich legality a správnosti. K plnění výdajů přijímají schvalující osoby rozpočtové i právní závazky, potvrzují výdaje, schvalují platby a provádějí předběžné úkony nezbytné pro plnění prostředků. Schvalující osoba může pověřit plněním svých povinností jiné osoby rozhodnutím uvádějícím:

a)	pověřené osoby na vhodné úrovni;

b)	rozsah přenesených pravomocí a

c)	rozsah, ve kterém může pověřená osoba své pravomoci dále přenést.

3.   Zajišťuje se plnění prostředků podle zásady oddělení funkcí schvalující osoby a účetního. Funkce schvalující osoby a účetního jsou vzájemně neslučitelné. Každá platba z prostředků spravovaných ATHENOU musí být podepsána společně schvalující osobou a účetním.

4.   Aniž je dotčeno toto rozhodnutí, je-li plnění společných výdajů svěřeno členskému státu, orgánu Unie nebo případně mezinárodní organizaci, používají uvedený stát, orgán nebo organizace pravidla platná pro plnění vlastních výdajů. Plní-li správce výdaje přímo, dodržuje pravidla pro plnění oddílu „Rada“ souhrnného rozpočtu Evropské unie.

5.   Správce však může předložit prostřednictvím předsednictví Radě nebo zvláštnímu výboru návrhy pravidel pro plnění společných výdajů.

6.   Zvláštní výbor může schválit pravidla pro plnění společných výdajů, která se odchylují od odstavce 4.

Článek 31

Společné náklady vzniklé při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi nebo společné náklady přímo nesouvisející s konkrétní operací

Správce vykonává úkoly schvalující osoby pro výdaje ke krytí společných nákladů vzniklých při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi, jakož i společných nákladů, které není možné přímo spojit s konkrétní operací.

Článek 32

Společné operativní náklady

1.   Velitel operace plní úkoly schvalující osoby pro výdaje na úhradu společných operativních nákladů na operaci pod svým velením. Správce však plní úkoly schvalující osoby pro výdaje ke krytí společných operativních nákladů, které vznikají během přípravné fáze určité operace a které provádí přímo ATHENA, nebo které se vztahují k operaci po skončení její aktivní fáze.

2.   Správce převede veliteli operace na jeho žádost částky nezbytné k plnění výdajů na operaci z bankovního účtu ATHENY na bankovní účet určený velitelem operace a otevřený jménem ATHENY.

3.   Odchylně od čl. 18 odst. 5 vzniká stanovením referenční částky správci a veliteli operace, každému v rámci jeho pravomocí, právo přijímat závazky a platit výdaje na danou operaci až do výše procentní sazby referenční částky schválené podle čl. 25 odst. 1, pokud Rada nerozhodne o vyšší úrovni závazků.

Zvláštní výbor může na návrh správce nebo velitele operace a s ohledem na operační nutnost a naléhavost rozhodnout o závazcích a případně platbách dodatečných výdajů. Zvláštní výbor může rozhodnout o předložení věci prostřednictvím předsednictví příslušným přípravným útvarům v Radě, pokud nebudou operační okolnosti vyžadovat jiné řešení. Tato odchylná úprava se nepoužije ode dne přijetí rozpočtu pro danou operaci.

4.   Před přijetím rozpočtu pro operaci podávají správce a velitel operace nebo jeho zástupce, každý v rámci své působnosti, zvláštnímu výboru každý měsíc zprávy o výdajích způsobilých jako společné náklady na danou operaci. Zvláštní výbor může na návrh správce, velitele operace nebo členského státu vydat směrnice o plnění výdajů během tohoto období.

5.   Odchylně od čl. 18 odst. 5 je velitel operace oprávněn v případě bezprostředního ohrožení života pracovníků podílejících se na vojenské operaci EU plnit nezbytné výdaje na záchranu životů uvedených pracovníků nad rámec prostředků zanesených v rozpočtu. Uvědomí o tom co nejdříve správce a zvláštní výbor. V tom případě navrhne správce ve spolupráci s velitelem operace převody nezbytné ke krytí těchto neočekávaných výdajů. Není-li možné zajistit dostatečné finanční prostředky na uvedené výdaje převodem, předloží správce opravný rozpočet.

