ISSN 1725-5074
doi:10.3000/17255074.L_2011.215.ces
Úřední věstník
Evropské unie
L 215
České vydání
Právní předpisy
Ročník 54
20. srpna 2011
|
ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2011.215.ces |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
L 215 |
|
|
|
||
|
České vydání |
Právní předpisy |
Ročník 54 |
|
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
|
CS |
Akty, jejichž název není vytištěn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
|
20.8.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 215/1 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 834/2011
ze dne 19. srpna 2011,
kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 689/2008 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 689/2008 ze dne 17. června 2008 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek (1), a zejména na čl. 22 odst. 4 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení (ES) č. 689/2008 provádí Rotterdamskou úmluvu o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, podepsanou dne 11. září 1998 a schválenou jménem Společenství rozhodnutím Rady 2003/106/ES (2). |
|
(2) |
Příloha I nařízení (ES) č. 689/2008 by měla být změněna, aby byla zohledněna regulační opatření týkající se některých chemických látek přijatá podle směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (3), směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh (4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (5). |
|
(3) |
Látky ethalfluralin, indolyloctová kyselina a thiobencarb nebyly zařazeny jako účinné látky do přílohy I směrnice 91/414/EHS, v důsledku čehož je použití těchto účinných látek jako pesticidů zakázáno, a proto by měly být doplněny do seznamů chemických látek obsažených v příloze I částech 1 a 2 nařízení (ES) č. 689/2008. |
|
(4) |
Látka guazatin nebyla zařazena jako účinná látka do přílohy I směrnice 91/414/EHS a guazatin, uváděný jako guazatin-acetát, nebyl zařazen jako účinná látka do přílohy I, IA nebo IB směrnice 98/8/ES, v důsledku čehož je použití této účinné látky jako pesticidu zakázáno, a proto by měla být zařazena do seznamů chemických látek obsažených v příloze I částech 1 a 2 nařízení (ES) č. 689/2008. Doplnění guazatinu do přílohy I bylo pozastaveno vzhledem k nové žádosti o zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS předložené podle článku 13 nařízení Komise (ES) č. 33/2008 ze dne 17. ledna 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 91/414/EHS, pokud jde o běžný a zkrácený postup pro posuzování účinných látek, které byly součástí pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 uvedené směrnice, nebyly však zařazeny do její přílohy I (6). Tato nová žádost byla žadatelem stažena, v důsledku čehož důvod pro pozastavení doplnění do přílohy I pominul. Látka guazatin by proto měla být do seznamu chemických látek obsaženého v příloze I částech 1 a 2 nařízení (ES) č. 689/2008 doplněna. |
|
(5) |
Látka 1,3-dichlorprop-1-en nebyla zařazena jako účinná látka do přílohy I směrnice 91/414/EHS, v důsledku čehož je použití 1,3-dichlorprop-1-enu jako pesticidu zakázáno, a proto by měl být doplněn do seznamů chemických látek obsažených v příloze I částech 1 a 2 nařízení (ES) č. 689/2008. Doplnění 1,3-dichlorprop-1-enu do přílohy I části 2 bylo pozastaveno vzhledem k nové žádosti o zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS předložené podle článku 13 nařízení (ES) č. 33/2008. Výsledkem této nové žádosti bylo opětovné rozhodnutí nezařadit látku 1,3-dichlorprop-1-en jako účinnou látku do přílohy I směrnice 91/414/EHS, v důsledku čehož je použití 1,3-dichlorprop-1-enu jako pesticidu nadále zakázáno a důvod pro pozastavení zařazení do přílohy I části 2 pominul. Látka 1,3-dichlorprop 1-en by proto měla být do seznamu chemických látek obsaženého v příloze I části 2 nařízení (ES) č. 689/2008 doplněna. |
|
(6) |
Látka haloxyfop-P byla zařazena jako účinná látka do přílohy I směrnice 91/414/EHS, v důsledku čehož není již použití haloxyfopu-P jako pesticidu zakázáno. Tato účinná látka, uváděná jako haloxyfop-R, by proto měla být vyřazena z přílohy I části 1 nařízení (ES) č. 689/2008. |
|
(7) |
Příloha I nařízení (ES) č. 689/2008 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. |
|
(8) |
Aby bylo možné poskytnout členským státům a odvětví dostatek času pro přijetí opatření nezbytných k provedení tohoto nařízení, je třeba použití tohoto nařízení odložit. |
|
(9) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 133 nařízení (ES) č. 1907/2006, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha I nařízení (ES) č. 689/2008 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. října 2011.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 19. srpna 2011.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 204, 31.7.2008, s. 1.
(2) Úř. věst. L 63, 6.3.2003, s. 27.
(3) Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1.
(4) Úř. věst. L 123, 24.4.1998, s. 1.
