4.11.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 287/1

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1104/2011/EU

ze dne 25. října 2011

o podmínkách přístupu k veřejné regulované službě nabízené globálním družicovým navigačním systémem vytvořeným na základě programu Galileo

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie a zejména na článek 172 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 ze dne 9. července 2008 o dalším provádění evropských programů družicové navigace (EGNOS a Galileo) (3) v příloze stanoví, že zvláštní cíle programu Galileo mají umožnit, aby signály vysílané systémem vytvořeným na základě tohoto programu mohly být využívány zejména k nabízení veřejné regulované služby („public regulated service“, dále jen „PRS“) určené pouze vládou schváleným uživatelům pro citlivé aplikace, které vyžadují účinnou kontrolu přístupu a maximální nepřetržitost služby.

(2)

Zatímco příslušná ustanovení nařízení (ES) č. 683/2008 se vztahují rovněž na služby, včetně PRS, jež jsou uvedeny v příloze uvedeného nařízení, přičemž je zohledněno vzájemné propojení systému vytvořeného na základě programu Galileo a PRS z právního, technického, provozního, finančního a vlastnického hlediska, je vhodné, aby byla příslušná pravidla ohledně uplatňování bezpečnostních předpisů opětovně uvedena pro účely tohoto rozhodnutí.

(3)	Evropský parlament a Rada opakovaně poukázaly na to, že systém vytvořený na základě programu Galileo je civilním systémem pod civilní kontrolou, to znamená systémem vytvořeným podle civilních standardů na základě civilních požadavků a pod kontrolou orgánů Unie.

(4)	Program Galileo má strategický význam pro nezávislost Unie, pokud jde o družicovou navigaci, určování polohy a určování času, a je velkým přínosem, pokud jde o provádění strategie „Evropa 2020“ pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

(5)

PRS je z různých služeb nabízených evropskými systémy družicové navigace službou, která je zároveň nejvíce zabezpečená a nejvíce citlivá, a proto je velmi vhodná pro služby, u nichž musí být zajištěna vysoká odolnost a naprostá spolehlivost. Musí odběratelům zajišťovat nepřetržitost služby i v nejvážnějších krizových situacích. Důsledky porušení bezpečnostních pravidel při používání této služby nejsou omezeny na příslušného uživatele, ale potenciálně se vztahují i na jiné uživatele. Používání a řízení PRS tak spadají do společné odpovědnosti členských států za bezpečnost Unie i za jejich vlastní bezpečnost. V této souvislosti musí být přístup k PRS jasně omezený na určité kategorie uživatelů, kteří jsou pod stálou kontrolou.

(6)	Je tedy třeba definovat pravidla pro přístup k PRS a pravidla jejího řízení, zejména upřesněním obecných zásad týkajících se přístupu, funkcí různých řídicích útvarů a útvarů dohledu, podmínek spojených s výrobou přijímačů a zabezpečením a systému kontroly vývozu.

(7)

Pokud jde o obecné zásady přístupu k PRS, využívání služby musí být vzhledem k jejímu účelu a jejím charakteristikám přísně omezeno, přičemž členským státům, Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost (dále jen „ESVČ“) je zaručen volný, neomezený a nepřetržitý přístup ve všech částech světa. Navíc musí být každý členský stát schopen samostatně rozhodovat, kdo jsou oprávnění uživatelé PRS a jaká použití z toho vyplývají, včetně použití spojených s bezpečností, v souladu se společnými minimálními standardy.

(8)

S cílem podpořit v celosvětovém měřítku používání evropské technologie by mělo být možné, aby se odběrateli PRS staly některé třetí země a mezinárodní organizace prostřednictvím samostatných dohod s nimi uzavřených. Pokud jde o zabezpečené vládní aplikace v oblasti družicové navigace, měly by být podmínky, za kterých mohou třetí země a mezinárodní organizace používat PRS, stanoveny v mezinárodních dohodách, přičemž se rozumí, že dodržování bezpečnostních požadavků by mělo být za každých okolností povinné. V rámci těchto dohod by mělo být možné povolit výrobu PRS přijímačů, pokud budou stanoveny konkrétní podmínky a požadavky, jež budou přinejmenším na stejné úrovni jako podmínky a požadavky vztahující se na členské státy. Tyto dohody by však neměly zahrnovat obzvláště citlivé bezpečnostní záležitosti, jako je výroba bezpečnostních modulů.

(9)

Při sjednávání dohod se třetími zeměmi či mezinárodními organizacemi by se měl v plné míře zohledňovat význam dodržování zásad demokracie, právního státu, univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod, svobody myšlení, přesvědčení a náboženského vyznání, jakož i svobody vyjadřování a informací, lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva.

(10)

Bezpečnostní předpisy Evropské kosmické agentury by měly poskytovat přinejmenším takovou úroveň ochrany, kterou stanoví bezpečnostní předpisy stanovené v příloze rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom (4) a rozhodnutím Rady 2011/292/EU ze dne 31. března 2011 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (5).

(11)

Unie a členské státy musí udělat vše pro to, aby zajistily bezpečnost a zabezpečení systému vytvořeného na základě programu Galileo a technologie a zařízení PRS, aby se předešlo používání signálů vysílaných pro PRS neoprávněnými fyzickými nebo právnickými osobami a aby se zabránilo nepřátelskému použití PRS proti Unii a členským státům.

(12)	V tomto ohledu je důležité, aby členské státy stanovily režim sankcí použitelných v případě nedodržení povinností vyplývajících z tohoto rozhodnutí a aby zajistily uplatňování těchto sankcí. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

(13)

Pokud jde o řídicí orgány a orgány dohledu, ukazuje se, že řešení spočívající v tom, že odběratelé PRS určí „příslušný orgán PRS“ odpovědný za řízení svých uživatelů a dohled nad nimi, je nejlepší pro zajištění účinného řízení užívání PRS, přičemž usnadňuje vztahy mezi různými subjekty pověřenými bezpečností a zaručuje trvalý dohled nad uživateli, a to především uživateli vnitrostátními, v souladu se společnými minimálními standardy. Je však zapotřebí jisté míry flexibility, aby se členským státům umožnilo účinným způsobem rozdělit povinnosti.

(14)

V rámci provádění tohoto rozhodnutí by mělo jakékoli zpracovávání osobních údajů probíhat v souladu s právem Unie, jak je stanoveno zejména ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (6) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (7).

(15)	Jedním z úkolů bezpečnostního střediska systému Galileo (dále jen „bezpečnostní středisko“) uvedeného v čl. 16 písm. a) bodě ii) nařízení (ES) č. 683/2008 by mělo být zajištění provozního rozhraní mezi různými subjekty pověřenými bezpečností PRS.

(16)

Rada a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku by rovněž měli hrát určitou úlohu v řízení PRS prostřednictvím uplatnění společné akce Rady 2004/552/SZBP ze dne 12. července 2004 o aspektech provozu Evropského družicového navigačního systému majících dopad na bezpečnost Evropské unie (8). Rada by také měla schvalovat mezinárodní dohody opravňující třetí země nebo mezinárodní organizace k přístupu k PRS.

(17)

Pokud jde o výrobu a zabezpečení přijímačů, bezpečnostní požadavky vyžadují, aby byl tento úkol svěřen pouze členskému státu, který určil příslušný orgán PRS, nebo podnikům usazeným na území členského státu, který určil příslušný orgán PRS. Subjekt vyrábějící přijímače musí být předem držitelem řádného povolení rady pro bezpečnostní akreditaci evropských systémů GNSS zřízené podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 912/2010 (9) (dále jen „rada pro bezpečnostní akreditaci“) a musí se řídit jejími rozhodnutími. Příslušné orgány PRS mají za úkol trvale kontrolovat jak dodržování požadavku povolení a soulad s uvedenými rozhodnutími, tak dodržování zvláštních technických požadavků vyplývajících ze společných minimálních standardů.

(18)

Členský stát, který neurčil příslušný orgán PRS, by měl v každém případě určit kontaktní místo pro řešení veškerých zaznamenaných případů škodlivé elektromagnetické interference zasahující PRS. Tímto kontaktním místem by měla být fyzická nebo právnická osoba plnící funkci místa, kam se podává hlášení, nebo adresa, kterou může Komise v případě potenciálně škodlivé elektromagnetické interference kontaktovat za účelem odstranění této interference.

(19)

Pokud jde o omezení vývozu, je třeba omezit vývoz zařízení nebo technologií a softwaru souvisejících s využíváním a vývojem PRS a s výrobou pro PRS mimo Unii, bez ohledu na to, zda se jedná o zařízení, software nebo technologii uvedené v příloze I nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití (10), pouze na třetí země, které jsou řádně oprávněny k přístupu k PRS na základě mezinárodní dohody uzavřené s Unií. Třetí země, na jejímž území je instalována referenční stanice obsahující vybavení PRS a patřící do systému vytvořeného na základě programu Galileo, by neměla být považována za odběratele PRS pouze na základě této skutečnosti.

(20)

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o společné minimální standardy v oblastech stanovených v příloze, a tuto přílohu případně aktualizovat nebo měnit tak, aby se zohlednil vývoj programu Galileo. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(21)

Vzhledem k dopadu, který by společná pravidla týkající se přístupu k PRS a výroby přijímačů PRS a bezpečnostních modulů mohla mít na bezpečnost systému vytvořeného na základě programu Galileo a na bezpečnost Unie a jejích členských států, a to jak jednotlivě, tak i společně, je nanejvýš důležité, aby tato pravidla byla v jednotlivých členských státech uplatňována jednotně. Je tedy nezbytné, aby Komise byla zmocněna přijímat podrobné požadavky, pokyny a jiná opatření, aby bylo možné uvést společné minimální standardy v účinnost. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí je nutné, aby Komisi byly svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (11).

(22)	Audity a inspekce prováděné Komisí za pomoci členských států by měly případně být prováděny obdobným způsobem, jaký stanoví příloha III část VII rozhodnutí 2011/292/EU.

(23)

Pravidla přístupu k PRS nabízené systémem vytvořeným na základě programu Galileo jsou základním předpokladem provádění PRS. Komise by měla provést analýzu toho, zda je třeba zavést zpoplatnění PRS, a to také s ohledem na třetí země a mezinárodní organizace, a podat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledku této analýzy.

(24)

Jelikož cílů tohoto rozhodnutí, tedy stanovení podmínek, za kterých mohou mít členské státy, Rada, Komise, ESVČ, agentury Unie, třetí země a mezinárodní organizace přístup k PRS, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu navrhovaného opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(25)	Jakmile bude PRS prohlášena za funkční, měly by být zavedeny mechanismy pro předávání zpráv a provádění přezkumu,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět

Toto rozhodnutí stanoví podmínky, za kterých mohou mít členské státy, Rada, Komise, ESVČ, agentury Unie, třetí země a mezinárodní organizace přístup k veřejné regulované službě („public regulated service“, dále jen „PRS“) poskytované globálním družicovým navigačním systémem vytvořeným na základě programu Galileo.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

a)	„odběrateli PRS“ členské státy, Rada, Komise a ESVČ, jakož i agentury Unie, třetí země a mezinárodní organizace, pokud byly tyto agentury, třetí země a organizace řádně oprávněny;

b)	„uživateli PRS“ fyzické nebo právnické osoby řádně oprávněné odběratelem PRS k tomu, aby vlastnily nebo používaly přijímač PRS.

Článek 3

Obecné zásady v oblasti přístupu k PRS

1. Členské státy, Rada, Komise a ESVČ mají právo na neomezený a nepřetržitý přístup k PRS po celém světě.

2. Je na rozhodnutí každého členského státu, Rady, Komise a ESVČ, zda budou PRS v rámci svých příslušných pravomocí využívat.

3. Každý členský stát, který využívá PRS, samostatně rozhodne v souladu s článkem 8 a bodem 1 podbody i) a ii) přílohy, které kategorie fyzických osob pobývajících na jeho území nebo vykonávajících úřední povinnosti v zahraničí jeho jménem a právnických osob usazených na jeho území jsou oprávněné jako uživatelé PRS a o způsobech používání PRS. Způsoby používání mohou zahrnovat použití spojené s bezpečností.

Rada, Komise a ESVČ rozhodnou v souladu s článkem 8 a bodem 1 podbody i) a ii) přílohy, které kategorie jejich pracovníků jsou oprávněny jako uživatelé PRS.

4. Agentury Unie se mohou stát odběrateli PRS pouze tehdy, je-li to nezbytné k vykonávání jejich úkolů, a za podmínek stanovených správní dohodou uzavřenou mezi Komisí a dotčenou agenturou.

5. Třetí země nebo mezinárodní organizace se mohou stát odběrateli PRS pouze tehdy, pokud uzavřou v souladu s postupem stanoveným v článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie obě tyto dohody mezi Unií a dotčenou třetí zemí nebo mezinárodní organizací:

a)	dohodu o bezpečnosti informací vymezující rámec pro výměnu a ochranu utajovaných informací, jež stanoví stupeň ochrany přinejmenším na stejné úrovni jako v členských státech;

b)	dohodu stanovující podmínky přístupu třetí země nebo mezinárodní organizace k PRS; tato dohoda by za zvláštních podmínek mohla zahrnovat výrobu přijímačů PRS, s výjimkou bezpečnostních modulů.

Článek 4

Použití bezpečnostních předpisů

1. Každý členský stát zajistí, aby jeho vnitrostátní bezpečnostní předpisy poskytovaly stupeň ochrany utajovaných informací, který je přinejmenším rovnocenný stupni zaručenému bezpečnostními předpisy stanovenými v příloze rozhodnutí 2001/844/ES, ESUO, Euratom a rozhodnutím 2011/292/EU, a aby se tyto vnitrostátní bezpečnostní předpisy vztahovaly na uživatele PRS dotčeného členského státu, na všechny fyzické osoby s bydlištěm na jeho území a na všechny právnické osoby usazené na jeho území, jež přicházejí do styku s utajovanými informacemi EU týkajícími se PRS.

