26.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/1

(1)

Dohoda o vzájemném uznávání posuzování shody, certifikátů a označování mezi Evropským společenstvím a Austrálií (1) (dále jen „dohoda o vzájemném uznávání“) vstoupila v platnost dne 1. ledna 1999 (2).

(2)

Dne 8. července 2002 zmocnila Rada Komisi k zahájení jednání s Austrálií za účelem změny dohody o vzájemném uznávání. Jednání byla úspěšně zakončena parafováním Dohody mezi Evropskou unií a Austrálií, kterou se mění Dohoda o vzájemném uznávání posuzování shody, certifikátů a označování mezi Evropským společenstvím a Austrálií (dále jen „dohoda“) dne 23. června 2009 v Bruselu.

(3)

V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dnem 1. prosince 2009 Evropská unie nahradila Evropské společenství a stala se jeho nástupkyní.

(4)

Dohoda by měla být podepsána,

26.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/2

(1)

Protokol 31 k Dohodě o Evropském hospodářském prostoru (1) (dále jen „Dohoda o EHP“) obsahuje zvláštní ustanovení a ujednání týkající spolupráce v některých oblastech mimo čtyři svobody.

(2)

Je zapotřebí rozšířit spolupráci smluvních stran Dohody o EHP tak, aby zahrnovala rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1041/2009/ES ze dne 21. října 2009, kterým se zavádí program spolupráce s profesionály ze třetích zemí v audiovizuální oblasti (MEDIA Mundus) (2).

(3)

Protokol 31 k Dohodě o EHP by proto měl být odpovídajícím způsobem změněn.

(4)

Postoj Unie ve Smíšeném výboru EHP by měl vycházet z připojeného návrhu rozhodnutí,

26.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/4

(1)

Příloha XIII Dohody o Evropském hospodářském prostoru (1) (dále jen „Dohoda o EHP“) obsahuje zvláštní ustanovení a ujednání týkající se dopravy.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (2) by mělo být začleněno do Dohody o EHP

(3)

Nařízením (ES) č. 1008/2008 byla zrušena nařízení Rady (EHS) č. 2407/92 ze dne 23. července 1992 o vydávání licencí leteckým dopravcům (3), č. 2408/92 ze dne 23. července 1992 o přístupu leteckých dopravců Společenství na letecké trasy uvnitř Společenství (4) a č. 2409/92 ze dne 23. července 1992 o tarifech a sazbách za letecké služby (5), jež jsou v současnosti do Dohody o EHP začleněna.

(4)

Příloha XIII Dohody o EHP by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(5)

Postoj Unie ve Smíšeném výboru EHP by měl vycházet z připojeného návrhu rozhodnutí,

26.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/6

(1)

Nařízením (ES) č. 91/2009 (2) (dále jen „původní nařízení“) Rada uložila konečné antidumpingové clo ve výši 85 % na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“) pro všechny společnosti jiné než společnosti uvedené v čl. 1 odst. 2 a v příloze I uvedeného nařízení. Uvedená opatření budou dále uváděna jako „platná opatření“ a šetření, na jehož základě byla původním nařízením uložena příslušná opatření, bude dále uváděno jako „původní šetření“.

(2)

Po původním šetření naznačovaly důkazy, které měla Komise k dispozici, že dochází k obcházení antidumpingových opatření uložených na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z ČLR (dotčený výrobek), a to formou překládky v Malajsii.

(3)

Důkazy prima facie, jež měla Komise k dispozici, prokázaly, že po uložení platných opatření došlo k významné změně obchodních toků týkajících se vývozu z ČLR a Malajsie do Unie, přičemž se zdálo, že tato změna byla způsobena uložením platných antidumpingových opatření. Pro tuto změnu neexistovalo mimo uložení platných opatření žádné dostatečné opodstatnění nebo důvod.

(4)

Důkazy dále poukázaly na skutečnost, že byly mařeny vyrovnávací účinky platných opatření, pokud se jedná o množství i ceny. Z důkazů vyplývá, že ceny u tohoto zvýšeného dovozu z Malajsie byly nižší než ceny, které nepůsobí újmu, stanovené v rámci původního šetření.

(5)

Navíc existovaly důkazy, že ceny některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli zasílaných z Malajsie jsou dumpingové ve srovnání s běžnou hodnotou, která byla stanovena pro obdobný výrobek v původním šetření.

(6)

Poté, co bylo po konzultaci s poradním výborem shledáno, že existují dostatečné prima facie důkazy pro zahájení šetření podle článku 13 základního nařízení, zahájila Komise šetření z moci úřední nařízením (EU) č. 966/2010 (3) (dále jen „zahajovací nařízení“). Podle čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení Komise zahajovacím nařízením rovněž nařídila celním orgánům, aby evidovaly dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli zasílaných z Malajsie.

(7)

Komise oficiálně informovala orgány ČLR a Malajsie, vyvážející výrobce a obchodníky v těchto zemích, známé dotčené dovozce do Unie a výrobní odvětví Unie o zahájení šetření. Výrobcům/vývozcům v ČLR a Malajsii známým Komisi nebo těm, kteří se přihlásili ve lhůtách uvedených v 19. bodě odůvodnění zahajovacího nařízení, byly zaslány dotazníky. Dotazníky byly zaslány také dovozcům v Unii. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně vyjádřit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v zahajovacím nařízení.

(8)

Přihlásilo se devatenáct vyvážejících výrobců v Malajsii, tři skupiny vyvážejících výrobců v Číně a tři dovozci v Unii, kteří nejsou ve spojení. Několik dalších společností kontaktovalo Komisi, avšak prohlásilo, že se nezabývají výrobou ani vývozem výrobku, který je předmětem šetření.

(9)

Následující společnosti poskytly odpovědi na dotazník a následně byly v jejich prostorách provedeny ověřovací návštěvy, s výjimkou společností Menara Kerjaya Fasteners Sdn. Bhd, TR Formac Sdn. Bhd. a Excel Fastener Manufacturing Sdn. Bhd.