PŘÍLOHA
Příloha I nařízení (ES) č. 689/2008 se mění takto:
|
1) |
Část 1 se mění takto:
|
|
2) |
Do části 2 se doplňují nové položky, které znějí:
|
|
20.8.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 215/4 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 835/2011
ze dne 19. srpna 2011,
kterým se mění nařízení (ES) č. 1881/2006, pokud jde o maximální limity polycyklických aromatických uhlovodíků v potravinách
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách (1), a zejména na čl. 2 odst. 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (2), stanoví maximální limity pro benzo[a]pyren v řadě potravin. |
|
(2) |
Benzo[a]pyren patří do skupiny polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) a používá se jako indikátor výskytu a účinku karcinogenních PAU v potravinách na základě vědeckého stanoviska dřívějšího Vědeckého výboru pro potraviny (SCF) (3). Ve svém stanovisku z prosince 2002 tento výbor doporučil provést další analýzy příslušných podílů těchto polycyklických aromatických uhlovodíků v potravinách, aby při příštím přezkoumání bylo možné rozhodnout o vhodnosti dalšího využívání benzo[a]pyrenu jako indikátoru. |
|
(3) |
V rámci doporučení Komise 2005/108/ES (4) byly členskými státy shromážděny nové údaje týkající se výskytu karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků v potravinách. Komise požádala Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), aby stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny přezkoumal s přihlédnutím k novým údajům o výskytu, k dalším souvisejícím novým vědeckým informacím i k přístupu založeném na limitech expozice (MOE). V rámci tohoto přezkumu byl úřad EFSA požádán, aby znovu posoudil vhodnost dalšího využívání benzo[a]pyrenu jako indikátoru. |
|
(4) |
Vědecký výbor pro kontaminující látky v potravinovém řetězci při úřadu EFSA přijal stanovisko o polycyklických aromatických uhlovodících v potravinách dne 9. června 2008 (5). V tomto stanovisku dospěl úřad EFSA k závěru, že benzo[a]pyren není vhodným indikátorem výskytu PAU v potravinách a že nejvhodnějším indikátorem PAU v potravinách by byl systém čtyř specifických látek (PAU4 (6)) nebo osmi specifických látek (PAU8 (7)). V závěru úřadu EFSA se rovněž uvádí, že systém osmi látek (PAU8) by v porovnání se systémem čtyř látek (PAU4) nepředstavoval podstatnou přidanou hodnotu. |
|
(5) |
Vědecký výbor pro kontaminující látky v potravinovém řetězci dále zjistil, že při použití přístupu založeného na limitech expozice (MOE) existují jen malé obavy o zdraví spotřebitelů při průměrné odhadované expozici z potravin. U spotřebitelů vystavených těmto látkám ve vysoké míře však limity expozice činily téměř či méně než 10 000, což může představovat obavy o zdraví spotřebitelů. |
|
(6) |
Na základě závěrů úřadu EFSA nemůže být stávající systém založený na používání benzo[a]pyrenu jakožto jediného indikátoru ze skupiny polycyklických aromatických uhlovodíků zachován. Nařízení (ES) č. 1881/2006 je proto třeba změnit. |
|
(7) |
Měly by být zavedeny nové maximální limity pro sumu čtyř látek (PAU4 – benzo[a]pyren, benzo[a]anthracen, benzo[b]fluoranthen a chrysen) a současně zachován zvláštní maximální limit pro benzo[a]pyren. |
|
(8) |
Takový systém by zajistil, že obsah PAU v potravinách bude udržován v mezích, které nepředstavují zdravotní riziko a že výši PAU bude možné kontrolovat i v těch vzorcích, ve kterých nelze zjistit přítomnost benzo[a]pyrenu, avšak jsou v nich přítomny jiné polycyklické aromatické uhlovodíky. |
|
(9) |
Zvláštní maximální limit pro benzo[a]pyren bude zachován s cílem zajistit srovnatelnost dřívějších a budoucích údajů. Po určitém období uplatňování této změny a na základě nových údajů získaných v budoucnosti by měla být potřeba zachování zvláštního maximálního limitu pro benzo[a]pyren přehodnocena. |
|
(10) |
V případě sumy čtyř látek (PAU4) by měly být jako základ pro rozhodnutí o shodě s předpisy používány dolní meze koncentrací. |
|
(11) |
Maximální limity polycyklických aromatických uhlovodíků musí být bezpečné a co nejnižší rozumně dosažitelné správnou výrobní a zemědělskou a rybolovnou praxí. Nové údaje o výskytu polycyklických aromatických uhlovodíků ukazují, že v některých potravinách je základní obsah PAU nižší, než se předpokládalo. Maximální limity benzo[a]pyrenu je proto třeba upravit tak, aby lépe odrážely skutečné nižší základní hodnoty v čerstvých a uzených mlžích. |
|
(12) |
Z údajů týkajících se uzených ryb a uzeného masa rovněž vyplývá, že lze dosáhnout nižších maximálních limitů. V některých případech může být nicméně zapotřebí provést úpravy stávajících technologií uzení. Pro uzené maso a uzené ryby by proto měl být zaveden dvoufázový postup, v jehož rámci bude ode dne použitelnosti tohoto nařízení platit dvouleté přechodné období, po jehož uplynutí se začnou používat nižší maximální limity. |
|
(13) |
U uzených šprotů a konzervovaných uzených šprotů bylo zjištěno, že obsahují více PAU než ostatní uzené ryby. Pro uzené šproty a konzervované uzené šproty by tak měly být stanoveny zvláštní maximální limity, které by zohledňovaly hodnoty, jež jsou u těchto potravin dosažitelné. |
|
(14) |
V minulosti byl maximální limit pro benzo[a]pyren ve svalovině ryb kromě uzených ryb stanoven jakožto indikátor možného znečištění životního prostředí. Bylo však prokázáno, že PAU v čerstvých rybách podléhají rychlému metabolismu a neakumulují se ve svalovině. Zachování maximálního limitu PAU v čerstvých rybách již proto není zapotřebí. |
|
(15) |
