ISSN 1977-0626
doi:10.3000/19770626.L_2011.325.ces
Úřední věstník
Evropské unie
L 325
České vydání
Právní předpisy
Svazek 54
8. prosince 2011
|
ISSN 1977-0626 doi:10.3000/19770626.L_2011.325.ces |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
L 325 |
|
|
|
||
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 54 |
|
|
|
III Jiné akty |
|
|
|
* |
|
|
|
Opravy |
|
|
|
|
||
|
|
* |
|
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
|
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
|
8.12.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 325/1 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1271/2011
ze dne 5. prosince 2011
o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení. |
|
(2) |
Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím. |
|
(3) |
Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódu KN uvedeného ve sloupci 2 vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky. |
|
(4) |
Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, týkající se zařazení zboží do kombinované nomenklatury, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (2). |
|
(5) |
Výbor pro celní kodex nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze se zařazuje v rámci kombinované nomenklatury do kódu KN uvedeného ve sloupci 2 této tabulky.
Článek 2
Závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, které nejsou v souladu s tímto nařízením, lze nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení (EHS) č. 2913/92.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 5. prosince 2011.
Za Komisi, jménem předsedy,
Algirdas ŠEMETA
člen Komise
(1) Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.
(2) Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.
PŘÍLOHA
|
Popis zboží |
Zařazení (kód KN) |
Odůvodnění |
||||||||||||
|
(1) |
(2) |
(3) |
||||||||||||
|
Výrobek je béžový prášek sestávající z (v % hmotnostních):
Výrobek je pevný rostlinný zbytek, který se získává ze sójových bobů po extrakci oleje a částečném odstranění proteinů a který se následně suší a mele. Výrobek má charakteristické znaky netexturované mouky. Výrobek je vedlejší produkt z výroby koncentrátů a izolátů sójového proteinu, a má tudíž nižší obsah bílkovin. Výrobek se používá k obohacení potravinových přípravků a přípravků k výživě zvířat. Prodává se v pytlích o hmotnosti 25 kg. |
2304 00 00 |
Zařazení se zakládá na všeobecných pravidlech 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury a na znění kódu KN 2304 00 00. Ačkoliv se výrobek používá v potravinářském průmyslu, není potravinovým přípravkem s charakteristickými znaky popsanými v čísle 1901 ani potravinovým přípravkem jinde neuvedeným nebo nezahrnutým do čísla 2106. Zařazení do čísel 1901 a 2106 je tedy vyloučeno. Jelikož je výrobek složen z různých zbytků a odpadů pocházejících z rostlinných materiálů používaných v odvětví potravinových přípravků jako krmivo pro zvířata a někdy pro lidskou spotřebu, musí být zařazen do kapitoly 23 (viz vysvětlivky k harmonizovanému systému ke kapitole 23, Všeobecné vysvětlivky, první odstavec). Výrobek je proto třeba zařadit do kódu KN 2304 00 00 jako jiné pevné zbytky po extrakci sójového oleje. |
|
8.12.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 325/3 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1272/2011
ze dne 5. prosince 2011
o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení. |
|
(2) |
Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím. |
|
(3) |
Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódu KN uvedeného ve sloupci 2 vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky. |
|
(4) |
Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, týkající se zařazení zboží do kombinované nomenklatury, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (2). |
|
(5) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze se zařazuje v rámci kombinované nomenklatury do kódu KN uvedeného ve sloupci 2 této tabulky.
Článek 2
Závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, které nejsou v souladu s tímto nařízením, lze nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení (EHS) č. 2913/92.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 5. prosince 2011.
Za Komisi, jménem předsedy,
Algirdas ŠEMETA
člen Komise
(1) Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.
(2) Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.
PŘÍLOHA
|
Popis zboží |
Zařazení Kód KN |
Odůvodnění |
||
|
(1) |
(2) |
(3) |
||
|
3302 90 90 |
Zařazení se zakládá na všeobecných pravidlech 1, 3 písm. a) a 6 pro výklad kombinované nomenklatury, na poznámce 1 ke kapitole 23, na poznámce 2 ke kapitole 33 a na znění kódů KN 3302, 3302 90 a 3302 90 90. Výrobek je složen z vonných látek ve smyslu poznámky 2 ke kapitole 33. Ačkoliv má být výrobek používán ve výživě zvířat jako premix dochucovacích látek, zachovává si podstatné charakteristické znaky původního materiálu (vonných látek). Zařazení do čísla 2309 jako přípravku používaného k výživě zvířat je tudíž vyloučeno v souladu s poznámkou 1 ke kapitole 23. Jelikož je výrobek nutno považovat za směs jedné nebo více vonných látek v kombinaci s přidaným nosičem, spadá pod číslo 3302 (viz také bod 6 odst. 1 vysvětlivek k HS k číslu 3302). Je proto třeba jej zařadit do kódu KN 3302 90 90. |
||
|
3302 90 90 |
Zařazení se zakládá na všeobecných pravidlech 1, 3 písm. a) a 6 pro výklad kombinované nomenklatury, na poznámce 1 ke kapitole 23, na poznámce 2 ke kapitole 33 a na znění kódů KN 3302, 3302 90 a 3302 90 90. Výrobek je složen z vonné látky ve smyslu poznámky 2 ke kapitole 33. Ačkoliv má být výrobek používán ve výživě zvířat jako premix dochucovacích látek, zachovává si podstatné charakteristické znaky původního materiálu (vonné látky). Zařazení do čísla 2309 jako přípravku používaného k výživě zvířat je tudíž vyloučeno v souladu s poznámkou 1 ke kapitole 23. Jelikož je výrobek nutno považovat za směs jedné nebo více vonných látek v kombinaci s přidaným nosičem, spadá pod číslo 3302 (viz také bod 6 odst. 1 vysvětlivek k HS k číslu 3302). Je proto třeba jej zařadit do kódu KN 3302 90 90. |
||
|
3302 90 90 |
Zařazení se zakládá na všeobecných pravidlech 1, 3 písm. a) a 6 pro výklad kombinované nomenklatury, na poznámce 1 ke kapitole 23, na poznámce 2 ke kapitole 33 a na znění kódů KN 3302, 3302 90 a 3302 90 90. Výrobek je složen z vonných látek ve smyslu poznámky 2 ke kapitole 33. Ačkoliv má být výrobek používán ve výživě zvířat jako premix dochucovacích látek, zachovává si podstatné charakteristické znaky původního materiálu (vonných látek). Zařazení do čísla 2309 jako přípravku používaného k výživě zvířat je tudíž vyloučeno v souladu s poznámkou 1 ke kapitole 23. Jelikož je výrobek nutno považovat za směs jedné nebo více vonných látek v kombinaci s přidaným nosičem, spadá pod číslo 3302 (viz také bod 6 odst. 1 vysvětlivek k HS k číslu 3302). Je proto třeba jej zařadit do kódu KN 3302 90 90. |
|
8.12.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 325/6 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1273/2011
ze dne 7. prosince 2011
o otevření a správě celních kvót pro dovoz rýže a zlomkové rýže
(kodifikované znění)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1095/96 ze dne 18. června 1996 o zavedení koncesí stanovených v seznamu CXL sestaveném na základě závěrů jednání o čl. XXIV odst. 6 GATT (1), a zejména na článek 1 uvedeného nařízení,
s ohledem na rozhodnutí Rady 96/317/ES ze dne 13. května 1996 o uzavření výsledků konzultací s Thajskem podle článku XXIII GATT (2), a zejména na článek 3 uvedeného rozhodnutí,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení Komise (ES) č. 327/98 ze dne 10. února 1998 o otevření a správě celních kvót pro dovoz rýže a zlomkové rýže (3) bylo několikrát podstatně změněno (4). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno. |
|
(2) |
V rámci jednání vedených podle čl. XXIV odst. 6 GATT po přistoupení Rakouska, Finska a Švédska k Evropskému společenství bylo dohodnuto, že se od 1. ledna 1996 otevře roční celní kvóta ve výši 63 000 tun pro dovoz poloomleté a celoomleté rýže kódu KN 1006 30 s nulovým clem. Tato kvóta byla zahrnuta do seznamu Evropského společenství podle čl. II odst. 1 písm. a) GATT 1994. |
|
(3) |
V rámci jednání s Thajskem podle článku XXIII GATT bylo dohodnuto, že se otevře roční dovozní celní kvóta ve výši 80 000 tun pro dovoz zlomkové rýže kódu KN 1006 40 00 s dovozním clem sníženým o 28 EUR za tunu. |
|
(4) |
Rozhodnutí Rady 2005/953/ES ze dne 20. prosince 2005 o uzavření dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Thajskem na základě článku XXVIII GATT 1994 o změně koncesí týkajících se rýže stanovených v plánu CXL ES přiloženém ke GATT 1994 (5) stanoví, že bude otevřena nová roční dovozní kvóta o celkovém objemu 13 500 tun poloomleté nebo omleté rýže kódu KN 1006 30 s nulovým clem a že se celková roční dovozní kvóta zlomkové rýže kódu KN 1006 40 00 zvýší na 100 000 tun. |
|
(5) |
Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Thajským královstvím podle článků XXIV:6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změně koncesí v listinách České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky v průběhu jejich přistoupení k Evropské unii (6), schválená rozhodnutím Rady 2006/324/ES (7), stanoví zvýšení celkové roční celní kvóty s nulovým clem pro omletou nebo poloomletou rýži kódu KN 1006 30 o 25 516 tun rýže bez rozlišení původu a dále o 1 200 tun rýže pocházející z Thajska. Dohoda rovněž stanoví, že bude otevřena doplňková roční celní kvóta s nulovým clem o celkovém objemu 31 788 tun zlomkové rýže kódu KN 1006 40 bez rozlišení původu a dále stanoví, že budou otevřeny nové kvóty s 15 % clem, které se použije bez rozlišení původu pro 7 tun neloupané rýže kódu KN 1006 10 a 1 634 tun loupané rýže kódu KN 1006 20. |
|
(6) |
Podle závazků ročních dovozních celních kvót uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a), c) a d) tohoto nařízení je nutné při spravování těchto kvót vzít v úvahu tradiční dodavatele. |
|
(7) |
Za tím účelem, aby se zamezilo tomu, že dovozy v rámci těchto kvót budou narušovat běžné uvádění rýže vyrobené v Unii na trh, měly by se tyto dovozy rozložit na období celého roku, aby mohly být lépe vstřebávány trhem Unie. |
|
(8) |
Za účelem zajištění řádné správy kvót a zejména toho, že stanovená množství nejsou překročena, měla by být přijata podrobná pravidla pro podávání žádostí o licence a jejich vydávání. Tato pravidla by měla doplňovat nebo být odchylná od nařízení Komise (ES) č. 376/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty (8). |
|
(9) |
Je nutno zdůraznit, že nařízení Komise (ES) č. 1342/2003 ze dne 28. července 2003, kterým se stanoví zvláštní prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí v odvětví obilovin a rýže (9) a nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (10) se použijí v rámci tohoto nařízení. |
|
(10) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Každoročně se dne 1. ledna otevírají tyto celkové roční dovozní celní kvóty:
|
a) |
63 000 tun omleté nebo poloomleté rýže kódu KN 1006 30 s nulovým clem; |
|
b) |
1 634 tun loupané rýže kódu KN 1006 20 s 15 % sazbou valorického cla; |
|
c) |
100 000 tun zlomkové rýže kódu KN 1006 40 00, se snížením cla stanoveného v článku 140 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (11) o 30,77 %; |
|
d) |
40 216 tun omleté nebo poloomleté rýže kódu KN 1006 30 s nulovým clem; |
|
e) |
31 788 tun zlomkové rýže kódu KN 1006 40 00 s nulovým clem. |
Tyto celkové dovozní celní kvóty jsou rozdělené na dovozní celní kvóty podle země původu a na více podobdobí podle přílohy I.
Nařízení (ES) č. 1342/2003, (ES) č. 1301/2006 a (ES) č. 376/2008, se použijí, nestanoví-li toto nařízení jinak.
2. Každoročně dne 1. ledna se pod pořadovým číslem 09.0083 otevírá roční celní kvóta na 7 tun neloupané rýže kódu KN 1006 10 s 15 % sazbou valorického cla.
Tuto kvótu spravuje Komise v souladu s články 308a, 308b a 308c nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (12).
Článek 2
Množství, pro která nebyly vydány dovozní licence pro kvóty podle čl. 1 odst. 1 písm. a), b) a e) za podobdobí v měsíci září, mohou být předmětem žádostí o dovozní licence za podobdobí v měsíci říjnu pro všechny původy stanovené v celkové dovozní celní kvótě.
Článek 3
Pokud se žádosti o dovozní licence týkají rýže a zlomkové rýže původem z Thajska a rýže původem z Austrálie nebo ze Spojených států amerických v rámci množství uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) a c), musí být doplněny originálem vývozní licence vyhotovené podle příloh II, III a IV a vydané příslušným subjektem zemí uvedených v týchž přílohách.
Údaje v kolonkách 7, 8 a 9 přílohy II nejsou povinné.
Článek 4
1. Žádosti o licence se předloží během prvních deseti pracovních dnů prvního měsíce každého podobdobí.
2. Odchylně od článku 12 nařízení (ES) č. 1342/2003 se částka jistoty související s dovozní licencí stanoví takto:
|
— |
46 EUR za tunu pro kvóty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a) a d), |
|
— |
5 EUR za tunu pro kvóty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. c) a e). |
3. V kolonce 8 žádosti o licenci a v dovozní licenci se uvede země původu a poznámka „ano“ se označí křížkem.
Licence jsou platné pouze pro produkty pocházející ze země uvedené v kolonce 8.
4. V kolonce 24 licencí se uvede jeden z následujících údajů:
|
a) |
pro kvótu uvedenou v čl. 1 odst. 1 písm. a) jeden z údajů uvedených v příloze V; |
|
b) |
pro kvótu uvedenou v čl. 1 odst. 1 písm. b) jeden z údajů uvedených v příloze VI; |
|
c) |
pro kvótu uvedenou v čl. 1 odst. 1 písm. c) jeden z údajů uvedených v příloze VII; |
|
d) |
pro kvótu uvedenou v čl. 1 odst. 1 písm. d) jeden z údajů uvedených v příloze VIII; |
|
e) |
pro kvótu uvedenou v čl. 1 odst. 1 písm. e) jeden z údajů uvedených v příloze IX. |
5. Odchylně od čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1301/2006 v případě celních kvót, které jsou předmětem žádostí o dovozní licence podle čl. 3 prvního pododstavce tohoto nařízení, mohou žadatelé pro stejné pořadové číslo kvóty za dovozní kvótové podobdobí předložit několik žádostí.
Článek 5
Komise stanoví přídělový koeficient podle čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1301/2006 do deseti dnů od posledního dne lhůty pro sdělení podle čl. 8 písm. a) tohoto nařízení. Komise zároveň stanoví množství dostupná pro následující podobdobí a případně pro dodatečné podobdobí v měsíci říjnu.
Pokud přídělový koeficient podle prvního pododstavce vede k tomu, že na jednu žádost připadne jedno nebo více množství o objemu nižším než 20 tun, přidělí členský stát dotčeným hospodářským subjektům tato množství losem po šaržích o 20 tunách zvýšených o zbývající množství, které se rovnoměrně rozdělí mezi šarže o 20 tunách. Pokud by však ani sečtení množství nižších než 20 tun neumožnilo vytvořit šarži o 20 tunách, rozdělí členský stát zbývající množství rovnoměrně mezi hospodářské subjekty, jejichž licence je vyšší nebo rovná 20 tunám.
Je-li, po použití druhého pododstavce, množství, pro které je vydána licence, nižší než 20 tun, může hospodářský subjekt žádost o licenci stáhnout do dvou pracovních dní ode dne vstupu v platnost nařízení, kterým se stanoví přídělový koeficient.
Článek 6
Ve lhůtě tří pracovních dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí Komise, kterým se stanoví dostupná množství podle článku 5, se vydají dovozní licence pro množství, která jsou výsledkem použití článku 5.
Článek 7
1. Čl. 4 odst. 1 první pododstavec písm. d) nařízení (ES) č. 376/2008 se nepoužije.
2. Snížení cel podle čl. 1 odst. 1 se nepoužijí pro množství dovezená v rámci povolené odchylky podle čl. 7 odst. 4 nařízení (ES) č. 376/2008.
3. Odchylně od čl. 6 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1342/2003 a podle čl. 22 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 376/2008 jsou dovozní licence pro loupanou, omletou nebo poloomletou rýži platné ode dne jejich skutečného vydání do konce třetího měsíce následujícího po dni vydání.
4. Propuštění produktů do volného oběhu v Unii podléhá v rámci kvót podle čl. 1 odst. 1 předložení osvědčení o původu vydaného podle článku 47 nařízení (EHS) č. 2454/93 příslušnými vnitrostátními orgány dotčené země.
Pokud jde o země, pro které se vyžaduje vývozní licence podle článku 3 tohoto nařízení nebo pro které se jako původ uvádí „všechny země“, se však pro části uvedených kvót nevyžaduje osvědčení o původu.
Článek 8
Členské státy sdělí Komisi elektronickou cestou:
|
a) |
nejpozději do druhého pracovního dne následujícího po 18.00 hodině (bruselského času) posledního dne pro podání žádostí o licence informace týkající se žádostí o dovozní licence podle čl. 11 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1301/2006, přičemž množství, která jsou předmětem těchto žádostí, se rozdělí podle osmimístného kódu KN a země původu a uvede se číslo dovozní licence, jakož i číslo vývozní licence, pokud je požadováno; |
|
b) |
nejpozději do dvou pracovních dnů od vydání dovozních licencí informace týkající se vydaných licencí podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1301/2006, přičemž množství, pro která byly vydány dovozní licence, se rozdělí podle osmimístného kódu KN a země původu a uvede se číslo dovozní licence, jakož i množství, pro která byly žádosti o licence staženy podle čl. 5 třetího pododstavce tohoto nařízení; |
|
c) |
nejpozději poslední pracovní den každého měsíce celková množství, která byla skutečně propuštěna do volného oběhu v rámci dotčené kvóty během měsíce předcházejícího předposlednímu měsíci, rozdělená podle osmimístného kódu KN a země původu s upřesněním obalu u balení o hmotnosti nižší nebo rovné 5 kg. Pokud během období nedojde k propuštění do volného oběhu, zašle se oznámení „žádné“. |
Článek 9
1. Komise kontroluje množství zboží dovezená v souladu s tímto nařízením, aby zjistila zejména:
|
a) |
rozsah, v jakém byly výrazně ovlivněny tradiční obchodní toky do Unie z hlediska objemu a obchodní úpravy a |
|
b) |
existuje-li křížení subvencí mezi vývozy, na které se přímo vztahuje toto nařízení, a vývozy, na něž se vztahují cla běžně používaná při dovozu. |
2. Pokud je některé z kritérií podle odst. 1 písm. a) a b) splněno, a zejména pokud dovozy rýže v balíčku o 5 kg nebo méně překročí množství 33 428 tun, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě každoročně zprávu doplněnou případně vhodnými návrhy, jak zabránit narušování organizace odvětví rýže v Unii.
3. Množství, která jsou dovážená v baleních podle odstavce 2 a propuštěná do volného oběhu, jsou v souladu s článkem 23 nařízení (ES) č. 376/2008 zapsána v příslušných dovozních licencích.
Článek 10
Nařízení (ES) č. 327/98 se zrušuje.
Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XI.
Článek 11
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 7. prosince 2011.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 146, 20.6.1996, s. 1.
(2) Úř. věst. L 122, 22.5.1996, s. 15.
(3) Úř. věst. L 37, 11.2.1998, s. 5.
(4) Viz příloha X.
(5) Úř. věst. L 346, 29.12.2005, s. 24.
(6) Úř. věst. L 120, 5.5.2006, s. 19.
(7) Úř. věst. L 120, 5.5.2006, s. 17.
(8) Úř. věst. L 114, 26.4.2008, s. 3.
(9) Úř. věst. L 189, 29.7.2003, s. 12.
(10) Úř. věst. L 238, 1.9.2006, s. 13.
(11) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.
(12) Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1.
PŘÍLOHA I
Kvóty a podobdobí stanovené počínaje rokem 2007
|
a) |
Kvóta 63 000 tun omleté nebo poloomleté rýže kódu KN 1006 30 podle čl. 1 odst. 1 písm. a):
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
b) |
Kvóta 1 634 tun loupané rýže kódu KN 1006 20 podle čl. 1 odst. 1 písm. b):
|
|||||||||||||||||||||
|
c) |
Kvóta 100 000 tun zlomkové rýže kódu KN 1006 40 00 podle čl. 1 odst. 1 písm. c):
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
d) |
Kvóta 40 216 tun omleté nebo poloomleté rýže kódu KN 1006 30 podle čl. 1 odst. 1 písm. d):
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
e) |
Kvóta 31 788 tun zlomkové rýže kódu KN 1006 40 00 podle čl. 1 odst. 1 písm. e):
|
|||||||||||||||||
(1) Zůstatek nevyužitých množství z předchozích podobdobí, který byl zveřejněn nařízením Komise.
(2) Zůstatek nevyužitých množství z předchozích podobdobí, který byl zveřejněn nařízením Komise.
(3) Zůstatek nevyužitých podobdobí, který byl zveřejněn nařízením Komise.
