22.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 192/1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 691/2011

ze dne 6. července 2011

o evropských environmentálních hospodářských účtech

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii se mimo jiné stanoví, že Unie „usiluje o udržitelný rozvoj Evropy, založený na vyváženém hospodářském růstu a na cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku a na vysokém stupni ochrany a zlepšování kvality životního prostředí“.

(2)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí potvrdilo (2), že spolehlivé informace o stavu životního prostředí a o klíčových trendech, vlivech a faktorech environmentálních změn jsou zásadní pro tvorbu efektivní politiky, její provádění a obecněji pro větší zapojení občanů. Je třeba vyvinout nástroje, které by zvýšily povědomí veřejnosti o vlivu hospodářské činnosti na životní prostředí.

(3)	Vědecky podložený přístup k měření nedostatku zdrojů bude mít v budoucnu zásadní význam pro udržitelný rozvoj Unie.

(4)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1578/2007/ES ze dne 11. prosince 2007 o statistickém programu Společenství na období 2008 až 2012 (3) jasně poukazuje na potřebu vysoce kvalitních statistik a účtů v oblasti životního prostředí. Mezi hlavními iniciativami pro období 2008 až 2012 se dále uvádí, že by měly být případně vypracovány právní základy pro základní oblasti sběru environmentálních údajů, které nejsou v současnosti upraveny žádným právním aktem.

(5)

Komise ve sdělení ze dne 20. srpna 2009 nazvaném „Překročit HDP: měření pokroku v měnícím se světě“ uznala potřebu doplnit stávající ukazatele o údaje, které zohlední environmentální a sociální aspekty, a tím umožní soudržnější a komplexnější tvorbu politiky. K tomuto účelu představují environmentální hospodářské účty nástroj pro monitorování tlaků, jimiž působí hospodářství na životní prostředí, a pro zkoumání, jak by tyto tlaky mohly být zmírněny. Environmentální hospodářské účty poskytují více informací než národní účty samotné, neboť vypovídají o vzájemném působení faktorů souvisejících s hospodářstvím, domácnostmi a životním prostředím. Environmentální hospodářské účty představují důležitý zdroj údajů pro rozhodnutí přijímaná v oblasti životního prostředí a měly by být zohledňovány Komisí při posuzování dopadů. V souladu se zásadami udržitelného rozvoje a úsilím o dosažení ekonomiky efektivně využívající zdroje s minimálním znečištěním, které jsou zakotveny ve strategii Evropa 2020 a v různých významných iniciativách, je stále naléhavějším úkolem vytvořit rámec pro údaje, který bude důsledně zahrnovat kromě hospodářských otázek i otázky z oblasti životního prostředí.

(6)

Evropský systém účtů (ESA) stanovený nařízením Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství (4) (dále jen „ESA 95“), který je v souladu se Systémem národních účtů (SNA) přijatým Statistickou komisí OSN v únoru 1993, je hlavním nástrojem hospodářských statistik Unie a mnoha hospodářských ukazatelů (včetně HDP). Rámec ESA lze používat pro analýzu a hodnocení různých aspektů hospodářství (například jeho struktury, určitých úseků nebo vývoje v čase), přesto však pro potřeby určitých konkrétních údajů, jako například pro analýzu vzájemných vztahů mezi životním prostředím a hospodářstvím, je nejlepším řešením sestavit samostatné satelitní účty.

(7)	Ve svých závěrech z června roku 2006 Evropská rada vyzvala Unii a členské státy, aby národní účty rozšířily o hlavní aspekty udržitelného rozvoje. Národní účty by proto měly být doplněny o integrované environmentální hospodářské účty poskytující plně odpovídající údaje.

(8)

Je velmi důležité, aby okamžitě po dosažení plné funkčnosti systému byly evropské environmentální hospodářské účty aktivně a přesně využívány ve všech členských státech a při tvorbě všech příslušných politik Unie a představovaly základ pro posuzování dopadů, akční plány, legislativní návrhy a další důležité výsledky politického rozhodování.

(9)	Aktuálnější údaje by rovněž bylo možné získat takzvaným „okamžitým odhadem“, který využívá statistické techniky podobné technikám používaným při sestavování předpovědí za účelem spolehlivých odhadů.

(10)

Satelitní účty umožňují pružně a bez přetěžování nebo narušení ústředního systému rozšířit analytické kapacity národních účtů na vybrané oblasti společenského zájmu, jako jsou tlaky na životní prostředí vyplývající z lidské činnosti. Satelitní účty by měly být pravidelně a ve srozumitelné podobě zpřístupňovány veřejnosti.

(11)

Systém integrovaných environmentálních hospodářských účtů (SEEA), který společně vyvinuly OSN, Evropská komise, Mezinárodní měnový fond, Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a Světová banka, je satelitním systémem SNA. Spojuje hospodářské informace a informace o životním prostředí do společného rámce, který umožňuje měřit přínos životního prostředí pro hospodářství a vliv hospodářství na životní prostředí. Poskytuje tvůrcům politiky ukazatele a popisné statistické údaje pro sledování tohoto vzájemného působení a také databázi pro strategické plánování a analýzu politik za účelem nalezení udržitelnějších cest rozvoje.

(12)

SEEA v maximální možné míře slučuje a integruje jednotlivé kategorie environmentálních hospodářských účtů. Všechny tyto kategorie obecně rozšiřují stávající pojetí nákladů, tvorby kapitálu a základního kapitálu v SNA tím, že je doplňují dalšími údaji vyjádřenými ve fyzických jednotkách, což umožňuje zahrnout environmentální náklady a využití přírodních zdrojů ve výrobě, nebo je korigují díky zahrnutí těchto účinků vyjádřených v peněžních jednotkách. V rámci tohoto celkového zaměření se některé stávající kategorie značně liší, pokud jde o metodiku a pokud jde o otázky životního prostředí, kterých se týkají.

(13)

V roce 1994 předložila Komise svou první strategii „ekologického účetnictví“. Od té doby Komise (Eurostat) a členské státy vypracovaly a vyzkoušely metody účetnictví do takové míry, že několik členských států nyní pravidelně poskytuje první soubory environmentálních hospodářských účtů. Nejčastější jsou účty související s fyzickým tokem emisí do ovzduší (včetně skleníkových plynů) a účty materiálové spotřeby, jakož i peněžní účty výdajů na ochranu životního prostředí a daní souvisejících s životním prostředím.

(14)	Jedním z cílů pro období zahrnuté ve statistickém programu Společenství na období 2008 až 2012 je přijmout iniciativy k nahrazení dohod právními předpisy Unie v určitých oblastech, ve kterých se pravidelně vyhotovují evropské statistiky a které již dosáhly dostatečné zralosti.

(15)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice (5) poskytuje referenční rámec pro evropské environmentální hospodářské účty. Vyžaduje zejména, aby byly evropské statistiky v souladu se zásadami profesionální nezávislosti, nestrannosti, objektivity, spolehlivosti, statistické důvěrnosti a efektivity nákladů.

(16)	Jelikož se jednotlivé soubory environmentálních hospodářských účtů nacházejí ve stádiu vývoje a jsou na různém stupni zralosti, měla by být přijata modulární struktura umožňující přiměřenou pružnost, aby bylo mimo jiné možné zavést další moduly.

(17)	Měl by být zaveden program pilotních studií s cílem zlepšit kvalitu výkaznictví a údajů, posílit metodiku a připravit se na další vývoj.

(18)	Před zavedením dalších zpravodajských povinností by mělo být provedeno posouzení proveditelnosti.

