(1)

Ve dnech 23. ledna 2002 a 20. srpna 2002 obdržela Komise stížnost týkající se státní podpory ve formě státních záruk ve prospěch skupiny Biria.

(2)

Německo v korespondenci s Komisí sdělilo Komisi dopisem ze dne 24. ledna 2003, zaevidovaným 28. ledna 2003, že odstoupilo od zamýšleného poskytnutí záruky, které bylo podmíněné schválením ze strany Komise. Stěžovatel o tom byl informován dopisem ze dne 17. února 2003.

(3)

Dopisem ze dne 1. července 2003, zaevidovaným dne 9. července 2003, a dopisem ze dne 8. srpna 2003, zaevidovaným dne 5. září 2003, poskytl stěžovatel další informace o jiné státní záruce ve prospěch skupiny Biria, a také o podílu veřejných subjektů na podnicích skupiny.

(4)

Komise si dopisem ze dne 9. září 2003 vyžádala další informace, které Německo poskytlo v dopise ze dne 14. října 2003, zaevidovaném dne 16. října 2003. Komise dne 9. prosince 2003 požádala o další informace, které Německo poskytlo dopisem ze dne 19. března 2004, zaevidovaným téhož dne.

(5)

Dne 18. října 2004 vydala Komise příkaz k poskytnutí informací, neboť měla pochybnosti, zda opatření podpory ve prospěch skupiny Biria odpovídala režimu, na jehož základě byla údajně poskytnuta. V odpovědi na příkaz o poskytnutí informací sdělilo Německo další informace v dopise ze dne 31. ledna 2005, který byl zaevidován téhož dne.

(6)

Komise dne 20. října 2005 zahájila formální vyšetřovací řízení ohledně tří údajných státních podpor. Ve stejném rozhodnutí konstatovala, že několik dalších údajně protiprávně poskytnutých podpor buď nepředstavuje žádnou podporu, nebo byly poskytnuty na základě schválených opatření podpor a v souladu s nimi. Příslušné rozhodnutí Komise bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (3). Komise vyzvala všechny zúčastněné strany, aby se k možným opatřením podpor vyjádřily. Svá stanoviska sdělili: jeden účastník, který nechce být jmenován, dopisem ze dne 27. ledna 2006, zaevidovaným dne 30. ledna 2006, dále společnosti Prophete GmbH & Co KG, Rheda-Wiedenbrück a Pantherwerke AG, Löhne v dopisech ze dne 6. února, zaevidovaných téhož dne, a společnost Vaterland-Werke GmbH & Co. KG, Neuenrade dopisem ze dne 6. února 2006, zaevidovaným téhož dne, a dopisem ze dne 27. února 2006, zaevidovaným téhož dne.

(7)

Tato stanoviska byla předložena Německu v dopisech ze dne 6. února 2006 a 2. března 2006. Německo odpovědělo dopisem ze dne 5. dubna 2006, zaevidovaným dne 7. dubna 2006, a dopisem ze dne 12. května 2006, zaevidovaným téhož dne.

(8)

Německo sdělilo své stanovisko k zahájení formálního vyšetřovacího řízení dopisem ze dne 23. ledna 2006, zaevidovaným téhož dne.

(9)

Komise si dopisem ze dne 6. února 2006 vyžádala doplňující informace, které Německo poskytlo v dopise ze dne 5. dubna 2006, zaevidovaném dne 7. dubna 2006. Komise požádala další žádostí o informace dne 19. července 2006 o dodatečné údaje, Německo na tuto žádost odpovědělo dopisem ze dne 25. září 2006, zaevidovaným dne 26. září 2006.

(10)

Dne 24. ledna 2007 vydala Komise rozhodnutí (4) podle čl. 7 odst. 5 a čl. 14 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (5).

(11)

Dne 5. dubna 2007 podal Svobodný stát Sasko žalobu proti rozhodnutí Komise týkající se opatření 2 a 3 (věc T-102/07). Další žaloba byla podána dne 16. dubna 2007 společností MB Immobilien Verwaltungs GmbH und MB System GmbH & Co. KG, u níž se jedná o právní nástupkyni příjemkyně, jíž bylo rozhodnutí určeno (T-120/07). Poslední uvedená žaloba se týkala všech tří opatření, které byly předmětem rozhodnutí. Obě věci byly spojeny rozhodnutím předsedy ze dne 24. listopadu 2008.

(12)

Rozhodnutím ze dne 3. března 2010 prohlásil soud rozhodnutí Komise ze dne 24. ledna 2007 za neplatné.

(13)

Žaloby (které se z velké části překrývaly) zahrnovaly zejména následující žalobní důvody. Žalobci zaprvé namítali, že Komise došla neoprávněně k závěru, že opatření 2 a 3 nespadají pod schválený německý režim podpory. Zadruhé bylo hodnocení skutkového stavu ze strany Komise, týkající se klasifikace příjemce jakožto podniku v obtížích, chybné. Za třetí namítali žalobci chyby v odůvodnění v rozhodnutí Komise ohledně výše prvku podpory.

(14)

Soud potvrdil rozhodnutí Komise ohledně závěru, že opatření 2 a 3 nespadají pod schválený režim podpory. Soud kromě toho potvrdil zařazení příjemce jako „podniku v obtížích“ na základě definice v pokynech pro podporu na záchranu a restrukturalizaci z roku 1999 (6) (dále „pokyny pro záchranu a restrukturalizaci 1999“). Prohlásil rozhodnutí za neplatné pouze kvůli chybějícímu odůvodnění prémií za riziko použitých pro výpočet prvku podpory. Soud došel zejména k závěru, že při výpočtu prvku podpory úvěru, který je poskytován podniku v obtížích, není dostačující pouhý odkaz na oznámení Komise o metodě stanovování referenčních úrokových sazeb a diskontních sazeb z roku 1997 (7) (dále „sdělení o referenčních sazbách z roku 1997“) pro odůvodnění použití různých prémií za riziko.

(15)

Tímto rozhodnutím je proto prováděno rozhodnutí soudu podle čl. 266 odst. 1 SFEU a podrobněji vysvětlen výpočet prvku podpory provedený Komisí u uvedeného opatření. Toto rozhodnutí nemění nic na posouzení podpory provedené Komisí v rozhodnutí ze dne 24. ledna 2007; to platí zejména pro ty prvky, které již byly přezkoumány soudem.

(16)

Po soudním rozhodnutí podali příjemci dne 7. června 2010 další stanovisko, které bylo zaevidováno téhož dne. Toto stanovisko bylo zasláno Německu dne 16. června 2010. Odpověď Německa na stanovisko příjemců byla Komisi doručena dne 12. července 2010, evidovaným téhož dne.