V některých druzích tepelně ošetřeného masa a masných výrobků prodávaných konečnému spotřebiteli byly zjištěny vysoké hodnoty PAU. Těmto hodnotám lze zamezit v případě, že se používají náležité výrobní postupy a zařízení. Proto je třeba stanovit maximální limity PAU v mase a masných výrobcích, které byly vystaveny postupu tepelného ošetření, u něhož je známo, že může vést k tvorbě PAU, tj. výhradně grilování a rožnění. |
|
(16) |
Kakaové máslo bylo na základě nařízení (ES) č. 1881/2006 dočasně vyjmuto ze stávajícího maximálního limitu pro benzo[a]pyren v olejích a tucích a přezkoumání vhodnosti stanovení maximálního limitu PAU v kakaovém máslu mělo být provedeno do 1. dubna 2007. Přezkoumání bylo v dané době odloženo z důvodu očekávání výsledku tehdy probíhajícího nového vědeckého posouzení PAU úřadem EFSA. |
|
(17) |
Kakaové máslo obsahuje PAU ve větší míře než jiné oleje a tuky. Je to způsobeno převážně neodpovídajícími postupy sušení kakaových bobů a skutečností, že kakaové máslo nelze na rozdíl od jiných rostlinných olejů a tuků rafinovat. Kakaové máslo představuje hlavní složku kakaových surovin (jako jsou kakaové boby, kakaová hmota, kakaová drť nebo tekutá kakaová hmota) a vyskytuje se v čokoládě a jiných výrobcích z kakaa, jež často konzumují děti. Přispívá tak k expozici lidí, a zvláště pak k expozici dětí. Proto je nezbytné stanovit maximální limity PAU v kakaových bobech a odvozených produktech, tedy včetně kakaového másla. |
|
(18) |
Maximální limity PAU v kakaových bobech by měly být stanoveny na co nejnižší rozumně dosažitelné úrovni, s přihlédnutím ke stávajícím technologickým možnostem producentských zemí. Měly by být stanoveny na základě obsahu tuků, jelikož PAU se koncentrují v tukové složce, kakaovém máslu. Aby měly producentské země možnost provést technologická zlepšení v zájmu přizpůsobení se těmto maximálním limitům, mělo by být datum použitelnosti maximálních limitů pro kakaové boby a odvozené produkty odloženo. Zpočátku by se také měl na tyto produkty vztahovat vyšší maximální limit sumy čtyř látek. Po uplynutí dvouletého přechodného období by se měl začít uplatňovat nižší maximální limit. Obsah PAU v kakaových bobech a odvozených produktech by měl být pravidelně sledován s cílem posoudit, zda by bylo možné v budoucnosti tyto maximální limity dále snížit. |
|
(19) |
Z údajů vyplývá, že kokosový olej může vykazovat vyšší obsah PAU4 než jiné rostlinné oleje a tuky. Je to způsobeno poměrně vyšším obsahem benzo[a]anthracenu a chrysenu, které nelze při rafinaci kokosového oleje snadno odstranit. Proto by měly být stanoveny zvláštní maximální limity pro kokosový olej na co nejnižší rozumně dosažitelné úrovni, s přihlédnutím ke stávajícím technologickým možnostem producentských zemí. Jelikož se očekává, že v producentských zemích dojde k technologickým zlepšením, měly by být limity PAU v kokosovém oleji pravidelně sledovány s cílem posoudit, zda by bylo možné v budoucnosti stanovit nižší limity. |
|
(20) |
Údaje o výskytu PAU v obilovinách a zelenině jsou v současnosti omezené. Z dostupných údajů vyplývá, že obiloviny a zelenina obsahují PAU spíše v malé míře. Tyto nízké hodnoty zaznamenané ve stávajících dostupných údajích o výskytu neodůvodňují bezprostřední stanovení maximálních limitů. Úřad EFSA nicméně zjistil, že obiloviny a zelenina mohou významně přispívat k expozici lidí z důvodu jejich vysoké spotřeby. Obsah PAU v těchto dvou skupinách produktů by proto měl být dále sledován. Na základě dalších údajů bude posouzena potřeba stanovení maximálních limitů. |
|
(21) |
Vysoký obsah PAU byl zjištěn v některých doplňcích stravy. Tyto hodnoty jsou však proměnlivé a závisí na konkrétním druhu těchto doplňků. Je třeba, aby byly shromážděny další údaje týkající se doplňků stravy. Jakmile budou tyto údaje dostupné, bude posouzena potřeba stanovení maximálních limitů PAU v doplňcích stravy. |
|
(22) |
Členským státům a provozovatelům potravinářských podniků by měl být poskytnut čas přizpůsobit se novým maximálním limitům stanoveným tímto nařízením. Datum použitelnosti tohoto nařízení by proto mělo být odloženo. Pro produkty, které byly uvedeny na trh přede dnem použitelnosti změn, jež zavádí toto nařízení, by mělo být stanoveno přechodné období. |
|
(23) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a ani Evropský parlament, ani Rada nevyjádřily s těmito opatřeními nesouhlas, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha nařízení (ES) č. 1881/2006 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
1. Potraviny, které nesplňují maximální limity použitelné od 1. září 2012 stanovené v oddílu 6 „Polycyklické aromatické uhlovodíky“ přílohy nařízení (ES) č. 1881/2006, ve znění tohoto nařízení, a které jsou v souladu s předpisy uvedeny na trh před 1. zářím 2012, mohou být uváděny na trh po uvedeném datu do konce doby minimální trvanlivosti nebo data spotřeby.
2. Potraviny, které nesplňují maximální limity použitelné od 1. září 2014 stanovené v oddílech 6.1.4 a 6.1.5 přílohy nařízení (ES) č. 1881/2006, ve znění tohoto nařízení, a které jsou v souladu s předpisy uvedeny na trh před 1. zářím 2014, mohou být uváděny na trh po uvedeném datu do konce doby minimální trvanlivosti nebo data spotřeby.
3. Potraviny, které nesplňují maximální limity použitelné od 1. dubna 2013 stanovené v oddíle 6.1.2 přílohy nařízení (ES) č. 1881/2006, ve znění tohoto nařízení, a které jsou v souladu s předpisy uvedeny na trh před 1. dubnem 2013, mohou být uváděny na trh po uvedeném datu do konce doby minimální trvanlivosti nebo data spotřeby.