(19)	Komise by měla mít pravomoc povolit členským státům během přechodných období výjimky, pokud jejich vnitrostátní statistické systémy vyžadují rozsáhlé úpravy.

(20)	Unie by měla podporovat zavádění environmentálních hospodářských účtů ve třetích zemích, zejména pak v zemích, které sdílí některé složky životního prostředí (zejména vodu) s členskými státy EU.

(21)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření společného rámce pro sběr údajů, sestavování, předávání a vyhodnocování evropských environmentálních hospodářských účtů, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(22)

Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o přizpůsobení modulů environmentálnímu, hospodářskému a technickému vývoji a poskytnutí metodických pokynů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(23)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení a řádného fungování systému evropských environmentálních hospodářských účtů by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (6).

(24)	Byl konzultován Výbor pro evropský statistický systém,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví společný rámec pro sběr, sestavování, předávání a vyhodnocování evropských environmentálních hospodářských účtů za účelem vytváření environmentálních hospodářských účtů jakožto satelitních účtů k ESA 95 tím, že stanoví metodiku, společné standardy, definice, klasifikace a účetní pravidla, jež mají být používány pro sestavování environmentálních hospodářských účtů.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)	„emisí do ovzduší“ fyzický tok plynných látek nebo prachových částic z národního hospodářství (výrobních nebo spotřebních procesů) do ovzduší, které je součástí systému životního prostředí;

2)	„daní související s životním prostředím“ daň, jejíž daňový základ tvoří fyzická jednotka (případně její zástupná jednotka) něčeho, co má určitý prokázaný negativní vliv na životní prostředí, a která je v systému ESA-95 označena jako daň;

3)	„účty materiálových toků na makroekonomické úrovni (EW-MFA)“ ucelené zaznamenávání materiálových vstupů do národního hospodářství, změn materiálových zásob v hospodářství a materiálových výstupů do jiných hospodářství nebo do životního prostředí.

Článek 3

Moduly

1. Environmentální hospodářské účty, které mají být sestavovány v rámci společného rámce podle článku 1, se dělí do těchto modulů:

a)	modul pro účty emisí do ovzduší uvedený v příloze I;

b)	modul pro daně související s životním prostředím podle ekonomických činností uvedený v příloze II;

c)	modul pro účty materiálových toků na makroekonomické úrovni uvedený v příloze III.

2. Každá příloha obsahuje tyto údaje:

a)	cíle, pro které mají být účty sestavovány;

b)	rozsah pokrytí účtů;

c)	seznam ukazatelů, pro které mají být sestavovány a předávány údaje;

d)	první referenční rok, četnost a lhůty pro předávání sestavených uvedených účtů;

e)	vykazovací tabulky;

f)	maximální délku přechodných období uvedených v článku 8, na která může Komise povolit výjimky.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9, je-li to nezbytné s ohledem na environmentální, hospodářský nebo technický vývoj, za účelem:

a)	poskytnutí metodických pokynů a

b)	aktualizace příloh uvedených v odstavci 1 týkající se informací uvedených v odst. 2 písm. c), d) a e),

Při výkonu pravomoci podle tohoto odstavce Komise zajistí, aby jí vydané akty v přenesené pravomoci nepředstavovaly pro členské státy a respondenty další podstatnou administrativní zátěž.

Článek 4

Pilotní studie

1. Komise vypracuje program pro pilotní studie, které by měly členské státy provést na základě dobrovolnosti, s cílem zlepšit kvalitu vykazování a údajů, vytvořit dlouhodobé časové řady a vyvinout metodiku. Program zahrnuje pilotní studie, které mají ověřit proveditelnost zavedení nových modulů environmentálních hospodářských účtů. Při vypracovávání tohoto programu Komise zajistí, aby členským státům a respondentům nevznikla žádná další administrativní nebo finanční zátěž.

2. Závěry z pilotních studií Komise vyhodnotí a zveřejní, přičemž vezme v úvahu přínosy dostupnosti údajů v poměru k nákladům na jejich sběr a k administrativní zátěži respondentů. Tyto závěry se zohlední v návrzích na zavedení nových modulů environmentálních hospodářských účtů, jež může Komise zahrnout do zprávy podle článku 10.

Článek 5

Sběr údajů

1. V souladu s přílohami tohoto nařízení členské státy shromažďují údaje nezbytné pro sledování ukazatelů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. c).

2. Členské státy shromažďují potřebné údaje tak, že uplatní zásadu administrativního zjednodušení a kombinují tyto zdroje:

a)	zjišťování;

b)	postupy statistického odhadování v případě, že některé ukazatele nebyly sledovány u všech jednotek;

c)	administrativní zdroje.

3. Členské státy informují Komisi a poskytnou podrobné údaje o použitých metodách a zdrojích.

Článek 6

Předávání údajů Komisi (Eurostatu)

1. Členské státy předají Komisi (Eurostatu) údaje uvedené v přílohách, včetně důvěrných údajů, a to ve lhůtách stanovených v těchto přílohách.

2. Údaje se předávají v příslušném technickém formátu, který stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

Článek 7

Posouzení kvality

1. Pro účely tohoto nařízení se na údaje, které mají být předány, použijí kritéria kvality uvedená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009.

2. Členské státy předloží Komisi (Eurostatu) zprávu o kvalitě předávaných údajů.

3. Při uplatňování kritérií kvality uvedených v odstavci 1 na údaje, na které se vztahuje toto nařízení, přijme Komise prováděcí akty ke stanovení způsobu zpracování, struktury a periodicity zpráv o kvalitě. Tyto akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

4. Komise (Eurostat) posoudí kvalitu předávaných údajů a může do jednoho měsíce od jejich obdržení požádat dotyčný členský stát, aby předložil doplňující informace ohledně těchto údajů nebo případně souboru revidovaných údajů.

Článek 8

Výjimky

1. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými povolí členským státům během přechodných období uvedených v přílohách výjimky, pokud jejich vnitrostátní statistické systémy vyžadují rozsáhlé úpravy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

2. Za účelem získání výjimky podle odstavce 1 předloží dotyčný členský stát Komisi řádně odůvodněnou žádost do 12. listopadu 2011.

Článek 9

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 3 je Komisi svěřena na dobu pěti let od 11. srpna 2011. Komise předloží zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 10

Zprávy a přezkum

Komise předloží do 31. prosince 2013 Evropskému parlamentu a Radě a poté jim předkládá každé tři roky zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Ve zprávě se vyhodnotí zejména kvalita předávaných údajů, metody shromažďování údajů, administrativní zátěž pro členské státy a respondenty, jakož i proveditelnost a efektivnost těchto statistik.

Ke zprávě budou ve vhodných případech a s přihlédnutím k závěrům podle čl. 4 odst. 2 připojeny návrhy:

—

na zavedení nových modulů environmentálních hospodářských účtů, jako jsou například výdaje a výnosy spojené s ochranou životního prostředí (EPER)/účty výdajů na ochranu životního prostředí (EPEA), sektor environmentálního zboží a služeb (EGSS), účty energií, dotace související s životním prostředím, účty výdajů na využívání, správu a řízení přírodních zdrojů (RUMEA), účty vody (kvantitativní a kvalitativní), účty odpadů, účty lesů, účty ekosystémových služeb, účty materiálových zásob na makroekonomické úrovni (EW-MSA) a měření nevyužitých vytěžených zemních materiálů (včetně zeminy),

—	zaměřené na další zvyšování kvality údajů a metod jejich shromažďování, čímž se zlepší pokrytí a srovnatelnost údajů a sníží administrativní zátěž pro podniky a správní orgány.

