a)

prodej, dodávky, převod nebo vývoz vybavení, které může být použito k vnitřním represím, určeného výhradně pro humanitární nebo ochranné účely nebo pro programy budování institucí prováděné Organizací spojených národů (OSN) a Evropskou unií nebo pro operace Evropské unie a OSN pro řešení krizí;

b)

prodej, dodávky, převod nebo vývoz nesmrtonosného vybavení, které může být použito k vnitřním represím, určeného výhradně k tomu, aby policii a četnictvu Guinejské republiky umožnilo používat pouze vhodnou a přiměřenou sílu při udržování veřejného pořádku;

c)

poskytnutí financování, finanční pomoci, technické pomoci, zprostředkovatelských služeb a jiných služeb souvisejících s vybavením nebo programy a operacemi uvedenými v písmenech a) a b);

d)

poskytnutí financování, finanční pomoci, technické pomoci, zprostředkovatelských služeb a jiných služeb souvisejících s nesmrtonosným vojenským vybavením určeným výhradně pro humanitární nebo ochranné účely, pro programy budování institucí prováděné OSN a Evropskou unií nebo pro operace Evropské unie a OSN pro řešení krizí;

e)

poskytnutí financování, finanční pomoci, technické pomoci, zprostředkovatelských služeb a jiných služeb souvisejících s nesmrtonosným vojenským vybavením určeným výhradně k tomu, aby policii a četnictvu Guinejské republiky umožnilo používat pouze vhodnou a přiměřenou sílu při udržování veřejného pořádku;

f)

poskytnutí financování, finanční pomoci, technické pomoci, zprostředkovatelských služeb a jiných služeb souvisejících s nebojovými vozidly vyrobenými za použití materiálů, jež poskytují balistickou ochranu, nebo těmito materiály vybavenými, která jsou určena výhradně k ochraně zaměstnanců Evropské unie a jejích členských států v Guinejské republice.“

—

popis kandidátova vzdělání, praxe a dosažených vynikajících výsledků vztahujících se k cílům opatření a kritériím, jež mají pamětihodnosti splňovat,

—

zvolení konkrétní kategorie odborných znalostí a vysvětlení této volby.

—

povinností, které s sebou tato pozice přináší, a jsem schopen/schopna práci v evropském panelu ročně věnovat příslušný počet pracovních dnů,

—

skutečnosti, že členství v evropském panelu není čestná funkce, že budu za tuto práci dostávat od Komise honorář a uhradí mi cestovné a náklady na ubytování,

—

skutečnosti, že příslušné povinnosti vyžadují nezávislost a že budu muset každý rok podepsat prohlášení, v němž potvrdím, že u mě nedochází k žádnému existujícímu nebo možnému střetu zájmů, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 5 rozhodnutí č. 1194/2011/EU.“

—

situace 1: Registrace organizací s místy ve více než jednom členském státu EU (společná registrace organizací z EU),

—

situace 2: Registrace jediné nebo společné organizace s místy ve třetích zemích (registrace organizací ze třetích zemí) a

—

situace 3: Registrace organizací s místy jak v členských státech EU, tak ve třetích zemích (globální registrace).

—

určením příslušného orgánu,

—

udělením akreditace nebo licence environmentálních ověřovatelů působících mimo EU,

—

koordinací mezi členskými státy u těchto postupů,

—

dodržováním právních předpisů ve třetích zemích,

—

prodloužením, zrušením a pozastavením společných registrací.

Sídlo organizace znamená řídící subjekt na vrcholu organizace s více místy, který řídí a koordinuje hlavní funkce organizace, např. strategické plánování, komunikaci, daně, právní záležitosti, uvádění na trh, finance a další.

Správní ústředí znamená místo jiné než sídlo organizace s více místy speciálně určené pro účely registrace podle nařízení o systému EMAS, kde se zajišťuje kontrola a koordinace systému environmentálního řízení.

Hlavní příslušný orgán znamená příslušný orgán zodpovědný za postup společné registrace organizací z EU, registrace organizací ze třetích zemí a globální registrace.

—

V případě situace 1 (společná registrace organizací z EU) je hlavním příslušným orgánem příslušný orgán z členského státu, ve kterém se nachází sídlo nebo správní ústředí žádající organizace.

—

V případě registrace organizací ze třetích zemí a globální registrace jím je příslušný orgán z členského státu, který zajišťuje registraci organizací ze zemí mimo Společenství a kde je akreditován ověřovatel. Jinými slovy, za prvé musí členský stát zajišťovat registraci organizací ze třetích zemí a za druhé musí být k dispozici ověřovatelé, kteří jsou akreditováni nebo licencováni pro ověřování ve třetích zemích, kde se nacházejí místa zahrnutá do postupu registrace.

3.1.1

Organizace musí vždy splňovat právní požadavky EU a vnitrostátní právní požadavky, které se použijí pro místa zahrnutá do registrace v systému EMAS.

3.1.2

Podle přílohy IV bodu B písm. g) nařízení o systému EMAS obsahuje environmentální prohlášení organizací odkaz na příslušné požadavky vyplývající z právních předpisů týkajících se životního prostředí.

3.1.3

Za účelem poskytnutí „materiálů nebo dokumentů, které prokazují dodržování právních předpisů“ podle čl. 4 odst. 4 nařízení o systému EMAS může organizace poskytnout prohlášení od příslušných donucovacích orgánů, která zaručují, že neexistují důkazy o nedodržování příslušných požadavků a/nebo že se společnost neúčastní řízení k zajištění dodržování práv, soudního řízení nebo řízení o stížnosti. Ověřovatelé – jako součást postupu ověřování – zkontrolují všechny environmentální licence nebo povolení, která se použijí pro organizaci, nebo jakýkoli další druh důkazu v souladu s právním systémem, který funguje v členském státě, kde se dané místo nachází.

3.2.1.

V případě společné registrace organizací z EU je pro stanovení hlavního příslušného orgánu rozhodující poloha sídla nebo správního ústředí organizace (v tomto pořadí).

3.2.2.

V případě společné registrace organizací z EU spolupracuje hlavní příslušný orgán výhradně se všemi příslušnými orgány v členských státech, kde se nacházejí místa zahrnutá do postupu společné registrace.

3.2.3.

Hlavní příslušný orgán je zodpovědný za registraci a bude koordinovat postup s dalšími dotčenými příslušnými orgány.

Hlavní příslušný orgán neprovede registraci, pozastavení, zrušení nebo prodloužení registrace organizace, pokud příslušný orgán z jiného členského státu, kde se nacházejí místa organizace zahrnutá do registrace, nesouhlasí s registrací, pozastavením, zrušením nebo prodloužením registrace (viz oddíly 3.4 a 3.6 této příručky). Jak je uvedeno v oddíle 3.4.6, hlavní příslušný orgán se rovněž může rozhodnout pokračovat v postupu společné registrace v menším rozsahu (např. bez sporného místa).

3.2.4.

Příslušné orgány by měly koordinovat své aktivity s akreditačními a licenčními orgány ve svých členských státech, aby zajistily, že jak příslušný orgán, tak akreditační a licenční orgán jsou schopny vykonávat své úkoly koordinovaně.

