23.11.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 305/1

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2011/88/EU

ze dne 16. listopadu 2011,

kterou se mění směrnice 97/68/ES, pokud jde o ustanovení o motorech uvedených na trh v rámci přechodného režimu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES ze dne 16. prosince 1997 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje (3) se týká emisí z výfuků a mezních hodnot pro emise látek znečišťujících ovzduší z motorů zabudovaných do nesilničních pojízdných strojů a přispívá k ochraně lidského zdraví a životního prostředí. Směrnice 97/68/ES stanovila, že mezní hodnoty emisí platné pro schválení typu většiny vznětových motorů v rámci etapy III A budou nahrazeny přísnějšími mezními hodnotami v rámci etapy III B. Tyto mezní hodnoty platí od 1. ledna 2010 pro schválení typu těchto motorů a od 1. ledna 2011 pro uvedení těchto motorů na trh.

(2)

Komise v současnosti připravuje revizi směrnice 97/68/ES v souladu s požadavky článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/26/ES ze dne 21. dubna 2004, kterou se mění směrnice 97/68/ES (4). Aby se zajistilo, že revidovaná směrnice bude v souladu s normami Unie pro dobrou kvalitu ovzduší a s ohledem na zkušenosti, vědecké poznatky a dostupné technologie, by Komise v nadcházející revizi směrnice 97/68/ES a na základě hodnocení dopadu měla:

—	zavést novou etapu mezních hodnot emisí – etapu V –, která by měla vycházet, pokud je to technicky proveditelné, z požadavků norem Euro VI pro těžká nákladní vozidla,

—	zavést nové požadavky na snižování emisí částic a zejména pak mezní hodnotu pro množství pevných částic, které by, je-li to technicky proveditelné, platily pro všechny kategorie vznětových motorů, aby bylo zajištěno účinné snížení emisí velmi jemných částic,

—

zaujmout komplexní přístup k podpoře opatření na snížení emisí a k provádění dodatečných instalací systémů následného zpracování do stávajících nesilničních pojízdných strojů na základě diskuzí probíhajících v současnosti pod záštitou Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o harmonizovaných požadavcích na dodatečně instalovaná zařízení na kontrolu emisí; tento přístup by měl podpořit úsilí členských států o zlepšení kvality ovzduší a podporu ochrany pracovníků,

—	vypracovat metodu zajišťující pravidelné kontroly nesilničních pojízdných strojů a vozidel, zejména s cílem zjistit, zda množství emisí, které produkují, odpovídá hodnotám stanoveným při jejich registraci,

—	umožnit, aby byly za určitých podmínek schváleny náhradní motory pro motorové železniční vozy a lokomotivy, které nesplňují požadavky etapy III A,

—	umožnit harmonizaci specifických emisních norem pro železnici s odpovídajícími normami na mezinárodní úrovni, aby byla zajištěna dostupnost cenově vyhovujících motorů, které splňují stanovené mezní hodnoty emisí.

(3)

Přechod na etapu III B vyžaduje skokovou změnu v technologii s významnými zaváděcími náklady na překonstruování motorů a vývoj pokročilých technických řešení. Nicméně současná světová finanční a hospodářská krize nebo jakékoli konjunkturální ekonomické výkyvy by neměly vést k oslabení norem v oblasti životního prostředí. Revize směrnice 97/68/ES by proto měla být považována za výjimečnou. Investice do technologií šetrných k životnímu prostředí jsou navíc významné pro podporu budoucího růstu, zaměstnanosti a ochrany zdraví.

(4)	Směrnice 97/68/ES stanovuje přechodný režim, který výrobcům zařízení dovoluje v období mezi dvěma etapami nakoupit omezený počet motorů, jež nevyhovují mezním hodnotám emisí použitelným během tohoto období, ale byly schváleny v souladu s požadavky pro etapu bezprostředně předcházející.

(5)	Čl. 2 písm. b) směrnice 2004/26/ES předvídá zhodnocení případné potřeby dalších přechodných režimů.

(6)

V průběhu etapy III B by se maximální počet motorů používaných pro jiné účely než pohon motorových železničních vozů, lokomotiv a vnitrozemských plavidel, které mohou být uvedeny na trh v rámci přechodného režimu, měl zvýšit v každé kategorii motorů z 20 % na 37,5 % počtu zařízení s motory dotyčné kategorie, která jejich výrobce každoročně uvede na trh. Měla by být k dispozici nepovinná alternativa spočívající v tom, že lze na trh v rámci přechodného režimu uvést pevně stanovený počet motorů. Tento pevně stanovený počet motorů by měl být také revidován a neměl by být vyšší než hodnoty uvedené v bodu 1.2.2 přílohy XIII směrnice 97/68/ES.

(7)	Pravidla platná pro přechodný režim by měla být upravena tak, aby bylo použití tohoto režimu rozšířeno na motory používané pro pohon lokomotiv po přesně stanovenou dobu.

(8)

Zlepšování kvality ovzduší je hlavním cílem Unie v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (5). Pro splnění uvedeného cíle je nezbytně nutné, aby se problém emisí řešil hned u jejich zdroje, což zahrnuje i snižování emisí v odvětví nesilničních pojízdných strojů.

(9)

Podniky využívající stroje, na které se vztahuje tato směrnice, by měly získávat podporu z evropských finančních podpůrných programů nebo z jakýchkoli příslušných podpůrných programů zajišťovaných členskými státy. Tyto podpůrné programy by měly být zaměřeny na usnadnění včasného zavádění nejvyšších emisních norem.

(10)	Směrnice 97/68/ES stanoví výjimku pro náhradní motory, která se nevztahuje na motorové železniční vozy a lokomotivy. Nicméně s ohledem na váhová a rozměrová omezení je nezbytné stanovit rovněž omezenou výjimku pro náhradní motory pro motorové železniční vozy a lokomotivy.

(11)	Opatření stanovená v této směrnici odrážejí dočasné obtíže, jimž výrobní sektor čelí, avšak nezavádějí žádnou trvalou úpravu, a proto by uplatňování těchto opatření mělo být omezeno na etapu III B nebo na tři roky, pokud žádná následující etapa není stanovena.

(12)

S ohledem na zvláštní infrastrukturu železniční sítě ve Spojeném království, která je charakterizována odlišným rozchodem kolejí a s tím souvisejícími váhovými a rozměrovými omezeními, a která proto vyžaduje delší období pro přizpůsobení se novým mezním hodnotám pro emise, je vhodné, aby byla ustanovení pro tento specifický trh s motory pro lokomotivy flexibilnější.

(13)	Směrnice 97/68/ES by tudíž měla být odpovídajícím způsobem pozměněna,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 97/68/ES

Směrnice 97/68/ES se mění takto:

1)	V článku 4 se odstavec 6 nahrazuje tímto: „6. Vznětové motory, které jsou určeny k jinému účelu než k pohonu motorových železničních vozů a vnitrozemských plavidel, mohou být kromě odstavců 1 až 5 uváděny na trh v rámci přechodného režimu postupem podle přílohy XIII.“

Článek 10 se mění takto:

a)	v odstavci 1a se zrušuje druhý pododstavec;

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„1b. Odchylně od čl. 9 odst. 3g, 3i a 4a mohou členské státy povolit, aby byly na trh uvedeny tyto motory pro motorové železniční vozy a lokomotivy:

náhradní motory, které splňují mezní hodnoty etapy III A a mají nahradit motory pro motorové železniční vozy a lokomotivy, jež:

i)	nesplňují požadavky etapy III A, nebo

ii)	splňují požadavky etapy III A, nikoli však požadavky etapy III B;

náhradní motory, které nesplňují mezní hodnoty etapy III A a mají nahradit motory pro motorové železniční vozy bez řídícího systému a neschopné samostatného pohybu, pokud tyto náhradní motory splňují požadavky, které nejsou nižší než požadavky, které splnil motor zabudovaný do stejného typu motorového železničního vozu;

Povolení v souladu s tímto odstavcem lze udělit jen v případech, kdy je schvalovací orgán členského státu přesvědčen, že použití náhradního motoru, jež splňuje požadavky nejnovější použitelné emisní etapy, pro dané motorové železniční vozy nebo lokomotivy způsobí značné technické obtíže.

1c. Motory, na které se vztahuje odstavec 1a nebo 1b, musí být označeny štítkem s nápisem „NÁHRADNÍ MOTOR“ a jedinečným referenčním označením příslušné odchylky.

1d. Komise posoudí dopady na životní prostředí a případné technické obtíže tykající se souladu podle odstavce 1b. V návaznosti na toto hodnocení Komise do 31. prosince 2016 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu hodnotící odstavec 1b, případně spolu s legislativním návrhem, ve kterém se uvede konečné datum pro uplatňování tohoto odstavce.“;

c)	odstavec 7 se nahrazuje tímto: „7. Členské státy povolí, aby byly v rámci přechodného režimu podle přílohy XIII uváděny na trh motory, které odpovídají definici podle bodu 1 části A podbodů i), ii) a v) přílohy I.“

3)	Příloha XIII se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

Provedení

1. Členské státy do 24. listopadu 2012 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto opatření.

Tato opatření přijatá členskými státy musejí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 16. listopadu 2011.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předseda

W. SZCZUKA

(1) Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 134.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 25. října 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. listopadu 2011.

(3) Úř. věst. L 59, 27.2.1998, s. 1.

(4) Úř. věst. L 146, 30.4.2004, s. 1.

(5) Úř. věst. L 152, 11.6.2008, s. 1.

PŘÍLOHA

Oddíl 1 přílohy XIII se nahrazuje tímto:

„1. POSTUP VÝROBCE MOTORU A VÝROBCE PŮVODNÍCH ZAŘÍZENÍ

1.1

S výjimkou etapy III B požádá výrobce původních zařízení, který si přeje použít přechodný režim, s výjimkou motorů používaných k pohonu motorových železničních vozů a lokomotiv, kterýkoli schvalovací orgán o povolení, aby jeho výrobci motorů mohli uvádět na trh motory určené k jeho výhradnímu použití. Počet motorů, které nesplňují současné mezní hodnoty emisí, avšak byly schváleny na základě mezních hodnot nejbližší předcházející etapy, nepřekročí hodnoty uvedené v bodech 1.1.1 a 1.1.2.

1.1.1

Počet motorů uváděných na trh v rámci přechodného režimu nesmí v žádné kategorii motorů překročit 20 % ročního množství zařízení s motory dotyčné kategorie, která výrobce původních zařízení uvede za rok na trh (vypočteno jako průměr odbytu na trhu Unie v posledních pěti letech). Jestliže výrobce původních zařízení uváděl zařízení na trh Unie méně než pět let, vypočte se průměr za období, během kterého uváděl zařízení na trh Unie.

1.1.2

Alternativně k bodu 1.1.1 a s výjimkou motorů k pohonu motorových železničních vozů a lokomotiv může výrobce původních zařízení požádat o povolení, aby jeho výrobci motorů mohli uvést na trh pevně stanovený počet motorů výhradně pro použití výrobcem původních zařízení. Počet motorů v každé kategorii motorů nesmí překročit tyto hodnoty:

Kategorie motorů P (kW)	Počet motorů
19 ≤ P < 37	200
37 ≤ P < 75	150
75 ≤ P < 130	100
130 ≤ P ≤ 560	50

1.2

V průběhu etapy III B, nikoli však po dobu delší než tři roky od zahájení této etapy, s výjimkou motorů používaných k pohonu motorových železničních vozů a lokomotiv, požádá výrobce původních zařízení, který si přeje použít přechodný režim, kterýkoli schvalovací orgán o povolení, aby jeho výrobci motorů mohli uvádět na trh motory určené k jeho výhradnímu použití. Počet motorů, které nesplňují současné mezní hodnoty emisí, avšak byly schváleny na základě mezních hodnot nejbližší předcházející etapy, nepřekročí hodnoty uvedené v bodech 1.2.1 a 1.2.2.

1.2.1

Počet motorů uváděných na trh v rámci přechodného režimu nesmí v žádné kategorii motorů překročit 37,5 % ročního množství zařízení s motory dotyčné kategorie, která výrobce původních zařízení uvede na trh (vypočteno jako průměr odbytu na trhu Unie v posledních pěti letech). Jestliže výrobce původních zařízení uváděl zařízení na trh Unie méně než pět let, vypočte se průměr za období, během kterého uváděl zařízení na trh Unie.

1.2.2

Alternativně k bodu 1.2.1 může výrobce původních zařízení požádat o povolení, aby jeho výrobci motorů mohli uvést na trh pevně stanovený počet motorů k jeho výhradnímu použití. Počet motorů v každé kategorii motorů nesmí překročit tyto hodnoty:

Kategorie motorů P (kW)	Počet motorů
37 ≤ P < 56	200
56 ≤ P < 75	175
75 ≤ P < 130	250
130 ≤ P ≤ 560	125

1.3

V případě motorů určených k pohonu lokomotiv může výrobce původních zařízení v průběhu etapy III B, nikoli však po dobu delší než tři roky od zahájení této etapy, žádat o povolení, aby jeho výrobci motorů mohli uvést na trh nejvýše 16 motorů určených k jeho výhradnímu použití. Výrobce původních zařízení může rovněž žádat o povolení, aby jeho výrobci motorů mohli uvést na trh nejvýše 10 dalších kusů motorů s jmenovitým příkonem vyšším než 1 800 kW, které budou zabudovány do lokomotiv určených výhradně pro použití na železniční síti Spojeného království. Předpokládá se, že lokomotivy splnily tyto požadavky, pokud mají osvědčení o bezpečnosti potřebné k jejich provozování ve vnitrostátní síti Spojeného království nebo jsou způsobilé toto osvědčení získat.

Toto povolení se uplatní pouze tehdy, není-li z technických důvodů možné dodržet mezní hodnoty etapy III B.

1.4

Výrobce původních zařízení přiloží ke své žádosti podané schvalovacímu orgánu následující informace:

vzorek štítků, které budou připojeny ke každému nesilničnímu pojízdnému stroji, v němž bude instalován motor uvedený na trh v rámci přechodného režimu. Na štítcích budou uvedena slova: „STROJ Č. … (výrobní číslo) Z … (celkový počet strojů v příslušném pásmu výkonu) S MOTOREM Č. … PODLE SCHVÁLENÍ TYPU (směrnice 97/68/ES) č. …“;

b)	vzorek doplňkového štítku připojeného k motoru s nápisem podle bodu 2.2 této přílohy.

1.5

Výrobce původních zařízení poskytne schvalovacímu orgánu veškeré potřebné informace spojené s použitím přechodného režimu, které si schvalovací orgán vyžádá jako nezbytné pro své rozhodnutí.

1.6

Výrobce původních zařízení předloží schvalovacímu orgánu v členských státech veškeré informace, které si schvalovací orgán vyžádá, aby mohl ověřit, že motor, u kterého se vykazuje nebo který je označen jako uváděný na trh v rámci přechodného režimu, je takto řádně vykázán či označen.“

23.11.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 305/16

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1205/2011

ze dne 22. listopadu 2011,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 7

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (1), a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízením Komise (ES) č. 1126/2008 (2) byly přijaty některé mezinárodní standardy a výklady, které existovaly ke dni 15. října 2008.

(2)

Dne 7. října 2010 zveřejnila Mezinárodní rada pro účetní standardy (IASB) změny IFRS 7 Finanční nástroje: Zveřejňování – Převody finančních aktiv, dále jen „změny“. Cílem změn je pomoci uživatelům účetních závěrek lépe vyhodnotit rizikové expozice v rámci převodů finančních aktiv a účinků těchto rizik na finanční pozici účetní jednotky. Jejich cílem je podpořit transparentnost při vykazování převodových transakcí, a to zvláště těch, které zahrnují sekuritizaci finančních aktiv.