4. Potraviny, které nesplňují maximální limity použitelné od 1. dubna 2015 stanovené v oddíle 6.1.2 přílohy nařízení (ES) č. 1881/2006, ve znění tohoto nařízení, a které jsou v souladu s předpisy uvedeny na trh před 1. dubnem 2015, mohou být uváděny na trh po uvedeném datu do konce doby minimální trvanlivosti nebo data spotřeby.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. září 2012.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 19. srpna 2011.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 37, 13.2.1993, s. 1.
(2) Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 5.
(3) Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o rizicích polycyklických aromatických uhlovodíků v potravinách pro lidské zdraví (vydáno dne 4. prosince 2002).
http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out153_en.pdf
(4) Úř. věst. L 34, 8.2.2005, s. 43.
(5) The EFSA Journal (2008) 724, s. 1–114.
(6) Benzo[a]pyren, chrysen, benzo[a]anthracen, benzo[b]fluoranthen.
(7) Benzo[a]pyren, chrysen, benzo[a]anthracen, benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, benzo[g,h,i]perylen, dibenzo[a,h]anthracen a indeno[1,2,3-c,d]pyren.
PŘÍLOHA
Příloha nařízení (ES) č. 1881/2006 se mění takto:
|
1) |
Oddíl 6: Polycyklické aromatické uhlovodíky se nahrazuje tímto: „Oddíl 6: Polycyklické aromatické uhlovodíky
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
2) |
Koncová poznámka (35) se zrušuje. |
(1) Dolní meze koncentrací se vypočítají za předpokladu, že veškeré hodnoty všech čtyř látek, které jsou nižší než mez kvantifikace, jsou rovny nule.
(2) Maso a masné produkty, které byly vystaveny tepelnému ošetření, jež může vést k tvorbě PAU, tj. výhradně grilování a rožnění.
(3) V případě konzervovaného produktu se analýza provádí u celého obsahu konzervy. Pro maximální limit u celého složeného výrobku se použijí čl. 2 odst. 1 písm. c) a čl. 2 odst. 2.“
|
20.8.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 215/9 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 836/2011
ze dne 19. srpna 2011,
kterým se mění nařízení (ES) č. 333/2007, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu obsahu olova, kadmia, rtuti, anorganického cínu, 3-MCPD a benzo[a]pyrenu v potravinách
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (1), a zejména na čl. 11 odst. 4 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (2), stanovilo mimo jiné maximální limity kontaminující látky benzo[a]pyrenu. |
|
(2) |
Vědecký výbor pro kontaminující látky v potravinovém řetězci při Evropském úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) přijal dne 9. června 2008 stanovisko o polycyklických aromatických uhlovodících v potravinách (3). EFSA dospěl k závěru, že benzo[a]pyren není vhodným indikátorem výskytu polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v potravinách a že nejvhodnějším indikátorem PAU v potravinách by byl systém čtyř specifických látek nebo osmi specifických látek. EFSA dále dospěl k závěru, že systém osmi látek by v porovnání se systémem čtyř látek nepředstavoval podstatnou přidanou hodnotu. |
|
(3) |
V důsledku toho nařízení Komise (EU) č. 835/2011 (4) změnilo nařízení (ES) č. 1881/2006 za účelem stanovení maximálních limitů pro sumu čtyř polycyklických aromatických uhlovodíků (benzo[a]pyrenu, benzo[a]anthracenu, benzo[b]fluoranthenu a chrysenu). |
|
(4) |
Nařízení Komise (ES) č. 333/2007 (5) stanoví pracovní charakteristiky metod analýzy pouze pro benzo[a]pyren. Z toho důvodu je nutné stanovit pracovní charakteristiky metod analýzy také pro další tři látky, jejichž maximální limity nyní stanovuje nařízení (ES) č. 1881/2006. |
|
(5) |
Referenční laboratoř Evropské unie pro polycyklické aromatické uhlovodíky (RL EU pro PAU) ve spolupráci s národními referenčními laboratořemi provedla průzkum mezi úředními kontrolními laboratořemi, aby bylo zhodnoceno, které pracovní charakteristiky metod analýzy by byly dosažitelné pro benzo[a]pyren, benzo[a]anthracen, benzo[b]fluoranthen a chrysen v příslušných matricích potravin. Výsledek tohoto průzkumu RL EU pro PAU shrnula ve zprávě „Pracovní charakteristiky metod analýzy pro stanovení čtyř polycyklických aromatických uhlovodíků v potravinách“ („Performance characteristics of analysis methods for the determination of 4 polycyclic aromatic hydrocarbons in food“) (6). Výsledky průzkumu ukazují, že pracovní charakteristiky metod analýzy aktuálně platné pro benzo[a]pyren jsou vhodné i pro ostatní tři látky. |
|
(6) |
Zkušenosti získané při provádění nařízení (ES) č. 333/2007 ukazují, že v některých případech mohou být současná ustanovení odběru vzorků neproveditelná či mohou vést k nepřijatelné hospodářské škodě na vzorkované šarži. V těchto případech by mělo být povoleno se od takových postupů odběru vzorků odchýlit, za předpokladu že odběr vzorků zůstane pro vzorkovanou šarži nebo její část dostatečně reprezentativní a použitý postup bude plně zdokumentován. Pro odběr vzorků v maloobchodním prodeji již možnost odchýlit se od postupů odběru vzorků existuje. Postupy odběru vzorků v maloobchodním prodeji by měly být sjednoceny s obecnými postupy odběru vzorků. |