2. Členské státy neprodleně informují Komisi o přijetí vnitrostátních bezpečnostních předpisů uvedených v odstavci 1.

3. Pokud se ukáže, že utajované informace EU týkající se PRS byly vyzrazeny jakékoli osobě, která není oprávněna je znát, Komise po řádné konzultaci s dotčeným členským státem:

a)	informuje původce utajovaných informací PRS;

b)	posoudí možnou škodu z hlediska zájmů Unie nebo členských států;

sdělí příslušným orgánům výsledky tohoto posouzení a poskytne doporučení k nápravě situace, přičemž příslušné orgány neprodleně informují Komisi o opatřeních, která mají v úmyslu přijmout nebo je již přijaly, včetně opatření, jejichž cílem je předejít tomu, aby se situace opakovala, jakož i o výsledcích uvedených opatření, a

d)	odpovídajícím způsobem informuje Evropský parlament a Radu o uvedených výsledcích.

Článek 5

Příslušný orgán PRS

1. Příslušný orgán PRS je určen:

a)	každým členským státem, který využívá PRS, a každým členským státem, na jehož území je usazen jakýkoli ze subjektů uvedených v čl. 7 odst. 1; v takových případech se příslušný orgán PRS zřídí na území dotčeného členského státu a tento stát o určení orgánu neprodleně uvědomí Komisi;

b)	Radou, Komisí a ESVČ, pokud využívají PRS. V takovém případě může být jako příslušný orgán PRS v souladu s odpovídajícími ujednáními určena Agentura pro evropský GNSS zřízená podle nařízení (EU) č. 912/2010 (dále jen „Agentura pro evropský GNSS“);

c)	agenturami Unie a mezinárodními organizacemi v souladu s ustanoveními dohod uvedených v čl. 3 odst. 4 a 5. V takovém případě může být jako příslušný orgán PRS určena Agentura pro evropský GNSS;

d)	třetími zeměmi v souladu s ustanoveními dohod uvedených v čl. 3 odst. 5.

2. Náklady na fungování příslušného orgánu PRS nesou odběratelé PRS, kteří tento orgán určili.

3. Členský stát, který neurčil příslušný orgán PRS podle odst. 1 písm. a), určí v každém případě kontaktní místo, jež bude v potřebné míře nápomocno při nahlašování zaznamenaných případů potenciálně škodlivé elektromagnetické interference zasahující PRS. Dotčený členský stát o určení tohoto kontaktního místa neprodleně uvědomí Komisi.

4. Příslušný orgán PRS zajistí, aby využívání PRS bylo v souladu s článkem 8 a bodem 1 přílohy a aby:

a)	pro účely řízení PRS s bezpečnostním střediskem byli uživatelé PRS sdruženi do skupin;

b)	byla určena a spravována přístupová práva k PRS každé skupiny nebo uživatele;

c)	byly od bezpečnostního střediska získány přístupové klíče k PRS a jiné související utajované informace;

d)	byly přístupové klíče k PRS a jiné související utajované informace předány uživatelům;

e)	bylo řízeno zabezpečení přijímačů a souvisejících utajovaných technologií a informací a byla posouzena rizika;

f)	bylo zřízeno kontaktní místo, jež bude v potřebné míře nápomocno při nahlašování zaznamenaných případů potenciálně škodlivé elektromagnetické interference zasahující PRS.

5. Příslušný orgán PRS členského státu zajistí, aby subjekt usazený na území tohoto členského státu mohl vyvíjet nebo vyrábět přijímače PRS nebo bezpečnostní moduly, pouze pokud tento subjekt:

a)	získal řádné povolení rady pro bezpečnostní akreditaci v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) č. 912/2010 a

b)	splňuje podmínky stanovené v rozhodnutích rady pro bezpečnostní akreditaci a v článku 8 a bodu 2 přílohy, pokud jde o vývoj a výrobu přijímačů PRS nebo bezpečnostních modulů, pokud se týkají jeho činnosti.

Veškerá povolení udělená k výrobě zařízení podle tohoto odstavce se nejméně každých pět let přezkoumají.

6. V případě vývoje nebo výroby podle odstavce 5 tohoto článku nebo v případě vývozu mimo Unii je příslušný orgán PRS dotčeného členského státu styčným bodem pro subjekty, které jsou příslušné pro omezení vývozu daného zařízení, technologie a softwaru, pokud jde o využívání a vývoj PRS a výrobu pro PRS, aby se zajistilo uplatňování ustanovení článku 9.

7. Příslušný orgán PRS je propojen s bezpečnostním střediskem v souladu s článkem 8 a bodem 4 přílohy.

8. Odstavci 4 a 7 není dotčena možnost členských států přenést určité konkrétní úkoly jejich příslušného orgánu PRS na základě vzájemného souhlasu na jiný členský stát, s výjimkou veškerých úkolů souvisejících s uplatňováním svrchovanosti nad svým územím. Úkoly uvedené v odstavcích 4 a 7, jakož i úkoly podle odstavce 5 mohou být vykonávány členskými státy společně. Dotčené členské státy neprodleně oznámí tato opatření Komisi.

9. Příslušný orgán PRS může na základě zvláštních ujednání požádat Agenturu pro evropský GNSS o technickou pomoc při vykonávání svých úkolů. Dotčené členské státy neprodleně oznámí tato ujednání Komisi.

10. Každé tři roky předkládají příslušné orgány PRS Komisi a Agentuře pro evropský GNSS zprávu o dodržování společných minimálních standardů.

11. Každé tři roky předkládá Komise za pomoci Agentury pro evropský GNSS Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dodržování společných minimálních standardů příslušnými orgány PRS a rovněž o případech vážného porušení těchto standardů.

12. Pokud příslušný orgán PRS nedodržuje společné minimální standardy stanovené v článku 8, může Komise s náležitým přihlédnutím k zásadě subsidiarity, po konzultaci s dotčeným členským státem a případně po obdržení dalších konkrétních informací vydat doporučení. Do tří měsíců od vydání doporučení dotyčný příslušný orgán PRS buď doporučení Komise splní, nebo si vyžádá či navrhne změny s cílem zajistit dodržování společných minimálních standardů a provede je po dohodě s Komisí.

Pokud dotyčný příslušný orgán PRS ani po uplynutí této lhůty tří měsíců nezajistí dodržování společných minimálních standardů, uvědomí o tom Komise Evropský parlament a Radu a navrhne příslušná opatření, která mají být přijata.

Článek 6

Úloha bezpečnostního střediska

Bezpečnostní středisko zajišťuje provozní rozhraní mezi příslušnými orgány PRS, Radou a vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku jednajícími v souladu se společnou akcí 2004/552/SZBP a kontrolními středisky. Informuje Komisi o všech událostech, které by mohly narušit řádné fungování PRS.

Článek 7

Výroba a zabezpečení přijímačů a bezpečnostních modulů

1. Členský stát může, jsou-li dodrženy požadavky uvedené v čl. 5 odst. 5, pověřit úkolem výroby přijímačů PRS nebo přidružených bezpečnostních modulů subjekty usazené na jeho území nebo na území jiného členského státu. Rada, Komise nebo ESVČ mohou výrobou přijímačů PRS nebo přidružených bezpečnostních modulů pro vlastní využití pověřit subjekty usazené na území členského státu.

2. Rada pro bezpečnostní akreditaci může kdykoli odebrat povolení, které udělila subjektu uvedenému v odstavci 1 k výrobě přijímačů PRS nebo přidružených bezpečnostní modulů, pokud nebyla dodržena opatření uvedená v čl. 5 odst. 5 písm. b).

Článek 8

Společné minimální standardy

1. Společné minimální standardy, které mají příslušné orgány PRS podle článku 5 splňovat, zahrnují oblasti uvedené v příloze.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11, pokud jde o přijetí společných minimálních standardů pro oblasti stanovené v příloze a případné změny aktualizující přílohu s cílem zohlednit vývoj programu Galileo, zejména s ohledem na vývoj po technické stránce a vývoj potřeb v oblasti bezpečnosti.

3. Na základě společných minimálních norem uvedených v odstavci 2 tohoto článku může Komise přijmout nezbytné technické požadavky, pokyny a jiná opatření. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 2.

4. Komise zajistí, aby byly učiněny kroky nezbytné pro dodržování opatření uvedených v odstavcích 2 a 3 a aby byly splněny požadavky týkající se bezpečnosti PRS, jejích uživatelů a souvisejících technologií, přičemž plně zohlední doporučení odborníků.

5. S cílem usnadnit dodržování požadavků uvedených v tomto článku Komise alespoň jednou ročně umožní setkání všech příslušných orgánů PRS.

6. Komise za pomoci členských států a Agentury pro evropský GNSS zajistí dodržování společných minimálních standardů příslušnými orgány PRS, zejména prováděním auditů či inspekcí.

Článek 9

Omezení vývozu

Vývoz zařízení, technologie a softwaru souvisejících s využíváním a vývojem PRS a výrobou pro PRS mimo Unii je povolen pouze v souladu s článkem 8 a bodem 3 přílohy a v rámci dohod uvedených v čl. 3 odst. 5 nebo v rámci dohod týkajících se podmínek umístění a fungování referenčních stanic.

Článek 10

Použitelnost společné akce 2004/552/SZBP

Toto rozhodnutí se použije, aniž jsou dotčena opatření přijatá podle společné akce 2004/552/SZBP.

Článek 11

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 5. listopadu 2011. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 12

Postupy projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor zřízený nařízením (ES) č. 683/2008. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 13

Přezkum a podávání zpráv

Nejpozději dva roky poté, co bude PRS prohlášena za funkční, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o řádném fungování a přiměřenosti pravidel stanovených pro přístup k PRS, a případně navrhne příslušné změny tohoto rozhodnutí.

Článek 14

Zvláštní pravidla pro provádění programu Galileo

Bez ohledu na ostatní ustanovení tohoto rozhodnutí je v zájmu zajištění řádného fungování systému vytvořeného na základě programu Galileo povolen přístup k technologii PRS a k vlastnictví nebo používání přijímačů PRS, jsou-li dodrženy zásady stanovené v článku 8 a v příloze, těmto subjektům:

a)	Komisi, pokud působí jako správce programu Galileo;

b)	provozovatelům systému vytvořeného na základě programu Galileo pouze pro účely dodržení kompetencí, jak je stanoveno ve zvláštním ujednání s Komisí;

c)	Agentuře pro evropský GNSS, aby mohla plnit jí svěřené úkoly, jak je stanoveno ve zvláštním ujednání s Komisí;

d)	Evropské kosmické agentuře výhradně pro účely výzkumu, vývoje a zavádění infrastruktury, jak je stanoveno ve zvláštním ujednání s Komisí.

Článek 15

Sankce

Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních ustanovení přijatých na základě tohoto rozhodnutí. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 16

Vstup v platnost a použitelnost

1. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Členské státy použijí článek 5 nejpozději 6. listopadu 2013.

Článek 17

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

Ve Štrasburku dne 25. října 2011.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předseda

M. DOWGIELEWICZ

(1) Úř. věst. C 54, 19.2.2011, s. 36.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. září 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 10. října 2011.

(3) Úř. věst. L 196, 24.7.2008, s. 1.

(4) Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1.

(5) Úř. věst. L 141, 27.5.2011, s. 17.

(6) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(7) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.

(8) Úř. věst. L 246, 20.7.2004, s. 30.

(9) Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 11.

(10) Úř. věst. L 134, 29.5.2009, s. 1.

(11) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

PŘÍLOHA

Společné minimální standardy

Společné minimální standardy pro využívání PRS zahrnují pro účely čl. 5 odst. 4 tyto oblasti:

i)	organizace skupin uživatelů PRS;

ii)	vymezení a správa přístupových práv uživatelů PRS a uživatelských skupin odběratelů PRS;

iii)	distribuce přístupových klíčů k PRS a souvisejících utajovaných informací mezi bezpečnostním střediskem a příslušnými orgány PRS;

iv)	distribuce přístupových klíčů k PRS a souvisejících utajovaných informací uživatelům;

v)	řízení bezpečnosti, včetně bezpečnostních událostí, a posouzení rizik pro přijímače PRS a související utajované technologie a informace;

vi)	hlášení zaznamenaných případů potenciálně škodlivé elektromagnetické interference zasahující PRS;

vii)	koncepce provozu a postupy pro přijímače PRS.

Společné minimální standardy pro vývoj a výrobu přijímačů PRS nebo bezpečnostních modulů zahrnují pro účely čl. 5 odst. 5 tyto oblasti:

i)	povolení uživatelského segmentu PRS;

ii)	zabezpečení přijímačů PRS a technologie PRS v průběhu výzkumu, vývoje a výroby;

iii)	integrace přijímače PRS a technologie PRS;

iv)	profil ochrany přijímačů PRS, bezpečnostních modulů a materiálu využívajícího technologii PRS.

Společné minimální standardy pro omezení vývozu zahrnují pro účely čl. 5 odst. 6 a článku 9 tyto oblasti:

i)	oprávnění odběratelé PRS;

ii)	vývoz materiálu a technologie souvisejících s PRS.

4.	Společné minimální standardy pro spojení mezi bezpečnostním střediskem a příslušnými orgány PRS zahrnují pro účely čl. 5 odst. 7 datová a hlasová spojení.