(17)

Komise dne 19. srpna 2010 předala Německu žádost o informace, které Německo poskytlo dopisem ze dne 14. září 2010, zaevidovaným téhož dne.

(18)

Skupina Biria působila do 7. listopadu 2005 v oblasti výroby a odbytu jízdních kol. Mateřská společnost skupiny, která tehdy používala název Biria AG, měla sídlo v Neukirchu, Sasko, což je podporovaná oblast podle čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU (8).

(19)

V roce 2003 skupina docílila obratu 93,2 mil. EUR (2002: 83,8 mil. EUR) a dosáhla zisku ve výši 3,7 mil. EUR (2002: ztráty ve výši 5,8 mil. EUR). Skupina v roce 2003 měla 415 zaměstnanců (2002: 490 zaměstnanců) a lze ji tak považovat za velký podnik.

(20)

Mateřská společnost vznikla v roce 2003 spojením (starého podniku) Biria AG s jednou z jeho dceřiných společností, Sachsen Zweirad GmbH. Zároveň se změnil název podniku Sachsen Zweirad GmbH na Biria GmbH. V dubnu 2005 byla společnost Biria GmbH přeměněna na společnost Biria AG. V roce 2003 dosáhla společnost Biria GmbH obratu 55,7 mil. EUR a zisku ve výši 3,6 mil. EUR. Jediným vlastníkem společnosti Biria AG je pan Mehdi Biria. Mateřská společnost je dále označována jako „Biria“.

(21)

Kromě mateřské společnosti jsou nejdůležitějšími společnostmi skupiny Bike System GmbH & Co Thüringer Zweiradwerk KG („Bike Systems“), tento podnik patří ke společnosti Biria přes dceřinou společnost Bike Systems Betriebs- und Beteiligungsgesellschaft mbH („BSBG“), a společnost Checker Pig GmbH.

(22)

Společnost Bike Systems má sídlo v Nordhausenu, Durynsko, což je podporovaná oblast podle čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU. V roce 2003 dosáhla společnost Bike Systems obratu 6,1 mil. EUR a zaznamenala ztrátu ve výši 0,6 mil. EUR. Měla 157 zaměstnanců. Bike Systems vyrábí výlučně jízdní kola pro mateřskou společnost BSBG (dohoda o smluvní výrobě). BSBG je odpovědná za odbyt jízdních kol.

(23)

Společnost Checker Pig GmbH má sídlo v Drážďanech, Sasko, což je podporovaná oblast podle čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU. V roce 2003 dosáhla společnost Checker Pig GmbH obratu 6,9 mil. EUR a zaznamenala ztrátu ve výši 0,4 mil. EUR. Podnik měl 43 zaměstnanců.

(24)

Dne 7. listopadu 2005 prodala společnosti Biria většinu svých aktiv dvěma podnikům skupiny Lone Star, tedy soukromému investičnímu fondu. Nemovitosti zůstávají ve vlastnictví společnosti Biria a budou touto společností pronajímány skupině Lone Star. Prodejní cena aktiv činila 11,5 mil. EUR. Externí znalec ocenil uvedená aktiva na 10,7 mil. EUR.

(25)

Podle informací Německa proběhl prodej po otevřeném, transparentním a bezpodmínečném nabídkovém řízení. Nabídkové řízení bylo zveřejněno na internetu a v několika tištěných médiích. Účast nového investora mohla mít podobu nákupu aktiv, odkoupení celého majetku „en bloc“ nebo nákupu podílů. Skupina Lone Star nakonec převzala aktiva prostřednictvím nákupu aktiv.

(26)

Podle informací Německa byl prodej podniku zahájen již před rozhodnutím Komise ze dne 20. října 2005 o zahájení formálního vyšetřovacího řízení. První lhůta pro podání nabídek uplynula 4. října 2005.

(27)

Současný právní nástupce společnosti Biria AG (nové) je společnost MB Immobilien Verwaltungs GmbH (dále „MB Immobilien“); právní nástupce společnosti Bike Systems je společnost MB System GmbH und Co. KG (dále „MB System“). Společnost MB Immobilien se od července 2008 nachází v likvidaci.

(28)

V rámci tohoto rozhodnutí jsou s výjimkou mateřské společnosti Biria používány názvy, které podniky užívaly v okamžiku poskytnutí opatření.

(29)

Opatření 1: V březnu 2001 vložila společnost gbb Beteiligungs AG (dále „gbb“) tichý vklad do společnosti Bike Systems ve výši 2 070 732 EUR s dobou trvání do konce roku 2010. Společnost gbb byla tehdy 100 % dceřinou společností společnosti DtA-Beteiligungs-Holding AG, která byla sama 100 % dceřinou společností společnosti Deutschen Ausgleichsbank, rozvojové banky německého spolkového státu, jež byla založena zákonem jakožto veřejnoprávní korporace.

(30)

Společnost gbb Beteiligungs AG existovala již v době trvání bývalé Německé demokratické republiky jakožto státní banka pro zemědělský sektor. Smlouvou o sjednocení se z ní v roce 1990 stala Berliner Genossenschaftsbank, veřejnoprávní korporace pod dohledem spolkového ministerstva financí. V roce 1991 byl její název změněn na gbb Beteiligungsholding a v roce 1997 byla přeměněna na akciovou společnost. V důsledku toho již nebyla ve vlastnictví spolkové vlády, nýbrž se z ní stala dceřiná společnost společnosti Deutsche Ausgleichsbank. Od založení společnosti gbb vykonávala veřejná správa na tento podnik silný vliv. Po celou dobu, kdy byla veřejnoprávní korporací, byla pod přímým dohledem příslušného ministerstva a členy její dozorčí rady byli zástupci příslušných úřadů. Po přeměně na akciovou společnost a začlenění do společnosti Deutsche Ausgleichsbank podléhala kontrole, kterou nad společností Deutsche Ausgleichsbank vykonávaly státní orgány (viz další body odůvodnění níže).

(31)

Jakožto veřejnoprávní korporace byla Deutsche Ausgleichsbank pod dohledem Spolkového ministerstva vnitra. Kromě toho byla většina členů její dozorčí rady zástupci spolkových a zemských ministerstev a členové spolkového sněmu.

(32)

Podle § 4 odst. 1 zákona o Deutsche Ausgleichsbank je činnost banky omezena na financování opatření, která slouží k podpoře malých a středních podniků a svobodných povolání, životního prostředí, sociální politiky a začlenění osob, které byly vyhnány během druhé světové války.

(33)

Ustanovení § 4 odst. 4 zákona o Deutsche Ausgleichsbank stanoví možnost, že banka může nabývat podíly v jiných podnicích, pokud s tím souhlasí dozorčí rada a ministerstvo pověřené dohledem nad bankou.