(3)

Výsledky konzultace skupiny technických odborníků (TEG) při Evropské poradní skupině pro účetní výkaznictví (EFRAG) potvrzují, že změny splňují technická kritéria pro přejímání stanovená v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002. V souladu s rozhodnutím Komise 2006/505/ES ze dne 14. července 2006, kterým se zřizuje prověřovací skupina pro poradenství v oblasti standardů, jejímž úkolem je poskytovat Komisi poradenství v otázce objektivity a neutrality stanovisek Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) (3), posoudila prověřovací skupina pro poradenství v oblasti standardů stanovisko EFRAG týkající se schválení a sdělila Komisi, že je vyvážené a objektivní.

(4)	Nařízení (ES) č. 1126/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Regulativního výboru pro účetnictví,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha nařízení (ES) č. 1126/2008 se mění takto:

(1)	Mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 7 Finanční nástroje: Zveřejňování se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení;

(2)	IFRS 1 První použití mezinárodních standardů účetního výkaznictví se mění v souladu se změnami IFRS 7, jak je uvedeno v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Změny uvedené v článku 1 začnou jednotlivé společnosti uplatňovat prvním dnem prvního účetního období začínajícího po dni 30. června 2011.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. listopadu 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.

(2) Úř. věst. L 320, 29.11.2008, s. 1.

(3) Úř. věst. L 199, 21.7.2006, s. 33.

PŘÍLOHA

MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARDY

IFRS 7

Změny IFRS 7 Finanční nástroje: Zveřejňování – Převody finančních aktiv

Reprodukce je povolena v rámci Evropského hospodářského prostoru. Všechna stávající práva mimo EHP jsou vyhrazena, s výjimkou práva na reprodukci pro osobní potřebu nebo jiné poctivé využití („fair dealing“). Další informace lze získat od IASB na internetové stránce www.iasb.org

NOVELA IFRS 7

Finanční nástroje: zveřejňování

PŘEVODY FINANČNÍCH AKTIV

42A

Požadavky na zveřejňování uvedené v odstavcích 42B–42H týkající se převodů finančních aktiv doplňují ostatní požadavky na zveřejňování stanovené v tomto IFRS. Účetní jednotka zveřejní informace uvedené v odstavcích 42B–42H v jednom bodě komentáře k účetní závěrce. Účetní jednotka zveřejní požadované informace pro všechna převedená finanční aktiva, která nejsou odúčtována, a pro jakoukoli trvající angažovanost v převedeném aktivu existující k rozvahovému dni bez ohledu na to, kdy došlo k příslušnému převodu. Pro účely uplatňování požadavků na zveřejňování uvedených v těchto odstavcích převede účetní jednotka celé finanční aktivum nebo jeho část (převedené finanční aktivum) pouze tehdy, pokud:

a)	převede smluvní práva na peněžní toky z tohoto finančního aktiva nebo

b)	si ponechá smluvní práva na peněžní toky z tohoto finančního aktiva, ale přijme smluvní závazek zaplatit peněžní toky jednomu nebo více příjemcům.

42B

Účetní jednotka zveřejní informace, které uživatelům její účetní závěrky umožní:

a)	pochopit vztah mezi převedenými finančními aktivy, která nejsou odúčtována v celém rozsahu, a souvisejícími závazky a

b)	posoudit povahu trvající angažovanosti účetní jednotky v odúčtovaných finančních aktivech a rizika s ní spojená.

42C

Pro účely uplatňování požadavků na zveřejňování uvedených v odstavcích 42E–42H má účetní jednotka trvající angažovanost v převedeném finančním aktivu, pokud si jako součást převodu ponechá jakékoli smluvní právo nebo povinnosti spojené s převedeným finančním aktivem nebo získá nová smluvní práva či povinnosti související s převedeným finančním aktivem. Pro účely uplatňování požadavků na zveřejňování uvedených v odstavcích 42E–42H trvající angažovanost nepředstavují:

a)	běžná ujištění a záruky týkající se podvodného převodu a pojetí přiměřenosti, dobré víry a poctivého jednání, jež by v důsledku soudní žaloby mohly vést k neplatnosti převodu;

b)	forwardové smlouvy, opce a jiné smlouvy za účelem opětovného nabytí převedeného aktiva, u nichž je smluvní cenou (nebo realizační cenou) reálná hodnota převedeného finančního aktiva; nebo

c)	ujednání, na jehož základě má účetní jednotka smluvní právo obdržet peněžní toky plynoucí z finančního aktiva, ale také přebírá smluvní závazek zaplatit peněžní toky jedné nebo více účetním jednotkám, přičemž jsou splněny podmínky stanovené v odst. 19 písm. a)–c) IAS 39.

Převedená finanční aktiva, která nejsou odúčtována v celém rozsahu

42D

Účetní jednotka mohla převést finanční aktiva takovým způsobem, že veškerá převedená aktiva nebo jejich část nesplňují podmínky pro odúčtování. Ke splnění cílů stanovených v odst. 42B písm. a) zveřejní účetní jednotka ke každému rozvahovému dni u každé třídy převedených finančních aktiv, která nejsou odúčtována v celém rozsahu:

a)	povahu převedených aktiv;

b)	povahu rizik a výhod z vlastnictví, kterým je účetní jednotka vystavena;

c)	popis povahy vztahu mezi převedenými aktivy a souvisejícími závazky, včetně omezení použití převedených aktiv ze strany vykazující účetní jednotky vyplývajících z převodu;

d)	pokud protistrana (protistrany) souvisejících závazků má (mají) nárok pouze na převedená aktiva, přehled, ve kterém uvede reálnou hodnotu převedených aktiv, reálnou hodnotu souvisejících závazků a čistou pozici (tj. rozdíl mezi reálnou hodnotou převedených aktiv a souvisejících závazků);

e)	pokud účetní jednotka nadále vykazuje všechna převedená aktiva, účetní hodnoty převedených aktiv a souvisejících závazků;

f)	pokud účetní jednotka nadále vykazuje aktiva v rozsahu své trvající angažovanosti (viz odst. 20 písm. c) bod ii) a odstavec 30 IAS 39), celkovou účetní hodnotu původních aktiv před převodem, účetní hodnotu aktiv, které účetní jednotka nadále vykazuje, a účetní hodnotu souvisejících závazků.

Převedená finanční aktiva, která jsou odúčtována v celém rozsahu

42E

Ke splnění cílů stanovených v odst. 42B písm. b) účetní jednotka v případě, že odúčtuje finanční aktiva v celém rozsahu (viz odst. 20 písm. a) a c) bod i) IAS 39), má však trvající angažovanost v těchto aktivech, zveřejní u každého druhu trvající angažovanosti ke každému rozvahovému dni alespoň tyto informace:

a)	účetní hodnotu aktiv a závazků, které jsou vykázány ve výkazu o finanční pozici účetní jednotky a představují trvající angažovanost účetní jednotky v odúčtovaných finančních aktivech, a řádky, v nichž je účetní hodnota těchto aktiv a závazků vykázána;

b)	reálnou hodnotu aktiv a závazků, které představují trvající angažovanost účetní jednotky v odúčtovaných finančních aktivech;

c)	částku, která nejlépe reprezentuje maximální vystavení účetní jednotky ztrátě vyplývající z její trvající angažovanosti v odúčtovaných finančních aktivech, a informace, které dokládají, jak bylo toto maximální vystavení ztrátě určeno;

nediskontované peněžní odtoky, které budou nebo mohou být nezbytné ke zpětnému odkupu odúčtovaných finančních aktiv (např. realizační cena v opční smlouvě), nebo jiné částky splatné přejímajícímu s ohledem na převedená aktiva. Je-li peněžní odtok proměnlivý, pak by měla být zveřejněná částka vycházející z podmínek, které existují k danému rozvahovému dni;

e)	analýzu splatnosti nediskontovaných peněžních odtoků, které budou nebo mohou být nezbytné k zpětnému odkupu odúčtovaných finančních aktiv, nebo jiných částek splatných přejímajícímu s ohledem na převedená aktiva udávající zbytkové smluvní splatnosti u trvající angažovanosti účetní jednotky;

f)	kvalitativní informace, které objasňují a dokládají kvantitativní zveřejňované informace požadované v písm. a)–e).

42F

Účetní jednotka může s ohledem na konkrétní aktivum seskupit informace požadované v odstavci 42E, má-li účetní jednotka více než jeden druh trvající angažovanosti v tomto odúčtovaném finančním aktivu, a vykázat je v rámci jednoho druhu trvající angažovanosti.

42G

Účetní jednotka mimoto pro každý druh trvající angažovanosti zveřejní:

a)	zisk nebo ztrátu vykázanou ke dni převodu aktiv;

b)	výnosy a náklady vykázané v účetním období a kumulativně, které vyplývají z trvající angažovanosti účetní jednotky v odúčtovaných finančních aktivech (např. změny reálné hodnoty derivátových nástrojů);

není-li celková částka výnosů z převodu (která splňuje podmínky pro odúčtování) v daném účetním období rozložena rovnoměrně (pokud se například významná část celkového objemu převodu uskuteční v závěrečných dnech účetního období):

i)	kdy došlo k největšímu převodu v tomto účetním období (např. posledních pět dnů před koncem účetního období),

ii)	částku (např. související zisk nebo ztrátu) vyplývající z převodu zachycenou v dané části účetního období,

iii)	celkovou částku výnosů z převodu v dané části účetního období.

Účetní jednotka poskytne tyto informace pro každé období, pro něž je předložen výkaz úplného výsledku.

Doplňkové informace

42H

Účetní jednotka zveřejní jakékoli další informace, které považuje za nezbytné ke splnění cílů týkajících se zveřejňování, jež jsou stanoveny v odstavci 42B.

DATUM ÚČINNOSTI A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Vkládá se nový odstavec 44M.

44M

Dokument Zveřejňování – Převody finančních aktiv (novela IFRS 7) vydaný v říjnu 2010 zrušil odstavec 13 a vložil odstavce 42A–42H a B29–B39. Účetní jednotka použije tyto změny pro roční účetní období počínající 1. červencem 2011 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije tyto změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní. Účetní jednotka nemusí zveřejňovat informace vyžadované touto novelou pro jakékoli vykazované období, které začíná přede dnem první aplikace novely.

Dodatek B

Aplikační příručka

Za odstavec B28 se vkládají nové nadpisy a odstavce B29–B39.

ODÚČTOVÁNÍ (ODSTAVCE 42C–42H)

Trvající angažovanost (odstavec 42C)

B29

Posouzení trvající angažovanosti v převedeném finančním aktivu pro účely požadavků na zveřejňování uvedených v odstavcích 42E–42H se provádí na úrovni vykazující účetní jednotky. Pokud například dceřiná společnost převede na nespřízněnou stranu finanční aktivum, v němž má trvající angažovanost mateřská společnost dceřiné společnosti, dceřiná společnost nezahrne při posouzení, zda má trvající angažovanost v převedeném aktivu, angažovanost mateřské společnosti do samostatné účetní závěrky (tj. je-li dceřiná společnost vykazující účetní jednotkou). Mateřská společnost však při určování, zda má trvající angažovanost v převedeném aktivu, zahrne svou trvající angažovanost (nebo angažovanost jiného člena ve skupině) ve finančním aktivu převedeném její dceřinou společností do své konsolidované účetní závěrky (tj. je-li vykazující účetní jednotkou skupina).

B30

Účetní jednotka nemá trvající angažovanost v převedeném finančním aktivu, pokud si jako součást převodu neponechá žádné ze smluvních práv nebo povinností spojených s převedeným finančním aktivem ani nezíská žádná nová smluvní práva či povinnosti související s převedeným finančním aktivem. Účetní jednotka nemá trvající angažovanost v převedeném finančním aktivu, nemá-li žádný podíl na budoucí výkonnosti převedeného finančního aktiva ani nemá za žádných okolností povinnost provést v budoucnu platby ve vztahu k převedenému finančnímu aktivu.

B31

Trvající angažovanost v převedeném finančním aktivu může vyplývat ze smluvních ustanovení ve smlouvě o převodu nebo ve zvláštní dohodě s přejímajícím nebo třetí stranou, která byla uzavřena v souvislosti s převodem.

Převedená finanční aktiva, která nejsou odúčtována v celém rozsahu

B32

Odstavec 42D vyžaduje zveřejnění informací, pokud veškerá převedená finanční aktiva nebo jejich část nesplňují podmínky pro odúčtování. Zveřejňování těchto informací se požaduje ke každému rozvahovému dni, k němuž účetní jednotka nadále vykazuje převedená finanční aktiva bez ohledu na to, kdy došlo k převodům.

Druhy trvající angažovanosti (odstavce 42E–42H)

B33

Odstavce 42E–42H vyžadují zveřejnění kvalitativních a kvantitativních informací pro každý druh trvající angažovanosti v odúčtovaných finančních aktivech. Účetní jednotka seskupí svou trvající angažovanost do jednotlivých druhů, které představují vystavení účetní jednotky rizikům. Účetní jednotka může například seskupit svou trvající angažovanost podle druhu finančního nástroje (např. záruky nebo kupní opce) nebo podle druhu převodu (např. faktoring pohledávek, sekuritizace a půjčky cenných papírů).

Analýza splatnosti nediskontovaných peněžních odtoků ke zpětnému odkupu převedených aktiv (odst. 42E písm. e))

B34

V odst. 42E písm. e) se vyžaduje, aby účetní jednotka zveřejnila analýzu splatnosti nediskontovaných peněžních odtoků ke zpětnému odkupu odúčtovaných finančních aktiv nebo jiných částek splatných přejímajícímu s ohledem na odúčtovaná finanční aktiva, která udává zbytkové smluvní splatnosti u trvající angažovanosti účetní jednotky. Tato analýza rozlišuje peněžní toky, u kterých je požadováno, aby byly zaplaceny (např. forwardové smlouvy), peněžní toky, jejichž zaplacení od účetní jednotky může být požadováno (např. upsané kupní opce), a peněžní toky, o jejichž zaplacení může účetní jednotka rozhodnout (např. nakoupené kupní opce).

B35

Při vypracování analýzy splatnosti podle odst. 42E písm. e) použije účetní jednotka svůj úsudek ke stanovení vhodného počtu časových pásem. Účetní jednotka může například stanovit tato vhodná časová pásma splatnosti:

a)	do jednoho měsíce včetně;

b)	od jednoho měsíce do tří měsíců včetně;

c)	od tří měsíců do šesti měsíců včetně;

d)	od šesti měsíců do jednoho roku včetně;

e)	od jednoho roku do tří let včetně;

f)	od tří let do pěti let včetně a

g)	více než pět let.

B36

Existuje-li rozpětí možných splatností, peněžní toky jsou zařazeny na základě prvního data, k němuž může být účetní jednotka požádána o zaplacení nebo může provést platbu.

Kvalitativní informace (odst. 42E písm. f))

B37

Kvalitativní informace požadované v odst. 42E písm. f) zahrnují popis odúčtovaných finančních aktiv a povahu a účel trvající angažovanosti zachované po převedení těchto aktiv. Tyto informace zahrnují rovněž popis rizik, jímž je účetní jednotka vystavena, včetně:

a)	popisu, jak účetní jednotka řídí rizika spojená s její trvající angažovaností v odúčtovaných finančních aktivech;

b)	toho, zda musí účetní jednotka nést ztráty před ostatními stranami, a pořadí a výše ztrát, které nesou strany, jejichž účasti mají nižší pořadí než účast účetní jednotky na aktivu (tj. její trvající angažovanost v aktivu);

c)	popisu případných spouštěcích událostí spojených s povinností poskytnout finanční podporu nebo zpětně odkoupit převedené finanční aktivum.