|
(7) |
Pro materiál nádob na odběr vzorků pro analýzu PAU je třeba podrobnějších ustanovení. Kontrolní orgány běžně používají plastové nádoby, které však nejsou vhodné pro odběr vzorků pro analýzu PAU, neboť tyto materiály mohou ovlivnit obsah PAU ve vzorku. |
|
(8) |
Je nezbytné vyjasnit některé aspekty zvláštních požadavků na metody analýzy, zejména požadavků týkajících se pracovních charakteristik a přístupu založeného na vhodnosti pro daný účel. Dále by měly být upraveny tabulky uvádějící pracovní charakteristiky tak, aby působily jednotněji pro všechny analyty. |
|
(9) |
Nařízení (ES) č. 333/2007 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. Jelikož jsou nařízení (EU) č. 835/2011 a toto nařízení vzájemně propojené, měla by být obě nařízení použitelná od stejného dne. |
|
(10) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a ani Evropský parlament, ani Rada nevyjádřily s těmito opatřeními nesouhlas, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (ES) č. 333/2007 se mění takto:
|
1) |
Název se nahrazuje tímto: „ Nařízení Komise (ES) č. 333/2007 ze dne 28. března 2007, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu obsahu olova, kadmia, rtuti, anorganického cínu, 3-MCPD a polycyklických aromatických uhlovodíků v potravinách “. |
|
2) |
V článku 1 se odstavec 1 nahrazuje tímto: ‘1. Odběr vzorků a analýza pro úřední kontrolu limitů obsahu olova, kadmia, rtuti, anorganického cínu, 3-MCPD a polycyklických aromatických uhlovodíků („PAU“) uvedených v oddílech 3, 4 a 6 přílohy nařízení (ES) č. 1881/2006 se provádí v souladu s přílohou tohoto nařízení.“ |
|
3) |
Příloha se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení. |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. září 2012.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 19. srpna 2011.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst L 165, 30.4.2004, s. 1.
(2) Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 5.
(3) The EFSA Journal (2008) 724, s. 1.
(4) Viz strana 4 v tomto čísle Úředního věstníku.
(5) Úř. věst L 88, 29.3.2007, s. 29.
(6) Zpráva JRC 59046, 2010.
PŘÍLOHA
Příloha nařízení (ES) č. 333/2007 se mění takto:
|
1) |
V bodě B.1.7 „Balení a přeprava vzorků“ se doplňuje nový pododstavec, který zní: „V případě odběru vzorků pro analýzu PAU je nezbytné se pokud možno vyhnout použití plastových nádob, neboť by mohly ovlivnit obsah PAU ve vzorku. Pokud je to možné, musí se použít skleněné nádoby z inertního materiálu bez obsahu PAU, které zaručují dostatečnou ochranu vzorku před světlem. Nebude-li toto z praktických důvodů možné, je nezbytné vyhnout se alespoň přímému kontaktu vzorku s plasty, např. v případě pevných vzorků tím, že budou před vložením do vzorkovací nádoby zabaleny do hliníkové fólie.“ |
|
2) |
Body B.2 a B.3 se nahrazují tímto: „B.2 PLÁNY ODBĚRU VZORKŮ B.2.1 Rozdělení šarží na části Velké šarže se rozdělí na části za podmínky, že části šarže lze fyzicky oddělit. Na produkty, s nimiž se obchoduje ve volně ložených zásilkách (např. obiloviny), se vztahuje tabulka 1. Na ostatní produkty se vztahuje tabulka 2. Vzhledem k tomu, že hmotnost šarže není vždy přesným násobkem hmotnosti částí šarže, může hmotnost části šarže překročit uvedenou hmotnost nejvýše o 20 %. B.2.2 Počet dílčích vzorků Souhrnný vzorek je nejméně 1 kg nebo 1 litr, kromě případů, kdy to není možné, např. je-li vzorek tvořen jedním balením nebo jednotkou. Minimální počet dílčích vzorků, který má být odebrán ze šarže nebo z části šarže, je uveden v tabulce 3. V případě volně ložených kapalných produktů musí být šarže nebo část šarže těsně před odebráním vzorku manuálně nebo mechanicky důkladně promíchány, pokud je to možné a pokud tím není ovlivněna jakost produktu. V tomto případě lze předpokládat rovnoměrné rozložení kontaminujících látek v dané šarži nebo její části. Proto stačí z každé šarže nebo její části odebrat tři dílčí vzorky, které budou tvořit souhrnný vzorek. Dílčí vzorky musí mít podobnou hmotnost/objem. Hmotnost/objem dílčího vzorku musí být alespoň 100 gramů nebo 100 mililitrů, což vede k hmotnosti/objemu souhrnného vzorku nejméně přibližně 1 kg nebo 1 litr. Odchylky od této metody se zaznamenají do protokolu podle bodu B.1.8 této přílohy. Tabulka 1 Rozdělení šarží na části u produktů, s nimiž se obchoduje ve volně ložených zásilkách
Tabulka 2 Rozdělení šarží na části u ostatních produktů
Tabulka 3 Minimální počet dílčích vzorků, které mají být odebrány ze šarže nebo z části šarže