KAPITOLA 9

KONEČNÉ UPLATNĚNÍ SPOLEČNĚ FINANCOVANÉHO VYBAVENÍ A INFRASTRUKTURY

Článek 33

Vybavení a infrastruktura

1.   Velitel operace navrhne s ohledem na vypořádání operace, které velel, konečné uplatnění pro vybavení a infrastrukturu společně financované pro účely této operace. Zvláštnímu výboru podle potřeby navrhne odpovídající odpisovou sazbu.

2.   Po skončení aktivní fáze operace spravuje správce zbývající vybavení a infrastrukturu za účelem případného nalezení jejich konečného uplatnění. Zvláštnímu výboru podle potřeby navrhne odpovídající odpisovou sazbu.

3.   Odpisovou sazbu pro vybavení, infrastrukturu a další prostředky schválí zvláštní výbor co nejdříve.

4.   Konečné uplatnění pro společně financované vybavení a infrastrukturu schválí zvláštní výbor s ohledem na operativní potřeby a finanční kritéria. Konečné uplatnění může mít tuto podobu:

a)	v případě infrastruktury prodej nebo převod prostřednictvím ATHENY hostitelské zemi, členskému státu nebo třetí straně;

b)	v případě vybavení prodej prostřednictvím ATHENY členskému státu, hostitelské zemi nebo třetí straně, anebo uskladnění a údržba ATHENOU, členským státem nebo třetí stranou za účelem použití v další operaci.

5.   Při prodeji se vybavení a infrastruktura prodávají za svou tržní hodnotu, nebo nelze-li ji stanovit, za spravedlivou a rozumnou cenu zohledňující specifické místní podmínky.

6.   Prodej hostitelské zemi nebo třetí straně či převedení na ně musí být v souladu s příslušnými platnými bezpečnostními pravidly.

7.   Je-li rozhodnuto, že si ATHENA ponechá vybavení společně financované pro účely určité operace, mohou přispívající členské státy požadovat od ostatních zúčastněných členských států finanční vyrovnání. Zvláštní výbor složený ze zástupců všech zúčastněných členských států přijme na návrh správce vhodná rozhodnutí.

KAPITOLA 10

ÚČETNICTVÍ A INVENTÁRNÍ SOUPIS

Článek 34

Účtování společných operativních nákladů

Velitel operace vede účetní záznamy o převodech prostředků, které přijal od ATHENY, o výdajích, ke kterým přijal závazky, a o platbách, které provedl, a příjmech, které obdržel, jakož i inventární soupis movitého majetku financovaného z rozpočtu ATHENY a používaného pro operaci pod jeho velením.

Článek 35

Konsolidovaná účetní závěrka

1.   Účetní vede účetní záznamy o vyžádaných příspěvcích a uskutečněných převodech. Sestavuje také účetní závěrku společných nákladů vzniklých při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi a operativních výdajů a příjmů, které jsou plněny na přímou odpovědnost správce.

2.   Účetní sestavuje konsolidovanou účetní závěrku příjmů a výdajů ATHENY. Každý velitel operace zasílá účetnímu účty výdajů, ke kterým přijal závazky, a plateb, které provedl, jakož i příjmů, které obdržel.

KAPITOLA 11

AUDIT A PŘEDKLÁDÁNÍ ÚČTŮ

Článek 36

Pravidelné zprávy pro zvláštní výbor

Každé tři měsíce předloží správce zvláštnímu výboru zprávu o plnění příjmů a výdajů od počátku rozpočtového roku. Za tímto účelem podá každý velitel operace správci zprávu o výdajích na společné operativní náklady na operaci pod svým velením.

Článek 37

Podmínky provádění kontrol

1.   Osoby pověřené auditem příjmů a výdajů ATHENY musí před zahájením činnosti získat náležité prověření opravňující je k přístupu k utajovaným materiálům uloženým v Radě nejméně do úrovně „Secret UE“, nebo případně rovnocenné prověření od členského státu nebo NATO. Tyto osoby dbají na dodržování důvěrnosti informací a ochranu údajů, které se při výkonu svých auditorských úkolů dozvědí, v souladu s pravidly pro tyto informace a údaje.

2.   Osoby pověřené auditem příjmů a výdajů ATHENY mají neprodleně a bez předchozího ohlášení přístup k dokumentům a k obsahu všech nosičů údajů, které se uvedených příjmů a výdajů týkají, a do prostor, v nichž jsou uvedené dokumenty a nosiče údajů uloženy. Mohou si pořizovat jejich kopie. Osoby podílející se na plnění příjmů a výdajů ATHENY poskytují správci a osobám pověřeným auditem uvedených příjmů a výdajů nezbytnou pomoc při plnění jejich úkolů.

