(1)

Nařízením (EU) č. 138/2011 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) Komise uložila prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (ČLR).

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který dne 6. dubna 2010 podaly společnosti Saint-Gobain Vertex spol. s r. o., Tolnatext Fonalfeldolgozó és Műszakiszövetgyártó, „Valmieras stikla šķiedra“ AS a Vitrulan Technical Textiles GmbH (dále jen „žadatelé“) představující podstatnou část, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby některých otevřených síťovin ze skleněných vláken v Unii.

(3)

Jak je uvedeno v 13. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2009 do 31. března 2010 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů význačných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2006 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(4)

Po poskytnutí informací o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímních antidumpingových opatření (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), se několik zúčastněných stran k těmto prozatímním zjištěním písemně vyjádřilo. Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost slyšení.

(5)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování veškerých informací, které považovala za nezbytné ke stanovení konečných zjištění. Kromě inspekcí na místě uvedených v 11. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly uskutečněny další inspekce na místě v prostorách těchto společností:

(6)

Všem stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na nichž bylo založeno doporučení uložit konečné antidumpingové clo na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z ČLR a konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, ve které se mohly k poskytnutí konečných informací vyjádřit.

(7)

Ústní a písemné připomínky zúčastněných stran byly posouzeny a ve vhodných případech zohledněny.

(8)

Podle 14. bodu odůvodnění prozatímního nařízení jsou dotčeným výrobkem otevřené síťoviny vyrobené ze skleněných vláken o velikosti buňky větší než 1,8 mm na délku i na šířku a o plošné hmotnosti větší než 35 g/m2 pocházející z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódů KN ex 7019 40 00 , ex 7019 51 00 , ex 7019 59 00 , ex 7019 90 91 a ex 7019 90 99 .

(9)

Po uložení prozatímních opatření další analýza ukázala, že dotčený výrobek nelze zařadit do tří ze čtyř kódů KN uvedených v 8. bodě odůvodnění. Proto by měly být kódy KN ex 7019 90 91 , ex 7019 90 99 a ex 7019 40 00 odstraněny z popisu dotčeného výrobku.

(10)

Dále se připomíná, jak bylo vysvětleno v 16. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že jeden z vyvážejících výrobců v ČLR požádal o vyjádření, zda kotouče ze skleněných vláken spadají do definice výrobku. Výrobní odvětví Unie dospělo k názoru, že tyto kotouče ze skleněných vláken jsou navazujícími výrobky s odlišnými vlastnostmi, než má dotčený výrobek. Bylo však rozhodnuto shromažďovat další informace od zúčastněných stran, dokud nebude v této záležitosti učiněn konečný závěr.

(11)

Po poskytnutí prozatímních informací předložilo výrobní odvětví Unie a Federace evropských výrobců brusiva (FEPA) zastupující uživatele kotoučů ze skleněných vláken důkazy, které prokazují, že ve výrobním procesu je nutné podniknout řadu kroků k přeměně otevřených síťovin ze skleněných vláken na kotouče ze skleněných vláken. Fyzický tvar kotouče je také jiný než tvar dotčeného výrobku, který je obvykle dodáván v rolích (úzkých nebo širokých), a je také obvykle určen k jinému konečnému použití (vyztužování brusných kotoučů). Tyto argumenty sdílí čínský vyvážející výrobce.

(12)

Dále se poznamenává, že kotouče ze skleněných vláken nebyly vyráběny nebo prodávány žádným z vyvážejících výrobců v ČLR zařazených do vzorku ani výrobci v Unii.

(13)

Jeden výrobce kotoučů ze skleněných vláken v Unii, který se přihlásil po uložení prozatímních opatření, namítal, že by kotouče ze skleněných vláken neměly být vyloučeny z působnosti definice výrobku. Tvrdil, že kotouče ze skleněných vláken nejsou navazujícími výrobky, ale že by mělo být určeno jasné rozhraní mezi dotčeným a navazujícím výrobkem ve fázi, kdy jsou role otevřených síťovin povrchově upravovány. Podle této společnosti je povrchová úprava rolí otevřených síťovin používaných ve stavebním sektoru jiná než povrchová úprava rolí otevřených síťovin používaných později k výrobě kotoučů ze skleněných vláken. V druhém případě jsou role povrstvené fenolovou pryskyřicí. Jinými slovy, chemické vlastnosti rolí otevřených síťovin určených k výrobě kotoučů ze skleněných vláken jsou údajně stejné jako chemické vlastnosti kotoučů ze skleněných vláken. Podle této společnosti uvedené druhy rolí otevřených síťovin nemohou být použity k vyztužování ve stavebnictví, což je hlavním použitím dotčeného výrobku. Společnost proto vznesla námitku, že pokud by měly být kotouče ze skleněných vláken vyloučeny z působnosti definice výrobku, měly by z ní být také vyloučeny role otevřených síťovin povrstvených fenolovou pryskyřicí.

(14)

Jak je vysvětleno v 13. bodě odůvodnění, uvedená společnost se přihlásila až po uložení prozatímních opatření, a tudíž neposkytla na podporu svých tvrzení ověřitelné údaje. Protože ze šetření nebyly k dispozici žádné údaje týkající se různých druhů povrchové úpravy, tvrzení společnosti nemohlo být posouzeno na základě údajů získaných během šetření. Navíc mají různé druhy rolí otevřených síťovin stejné základní fyzikální vlastnosti bez ohledu na povrchovou úpravu, a tudíž by role otevřených síťovin povrstvených fenolovou pryskyřicí neměly být vyloučeny. Uvedené tvrzení bylo proto zamítnuto.

(15)

Na základě údajů shromážděných během šetření a důkazů předložených vyvážejícím výrobcem uvedeným v 10. bodě odůvodnění, výrobním odvětvím Unie a federací FEPA v jejich připomínkách k poskytnutí prozatímních informací byla žádost o vyloučení kotoučů ze skleněných vláken z působnosti definice výrobku přijata. Dospělo se tedy k závěru, že kotouče ze skleněných vláken, které jsou navazujícím výrobkem, nemají stejné fyzikální vlastnosti jako otevřené síťoviny a mají odlišné použití, a měly by být tudíž vyloučeny z definice dotčeného výrobku uvedené v prozatímním nařízení. Kotouče ze skleněných vláken se tudíž s konečnou platností z řízení vylučují.

(16)

Jelikož nebyly k obdobnému výrobku vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 17. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(17)

Podle 18. až 32. bodu odůvodnění prozatímního nařízení bylo zpočátku navrženo přiznat zacházení jako v tržním hospodářství dvěma společnostem, ale v pozdější fázi řízení bylo rozhodnuto tento návrh změnit poté, co byla prošetřena tvrzení týkající se statusu dotčených společností pro zacházení jako v tržním hospodářství, která byla shledána správnými.