3.2.5.

Obecné zásady a specifické postupy koordinace mezi příslušnými orgány stanoví a schválí fórum příslušných orgánů do šesti měsíců po přijetí této příručky. Poté budou předloženy k přijetí v souladu s regulativním postupem s kontrolou podle čl. 48 odst. 2 a čl. 49 odst. 3 nařízení o systému EMAS.

3.2.6.

Fórum příslušných orgánů vytvoří standardizované formuláře ve všech úředních jazycích Evropské unie pro provádění „postupů koordinace“ uvedených výše. Aby se umožnila účinná komunikace a omezilo se na minimum nedorozumění plynoucí z jazykových obtíží, budou standardizované formuláře sestávat převážně z kolonek na zaškrtávání a pouze velmi omezeného počtu políček pro „komentář“, která mohou obsahovat volný text. Měly by se uchovávat písemné důkazy o této komunikaci prostřednictvím běžné pošty, e-mailů nebo faxů pro případ sporů mezi příslušnými orgány.

Výše uvedené formuláře by v podobě aktualizovatelné přílohy měly zahrnovat seznam platných poplatků týkajících se všech členských států.

3.3.1

Obecná pravidla pro environmentální ověřovatele systému EMAS, jejich akreditace nebo licence a pro proces ověřování stanoví kapitoly V a VI nařízení o systému EMAS.

3.3.2

Ověřování systému environmentálního řízení a schvalování environmentálního prohlášení systému EMAS musí provést environmentální ověřovatel systému EMAS, který je akreditován nebo licencován pro příslušný rozsah v souladu s kódy NACE (2).

3.3.3

V případě registrace organizace s více místy a činnostmi musí akreditace ověřovatele či ověřovatelů zahrnovat všechny kódy NACE míst a činností organizace. Pokud není ověřovatel akreditován nebo licencován pro všechny příslušné kódy NACE, zapojí se ve vhodných případech další akreditovaní environmentální ověřovatelé skrze spolupráci na případu. Je na organizaci, která usiluje o registraci, aby se rozhodla, zda s ohledem na článek 4 nařízení o systému EMAS chce zapojit několik akreditovaných ověřovatelů. Vedle důvodů, jako je nedostatek ověřovatelů akreditovaných pro příslušné kódy NACE, mohou mít organizace k využití několika ověřovatelů i jiné důvody (např. místní zkušenosti, jazykové znalosti nebo přání kombinovat ověřování systému EMAS s certifikací podle jiných norem). Všichni spolupracující ověřovatelé musí podepsat prohlášení podle čl. 25 odst. 9 nařízení o systému EMAS a environmentální prohlášení systému EMAS. Každý zúčastněný ověřovatel je zodpovědný za výsledek části či částí ověřování, které vyplývají z jeho vlastní oblasti odborných znalostí (většinou související s konkrétními kódy NACE). Praxe, kdy všichni ověřovatelé musí podepsat stejné prohlášení, umožňuje hlavnímu příslušnému orgánu zjistit všechny zúčastněné ověřovatele. Hlavní příslušný orgán může následně prostřednictvím spolupracujících příslušných orgánů (které by následně měly koordinovat svou činnost s akreditačními a licenčními orgány) ověřit, zda všichni zúčastnění ověřovatelé dodrželi povinnost předchozího oznámení uvedenou v čl. 23 odst. 2 nařízení o systému EMAS. Rovněž to hlavnímu příslušnému orgánu umožňuje ověřit, zda kódy NACE zúčastněných ověřovatelů zahrnují kódy dotyčné organizace.

3.3.4

Ověřovatelé akreditovaní nebo licencovaní v jednom členském státě smějí pracovat v dalších členských státech. Ověřovatelé zašlou nejméně čtyři týdny před zahájením své činnosti oznámení akreditačnímu nebo licenčnímu orgánu, který se nachází v členském státě či členských státech, kde mají v úmyslu pracovat.

3.3.5

Akreditační nebo licenční orgán, který provádí dohled nad ověřovatelem či ověřovateli pracujícími v jeho členském státě, zasílá pro případ problémů nebo negativních výsledků zprávu o dohledu příslušnému orgánu daného členského státu. Tento příslušný orgán poté zprávu o dohledu předá hlavnímu příslušnému orgánu zodpovědnému za společnou registraci organizací z EU.

3.3.6

Jestliže ověřovatel při ověřování pro první registraci zjistí situaci, kdy dochází k nedodržení právních požadavků, nepodepíše prohlášení podle čl. 25 odst. 9 nařízení o systému EMAS a environmentální prohlášení systému EMAS.

3.3.7

Pokud ověřovatel v období platnosti registrace nebo při jejím prodloužení zjistí nedodržení právních předpisů, může (hlavnímu) příslušnému orgánu oznámit, že dotyčná organizace již nesplňuje požadavky systému EMAS. Při prodloužení registrace v systému EMAS může pouze podepsat prohlášení podle čl. 25 odst. 9 a aktualizované environmentální prohlášení systému EMAS, pokud organizace prokáže, že přijala opatření (tj. ve spolupráci s donucovacími orgány), která zajistí opětovné dodržování právních předpisů. Pokud organizace nezajistí dostatečná opatření k vyřešení problému s dodržováním předpisů, ověřovatel neschválí aktualizované prohlášení a nepodepíše prohlášení a environmentální prohlášení systému EMAS. Jinými slovy, environmentální ověřovatel systému EMAS podepíše prohlášení a schválí environmentální prohlášení systému EMAS pouze v případě úplného dodržování předpisů.

3.4.1

Obecná pravidla pro registraci jsou stanovena v kapitolách II, III a IV nařízení o systému EMAS.

3.4.2

Organizace by hned v počáteční fázi měla komunikovat s ověřovatelem/ověřovateli a hlavním příslušným orgánem, aby si vyjasnila jazykové otázky, pokud jde o dokumenty potřebné k registraci, s ohledem na požadavky čl. 5 odst. 3 a přílohy IV bodu D nařízení o systému EMAS.

3.4.3

Hlavní příslušný orgán zkontroluje informace obsažené v žádosti a komunikuje o nich s ostatními zúčastněnými příslušnými orgány. To znamená, že zúčastněné příslušné orgány informují hlavní příslušný orgán o platnosti informací zahrnutých vnitrostátních míst.

3.4.4

Zúčastněné příslušné orgány prostřednictvím akreditačních a licenčních orgánů pro své vlastní členské státy zkontrolují, zda ověřovatel či ověřovatelé účastnící se postupu registrace jsou akreditováni nebo licencováni pro všechny kódy NACE týkající se procesu dané registrace. Z toho plyne, že příslušný orgán zkontroluje, zda ověřovatel/é zaslali řádně a včas (nejméně čtyři týdny před zahájením každého ověřování v členském státě) oznámení v souladu s čl. 24 odst. 1 nařízení o systému EMAS. Příslušný orgán proto musí v každém případě prostřednictvím jednoduché zprávy sdělit akreditačnímu nebo licenčnímu orgánu svého členského státu, že na základě ověřování/schvalování ověřovatelů z dalších členských států existují místa k registraci. Pokud akreditační a licenční orgán neschválí způsobilost ověřovatele, akreditační nebo licenční orgán může ověřovateli nařídit, aby příslušné požadavky splnil, nebo o problému informovat příslušný orgán. Bez této minimální komunikace mezi příslušnými orgány a akreditačními a licenčními orgány, stejně jako mezi příslušnými orgány a hlavním příslušným orgánem, by činnosti dohledu mohly být narušeny.