Sestává-li šarže nebo její část z jednotlivých balení nebo jednotek, je počet balení nebo jednotek, které musí být odebrány za účelem vytvoření souhrnného vzorku, uveden v tabulce 4. Tabulka 4 Počet balení nebo jednotek (dílčích vzorků), které musí být odebrány za účelem vytvoření souhrnného vzorku, sestává-li šarže nebo její část z jednotlivých balení nebo jednotek
Maximální limity pro anorganický cín se vztahují na obsah každé konzervy, avšak z praktických důvodů je pro vyšetření nezbytné vytvořit souhrnný vzorek. Jestliže výsledek vyšetření pro souhrnný vzorek konzerv nepřekračuje maximální limit, avšak blíží se k maximálnímu limitu pro anorganický cín, a existuje-li podezření, že u jednotlivých konzerv může být maximální limit překročen, může být nezbytné provést další šetření. Pokud není možné provést metodu odběru vzorků stanovenou v této kapitole z důvodu nepřijatelných hospodářských důsledků (např. kvůli formám obalů, poškození šarže apod.) nebo pokud je prakticky nemožné výše uvedenou metodu odběru vzorků použít, lze použít alternativní metodu odběru vzorků, za předpokladu že odběr vzorků bude pro vzorkovanou šarži nebo její část dostatečně reprezentativní a bude plně zdokumentován. B.2.3 Zvláštní ustanovení pro odběr vzorků z velkých ryb ve velkých šaržích Pokud vzorkovaná šarže či její část obsahuje velké ryby (jednotlivé ryby o hmotnosti větší než přibližně 1 kg) a šarže či její část váží více než 500 kg, musí dílčí vzorek sestávat ze střední části ryby. Každý dílčí vzorek musí vážit alespoň 100 g. B.3 ODBĚR VZORKŮ V MALOOBCHODNÍM PRODEJI Odběr vzorků potravin v maloobchodním prodeji se provádí pokud možno podle ustanovení o odběru vzorků uvedených v bodě B.2.2 této přílohy. Pokud není možné provést metodu odběru vzorků stanovenou v bodě B.2.2 z důvodu nepřijatelných hospodářských důsledků (např. kvůli formám obalů, poškození šarže apod.) nebo pokud je prakticky nemožné výše uvedenou metodu odběru vzorků použít, lze použít alternativní metodu odběru vzorků, za předpokladu že odběr vzorků bude pro vzorkovanou šarži nebo její část dostatečně reprezentativní a bude plně zdokumentován.“ |
|
3) |
V prvním pododstavci bodu C.1 „Normy jakosti pro laboratoře“ se zrušuje poznámka pod čarou 1. |
|
4) |
V bodě C.2.2.1 „Specifické postupy pro olovo, kadmium, rtuť a anorganický cín“ se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Existuje mnoho uspokojivých specifických postupů přípravy vzorku, které mohou být pro zkoumané produkty použity. Pro aspekty, které toto nařízení specificky neupravuje, se norma CEN „Potraviny – Stanovení stopových prvků – Pracovní charakteristiky, obecné požadavky a příprava vzorků“ (1) ukázala jako uspokojivá, ale i jiné metody přípravy vzorků mohou být stejně validní.“ |
|
5) |
Bod C.2.2.2 se nahrazuje tímto: „C.2.2.2 Analytik musí zajistit, aby při přípravě vzorků nedošlo k jejich kontaminaci. Nádoby musí být před použitím vypláchnuty acetonem nebo hexanem vysoké čistoty, aby se minimalizovalo riziko kontaminace. Přístroje a pomůcky přicházející do styku se vzorkem musí být pokud možno vyrobeny z inertních materiálů, např. z hliníku, ze skla nebo leštěné korozivzdorné oceli. Nelze používat plasty, jako například polypropylen nebo PTFE, protože analyty se mohou do těchto materiálů adsorbovat.“ |
|
6) |
Bod C.3.1 „Definice“ se mění takto:
|
|
7) |
Bod C.3.2 se nahrazuje tímto: „C.3.2 Obecné požadavky Metody analýzy použité pro účely kontroly potravin musí být v souladu s ustanoveními přílohy III nařízení (ES) č. 882/2004. Metody pro analýzu celkového obsahu cínu jsou vhodné pro úřední kontrolu obsahu anorganického cínu. Pro analýzu olova ve víně platí metody a pravidla stanovené OIV (*6) v souladu s článkem 31 nařízení Rady (ES) č. 479/2008 (*7). (*6) Mezinárodní organizace pro révu a víno (Organisation internationale de la vigne et du vin)." (*7) Nařízení Rady (ES) č. 479/2008 ze dne 29. dubna 2008 o společné organizaci trhu s vínem, o změně nařízení (ES) č. 1493/1999, (ES) č. 1782/2003, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 3/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2392/86 a (ES) č. 1493/1999 (Úř. věst. L 148, 6.6.2008, s. 1).“ " |
|
8) |
Bod C.3.3.1 se nahrazuje tímto: „C.3.3.1 Nejsou-li na úrovni Evropské unie předepsány žádné specifické metody pro stanovení kontaminujících látek v potravinách, mohou laboratoře zvolit jakoukoli validovanou metodu analýzy pro příslušnou matrici za předpokladu, že zvolená metoda splňuje zvláštní pracovní charakteristiky uvedené v tabulkách 5, 6 a 7. Doporučuje se, aby byly používány plně validované metody (tj. metody pro příslušnou matrici validované mezilaboratorní zkouškou), jsou-li vhodné a dostupné. Lze také použít další vhodné validované metody (např. interně validované metody pro příslušnou matrici) za předpokladu, že splňují pracovní charakteristiky uvedené v tabulkách 5, 6 a 7. Pokud je to možné, při validaci interně validovaných metod musí být použit certifikovaný referenční materiál.