(18)

Jeden z vyvážejících výrobců, u kterého se uplatnil článek 18 základního nařízení, opakoval své již dříve předložené námitky, když byl informován o úmyslu Komise zamítnout mu žádost o zacházení jako v tržním hospodářství. Opět tvrdil, že Komise obdržela staré verze stanov a smlouvy o společném podnikání, které nikdy nenabyly platnosti, a neměly tudíž dopad na výsledky posouzení společnosti pro přiznání zacházení jako v tržním hospodářství.

(19)

Jak je uvedeno v 28. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, nemohly tyto námitky odstranit pochyby ohledně pravosti dokumentů a informací, které vyvážející výrobce původně předložil spolu s žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství.

(20)

Pokud jde o námitku, že uplatnění čl. 18 odst. 1 základního nařízení je v tomto případě nepřiměřené, Komise používá ustanovení uvedeného článku individuálně podle skutkové podstaty věci. V tomto řízení bylo uplatnění uvedeného článku považováno za přiměřené, jak bylo již uvedeno v 26., 27. a 31. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, protože poskytnutím zfalšovaných dokumentů společnost vzbudila pochyby o všech dokumentech, které poskytla.

(21)

Druhý vyvážející výrobce, kterému bylo zacházení jako v tržním hospodářství zamítnuto, ale místo toho mu bylo přiznáno individuální zacházení, vznesl námitky proti důvodům, na jejichž základě Komise změnila své rozhodnutí. Tvrdil, že neexistovaly žádné nové závažné důkazy, které by mohly podstatně zpochybnit původní zjištění a tím opodstatnit zrušení původního rozhodnutí o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství. Argumentoval tím, že nepřesnosti a neúplnosti nalezené v jeho účetní závěrce, o kterých se nezmiňovala zpráva auditora, neměly podstatný dopad na důvěryhodnost jeho účetnictví.

(22)

Jak je uvedeno v 30. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tyto námitky nemohly odstranit pochyby o přesnosti a úplnosti údajů, které ve své účetní závěrce předložil.

(23)

Uvedený výrobce považuje též závěr šetření a uloženou individuální celní sazbu za nespravedlivé a nepřiměřené, protože společnost během řízení spolupracovala, a přesto jí byla vyměřena nejvyšší celní sazba stejně jako nespolupracujícím společnostem a společnosti, u které byl uplatněn článek 18 základního nařízení. V tomto ohledu se poznamenává, že společnosti byla vyměřena celní sazba, která je výsledkem obvyklé metodiky používané pro společnosti, kterým bylo přiznáno individuální zacházení.

(24)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se zacházení jako v tržním hospodářství, potvrzují se 18. až 32. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(25)

Jak je uvedeno v 37. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, skupina společností ve spojení, která nebyla zařazena do vzorku, požádala o individuální zjišťování v souladu s čl. 17 odst. 3 základního nařízení a podala žádost o zacházení jako v tržním hospodářství ve stanovené lhůtě.

(26)

Jak je uvedeno v 5. bodě odůvodnění, byla uskutečněna inspekce na místě v prostorách skupiny společností ve spojení a bylo zjištěno, že tyto společnosti nesplnily kritéria č. 1, 2 a 3 stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(27)

Pokud jde o kritérium č. 1, uvedené dvě společnosti ve spojení neposkytly dostatečné důkazy o příspěvku podílníků k základnímu kapitálu společností. Podílníci převzali společnosti, které byly původně založeny ze státních prostředků, ale sami nezaplatili žádné příspěvky. V rozporu s požadavky stanov se nekonaly také žádné schůze podílníků a nebyly poskytnuty žádné zápisy z těchto schůzí, což vyvolává pochyby o tom, že podílníci činili obchodní rozhodnutí bez zásahů státu. Se zřetelem na výše uvedené se usuzuje, že tyto společnosti nemohly prokázat, že se jejich obchodní rozhodnutí činí bez zásadních zásahů státu.

(28)

Pokud jde o kritérium č. 2, šetření ukázalo, že účetnictví uvedených dvou společností ve spojení nebylo prověřeno auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy, protože obsahovalo množství účetních nedostatků a chyb, například zaúčtované/zaplacené daně, opakující se chyby v evidenci splatných dividend a chybějící odpisy, které nebyly uvedeny ve zprávách auditora.

(29)

Pokud jde o kritérium č. 3, jedna společnost ve spojení nepředložila dohodu o právu užívat pozemky, v jejím účetnictví chybělo zaúčtování a nebyl předložen žádný doklad o zaplacení. Druhá společnost získala právo užívat pozemky od společnosti, se kterou je ve spojení, zdarma, což nebylo zaúčtováno, a tudíž odepsáno.

(30)

Se zřetelem na výše uvedené bylo navrhnuto, aby bylo zacházení jako v tržním hospodářství skupině společností, které žádaly o individuální zjišťování, zamítnuto.

(31)

Komise oficiálně sdělila skupině dotčených společností ve spojení v ČLR a žadatelům výsledky zjištění týkající se zacházení jako v tržním hospodářství. Byla jim též dána možnost písemně se vyjádřit a požádat o slyšení, mají-li ke slyšení zvláštní důvody. Po sdělení zjištění týkajících se zacházení jako v tržním hospodářství nebyly obdrženy žádné připomínky.

(32)

Předběžně bylo stanoveno, že jedna společnost ze skupiny vyvážejících výrobců v ČLR, která byla zařazena do vzorku a které bylo zamítnuto zacházení jako v tržním hospodářství, splnila všechny požadavky pro přiznání individuálního zacházení.

(33)

Kromě toho, jak je uvedeno v 35. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, vyvážející výrobce, kterému bylo zacházení jako v tržním hospodářství zamítnuto, splňoval podmínky čl. 9 odst. 5 základního nařízení, aby mu bylo přiznáno individuální zacházení.

(34)

Výrobní odvětví Unie zpochybnilo rozhodnutí o přiznání individuálního zacházení společnosti, v jejímž případě bylo rozhodnutí o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství zvráceno, přičemž tvrdilo, že neúplné účetnictví a nesrovnalosti zpochybňují všechny údaje, které společnost poskytla. Bylo však zjištěno, že nesrovnalosti nalezené v účetnictví neměly vliv na věrohodnost vývozních cen společnosti. Tvrzení výrobního odvětví Unie bylo proto zamítnuto.

(35)

Se zřetelem na výše uvedené se tudíž potvrzuje původní závěr, že dva ze tří vyvážejících výrobců, kteří byli zařazeni do vzorku, splňují všechny požadavky pro přiznání individuálního zacházení. Potvrzují se 33. až 36. bod odůvodnění prozatímního nařízení týkající se individuálního zacházení.

(36)

Kromě toho skupina dvou společností ve spojení, která požádala o individuální zjišťování, také požádala o individuální zacházení, pokud by šetření stanovilo, že nesplňují podmínky k přiznání zacházení jako v tržním hospodářství. Bylo zjištěno, že splňují podmínky čl. 9 odst. 5 základního nařízení nutné k přiznání individuálního zacházení.