3.4.5

Všechny příslušné orgány účastnící se procesu registrace použijí pro místa, která se nacházejí v jejich členském státě, své vnitrostátní postupy pro kontrolu dodržování požadavků nařízení o systému EMAS. O svém rozhodnutí (může být registrován/nemůže být registrován) budou informovat hlavní příslušný orgán. V případě nesouhlasného rozhodnutí příslušný orgán informuje formou prohlášení hlavní příslušný orgán o svých důvodech. Jelikož je toto prohlášení závazné, může se hlavní příslušný orgán rozhodnout buď zastavit postup společné registrace, dokud nebudou splněny požadavky nařízení (v takovém případě nezíská registraci v systému EMAS žádné z daných míst), nebo informovat organizaci o tom, že může pokračovat v postupu společné registrace bez sporných míst.

3.4.6

Po rozhodnutí o registraci informuje hlavní příslušný orgán všechny zúčastněné vnitrostátní příslušné orgány, které budou dále informovat své příslušné donucovací orgány.

Poznámka:

Evropská komise nabádá zúčastněné příslušné orgány k výměně kontaktních informací jejich příslušných donucovacích orgánů, aby se usnadnila výměna informací mezi příslušnými orgány a donucovacími orgány o tom, že donucovací orgány nemají informace o žádných situacích, kdy dochází k porušení příslušných požadavků.

3.4.7

Sledování dodržování právních předpisů na vnitrostátní úrovni zajišťují v průběhu procesu ověřování vnitrostátní donucovací orgány a ověřovatelé. Pokud tyto orgány zjistí situaci, kdy jsou porušeny příslušné požadavky, musí o tom informovat příslušný vnitrostátní orgán, který následně informuje hlavní příslušný orgán.

3.4.8

Pokud příslušný orgán v členském státě, kde se nachází místo organizace, která žádá o příslušnou společnou registraci, objeví důkaz o porušení příslušných právních požadavků, stížnosti nebo jakékoli jiné závažné informace týkající se splnění požadavků pro registraci, prodloužení, pozastavení a zrušení registrace organizace, předá bez prodlení hlavnímu příslušnému orgánu zprávu o dohledu, kde je problém stručně popsán.

3.4.9

Některé členské státy mají podle svých vnitrostátních právních předpisů povinnost vybírat poplatky. Proto nemůže hlavní příslušný orgán rozhodovat o poplatcích, které jsou stanoveny na základě právních předpisů jiných členských států. Úloha hlavního příslušného orgánu, pokud jde o poplatky, bude sestávat výhradně z informování organizace o celkové částce a jednotlivých poplatcích, které je třeba uhradit vnitrostátním příslušným orgánům účastnícím se postupu registrace. Hlavní příslušný orgán bude rovněž informovat organizaci o tom, že všechny zúčastněné příslušné orgány vybírají poplatky plynoucí z registrování vnitrostátních míst zahrnutých do postupu společné registrace přímo od příslušných vnitrostátních míst žádající organizace.

Veškeré zúčastněné příslušné orgány informují podle čl. 5 odst. 2 písm. d) nařízení o systému EMAS hlavní příslušný orgán o tom, že poplatky byly před registrací skutečně zaplaceny.

Poznámka:

Evropská komise důrazně nabádá všechny členské státy, aby se pokusily nalézt možnosti snížení příslušných poplatků pro organizace, které žádají o společnou registraci. U případů společné registrace ponese správní náklady srovnatelné s náklady při běžné registraci jen hlavní příslušný orgán, zatímco zúčastněné příslušné orgány budou zatíženy méně, a ponesou tak nižší náklady. Nižší poplatky zvýší přitažlivost systému EMAS a společné registrace.

3.4.10

Všechny zúčastněné příslušné orgány by měly poplatky plynoucí z registrování vnitrostátních míst zahrnutých do postupu společné registrace vybírat přímo od příslušných vnitrostátních míst žádající organizace.

3.5.1

Pokud se již registrovaná organizace rozhodne žádat o společnou registraci organizací z EU, hlavní příslušný orgán může na žádost dané organizace rozšířit rozsah stávající registrace, přičemž zachová stávající číslo ve vnitrostátním rejstříku. Registrace organizace by měla být rovněž zaznamenána s novým registračním číslem ve vnitrostátním rejstříku. V takových případech všechny ostatní zúčastněné příslušné orgány z členských států, kde má organizace již registrovaná místa, zajistí, že v jejich příslušných rejstřících budou stávající registrace zaregistrovány pod novým registračním číslem.

3.6.1

Pro tento konkrétní postup se použijí obecná pravidla pro pozastavení a zrušení registrací stanovená v článku 15 nařízení o systému EMAS.

3.6.2

Jakákoli stížnost týkající se registrované organizace se oznámí hlavnímu příslušnému orgánu.

3.6.3

Každý příslušný orgán je zodpovědný za postupy související s místy organizace v příslušném členském státě. Pokud nastane případ, že musí být registrace organizace v rejstříku systému EMAS pozastavena nebo zrušena, spolupracující příslušný orgán informuje prostřednictvím prohlášení o svém stanovisku hlavní příslušný orgán. To znamená, že vnitrostátní příslušné orgány pouze vydávají prohlášení o svých příslušných vnitrostátních místech. Pokud jedno z těchto prohlášení potvrdí, že vnitrostátní místo nemůže být registrováno, hlavní příslušný orgán zahájí postup zrušení nebo pozastavení registrace, přičemž dodržuje požadavky článku 15 nařízení o systému EMAS. Dříve než hlavní příslušný orgán učiní jakékoli konečné rozhodnutí o zrušení nebo pozastavení registrace organizaci, měl by informovat ostatní zúčastněné spolupracující příslušné orgány, aby znaly důvody pro pozastavení/zrušení registrace jedním nebo více příslušnými orgány. Hlavní příslušný orgán by měl rovněž informovat sídlo organizace nebo správní ústředí organizace o učiněném rozhodnutí a důvodech navrhovaného zrušení nebo pozastavení registrace. Hlavní příslušný orgán následně poskytne organizaci příležitost rozhodnout, zda bude v rejstříku systému EMAS zrušena registrace celé organizaci nebo zda budou z rozsahu společné registrace odstraněna sporná místa.