(*8) W. Horwitz, L.R. Kamps, K.W. Boyer, J.Assoc.Off.Analy.Chem.,1980, 63, 1344." (*9) M. Thompson, Analyst, 2000, s. 125 a 385–386.“ " |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
9) |
Bod C.3.3.2 se nahrazuje tímto: „C.3.3.2 Přístup založený na vhodnosti pro daný účel U interně validovaných metod může být k hodnocení jejich vhodnosti pro úřední kontrolu jako alternativa použit přístup založený na vhodnosti pro daný účel (*10). Metody vhodné pro úřední kontrolu musí poskytovat výsledky s kombinovanou standardní nejistotou měření (u) menší, než je maximální standardní nejistota měření vypočítaná pomocí následující rovnice:
kde:
Tabulka 8 Číselné hodnoty konstanty α závisející na příslušné koncentraci použitelné v rovnici uvedené v tomto bodě
Analytik vezme na vědomí „Zprávu o vztahu mezi výsledky analýz, nejistotou měření, faktory výtěžnosti a ustanoveními právních předpisů EU týkajících se potravin a krmiv“ (*11). (*10) M. Thompson a R. Wood, Accred. Qual. Assur., 2006, s. 10 a 471–478." (*11) http://ec.europa.eu/food/food/chemicalsafety/contaminants/report-sampling_analysis_2004_en.pdf“ " |
|
10) |
V bodě D.1.2 „Výpočet výtěžnosti“ se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Pokud v metodě analýzy není použita extrakce (např. u kovů), výsledek může být uveden nekorigovaný na výtěžnost, pokud je doloženo, nejlépe využitím vhodného certifikovaného referenčního materiálu, že bylo dosaženo certifikované koncentrace beroucí v úvahu nejistotu měření (tzn. vysoká přesnost měření) a metoda tedy není ovlivněna chybou správnosti. Pokud je výsledek uváděn nekorigovaný na výtěžnost, je třeba toto uvést.“ |
|
11) |
V bodě D.1.3 „Nejistota měření“ se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Analytik vezme na vědomí „Zprávu o vztahu mezi výsledky analýz, nejistotou měření, faktory výtěžnosti a ustanoveními právních předpisů EU týkajících se potravin a krmiv“ (*12). (*12) http://ec.europa.eu/food/food/chemicalsafety/contaminants/report-sampling_analysis_2004_en.pdf“ " |
(*1) Horwitz W. a Albert, R., 2006, The Horwitz Ratio (HorRat): A useful Index of Method Performance with respect to Precision, Journal of AOAC International, Vol. 89, 1095–1109.
(*2) M. Thompson, Analyst, 2000, s. 125 a 385–386.“
(*3) Horwitz W. a Albert, R., 2006, The Horwitz Ratio (HorRat): A useful Index of Method Performance with respect to Precision, Journal of AOAC International, Vol. 89, 1095–1109.
(*4) M. Thompson, Analyst, 2000, s. 125 a 385–386.“
(*5) Mezinárodní metrologický slovník – Základní a všeobecné pojmy a přidružené termíny (VIM), JCGM 200:2008.“
(*6) Mezinárodní organizace pro révu a víno (Organisation internationale de la vigne et du vin).
(*7) Nařízení Rady (ES) č. 479/2008 ze dne 29. dubna 2008 o společné organizaci trhu s vínem, o změně nařízení (ES) č. 1493/1999, (ES) č. 1782/2003, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 3/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2392/86 a (ES) č. 1493/1999 (Úř. věst. L 148, 6.6.2008, s. 1).“
(*8) W. Horwitz, L.R. Kamps, K.W. Boyer, J.Assoc.Off.Analy.Chem.,1980, 63, 1344.
(*9) M. Thompson, Analyst, 2000, s. 125 a 385–386.“
(*10) M. Thompson a R. Wood, Accred. Qual. Assur., 2006, s. 10 a 471–478.
(*11) http://ec.europa.eu/food/food/chemicalsafety/contaminants/report-sampling_analysis_2004_en.pdf“
(*12) http://ec.europa.eu/food/food/chemicalsafety/contaminants/report-sampling_analysis_2004_en.pdf“ “
|
20.8.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 215/17 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 837/2011
ze dne 19. srpna 2011
o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),
s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k tomu, že:
prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 20. srpna 2011.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 19. srpna 2011.
Za Komisi, jménem předsedy,
José Manuel SILVA RODRÍGUEZ
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
PŘÍLOHA
Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
|
(EUR/100 kg) |
||
|
Kód KN |
Kódy třetích zemí (1) |
Paušální dovozní hodnota |
|
0702 00 00 |
AR |
38,5 |
|
MK |
29,3 |
|
|
ZZ |
33,9 |
|
|
0707 00 05 |
TR |
74,4 |
|
ZZ |
74,4 |
|
|
0709 90 70 |
EC |
45,6 |
|
TR |
125,7 |
|
|
ZZ |
85,7 |
|
|
0805 50 10 |
AR |
60,9 |
|
BR |
45,3 |
|
|
TR |
64,0 |
|
|
UY |
60,8 |
|
|
ZA |
79,4 |
|
|
ZZ |
62,1 |
|
|
0806 10 10 |
EG |
67,8 |
|
MK |
41,0 |
|
|
TR |
155,5 |
|
|
ZZ |
88,1 |
|
|
0808 10 80 |
AR |
85,5 |
|
BR |
43,8 |
|
|
CL |
112,6 |
|
|
CN |
64,4 |
|
|
NZ |
103,0 |
|
|
US |
209,5 |
|
|
ZA |
91,1 |
|
|
ZZ |
101,4 |
|
|
0808 20 50 |
AR |
161,3 |
|
CL |
156,9 |
|
|
CN |
52,2 |
|
|
TR |
148,9 |
|
|
ZA |
116,2 |
|
|
ZZ |
127,1 |
|
|
0809 30 |
TR |
125,4 |
|
ZZ |
125,4 |
|
|
0809 40 05 |
BA |
46,2 |
|
ZZ |
46,2 |
|
(1) Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ ZZ “ znamená „jiného původu“.