Vyvážející výrobci v Malajsii:

(10)

Období šetření trvalo od 1. ledna 2008 do 30. září 2010. Za toto období byly shromážděny údaje za účelem prošetření mimo jiné údajné změny obchodních toků. Za období od 1. října 2009 do 30. září 2010 byly shromážděny podrobnější údaje s cílem přezkoumat možné maření vyrovnávacího účinku platných opatření a existenci dumpingu.

(11)

V souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení byla existence obcházení posouzena prostřednictvím postupné analýzy, jejímž účelem bylo zjistit, zda dochází ke změně obchodních toků mezi třetími zeměmi a Unií; zda je tato změna způsobena praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi, pro něž mimo uložení cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod; zda existují důkazy o újmě nebo o tom, že vyrovnávací účinky cla jsou mařeny, pokud se jedná o ceny nebo množství obdobného výrobku; a zda existují důkazy o dumpingu ve vztahu k běžné hodnotě, která byla dříve stanovena pro obdobný výrobek, v případě nutnosti v souladu s ustanoveními článku 2 základního nařízení.

(12)

Dotčeným výrobkem, jak byl definován v původním šetření, jsou: některé spojovací prostředky ze železa nebo oceli, jiné než z nerezavějící oceli, tj. vruty do dřeva (kromě vrtulí do pražců), závitořezné šrouby, ostatní šrouby a svorníky s hlavou (též s jejich maticemi nebo podložkami, ale kromě šroubů soustružených z tyčí, prutů, profilů nebo z drátů, o plném průřezu, s tloušťkou dříku nepřesahující 6 mm a kromě šroubů a svorníků pro upevňování konstrukčních materiálů železničních tratí) a podložky pocházející z ČLR, v současnosti kódů KN 7318 12 90, 7318 14 91, 7318 14 99, 7318 15 59, 7318 15 69, 7318 15 81, 7318 15 89, ex 7318 15 90, ex 7318 21 00 a ex 7318 22 00.

(13)

Výrobek, který je předmětem šetření, je stejný jako výrobek vymezený ve 12. bodě odůvodnění, avšak zasílaný z Malajsie, bez ohledu na to, zda pochází z Malajsie.

(14)

Z šetření vyplynulo, že výše definované spojovací prostředky ze železa nebo oceli vyvážené do Unie z ČLR a spojovací prostředky ze železa nebo oceli zasílané do Unie z Malajsie mají stejné základní fyzické i technické vlastnosti a využití, a musí být tedy považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(15)

Jak je uvedeno v 9. bodě odůvodnění, do spolupráce se poskytnutím odpovědí na dotazník zapojilo devatenáct vyvážejících výrobců v Malajsii a tři vyvážející výrobci v Číně.

(16)

Jedna malajská společnost po poskytnutí odpovědi oznámila Komisi, že ukončila svou činnost, a tudíž ukončuje spolupráci.

(17)

V případě několika dalších malajských společností bylo zjištěno, že je potřebné uplatňovat čl. 18 odst. 1 základního nařízení, a to z důvodů vysvětlených níže ve 32. až 60. bodě odůvodnění.

(18)

Spolupracující malajští vyvážející výrobci pokryli během období šetření 55 % celkového vývozu výrobku, který je předmětem šetření, z Malajsie do Unie, jak je uvedeno v databázi Comext. Celkové objemy vývozu vycházely z databáze Comext.

(19)

Úroveň spolupráce výrobců/vývozců v ČLR byla nízká a odpověď na dotazník poskytli pouze tři vývozci/výrobci. Kromě toho žádná z těchto společností nevyvážela dotčený výrobek do Unie nebo do Malajsie. Proto nebylo možné na základě informací poskytnutých spolupracujícími stranami rozumně určit objemy vývozu dotčeného výrobku z ČLR.

(20)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo nutné založit zjištění týkající se dovozu některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli do Unie a vývozu dotčeného výrobku z ČLR do Malajsie zčásti na faktech dostupných v souladu s článkem 18 základního nařízení. Ke stanovení celkových objemů dovozu z ČLR do Unie byly použity údaje z databáze Comext. Ke stanovení celkového dovozu do Malajsie z ČLR byly použity čínské a malajské vnitrostátní statistické údaje. Údaje byly rovněž podrobeny křížové kontrole s podrobnými údaji o dovozu a vývozu poskytnutými celními orgány Malajsie.

(21)

Objem dovozu zaznamenaný v malajských a čínských statistických údajích zahrnoval větší skupinu výrobků, než je dotčený výrobek nebo výrobek, který je předmětem šetření. S ohledem na údaje z databáze Comext a na ověřené údaje týkající se čínských a malajských výrobců spojovacích prostředků však bylo možné stanovit, že značná část uvedeného objemu dovozu zahrnuje dotčený výrobek. Tyto údaje mohly být tudíž použity ke stanovení případné změny obchodních toků a mohly být podrobeny křížové kontrole s dalšími údaji, jako jsou údaje poskytnuté spolupracujícími vyvážejícími výrobci a dovozci.

(22)

Po zavedení původních opatření v lednu 2009 se dovoz dotčeného výrobku z Číny do Unie dramaticky snížil.

(23)

Na druhé straně v roce 2009 a 2010 výrazně vzrostl celkový dovoz výrobku, který je předmětem šetření, z Malajsie do Unie. Jak z údajů databáze Comext, tak z údajů o vývozu poskytnutých spolupracujícími společnostmi je patrné, že vývoz z Malajsie do Unie v těchto letech vzrostl, zatímco v předchozích letech byl vyrovnaný.

(24)

V tabulce 1 jsou uvedena množství některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli dovezená z ČLR a Malajsie do Unie od uložení opatření v roce 2009:

Tabulka 1

Vývoj dovozu některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli do Unie od uložení opatření

(25)

Z výše uvedených údajů je jasně patrné, že od roku 2009 malajští vývozci na trhu Unie z hlediska objemu výrazně předčili v prodeji čínské vývozce a do určité míry je nahradili. Od uložení opatření byl zaznamenán výrazný pokles čínského dovozu do Unie (94 %).