3.6.4

Spory mezi jednotlivými vnitrostátními příslušnými orgány zapojenými do postupu společné registrace se řeší v rámci fóra příslušných orgánů. Spory mezi hlavním příslušným orgánem a organizací se budou řešit podle vnitrostátních právních předpisů země, ve které se nachází hlavní příslušný orgán. Spory mezi organizací a jednotlivými příslušnými orgány, např. o situaci dodržování právních předpisů jednotlivými vnitrostátními místy zahrnutými do postupu společné registrace, se budou řešit podle příslušných vnitrostátních předpisů dotyčného členského státu. Spory se budou řešit v souladu s požadavky článku 15 nařízení o systému EMAS.

3.6.5

Pokud nelze dosáhnout dohody mezi zúčastněnými příslušnými orgány v rámci fóra příslušných orgánů, lze později v postupu registrace pokračovat bez sporných míst.

3.7.1

Environmentální prohlášení systému EMAS a další příslušné dokumenty se předkládají v úředním jazyce (v jednom z úředních jazyků) členského státu, ve kterém se nachází hlavní příslušný orgán (čl. 5 odst. 3). Pokud organizace navíc předloží společné environmentální prohlášení s informacemi o jednotlivých místech, budou tyto informace navíc v úředním jazyce (v jednom z úředních jazyků) členských států, ve kterých se místa nacházejí.

4.1.1

Organizace musí vždy splňovat příslušné vnitrostátní právní požadavky třetích zemí, ve kterých se místa zahrnutá do registrace v systému EMAS nacházejí.

4.1.2

Aby se zajistilo, že si systém EMAS zachová svou vysokou úroveň náročnosti a důvěryhodnosti, je žádoucí, aby vliv činností organizací na životní prostředí ve třetích zemích dosahoval úrovně co nejbližší úrovni, jejíž splnění se požaduje u organizací z EU na základě příslušných evropských a vnitrostátních právních předpisů. Proto je žádoucí, aby organizace mimo Společenství vedle odkazů na příslušné vnitrostátní právní předpisy týkající se životního prostředí poskytly v environmentálním prohlášení také odkazy na právní požadavky týkající se životního prostředí, které se použijí pro obdobné organizace v členském státě, kde má organizace v úmyslu žádat o registraci (čl. 4 odst. 4 nařízení o systému EMAS). Požadavky týkající se životního prostředí na daném seznamu by se měly použít jako reference při stanovování případných vyšších dodatečných výkonnostních cílů, ale nejsou závazné pro posouzení dodržování právních předpisů organizací.

4.1.3

Podle přílohy IV bodu B písm. g) nařízení o systému EMAS obsahuje environmentální prohlášení organizací odkaz na příslušné vnitrostátní právní požadavky týkající se životního prostředí.

4.1.4

U míst, která se nacházejí ve třetích zemích, by dokumenty uvedené v čl. 4 odst. 4 nařízení o systému EMAS měly nejlépe sestávat z:

4.2.1

Členské státy rozhodnou, zda budou zajišťovat registraci organizací ze třetích zemí či nikoliv, v souladu se svými prostředky a provozními postupy. V tomto případě členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní akreditační orgány nebo licenční orgány zajistily udělování akreditací nebo licencí environmentálním ověřovatelům pro registraci v systému EMAS pro třetí země. Pouze členské státy, které přijmou zásadu „registrace organizací ze třetích zemí“, jsou oprávněny registrovat organizace, které působí ve třetích zemích.

4.2.2

Pokud se členský stát rozhodne zajistit registraci organizace ze třetí země podle čl. 3 odst. 3 nařízení o systému EMAS, možnost získání registrace od tohoto určitého členského státu bude v praxi záviset na dostupnosti akreditovaných ověřovatelů. Potenciální ověřovatel by měl být akreditovaný v tom konkrétním členském státě, který zajišťuje registraci organizací ze třetích zemí pro danou konkrétní třetí zemi a pro jedno či více příslušných konkrétních hospodářských odvětví (určených na základě kódů NACE) v daném postupu registrace.

Vysvětlující poznámka:

To znamená, že ověřovatel, který vykoná ověřování v dané třetí zemi, musí být pro tuto konkrétní třetí zemi akreditován akreditačním a licenčním orgánem členského státu, který zajišťuje registrace organizací ze třetích zemí a kde má organizace v úmyslu se registrovat.

4.2.3

Akreditace nebo licence, kterou ověřovatelé mohou získat pro třetí země, musí uvádět, pro které třetí země platí, aby přidělené registrace byly v souladu s ustanoveními čl. 22 odst. 2 nařízení o systému EMAS. Je na členských státech, aby rozhodly, zda chtějí vydat samostatná osvědčení pro každou třetí zemi či souhrnné akreditační osvědčení s přiloženým geografickým dodatkem, ve kterém jsou uvedeny země, ve kterých jsou ověřovací orgány akreditované a ve kterých mohou působit.

Vysvětlující poznámka:

S ohledem na „dodatečné požadavky na environmentální ověřovatele působící v třetích zemích“ v článku 22 je zřejmé, že udělování akreditací/licencí pro třetí země může být jen dodatečným udělením akreditace/licence k základní akreditaci/licenci pro Evropu. Z toho vyplývá, že akreditace/licence pro třetí zemi se uděluje jako dodatečný požadavek k obecnému udělení akreditace/licence v určitém rozsahu a jejím požadavkům. Udělování akreditace/licence pro třetí země bude v důsledku toho muset zahrnovat udělení akreditace/licence pro jeden z členských států, a to v určitém rozsahu.

Jakmile je ověřovatel akreditován nebo licencován v jednom členském státě, může vykonávat činnosti týkající se ověřování v dalších členských státech v souladu s článkem 24 uvedeného nařízení.

4.3.1

Členský stát, který má více než jeden příslušný orgán, by měl určit, kterému příslušnému orgánu se mohou zasílat žádosti o registraci organizací ze třetích zemí, jímž by měl být orgán určený podle oddílu 5.3.1.

4.3.2

Žádost o registraci organizací ze třetích zemí od organizací s místy, která se nacházejí výlučně ve třetích zemích, se podává kterémukoli příslušnému orgánu, který byl k tomuto účelu určen v těch členských státech, kde jsou splněny tyto podmínky:

4.3.3

Příslušné orgány by měly koordinovat své činnosti s akreditačními a licenčními orgány ve svých členských státech, aby zajistily, že kdykoli členské státy zajišťují registraci organizací ze třetích zemí, bude jak příslušný orgán, tak akreditační nebo licenční orgán schopen vykonávat své úkoly koordinovaně.

4.4.1

Obecná pravidla pro environmentální ověřovatele systému EMAS, jejich akreditace nebo licence a proces ověřování stanoví kapitoly V a VI nařízení o systému EMAS.

4.4.2

Ty členské státy, které umožňují registraci organizací ze třetích zemí, musí zavést zvláštní systém udělování akreditací nebo licencí ověřovatelům pro třetí země. Akreditace a licence se ověřovatelům budou udělovat postupně pro každou zemi jako doplněk obecné akreditace nebo licence v souladu se specifikacemi popsanými v tomto oddíle.