|
20.8.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 215/19 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 838/2011
ze dne 19. srpna 2011
o vydávání dovozních licencí pro žádosti podané během prvních sedmi dnů měsíce srpna 2011 v rámci celní kvóty pro vysoce jakostní hovězí maso spravované nařízením (ES) č. 620/2009
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),
s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (2), a zejména na čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení Komise (ES) č. 620/2009 ze dne 13. července 2009 o správě dovozní celní kvóty pro vysoce jakostní hovězí maso (3) stanoví podrobná pravidla pro podávání žádostí o dovozní licence a jejich vydávání. |
|
(2) |
Ustanovení čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1301/2006 stanoví, že v případech, kdy množství, na něž se vztahují žádosti o licenci, překračují množství dostupná pro kvótové období, se na množství, na něž se vztahuje každá žádost o licenci, stanoví přídělový koeficient. Žádosti o dovozní licence podané podle článku 3 nařízení (ES) č. 620/2009 mezi 1. a 7. srpna 2011 překračují dostupná množství. Proto by měla být určena míra, do které mohou být vydány dovozní licence, a stanoven přídělový koeficient, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Žádosti o dovozní licence, na něž se vztahuje kvóta s pořadovým číslem 09.4449, předložené mezi 1. a 7. srpna 2011 v souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 620/2009 se vynásobí přídělovým koeficientem ve výši 0,490234 %.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 19. srpna 2011.
Za Komisi, jménem předsedy,
José Manuel SILVA RODRÍGUEZ
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.
ROZHODNUTÍ
|
20.8.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 215/20 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 19. srpna 2011,
kterým se povoluje uvedení fosfatidylserinu ze sójových fosfolipidů na trh jako nové složky potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97
(oznámeno pod číslem K(2011) 5897)
(2011/513/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin (1), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Dne 28. září 2009 požádala společnost Cantox Health Science International jménem společnosti Enzymotec Ltd. příslušné orgány Finska o uvedení fosfatidylserinu ze sójových fosfolipidů na trh jako nové složky potravin. |
|
(2) |
Dne 14. dubna 2010 vydal příslušný finský subjekt pro posuzování potravin svou zprávu o prvním posouzení. V uvedené zprávě dospěl k závěru, že společnost Enzymotec poskytla dostatečné informace k povolení uvedení fosfatidylserinu ze sójových fosfolipidů na trh jako nové složky potravin. |
|
(3) |
Dne 21. dubna 2010 zaslala Komise zprávu o prvním posouzení všem členským státům. |
|
(4) |
V rámci 60denní lhůty stanovené v čl. 6 odst. 4 nařízení (ES) č. 258/97 byla v souladu s uvedeným ustanovením vznesena jedna odůvodněná námitka proti uvedení dotčeného produktu na trh, která se týkala maximálního denního příjmu. V souladu s ustanoveními čl. 6 odst. 4 je vyžadováno prováděcí rozhodnutí Komise, které zohledňuje vznesenou odůvodněnou námitku. |
|
(5) |
Fosfatidylserin ze sójových fosfolipidů splňuje kritéria stanovená v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 258/97. |
|
(6) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Fosfatidylserin ze sójových fosfolipidů, jak je specifikován v příloze I může být uveden na trh v Unii jako nová složka potravin pro použití popsaná v příloze II.
Článek 2
Při označování potraviny obsahující fosfatidylserin ze sójových fosfolipidů povolený tímto rozhodnutím se použije označení „sójový fosfatidylserin“.
Článek 3
Toto rozhodnutí je určeno společnosti Enzymotec Ltd., P.O. Box 6, Migdal HaEmeq, 23106 Izrael.
V Bruselu dne 19. srpna 2011.
Za Komisi
John DALLI
člen Komise
PŘÍLOHA I
Specifikace fosfatidylserinu ze sójových fosfolipidů
Popis:
Tato nová složka potravin je téměř bílý až světle žlutý prášek. Je dostupná také v kapalné formě v jasně hnědé až oranžové barvě. Kapalná forma obsahuje jako nosič triacyglyceroly se středním řetězcem (MCT). Vzhledem k tomu, že obsahuje značné množství oleje (MCT), obsahuje nižší hladiny fosfatidylserinu.
Fosfatidylserin ze sójových fosfolipidů se získává enzymatickou transfosfatidylací lecitinu ze sójových bobů s vysokým podílem fosfatidylcholinu s aminokyselinou L-serinem. Fosfatidylserin se skládá ze základní glycerofosfátové struktury konjugované fosfodiesterovou vazbou se dvěma mastnými kyselinami a L-serinem.
Strukturní vzorec:
|
Vlastnosti fosfatidylserinu ze sójových fosfolipidů |
||
|
Parametr |
Prášková forma |
Kapalná forma |
|
Vlhkost |
méně než 2 % |
méně než 2 % |
|
Fosfolipidy |
nejméně 85 % |
nejméně 25 % |
|
Fosfatidylserin |
nejméně 61 % |
nejméně 20 % |
|
Glyceridy |
méně než 2 % |
nevztahuje se |
|
Volný L-serin |
méně než 1 % |
méně než 1 % |
|
Tokoferoly |
méně než 0,3 % |
méně než 0,3 % |
|
Fytosteroly |
méně než 0,2 % |
méně než 0,2 % |
PŘÍLOHA II
|
Míra použití (v mg) fosfatidylserinu ze sójových fosfolipidů |
|
|
Nápoje na bázi jogurtu |
50 mg/100 ml |
|
Prášky na bázi sušeného mléka |
3,5 g/100 g (ekvivalentní k 40 mg/100 ml hotového nápoje) |
|
Potraviny na bázi jogurtu |
80 mg/100 g |
|
Cereální tyčinky |
350 mg/100 g |
|
Cukrovinky na bázi čokolády |
200 mg/100 g |
Fosfatidylserin ze sójových fosfolipidů může být používán v potravinách pro zvláštní léčebné účely pouze v souladu se směrnicí Komise 1999/21/ES (1).