(26)

Během stejného období je rovněž patrný dramatický nárůst vývozu spojovacích prostředků z ČLR do Malajsie: z poměrně malého množství v roce 2008 (8 829 tun) vzrostl během období šetření na 89 471 tun.

Tabulka 2

Dovoz spojovacích prostředků z Číny do Malajsie od roku 2008

(27)

Aby bylo možné určit vývojovou tendenci obchodního toku některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli z Číny do Malajsie, byly posouzeny jak malajské, tak čínské statistické údaje. Obě tyto skupiny údajů jsou k dispozici pouze na skupiny výrobků o vyšší úrovni, než je úroveň dotčeného výrobku. Nicméně s ohledem na údaje z databáze Comext a na ověřené údaje týkající se čínských a malajských výrobců spojovacích prostředků bylo stanoveno, že značná část objemu dovozu zahrnuje dotčený výrobek, takže tyto údaje mohly být zohledněny.

(28)

Vývoj celkového objemu výroby spolupracujících výrobců v Malajsii byl v období před uložením opatření v roce 2009 relativně vyrovnaný. Od té doby však malajští výrobci značně zvýšili svou výrobu.

Tabulka 3

Výroba výrobku, který je předmětem šetření, spolupracujícími společnostmi v Malajsii

(29)

Celkový pokles čínského vývozu do Unie od roku 2009 a souběžný nárůst vývozu z Malajsie a vývozu z ČLR do Malajsie po uložení původních opatření představoval změnu obchodních toků mezi výše uvedenými zeměmi na jedné straně a Unií na straně druhé.

(30)

Ustanovení čl. 13 odst. 1 základního nařízení vyžaduje, aby byla změna obchodních toků způsobena praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi, pro něž mimo uložení vyrovnávacího cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod. Praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce zahrnují mimo jiné zasílání výrobku, který je předmětem opatření, prostřednictvím třetích zemí a montáž součástí při montážní operaci v Unii nebo třetí zemi. Pro tento účel je existence montážních operací určena v souladu s čl. 13 odst. 2 základního nařízení.

(31)

Při šetření bylo zjištěno, že někteří dovozci v Unii získávali spojovací prostředky čínského původu od malajských vývozců, kteří při stávajícím šetření nespolupracovali. Tato informace byla podrobena křížové kontrole za použití malajských obchodních databází a vyšlo najevo, že přinejmenším některé ze spojovacích prostředků vyvezených těmito nespolupracujícími společnostmi byly skutečně vyrobeny v ČLR.

(32)

Kromě toho bylo zjištěno, jak je podrobně uvedeno níže v 52. až 58. bodě odůvodnění, že řada spolupracujících malajských výrobců poskytla zavádějící informace týkající se zejména vztahu s čínskými výrobci, dovozu konečných výrobků z Číny a původu vývozu výrobku, který je předmětem šetření, do Unie. Bylo zjištěno, že někteří z těchto výrobců vyvážejí do Unie spojovací prostředky ze železa nebo oceli čínského původu. To se potvrdilo i zjištěními, která se týkají změny obchodních toků a jsou popsána výše ve 29. bodě odůvodnění.

(33)

V roce 2009 zahájil Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) šetření týkající se údajné překládky téhož výrobku v Malajsii. Při šetření bylo navíc zjištěno, že malajské orgány ve stejné době provedly šetření údajného obcházení a dospěly k závěru, že několik společností, zejména obchodníků, podvádělo tím, že falšovalo původ některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli dovážených z ČLR do Malajsie, když výrobek zpětně vyváželo.

(34)

Existence překládky výrobků čínského původu v Malajsii byla tudíž potvrzena.

(35)

Jedna prošetřovaná společnost nevyráběla spojovací prostředky ze suroviny (tj. válcovaného drátu), nýbrž spojovací prostředky kompletovala z polotovaru (tj. válcovaného drátu, který byl nařezán a zpracován pěchováním, avšak zatím nebyl opatřen závitem, tepelně zpracován nebo pokoven). Tato společnost však během období šetření nevyvážela. Jiná společnost spojovací prostředky vyráběla převážně z válcovaného drátu, ale některé i z polotovaru. Pro tuto společnost bylo stanoveno, že z hlediska ustanovení čl. 13 odst. 2 základního nařízení nedošlo k žádnému obcházení, jak je podrobněji uvedeno níže v 62. a 63. bodě ustanovení.

(36)

Během šetření nevyšlo najevo žádné jiné dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod překládky kromě snahy vyhnout se platným opatřením uloženým na některé spojovací prostředky ze železa nebo oceli pocházející z ČLR. Nebyly zjištěny žádné jiné skutečnosti než clo, jež by bylo možné považovat za vyrovnání nákladů na překládku, zejména nákladů na dopravu dotčeného výrobku z ČLR přes Malajsii a s ní spojenou nakládku.

(37)

Aby bylo možné posoudit, zda dovážené výrobky z hlediska množství a cen ohrožovaly vyrovnávací účinky platných opatření uložených na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z ČLR, byly jakožto nejlepší dostupné údaje o množstvích a cenách vývozu uskutečňovaného nespolupracujícími společnostmi použity ověřené údaje získané od spolupracujících vyvážejících výrobců a údaje z databáze Comext. Takto stanovené ceny byly srovnány s úrovní pro odstranění újmy stanovenou pro výrobce v Unii ve 226. bodě odůvodnění původního nařízení.

(38)

Nárůst dovozu z Malajsie byl z hlediska množství považován za významný. Odhadnutá spotřeba Unie během období šetření obdobným způsobem poukazuje na význam tohoto dovozu. Ze srovnání úrovně pro odstranění újmy stanovené v původním opatření a vážené průměrné vývozní ceny je zřejmé, že docházelo k výraznému prodeji pod cenou. Z toho důvodu byl vyvozen závěr, že vyrovnávací účinky platných opatření jsou oslabovány jak z hlediska množství, tak cen.