PŘÍLOHA II
PŘÍLOHA III
PŘÍLOHA IV
PŘÍLOHA V
Údaje podle čl. 4 odst. 4 písm. a)
|
— |
: |
v bulharštině |
: |
Освободено от мито до максимално количество, посочено в графи 17 и 18 от настоящата лицензия (Регламент за изпълнение (ЕC) № 1273/2011) |
|
— |
: |
ve španělštině |
: |
Exención del derecho de aduana hasta la cantidad indicada en las casillas 17 y 18 del presente certificado [Reglamento de Ejecución (UE) no 1273/2011] |
|
— |
: |
v češtině |
: |
Osvobozeno od cla až do množství uvedeného v kolonkách 17 a 18 této licence (prováděcí nařízení (EU) č. 1273/2011) |
|
— |
: |
v dánštině |
: |
Toldfri op til den mængde, der er angivet i rubrik 17 og 18 i denne licens (gennemførelsesforordning (EU) nr. 1273/2011) |
|
— |
: |
v němčině |
: |
Zollfrei bis zu der in den Feldern 17 und 18 dieser Lizenz angegebenen Menge (Durchführungsverordnung (EU) Nr. 1273/2011) |
|
— |
: |
v estonštině |
: |
Tollimaksuvabastus kuni käesoleva litsentsi lahtrites 17 ja 18 osutatud koguseni (määrus (EL) nr 1273/2011) |
|
— |
: |
v řečtině |
: |
Δασμολογική ατέλεια μέχρι την ποσότητα που αναγράφεται στις θέσεις 17 και 18 του παρόντος πιστοποιητικού [εκτελεστικός κανονισμός (ΕΕ) αριθ. 1273/2011] |
|
— |
: |
v angličtině |
: |
Exemption from customs duty up to the quantity indicated in sections 17 and 18 of this licence (Implementing Regulation (EU) No 1273/2011) |
|
— |
: |
ve francouzštině |
: |
exemption du droit de douane jusqu’à la quantité indiquée dans les cases 17 et 18 du présent certificat [règlement d'exécution (UE) no 1273/2011] |
|
— |
: |
v italštině |
: |
Esenzione dal dazio doganale limitatamente alla quantità indicata nelle caselle 17 e 18 del presente titolo [regolamento di esecuzione (UE) n. 1273/2011] |
|
— |
: |
v lotyštině |
: |
Atbrīvojums no muitas nodokļa līdz daudzumam, kas norādīts šīs licences 17. un 18. iedaļā (Īstenošanas regula (ES) Nr. 1273/2011) |
|
— |
: |
v litevštině |
: |
Muitas netaikomas mažesniems kiekiams nei nurodyta šios licencijos 17 ir 18 skiltyse (Reglamentas (ES) Nr. 1273/2011) |
|
— |
: |
v maďarštině |
: |
Az ezen engedély 17. és 18. rovatában megjelölt mennyiségig vámmentes (1273/2011/EU végrehajtási rendelet) |
|
— |
: |
v maltštině |
: |
Eżenzjoni mid-dwana sal-kwantità murija fit-taqsimiet 17 u 18 ta’ din il-liċenzja (Regolament ta’ Implimentazzjoni (UE) Nru 1273/2011) |
|
— |
: |
v nizozemštině |
: |
Vrijgesteld van douanerecht voor ten hoogste de in de vakken 17 en 18 van dit certificaat vermelde hoeveelheid (Uitvoeringsverordening (EU) nr. 1273/2011) |
|
— |
: |
v polštině |
: |
Zwolnienie z opłaty celnej ilości określonej w polach 17 i 18 niniejszego pozwolenia (rozporządzenie (UE) nr 1273/2011) |
|
— |
: |
v portugalštině |
: |
Isenção de direito aduaneiro até à quantidade indicada nas casas 17 e 18 do presente certificado [Regulamento de Execução (UE) n.o 1273/2011] |
|
— |
: |
v rumunštině |
: |
Scutit de drepturi vamale până la concurența cantității menționate în căsuțele 17 și 18 din prezenta licență (Regulamentul de punere în aplicare (UE) nr. 1273/2011) |
|
— |
: |
ve slovenštině |
: |
Oslobodenie od cla po množstvo uvedené v kolónkach 17 a 18 tejto licencie (vykonávacie nariadenie (EÚ) č. 1273/2011) |
|
— |
: |
ve slovinštině |
: |
Oprostitev carin do količine, navedene v rubrikah 17 in 18 tega dovoljenja (Uredba (EU) št. 1273/2011) |
|
— |
: |
ve finštině |
: |
Tullivapaa tämän todistuksen kohdissa 17 ja 18 esitettyyn määrään asti (täytäntöönpanoasetus (EU) N:o 1273/2011) |
|
— |
: |
ve švédštině |
: |
Tullfri upp till den mängd som anges i fält 17 och 18 i denna licens (genomförandeförordning (EU) nr 1273/2011). |
PŘÍLOHA VI
Údaje podle čl. 4 odst. 4 písm. b)
|
— |
: |
v bulharštině |
: |
Мита, ограничени до 15 % ad valorem до максимално количество, посочено в графи 17 и 18 от настоящата лицензия (Регламент за изпълнение (ЕC) № 1273/2011) |
|
— |
: |
ve španělštině |
: |
Derechos de aduana limitados al 15 % ad valorem hasta la cantidad indicada en las casillas 17 y 18 del presente certificado [Reglamento de Ejecución (UE) no 1273/2011] |
|
— |
: |
v češtině |
: |
Cla omezená na valorickou sazbu ve výši 15 % až do množství uvedeného v kolonkách 17 a 18 této licence (prováděcí nařízení (EU) č. 1273/2011) |
|
— |
: |
v dánštině |
: |
Toldsatsen begrænses til 15 % af værdien op til den mængde, der er angivet i rubrik 17 og 18 i denne licens (gennemførelsesforordning (EU) nr. 1273/2011) |
|
— |
: |
v němčině |
: |
Zollsatz beschränkt auf 15 % des Zollwerts bis zu der in den Feldern 17 und 18 dieser Lizenz angegebenen Menge (Durchführungsverordnung (EU) Nr. 1273/2011) |
|
— |
: |
v estonštině |
: |
Väärtuseline tollimaks piiratud 15 protsendini käesoleva sertifikaadi lahtrites 17 ja 18 märgitud kogusteni (määrus (EL) nr 1273/2011) |
|
— |
: |
v řečtině |
: |
Δασμός με όριο 15 % κατ’ αξία μέχρι την ποσότητα που αναγράφεται στις θέσεις 17 και 18 του παρόντος πιστοποιητικού (εκτελεστικός κανονισμός (ΕΕ) αριθ. 1273/2011) |
|
— |
: |
v angličtině |
: |
Customs duties limited to 15 % ad valorem up to the quantity indicated in boxes 17 and 18 of this licence (Implementing Regulation (EU) No 1273/2011) |
|
— |
: |
ve francouzštině |
: |
droits de douane limités à 15 % ad valorem jusqu’à la quantité indiquée dans les cases 17 et 18 du présent certificat [règlement d'exécution (UE) no 1273/2011] |
|
— |
: |
v italštině |
: |
Dazio limitato al 15 % ad valorem fino a concorrenza del quantitativo indicato nelle caselle 17 e 18 del presente titolo [regolamento di esecuzione (UE) n. 1273/2011] |
|
— |
: |
v lotyštině |
: |
Muitas nodoklis 15 % ad valorem par daudzumu, kas norādīts šīs licences (Īstenošanas regula (ES) Nr. 1273/2011) 17. un 18. ailē |
|
— |
: |
v litevštině |
: |
Ne didesnis nei 15 % muitas ad valorem neviršijant šios licencijos 17 ir 18 skiltyse nurodyto kiekio (Reglamentas (ES) Nr. 1273/2011) |
|
— |
: |
v maďarštině |
: |
15 %-os értékvám az ezen engedély 17. és 18. rovatában feltüntetett mennyiségig (1273/2011/EU végrehajtási rendelet) |
|
— |
: |
v maltštině |
: |
Id-dazji doganali huma stipulati għal 15 % ad valorem sal-kwantità indikata fil-kaxxi 17 u 18 ta’ din il-liċenzja (Regolament ta’ Implimentazzjoni (UE) Nru 1273/2011) |
|
— |
: |
v nizozemštině |
: |
Douanerecht beperkt tot 15 % ad valorem voor hoeveelheden die niet groter zijn dan de in de vakken 17 en 18 van dit certificaat vermelde hoeveelheid (Uitvoeringsverordening (EU) nr. 1273/2011) |
|
— |
: |
v polštině |
: |
Cło ograniczone do 15 % ad valorem do ilości wskazanej w polach 17 i 18 niniejszego pozwolenia (rozporządzenie (UE) nr 1273/2011) |
|
— |
: |
v portugalštině |
: |
Direito aduaneiro limitado a 15 % ad valorem até à quantidade indicada nas casas 17 e 18 do presente certificado [Regulamento de Execução (UE) n.o 1273/2011] |
|
— |
: |
v rumunštině |
: |
Drepturi vamale limitate la 15 % ad valorem până la concurența cantității menționate în căsuțele 17 și 18 din prezenta licență (Regulamentul de punere în aplicare (UE) nr. 1273/2011) |
|
— |
: |
ve slovenštině |
: |
Clá znížené na 15 % ad valorem až po množstvo uvedené v kolónkach 17 a 18 tejto licencie (vykonávacie nariadenie (EÚ) č. 1273/2011) |
|
— |
: |
ve slovinštině |
: |
Carinska dajatev, omejena na 15 % ad valorem do količine, navedene v rubrikah 17 in 18 tega dovoljenja (Uredba (EU) št. 1273/2011) |
|
— |
: |
ve finštině |
: |
Arvotulli rajoitettu 15 prosenttiin tämän todistuksen kohdissa 17 ja 18 ilmoitettuun määrään asti (täytäntöönpanoasetus (EU) N:o 1273/2011) |
|
— |
: |
ve švédštině |
: |
Tull begränsad till 15 % av värdet upp till den kvantitet som anges i fält 17 och 18 i denna licens (genomförandeförordning (EU) nr 1273/2011) |
PŘÍLOHA VII
Údaje podle čl. 4 odst. 4 písm. c)
|
— |
: |
v bulharštině |
: |
Ставка на мито, намалена с 30,77 % от ставката на митото, определено в член 140 от Регламент (ЕО) № 1234/2007, приложима до максимално количество, посочено в графи 17 и 18 от настоящата лицензия (Регламент за изпълнение (ЕС) № 1273/2011) |
|
— |
: |
ve španělštině |
: |
Derecho reducido en un 30,77 % del derecho fijado en el artículo 140 del Reglamento (CE) no 1234/2007, hasta la cantidad indicada en las casillas 17 y 18 del presente certificado [Reglamento de Ejecución (UE) no 1273/2011] |
|
— |
: |
v češtině |
: |
Clo snížené o 30,77 % cla stanoveného v článku 140 nařízení (ES) č. 1234/2007 až na množství uvedené v kolonkách 17 a 18 této licence (prováděcí nařízení (EU) č. 1273/2011) |
|
— |
: |
v dánštině |
: |
Nedsættelse på 30,77 % af den told, der er fastsat i artikel 140 i forordning (EF) nr. 1234/2007, op til den mængde, der er angivet i rubrik 17 og 18 i denne licens (gennemførelsesforordning (EU) nr. 1273/2011) |
|
— |
: |
v němčině |
: |
Zollsatz ermäßigt um 30,77 % des in Artikel 140 der Verordnung (EG) Nr. 1234/2007 festgesetzten Zollsatzes bis zu der in den Feldern 17 und 18 dieser Lizenz angegebenen Menge (Durchführungsverordnung (EU) Nr. 1273/2011) |
|
— |
: |
v estonštině |
: |
Määruse (EÜ) nr 1234/2007 artiklis 140 kindlaks määratud tollimaks, mida on alandatud 30,77 % võrra käesoleva sertifikaadi lahtrites 17 ja 18 märgitud kogusteni (määrus (EL) nr 1273/2011) |
|
— |
: |
v řečtině |
: |
Δασμός μειωμένος κατά 30,77 % του δασμού που καθορίζεται στο άρθρο 140 του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 1234/2007, μέχρι την ποσότητα που αναγράφεται στις θέσεις 17 και 18 του παρόντος πιστοποιητικού [εκτελεστικός κανονισμός (ΕΕ) αριθ. 1273/2011] |
|
— |
: |
v angličtině |
: |
Reduced rate of duty of 30,77 % of the duty set in Article 140 of Regulation (EC) No 1234/2007 up to the quantity indicated in boxes 17 and 18 of this licence (Implementing Regulation (EU) No 1273/2011) |
|
— |
: |
ve francouzštině |
: |
droit réduit de 30,77 % du droit fixé à l’article 140 du règlement (CE) no 1234/2007 jusqu’à la quantité indiquée dans les cases 17 et 18 du présent certificat [règlement d'exécution (UE) no 1273/2011] |
|
— |
: |
v italštině |
: |
Dazio ridotto in ragione del 30,77 % del dazio fissato all’articolo 140 del regolamento (CE) n. 1234/2007 fino a concorrenza del quantitativo indicato nelle caselle 17 e 18 del presente titolo [regolamento di esecuzione (UE) n. 1273/2011] |
|
— |
: |
v lotyštině |
: |
Ievedmuitas nodoklis samazināts par 30,77 %, salīdzinot ar nodokli, kas noteikts Regulas (EK) Nr. 1234/2007 140. pantā, līdz šīs licences 17. un 18. ailē norādītajam daudzumam (Īstenošanas regula (ES) Nr. 1273/2011) |
|
— |
: |
v litevštině |
: |
Reglamento (EB) Nr. 1234/2007 140 straipsnyje nustatyto muito mokesčio sumažinimas 30,77 % mažesniems kiekiams nei nurodyta šios licencijos 17 ir 18 skiltyse (Reglamentas (ES) Nr. 1273/2011) |
|
— |
: |
v maďarštině |
: |
Az 1234/2007/EK rendelet 140. cikkében meghatározott vám 30,77 %-os csökkentett vámja az ezen bizonyítvány 17. és 18. rovatában megjelölt mennyiségig (1273/2011/EU végrehajtási rendelet) |
|
— |
: |
v maltštině |
: |
Dazju mnaqqas ta’ 30,77 % tad-dazju fiss fl-Artikolu 140 tar-Regolament (KE) Nru 1234/2007 sal-kwantità indikata fis-sezzjoni 17 u 18 ta’ dan iċ-ċertifikat (Regolament ta’ Implimentazzjoni (UE) Nru 1273/2011) |
|
— |
: |
v nizozemštině |
: |
Recht verlaagd met 30,77 % van het in artikel 140 van Verordening (EG) nr. 1234/2007 vastgestelde recht voor hoeveelheden die niet groter zijn dan de in de vakken 17 en 18 van dit certificaat vermelde hoeveelheid (Uitvoeringsverordening (EU) nr. 1273/2011) |
|
— |
: |
v polštině |
: |
Obniżona stawka celna odpowiadająca 30,77 % stawki określonej w art. 140 rozporządzenia (WE) nr 1234/2007 do ilości wskazanej w polach 17 i 18 niniejszego pozwolenia (rozporządzenie (UE) nr 1273/2011) |
|
— |
: |
v portugalštině |
: |
Direito reduzido de 30,77 % do direito fixado no artigo 140.o do Regulamento (CE) n.o 1234/2007 até à quantidade indicada nas casas 17 e 18 do presente certificado [Regulamento de Execução (UE) n.o 1273/2011] |
|
— |
: |
v rumunštině |
: |
Drept redus cu 30,77 % din dreptul stabilit de articolul 140 din Regulamentul (CE) nr. 1234/2007 până la concurența cantității menționate în căsuțele 17 și 18 din prezenta licență (Regulamentul de punere în aplicare (UE) nr. 1273/2011) |
|
— |
: |
ve slovenštině |
: |
Clo znížené o 30,77 % cla stanoveného článkom 140 nariadenia (ES) č. 1234/2007 až po množstvo uvedené v kolónkach 17 a 18 tejto licencie (vykonávacie nariadenie (EÚ) č. 1273/2011) |
|
— |
: |
ve slovinštině |
: |
Dajatev, znižana za 30,77 % od dajatve iz člena 140 Uredbe (ES) št. 1234/2007 do količine, navedene v rubrikah 17 in 18 tega dovoljenja (Uredba (EU) št. 1273/2011) |
|
— |
: |
ve finštině |
: |
Tulli, jonka määrää on alennettu 30,77 % asetuksen (EY) N:o 1234/2007 140 artiklassa vahvistetusta tullista tämän todistuksen kohdissa 17 ja 18 ilmoitettuun määrään asti (täytäntöönpanoasetus (EU) N:o 1273/2011) |
|
— |
: |
ve švédštině |
: |
Tullsatsen nedsatt med 30,77 % av den tullsats som anges i artikel 140 i förordning (EG) nr 1234/2007 upp till den mängd som anges i fält 17 och 18 i denna licens (genomförandeförordning (EU) nr 1273/2011). |
PŘÍLOHA VIII
Údaje podle čl. 4 odst. 4 písm. d)
|
— |
: |
v bulharštině |
: |
Освободено от мито до максимално количество, посочено в графи 17 и 18 от настоящата лицензия (член 1, параграф 1, буква г) от Регламент за изпълнение (ЕС) № 1273/2011) |
|
— |
: |
ve španělštině |
: |
Exención del derecho de aduana hasta la cantidad indicada en las casillas 17 y 18 del presente certificado [Reglamento de Ejecución (UE) no 1273/2011, artículo 1, apartado 1, letra d)] |
|
— |
: |
v češtině |
: |
Osvobození od cla až do množství stanoveného v kolonkách 17 a 18 této licence (čl. 1 odst. 1 písm. d) prováděcího nařízení (EU) č. 1273/2011) |
|
— |
: |
v dánštině |
: |
Toldfri op til den mængde, der er angivet i rubrik 17 og 18 i denne licens (gennemførelsesforordning (EU) nr. 1273/2011, artikel 1, stk. 1, litra d)) |
|
— |
: |
v němčině |
: |
Zollfrei bis zu der in den Feldern 17 und 18 dieser Lizenz angegebenen Menge (Durchführungsverordnung (EU) Nr. 1273/2011, Artikel 1 Absatz 1 Buchstabe d) |
|
— |
: |
v estonštině |
: |
Tollimaksuvabastus kuni käesoleva litsentsi lahtrites 17 ja 18 näidatud koguseni (määruse (EL) nr 1273/2011) artikli 1 lõike 1 punkt d) |
|
— |
: |
v řečtině |
: |
Δασμολογική ατέλεια μέχρι την ποσότητα που αναγράφεται στις θέσεις 17 και 18 του παρόντος πιστοποιητικού [εκτελεστικός κανονισμός (ΕΕ) αριθ. 1273/2011 άρθρο 1 παράγραφος 1 στοιχείο δ)] |
|
— |
: |
v angličtině |
: |
Exemption from customs duty up to the quantity indicated in boxes 17 and 18 of this licence (Implementing Regulation (EU) No 1273/2011, Article 1(1)(d)), |
|
— |
: |
ve francouzštině |
: |
exemption du droit de douane jusqu’à la quantité indiquée dans les cases 17 et 18 du présent certificat [règlement d'exécution (UE) no 1273/2011, article 1er, paragraphe 1, point d)] |
|
— |
: |
v italštině |
: |
Esenzione dal dazio doganale fino a concorrenza del quantitativo indicato nelle caselle 17 e 18 del presente titolo [regolamento di esecuzione (UE) n. 1273/2011, articolo 1, paragrafo 1, lettera d)] |
|
— |
: |
v lotyštině |
: |
Atbrīvojumi no muitas nodokļa līdz šīs licences 17. un 18. ailē norādītajam daudzumam (Īstenošanas regulas (ES) Nr. 1273/2011 1. panta 1. punkta d) apakšpunkts) |
|
— |
: |
v litevštině |
: |
Atleidimas nuo muito mokesčio neviršijant šios licencijos 17 ir 18 skiltyse nurodyto kiekio (Reglamento (ES) Nr. 1273/2011 1 straipsnio 1 dalies d punktas) |
|
— |
: |
v maďarštině |
: |
Vámmentes az ezen engedély 17. és 18. rovatában feltüntetett mennyiségig (1273/2011/EU végrehajtási rendelet 1. cikk (1) bekezdés d) pont) |
|
— |
: |
v maltštině |
: |
Eżenzjoni tad-dazju tad-dwana sal-kwantità indikata fil-każi 17 u 18 taċ-ċertifikat preżenti (Artikolu 1, paragrafu 1, punt d) tar-Regolament ta’ Implimentazzjoni (UE) Nru 1273/2011) |
|
— |
: |
v nizozemštině |
: |
Vrijstelling van douanerecht voor hoeveelheden die niet groter zijn dan de in de vakken 17 en 18 van dit certificaat vermelde hoeveelheid (artikel 1, lid 1, onder d), van Uitvoeringsverordening (EU) nr. 1273/2011) |
|
— |
: |
v polštině |
: |
Zwolnienie z cła ilości do wysokości wskazanej w polach 17 i 18 niniejszego pozwolenia (art. 1 ust. 1 lit. d) rozporządzenia (UE) nr 1273/2011) |
|
— |
: |
v portugalštině |
: |
Isenção do direito aduaneiro até à quantidade indicada nas casas 17 e 18 do presente certificado [Regulamento de Execução (UE) n.o 1273/2011, alínea d) do n.o 1 do artigo 1.o] |
|
— |
: |
v rumunštině |
: |
Scutit de drepturi vamale până la concurența cantității menționate în căsuțele 17 și 18 din prezenta licență [Regulamentul de punere în aplicare (UE) nr. 1273/2011, articolul 1 alineatul (1) litera (d)] |
|
— |
: |
ve slovenštině |
: |
Oslobodenie od cla až po množstvo uvedené v kolónkach 17 a 18 tejto licencie (článok 1 ods. 1 písm. d) vykonávacieho nariadenia (EÚ) č. 1273/2011) |
|
— |
: |
ve slovinštině |
: |
Izvzetje od carine do količine, navedene v rubrikah 17 in 18 tega dovoljenja (člen 1(1)(d) Uredbe (EU) št. 1273/2011) |
|
— |
: |
ve finštině |
: |
Tullivapaa tämän todistuksen kohdissa 17 ja 18 ilmoitettuun määrään asti (täytäntöönpanoasetuksen (EU) N:o 1273/2011 1 artiklan 1 kohdan d alakohta) |
|
— |
: |
ve švédštině |
: |
Tullfri upp till den mängd som anges i fälten 17 och 18 i denna licens (genomförandeförordning (EU) nr 1273/2011, artikel 1.1 d). |
PŘÍLOHA IX
Údaje podle čl. 4 odst. 4 písm. e)
|
— |
: |
v bulharštině |
: |
Освободено от мито до максимално количество, посочено в графи 17 и 18 от настоящата лицензия (член 1, параграф 1, буква д) от Регламент за изпълнение (ЕС) № 1273/2011) |