Článek 38

Externí audit účetnictví

1.   Bylo-li plnění výdajů ATHENY svěřeno členskému státu, orgánu Unie nebo mezinárodní organizaci, uplatňuje uvedený stát, orgán nebo organizace pravidla platná pro kontrolu vlastních výdajů.

2.   Správce nebo osoby jím jmenované mohou však kdykoli provést kontrolu společných nákladů ATHENY vzniklých při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi nebo společných operativních nákladů na operaci. Kromě toho může zvláštní výbor jmenovat kdykoli na návrh správce nebo členského státu externí auditory, jejichž úkoly a podmínky zaměstnání sám stanoví.

3.   Za účelem vnějšího auditu se zřizuje šestičlenný sbor auditorů. Zvláštní výbor jmenuje z řad kandidátů navržených členskými státy členy na období tří let, které lze jednou prodloužit. Zvláštní výbor může funkční období členů prodloužit až o šest měsíců.

Kandidáti musí být členy nejvyšší vnitrostátní auditní instituce v členském státě nebo být touto institucí doporučeni a musí poskytovat odpovídající záruky bezpečnosti a nezávislosti. Musí být k dispozici podle potřeby tak, aby mohli plnit úkoly jménem ATHENY. Při plnění těchto úkolů:

a)	jsou členové sboru nadále placeni z prostředků své původní instituce; ATHENA nese náklady na služební cestu v souladu s pravidly platnými pro úředníky Evropské unie na odpovídajícím platovém stupni;

b)	členové sboru nesmějí vyžadovat ani přijímat pokyny od nikoho jiného než od zvláštního výboru; v rámci svého auditního mandátu jsou sbor auditorů a jeho členové zcela nezávislí a výhradně odpovědní za provedení vnější kontroly účetnictví;

c)	členové sboru podávají zprávu o plnění svých úkolů pouze zvláštnímu výboru;

d)

členové sboru ověřují během finančního roku, jakož i ex post, prostřednictvím kontrol na místě a kontrol účetních dokladů, zda jsou výdaje financované nebo v počáteční fázi financované ATHENOU plněny v souladu s platnými právními předpisy a zásadami řádného finančního řízení, tj. hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti, a zda jsou vnitřní kontroly přiměřené.

Sbor auditorů volí každým rokem svého předsedu z řad svých členů nebo může prodloužit funkční období dosavadního předsedy. Přijímá pravidla pro audit prováděný svými členy v souladu s nejpřísnějšími mezinárodními standardy. Sbor auditorů schvaluje auditorské zprávy vypracované svými členy před jejich předáním správci a zvláštnímu výboru.

4.   Zvláštní výbor může případ od případu a v reakci na konkrétní potřeby rozhodnout o použití jiných externích subjektů.

5.   Náklady na audit prováděný auditory jménem ATHENY se považují za společné náklady, které hradí ATHENA.

Článek 39

Interní audit účetnictví

1.   Na návrh správce a poté, co informoval zvláštní výbor, jmenuje generální tajemník Rady interního auditora ATHENY a nejméně jednoho zástupce interního auditora na období tří let, které lze jednou prodloužit; interní auditoři musí mít nezbytnou odbornou kvalifikaci a poskytovat odpovídající záruky bezpečnosti a nezávislosti. Interní auditor nemůže být ani schvalující osobou, ani účetním; nemůže se podílet na přípravě finančních výkazů.

2.   Interní auditor podává správci zprávy o otázkách týkajících se rizik tak, že vydává nezávislá stanoviska ke kvalitě řídicích a kontrolních systémů a doporučení pro zlepšení vnitřní kontroly operací a na podporu řádného finančního řízení. Odpovídá zejména za posuzování vhodnosti a účinnosti vnitřních řídicích systémů a výkonu útvarů při provádění politik a plnění cílů s ohledem na rizika s nimi spojená.

3.   Interní auditor vykonává své povinnosti v rámci všech útvarů podílejících se na vybírání příjmů ATHENY nebo na plnění výdajů financovaných ATHENOU.

4.   Interní auditor provede během daného rozpočtového roku podle potřeby jeden nebo více auditů. O svých závěrech a doporučeních podá zprávu správci a informuje o nich velitele operace. Velitel operace a správce zajistí, aby na základě doporučení vyplývajících z auditu byla přijata následná opatření.