Článek 11

Výbor

1. Komisi je nápomocen Výbor pro evropský statistický systém zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 12

Vstup v platnost

Tato nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 6. července 2011.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předseda

M. DOWGIELEWICZ

(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 7. června 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 21. června 2011.

(2) Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.

(3) Úř. věst. L 344, 28.12.2007, s. 15.

(4) Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1.

(5) Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164.

(6) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

PŘÍLOHA I

MODUL PRO ÚČTY EMISÍ DO OVZDUŠÍ

Oddíl 1

CÍLE

V účtech emisí do ovzduší se zaznamenávají a poskytují údaje o emisích do ovzduší způsobem, který je slučitelný se systémem národních účtů. Zaznamenávají se v nich emise do ovzduší z národního hospodářství v členění podle ekonomických činností, při kterých k emisím dochází, vymezených v ESA 95. Ekonomické činnosti zahrnují výrobu a spotřebu.

Tato příloha vymezuje údaje, které mají být členskými státy shromažďovány, sestavovány, předávány a vyhodnocovány v rámci účtů emisí do ovzduší. Tyto údaje se zpracovávají způsobem, který uvádí do souvislosti emise s ekonomickými činnostmi výroby a spotřeby hospodářských odvětví a domácností. Údaje o přímých emisích vykazované podle tohoto nařízení budou kombinovány s tabulkami hospodářských vstupů a výstupů, tabulkami dodávek a užití a s údaji o spotřebě domácností, které jsou již poskytovány Komisi (Eurostatu) v rámci vykazování ESA 95.

Oddíl 2

ROZSAH POKRYTÍ

Účty emisí do ovzduší mají stejné hranice systému jako ESA 95 a rovněž vycházejí ze zásady rezidence.

Pojem rezidence v souladu s ESA 95 vychází z těchto zásad: jednotka je rezidentskou jednotkou země, pokud je její ekonomický zájem soustředěn na ekonomickém území této země, tedy pokud se po delší dobu (jeden rok nebo více) zabývá ekonomickými činnostmi na tomto území.

V účtech emisí do ovzduší se zaznamenávají emise pocházející z činnosti všech rezidentských jednotek bez ohledu na to, kde z geografického hlediska k těmto emisím skutečně dochází.

V účtech emisí do ovzduší se zaznamenávají toky reziduálních plynných látek a prachových částic pocházející z národního hospodářství a vstupující do ovzduší. Pro účely tohoto nařízení výraz „ovzduší“ označuje součást systému životního prostředí. Hranice systému označuje rozhraní mezi národním hospodářstvím (jako součástí hospodářského systému) a ovzduším (jako součástí systému životního prostředí). Po překročení hranice systému se vypouštěné látky dostávají mimo jakoukoli lidskou kontrolu, stávají se součástí přirozených látkových cyklů a mohou různým způsobem ovlivňovat životní prostředí.

Oddíl 3

SEZNAM UKAZATELŮ

Členské státy vypracovávají statistiku o emisích těchto látek znečišťujících ovzduší:

Název emise do ovzduší	Označení emise do ovzduší	Vykazovací jednotka
Oxid uhličitý bez emisí z biomasy	CO2	1 000 tun (Gg)
Oxid uhličitý z biomasy	CO2 z biomasy	1 000 tun (Gg)
Oxid dusný	N2O	tuny (Mg)
Methan	CH4	tuny (Mg)
Zcela fluorované uhlovodíky	PFC	tuny (Mg) ekvivalentů CO2
Částečně fluorované uhlovodíky	HFC	tuny (Mg) ekvivalentů CO2
Fluorid sírový	SF6	tuny (Mg) ekvivalentů CO2
Oxidy dusíku	NOX	tuny (Mg) ekvivalentů NO2
Nemethanové těkavé organické sloučeniny	NMVOC	tuny (Mg)
Oxid uhelnatý	CO	tuny (Mg)
Částice < 10 μm	PM10	tuny (Mg)
Částice < 2,5 μm	PM2,5	tuny (Mg)
Oxid siřičitý	SO2	tuny (Mg)
Amoniak	NH3	tuny (Mg)

Všechny údaje jsou uváděny s přesností na jedno desetinné místo.

Oddíl 4

PRVNÍ REFERENČNÍ ROK, ČETNOST A LHŮTY PRO PŘEDÁVÁNÍ

Statistiky se sestavují a předávají každoročně.

Statistiky se předávají do 21 měsíců od konce referenčního roku.

Aby bylo vyhověno požadavkům uživatele na úplné a aktuální soubory údajů, vypracuje Komise (Eurostat) co nejdříve poté, kdy budou k dispozici dostatečné údaje pro jednotlivé země, odhady celkových hlavních souhrnných ukazatelů tohoto modulu za EU-27. Kdykoliv je to možné, Komise (Eurostat) vypracuje a zveřejní odhady údajů, které členské státy nepředaly ve lhůtách stanovených v bodě 2.

Prvním referenčním rokem je rok vstupu tohoto nařízení v platnost.

Při prvním předání údajů členské státy poskytnou také roční údaje za období od roku 2008 do prvního referenčního roku.

Při každém dalším předání údajů Komisi členské státy poskytují roční údaje za roky n-4, n-3, n-2, n-1 a n, kde n je referenční rok.

Oddíl 5

VYKAZOVACÍ TABULKY

Údaje za každý ukazatel uvedený v oddíle 3 jsou zpracovány podle hierarchické klasifikace ekonomických činností NACE Rev. 2 (úroveň agregace A*64) plně slučitelné s ESA-95. Dále se zpracovávají údaje o:

—	emisích do ovzduší z domácností,

—	vyrovnávacích položkách, jimiž se rozumí vykazované položky, které jasně vyrovnávají rozdíly mezi účty emisí do ovzduší vykazovanými podle tohoto nařízení a údaji vykazovanými v oficiálních národních inventurách emisí do ovzduší.

Hierarchická klasifikace uvedená v odstavci 1 je tato:

Emise do ovzduší podle odvětví – NACE Rev. 2 (A*64)

Emise do ovzduší z domácností

—

Doprava

—	Topení/chlazení

—

Ostatní

Vyrovnávací položky

Účty emisí do ovzduší celkem (hospodářská odvětví + domácnosti)

minus tuzemští rezidenti v zahraničí

–	vnitrostátní rybářská plavidla operující v zahraničí

–	pozemní doprava

–	vodní doprava

–	letecká doprava

Plus nerezidenti na území

+	pozemní doprava

+	vodní doprava

+	letecká doprava

(+ nebo –) jiné úpravy a statistická diskrepance

= Celkové emise znečišťující látky X oznámené UNFCCC (1)/CLRTAP (2)

Oddíl 6

MAXIMÁLNÍ DÉLKA PŘECHODNÝCH OBDOBÍ

Maximální délka přechodného období pro uplatňování ustanovení této přílohy je dva roky od uplynutí lhůty pro první předávání údajů.

(1) Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu.

(2) Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států.

PŘÍLOHA II

MODUL PRO DANĚ SOUVISEJÍCÍ S ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍM PODLE EKONOMICKÝCH ČINNOSTÍ

Oddíl 1

CÍLE

Statistiky o daních souvisejících s životním prostředím zaznamenávají a poskytují údaje z pohledu subjektů odvádějících tyto daně, a to způsobem, který je plně slučitelný s údaji vykazovanými v rámci systému ESA 95. Zaznamenávají příjmy národních hospodářství plynoucí z daní souvisejících s životním prostředí, v členění podle ekonomických činností. Ekonomické činnosti zahrnují výrobu a spotřebu.