|
— |
: |
ve španělštině |
: |
Exención del derecho de aduana hasta la cantidad indicada en las casillas 17 y 18 del presente certificado [Reglamento de Ejecución (UE) no 1273/2011, artículo 1, apartado 1, letra e)] |
|
— |
: |
v češtině |
: |
Osvobození od cla až do množství uvedeného v kolonkách 17 a 18 této licence (čl. 1 odst. 1 písm. e) prováděcího nařízení (EU) č. 1273/2011) |
|
— |
: |
v dánštině |
: |
Toldfri op til den mængde, der er angivet i rubrik 17 og 18 i denne licens (gennemførelsesforordning (EU) nr. 1273/2011, artikel 1, stk. 1, litra e)) |
|
— |
: |
v němčině |
: |
Zollfrei bis zu der in den Feldern 17 und 18 dieser Lizenz angegebenen Menge (Durchführungsverordnung (EU) Nr. 1273/2011, Artikel 1 Absatz 1 Buchstabe e) |
|
— |
: |
v estonštině |
: |
Tollimaksuvabastus kuni käesoleva litsentsi lahtrites 17 ja 18 näidatud koguseni (määruse (EL) nr 1273/2011) artikli 1 lõike 1 punkt e) |
|
— |
: |
v řečtině |
: |
Δασμολογική ατέλεια μέχρι την ποσότητα που αναγράφεται στις θέσεις 17 και 18 του παρόντος πιστοποιητικού [εκτελεστικός κανονισμός (ΕΕ) αριθ. 1273/2011, άρθρο 1 παράγραφος 1 στοιχείο ε)] |
|
— |
: |
v angličtině |
: |
Exemption from customs duty up to the quantity indicated in boxes 17 and 18 of this licence (Implementing Regulation (EU) No 1273/2011, Article 1(1)(e)) |
|
— |
: |
ve francouzštině |
: |
exemption du droit de douane jusqu’à la quantité indiquée dans les cases 17 et 18 du présent certificat [règlement d'exécution (UE) no 1273/2011, article 1er, paragraphe 1, point e)] |
|
— |
: |
v italštině |
: |
Esenzione dal dazio doganale fino a concorrenza del quantitativo indicato nelle caselle 17 e 18 del presente titolo [regolamento di esecuzione (UE) n. 1273/2011, articolo 1, paragrafo 1, lettera e)] |
|
— |
: |
v lotyštině |
: |
Atbrīvojumi no muitas nodokļa līdz šīs licences 17. un 18. ailē norādītajam daudzumam (Īstenošanas regulas (ES) Nr. 1273/2011 1. panta 1. punkta e) apakšpunkts) |
|
— |
: |
v litevštině |
: |
Atleidimas nuo muito mokesčio neviršijant šios licencijos 17 ir 18 skiltyse nurodyto kiekio (Reglamentas (ES) Nr. 1273/2011, 1 straipsnio 1 dalies e punktas) |
|
— |
: |
v maďarštině |
: |
Vámmentes az ezen engedély 17. és 18. rovatában feltüntetett mennyiségig ([1273/2011/EU] végrehajtási rendelet 1. cikk (1) bekezdés e) pont) |
|
— |
: |
v maltštině |
: |
Eżenzjoni tad-dazju tad-dwana sal-kwantità indikata fil-każi 17 u 18 taċ-ċertifikat preżenti (Artikolu 1, paragrafu 1, punt e) tar-Regolament ta’ Implimentazzjoni (UE) Nru [1273]) |
|
— |
: |
v nizozemštině |
: |
Vrijstelling van douanerecht voor hoeveelheden die niet groter zijn dan de in de vakken 17 en 18 van dit certificaat vermelde hoeveelheid (artikel 1, lid 1, onder e), van Uitvoeringsverordening (EU) nr. 1273/2011) |
|
— |
: |
v polštině |
: |
Zwolnienie z cła ilości do wysokości wskazanej w polach 17 i 18 niniejszego pozwolenia (rozporządzenie (UE) nr 1273/2011, art. 1 ust. 1 lit. e)) |
|
— |
: |
v portugalštině |
: |
Isenção do direito aduaneiro até à quantidade indicada nas casas 17 e 18 do presente certificado [Regulamento de Execução (UE) n.o 1273/2011, alínea e) do n.o 1 do artigo 1.o] |
|
— |
: |
v rumunštině |
: |
Scutit de drepturi vamale până la concurența cantității menționate în căsuțele 17 și 18 din prezenta licență [Regulamentul de punere în aplicare (UE) nr. 1273/2011, articolul 1 alineatul (1) litera (e)] |
|
— |
: |
ve slovenštině |
: |
Oslobodenie od cla až po množstvo uvedené v kolónkach 17 a 18 tejto licencie (článok 1 ods. 1 písm. e) vykonávacieho nariadenia (EÚ) č. 1273/2011) |
|
— |
: |
ve slovinštině |
: |
Izvzetje od carine do količine, navedene v rubrikah 17 in 18 tega dovoljenja (člen 1(1)(e) Uredbe (EU) št. 1273/2011) |
|
— |
: |
ve finštině |
: |
Tullivapaa tämän todistuksen kohdissa 17 ja 18 ilmoitettuun määrään asti (täytäntöönpanoasetuksen (EU) N:o 1273/2011 1 artiklan 1 kohdan e alakohta) |
|
— |
: |
ve švédštině |
: |
Tullfri upp till den mängd som anges i fälten 17 och 18 i denna licens (genomförandeförordning (EU) nr 1273/2011, artikel 1.1 e). |
PŘÍLOHA X
Zrušené nařízení a seznam jeho následných změn
|
Nařízení Komise (ES) č. 327/98 |
|
|
Nařízení Komise (ES) č. 648/98 |
|
|
Nařízení Komise (ES) č. 2458/2001 |
|
|
Nařízení Komise (ES) č. 1950/2005 |
Pouze článek 7 |
|
Nařízení Komise (ES) č. 2152/2005 |
Pouze článek 1 |
|
Nařízení Komise (ES) č. 965/2006 |
|
|
Nařízení Komise (ES) č. 1996/2006 |
Pouze článek 9 |
|
Nařízení Komise (ES) č. 2019/2006 |
Pouze článek 2 |
|
Nařízení Komise (ES) č. 488/2007 |
Pouze pro dánské, finské a švédské znění |
|
Nařízení Komise (ES) č. 1538/2007 |
|
PŘÍLOHA XI
SROVNÁVACÍ TABULKA
|
Nařízení (ES) č. 327/98 |
Toto nařízení |
|
Články 1 – 6 |
Články 1 – 6 |
|
Čl. 7 odst. 1 a 2 |
Čl. 7 odst. 1 a 2 |
|
Čl. 7 odst. 4 |
Čl. 7 odst. 3 |
|
Čl. 7 odst. 5 |
Čl. 7 odst. 4 |
|
Článek 8 |
Článek 8 |
|
Čl. 9 odst. 1 úvodní slova |
Čl. 9 odst. 1 úvodní slova |
|
Čl. 9 odst. 1 první a druhá odrážka |
Čl. 9 odst. 1 písm. a) a b) |
|
Čl. 9 odst. 2 a 3 |
Čl. 9 odst. 2 a 3 |
|
Článek 10 |
— |
|
— |
Článek 10 |
|
Článek 11 |
Článek 11 |
|
Příloha I |
Příloha II |
|
Příloha II |
Příloha III |
|
Příloha IV |
Příloha IV |
|
Příloha V |
Příloha V |
|
Příloha VI |
Příloha VI |
|
Příloha VII |
Příloha VII |
|
Příloha VIII |
Příloha VIII |
|
Příloha IX |
Příloha I |
|
Příloha XI |
Příloha IX |
|
— |
Příloha X |
|
— |
Příloha XI |
|
8.12.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 325/24 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1274/2011
ze dne 7. prosince 2011
o koordinovaném víceletém kontrolním programu Unie pro roky 2012, 2013 a 2014 s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a vyhodnotit expozici spotřebitelů těmto reziduím pesticidů
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (1), a zejména na články 28 a 29 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízením Komise (ES) č. 1213/2008 (2) byl zřízen první koordinovaný víceletý kontrolní program Společenství pro roky 2009, 2010 a 2011. Uvedený program dále fungoval na základě dalších nařízení Komise. Posledním z nich bylo nařízení Komise (EU) č. 915/2010 ze dne 12. října 2010 o koordinovaném víceletém kontrolním programu Unie pro roky 2011, 2012 a 2013 s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a vyhodnotit expozici spotřebitelů těmto reziduím pesticidů (3). |
|
(2) |
Hlavní složky stravy v Unii tvoří třicet až čtyřicet potravin. Vzhledem k tomu, že se v průběhu tří let výrazně změnilo využití pesticidů, měly by být pesticidy v těchto potravinách kontrolovány v řadě tříletých cyklů, čímž se umožní vyhodnocování expozice spotřebitelů a používání právních předpisů Unie. |
|
(3) |
Na základě binomického rozdělení pravděpodobnosti lze vypočítat, že zkoumání 642 vzorků umožní s více než 99 % jistotou odhalit vzorek obsahující rezidua pesticidů, která překračují mez stanovitelnosti, pokud nejméně 1 % produktů obsahuje rezidua překračující tuto mez. Odběr těchto vzorků by měl být rozdělen mezi členské státy podle počtu jejich obyvatel, přičemž by mělo být pro každý produkt odebráno nejméně dvanáct vzorků ročně. |
|
(4) |
Z výsledků analýzy provedené v rámci programu úřední kontroly z roku 2009 (4) vyplývá, že určité pesticidy jsou v zemědělských produktech přítomny častěji než dříve, což naznačuje změny ve způsobu použití uvedených pesticidů. Kromě pesticidů, které byly do kontrolního programu zahrnuty podle nařízení (EU) č. 915/2010, by do něj měly být zahrnuty i uvedené pesticidy, aby se zajistilo, že škála pesticidů, na které se kontrolní program vztahuje, odpovídá skutečně používaným pesticidům. |
|
(5) |
Analýza určitých pesticidů, zejména pesticidů doplněných do kontrolního programu tímto nařízením nebo pesticidů, u nichž je definice reziduí velmi obtížná, by měla být v roce 2012 nepovinná, aby ty úřední laboratoře, které ještě nemají pro analýzu uvedených pesticidů validovanou požadovanou metodu, mohly tuto metodu validovat. |
|
(6) |
Pokud jsou do definice reziduí pesticidů zahrnuty jiné účinné látky, metabolity nebo rozkladné produkty, měly by být takové metabolity vykazovány zvlášť. |
|
(7) |
Pokyny týkající se postupů validace metod a řízení jakosti analýzy reziduí pesticidů v potravinách a krmivech („Method Validation and Quality Control Procedures for Pesticide Residue Analysis in food and feed“) jsou zveřejněny na internetových stránkách Komise (5). Členským státům by mělo být povoleno za určitých podmínek používat kvalitativní screeningové metody. |
|
(8) |
Členské státy, Komise a EFSA se dohodly na prováděcích opatřeních týkajících se podávání informací členskými státy, jako je standardní popis vzorku (Standard Sample Description (6)) pro předkládání výsledků analýzy reziduí pesticidů. |
|
(9) |
Pokud jde o postupy odběru vzorků, měla by se používat směrnice Komise 2002/63/ES ze dne 11. července 2002, kterou se stanoví metody Společenství pro odběr vzorků určených k úřední kontrole reziduí pesticidů v produktech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a kterou se zrušuje směrnice 79/700/EHS (7), která začleňuje metody a postupy odběru vzorků doporučené Komisí pro Codex Alimentarius. |
|
(10) |
Je také nezbytné vyhodnotit, zda jsou dodržovány maximální limity reziduí v příkrmech pro kojence stanovené v článku 10 směrnice Komise 2006/141/ES ze dne 22. prosince 2006 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě (8) a v článku 7 směrnice Komise 2006/125/ES ze dne 5. prosince 2006 o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti (9), pouze za použití definic reziduí stanovených v nařízení (ES) č. 396/2005. |
|
(11) |
Jakmile bude k dispozici příslušná metodika, je rovněž třeba vyhodnotit možné agregované, kumulativní a synergické účinky pesticidů. Začít by se mělo hodnocením některých organofosfátů, karbamátů, triazolů a pyretroidů uvedených v příloze I. |
|
(12) |
V případě metod k prokázání jediného rezidua mohou členské státy splnit své povinnosti týkající se analýzy tím, že se obrátí na úřední laboratoře, které již mají požadované metody validované. |
|
(13) |
Členské státy by měly do 31. srpna každého roku předložit informace za předchozí kalendářní rok. |
|
(14) |
Aby v souvislosti s časovým přesahem jednoho víceletého programu do dalšího nedocházelo k nejasnostem, mělo by se v zájmu právní jistoty zrušit nařízení (EU) č. 915/2010. Nařízení by se však dále mělo používat pro vzorky testované v roce 2011. |
|
(15) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Členské státy odeberou v letech 2012, 2013 a 2014 vzorky pro kombinace pesticidů/produktů uvedené v příloze I a provedou jejich analýzu.
Počet vzorků každého produktu je uveden v příloze II.
Článek 2
1. Šarže, která má být zařazena do vzorku, musí být vybrána náhodně.
Postup odběru vzorků, včetně počtu jednotek, musí být v souladu se směrnicí 2002/63/ES.
2. Analýza vzorků musí být provedena v souladu s definicemi reziduí stanovenými v nařízení (ES) č. 396/2005. Pokud v uvedeném nařízení není stanovena pro určitý pesticid žádná výslovná definice reziduí, použije se definice reziduí stanovená v příloze I tohoto nařízení.
Článek 3
1. Členské státy předloží výsledky analýzy vzorků testovaných v letech 2012, 2013 a 2014 vždy do 31. srpna následujícího roku. Tyto výsledky se předloží v souladu se standardním popisem vzorku (SSD) stanoveným v příloze III.
2. Pokud jsou do definice reziduí pesticidů zahrnuty účinné látky, metabolity a/nebo rozkladné či reakční produkty, podají členské státy zprávu o výsledcích analýzy v souladu s právní definicí reziduí. Výsledky každého z hlavních izomerů nebo metabolitů uvedených v definici reziduí se předloží zvlášť, pokud jsou měřeny individuálně.
Článek 4
Nařízení (EU) č. 915/2010 se zrušuje.
Dále se však použije na vzorky testované v roce 2011.
Článek 5
Toto nařízení vstupuje v platnost dne 1. ledna 2012.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 7. prosince 2011.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1.
(2) Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 9.
(3) Úř. věst. L 269, 13.10.2010, s. 8.
(4) Zpráva Evropské unie z roku 2009 o reziduích pesticidů v potravinách. EFSA Journal 2011; 9(11):2430 [529 ss.], dostupný na internetové stránce: http://ec.europa.eu/food/plant/protection/pesticides/docs/2009_eu_report_ppesticide_residues_food_en.pdf.
(5) Dokument č. SANCO/10684/2009, provedený k 1. lednu 2010, http://ec.europa.eu/food/plant/protection/resources/qualcontrol_en.pdf.
(6) Obecné pokyny pro SSD pro veškerý sběr údajů EFSA jsou dostupné v EFSA Journal 2010; 8(1):1457 [54 ss.] na internetových stránkách http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/1457.htm.
(7) Úř. věst. L 187, 16.7.2002, s. 30.
(8) Úř. věst. L 401, 30.12.2006, s. 1.
(9) Úř. věst. L 339, 6.12.2006, s. 16.
PŘÍLOHA I
|
||||||
|
|
2012 |
2013 |
2014 |
Poznámky |
||
|
2,4-D |
Poznámka (8) Definice reziduí: suma 2,4-D a jeho esterů, vyjádřeno jako 2,4-D. 2,4-D kyselina, volná, se v roce 2012 analyzuje v lilku, květáku a stolních hroznech; v roce 2013 v meruňkách a moštových hroznech a v roce 2014 v pomerančích/mandarinkách. V ostatních komoditách je tato analýza dobrovolná. |
|||||
|
2-fenylfenol |
Poznámka (7) |
|||||
|
abamektin |
Poznámka (8) Definice reziduí: suma avermektinu B1a, avermektinu B1b a δ-8,9-izomeru avermektinu B1a. Analýza δ-8,9-izomeru avermektinu B1a je v roce 2012 dobrovolná. |
|||||
|
acefát |
|
|||||
|
acetamiprid |
|
|||||
|
akrinathrin |
|
|||||
|
aldikarb |
|
|||||
|
amitraz |
Definice reziduí: amitraz včetně metabolitů obsahujících 2,4-dimethylanilinovou skupinu, vyjádřeno jako amitraz. V roce 2012 se analyzuje ve sladké paprice; v roce 2013 v jablkách a rajčatech a v roce 2014 v hruškách. V ostatních komoditách je tato analýza dobrovolná. Je přípustné, aby amitraz (mateřská sloučenina) a jeho metabolity 2,4-dimethylformanilid (DMF) a N-(2,4 –dimethylfenyl)-N′-methylformamid (DMPF) podléhající metodě k prokázání více reziduí byly prokazovány zvlášť. |
|||||
|
amitrol |
Poznámka (9) |
|||||
|
azinfos-methyl |
|
|||||
|
azoxystrobin |
|
|||||
|
benfurakarb |
Rychlý a úplný rozklad na karbofuran a 3-hydroxykarbofuran. Analýza mateřské sloučeniny (benfurakarbu) je dobrovolná. |
|||||
|
bifenthrin |
|
|||||
|
bifenyl |
|
|||||
|
bitertanol |
|
|||||
|
boskalid |
|
|||||
|
bromidový ion |
V roce 2012 se analyzuje pouze ve sladké paprice, v roce 2013 v hlávkovém salátu a rajčatech a v roce 2014 v rýži. V ostatních komoditách je tato analýza dobrovolná. |
|||||
|
bromopropylát |
|
|||||
|
bromukonazol |
Poznámka (9) |
|||||
|
bupirimát |
|
|||||
|
buprofezin |
|
|||||
|
kaptan |
Specifická definice reziduí pro sumu kaptanu a folpetu se použije pro jádrové ovoce, jahody, maliny, rybíz, rajčata a fazole, u ostatních komodit zahrnuje definice reziduí pouze kaptan. Kaptan a folpet musí být vykazovány zvlášť a jejich suma podle SSD. |
|||||
|
karbaryl |
|
|||||
|
karbendazim |
|
|||||
|
karbofuran |
|
|||||
|
karbosulfan |
Rychlý a významný rozklad na karbofuran a 3-hydroxykarbofuran. Analýza mateřské sloučeniny (karbosulfanu) je dobrovolná. |
|||||
|
chlorantraniliprol |
Poznámka (7) |
|||||
|
chlorfenapyr |
|
|||||
|
chlorfenvinfos |
Poznámka (9) |
|||||
|
chlormekvát |
V roce 2012 se analyzuje v lilku, stolních hroznech a pšenici; v roce 2013 v žitu/ovse, rajčatech a moštových hroznech a v roce 2014 v mrkvi, hruškách, rýži a pšeničné mouce. V ostatních komoditách je tato analýza dobrovolná. |
|||||
|
chlorothalonil |
|
|||||
|
chlorprofam |
Poznámka (8) Definice reziduí: chlorprofam a 3-chloranilin, vyjádřeno jako chlorprofam. U brambor (na seznamu pro rok 2014) je pouze definice mateřské sloučeniny jako rezidua. |
|||||
|
chlorpyrifos |
|
|||||
|
chlorpyrifos-methyl |
|
|||||
|
klofentezin |
Neanalyzuje se v obilovinách. |
|||||
|
klothianidin |
|
|||||
|
cyfluthrin |
|
|||||
|
cymoxanil |
Poznámka (7) |
|||||
|
cypermethrin |
|
|||||
|
cyprokonazol |
|
|||||
|
cyprodinil |
|
|||||
|
cyromazin |
Poznámka (7) |
|||||
|
deltamethrin (cis-deltamethrin) |
|
|||||
|
diazinon |
|
|||||
|
dichlofluanid |
Definice reziduí, která má být použita, zahrnuje pouze mateřskou sloučeninu. Metabolit DMSA (N,N-dimethyl-N-fenylsulfamid) musí být monitorován a vykazován, jakmile je metoda validována. |
|||||
|
dichlorvos |
|
|||||
|
dikloran |
|
|||||
|
dikofol |
Neanalyzuje se v obilovinách. |
|||||
|
dikrotofos |
Definice reziduí, která má být použita, zahrnuje pouze mateřskou sloučeninu. V roce 2012 se analyzuje v lilku a květáku a v roce 2014 ve fazolích. V ostatních komoditách je tato analýza dobrovolná. |
|||||
|
diethofenkarb |
Poznámka (7) |
|||||
|
difenokonazol |
|
|||||
|
diflubenzuron |
Poznámka (7) |
|||||
|
dimethoát |
Definice reziduí: suma dimethoátu a omethoátu, vyjádřeno jako dimethoát. Dimethoát a omethoát musí být vykazovány zvlášť a jejich suma podle SSD. |
|||||
|
dimethomorf |
Neanalyzuje se v obilovinách. |
|||||
|
dinikonazol |
Poznámka (7) |
|||||
|
difenylamin |
|
|||||
|
dithianon |
Poznámka (7) |
|||||
|
dithiokarbamáty |
Definice reziduí: dithiokarbamáty, vyjádřeno jako CS2, včetně manebu, mankozebu, metiramu, propinebu, thiramu a ziramu. Analyzuje se ve všech komoditách na seznamu s výjimkou pomerančové šťávy a olivového oleje. |
|||||
|
dodin |
Poznámka (7) |
|||||
|
endosulfan |
|
|||||
|
EPN |
|
|||||
|
epoxikonazol |
|
|||||
|
ethefon |
V roce 2012 se analyzuje v pomerančové šťávě, sladké paprice, pšenici a stolních hroznech; v roce 2013 v jablcích, žitu/ovse, rajčatech a moštových hroznech a v roce 2014 v pomerančích/mandarinkách, rýži a pšeničné mouce. V ostatních komoditách je tato analýza dobrovolná. |