(37)

Výrobní odvětví Unie rozhodnutí o přiznání individuálního zacházení skupině dvou společností ve spojení také zpochybnilo, přičemž tvrdilo, že pokud byly údaje týkající se těchto společností shledány nedůvěryhodné pro posouzení s ohledem na přiznání zacházení jako v tržním hospodářství, nemohou být tyto údaje považovány za dostatečné k přiznání individuálního zacházení. Tvrzení výrobního odvětví Unie bylo zamítnuto, protože nalezené nesrovnalosti, které se týkaly posouzení s ohledem na přiznání zacházení jako v tržním hospodářství, neměly vliv na možnost uložení individuální celní sazby, a tudíž individuální zacházení mohlo být přiznáno.

(38)

K výběru srovnatelné země nebyly obdrženy žádné připomínky. Proto se potvrzuje, že Kanada byla vhodnou a přiměřenou srovnatelnou zemí v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení. Potvrzují se proto 39. až 45. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(39)

Připomíná se, že bylo považováno za vhodnější určit běžnou hodnotu početně s ohledem na rozdíly v kvalitě obdobného výrobku vyráběného a prodávaného v Kanadě a dotčeného výrobku z ČLR. Běžná hodnota byla proto početně určena s použitím výrobních nákladů kanadského výrobce a přiměřené částky pro prodejní, správní a režijní náklady a pro zisk na domácím trhu.

(40)

Společnosti, kterým bylo přiznáno individuální zacházení, nesouhlasily s výpočtem určené běžné hodnoty a jedna z nich zvláště zpochybňovala, zde byla určena pro daný druh výrobku. Bylo potvrzeno, že běžná hodnota byla určena pro daný druh výrobku na základě údajů obdržených od jediného výrobce dotčeného výrobku ve srovnatelné zemi. Za účelem zachování důvěrnosti byla sdělena běžná hodnota ve formě cenových rozpětí.

(41)

Tři strany uvedly, že zveřejněná běžná hodnota neumožnila přiměřené pochopení skutečností a úvah, na jejichž základě bylo dumpingové rozpětí stanoveno. Všechny společnosti požádaly o více podrobností o tom, jak byla běžná hodnota určena, včetně výše různých přizpůsobení, kterým byla běžná hodnota podrobena za účelem zohlednění rozdílů v kvalitě. Bylo však usouzeno, že s ohledem na povinné zachování důvěrnosti údajů byly společnostem poskytnuty všechny informace, které mohly být sděleny.

(42)

Toto tvrzení bylo tudíž zamítnuto. Potvrzují se 46. až 49. bod odůvodnění prozatímního nařízení týkající se určení běžné hodnoty.

(43)

Jedna ze společností, kterým bylo přiznáno individuální zacházení v prozatímní fázi, požádala o vysvětlení výpočtu nákladů na balení, protože soudila, že sdělené údaje o balení nevykazovaly soudržnou korelaci ani k objemu, ani k hodnotě transakcí. Protože tato společnost neuvedla ve své odpovědi na antidumpingový dotazník žádné náklady na balení, byly náklady na balení vypočítány na základě informací obdržených od zbývajících dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(44)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se určení vývozní ceny, potvrzuje se 50. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(45)

Po poskytnutí konečných zjištění skupina společností ve spojení, které má být přiznáno individuální zacházení, tvrdila, že náklady na provize neměly být zohledněny při výpočtu různých úprav odečítaných od vývozní ceny. Námitka byla přijata, vývozní cena byla odpovídajícím způsobem upravena a v důsledku toho bylo revidováno dumpingové rozpětí této skupiny.

(46)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se srovnání běžné hodnoty a vývozních cen ze závodu, potvrzují se 51. a 52. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(47)

Jeden z dovozců dotčeného výrobku v Unii uvítal uložení prozatímních opatření, protože mohou vrátit dovozní cenu na úroveň, která nepůsobí újmu. Usoudil však, že by rozdíl více než 10 % mezi různými uloženými cly mohl narušit trh. Požádal tudíž o revizi opatření, aby společnost, jíž bylo přiznáno individuální zacházení a na kterou se vztahuje individuální celní sazba, nemohla mít z tohoto rozdílu výhodu. Dovozce tvrdil, že riziko obcházení ze strany vyvážejícího výrobce s nižší individuální celní sazbou se zvýšilo. Nebyly však poskytnuty žádné doplňující informace nebo důkazy, které by podpořily toto tvrzení, a proto nebylo zohledněno.

(48)

Na základě toho konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento ceny CIF na hranice Unie před proclením činí:

(49)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se dumpingových rozpětí, potvrzují se 53. až 57. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(50)

Na základě toho byla celostátní úroveň dumpingu s konečnou platností stanovena na 62,9 % z ceny CIF na hranice Unie před proclením a potvrzuje se 58. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(51)

Je zřejmé, že výraz „výrobní odvětví Unie“ v 59. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se vztahuje na všechny výrobce v Unii. Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se výroby v Unii, potvrzuje se 60. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(52)

Jak je vysvětleno v 9. bodě odůvodnění, kódy KN ex 7019 90 91 , ex 7019 90 99 a ex 7019 40 00 by měly být odstraněny z popisu dotčeného výrobku. Vyloučení těchto kódů nezměnilo zjištění týkající se spotřeby v Unii, včetně dovozu, která byla založena na číselných údajích obsažených v podnětu, doplněných o ověřené číselné údaje, které dodaly spolupracující společnosti a Eurostat.

(53)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně spotřeby v Unii, potvrzují se 61. až 63. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(54)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se objemu, cen a podílu na trhu dumpingového dovozu z dotčené země, potvrzují se zjištění uvedená v 64. až 66. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(55)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se cenového podbízení, potvrzuje se metodika stanovení cenového podbízení popsaná v 67. a 68. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, včetně úpravy zohledňující kvalitu. Avšak po individuálním zjišťování, které bylo přiznáno po uložení prozatímních opatření jedné skupině vyvážejících výrobců v ČLR, bylo přehodnoceno srovnání cen podobných druhů výrobků. Toto přehodnocení potvrdilo, že cenové podbízení dumpingového dovozu z ČLR během období šetření činilo 30–35 % oproti cenám výrobního odvětví Unie.

(56)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se situace výrobního odvětví Unie, potvrzují se 69. až 84. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(57)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se závěru o újmě, potvrzují se 85. až 87. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(58)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se účinků dumpingového dovozu, potvrzují se 89. až 91. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(59)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se účinků dalších činitelů, potvrzují se 92. až 96. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(60)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se příčinné souvislosti, potvrzují se 97. až 99. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(61)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se zájmu výrobního odvětví Unie, potvrzují se 101. až 103. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(62)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se zájmu dovozců, byl vyvozen závěr, že uložení konečných opatření na dovoz dotčeného výrobku by nebylo proti zájmům dovozců.