(39)

Na závěr se v souladu s čl. 13 odst. 1 a 2 základního nařízení přezkoumalo, zda existuje důkaz o existenci dumpingu ve vztahu k běžné hodnotě určené dříve pro obdobné výrobky.

(40)

V původním nařízení byla běžná hodnota stanovena na základě cen v Indii, která byla během šetření považována za vhodnou zemi s tržním hospodářstvím srovnatelnou s ČLR. Zdálo se být vhodné použít běžnou hodnotu, jak bylo dříve stanoveno v souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení.

(41)

Značnou část malajského vývozu uskutečňovali nespolupracující vývozci nebo spolupracující vývozci, kteří poskytli zavádějící informace. Z toho důvodu bylo pro účely stanovení vývozních cen z Malajsie rozhodnuto vycházet z dostupných údajů, tedy z průměrné vývozní ceny některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli během období šetření uvedené v databázi Comext.

(42)

V zájmu spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy pro zohlednění rozdílů, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen. Odpovídajícím způsobem byly provedeny úpravy pro zohlednění rozdílů v nepřímých daních a nákladech na dopravu a pojištění vycházející z průměrných nákladů spolupracujících malajských výrobců/vývozců během období šetření.

(43)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a čl. 2 odst. 12 základního nařízení byl dumping vypočten srovnáním vážené průměrné běžné hodnoty stanovené v původním nařízení a vážených průměrných vývozních cen v průběhu tohoto období šetření, vyjádřený jako procentní podíl ceny CIF na hranici Unie před proclením.

(44)

Ze srovnání vážené průměrné běžné hodnoty a takto stanovených vážených průměrných vývozních cen je zřejmé, že docházelo k dumpingu.

(45)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl učiněn závěr, že konečné antidumpingové clo uložené na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z ČLR bylo obcházeno překládkou v Malajsii podle čl. 13 odst. 1 základního nařízení.

(46)

V souladu s čl. 13 odst. 1 první větou základního nařízení by platná opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR měla být rozšířena na dovoz téhož výrobku zasílaného z Malajsie, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Malajsie.

(47)

Zejména vzhledem k nízké úrovni spolupráce čínských vyvážejících výrobců by opatření, které má být rozšířeno, mělo být opatření stanovené pro „všechny ostatní společnosti“ v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 91/2009, tedy konečné antidumpingové clo ve výši 85 %, které se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením.

(48)

V souladu s čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení, které stanoví, že by se každé rozšířené opatření mělo vztahovat na dovoz výrobků, které vstoupily do Unie na základě celní evidence zavedené zahajovacím nařízením, by měla být z těchto evidovaných případů dovozu některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli zasílaných z Malajsie vybrána cla.

(49)

Devatenáct společností v Malajsii, které poskytly odpověď na dotazníky, požádalo v souladu s čl. 13 odst. 4 základního nařízení o osvobození od možných rozšířených opatření.

(50)

Jak je vysvětleno v 16. bodě odůvodnění, jedna z těchto společností následně ukončila spolupráci a stáhla svou žádost o osvobození.

(51)

Bylo zjištěno, že dvě společnosti během období šetření daný výrobek nevyvážely a ohledně povahy jejich operací nebylo možné vyvodit žádné závěry. Z tohoto důvodu těmto společnostem nelze v této fázi udělit osvobození. Pokud by však po rozšíření platných antidumpingových opatření bylo zjevné, že podmínky čl. 11 odst. 4 a čl. 13 odst. 4 základního nařízení jsou splněny, mohou obě tyto společnosti požádat o přezkum své situace.

(52)

Protože nebyla podána žádná žádost výrobního odvětví Unie o celní evidenci, jedna z těchto společností vznesla dotaz, zda byl dodržen čl. 14 odst. 5 druhá věta základního nařízení, když byla celní evidence dovozu nařízena v zahajovacím nařízení. Jednalo se však o šetření zaměřené na obcházení zahájené Komisí z moci úřední na základě čl. 13 odst. 3 v kombinaci s čl. 14. odst. 5 první větou základního nařízení. Ustanovení čl. 14 odst. 5 druhé věty základního nařízení v tomto případě tudíž není relevantní. Jakýkoli jiný výklad by vyloučil zamýšlený účinek čl. 13 odst. 3 základního nařízení, který stanoví, že Komise může z moci úřední prošetřit možné obcházení.

(53)

Tatáž společnost rovněž uvedla, že konzultace s poradním výborem stanovená v čl. 14 odst. 5 první větě základního nařízení se nekonala. Nicméně v souladu s čl. 13 odst. 3 a čl. 14. odst. 5 základního nařízení Komise po konzultaci s poradním výborem provedla zahájení, ačkoli to nebylo výslovně zmíněno v zahajovacím nařízení.

(54)

Bylo zjištěno, že sedm společností poskytlo nepravdivé nebo zavádějící informace. V souladu s čl. 18 odst. 4 základního nařízení byly tyto společnosti zpraveny o záměru nezohlednit informace, které poskytly, a byla jim poskytnuta lhůta k poskytnutí dodatečných vysvětlení.

(55)

Dodatečná vysvětlení těchto společností nebyla dostačující na to, aby byl změněn závěr, že tyto společnosti nepříznivě ovlivňovaly šetření. Z tohoto důvodu byla v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení zjištění týkající se těchto společností založena na dostupných údajích.

(56)

Zjistilo se, že dvě z těchto sedmi společností zatajily dovoz konečných výrobků z ČLR. Jedna z těchto společností rovněž padělala faktury. Ukázalo se, že s touto společností je ve spojení další společnost v Malajsii vyrábějící a vyvážející spojovací prostředky, která požádala o osvobození.

(57)

Bylo zjištěno, že další dvě společnosti zatajily své spojení s čínským výrobcem některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli.