|||||
|
ethion |
|
|||||
|
ethirimol |
Poznámka (7) Neanalyzuje se v obilovinách. |
|||||
|
ethofenprox |
|
|||||
|
ethoprofos |
|
|||||
|
famoxadon |
Poznámka (7) |
|||||
|
fenamifos |
|
|||||
|
fenamidon |
|
|||||
|
fenarimol |
Neanalyzuje se v obilovinách. |
|||||
|
fenazachin |
Neanalyzuje se v obilovinách. |
|||||
|
fenbukonazol |
|
|||||
|
fenbutatinoxid |
Poznámka (8) V roce 2012 se analyzuje v lilku, sladké paprice a stolních hroznech; v roce 2013 v jablcích a rajčatech a v roce 2014 v pomerančích/mandarinkách a hruškách. V ostatních komoditách je tato analýza dobrovolná. |
|||||
|
fenhexamid |
|
|||||
|
fenitrothion |
|
|||||
|
fenoxykarb |
|
|||||
|
fenpropathrin |
|
|||||
|
fenpropimorf |
|
|||||
|
fenpyroximát |
Poznámka (7) |
|||||
|
fenthion |
Poznámka (9) |
|||||
|
fenvalerát/esfenvalerát (suma) |
|
|||||
|
fipronil |
Poznámka (8) Definice reziduí: suma fipronilu a sulfonového metabolitu (MB46136), vyjádřeno jako fipronil. |
|||||
|
fluazifop |
Poznámka (8) Definice reziduí: fluazifop-P-butyl (fluazifop kyselina (volná a konjugát)). Fluazifopová kyselina, volná a butylester se v roce 2012 analyzují v květáku, hrachu a sladké paprice; v roce 2013 v hlávkovém zelí a jahodách a v roce 2014 ve fazolích, mrkvi, bramborách a špenátu. V ostatních komoditách je tato analýza dobrovolná. |
|||||
|
fludioxonil |
|
|||||
|
flufenoxuron |
|
|||||
|
fluopyram |
|
Poznámka (7) |
||||
|
fluchinkonazol |
Poznámka (9) |
|||||
|
flusilazol |
|
|||||
|
flutriafol |
|
|||||
|
folpet |
Specifická definice reziduí pro sumu kaptanu a folpetu se použije pro jádrové ovoce, jahody, maliny, rybíz, rajčata a fazole, u ostatních komodit zahrnuje definice reziduí pouze folpet. Folpet a kaptan musí být vykazovány zvlášť a jejich suma podle SSD. |
|||||
|
formetanát |
Poznámka (9) Definice reziduí: suma formetanátu a jeho solí vyjádřených jako formetanát-hydrochlorid. |
|||||
|
formothion |
Poznámka (7) |
|||||
|
fosthiazát |
Poznámka (9) |
|||||
|
glyfosát |
V roce 2012 se analyzuje v pšenici; v roce 2013 v žitu/ovse a v roce 2014 v pšeničné mouce. V ostatních komoditách je tato analýza dobrovolná. |
|||||
|
haloxyfop včetně haloxyfopu-R |
Poznámka (8) Definice reziduí: haloxyfop-R-methylester, haloxyfop-R a jeho konjugáty, vyjádřeno jako haloxyfop-R. Haloxyfopová kyselina, volná se v roce 2012 analyzuje v květáku a hrachu; v roce 2013 v hlávkovém zelí a jahodách a v roce 2014 ve fazolích (nevyluštěných), mrkvi, bramborách a špenátu. V ostatních komoditách je tato analýza dobrovolná. |
|||||
|
hexakonazol |
|
|||||
|
hexythiazox |
Neanalyzuje se v obilovinách. |
|||||
|
imazalil |
|
|||||
|
imidakloprid |
|
|||||
|
indoxakarb |
|
|||||
|
iprodion |
|
|||||
|
iprovalikarb |
|
|||||
|
isokarbofos |
Poznámka (7). Definice reziduí, která má být použita, zahrnuje pouze mateřskou sloučeninu. |
|||||
|
isofenfos-methyl |
Poznámka (7) |
|||||
|
isoprokarb |
Poznámka (7) |
|||||
|
kresoxim-methyl |
|
|||||
|
λ-cyhalothrin |
|
|||||
|
linuron |
Poznámka (9) |
|||||
|
lufenuron |
|
|||||
|
malathion |
|
|||||
|
mandipropamid |
Poznámka (7) |
|||||
|
mepanipyrim |
Poznámka (8) Definice reziduí: mepanipyrim a jeho metabolit 2-anilino-4-(2-hydroxypropyl)-6-methylpyrimidin, vyjádřeno jako mepanipyrim. |
|||||
|
mepikvát |
V roce 2012 se analyzuje v pšenici; v roce 2013 v žitu/ovse a rajčatech a v roce 2014 v hruškách, rýži a pšeničné mouce. V ostatních komoditách je tato analýza dobrovolná. |
|||||
|
meptyldinokap |
Poznámka (7) Definice reziduí: suma 2,4 DNOPC a 2,4 DNOP, vyjádřeno jako meptyldinokap. |
|||||
|
metalaxyl |
|
|||||
|
metkonazol |
|
|||||
|
methamidofos |
|
|||||
|
methidathion |
|
|||||
|
methiokarb |
|
|||||
|
methomyl |
Methomyl a thiodikarb musí být vykazovány zvlášť a jejich suma podle SSD. |
|||||
|
methoxychlor |
Poznámka (9) |
|||||
|
methoxyfenozid |
|
|||||
|
metobromuron |
Poznámka (7) Definice reziduí, která má být použita, zahrnuje pouze mateřskou sloučeninu. |
|||||
|
monokrotofos |
|
|||||
|
myklobutanil |
|
|||||
|
nitempyram |
V roce 2012 se analyzuje ve sladké paprice; v roce 2013 v broskvích a v roce 2014 v salátových okurkách a fazolích (nevyluštěných). V ostatních komoditách je tato analýza dobrovolná. Definice reziduí, která má být použita, zahrnuje pouze mateřskou sloučeninu. |
|||||
|
oxadixyl |
|
|||||
|
oxamyl |
|
|||||
|
oxydemeton-methyl |
|
|||||
|
paklobutrazol |
|
|||||
|
parathion |
|
|||||
|
parathion-methyl |
Poznámka (9) |
|||||
|
penkonazol |
|
|||||
|
pencykuron |
|
|||||
|
pendimethalin |
|
|||||
|
fenthoát |
|
|||||
|
fosalon |
|
|||||
|
fosmet |
|
|||||
|
foxim |
Poznámka (9) |
|||||
|
pirimikarb |
|
|||||
|
pirimifos-methyl |
|
|||||
|
prochloraz |
Definice reziduí: suma prochlorazu a jeho metabolitů obsahujících 2,4,6-trichlorfenolovou skupinu, vyjádřeno jako prochloraz. |
|||||
|
procymidon |
|
|||||
|
profenofos |
|
|||||
|
propamokarb |
V roce 2012 se analyzuje v lilku, květáku a sladké paprice; v roce 2013 v jablcích, hlávkovém zelí, hlávkovém salátu, stolních hroznech a rajčatech; v roce 2014 ve fazolích, mrkvi, salátových okurkách, pomerančích/klementinkách, bramborách a jahodách. V ostatních komoditách je tato analýza dobrovolná. |
|||||
|
propargit |
|
|||||
|
propikonazol |
|
|||||
|
propoxur |
Poznámka (7) |
|||||
|
propyzamid |
|
|||||
|
prothiokonazol |
Poznámka (9) Definice reziduí: prothiokonazol-desthio. |
|||||
|
prothiofos |
Poznámka (7) Definice reziduí, která má být použita, zahrnuje pouze mateřskou sloučeninu. |
|||||
|
pymetrozin |
Poznámka (7) V roce 2012 je analýza dobrovolná (s důrazem na lilek a sladkou papriku). V roce 2013 se analyzuje v hlávkovém zelí, hlávkovém salátu, jahodách a rajčatech a v roce 2014 v salátových okurkách. V ostatních komoditách je tato analýza dobrovolná. |
|||||
|
pyraklostrobin |
|
|||||
|
pyrethriny |
Poznámka (8) |
|||||
|
pyridaben |
|
|||||
|
pyrimethanil |
|
|||||
|
pyriproxyfen |
|
|||||
|
chinoxyfen |
|
|||||
|
rotenon |
Poznámka (7) |
|||||
|
spinosad |
|
|||||
|
spirodiklofen |
Poznámka (7) |
|||||
|
spiromesifen |
Poznámka (7) |
|||||
|
spiroxamin |
|
|||||
|
τ-fluvalinát |
|
|||||
|
tebukonazol |
|
|||||
|
tebufenozid |
|
|||||
|
tebufenpyrad |
Neanalyzuje se v obilovinách. |
|||||
|
terbuthylazin |
Poznámka (7) |
|||||
|
teflubenzuron |
|
|||||
|
tefluthrin |
|
|||||
|
tetrakonazol |
|
|||||
|
tetradifon |
Neanalyzuje se v obilovinách. |
|||||
|
tetramethrin |
Poznámka (7) Definice reziduí, která má být použita, zahrnuje pouze mateřskou sloučeninu. |
|||||
|
thiabendazol |
|
|||||
|
thiakloprid |
|
|||||
|
thiamethoxam |
Definice reziduí: suma thiamethoxamu a klothianidinu, vyjádřeno jako thiamethoxam. Thiamethoxam a klothianidin musí být vykazovány zvlášť a jejich suma podle SSD. |
|||||
|
thiofanát-methyl |
|
|||||
|
tolkloflos-methyl |
|
|||||
|
tolylfluanid |
Neanalyzuje se v obilovinách. |
|||||
|
triadimefon a triadimenol |
Definice reziduí: suma triadimefonu a triadimenolu. Musí být vykazovány zvlášť a jejich suma podle SSD. |
|||||
|
triazofos |
|
|||||
|
trichlorfon |
Poznámka (7) |
|||||
|
trifloxystrobin |
|
|||||
|
triflumuron |
|
|||||
|
trifluralin |
|
|||||
|
tritikonazol |
|
|||||
|
vinklozolin |
Poznámka (8) Neanalyzuje se v obilovinách. Definice reziduí: suma vinklozolinu a všech metabolitů obsahujících 3,5-dichloranilinovou skupinu, vyjádřeno jako vinklozolin. |
|||||
|
zoxamid |
|
|||||
|
||||||
|
|
2012 |
2013 |
2014 |
Poznámky |
||
|
aldrin a dieldrin |
Definice reziduí: aldrin a dieldrin v kombinaci, vyjádřeno jako dieldrin. |
|||||
|
azinfos-ethyl |
|
|||||
|
bifenthrin |
|
|||||
|
bifaxen |
Poznámka (7) Dobrovolná analýza se provede ve vejcích (2012), mléce a vepřovém mase (2013). |
|||||
|
boskalid |
Poznámka (7) Definice reziduí: suma boskalidu a M 510F01 včetně jeho konjugátů, vyjádřeno jako boskalid. Dobrovolná analýza boskalidu jako mateřské sloučeniny se provede v másle (2012) a mléce (2013). |
|||||
|
karbendazim a thiofanát-methyl, vyjádřeno jako karbendazim |
|
Definice reziduí: karbendazim a thiofanát-methyl, vyjádřeno jako karbendazim. Dobrovolná analýza karbendazimu se provádí od roku 2013. |
||||
|
chlordan |
Definice reziduí: suma cis- a trans-izomerů a oxychlordanu, vyjádřeno jako chlordan. |
|||||
|
chlormekvát |
|
Dobrovolná analýza se provádí od roku 2013 v kravském mléce. |
||||
|
chlorbenzilát |
Poznámka (7) |
|||||
|
chlorprofam |
Poznámka (7) Definice reziduí: chlorprofam a 4′-hydroxychlorprofam-O-sulfonová kyselina (4-HSA), vyjádřeno jako chlorprofam. Dobrovolná analýza se provede v másle (2012) a mléce (2013). |
|||||
|
chlorpyrifos |
|
|||||
|
chlorpyrifos-methyl |
|
|||||
|
klopyralid |
|
|
Nevztahuje se na komodity pro roky 2012/2013. |
|||
|
cyfluthrin |
Definice reziduí: cyfluthrin včetně jiných směsí izomerů (suma izomerů) (F). |
|||||
|
cypermethrin |
Definice reziduí: cypermethrin včetně jiných směsí izomerů (suma izomerů). |
|||||
|
cyprokonazol |
|
|
Nevztahuje se na komodity pro roky 2012/2013. Dobrovolná analýza se provede v roce 2014. |
|||
|
DDT |
Definice reziduí: suma p,p′-DDT, o,p′-DDT, p,p′-DDE a p,p′-DDD (TDE) vyjádřených jako DDT (F). |
|||||
|
deltamethrin |
Definice reziduí: cis-deltamethrin. |
|||||
|
diazinon |
|
|||||
|
dikamba |
|
|
Nevztahuje se na komodity pro roky 2012/2013. Dobrovolná analýza se provede v roce 2014. |
|||
|
dichlorprop-P včetně dichlorpropu-P |
|
|
Nevztahuje se na komodity pro roky 2012/2013. Dobrovolná analýza se provede v roce 2014. |
|||
|
endosulfan |
Definice reziduí: suma α- a β-izomerů a endosulfan-sulfátu, vyjádřeno jako endosulfan. |
|||||
|
endrin |
|
|||||
|
epoxikonazol |
|
|
Nevztahuje se na komodity pro roky 2012/2013. Dobrovolná analýza se provede v roce 2014. |
|||
|
ethofenprox |
Poznámka (7) Dobrovolná analýza se provede v másle (2012) a mléce (2013). |
|||||
|
famoxadon |
Poznámka (7) Dobrovolná analýza se provede v másle (2012) a mléce (2013). |
|||||
|
fenpropidin |
|
|
Nevztahuje se na komodity pro roky 2012/2013. Definice reziduí: suma fenpropidinu a CGA289267, vyjádřeno jako fenpropidin. Dobrovolná analýza se provede v roce 2014. |
|||
|
fenpropimorf |
|
Definice reziduí: fenpropimorf-karboxylová kyselina (BF 421-2), vyjádřeno jako fenpropimorf. Dobrovolná analýza se provede ve vepřovém mase v roce 2013. |
||||
|
fenthion |
Definice reziduí: suma fenthionu a jeho kyslíkatého analogu, jejich sulfoxidů a sulfonu, vyjádřeno jako mateřská sloučenina (F). |
|||||
|
fenvalerát/esfenvalerát |
|
|||||
|
fluazifop |
|
Definice reziduí: fluazifop-P-butyl (fluazifopová kyselina (volná a konjugát)). Dobrovolná analýza se provede v mléce v roce 2013. |
||||
|
fluchinkonazol |
Poznámka (7) Dobrovolná analýza se provede v másle v roce 2012. |
|||||
|
fluopyram |
|
Poznámka (7) |
||||
|
fluroxypyr |
|
|
|
|||
|
flusilazol |
|
Nevztahuje se na komodity pro rok 2012. Definice reziduí: suma flusilazolu a jeho metabolitu IN-F7321 ([bis-(4-fluorofenyl)methyl]silanolu), vyjádřeno jako flusilazol (F). Dobrovolná analýza se provede ve vepřovém mase v roce 2013. |
||||
|
glufosinát amonný |
|
|
Nevztahuje se na komodity pro roky 2012/2013. Definice reziduí: suma glufosinátu, jeho solí, MPP a NAG, vyjádřeno jako ekvivalenty glufosinátu. Dobrovolná analýza se provede v roce 2014. |
|||
|
glyfosát |
|
|
Nevztahuje se na komodity pro roky 2012/2013. Dobrovolná analýza se provede v roce 2014. |
|||
|
haloxyfop |
Poznámka (7) Definice reziduí: haloxyfop-R a jeho konjugáty, vyjádřeno jako haloxyfop-R (F). Dobrovolná analýza se provede v másle (2012) a mléce (2013). |
|||||
|
heptachlor |
Definice reziduí: suma heptachloru a heptachlorepoxidu, vyjádřeno jako heptachlor. |
|||||
|
hexachlorbenzen |
|
|||||
|
hexachlorcyklohexan (HCH), α-izomer |
|
|||||
|
hexachlorcyklohexan (HCH), β-izomer |
|
|||||
|
hexachlorcyklohexan (HCH), γ-izomer (lindan) (F) |
|
|||||
|
indoxakarb |
Poznámka (7) Definice reziduí: indoxakarb, vyjádřeno jako suma S- a R-izomerů. Dobrovolná analýza se provede v másle (2012) a mléce (2013). |
|||||
|
ioxynil |
|
Definice reziduí: suma ioxynilu, jeho solí a esterů, vyjádřeno jako ioxynil (F). Dobrovolná analýza se provede ve vepřovém mase v roce 2013. |
||||
|
maleinhydrazid |
Poznámka (7) U mléka a mléčných výrobků je definice reziduí: maleinhydrazid a jeho konjugáty, vyjádřeno jako maleinhydrazid. Dobrovolná analýza se provede v roce 2013 v kravském mléce. Dobrovolná analýza se provede ve vejcích v roce 2012. |
|||||
|
mepikvát |
|
|
Nevztahuje se na komodity pro roky 2012/2013. Dobrovolná analýza se provede v roce 2014. |
|||
|
metaflumizon |
Poznámka (7) Definice reziduí: suma E- a Z- izomerů. Dobrovolná analýza se provede ve vejcích v roce 2012. |
|||||
|
metazachlor |
|
|
Nevztahuje se na komodity pro roky 2012/2013. Definice reziduí: metazachlor včetně produktů rozkladu a reakčních produktů, které lze stanovit jako 2,6-dimethylanilin, celkově vypočítáno jako metazachlor. |
|||
|
methidathion |
|
|||||
|
methoxychlor |
|
|||||
|
parathion |
|
|||||
|
parathion-methyl |
Definice reziduí: suma parathion-methylu a paraoxon-methylu, vyjádřeno jako parathion-methyl. |
|||||
|
permethrin |
Definice reziduí: suma cis- a trans-permethrinu. |
|||||
|
pirimifos-methyl |
|
|||||
|
prochloraz |
|
Definice reziduí: suma prochlorazu a jeho metabolitů obsahujících 2,4,6-trichlorfenolovou skupinu, vyjádřeno jako prochloraz. Dobrovolná analýza se provede ve vepřovém mase v roce 2013. |
||||
|
profenofos |
|
|||||
|
prothiokonazol |
|
|
Nevztahuje se na komodity pro roky 2012/2013. Definice reziduí: prothiokonazol-desthio. |
|||
|
pyrazofos |
|
|||||
|
pyridát |
|
|
Nevztahuje se na komodity pro roky 2012/2013. Definice reziduí: suma pyridátu, jeho hydrolytického produktu CL 9673 (6-chlor-4-hydroxy-3-fenylpyridazin) a hydrolyzovatelných konjugátů CL 9673, vyjádřeno jako pyridát. |
|||
|
resmethrin |
Definice reziduí: (suma izomerů) (F). |
|||||
|
spinosad |
|
|
Nevztahuje se na komodity pro roky 2012/2013. Definice reziduí: suma spinosynu A a spinosynu D, vyjádřeno jako spinosad (F). |
|||
|
spiroxamin |
|
Definice reziduí: spiroxamin-karboxylová kyselina, vyjádřeno jako sprioxamin. Dobrovolná analýza se provede v mléce v roce 2013. |
||||
|
τ-fluvalinát |
Dobrovolná analýza se provede v másle (2012) a mléce (2013). |
|||||
|
tebukonazol |
|
|
Nevztahuje se na komodity pro roky 2012/2013. Dobrovolná analýza se provede v roce 2014. |
|||
|
tetrakonazol |
Dobrovolná analýza se provede v másle (2012) a mléce (2013). |
|||||
|
thiakloprid |
|
|
Nevztahuje se na komodity pro roky 2012/2013. Dobrovolná analýza se provede v roce 2014. |
|||
|
topramezon |
|
|
Poznámka (7) Nevztahuje se na komodity pro roky 2012/2013. Definice reziduí: BAS 670H. |
|||
|
triazofos |
|
|||||
(1) Fazole nevyluštěné (čerstvé nebo zmražené), mrkev, salátové okurky, pomeranče nebo mandarinky, hrušky, brambory, rýže, špenát (čerstvý nebo zmražený) a pšeničná mouka.
(2) Lilek, banány, květák nebo brokolice, stolní hrozny, pomerančová šťáva, hrachová zrna vyluštěná (čerstvá nebo zmrazená), paprika (sladká), pšenice a panenský olivový olej (faktor zpracování = 5, pokud uvažujeme standardní výtěžek produkce olivového oleje ve výši 20 % sklizně oliv).
(3) Jablka, hlávkové zelí, pór, hlávkový salát, rajčata, broskve včetně nektarinek a podobných hybridů; žito nebo oves, jahody a moštové hrozny (červené nebo bílé).
(4) Máslo, slepičí vejce.
(5) Kravské mléko, vepřové maso.
(6) Drůbeží maso, játra (skotu a jiných přežvýkavců, prasat a drůbeže).
(7) Dobrovolná analýza se provede v roce 2012.
(8) Látky, u nichž je definice reziduí obtížná. Úřední laboratoře je musí analyzovat za účelem úplné definice reziduí podle své způsobilosti a kapacity a musí podávat zprávy o výsledcích takovým způsobem, jak bylo dohodnuto v SSD.
(9) Látky, u nichž byl na základě programu úřední kontroly z roku 2009 zjištěn řídký výskyt. Musí být analyzovány v úředních laboratořích, které již mají požadovanou metodu validovanou. Laboratoře, které žádnou validovanou metodu nemají, ji nemusí v letech 2012 a 2013 povinně validovat.
PŘÍLOHA II
Počet vzorků uvedených v článku 1
|
1) |
Počet vzorků, které musí každý členský stát odebrat a podrobit analýze, je uveden v tabulce v bodě 5). |
|
2) |
Kromě vzorků požadovaných v tabulce v bodě 5) musí každý členský stát v roce 2012 odebrat a podrobit analýze deset vzorků obilných příkrmů pro kojence. Kromě vzorků požadovaných v uvedené tabulce musí každý členský stát v roce 2013 odebrat a podrobit analýze celkem deset vzorků příkrmů pro kojence a malé děti. Kromě vzorků požadovaných v uvedené tabulce musí každý členský stát v roce 2014 odebrat a podrobit analýze celkem deset vzorků počáteční a pokračovací kojenecké výživy. |
|
3) |
Z každé komodity se v souladu s tabulkou v bodě 5) odebere a podrobí analýze jeden vzorek pocházející z produkce ekologického zemědělství, pokud je dostupný. |
|
4) |
Členské státy, které používají metody pro zjištění více reziduí, mohou používat kvalitativní screeningové metody na maximálně 15 % vzorků, které mají být odebrány a podrobeny analýze v souladu s tabulkou v bodě 5). Používá-li členský stát kvalitativní screeningové metody, provede analýzu zbývajících vzorků pomocí metod pro zjištění více reziduí. Jsou-li výsledky kvalitativního screeningu pozitivní, použijí členské státy pro kvantifikaci zjištění obvyklou cílovou metodu. |
|
5) |
Počet vzorků na členský stát
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(1) Minimální počet vzorků na každou použitou metodu pro zjištění jediného rezidua.