4.11.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 287/9

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1105/2011/EU

ze dne 25. října 2011

o seznamu cestovních dokladů, které opravňují držitele k překročení vnějších hranic a které mohou být opatřeny vízem, a o zavedení mechanismu pro sestavování tohoto seznamu

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Na základě čl. 17 odst. 3 písm. a) Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 (2) byla rozhodnutími SCH/Com-ex (98) 56 (3) a SCH/Com-ex (99) 14 (4) vytvořena příručka cestovních dokladů, které opravňují držitele k překročení vnějších hranic a které mohou být opatřeny vízem. Tato rozhodnutí by měla být přizpůsobena institucionálnímu a právnímu rámci Unie.

(2)

Seznam cestovních dokladů vydávaných třetími zeměmi by měl být systematicky sledován, aby tak orgány členských států příslušné pro zpracování žádostí o víza a pro provádění kontrol na hranicích měly k dispozici přesné informace o cestovních dokladech předkládaných státními příslušníky třetích zemí. Je třeba modernizovat a zefektivnit jak výměnu informací mezi členskými státy o vydávaných cestovních dokladech a o uznávání těchto cestovních dokladů členskými státy, tak i zveřejňování celého souboru těchto informací.

(3)

Seznam cestovních dokladů slouží dvěma účelům: na jedné straně umožňuje orgánům příslušným pro provádění kontrol na hranicích ověřovat, zda je daný cestovní doklad uznáván pro účely překročení vnějších hranic ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (5); na straně druhé umožňuje konzulárním pracovníkům ověřovat, zda členské státy uznávají daný cestovní doklad pro účely připojení vízového štítku.

(4)	Podle čl. 48 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (6) je třeba v rámci místní schengenské spolupráce vypracovat seznam cestovních dokladů vydávaných hostitelskou zemí, který nemusí být úplný.

(5)	Je třeba zavést mechanismus, který zajistí průběžnou aktualizaci seznamu cestovních dokladů.

(6)	Vzhledem k tomu, že v souvislosti s případným uznáváním cestovních dokladů je důležité jejich zabezpečení, měla by Komise ve spolupráci s odborníky z členských států podle potřeby poskytnout technické posouzení.

(7)	Členské státy jsou a nadále by měly zůstat příslušné pro uznávání cestovních dokladů s cílem umožnit držiteli překročení vnějších hranic a připojit vízový štítek.

(8)

Členské státy by měly oznámit svůj postoj ke všem cestovním dokladům a usilovat o harmonizaci svých postojů k různým typům cestovních dokladů. Je třeba vytvořit mechanismus, který by členské státy zavazoval k zaujetí postoje k uznávání či neuznávání cestovních dokladů, jelikož v případě, že členský stát svůj postoj k danému cestovnímu dokladu neoznámí, může jeho držitelům způsobit obtíže. Uvedený mechanismus by neměl bránit členským státům oznámit kdykoli změnu svého postoje.

(9)

Z dlouhodobého hlediska je třeba vytvořit online databázi obsahující vzory všech cestovních dokladů, aby se orgánům příslušným pro provádění kontrol na hranicích a konzulárním pracovníkům usnadnilo ověřování daných cestovních dokladů. Tato databáze by měla být průběžně aktualizována v souladu s případnými změnami dříve oznámeného uznávání či neuznávání daných cestovních dokladů členskými státy.

(10)

Komise by měla sestavit seznam známých smyšlených a kamuflážních cestovních pasů, na něž byla upozorněna členskými státy, který nemusí být úplný. Smyšlené a kamuflážní pasy na tomto seznamu by neměly podléhat uznávání či neuznávání. Držitele by totiž neměly opravňovat k překročení vnějších hranic a neměly by být opatřovány vízem.

(11)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro sestavování a aktualizaci seznamu cestovních dokladů by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (7).

(12)	Při sestavování a aktualizaci seznamu cestovních dokladů by měl být použit poradní postup, jelikož tyto akty jsou pouhým seznamem vydávaných cestovních dokladů.

(13)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (8), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A, B a C rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody (9).

(14)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (10), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A, B a C rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (11).

(15)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A, B a C rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (12).

(16)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců od přijetí tohoto rozhodnutí Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(17)

Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (13); Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(18)

Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (14); Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(19)	Pokud jde o Kypr, představuje toto rozhodnutí akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003.

(20)	Toto rozhodnutí představuje akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Tímto rozhodnutím se stanoví seznam cestovních dokladů, které opravňují držitele k překročení vnějších hranic a které mohou být opatřeny vízem (dále jen „seznam cestovních dokladů“), a mechanismus sestavování tohoto seznamu.

2. Toto rozhodnutí se vztahuje na cestovní doklady, jako je národní pas (cestovní, diplomatický, služební/úřední nebo zvláštní pas), náhradní cestovní doklad, cestovní doklad pro uprchlíky nebo osoby bez státní příslušnosti, cestovní doklad vydávaný mezinárodními organizacemi nebo laissez-passer.

3. Tímto rozhodnutím není dotčena pravomoc členských států uznávat cestovní doklady.

Článek 2

Sestavení seznamu cestovních dokladů

1. Komise vypracuje seznam cestovních dokladů ve spolupráci se členskými státy na základě informací shromážděných v rámci místní schengenské spolupráce ve smyslu čl. 48 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 810/2009.

2. Seznam cestovních dokladů se vypracuje poradním postupem podle čl. 8 odst. 2.

Článek 3

Členění seznamu cestovních dokladů

1. Seznam cestovních dokladů se skládá ze tří částí.

2. Část I obsahuje cestovní doklady vydávané třetími zeměmi a územními jednotkami uvedenými v přílohách I a II nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (15).

3. Část II obsahuje následující cestovní doklady vydávané členskými státy, včetně cestovních dokladů vydávaných těmi členskými státy Evropské unie, jež se nepodílejí na přijímání tohoto rozhodnutí, a členskými státy Evropské unie, které dosud plně neuplatňují ustanovení schengenského acquis:

a)	cestovní doklady vydávané státním příslušníkům třetích zemí;

b)	cestovní doklady vydávané uprchlíkům na základě Úmluvy Organizace spojených národů o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951;

c)	cestovní doklady vydávané osobám bez státní příslušnosti na základě Úmluvy Organizace spojených národů o právním postavení osob bez státní příslušnosti ze dne 28. září 1954;

d)	cestovní doklady vydávané osobám, které nejsou státními příslušníky žádné země a které pobývají v členském státě;

e)	cestovní doklady vydávané Spojeným královstvím britským občanům, kteří nejsou pro účely práva Unie státními příslušníky Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.

4. Část III obsahuje cestovní doklady vydávané mezinárodními organizacemi.

5. Zařazení daného cestovního dokladu na seznam se obecně vztahuje na všechny dosud platné série tohoto cestovního dokladu.

6. Pokud třetí země nevydává určitý typ cestovního dokladu, uvede se do seznamu cestovních dokladů „nevydává se“.

Článek 4

Oznámení o uznávání či neuznávání cestovních dokladů uvedených na seznamu

1. Členské státy do tří měsíců od obdržení seznamu cestovních dokladů oznámí Komisi svůj postoj k uznávání či neuznávání cestovních dokladů uvedených na seznamu.

2. Neoznámí-li členský stát svůj postoj ve lhůtě uvedené v odstavci 1, dotyčný cestovní doklad se považuje za uznávaný, dokud tento členský stát neoznámí, že doklad neuznává.

3. Členské státy si v rámci výboru uvedeného v čl. 8 odst. 1 vyměňují informace o důvodech uznávání či neuznávání určitých cestovních dokladů s cílem dosáhnout harmonizovaného postoje.

4. Členské státy oznámí Komisi veškeré změny již dříve oznámeného uznávání či neuznávání daného cestovního dokladu.

Článek 5

Nově vydávané cestovní doklady

1. Členské státy informují Komisi o nových cestovních dokladech uvedených v čl. 3 odst. 3 písm. a) až d).

2. Členské státy informují Komisi o nových cestovních dokladech uvedených v čl. 3 odst. 2, odst. 3 písm. e) a odst. 4 vydávaných třetími zeměmi, členskými státy a mezinárodními organizacemi. Komise vyvine ve spolupráci s členskými státy úsilí s cílem shromáždit vzory nových cestovních dokladů za účelem jejich dalšího sdílení.

3. Komise aktualizuje seznam cestovních dokladů v souladu s přijatými oznámeními a informacemi a vyžádá si od členských států oznámení o jejich postoji k uznávání či neuznávání cestovních dokladů podle článku 4.

4. Aktualizovaný seznam cestovních dokladů se vypracuje poradním postupem podle čl. 8 odst. 2.

Článek 6

Informace o známých smyšlených a kamuflážních pasech

Komise rovněž na základě informací poskytnutých členskými státy sestaví a aktualizuje seznam známých smyšlených a kamuflážních pasů, který nemusí být úplný.

Článek 7

Posouzení cestovních dokladů

1. Komise může pomoci členským státům při technickém posuzování cestovních dokladů tím, že za pomoci odborníků z členských států zajistí technickou analýzu těchto cestovních dokladů, jež zohlední zejména příslušné normy a doporučení Mezinárodní organizace pro civilní letectví.

2. V rámci tohoto posuzování mohou být rovněž, je-li to vhodné, analyzovány podmínky a postupy vydávání cestovních dokladů.

3. Výsledky posuzování uvedených v odstavci 1 a 2 se sdělí členským státům.

Článek 8

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor (Výbor pro cestovní doklady). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 9

Zveřejnění seznamů

Komise poskytuje seznam cestovních dokladů, včetně oznámení podle článku 4, a seznam uvedený v článku 6 členským státům a veřejnosti v pravidelně aktualizované elektronické publikaci.

Článek 10

Zrušující ustanovení

Rozhodnutí SCH/Com-ex (98)56 a SCH/Com-ex (99)14 se zrušují.

Článek 11

Vstup v platnost

1. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Toto rozhodnutí se použije ode dne svého vstupu v platnost, s výjimkou článku 10, který se použije ode dne, kdy Komise poprvé zveřejní seznam cestovních dokladů.

Článek 12

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům v souladu se Smlouvami.

Ve Štrasburku dne 25. října 2011.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předseda

M. DOWGIELEWICZ

(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 6. července 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 23. září 2011.

(2) Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19.

(3) Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 207.

(4) Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 298.

(5) Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1.

(6) Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1.

(7) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(8) Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(9) Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.

(10) Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

(11) Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1.

(12) Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19.

(13) Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.

(14) Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.

(15) Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1.

4.11.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 287/13

NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 1106/2011

ze dne 20. října 2011,

kterým se mění nařízení (EU) č. 57/2011 a (ES) č. 754/2009, pokud jde o ochranu žraloka nosatého, některé celkové přípustné odlovy a některá omezení intenzity rybolovu stanovená proá Německo a Irsko

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Rady (EU) č. 57/2011 (1) stanoví pro rok 2011 rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb platná ve vodách EU a pro plavidla EU v některých vodách mimo EU.

(2)	Je třeba opravit nesoulad mezi zněním nařízení (EU) č. 57/2011 a položkou v příloze IA uvedeného nařízení týkající se tresky Esmarkovy.

(3)

Nařízení (EU) č. 57/2011 zakazuje lov žraloka nosatého v mezinárodních vodách a v případě, že je náhodně uloven, stanoví povinnost jeho okamžitého vypuštění. Příloha IA uvedeného nařízení stanoví celkové přípustné odlovy žraloka nosatého v některých oblastech ICES na 0 tun a neobsahuje žádná ustanovení o náhodných úlovcích. V důsledku toho je odlov žraloka nosatého v některých oblastech v rámci vod EU neomezený, zatímco jinde (Atlantský oceán) se některé oblasti řídí celkovými přípustnými odlovy (dále jen TAC) (oblasti ICES) a jiné ne (oblasti CECAF). Vzhledem ke stavu tohoto druhu a probíhajícím diskuzím ohledně možnosti jeho zařazení na seznam obsažený v Úmluvě o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (dále jen „úmluva CITES“) (příloha III) je nezbytné stanovit posílenou ochranu žraloka nosatého ve všech oblastech, která by byla závazná jak pro plavidla EU, tak i pro plavidla třetích zemí lovící ve vodách EU.

(4)

Vědecké posouzení stavu tresky obecné v Keltském moři se zkvalitnilo a potvrdilo, že doporučení, z něhož vychází současný TAC, podcenilo silný ročník 2009, a tudíž dynamické zvýšení biomasy této populace. Kromě nových opatření v oblasti selektivity plánovaných Regionálním poradním sborem pro severozápadní vody (NWWRAC), která by snížila riziko výmětů tresky jednoskvrnné a tresky bezvousé při rybolovu tresky obecné, je vhodné pro zbývající období roku 2011 upravit TAC tresky obecné v Keltském moři podle nového vědeckého doporučení.

(5)

Dne 29. července 2011 Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO) informovala všechny smluvní strany o přijetí revidovaného TAC v oblasti NAFO na rok 2011 pro okouníky v podoblasti 2, divizi 1F a 3K s okamžitým účinkem. Komise předložila dne 1. srpna 2011 totožné informace všem členským státům, které se tímto rybolovem zabývají. Tato revize by měla být promítnuta do právních předpisů Unie a měla by se vztahovat na všechna plavidla EU ode dne 2. srpna 2011.

(6)

V souvislosti se stanovením rybolovných práv a v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1342/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se zavádí dlouhodobý plán pro populace tresky obecné a lov těchto populací (2), může Rada na základě informací poskytnutých členskými státy a rad poskytnutých Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR) vyloučit některé skupiny plavidel z režimu intenzity rybolovu stanoveného v uvedeném nařízení za předpokladu, že jsou k dispozici vhodné údaje o úlovcích tresky obecné a o výmětech dotyčných plavidel, že procento úlovků tresky obecné nepřesáhne 1,5 % celkového odlovu pro každou skupinu dotčených plavidel a že by začlenění těchto skupin plavidel do režimu intenzity představovalo administrativní zátěž, která by nebyla úměrná jejich celkovému dopadu na populaci tresky obecné.