Zisk nebo ztráta z odúčtování (odst. 42G písm. a))

B38

V odst. 42G písm. a) se vyžaduje, aby účetní jednotka zveřejnila informace o zisku nebo ztrátě z odúčtování vztahujícího se k finančním aktivům, v nichž má účetní jednotka trvající angažovanost. Účetní jednotka zveřejní informace o tom, zda zisk nebo ztráta z odúčtování vznikly proto, že se reálné hodnoty složek dříve vykazovaného aktiva (tj. odúčtovaného podílu na aktivu a podílu, který si účetní jednotka ponechala) liší od reálné hodnoty dříve vykazovaného celého aktiva. V tomto případě účetní jednotka zveřejní rovněž informace o tom, zda ocenění reálnou hodnotou zahrnovalo významné vstupy, které nevycházely ze zjistitelných tržních údajů, jak je popsáno v odstavci 27A.

Doplňkové informace (odstavec 42H)

B39

Zveřejnění informací požadovaných v odstavcích 42D–42G nemusí postačovat ke splnění cílů týkajících se zveřejňování, které jsou uvedeny v odstavci 42B. Je-li tomu tak, účetní jednotka zveřejní jakékoli další informace, které jsou nezbytné k dosažení cílů týkajících se zveřejňování. Účetní jednotka podle své situace rozhodne, kolik dalších informací musí poskytnout k uspokojení informačních potřeb uživatelů a jak silný důraz bude klást na jednotlivé aspekty dodatečných informací. Je nezbytné nalézt přiměřený kompromis mezi zatížením účetní závěrky nadbytečnými podrobnostmi, které pro její uživatele nebudou užitečné, a mezi nezveřejněním důležitých informací v důsledku nadměrné agregace.

NOVELA IFRS 1

První přijetí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví

Vkládá se nový odstavec 39F.

DATUM ÚČINNOSTI

39F

Dokumentem Zveřejňování – Převody finančních aktiv (novelou IFRS 7) vydaným v říjnu 2010 byl vložen nový odstavec E4. Účetní jednotka použije tuto změnu pro oční účetní období počínající 1. červencem 2011 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije tyto změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní.

Dodatek E

Krátkodobá vynětí ze standardů IFRS

Vkládá se nový odstavec E4 a poznámka pod čarou.

Zveřejňované údaje o finančních nástrojích

Prvouživatel může použít přechodná ustanovení podle odstavce 44M IFRS 7 (*1).

(*1) Odstavec E4 byl vložen v důsledku dokumentu Zveřejňování – Převody finančních aktiv (novely IFRS 7) vydaného v říjnu 2010. Aby se zamezilo možnému zpětnému použití a zajistilo se, že prvouživatelé nebudou znevýhodnění oproti těm, kdo již sestavují závěrku podle IFRS, Výbor rozhodl, že se rovněž prvouživatelům má umožnit použití přechodných ustanovení povolených pro stávající sestavovatele účetních závěrek sestavovaných v souladu s IFRS, jež jsou obsažena v dokumentu Zveřejňování – Převody finančních aktiv (novela IFRS 7).

23.11.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 305/23

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1206/2011

ze dne 22. listopadu 2011,

kterým se stanoví požadavky na identifikaci letadla pro účely přehledu v jednotném evropském nebi

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě) (1), a zejména na čl. 3 odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Komise v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení) (2) pověřila Eurocontrol vypracováním požadavků na výkonnost a interoperabilitu přehledových systémů v rámci Evropské sítě uspořádání letového provozu (EATMN). Toto nařízení vychází z výsledné zprávy o pověření ze dne 9. července 2010.

(2)	Dříve než jsou letadlu poskytnuty letové provozní služby pomocí přehledového systému, měla by být stanovena individuální identifikace letadla v souladu s postupy Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

(3)	Plynulost provozu závisí na jednoznačné a nepřetržité identifikaci jednotlivých letadel provozovaných v rámci všeobecného letového provozu podle pravidel pro let podle přístrojů v rámci celého vzdušného prostoru jednotného evropského nebe.

(4)	Současná metoda stanovení individuální identifikace letadla používá individuální kódy odpovídačů sekundárního přehledového radaru (kódy SSR) přidělované v souladu s postupy ICAO a evropským oblastním navigačním plánem.

(5)	Nárůst provozu za poslední desetiletí vyústil v běžný nedostatek dostupných individuálních kódů SSR k uspokojení poptávky v dopravních špičkách, takže individuální identifikaci letadla v evropském vzdušném prostoru nelze v současné době zaručit.

(6)

S cílem snížit celkovou poptávku po přidělení individuálních kódů SSR pro zajištění individuální identifikace letadla by měla být zpočátku harmonizovaným způsobem zavedena provozní možnost využít funkci identifikace letadla sestupným spojem ve vymezené části vzdušného prostoru jednotného evropského nebe.

(7)	S cílem optimalizovat dostupnost individuálních kódů SSR by měly být poskytovateli letových navigačních služeb, kteří nebudou mít možnost využít funkci identifikace letadla sestupným spojem, zavedeny vylepšené a harmonizované možnosti automatického přidělování kódů SSR letadlům.

(8)	S cílem překonat potřebu individuálních kódů SSR pro identifikaci všeobecného letového provozu uskutečňovaného podle pravidel pro let podle přístrojů by měla být možnost využít funkci identifikace letadla sestupným spojem zavedena v rámci celého vzdušného prostoru jednotného evropského nebe.

(9)

Snížení požadavku na přidělování individuálních kódů SSR při používání funkce identifikace letadla sestupným spojem může být nejlépe dosaženo integrovaným systémem počátečního zpracování letového plánu, který označí ty lety, jež jsou způsobilé pro přidělení schváleného kódu viditelnosti, a na tom, že poskytovatelé letových navigačních služeb schválený kód viditelnosti těmto způsobilým letům přidělí, když je identifikace pomocí funkce identifikace letadla sestupným spojem úspěšná.

(10)

Funkce identifikace letadla sestupným spojem může být pro dosažení individuální identifikace letadla použita pouze tehdy, jestliže poskytovatelé letových navigačních služeb zavedou vhodné přehledové snímače, systém zpracování a šíření přehledových dat, systém zpracování letových údajů, komunikaci vzduch-země a země-země, obrazovky řídících letového provozu, a stanovit postupy a výcvik zaměstnanců.

(11)

Rozsah, v jakém poskytovatelé letových navigačních služeb mohou funkci identifikace letadla sestupným spojem skutečně využít s cílem snížit požadavek na přidělování individuálních kódů SSR, závisí na úrovni vybavenosti letadel funkcí identifikace letadla sestupným spojem, na míře, v níž jsou tratě těchto letadel pokryty sousedními systémy, které tuto možnost poskytují, a na zastřešujícím požadavku zajistit účinný a bezpečný provoz.

(12)	Řídícím letového provozu by měla být poskytnuta funkce upozornění na neúmyslné přidělení kódu SSR více než jednomu letadlu, aby se zabránilo možnosti chybné identifikace letadla.

(13)	Jednotné použití specifických postupů v rámci vzdušného prostoru jednotného evropského nebe je zásadní pro dosažení interoperability a plynulosti letového provozu.

(14)	Všechny změny zařízení a služeb uskutečněné v důsledku provádění tohoto nařízení by měly členské státy zohlednit v rámci evropského oblastního navigačního plánu ICAO prostřednictvím běžného postupu podávání pozměňovacích návrhů.

(15)	Toto nařízení by se nemělo vztahovat na vojenské činnosti a výcvik podle čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 549/2004.

(16)

V zájmu zachování nebo zvýšení stávající úrovně bezpečnosti provozu by se mělo od členských států požadovat zajištění toho, aby dotčené strany provedly posouzení bezpečnosti včetně identifikace nebezpečí, posouzení rizik a postupů k jejich zmírnění. Harmonizované provádění těchto postupů u systémů, na které se vztahuje toto nařízení, si vyžaduje, aby specifické požadavky na bezpečnost byly stanoveny pro všechny požadavky na interoperabilitu a výkonnost.

(17)	Podle nařízení (ES) č. 552/2004 by prováděcí pravidla pro interoperabilitu měla popisovat jednotlivé postupy při posouzení shody, které se mají použít pro posouzení shody složek nebo vhodnosti složek k používání, jakož i ověření systémů.

(18)	V případě letových provozních služeb poskytovaných především letadlům provozovaným v rámci všeobecného letového provozu pod vojenským dohledem by dodržování tohoto nařízení mohla bránit omezení spojená se zadáváním zakázek.

(19)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro jednotné nebe,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví požadavky na systémy, které přispívají k poskytování přehledových informací, jejich složky a śouvisející postupy v zájmu zajištění jednoznačné a nepřetržité individuální identifikace letadla v rámci EATMN.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Toto nařízení se vztahuje na řetězec v rámci přehledu, který sestává:

a)	z palubních složek přehledových systémů a jejich souvisejících postupů;

b)	z pozemních přehledových systémů, jejich složek a souvisejících postupů;

c)	ze systémů a postupů pro letové provozní služby, zejména systémů zpracování letových údajů, systémů zpracování přehledových dat a systémů rozhraní člověk-stroj;

d)	ze systémů komunikace země-země a vzduch-země, jejich složek a souvisejících postupů používaných pro šíření přehledových dat.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 2 nařízení (ES) č. 549/2004.

Použijí se rovněž tyto definice:

„identifikací letadla“ se rozumí skupina písmen, číslic nebo jejich kombinace, která je buď totožná s volací značkou letadla nebo je kódovaným ekvivalentem volací značky letadla, jež se má používat v komunikaci vzduch-země, a která se používá k identifikaci letadla v komunikaci země-země v rámci letových provozních služeb;

2)	„kódem SSR“ se rozumí jeden z 4 096 identifikačních kódů sekundárního přehledového radaru, které mohou být vysílány palubními složkami přehledových systémů;

3)	„individuálním kódem SSR“ se rozumí čtyřmístný identifikační kód sekundárního přehledového radaru s posledními číslicemi jinými než „00“;

4)	„identifikací letadla sestupným spojem“ se rozumí identifikace letadla vysílaná palubními složkami přehledových systémů prostřednictvím přehledového systému vzduch-země;

5)	„kódem viditelnosti “ se rozumí individuální kód SSR určený pro zvláštní účely;

6)	„přeletem“ se rozumí let, který vstoupí do vymezeného vzdušného prostoru z přilehlého prostoru, načež pokračuje přes vymezený vzdušný prostor a vystoupí z vymezeného vzdušného prostoru do vnějšího přilehlého prostoru;

7)	„příletem“ se rozumí let, který vstoupí do vymezeného vzdušného prostoru z přilehlého prostoru, načež pokračuje přes vymezený vzdušný prostor a přistane v místě určení v rámci vymezeného vzdušného prostoru;

8)	„odletem“ se rozumí let, který má původ na letišti v rámci vymezeného vzdušného prostoru, načež pokračuje přes vymezený vzdušný prostor a buď přistane na letišti ve vymezeném vzdušném prostoru, nebo vystoupí z vymezeného vzdušného prostoru do vnějšího přilehlého prostoru;

9)	„provozovatelem“ se rozumí osoba, organizace nebo podnik zabývající se provozováním letadel nebo nabízející provozování letadel;

10)	„seznamem přidělených kódů“ se rozumí dokument podávající celkový přehled o rozdělení kódů SSR členským státům a stanovištím služeb letového provozu (ATS), jenž byl schválen členskými státy a zveřejněn v evropském oblastním navigačním plánu ICAO;

11)	„řetězcem v rámci kooperativního přehledu“ se rozumí řetězec v rámci přehledu, který k určení položek přehledových dat vyžaduje jak pozemní, tak palubní složky;

12)

"integrovaným systémem počátečního zpracování letového plánu" se rozumí systém v rámci evropské sítě uspořádání letového provozu, jehož prostřednictvím se centralizovaná služba zpracování a distribuce letového plánu zabývající se přijímáním, potvrzováním a distribucí letových plánů poskytuje v rámci vzdušného prostoru, na nějž se vztahuje toto nařízení.

Článek 4

Požadavky na výkonnost

1. Členské státy odpovědné za poskytování letových provozních služeb ve vzdušném prostoru vymezeném v příloze I zajistí, aby byla zavedena možnost stanovit individuální identifikaci letadla pomocí identifikace letadla sestupným spojem u:

a)	nejméně 50 % všech přeletů vymezeného vzdušného prostoru jednotlivých členských států a

b)	nejméně 50 % celkového kombinovaného počtu všech příletů a odletů v rámci vymezeného vzdušného prostoru jednotlivých členských států.

2. Poskytovatelé letových navigačních služeb zajistí, aby řetězec v rámci kooperativního přehledu disponoval funkcí umožňující stanovit individuální identifikaci letadla pomocí identifikace letadla sestupným spojem nejpozději do 2. ledna 2020.

3. Poskytovatelé letových navigačních služeb stanovující individuální identifikaci letadla pomocí identifikace letadla sestupným spojem zajistí, aby postupovali v souladu s požadavky stanovenými v příloze II.

4. Poskytovatelé letových navigačních služeb stanovující individuální identifikaci letadla pomocí individuálních kódů SSR mimo vzdušný prostor vymezený v příloze I zajistí, aby postupovali v souladu s požadavky stanovenými v příloze III.

5. Poskytovatelé letových navigačních služeb zajistí, aby:

a)	byly zavedeny systémy uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) jako systémy nezbytné na podporu požadavků stanovených v odstavcích 3 a 4 tohoto článku;

b)	byly zavedeny systémy nebo postupy uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) nezbytné k tomu, aby řídící letového provozu informovaly, pokud dojde k neúmyslnému dvojímu přidělení kódu SSR.

6. Členské státy přijmou zajistí:

a)	aby centralizované službě zpracování a distribuce letového plánu uvedené v bodě 1 přílohy II byly ohlášeny části vzdušného prostoru na podporu požadavků odstavců 1 a 2 tohoto článku a písmene b) tohoto odstavce;

b)	aby byly integrovaným systémem počátečního zpracování letového plánu sděleny všem dotčeným poskytovatelům letových navigačních služeb ty lety, které jsou způsobilé pro využití kódu viditelnosti uvedeného v písmenu c);

c)	aby se všechny členské státy v koordinaci s evropskými třetími zeměmi dohodly na přidělení jediného kódu viditelnosti výhradně těm letadlům, u nichž je individuální identifikace letadla stanovena pomocí identifikace letadla sestupným spojem.

Článek 5

Požadavky na bezpečnost

1. Členské státy zajistí, aby jakýmkoli změnám stávajících systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) nebo zavedení nových systémů předcházelo posouzení bezpečnosti, včetně identifikace nebezpečí a posouzení a zmírnění rizik, provedené dotčenými stranami.

2. Během posouzení uvedeného v odstavci 1 se zohlední alespoň požadavky stanovené v příloze IV.

Článek 6

Shoda složek nebo vhodnost složek k používání

Před vydáním prohlášení ES o shodě nebo vhodnosti k používání podle článku 5 nařízení (ES) č. 552/2004 posoudí výrobci složek systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení nebo jejich zplnomocnění zástupci usazení v Unii shodu těchto složek nebo vhodnost těchto složek k používání v souladu s požadavky stanovenými v příloze V.

Za přijatelné postupy pro posouzení shody složek se však považují rovněž jiné procesy certifikace, které jsou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (4), pokud zahrnují prokázání souladu s platnými požadavky na výkonnost a bezpečnost stanovenými v tomto nařízení.

Článek 7

Ověření systémů

1. Poskytovatelé letových navigačních služeb, kteří mohou prokázat nebo kteří prokázali, že splňují podmínky stanovené v příloze VI, provedou ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) v souladu s požadavky stanovenými v části A přílohy VII.

2. Poskytovatelé letových navigačních služeb, kteří nemohou prokázat, že splňují podmínky stanovené v příloze VI, uzavřou subdodavatelskou smlouvu s oznámeným subjektem o ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d). Toto ověření se provede v souladu s požadavky stanovenými v části B přílohy VII.

3. Za přijatelné postupy pro ověření systémů se považují certifikační procesy v souladu s nařízením (ES) č. 216/2008, pokud zahrnují prokázání shody s platnými požadavky na výkonnost a bezpečnost stanovenými v tomto nařízení.