(2) Minimální počet vzorků na každou použitou metodu pro zjištění více reziduí.
PŘÍLOHA III
|
1) |
Standardní popis vzorku (Standard Sample Description, SSD) pro potraviny a krmiva je formát pro podávání zpráv o výsledcích analýz reziduí pesticidů. |
|
2) |
SSD zahrnuje seznam standardizovaných datových prvků (pro popis charakteristik vzorků nebo výsledků analýz, jako je země původu, produkt, analytická metoda, mezní hodnota detekce, výsledek atd.), kontrolovanou terminologii a pravidla pro validaci za účelem zlepšení kvality údajů. Tabulka 1 Seznam datových prvků standardního popisu vzorku
|
(1) Druh údaje double odpovídá pohyblivé řádové čárce double-precision (64 bitů) IEEE, desetinné číslo představuje libovolná přesná desetinná čísla, druh údaje string představuje řetězce znaků v XML. Druh údaje xs: v případě druhu údaje double a jiných numerických údajů, které umožňují rozdělení na desetinná místa, by desetinný oddělovač měl být „.“; desetinný oddělovač „ ,“ není přípustný.
|
8.12.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 325/44 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1275/2011
ze dne 7. prosince 2011
o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),
s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k tomu, že:
prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 8. prosince 2011.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 7. prosince 2011.
Za Komisi, jménem předsedy,
José Manuel SILVA RODRÍGUEZ
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.
(2) Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.
PŘÍLOHA
Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
|
(EUR/100 kg) |
||
|
Kód KN |
Kódy třetích zemí (1) |
Paušální dovozní hodnota |
|
0702 00 00 |
AL |
58,7 |
|
MA |
51,1 |
|
|
MK |
68,6 |
|
|
TN |
95,6 |
|
|
TR |
87,5 |
|
|
ZZ |
72,3 |
|
|
0707 00 05 |
TR |
159,0 |
|
ZZ |
159,0 |
|
|
0709 90 70 |
MA |
41,1 |
|
TR |
152,1 |
|
|
ZZ |
96,6 |
|
|
0805 10 20 |
AR |
29,4 |
|
BR |
41,5 |
|
|
MA |
56,6 |
|
|
TR |
48,7 |
|
|
UY |
42,5 |
|
|
ZA |
55,6 |
|
|
ZZ |
45,7 |
|
|
0805 20 10 |
MA |
81,2 |
|
ZZ |
81,2 |
|
|
0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90 |
HR |
32,0 |
|
IL |
76,9 |
|
|
JM |
129,1 |
|
|
TR |
78,6 |
|
|
ZZ |
79,2 |
|
|
0805 50 10 |
TR |
54,3 |
|
ZZ |
54,3 |
|
|
0808 10 80 |
CA |
120,5 |
|
CL |
90,0 |
|
|
CN |
71,1 |
|
|
US |
137,2 |
|
|
ZA |
180,1 |
|
|
ZZ |
119,8 |
|
|
0808 20 50 |
CN |
56,5 |
|
TR |
133,1 |
|
|
ZZ |
94,8 |
|
(1) Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.
III Jiné akty
|
8.12.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 325/46 |
ROZHODNUTÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO
č. 34/10/KOL
ze dne 3. února 2010,
kterým se po sedmdesáté deváté mění procesní a hmotná pravidla v oblasti státní podpory vložením nové kapitoly o použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí
KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO (1),
s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (2), a zejména na články 61 až 63 a protokol 26 této dohody,
s ohledem na Dohodu mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (3), a zejména na článek 24 a čl. 5 odst. 2 písm. b) této dohody,
vzhledem k těmto důvodům:
podle článku 24 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru uplatňuje Kontrolní úřad ustanovení Dohody o EHP týkající se státní podpory,
podle čl. 5 odst. 2 písm. b) Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru vydá Kontrolní úřad oznámení nebo pokyny k záležitostem, jimiž se zabývá Dohoda o EHP, pokud to tato dohoda nebo Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru výslovně stanoví nebo pokud to Kontrolní úřad považuje za nezbytné,
Kontrolní úřad přijal dne 19. ledna 1994 procesní a hmotná pravidla v oblasti státní podpory (4),
dne 30. září 2009 zveřejnila Evropská komise (dále jen „Komise“) sdělení Komise – Pokyny Společenství k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí (5),
sdělení Komise se týká i Evropského hospodářského prostoru,
v celém Evropském hospodářském prostoru je třeba zajistit jednotné uplatňování pravidel EHP pro státní podporu,
podle bodu II v položce „VŠEOBECNÉ“ na konci přílohy XV Dohody o EHP má Kontrolní úřad po konzultaci s Komisí přijmout akty odpovídající aktům přijatým Komisí,
Kontrolní úřad konzultoval Komisi a státy ESVO dopisy k dané záležitosti ze dne 22. ledna 2010 (dokumenty č. 543740, 543741 a 543742),
PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Pokyny pro státní podporu jsou pozměněny vložením nové kapitoly o použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí. Nová kapitola je uvedena v příloze tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Pouze anglické znění je závazné.
V Bruselu dne 3. února 2010.
Za Kontrolní úřad ESVO
Per SANDERUD
předseda
Kurt JÄGER
člen kolegia
(1) Dále jen „Kontrolní úřad“.
(2) Dále jen „Dohoda o EHP“.
(3) Dále jen „Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru“.
(4) Pokyny pro uplatňování a výklad článků 61 a 62 Dohody o EHP a článku 1 protokolu 3 k Dohodě o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru, které byly přijaty a vydány Kontrolním úřadem ESVO dne 19. ledna 1994, zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie (L 231, 3.9.1994, s. 1 a v dodatku EHP č. 32, 3.9.1994, s. 1, v platném znění. Dále jen „pokyny pro státní podporu“. Aktuální znění pokynů pro státní podporu je zveřejněno na internetových stránkách Kontrolního úřadu na adrese: http://www.eftasurv.int/state-aid/legal-framework/state-aid-guidelines/.
(5) Úř. věst. C 235, 30.9.2009, s. 7.
PŘÍLOHA
POUŽITÍ PRAVIDEL STÁTNÍ PODPORY VE VZTAHU K RYCHLÉMU ZAVÁDĚNÍ ŠIROKOPÁSMOVÝCH SÍTÍ (1)
1 ÚVOD
|
(1) |
Dostupnost širokopásmového připojení je klíčovým předpokladem pro rozvoj, zavádění a používání informačních a komunikačních technologií (IKT) v hospodářství a společnosti. Širokopásmové připojení má strategický význam díky své schopnosti urychlit realizaci příspěvku těchto technologií k růstu a inovaci ve všech hospodářských odvětvích a k sociální a územní soudržnosti. V souladu s Lisabonskou strategií a následnými sděleními (2) Evropské komise (dále jen „Komise“) Kontrolní úřad rovněž podporuje plošnou dostupnost širokopásmových služeb všem evropským občanům. |
|
(2) |
Je třeba připomenout, že v dokumentu Akční plán pro státní podpory – Cílenější státní podpory a jejich nižší počet: plán pro reformu státní podpory v letech 2005–2009 (3) Komise konstatovala, že opatření státní podpory mohou být za určitých podmínek účinným nástrojem pro dosažení cílů společného zájmu. Státní podpora zejména může napravit selhání trhu, a tím zlepšit efektivní fungování trhů a zvýšit konkurenceschopnost. Dále může být státní podpora použita k dosažení více žádoucích, spravedlivých výsledků fungování trhů v případě, že trhy sice mají efektivní výsledky, ale ty se považují za neuspokojivé z hlediska politiky soudržnosti. Konkrétně může správně zacílený státní zásah v oblasti širokopásmového připojení přispět ke zmenšení „digitální propasti“ (4), která rozděluje oblasti či regiony určité země, kde se nabízejí cenově dostupné a konkurenční širokopásmové služby, a oblasti, kde tyto služby nabízeny nejsou. |
|
(3) |
Současně však musí být zajištěno, aby státní podpora nevedla k vytěsnění iniciativy trhu v odvětví širokopásmového připojení. Pokud by se státní podpora pro širokopásmové připojení uplatňovala v oblastech, kde by se tržní subjekty obvykle rozhodly investovat nebo kde již investovaly, mohlo by to ovlivnit investice, které již provozovatelé širokopásmových sítí provedli za tržních podmínek, a významně oslabit motivaci tržních subjektů v první řadě investovat do širokopásmového připojení. V takovýchto případech by státní podpora pro širokopásmové připojení mohla být kontraproduktivní vzhledem k cíli, který sleduje. Hlavním cílem kontroly státní podpory v oblasti širokopásmového připojení je zajistit, aby opatření státní podpory přinesla větší širokopásmové pokrytí a rozšíření širokopásmového připojení nebo je přinesla rychleji, než jak by bylo dosaženo bez této podpory, a aby kladné účinky podpory převážily nad jejími zápornými účinky v podobě narušení hospodářské soutěže. |
|
(4) |
Je třeba připomenout, že předpisový rámec pro elektronické komunikace se zabývá rovněž otázkami souvisejícími s širokopásmovým přístupem (5). Velkoobchodní trhy s širokopásmovým přístupem podléhají tudíž doposud regulaci ex ante ve všech státech ESVO (6). V této souvislosti již byla podniknuta řada iniciativ, jejichž cílem je reagovat na nové výzvy, které z hlediska regulace přinášejí přístupové sítě nové generace (dále jen „sítě NGA“) (7), zejména pokud jde o otázky přístupu (8). |
|
(5) |
Tato kapitola objasňuje politiku Kontrolního úřadu, pokud jde o používání pravidel státní podpory podle Dohody o EHP u státních opatření na podporu zavádění tradičních širokopásmových sítí na základě stávající rozhodovací praxe Komise (oddíl 2), a zabývá se rovněž řadou otázek týkajících se posuzování opatření zaměřených na podporu rychlého budování sítí NGA (oddíl 3). |
|
(6) |
Pokyny uvedené v této kapitole použije Kontrolní úřad při posuzování státní podpory pro širokopásmové připojení, čímž zvýší právní jistotu a transparentnost svých rozhodovacích postupů. |
2 POLITIKA KONTROLNÍHO ÚŘADU V OBLASTI STÁTNÍ PODPORY PRO PROJEKTY ŠIROKOPÁSMOVÉHO PŘIPOJENÍ
2.1 Použití pravidel státní podpory
|
(7) |
Ve své rozhodovací praxi se Komise v naprosté většině případů staví příznivě ke státním opatřením na podporu zavádění širokopásmového připojení ve venkovských oblastech a oblastech s nedostatečnou dostupností těchto služeb, avšak kritičtěji posuzuje opatření státní podpory v oblastech, kde již širokopásmová infrastruktura existuje a kde probíhá související hospodářská soutěž. Slučitelnost státních zásahů na podporu zavedení širokopásmového připojení, které splňovaly podmínky státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, který odpovídá čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, Komise dosud posuzovala především podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie který odpovídá čl. 61 odst. 3 Dohody o EHP. V oddílech 2.2 a 2.3 je shrnuta politika Komise v oblasti státní podpory, která se týká státních opatření na podporu zavádění širokopásmových sítí. |
2.2 Čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP: existence podpory
|
(8) |
Podle čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP „podpory poskytované v jakékoli formě členskými státy ES, státy ESVO nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi smluvními stranami, neslučitelné s fungováním této dohody“. Z toho vyplývá, že opatření se považuje za státní podporu, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
|
|
(9) |
Veřejná podpora pro projekty širokopásmového připojení je často spojena s existencí státní podpory ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP (9). |
|
(10) |
Za prvé, tato opatření obvykle zahrnují vynaložení státních prostředků (např. pokud stát projekty širokopásmového připojení podporuje prostřednictvím subvencí, slev na daních či jiných podmínek preferenčního financování) (10). |
|
(11) |
Za druhé, pokud jde o podporu poskytnutou pro výkon hospodářské činnosti, státní opatření podporující projekty zavádění širokopásmového připojení se obvykle týkají výkonu hospodářské činnosti (jako je budování, provozování či zpřístupňování širokopásmové infrastruktury, včetně páteřního zařízení pro přenos signálu a pozemního zařízení, tj. např. pevného, pozemního bezdrátového nebo satelitního přenosu případně jejich kombinací). Nicméně ve výjimečných případech, kdy takto financovaná síť neslouží k obchodním účelům (např. když síť umožňuje širokopásmový přístup pouze k nekomerčním internetovým stránkám, službám a informacím) (11), by takový státní zásah nezahrnoval poskytnutí hospodářské výhody podnikům, a tudíž by nepředstavoval státní pomoc ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. |
|
(12) |
Za třetí, pokud jde o poskytnutí výhody, podpora je obvykle poskytována přímo investorům (12) dané sítě, kteří jsou ve většině případů vybíráni formou otevřeného zadávacího řízení (13). Použití zadávacího řízení sice zajišťuje, aby byla každá podpora omezena na minimální výši nezbytnou pro konkrétní projekt, ale finanční podpora by vítěznému účastníkovi mohla umožnit provádět obchodní činnost za podmínek, které by jinak na trhu nebyly k dispozici. K nepřímým příjemcům podpory mohou patřit další provozovatelé, kteří získají velkoobchodní přístup k takto vybudované infrastruktuře, a také uživatelé z řad podniků, kteří získají širokopásmové připojení za podmínek příznivějších, než jaké by platily bez státního zásahu (14). |
|
(13) |
Za čtvrté, pokud jde o podmínku selektivity, státní opatření na podporu zavádění širokopásmových sítí jsou svou povahou selektivní, protože jsou zaměřena na podniky působící pouze v některých regionech nebo v některých segmentech celého trhu se službami elektronických komunikací. Zásah státu navíc, pokud jde o narušení hospodářské soutěže, obvykle mění stávající podmínky na trhu v tom smyslu, že si řada podniků po jeho provedení vybere služby poskytované vybranými dodavateli místo stávajících alternativních tržních řešení, která mohou být dražší (15). Skutečnost, že širokopásmové služby začnou být k dispozici nebo začnou být nabízeny za cenu nižší, než jaká by existovala bez zásahu, tudíž svým účinkem narušuje hospodářskou soutěž. Kromě toho může státní podpora pro širokopásmové připojení snížit výnosnost a vytěsnit investice účastníků trhu, kteří by jinak byli připraveni investovat v cílové oblasti nebo jejích částech. |
|
(14) |
Konečně v míře, v jaké má státní zásah potenciál ovlivnit poskytovatele služeb z jiných států ESVO, má také účinek na obchod, protože trhy s elektronickými komunikačními službami (včetně velkoobchodních a maloobchodních trhů se širokopásmovým připojením) jsou otevřené hospodářské soutěži mezi provozovateli a poskytovateli služeb (16). |
2.2.1 Neexistence podpory: použití zásady investora v tržním hospodářství
|
(15) |
Pokud stát zavádění širokopásmového připojení podporuje formou majetkové účasti na společnosti, která má daný projekt realizovat, nebo kapitálové injekce do této společnosti, je nutné posoudit, zda takováto investice nepředstavuje státní podporu. Ze zásady rovného zacházení vyplývá, že kapitál poskytnutý podniku, ať přímo či nepřímo, státem za podmínek odpovídajících obvyklým tržním podmínkám nelze považovat za státní podporu. |
|
(16) |
Pokud majetková účast nebo kapitálové vklady veřejného investora nejsou spojeny s dostatečnými vyhlídkami na výnosnost, a to ani v dlouhodobém horizontu, je daný zásah nutné pokládat za podporu ve čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP a jeho slučitelnost se společným trhem musí být posouzena pouze na základě kritérií stanovených v uvedeném článku (17). |
|
(17) |
Použití zásady soukromého investora v tržním hospodářství v oblasti širokopásmového připojení Komise zkoumala ve svém rozhodnutí ve věci města Amsterdamu (18). V tomto rozhodnutí se zdůrazňuje, že soulad veřejné investice s tržními podmínkami musí být doložen důkladně a komplexně, a to buď prostřednictvím významné účasti soukromých investorů, nebo prostřednictvím řádného obchodního plánu, z něhož vyplývá přiměřená návratnost investic. Pokud se projektu účastní soukromí investoři, je nutnou podmínkou, že budou muset převzít obchodní riziko spojené s danou investicí za stejných podmínek jako veřejný investor. |
2.2.2 Neexistence podpory: vyrovnávací platba za závazek veřejné služby a kritéria podle rozsudku ve věci Altmark
|
(18) |
V některých případech mohou mít státy ESVO za to, že by poskytování širokopásmové sítě mělo být považováno za veřejnou službu nebo službu obecného hospodářského zájmu (dále jen „SOHZ“) ve smyslu čl. 59 odst. 2 Dohody o EHP (19). |
|
(19) |
Podle judikatury Soudního dvora nemusí státní financování poskytování SOHZ spadat do působnosti čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, jestliže jsou splněny čtyři hlavní podmínky (obvykle označované jako kritéria podle rozsudku ve věci Altmark) (20). Jde o tato čtyři kriteria: a) příjemce podpory z mechanismu státního financování SOHZ musí být formálně pověřen poskytováním a plněním takové služby a povinnosti, které služba zahrnuje, musí být jasně vymezeny; b) ukazatele, na základě kterých je vypočítána vyrovnávací platba, musí být stanoveny předem objektivním a transparentním způsobem, aby nemohlo dojít k udělení hospodářské výhody, která by mohla přijímající podnik zvýhodnit oproti konkurenčním podnikům; c) vyrovnávací platba nemůže překročit výši nezbytnou k pokrytí všech nebo části nákladů vzniklých v souvislosti s plněním povinností SOHZ, přičemž se zohlední příslušné příjmy, jakož i přiměřený zisk z jejich plnění, a d) pokud výběr příjemce podpory není proveden postupem zadávání veřejných zakázek, výše přiznané vyrovnávací platby musí být stanovena na základě analýzy nákladů, které by běžný, řádně řízený podnik vynaložil na plnění těchto povinností, přičemž se zohlední příslušné příjmy a přiměřený zisk. |
|
(20) |
Ve dvou rozhodnutích (21), která se týkala opatření přijatých regionálními orgány spočívajících v udělení koncese k poskytování (subvencovaných) veřejných služeb (22) soukromým subjektům pro zavedení základních širokopásmových sítí v regionech s jejich nedostatečnou dostupností, dospěla Komise k závěru, že oznámené režimy podpory jsou v souladu se čtyřmi kritérii stanovenými v rozsudku ve věci Altmark, a tudíž nespadají do působnosti čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (23). Zejména byl v obou těchto případech vítězný účastník zadávacího řízení vybrán na základě nejnižší požadované částky podpory a výše přiznané vyrovnávací platby byla stanovena na základě předem určených a transparentních kritérií. Kromě toho Komise nezjistila žádné důkazy o existenci ani riziku nadměrných náhrad. |
|
(21) |
Naproti tomu Komise rozhodla, že pojem SOHZ a následné použití judikatury ve věci Altmark nelze přijmout v případech, kdy poskytovatel nemá jasné pověření ani povinnost poskytovat širokopásmový přístup všem občanům a podnikům v oblastech s jeho nedostatečnou dostupností a připojit je, nýbrž je orientován spíše na připojení podniků (24). |
|
(22) |
Navíc z judikatury vyplývá, že ačkoli mají státy ESVO široký prostor pro uvážení při vymezování toho, co považují za služby obecného hospodářského zájmu, v případě zjevné chyby může Kontrolní úřad vymezení takovýchto služeb nebo úkolů státem ESVO zpochybnit (25). Jinými slovy, ačkoliv vymezení povahy a rozsahu úkolů SOHZ spadá do pravomoci a uvážení států ESVO, tato pravomoc není ani neomezená ani ji nelze vykonávat svévolně (26). Konkrétně, aby bylo možné považovat činnost za SOHZ, měla by vykazovat zvláštní charakteristiky ve srovnání s běžnými hospodářskými činnostmi (27). V této souvislosti bude mít Kontrolní úřad za to, že v oblastech, kde soukromí investoři již investovali do infrastruktury širokopásmové sítě (nebo kde dále rozšiřují svou síťovou infrastrukturu) a kde již poskytují konkurenční širokopásmové služby s dostatečným pokrytím, nemělo by být zřízení souběžné konkurenční a veřejně financované širokopásmové infrastruktury považováno za SOHZ ve smyslu čl. 59 odst. 2 Dohody o EHP (28). Kde lze však prokázat, že soukromí investoři nemusí být v situaci, aby v blízké budoucnosti (29) poskytli přiměřené širokopásmové pokrytí všem občanům nebo uživatelům, a ponechají tudíž značnou část populace bez připojení, je možné poskytnout vyrovnávací platbu za závazek veřejné služby podniku pověřenému provozem SOHZ, jestliže jsou splněny podmínky uvedené v bodech 23 až 27. V úvodu je třeba zdůraznit, že úvahy uvedené v těchto bodech jsou založeny na zvláštnostech odvětví širokopásmového připojení a odrážejí zkušenosti, které Komise dosud získala v této oblasti. Podmínky stanovené v těchto bodech tudíž nejsou vyčerpávající, jsou však indikativní, pokud jde o přístup Kontrolního úřadu k posuzování v jednotlivých případech, zda předmětné činnosti lze vymezit jako SOHZ a zda je veřejné financování přiznané v tomto ohledu v souladu s pravidly pro státní podpory v Dohodě o EHP. |
|
(23) |
Pokud jde o vymezení rozsahu úkolů SOHZ pro účely zajištění plošného zavedení širokopásmové infrastruktury, státy ESVO musí popsat důvody, proč si předmětná služba vzhledem ke svému zvláštnímu charakteru zaslouží, aby byla považována jako SOHZ a aby byla odlišena od jiných hospodářských činností (30). Měly by dále zajistit, že úkoly SOHZ naplňují určité minimální požadavky, které jsou společné každému úkolu SOHZ a prokázat, že jsou tyto požadavky opravdu v předmětné věci splněny. |