(34)

Podíl ve společnosti Bike Systems je uveden ve výročních zprávách Deutsche Ausgleichsbank z let 2001 a 2002, neboť podíl odpovídající tichému vkladu činil 20 % a tudíž překračoval hranici pro podávání zpráv. V roce 2001 drželo gbb podíly o velikosti minimálně 20 % celkem v 18 podnicích.

(35)

V roce 2003 se na základě spolkového zákona spojila Deutsche Ausgleichsbank se společností Kreditanstalt für Wiederaufbau (KfW).

(36)

Jak Deutsche Ausgleichsbank, tak i KfW jsou takzvané rozvojové instituce, tj. banky, které jsou ve své činnosti omezeny na podporu regionálních, ekonomických a sociálně-politických opatření. V rámci účelových opatření, která Německo akceptovalo ve věci E10/2000 (9), byly činnosti rozvojových institucí omezeny na určité netržní oblasti, mj. na správu programů na podporu malých a středních podniků.

(37)

Podle Německa se účast ggb na společnosti Bike Systems uskutečnila za tržních podmínek a tudíž nepředstavovala státní podporu.

(38)

Opatření 2: Dne 20. března 2003 poskytla spolková země Sasko 80 % ručení na provozní úvěr ve výši 5,6 milionů EUR ve prospěch společnosti Sachsen Zweirad GmbH se splatností původně do konce roku 2008. Ručení bylo v lednu 2004 vráceno a nahrazeno ručením ve prospěch společnosti Biria GmbH (viz opatření 3). Ručení bylo uděleno na základě směrnice o ručení spolkové země Sasko, tedy režimu podpor (10) schváleného Komisí.

(39)

Opatření 3: Dne 9. prosince 2003 poskytla spolková země Sasko 80 % ručení na provozní úvěr ve výši 24 875 000 EUR ve prospěch společnosti Biria GmbH (později Biria AG) na financování plánovaného zvýšení obratu a na restrukturalizaci financování této skupiny. Úvěry o trvání do 31. prosince 2011 sestávají z 8 mil. EUR na splacení půjček provozních prostředků, ze 7,45 mil. EUR jako kontokorentního rámce a z částky 9,425 mil. EUR na financování sezónních potřeb. Ručení bylo poskytnuto na základě směrnice o ručení spolkové země Sasko, tedy režimu podpor schváleného Komisí. Ručení bylo uděleno za předpokladu, že ručení udělené společnosti Sachsen Zweirad GmbH bude vráceno (opatření 2). Ručení se proto stalo účinným až 5. ledna 2004, když bylo ručení udělené společnosti Sachsen Zweirad vráceno.

(40)

Komise zahájila formální vyšetřovací řízení, neboť měla pochybnosti ohledně tvrzení Německa, že byl vklad tichého společníka uskutečněn za tržních podmínek. Podle názoru Komise byla společnost Bike Systems přijetím plánu k řešení platební neschopnosti právě z této platební neschopnosti vyvedena, takže budoucí vývoj společnosti byl nejistý. Proto měla být společnost v tehdejším okamžiku považována za podnik v obtížích. Komise pochybovala o tom, že odměna s ohledem na riziko byla přiměřená a že vklad tichého společníka proběhl za tržních podmínek. Pokud jde o případné použití ustanovení o výjimkách podle čl. 107 odst. 2 a 3 SFEU, neměla Komise informace o tom, že byly splněny podmínky pokynů pro záchranu a restrukturalizaci 1999.

(41)

Dalším důvodem pro zahájení formálního vyšetřovacího řízení byl předběžný závěr Komise, že nebyly splněny podmínky schváleného režimu podpor, na jehož základě byla ručení ve prospěch společnostem Sachsen Zweirad GmbH a Biria GmbH údajně udělena, a proto se na tato ručení tento režim podpor nevztahuje. Podle názoru Komise se u společností Sachsen Zweirad GmbH a Biria GmbH jednalo v okamžiku poskytnutí ručení o podniky v obtížích. Neboť se u společností Sachsen Zweirad GmbH a Biria GmbH kromě toho jednalo o velké podniky, měla být ručení také podle tohoto režimu podpor jednotlivě oznámena Komisi. S ohledem na případné použití ustanovení o výjimkách v čl. 107 odst. 2 a 3 SFEU Komise pochybuje, že byly splněny podmínky pokynů pro záchranu a restrukturalizaci 1999.

(42)

Komise obdržela stanoviska jednoho účastníka, který nechce být jmenován, podniků Prophete GmbH & Co. KG a Pantherwerke AG a společnosti Vaterland-Werke GmbH & Co. KG.

(43)

Ve svém stanovisku k zahájení formálního vyšetřovacího řízení konkurent, který chce zůstat anonymní, uvádí, že společnost Biria AG mohla díky státnímu ručení ve výši 24,5 mil. EUR prodávat jízdní kola odběratelům konkurenta za ceny nižší, než jsou výrobní náklady, ačkoliv konkurent má nejefektivnější výrobu v Německu.

(44)

Společnost Biria AG dále mohla v roce 2003 vykázat zisky jen proto, že se finanční instituce vzdaly svých nároků ve výši 8,567 mil. EUR. V následujících letech 2004 a 2005 zaznamenala Biria AG opět ztráty.

(45)

Konkurent rovněž upozorňuje na to, že společnost Biria byla prodejem majetku prodána skupině Lone Star. Přitom se banka Sachsen LB a společnost Mittelständische Beteiligungsgesellschaft zřejmě vzdaly velké části svých pohledávek. Nová společnost Biria GmbH, která patří do skupiny Lone Star, převzala veškerá aktiva bývalé společnosti Biria AG.

(46)

Ve svém stanovisku k zahájení formálního vyšetřovacího řízení podniky Prophete GmbH & Co. KG a Pantherwerke AG (dále jen „Prophete a Pantherwerke“) tvrdí, že Biria může díky státním podporám prodávat své výrobky za ceny, které by za obvyklých tržních podmínek nebyly udržitelné. Oba podniky jsou konkurenty společnosti Biria, a tím se jich podpora bezprostředně dotýká.

(47)

Skupina Biria je největším výrobcem jízdních kol v Německu a ročně vyrobí přibližně 700 000 jízdních kol. Podniky skupiny Biria jsou na trhu s jízdními koly zastoupeny ve dvou segmentech, v segmentu nespecializovaného obchodu a v segmentu specializovaného velkoobchodu.

(48)

Do segmentu nespecializovaného obchodu spadá veškerý maloobchod prostřednictvím větších maloobchodních řetězců a zásilkový obchod. Jízdní kola v tomto segmentu stojí obvykle 100 až 199 EUR. Podle odhadů podniků Prophete a Pantherwerke se na tomto trhu prodá asi 1,5 milionu jízdních kol a Biria tak v tomto segmentu se svými 650 000 prodanými jízdními koly dosahuje podílu přibližně 50 %.