5.   Správce každoročně podá zvláštnímu výboru zprávu o vykonané práci v oblasti interního auditu, v níž je uveden počet a druh provedených interních auditů, zjištěné výsledky, učiněná doporučení a opatření přijatá na základě těchto doporučení.

6.   Každý velitel operace dále umožní internímu auditorovi neomezený přístup k operaci, jíž velí. Interní auditor ověřuje řádné fungování finančních a rozpočtových systémů a postupů a zajišťuje fungování důkladných a účinných systémů vnitřní kontroly.

7.   Výsledky činnosti a zprávy interního auditora jsou spolu se všemi souvisejícími podklady poskytnuty k dispozici sboru auditorů.

Článek 40

Výroční předávání účtů a účetní závěrka

1.   Každý velitel operace poskytne účetnímu ATHENY do 31. března po skončení rozpočtového roku nebo do čtyř měsíců po skončení operace, které velí, podle toho, která událost nastane dříve, nezbytné informace s cílem sestavit roční účetní závěrku týkající se společných nákladů, roční účetní závěrku týkající se výdajů předběžně financovaných a uhrazených podle článku 28 a roční zprávu o činnosti.

2.   Správce sestaví za pomoci účetního a každého velitele operace do 15. května následujícího po skončení rozpočtového roku finanční výkazy a výroční zprávu o činnosti a předloží je zvláštnímu výboru a sboru auditorů.

3.   Do osmi týdnů po předání finančních výkazů poskytne zvláštnímu výboru sbor auditorů výrok k auditu a správce, kterému je nápomocen účetní a všichni velitelé operací, mu poskytne auditované finanční výkazy ATHENY.

4.   Do 30. září následujícího po skončení rozpočtového roku poskytne sbor auditorů zvláštnímu výboru zprávu o auditu a zvláštní výbor posoudí zprávu o auditu, výrok k auditu a finanční výkazy s cílem udělit správci, účetnímu a každému veliteli operace absolutorium.

5.   Účetní a každý velitel operace uchovávají, každý na své úrovni, všechny účty a inventární soupisy po dobu pěti let ode dne udělení absolutoria. Po skončení operace zajistí velitel operace předání všech účtů a inventárních soupisů účetnímu.

6.   Zvláštní výbor rozhodne zanést prostřednictvím opravného rozpočtu zůstatek skutečného rozpočtového výnosu za rozpočtový rok, za který byly účty schváleny, jako příjem nebo výdaj do rozpočtu na následující rozpočtový rok. Zvláštní výbor může nicméně rozhodnout zanést prostřednictvím opravného rozpočtu zůstatek výše uvedeného rozpočtového výnosu poté, co obdrží výrok k auditu od sboru auditorů.

7.   Část zůstatku skutečného rozpočtového výnosu za rozpočtový rok, která vznikla použitím prostředků vyčleněných ke krytí společných nákladů vzniklých při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi, je započtena proti příštím příspěvkům zúčastněných členských států.

8.   Část zůstatku skutečného rozpočtového výnosu za rozpočtový rok, která vznikla použitím prostředků vyčleněných ke krytí společných operativních nákladů na danou operaci, je započtena proti příštím příspěvkům členských států, které na uvedenou operaci přispěly.

9.   Nemůže-li být náhrada provedena odečtením od příspěvků placených ATHENĚ, vrátí se zůstatek skutečného rozpočtového výnosu dotyčným členským státům v souladu s klíčem HND příslušného roku provedení náhrady.

10.   Každý členský stát účastnící se operace může správci každý rok do 31. března, případně prostřednictvím velitele operace, poskytnout údaje o doplňkových nákladech, jež mu vznikly v souvislosti s operací během předchozího rozpočtového roku. Údaje se rozepíší tak, aby byly patrné hlavní výdajové položky. Správce tyto údaje uspořádá, aby zvláštní výbor získal přehled o doplňkových nákladech operace.

Článek 41

Uzavření účtů za operaci

1.   Po skončení operace může zvláštní výbor na návrh správce nebo členského státu rozhodnout, že správce za pomoci účetního a velitele operace předloží zvláštnímu výboru finanční výkazy za tuto operaci, a to alespoň ke dni skončení operace, a je-li to možné, až ke dni vypořádání operace. Lhůta uložená správci nesmí být kratší než čtyři měsíce ode dne skončení operace.