4.4.3

Ověřovatel či ověřovatelé musí být akreditováni nebo licencováni pro všechny kódy NACE činností organizace související s místy organizace, která mají být zahrnuta do postupu registrace. Kvůli potenciálně široké škále činností mají organizace podle svého uvážení možnost využít několika akreditovaných ověřovatelů. Mohlo by totiž být obtížné, ba dokonce nemožné určit pro všechny činnosti velkých organizací jediného ověřovatele. Pokud ověřovatel není sám akreditován nebo licencován pro příslušné kódy NACE, zapojí se do spolupráce na daném případu další vhodní environmentální ověřovatelé. Je na organizaci, která usiluje o registraci, aby s ohledem na článek 4 nařízení o systému EMAS rozhodla, zda chce zapojit několik akreditovaných nebo licencovaných ověřovatelů. Vedle důvodů, jako je nedostatek ověřovatelů akreditovaných pro příslušné kódy NACE, mohou mít organizace k využití několika ověřovatelů také další důvody (např. místní zkušenosti, jazykové znalosti nebo přání kombinovat ověřování systému EMAS s certifikací podle jiných norem).

4.4.4

Všichni spolupracující ověřovatelé musí podepsat prohlášení podle čl. 25 odst. 9 a environmentální prohlášení systému EMAS. Každý zúčastněný ověřovatel je zodpovědný za výsledek části či částí ověřování, které vyplývají z jeho vlastní oblasti odborných znalostí (většinou související s konkrétními kódy NACE). Praxe, kdy všichni ověřovatelé musí podepsat stejné prohlášení, umožňuje příslušnému orgánu zjistit všechny zúčastněné ověřovatele. Příslušný orgán může následně prostřednictvím akreditačních a licenčních orgánů ověřit, zda všichni zúčastnění ověřovatelé dodrželi povinnost předchozího oznámení uvedenou v čl. 23 odst. 2 nařízení o systému EMAS. Rovněž to příslušnému orgánu umožňuje ověřit, zda kódy NACE zúčastněných ověřovatelů zahrnují kódy dotyčné organizace.

4.4.5

Ověřovatelé, kteří chtějí působit v třetích zemích, musí získat zvláštní akreditaci nebo licenci pro dotyčnou konkrétní zemi jako doplněk obecné akreditace nebo licence v souladu se specifikacemi stanovenými v nařízení o systému EMAS. To znamená, že musejí mít:

4.4.6

Ověřovatelé – jako součást postupu ověřování – zkontrolují veškeré environmentální licence nebo povolení, která se na organizaci vztahují, nebo jakýkoli další druh důkazu v souladu s právním systémem, který funguje v zemích zahrnutých do žádosti.

4.4.7

Ve třetích zemích ověřovatel vedle svých běžných povinností vykonává zejména hloubkovou kontrolu dodržování právních předpisů organizací a jejími místy zahrnutými do procesu registrace. Zejména s ohledem na obsah čl. 13 odst. 2 písm. c) nařízení o systému EMAS ověřovatelé takto zkontrolují, že neexistuje důkaz o nedodržení právních předpisů týkajících se životního prostředí. Ověřovatelé by měli používat zjištění donucovacích orgánů, a měli by tak kontaktovat tyto úřady, aby získali podrobné informace o dodržování právních předpisů. Ověřovatel se musí přesvědčit o správnosti obdržených průkazných materiálů, například prostřednictvím písemné zprávy od příslušného donucovacího orgánu. Pokud není zjištěn žádný důkaz o porušení příslušných požadavků, uvede se tato skutečnost v ověřovatelově environmentálním prohlášení o ověřování a schvalování (příloha VII nařízení o systému EMAS). Toto prohlášení musí ověřovatel podepsat. Ověřovatel má povinnost prostřednictvím běžných technik auditu, které se provedou v souladu s nařízením o systému EMAS, zkontrolovat, zda jsou splněny požadavky nařízení o systému EMAS. Aby se zajistila stejná úroveň kvality registrace míst ve třetích zemích ve srovnání s obdobnými místy v EU, může ověřovatel zvážit provedení vyhodnocení posouzení rizik.

4.4.8

V souladu s čl. 13 odst. 2 písm. d) nařízení o systému EMAS by ověřovatel měl zkontrolovat, zda zainteresované strany nepodaly žádné závažné stížnosti nebo zda byly stížnosti kladně vyřešeny.

4.4.9

Ty členské státy, které zajišťují registraci organizací ze třetích zemí, zváží zavedení opatření na posílení procesu akreditace, aby se zajistilo, že ověřovatelé akreditovaní pro určité třetí země mají dostatečné znalosti, aby mohli zkontrolovat, zda organizace ve třetí zemi dodržuje příslušné vnitrostátní právní předpisy.

4.4.10

Členské státy, které zajišťují registraci organizací ve třetích zemích, mohou zvážit zavedení volitelných zvláštních ustanovení na posílení kontroly dodržování právních předpisů a zajištění procesu registrace, aby byl podobný jako v EU. Členské státy mohou zejména zvážit možnost uzavření dohod (dvoustranná dohoda, memorandum o porozumění atd.). Takovéto dohody by mohly obsahovat postup, jakým komunikovat o dodržování právních předpisů mezi příslušným donucovacím orgánem ve třetí zemi a členským státem, stejně jako postup, jak informovat příslušný orgán členského státu o porušeních příslušných právních požadavků mezi první registrací nebo prodloužením a dalším prodloužením.

4.4.11

Alespoň šest týdnů před ověřováním nebo schvalováním ve třetí zemi oznámí environmentální ověřovatel podrobné údaje o své akreditaci nebo licenci a čas a místo ověřování nebo schvalování akreditačnímu nebo licenčnímu orgánu členského státu, ve kterém má dotyčná organizace v úmyslu žádat o registraci nebo je registrovaná. Informován může být také příslušný orgán členského státu, ve kterém má být registrace míst provedena.

4.4.12

Pokud ověřovatel při registraci zjistí situaci, kdy byly porušeny příslušné požadavky, nepodepíše environmentální prohlášení systému EMAS a prohlášení podle čl. 25 odst. 9 uvedeného nařízení.

4.4.13

Pokud ověřovatel v období platnosti registrací nebo při jejím prodloužení zjistí případ nedodržení příslušných požadavků, může příslušnému orgánu oznámit, že dotyčná organizace již nesplňuje požadavky systému EMAS. Při prodloužení registrace může pouze podepsat prohlášení podle čl. 25 odst. 9 a aktualizované environmentální prohlášení systému EMAS, pokud organizace prokáže, že přijala dostatečná opatření (tj. ve spolupráci s donucovacími orgány), která zajistí opětovné dodržování právních předpisů. Pokud organizace nemůže ověřovateli prokázat, že přijala dostatečná opatření za účelem nastolení opětovného dodržování právních předpisů, ověřovatel neschválí aktualizované prohlášení a nepodepíše prohlášení a environmentální prohlášení systému EMAS.

4.5.1

Organizace by hned v počáteční fázi měla komunikovat s ověřovatelem či ověřovateli a příslušným orgánem, aby si vyjasnila jazykové otázky, pokud jde o dokumenty potřebné k registraci, s ohledem na požadavky čl. 5 odst. 3 a přílohy IV bodu D nařízení o systému EMAS.