(49)

Podle podniků Prophete a Pantherwerke má skupina Biria rovněž ve specializovaném velkoobchodu dominantní postavení. Tento segment trhu vykazuje objem 150 000 až 200 000 jízdních kol. Ve specializovaném velkoobchodu mohou ceny dosahovat až 400 EUR. Podnik Pantherwerke je v tomto segmentu přímým konkurentem skupiny Biria.

(50)

Podniky Prophete a Pantherwerke již několik let konstatují, že cenové nabídky skupiny Biria jsou vždy nižší než cenové nabídky jiných výrobců. Tento rozdíl nelze ekonomicky vysvětlit, neboť skupina Biria sice na základě svého dominantního tržního postavení dosahuje vyššího objemu nákupu, což se ovšem neodráží v příznivějších podmínkách. Podniky Prophete a Pantherwerke se domnívají, že podnik díky nízkým prodejním cenám skupiny Biria utrpěl v posledních letech značné ztráty.

(51)

Pokud jde o vklad tichého společníka, Prophete a Pantherwerke pochybují, že by soukromý vkladatel s ohledem na hospodářskou situaci podniku Bike Systems v březnu 2001 na takovou účast přistoupil.

(52)

Poskytnutí obou ručení ve prospěch společností Sachsen Zweirad GmbH a Biria v letech 2003 a 2004 považují podniky Prophete a Pantherwerke za neslučitelné s právními předpisy Evropské unie o státních podporách. Podniky Prophete a Pantherwerke se domnívají, že se příjemci podpory v době poskytnutí ručení nacházeli v obtížích. Nový podnik Biria je třeba považovat za právního nástupce obou bývalých podniků, ze kterých vzešel. Z počáteční rozvahy nově vytvořeného podniku tedy nelze nic vyvozovat.

(53)

Poskytnutím obou ručení byla porušena zásada „jednou a dost“, neboť obchodní činnost podniků skupiny Biria se mohla opakovaně udržet pouze díky státní podpoře.

(54)

Nebyla přijata žádná kompenzační opatření k vyrovnání nepříznivých dopadů na konkurenty. Nedošlo k omezení účasti skupiny Biria na trhu. Naopak, koncepcí této skupiny je dále rozšířit svou obchodní činnost prostřednictvím agresivní cenové politiky. Na svých internetových stránkách Biria oznámila, že v roce 2005 chce prodat 850 000 jízdních kol, a tak ve srovnání s rokem 2004 dále zvyšovat svůj odbyt. Prophete a Pantherwerke dále poukazují na tiskovou zprávu, podle které vlastník společnosti Biria AG prodal podnik soukromému investičnímu fondu Lone Star.

(55)

Ve svém stanovisku k zahájení formálního vyšetřovacího řízení podnik Vaterland-Werke GmbH & Co. KG (dále „Vaterland-Werke“) uvádí, že skupina Biria je s výrobou 700 000 až 800 000 jízdních kol ročně největším výrobcem v Německu. Srovnatelného objemu dosahuje pouze podnik MIFA Mitteldeutsche Fahrradwerke s roční výrobou 700 000 jízdních kol; ostatní výrobci vyrábějí pouze 250 000 až 400 000 jízdních kol.

(56)

Oba podniky Vaterland-Werke a Biria jsou zastoupeny v tržním segmentu nespecializovaného obchodu, který zahrnuje také větší maloobchodní řetězce a velké zásilkové obchody. V tomto segmentu vládne silná konkurence a Biria je známá svým agresivním soutěžním chováním s cenami nižšími, než jsou výrobní náklady. Takové chování je možné pouze s pomocí vnějších finančních zdrojů, v případě společnosti Biria díky státním podporám. Tím je ohrožena existence všech malých konkurentů, kteří nejsou podporováni ze státních zdrojů. Tato situace se zejména dotýká podniku Vaterland-Werke a volné kapacity nemohou být pokryty jinými zakázkami. Jelikož trh vykazuje nadbytek kapacit, bylo by každé rozšíření kapacit výrobce za pomoci státních podpor na úkor jiných konkurentů.

(57)

Pokud jde o vklad tichého společníka, Vaterland-Werke pochybuje, že by soukromý vkladatel s ohledem na hospodářskou situaci podniku Bike Systems v březnu 2001 na takovou účast přistoupil.

(58)

Poskytnutí obou ručení ve prospěch společností Sachsen Zweirad GmbH a Biria v letech 2003 a 2004 považuje podnik Vaterland-Werke za neslučitelné s pravidly Evropské unie o státních podporách. Podnik Vaterland-Werke se domnívá, že se příjemci podpory v době poskytnutí ručení nacházeli v obtížích. Nový podnik Biria je třeba považovat za právního nástupce obou bývalých podniků, ze kterých vzešel. Ze zahajovací rozvahy nově vytvořeného podniku tedy nelze nic vyvozovati.

(59)

Poskytnutím obou ručení byla porušena zásada „jednou a dost“, neboť obchodní činnost podniků skupiny Biria se mohla opakovaně udržet pouze díky státní podpoře.

(60)

Nebyla přijata žádná kompensační opatření k vyrovnání nepříznivých dopadů na konkurenty. Nedošlo k omezení účasti skupiny Biria na trhu. Naopak, plánem této skupiny je dále rozšířit svou obchodní činnost prostřednictvím agresivní cenové politiky. Na svých internetových stránkách Biria oznámila, že v roce 2005 chce prodat 850 000 jízdních kol, a tak ve srovnání s rokem 2004 dále zvyšovat odbyt jízdních kol. Podnik Vaterland-Werke dále poukazuje na tiskovou zprávu, podle které vlastník společnosti Biria AG prodal podnik soukromému investičnímu fondu Lone Star.

(61)

Ve svém stanovisku ze dne 7. června 2010 podali příjemci po zrušení původního rozhodnutí soudem další informace.

(62)

Zastávali zejména názor, že Komise musí při hodnocení tichého vkladu společnosti gbb do společnosti Bike Systems (opatření 1) zohlednit existenci tzv. doporučujícího dopisu, který byl vydán společností Biria GmbH. Tato společnost Biria GmbH je jinou právnickou osobou než právnická osoba vzniklá spojením společností Biria AG (původní) a Sachsen-Zweirad GmbH, která je uvedena v bodě 20. Společnost Biria GmbH, která vydala doporučující dopis ve prospěch společnosti Bike Systems, je právním předchůdcem společnosti Biria AG (původní).