(63)

Připomíná se, že v prozatímní fázi šetření žádný z uživatelů nebo spotřebitelských organizací nespolupracoval. Po vyhlášení prozatímního nařízení předložil jeden svaz uživatelů své připomínky. Připomínky se však vztahovaly jen k možnému negativnímu dopadu uložených opatření na kotouče ze skleněných vláken za předpokladu, že by nebyly vyloučeny z působnosti definice výrobku. Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, soudí se, že kotouče ze skleněných vláken by měly být z působnosti definice výrobku vyloučeny. Uložení konečných antidumpingových opatření proto nebude mít negativní dopad na uživatele kotoučů ze skleněných vláken.

(64)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se zájmu uživatelů a spotřebitelů, byl vyvozen závěr, že by uložení konečných opatření na dovoz dotčeného výrobku nebylo proti jejich zájmům.

(65)

Na základě výše uvedených skutečností byl učiněn závěr, že neexistují žádné závažné důvody proti uložení konečného antidumpingového cla na dovoz otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z ČLR.

(66)

Po poskytnutí prozatímních informací jeden čínský vyvážející výrobce tvrdil, že neobdržel dostatečně podrobné údaje o výpočtu rozpětí újmy, které se na něj vztahuje, protože údaje týkající se objemů, hodnot a cen výrobního odvětví Unie pro daný druh výrobku nebyly zveřejněny. Tato společnost tvrdila, že jelikož do vzorku byli zařazeni čtyři výrobci v Unii, uvedená informace nemohla být považována za důvěrnou. Je však třeba poznamenat, že některé druhy výrobků prodával během období šetření jen velmi malý počet výrobců v Unii. Bylo proto považováno za obezřetné nezveřejnit ceny, objemy a hodnoty těchto transakcí. K tomu, aby bylo stranám poskytnuto dostatečné objasnění výpočtové metodiky a výsledku výpočtu, není také považováno za nutné sdělovat podrobná čísla pro každý druh výrobku.

(67)

Stejný čínský vyvážející výrobce zpochybnil cílový zisk použitý při výpočtu rozpětí újmy, a zejména skutečnost, že se cílový zisk rovnal váženému průměru zisku výrobního odvětví Unie během období šetření. Dále zpochybnil použití údajů od výrobců v Unii zařazených do vzorku při stanovení cílového zisku místo údajů o výrobním odvětví Unie jako celku. Nakonec zpochybnil úroveň použitého cílového zisku vzhledem k cílovému zisku, který byl použit během jiného nedávného šetření týkajícího se úzce příbuzného výrobního sektoru.

(68)

Jak je vysvětleno ve 112. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, cílový zisk odráží průměrný zisk, kterého dosáhlo výrobní odvětví Unie v letech 2006–2007, zatímco vážený průměr zisk během období šetření byl vypočten na základě údajů, které poskytly čtyři společnosti zařazené do vzorku. Kromě toho, jak je vysvětleno v 79. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tento zisk nezohlednil mimořádné výdaje na restrukturalizaci, které byly uvedeny některými výrobci zařazenými do vzorku. Je proto pouhá náhoda, že tato dvě čísla týkající se zisku jsou shodná.

(69)

Pokud jde o otázku, které údaje je třeba použít k výpočtu cílového zisku, je třeba poznamenat, že při použití vzorku je úroveň zisku jedním z mikroindikátorů analýzy újmy. Proto je číselná hodnota, která byla stanovena pro vzorek, považována za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie jako celek. Během šetření, kde se používá výběr vzorku, je cílový zisk použitý při výpočtu rozpětí újmy vždy založen na údajích, které poskytly společnosti zařazené do vzorku.

(70)

Na závěr je třeba zdůraznit, že pokud jde o odkaz na cílový zisk použitý během jiného antidumpingového šetření, zjištění a závěry z každého šetření jsou založeny na údajích, které poskytly spolupracující společnosti z každého šetření, pro specifický popis výrobku a specifické období. Není tudíž možné stanovit přímou souvislost mezi zjištěními těchto dvou oddělených šetření a dvěma odlišnými obdobími šetření.

(71)

Pokud jde o úroveň pro odstranění újmy, bylo v důsledku opravy administrativní chyby ve výpočtu prozatímního rozpětí újmy týkajícího se jednoho vyvážejícího výrobce toto rozpětí následně upraveno směrem nahoru. Tato skutečnost však nemá dopad na úroveň antidumpingového cla této společnosti, protože clo je stanoveno na základě dumpingového rozpětí.

(72)

Dále je třeba poznamenat, že v důsledku přiznání individuálního zacházení další skupině čínských vyvážejících výrobců, jak bylo vysvětleno v 32. bodě odůvodnění, pro ně bylo vypočteno individuální rozpětí újmy.

(73)

Jako důsledek revizí uvedených v 71. bodě odůvodnění byly rovněž revidovány vážené průměrné rozpětí újmy pro spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku a zbytkové rozpětí újmy pro nespolupracující výrobce.

(74)

Na základě toho konečná rozpětí újmy vyjádřená jako procento ceny CIF na hranice Unie před proclením činí:

(75)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se usuzuje, že je třeba v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení uložit konečná antidumpingová opatření ohledně dovozu dotčeného výrobku, a to na úrovni, která odpovídá nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla. V souladu s tímto pravidlem je třeba stanovit všechny celní sazby na úrovni zjištěných dumpingových rozpětí.

(76)

Navrhované sazby antidumpingového cla jsou následující:

(77)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Proto odrážejí stav těchto společností zjištěný v průběhu šetření. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně pro dovoz výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétně uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(78)

S veškerými žádostmi o použití antidumpingové celní sazby pro jednotlivé společnosti (například po změně názvu subjektu nebo po vzniku nového výrobního nebo prodejního subjektu) je třeba se neprodleně obrátit na Komisi (3) a připojit veškeré příslušné informace, zejména pak informace o jakékoli změně činností společnosti souvisejících s výrobou či domácím a vývozním prodejem, které jsou spojeny například se změnou názvu nebo se změnou výrobního či prodejního subjektu. Nařízení bude v případě potřeby odpovídajícím způsobem změněno aktualizací seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(79)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit uložení konečných antidumpingových cel. Stranám byla poskytnuta lhůta, ve které mohly k poskytnutí konečných informací zaujmout stanovisko. Vyjádření stran byla řádně přezkoumána a zjištění byla v případě potřeby odpovídajícím způsobem upravena.

(80)

Skupina dvou společností ve spojení, které požádaly o individuální zjišťování a bylo jim přiznáno individuální zacházení, vyjádřila svůj záměr nabídnout závazek. Skupina však neposlala žádnou nabídku závazku ve stanovené lhůtě uvedené v čl. 8 odst. 2 základního nařízení, a proto na to nemohl být brán zřetel.