4.5.2

Než je žádost o registraci zaslána příslušnému orgánu, organizace ověřovateli poskytne materiály nebo dokumenty, které prokazují, že neexistuje důkaz o porušení příslušných právních požadavků týkajících se životního prostředí podle oddílu 4.1.4 této příručky.

4.5.3

Po splnění požadavků systému EMAS, zvláště těch pro proces registrace uvedených v příloze II uvedeného nařízení, a po schválení environmentálního prohlášení systému EMAS akreditovaným nebo licencovaným ověřovatelem zašle organizace žádost a související dokumenty včetně příloh VI a VII k registraci příslušnému orgánu.

4.5.4

Příslušný orgán zkontroluje informace obsažené v žádosti, přičemž za tímto účelem komunikuje s vnitrostátním akreditačním nebo licenčním orgánem.

4.5.5

Akreditační a licenční orgán posoudí způsobilost environmentálního ověřovatele na základě prvků stanovených v článcích 20, 21 a 22 nařízení o systému EMAS. Pokud není ověřovatelova způsobilost schválena, akreditační a licenční orgán může ověřovateli nařídit, aby požadavky splnil, a o problému informovat příslušný orgán. Naopak příslušný orgán musí v každém případě prostřednictvím jednoduché zprávy akreditačnímu nebo licenčnímu orgánu sdělit, že žádost o registraci byla obdržena a že existují místa k registraci ve třetích zemích. Po obdržení takovéto zprávy by akreditační a licenční orgán měl příslušnému orgánu sdělit svá zjištění ohledně zúčastněného ověřovatele či ověřovatelů. To usnadňuje závěrečnou kontrolu příslušným orgánem, zda ověřovatel či ověřovatelé účastnící se postupu registrace jsou akreditováni nebo licencováni pro všechny kódy NACE týkající se daného procesu registrace. Bez této minimální komunikace mezi příslušným orgánem a akreditačním a licenčním orgánem by činnosti dohledu mohly být narušeny.

4.5.6

Příslušný orgán zodpovědný za registraci bude koordinovat kontrolu dodržování právních předpisů založenou na informacích, které organizace poskytla ověřovateli. Pouze v případě, že členský stát zavedl zvláštní dohody se třetími zeměmi, které obsahují ustanovení, která členskému státu umožňují kontaktovat donucovací orgány ve třetích zemích, může kontrolovat dodržování právních předpisů u donucovacích orgánů ve třetích zemích přímo. Pokud tomu tak není, příslušný orgán se musí spolehnout na ověřovatele a/nebo organizaci, že obdrží materiály nebo dokumenty, které prokazují, že organizace dodržuje příslušné právní požadavky.

4.6.1

Příslušný orgán se řídí obecnými pravidly stanovenými v nařízení o systému EMAS týkajícími se zrušení a pozastavení registrací.

4.6.2

Jakákoli stížnost týkající se registrované organizace se oznámí příslušnému orgánu.

4.6.3

Organizace ze třetích zemí, které usilují o registraci v systému EMAS a snaží se zahájit postup registrace, musejí přistoupit na to, že příslušný orgán může požádat ověřovatele, aby ověřil možné příčiny zrušení nebo pozastavení registrace, což se může odehrát ve třetí zemi, kde se místa nacházejí, před učiněním jakéhokoli rozhodnutí. Organizace s ověřovatelem nebo příslušným orgánem spolupracuje a zodpovídá jim veškeré otázky týkající se možných důvodů pro pozastavení a zrušení registrace. Organizace musí být rovněž ochotná nést náklady za práci ověřovatele při vyjasňování situace.

4.6.4

Dohody podepsané mezi členským státem zodpovědným za registraci a třetí zemí by mohly obsahovat zvláštní ustanovení, která zajišťují právní sledování a aktivní informování příslušného orgánu o porušeních od donucovacích orgánů ve třetích zemích.

4.6.5

Ve všech situacích, dokonce i když takové dohody existují, je ověřovatel zodpovědný za kontrolu dodržování právních předpisů. Možné stížnosti a nesoulady, které mohou mít za následek zrušení nebo pozastavení registrace, musí být zahrnuty do kontrol dodržování příslušných požadavků.

4.6.6

Nevládních organizací, které působí ve třetí zemi, by bylo možné využít ke konzultaci a jako zdroj informací. V každém případě ověřovatel informuje příslušný orgán o veškerých závažných informacích, které během procesu ověřování získá.

4.7.1

Environmentální prohlášení systému EMAS a další příslušné dokumenty se k registraci předkládají v úředním jazyce (v jednom z úředních jazyků) členského státu, ve kterém se nachází příslušný orgán (čl. 5 odst. 3). Pokud organizace předloží společné environmentální prohlášení s informacemi o jednotlivých místech, která se nacházejí v různých třetích zemích, měly by tyto informace být navíc v úředním jazyce (jednom z úředních jazyků) těch třetích zemí, ve kterých se místa nacházejí.

5.1.1

Organizace musí vždy splňovat právní požadavky EU a vnitrostátní právní požadavky, které se použijí pro místa zahrnutá do registrace v systému EMAS.

5.1.2

Aby se zajistilo, že si systém EMAS zachová svou vysokou úroveň náročnosti a důvěryhodnosti, je žádoucí, aby vliv činností organizace na životní prostředí organizace ze třetí země dosahoval úrovně co nejbližší úrovni, jejíž splnění se požaduje u organizací v EU na základě příslušných evropských a vnitrostátních právních předpisů. Proto je žádoucí, aby organizace mimo Společenství vedle odkazů na příslušné vnitrostátní právní předpisy týkající se životního prostředí poskytly v environmentálním prohlášení také odkazy na právní požadavky týkající se životního prostředí, které se použijí pro obdobné organizace v členském státě, kde má organizace v úmyslu žádat o registraci (čl. 4 odst. 4 nařízení o systému EMAS). Požadavky týkající se životního prostředí na daném seznamu by se měly použít jako reference při stanovování případných vyšších dodatečných výkonnostních cílů, ale nejsou významné pro posouzení dodržování právních předpisů organizací.

5.1.3

U míst, která se nacházejí ve třetích zemích, by měly písemné důkazy uvedené v čl. 4 odst. 4 nařízení o systému EMAS sestávat z:

5.2.1

Použijí se ustanovení popsaná v oddíle 4.2 o udělování akreditací a licencí systému EMAS organizacím ze třetích zemí.

5.3.1

Členský stát, který má více než jeden příslušný orgán, by měl určit, ke kterému příslušnému orgánu se mohou podávat žádosti o globální registraci; měl by to být orgán určený podle oddílu 4.3.1.