(63)

Ve svém stanovisku k zahájení formálního vyšetřovacího řízení zastává Německo názor, že tichý vklad společností gbb proběhl za tržních podmínek. Německo souhlasí s Komisí, že s tichým vkladem je spojeno větší riziko než s obvyklou půjčkou. Podmínky tichého vkladu jsou však uzpůsobeny tak, aby byla dodržena ustanovení sdělení o referenčních sazbách z roku 1997. Podle tohoto sdělení je referenční sazbou minimální sazba, která může být ve zvláštních rizikových případech zvýšena. V tomto případě může prémie činit 400 bazických bodů a více.

(64)

Odměna za vklad tichého společníka činí podle údajů Německa 12,25 % (8,75 % pevná částka a 3,5 % variabilní částka závisející na zisku). Výše odměny by tak byla o 600 bazických bodů vyšší než referenční sazba Komise, která činí 6,33 %. Tím společnost ggb zohlednila, že podnik procházel obdobím restrukturalizace a že riziko tiché účasti proto bylo zvýšené z důvodu změny orientace podniku a chybějícího zajištění. Toto zvýšené riziko bylo zohledněno dodatečnou prémií ve výši 200 bazických bodů.

(65)

Rozhodnutí o vkladu tichého společníka bylo přijato na základě prognózy, podle které se měl obrat podniku zvýšit z 0,89 mil. EUR v roce 2001 na 3,38 mil. EUR v roce 2003. Německo tak dospělo k závěru, že dohodnutá odměna za vklad tichého společníka ve výši 12,25 % přiměřeně odrážela dané riziko. Německo se domnívá, že skutečnost, že část odměny je variabilní, není podstatná, neboť je v případě vkladů tichých společníků obvyklá a odpovídá chování investora v podmínkách tržní ekonomiky.

(66)

K ručením ve prospěch společnosti Sachsen Zweirad GmbH Německo uvádí, že se podnik v okamžiku jejich udělení nenacházel v obtížích a ani ve smyslu pokynů pro záchranu a restrukturalizaci 1999 nevykazoval žádné znaky typické pro podnik v obtížích. Mimo jiné podnik roku 2003 (do spojení se společností Biria v říjnu) disponoval kladným vlastním kapitálem ve výši 404 mil. EUR a dosáhl zisku ve výši 2,1 mil. EUR. Hospodářská situace podniku se v roce 2003 oproti rokům 2001/2002 zlepšila díky konsolidačním snahám zahájeným koncem roku 2002 a příznivější situaci na trhu.

(67)

Likvidita podniku sice byla složitá, avšak ne „vážná“. Nebezpečí, že by soukromé finanční instituce neprodloužily své úvěry, nehrozilo. Ani vysoké úrokové platby by nevedly k problémům s likviditou, jak tvrdila Komise.

(68)

K ručení udělené společnosti Biria GmbH (později Biria AG) Německo uvádí, že byla poskytnuta na základě nové koncepce skupiny Biria, která předpokládala efektivnější organizaci skupiny a soustředění nákupu, odpovědnosti za výrobu a odbyt do společnosti Biria GmbH. Vedle finančních potřeb na zvýšení obratu zahrnoval plán také reorganizaci celkového financování skupiny.

(69)

Německo se domnívá, že se v případě společnosti Biria GmbH (později Biria AG) v době udělení ručení nejednalo o podnik v obtížích. V této souvislosti je třeba rozlišovat mezi starou a novou společností Biria AG. Nový podnik by bylo možné posuzovat jako podnik v obtížích pouze v případě, kdyby zdědil nesnáze starého podniku (pokud by starý podnik byl v obtížích). To ovšem nebyl případ nové společnosti Biria AG. Nová Biria AG vznikla spojením staré společnosti Biria AG a podniku Sachsen Zweirad GmbH. Podnik Sachsen Zweirad GmbH, který v žádném případě nebyl v obtížích, měl v tomto spojení ekonomickou převahu. Proto nelze automaticky vycházet z toho, že nová Biria AG byla v obtížích. I kdyby byla stará Biria AG v obtížích, spojení s podnikem Sachsen Zweirad GmbH by znamenalo, že nová Biria AG by se automaticky v obtížích nenacházela.

(70)

Německo dále poukazuje na to, že k odstoupení jedné soukromé finanční instituce od financování podniku došlo z důvodu změny strategické orientace banky v důsledku fúze. Obě zbývající finanční instituce ukončily svou účast ve stejné době jako tato soukromá banka. Tato skutečnost ovšem nemůže být vykládána jako projev ztráty důvěry, neboť jedna z finančních institucí dále spolufinancovala dva samostatné projekty.

(71)

Německo zdůrazňuje, že účelem spojení podniku Sachsen Zweirad GmbH se společností Biria AG také nebylo obejít pravidla pro státní podporu a zařazení podniku mezi podniky v obtížích, nýbrž bylo důsledkem nové koncepce skupiny podniků.

(72)

Ve svém stanovisku ke stanovisku konkurenta, který chtěl zůstat anonymní, Německo uvádí, že údaje k struktuře nákladů tohoto konkurenta a podniku Biria nejsou srovnatelné. Obrat konkurenta vzrostl, zatímco odbyt skupiny Biria se klesl. Zároveň se snížil EBITDA (hospodářský výsledek konkurenta před odečtením úroků, daní a odpisů), zatímco hospodářský výsledek skupiny Biria zůstal konstantní. Z toho vyplývá, že Biria neprodává za dumpingové ceny, spíše uvedený konkurent vedl agresivnější cenovou politiku než skupina Biria.

(73)

Hospodářská újma, kterou konkurent údajně utrpěl chováním skupiny Biria, nebyla podložena žádnými skutečnostmi, ani nebyla jednoznačně prokázána. Kromě toho je na konkurenčním trhu obvyklé cenové podbízení mezi konkurenty.

(74)

Ohledně prodeje aktiv skupiny Biria skupině Lone Star, který daný konkurent zmiňuje, předložilo Německo podrobnosti o průběhu prodeje i o vyrovnání pohledávek soukromých a veřejných věřitelů.

(75)

Ve svém stanovisku ke stanoviskům podniků Prophete, Pantherwerke a Vaterland-Werke Německo upozorňuje, že trh s jízdními koly je rozčleněn na tři segmenty, a ne pouze na dva, jak tvrdí tyto podniky. Tyto tři segmenty tvoří specializovaný obchod, zásilkový obchod a samoobslužný obchod. Biria má v zásilkovém obchodu silné postavení, avšak ani ne tak díky agresivní cenové politice, jako spíše díky včasným dodávkám. V segmentu samoobslužného obchodu je však hlavním dodavatelem společnost MIFA AG, zatímco podíl společnosti Biria je nižší než 10 %.