(81)

Aby bylo zajištěno rovné zacházení pro případné nové vývozce a spolupracující společnosti nezařazené do vzorku, které jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení, mělo by být stanoveno, že se vážené průměrné clo uložené spolupracujícím společnostem použije pro případné nové vývozce, kteří by jinak měli nárok na přezkum podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení, jelikož uvedený článek se nepoužije, pokud byl použit výběr vzorku.

(82)

Vzhledem k rozsahu zjištěných dumpingových rozpětí a vzhledem k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie se považuje za nezbytné s konečnou platností vybrat částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, a to v rozsahu uložených konečných cel. Jelikož jsou kotouče ze skleněných vláken nyní vyloučeny z působnosti definice výrobku (viz 15. bod odůvodnění), částky prozatímně zajištěné z dovozu kotoučů ze skleněných vláken by měly být uvolněny. Pokud jsou konečná cla nižší než cla prozatímní, uvolní se částky, které byly prozatímně zajištěny nad rámec konečné sazby antidumpingových cel,

(1)

Nařízením (EU) č. 118/2011 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila Komise prozatímní antidumpingové clo z dovozu určitých mechanismů kroužkových pořadačů pocházejících z Thajska.

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který dne 6. dubna 2010 podala společnost Ring Alliance Ringbuchtechnik GmbH (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby určitých mechanismů kroužkových pořadačů v Unii. Podnět obsahoval zjevné důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení řízení.

(3)

Připomíná se, že (jak bylo stanoveno v 7. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) se šetření dumpingu a újmy týkalo období od 1. dubna 2009 do 31. března 2010 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2006 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(4)

Po zveřejnění nejdůležitějších skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímních antidumpingových opatření (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), předložilo několik zúčastněných stran k těmto prozatímním zjištěním písemné připomínky. Strany, které o to požádaly, konkrétně dva dovozci a thajský výrobce, dostaly možnost slyšení.

(5)

Komise nadále shromažďovala a ověřovala veškeré informace, jež považovala za nezbytné pro konečná zjištění ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie. Kromě inspekcí na místě uvedených v 6. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se další inspekce na místě uskutečnila v prostorách společnosti Rima Benelux Holding BV, jediného uživatele, který při šetření spolupracoval a poskytl odpověď na dotazník pro uživatele.

(6)

Všechny strany byly informovány o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlelo doporučit uložení konečného antidumpingového cla na dovoz určitých mechanismů kroužkových pořadačů pocházejících z Thajska a s konečnou platností vybrat částky zajištěné prostřednictvím prozatímního cla. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, v níž mohly vznést vůči tomuto oznámení námitky.

(7)

Ústní a písemné připomínky zúčastněných stran byly zváženy a ve vhodných případech zohledněny.

(8)

Jelikož ohledně dotčeného výrobku a obdobného výrobku nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzuje se 8. až 11. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(9)

Připomíná se, že (jak je vysvětleno v 14. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) při šetření spolupracoval pouze jeden thajský vyvážející výrobce, na jehož vývoz do Unie v průběhu období šetření připadal veškerý thajský vývoz do Unie. Vyvážející výrobce a jeden spolupracující dovozce, který není ve spojení, uvedli, že se nezávislý externí odborník, který byl Komisi nápomocen při inspekci na místě v prostorách vyvážejícího výrobce, ve své zprávě dopustil určitých chyb ve výpočtu. Jedním z úkolů odborníka bylo přezkoumat postup potahování niklem a množství surovin spotřebované vyvážejícím výrobcem v jednotlivých fázích výroby. Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetřením bylo zjištěno, že vyvážející výrobce poskytl neúplné a nesprávné informace, co se týče důležitých údajů o jeho výrobních nákladech a ostatních surovinách. Tvrzení vyvážejícího výrobce a dovozce týkající se chyb ve výpočtu ve zprávě odborníka Komise ověřila a vyvodila závěr, že tato tvrzení byla neopodstatněná. Potvrzují se proto zjištění uvedená v 15. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(10)

Vyvážející výrobce a dovozce zpochybnili rovněž prozatímní zjištění uvedená v 19. a 20. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Zejména uvedli, že metodika použitá k předběžnému stanovení běžné hodnoty pro jiné typy výrobku, než pro něž byla stanovena specifická běžná hodnota, vedla k nadhodnocení údajů, jelikož byla nesprávně založena na aritmetickém průměru běžných hodnot. Komise toto tvrzení akceptovala, metodiku upravila a výpočet běžných hodnot pro tyto ostatní typy revidovala s přihlédnutím k sortimentní skladbě thajského výrobce, což přesněji odráží jeho situaci.

(11)

Vyvážející výrobce dále tvrdil, že použité sazby prodejních, správních a režijních nákladů a ziskového rozpětí ve výši 16 % resp. 8 % byly příliš vysoké. Vyvážející výrobce uvedl, že by sazba prodejních, správních a režijních nákladů neměla přesáhnout 12,59 %, což odráží jeho vlastní prodejní, správní a režijní náklady bez nákladů na vnitrozemskou dopravu.

(12)

Připomíná se, že (jak je uvedeno v 15. až 17. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) vyvážející výrobce při šetření nespolupracoval a neposkytl údaje o svých úplných prodejních, správních a režijních nákladech. Za této situace bylo vzhledem ke skutečnosti, že o úplných prodejních, správních a režijních nákladech společnosti nebyly poskytnuty žádné další informace, rozhodnuto, že se bude i nadále vycházet z informací, které byly dostupné v podnětu. Na základě dostupných informací (nakolik je bylo možno ověřit) se sazba prodejních, správních a režijních nákladů ve výši 16 % pokládala za přiměřenou. Tvrzení bylo proto odmítnuto.

(13)

Vyvážející výrobce uvedl, že míra zisku ve výši 8 %, která byla použita v předběžném výpočtu, je příliš vysoká a že by se místo toho měla použít míra zisku ve výši 5 %. Předložená tvrzení se týkala za prvé toho, že pro cílový zisk byla v analýze újmy použita 5 % míra zisku, a za druhé, 5 % míra zisku je v souladu s předchozími šetřeními, která se týkala téhož výrobku. Pokud jde o první tvrzení, Komise podotýká, že určení cílového zisku pro výrobní odvětví Unie a míra zisku použitá ke stanovení běžné hodnoty nesledují stejnou logiku, a nemusí být proto stejné. Co se týká druhého tvrzení, Komise souhlasila s tím, že existují určité důvody pro použití stejné míry zisku jako v předchozích šetřeních týkajících se téhož výrobku, a rozhodla se toto tvrzení přijmout a odpovídajícím způsobem změnit míru zisku, která byla použita při výpočtu běžných hodnot.

(14)

V návaznosti na zveřejnění konečných zjištění byly výrobním odvětvím Unie a vyvážejícím výrobcem předloženy určité připomínky. Výrobní odvětví Unie nesouhlasilo s provedenou opravou ziskového rozpětí a tvrdilo, že 5 % míra zisku nepostačuje k splnění požadavků na ziskovost u tří společností ve spojení, které se podílejí na výrobě a prodeji dotčeného výrobku, aniž by však poskytlo jakékoli další přesvědčivé argumenty. Tvrzení bylo proto odmítnuto.