Tato příloha vymezuje údaje, které mají být členskými státy shromažďovány, sestavovány, předávány a vyhodnocovány v rámci příjmů z daní souvisejících s životním prostředím v členění podle ekonomických činností.

Statistiky o daních souvisejících s životním prostředím mohou přímo využívat daňové statistiky a statistiky veřejných financí, ale použití daňových údajů vykazovaných v rámci systému ESA-95, je-li možné, má určité výhody.

Statistiky o daních souvisejících s životním prostředím vycházejí z částek doložených daňovými výměry a přiznáními nebo pokladním plněním s časovým rozlišením, aby se zajistil soulad se systémem ESA-95 a zlepšila se mezinárodní srovnatelnost.

Systém ESA-95 obsahuje rovněž informace o tom, která hospodářská odvětví a sektory odvádějí daně. Informace o daních vykazované v rámci systému ESA-95 lze najít v účtech institucionálních sektorů a v tabulkách dodávek a užití.

Oddíl 2

ROZSAH POKRYTÍ

Daně související s životním prostředím mají stejné hranice systému jako ESA 95 a tvoří je povinné nekompenzované platby v hotovosti nebo dávky v naturáliích, které ukládají vládní instituce nebo orgány Unie.

Daně související s životním prostředím spadají do těchto kategoriích ESA 95:

—	daně z výroby a dovozu (D.2),

—	běžné daně z důchodu, kapitálu atd. (D.5),

—	kapitálové daně (D.91).

Oddíl 3

SEZNAM UKAZATELŮ

Členské státy vypracovávají statistiky o daních souvisejících s životním prostředím podle těchto ukazatelů:

—	daně z energií,

—	daně z dopravy,

—	daně ze znečištění,

—	daně z využívání přírodních zdrojů.

Všechny údaje se uvádějí v milionech národní měny.

Oddíl 4

PRVNÍ REFERENČNÍ ROK, ČETNOST A LHŮTY PRO PŘEDÁVÁNÍ

Statistiky se sestavují a předávají každoročně.

Statistiky se předávají do 21 měsíců od konce referenčního roku.

Prvním referenčním rokem je rok vstupu tohoto nařízení v platnost.

Při prvním předání údajů členské státy poskytnou také roční údaje za období od roku 2008 do prvního referenčního roku.

Při každém dalším předání údajů Komisi členské státy poskytují roční údaje za roky n-4, n-3, n-2, n-1 a n, kde n je referenční rok.

Oddíl 5

VYKAZOVACÍ TABULKY

Údaje za každý ukazatel uvedený v oddíle 3 se vykazují z pohledu subjektů odvádějících tyto daně.

V případě výrobců se údaje vykazují podle hierarchické klasifikace ekonomických činností NACE Rev. 2 (úroveň agregace A*64 v souladu s ESA 95).

V případě spotřebitelů se vykazují údaje pro:

—	domácnosti,

—	nerezidenty.

Není-li možné daň přiřadit jedné z výše uvedených skupin činností, vykazují se dané údaje jako nepřiřazené.

Oddíl 6

MAXIMÁLNÍ DÉLKA PŘECHODNÝCH OBDOBÍ

Maximální délka přechodného období pro uplatňování ustanovení této přílohy je dva roky od uplynutí lhůty pro první předávání údajů.

PŘÍLOHA III

MODUL PRO ÚČTY MATERIÁLOVÝCH TOKŮ NA MAKROEKONOMICKÉ ÚROVNI (EW-MFA)

Oddíl 1

CÍLE

EW-MFA zahrnují všechny pevné, plynné a kapalné materiály vyjma toků vzduchu a vody, měřené v jednotkách hmotnosti za rok. Podobně jako systém národních účtů sledují EW-MFA dva hlavní cíle. Podrobné materiálové toky poskytují bohatou empirickou databázi pro řadu analytických studií. Využívají se také při sestavování různých ukazatelů materiálových toků na makroekonomické úrovni pro národní hospodářství.

Tato příloha vymezuje údaje, které mají být členskými státy shromažďovány, sestavovány, předávány a vyhodnocovány v rámci EW-MFA.

Oddíl 2

ROZSAH POKRYTÍ

Rozdíl mezi zásobami a toky je stěžejní zásadou systému materiálových toků. Tok je obecně vzato proměnná, která měří množství za určité časové období, zatímco zásoba je proměnná, která měří množství v určitém okamžiku. EW-MFA je pojetím toků. Měří toky materiálových vstupů, výstupů a změny zásob v rámci celého hospodářství v jednotkách hmotnosti za rok.

EW-MFA logicky souvisí se zásadami systému národních účtů, například se zásadou rezidence. Zachycuje materiálové toky spojené s činnostmi všech rezidentských jednotek národního hospodářství nezávisle na jejich zeměpisné poloze.

V rámci EW-MFA se rozlišují dva relevantní typy materiálových toků přes hranice systému:

1.	Materiálové toky mezi národním hospodářstvím a jeho přírodním prostředím. Jsou tvořeny těžbou materiálů (tj. surovin nebo přírodních materiálů) z přírodního prostředí a vypouštěním materiálů (často označovaných jako zbytkové látky) do přírodního prostředí.

2.	Materiálové toky mezi národním hospodářstvím a ostatními částmi světového hospodářství. Sem patří dovoz a vývoz.

EW-MFA zahrnují veškeré toky, které překračují tyto hranice systému, i přírůstky zásob vytvořených člověkem. Žádné jiné materiálové toky uvnitř hospodářství v EW-MFA zachyceny nejsou. To znamená, že národní hospodářství je v EW-MFA zachyceno v celkovém vyjádření a například meziodvětvové dodávky produktů nejsou zaznamenávány. Obdobně jsou vyloučeny přirozené toky v přírodním prostředí.

Oddíl 3

SEZNAM UKAZATELŮ

Členské státy v příslušných případech vypracují pro EW-MFA statistiku o ukazatelích vyjmenovaných v oddíle 5.

Domácí těžba (DE) zahrnuje množství pevných, kapalných a plynných materiálů (kromě vzduchu a vody) vytěžené z přírodního prostředí za dobu jednoho roku pro použití jako vstupy do hospodářství.

Fyzický dovoz a fyzický vývoz zahrnují všechny dovážené nebo vyvážené komodity vyjádřené v jednotkách hmotnosti. Obchodované komodity zahrnují zboží ve všech fázích zpracování od surovin po hotové výrobky.

Oddíl 4

PRVNÍ REFERENČNÍ ROK, ČETNOST A LHŮTY PRO PŘEDÁVÁNÍ

Statistiky se sestavují a předávají každoročně.

Statistiky se předávají do 24 měsíců od konce referenčního roku.

Prvním referenčním rokem je rok vstupu tohoto nařízení v platnost.

Při prvním předání údajů členské státy poskytnou také roční údaje za období od roku 2008 do prvního referenčního roku.

Při každém dalším předání údajů Komisi členské státy poskytují roční údaje za roky n-4, n-3, n-2, n-1 a n, kde n je referenční rok.

Oddíl 5

VYKAZOVACÍ TABULKY

Pro ukazatele uvedené v následujících tabulkách se poskytují údaje vyjádřené v jednotkách hmotnosti.