(7)	Na základě nařízení (ES) č. 1342/2008 vyloučilo nařízení Rady (ES) č. 754/2009 (3) některé skupiny plavidel z režimu intenzity rybolovu stanoveného v nařízení (ES) č. 1342/2008.

(8)

Irsko předložilo informace o odlovu tresky obecné, který provedla skupina plavidel provádějících rybolov ve vodách západně od Skotska pomocí vlečných sítí pro lov u dna o velikosti ok 120 mm a větší s dílci se čtvercovými oky v oblasti stanovené v bodě 6.1 přílohy III nařízení Rady (ES) č. 43/2009 ze dne 16. ledna 2009, kterým se na rok 2009 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (4), a používajících sítě o velikosti ok 100 mm v ostatních oblastech západně od Skotska. Na základě těchto informací posouzených VTHVR lze stanovit, že úlovky tresky obecné včetně výmětů nepřekročily u této skupiny plavidel 1,5 % jejich celkových odlovů. Stávající kontrolní a monitorovací opatření navíc zajišťují monitorování a kontrolu rybolovných činností této skupiny plavidel. Začlenění dané skupiny do režimu intenzity rybolovu představuje administrativní zátěž, která není úměrná jeho celkovému dopadu na populace tresky obecné. Je proto vhodné změnit nařízení (ES) č. 754/2009, aby byla uvedená skupina plavidel vyloučena z režimu intenzity rybolovu stanoveného v nařízení (ES) č. 1342/2008. Omezení intenzity rybolovu stanovená pro Irsko v nařízení (EU) č. 57/2011 by měla být odpovídajícím způsobem pozměněna.

(9)

Skupina plavidel z Německa je v současnosti vyloučena z oblasti působnosti režimu intenzity rybolovu stanoveného v nařízení (ES) č. 1342/2008. Na základě informací, které Německo poskytlo v roce 2011, nebyl VTHVR schopen posoudit, zda jsou podmínky stanovené v nařízení (ES) č. 1342/2008 splněny i během období řízení v roce 2010. Je proto vhodné tuto skupinu německých plavidel do uvedeného režimu intenzity rybolovu znovu zahrnout. Nařízení (ES) č. 754/2009 by se proto mělo odpovídajícím způsobem změnit.

(10)

Nařízení (EU) č. 57/2011 se obecně použije ode dne 1. ledna 2011. Avšak omezení intenzity rybolovu stanovená nařízením (EU) č. 57/2011 se použijí na dobu jednoho roku počínaje dnem 1. února 2011. V důsledku toho by se ustanovení tohoto nařízení týkající se omezení odlovu a rozdělení měla použít ode dne 1. ledna 2011, s výjimkou nových ustanovení pro okouníky v podoblasti 2, divizi 1F a 3K, která by se měla použít ode dne 2. srpna 2011. Ustanovení tohoto nařízení týkající se omezení intenzity rybolovu by se měla použít ode dne 1. února 2011. Touto zpětnou působností nebude dotčena zásada právní jistoty, neboť příslušná rybolovná práva nebyla dosud vyčerpána. Jelikož mají změny režimů intenzity přímý vliv na hospodářské činnosti dotčených loďstev, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě po vyhlášení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna nařízení (EU) č. 57/2011

Nařízení (EU) č. 57/2011 se mění takto:

V čl. 5 odst. 4 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)	populace tresky Esmarkovy a související vedlejší úlovky v podoblasti ICES IIIa a ve vodách EU v divizi ICES IIa a podoblasti ICES IV a populace šprota obecného ve vodách EU v divizi ICES IIa a v podoblasti ICES IV.“

V čl. 8 odst. 1 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e)	žraloka nosatého (Lamna nasus) ve všech vodách, není-li stanoveno jinak v příloze IA; a“.

V článku 37 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Plavidla třetích zemí mají zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat a vykládat paryby těchto druhů:

a)	žraloka velikého (Cetorhinus maximus) a žraloka bílého (Carcharodon carcharias) ve všech vodách EU;

b)	polorejnoka křídlatého (Squatina squatina) ve všech vodách EU;

c)	rejnoka hladkého (Dipturus batis) ve vodách EU oblasti ICES IIa a podoblastí ICES III, IV, VI, VII, VIII, IX a X;

d)	rejnoka vlnitého (Raja undulata) a rejnoka bílého (Rostroraja alba) ve vodách EU podoblastí ICES VI, VII, VIII, IX a X;

e)	žraloka nosatého (Lamna nasus) ve všech vodách EU; a

f)	pilohřbetovitých (Rhinobatidae) ve vodách EU podoblastí ICES I, II, III, IV, V, VI, VII, VIII, IX, X a XII.“

V příloze IA se položka týkající se tresky obecné v oblastech VIIb, VIIc, VIIe–k, VIII, IX a X ve vodách EU oblasti CECAF 34.1.1 nahrazuje tímto:

„Druh

Treska obecná

Gadus morhua

Oblast

VIIb, VIIc, VIIe–k, VIII, IX a X; vody EU oblasti CECAF 34.1.1

(COD/7XAD34)

Belgie

233

Analytický TAC

Použije se článek 12 tohoto nařízení.

Francie

3 811

Irsko

923

Nizozemsko

Spojené království

411

5 379

TAC

5 379“

V příloze IA se položka týkající se žraloka nosatého ve vodách EU a mezinárodních vodách oblastí III, IV, V, VI, VII, VIII, IX, X a XII nahrazuje tímto:

„Druh

Žralok nosatý

Lamna nasus

Oblast

Vody Francouzské Guyany, Kattegat; vody EU oblasti Skagerraku, I, II, III, IV, V, VI, VII, VIII, IX, X, XII a XIV; vody EU oblasti CECAF 34.1.1, 34.1.2 a 34.2

(POR/3–1234)

Dánsko

0 (5)

Analytický TAC

Francie

0 (5)

Německo

0 (5)

Irsko

0 (5)

Španělsko

0 (5)

Spojené království

0 (5)

TAC

0 (5)

V příloze IA se položka týkající se humra severského v oblasti VII nahrazuje tímto:

„Druh

Humr severský

Nephrops norvegicus

Oblast

VII

(NEP/07.)

Španělsko

1 306 (6)

Analytický TAC

Použije se článek 13 tohoto nařízení.

Francie

5 291 (6)

Irsko

8 025 (6)

Spojené království

7 137 (6)

21 759 (6)

TAC

21 759 (6)

V příloze IC se položka pro okouníky v podoblasti NAFO 2, divizích IF a 3K nahrazuje tímto:

„Druh

Okouníci rodu Sebastes

Sebastes spp.

Oblast

podoblast NAFO 2, divize IF a 3K

(RED/N1F3K.)

Lotyšsko

Litva

TAC

0“

Dodatek 1 přílohy IIA se mění takto:

v tabulce b) se sloupec týkající se Německa (DE) nahrazuje tímto:

Regulované zařízení	„DE
TR1	1 166 735
TR2	436 666
TR3	257
BT1	29 271
BT2	1 525 679
GN	224 484
GT	467
LL	0“

v tabulce d) se sloupce týkající se Německa (DE) a Irska (IE) nahrazují tímto:

Regulované zařízení	„DE	IE
TR1	12 427	107 088
TR2	0	479 043
TR3	0	273
BT1	0	0
BT2	0	3 801
GN	35 442	5 697
GT	0	1 953
LL	0	4 250“

Článek 2

Změna nařízení (ES) č. 754/2009

V nařízení (ES) č. 754/2009 se článek 1 mění takto:

a)	písmeno f) se zrušuje;

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„h)

skupina plavidel plujících pod vlajkou Irska, která se účastní rybolovu uvedeného v žádosti Irska ze dne 11. března 2011, provádějí rybolov ve vodách západně od Skotska pomocí vlečných sítí pro lov u dna o velikosti ok 120 mm a větší s dílci se čtvercovými oky v oblasti stanovené v bodě 6.1 přílohy III nařízení (ES) č. 43/2009 a v ostatních oblastech západně od Skotska používají sítě o velikosti ok 100 mm.“

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 1 bodů 1 až 6 se použijí ode dne 1. ledna 2011.

Ustanovení čl. 1 bodu 7 se použije ode dne 2. srpna 2011.

Ustanovení čl. 1 bodu 8 a článku 2 se použijí ode dne 1. února 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 20. října 2011.

Za Radu

předseda

M. SAWICKI

(1) Úř. věst. L 24, 27.1.2011, s. 1.

(2) Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 20.

(3) Úř. věst. L 214, 19.8.2009, s. 16.

(4) Úř. věst. L 22, 26.1.2009, s. 1.

(5) Úlovky těchto druhů se neporaněné ihned a v největší možné míře vypouštějí.“

(6) Z čehož nesmí být odloveno v oblasti VII (Porcupine Bank – jednotka 16) (NEP/*07U16) více než následující kvóty:

Španělsko	377
Francie	241
Irsko	454
Spojené království	188
EU	1 260“

4.11.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 287/19

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1108/2011

ze dne 28. října 2011,

kterým se stanoví odchylky od nařízení (ES) č. 2058/96, (ES) č. 2305/2003, (ES) č. 969/2006, (ES) č. 1918/2006, (ES) č. 1964/2006, (ES) č. 1067/2008 a (ES) č. 828/2009, pokud jde o dny pro podávání žádostí o dovozní licence a vydávání těchto licencí v roce 2012 v rámci celních kvót pro obiloviny, rýži, cukr a olivový olej, a kterým se stanoví odchylky od nařízení (ES) č. 382/2008, (ES) č. 1518/2003, (EU) č. 1178/2010, (EU) č. 90/2011 a (ES) č. 951/2006, pokud jde o dny pro vydávání vývozních licencí v roce 2012 v odvětvích hovězího masa, vepřového masa, vajec, drůbežího masa, cukru nepodléhajícího kvótám a isoklukosy nepodléhající kvótám

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1095/96 ze dne 18. června 1996 o zavedení úlev stanovených v seznamu CXL sestaveném na základě závěrů jednání o čl. XXIV odst. 6 GATT (1), a zejména na článek 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (2), a zejména na článek 61, čl. 144 odst. 1, články 148 a 156 a čl. 161 odst. 3 uvedeného nařízení ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 ze dne 20. prosince 2007 o uplatňování režimu stanoveného v dohodách zakládajících hospodářské partnerství nebo vedoucích k jeho založení na produkty pocházející z některých států, které jsou součástí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) (3), a zejména na čl. 9 odst. 5 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 732/2008 ze dne 22. července 2008 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí od 1. ledna 2009 a o změně nařízení (ES) č. 552/97, (ES) č. 1933/2006 a nařízení Komise (ES) č. 1100/2006 a (ES) č. 964/2007 (4), a zejména na čl. 11 odst. 7 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1067/2008 ze dne 30. října 2008 o otevření a správě celních kvót Společenství pro pšenici obecnou, jinou než vysoce jakostní, pocházející ze třetích zemí a o odchylkách od nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (5), nařízení Komise (ES) č. 2305/2003 ze dne 29. prosince 2003 o otevření a správě celní kvóty Společenství pro dovoz ječmene ze třetích zemí (6) a nařízení Komise (ES) č. 969/2006 ze dne 29. června 2006 o otevření a správě celních kvót a pro dovoz kukuřice z třetích zemí (7) stanoví zvláštní pravidla pro podávání žádostí o dovozní licence a vydávání těchto licencí pro pšenici obecnou, jinou než vysoce jakostní, v rámci kvót 09.4123, 09.4124 a 09.4125, pro ječmen v rámci kvóty 09.4126 a pro kukuřici v rámci kvóty 09.4131.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 2058/96 ze dne 28. října 1996 o otevření a správě celní kvóty pro zlomkovou rýži kódu KN 1006 40 00 pro výrobu potravinových přípravků kódu KN 1901 10 (8) a (ES) č. 1964/2006 ze dne 22. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro otevření a správu celní kvóty pro dovoz rýže pocházející z Bangladéše podle nařízení Rady (EHS) č. 3491/90 (9), stanoví zvláštní pravidla pro podávání žádostí o vývozní licence a vydávání těchto licencí pro zlomkovou rýži v rámci kvóty 09.4079 a pro rýži pocházející z Bangladéše v rámci kvóty 09.4517.

(3)

Nařízení Komise (ES) č. 828/2009 ze dne 10. září 2009, kterým se pro hospodářské roky 2009/10 až 2014/15 stanoví prováděcí pravidla pro dovoz a rafinaci produktů v odvětví cukru čísla 1701 celního sazebníku v rámci preferenčních dohod (10), stanoví zvláštní pravidla pro podávání žádostí o dovozní licence a vydávání těchto licencí v rámci kvót 09.4221, 09.4231, 09.4241 až 09.4247.

(4)	Nařízení Komise (ES) č. 1918/2006 ze dne 20. prosince 2006 o otevření a správě celní kvóty pro olivový olej pocházející z Tuniska (11) stanoví zvláštní pravidla pro podávání žádostí o dovozní licence a vydávání těchto licencí pro olivový olej v rámci kvóty 09.4032.

(5)

S ohledem na svátky v roce 2012 je třeba na určitá období stanovit odchylku od nařízení (ES) č. 2058/96, (ES) č. 2305/2003, (ES) č. 969/2006, (ES) č. 1918/2006, (ES) č. 1964/2006, (ES) č. 1067/2008 a (ES) č. 828/2009, pokud jde o dny podávání žádostí o dovozní licence a o jejich vydávání za účelem dodržení daných objemů kvót.