(15)

Vyvážející výrobce uvedl, že náklady na amortizaci, budovy a pojištění použité ve výpočtu běžné hodnoty jednoho typu výrobku nebyly stejné jako náklady použité u ostatních typů a že by se měl u všech typů použít stejný údaj. Komise tvrzení ověřila a skutečně zjistila chybu ve výpočtu. V rozporu s tvrzením vyvážejícího výrobce však bylo zjištěno, že k chybě došlo ve výpočtu běžné hodnoty ostatních typů. V souladu s tím byla běžná hodnota u ostatních typů opravena.

(16)

Vyvážející výrobce rovněž uvedl, že běžné hodnoty u jiných typů výrobku, než pro které byla stanovena specifická běžná hodnota, nepřihlížely plně ke skutečné sortimentní skladbě vyvážejícího výrobce. V tomto ohledu vyvážející výrobce zopakoval své tvrzení, že by se u ostatních typů měl použít vážený průměr zjištěných běžných hodnot, což by zohlednilo skutečnou sortimentní skladbu vyvážejícího výrobce. Jak bylo uvedeno výše v 10. bodě odůvodnění, Komise souhlasila s revizí výpočtu běžných hodnot pro tyto ostatní typy výrobku s cílem zohlednit skutečnou sortimentní skladbu thajského výrobce a bez ohledu na skutečné objemy prodeje u každého typu byla vypočítána běžná hodnota malých, středních a velkých mechanismů kroužkových pořadačů. Komise však kvůli neexistenci podložených důvodů odmítla tvrzení, že by se měl mimoto vzít v úvahu váhový faktor založený na prodeji vývozce do Unie.

(17)

Vyvážející vývozce mimoto uvedl, že způsob výpočtu běžné hodnoty na základě délky mechanismů kroužkových pořadačů, který Komise použila, je nepřesný a neúplný, a navrhl novou metodu výpočtu průměrů, jež přesněji zohledňují různé délky. Jak je objasněno v 16. bodě odůvodnění, Komise vypočítala běžnou hodnotu pro jiné typy, než pro které byla stanovena specifická běžná hodnota, a vypočítala běžné hodnoty pro malé, střední a velké mechanismy kroužkových pořadačů. Bylo zjištěno, že výpočet vývozce je chybný a zaměřený na výsledek. Tvrzení bylo proto odmítnuto.

(18)

Kromě výše uvedených změn se vzhledem ke skutečnosti, že ohledně stanovení běžné hodnoty nebyly podány žádné další připomínky, s konečnou platností potvrzuje obsah 15. až 20. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(19)

Vyvážející výrobce uvedl, že měna použitá při výpočtu nákladů na dopravu ve výpočtu dumpingu nebyla správná. Komise toto tvrzení přijala.

(20)

Jelikož nebyly podány žádné další připomínky, potvrzuje se s ohledem na stanovení vývozních cen a jejich srovnání s příslušnou běžnou hodnotou s konečnou platností obsah 21. až 24. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(21)

Vyvážející výrobce uvedl, že výpočet dumpingového rozpětí u dvou typů nepřihlížel k specifické běžné hodnotě. Tvrzení bylo akceptováno a byla provedena příslušná oprava.

(22)

Na základě uvedených změn ve výpočtu běžné hodnoty a srovnání a po opravě výše zmíněné chyby ve výpočtu vývozní ceny činí výše dumpingu, která byla zjištěna s konečnou platností, vyjádřená jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením:

(23)

Jelikož na spolupracujícího vyvážejícího výrobce připadal veškerý thajský vývoz dotčeného výrobku do Unie, usuzovalo se, že by zbytkové dumpingové rozpětí mělo být stanoveno na úrovni dumpingového rozpětí, jež bylo zjištěno u tohoto spolupracujícího vyvážejícího výrobce, tj. 16,3 %.

(24)

Jelikož ohledně vymezení výrobního odvětví Unie nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzují se zjištění uvedená ve 28. až 32. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(25)

Thajský výrobce a několik dovozců zpochybnili tendence ve spotřebě Unie, které byly zjištěny v prozatímním nařízení. Tyto strany zejména tvrdily, že se spotřeba snížila více, než jak bylo předběžně zjištěno (přibližně o 30 %). Tyto strany požádaly rovněž o objasnění metodiky, kterou Komise použila při stanovení spotřeby, jelikož mechanismy kroužkových pořadačů jsou zahrnuty v čísle celního sazebníku spolu s dalšími výrobky.

(26)

Je třeba uvést, že ačkoliv tyto zúčastněné strany zpochybnily zjištění týkající se spotřeby, k doložení svých tvrzení nepředložily žádné důkazy či číselné údaje. Nepoukázaly ani na žádnou chybu v metodice.

(27)

Pokud jde o metodiku, je nutno připomenout, že (jak je uvedeno v 33. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) spotřeba byla zjištěna na základě ověřených údajů o prodeji, které byly uvedeny v odpovědi spolupracujících stran na dotazník (dva výrobci v Unii a thajský vývozce pro období od roku 2008 do období šetření) a na základě údajů Eurostatu pro zbytek dovozu. Vzhledem ke skutečnosti, že se na mechanismy kroužkových pořadačů pocházející z jiných zdrojů vztahují antidumpingová opatření, je dovoz (ze všech zdrojů) evidován v celní databázi (TARIC) podle kódů podpoložek, které jsou do značné míry specifické pro výrobek, jenž je předmětem šetření. Tyto podpoložky byly použity v zájmu zajištění toho, aby byl posouzen pouze dovoz dotčeného výrobku, navzdory menší aktualizaci definice výrobku v tomto šetření.

(28)

Vzhledem ke skutečnosti, že údaje Eurostatu jsou vyjádřeny v kilogramech, zatímco spotřeba byla vypočítána v kusech, požádal jeden dovozce o objasnění metodiky použité při přepočtu kilogramů na kusy. Je proto nutno objasnit, že se použil přepočítací koeficient ve výši 50 gramů/kus, což je v souladu s předchozími šetřeními a bylo zjištěno, že při porovnání s informacemi, které poskytl thajský vyvážející výrobce, je tento koeficient přiměřený. Je třeba rovněž dodat, že pokud by Komise použila přesně průměrnou hmotnost na kus vyplývající z informací poskytnutých thajským vyvážejícím výrobcem, vykazoval by dovoz z Thajska během celého období šetření újmy prudší nárůst, pokud jde o absolutní objem (o 25 % v porovnání s 19 %, jak bylo zjištěno v prozatímním nařízení) i podíl na trhu (z 11,8 % na 15,5 % v porovnání s 12,0 % až 15,0 % uvedenými v prozatímním nařízení).