(58)

Dále vyšlo najevo, že další dvě společnosti zatajily své vzájemné spojení, přičemž neměly výrobní kapacitu na výrobu vyváženého zboží a kladly překážky šetření tím, že neposkytovaly nezbytné informace.

(59)

Vzhledem ke zjištěním týkajícím se změny obchodních toků a překládky výše uvedeným ve 22. až 34. bodě odůvodnění a s ohledem na povahu zavádějících informací výše uvedenou v 56. až 58. bodě odůvodnění nebylo možné v souladu s čl. 13 odst. 4 základního nařízení osvobození, o které těchto sedm společností požádalo, udělit.

(60)

Jedna společnost nebyla schopna předvést žádné zařízení na výrobu spojovacích prostředků a odmítla přístup ke svým účtům. Kromě toho byly během období šetření zjištěny důkazy o provádění překládky. Z tohoto důvodu osvobození nemohlo být v souladu s čl. 13 odst. 4 základního nařízení uděleno.

(61)

U zbývajících osmi malajských vyvážejících výrobců bylo zjištěno, že se nepodíleli na praktikách obcházení, a osvobození těmto společnostem proto mohlo být uděleno.

(62)

Jedna z těchto osmi společností byla založena po uložení platných opatření svou čínskou mateřskou společností, na kterou se tato opatření vztahují. Uvedená čínská mateřská společnost postupně přemístila část svého strojního zařízení do Malajsie s cílem vyvážet na trh EU přes Malajsii. V počáteční fázi společnost vyráběla některé spojovací prostředky z polotovarů, které byly odesílány její čínskou mateřskou společností ke kompletaci. V pozdější fázi, avšak stále během období šetření, když bylo přemístěno více strojního zařízení, vyráběly se spojovací prostředky převážně ze surového ocelového válcovaného drátu, rovněž zasílaného její čínskou mateřskou společností.

(63)

Nejprve se předpokládalo, že osvobození by této společnosti mělo být odepřeno. Nicméně vzhledem k připomínkám obdrženým po poskytnutí informací, mimo jiné s ohledem na hodnotu přidanou výrobku v Malajsii, byl vyvozen závěr, že se společnost nepodílela na praktikách obcházení. Z tohoto důvodu je tedy možné této společnosti osvobození udělit.

(64)

Další z těchto osmi společností je rovněž ve spojení se společností v ČLR, na kterou se vztahují původní opatření. Tato malajská společnost však byla založena v roce 1998 svými tchajwanskými majiteli, kteří založili dceřinou společnost v ČLR teprve v pozdější fázi, nicméně ještě před vstupem opatření proti ČLR v platnost. Neexistují žádné důkazy o tom, že by takovýto vztah byl navázán nebo využíván s cílem obcházet platná opatření uložená na dovoz výrobků pocházejících z ČLR ve smyslu čl. 13 odst. 4 základního nařízení.

(65)

Má se za to, že v tomto případě je zapotřebí zvláštních opatření, aby bylo zajištěno řádné provádění těchto osvobození. Tato zvláštní opatření spočívají v požadavku předložit celním orgánům členských států platnou obchodní fakturu, která vyhovuje požadavkům uvedeným v příloze tohoto nařízení. Na případy dovozu, k nimž taková faktura přiložena není, se vztahuje rozšířené antidumpingové clo.

(66)

Ostatní výrobci, kteří se v rámci tohoto řízení nepřihlásili a během období šetření nevyváželi výrobek, který je předmětem šetření, zamýšlející podat žádost o osvobození od rozšířeného antidumpingového cla podle čl. 11 odst. 4 a čl. 13. odst. 4 základního nařízení, budou muset vyplnit dotazník, aby Komise mohla tuto žádost posoudit. Komise v takovém případě rovněž zpravidla provede ověřovací návštěvu na místě. V případě, že budou splněny podmínky stanovené v čl. 11 odst. 4 a čl. 13 odst. 4 základního nařízení, osvobození lze udělit.

(67)

Je-li uděleno osvobození, Komise po konzultaci s poradním výborem navrhne, aby bylo toto nařízení odpovídajícím způsobem změněno. Následně bude každé udělené osvobození sledováno, aby byl zaručen soulad s podmínkami stanovenými v osvobození.

(68)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, které vedly k výše uvedeným závěrům, a bylo jim umožněno, aby se k nim vyjádřily. Ústní a písemné připomínky předložené stranami byly zváženy. Kromě připomínek předložených jednou společností, jak je výše uvedeno v 62. a 63. bodě odůvodnění, žádný z předložených argumentů nedal podnět ke změně konečných zjištění,

European Commission

Directorate-General for Trade

Directorate H

Office: N-105 04/92

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Fax: + 32 22956505.

26.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/14

(1)

Kapitola V nařízení (ES) č. 1005/2008 stanoví postupy pro určení plavidel provádějících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov (rybářská plavidla NNN), jakož i postupy pro vytvoření seznamu Evropské unie s těmito plavidly. Článek 37 uvedeného nařízení stanoví, jaká opatření budou vůči rybářským plavidlům zařazeným na tento seznam přijata.

(2)

Seznam Unie pro rybářská plavidla NNN stanoví nařízení Komise (EU) č. 468/2010 (2).

(3)

Podle čl. 30 odst. 1 nařízení (ES) č. 1005/2008 by měl seznam Unie obsahovat rybářská plavidla zařazená na seznamy plavidel NNN přijaté regionálními organizacemi pro řízení rybolovu.

(4)

Podle článku 30 nařízení (ES) č. 1005/2008 Komise poté, co obdrží od regionálních organizací pro řízení rybolovu seznamy rybářských plavidel, u nichž se předpokládá nebo je potvrzeno, že jsou zapojena do rybolovu NNN, aktualizuje seznam Unie.

(5)

Komise obdržela aktualizované seznamy z výročních zasedání regionálních organizací pro řízení rybolovu.