(76)

Německo odmítá tvrzení podniku Vaterland-Werke, že společnost Biria hodlá rozšířit svou obchodní činnost prostřednictvím agresivní cenové politiky, a odkazuje na údaje, které již byly předloženy během řízení. Německo prohlašuje, že společnost Biria AG v roce 2003 vyrobila 670 000 jízdních kol a od té doby se výroba snižuje.

(77)

Podle čl. 107 odst. 1 SFEU „podpory poskytované v jakékoli formě státy nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem“. Podle konstantní judikatury Soudního dvora Evropské unie je kritérium narušení obchodu splněno tehdy, pokud zvýhodněný podnik vykonává hospodářskou činnost, která je předmětem obchodu mezi členskými státy.

(78)

Aby mohla přezkoumat existenci státní podpory, stanoví Komise nejprve relevantní podnik. Poté zkoumá zvlášť u každého opatření, zda jsou splněny podmínky čl. 107 odst. 1 SFEU. Následně je vypočítán prvek podpory a zkoumána slučitelnost opatření s vnitřním trhem.

(79)

Podpory byly poskytnuty společnostem Sachsen Zweirad GmbH a Biria, jakož i podniku Bike Systems, dceřiné společnosti podniku Biria. Dne 7. listopadu 2005 prodala společnosti Biria většinu svých aktiv dvěma podnikům skupiny Lone Star, tedy soukromému investičnímu fondu. Komise zjistila, že podle předložených informací prodeji předcházelo otevřené, transparentní a bezpodmínečné nabídkové řízení. Německo uvádí, že prodejní cena aktiv byla znalcem vyčíslena na 10,7 mil. EUR. Cena 11,5 mil. EUR zaplacená skupinou Lone Star tak byla vyšší než odhadní cena.

(80)

Komise na základě dostupných informací dospěla k závěru, že neexistují žádné důkazy, že by byla skupina Lone Star podporami nějakým způsobem zvýhodněna a že by byla nepřímým nebo přímým příjemcem podpor poskytnutých společnostem Biria a Bike Systems.

(81)

Tichý vklad (opatření 1) vložila banka ggb. Podle údajů Německa se byla tato účast získána v rámci samostatného programu gbb, takže neplyne ze státních prostředků. Jak bylo vysvětleno již v rozhodnutí o zahájení řízení, bere Komise na vědomí, že gbb v okamžiku nabytí účasti byla 100 % dceřinou společností Deutsche Ausgleichsbank, která byla ze 100 % vlastněna Spolkovou republikou Německo. Gbb je proto podnikem veřejného práva. Podle ustálené judikatury Soudního dvora se u prostředků podniků veřejného práva jedná vždy o státní prostředky (11).

(82)

Z toho pro Komisi nutně plyne, že toto opatření je přičitatelné státu. V tomto ohledu rozhodl soudní dvůr ve věci C - 482/99 (Stardust) následujícím způsobem (body 53-56):

(83)

V daném případě Komise našla takové nepřímé důkazy, které připouštějí závěr, že rozhodnutí gbb je přičitatelné státu.

(84)

Tak byla gbb pověřená spolkovou vládou úkoly v oblasti hospodářské podpory a odpovědná např. za konsolidační a růstový fond ve východním Německu, který měl za úkol poskytovat základní kapitál malým a středním podnikům ve východním Německu pro posílení jejich objemu vlastního kapitálu.

(85)

Zadruhé došla Komise k závěru, že historie gbb poukazuje na silnou úlohu státu při jejích rozhodnutích. Jako korporace veřejného práva byla nejprve pod dohledem příslušného ministerstva a většina členů její dozorčí rady byli zástupci příslušných úřadů. Od doby, kdy je akciovou společností, podléhá její mateřská společnost, Deutsche Ausgleichsbank, dohledu příslušného ministerstva a v její dozorčí radě dominují zástupci úřadů.

(86)

Zatřetí došla Komise k závěru, že mateřská společnost, Deutsche Ausgleichsbank v okamžiku rozhodnutí o účasti korporací veřejného práva podléhala dohledu ministerstva vnitra a její dozorčí rada se z většiny skládala ze zástupců spolkových a zemských ministerstev, jakož i spolkových poslanců. Společnost Deutsche Ausgleichsbank nesmí bez předchozího svolení ministerstva pověřeného dohledem a dozorčí rady nabývat účasti na jiných podnicích. Proto stát kontroloval podnikatelská rozhodnutí gbb skrze její mateřskou společnost také po její přeměně z korporace veřejného práva na akciovou společnost.

(87)

Za čtvrté došla Komise k závěru, že Německo v roce 2002 akceptovalo účelová opatření s ohledem na německé rozvojové banky (12). Tato účelová opatření platí i pro Deutsche Ausgleichsbank. Podle účelových opatřeních musejí činnosti společnosti Deutsche Ausgleichsbank zůstat omezeny na podporu strukturálních, hospodářských a sociálně-politických opatření a veřejných úkolů jejích veřejnoprávních vlastníků v souladu s veřejným pověřením. Komise zastává proto stanovisko, že Deutsche Ausgleichsbank se tím stává součástí veřejné správy a tím jsou všechna její jednání přičitatelná státu.

(88)

Za páté Komise došla k závěru, že podle všeho, že tichý vklad spadá pod rozvojový úkol „Financování malých a středního podniků“ (13).

(89)

Komise proto dospěla k závěru, že toto opatření je přičitatelné státu.

(90)

Podle Německa proběhl vklad tichého společníka gbb do podniku Bike Systems (opatření 1) za tržních podmínek. Riziko tichého vkladu odpovídá riziku podřízené půjčky, a proto je třeba považovat tyto půjčky za půjčky s vysokým rizikem. V případě insolvence nebo likvidace se vklad tichého společníka vrací až poté, co jsou vyrovnány všechny ostatní závazky. Riziko spojené s vkladem tichého společníka tak je vyšší než riziko běžné bankovní půjčky na investice, která je obvykle zajištěna v souladu s podmínkami stanovenými bankou. Průměrná výše úrokových sazeb běžných na trhu pro středně- a dlouhodobé úvěry běžným způsobem zajištěné činila v okamžiku poskytnutí opatření 6,33 %. Odměna za takový vklad by proto měla podstatně převyšovat tuto úrokovou sazbu.

(91)

Za tichou účast byla dohodnuta pevná odměna ve výši 8,75 % a variabilní odměna, závislá na dosažení zisku, ve výši 3,5 % (14). Dohodnutá odměna tak převyšuje uvedenou referenční sazbu.