(29)

Jeden dovozce rovněž uvedl, že se v období šetření újmy thajský dovoz ve skutečnosti snížil o 40 %, toto tvrzení se však zakládalo na hodnotě dovozu (a nikoli na objemu) pro celý kód celního sazebníku, tj. včetně jiných výrobků, než jsou výrobky, jež byly předmětem šetření. Toto tvrzení bylo nutno odmítnout.

(30)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se potvrzují zjištění uvedená v 33. až 40. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, která se týkají spotřeby Unie (jež se mezi rokem 2008 a obdobím šetření snížila o více než 15 %) a dovozu z Thajska.

(31)

Jeden dovozce uvedl, že analýza újmy byla zkreslená, jelikož špatnou finanční situaci výrobního odvětví Unie je nutno posoudit ve spojení se situací jedné ze společností, která je s ním ve spojení a která údajně v oblasti mechanismů kroužkových pořadačů dosahuje zisku. V této souvislosti se podotýká, že se analýza újmy musí zaměřit pouze na prodej dotčeného výrobku vyráběného v Unii ze strany výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Jelikož (jak je uvedeno v 69. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) dotyčná společnost ve spojení není výrobcem v Unii a obchoduje převážně s výrobky, které nepocházejí z Unie, neměla by se za účelem analýzy újmy brát v úvahu.

(32)

Aniž jsou dotčeny výše uvedené skutečnosti, se však zdůrazňuje, že dovozce neposkytl žádné informace, které by prokazovaly, že se výše uvedená společnost ve spojení nachází v dobré finanční situaci. Z údajů, které byly získány při inspekci na místě, naopak vyplývá, že rovněž tato společnost snížila v období šetření značně svůj objem prodeje mechanismů kroužkových pořadačů.

(33)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se při neexistenci dalších připomínek týkajících se analýzy újmy potvrzuje 41. až 57. bod odůvodnění prozatímního nařízení a vyvozuje se závěr, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobená podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(34)

Ačkoliv některé zúčastněné strany zpochybnily prozatímní zjištění ohledně účinků jiných činitelů (viz níže), žádná z nich nezpochybnila předběžný závěr, že dumpingový dovoz z Thajska způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu. Potvrzuje se proto 58. až 64. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(35)

Některé zúčastněné strany zpochybnily prozatímní zjištění týkající se účinků jiných činitelů a střídavě uvedly, že hlavními příčinami újmy je snížení poptávky, hospodářská soutěž mezi výrobci v Unii, dovoz z Indie a újma, kterou si výrobní odvětví způsobilo samo.

(36)

Pokud jde o snížení poptávky, odkazuje se na 25. až 30. bod odůvodnění výše, které potvrzují tendenci ve spotřebě, jež byla zjištěna v prozatímním nařízení. Tvrzení, že byly podhodnoceny účinky nižší poptávky, je proto nutno odmítnout. Je však třeba připomenout, že v 67. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byl vyvozen závěr, že snížení spotřeby mohlo skutečně přispět k podstatné újmě, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, ačkoliv tento dopad byl značně posílen účinkem vyvolaným dumpingovým dovozem. Účinek vyvolaný snížením poptávky však nebyl takový, aby mohl narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a zjištěnou újmou.

(37)

Thajský vývozce rovněž uvedl, že újma, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, byla zapříčiněna hospodářskou soutěží mezi výrobci v Unii. Důvodem je především to, že se úbytek podílu výrobního odvětví Unie na trhu časově shodoval se zvýšením podílu jiného výrobce v Unii na trhu.

(38)

V tomto ohledu se uvádí, že ačkoliv výpočty, které předložil thajský vývozce, nejsou zcela správné, je pravdou, že celkově podíl druhého výrobce na trhu během období šetření újmy vzrostl. Je však třeba připomenout, že (jak je uvedeno v 30. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) tento výrobce dováží značné množství mechanismů kroužkových pořadačů z Thajska. Zajímavé je, že v roce, kdy se tomuto výrobci podařilo zvýšit prodej výrobků vyrobených v Unii a jeho podíl na trhu, vzrostl značně rovněž jeho prodej mechanismů kroužkových pořadačů z Thajska. Tento výrobce se stal významným dovozcem thajských mechanismů kroužkových pořadačů nákupem významné části thajského vývozu v průběhu tohoto roku. Takže i když se druhému výrobci v Unii skutečně podařilo převzít od výrobního odvětví Unie určité podíly na trhu, stěží lze nevyvodit závěr, že se to této společnosti podařilo proto, že měla prospěch z dumpingového dovozu mechanismů kroužkových pořadačů z Thajska. Připomíná se, že tento výrobce byl kvůli svým významným dovozním činnostem v porovnání s vlastní výrobou vyloučen z definice výrobního odvětví Unie.

(39)

Některé zúčastněné strany mimoto zopakovaly tvrzení, kterým se již zabýval 69. bod odůvodnění prozatímního nařízení, že podstatnou újmu způsobil výrobnímu odvětví Unie rovněž indický dovoz. To vycházelo ze skutečnosti, že Indie má přibližně 50 % podíl na trhu v Unii, tj. třikrát vyšší podíl než Thajsko, a že se příslušné průměrné ceny mezi rokem 2009 a obdobím šetření snížily o 3 %, přičemž byly o 24 % nižší než ceny v Unii. Rovněž bylo zdůrazněno, že značnou část indického dovozu pořídila společnost, která je ve spojení s výrobním odvětvím Unie.

(40)

V tomto ohledu však nebyla předložena žádná nová tvrzení a těmito argumenty se již zabývalo prozatímní nařízení. I když byla absolutní úroveň indického dovozu celkově skutečně vyšší než úroveň dovozu z Thajska, v prozatímním nařízení bylo prokázáno, že se tento dovoz vyvíjel odlišně: zatímco se thajský dovoz v období šetření újmy v absolutním i relativním vyjádření celkově zvýšil, indický dovoz se snížil (téměř o 10 %) a zmenšily se rovněž jeho podíly na trhu. Průměrná úroveň indických cen byla mimoto rovněž vyšší než thajská dovozní cena. I když společnost, která je ve spojení s výrobním odvětvím Unie, dováží mechanismy kroužkových pořadačů z Indie, šetřením bylo zjištěno, že se postupem času úroveň tohoto dovozu značně snížila, jak bylo uvedeno výše v 32. bodě odůvodnění.

(41)

Několik zúčastněných stran taktéž uvedlo, že žadatel přišel o své odběratele, jelikož prostřednictvím své mateřské společnosti, Ring International Holding, začal působit na navazujícím trhu a že je nutno pečlivě posoudit prodej mechanismů kroužkových pořadačů společnostem ve spojení, jelikož se tento prodej neuskutečnil za běžných tržních podmínek. Tato tvrzení však byla odmítnuta, jelikož nebyla doložená a šetření prokázalo, že prodej společnostem ve spojení byl v porovnání s celkovým prodejem zanedbatelný.