Článek 8

Dodatečné požadavky pro poskytovatele letových navigačních služeb

1. Poskytovatelé letových navigačních služeb zajistí, aby všichni dotčení zaměstnanci byli řádně informováni o požadavcích stanovených v tomto nařízení a absolvovali dostatečný výcvik pro výkon své pracovní funkce.

2. Poskytovatelé letových navigačních služeb:

a)	vypracují a udržují provozní příručky obsahující pokyny a informace nezbytné k tomu, aby všichni příslušní zaměstnanci mohli používat toto nařízení;

b)	zajistí, aby příručky uvedené v písmenu a) byly dostupné a aktualizované a aby jejich aktualizace a distribuce podléhala odpovídajícímu řízení jakosti a uspořádání dokumentace;

c)	zajistí, aby pracovní metody a provozní postupy byly v souladu s tímto nařízením.

Článek 9

Dodatečné požadavky pro provozovatele

1. Provozovatelé přijmou nezbytná opatření pro zajištění toho, aby zaměstnanci provozující a udržující přehledové vybavení byli informováni o příslušných ustanoveních tohoto nařízení a absolvovali dostatečný výcvik pro výkon své pracovní funkce a aby pokyny k používání tohoto vybavení byly k dispozici v pilotní kabině.

2. Provozovatelé přijmou nezbytná opatření pro zajištění toho, aby byla v případě, že si to vyžádají provozní podmínky podle čl. 4 odst. 1 a čl. 4 odst. 2, zajištěna identifikace letadla sestupným spojem.

3. Provozovatelé zajistí, aby stanovení identifikace letadla sestupným spojem uvedené v odstavci 4 bylo v souladu s položkou 7 „identifikace letadla“ letového plánu uvedeného v bodu 2 přílohy nařízení Komise (ES) č. 1033/2006 (5).

4. Provozovatelé letadel, která mohou měnit identifikaci letadla sestupným spojem uvedenou v odstavci 2 za letu, zajistí, aby ke změně identifikace letadla sestupným spojem došlo během letu pouze za předpokladu, že o to požádá poskytovatel letových navigačních služeb.

Článek 10

Dodatečné požadavky pro členské státy

Členské státy zajistí soulad s tímto nařízením, včetně zveřejnění příslušných informací ve vnitrostátních leteckých informačních příručkách.

Článek 11

Výjimky

1. Ve zvláštním případě přístupových oblastí, ve kterých jsou letové provozní služby poskytovány vojenskými jednotkami nebo pod vojenským dohledem, a v případě, že souladu s čl. 4 odst. 2 brání omezení spojená se zadáváním zakázek, sdělí členské státy Komisi do 31. prosince 2017 datum zajištění souladu s požadavkem na identifikaci letadla sestupným spojem, které musí být stanoveno nejpozději na den 2. ledna 2025.

2. Po konzultacích s manažerem struktury vzdušného prostoru a nejpozději do 31. prosince 2018 může Komise přezkoumat výjimky sdělené podle odstavce 1, které by mohly mít významný dopad na EATMN.

Článek 12

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 9. února 2012.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. listopadu 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 26.

(2) Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 1.

(3) Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 20.

(4) Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1.

(5) Úř. věst. L 186, 7.7.2006, s. 46.

PŘÍLOHA I

Vzdušný prostor podle čl. 4 odst. 1 a čl. 4 odst. 4

Vzdušný prostor uvedený v čl. 4 odst. 1 a čl. 4 odst. 4 zahrnuje tyto letové informační oblasti (FIR) a horní letové informační oblasti (UIR):

1)	Vídeň FIR,

2)	Praha FIR,

3)	Brusel FIR/UIR,

4)	Bordeaux, Brest, Marseille, Paříž a Remeš FIR a Francie UIR;

5)	Brémy, Langen a Mnichov FIR a Hannover a Rhein UIR;

6)	Atény FIR a Řecko UIR,

7)	Budapešť FIR,

8)	Brindisi FIR/UIR, Milán FIR/UIR a Řím FIR/UIR,

9)	Amsterdam FIR,

10)	Bukurešť FIR.

PŘÍLOHA II

Požadavky na výkonnost podle čl. 4 odst. 3

Části vzdušného prostoru, ve kterých je individuální identifikace letadla stanovena pomocí identifikace letadla sestupným spojem, se ohlašují centralizované službě zpracování a distribuce letového plánu a zadávají se do integrovaného systému počátečního zpracování letového plánu.

S výjimkou případů, kdy platí jedna z podmínek uvedených v bodě 3, přidělí se kód viditelnosti stanovený v souladu s čl. 4 odst. 6 písm. c) odlétajícím letadlům nebo letadlům, u nichž je podle bodu 6 požadována změna kódu za těchto podmínek:

a)	identifikace letadel sestupným spojem se shoduje s odpovídajícím zápisem v letovém plánu pro dané letadlo;

b)	integrovaným systémem počátečního zpracování letového plánu bylo sděleno, že letadlo je pro přidělení kódu viditelnosti způsobilé.

Kód viditelnosti nesmí být přidělen letadlům uvedeným v bodě 2, pokud nastane jakákoliv z těchto okolností:

a)	poskytovatel letových navigačních služeb, který zažívá neplánované výpadky pozemních přehledových snímačů, zavedl nouzová opatření, která vyžadují, aby letadlům byly přiděleny individuální kódy SSR;

b)	výjimečná vojenská nouzová opatření vyžadují, aby poskytovatelé letových navigačních služeb přidělili letadlům individuální kódy SSR;

c)	letadla, která jsou způsobilá pro přidělení kódu viditelnosti stanoveného v čl. 4 odst. 6 písm. c), vystoupí nebo jsou jinak odkloněna z části vzdušného prostoru uvedeného v bodě 1.

Letadlům, kterým není přidělen kód viditelnosti stanovený v souladu s čl. 4 odst. 6 písm. c), se přidělí kód SSR, který je v souladu se seznamem přidělených kódů schváleným členskými státy v koordinaci s evropskými třetími zeměmi.

Po přidělení kódu SSR letadlu je třeba při nejbližší příležitosti ověřit a potvrdit, že kód SSR nastavený pilotem se shoduje s kódem přiděleným letu.

Kódy SSR přidělené letadlům, které se převádějí od poskytovatelů letových navigačních služeb v sousedních státech, se automaticky kontrolují, aby se zjistilo, zda lze tyto přidělené kódy zachovat v souladu se seznamem přidělených kódů schváleným členskými státy v koordinaci s evropskými třetími zeměmi.

Se sousedními poskytovateli letových navigačních služeb, kteří stanoví individuální identifikaci letadla pomocí individuálních kódů SSR, se zavedou formální ujednání, která obsahují alespoň:

a)	závazek vůči sousedním poskytovatelům letových navigačních služeb převádět letadla s ověřenými individuálními kódy SSR přidělenými v souladu se seznamem přidělených kódů schváleným členskými státy v koordinaci s evropskými třetími zeměmi;

b)	povinnost oznámit přijímajícím stanovištím veškeré zjištěné nesrovnalosti v provozu palubních složek přehledových systémů.

PŘÍLOHA III

Požadavky na výkonnost podle čl. 4 odst. 4

Jednotlivé systémy používané pro přidělování kódů SSR musí mít tyto funkční prvky:

a)	kódy SSR jsou automaticky přidělovány letadlům v souladu se seznamem přidělených kódů schváleným členskými státy v koordinaci s evropskými třetími zeměmi;

b)	kódy SSR přidělené letadlům, které se převádějí od poskytovatelů letových navigačních služeb v sousedních státech, se kontrolují, aby se zjistilo, zda lze tyto přidělené kódy zachovat v souladu se seznamem přidělených kódů schváleným členskými státy v koordinaci s evropskými třetími zeměmi;

c)	kódy SSR jsou rozděleny do různých kategorií, aby bylo možné diferencované přidělování kódů;

d)	kódy SSR z různých kategorií uvedených v písmenu c) jsou přidělovány podle směru letů;

e)	k vícenásobnému přidělení téhož kódu SSR najednou dochází u letů provozovaných ve vzájemně si neodporujících směrech.

PŘÍLOHA IV

Požadavky podle článku 5

Požadavky na výkonnost uvedené v čl. 4 odst. 3 a 4, odst. 5 písm. b) a odst. 6.

Dodatečné požadavky uvedené v čl. 9 odst. 1, 2, 3 a 4.

PŘÍLOHA V

Požadavky na posouzení shody složek uvedených v článku 6 nebo vhodnosti těchto složek k používání

Činnosti spojené s ověřením souladu musí prokázat shodu složek nebo vhodnost složek k používání podle příslušných požadavků tohoto nařízení při provozu těchto složek ve zkušebním prostředí.

Výrobce řídí činnosti spojené s posouzením shody, přičemž zejména:

a)	určuje vhodné zkušební prostředí;

b)	ověřuje, zda jsou v plánu zkoušek popsány složky ve zkušebním prostředí;

c)	ověřuje, zda plán zkoušek zahrnuje všechny příslušné požadavky;

d)	zajistí soulad a kvalitu technické dokumentace a plánu zkoušek;

e)	plánuje organizaci zkoušek, pracovníky, instalaci a konfiguraci zkušební platformy;

f)	provádí kontroly a zkoušky v souladu s plánem zkoušek;

g)	vypracovává zprávu, ve které jsou předloženy výsledky kontrol a zkoušek.

Výrobce zajistí, aby složky uvedené v článku 6, jež jsou začleněny do zkušebního prostředí, splňovaly příslušné požadavky tohoto nařízení.

Po uspokojivém ověření shody nebo vhodnosti k používání výrobce vypracuje na svou odpovědnost prohlášení ES o shodě nebo vhodnosti k používání, v němž uvede zejména příslušné požadavky tohoto nařízení, které složka splňuje, a související podmínky používání v souladu s bodem 3 přílohy III nařízení (ES) č. 552/2004.

PŘÍLOHA VI

Podmínky podle čl. 7 odst. 1 a čl. 7 odst. 2

Poskytovatel letových navigačních služeb musí mít ve své organizaci zavedeny metody podávání zpráv, které zajišťují a prokazují, že činnosti spojené s ověřením byly provedeny nestranně a nezávisle.

Poskytovatel letových navigačních služeb musí zajistit, aby zaměstnanci podílející se na postupech ověření prováděli kontroly na co nejvyšší úrovni odborné důvěryhodnosti a technické způsobilosti a aby nebyli vystaveni žádnému tlaku ani podnětům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich rozhodování nebo výsledky jejich kontrol, především ze strany osob nebo skupin osob, které mají na výsledcích kontrol zájem.

Poskytovatel letových navigačních služeb musí zajistit, aby zaměstnanci podílející se na postupech ověření měli přístup k vybavení, které jim umožňuje řádně provádět požadované kontroly.

Poskytovatel letových navigačních služeb musí zajistit, aby zaměstnanci podílející se na postupech ověření absolvovali důkladný technický a odborný výcvik, měli dostatečné znalosti o požadavcích na ověření, která mají provádět, odpovídající zkušenosti s těmito činnostmi a schopnosti nezbytné k vypracování prohlášení, záznamů a zpráv, které dokazují, že ověření bylo provedeno.

Poskytovatel letových navigačních služeb musí zajistit, aby zaměstnanci podílející se na postupech ověření byli schopni provádět kontroly nestranně. Odměňování těchto zaměstnanců nesmí záviset na počtu provedených kontrol ani na výsledcích těchto kontrol.

PŘÍLOHA VII

ČÁST A

Požadavky na ověření systémů podle čl. 7 odst. 1

Ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) musí prokázat shodu těchto systémů s požadavky tohoto nařízení na výkonnost a bezpečnost ve zkušebním prostředí, které odráží provozní situaci těchto systémů.

Ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) se provádí v souladu s vhodnými a uznávanými zkušebními postupy.

Zkušební nástroje použité pro ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) musí mít vhodné funkce.

Ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) musí vést k vytvoření prvků technické dokumentace, které jsou požadovány v bodu 3 přílohy IV nařízení (ES) č. 552/2004, včetně těchto prvků:

a)	popisu provedení;

b)	zprávy o kontrolách a zkouškách provedených před uvedením systému do provozu.

Poskytovatel letových navigačních služeb řídí činnosti spojené s ověřením, přičemž zejména:

a)	určuje vhodné provozní a technické zkušební prostředí, které odráží provozní prostředí;

b)	ověřuje, zda plán zkoušek popisuje začlenění systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) do provozního a technického zkušebního prostředí;

c)	ověřuje, zda plán zkoušek zahrnuje všechny požadavky tohoto nařízení na výkonnost a bezpečnost;

d)	zajistí soulad a kvalitu technické dokumentace a plánu zkoušek;

e)	plánuje organizaci zkoušek, pracovníky, instalaci a konfiguraci zkušební platformy;

f)	provádí kontroly a zkoušky uvedené v plánu zkoušek;

g)	vypracovává zprávu, ve které jsou předloženy výsledky kontrol a zkoušek.

Poskytovatel letových navigačních služeb zajistí, aby systémy uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d), které jsou provozovány v provozním zkušebním prostředí, splňovaly požadavky tohoto nařízení na výkonnost a bezpečnost.

Po uspokojivém dokončení ověření shody poskytovatelé letových navigačních služeb vypracují prohlášení ES o ověření systémů a předloží je vnitrostátnímu dozorovému orgánu spolu s technickou dokumentací, jak požaduje článek 6 nařízení (ES) č. 552/2004.

ČÁST B

Požadavky na ověření systémů podle čl. 7 odst. 2

Ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) se provádí v souladu s vhodnými a uznávanými zkušebními postupy.

Zkušební nástroje použité pro ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) musí mít vhodné funkce.

a)	popisu provedení;

b)	zprávy o kontrolách a zkouškách provedených před uvedením systému do provozu.

Poskytovatel letových navigačních služeb určí vhodné provozní a technické zkušební prostředí, které odráží provozní prostředí, a provedení činností spojených s ověřením zadá oznámenému subjektu.

Oznámený subjekt řídí činnosti spojené s ověřením, přičemž zejména:

a)	ověřuje, zda plán zkoušek popisuje začlenění systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) do provozního a technického zkušebního prostředí;

b)	ověřuje, zda plán zkoušek zahrnuje všechny požadavky tohoto nařízení na výkonnost a bezpečnost;

c)	zajistí soulad a kvalitu technické dokumentace a plánu zkoušek;

d)	plánuje organizaci zkoušek, pracovníky, instalaci a konfiguraci zkušební platformy;

e)	provádí kontroly a zkoušky v souladu s plánem zkoušek;

f)	vypracovává zprávu, ve které jsou předloženy výsledky kontrol a zkoušek.

Oznámený subjekt zajistí, aby systémy uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d), které jsou provozovány v provozním zkušebním prostředí, splňovaly požadavky tohoto nařízení na výkonnost a bezpečnost.

Po uspokojivém dokončení úkolů spojených s ověřením oznámený subjekt vypracuje k úkolům, které provedl, osvědčení o shodě.

Poskytovatel letových navigačních služeb poté vypracuje prohlášení ES o ověření systému a předloží je vnitrostátnímu dozorovému orgánu spolu s technickou dokumentací, jak požaduje článek 6 nařízení (ES) č. 552/2004.

23.11.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 305/35

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1207/2011

ze dne 22. listopadu 2011,

kterým se stanoví požadavky na výkonnost a interoperabilitu přehledu v jednotném evropském nebi

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Komise pověřila Eurocontrol v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení) (2) vypracováním požadavků na výkonnost a interoperabilitu přehledu v rámci Evropské sítě uspořádání letového provozu („EATMN“). Toto nařízení je založeno na výsledné zprávě o pověření ze dne 9. července 2010.

(2)	Plynulost provozu závisí na jednotnosti minimálních požadavků na rozstupy mezi letadly používaných v rámci vzdušného prostoru jednotného evropského nebe.