(92)

Ovšem je třeba upozornit, že tento závěr předpokládá, že Bike Systems je schopen obnovit svoji rentabilitu; podnik Bike Systems ovšem byl v této době teprve přijetím plánu k řešení insolvence z této vyveden. Jeho budoucí vývoj byl nejistý, neboť došlo pouze k omezené restrukturalizaci. Podle rozvahy za rok 2001 podnik v tomto roce stále ještě vykazoval ztrátu. Vlastní kapitál zůstával nadále záporný, což ovšem díky skrytým rezervám nevyvolalo insolvenci. Na základě toho je třeba podnik Bike Systems v uvedené době považovat ze podnik v obtížích.

(93)

Komise došla s ohledem na doporučující dopis (viz bod 62) k závěru, že tyto informace nebyly v okamžiku prvního rozhodnutí k dispozici. Znění doporučujícího dopisu bylo doručeno teprve během soudního řízení.

(94)

Podle doporučujícího dopisu ze dne 6. března 2001 bere Biria GmbH vklad tichého společníka na vědomí a zavazuje se, že během jeho trvání bude podnik Bike Systems tak řízen a financován, aby dostál svým závazkům z tohoto vkladu.

(95)

K tomu uvádí Komise následující.

(96)

Pokud jde o finanční sílu mateřské společnosti, Německo se vyjádřilo, že společnost Biria GmbH nevykazovala v roce 2001 žádný významný obrat a byla činná pouze jako distributor pro ostatní členy podnikové skupiny (15). Pokud jde o její finanční výkonnost (16), docílila společnost v roce 1999 po odečtení daní skromného zisku ve výši 205 000 DEM a v roce 2000 čistou ztrátu ve výši 473 000 DEM.

(97)

Kvůli utrpěným ztrátám podniku byl vlastní kapitál v roce 1999 negativní. V roce 2000 byl vlastní kapitál pozitivní, což však nebylo způsobeno výkonem podniku, nýbrž převodem zisku od dceřiné společnosti Sachsen Zweirad (17). Komise došla k závěru, že doporučující dopis nebyl vystaven podnikem stejné skupiny, který by se nacházel v solidní finanční situaci, nýbrž mateřskou společností, která měla ještě horší hospodářské výsledky.

(98)

Z těchto důvodků dochází Komise k závěru, že společnost Biria GmbH – bez ohledu na skutečnost, že by formálně mohla být označena jako podnik v obtížích ve smyslu pokynů pro záchranu a restrukturalizaci 1999 – by byla schopna plnit možné nároky z tzv. doporučujícího dopisu týkajícího se vkladu tichého společníka ve výši více než 2 mil. EUR. Jak bylo již uvedeno, je nutné vycházet z toho, že účetní hospodářský výsledek v roce 2000 (před vystavením doporučujícího dopisu) byl skutečně založen pouze na převodu zisku dceřiných společností a ne na výkonnosti podniku a že výše jeho vlastního kapitálu by bez tohoto převodu zisku byla negativní (včetně základního kapitálu a jiných forem kapitálu jako rezervy nebo likvidní prostředky v bilanci). Je proto diskutabilní, jak by společnost Biria GmbH bývala mohla zabránit možné insolvenci společnosti Bike Systems. V důsledku této skutečnosti je Komise toho názoru, že daný doporučující dopis nemá žádnou skutečnou ekonomickou hodnotu, která by mohla kompensovat obtíže společnosti Bike Systems a proto nepředstavuje žádnou ocenitelnou záruku, díky níž by se snížila odměna, kterou by tržní investor požadoval za vklad tichého společníka.

(99)

Komise proto dochází k závěru, že odměna nebyla přiměřená riziku a že vklad tichého společníka neproběhl za tržních podmínek. Tento vklad poskytl společnosti Bike Systems výhodu, kterou by na trhu nezískala.

(100)

Jak podnik Bike Systems, tak společnosti Sachsen Zweirad GmbH a Biria GmbH vyrábějí jízdní kola. Jelikož se s tímto výrobkem obchoduje v mezinárodním měřítku, mohou opatření narušovat hospodářskou soutěž a narušit obchod mezi členskými státy.

(101)

Ručení ve prospěch společnosti Sachsen Zweirad GmbH na provozní úvěr ve výši 5,6 mil. EUR (opatření 2) a ručení ve prospěch společnosti Biria na provozní úvěr ve výši 24,875 mil. EUR (opatření 3) byla poskytnuta na základě režimu o ručení Svobodného státu Sasko (18). Podle tohoto schváleného režimu podpor jsou přípustná ručení na úvěry vyšší než 5 mil. DEM (2,6 mil. EUR) zdravým podnikům na financování nových investic a ve zvláštních případech na dodatečné financování investic a provozního kapitálu Ve výjimečných případech může být povoleno financování reorganizace a restrukturalizace. Nicméně poskytnutí ručení na restrukturalizaci velkého podniku je třeba oznámit Komisi jednotlivě.

(102)

Podle Německa byly podmínky režimu splněny a ručení jsou tudíž v souladu s režimem. Německo se domnívá, že společnosti Sachsen Zweirad GmbH a Biria v okamžiku udělení ručení nebyly v obtížích. Ručení byla udělena na zajištění půjček na provozní kapitál, což je podle režimu podpor přípustné.

(103)

Komise nesouhlasí se slučitelností ručení s režimem podpor, na jehož základě byly údajně uděleny. Jak bude ještě podrobněji vysvětleno, Komise se oproti názoru Německa domnívá, že se v případě společnosti Sachsen Zweirad GmbH v okamžiku poskytnutí ručení v březnu 2003 jednalo o podnik v obtížích a že rovněž Biria GmbH byla v době poskytnutí ručení v prosinci 2003 podnikem v obtížích. Nicméně poskytnutí ručení na restrukturalizaci podniku v obtížích je třeba oznámit Komisi jednotlivě.

(104)

Podle názoru Německa podnik Sachsen Zweirad GmbH nevykazoval ve smyslu pokynů pro záchranu a restrukturalizaci 1999 žádné znaky typické pro podnik v obtížích. Komise zdůrazňuje, že znaky typické pro podnik v obtížích uvedené v bodě 6 pokynů pro záchranu a restrukturalizaci 1999 mají pouze nabízet vodítka, kdy je možné podnik považovat za podnik v obtížích, nelze je však považovat za podmínky, které musejí být splněny kumulativně. U společnosti Sachsen Zweirad GmbH v roce 2001 představoval hospodářský výsledek za běžnou činnost ztrátu ve výši 1 274 000 EUR a v roce 2002 ztrátu ve výši 733 000 EUR. Tyto ztráty převzala podle smlouvy o převodu zisku mateřská společnost Biria. Obrat se v roce 2002 ve srovnání s rokem 2001 snížil.