2.   Není-li možné ve stanovené lhůtě zahrnout do finančních výkazů příjmy a výdaje spojené s konečným vypořádáním této operace, uvedou se tyto příjmy a výdaje ve finančních výkazech pro ATHENU a zvláštní výbor je posoudí v souvislosti s postupem uvedeným v článku 40.

3.   Zvláštní výbor na základě výroku sboru auditorů schválí finanční výkazy pro danou operaci, které mu byly předloženy. Za tuto operaci udělí správci, účetnímu a každému veliteli operace absolutorium.

4.   Nemůže-li být náhrada provedena odečtením od příspěvků placených ATHENĚ, vrátí se zůstatek skutečného rozpočtového výnosu dotyčným členským státům v souladu s klíčem HND příslušného roku provedení náhrady.

KAPITOLA 12

RŮZNÁ USTANOVENÍ

Článek 42

Odpovědnost

1.   Podmínky disciplinární nebo trestní odpovědnosti velitele operace, správce a ostatních pracovníků, zejména pracovníků orgánů Unie nebo členských států, se v případě pochybení nebo nedbalosti při plnění rozpočtu řídí služebním řádem nebo režimem použitelným na tyto pracovníky. ATHENA je kromě toho oprávněna zahájit z vlastního podnětu nebo na žádost přispívajícího státu proti uvedeným pracovníkům občanské soudní řízení.

2.   Unie ani generální tajemník Rady nesmějí být za žádných okolností přispívajícím státem činěni odpovědnými za důsledky plnění svých povinností prostřednictvím správce, účetního nebo pověřených pracovníků.

3.   Smluvní odpovědnost, která může vyplývat ze smluv uzavřených v souvislosti s plněním rozpočtu, nesou přispívající státy prostřednictvím ATHENY. Smluvní odpovědnost se řídí právem rozhodným pro dotčené smlouvy.

4.   V případě mimosmluvní odpovědnosti hradí každou škodu způsobenou operačním velením, velením ozbrojených sil nebo velením operačních složek v rámci krizové struktury, jejichž složení schvaluje velitel operace, nebo jejich pracovníky při plnění jejich povinností přispívající stát prostřednictvím ATHENY v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států a se statutem příslušníků ozbrojených sil platným v prostoru operace.

5.   Přispívající stát nesmí za žádných okolností činit Unii ani členské státy odpovědnými za smlouvy uzavírané v rámci plnění rozpočtu ani za škody způsobené jednotkami a útvary krizové struktury, jejichž složení schvaluje velitel operace, nebo jejich pracovníky při plnění jejich povinností.

Článek 43

Přezkum a revize

V případě potřeby se na žádost členského státu nebo po každé operaci provede přezkum tohoto rozhodnutí nebo jeho části, včetně příloh. Revize se provede alespoň jednou za tři roky. V průběhu přezkumu či revize se lze obrátit na všechny odborníky, kteří by mohli přispět k dané činnosti, zejména na řídící orgány ATHENY.

Článek 44

Závěrečná ustanovení

Rozhodnutí 2008/975/SZBP se zrušuje.

Článek 45

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

---

(1)  Úř. věst. L 63, 28.2.2004, s. 68.

(2)  Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 96.

(3)  Úř. věst. L 163, 23.6.2007, s. 17.

(4)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

---

---

---

---

---

23.12.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/54

---

ROZHODNUTÍ RADY 2011/872/SZBP

ze dne 22. prosince 2011,

kterým se aktualizuje seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu, a kterým se zrušuje rozhodnutí 2011/430/SZBP

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 27. prosince 2001 přijala Rada společný postoj 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu (1).

(2)	Dne 18. července 2011 přijala Rada rozhodnutí 2011/430/SZBP, kterým se aktualizuje seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP (2).

(3)	V souladu s čl. 1 odst. 6 společného postoje 2001/931/SZBP je nutné provést úplný přezkum seznamu osob, skupin a subjektů, na něž se vztahuje rozhodnutí 2011/430/SZBP.

(4)	Toto rozhodnutí obsahuje výsledky přezkumu, který Rada provedla, pokud jde o osoby, skupiny a subjekty, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP.

(5)

Rada dospěla k závěru, že osoby, skupiny a subjekty, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP, byly zapojeny do teroristických činů ve smyslu čl. 1 odst. 2 a 3 společného postoje 2001/931/SZBP, že příslušné orgány ve vztahu k nim přijaly rozhodnutí ve smyslu čl. 1 odst. 4 uvedeného společného postoje a že by i nadále měly být předmětem zvláštních omezujících opatřeních stanovených v uvedeném společném postoji.