(3)	Pro zajištění interoperability by měly být uplatňovány společné zásady při výměně přehledových dat mezi systémy. Dále by měly být určeny minimální schopnosti a výkonnost palubních složek přehledových systémů.

(4)	Schopnosti palubních složek přehledových systémů by měly poskytovatelům letových navigačních služeb nabízet dostatečnou pružnost při výběru nejvhodnějších řešení pozemního přehledu pro své konkrétní prostředí.

(5)	Prováděním tohoto nařízení by nemělo být dotčeno zavádění jiných přehledových aplikací a technologií, které jsou výhodné pro zvláštní prostředí.

(6)	Provozovatelé potřebují dostatečnou lhůtu k tomu, aby mohli nová letadla a stávající letecký park vybavit novými schopnostmi. To je nutno zohlednit při stanovení dat pro povinné vybavení.

(7)

Měla by být určena kritéria pro možné výjimky zejména na základě hospodářských nebo závažných technických hledisek, která provozovatelům umožní určité typy letadel požadovanými schopnostmi výjimečně nevybavit. Je nutno stanovit vhodné postupy, které by Komisi umožnily přijímat v tomto ohledu rozhodnutí.

(8)	S cílem zajistit interoperabilitu palubních a pozemních přehledových systémů by měla být přidělena a provozována ICAO 24bitová adresa letadla v souladu s požadavky Mezinárodní organizace pro civilní letectví („ICAO“).

(9)	Základ, který provozovatelé letadel vytvořili zavedením schopností automatického závislého přehledového systému – vysílání (ADS-B OUT), by měl umožnit zavedení pozemních aplikací a rovněž by měl usnadnit zavádění budoucích palubních aplikací.

(10)	Systémy EATMN by měly podporovat zavádění moderních, schválených a ověřených provozních koncepcí pro všechny fáze letu, zejména tak, jak to předpokládá hlavní plán ATM projektu modernizace uspořádání letového provozu v Evropě („SESAR“).

(11)	Výkonnost systémů v oblasti působnosti tohoto nařízení a jejich složek by měla být pravidelně posuzována s přihlédnutím k místnímu prostředí, ve kterém jsou provozovány.

(12)	Jednotné použití zvláštních postupů v rámci vzdušného prostoru jednotného evropského nebe je zásadní pro dosažení interoperability a plynulosti provozu.

(13)	Spektrum využívané přehledovými systémy by mělo být chráněno tak, aby se zabránilo škodlivému rušení. Členské státy by měly v tomto ohledu přijmout nezbytná opatření.

(14)	Toto nařízení by se nemělo vztahovat na vojenské činnosti a výcvik podle čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 549/2004.

(15)

(16)	Podle nařízení (ES) č. 552/2004 by prováděcí pravidla pro interoperabilitu měla popisovat jednotlivé postupy při posuzování shody, které se mají použít pro posuzování shody složek nebo vhodnosti složek k používání, jakož i ověření systémů.

(17)	V případě letových provozních služeb poskytovaných především letadlům provozovaným v rámci všeobecného letového provozu pod vojenským dohledem by dodržování tohoto nařízení mohla bránit omezení spojená se zadáváním zakázek.

(18)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro jednotné nebe,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví požadavky na systémy, které přispívají k poskytování přehledových informací, jejich složky a související postupy v zájmu zajištění harmonizace výkonnosti, interoperability a účinnosti těchto systémů v rámci Evropské sítě uspořádání letového provozu (EATMN) a pro účely civilně-vojenské koordinace.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Toto nařízení se vztahuje na řetězec v rámci přehledu, který sestává:

a)	z palubních přehledových systémů, jejich složek a souvisejících postupů;

b)	z pozemních přehledových systémů, jejich složek a souvisejících postupů;

c)	ze systémů zpracování přehledových dat, jejich složek a souvisejících postupů;

d)	ze systémů komunikace země-země používaných pro šíření přehledových dat, jejich složek a souvisejících postupů.

2. Toto nařízení se vztahuje na všechny lety provozované v rámci všeobecného letového provozu v souladu s pravidly pro let podle přístrojů v rámci vzdušného prostoru vymezeného v čl. 1 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 (3), s výjimkou čl. 7 odst. 3 a čl. 7 odst. 4, které se vztahuje na všechny lety provozované v rámci všeobecného letového provozu.

3. Toto nařízení se vztahuje na poskytovatele letových provozních služeb, kteří poskytují služby řízení letového provozu na základě přehledových dat, a na poskytovatele komunikačních, navigačních nebo přehledových služeb, kteří provozují systémy stanovené v odstavci 1.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 2 nařízení (ES) č. 549/2004.

Použijí se rovněž tyto definice:

„přehledovými daty“ se rozumí jakákoli položka dat v rámci přehledového systému, která je nebo není opatřena časovým údajem a která se týká:

a)	dvojrozměrné polohy letadla;

b)	vertikální polohy letadla;

c)	letové polohy letadla;

d)	totožnosti letadla;

e)	ICAO 24bitové adresy letadla;

f)	záměru letadla;

g)	rychlosti letadla;

h)	zrychlení letadla;

2)	„provozovatelem“ se rozumí osoba, organizace nebo podnik zabývající se provozováním letadel nebo nabízející provozování letadel;

3)	„ADS-B“ se rozumí automatický závislý přehledový systém – vysílání, způsob sledování, pro který letadlo automaticky poskytuje datovým spojem informaci získanou z palubních navigačních systémů a systémů určování polohy;

4)	„ADS-B OUT“ se rozumí poskytnutí přehledových dat ADS-B z pohledu jejich vysílání z letadla;

5)	„škodlivým rušením“ se rozumí rušení, které brání dosahování požadavků na výkonnost;

6)	„řetězcem v rámci přehledu“ se rozumí systém sestávající ze souboru palubních a pozemních složek, které se používají k určení příslušných položek přehledových dat letadel, včetně systému zpracování přehledových dat, je-li zaveden;

7)	„řetězcem v rámci kooperativního přehledu“ se rozumí řetězec v rámci přehledu, který k určení položek přehledových dat vyžaduje jak pozemní, tak palubní složky;

8)	„systémem zpracování přehledových dat“ se rozumí systém, který zpracovává všechna přijatá vstupní přehledová data s cílem podat co nejlepší odhad aktuálních přehledových dat letadla;

„identifikací letadla“ se rozumí skupina písmen, číslic nebo jejich kombinace, která je buď totožná s volací značkou letadla nebo je kódovaným ekvivalentem volací značky letadla, jež se má používat při spojení letadlo-země, a která se používá k identifikaci letadla při spojení země-země v rámci letových provozních služeb;

10)	„státním letadlem“ se rozumí všechna letadla používaná pro vojenské, celní a policejní účely;

11)	„státním letadlem přepravního typu“ se rozumí státní letadlo s pevnými křídly určené pro účely přepravy osob a/nebo nákladu;

12)	„extrapolováním“ se rozumí projekce, prognóza nebo rozšíření známých dat na základě hodnot v rámci již pozorovaného časového intervalu;

13)	„pasivním“ se rozumí extrapolovaný po dobu, která přesahuje dobu aktualizace pozemních přehledových systémů;

14)	„dobou platnosti“ se rozumí okamžik, v němž řetězec v rámci přehledu změří položku dat, nebo doba, na niž řetězec v rámci přehledu tuto položku vypočte;

15)	„přesností“ se rozumí stupeň shody získané hodnoty položky dat s její skutečnou hodnotou v okamžiku, kdy tato položka dat vystoupí z řetězce v rámci přehledu;

16)	„dostupností“ se rozumí stupeň, v jakém jsou systém nebo složka v provozu a přístupné, je-li třeba je použít;

17)	„integritou“ se rozumí stupeň nezjištěné (na úrovni systému) neshody vstupní hodnoty položky dat s její výstupní hodnotou;

18)	„kontinuitou“ se rozumí pravděpodobnost, že systém bude provádět požadované funkce bez neplánovaného přerušení, za předpokladu, že je tento systém dostupný na počátku zamýšlené operace;

19)	„včasností“ se rozumí rozdíl mezi okamžikem výstupu položky dat a dobou platnosti této položky dat.

Článek 4

Požadavky na výkonnost

1. Poskytovatelé letových navigačních služeb zajistí plynulost provozu v rámci vzdušného prostoru spadajícího do jejich pravomoci a na hranici s přilehlými vzdušnými prostory uplatněním příslušných minimálních požadavků na rozstupy mezi letadly.

2. Poskytovatelé letových navigačních služeb zajistí, aby na podporu minimálních rozstupů uplatňovaných v souladu s odstavcem 1 byly jako nezbytné zavedeny systémy uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d).

3. Poskytovatelé letových navigačních služeb zajistí, aby data na výstupu z řetězce v rámci přehledu podle čl. 2 odst. 1 byla v souladu s požadavky na výkonnost stanovenými v příloze I za předpokladu, že používané funkce palubních složek jsou v souladu s požadavky stanovenými v příloze II.

4. Pokud poskytovatel letových navigačních služeb u některého letadla zjistí, že jeho avionika vykazuje funkční anomálii, informuje provozovatele letu o odchylce od požadavků na výkonnost. Provozovatel záležitost prošetří před zahájením dalšího letu a zjedná nezbytnou nápravu v souladu s postupy běžné údržby a oprav pro dané letadlo a jeho avioniku.

Článek 5

Požadavky na interoperabilitu

1. Poskytovatelé letových navigačních služeb zajistí, aby všechna přehledová data předávaná z jejich systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) a c) jiným poskytovatelům navigačních služeb byla v souladu s požadavky stanovenými v příloze III.

2. Poskytovatelé letových navigačních služeb při předávání přehledových dat ze svých systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) a c) jiným poskytovatelům letových navigačních služeb stanoví s těmito poskytovateli formální ujednání pro výměnu dat v souladu s požadavky stanovenými v příloze IV.

3. Poskytovatelé letových navigačních služeb zajistí, aby řetězec v rámci kooperativního přehledu disponoval nejpozději do 2. ledna 2020 nezbytnou schopností, která jim umožní stanovit individuální identifikaci letadla pomocí identifikace letadla sestupným spojem, jíž disponují letadla vybavená v souladu s přílohou II.

4. Provozovatelé zajistí, aby:

a)	letadla provozovaná při letech uvedených v čl. 2 odst. 2 s individuálním osvědčením letové způsobilosti vydaným poprvé ke dni nebo po dni 8. ledna 2015 byla vybavena odpovídači sekundárního přehledového radaru, které mají schopnosti stanovené v části A přílohy II;

letadla s maximální certifikovanou vzletovou hmotností převyšující 5 700 kg nebo se schopností maximální cestovní pravé vzdušné rychlosti větší než 250 uzlů, jež jsou provozována při letech uvedených v čl. 2 odst. 2 s individuálním osvědčením letové způsobilosti vydaným poprvé ke dni nebo po dni 8. ledna 2015, byla vybavena odpovídači sekundárního přehledového radaru, které mají kromě schopností stanovených v části A přílohy II navíc schopnosti stanovené v části B uvedené přílohy;

letadla s pevnými křídly s maximální certifikovanou vzletovou hmotností převyšující 5 700 kg nebo se schopností maximální cestovní pravé vzdušné rychlosti větší než 250 uzlů, jež jsou provozována při letech uvedených v čl. 2 odst. 2 s individuálním osvědčením letové způsobilosti vydaným poprvé ke dni nebo po dni 8. ledna 2015, byla vybavena odpovídači sekundárního přehledového radaru, které mají kromě schopností stanovených v části A přílohy II navíc schopnosti stanovené v části C uvedené přílohy.

5. Provozovatelé zajistí, aby nejpozději do 7. prosince 2017:

a)	letadla provozovaná při letech uvedených v čl. 2 odst. 2 s individuálním osvědčením letové způsobilosti vydaným poprvé přede dnem 8. ledna 2015 byla vybavena odpovídači sekundárního přehledového radaru, které mají schopnosti stanovené v části A přílohy II;

letadla s maximální certifikovanou vzletovou hmotností převyšující 5 700 kg nebo se schopností maximální cestovní pravé vzdušné rychlosti větší než 250 uzlů, jež jsou provozovaná při letech uvedených v čl. 2 odst. 2 s individuálním osvědčením letové způsobilosti vydaným poprvé přede dnem 8. ledna 2015 byla vybavena odpovídači sekundárního přehledového radaru, které mají kromě schopností stanovených v části A přílohy II navíc schopnosti stanovené v části B uvedené přílohy;

letadla s pevnými křídly s maximální certifikovanou vzletovou hmotností převyšující 5 700 kg nebo se schopností maximální cestovní pravé vzdušné rychlosti větší než 250 uzlů, jež jsou provozována při letech uvedených v čl. 2 odst. 2 s individuálním osvědčením letové způsobilosti vydaným poprvé přede dnem 8. ledna 2015 byla vybavena odpovídači sekundárního přehledového radaru, které mají kromě schopností stanovených v části A přílohy II navíc schopnosti stanovené v části C uvedené přílohy.

6. Provozovatelé zajistí, aby letadla vybavená v souladu s odstavci 4 a 5 s maximální certifikovanou vzletovou hmotností převyšující 5 700 kg nebo se schopností maximální cestovní pravé vzdušné rychlosti větší než 250 uzlů byla provozována s anténním systémem umožňujícím výběr, jak stanoví bod 3.1.2.10.4 přílohy 10 svazku IV Chicagské úmluvy (4. vydání), včetně všech změn až do č. 85.

7. Členské státy mohou uložit požadavky na vybavení v souladu s odst. 4 písm. b) a odst. 5 písm. b) všem letadlům provozovaným při letech uvedených v čl. 2 odst. 2 v oblastech, kde jsou přehledové služby pomocí přehledových dat uvedených v části B přílohy II zajišťovány poskytovateli letových navigačních služeb.

8. Poskytovatelé letových navigačních služeb zajistí, aby před uvedením systémů podle čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) do provozu uplatňovali ta nejúčinnější zaváděcí řešení, která zohledňují místní provozní prostředí, omezení a potřeby, jakož i schopnosti uživatelů vzdušného prostoru.

Článek 6

Ochrana spektra

1. Členské státy nejpozději do 5. února 2015 zajistí, aby odpovídač sekundárního přehledového radaru na palubě všech letadel přelétávajících přes členský stát nebyl vystavován nadměrnému počtu dotazů, které jsou vysílány pozemními dotazovači přehledového radaru a které buď vyvolávají odpovědi, nebo odpovědi nevyvolávají, ale mají dostatečný výkon na to, aby překročily minimální prahovou úroveň přijímače odpovídače sekundárního přehledového radaru.

2. Pro účely odstavce 1 platí, že součet těchto dotazů nesmí způsobit, aby odpovídač sekundárního přehledového radaru překročil rychlost odpovědí za sekundu, s výjimkou vysílání dotazovacího signálu, která je pro odpovědi módu A/C stanovena v bodě 3.1.1.7.9.1 a pro odpovědi módu S v bodě 3.1.2.10.3.7.3 přílohy 10 svazku IV Chicagské úmluvy (4. vydání).

3. Členské státy nejpozději do 5. února 2015 zajistí, aby použití pozemního vysílače provozovaného v členském státě nevytvářelo škodlivé rušení na jiných přehledových systémech.

4. Dojde-li mezi členskými státy v souvislosti s opatřeními uvedenými v odstavcích 1 a 3 k neshodě, předloží dotyčné členské státy záležitost Komisi.

Článek 7

Související postupy

1. Poskytovatelé letových navigačních služeb posoudí úroveň výkonnosti pozemního řetězce v rámci přehledu před jeho uvedením do provozu, jakož i pravidelně během provozu v souladu s požadavky stanovenými v příloze V.