Tabulka A – Domácí těžba (DE)

1. Biomasa

1.1 Zemědělské plodiny (kromě pícnin)

1.1.1 Obiloviny

1.1.2 Okopaniny a hlízy

1.1.3 Plodiny na výrobu cukru

1.1.4 Luštěniny

1.1.5 Ořechy

1.1.6 Olejniny

1.1.7 Zelenina

1.1.8 Ovoce

1.1.9 Vlákniny

1.1.10 Ostatní plodiny j.n.

1.2 Zbytky zemědělských plodin (využité), pícniny a spasená biomasa

1.2.1 Zbytky plodin (využité)

1.2.1.1 Sláma

1.2.1.2 Ostatní zbytky zemědělských plodin (listy cukrovky a krmné řepy, jiné)

1.2.2 Pícniny a spasená biomasa

1.2.2.1 Pícniny (včetně biomasy sklizené z travních porostů)

1.2.2.2 Spasená biomasa

1.3 Dřevo (navíc nepovinné vykazování čistého přírůstku dřevní hmoty)

1.3.1 Surové dříví (průmyslová kulatina)

1.3.2 Palivové dřevo a ostatní těžba

1.4 Rybolov, vodní rostliny/živočichové, lov a sběr

1.4.1 Rybolov (volně žijící ryby)

1.4.2 Ostatní vodní živočichové a rostliny

1.4.3 Lov a sběr

2. Kovové nerosty (surové rudy)

2.1 Železo

2.2 Neželezné kovy

2.2.1 Měď (navíc nepovinné vykazování hmotnostního obsahu kovů)

2.2.2 Nikl (navíc nepovinné vykazování hmotnostního obsahu kovů)

2.2.3 Olovo (navíc nepovinné vykazování hmotnostního obsahu kovů)

2.2.4 Zinek (navíc nepovinné vykazování hmotnostního obsahu kovů)

2.2.5 Cín (navíc nepovinné vykazování hmotnostního obsahu kovů)

2.2.6 Zlato, stříbro, platina a ostatní drahé kovy

2.2.7 Bauxit a ostatní hliník

2.2.8 Uran a thorium

2.2.9 Ostatní j.n.

3. Nekovové nerosty

3.1 Mramor, žula, pískovec, porfyr, čedič, ostatní kameny pro výtvarné nebo stavební účely (kromě břidlice)

3.2 Křída a dolomit

3.3 Břidlice

3.4 Chemické minerály a minerály pro výrobu hnojiv

3.5 Sůl

3.6 Vápenec a sádrovec

3.7 Jíly a kaolin

3.8 Písek a štěrk

3.9 Ostatní j.n.

3.10 Vytěžené zemní materiály (včetně zeminy), jen využité (nepovinné vykazování)

4. Fosilní energetické materiály/nosiče

4.1 Uhlí a ostatní pevné energetické materiály/nosiče

4.1.1 Lignit (hnědé uhlí)

4.1.2 Černé uhlí

4.1.3 Ropné břidlice a dehtové písky

4.1.4 Rašelina

4.2 Kapalné a plynné energetické materiály/nosiče

4.2.1 Ropa, její kondenzáty a kapalné podíly zemního plynu (NGL)

4.2.2 Zemní plyn

Tabulky B (Dovoz – obchod celkem), C (Dovoz – obchod mimo EU), D (Vývoz – obchod celkem), E (Vývoz – obchod mimo EU)

1. Biomasa a produkty z biomasy

1.1 Zemědělské plodiny, nezpracované a zpracované

1.1.1 Obiloviny, nezpracované a zpracované

1.1.2 Okopaniny a hlízy, nezpracované a zpracované

1.1.3 Plodiny na výrobu cukru, nezpracované a zpracované

1.1.4 Luštěniny, nezpracované a zpracované

1.1.5 Ořechy, nezpracované a zpracované

1.1.6 Olejniny, nezpracované a zpracované

1.1.7 Zelenina, nezpracovaná a zpracovaná

1.1.8 Ovoce, nezpracované a zpracované

1.1.9 Vlákniny, nezpracované a zpracované

1.1.10 Ostatní zemědělské plodiny j.n., nezpracované a zpracované

1.2 Zbytky zemědělských plodin a pícniny

1.2.1 Zbytky zemědělských plodin (využité), zpracované a zpracované

1.2.1.1 Sláma

1.2.2.2 Ostatní zbytky zemědělských plodin

1.2.2 Pícniny

1.2.2.1 Pícniny

1.3 Dřevo a dřevěné materiály

1.3.1 Surové dříví, nezpracované a zpracované

1.3.2 Palivové dřevo a ostatní těžba, nezpracované a zpracované

1.4 Rybářství a ostatní vodní živočichové a vodní rostliny, zpracované a nezpracované

1.4.1 Rybářství

1.4.2 Ostatní vodní živočichové a rostliny

1.5 Živá zvířata jiná než uvedená v 1.4 a živočišné produkty

1.5.1 Živá zvířata jiná než v 1.4

1.5.2 Maso a masné výrobky

1.5.3 Mléčné produkty, ptačí vejce a med

1.5.4 Ostatní produkty ze zvířat (živočišná vlákna, kůže, kožešiny, peří atd.)

1.6 Produkty hlavně z biomasy

2. Kovové nerosty a jejich koncentráty, nezpracované a zpracované

2.1 Železné rudy a jejich koncentráty, železo a ocel, nezpracované a zpracované

2.2 Rudy neželezných kovů a jejich koncentráty, nezpracované a zpracované

2.2.1 Měď

2.2.2 Nikl

2.2.3 Olovo

2.2.4 Zinek

2.2.5 Cín

2.2.6 Zlato, stříbro, platina a ostatní drahé kovy

2.2.7 Bauxit a ostatní hliník

2.2.8 Uran a thorium

2.2.9 Ostatní j.n.

2.3 Produkty hlavně z kovů

3. Nekovové nerosty, nezpracované a zpracované

3.1 Mramor, žula, pískovec, porfyr, čedič, ostatní kameny pro výtvarné nebo stavební účely (kromě břidlice)

3.2 Křída a dolomit

3.3 Břidlice

3.4 Chemické minerály a minerály pro výrobu hnojiv

3.5 Sůl

3.6 Vápenec a sádrovec

3.7 Jíly a kaolin

3.8 Písek a štěrk

3.9 Ostatní j.n.

3.10 Vytěžené zemní materiály (včetně zeminy), jen využité (nepovinné vykazování)

3.11 Produkty hlavně z nekovových minerálů

4. Fosilní energetické materiály/nosiče, nezpracované a zpracované

4.1 Uhlí a ostatní pevné energetické produkty, nezpracované a zpracované

4.1.1 Lignit (hnědé uhlí)

4.1.2 Černé uhlí

4.1.3 Ropné břidlice a dehtové písky

4.1.4 Rašelina

4.2 Kapalné a plynné energetické produkty, nezpracované a zpracované

4.2.1 Ropa, její kondenzáty a kapalné podíly zemního plynu (NGL)

4.2.2 Zemní plyn

4.3 Produkty hlavně z fosilních energetických materiálů

5. Jiné produkty

6. Odpady dovezené (tabulka B a C)/vyvezené (tabulka D a E) určené ke konečnému zpracování a k odstranění

Tabulky B a D obsahují tyto úpravy zásady rezidence:

Palivo uložené rezidentskými jednotkami v zásobnících v zahraničí (dodatek k tabulce B o dovozu) a Palivo uložené nerezidentskými jednotkami v zásobnících na národním území (dodatek k tabulce D o vývozu)

Palivo pro pozemní dopravu

Palivo pro vodní dopravu

Palivo pro leteckou dopravu

Oddíl 6

MAXIMÁLNÍ DÉLKA PŘECHODNÝCH OBDOBÍ

Maximální délka přechodného období pro uplatňování ustanovení této přílohy je dva roky od uplynutí lhůty pro první předávání údajů.