(6)

V ustanovení čl. 12 odst. 1 druhého pododstavce nařízení Komise (ES) č. 382/2008 ze dne 21. dubna 2008 o prováděcích pravidlech pro dovozní a vývozní licence v odvětví hovězího a telecího masa (12), čl. 3 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 1518/2003 ze dne 28. srpna 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu vývozních licencí v odvětví vepřového masa (13), čl. 3 odst. 3 nařízení Komise (EU) č. 1178/2010 ze dne 13. prosince 2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu vývozních licencí v odvětví vajec (14), a čl. 3 odst. 3 nařízení Komise (EU) č. 90/2011 ze dne 3. února 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu vývozních licencí v odvětví drůbežího masa (15), se stanoví, že vývozní licence se vydávají ve středu následující po týdnu, ve kterém byly podány žádosti o tyto licence, a to za předpokladu, že Komise v této lhůtě nestanoví zvláštní opatření.

(7)

Ustanovení čl. 7d odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 951/2006 ze dne 30. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 318/2006, pokud jde o obchod s třetími zeměmi v odvětví cukru (16), stanoví, že vývozní licence na cukr a isoglukosu mimo rámec kvót se vydávají od pátku následujícího po týdnu, ve kterém byly podány žádosti o tyto licence, a to za předpokladu, že Komise v této lhůtě nestanoví zvláštní opatření.

(8)	S ohledem na svátky v roce 2012 a na nepravidelné zveřejňování Úředního věstníku Evropské unie během svátků bude období mezi podáním žádostí o licence a dnem vydání licencí příliš krátké k zajištění řádné správy trhu. Je proto třeba toto období prodloužit.

(9)	Nařízení Komise (EU) č. 1000/2010 (17), kterým se stanoví odchylky od některých nařízení, pokud jde o dny pro podávání žádostí o dovozní a vývozní licence a vydávání těchto licencí v roce 2011, proto musí být zrušeno.

(10)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Obiloviny

1. Odchylně od čl. 4 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1067/2008 lze žádosti o dovozní licence pro pšenici obecnou, jinou než vysoce jakostní, v rámci kvót 09.4123, 09.4124 a 09.4125 na rok 2012 podávat do pátku 14. prosince 2012 do 13:00 hodin (bruselského času).

2. Odchylně od čl. 3 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 2305/2003 lze žádosti o dovozní licence pro ječmen v rámci kvóty 09.4126 na rok 2012 podávat do pátku 14. prosince 2012 do 13:00 hodin (bruselského času).

3. Odchylně od čl. 4 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 969/2006 lze žádosti o dovozní licence pro kukuřici v rámci kvóty 09.4131 na rok 2012 podávat do pátku 14. prosince 2012 do 13:00 hodin (bruselského času).

Článek 2

Rýže

1. Odchylně od čl. 2 odst. 1 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 2058/96 lze žádosti o dovozní licence pro zlomkovou rýži v rámci kvóty 09.4079 na rok 2012 podávat do pátku 7. prosince 2012 do 13:00 hodin (bruselského času).

2. Odchylně od čl. 4 odst. 3 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1964/2006 lze žádosti o dovozní licence pro rýži pocházející z Bangladéše v rámci kvóty 09.4517 na rok 2012 podávat do pátku 7. prosince 2012 do 13:00 hodin (bruselského času).

Článek 3

Cukr

Odchylně od čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 828/2009 lze žádosti o dovozní licence pro produkty odvětví cukru v rámci kvót 09.4221, 09.4231, 09.4241 až 09.4247 podávat do pátku 14. prosince 2012 do 13:00 hodin (bruselského času) a od pátku 28. prosince 2012 od 13:00 hodin (bruselského času).

Článek 4

Olivový olej

Odchylně od čl. 3 odst. 3 nařízení (ES) č. 1918/2006 se dovozní licence pro olivový olej, o které bylo požádáno během období uvedených v příloze I tohoto nařízení, vydávají ve dnech stanovených v uvedené příloze pod podmínkou, že byla přijata opatření podle čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1301/2006.

Článek 5

Vývozní licence s náhradou pro odvětví hovězího a vepřového masa, vajec a drůbežího masa

Odchylně od čl. 12 odst. 1 druhé odrážky nařízení (ES) č. 382/2008, od čl. 3 odst. 3 nařízení (ES) č. 1518/2003, od čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) č. 1178/2010 a od čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) č. 90/2011, se vývozní licence, na které byly podány žádosti v obdobích uvedených v příloze II tohoto nařízení, vydávají ve dnech stanovených v uvedené příloze, s přihlédnutím k případným zvláštním opatřením podle čl. 12 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 382/2008, čl. 3 odst. 4 a 4a nařízení (ES) č. 1518/2003, čl. 3 odst. 4 a 5 nařízení (EU) č. 1178/2010 a čl. 3 odst. 4 a 5 nařízení (EU) č. 90/2011, která byla přijata před uvedenými termíny vydávání licencí.

Článek 6

Cukr a isoglukosa mimo rámec kvót

Odchylně od čl. 7d odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 951/2006 se vývozní licence na cukr a isoglukosu mimo rámec kvót, o které bylo požádáno během období uvedených v příloze III tohoto nařízení, vydávají ve dnech stanovených v uvedené příloze, s přihlédnutím k případným zvláštním opatřením podle čl. 9 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 951/2006, která byla přijata před uvedenými termíny vydávání licencí.

Článek 7

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Jeho platnost vyprší dne 31. prosince 2012.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. října 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

José Manuel SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 146, 20.6.1996, s. 1.

(2) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(3) Úř. věst. L 348, 31.12.2007, s. 1.

(4) Úř. věst. L 211, 6.8.2008, s. 1.

(5) Úř. věst. L 290, 31.10.2008, s. 3.

(6) Úř. věst. L 342, 30.12.2003, s. 7.

(7) Úř. věst. L 176, 30.6.2006, s. 44.

(8) Úř. věst. L 276, 29.10.1996, s. 7.

(9) Úř. věst. L 408, 30.12.2006, s. 19.

(10) Úř. věst. L 240, 11.9.2009, s. 14.

(11) Úř. věst. L 365, 21.12.2006, s. 84.

(12) Úř. věst. L 115, 29.4.2008, s. 10.

(13) Úř. věst. L 217, 29.8.2003, s. 35.

(14) Úř. věst. L 328, 14.12.2010, s. 1.

(15) Úř. věst. L 30, 4.2.2011, s. 1.

(16) Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 24.

(17) Úř. věst. L 290, 6.11.2010, s. 26.

PŘÍLOHA I

Období pro podání žádostí o dovozní licence pro olivový olej	Datum vydávání licencí
pondělí 2. nebo úterý 3. dubna 2012	pátek 13. dubna 2012
pondělí 14. nebo úterý 15. května 2012	středa 23. května 2012
pondělí 21. nebo úterý 22. května 2012	středa 30. května 2012
pondělí 29. nebo úterý 30. října 2012	čtvrtek 8. listopadu 2012

PŘÍLOHA II

Období pro podání žádostí o vývozní licence v odvětví hovězího masa, vepřového masa, vajec a drůbežího masa	Datum vydávání licencí
od 2. do 6. dubna 2012	12. dubna 2012
od 23. do 27. dubna 2012	3. května 2012
od 21. do 25. května 2012	31. května 2012
od 17. do 28. prosince 2012	7. ledna 2013

PŘÍLOHA III

Období pro podání žádostí o vývozní licence pro cukr a isoglukosu mimo rámec kvót	Datum vydávání licencí
od 23. do 27. dubna 2012	7. května 2012
od 6. do 10. srpna 2012	20. srpna 2012
od 17. do 28. prosince 2012	7. ledna 2013

4.11.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 287/23

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1109/2011

ze dne 3. listopadu 2011,

kterým se mění příloha I nařízení (ES) č. 2075/2005, pokud jde o ekvivalentní metody pro testování na trichinely

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (1), a zejména na první část úvodní věty článku 18 a body 8, 9 a 10 uvedeného článku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 2075/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví zvláštní předpisy pro úřední kontroly trichinel v mase (2), stanoví metody zjišťování trichinel ve vzorcích jatečně upravených těl. Referenční metoda je stanovena v příloze I kapitole I uvedeného nařízení. V příloze I kapitole II uvedeného nařízení jsou stanoveny tři metody zjišťování, které jsou ekvivalentní referenční metodě.

(2)

Nařízení (ES) č. 2075/2005 ve znění nařízení (ES) č. 1245/2007 (3) povoluje použití tekutého pepsinu pro zjišťování trichinel v mase a zavádí požadavky na něj, pokud je použit jako činidlo při metodách zjišťování. Je proto také vhodné stanovit shodné požadavky pro ekvivalentní metody zjišťování, v příslušných případech. Příloha I kapitola II část C nařízení (ES) č. 2075/2005 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(3)

Kromě toho začaly soukromé společnosti vyrábět nové vybavení pro testování na trichinely za použití metody trávení, která je ekvivalentní referenční metodě. Z důvodu tohoto vývoje byly dne 16. prosince 2008 během zasedání Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat jednomyslně schváleny pokyny pro validaci nového vybavení pro testování na trichinely metodou trávení.

(4)	V souladu s uvedenými pokyny validovala referenční laboratoř EU pro parazity v roce 2010 metodu s novým vybavením na testování trichinel u domácích prasat.

(5)

Výsledky validace ukazují, že nové vybavení a související metoda zjišťování přítomnosti trichinel validovaná podle kodexu referenční laboratoře EU č. EURLP_D_001/2011 (4) jsou ekvivalentní referenční metodě, která je stanovená v příloze I kapitole I nařízení (ES) č. 2075/2005. Proto by měla být zahrnuta do seznamu ekvivalentních metod zjišťování uvedených v příloze I kapitole II nařízení (ES) č. 2075/2005.

(6)	Příloha I kapitola II nařízení (ES) č. 2075/2005 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(7)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (ES) č. 2075/2005 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 3. listopadu 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206.

(2) Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 60.

(3) Úř. věst. L 281, 25.10.2007, s. 19.

(4) http://www.iss.it/crlp/index.php

PŘÍLOHA

Příloha I kapitola II nařízení (ES) č. 2075/2005 se mění takto:

V části C se bod 1 písm. f) nahrazuje tímto:

„f)	pepsin o koncentraci 1:10 000 NF (US National Formulary) odpovídající 1:12 500 BP (British Pharmacopoeia) a 2 000 FIP (International Pharmaceutical Federation) nebo stabilizovaný tekutý pepsin obsahující minimálně 660 jednotek Evropského lékopisu / ml;“

Doplňuje se nová část D, která zní:

„D. Metoda vyšetření hromadných vzorků metodou trávení s použitím magnetické míchačky / „izolace na filtru“ a zjišťování larev latexovým aglutinačním testem

Tato metoda se považuje za ekvivalentní pouze pro testování masa domácích prasat.

1. Vybavení a činidla

a)	Nůž nebo nůžky a pinzeta na odebírání vzorků;

b)	tácy rozdělené na 50 čtverců, z nichž každý je schopen pojmout vzorky po přibližně 2 g masa, nebo jiné pomůcky poskytující ekvivalentní záruky pro zpětné dosledování vzorků;

c)	míchačka s ostrou sekací čepelí. Pokud jsou vzorky větší než 3 g, je nutno použít mlýnek na maso s otvory o průměru 2 až 4 mm nebo nůžky. U zmrazeného masa nebo jazyka (po odstranění povrchové vrstvy, kterou nelze trávit) je nutný mlýnek na maso a velikost vzorku je nutno značně zvětšit;

d)	magnetické míchačky s termostatem regulovanou topnou ploténkou a teflonem povlečenými míchacími tyčinkami o délce asi 5 cm;

e)	skleněné kádinky o objemu 3 litry;

f)	sítka s velikostí oka 180 mikrometrů o vnějším průměru 11 cm opatřená oky z korozivzdorné oceli;

g)	ocelový filtrační přístroj na filtry s oky o velikosti 20 μm s ocelovou nálevkou;

vývěva;

i)	kovové nebo plastové nádrže o objemu 10 až 15 litrů na zachycování trávicí šťávy;

j)	3D rotační třepačka;

k)	aluminiová fólie;

l)	25 % kyselina chlorovodíková;

m)	pepsin o koncentraci 1:10 000 NF (US National Formulary) odpovídající 1:12 500 BP (British Pharmacopoeia) a 2 000 FIP (International Pharmaceutical Federation) nebo stabilizovaný tekutý pepsin s minimálně 660 jednotkami Evropského lékopisu / ml;

n)	vodovodní voda ohřátá na 46 až 48 °C;

o)	váhy vážící s přesností na 0,1 g;

p)	pipety různých velikostí (1, 10 a 25 ml), mikropipety v souladu s pokyny výrobce latexové aglutinace a držáky pipet;

q)	nylonové filtry s oky o velikosti 20 mikrometrů o průměru, který odpovídá filtračnímu zařízení;

r)	plastové nebo ocelové kleště o velikosti 10–15 cm;

s)	kuželovité vialky o objemu 15 ml;

t)	palička s teflonovým nebo ocelovým kuželovitým koncem, která odpovídá kuželovitým vialkám;

u)	teploměr měřící s přesností na 0,5 °C v rozmezí 1 až 100 °C;

v)	karty latexového aglutinačního testu z testovací soupravy na zjištění antigenů Trichin-L validované v souladu s kodexem č. EURLP_D_001/2011;

w)	tlumivý roztok s konzervačním prostředkem (roztok k ředění vzorků) testovací soupravy na zjištění antigenů Trichin-L validované v souladu s kodexem č. EURLP_D_001/2011;

x)	tlumivý roztok s konzervačním prostředkem (negativní kontrola) testovací soupravy na zjištění antigenů Trichin-L validované v souladu s kodexem č. EURLP_D_001/2011;

y)	tlumivý roztok s přidanými antigeny svalovce stočeného (Trichinella spiralis) a konzervačním prostředkem (pozitivní kontrola) testovací soupravy na zjištění antigenů Trichin-L validované v souladu s kodexem č. EURLP_D_001/2011;

z)	tlumivý roztok s polystyrenovými částicemi potaženými protilátkami s přidaným konzervačním prostředkem (latexové kuličky) testovací soupravy na zjištění antigenů Trichin-L validované v souladu s kodexem č. EURLP_D_001/2011;

aa)	tyčinky na jedno použití.