2. Provozovatelé zajistí, aby alespoň každé dva roky, a kdykoli je zjištěna anomálie u konkrétního letadla, byla provedena kontrola tak, aby na výstupu odpovídačů sekundárního přehledového radaru instalovaných na palubě jejich letadel byly správné položky dat stanovené v bodě 3 části A přílohy II, v bodě 3 části B přílohy II a případně v bodě 2 části C přílohy II. Pokud některá položka dat není správná, provozovatel záležitost prošetří před zahájením dalšího letu a zjedná nezbytnou nápravu v souladu s postupy běžné údržby a oprav pro dané letadlo a jeho avioniku.

3. Členské státy zajistí, aby přidělení ICAO 24bitové adresy letadla letadlům vybaveným odpovídačem módu S bylo v souladu s hlavou 9 a jejím doplňkem přílohy 10 svazku III Chicagské úmluvy (2. vydání), včetně všech změn až do č. 85.

4. Provozovatelé zajistí, aby na palubě letadel, která provozují, pracovaly všechny odpovídače módu S s ICAO 24bitovou adresou letadla, která odpovídá registraci, již přidělil stát, v němž je letadlo registrováno.

Článek 8

Státní letadla

1. Členské státy nejpozději do 7. prosince 2017 zajistí, aby státní letadla provozovaná v souladu s čl. 2 odst. 2 byla vybavena odpovídači sekundárního přehledového radaru, které mají schopnosti stanovené v části A přílohy II.

2. Členské státy nejpozději do 1. ledna 2019 zajistí, aby státní letadla přepravního typu s maximální certifikovanou vzletovou hmotností převyšující 5 700 kg nebo se schopností maximální cestovní pravé vzdušné rychlosti větší než 250 uzlů, jež jsou provozována v souladu s čl. 2 odst. 2, byla vybavena odpovídači sekundárního přehledového radaru, které mají kromě schopností stanovených v části A přílohy II navíc schopnosti stanovené v části B a části C uvedené přílohy.

3. Členské státy sdělí Komisi nejpozději do 1. července 2016 seznam státních letadel, která nelze vybavit odpovídači sekundárního přehledového radaru, jež jsou v souladu s požadavky stanovenými v části A přílohy II, spolu s důvody jejich nevybavení.

Členské státy sdělí Komisi nejpozději do 1. července 2018 seznam státních letadel přepravního typu s maximální certifikovanou vzletovou hmotností převyšující 5 700 kg nebo se schopností maximální cestovní pravé vzdušné rychlosti větší než 250 uzlů, která nelze vybavit odpovídači sekundárního přehledového radaru, jež jsou v souladu s požadavky stanovenými v části B a části C přílohy II, spolu s důvody jejich nevybavení.

Důvodem nevybavení mohou být:

a)	závažné technické důvody;

b)	státní letadla provozovaná v souladu s čl. 2 odst. 2, která budou vyřazena z provozu nejpozději do 1. ledna 2020;

c)	omezení spojená se zadáváním zakázek.

4. Pokud státní letadla nelze vybavit odpovídači sekundárního přehledového radaru, jak je stanoveno v odstavci 1 nebo 2 z důvodu uvedeného v odst. 3 písm. c), členské státy do odůvodnění zahrnou své plány v oblasti zadávání zakázek týkající se těchto letadel.

5. Poskytovatelé letových provozních služeb zajistí, aby státní letadla uvedená v odstavci 3 byla zapojena do provozu za předpokladu, že s nimi lze bezpečně nakládat v rámci kapacity systému uspořádání letového provozu.

6. Členské státy zveřejní postupy pro nakládání se státními letadly, jež nejsou vybavena podle odstavců 1 nebo 2, ve vnitrostátních leteckých informačních příručkách.

7. Poskytovatelé letových provozních služeb sdělí každoročně členskému státu, který je určil, své plány pro nakládání se státními letadly, jež nejsou vybavena podle odstavce 1 nebo 2. Tyto plány se definují s přihlédnutím k omezením ve spojení s postupy uvedenými v odstavci 6.

Článek 9

Požadavky na bezpečnost

1. Členské státy nejpozději do 5. února 2015 zajistí, aby dotčené strany provedly hodnocení bezpečnosti u všech stávajících systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d).

2. Členské státy zajistí, aby jakýmkoli změnám stávajících systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) nebo zavedení nových systémů předcházelo posouzení bezpečnosti, včetně identifikace nebezpečí a posouzení a zmírnění rizik, provedené dotčenými stranami.

3. Během posouzení uvedeného v odstavcích 1 a 2 se zohlední alespoň požadavky stanovené v příloze VI.

Článek 10

Shoda složek nebo vhodnost složek k používání

Za přijatelné postupy pro posouzení shody složek se však považují procesy certifikace v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (4), pokud zahrnují prokázání souladu s platnými požadavky na výkonnost a bezpečnost stanovenými v tomto nařízení.

Článek 11

Ověření systémů

1. Poskytovatelé letových navigačních služeb, kteří mohou prokázat nebo kteří prokázali, že splňují podmínky stanovené v příloze VIII, provedou ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) v souladu s požadavky stanovenými v části A přílohy IX.

2. Poskytovatelé letových navigačních služeb, kteří nemohou prokázat, že splňují podmínky stanovené v příloze VIII, uzavřou poddodavatelskou smlouvu s oznámeným subjektem o ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d). Toto ověření se provede v souladu s požadavky stanovenými v části B přílohy IX.

3. Za přijatelné postupy pro ověření systémů se považují certifikační procesy v souladu s nařízením (ES) č. 216/2008, pokud zahrnují prokázání shody s platnými požadavky na interoperabilitu, výkonnost a bezpečnost stanovenými v tomto nařízení.

Článek 12

Dodatečné požadavky

1. Poskytovatelé letových navigačních služeb zajistí, aby všichni dotčení pracovníci byli řádně informováni o požadavcích stanovených v tomto nařízení a absolvovali dostatečný výcvik pro výkon své pracovní funkce.

2. Poskytovatelé letových navigačních služeb:

a)	vypracují a udržují provozní příručky obsahující pokyny a informace nezbytné k tomu, aby všichni dotčení pracovníci mohli používat toto nařízení;

b)	zajistí, aby příručky uvedené v písmenu a) byly dostupné a aktualizované a aby jejich aktualizace a distribuce podléhala odpovídajícímu řízení jakosti a uspořádání dokumentace;

c)	zajistí, aby pracovní metody a provozní postupy byly v souladu s tímto nařízením.

3. Provozovatelé přijmou nezbytná opatření pro zajištění toho, aby pracovníci provozující a udržující přehledové vybavení byli řádně informováni o příslušných ustanoveních tohoto nařízení, absolvovali dostatečný výcvik pro výkon své pracovní funkce a aby pokyny k používání tohoto vybavení byly v případě, že je to proveditelné, k dispozici v pilotní kabině.

4. Členské státy zajistí souladu s tímto nařízením, včetně zveřejnění příslušných informací o přehledovém vybavení ve vnitrostátních leteckých informačních příručkách.

Článek 13

Výjimky týkající se řetězce v rámci kooperativního přehledu

1. Ve zvláštním případě přístupových oblastí, ve kterých jsou letové provozní služby poskytovány vojenskými jednotkami nebo pod vojenským dohledem, a v případě, že souladu s čl. 5 odst. 3 brání omezení spojená se zadáváním zakázek, sdělí členské státy Komisi do 31. prosince 2017 datum zajištění souladu řetězce v rámci kooperativního přehledu, které musí být stanoveno nejpozději na 2. ledna 2025.

Článek 14

Výjimky týkající se letadel

1. Letadlům určitých typů s prvním osvědčením letové způsobilosti vydaným přede dnem 8. ledna 2015, jejichž maximální vzletová hmotnost převyšuje 5 700 kg, nebo jejichž maximální cestovní pravá vzdušná rychlost je větší než 250 uzlů a na jejichž palubní digitální sběrnici není dostupný úplný soubor parametrů stanovených v části C přílohy II, může být udělena výjimka z plnění požadavků uvedených v čl. 5 odst. 5 písm. c).

2. Letadlům určitých typů s prvním osvědčením letové způsobilosti vydaným přede dnem 1. ledna 1990, jejichž maximální vzletová hmotnost převyšuje 5 700 kg, nebo jejichž maximální cestovní pravá vzdušná rychlost je větší než 250 uzlů, může být udělena výjimka z plnění požadavků uvedených v čl. 5 odst. 6.

3. Dotyčné členské státy sdělí Komisi nejpozději do 1. července 2017 podrobné informace odůvodňující nutnost udělit těmto určitým typům letadel výjimky na základě kritérií uvedených v odstavci 5.

4. Komise posoudí žádosti o výjimku uvedenou v odstavci 3 a po konzultaci s dotčenými stranami přijme rozhodnutí.

5. Kritéria uvedená v odstavci 3 zahrnují:

a)	určité typy letadel, jejichž výroba končí;

b)	určité typy letadel, které jsou vyráběny v omezeném počtu;

c)	nepřiměřené náklady na přepracování.

Článek 15

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4, čl. 5 odst. 1 a 2 a čl. 7 odst. 1 se použijí ode dne 13. prosince 2013.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. listopadu 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 26.

(2) Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 1.

(3) Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 20.

(4) Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1.

PŘÍLOHA I

Požadavky na výkonnost podle čl. 4 odst. 3

1. Požadavky na přehledová data

1.1

Všechny řetězce v rámci přehledu uvedené v čl. 4 odst. 3 poskytují přinejmenším tato přehledová data:

a)	dvojrozměrná data o poloze (horizontální poloha letadla);

stav přehledových dat:

—	kooperativní/nekooperativní/kombinovaná,

—	pasivní nebo nepasivní,

—	doba platnosti dvojrozměrných dat o poloze.

1.2

Kromě toho všechny řetězce v rámci kooperativního přehledu uvedené v čl. 4 odst. 3 poskytují přinejmenším tato přehledová data:

a)	data o vertikální poloze (založená na tlakové nadmořské výšce přijaté z letadla);

b)	data o provozní identifikaci (totožnost letadla přijatá z letadla, jako je identifikace letadla a/nebo kód módu A);

doplňkové ukazatele:

—	nouzové ukazatele (tj. protiprávní čin, ztráta spojení a všeobecný stav nouze),

—	speciální ukazatel polohy;

d)	stav přehledových dat (doba platnosti dat o vertikální poloze).

2. Požadavky na výkonnost přehledových dat

2.1

Poskytovatelé letových navigačních služeb stanoví požadavky na výkonnost z hlediska přesnosti, dostupnosti, integrity, kontinuity a včasnosti přehledových dat, jež jsou poskytována systémy uvedenými v čl. 4 odst. 3 a jež slouží k zajištění funkčnosti používaných přehledových aplikací.

2.2

Hodnocení přesnosti horizontální polohy zajišťované systémy uvedenými v čl. 4 odst. 3 zahrnuje přinejmenším posouzení chyby horizontální polohy.

2.3

Poskytovatelé letových navigačních služeb ověří splnění požadavků na výkonnost definovaných v souladu s body 2.1 a 2.2.

2.4

Ověření souladu se provádí na základě přehledových dat poskytnutých na výstupu řetězce v rámci přehledu uživatelům přehledových dat.

PŘÍLOHA II

Část A: Schopnosti odpovídače sekundárního přehledového radaru podle čl. 4 odst. 3, čl. 5 odst. 4 písm. a) a 5 písm. a), čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 1 a 2

Minimální schopností odpovídače sekundárního přehledového radaru je mód S úrovně 2s, certifikovaný v souladu s odstavci 2.1.5.1.2, 2.1.5.1.7 a 3.1.2.10 přílohy 10 svazku IV Chicagské úmluvy (4. vydání, včetně všech změn až do č. 85).

Každý zavedený registr odpovídače je v souladu s odpovídajícím oddílem dokumentu ICAO č. 9871 (2. vydání).

Odpovídači se zpřístupní tyto položky dat, které odpovídač vysílá prostřednictvím protokolu módu S a v souladu s formáty stanovenými v dokumentu ICAO č. 9871 (2. vydání):

a)	ICAO 24bitová adresa letadla;

b)	kód módu A;

c)	tlaková nadmořská výška;

d)	charakter letu (na zemi nebo ve vzduchu);

zpráva o možnosti použití datového spoje;

—	schopnost palubního protisrážkového systému (ACAS),

—	schopnost funkce specifických služeb módu S,

—	schopnost identifikace letadla,

—	schopnost dotazovacího signálu,

—	schopnost přehledových identifikátorů,

—	zpráva o možnosti využití pozemní stanice typu Comm-B (GICB) pro běžné použití (indikace změny),

—	číslo verze podsítě módu S;

f)	zpráva o možnosti využití GICB pro běžné použití;

g)	identifikace letadla;

h)	speciální polohový identifikační impuls (SPI);

i)	nouzový stav (všeobecný stav nouze, ztráta spojení, protiprávní čin) včetně využívání specifických kódů módu A k označení různých nouzových stavů;

j)	aktivní rady k vyhnutí v rámci ACAS, je-li letadlo vybaveno provozním výstražným protisrážkovým systémem II (TCAS II).

Odpovídači lze zpřístupnit i jiné položky dat.

Položky dat uvedené v odstavci 4 jsou vysílány odpovídačem prostřednictvím protokolu módu S, pouze pokud proces certifikace letadla a vybavení zahrnuje vysílání těchto položek dat prostřednictvím protokolu módu S.

Kontinuita funkce odpovídače podporujícího protokol módu S je 2.10-4 za letovou hodinu nebo menší (tj. střední doba mezi selháními je 5 000 letových hodin nebo delší).

Část B: Schopnosti odpovídače sekundárního přehledového radaru podle čl. 4 odst. 3, čl. 5 odst. 4 písm. b), 5 písm. b) a 7, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 3

Minimální schopností odpovídače sekundárního přehledového radaru je mód S úrovně 2es, certifikovaný v souladu s odstavci 2.1.5.1.2, 2.1.5.1.6, 2.1.5.1.7 a 3.1.2.10 přílohy10 svazku IV Chicagské úmluvy (4. vydání, včetně všech změn až do č. 85).

Každý zavedený registr odpovídače je v souladu s odpovídajícím oddílem dokumentu ICAO č. 9871 (2. vydání).

Odpovídači se zpřístupní tyto položky dat, které odpovídač vysílá prostřednictvím verze 2 protokolu ADS-B rozšířeného dotazovacího signálu (ES) v souladu s formáty stanovenými v dokumentu ICAO č. 9871 (2. vydání):

a)	ICAO 24bitová adresa letadla;

b)	identifikace letadla;

c)	kód módu A;

d)	speciální polohový identifikační impuls (SPI) za použití téhož zdroje jako u stejného parametru uvedeného v části A;

e)	nouzový stav (všeobecný stav nouze, ztráta spojení, protiprávní čin) za použití téhož zdroje jako u stejného parametru uvedeného v části A;

f)	číslo verze ADS-B (rovné 2);

g)	kategorie vysílače ADS-B;

h)	geodetická horizontální poloha v souladu se zeměpisnou šířkou a délkou podle revize Světového geodetického systému z roku 1984 (WGS84), a to ve vzduchu i na zemi;

i)	kvalitativní ukazatel geodetické horizontální polohy (odpovídající hranici omezení integrity (NIC), kategorii přesnosti navigace pro polohu (NACp) 95 %, úrovni integrity zdroje (SIL) a úrovni zabezpečení návrhu systému (SDA);

j)	tlaková nadmořská výška za použití téhož zdroje jako u stejného parametru uvedeného v části A;

k)	geometrická nadmořská výška v souladu s revizí Světového geodetického systému z roku 1984 (WGS84), poskytnutá navíc a zakódovaná jako rozdíl oproti tlakové nadmořské výšce;

l)	geometrická vertikální přesnost (GVA);

m)	rychlost nad zemí, a to jak ve vzduchu (východozápadní a severojižní vzdušná rychlost nad zemí), tak na zemi (pozemní kurz/vodorovná projekce a pozemní pohyb);

n)	kvalitativní ukazatel rychlosti odpovídající kategorie přesnosti navigace pro rychlost (NACv);

o)	kódovaná délka a šířka letadla;

p)	vyosení antény globálního družicového navigačního systému (GNSS);

vertikální rychlost: barometrická vertikální rychlost za použití téhož zdroje jako u stejného parametru uvedeného v bodě 2 písm. g) části C, kdy je letadlo tuto položku údajů povinno a schopno vysílat prostřednictvím protokolu módu S, nebo vertikální rychlost v globálním družicovém navigačním systému (GNSS);

r)	nadmořská výška zvolená na ovládacím panelu módu/bloku systému řízení letu (MCP/FCU) za použití téhož zdroje jako u stejného parametru uvedeného v části C, kdy je letadlo tuto položku údajů povinno a schopno vysílat prostřednictvím protokolu módu S;

s)	nastavení barometrického tlaku (po odečtení 800 hektopascalů) za použití téhož zdroje jako u stejného parametru uvedeného v části C, kdy je letadlo tuto položku údajů povinno a schopno vysílat prostřednictvím protokolu módu S;

t)	aktivní rady k vyhnutí v rámci ACAS, je-li letadlo vybaveno provozním výstražným protisrážkovým systémem II (TCAS II), za použití téhož zdroje jako u stejného parametru uvedeného v části A.