22.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 192/17

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 692/2011

ze dne 6. července 2011

o evropské statistice cestovního ruchu a o zrušení směrnice Rady 95/57/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská rada v závěrech předsednictví ze dne 14. prosince 2007 zdůraznila významnou úlohu, jež náleží cestovnímu ruchu z hlediska stimulace růstu a tvorby pracovních míst v Unii, a vyzvala Komisi, členské státy, průmyslová odvětví a další zúčastněné strany, aby spojily své síly v zájmu včasného provedení agendy pro udržitelný a konkurenceschopný evropský cestovní ruch.

(2)

Cestovní ruch Unie zaujímá důležité místo v hospodářství členských států, přičemž činnosti v oblasti cestovního ruchu mají významný potenciál jakožto zdroj zaměstnanosti. K jakémukoli posouzení jeho konkurenceschopnosti je třeba získat dobrý přehled o objemu cestovního ruchu, o jeho charakteristikách, o profilu účastníka cestovního ruchu, výdajích v rámci cestovního ruchu a o přínosech pro hospodářství členských států.

(3)

Aby bylo možné vyhodnocovat dopad sezónních vlivů poptávky na ubytovací kapacitu v oblasti cestovního ruchu, a tím pomoci orgánům veřejné správy a hospodářským subjektům při vyvíjení vhodnějších strategií a politik pro optimalizaci sezónního rozložení dovolených a činností v oblasti cestovního ruchu, je potřebné mít měsíční údaje.

(4)

Většina evropských podniků působících v odvětví cestovního ruchu jsou malé nebo střední velikosti a strategický význam malých a středních podniků v evropském cestovním ruchu není omezen pouze na jejich hospodářskou hodnotu a značný potenciál z hlediska vytváření pracovních míst. Malé a střední podniky jsou také základem stability a prosperity místních společenství, zajišťují pohostinnost a místní identitu, které jsou charakteristickými znaky cestovního ruchu v evropských regionech. Vzhledem k velikosti malých a středních podniků je třeba brát ohled na jejich možnou administrativní zátěž a měl by být zaveden systém prahů, aby bylo možné uspokojivě reagovat na potřeby uživatelů a zároveň snížit zátěž subjektů odpovědných za poskytování statistických údajů, zejména malých a středních podniků.

(5)

Proměnlivá povaha chování v oblasti cestovního ruchu od vstupu směrnice Rady 95/57/ES ze dne 23. listopadu 1995 o shromažďování statistických informací v oblasti cestovního ruchu (2) v platnost, zvyšující se význam krátkých cest a jednodenních návštěv, jež mají v řadě regionů nebo zemí výrazný podíl na příjmech z cestovního ruchu, rostoucí význam nepronajímaného ubytování nebo ubytování v menších ubytovacích zařízeních a sílící vliv internetu jak na chování účastníků cestovního ruchu při provádění rezervací, tak na odvětví cestovního ruchu, znamenají, že tvorba statistiky cestovního ruchu by se měla přizpůsobit.

(6)

Aby bylo možno posuzovat makroekonomický význam cestovního ruchu pro hospodářství členských států na základě mezinárodně přijímaného rámce satelitních účtů cestovního ruchu, které by zachycovaly dopady cestovního ruchu na hospodářství a zaměstnanost, je třeba zlepšit dostupnost, úplnost a srozumitelnost základní statistiky cestovního ruchu, která je zdrojem při vytváření těchto účtů, a rovněž, bude-li to Komise považovat za nutné, pro přípravu pozdějšího legislativního návrhu týkajícího se předávání harmonizovaných tabulek pro satelitní účty cestovního ruchu. To vyžaduje aktualizaci právních požadavků, které jsou nyní stanoveny směrnicí 95/57/ES.

(7)

Pro účely zkoumání hlavních hospodářských a sociálních otázek v rámci odvětví cestovního ruchu, a zejména pak nových otázek vyžadujících zvláštní výzkum, potřebuje Komise mikroúdaje. Cestovní ruch v Unii je z velké části vnitroevropský, což znamená, že mikroúdaje z harmonizovaných evropských statistik o poptávce týkající se pasivního cestovního ruchu jsou, aniž je vytvářeno dodatečné břemeno, již zdrojem statistik o poptávce týkající se aktivního cestovního ruchu v cílovém členském státě, čímž se zabrání dvojímu sledování toků cestovního ruchu.

(8)

Sociální cestovní ruch umožňuje, aby se do cestovního ruchu zapojil co největší počet osob, a navíc přispívá k boji se sezónními vlivy, posiluje myšlenku evropského občanství, podporuje regionální rozvoj a zároveň umožňuje lepší rozvoj jednotlivých místních hospodářství. Aby mohla Komise zhodnotit zapojení různých sociodemografických skupin do cestovního ruchu a sledovat programy Unie týkající se sociálního cestovního ruchu, potřebuje pravidelné údaje o tom, jak jsou různé skupiny společnosti do cestovního ruchu zapojeny a jaké je jejich chování v oblasti cestovního ruchu.

(9)

Uznávaný rámec na úrovni Unie může napomoci tomu, že bude zaručeno získávání spolehlivých, podrobných a srovnatelných údajů, které umožní řádné sledování struktury a vývoje nabídky a poptávky v oblasti cestovního ruchu. Dostatečná srovnatelnost na úrovni Unie je základním předpokladem, pokud jde o metodiku, definice a program statistických údajů a metaúdajů.

(10)

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice (3), které je referenčním rámcem pro toto nařízení, má sběr statistických údajů odpovídat zásadám nestrannosti, transparentnosti, spolehlivosti, objektivity, vědecké nezávislosti, hospodárnosti výdajů a důvěrnosti statistických informací.

(11)

Při tvorbě a šíření evropských statistik na základě tohoto nařízení by statistické úřady členských států a Unie měly zohledňovat zásady stanovené v Kodexu evropské statistiky, který byl přijat Výborem pro statistické programy dne 24. února 2005 a připojen k doporučení Komise ze dne 25. května 2005 o nezávislosti, bezúhonnosti a odpovědnosti vnitrostátních statistických úřadů a statistického úřadu Společenství.

(12)

Za účelem zohlednění hospodářského, sociálního a technologického vývoje by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o úpravy lhůt pro předávání údajů a úpravy příloh, s výjimkou nepovinné povahy požadovaných údajů a omezení rozsahu, stanovené v přílohách. Na Komisi by rovněž měla být přenesena pravomoc k úpravě definic podle změn v mezinárodních definicích. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(13)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (4).

(14)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovení společného rámce pro systematický rozvoj, tvorbu a šíření evropské statistiky cestovního ruchu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, neboť neexistují společné statistické znaky a požadavky na kvalitu a transparentní metodiky, ale může jej být prostřednictvím společného statistického rámce lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(15)

V důsledku změn v odvětví cestovního ruchu i změn, pokud jde o druh údajů požadovaných Komisí a dalšími uživateli evropské statistiky cestovního ruchu, již nejsou ustanovení směrnice 95/57/ES relevantní. Jelikož je třeba právní přepisy v této oblasti aktualizovat, měla by být směrnice 95/57/ES zrušena.

(16)	Vhodným nástrojem k tomu, aby bylo zajištěno používání společných norem a tvorba srovnatelných statistik, je nařízení.

(17)	Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro evropský statistický systém,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se stanoví společný rámec pro systematický rozvoj, tvorbu a šíření evropské statistiky cestovního ruchu.

Pro tento účel členské státy sbírají, sestavují, zpracovávají a předávají harmonizovanou statistiku nabídky a poptávky v oblasti cestovního ruchu.