(6)

Vzhledem k tomu, že stejné plavidlo může být uvedeno na seznamu pod různými názvy a/nebo vlajkami podle doby, kdy bylo na seznamy regionálních organizací pro řízení rybolovu zařazeno, měl by aktualizovaný seznam Unie obsahovat různé názvy a/nebo vlajky podle toho, jak jsou uváděny příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu.

(7)

Nařízení (EU) č. 468/2010 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rybolov a akvakulturu,

26.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/19

(1)

Na podporu vývoje a včasného prosazování nových a vyspělých technologií ke snižování emisí CO2 z vozidel poskytuje nařízení (ES) č. 443/2009 výrobcům a dodavatelům možnost požádat o schválení některých inovativních technologií přispívajících ke snižování emisí CO2 z osobních automobilů. Proto je třeba vyjasnit kritéria pro určení technologií způsobilých ke schválení jako ekologické inovace podle uvedeného nařízení.

(2)

Podle čl. 12 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 443/2009 technologie, které jsou součástí integrovaného přístupu Unie uvedeného ve sdělení Komise ze dne 7. února 2007 nazvaném Výsledky přezkumu strategie Společenství na snižování emisí CO2 z osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel (2) a sdělení Komise ze dne 7. února 2007 nazvaném Rámec právní úpravy pro konkurenceschopnost automobilového průmyslu ve 21. století (3) a které upravují právní předpisy Unie, nebo jiné technologie, jež jsou povinné podle právních předpisů Unie, nejsou způsobilé ke schválení jako ekologické inovace podle uvedeného nařízení. Tyto technologie zahrnují systémy monitorování tlaku v pneumatikách, valivý odpor pneumatik a ukazatele rychlostních stupňů spadající do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 ze dne 13. července 2009 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel, jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti (4), a pokud jde o valivý odpor pneumatik, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry (5).

(3)

Technologie, které jsou již po určitou dobu na trhu široce dostupné, nelze považovat za inovativní ve smyslu článku 12 nařízení (ES) č. 443/2009 a neměly by být způsobilé ke schválení jako ekologické inovace. Pro vytvoření náležitých pobídek je vhodné omezit úroveň proniknutí určité technologie na trh odpovídající specializovanému segmentu, jak je vymezeno v čl. 11 odst. 4 nařízení (ES) č. 443/2009, a za základ použít rok 2009. Tyto limity by měly podléhat přezkumu nejpozději v roce 2015.

(4)

Pro účely podpory technologií s nejvyšším potenciálem pro snižování emisí CO2 z osobních automobilů a zejména vývoje inovačních technik pohonu by měly být způsobilé pouze takové technologie, které přímo souvisejí s přepravní funkcí vozidla a významně přispívají ke zlepšení celkové spotřeby energie vozidla. Technologie, které jsou z hlediska tohoto účelu přídatné nebo zaměřené na zvýšení pohodlí řidiče či spolucestujících, by způsobilé být neměly.

(5)

Podle nařízení (ES) č. 443/2009 mohou žádosti podávat výrobci i dodavatelé. Žádost by měla obsahovat potřebné důkazy o splnění kritérií způsobilosti v celém rozsahu, včetně metody měření snížení emisí CO2 dosaženého použitím dané inovativní technologie.

(6)

Mělo by být možné měřit snížení emisí CO2 dosažené použitím ekologické inovace na uspokojivé úrovni přesnosti. Této přesnosti lze dosáhnout pouze tehdy, sníží-li se emise o 1 g CO2/km či více.

(7)

Pokud snížení emisí CO2 pomocí určité technologie závisí na chování řidiče nebo na jiných faktorech, které jsou mimo kontrolu žadatele, neměla by tato technologie být v zásadě způsobilá ke schválení jako ekologická inovace, pokud nelze na základě pádných a nezávislých statistických důkazů získat ověřitelné předpoklady ohledně průměrného chování řidičů.

(8)

Standardním zkušebním cyklem používaným pro měření emisí CO2 z určitého vozidla v rámci schvalování typu nelze prokázat veškeré snížení emisí, které lze přičítat určitým technologiím. Pro vytvoření patřičných pobídek k inovacím by mělo být pro výpočet celkového snížení emisí CO2 vzato v úvahu pouze snížení, které nezachycuje standardní zkušební cyklus.

(9)

Při prokazování snížení emisí CO2 by mělo být provedeno srovnání stejných vozidel vybavených ekologickou inovací a bez této inovace. Zkušební metoda by měla poskytnout ověřitelná, opakovatelná a srovnatelná měření. Pro zajištění stejných podmínek a při neexistenci dohodnutého a realističtějšího jízdního cyklu by měly být jako společný referenční základ používány jízdní režimy v novém evropském jízdním cyklu uvedeném v nařízení Komise (ES) č. 692/2008 ze dne 18. července 2008, kterým se provádí a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (6). Zkušební metoda by měla být založena na měřeních na vozidlovém dynamometru nebo s použitím modelace či simulace tam, kde by tyto metody poskytly lepší a přesnější výsledky.

(10)

Pokyny k přípravě žádosti a zkušebním metodám by měla stanovit Komise a měly by být pravidelně aktualizovány, aby zohledňovaly zkušenosti získané při posuzování různých žádostí.

(11)

Podle nařízení (ES) č. 443/2009 k žádosti musí být přiložena zpráva o ověření provedeném nezávislým a autorizovaným subjektem. Tímto subjektem by měla být technická zkušebna kategorie A nebo B uvedená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (7). Avšak pro zajištění nezávislosti uvedeného subjektu by neměly být považovány za nezávislý a autorizovaný subjekt ve smyslu tohoto nařízení technické zkušebny určené v souladu s čl. 41 odst. 6 uvedené směrnice. Uvedený subjekt by měl spolu se zprávou o ověření poskytnout příslušné důkazy o své nezávislosti na žadateli.

(12)

Pro zajištění efektivní registrace a monitorování konkrétního snížení emisí z jednotlivých vozidel by měla být snížení emisí certifikována v rámci schvalování typu vozidla a celkové snížení emisí by mělo být uvedeno v prohlášení o shodě v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES.