|
(24) |
Mezi tyto požadavky patří přinejmenším a) akt, kterým orgán veřejné moci pověřuje dotčeného provozovatele úkoly SOHZ a b) univerzální a závazná povaha těchto úkolů. Tudíž při hodnocení, zda definice SOHZ pro zavedení širokopásmového připojení nezakládá zjevně nesprávné posouzení, by státy ESVO měly zajistit, aby infrastruktura pro širokopásmové připojení, jež má být zavedena, poskytovala univerzální přístup pro všechny uživatele v dané oblasti, ať již z řad domácností nebo podniků. Závazná povaha úkolů SOHZ navíc znamená, že poskytovatel sítě, jež má být zavedena, nebude moci odmítnout přístup k infrastruktuře v rámci svého uvážení nebo na diskriminačním základě (např. z důvodu, že nemusí být komerčně výhodné poskytovat přístupové služby v dané oblasti). |
|
(25) |
Vzhledem ke stavu hospodářské soutěže, jenž byl dosažen od liberalizace odvětví elektronických služeb v EHP, a zvláště pak hospodářské soutěže, která dnes existuje na maloobchodním trhu s širokopásmovým připojením, síť financovaná z veřejných zdrojů v kontextu SOHZ by měla být přístupná všem zúčastněným provozovatelům. Uznání úkolů SOHZ pro zavedení širokopásmového připojení by proto mělo být založeno na poskytnutí pasivní a nezávislé (31) infrastruktury s otevřeným přístupem. Takováto síť by měla poskytovat žadatelům o přístup všechny možné formy přístupu k síti a umožňovat hospodářskou soutěž na maloobchodní úrovni a zajišťovat tak poskytnutí konkurenční a dostupné služby koncovým uživatelům (32). Úkoly SOHZ by se proto měly vztahovat nejen zavedení širokopásmové sítě poskytující univerzální připojení a poskytování souvisejících služeb v oblasti velkoobchodního přístupu, aniž by však zahrnovaly maloobchodní komunikační služby (33). Kde je poskytovatel úkolů SOHZ rovněž vertikálně integrovaným provozovatelem širokopásmového připojení, měly by být zavedeny dostatečné pojistky, aby došlo k vyloučení střetu zájmů, nepřípustné diskriminace a jakýchkoliv dalších skrytých nepřímých výhod (34). |
|
(26) |
Jelikož je trh s elektronickou komunikací plně liberalizován, SOHZ pro zavedení širokopásmového připojení nelze založit na přiznání zvláštního nebo výlučného práva poskytovateli SOHZ ve smyslu čl. 59 odst. 1 Dohody o EHP. |
|
(27) |
Aby vyhověl úkolu univerzálního pokrytí, bude možná muset poskytovatel SOHZ zavést síťovou infrastrukturu nejen do oblastí, které nejsou rentabilní, ale rovněž do oblastí rentabilních, tzn. do oblastí, do kterých již jiní provozovatelé možná zavedli svou vlastní síťovou infrastrukturu nebo to plánují v blízké budoucnosti. Vzhledem ke zvláštnostem odvětví širokopásmového připojení by v tomto případě však jakákoliv přiznaná vyrovnávací platba měla pokrývat pouze náklady na vybudování infrastruktury v oblastech, které nejsou rentabilní (35). Tam, kde SOHZ pro zavedení širokopásmové sítě není založeno na zavedení veřejně vlastněné infrastruktury, je třeba zavést odpovídající kontrolu a mechanismy zpětného získání (tzv. „claw-back mechanism“), aby se vyloučily jakékoliv neoprávněné výhody pro poskytovatele SOHZ získané tím, že si ponechá vlastnictví sítě financované z veřejných prostředků poté, co skončí koncese SOHZ. Konečně vyrovnávací platby za SOHZ by zásadně měly být přiznávány v otevřeném, transparentním, nediskriminačním zadávacím řízení, které vyžaduje po všech uchazečích vymezit transparentním způsobem rentabilní oblasti a oblasti, které nejsou rentabilní, odhadované očekávané příjmy a vyžádanou odpovídající částku vyrovnávací platby, jež požadují za zcela nezbytnou, aby se vyloučilo riziko nadměrných náhrad. Zadávací řízení organizované za těchto podmínek by mělo zaručit, že čtvrté kritérium stanovené podle rozsudku věci Altmark je naplněno (viz 19. bod odůvodnění). |
|
(28) |
V případě, že čtyři kritéria stanovená v rozsudku ve věci Altmark nejsou splněna, a pokud jsou splněny obecné podmínky pro použití čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, vyrovnávací platba za závazek veřejné služby za zavedení širokopásmové infrastruktury bude představovat státní podporu a bude podléhat článkům 49, 59, 61 Dohody o EHP a článku 1 části I protokolu 3 k Dohodě mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (dále jen „protokol 3 k Dohodě o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru“). V tomto případě státní podporu v podobě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytnutou určitým podnikům pověřeným provozem služeb obecného hospodářského zájmu (viz body 23–27 výše) lze považovat za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP a vyjmout z oznamovací povinnosti stanovené v čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 k Dohodě o Kontrolním úřadu a soudním dvoru, pokud jsou splněny požadavky stanovené v aktu uvedeném v bodě 1h přílohy XV Dohody o EHP (rozhodnutí Komise 2005/842/ES ze dne 28. listopadu 2005 o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu) (36), přizpůsobeném Dohodě o EHP protokolem 1 této dohody (37). |
2.3 Posouzení slučitelnosti podle čl. 61 odst. 3 Dohody o EHP
|
(29) |
V případech, kdy Komise shledala, že oznámené opatření představuje podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, bylo posouzení slučitelnosti dosud založeno přímo na čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie (38). |
|
(30) |
Oblasti, kterých se týká projekt státní podpory pro širokopásmové připojení, mohou být současně podporovanými oblastmi ve smyslu čl. 61 odst. 3 písm. a) a c) a kapitoly o regionální podpoře na období 2007–2013 v pokynech Kontrolního úřadu pro státní podporu (dále jen „kapitola o regionální podpoře“) (39). V takovém případě může být podpora pro širokopásmové připojení rovněž považována za podporu na počáteční investice ve smyslu kapitoly o regionální podpoře. Nicméně v mnoha případech, které Komise dosud zkoumala, byla oznámená opatření zaměřena i na jiné než „podporované“ oblasti, a Komise v důsledku toho nemohla provést posouzení podle pokynů k regionální podpoře (40). |
|
(31) |
Jestliže opatření spadá do působnosti kapitoly o regionální podpoře a plánuje se udělení individuální ad hoc podpory jedinému podniku nebo podpory omezené na jednu oblast činnosti, je odpovědností státu ESVO doložit, že jsou splněny podmínky kapitoly o regionální podpoře. To znamená především, že dotyčný projekt přispívá k jednotné strategii regionálního rozvoje a že vzhledem ke svému charakteru a rozsahu nepovede k nepřijatelnému narušení hospodářské soutěže. |
2.3.1 Ověření vyváženosti a jeho použití u podpory pro zavádění širokopásmových sítí
|
(32) |
Při posuzování, zda lze opatření podpory považovat za slučitelné s fungováním Dohody o EHP, Kontrolní úřad porovná pozitivní dopad tohoto opatření spočívající v dosažení cíle společného zájmu s jeho možnými negativními vedlejšími účinky, jako je narušení obchodu a hospodářské soutěže. |
|
(33) |
Při ověřování vyváženosti Kontrolní úřad posoudí tyto otázky:
|
|
(34) |
Jednotlivé kroky ověření vyváženosti v oblasti širokopásmového připojení jsou podrobněji popsány v oddílech 2.3.2 a 2.3.3. |
2.3.2 Cíl opatření
|
(35) |
Jak je uvedeno v úvodu, plošná dostupnost širokopásmového připojení za přiměřenou cenu má velký význam díky své schopnosti urychlit realizaci příspěvku informačních a komunikačních technologií k růstu a inovaci ve všech hospodářských odvětvích a k sociální a územní soudržnosti. |
|
(36) |
Ekonomická stránka poskytování širokopásmového připojení je taková, že investice do něj nebudou účastníci trhu ve všech případech považovat za rentabilní. Úspory z hustoty sítě vedou k tomu, že zavádění širokopásmových sítí je obecně rentabilnější na místech s vyšší a koncentrovanější potenciální poptávkou, tj. v hustě obydlených oblastech. Vzhledem k vysokým fixním nákladům investice se s poklesem hustoty obyvatelstva výrazně zvyšují jednotkové náklady. V důsledku toho lze obvykle širokopásmovými sítěmi se ziskem pokrýt pouze část obyvatelstva. Obdobně může být v některých oblastech vybudování sítě rentabilní pouze pro jednoho poskytovatele, a nikoli pro dva či více. |
|
(37) |
Tam, kde trh nezajišťuje dostatečné pokrytí širokopásmovým připojením nebo kde podmínky přístupu nejsou přiměřené, může být státní podpora užitečná. Konkrétně může státní podpora v odvětví širokopásmového připojení napravit selhání trhu, tj. situace, kdy jednotliví tržní investoři neinvestují, i když by to z širšího hospodářského pohledu bylo účelné, např. kvůli kladným vedlejším účinkům. Jinak je na státní podporu pro širokopásmové připojení možné pohlížet také jako na nástroj k dosažení cílů v oblasti spravedlnosti, tj. jako na způsob, jak zlepšit přístup všech členů společnosti k základním komunikačním prostředkům a jejich účast ve společnosti, jakož i svobodu projevu pro všechny členy společnosti, a tudíž zlepšit sociální a územní soudržnost. |
|
(38) |
Hned na začátku je užitečné zavést základní rozlišení mezi typy oblastí, které mohou být cílem podpory, podle toho, nakolik je v nich širokopásmové připojení již dostupné. Komise důsledně rozlišuje mezi oblastmi, kde neexistuje žádná širokopásmová infrastruktura ani není pravděpodobné, že by tam v blízké budoucnosti vznikla (bílá místa), oblastmi, kde působí pouze jeden provozovatel širokopásmové sítě (šedá místa), a oblastmi, kde působí dva či více poskytovatelů širokopásmových sítí (černá místa) (42). |
2.3.2.1
|
(39) |
Kontrolní úřad se řídí zásadou, podle níž podpora zavádění širokopásmových sítí ve venkovských oblastech a oblastech s nedostatečnou obslužností, tedy na tzv. bílých místech, podporuje územní sociální a hospodářskou soudržnost a řeší selhání trhu. Se ziskem lze širokopásmovými sítěmi pokrýt obvykle jen část obyvatelstva, a pro dosažení úplného pokrytí je tudíž státní podpora nutná. |
|
(40) |
Kontrolní úřad souhlasí s tím, že prostřednictvím finanční podpory pro poskytování širokopásmových služeb v oblastech, kde nyní nejsou k dispozici a kde neexistují ani plány soukromých investorů zavést tuto infrastrukturu v blízké budoucnosti, státy ESVO sledují čistě cíle soudržnosti a hospodářského rozvoje, a jejich zásahy proto budou pravděpodobně v souladu se společným zájmem (43). Termín „blízká budoucnost“ je třeba chápat jako období tří let. V tomto ohledu by mělo být investiční úsilí plánované soukromými investory takové, aby zaručovalo, že bude učiněn v období tří let přinejmenším značný pokrok v oblasti pokrytí s tím, že k dokončení plánované investice dojde v přiměřeném časovém rámci poté (v závislosti na zvláštnostech každé oblasti a projektu). Veřejné orgány mohou požadovat předložení obchodního plánu spolu s podrobným kalendářem zavádění a rovněž důkaz o odpovídajícím financování nebo jiný druh potvrzení, které by mohl doložit hodnověrný a reálný charakter plánované investice provozovatele soukromých sítí. |
2.3.2.2
|
(41) |
Jestliže v dané zeměpisné oblasti působí alespoň dva poskytovatelé širokopásmových sítí a širokopásmové služby se zde poskytují za konkurenčních podmínek (hospodářská soutěž založená na vlastních zařízeních), nedochází k selhání trhu nedochází. V souladu s tím existuje velmi malý prostor pro dosažení dalších přínosů státním zásahem. Státní podpora financování výstavby další širokopásmové sítě naopak v zásadě povede k nepřijatelnému narušení hospodářské soutěže a k vytěsnění soukromých investorů. Neexistuje-li tedy jasně prokázané selhání trhu, bude Kontrolní úřad opatření financující zavedení další širokopásmové infrastruktury v černé zóně posuzovat negativně (44). |
2.3.2.3
|
(42) |
Z toho, že v dané oblasti působí provozovatel sítě, nutně nevyplývá, že zde neexistuje selhání trhu ani problém se soudržností. Monopolní poskytování může mít vliv na kvalitu služby anebo na cenu, za kterou jsou služby nabízeny občanům. Na druhé straně v oblastech, kde působí jen jeden provozovatel širokopásmové sítě, mohou subvence na vybudování alternativní sítě z podstaty věci narušit tržní dynamiku. Státní podpora pro zavádění širokopásmových sítí na šedých místech proto vyžaduje podrobnější analýzu a pečlivé posouzení slučitelnosti. |
|
(43) |
I když v cílové oblasti státního zásahu může působit provozovatel sítě, některé kategorie uživatelů přesto nemusí mít k dispozici dostatečné služby v tom smyslu, že buď uživatelé nemají přístup k některým širokopásmovým službám, které požadují, nebo při neexistenci regulovaných tarifů pro velkoobchodní přístup, byly maloobchodní ceny za tyto služby nedostupné ve srovnání se stejnými službami, které jsou nabízeny v jiných oblastech či regionech dané země, v nichž probíhá intenzivnější hospodářská soutěž (45). Pokud navíc existují jenom omezené vyhlídky na to, že třetí strany vybudují alternativní infrastrukturu, může být financování takové alternativní infrastruktury vhodným opatřením. Tím by došlo k nápravě situace chybějící hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury, a v důsledku toho k omezení problémů vyplývajících z faktického monopolního postavení stávajícího provozovatele (46). Na poskytnutí podpory za takovýchto okolností se ovšem vztahuje řada podmínek, které musí dotčený stát ESVO splnit. |
|
(44) |
V souladu s tím může Kontrolní úřad za určitých podmínek prohlásit za slučitelná opatření státní podpory zaměřená na oblasti, kde stále existuje faktický monopol na poskytování širokopásmové infrastruktury, za předpokladu, že i) nejsou nabízeny cenově dostupné nebo dostatečné služby odpovídající potřebám občanů či podniků a ii) k dosažení stejných cílů nejsou k dispozici opatření méně narušující hospodářskou soutěž (včetně regulace ex ante). Za účelem rozhodnutí, zda jsou uvedené předpoklady splněny, Kontrolní úřad zejména posoudí, zda:
|
2.3.3 Forma opatření a nutnost omezit narušení hospodářské soutěže
|
(45) |
Je-li pokrytí širokopásmovým připojením považováno za nedostatečné, může být státní zásah nutný. V takovém případě je nejprve třeba položit otázku, zda je státní podpora vhodným nástrojem politiky pro řešení daného problému, nebo zda existují jiné, vhodnější nástroje. |
|
(46) |
V této souvislosti Kontrolní úřad konstatoval, že regulace ex ante sice v mnoha případech usnadnila zavádění širokopásmového připojení v městských a hustěji obydlených oblastech, ale vždy nemusí být dostatečným nástrojem k zajištění nabídky širokopásmových služeb, zejména v oblastech s jejich nedostatečnou dostupností, kde je základní výnosnost takových investic nízká (47). |
|
(47) |
Obdobně ani opatření na podporu širokopásmového připojení na straně poptávky (například poukázky pro konečné uživatele), ačkoliv mohou pozitivně přispět k rozšíření širokopásmového připojení a je třeba je podporovat coby alternativu nebo doplněk k jiným veřejným opatřením, nemohou nedostatečnou dostupnost širokopásmového připojení vždy vyřešit (48). V takových situacích tedy může být veřejné financování jedinou možností, jak problém nedostatečné dostupnosti širokopásmového připojení překonat. |
|
(48) |
Pokud jde o motivační účinek podpory, je třeba přezkoumat, zda by dotčená investice do širokopásmové sítě nebyla provedena ve stejném časovém rámci i bez státní podpory. |
|
(49) |
Při posuzování přiměřené povahy oznámených opatření na bílých či šedých místech nesplnění kterékoli z níže uvedených podmínek v písm. a) až h) by znamenalo nutnost důkladného posouzení (49) a nejspíše by vedlo k negativnímu závěru ohledně slučitelnosti podpory s fungováním Dohody o EHP:
|
3 STÁTNÍ PODPORA PRO SÍTĚ NGA
3.1 Podpora rychlého zavádění sítí NGA
|
(50) |
V současnosti začíná řada států ESVO věnovat pozornost podpoře širokopásmových sítí, které poskytují služby při velmi vysokých rychlostech připojení a podporují širokou škálu vyspělých konvergovaných digitálních služeb. Těmito sítěmi NGA jsou většinou sítě z optických vláken nebo vyspělé modernizované kabelové sítě, které mají zcela či z velké části nahradit stávající širokopásmové sítě z měděných vodičů nebo stávající kabelové sítě. |
|
(51) |
Sítě NGA jsou kabelové přístupové sítě sestávající zcela nebo zčásti z optických prvků, které dokážou poskytovat služby širokopásmového přístupu s vylepšenými vlastnostmi (jako je vyšší propustnost) ve srovnání se službami poskytovanými prostřednictvím stávajících sítí z měděných vodičů (58). |
|
(52) |
V podstatě jde o to, že sítě NGA budou nabízet takovou rychlost a kapacitu, že v budoucnosti umožní příjem obsahu s vysokým rozlišením, budou podporovat aplikace poskytované na vyžádání, které jsou náročné na šířku pásma, a zajistí pro podniky cenově dostupné symetrické širokopásmové připojení, které je v současnosti obvykle dostupné jen pro velké podniky. Celkově mohou sítě NGA přispět ke zdokonalení všech aspektů širokopásmové technologie a širokopásmových služeb. |
|
(53) |
Komise se již zabývala některými oznámeními o státní podpoře, která se týkala podpory zavádění sítí z optických vláken. Tyto případy zahrnovaly buď vybudování regionální „páteřní“ sítě NGA (59), nebo zajištění optického připojení jen pro omezený počet uživatelů z řad podniků (60). |
|
(54) |
Stejně jako u takzvané „první generace“, tj. zavedení základních širokopásmových sítí, odůvodňují státní, městské a regionální orgány svou podporu rychlému zavádění sítí z optických vláken na základě selhání trhu nebo cíle v oblasti soudržnosti. Jestliže se u budování základní širokopásmové infrastruktury státní zásahy v rozhodovací praxi Komise týkaly především venkovských komunit či oblastí (nízká hustota osídlení, vysoké kapitálové náklady) nebo hospodářsky zaostalých oblastí (nízká schopnost nakupovat služby), nyní se uvádí, že ekonomická stránka modelu sítí NGA od zavedení těchto sítí odrazuje nejen v řídce obydlených oblastech, ale také v některých městských zónách. Konkrétně se zdá, že hlavním problémem ovlivňujícím rychlé a rozsáhlé zavádění sítí NGA jsou náklady a v menší míře také hustota obyvatelstva (61). |
|
(55) |
Opodstatněný tak může být přímý zásah veřejných orgánů s cílem zajistit, aby ze značných potenciálních vedlejších účinků sítí NGA na hospodářství měly prospěch i oblasti, které provozovatelé sítí nepovažují za rentabilní, a aby tyto oblasti nebyly postiženy novou digitální „propastí NGA“ kvůli absenci této sítě. Státy ESVO tedy mohou mít v úmyslu podpořit rozvoj sítí NGA v oblastech, kde by stávající provozovatelé širokopásmových sítí investovali do sítí NGA až za několik let, protože tyto oblasti nejsou tolik finančně atraktivní jako některé významné městské zóny. V určitých případech se mohou státy ESVO rozhodnout investovat samy nebo poskytnout finanční podporu soukromým provozovatelům, aby zajistily možnost připojení k síti NGA nebo urychlily jeho zavedení oproti předpokládanému termínu, a tak dosáhly co nejrychlejšího využití příležitostí v oblasti zaměstnanosti a dalších hospodářských příležitostí. |
|
(56) |
U každého veřejného zásahu, jehož cílem je podpořit zavedení nebo rychlejší zavedení sítě NGA, musí být zajištěna slučitelnost s pravidly státní podpory. |
3.2 Druhy veřejných zásahů
|
(57) |
Státy ESVO si pro podporu či urychlení zavádění sítí NGA mohou zvolit různé úrovně zásahů na trhu. V tomto ohledu se ve vztahu ke státním zásahům v oblasti zavádění sítí NGA obdobně uplatní úvahy uvedené výše v oddílech 2.2.1 a 2.2.2 (použití zásady investora v tržním hospodářství, vyrovnávací platby za závazek veřejné služby a kritéria podle rozsudku ve věci Altmark). V závislosti na povaze a účincích zvoleného zásahu může být podle pravidel státní podpory opodstatněný různý analytický přístup. |
|
(58) |
U oblastí, kde se očekává, že soukromí investoři v budoucnosti zavedou sítě NGA, mohou státy ESVO rozhodnout o přijetí souboru opatření k urychlení investičního cyklu a tím vybízet investory k dřívější realizaci jejich investičních plánů. Tato opatření nutně nemusí zahrnovat státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Vzhledem k tomu, že velká část nákladů na zavádění sítí z optických kabelů vzniká v souvislosti se stavebními a inženýrskými pracemi (například provádění výkopů, pokládání kabelů, instalace domovních rozvodů atd.), mohou se státy ESVO v souladu s předpisovým rámcem EHP pro elektronické komunikace například rozhodnout, že usnadní proces práva užívání nebo že provozovatelům sítí uloží povinnost koordinovat stavební práce či sdílet část infrastruktury (62). Podle stejné logiky mohou státy ESVO nařídit, že optické připojení musí být součástí veškeré nové výstavby (včetně nových vodovodních, energetických, dopravních či kanalizačních sítí) nebo budov. |
|
(59) |