5.3.2

Žádost o globální registraci, tj. od organizací s místy v členských státech EU i ve třetích zemích, se podává kterémukoli příslušnému orgánu určenému pro tento účel v jednom z členských států, kde jsou splněny tyto podmínky:

5.3.3

Určení členského státu, ve kterém se bude nacházet příslušný orgán zodpovědný za tento postup, se stanoví na základě podmínek v uvedeném pořadí:

5.3.4

Pokud žádost zahrnuje více než jeden členský stát, musí se dodržovat postup koordinace mezi zapojenými příslušnými orgány, jak je stanoveno v oddíle 3.2. Tento příslušný orgán poté bude jednat jako hlavní příslušný orgán podle aspektů postupu společné registrace v EU.

5.4.1

Obecná pravidla pro environmentální ověřovatele systému EMAS, jejich akreditace nebo licence a pro proces ověřování jsou stanoveny v kapitolách V a VI nařízení o systému EMAS.

5.4.2

Ty členské státy, které umožňují registraci organizací ze třetích zemí, musí zavést zvláštní systém udělování akreditací nebo licencí ověřovatelům pro třetí země. Akreditace a licence se ověřovatelům budou udělovat postupně pro každou zemi jako doplněk obecné akreditace nebo licence v souladu se specifikacemi popsanými v tomto oddíle.

5.4.3

V případě globální registrace organizace s více místy a činnostmi musí akreditace ověřovatele či ověřovatelů zahrnovat všechny kódy NACE míst a činností organizace. U míst ve třetích zemích musí mít ověřovatelé akreditaci nebo licenci pro všechny třetí země a všechny kódy NACE všech míst zahrnutých do globální registrace v členském státě, kde má organizace v úmyslu žádat o registraci. Kvůli potenciálně široké škále činností mají organizace podle svého uvážení možnost využít několika akreditovaných ověřovatelů. Mohlo by totiž být obtížné, ba dokonce nemožné určit pro všechny činnosti velkých organizací jediného ověřovatele. Pokud ověřovatel není sám akreditován nebo licencován pro příslušné kódy NACE, zapojí se do spolupráce na daném případu další vhodní environmentální ověřovatelé. Je na organizaci, která usiluje o registraci, aby s ohledem na článek 4 nařízení o systému EMAS rozhodla, zda chce zapojit několik akreditovaných nebo licencovaných ověřovatelů. Vedle důvodů, jako je nedostatek ověřovatelů akreditovaných pro příslušné kódy NACE, mohou mít organizace k využití několika ověřovatelů také další důvody (např. místní zkušenosti, jazykové znalosti nebo přání kombinovat ověřování systému EMAS s certifikací podle jiných norem).

5.4.4

Všichni spolupracující ověřovatelé musí podepsat prohlášení podle čl. 25 odst. 9 nařízení o systému EMAS a environmentální prohlášení systému EMAS. Každý zúčastněný ověřovatel je zodpovědný za výsledek části či částí ověřování, které vyplývají z jeho vlastní oblasti odborných znalostí (většinou související s konkrétními kódy NACE). Praxe, kdy všichni ověřovatelé musí podepsat stejné prohlášení, umožňuje hlavnímu příslušnému orgánu zjistit všechny zúčastněné ověřovatele. Hlavní příslušný orgán může následně prostřednictvím spolupracujících příslušných orgánů (které by následně měly koordinovat svou činnost s akreditačními a licenčními orgány) ověřit, zda všichni zúčastnění ověřovatelé dodrželi povinnost předchozího oznámení uvedenou v čl. 23 odst. 2 nařízení o systému EMAS. Rovněž to hlavnímu příslušnému orgánu umožňuje ověřit, zda kódy NACE zúčastněných ověřovatelů zahrnují kódy dotyčné organizace.

5.4.5

Ověřovatelé, kteří chtějí působit v třetích zemích, musí získat zvláštní akreditaci nebo licenci pro dotyčnou konkrétní zemi jako doplněk obecné akreditace nebo licence v souladu se specifikacemi stanovenými v nařízení o systému EMAS. To znamená, že musejí mít:

5.4.6

Ověřovatelé – jako součást postupu ověřování – zkontrolují veškeré environmentální licence nebo povolení, která se použijí pro organizaci, nebo jakýkoli další druh důkazu v souladu s právním systémem, který funguje v zemích zahrnutých do žádosti.

5.4.7

Ve třetích zemích ověřovatel vedle svých běžných povinností vykonává zejména hloubkovou kontrolu dodržování právních předpisů organizací a jejími místy zahrnutými do procesu registrace. Zejména s ohledem na obsah čl. 13 odst. 2 písm. c) nařízení o systému EMAS ověřovatelé takto zkontrolují, že neexistuje důkaz o nedodržení právních předpisů týkajících se životního prostředí. Ověřovatelé by měli používat zjištění donucovacích orgánů, a měli by tak kontaktovat tyto úřady, aby získali podrobné informace o dodržování právních předpisů. Ověřovatel se musí přesvědčit o správnosti obdržených průkazných materiálů, například prostřednictvím písemné zprávy od příslušného donucovacího orgánu. Pokud není zjištěn žádný důkaz o porušení příslušných požadavků, uvede se tato skutečnost v ověřovatelově environmentálním prohlášení o ověřování a schvalování (příloha VII nařízení o systému EMAS). Toto prohlášení musí ověřovatel podepsat. Ověřovatel má povinnost prostřednictvím běžných technik auditu zkontrolovat, zda jsou splněny požadavky nařízení o systému EMAS. Aby se zajistila stejná úroveň kvality registrace míst ve třetích zemích ve srovnání s obdobnými místy v EU, může ověřovatel zvážit provedení vyhodnocení posouzení rizik.

5.4.8

V souladu s čl. 13 odst. 2 písm. d) nařízení o systému EMAS by ověřovatel měl zkontrolovat, zda zainteresované strany nepodaly žádné závažné stížnosti nebo zda byly stížnosti kladně vyřešeny.

5.4.9

Ty členské státy, které zajišťují registraci organizací ze třetích zemí (a tím pádem i globální registraci), zváží zavedení opatření na posílení procesu akreditace, aby se zajistilo, že ověřovatelé akreditovaní pro určité třetí země mají dostatečné znalosti, aby mohli zkontrolovat, zda organizace ve třetí zemi dodržuje příslušné vnitrostátní právní předpisy

5.4.10

Členské státy, které zajišťují globální registraci, mohou zvážit zavedení volitelných zvláštních ustanovení na posílení kontroly dodržování právních předpisů a zajištění procesu registrace, aby byl podobný jako v EU. Členské státy mohou zejména zvážit možnost uzavření dohod (dvoustranná dohoda, memorandum o porozumění atd.). Takovéto dohody by mohly obsahovat postup, jakým komunikovat o dodržování právních předpisů mezi příslušným donucovacím orgánem ve třetí zemi a členským státem, stejně jako postup, jak informovat příslušný orgán členského státu o porušeních příslušných právních požadavků mezi první registrací nebo prodloužením a dalším prodloužením.