(13)

Komise by měla mít možnost provést ad hoc ověření certifikovaných celkových snížení emisí u jednotlivých vozidel. V případě, kdy je zřejmé, že certifikovaná snížení emisí neodpovídají úrovni snížení emisí vyplývajících z rozhodnutí o schválení určité technologie jako ekologické inovace, měla by mít Komise možnost nepřihlížet k certifikovaným snížením emisí CO2 při výpočtu průměrných specifických emisí CO2. Výrobci by však měla být poskytnuta určitá lhůta, během níž by mohl prokázat, že jsou certifikované hodnoty přesné.

(14)

Pro zajištění transparentního postupu týkajícího se žádostí by měly být zpřístupněny veřejnosti souhrnné informace o žádostech o schválení inovativních technologií a zkušebních metod. Po schválení by měly být zkušební metody veřejně přístupné. Výjimky z práva veřejného přístupu k dokumentům stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (8) se použijí přiměřeně.

(15)

Podle čl. 13 odst. 3 nařízení (ES) č. 443/2009 nejsou ode dne použitelnosti revidovaného postupu pro měření emisí CO2 inovativní technologie nadále schvalovány postupem stanoveným v uvedeném nařízení. Pro zajištění příslušného postupného vyřazování kreditů ekologických inovací schválených podle tohoto nařízení by mělo být toto nařízení přezkoumáno nejpozději v roce 2015.

(16)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro změnu klimatu,

a)

požadavky na minimální účinnost klimatizačních systémů;

b)

systémy monitorování tlaku v pneumatikách spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 661/2009;

c)

valivý odpor pneumatik spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 661/2009 a nařízení (ES) č. 1222/2009;

d)

ukazatele rychlostních stupňů spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 661/2009;

e)

používání biopaliv.

a)

touto technologií byla vybavena maximálně 3 % všech nových osobních automobilů zaregistrovaných v roce 2009;

b)

tato technologie se týká komponent, které jsou nezbytné pro účinné fungování daného vozidla, a je slučitelná se směrnicí 2007/46/ES.

a)

„inovativní technologií“ se rozumí technologie nebo kombinace technologií s podobnými technickými údaji a charakteristikami, kde lze snížení emisí CO2 prokázat pomocí jedné zkušební metody a kde každá jednotlivá technologie, která je součástí kombinace technologií, spadá do oblasti působnosti uvedené v článku 2;

b)

„dodavatelem“ se rozumí výrobce určité inovativní technologie odpovědný za zajištění shodnosti výroby nebo jeho pověřený zástupce v Unii či dovozce;

c)

„žadatelem“ se rozumí výrobce nebo dodavatel podávající žádost o schválení určité inovativní technologie jako ekologické inovace;

d)

„ekologickou inovací“ se rozumí inovativní technologie společně se zkušební metodou, které schválila Komise v souladu s tímto nařízením;

e)

„nezávislým a autorizovaným subjektem“ se rozumí technická zkušebna kategorie A nebo kategorie B uvedená v čl. 41 odst. 3 písm. a) a b) směrnice 2007/46/ES splňující požadavky stanovené v článku 42 uvedené směrnice, s výjimkou technických zkušeben určených v souladu s čl. 41 odst. 6 uvedené směrnice.

a)

kontaktní údaje žadatele;

b)

popis dané inovativní technologie a způsob, jakým je instalována na vozidle, včetně důkazů, že daná technologie spadá do oblasti působnosti uvedené v článku 2;

c)

souhrnný popis inovativní technologie, včetně podrobných informací potvrzujících splnění podmínek stanovených v čl. 2 odst. 2, a zkušební metody uvedené v písmenu e) tohoto odstavce, který je zveřejněn při podání žádosti Komisi;

d)

předběžné určení jednotlivých vozidel, která mohou být vybavena danou inovativní technologií nebo jejichž vybavení danou inovativní technologií se zamýšlí, a odhadované snížení emisí CO2 dosažené u těchto vozidel na základě použití dané inovativní technologie;

e)

metodu, která bude použita pro prokázání snížení emisí CO2 prostřednictvím dané inovativní technologie, nebo pokud Komise tuto metodu již schválila, odkaz na schválenou metodu;

f)

důkaz toho, že

g)

zprávu o ověření provedeném nezávislým a autorizovaným subjektem, jak je uvedeno v článku 7.

a)

vozidlo s ekologickou inovací, které je vybaveno danou inovativní technologií;

b)

základní vozidlo, které není vybaveno danou inovativní technologií, ale které je ve všech ostatních aspektech totožné s vozidlem s ekologickou inovací.

a)

ověří splnění kritérií způsobilosti uvedených v čl. 2 odst. 2;

b)

ověří, zda informace poskytnuté v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. f) splňují kritéria stanovená v článku 9;

c)

ověří, zda je zkušební metoda uvedená v čl. 4 odst. 2 písm. e) vhodná pro certifikaci snížení emisí CO2 dosaženého pomocí inovativní technologie u příslušných vozidel uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. d) a splňuje minimální požadavky uvedené v čl. 6 odst. 1;

d)

ověří, zda je inovativní technologie slučitelná s příslušnými specifikovanými požadavky pro schválení typu vozidla;

e)

prohlásí, že splňuje požadavky uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

a)

emise CO2 ze základního vozidla a z vozidla s ekologickou inovací vybaveného fungující inovativní technologií vyplývající z použití metody uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. e);

b)

emise CO2 ze základního vozidla a z vozidla s ekologickou inovací vybaveného fungující inovativní technologií vyplývající z použití standardního zkušebního cyklu uvedeného v čl. 12 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 443/2009.

26.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/25

(1)

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), stanoví dohled nad dovozem produktů uvedených v příloze XVIII uvedeného nařízení. Tento dohled je třeba vykonávat v souladu s pravidly stanovenými v článku 308d nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (3).