Položky přehledových dat (položky dat uvedené v bodě 3 písm. h), k) a m)) a položky dat jejich kvalitativních ukazatelů (položky dat uvedené v bodě 3 písm. i), l) a n)) musí být odpovídači poskytnuty na tomtéž fyzickém rozhraní.

Zdroj dat propojený s odpovídačem a poskytující položky dat uvedené v bodě 3 písm. h) a i) musí splňovat tyto požadavky na integritu dat:

a)	úroveň integrity zdroje (SIL, vyjádřená ve vztahu k NIC) horizontální polohy (položka dat uvedená v bodě 3 písm. h)) musí být 10-7 za letovou hodinu nebo menší;

b)	doba integrity horizontální polohy (položka dat uvedená v bodě 3 písm. h)) potřebná k výstraze (vedoucí ke změně kvalitativního ukazatele NIC), je-li k dosažení úrovně integrity zdroje horizontální polohy nutné palubní monitorování, musí být 10 sekund nebo kratší.

Primární zdroj dat poskytující položky dat uvedené v bodě 3 písm. h) a i) musí být alespoň kompatibilní s přijímači GNSS, které provádějí autonomní monitorování integrity přijímače (RAIM) a odhalování a vylučování závad (FDE) spolu s výstupem odpovídajících informací o stavu měření, jakož i s indikací hranice omezení integrity a hranice přesnosti 95 %.

Úroveň integrity systému u zdrojů dat poskytujících položky dat uvedené v bodě 3 písm. f), g) a k) až p) musí být 10-5 za letovou hodinu nebo menší.

Informace kvalitativních ukazatelů (NIC, NACp, SIL, SDA, NACv a GVA) (položky dat uvedené v bodě 3 písm. i), l) a n)) vyjadřují skutečnou výkonnost zvolených zdrojů dat platných v době platnosti měření položek dat (uvedených v bodě 3 písm. h), k) a m)).

Pokud jde o zpracování položek dat uvedených v bodě 3 písm. a) až t), úroveň integrity systému odpovídače u protokolu ADS-B rozšířeného dotazovacího signálu, včetně veškeré avioniky, která je s odpovídačem propojena, musí být 10-5 za letovou hodinu nebo menší.

10.

Celková doba odezvy dat o horizontální poloze (položky dat uvedené v bodě 3 písm. h) a i)) musí být 1,5 sekundy nebo kratší v 95 % všech vysílání.

11.

Nekompenzovaná doba odezvy dat o horizontální poloze (položka dat uvedená v bodě 3 písm. h)) musí být 0,6 sekundy nebo kratší v 95 % případů a musí být 1,0 sekundy nebo kratší v 99,9 % všech vysílání.

12.

Celková doba odezvy položek dat o traťové rychlosti (položky dat uvedené v bodě 3 písm. m) a n)) musí být 1,5 sekundy nebo kratší v 95 % všech vysílání.

13.

Pokud je odpovídač nastaven na používání kódu viditelnosti 1000 módu A, musí být vysílání kódových informací módu A prostřednictvím protokolu ADS-B rozšířeného dotazovacího signálu zakázáno.

14.

Odpovídači lze zpřístupnit i jiné položky dat.

15.

S výjimkou formátů vyhrazených pro vojsko jsou položky dat uvedené v odstavci 14 vysílány odpovídačem prostřednictvím protokolu ADS-B rozšířeného dotazovacího signálu, pouze pokud proces certifikace letadla a vybavení zahrnuje vysílání těchto položek dat prostřednictvím protokolu ADS-B rozšířeného dotazovacího signálu.

16.

Kontinuita funkce odpovídače podporujícího protokol ADS-B je 2.10-4 za letovou hodinu nebo menší (tj. střední doba mezi selháními je 5 000 letových hodin nebo delší).

Část C: Schopnost odpovídače sekundárního přehledového radaru s ohledem na další přehledová data podle čl. 4 odst. 3, čl. 5 odst. 4 písm. c) a 5 písm. c), čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 3 a čl. 14 odst. 1

Každý zavedený registr odpovídače je v souladu s odpovídajícím oddílem dokumentu ICAO č. 9871 (2. vydání).

Odpovídači se zpřístupní tyto položky dat, které odpovídač vysílá na žádost pozemního řetězce v rámci přehledu prostřednictvím protokolu módu S a v souladu s formáty stanovenými v dokumentu ICAO č. 9871 (2. vydání):

a)	nadmořská výška zvolená na MCP/FCU;

b)	úhel příčného náklonu;

c)	traťová úhlová rychlost;

d)	traťová rychlost;

e)	magnetický kurz;

f)	indikovaná rychlost letu (IAS) nebo Machovo číslo;

g)	vertikální rychlost (barometrická nebo baroinerciální);

h)	nastavení barometrického tlaku (po odečtení 800 hektopascalů);

i)	rychlost změny traťového úhlu nebo pravá vzdušná rychlost letu, není-li rychlost změny traťového úhlu k dispozici.

Odpovídači lze zpřístupnit i jiné položky dat.

Položky dat uvedené v odstavci 3 jsou vysílány odpovídačem prostřednictvím protokolu módu S, pouze pokud proces certifikace letadla a vybavení zahrnuje vysílání těchto položek dat prostřednictvím protokolu módu S.

PŘÍLOHA III

Požadavky na výměnu přehledových dat podle čl. 5 odst. 1

Přehledová data vyměňovaná mezi systémy uvedenými v čl. 2 odst. 1 písm. b) a c) podléhají formátu dat, na němž se dotyčné strany dohodnou.

Přehledová data předávaná ze systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) a c) jiným poskytovatelům letových navigačních služeb musí umožnit:

a)	určení zdroje dat;

b)	určení typu dat.

Přehledová data předávaná ze systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) a c) jiným poskytovatelům letových navigačních služeb musí být opatřena časovým údajem a vyjádřena v koordinovaném světovém čase (UTC).

PŘÍLOHA IV

Požadavky na stanovení formálních ujednání podle čl. 5 odst. 2

Formální ujednání mezi poskytovateli letových navigačních služeb pro výměnu přehledových dat obsahují přinejmenším tyto položky:

a)	strany ujednání;

b)	dobu platnosti ujednání;

c)	oblast působnosti přehledových dat;

d)	zdroje přehledových dat;

e)	formát výměny přehledových dat;

f)	komunikační prostředky používané k výměně přehledových dat;

g)	služební místo dodání přehledových dat;

požadavky na kvalitu přehledových dat z hlediska:

—	ukazatelů nebo parametrů výkonnosti používaných ke sledování kvality přehledových dat,

—	metod a nástrojů používaných k měření kvality přehledových dat,

—	četnosti měření kvality přehledových dat,

—	postupů podávání zpráv o kvalitě dat,

—	přijatelného rozpětí hodnot u každého ukazatele výkonnosti, jež je vymezeno spolu s postupem uplatňovaným v případě, že hodnota se pohybuje mimo vymezené rozpětí,

—	určení strany odpovědné za kontrolu a zajištění toho, že požadavky na kvalitu jsou splněny;

dohodnuté úrovně služeb z hlediska:

—	doby dostupnosti,

—	kontinuity,

—	integrity,

—	intervalů mezi poruchami,

—	doby odezvy při výpadcích,

—	postupů pro plánování a provádění preventivní údržby;

j)	postupy uspořádání změn;

k)	ujednání o podávání zpráv týkajících se výkonnosti a dostupnosti včetně nepředvídaných výpadků;

l)	ujednání týkající se uspořádání a koordinace;

m)	ujednání týkající se zabezpečení pozemního řetězce v rámci přehledu a oznamování.

PŘÍLOHA V

Požadavky na posouzení úrovně výkonnosti řetězců v rámci přehledu podle čl. 7 odst. 1

Posouzení úrovně průběžné výkonnosti systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) se provádí v té části vzdušného prostoru, v níž dochází k odpovídajícímu poskytování přehledových služeb pomocí těchto systémů.

Poskytovatelé letových navigačních služeb systém a jeho složky pravidelně kontrolují a vytvářejí a prosazují režim potvrzování výkonnosti. Periodicita je předmětem dohody s vnitrostátním dozorovým orgánem s přihlédnutím ke zvláštnostem systému a jeho složek.

Před provedením úpravy organizace vzdušného prostoru se systémy uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) ověří s cílem zkontrolovat, zda v nové části provozu nadále splňují požadovanou výkonnost.

PŘÍLOHA VI

Požadavky podle článku 9

Požadavky na výkonnost uvedené v článku 4.

Požadavky na interoperabilitu uvedené v čl. 5 odst. 2, 3 a 7.

Požadavky na ochranu spektra uvedené v článku 6.

Požadavky na související postupy uvedené v článku 7.

Požadavek na státní letadla uvedený v čl. 8 odst. 5.

Dodatečné požadavky uvedené v čl. 12 odst. 3.

Požadavky na výměnu přehledových dat stanovené v bodě 3 přílohy III.

PŘÍLOHA VII

Požadavky na posouzení shody složek uvedených v článku 10 nebo vhodnosti těchto složek k používání

Výrobce řídí činnosti spojené s posouzením shody, přičemž zejména:

a)	určuje vhodné zkušební prostředí;

b)	ověřuje, zda jsou v plánu zkoušek popsány složky ve zkušebním prostředí;

c)	ověřuje, zda plán zkoušek zahrnuje všechny příslušné požadavky;

d)	zajistí soulad a kvalitu technické dokumentace a plánu zkoušek;

e)	plánuje organizaci zkoušek, pracovníky, instalaci a konfiguraci zkušební platformy;

f)	provádí kontroly a zkoušky uvedené v plánu zkoušek;

g)	vypracovává zprávu, ve které jsou předloženy výsledky kontrol a zkoušek.

Výrobce zajistí, aby složky uvedené v článku 10, jež jsou začleněny do zkušebního prostředí, splňovaly příslušné požadavky tohoto nařízení.

PŘÍLOHA VIII

Podmínky podle čl. 11 odst. 1 a 2

Poskytovatel letových navigačních služeb musí zajistit, aby pracovníci podílející se na postupech ověření prováděli kontroly na co nejvyšší úrovni odborné důvěryhodnosti a technické způsobilosti a aby nebyli vystaveni žádnému tlaku ani podnětům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich rozhodování nebo výsledky jejich kontrol, především ze strany osob nebo skupin osob, které mají na výsledcích kontrol zájem.

Poskytovatel letových navigačních služeb musí zajistit, aby pracovníci podílející se na postupech ověření měli přístup k vybavení, které jim umožňuje řádně provádět požadované kontroly.

Poskytovatel letových navigačních služeb musí zajistit, aby pracovníci podílející se na postupech ověření absolvovali důkladný technický a odborný výcvik, měli dostatečné znalosti o požadavcích na ověření, která mají provádět, odpovídající zkušenosti s těmito činnostmi a schopnosti nezbytné k vypracování prohlášení, záznamů a zpráv, které dokazují, že ověření bylo provedeno.

Poskytovatel letových navigačních služeb musí zajistit, aby pracovníci podílející se na postupech ověření byli schopni provádět kontroly nestranně. Odměňování těchto pracovníků nesmí záviset na počtu provedených kontrol ani na výsledcích těchto kontrol.

PŘÍLOHA IX

Část A: Požadavky na ověření systémů podle čl. 11 odst. 1

Ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) musí prokázat shodu těchto systémů s požadavky tohoto nařízení na interoperabilitu, výkonnost a bezpečnost ve zkušebním prostředí, které odráží provozní situaci těchto systémů.

Ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) se provádí v souladu s vhodnými a uznávanými zkušebními postupy.

Zkušební nástroje použité pro ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) musí mít vhodné funkce.

Ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) musí vést k vytvoření prvků technické dokumentace, které jsou požadovány v bodě 3 přílohy IV nařízení (ES) č. 552/2004, včetně těchto prvků:

a)	popisu provedení;

b)	zprávy o kontrolách a zkouškách provedených před uvedením systému do provozu.

Poskytovatel letových navigačních služeb řídí činnosti týkající se ověřování, přičemž zejména:

a)	určuje vhodné provozní a technické zkušební prostředí, které odráží provozní prostředí;

b)	ověřuje, zda plán zkoušek popisuje začlenění systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) do provozního a technického zkušebního prostředí;

c)	ověřuje, zda plán zkoušek zahrnuje všechny požadavky tohoto nařízení na interoperabilitu, výkonnost a bezpečnost;

d)	zajistí soulad a kvalitu technické dokumentace a plánu zkoušek;

e)	plánuje organizaci zkoušek, pracovníky, instalaci a konfiguraci zkušební platformy;

f)	provádí kontroly a zkoušky uvedené v plánu zkoušek;

g)	vypracovává zprávu, ve které jsou předloženy výsledky kontrol a zkoušek.

Po uspokojivém dokončení ověření shody poskytovatelé letových navigačních služeb vypracují prohlášení ES o ověření systému a předloží je vnitrostátnímu dozorovému orgánu spolu s technickou dokumentací, jak požaduje článek 6 nařízení (ES) č. 552/2004.

Část B: Požadavky na ověření systémů podle čl. 11 odst. 2

Ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) se provádí v souladu s vhodnými a uznávanými zkušebními postupy.

Zkušební nástroje použité pro ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) musí mít vhodné funkce.

a)	popisu provedení;

b)	zprávy o kontrolách a zkouškách provedených před uvedením systému do provozu.

Oznámený subjekt řídí činnosti spojené s ověřením, přičemž zejména:

a)	ověřuje, zda plán zkoušek popisuje začlenění systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) do provozního a technického zkušebního prostředí;

b)	ověřuje, zda plán zkoušek zahrnuje všechny požadavky tohoto nařízení na interoperabilitu, výkonnost a bezpečnost;

c)	zajistí soulad a kvalitu technické dokumentace a plánu zkoušek;

d)	plánuje organizaci zkoušek, pracovníky, instalaci a konfiguraci zkušební platformy;

e)	provádí kontroly a zkoušky uvedené v plánu zkoušek;

f)	vypracovává zprávu, ve které jsou předloženy výsledky kontrol a zkoušek.

Oznámený subjekt zajistí, aby systémy uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d), které jsou provozovány v provozním zkušebním prostředí, splňovaly požadavky tohoto nařízení na interoperabilitu, výkonnost a bezpečnost.

Po uspokojivém dokončení úkolů spojených s ověřením oznámený subjekt vypracuje k úkolům, které provedl, osvědčení o shodě.