5.4.11

Alespoň šest týdnů před ověřováním nebo schvalováním ve třetí zemi oznámí environmentální ověřovatel podrobné údaje o své akreditaci nebo licenci a čas a místo ověřování nebo schvalování akreditačnímu nebo licenčnímu orgánu členského státu, ve kterém má dotyčná organizace v úmyslu žádat o registraci nebo je registrovaná. Dále musí ověřovatel/é oznámit podrobné údaje o své akreditaci nebo licenci všem akreditačním nebo licenčním orgánům těch členských států, v nichž se zahrnutá místa nacházejí.

5.4.12

Pokud ověřovatel při registraci zjistí situaci, kdy byly porušeny příslušné požadavky, nepodepíše environmentální prohlášení systému EMAS a prohlášení podle čl. 25 odst. 9 uvedeného nařízení

5.4.13

Pokud ověřovatel v období platnosti registrací nebo při jejím prodloužení zjistí případ nedodržení příslušných požadavků, může příslušnému orgánu oznámit, že dotyčná organizace již nesplňuje požadavky systému EMAS. Při prodloužení registrace může pouze podepsat prohlášení podle čl. 25 odst. 9 a aktualizované environmentální prohlášení systému EMAS, pokud organizace prokáže, že přijala dostatečná opatření (tj. ve spolupráci s donucovacími orgány), která zajistí opětovné dodržování právních předpisů. Pokud organizace nemůže ověřovateli prokázat, že přijala dostatečná opatření za účelem nastolení opětovného dodržování právních předpisů, ověřovatel neschválí aktualizované prohlášení a nepodepíše prohlášení a environmentální prohlášení systému EMAS.

5.5.1

Organizace by hned v počáteční fázi měla komunikovat s ověřovatelem/ověřovateli a příslušným orgánem, aby si vyjasnila jazykové otázky, pokud jde o dokumenty potřebné k registraci, s ohledem na požadavky čl. 5 odst. 3 a přílohy IV bodu D nařízení o systému EMAS.

5.5.2

Dotyčná organizace poskytne podle oddílu 5.1.3 průkazné materiály o tom, že dodržuje právní předpisy.

5.5.3

Po splnění požadavků systému EMAS, zvláště těch pro proces registrace uvedených v příloze II uvedeného nařízení, a po schválení environmentálního prohlášení systému EMAS akreditovaným nebo licencovaným ověřovatelem zašle organizace žádost a související dokumenty včetně příloh VI a VII k registraci (hlavnímu) příslušnému orgánu.

5.5.4

Příslušný orgán zodpovědný za registraci zkontroluje informace obsažené v žádosti a za tímto účelem komunikuje s vnitrostátním akreditačním nebo licenčním orgánem a případně s ostatními zúčastněnými příslušnými orgány. Pokud je třeba, může být do této komunikace zapojen rovněž ověřovatel zodpovědný za ověřování. Možnými alternativami jsou běžná pošta, e-mail nebo faxy, ale měly by být vedeny písemné doklady o této komunikaci.

5.5.5

Akreditační a licenční orgány ve všech dotčených členských státech posoudí způsobilost environmentálního ověřovatele na základě prvků stanovených v článcích 20, 21 a 22 nařízení o systému EMAS. Pokud není ověřovatelova způsobilost schválena, akreditační a licenční orgán může ověřovateli nařídit, aby požadavky splnil, a o problému informovat příslušný orgán. Naopak příslušný orgán musí v každém případě prostřednictvím jednoduché zprávy akreditačnímu nebo licenčnímu orgánu sdělit, že žádost o registraci byla obdržena a že existují místa k registraci. Po obdržení takovéto zprávy by akreditační a licenční orgán měl příslušnému orgánu sdělit svá zjištění ohledně zúčastněného ověřovatele či ověřovatelů. To usnadňuje závěrečnou kontrolu příslušnými orgány a hlavním příslušným orgánem, zda ověřovatel či ověřovatelé účastnící se postupu registrace jsou akreditováni nebo licencováni pro všechny kódy NACE týkající se daného procesu registrace. Bez této minimální komunikace mezi příslušnými orgány a akreditačními a licenčními orgány by činnosti dohledu mohly být narušeny.

5.5.6

Příslušný orgán zodpovědný za registraci bude koordinovat kontrolu dodržování právních předpisů založenou na informacích, které organizace poskytla ověřovateli. Pouze v případě, že členský stát zavedl zvláštní dohody se třetími zeměmi, které obsahují ustanovení, která členskému státu umožňují kontaktovat donucovací orgány ve třetích zemích, může kontrolovat dodržování právních předpisů u donucovacích orgánů ve třetích zemích přímo. Pokud tomu tak není, příslušný orgán se musí spolehnout na ověřovatele a/nebo organizaci, že obdrží materiály nebo dokumenty, které prokazují, že organizace dodržuje příslušné právní požadavky.

5.5.7

Hlavní příslušný orgán po rozhodnutí o registraci případně informuje všechny zúčastněné vnitrostátní příslušné orgány a ty budou informovat své příslušné donucovací orgány.

5.5.8

V případě, že je do postupu registrace zapojeno několik příslušných orgánů, použijí se podmínky týkající se poplatků podle oddílu 3.4.

5.6.1

Příslušný orgán se řídí obecnými pravidly stanovenými v nařízení o systému EMAS týkajícími se zrušení a pozastavení registrací.

5.6.2

Jakákoli stížnost týkající se registrované organizace se oznámí příslušnému orgánu.

5.6.3

Organizace ze třetích zemí, které usilují o registraci v systému EMAS a snaží se zahájit postup registrace, musejí přistoupit na to, že příslušný orgán může požádat ověřovatele, aby ověřil možné příčiny zrušení nebo pozastavení registrace, což se může odehrát ve třetí zemi, kde se místa nacházejí, před učiněním jakéhokoli rozhodnutí. Organizace s ověřovatelem nebo příslušným orgánem spolupracuje a zodpovídá jim veškeré otázky týkající se možných důvodů pro pozastavení a zrušení registrace. Organizace musí být rovněž ochotná nést náklady za práci ověřovatele při vyjasňování situace.

5.6.4

Ve všech situacích, dokonce i když takové dohody existují, je ověřovatel zodpovědný za kontrolu dodržování právních předpisů. Možné stížnosti a nesoulady, které mohou mít za následek zrušení nebo pozastavení registrace, musí být zahrnuty do kontrol dodržování příslušných požadavků.

5.6.5

Nevládních organizací, které působí ve třetí zemi, by bylo možné využít ke konzultaci a jako zdroj informací. V každém případě ověřovatel informuje příslušný orgán o veškerých závažných informacích, které během procesu ověřování získá.

5.7.1

Environmentální prohlášení systému EMAS a další příslušné dokumenty se k registraci předkládají v úředním jazyce (v jednom z úředních jazyků) členského státu, ve kterém se nachází hlavní příslušný orgán (čl. 5 odst. 3). Pokud organizace předloží společné environmentální prohlášení s informacemi o jednotlivých místech, jsou informace o místech v EU navíc v úředním jazyce (jednom z úředních jazyků) těch členských států, ve kterých se místa nacházejí, a informace o místech ve třetích zemích by měly nejlépe být v úředním jazyce (jednom z úředních jazyků) příslušných třetích zemí.