Obdobně se mohou veřejné orgány rozhodnout, že provedou některé stavební práce (například výkopy na pozemcích ve veřejném vlastnictví či výstavbu vedení) s cílem umožnit a zrychlit instalaci vlastních síťových prvků dotčených provozovatelů. Provedené stavby by však neměly být určeny pro konkrétní odvětví, ale v zásadě by měly být otevřeny nejen pro provozovatele elektronických komunikací, nýbrž pro všechny potenciální uživatele (tj. společnostem zajišťujícím rozvod elektřiny, plynu, vody apod.). Pokud takovéto veřejné zásahy směřují k vytvoření nezbytných předpokladů umožňujících provozovatelům veřejných služeb instalovat vlastní infrastrukturu (zejména tím, že snižují jejich kapitálové náklady) bez diskriminace zvýhodňující určité odvětví nebo podnik, nespadají do působnosti čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. |
|
(60) |
Podobná opatření mohou přijmout také VRO s cílem zajistit rovný a nediskriminační přístup ke sloupům nebo sdílení vedení, které je ve vlastnictví poskytovatelů veřejných služeb nebo stávajících provozovatelů sítí. |
|
(61) |
Jak ukazuje rozhodovací praxe Komise v oblasti základního širokopásmového připojení, státní podporu pro širokopásmové sítě ve většině případů poskytují místní nebo regionální orgány, kterým jde buď o to, napravit stav nedostatečné dostupnosti širokopásmového připojení v regionu, nebo o zvýšení konkurenceschopnosti regionu dalším zlepšením dosavadního pokrytí širokopásmovým připojením a síťové konektivity. Pro dosažení těchto dvou cílů veřejné orgány zatím buď prostřednictvím zadávacího řízení zadávaly výstavbu a řízení širokopásmové infrastruktury ve veřejném vlastnictví, nebo finančně podporovaly budování širokopásmové sítě v soukromém vlastnictví (63). |
|
(62) |
V případě, že veřejné zásahy představují státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, musí být oznámeny Kontrolnímu úřadu, který posoudí jejich slučitelnost se společným trhem podle uvedených vůdčích zásad v oddílech 3.3 a 3.4 (64). |
3.3 Rozlišení mezi bílými, šedými a černými místy z hlediska sítí NGA
|
(63) |
Jak je připomenuto v 38. bodu odůvodnění, slučitelnost státní podpory pro rozvoj tradičního širokopásmového připojení je posouzena pomocí rozlišení mezi bílými, šedými a černými místy. Kontrolní úřad soudí, že toto rozlišení má význam i pro posuzování slučitelnosti státní podpory pro sítě NGA podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP, avšak vyžaduje přesnější vymezení zohledňující specifika sítí NGA. |
|
(64) |
V této souvislosti je třeba mít na paměti, že v dlouhodobějším výhledu se předpokládá, že sítě NGA nahradí stávající základní širokopásmové sítě. Je pravděpodobné, že v míře, v jaké mají sítě NGA jinou síťovou architekturu, která nabízí podstatně kvalitnější širokopásmové služby, než jaké jsou k dispozici dnes, a poskytují služby, které současné širokopásmové sítě nepodporují, se budou v budoucnosti objevovat významné rozdíly mezi oblastmi, které budou pokryty sítěmi NGA, a těmi, které pokryty nebudou (65). |
|
(65) |
V současnosti některé vyspělé základní širokopásmové sítě (například ADSL 2+ (66)) také do určité míry podporují některé druhy širokopásmových služeb, které budou v blízké budoucnosti nejspíše nabízeny prostřednictvím sítí NGA (jako jsou základní služby „triple play“). Aniž je dotčeno zavedení regulace ex ante, je ovšem třeba podotknout, že se mohou objevit nové produkty nebo služby, které nebudou nahraditelné ani na straně nabídky, ani na straně poptávky a které budou vyžadovat rychlost širokopásmového připojení překračující fyzikální horní mez základní širokopásmové infrastruktury. |
|
(66) |
Pro účely posuzování státní podpory pro sítě NGA by se proto oblast, kde tyto sítě v současnosti neexistují a kde ani není pravděpodobné, že by byly v blízké budoucnosti vybudovány a uvedeny do plného provozu soukromými investory, měla pokládat za „bílé místo z hlediska NGA“ (67). V této souvislosti by se obratem „v blízké budoucnosti“ mělo rozumět období tří let (68). Pokud lze doložit, že soukromí investoři nemají v plánu zavádět sítě NGA v nadcházejících třech letech, měly by mít veřejné orgány za určitých podmínek právo zasáhnout za účelem řešení otázek sociální soudržnosti, regionálního rozvoje nebo selhání trhu. Investiční úsilí plánované soukromými investory by mělo být takové, aby zaručovalo, že bude učiněn v období tří let přinejmenším značný pokrok v oblasti pokrytí s tím že k dokončení plánované investice dojde v přiměřeném časovém rámci poté (v závislosti na zvláštnostech každé oblasti a projektu). Použití delšího časového horizontu by nebylo vhodné, protože by mohlo ohrozit zájmy regionů s nedostatečnou dostupností příslušných služeb ve srovnání s jinými částmi země, kde jsou služby těchto vyspělých širokopásmových sítí dostatečně dostupné. Veřejné orgány mohou požadovat předložení obchodního plánu spolu s podrobným kalendářem zavádění a rovněž důkaz o odpovídajícím financování nebo jiný druh potvrzení, které by mohl doložit hodnověrný a reálný charakter plánované investice provozovatele soukromých sítí. |
|
(67) |
Obdobně by se oblast měla považovat za „šedé místo z hlediska NGA“, jestliže v ní existuje nebo se v nadcházejících třech letech bude budovat pouze jedna síť NGA a žádný provozovatel zde v nadcházejících třech letech neplánuje zavedení další sítě NGA (69). Při posuzování otázky, zda by v dané oblasti mohli jiní investoři vybudovat další síť NGA, je třeba brát v potaz veškerá stávající regulační nebo legislativní opatření, která mohla snížit překážky pro zavádění takovýchto sítí (přístup k vedení, sdílení infrastruktury apod.). |
|
(68) |
Pokud v dané oblasti existuje nebo se v nadcházejících třech letech bude budovat více než jedna síť NGA, oblast je třeba v zásadě považovat za „černé místo z hlediska NGA“ (70). |
3.4 Posouzení slučitelnosti
|
(69) |
Jak je uvedeno v bodech 64 a 65, přestože jsou sítě NGA kvalitativně mnohem vyspělejší než stávající tradiční širokopásmové sítě založené na měděných vodičích, bude Kontrolní úřad při posuzování slučitelnosti státní podpory pro zavedení sítě NGA s pravidly státní podpory zkoumat také její účinky na stávající širokopásmové sítě vzhledem k míře nahrazení, která se v současnosti jeví u širokopásmových služeb nabízených jak prostřednictvím tradičních širokopásmových sítí, tak prostřednictvím sítí NGA. Kromě toho Kontrolní úřad při posuzovaní slučitelnosti státní podpory pro sítě NGA provede rovněž ověření vyváženosti (viz 33. bod odůvodnění). Konkrétně při posuzování přiměřené povahy oznámeného opatření bude Kontrolní úřad zkoumat, zda jsou splněny podmínky uvedené v 49. bodu odůvodnění (podrobné zmapování a analýza pokrytí, otevřené zadávací řízení, ekonomicky nejvýhodnější nabídka, technologická neutralita, využití stávající infrastruktury, povinnost otevřeného velkoobchodního přístupu, srovnávací analýza a mechanismus zpětného získání). Níže uvedené body však mají zvláštní význam v rámci posuzování sítí NGA. |
3.4.1 Bílá místa z hlediska NGA: podpora pro zavádění sítí NGA v oblastech s jejich nedostatečnou dostupností
|
(70) |
Stejně jako u základních širokopásmových služeb bude Kontrolní úřad za předpokladu, že státy ESVO splní určitý soubor podmínek (viz body 49 a 69), považovat za slučitelná s pravidly státní podpory podle Dohody o EHP opatření podporující zavádění sítí NGA v oblastech, kde nyní neexistuje žádná širokopásmová infrastruktura nebo kde stávající provozovatelé širokopásmového připojení zavádění sítí NGA nepokládají za rentabilní. |
|
(71) |
V bílých místech z hlediska NGA, na kterých již existuje jedna základní širokopásmová síť (tradiční šedé oblasti), je udělení podpory pro sítě NGA podmíněno tím, že dotčený stát ESVO prokáže, že i) širokopásmové služby poskytované prostřednictvím uvedené sítě nedostatečně uspokojují potřeby občanů a podniků v dotyčné oblasti (rovněž s přihlédnutím k případné budoucí modernizaci) a ii) stanovených cílů není možné dosáhnout prostředky méně narušujícími hospodářskou soutěž (včetně regulace ex ante). |
3.4.2 Šedá místa z hlediska NGA: potřeba podrobnější analýzy
|
(72) |
U oblastí, kde jeden soukromý investor již vybudoval síť NGA, případně připravuje její vybudování v příštích třech letech (viz rovněž 66. bod odůvodnění), ale žádný soukromý investor zde v nadcházejících třech letech neplánuje zavést druhou síť NGA, bude Kontrolní úřad muset provést podrobnější analýzu, aby mohl ověřit slučitelnost státního zásahu v takové oblasti s pravidly státní podpory. Státní zásahy v takovýchto oblastech jsou totiž spojeny s rizikem vytěsnění stávajících investorů a narušení hospodářské soutěže. |
|
(73) |
Aby mohl Kontrolní úřad zásah prohlásit za slučitelný, měly by být státy ESVO schopny prokázat za prvé, že stávající nebo plánovaná síť NGA není nebo nebude dostatečná k uspokojení potřeb občanů a podniků v dotyčných oblastech, a zadruhé, že stanovených cílů nelze dosáhnout prostředky méně narušujícími hospodářskou soutěž (včetně regulace ex ante). V rámci svého podrobného posouzení bude Kontrolní úřad zejména zkoumat, zda:
|
3.4.3 Černá místa z hlediska NGA: státní zásah není zapotřebí
|
(74) |
Pokud jde o oblasti, kde již existuje více než jedna síť NGA nebo kde soukromí investoři zavádějí konkurenční sítě NGA, bude mít Kontrolní úřad za to, že státní podpora pro další, veřejně financovanou konkurenční síť NGA pravděpodobně vážně naruší hospodářskou soutěž, a je tudíž neslučitelná s pravidly státní podpory. |
3.4.4 Zvláštní případ stávajících černých míst (z hlediska základního širokopásmového připojení): některá další ochranná opatření
|
(75) |
U tradičních černých míst, tedy oblastí, kde jsou stávající širokopásmové služby poskytovány prostřednictvím konkurenčních širokopásmových infrastruktur (xDSL a kabelové sítě), Kontrolní úřad soudí, že by stávající provozovatelé sítí měli mít motivaci modernizovat své současné tradiční širokopásmové sítě na velmi rychlé sítě NGA, na které by mohli převést své stávající zákazníky. V takovýchto oblastech by v zásadě neměl být nutný žádný další státní zásah. |
|
(76) |
Stát ESVO ovšem může tento argument vyvrátit prokázáním skutečnosti, že stávající provozovatelé základních širokopásmových sítí nemají v plánu investovat do sítí NGA v nadcházejících třech letech, a to mimo jiné například doložením neuspokojivého historického vývoje investic, které stávající investoři do sítí provedli v posledních letech při modernizaci své širokopásmové infrastruktury za účelem zvyšování rychlosti v reakci na požadavky uživatelů. V takovém případě bude státní podpora pro zavedení sítí NGA předmětem podrobné analýzy podle 73. bodu odůvodnění a bude muset splňovat soubor podmínek, které jsou podrobněji popsány v oddílu 3.4.5. |
3.4.5 Forma opatření a nutnost omezit narušení hospodářské soutěže
|
(77) |
Podle stejné politiky, která se uplatňuje u zavádění základních širokopásmových sítí, může i státní podpora ve prospěch zavedení sítě NGA představovat vhodný a opodstatněný nástroj, je-li splněno několik základních podmínek. S výjimkou bílých míst z hlediska NGA, která jsou současně bílými místy z hlediska základního širokopásmového připojení (u nichž nejsou nutné žádné dodatečné požadavky), má Kontrolní úřad za to, že kromě ochranných opatření uvedených v oddíle 2.3.3, a zejména v 49. bodu odůvodnění (podrobné zmapování a analýza pokrytí, otevřené zadávací řízení, ekonomicky nejvýhodnější nabídka, technologická neutralita, využití stávající infrastruktury, povinnost otevřeného velkoobchodního přístupu, srovnávací analýza a mechanismus zpětného získání) je třeba splnit ještě tyto podmínky:
|
4 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
|
(78) |
Tato kapitola se použije od prvního dne po jejím přijetí. |
|
(79) |
Kontrolní úřad tuto kapitolu přezkoumá v souladu s budoucími revizemi příslušného sdělení Komise – Pokyny Společenství k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí ze strany Komise. |
(1) Tato kapitola odpovídá sdělení Komise – Pokyny Společenství k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí (Úř. věst. C 235, 30.9.2009, s. 7).
(2) Viz například i2010 – evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost (KOM(2005) 229 v konečném znění) ze dne 1. června 2005; eEurope 2005: informační společnost pro všechny (KOM(2002) 263 v konečném znění); Překlenutí propasti v širokopásmovém připojení (KOM(2006) 129 v konečném znění).
(3) KOM(2005) 107 v konečném znění.
(4) V posledním desetiletí získala široká veřejnost přístup k cenově dostupným informačním a komunikačním technologiím (IKT). Výrazem „digitální propast“ se nejčastěji označuje dělicí čára mezi lidmi a komunitami, kteří mají přístup k informačním technologiím, a těmi, kteří k nim přístup nemají. Tato „digitální propast“ má několik příčin, ale nejdůležitější z nich je neexistence dostatečné širokopásmové infrastruktury. Z regionálního pohledu je důležitým činitelem ovlivňujícím přístup k IKT a jejich využívání stupeň urbanizace. V celém Evropském hospodářském prostoru tak rozšíření internetu zůstává mnohem nižší v řídce osídlených oblastech.
(5) Viz akt uvedený v bodě 5cl přílohy XI Dohody o EHP (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice)) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33)), akt uvedený v bodě 5ck přílohy XI Dohody o EHP (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 21)) a akt uvedený v bodě 5cj přílohy XI Dohody o EHP (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 7)), přizpůsobené Dohodě EHP protokolem 1 této dohody.
(6) Viz rozhodnutí norského Poštovního a telekomunikačního úřadu ze dne 3. dubna 2009 o určení podniků s významnou tržní silou a uložení zvláštních povinností na trhu pro velkoobchodní širokopásmový přístup (trh 5); rozhodnutí Správy pošt a telekomunikací č. 8/2008 ze dne 18. dubna 2008 o určení podniků s významnou tržní silou a uložení povinností na trhu pro velkoobchodní širokopásmový přístup na Islandu a rozhodnutí Úřadu pro komunikace ze dne 16. prosince 2009 o odvětvové regulaci na velkoobchodním trhu pro širokopásmový přístup v Lichtenštejnsku.
(7) Pro účely tohoto dokumentu odkazují sítě NGA na kabelové přístupové sítě sestávající zcela nebo zčásti z optických prvků, které dokážou poskytovat služby širokopásmového přístupu s vylepšenými vlastnostmi (jako je vyšší propustnost) ve srovnání se službami poskytovanými prostřednictvím stávajících sítí z měděných vodičů (viz rovněž poznámka pod čarou č. 58).
(8) Viz předloha doporučení Komise o regulovaném přístupu k přístupovým sítím nové generace (NGA) na adrese
http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/doc/library/public_consult/nga/dr_recomm_nga.pdf. a Prohlášení skupiny evropských regulačních orgánů o rozvoji přístupu k sítím NGA,, ERG (08) 68, na adrese http://www.erg.eu.int/doc/publications/erg_08_68_statement_on_nga_devolopment_081211.pdf.
(9) Seznam všech rozhodnutí Komise přijatých podle pravidel státní podpory v oblasti širokopásmového připojení je k dispozici na http://ec.europa.eu/competition/sectors/telecommunications/broadband_decisions.pdf.
(10) Viz též oddíl 2.2.2 o použití zásady investora v tržním hospodářství.
(11) Viz rozhodnutí Komise ze dne 30. května 2007 ve věci NN 24/07 – Česká republika, Pražská městská bezdrátová síť.
(12) Výrazem „investoři“ se rozumějí podniky či provozovatelé sítí elektronických komunikací, kteří investují do vybudování a zavedení širokopásmové infrastruktury.
(13) Pouze v jednom případě Komise schválila opatření, které nezahrnovalo otevřené zadávací řízení, ale režim daňových kreditů na podporu zavádění širokopásmového připojení v oblastech Maďarska s jeho nedostatečnou dostupností, viz rozhodnutí N 398/05 – Maďarsko, Daňové výhody pro rozvoj širokopásmových služeb.
(14) Viz rozhodnutí Komise N 570/07 – Německo, Širokopásmové připojení ve venkovských oblastech Bádenska-Würtemberska; rozhodnutí N 157/06 – Spojené království, Širokopásmový projekt Digitální region jižní Yorkshire; rozhodnutí N 262/06 – Itálie, Širokopásmové služby ve venkovských oblastech v Toskánsku; rozhodnutí N 201/06 – Řecko, Rozvoj širokopásmového přístupu v oblastech s jeho nedostatečnou dostupností; a rozhodnutí N 131/05 – Spojené království, Projekt širokopásmového připojení FibreSpeed ve Walesu. Uživatelé z řad domácností mají sice z takových opatření také prospěch, ale pravidla státní podpory se na ně nevztahují, protože nejsou ani podniky, ani hospodářskými subjekty ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.
(15) Viz rozhodnutí Komise N 266/08 – Německo, Širokopásmové připojení ve venkovských oblastech Bavorska.
(16) Viz rozhodnutí Komise N 237/08 – Německo, Podpora širokopásmového připojení v Dolním Sasku.
(17) Věc C-303/88, Itálie v. Komise, Sb. rozh. 1991, s. I-433, body 20–22.
(18) Rozhodnutí Komise ze dne 11. prosince 2007 ve věci C 53/2006, Citynet Amsterdam – investice města Amsterdamu do přístupové sítě z optických kabelů (Úř. věst. L 247, 16.9.2008, s. 27). Tento případ se týkal vybudování širokopásmové přístupové sítě FTTH („Fibre-to-the-Home“), jež měla v Amsterdamu zajistit připojení 37 000 domácností, které již měly k dispozici několik konkurenčních širokopásmových sítí. Město Amsterdam se rozhodlo do pasivní vrstvy této sítě investovat společně se dvěma soukromými investory a pěti společnostmi působícími v oblasti sociálního bydlení. Pasivní infrastrukturu vlastnil a řídil samostatný subjekt, v němž třetinu akcií vlastnilo město Amsterdam, třetinu dva další, soukromí investoři (ING Real Estate a Reggefiber) a zbývající třetinu vlastnily společnosti působící v oblasti sociálního bydlení.
(19) Podle judikatury musí být podniky pověřené provozováním služeb obecného hospodářského zájmu tímto úkolem pověřeny aktem veřejné moci. V této souvislosti může být úkolem poskytováním služby obecného hospodářského zájmu subjekt pověřen na základě koncese k poskytování veřejných služeb; viz spojené věci T-204/97 a T-270/97, EPAC v. Komise, Sb. rozh. 2000, s. II-2267, bod 126 a věc T-17/02 Fred Olsen v. Komise, Sb. rozh. 2005, s. II-2031, body 186 a 188–189.
(20) Viz věc C-280/00, Altmark Trans GmbH and Regierungspräsidium Magdeburg v. Nahverkehrsgesellschaft Altmark GmbH, Sb. rozh. 2003, s. I-7747. Dále jen „rozsudek ve věci Altmark“.
(21) Viz rozhodnutí Komise N 381/04 – Francie, Projet de réseau de télécommunications haut débit des Pyrénées-Atlantiques, a rozhodnutí Komise N 382/04 – Francie, Mise en place d'une infrastructure haut débit sur le territoire de la région Limousin (DORSAL).
(22) Ačkoliv tato kapitola odkazuje na „koncesi“ k poskytování veřejných služeb, forma smluvního instrumentu zvoleného pro přidělení úkolů veřejné služby nebo SOHZ se může mezi jednotlivými státy ESVO lišit. Tento instrument by měl však přinejmenším vymezovat přesný charakter, rozsah a dobu trvání uložených povinností veřejné služby a označovat dotčený podnik a náklady, které tento podnik má nést.
(23) Konkrétně Komise, vzhledem k tomu, že členské státy mají široký prostor pro volné uvážení při stanovení rozsahu SOHZ, ve dvou výše uvedených rozhodnutích uznala, že pokud bude poskytování všeobecně dostupné širokopásmové infrastruktury otevřené pro všechny ostatní poskytovatele sítí, napraví selhání trhu a bude jím zajištěna možnost připojení pro všechny uživatele v dotčených regionech, dotčené členské státy se nedopustily zjevné chyby tím, že se domnívaly, že poskytování takovéto služby lze zahrnout pod pojem SOHZ.
(24) Viz rozhodnutí Komise N 284/05 – Irsko, Regionální širokopásmový program: fáze II a fáze III programu Metropolitan Area Networks (MAN), body 23 a 37–40. V tomto případě měla Komise za to, že podpora poskytnutá pro zavedení a provoz metropolitních sítí (MAN) v řadě irských měst nepředstavuje vyrovnávací platbu za SOHZ z toho důvodu, že se oznámené opatření podobá partnerství soukromého a veřejného sektoru spíše než pověření poskytovat SOHZ a zavedení takové služby. Viz též rozhodnutí N 890/06 – Francie, Aide du Sicoval pour un réseau de très haut débit. V tomto případě Komise upozornila na skutečnost, že se oznámené opatření týká podpory pro zajištění širokopásmového připojení pouze pro obchodní parky a organizace veřejného sektoru v části Toulouse, a nikoli pro domácnosti. Kromě toho se projekt vztahoval pouze na část daného regionu. V souladu s tím Komise shledala, že se nejedná o SOHZ, a to z důvodu, že cílem oznámeného opatření není sloužit zájmům občanů, nýbrž zájmům podniků.
(25) Viz věc T-289/03, BUPA a další v. Komise, Sb. rozh. 2008, s. II-741, bod 165 a věc T-106/95, FFSA a další v. Komise, Sb. rozh. 1997, s. II-229, bod 99. Viz též bod 14 sdělení Komise Služby obecného zájmu v Evropě (Úř. věst. C 17, 19.1.2001, s. 4).