2. Odběr vzorků

Jak je uvedeno v kapitole I bodě 2.

3. Postup

I. U kompletních skupin (100 g vzorků najednou) je třeba dodržet postup uvedený v kapitole I bodu 3 oddíle I písm. a) až i). Kromě toho se musí použít tento postup:

Nylonový filtr s oky o velikosti 20 mikrometrů se umístí do podstavce na filtry. Kuželovitá ocelová filtrační nálevka se k podstavci připevní držákem a ocelové sítko s velikostí oka 180 mikrometrů se umístí na nálevku. Vývěva se spojí s filtračním podstavcem a s kovovou nebo plastovou nádrží pro zachycování trávicí tekutiny.

b)	Přestaneme míchat a přes sítko přelijeme trávicí tekutinu do filtrační nálevky. Vypláchneme kádinku 250 ml teplé vody. Vyplachovací kapalinu je nutné přelít do filtrační rampy až poté, co byla trávicí tekutina úspěšně přefiltrována.

c)	Kleštěmi uchopíme filtrační membránu a držíme ji za okraj. Přeložíme filtrační membránu nejméně na čtyřikrát a vložíme ji do kuželovité kyvety o objemu 15 ml.

d)	Filtrační membrána se za pomoci paličky zatlačí na dno kuželovité kyvety o objemu 15 ml a silně se přitlačí, přičemž se palička, která by podle pokynů výrobce měla být umístěna uvnitř ohybu filtrační membrány, pohybuje tam a zpět.

e)	Roztok k ředění vzorků se pipetou podle pokynů výrobce přidá do kuželovité kyvety o objemu 15 ml a filtrační membrána se paličkou zhomogenizuje krátkými opakovanými pohyby paličky nahoru a dolů, přičemž je třeba se vyvarovat příliš rychlých pohybů, aby se omezilo vystříknutí kapaliny.

f)	Každý vzorek, negativní kontrola a pozitivní kontrola se podle pokynů výrobce pipetami nanesou do různých políček karty aglutinačního testu.

g)	Latexové kuličky se podle pokynů výrobce přidají pipetou do každého políčka karty aglutinačního testu, aniž by přišly do kontaktu se vzorkem/vzorky a kontrolami. V každém políčku se poté latexové kuličky jemně míchají tyčinkou na jedno použití, dokud celé políčko nepokrývá stejnorodá kapalina.

h)	Karta aglutinačního testu se položí na 3D třepačku a podle pokynů výrobce se protřepává.

i)	Po čase, který stanoví výrobce v pokynech, se protřepávání zastaví, karta aglutinačního testu se položí na rovný povrch a odečtou se výsledky reakce. V případě pozitivního vzorku se musí objevit shluky kuliček. V případě negativního vzorku zůstává suspenze stejnorodá bez shluků kuliček.

Veškeré vybavení v kontaktu s masem se mezi jednotlivými sériemi musí pečlivě dekontaminovat tak, že se na několik sekund namočí do teplé vody (60 °C až 90 °C). Povrchy, na kterých zůstanou zbytky masa nebo inaktivovaná larva / inaktivované larvy, lze vyčistit čistou houbičkou a vodovodní vodou. Jakmile je postup dokončen, může se přidat několik kapek čisticího prostředku, aby se vybavení odmastilo. Poté se každý kus musí několikrát důkladně opláchnout, aby se odstranily veškeré stopy čisticího prostředku.

Palička se mezi sériemi musí pečlivě dekontaminovat tak, že se na několik sekund namočí v alespoň 250 ml teplé vody (60 °C až 90 °C). Zbytky masa nebo inaktivované larvy, které by mohly zůstat na jejím povrchu, se musí odstranit čistou houbičkou a vodovodní vodou. Jakmile je postup dokončen, může se přidat několik kapek čisticího prostředku, aby se palička odmastila. Poté se palička musí několikrát důkladně opláchnout, aby se odstranily veškeré stopy čisticího prostředku.

II. Skupiny s méně než 100 g, jak uvádí kapitola I bod 3 oddíl II

U skupin s méně než 100 g je třeba dodržet postup stanovený v kapitole I bodě 3 oddíle II.

III. Pozitivní nebo nejisté výsledky

Pokud vyšetření hromadného vzorku vykáže pozitivní nebo nejistý výsledek latexové aglutinace, odebere se v souladu s kapitolou I bodem 2 písm. a) z každého prasete další dvacetigramový vzorek. Tyto dvacetigramové vzorky z pěti prasat se spojí a vyšetří způsobem uvedeným v oddíle I. Tímto způsobem je nutné vyšetřit vzorky z dvaceti skupin po pěti prasatech.

Jestliže se dosáhne pozitivní latexové aglutinace u skupiny pěti prasat, odeberou se z jednotlivých prasat ve skupině další dvacetigramové vzorky a každý z nich se vyšetří odděleně jednou z metod popsaných v kapitole I.

Vzorky parazitů se musí uchovávat v 90 % etylalkoholu pro konzervaci a určení na úrovni druhu v referenční laboratoři EU nebo v národní referenční laboratoři.

Po odběru parazitů se musí pozitivní tekutiny dekontaminovat zahřátím nejméně na teplotu 60 °C.“

4.11.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 287/27

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1110/2011

ze dne 3. listopadu 2011

o povolení přípravku enzymu endo-1,4-beta-xylanázy z Trichoderma reesei (CBS 114044) jako doplňkové látky pro nosnice, menšinové druhy drůbeže a výkrm prasat (držitel povolení Roal Oy)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)	V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení přípravku enzymu endo-1,4-beta-xylanázy z Trichoderma reesei (CBS 114044). Tato žádost byla předložena spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)	Žádost se týká povolení přípravku enzymu endo-1,4-beta-xylanázy z Trichoderma reesei (CBS 114044) jako doplňkové látky pro nosnice, menšinové druhy drůbeže a výkrm prasat se zařazením do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“.

(4)	Používání uvedeného přípravku bylo povoleno na deset let pro výkrm kuřat a odchov kuřat a kuřice, výkrm krůt, odchov krůt a selata po odstavu nařízením Komise (ES) č. 902/2009 (2).

(5)

Byly předloženy nové údaje na podporu žádosti o povolení přípravku enzymu endo-1,4-beta-xylanázy z Trichoderma reesei (CBS 114044) pro nosnice, menšinové druhy drůbeže a výkrm prasat. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 14. června 2011 (3) k závěru, že za navržených podmínek použití nemá endo-1,4-beta-xylanáza z Trichoderma reesei (CBS 114044) nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo na životní prostředí a že užití tohoto přípravku může zvýšit výkonnost nosnic a zlepšit růst u menšinových druhů drůbeže a výkrmu prasat. Úřad nepovažuje zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv předloženou referenční laboratoří, zřízenou nařízením (ES) č. 1831/2003.

(6)	Posouzení endo-1,4-beta-xylanázy z Trichoderma reesei (CBS 114044) prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(7)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přípravek uvedený v příloze, náležející do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“ a funkční skupiny „látky zvyšující stravitelnost“, se povoluje jako doplňková látka ve výživě zvířat podle podmínek stanovených v uvedené příloze.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 3. listopadu 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29.

(2) Úř. věst. L 256, 29.9.2009, s. 23.

(3) EFSA Journal 2011;9(6):2277.

PŘÍLOHA

Identifikační číslo doplňkové látky

Jméno držitele povolení

Doplňková látka

Složení, chemický vzorec, popis, analytická metoda

Druh nebo kategorie zvířat

Maximální stáří

Minimální obsah

Maximální obsah

Jiná ustanovení

Konec platnosti povolení

Jednotky aktivity / kg kompletního krmiva o obsahu vlhkosti 12%

Kategorie: zootechnické doplňkové látky. Funkční skupina: látky zvyšující stravitelnost

4a8

Roal Oy

Endo-1,4-beta-xylanáza EC 3.2.1.8

Složení doplňkové látky

Přípravek endo-1,4-beta-xylanázy z Trichoderma reesei (CBS 114044) s minimem aktivity pro:

pevnou formu: 4 × 106 BXU (1)/g

kapalnou formu: 4 × 105 BXU/g

Charakteristika účinné látky

endo-1,4-beta-xylanáza z Trichoderma reesei (CBS 114044)

Analytická metoda (2)

V doplňkové látce a premixu: stanovení redukujících cukrů uvolněných endo-1,4-beta-xylanázou kolorimetrickou reakcí s dinitrosalicylovou kyselinou při pH 5,3 a teplotě 50 °C.

V krmivech: Kolorimetrická metoda založená na měření vodorozpustného barviva uvolněného enzymem ze substrátu s azurinem vázaným na zesíťovaný pšeničný arabinoxylan.

Menšinové druhy drůbeže s výjimkou nosnic

—

8 000 BXU

—

1.	V návodu pro použití doplňkové látky a premixu musí být uvedena teplota při skladování, doba trvanlivosti a stabilita při peletování.

2.	Bezpečnost: během manipulace se musí používat prostředky k ochraně dýchacích cest a bezpečnostní brýle a rukavice.

24. listopadu 2021

Nosnice a nosnice menšinových druhů drůbeže

24 000 BXU

Výkrm prasat

24 000 BXU

(1) 1 BXU je množství enzymu, které uvolní 1 nmol redukujících cukrů jako xylózy za sekundu z xylanu březového dřeva při pH 5,3 a teplotě 50 °C.

(2) Podrobné informace o analytických metodách lze získat na internetové stránce referenční laboratoře: http://irmm.jrc.ec.europa.eu/EURLs/EURL_feed_additives/Pages/index.aspx

4.11.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 287/36

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 3. listopadu 2011,

kterým se povoluje odchylka požadovaná Itálií pro regiony Emilia Romagna, Lombardia, Piemonte a Veneto podle směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů

(oznámeno pod číslem K(2011) 7770)

(Pouze italské znění je závazné)

(2011/721/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (1), a zejména na bod 2 třetí pododstavec přílohy III uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Pokud se množství statkových hnojiv, které členský stát zamýšlí použít na hektar za rok, liší od množství stanovených v první větě druhého pododstavce bodu 2 přílohy III směrnice 91/676/EHS a v písmeni a) uvedeného pododstavce, musí být určeno tak, aby neohrozilo dosažení cílů uvedených v článku 1 zmíněné směrnice, a musí být zdůvodněno na základě objektivních kritérií, jakými jsou například dlouhé vegetační období a plodiny s vysokou spotřebou dusíku.

(2)	Itálie předložila Komisi žádost o povolení odchylky podle bodu 2 třetího pododstavce přílohy III směrnice 91/676/EHS pro regiony Emilia Romagna, Lombardia, Piemonte a Veneto.

(3)

Požadovaná odchylka se týká záměru Itálie povolit v regionech Emilia Romagna, Lombardia, Piemonte a Veneto použití až 250 kg dusíku na hektar za rok ze statkových hnojiv pocházejících ze skotu a z upravených statkových hnojiv pocházejících z prasečí kejdy v zemědělských podnicích, kde se pěstuje alespoň 70 % plodin s vysokou potřebou dusíku a s dlouhým vegetačním obdobím. Odchylka se podle odhadů potenciálně týká přibližně 10 313 zemědělských podniků s chovem skotu a 1 241 zemědělských podniků s chovem prasat v regionech Emilia Romagna, Lombardia, Piemonte a Veneto, což představuje 15,9 % celkového počtu zemědělských podniků s chovem skotu a 9,7 % celkového počtu zemědělských podniků s chovem prasat v uvedených regionech, 10,7 % využívané zemědělské půdy, 29,1 % celkového počtu hospodářských zvířat chovaných na mléko a 49,3 % celkového počtu prasat v těchto regionech. Kromě toho mohou o povolení odchylky žádat také zemědělské podniky hospodařící na orné půdě.

(4)

Právní předpisy, kterými se provádí směrnice 91/676/EHS a zavádějí akční programy pro regiony Emilia Romagna (rozhodnutí č. 1273/2011 ze dne 5. září 2011), Lombardia (rozhodnutí č. IX/2208 ze dne 14. září 2011), Piemonte (rozhodnutí č. 18-2612 ze dne 19. září 2011) a Veneto (rozhodnutí č. 1150 ze dne 26. července 2011), byly přijaty a použijí se ve spojení s tímto rozhodnutím pro období 2012 až 2015.

(5)	Vymezené ohrožené oblasti, na které se vztahují akční programy, zahrnují přibližně 63 % zemědělsky využité plochy (Utilized Agricultural Area, „UAA“) regionu Emilia Romagna, 82 % UAA regionu Lombardia, 38 % UAA regionu Piemonte a 87 % UAA regionu Veneto.

(6)

Z předložených údajů o jakosti vody vyplývá, že 89 % útvarů podzemních vod v regionech Emilia Romagna, Lombardia, Piemonte a Veneto má průměrnou koncentraci dusičnanů nižší než 50 mg/l a 63 % má průměrnou koncentraci dusičnanů nižší než 25 mg/l. Pokud jde o povrchové vody, je na více než 98 % monitorovacích míst průměrná koncentrace dusičnanů nižší než 25 mg/l a na žádném monitorovacím místě koncentrace dusičnanů nepřekračuje hodnotu 50 mg/l.