(2)

Pro účely čl. 5 odst. 4 Dohody o zemědělství (4) uzavřené v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání a vzhledem k nejnovějším údajům za roky 2008, 2009 a 2010 by měly být přizpůsobeny spouštěcí hodnoty pro dodatečná cla na jablka.

(3)

Nařízení (EU) č. 543/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

26.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/27

26.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/29

(1)

Částky reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2010/11 byly stanoveny nařízením Komise (EU) č. 867/2010 (3). Tyto ceny a tato cla byly naposledy pozměněné prováděcím nařízením Komise (EU) č. 722/2011 (4).

(2)

Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s pravidly a postupy stanovenými nařízením (ES) č. 951/2006,

26.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/31

(1)

Funkční období Stéphana GERVASONIHO, Paula J. MAHONEYHO a Harissiose TARAGASE, soudců Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (dále jen „Soud pro veřejnou službu“), skončí dne 30. září 2011.

(2)

Byla učiněna veřejná výzva k podávání kandidatur (1) na jmenování tří soudců Soudu pro veřejnou službu na dobu šesti let.

(3)

Výbor zřízený podle čl. 3 odst. 3 přílohy I protokolu č. 3 statutu Soudního dvora Evropské unie zasedal ve dnech 13. a 14. ledna, 3. a 4. března a 22. března 2011. Po uzavření svých jednání vydal stanovisko ke vhodnosti kandidátů na výkon funkce soudce Soudu pro veřejnou službu a k připojil k němu seznam kandidátů, kteří mají nejvhodnější zkušenosti na nejvyšší úrovni.

(4)

Z výše uvedeného seznamu kandidátů je tedy třeba jmenovat tři osoby na dobu od 1. října 2011 do 30. září 2017 a zároveň dbát na vyvážené složení Soudu pro veřejnou službu na co nejširším zeměpisném základě z řad státních příslušníků členských států a z hlediska zastoupení vnitrostátních právních systémů,

—

pan René BARENTS,

—

pan Kieran BRADLEY,

—

pan Ezio PERILLO.

26.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/32

(1)

Ve dnech 22. prosince 2009 a 18. ledna 2010 Rada přijala rozhodnutí 2009/1014/EU (1) a 2010/29/EU (2) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2010 do 25. ledna 2015.

(2)

Po skončení mandátu paní Carin JÄMTINOVÉ se uvolnilo jedno místo náhradníka tohoto výboru,

—

pan Roger MOGERT, Ledamot i kommunfullmäktige, Stockholms kommun.

26.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/33

(1)

Ve dnech 22. prosince 2009 a 18. ledna 2010 Rada přijala rozhodnutí 2009/1014/EU (1) a 2010/29/EU (2) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2010 do 25. ledna 2015.

(2)

Po skončení mandátu pana Christose MESSISE se uvolnilo jedno místo člena Výboru regionů. Po jmenování pana Charalambose PITTASE členem Výboru regionů se uvolnilo jedno místo náhradníka tohoto výboru.

a)

jako člen:

a

b)

jako náhradník:

26.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/34

(1)

Dne 5. listopadu 1999 oznámilo Německo Komisi dvě žádosti o zápis do rejstříku podle článku 5 nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 (2) týkající se dvou názvů minerálních vod uvedených v příloze. Avšak tyto názvy nejsou zahrnuty do seznamu přírodních minerálních vod uznaných členskými státy (3) v souladu s článkem 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES ze dne 18. června 2009 o využívání a prodeji přírodních minerálních vod (4). V důsledku toho nemohou být tyto názvy na vnitřním trhu považovány za uznané jako prodejné minerální vody, a neměly by tedy být zapsány.

(2)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem by žádosti o zápis dvou označení uvedených v příloze tohoto rozhodnutí do rejstříku měly být zamítnuty.

(3)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro chráněná zeměpisná označení a chráněná označení původu,

26.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/36

(1)

Komise uzavřela s Bulharskem a Rumunskem jménem Evropské unie víceleté dohody o financování (dohody MAFA), které stanoví technický, právní a správní rámec pro provádění zvláštního předvstupního programu pro zemědělství a rozvoj venkova (Sapard).

(2)

Oddíl A článek 11 přílohy dohod MAFA stanoví, že Komise přijme rozhodnutí o schválení účetní závěrky. Uvedené ustanovení se nadále vztahuje na Bulharsko a Rumunsko podle nařízení (ES) č. 248/2007.

(3)

Lhůty poskytnuté přijímajícím zemím pro předložení nezbytných dokumentů Komisi vypršely.

(4)

Protože v případě Bulharska byly roční účetní závěrky podle čl. 5 odst. 2 dohody MAFA předloženy pozdě a následně nebyly v důsledku závažných nedostatků zjištěných v kontrolních mechanismech pro veřejná opatření schváleny národním schvalovacím úředníkem a protože se očekávalo, že práce subjektu vydávajícího osvědčení bude pokračovat, a v případě Rumunska byla překročena lhůta pro předkládání ročních účetních závěrek a stále ještě probíhal přezkum dodatečných informací, o něž bylo Rumunsko požádáno, Komise se ve svém rozhodnutí K(2009) 7496 ze dne 30. září 2009 rozhodla neschválit účetní závěrky agentur Sapard nacházejících se na území Bulharska a Rumunska, které se týkaly výdajů vynaložených v rozpočtovém roce 2008.

(5)

Bulharsko a Rumunsko mezitím předložily očekávané informace, a Komisi se tak dostalo dodatečného ujištění. Na základě provedených kontrol Komise může přijmout rozhodnutí o úplnosti, správnosti a věrohodnosti účetních závěrek předložených příslušnými agenturami Sapard v Bulharsku a Rumunsku.

(6)

Rozhodnutí se přijímá na základě účetních údajů. Není jím dotčena možnost Komise následně rozhodnout o vyloučení výdajů, které nebyly vynaloženy v souladu s nařízením (ES) č. 2222/2000, z financování EU,