(105)

Podle výroční zprávy 2002 čelil podnik Sachsen Zweirad GmbH problémům s likviditou. Ve výroční zprávě se výslovně uvádí, že situace podniku Sachsen Zweirad GmbH ohledně likvidity byla napjatá kvůli vysokým výdajům na předběžné financování zásob a díky růstu v rámci skupiny. Podle výroční zprávy mohlo být přežití podniku zajištěno pouze tehdy, pokud by banky byly ochotny zachovat nebo restrukturalizovat stávající úvěrové linky.

(106)

Nebezpečí, že by soukromé finanční instituce neprodloužily své úvěry, podle Německa nikdy nehrozilo. To ovšem nemění nic na zjištění, že situace podniku v oblasti likvidity byla napjatá. Podle výroční zprávy měla většina úvěrů dobu zbývající do jejich splatnosti kratší než pět let, což pro financování obchodní činnosti není v žádném případě optimální a pro podnik se tím zvyšují rizika. Krátká splatnost úvěrů mimoto vedla k vysokým úrokovým platbám (ačkoliv se v roce 2002 ve srovnání s rokem 2001 mírně snížily), které dále zatížily likviditu podniku.

(107)

Komise proto dospěla k závěru, že je třeba podnik Sachsen Zweirad GmbH v okamžiku poskytnutí ručení považovat za podnik v obtížích a dané ručení považovat za ručení na restrukturalizaci. Jelikož je třeba poskytnutí takového ručení velkým podnikům oznámit Komisi jednotlivě, nebyly splněny podmínky schváleného režimu podpor, na jehož základě bylo ručení údajně poskytnuto, a proto ručení nespadalo do tohoto režimu podpor.

(108)

Společnost Biria vznikla s účinností od 1. října 2003 sloučením (staré) společnosti Biria AG s dceřinou společností Sachsen Zweirad GmbH.

(109)

Podle Německa je nutné jasně odlišovat společnost Biria od (staré) společnosti Biria AG a podniku Sachsen Zweirad GmbH, neboť sloučením vznikl nový podnik. Proto musí být otázka, zda byl tento podnik v okamžiku poskytnutí ručení dne 9. prosince 2004 v obtížích, posouzena na základě zahajovací rozvahy nově sloučeného podniku. Zahajovací rozvaha prý ukazuje, že společnost Biria GmbH údajně nemůže být považována za podnik v obtížích.

(110)

Komise s touto argumentací nesouhlasí. Nově sloučený podnik Biria GmbH nelze oddělit od bývalých společností Biria AG a Sachsen Zweirad GmbH, neboť vznikl jejich sloučením. Na druhé straně by bylo snadné obejít klasifikaci podniku v obtížích sloučením hospodářských subjektů nebo založením nových podniků. Bývalá Biria AG zaznamenala roku 2002 rovněž ztráty a měla stejně jako podnik Sachsen Zweirad GmbH problémy s likviditou. Biria GmbH převzala všechny dluhy a závazky (staré) společnosti Biria AG a podniku Sachsen Zweirad GmbH. Kromě toho vlastní Biria GmbH stejná aktiva a vykonává stejnou činnost jako (stará) Biria AG a Sachsen Zweirad GmbH. Komise se proto domnívá, že Biria GmbH převzala obtíže (staré) společnosti Biria AG a podniku Sachsen Zweirad GmbH.

(111)

Společnost Sachsen Zweirad GmbH měla podle Německa při sloučení hospodářskou převahu. Společnost Sachsen Zweirad GmbH údajně nebyla v obtížích, a proto nelze automaticky předpokládat, že by nová společnost Biria AG byla v obtížích. Komise se oproti Německu nicméně domnívá, že společnost Sachsen Zweirad GmbH byla v obtížích. Nová společnost Biria AG tedy „zdědila“ nesnáze podniku Sachsen Zweirad GmbH.

(112)

Podle výroční zprávy za rok 2003 pokračovala v roce 2003 restrukturalizace a reorganizace skupiny Biria. Tento proces byl zahájen již v roce 2002 a zahrnoval rovněž reorganizaci financování skupiny. Na základě ručení spolkové země Sasko na půjčku ve výši 24,875 milionu EUR vypracovala skupina Biria novou koncepci střednědobého financování svých činností. Nová koncepce financování předpokládala rovněž značné přizpůsobení úrokových sazeb, a tím snížení vysoké úrokové zátěže.

(113)

Zároveň bylo reorganizováno sdružení bank: tři banky byly ochotné vzdát se pohledávek ve výši 8 567 000 EUR, což zřejmě představovalo výrazně více než 50 % jejich pohledávek, pokud za to budou okamžitě vyrovnány zbývající pohledávky. Proto půjčka, která je kryta 80 % ručením opatření 3, sestává z 8 mil. EUR na půjčku na provozní kapitál, ze 7,45 milionu EUR jako kontokorentního rámce a z obnosu ve výši 9,425 milionu EUR na financování sezónních potřeb.

(114)

Společnost Biria tedy měla v okamžiku poskytnutí ručení značné problémy s likviditou, a proto byla podnikem v obtížích. Toto hodnocení dokazuje skutečnost, že tři banky odstoupily od financování činností společnosti Biria a dokonce byly ochotné vzdát se velké části svých pohledávek, pokud budou zbývající pohledávky bezodkladně splaceny. Toto opatření ukazuje, že banky vážně pochybovaly o tom, že Biria bude schopná splatit své dluhy a že je možné ji považovat za rentabilní podnik.

(115)

Německo namítá, že banky odstoupily od financování pouze z důvodu změny orientace své obchodní strategie. Komise zjistila, že se banky vzdaly přibližně 50 % svých nesplacených pohledávek. Toto je i v případě odstoupení bank z důvodu změny obchodní strategie znakem toho, že úvěrové instituce považovaly splacení celé půjčky za velmi nepravděpodobné.

(116)

Komise proto dospěla k závěru, že podnik Biria je třeba v okamžiku poskytnutí ručení považovat za podnik v obtížích a dané ručení považovat za ručení na restrukturalizaci. Jelikož je třeba poskytnutí takového ručení velkým podnikům oznámit Komisi jednotlivě a Biria byla v okamžiku rozhodnutí o schválení velkým podnikem, nebyly splněny podmínky schváleného režimu podpor, na jehož základě bylo ručení údajně poskytnuto, a proto ručení nespadalo do tohoto režimu podpor.

(117)

Ručení označená jako opatření 2 a 3 poskytla spolková země Sasko, pocházejí tedy ze státních prostředků a je tudíž třeba je přičíst státu.

(118)

Dále musí opatření oprávněnému zajistit výhodu. Komise je toho názoru, že obě uvedená ručení zajistila společnostem Sachsen Zweirad GmbH a Biria GmbH (nyní Biria AG) neoprávněnou výhodu.