(6)	Seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP, by měl být odpovídajícím způsobem aktualizován a rozhodnutí 2011/430/SZBP by mělo být zrušeno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP, je obsažen v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Rozhodnutí 2011/430/SZBP se zrušuje.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 93.

(2)  Úř. věst. L 188, 19.7.2011, s. 47.

---

---

23.12.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/57

---

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 14. prosince 2011

o stanovení množství a přidělení kvót na období od 1. ledna do 31. prosince 2012 pro látky regulované nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu

(oznámeno pod číslem K(2011) 9196)

(Pouze anglické, francouzské, italské, německé, nizozemské, polské, portugalské, řecké a španělské znění je závazné)

(2011/873/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (1), a zejména na čl. 10 odst. 2 a článek 16 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Propuštění dovezených regulovaných látek do oběhu v Unii podléhá množstevním limitům, jak je stanoveno v článku 16 nařízení (ES) č. 1005/2009.

(2)	Komise musí dále stanovit množství regulovaných látek jiných než hydrochlorfluoruhlovodíků, která lze použít pro základní laboratorní a analytická použití, a podniky, které mohou dané látky používat.

(3)

Stanovením přidělených kvót pro základní laboratorní a analytické použití podle nařízení Komise (EU) č. 537/2011 ze dne 1. června 2011 o mechanismu pro přidělování množství regulovaných látek povolených pro laboratorní a analytická použití v Unii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (2), se má zajistit dodržování množstevních limitů stanovených v čl. 10 odst. 6. Jelikož tyto množstevní limity zahrnují množství hydrochlorfluoruhlovodíků povolená pro laboratorní a analytická použití, mělo by se toto rozhodnutí vztahovat i na výrobu a dovoz hydrochlorfluoruhlovodíků zahrnutých do tohoto přiděleného množství.

(4)

Komise zveřejnila oznámení podnikům, které mají v roce 2012 v úmyslu dovážet do Evropské unie regulované látky, které poškozují ozonovou vrstvu, nebo je z ní vyvážet, a podnikům, které mají v úmyslu požádat na rok 2012 o kvóty na tyto látky určené k laboratorním a analytickým použitím (2011/C 75/05) (3), a na základě toho obdržela prohlášení o zamýšlených dovozech na rok 2012.

(5)	Množstevní limity a kvóty by měly být určeny pro období od 1. ledna do 31. prosince 2012, což odpovídá cyklu podávání zpráv podle Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu.

(6)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 25 odst. 1 nařízení (ES) č. 1005/2009,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Množství pro propuštění do volného oběhu

1.   Množství regulovaných látek ve skupině I (chlorfluoruhlovodíky 11, 12, 113, 114 a 115) a ve skupině II (jiné plně halogenované chlorfluoruhlovodíky), na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 1005/2009 a které může být propuštěno do volného oběhu v Unii v roce 2012 ze zdrojů mimo Unii, činí 11 185 000 kg potenciálu poškozování ozonové vrstvy.

2.   Množství regulovaných látek ve skupině III (halony), na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 1005/2009 a které může být propuštěno do volného oběhu v Unii v roce 2012 ze zdrojů mimo Unii, činí 15 761 510 kg potenciálu poškozování ozonové vrstvy.

3.   Množství regulovaných látek ve skupině IV (tetrachlormethan), na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 1005/2009 a které může být propuštěno do volného oběhu v Unii v roce 2012 ze zdrojů mimo Unii, činí 8 800 220 kg potenciálu poškozování ozonové vrstvy.

4.   Množství regulovaných látek ve skupině V (1,1,1-trichlorethan), na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 1005/2009 a které může být propuštěno do volného oběhu v Unii v roce 2012 ze zdrojů mimo Unii, činí 1 000 015 kg potenciálu poškozování ozonové vrstvy.

5.   Množství regulovaných látek ve skupině VI (methylbromid), na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 1005/2009 a které může být propuštěno do volného oběhu v Unii v roce 2012 ze zdrojů mimo Unii, činí 889 320 kg potenciálu poškozování ozonové vrstvy.

6.   Množství regulovaných látek ve skupině VII (hydrobromfluoruhlovodíky), na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 1005/2009 a které může být propuštěno do volného oběhu v Unii v roce 2012 ze zdrojů mimo Unii, činí 1 065,8 kg potenciálu poškozování ozonové vrstvy.