Článek 2

Definice

1. Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)	„referenčním obdobím“ období, kterého se údaje týkají;

b)	„referenčním rokem“ referenční období v délce jednoho kalendářního roku;

c)	„NACE revizí 2“ společná statistická klasifikace ekonomických činností v rámci Evropské unie, jak je stanovena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (5);

d)	„NUTS“ společná klasifikace územních jednotek pro tvorbu regionálních statistik v rámci Evropské unie, jak je stanovena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (6);

e)	„obvyklým prostředím“ zeměpisná oblast, nikoli nutně spojitá, v níž osoba běžně žije a která může být určena na základě následujících hledisek: překročení administrativních hranic nebo vzdálenost od místa obvyklého bydliště, délka návštěv, jejich frekvence a účel;

„cestovním ruchem“ činnost návštěvníků, kteří se zúčastní cesty na místo určení mimo své obvyklé prostředí, a to na dobu kratší jednoho roku a za jakýmkoli hlavním účelem, včetně služebního účelu, využití volného času nebo jiného soukromého účelu, jiným, než je získání zaměstnání u subjektu se sídlem v navštěvovaném místě;

g)	„domácím cestovním ruchem“ návštěvy v členském státě osobami s bydlištěm v daném členském státě (dále jen „rezidenti“);

h)	„aktivním cestovním ruchem“ návštěvy v členském státě osobami s bydlištěm v jiném členském státě (dále jen „nerezidenti“);

i)	„pasivním cestovním ruchem“ návštěvy osobami s bydlištěm v jednom členském státě mimo tento členský stát;

j)	„národním cestovním ruchem“ domácí a pasivní cestovní ruch;

k)	„vnitřním cestovním ruchem“ domácí a aktivní cestovní ruch;

„ubytovacím zařízením cestovního ruchu“ místní činnostní jednotka, jak je definována v příloze nařízení Rady (EHS) č. 696/93 ze dne 15. března 1993 o statistických jednotkách pro účely statistického zjišťování a analýzy hospodářství ve Společenství (7), která jako službu za úplatu – i když cena může být částečně nebo plně dotovaná – poskytuje služby krátkodobého ubytování, jak jsou popsány ve skupinách 55.1 (hotely a podobná ubytovací zařízení), 55.2 (rekreační a ostatní krátkodobé ubytování) a 55.3 (kempy a tábořiště) klasifikace NACE revize 2;

m)	„nepronajímaným ubytováním“ zejména ubytování poskytované bezplatně rodinnými příslušníky nebo přáteli a ubytování osob v rekreačních nemovitostech jimi vlastněnými, včetně nemovitostí užívaných na časový úsek;

n)	„jednodenními návštěvami“ návštěvy, které rezidenti uskuteční na místa mimo své obvyklé prostředí a které jsou vykonány z místa jejich obvyklého bydliště.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11, pokud jde o změny definic stanovených v odstavci 1 tohoto článku za účelem jejich přizpůsobení změnám v mezinárodních definicích.

Článek 3

Zpracovávaná témata a charakteristiky požadovaných údajů

1. Pro účely tohoto nařízení se údaje předávané členskými státy v souladu s článkem 9 týkají těchto témat:

a)	vnitřní cestovní ruch z hlediska kapacity a obsazenosti ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle proměnných, periodicity a členění stanovených v oddílech 1, 2 a 3 přílohy I;

b)	vnitřní cestovní ruch z hlediska přenocování v nepronajímaném ubytování podle proměnných, periodicity a členění stanovených v oddíle 4 přílohy I;

c)	národní cestovní ruch z hlediska poptávky v oblasti cestovního ruchu, která se týká účasti na cestovním ruchu a charakteristik cest v oblasti cestovního ruchu a návštěvníků podle proměnných, periodicity a členění stanovených v oddílech 1 a 2 přílohy II.

d)	národní cestovní ruch z hlediska poptávky v oblasti cestovního ruchu, která se týká charakteristik jednodenních návštěv podle proměnných, periodicity a členění stanovených v oddíle 3 přílohy II.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v případě potřeby akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11, pokud jde o nezbytné úpravy příloh, s výjimkou nepovinné povahy požadovaných údajů a omezení rozsahu, stanovené v přílohách, za účelem zohlednění hospodářského, sociálního nebo technologického vývoje. Při výkonu svých pravomocí podle tohoto ustanovení Komise zajistí, aby jakékoli přijaté akty v přenesené pravomoci nepředstavovaly další významnou administrativní zátěž pro členské státy a respondenty.

Článek 4

Rozsah sledování

Rozsah sledování pro požadavky stanovené v:

a)	čl. 3 odst. 1 písm. a) zahrnuje všechna ubytovací zařízení cestovního ruchu ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. l), není-li v příloze I uvedeno jinak;

b)	čl. 3 odst. 1 písm. b) zahrnuje všechna přenocování, která rezidenti a nerezidenti strávili v nepronajímaném ubytování;

c)	čl. 3 odst. 1 písm. c), pokud jde o údaje o účasti v cestovním ruchu, zahrnuje všechny osoby s bydlištěm na území daného členského státu, není-li v oddíle 1 přílohy II stanoveno jinak;

čl. 3 odst. 1 písm. c), pokud jde o údaje o charakteristikách cest v oblasti cestovního ruchu a návštěvníků, zahrnuje všechny cesty v oblasti cestovního ruchu s alespoň jedním přenocováním, které rezidenti uskuteční mimo obvyklé prostředí a které skončily během referenčního období, není-li v oddíle 2 přílohy II stanoveno jinak;

e)	čl. 3 odst. 1 písm. d), pokud jde o charakteristiky jednodenních návštěv, zahrnuje veškeré jednodenní návštěvy ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. n), není-li v oddíle 3 přílohy II stanoveno jinak.

Článek 5

Pilotní studie

1. Komise vypracuje program pilotních studií, které členské státy mohou provést na dobrovolném základě s cílem připravit rozvoj, tvorbu a šíření harmonizovaných tabulek pro satelitní účty cestovního ruchu a posoudit přínosy ve vztahu k nákladům na sběr údajů.

2. Komise též vypracuje program pilotních studií, které členské státy mohou provést na dobrovolném základě za účelem rozvoje systému sběru údajů zachycujících dopady cestovního ruchu na životní prostředí.

Článek 6

Kritéria kvality a zprávy

1. Členské státy zajistí kvalitu předávaných údajů.

2. Pro účely tohoto nařízení se použijí kritéria kvality stanovená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009.

3. Členské státy předloží každoročně Komisi (Eurostatu) zprávu o kvalitě údajů týkajících se referenčních období v daném referenčním roce a o veškerých změnách v metodologii, které byly učiněny. Zpráva musí být předána do devíti měsíců po konci referenčního roku.

4. Na základě uplatnění kritérií hodnocení kvality uvedených v bodě 2 na údaje, na které se vztahuje toto nařízení, vymezí Komise formou prováděcích aktů pravidla pro zprávy o kvalitě a jejich strukturu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 2.

Článek 7

Hodnotící zpráva

Do 12. srpna 2016 a poté každých pět let Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o statistikách sestavených podle tohoto nařízení, zejména o jejich významu a zátěži pro podniky.

Článek 8

Zdroje údajů

Pokud jde o základ pro sběr údajů, přijmou členské státy veškerá opatření, která považují za vhodná pro zachování kvality výsledků. Členské státy mohou vytvářet nezbytné statistické údaje s použitím kombinace těchto různých zdrojů:

a)	zjišťování, pokud se od přihlášených jednotek vyžadují aktuální, přesné a úplné údaje;

b)	jiné vhodné zdroje včetně administrativních údajů, pokud jsou vhodné s ohledem na aktuálnost a důležitost;

c)	vhodné postupy statistického odhadování.