(26) Viz věc T-442/03 SIC v. Komise, Sb. rozh. 2008, s. II-1161, bod 195; věc T-289/03 BUPA a další v. Komise, op.cit., bod 166, a věc T-17/02 Fred Olsen v. Komise, op.cit., bod 216. Podle bodu 22 sdělení Komise Služby obecného zájmu v Evropě: „Svoboda členských států definovat [služby obecného hospodářského zájmu] znamená, že členské státy odpovídají v prvé řadě za vymezení toho, co považují za [takové] služby … na základě konkrétních rysů daných činností. U takovéto definice může být kontrolováno pouze to, zda obsahuje zjevné chyby.“
(27) To znamená, že obecným veřejným zájmem sledovaným veřejnými orgány nemůže jednoduše být rozvoj některých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí zmiňovaný v čl. 61 odst. 3 písm. c). Viz rozhodnutí Komise N 381/04 – Francie, Projet de réseau de télécommunications haut débit des Pyrénées-Atlantiques, bod 53, a rozhodnutí Komise N 382/04 – Francie, Mise en place d'une infrastructure haut débit sur le territoire de la région Limousin (DORSAL).
(28) V tomto ohledu by měly být sítě, jež se mají vzít v úvahu pro posouzení potřeby SOHZ, vždy srovnatelné architektury, tj. základní širokopásmové sítě nebo sítě NGA.
(29) Termín „blízká budoucnost“ je třeba chápat jako období tří let. V tomto ohledu investiční úsilí plánované soukromými investory by mělo být takové, aby zaručovalo, že bude učiněn v období tří let přinejmenším značný pokrok v oblasti pokrytí s tím, že k dokončení plánované investice dojde v přiměřeném časovém rámci poté (v závislosti na zvláštnostech každé oblasti a projektu).
(30) Pokud takové důvody nejsou, není možné provést ani marginální kontrolu Kontrolního úřadu založenou jak na prvním kritériu podle rozsudku ve věci Altmark, tak na čl. 59 odst. 2 Dohody EHP, jež se týká zjevného omylu, kterého se dopustil stát ESVO v rámci své posuzovací pravomoci, věc T-289/03 BUPA a další v. Komise, op.cit., bod 172.
(31) Síť by měla být z technologického hlediska nezávislá a tudíž umožňovat přístup všem žadatelům o využití s jakoukoliv dostupnou technologií, aby poskytovali služby koncovým uživatelům. Ačkoliv takový požadavek může mít omezené využití v případě zavádění infrastruktury sítě ADSL, nemusí tomu být tak u optických sítí NGA, kde provozovatelé mohou užívat různé optické technologie k poskytování služeb koncovým zákazníkům (např. přímé spojení mezi dvěma body nebo GPON).
(32) Například síť ADSL by měla poskytovat bitový tok a úplné zpřístupnění účastnického vedení, zatímco NGA z optických vláken by měla přinejmenším poskytovat přístup k nenasvíceným vláknům, bitovému toku, a je-li zaváděna síť FTTH (fibre-to-the home), tak přístup k účastnickému vedení tzv. sub loop.
(33) Toto omezení ospravedlňuje skutečnost, že jakmile je zavedena širokopásmová síť poskytující univerzální přístup, jsou tržní síly obvykle dostatečné k tomu, aby byly komunikační služby poskytovány všem uživatelům za konkurenční ceny.
(34) Mezi tyto pojistky může patřit zejména povinnost odděleného účetnictví a případně rovněž založení strukturálně a právně odděleného subjektu od vertikálně integrovaného provozovatele. Takovýto subjekt by měl výlučnou zodpovědnost za dodržení souladu s pravidly přidělených úkolů SOHZ a za jejich splnění.
(35) Vzhledem ke zvláštnostem každého případu je na státech ESVO, aby sestavily nejlépe vyhovující metodiku pro zajištění, aby vyrovnávací platby pokrývaly pouze náklady plnění úkolů SOHZ v oblastech, které nejsou rentabilní. Například přiznaná vyrovnávací platba by mohla vycházet z porovnání příjmů generovaných z komerčního využívání infrastruktury v rentabilních oblastech a příjmů generovaných z komerčního využívání v oblastech, které nejsou rentabilní. Nadměrné zisky, tzn. zisky nad rámec průměrné návratnosti kapitálu na zavedení dané širokopásmové infrastruktury v odvětví, by bylo možné přidělit na financování SOHZ v oblastech, které nejsou rentabilní s tím, že zbytek bude předmětem přiznaných finančních vyrovnávacích plateb.
(36) Úř. věst. L 312, 29.11.2005, s. 67.
(37) Viz rovněž kapitola o státní podpoře ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby v pokynech Kontrolního úřadu pro státní podporu (Úř. věst. L 109, 26.4.2007, s. 44 a dodatek EHP č. 20, 26.4.2007, s. 1), k dispozici rovněž na internetových stránkách Kontrolního úřadu na adrese http://www.eftasurv.int/fieldsofwork/fieldstateaid/state_aid_guidelines/partvi-stateaidintheformofpublicservicecompensation.pdf.
(38) Je třeba připomenout, že podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, který odpovídá čl. 61 odst. 3 písm. a) Dohody o EHP, je za slučitelné s fungováním Dohody o EHP možné považovat také „podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností“.
(39) Úř. věst. L 54, 28.2.2008, s. 1 a dodatek EHP č. 11, 28.2.2008, s. 1.
(40) Pokyny k regionální podpoře na období 2007–2013 (Úř. věst. C 54, 4.3.2006, s. 13). Navíc i když v některých případech byla udělená podpora zaměřena výlučně na „podporované oblasti“ a bylo by ji možné považovat také za podporu na počáteční investice ve smyslu výše uvedených pokynů, intenzita podpory mohla často přesahovat limit regionální podpory přípustný pro takové oblasti.
(41) Viz například rozhodnutí Komise N 508/08 – Spojené království, Poskytování širokopásmových služeb v odlehlých oblastech Severního Irska, rozhodnutí Komise N 201/06 – Řecko, Rozvoj širokopásmového přístupu v oblastech s jeho nedostatečnou dostupností a rozhodnutí Komise N 118/06 – Lotyšsko, Rozvoj širokopásmových komunikačních sítí ve venkovských oblastech.
(42) Viz například rozhodnutí Komise N 201/06 – Řecko, Rozvoj širokopásmového přístupu v oblastech s jeho nedostatečnou dostupností.
(43) Viz například rozhodnutí Komise N 118/06 – Lotyšsko, Rozvoj širokopásmových komunikačních sítí ve venkovských oblastech.
(44) Viz rozhodnutí Komise ze dne 19. července 2006 o podpoře C 35/05 (ex N 59/05), kterou chce Nizozemsko poskytnout v souvislosti se zbudováním širokopásmové sítě v Appingedamu (Úř. věst. L 86, 27.3.2007, s. 1). Tento případ se týkal vybudování pasivní sítě (tj. vedení a optické kabely), kterou by vlastnilo město, přičemž pro aktivní vrstvu (tj. řízení a provoz sítě) by byl prostřednictvím zadávacího řízení vybrán soukromý velkoobchodní provozovatel, který by byl povinen nabízet velkoobchodní přístupové služby ostatním poskytovatelům služeb. Komise ve svém rozhodnutí uvedla, že se nizozemský trh se širokopásmovým připojením vyznačuje rychlým vývojem a poskytovatelé elektronických komunikačních služeb, včetně provozovatelů kabelových služeb a poskytovatelů internetových služeb, na něm zavádějí širokopásmové služby s velmi vysokou kapacitou bez jakékoli státní podpory. Situace v Appingedamu se přitom nijak nelišila od zbytku nizozemského trhu s širokopásmovým připojením. V Appingedamu již jak stávající provozovatel pevných linek, tak jeden kabelový operátor nabízeli služby „triple play“ (telefonie, širokopásmové připojení a digitální/analogová televize) a oba tito provozovatelé měli technické schopnosti pro další zvyšování kapacity pásma ve svých sítích.
(45) Jak je uvedeno v bodu 4, je třeba připomenout, že širokopásmový přístup podléhá regulaci ex ante ve všech státech ESVO.
(46) Ve svém rozhodnutí N 131/05 – Spojené království, Projekt širokopásmového připojení FibreSpeed ve Walesu, musela Komise posoudit, zda lze finanční podporu poskytnutou velšskými orgány na výstavbu otevřené optické sítě nezávislé na poskytovateli, která propojuje 14 obchodních parků, prohlásit za slučitelnou přesto, že v cílových místech již poskytoval služby stávající provozovatel sítě, který nabízel pronajaté okruhy za regulované ceny. Komise zjistila, že pronajaté okruhy nabízené stávajícím provozovatelem byly velice drahé, takže malé a střední podniky si je prakticky nemohly dovolit. V cílových obchodních parcích nebylo možné zavést ani symetrické služby ADSL o rychlosti vyšší než 2 Mb/s kvůli vzdálenosti od telefonních ústředen stávajícího provozovatele. Tento provozovatel navíc neumožňoval třetím stranám přístup ke svému vedení a nenasvíceným optickým vláknům. Působení stávajícího provozovatele v cílových oblastech tudíž nemohlo zaručit cenově dostupné vysokorychlostní internetové služby pro malé a střední podniky. Neexistovaly žádné vyhlídky na to, že alternativní infrastrukturu pro poskytování vysokorychlostních služeb v dotyčných obchodních parcích vybudují třetí strany. Viz též rozhodnutí Komise N 890/06 – Francie, Aide du Sicoval pour un réseau de très haut débit a rozhodnutí Komise N 284/05 – Irsko, Regionální širokopásmový program: fáze II a fáze III programu Metropolitan Area Networks (MAN).
(47) Viz například rozhodnutí Komise N 473/07 – Itálie, Širokopásmové připojení pro Alto Adige, rozhodnutí Komise N 570/07 – Německo, Širokopásmové služby ve venkovských oblastech Bádenska-Würtemberska, rozhodnutí Komise N 131/05 – Spojené království, Projekt širokopásmového připojení FibreSpeed ve Walesu, rozhodnutí Komise N 284/05 – Irsko, Regionální širokopásmový program: fáze II a fáze III programu Metropolitan Area Networks (MAN), rozhodnutí Komise N 118/06 – Lotyšsko, Rozvoj širokopásmových komunikačních sítí ve venkovských oblastech a rozhodnutí Komise N 157/06 – Spojené království, Širokopásmový projekt Digitální region jižní Yorkshire.
(48) Viz například rozhodnutí Komise N 222/06 – Itálie, Podpora na překonání zaostávání v oblasti digitalizace na Sardinii, rozhodnutí Komise N 398/05 – Maďarsko, Daňové výhody pro rozvoj širokopásmových služeb a rozhodnutí Komise N 264/06 – Itálie, Širokopásmové služby ve venkovských oblastech v Toskánsku.
(49) Obvykle v rámci postupu podle čl. 1 odst. 2 části I protokolu 3 k Dohodě o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru.
(50) Lze-li prokázat, že stávající provozovatelé neposkytli veřejným orgánům smysluplné informace pro účely nutného zmapování, mohou tyto orgány vycházet z jakýchkoliv jim dostupných informací.
(51) Viz například rozhodnutí Komise N 201/06 – Řecko, Rozvoj širokopásmového přístupu v oblastech s jeho nedostatečnou dostupností, rozhodnutí Komise N 264/06 – Itálie, Širokopásmové služby ve venkovských oblastech v Toskánsku, rozhodnutí Komise N 475/07 – Irsko, Vnitrostátní režim širokopásmových služeb (National Broadband Scheme, NBS) a rozhodnutí Komise N 115/08 – Německo, Širokopásmové připojení ve venkovských oblastech Německa.
(52) Viz například rozhodnutí Komise N 508/08 – Spojené království, Poskytování širokopásmových služeb v odlehlých oblastech Severního Irska, rozhodnutí Komise N 475/07 – Irsko, Vnitrostátní režim širokopásmových služeb (National Broadband Scheme, NBS) a rozhodnutí Komise N 157/06 – Spojené království, Širokopásmový projekt Digitální region jižní Yorkshire.
(53) Pro účely určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky by zadavatel měl předem vymezit váhu, kterou bude mít každé zvolené (kvalitativní) kritérium.
(54) Komise zatím jen v jednom případě souhlasila s tím, že je odůvodněné použití konkrétního technologického řešení: viz rozhodnutí Komise N 222/06 – Itálie, Podpora na překonání zaostávání v oblasti digitalizace na Sardinii. V uvedeném případě dospěla Komise k názoru, že vzhledem ke zvláštním okolnostem, totiž „topografii daného regionu, neexistenci kabelových sítí a potřebě maximalizovat přínosy podpory, se jeví, že použití technologie ADSL je vhodným technologickým řešením pro dosažení cílů projektu“, bod 45.
(55) Navíc pokud státy ESVO zvolí model řízení, v jehož rámci subvencovaná širokopásmová infrastruktura nabízí pouze velkoobchodní přístupové služby třetím stranám a nenabízí maloobchodní služby, pravděpodobné narušení hospodářské soutěže se dále omezí, protože takovým modelem řízení sítě je možné se vyhnout potenciálně složitým otázkám predátorských cen a skrytých forem diskriminace v přístupu.
(56) V tomto ohledu by VRO měl zohlednit možné přetrvávání zvláštních podmínek, které zpočátku odůvodňovaly poskytnutí podpory provozovateli předmětné infrastruktury.
(57) Za výjimečných okolností, jejichž existenci musí oznamující stát ESVO náležitě doložit, by zřizování takového mechanismu pro velmi nízké částky podpory nebo malé jednorázové projekty založené na jednoduchých zásadách zadávání veřejných zakázek mohlo představovat neúměrnou zátěž pro orgány poskytující podporu, a Kontrolní úřad je tudíž nebude vyžadovat.
(58) V současné fázi rozvoje technologií a trhů se nezdá, že by symetrické širokopásmové služby s velmi vysokými rychlostmi bylo možné zajistit pomocí technologií satelitních nebo mobilních sítí, i když tato situace se může v budoucnosti změnit, zejména pokud jde o mobilní služby (případným nasazením technologií LTE (Long Term Evolution), které představují další významný krok ve vývoji mobilních radiokomunikací, bude teoreticky možné dosáhnout zvýšení maximálních rychlostí přenosu dat na 100 Mb/s směrem k uživateli a 50 Mb/s směrem od uživatele).
(59) Viz rozhodnutí Komise N 157/06 – Spojené království, Širokopásmový projekt Digitální region jižní Yorkshire a rozhodnutí Komise N 284/05 – Irsko, Regionální širokopásmový program: fáze II a fáze III programu Metropolitan Area Networks (MAN).
(60) Zatím pouze ve dvou případech (Appingedam a Amsterdam) byla státní podpora udělena na zavedení „přístupové“ sítě nové generace zajišťující optické připojení pro segment domácností.
(61) Provozovatelé širokopásmových sítí uvádějí, že zavádění optických sítí je stále vysoce nákladnou a rizikovou investicí, s výjimkou oblastí s velkou hustotou obyvatelstva či velkým počtem podniků, kde již provozovatelé mají značnou zákaznickou základnu u širokopásmových služeb a tito zákazníci mohou být převedeni na vyšší rychlosti. V některých případech se uvádí, že náklady na zavedení sítí NGA a sítí z optických vláken jsou příliš vysoké vzhledem k předpokládaným výnosům, takže by na trh nevstoupili buď žádní soukromí poskytovatelé, nebo by jich na trh vstoupilo příliš málo.
(62) Takováto opatření by neměla být zaměřena konkrétně na provozovatele elektronických komunikací, ale měla by platit bez rozdílu pro všechny provozovatele ve všech dotčených odvětvích (například včetně provozovatelů jiných veřejných služeb, jako jsou podniky zajišťující rozvod plynu, elektřiny či vody). Opatření týkající se výhradně provozovatelů elektronických komunikací by mohla představovat odvětvovou podporu, a tudíž by se na ně mohl vztahovat zákaz podle čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.
(63) Viz například rozhodnutí Komise N 157/06 – Spojené království, Širokopásmový projekt Digitální region jižní Yorkshire, rozhodnutí Komise N 201/06 – Řecko, Rozvoj širokopásmového přístupu na územích s jeho nedostatečnou dostupností, rozhodnutí Komise N 131/05 – Spojené království, Projekt širokopásmového připojení FibreSpeed ve Walesu, rozhodnutí Komise N 284/05 – Irsko, Regionální širokopásmový program: fáze II a fáze III programu Metropolitan Area Networks (MAN), rozhodnutí Komise N 381/04 – Francie, Projet de réseau de télécommunications haut débit des Pyrénées-Atlantiques, rozhodnutí Komise N 382/05 – Francie, Mise en place d'une infrastructure haut débit sur le territoire de la région Limousin (DORSAL), rozhodnutí Komise N 57/05 – Spojené království, Regionální podpora inovačního širokopásmového připojení ve Walesu a rozhodnutí Komise N 14/08 – Spojené království, Širokopásmové připojení ve Skotsku – rozšíření dosahu.
(64) Aniž by tím bylo dotčeno možné použití kapitoly o regionální podpoře, na kterou odkazuje 31. bod odůvodnění výše.
(65) Jestliže dnes rozdíly mezi oblastí, kde je k dispozici pouze úzkopásmový (vytáčený) internet, a oblastí se širokopásmovým připojením znamenají, že první z nich považujeme za bílé místo, měla by být obdobně za bílé místo považována i oblast, která postrádá širokopásmovou infrastrukturu nové generace, i když v ní může existovat jedna základní širokopásmová infrastruktura.
(66) ADSL 2+ rozšiřuje kapacitu základní sítě ADSL tak, že lze dosáhnout maximální šířky pásma až 24 Mb/s.
(67) Bílým místem z hlediska NGA může být oblast, kde neexistuje žádná základní širokopásmová infrastruktura (tradiční bílé místo), oblast, kde působí pouze jeden poskytovatel základního širokopásmového připojení (tradiční šedá oblast), i oblast, kde působí několik poskytovatelů základního širokopásmového připojení (tradiční černá oblast). Jak je vysvětleno v oddílu 3.4, za uvedených různých okolností se pro slučitelnost státní podpory pro rozvoj širokopásmového připojení vyžaduje splnění různých podmínek.
(68) Toto období podle všeho odpovídá průměrné době potřebné pro vybudování přístupové sítě nové generace pokrývající město. V této souvislosti by měl být provozovatel schopen prokázat, že v nadcházejícím období tří let provede nezbytné investice do infrastruktury tak, aby byla do konce tohoto období pokryta podstatná část daného území a dotčeného obyvatelstva.
(69) Šedým místem z hlediska NGA může být oblast, kde a) kromě sítě NGA neexistuje žádná jiná základní širokopásmová infrastruktura, i b) oblast, kde také působí jeden nebo více poskytovatelů základního širokopásmového připojení (kterou lze považovat za tradiční šedé nebo černé místo). Jak je vysvětleno v oddílu 3.4, za uvedených různých okolností se pro slučitelnost státní podpory pro rozvoj širokopásmového připojení vyžaduje splnění různých podmínek.
(70) Černým místem z hlediska NGA může být také oblast s jedním poskytovatelem širokopásmového připojení (tradiční šedé místo) nebo několika poskytovateli (tradiční černé místo). Jak je vysvětleno níže, za uvedených různých okolností se pro slučitelnost státní podpory pro rozvoj širokopásmového připojení vyžaduje splnění různých podmínek.
(71) V tomto ohledu by se mělo zohlednit možné přetrvávání zvláštních tržních podmínek, které zpočátku odůvodňovaly poskytnutí podpory provozovateli předmětné infrastruktury.
Opravy
|
8.12.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 325/63 |
Oprava prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1270/2011 ze dne 6. prosince 2011, kterým se stanoví koeficient přidělení pro vydávání vývozních licencí, kterým se zamítají žádosti o vydání vývozních licencí a pozastavuje příjem žádostí o vývozní licence pro cukr nepodléhající kvótám
( Úřední věstník Evropské unie L 324 ze dne 7. prosince 2011 )
Strana 27:
|
— |
3. bod odůvodnění: |
místo:
|
„(3) |
Množství cukru, na něž se vztahují žádosti o vývozní licence, překračují množstevní omezení stanovené čl. 1 odst. 1 písm. a) prováděcího nařízení (EU) č. 372/2011. Je proto třeba stanovit procentní sazbu, v jejíž výši se přijímají množství, o která bylo zažádáno dne 1. prosince 2011. Veškeré žádosti o vývozní licence na cukr přijaté po dni 2. prosince 2011 by tudíž měly být zamítnuty a příjem žádostí o vývozní licence by měl být pozastaven,“ |
má být:
|
„(3) |
Množství cukru, na něž se vztahují žádosti o vývozní licence, překračují množstevní omezení stanovené čl. 1 odst. 1 písm. a) prováděcího nařízení (EU) č. 372/2011. Je proto třeba stanovit procentní sazbu, v jejíž výši se přijímají množství, o která bylo zažádáno dne 1. prosince 2011 a 2. prosince 2011. Veškeré žádosti o vývozní licence na cukr přijaté po dni 2. prosince 2011 by tudíž měly být zamítnuty a příjem žádostí o vývozní licence by měl být pozastaven,“ |
|
— |
článek 1, odstavec 1: |
místo:
„1. Vývozní licence na cukr nepodléhající kvótám, o které byly podány žádosti 1. prosince 2011, se vydají na požadovaná množství vynásobená koeficientem přidělení 51,679586 %.“
má být:
„1. Vývozní licence na cukr nepodléhající kvótám, o které byly podány žádosti 2. prosince 2011, se vydají na požadovaná množství vynásobená koeficientem přidělení 51,679586 %.“
|
8.12.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 325/63 |
Oprava rozhodnutí Rady 2011/791/EU ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění rozhodnutí Rady 2011/734/EU určené Řecku s cílem posílit a prohloubit fiskální dohled a vyzvat Řecko, aby učinilo opatření ke snížení schodku, která jsou považována za nezbytná pro nápravu situace nadměrného schodku
( Úřední věstník Evropské unie L 320 ze dne 3. prosince 2011 )
Strana 31, podpis
místo:
„Za Radu
předseda
J. VINCENT-ROSTOWSKI“
má být:
„Za Radu
předseda
W. PAWLAK“