(7)

Na regiony Emilia Romagna, Lombardia, Piemonte a Veneto připadá více než 70 % hospodářských zvířat v Itálii: konkrétně 67,1 % mléčného skotu, 60,6 % ostatního skotu, 81 % prasat a 79,4 % drůbeže. Za období 1982–2007 vykazují počty hospodářských zvířat sestupný trend (průměrný 20 % pokles v uvedených čtyřech regionech).

(8)	V období 1979–2008 se snižovala spotřeba dusíku z umělých hnojiv, stejně jako použití minerálních fosforečných hnojiv, které pokleslo o 70 %.

(9)	Přibližně 53 % celkové zemědělské plochy v regionech Emilia Romagna, Lombardia, Piemonte a Veneto zabírají travinné porosty, kukuřice pěstovaná na zrno, kukuřice pěstovaná na siláž a ozimé obiloviny.

(10)

Z podpůrných dokumentů předložených spolu s žádostí o povolení odchylky vyplývá, že navrhované množství 250 kg dusíku na hektar za rok ze statkových hnojiv pocházejících ze skotu a z upravené prasečí kejdy je zdůvodněno na základě objektivních kritérií, jakými jsou například vysoké srážky, dlouhé vegetační období a velké výnosy plodin s vysokou spotřebou dusíku.

(11)	Komise po posouzení žádosti zastává názor, že navrhované množství 250 kg dusíku na hektar ze statkových hnojiv pocházejících ze skotu a z upravené prasečí kejdy neohrozí dosažení cílů směrnice 91/676/EHS, budou-li splněny určité přísné podmínky.

(12)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro dusičnany zřízeného podle článku 9 směrnice 91/676/EHS,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Odchylka požadovaná Itálií pro regiony Emilia Romagna, Lombardia, Piemonte a Veneto v dopisech ze dne 10. března 2011 a 28. července 2011 za účelem povolení většího množství statkových hnojiv, než stanoví první věta druhého pododstavce bodu 2 přílohy III směrnice 91/676/EHS a písmeno a) uvedeného pododstavce, se uděluje za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

a)	„zemědělskými podniky“ zemědělské podniky provozující nebo neprovozující chov hospodářských zvířat;

b)	„pozemkem“ jednotlivé pole nebo skupina polí homogenní z hlediska plodin, půdního typu a postupů hnojení;

c)	„travinnými porosty“ trvalé nebo dočasné travinné porosty (obecně se za dočasné považují pozemky ležící ladem méně než čtyři roky);

d)	„pozdní odrůdou kukuřice“ kukuřice třídy FAO 600–700, která se vysazuje od poloviny března do začátku dubna a má vegetační cyklus v délce alespoň 145–150 dní;

e)	„kukuřicí nebo čirokem, po jejichž sklizni následuje zimní porost“ středně pozdní nebo raná kukuřice nebo čirok, po jejichž sklizni následuje zimní porost, například jílek mnohokvětý, ječmen, tritikale nebo ozimé žito;

f)	„ozimou obilovinou, po jejíž sklizni následuje letní porost“ ozimá pšenice, ozimý ječmen nebo tritikale, po jejichž sklizni následuje letní porost, například kukuřice, čirok, bér (Setaria) nebo proso (Panicum sp.);

g)	„plodinami s vysokou potřebou dusíku a s dlouhým vegetačním obdobím“ travinné porosty, pozdní odrůdy kukuřice, kukuřice nebo čirok, po jejichž sklizni následuje zimní porost, a ozimé obiloviny, po jejichž sklizni následuje letní porost;

h)	„statkovým hnojivem pocházejícím ze skotu“ statkové hnojivo pocházející z výkalů skotu, včetně pasoucího se skotu, případně též ve zpracované formě;

i)	„úpravou statkových hnojiv“ zpracování prasečí kejdy na dvě frakce, pevnou a kapalnou, které se provádí za účelem lepšího použití a zvýšeného nahrazení dusíku a fosforu;

j)	„upraveným statkovým hnojivem“ kapalná frakce, která je výsledkem úpravy prasečí kejdy, s minimálním poměrem dusíku k fosfátu (N/P2O5) 2,5;

k)	„upraveným statkovým hnojivem s odstraněným dusíkem“ upravené statkové hnojivo s obsahem dusíku nižším než 30 % obsahu dusíku v neupravené prasečí kejdě;

l)	„půdami s nízkým obsahem organické hmoty“ půdy s obsahem organického uhlíku v horních 30 centimetrech půdy nižším než 2 %;

„nezasolenými půdami a půdami s nízkým obsahem soli“ půdy s elektrickou vodivostí nasyceného pastovitého půdního extraktu ECe < 4 mS/cm nebo s elektrickou vodivostí kapalného extraktu v poměru půda/voda 1:2 EC 1:2 < 1 mS/cm nebo oblasti, u nichž je stanoveno, že v žádném případě nejsou ohroženy rizikem zasolení, a které jsou vyznačeny na mapě půdy vypracované na regionální úrovni;

n)	„účinností využití dusíku“ procentní podíl celkového dusíku použitého ve formě statkových hnojiv, který je v roce jeho použití dostupný plodinám.

Článek 3

Oblast působnosti

Toto rozhodnutí se použije individuálně na zemědělské podniky, u nichž jsou alespoň na 70 % jejich výměry půdy vysety plodiny s vysokou potřebou dusíku a s dlouhým vegetačním obdobím, za podmínek uvedených v článcích 4 až 7.

Článek 4

Každoroční žádost a závazek

1) Zemědělci, kteří chtějí využívat odchylku podle tohoto rozhodnutí, každoročně do 15. února předloží žádost příslušným orgánům.

2) Spolu s každoroční žádostí uvedenou v odstavci 1 se písemně zaváží k plnění podmínek stanovených v článcích 5, 6 a 7.

Článek 5

Úprava statkových hnojiv

1) Zemědělci, kteří využívají odchylku pro používání upravených statkových hnojiv z prasečí kejdy, příslušným orgánům každý rok oznámí tyto informace:

a)	typ zpracování statkových hnojiv;

b)	kapacita a hlavní vlastnosti zařízení pro úpravu statkových hnojiv, včetně jeho účinnosti;

c)	množství statkových hnojiv předaných k úpravě;

d)	množství, složení, včetně uvedení obsahu dusíku a fosforu, a místo určení pevné frakce;

e)	množství, složení, včetně uvedení obsahu dusíku a fosforu, a místo určení upraveného statkového hnojiva;

f)	odhad úniku plynů během úpravy.

2) Pevná frakce, která je výsledkem úpravy statkových hnojiv, se stabilizuje s cílem omezit zápach a další emise, zlepšit agronomické a hygienické vlastnosti, usnadnit manipulaci a zvýšit dostupnost dusíku a fosfátu pro plodiny. Výsledný produkt se nepoužije v zemědělských podnicích, kterých se týká odchylka. Příslušné orgány přijmou opatření podporující používání stabilizované pevné frakce na půdách s nízkým obsahem organické hmoty. Tyto půdy se vyznačí na mapách, které se vypracují na regionální úrovni a dají se k dispozici zemědělcům.

3) Příslušné orgány zavedou metodiky, pomocí nichž se hodnotí složení upravených statkových hnojiv, rozdíly ve složení a účinnost úpravy u každého zemědělského podniku, který využívá jednotlivou odchylku.

4) Příslušné orgány monitorují emise amoniaku a další emise z úpravy statkových hnojiv na reprezentativních místech pro každou metodu úpravy. Na základě výsledků monitorování příslušné orgány stanoví emisní inventuru.

Článek 6

Používání statkových a jiných hnojiv

1) Množství statkových hnojiv pocházejících ze skotu a upravených statkových hnojiv, které je každoročně vpraveno do půdy v zemědělských podnicích využívajících odchylku, včetně množství vpraveného samotnými zvířaty, nepřekročí množství statkových hnojiv obsahující 250 kg dusíku na hektar za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 12.

2) Celkový přísun dusíku nepřekročí předpokládané nároky dotyčné plodiny na živiny. Zohlední také zásobování z půdy a větší dostupnost dusíku ze statkových hnojiv v důsledku jejich úpravy. Současně nepřekročí maximální normy pro jeho použití stanovené v akčních programech, které se vztahují na daný zemědělský podnik.

3) Celkový přísun fosforu nepřekročí předpokládané nároky dotyčné plodiny na živiny a zohlední i zásobování fosforem z půdy. V zemědělských podnicích, kterých se týká odchylka, se nepoužije fosfor pocházející z umělých hnojiv.

4) Pro každý zemědělský podnik se nejpozději do 15. února vypracuje plán hnojení, jenž popisuje střídání plodin na zemědělské půdě a plánované použití statkových a minerálních hnojiv.

Plán hnojení obsahuje tyto údaje:

a)	počet hospodářských zvířat, popis systému ustájení a uskladnění, včetně kapacity a typu dostupných skladovacích prostor pro statková hnojiva;

b)	výpočet množství dusíku a fosforu ze statkových hnojiv vyprodukovaných v zemědělském podniku;

c)	popis úpravy statkových hnojiv a vlastnosti upravených statkových hnojiv (pokud má tato informace význam);

d)	množství, druh a vlastnosti statkových hnojiv vyvezených mimo zemědělský podnik nebo v rámci zemědělského podniku;

e)	střídání plodin a výměra u pozemků, na kterých jsou vysety plodiny s vysokou potřebou dusíku a s dlouhým vegetačním obdobím, a u pozemků s jinými plodinami;

f)	předpokládané výnosy každé pěstované plodiny, v závislosti na dostupnosti živin a vody, jakož i na místních podmínkách, jako je podnebí, půdní typ atd.;

g)	odhadovaná potřeba dusíku a fosforu u plodin na každém pozemku;

h)	výpočet množství dusíku a fosforu ze statkových hnojiv, které má být použito na každém pozemku;

i)	výpočet množství dusíku z umělých hnojiv, které má být použito na každém pozemku;

odhad množství vody potřebné k zavlažování s jasným uvedením vodního zdroje; plán zahrnuje povolení k odběru vody nebo smlouvu o používání vody s příslušným „vodním konsorciem“, případně mapu, z níž vyplývá, že se zemědělský podnik nachází v oblastech, kde je mělká podzemní voda ve styku s kořenovou zónou.

Tyto plány se aktualizují nejpozději sedm dní po provedení jakýchkoli změn v zemědělských postupech, aby se zajistil soulad mezi plány a skutečnými zemědělskými postupy.

5) Každý zemědělský podnik vypracuje evidenci hnojení podle jednotlivých pozemků. Tato evidence obsahuje použitá množství a dobu použití statkových a umělých hnojiv.

6) Povolení k odběru vody nebo smlouva o používání vody s příslušným „vodním konsorciem“, případně mapa, z níž vyplývá, že se zemědělský podnik nachází v oblastech, kde je mělká podzemní voda ve styku s kořenovou zónou, jsou v zemědělském podniku k dispozici. Množství vody, které je předmětem případného povolení nebo smlouvy, postačuje k dosažení takových výnosů plodin, jakých se dosahuje v podmínkách bez omezené dostupnosti vody.

7) Pro každý zemědělský podnik využívající odchylku jsou k dispozici výsledky analýzy koncentrace dusíku a fosforu v půdě. Odběr vzorků a analýza koncentrace fosforu a dusíku se musí provést před 1. červnem alespoň jednou za čtyři roky, a to pro každou oblast zemědělského podniku, která je homogenní z hlediska střídání plodin a vlastností půdy. Vyžaduje se nejméně jedna analýza na každých pět hektarů zemědělské půdy.

8) Statková hnojiva používaná v zemědělských podnicích, kterých se týká odchylka, mají účinnost využití dusíku alespoň 65 % u kejdy a alespoň 50 % u pevných hnojiv.

9) Statková ani umělá hnojiva se v zemědělských podnicích, kterých se týká odchylka, nesmějí používat po 1. listopadu.

10) Nejméně dvě třetiny množství dusíku ze statkových hnojiv, vyjma dusíku ze statkových hnojiv pocházejících z pasoucích se hospodářských zvířat, se použijí do 30. června každého roku. Za tímto účelem mají zemědělské podniky využívající odchylku k dispozici dostatečnou skladovací kapacitu pro statková hnojiva, jež jim umožňuje přinejmenším překlenout období, ve kterých používání statkových hnojiv není povoleno.

11) Tekutá statková hnojiva, včetně upravených statkových hnojiv a kejdy, se rozšiřují pomocí technik s nízkými hodnotami emisí. Pevná statková hnojiva se vpraví do půdy do 24 hodin.

12) Kvůli ochraně půd před rizikem zasolení je používání upravených statkových hnojiv s odstraněným dusíkem povoleno pouze na nezasolených půdách a půdách s nízkým obsahem soli. Za tímto účelem zemědělci, kteří zamýšlejí používat upravená statková hnojiva s odstraněným dusíkem, alespoň jednou za čtyři roky změří elektrickou vodivost na pozemcích, kde se mají tato hnojiva používat, a výsledky měření zahrnou do žádosti uvedené v čl. 4 odst. 1. Příslušné orgány zavedou protokol, který budou zemědělci používat pro měření elektrické vodivosti. Příslušné orgány vypracují mapy znázorňující oblasti ohrožené zasolením.