(42)

Na základě výše uvedených skutečností se potvrzují předběžné závěry uvedené v 65. až 76. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. I když na situaci výrobního odvětví Unie měly dopad i jiné činitele než dovoz, vyvozuje se závěr, že dumpingový dovoz z Thajska způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení, a to na základě analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů náležitě rozlišeny a odděleny od účinků dumpingového dovozu působících újmu.

(43)

Dva z pěti dovozců, kteří při šetření spolupracovali, reagovali na zveřejnění prozatímních zjištění a předložili písemně své připomínky. Jeden z těchto dovozců požádal o slyšení stejně jako druhý dovozce. Komise se rozhodla uskutečnit návštěvu v prostorách jediného uživatele, který se zúčastnil šetření.

(44)

S ohledem na 79. až 90. bod odůvodnění prozatímního nařízení, které se týkají popisu trhu a oddílu o zájmu výrobního odvětví Unie, nebyly předloženy žádné připomínky.

(45)

Nejprve se připomíná, že v prozatímním nařízení byl vyvozen závěr, že by uložení opatření mohlo mít značný nepříznivý dopad na situaci jednoho dovozce, který rovněž vyrábí mechanismy kroužkových pořadačů v Unii. Tento dovozce na uložení prozatímních opatření nereagoval.

(46)

Jeden další dovozce, který rovněž požádal o slyšení, jemuž předsedal úředník pro slyšení, zpochybnil především výpočet dumpingového rozpětí, analýzu újmy a výpočet spotřeby v Unii. Nevznesl však žádné nové připomínky týkající se analýzy zájmu Unie.

(47)

Třetí dovozce, na nějž připadalo 20 % celkového thajského dovozu, požádal o slyšení, během něhož objasnil, že v rozporu s informacemi, které byly v průběhu vyšetřování předloženy dříve, neukončil veškeré své činnosti související s mechanismy kroužkových pořadačů (jak bylo uvedeno v 92. bodě odůvodnění prozatímního nařízení), nýbrž je převedl na jinou kancelář. V průběhu slyšení tento dovozce vysvětlil, že činnost související s mechanismy kroužkových pořadačů pouze doplňuje jeho hlavní činnost, která se týká jiných výrobků, a ani po uložení opatření nevyloučí dovoz mechanismů kroužkových pořadačů z Thajska. Vzhledem k režijním nákladům jeho velké distribuční sítě to však bude záviset na výši antidumpingových cel a na možnosti zvýšit cenu pro odběratele. V případě ukončení činnosti související s mechanismy kroužkových pořadačů by tento dovozce vzhledem k malému významu této činnosti v porovnání s celkovým podnikáním nezaznamenal značné nepříznivé dopady.

(48)

Jak bylo zmíněno v 5. bodě odůvodnění, odpověď jediného spolupracujícího uživatele na dotazník byla ověřena během návštěvy v jeho obchodních prostorách, která se uskutečnila po uložení prozatímních opatření. Tento uživatel pořizuje výrobek z rozmanitých zdrojů, včetně Unie, Indie a Thajska. Výrobek dovážel rovněž z Číny, avšak po uložení antidumpingových cel zdroj dodávek změnil.

(49)

Na thajský dovoz připadalo přibližně 10 % jeho celkových nákupů mechanismů kroužkových pořadačů a společnost se rozhodla, že po uložení prozatímních nařízení nebude thajské výrobky dovážet. Ačkoliv se zdá, že opatření neměla dosud na hospodářskou situaci této společnosti významný nepříznivý dopad, společnost nicméně litovala omezení zdrojů dodávek, a zejména skutečnosti, že se nyní nemůže vždy spoléhat na krátkodobé dodávky mechanismů kroužkových pořadačů.

(50)

Zúčastněné strany zopakovaly své tvrzení, kterým se již zabývalo prozatímní nařízení, že uložení opatření bude mít za následek omezené zdroje dodávek na trhu v Unii. Je proto třeba znovu uvést, že šetření skutečně prokázalo, že se trh Unie vyznačuje omezeným počtem účastníků: existuje jeden výrobce v Indii, jeden v Thajsku, dva v Unii a několik výrobců v Číně. Účelem antidumpingových opatření je obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu v Unii, a nikoli bránit dovozu. Opatření skutečně mohou vést k snížení úrovně dovozu, přičemž vyrovnávají narušení obchodu ze strany tohoto dovozu. To však jako takové není dostatečným důvodem pro zpochybnění uložení opatření na dumpingový dovoz. Bylo by možné dokonce tvrdit, že by na trhu v Unii měla být zaručena spravedlivá hospodářská soutěž, aby byla zajištěna další existence všech zdrojů dodávek v dlouhodobém horizontu.

(51)

Očekává se, že při výši konečného cla, která je nižší než prozatímní clo, bude moci thajský dovoz nadále vstupovat na trh v Unii, přičemž šetření prokázalo, že existují rovněž další zdroje dodávek, ačkoliv je jejich počet omezený.

(52)

Na základě výše uvedených skutečností se vzhledem k neexistenci dalších připomínek potvrzuje 77. až 110. bod odůvodnění prozatímního nařízení a vyvozuje se závěr, že celkově neexistují podle dostupných informací o zájmu Unie přesvědčivé důvody pro neuložení konečných opatření na dovoz mechanismů kroužkových pořadačů pocházejících z Thajska.

(53)

Jelikož ohledně úrovně pro odstranění újmy nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzuje se 111. až 114. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(54)

Co se týká výše cla, která je nezbytná k odstranění účinků dumpingu působícího újmu, bylo uvedeno, že by se antidumpingové clo mělo snížit na 6 %, jelikož indický dovoz není údajně dumpingový a jeho cena je o 6 % vyšší než u thajského dovozu. V tomto ohledu se podotýká, že účelem antidumpingových cel není sladit ceny s cenami ostatních zdrojů, nýbrž odstranit narušující účinky dumpingu působícího újmu.

(55)

Vzhledem k závěrům, jichž bylo dosaženo s ohledem na dumping, újmu, příčinnou souvislost a zájem Unie, by v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení mělo být uloženo konečné antidumpingové clo na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla. V tomto případě by v souladu s tímto pravidlem měla být celní sazba stanovena na úrovni zjištěného dumpingu. Tato úroveň byla vypočítána na 16,3 % a od prozatímní fáze se významně snížila.

(56)

Na základě výše uvedených skutečností činí sazba konečného antidumpingového cla pro spolupracujícího vývozce 16,3 %.

(57)

Vzhledem k velikosti zjištěného dumpingového rozpětí a na základě úrovně újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie se považovalo za nezbytné, aby se částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením vybraly s konečnou platností v rozsahu konečných cel uložených tímto nařízením. Jelikož je konečné clo nižší než prozatímní clo, částky, které byly prozatímně zajištěny nad rámec konečné sazby antidumpingového cla, by měly být uvolněny,