7.   Množství regulovaných látek ve skupině VIII (hydrochlorfluoruhlovodíky), na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 1005/2009 a které může být propuštěno do volného oběhu v Unii v roce 2012 ze zdrojů mimo Unii, činí 4 581 681,8 kg potenciálu poškozování ozonové vrstvy.

8.   Množství regulovaných látek ve skupině IX (bromchlormethan), na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 1005/2009 a které může být propuštěno do volného oběhu v Unii v roce 2012 ze zdrojů mimo Unii, činí 294 012 kg potenciálu poškozování ozonové vrstvy.

Článek 2

Přidělení kvót pro propuštění do volného oběhu

1.   Kvóty na chlorfluoruhlovodíky 11, 12, 113, 114 a 115 a jiné plně halogenované chlorfluoruhlovodíky na období od 1. ledna do 31. prosince 2012 se přidělují podnikům podle přílohy I na účely uvedené v téže příloze.

2.   Kvóty na halony na období od 1. ledna do 31. prosince 2012 se přidělují podnikům podle přílohy II na účely uvedené v téže příloze.

3.   Kvóty na tetrachlormethan na období od 1. ledna do 31. prosince 2012 se přidělují podnikům podle přílohy III na účely uvedené v téže příloze.

4.   Kvóty na 1,1,1-trichlorethan na období od 1. ledna do 31. prosince 2012 se přidělují podnikům podle přílohy IV na účely uvedené v téže příloze.

5.   Kvóty na methylbromid na období od 1. ledna do 31. prosince se přidělují podnikům podle přílohy V na účely uvedené v téže příloze.

6.   Kvóty na hydrobromfluoruhlovodíky na období od 1. ledna do 31. prosince se přidělují podnikům podle přílohy VI na účely uvedené v téže příloze.

7.   Kvóty na hydrochlorfluoruhlovodíky na období od 1. ledna do 31. prosince 2012 se přidělují podnikům podle přílohy VII na účely uvedené v téže příloze.

8.   Kvóty na bromchlormethan na období od 1. ledna do 31. prosince 2012 se přidělují podnikům podle přílohy VIII na účely uvedené v téže příloze.

9.   Individuální dovozní kvóty pro podniky jsou stanoveny v příloze IX.

Článek 3

Kvóty pro laboratorní a analytická použití

Kvóty pro dovoz a výrobu regulovaných látek pro laboratorní a analytická použití na rok 2012 se přidělují podnikům uvedeným v příloze X.

Maximální množství přidělená těmto podnikům, která lze v roce 2012 vyrobit nebo dovézt pro laboratorní a analytická použití, jsou stanovena v příloze XI.

Článek 4

Doba platnosti

Toto rozhodnutí se použije od 1. ledna 2012 a jeho použitelnost skončí dnem 31. prosince 2012.

Článek 5

Určení

Toto rozhodnutí je určeno těmto podnikům:

ABCR Dr. Braunagel GmbH & Co. (DE) Im Schlehert 10 76187 Karlsruhe Německo

Aesica Queenborough Ltd. North S.eet Queenborough Kent, ME11 5EL Spojené království

Airbus Operations S.A.S. Route de Bayonne 316 31300 Toulouse Francie

Albany Molecular Research (UK) Ltd Mostyn Road Holywell Flintshire, CH8 9DN Spojené království

Albemarle Europe SPRL Parc Scientifique Einstein Rue du Bosquet 9 1348 Louvain-la-Neuve Belgie

ALFA Agricultural Supplies SA 73, Ethnikis Antistasseos Str, 152 31 Chalandri, Athens Řecko

Arkema France S.A. 420, rue d’Estienne D’Orves 92705 Colombes Cedex Francie

Arkema Quimica S.A. Avenida de Burgos 12 28036 Madrid Španělsko

Ateliers Bigata SAS 10, rue Jean Baptiste Perrin, 33320 Eysines Cedex Francie

BASF Agri Production SAS 32 rue de Verdun 76410 Saint-Aubin lès Elbeuf Francie

Bayer Crop Science AG Gebäude A729 41538 Dormagen Německo

Dow Deutschland Anlagengesellschaft mbH Bützflether Sand 21683 Stade Německo

DuPont de Nemours (Nederland) BV Baanhoekweg 22 3313 LA Dordrecht Nizozemsko

Dyneon GmbH Werk Gendorf Industrieperkstrasse 1 84508 Burgkirchen Německo

Eras Labo 222 D1090 38330 Saint Nazaire les Eymes Francie

Eusebi Impianti Srl Via Mario Natalucci 6 60131 Ancona Itálie

Eusebi Service Srl Via Vincenzo Pirani 4 60131 Ancona Itálie

Fire Fighting Enterprises Ltd. 9 Hunting Gate, Hitchin SG4 0TJ Spojené království