Článek 7

Hospodaření s půdou

Zemědělci využívající odchylku zajistí plnění těchto podmínek:

a)	alespoň na 70 % výměry půdy zemědělského podniku jsou vysety plodiny s vysokou potřebou dusíku a s dlouhým vegetačním obdobím;

b)	dočasné travinné porosty se zaorají na jaře;

c)	dočasné a trvalé travinné porosty nezahrnují více než 50 % luštěnin ani jiných rostlin, které vážou atmosférický dusík;

d)	pozdní odrůdy kukuřice se sklidí (celé rostliny);

e)	zimní porost, jako je jílek mnohokvětý, ječmen, tritikale nebo ozimé žito, se vyseje do dvou týdnů od sklizně kukuřice nebo čiroku a sklidí se nejdříve dva týdny před osevem kukuřice nebo čiroku;

f)	letní porost, jako je kukuřice, čirok, bér (Setaria) nebo proso (Panicum sp.), se vyseje do dvou týdnů od sklizně ozimých obilovin a sklidí se nejdříve dva týdny před osevem ozimých obilovin;

g)	osev plodinou s vysokou potřebou dusíku následuje do dvou týdnů po zaorání trávy a v roce zaorání trvalého travinného porostu se nepoužijí hnojiva.

Článek 8

Ostatní opatření

1) Příslušné orgány zajistí, aby odchylky povolené pro použití upravených statkových hnojiv byly slučitelné s kapacitou zařízení pro úpravu statkových hnojiv.

2) Příslušné orgány zajistí, aby každá povolená odchylka byla slučitelná se schváleným používáním vody v zemědělském podniku, který odchylku využívá.

Článek 9

Opatření týkající se přepravy statkových hnojiv

1) Příslušné orgány zajistí, aby přeprava statkových hnojiv do zemědělských podniků a ze zemědělských podniků, které využívají odchylku, byla zaznamenávána prostřednictvím systémů určování zeměpisné polohy nebo evidována v průvodních dokladech obsahujících údaje o místě původu a místě určení. Zaznamenávání pomocí systémů určování zeměpisné polohy je povinné u přepravy na vzdálenost delší než 30 km.

2) Příslušné orgány zajistí, aby byl během přepravy k dispozici doklad, ve kterém je uvedeno množství přepravovaného statkového hnojiva a obsah dusíku a fosforu v tomto hnojivu.

3) Příslušné orgány zajistí, aby upravená statková hnojiva a pevná frakce, která je výsledkem úpravy statkových hnojiv, byly analyzovány, pokud jde o obsah dusíku a fosforu. Analýzu provedou uznané laboratoře. Její výsledky se sdělí příslušným orgánům a zemědělci, který je příjemcem statkových hnojiv. U každé přepravy je k dispozici osvědčení o analýze.

Článek 10

Monitorování

1) Příslušné orgány zajistí, aby byly vypracovány a každoročně aktualizovány mapy zachycující procentní podíl zemědělských podniků, procentní podíl hospodářských zvířat a procentní podíl zemědělské půdy, na které se vztahují jednotlivé odchylky, a mapy zachycující místní využívání půdy v každé obci. Každý rok se shromáždí a aktualizují údaje o střídání plodin a zemědělských postupech v zemědělských podnicích, které využívají odchylky.

2) Zřizuje se monitorovací síť pro odběr vzorků z povrchových a mělkých podzemních vod, jež bude využívána pro posouzení vlivu odchylky na jakost vody. Návrh monitorovací sítě se předloží Komisi. Během doby použitelnosti tohoto rozhodnutí se nesmí snížit počet původně vytvořených monitorovacích míst a nesmí se změnit jejich umístění.

3) U zemědělských povodí nacházejících se v blízkosti nejohroženějších vodních útvarů, které určí příslušné orgány, se provádí zvýšené monitorování vody.

4) Zřizují se monitorovací místa za účelem poskytování údajů o koncentraci dusíku a fosforu v půdní vodě, o minerálním dusíku v půdním profilu a o odpovídajícím úniku dusíku a fosforu kořenovou zónou do podzemních vod a rovněž o vyplavování dusíku a fosforu z povrchových a podpovrchových vrstev půdy, a to v podmínkách s odchylkou i bez odchylky. Monitorovací místa zahrnují hlavní typy půdy, postupy hnojení a plodiny. Návrh monitorovací sítě se předloží Komisi. Během doby použitelnosti tohoto rozhodnutí se nesmí snížit počet původně vytvořených monitorovacích míst a nesmí se změnit jejich umístění.

Článek 11

Ověřování

1) Příslušné orgány zajistí, aby byly všechny žádosti o povolení odchylky předloženy ke správní kontrole. Pokud kontrola prokáže nesplnění podmínek stanovených v článcích 5, 6 a 7, žadatel je o této skutečnosti vyrozuměn. V takovém případě se žádost považuje za zamítnutou.

2) Na základě analýzy rizik, výsledků kontrol z předchozích let a výsledků všeobecných namátkových kontrol právních předpisů provádějících směrnici 91/676/EHS se vypracuje program inspekcí v terénu. Inspekce v terénu týkající se podmínek uvedených v článcích 5, 6 a 7 tohoto rozhodnutí se provádějí nejméně u 5 % zemědělských podniků využívajících odchylku.

3) Na základě posouzení rizik a výsledků správních kontrol uvedených v odstavci 1 zajistí příslušné orgány kontroly na místě alespoň u 1 % přeprav statkových hnojiv. Tyto kontroly zahrnují přinejmenším posouzení průvodních dokladů, ověření původu a místa určení statkových hnojiv a odběr vzorků z přepravovaných statkových hnojiv.

4) Příslušné orgány jsou vybaveny nezbytnými pravomocemi a prostředky pro ověřování souladu s tímto rozhodnutím. Jestliže se na základě ověření zjistí porušení tohoto rozhodnutí, přijmou příslušné orgány nezbytná opatření k nápravě. Zejména se zemědělcům, kteří poruší články 5, 6 a 7, v následujícím roce nepovolí odchylka.

Článek 12

Podávání zpráv

Příslušné orgány každý rok do prosince a v roce 2015 do září předloží Komisi zprávu obsahující tyto informace:

a)	vyhodnocení, jak je uplatňována odchylka, založené na kontrolách na úrovni zemědělských podniků, jakož i na kontrolách přepravy statkových hnojiv, a informace o nevyhovujících zemědělských podnicích, založené na výsledcích správních inspekcí a inspekcí v terénu;

b)	informace o úpravě statkových hnojiv, včetně dalšího zpracování a využití pevných frakcí, a podrobné údaje o vlastnostech systémů úpravy a jejich účinnosti, o složení upravených statkových hnojiv a o konečném místě určení pevných frakcí;

c)	mapy, na kterých jsou vyznačeny oblasti s nízkým obsahem organické hmoty, jakož i informace o přijatých opatřeních podporujících používání stabilizované pevné frakce na půdách s nízkým obsahem organické hmoty, která jsou uvedena v čl. 5 odst. 2;

d)	metodiky uvedené v čl. 5 odst. 3, pomocí nichž se hodnotí složení upravených statkových hnojiv, rozdíly ve složení a účinnost úpravy u každého zemědělského podniku, který využívá jednotlivé odchylky;

e)	inventura emisí amoniaku a dalších emisí z úpravy statkových hnojiv uvedená v čl. 5 odst. 4;

f)	zavedený protokol pro měření elektrické vodivosti a mapy znázorňující oblasti postižené zasolením, které jsou uvedeny v čl. 6 odst. 12;

g)	metodiky pro ověřování slučitelnosti povolených odchylek s kapacitou zařízení pro úpravu statkových hnojiv, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 1;

h)	metodiky pro ověřování slučitelnosti každé povolené odchylky se schváleným používáním vody v zemědělském podniku, který využívá odchylku, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 2;

mapy zachycující procentní podíl zemědělských podniků, procentní podíl hospodářských zvířat a procentní podíl zemědělské půdy, na které se vztahují jednotlivé odchylky, a mapy zachycující místní využívání půdy, jakož i údaje o střídání plodin a o zemědělských postupech v zemědělských podnicích, kterých se týká odchylka, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 1;

j)	výsledky monitorování vody, včetně informací o trendech jakosti podzemních a povrchových vod a také o vlivu odchylky na jakost vody, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 2;

k)	seznam nejohroženějších vodních útvarů, které jsou uvedeny v čl. 10 odst. 3;

l)	shrnutí a vyhodnocení údajů získaných z monitorovacích míst uvedených v čl. 10 odst. 4.

Článek 13

Použití

Toto rozhodnutí se použije ve spojení s předpisy, jimiž se provádí akční program v regionech Emilia Romagna (rozhodnutí č. 1273/2011 ze dne 5. září 2011), Lombardia (rozhodnutí č. IX/2208 ze dne 14. září 2011), Piemonte (rozhodnutí č. 18-2612 ze dne 19. září 2011) a Veneto (rozhodnutí č. 1150 ze dne 26. července 2011).

Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. ledna 2012.

Jeho použitelnost končí dnem 31. prosince 2015.

Článek 14

Toto rozhodnutí je určeno Italské republice.

V Bruselu dne 3. listopadu 2011.

Za Komisi

Janez POTOČNIK

člen Komise

(1) Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1.

Obsah		I Legislativní akty	Strana
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1104/2011/EU ze dne 25. října 2011 o podmínkách přístupu k veřejné regulované službě nabízené globálním družicovým navigačním systémem vytvořeným na základě programu Galileo	1
	*	Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1105/2011/EU ze dne 25. října 2011 o seznamu cestovních dokladů, které opravňují držitele k překročení vnějších hranic a které mohou být opatřeny vízem, a o zavedení mechanismu pro sestavování tohoto seznamu	9

Č.	60/T&Q
Členský stát	Lotyšsko
Populace	PRA/N3L.
Druh	Kreveta severní (Pandalus borealis)
Oblast	NAFO 3L
Datum	28.9.2011

„PY – Paraguay	PY-0	Celá země	EQU
„PY – Paraguay	PY-1	Celá země kromě vymezené oblasti přísného dozoru o šířce 15 km podél vnějších hranic	BOV	A	1	18. září 2011	1. srpna 2008“

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	AL	69,9
	MA	44,1
	MK	61,4
	TR	88,3
	ZZ	65,9
0707 00 05	AL	73,2
	TR	140,5
	ZZ	106,9
0709 90 70	MA	107,9
	TR	105,2
	ZZ	106,6
0805 20 10	MA	155,4
0805 20 10	ZZ	155,4
0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90	AR	54,5
	HR	61,5
	MA	62,4
	TR	66,7
	UY	66,3
	ZZ	62,3
0805 50 10	AR	79,2
	CL	76,1
	TR	61,5
	ZA	72,1
	ZZ	72,2
0806 10 10	BR	246,3
	LB	291,0
	TR	135,7
	US	252,5
	ZA	80,8
	ZZ	201,3
0808 10 80	CA	92,8
	NZ	127,6
	US	86,2
	ZA	127,4
	ZZ	108,5
0808 20 50	CN	51,8
	TR	130,3
	ZZ	91,1

		ISSN 1977-0626 doi:10.3000/19770626.L_2011.287.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 287

České vydání	Právní předpisy	Svazek 54 4. listopadu 2011

	II Nelegislativní akty
	NAŘÍZENÍ
*	Nařízení Rady (EU) č. 1106/2011 ze dne 20. října 2011, kterým se mění nařízení (EU) č. 57/2011 a (ES) č. 754/2009, pokud jde o ochranu žraloka nosatého, některé celkové přípustné odlovy a některá omezení intenzity rybolovu stanovená proá Německo a Irsko	13
*	Nařízení Komise (EU) č. 1107/2011 ze dne 28. října 2011, kterým se stanoví zákaz rybolovu krevety severní v oblasti NAFO 3L plavidly plujícími pod vlajkou Lotyšska	17
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1108/2011 ze dne 28. října 2011, kterým se stanoví odchylky od nařízení (ES) č. 2058/96, (ES) č. 2305/2003, (ES) č. 969/2006, (ES) č. 1918/2006, (ES) č. 1964/2006, (ES) č. 1067/2008 a (ES) č. 828/2009, pokud jde o dny pro podávání žádostí o dovozní licence a vydávání těchto licencí v roce 2012 v rámci celních kvót pro obiloviny, rýži, cukr a olivový olej, a kterým se stanoví odchylky od nařízení (ES) č. 382/2008, (ES) č. 1518/2003, (EU) č. 1178/2010, (EU) č. 90/2011 a (ES) č. 951/2006, pokud jde o dny pro vydávání vývozních licencí v roce 2012 v odvětvích hovězího masa, vepřového masa, vajec, drůbežího masa, cukru nepodléhajícího kvótám a isoklukosy nepodléhající kvótám	19
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1109/2011 ze dne 3. listopadu 2011, kterým se mění příloha I nařízení (ES) č. 2075/2005, pokud jde o ekvivalentní metody pro testování na trichinely ( 1 )	23
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1110/2011 ze dne 3. listopadu 2011 o povolení přípravku enzymu endo-1,4-beta-xylanázy z Trichoderma reesei (CBS 114044) jako doplňkové látky pro nosnice, menšinové druhy drůbeže a výkrm prasat (držitel povolení Roal Oy) ( 1 )	27
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1111/2011 ze dne 3. listopadu 2011 o povolení Lactobacillus plantarum (NCIMB 30236) jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat ( 1 )	30
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1112/2011 ze dne 3. listopadu 2011, kterým se mění příloha II nařízení (EU) č. 206/2010, pokud jde o položku týkající se Paraguaye na seznamu třetích zemí, území nebo jejich částí, z nichž je povolen vstup některého čerstvého masa do Unie ( 1 )	32
	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1113/2011 ze dne 3. listopadu 2011 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	34
	ROZHODNUTÍ
	2011/721/EU
*	Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 3. listopadu 2011, kterým se povoluje odchylka požadovaná Itálií pro regiony Emilia Romagna, Lombardia, Piemonte a Veneto podle směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (oznámeno pod číslem K(2011) 7770)	36