23.11.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 305/53

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1208/2011

ze dne 22. listopadu 2011,

kterým se mění a opravuje nařízení (ES) č. 288/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podporu Společenství na poskytování ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce, zeleniny a banánů dětem ve vzdělávacích zařízeních v rámci projektu „Ovoce do škol“

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1), a zejména na článek 103h písm. f) ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	S ohledem na zkušenosti získané při řízení projektu „Ovoce do škol“ zavedeného podle článku 103ga nařízení (ES) č. 1234/2007 a pro usnadnění jeho provádění je nezbytné objasnit a zjednodušit řadu ustanovení nařízení Komise (ES) č. 288/2009 (2).

(2)

Ustanovení čl. 103ga odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 vyžaduje, aby členské státy přijaly doprovodná opatření, jež jsou nezbytná pro zajištění účinnosti projektu. V případě projektu „Ovoce do škol“ nejsou doprovodná opatření předmětem podpory Unie. Proto je nutné taková opatření přesněji odlišovat od opatření v oblasti komunikace, která jsou způsobilá pro podporu Unie.

(3)

Ustanovení čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 288/2009 stanoví seznam nákladů, které jsou způsobilé pro podporu Unie. Aby se zajistilo řádné finanční řízení a kontrola výdajů, je nutné jasněji stanovit, které náklady jsou způsobilé pro podporu Unie. K zajištění účinnosti projektu je vhodné stanovit, že personální náklady by neměly být předmětem podpory Unie s výjimkou některých personálních nákladů, které jsou přímo spojené s prováděním projektu.

(4)

Zkušenosti ukázaly, že podrobná pravidla týkající se žádostí o podporu a výplata podpory stanovená v nařízení (ES) č. 288/2009 se obtížně uplatňují, pokud jde o subjekty, které by mohly vykonávat úkoly v oblasti sledování, hodnocení a komunikace v rámci projektu „Ovoce do škol“, pokud tyto subjekty produkty rovněž nedodávají. Je proto nezbytné vyjasnit podmínky, za nichž by měla být poskytována podpora, pokud jde o činnosti v oblasti sledování, hodnocení a komunikace.

(5)

Aby se omezily požadavky na kontroly, pokud jde o žadatele o podporu, kteří jsou výhradně odpovědni za plnění úkolů v oblasti sledování, hodnocení a komunikace, měla by být pravidla týkající se kontrol zjednodušena. Z důvodu zvláštní povahy těchto úkolů je vhodné osvobodit je od kontrol na místě a podrobit je pouze úplným správním kontrolám.

(6)

V čl. 3 odst. 5 druhé větě nařízení (ES) č. 288/2009 je nesoulad v jazykových verzích, pokud jde o provádění projektu „Ovoce do škol“ členskými státy. V některých jazykových verzích by mělo být vyjasněno, že pokud se členské státy rozhodnou zavést více než jeden projekt, musí vypracovat strategii pro každý takový projekt zvlášť.

(7)	Nařízení (ES) č. 288/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno a opraveno.

(8)	Pro účely programování a pro zajištění toho, že pravidla se během příslušného období nebudou měnit, je třeba uplatnit změny zavedené tímto nařízením od počátku současného období provádění projektu „Ovoce do škol“, tj. od 1. srpna 2011.

(9)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna nařízení (ES) č. 288/2009

Nařízení (ES) č. 288/2009 se mění takto:

(1)

V článku 3 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4. Členské státy ve své strategii popíší, jaká doprovodná opatření přijmou k zajištění úspěšného provádění svého projektu. Tato opatření musí být vzdělávací a musí být zaměřena na zlepšení znalostí cílové skupiny o problematice ovoce a zeleniny nebo o zdravých stravovacích návycích a mohou zahrnovat učitele a rodiče.“

(2)

Článek 5 se mění takto:

(a)

Odstavec 1 se mění takto:

první pododstavec se nahrazuje tímto:

„Pro podporu Unie podle článku 103ga nařízení (ES) č. 1234/2007 jsou způsobilé následující náklady:

a)	náklady na ovoce a zeleninu a výrobky z ovoce, zeleniny a banánů poskytované v rámci projektu „Ovoce do škol“ a dodávané do vzdělávacího zařízení;

související náklady, což jsou náklady, které přímo souvisejí s prováděním projektu „Ovoce do škol“ a které zahrnují pouze:

i)	náklady na nákup, pronájem a leasing vybavení, pokud je uvedeno ve strategii;

ii)	náklady na činnosti týkající se sledování a hodnocení podle článku 12, které přímo souvisejí s projektem „Ovoce do škol“;

iii)

náklady na komunikaci, které přímo souvisejí s informováním širší veřejnosti o projektu „Ovoce do škol“ a které zahrnují plakát uvedený v čl. 14 odst. 1; tyto náklady mohou rovněž zahrnovat jedno nebo více z následujících opatření a činností týkajících se komunikace:

—	informační kampaně prostřednictvím vysílání, elektronické komunikace, novin a podobných komunikačních prostředků,

—	informační setkání, konference, semináře a workshopy zaměřené na informování širší veřejnosti o projektu a podobných událostech,

—	informační a propagační materiály, jako jsou dopisy, letáky, brožury, upomínkové předměty a podobně.“

ii)

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Daň z přidané hodnoty (DPH) a výdaje spojené s personálními náklady nejsou způsobilé pro podporu Unie podle článku 103ga nařízení (ES) č. 1234/2007 s výjimkou personálních nákladů, které jsou součástí nákladů na činnosti uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, pokud tyto činnosti jsou zajišťovány externě.“

Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Celková částka na náklady podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b) bodu iii) představuje pevnou částku a nepřesáhne maximální hranici představující nejvýše 5 % celkové výše podpory Unie poskytnuté dotčenému členskému státu po jejím konečném přidělení podle čl. 4 odst. 4.

Celková částka na náklady podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b) bodů i) a ii) nepřesáhne 10 % celkové výše podpory Unie poskytnuté dotčenému členskému státu po jejím konečném přidělení podle čl. 4 odst. 4.“

(3)

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Podmínky pro schválení žadatelů o podporu

1. Schválení žadatelů o podporu je podmíněno tím, že se žadatel příslušnému orgánu písemně zaváže:

a)	používat produkty financované v rámci projektu „Ovoce do škol“ v souladu s tímto nařízením a určené ke konzumaci dětmi v jeho vzdělávacím zařízení nebo v zařízeních, pro něž o podporu žádá;

b)	využít podporu pro sledování a hodnocení projektu „Ovoce do škol“ nebo pro komunikaci v souladu s účelem projektu;

c)	vrátit jakoukoli podporu vyplacenou neprávem na dotyčná množství, pokud se zjistí, že tyto produkty nebyly distribuovány dětem uvedeným v článku 2, nebo vyplacenou na produkty, které nejsou způsobilé pro poskytování podpory podle tohoto nařízení;

d)	v případě podvodu nebo hrubé nedbalosti uhradit částku, která se rovná rozdílu mezi původně vyplacenou částkou a částkou, na kterou má žadatel nárok;

e)	na žádost příslušných orgánů předložit těmto orgánům náležité podklady;

f)	podrobit se jakékoli kontrole, o které rozhodne příslušný orgán členského státu, zejména prověření záznamů a fyzické kontrole.

2. V případě žadatelů o podporu uvedených v čl. 6 odst. 2 písm. e) bodu ii) se použijí pouze písmena b), d) a e) odstavce 1 tohoto článku.

3. Žadatelé o podporu uvedení v čl. 6 odst. 2 písm. c), d) a písm. e) bodu i) předloží dodatečný písemný závazek, že budou uchovávat záznamy o jménech a adresách školských zařízení, nebo popřípadě vzdělávacích orgánů, a o produktech a množstvích, která těmto zařízením nebo orgánům prodali nebo dodali.

4. Členské státy mohou po žadateli požadovat dodatečné písemné závazky.“

(4)	Článek 8 se zrušuje.

(5)

Článek 10 se mění takto:

(a)

Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Žádosti o podporu se podávají způsobem, který určí příslušný orgán členského státu.

Žádosti o podporu podané žadateli uvedenými v čl. 6 odst. 2 písm. a) až d) a v písm. e) bodu i) obsahují alespoň tyto informace:

a)	množství distribuovaných produktů;

b)	název a adresu nebo identifikační číslo vzdělávacího zařízení nebo vzdělávacího orgánu, kterého se informace uvedená v písm. a) tohoto odstavce týká;

c)	počet dětí v příslušném vzdělávacím zařízení patřících do cílové skupiny uvedené ve strategii členského státu;

d)	podklady, které určí členský stát.“

(b)	V odstavci 3 se doplňuje nová věta, která zní: „V případě žádostí o podporu je lhůta pro hodnotící zprávu vypracovanou v souladu s článkem 12 poslední den prvního měsíce následujícího po ukončení lhůty pro hodnocení podle čl. 12 odst. 2.“

(c)	V odstavci 4 se první věta nahrazuje tímto: „Částky uvedené v žádosti musí být podloženy příslušnými doklady, které jsou uchovávány k dispozici příslušným orgánům.“

(6)

Článek 11 se mění takto:

(a)	V odstavci 1 se úvodní věta nahrazuje tímto: „Pokud jde o žadatele o podporu uvedené v čl. 6 odst. 2) písm. a) až d) a písm. e) bodu i), podpora se vyplácí pouze:“

(b)	Vkládá se nový odstavec 1a, který zní: „1a. Pokud jde o žadatele o podporu uvedené v čl. 6 odst. 2) písm. e) bodu ii), podpora se vyplácí pouze na základě dodání příslušného zboží nebo služeb a po předložení souvisejících dokladů, jak požadují příslušné orgány členských států.“

(c)	V odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „V případě překročení lhůty stanovené v čl. 10 odst. 3 o dva měsíce se podpora dále snižuje o 1 % za každý další den.“

(7)

V článku 12 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Členské státy hodnotí provádění svého projektu „Ovoce do škol“ a posuzují jeho účinnost. Za prováděcí období od 1. srpna 2010 do 31. července 2011 oznámí členské státy výsledky svého hodnocení Komisi do 29. února 2012. Za následná prováděcí období členské státy do konce února každého pátého roku následujícím po 29. únoru 2012 předloží Komisi hodnotící zprávu za předchozí pětileté prováděcí období.“

(8)

Článek 13 se mění takto:

(a)

Odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1. Členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění dodržování tohoto nařízení. Tato opatření zahrnují úplnou správní kontrolu všech žádostí o podporu.

2. V případech, kdy žadatel o podporu uvedený v čl. 6 odst. 2 písm. a) až d) a v písm. e) bodu i) žádá o podporu, správní kontroly zahrnují kontrolu podkladů určených členskými státy, které se týkají dodávání produktů. Správní kontroly jsou doplněny kontrolami na místě, které se zejména vztahují na:

a)	záznamy uvedené v článku 7, včetně finančních záznamů, jako jsou nákupní a prodejní faktury a výpisy z bankovních účtů;

b)	používání subvencovaných produktů v souladu s tímto nařízením, zejména existují-li důvody domnívat se, že došlo k nějaké nesrovnalosti.“

(b)	Vkládá se nový odstavec 2a, který zní: „2a. V případech, kdy žadatel uvedený v čl. 6 odst. 2 písm. e) bodě ii) žádá o podporu, správní kontroly zahrnují kontrolu dodání zboží a služeb a věcné správnosti uvedených výdajů.“

(c)

V odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Celkový počet kontrol na místě provedených v souvislosti s každým obdobím trvajícím od 1. srpna do 31. července pokrývá nejméně 5 % podpory poskytnuté na celostátní úrovni a nejméně 5 % všech žadatelů uvedených v čl. 6 odst. 2 písm. a) až d) a písm. e) bodě i).“

(d)	V odstavci 6 první větě se odkaz na písmeno e) nahrazuje odkazem na čl. 6 odst. 2 písm. e) bod i).

(9)

Článek 14 se mění takto:

(a)	Odstavec 2 se nahrazuje tímto: „2. Pokud se členské státy rozhodnou plakát uvedený v odstavci 1 nepoužít, musí ve své strategii jasně vysvětlit, jak budou veřejnost o finančním příspěvku Evropské unie na svůj projekt informovat.“;

(b)

Vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Internetové stránky nebo jakýkoli jiný nástroj pro komunikaci o projektu „Ovoce do škol“ v členském státu uvedený v čl. 5 odst. 1 písm. b) bodě iii) musí v každém případě obsahovat evropskou vlajku a zmínku o evropském projektu „Ovoce do škol“ a finanční podpoře Evropské unie.“

(10)

V čl. 15 odst. 1 druhém pododstavci se písmena a) a b) nahrazují tímto:

„a)	výsledky sledování, jak stanoví čl. 12 odst. 1, na e-mailovou adresu AGRI-HORT-SCHOOLFRUIT@ec.europa.eu;

b)	údaje a zjištění o kontrolách na místě provedených podle článků 13 a 16 na e-mailovou adresu AGRI-J2@ec.europa.eu.“

Článek 2

Oprava nařízení (ES) č. 288/2009

V čl. 3 odst. 5 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Pokud se rozhodnou provádět více než jeden projekt, vypracují strategii pro každý projekt zvlášť.“

Článek 3

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. srpna 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a je přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. listopadu 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 94, 8.4.2009, s. 38.

		ISSN 1977-0626 doi:10.3000/19770626.L_2011.305.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 305

České vydání	Právní předpisy	Ročník 54 23. listopadu 2011

Obsah		I Legislativní akty	Strana
		SMĚRNICE
	*	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/88/EU ze dne 16. listopadu 2011, kterou se mění směrnice 97/68/ES, pokud jde o ustanovení o motorech uvedených na trh v rámci přechodného režimu ( 1 )	1

	II Nelegislativní akty
	NAŘÍZENÍ
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1200/2011 ze dne 18. listopadu 2011 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury	6
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1201/2011 ze dne 18. listopadu 2011 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury	8
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1202/2011 ze dne 18. listopadu 2011 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury	10
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1203/2011 ze dne 18. listopadu 2011 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury	12
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1204/2011 ze dne 18. listopadu 2011 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury	14
*	Nařízení Komise (EU) č. 1205/2011 ze dne 22. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 7 ( 1 )	16
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1206/2011 ze dne 22. listopadu 2011, kterým se stanoví požadavky na identifikaci letadla pro účely přehledu v jednotném evropském nebi ( 1 )	23
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1207/2011 ze dne 22. listopadu 2011, kterým se stanoví požadavky na výkonnost a interoperabilitu přehledu v jednotném evropském nebi ( 1 )	35
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1208/2011 ze dne 22. listopadu 2011, kterým se mění a opravuje nařízení (ES) č. 288/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podporu Společenství na poskytování ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce, zeleniny a banánů dětem ve vzdělávacích zařízeních v rámci projektu Ovoce do škol	53
	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1209/2011 ze dne 22. listopadu 2011 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	57

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	AL	51,9
	MA	44,2
	MK	57,4
	TR	87,5
	ZZ	60,3
0707 00 05	AL	64,0
	EG	188,1
	TR	93,5
	ZZ	115,2
0709 90 70	MA	42,4
	TR	132,9
	ZZ	87,7
0805 20 10	MA	73,5
	ZA	65,5
	ZZ	69,5
0805 20 30 , 0805 20 50 , 0805 20 70 , 0805 20 90	HR	41,7
	IL	72,8
	JM	134,1
	MA	53,5
	TR	80,2
	UY	42,7
	ZA	62,9
	ZZ	69,7
0805 50 10	TR	57,4
0805 50 10	ZZ	57,4
0808 10 80	CA	110,8
	CL	90,0
	CN	67,2
	MK	41,0
	NZ	64,9
	US	71,3
	ZA	108,1
	ZZ	79,0
0808 20 50	AR	43,9
	CN	60,4
	ZA	73,2
	ZZ	59,2

		Opravy
	*	Oprava nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik ( Úř. věst. L 209 ze dne 2.8.1997, strana 1 ) (Zvláštní vydání Úředního věstníku Evropské unie v českém jazyce, kapitola 10, svazek 1, strana 84)	59