Fujifilm Electronic Materials (Europe) NV Keetberglaan 1 A Haven 1061 2070 Zwijndrecht Belgie

Halon & Refrigerants Services Ltd. J.Reid Trading Estate Factory Road, Sandycroft Deeside, Flintshire CH5 2QJ Spojené království

Harp International Ltd Gellihirion Industrial Estate Rhondda, Cynon Taff Pontypridd CF37 5SX Spojené království

Honeywell Fluorine Products Europe B.V. Laarderhoogtweg 18 1101 EA Amsterdam Nizozemsko

Honeywell Specialty Chemicals GmbH Wunstorfer Strasse 40 Postfach 100262 30918 Seelze Německo

Hovione Farmaciencia SA Sete Casas 2674-506 Loures Portugalsko

ICL-IP Europe B.V. Fosfaatweeg 48 1013 BM Amsterdam Nizozemsko

Laboratorios Miret SA Geminis 4, 08228 Terrassa, Barcelona Španělsko

LGC Standards GmbH Mercatorstr. 51 46485 Wesel Německo

LPG Tecnicas en Extincion de Incendios SL C/Mestre Joan Corrales 107-109 08950 Esplugas de Llobregat, Barcelona Španělsko

Mebrom NV Assenedestraat 4 9940 Rieme Ertvelde Belgie

Merck KgaA Frankfurter Strasse 250 64271 Darmstadt Německo

Mexichem UK Ltd. PO Box 13 The Heath Runcorn Cheshire WA7 4QX Spojené království

Ministry of Defence Defence Fuel Lubricants and Chemicals P.O. Box 10.000 1780 CA Den Helder Nizozemsko

Panreac Quimica S.L.U. Pol. Ind. Pla de la Bruguera, C/Garraf 2 08211 Castellar del Vallès-Barcelona Španělsko

Poż-Pliszka Sp. z o.o. ul.Szczecińska 45 80-392 Gdańsk Polsko

R.P. Chem s.r.l. Via San Michele 47 31062 Casale sul Sile (TV) Itálie

Safety Hi-Tech S.r.l. Via Cavour 96 67051 Avezzano (AQ) Itálie

Savi Technologie Sp. z o.o. Ul. Wolnosci 20 Psary 51-180 Wroclaw Polsko

Sicor Srl Via Terazzano 77 20017 Rho Itálie

Sigma Aldrich Chemie GmbH Riedstrasse 2 89555 Steinheim Německo

Sigma Aldrich Chimie SARL 80, rue de Luzais L’isle d’abeau Chesnes 38297 St Quentin Fallavier Francie

Sigma Aldrich Company Ltd The Old Brickyard, New Road Gillingham SP8 4XT Spojené království

Solvay Fluor GmbH Hans-Böckler-Allee 20 30173 Hannover Německo

Solvay Fluores France 25 rue de Clichy 75442 Paris Francie

Solvay Specialty Polymers France SAS Avenue de la Republique 39501 Tavaux Cedex Francie

Solvay Solexis S.p.A. Viale Lombardia 20 20021 Bollate (MI) Itálie

Sterling S.r.l. Via della Carboneria 30 06073 Solomeo di Corciano (PG) Itálie

Syngenta Crop Protection Surrey Research Park 30 Priestly Road Guildford Surrey GU2 7YH Spojené království

Tazzetti S.p.A. Corso Europa n. 600/a 10070 Volpiano (TO) Itálie

TEGA Technische Gase und Gastechnik GmbH Werner-von-Siemens-Strasse 18 97076 Würzburg Německo

Thomas Swan & Co Ltd. Rotary Way Consett County Durham DH8 7ND Spojené království

Total Feuerschutz GmbH Industriestr 13 68526 Ladenburg Německo

---

(1)  Úř. věst. L 286, 31.10.2009, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 147, 2.6.2011, s. 4.

(3)  Úř. věst. C 75, 9.3.2011, s. 4.

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---