Článek 9

Předávání údajů

1. Členské státy předávají údaje, včetně důvěrných údajů, Komisi (Eurostatu) v souladu s článkem 21 nařízení (ES) č. 223/2009.

2. Členské státy předávají údaje uvedené v příloze I a oddílech 1 a 3 přílohy II v podobě agregovaných tabulek v souladu s normou pro vzájemnou výměnu údajů, kterou stanoví Komise (Eurostat). Údaje se předávají nebo nahrávají elektronickými prostředky do jediného kontaktního místa pro údaje v Komisi (Eurostatu). Praktická opatření pro předávání údajů přijme Komise v podobě prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 2.

3. Členské státy předávají údaje uvedené v oddíle 2 přílohy II v podobě souborů mikroúdajů – přičemž každá sledovaná cesta představuje samostatný záznam v předávaném souboru údajů –, které jsou plně zkontrolovány, editovány a případně imputovány v souladu s normou pro výměnu údajů, kterou stanoví Komise (Eurostat). Údaje se předávají nebo nahrávají elektronickými prostředky do jediného kontaktního místa pro údaje v Komisi (Eurostatu). Praktická opatření pro předávání údajů přijme Komise v podobě prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 2.

4. Členské státy předávají:

a)	roční údaje uvedené v oddílech 1 a 2 přílohy I do šesti měsíců po konci referenčního období, není-li v příloze I určeno jinak;

b)	měsíční údaje uvedené v oddíle 2 přílohy I do tří měsíců po konci referenčního období;

c)	rychlé klíčové ukazatele týkající se nocí strávených rezidenty a nerezidenty v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu podle oddílu 2 přílohy I do osmi týdnů po konci referenčního období;

d)	údaje uvedené v oddíle 4 přílohy I do devíti měsíců po konci referenčního období, pokud se dotčený členský stát rozhodl předávat je;

e)	údaje uvedené v příloze II do šesti měsíců po konci referenčního období.

5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v případě potřeby akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11, pokud jde o změny lhůt pro předávání údajů stanovených v odstavci 4 tohoto článku za účelem zohlednění hospodářského, sociálního nebo technologického vývoje. Veškeré takové změny musí zohledňovat postupy sběru údajů uplatňované v členských státech.

6. Pro veškeré údaje požadované tímto nařízením začíná první referenční období, není-li stanoveno jinak, dnem 1. ledna 2012.

Článek 10

Metodická příručka

Komise (Eurostat) v úzké spolupráci s členskými státy vypracuje a pravidelně aktualizuje metodickou příručku, která obsahuje pokyny týkající se statistiky tvořené v souladu s tímto nařízením, včetně definic, které by měly být uplatňovány u charakteristik požadovaných údajů, a společných norem určených k zajištění kvality údajů.

Článek 11

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 2 a čl. 9 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 11. srpna 2011. Komise vyhotoví zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomocí se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 2 a čl. 9 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 2 a čl. 9 odst. 5 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 12

Výbor

1. Komisi je nápomocen Výbor pro evropský statistický systém zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 13

Zrušení

Směrnice 95/57/ES se zrušuje.

Členské státy poskytnou výsledky v souladu se směrnicí 95/57/ES pro všechna referenční období roku 2011.

Článek 14

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 6. července 2011.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předseda

M. DOWGIELEWICZ

(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 6. dubna 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 21. června 2011.

(2) Úř. věst. L 291, 6.12.1995, s. 32.

(3) Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164.

(4) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(5) Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1.

(6) Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1.

(7) Úř. věst. L 76, 30.3.1993, s. 1.

PŘÍLOHA I

VNITŘNÍ CESTOVNÍ RUCH

Oddíl 1

KAPACITA UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU

A. Předávané proměnné a členění

1) Roční údaje předávané na regionální úrovni NUTS 2 a úrovni členského státu

Typ ubytování	Proměnné	Členění
NACE 55.1	Počet zařízení Počet lůžek Počet pokojů	Typ lokality a) a b)
NACE 55.2	Počet zařízení Počet lůžek	Typ lokality a) a b)
NACE 55.3	Počet zařízení Počet lůžek	Typ lokality a) a b)

2) (nepovinné) Roční údaje předávané na úrovni členského státu

Typ ubytování

Proměnné

Členění

NACE 55.1

Počet zařízení

Počet lůžek

Počet pokojů

Třída velikosti

3) Údaje poskytované jednou za tři roky na úrovni členského státu

Typ ubytování	Proměnné	Členění
NACE 55.1	Počet zařízení s jedním nebo více pokoji přístupnými pro osoby s omezenou pohyblivostí včetně osob na invalidním vozíku

B. Omezení rozsahu

V případě „hotelů a podobných ubytovacích zařízení“ a „rekreačních a ostatních krátkodobých ubytování“ zahrnuje rozsah sledování přinejmenším všechna ubytovací zařízení cestovního ruchu s deseti a více lůžky.

V případě „kempů a tábořišť“ zahrnuje rozsah sledování přinejmenším všechna ubytovací zařízení cestovního ruchu s deseti a více místy.

Členské státy, které zaznamenají méně než 1 % z celkového ročního počtu přenocování v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu v Evropské unii, mohou dále omezit rozsah pozorování a zahrnout pouze zařízení mající 20 či více lůžek (20 či více míst).

C. Periodicita

Prvním referenčním rokem pro proměnnou poskytovanou jednou za tři roky uvedenou v bodě A položce 3 je rok 2015.

Oddíl 2

OBSAZENOST UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU (DOMÁCÍ A AKTIVNÍ CESTOVNÍ RUCH)

A. Předávané proměnné a členění ročních údajů

1) Na regionální úrovni NUTS 2 a úrovni členského státu

Typ ubytování	Proměnné	Členění
Celkem (všechny typy ubytovacích zařízení cestovního ruchu)	Počet nocí strávených rezidenty v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu Počet nocí strávených nerezidenty v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu	Typ lokality a) a b)
NACE 55.1	Počet nocí strávených rezidenty v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu Počet nocí strávených nerezidenty v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu
	Příjezdy rezidentů do ubytovacích zařízení cestovního ruchu Příjezdy nerezidentů do ubytovacích zařízení cestovního ruchu
	Čistá míra obsazenosti lůžek Čistá míra obsazenosti pokojů
NACE 55.2	Počet nocí strávených rezidenty v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu Počet nocí strávených nerezidenty v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu
NACE 55.2	Příjezdy rezidentů do ubytovacích zařízení cestovního ruchu Příjezdy nerezidentů do ubytovacích zařízení cestovního ruchu
NACE 55.3	Počet nocí strávených rezidenty v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu Počet nocí strávených nerezidenty v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu
NACE 55.3	Příjezdy rezidentů do ubytovacích zařízení cestovního ruchu Příjezdy nerezidentů do ubytovacích zařízení cestovního ruchu

2) Na úrovni členského státu

Typ ubytování	Proměnné	Členění
NACE 55.1	Počet nocí strávených rezidenty v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu Počet nocí strávených nerezidenty v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu	Typ lokality a) a b) Země nebo zeměpisná oblast trvalého bydliště hosta (nepovinně) Třídy velikosti
	Příjezdy rezidentů do ubytovacích zařízení cestovního ruchu Příjezdy nerezidentů do ubytovacích zařízení cestovního ruchu	Země nebo zeměpisná oblast trvalého bydliště hosta
	Čistá míra obsazenosti lůžek Čistá míra obsazenosti pokojů	(nepovinně) Třídy velikosti
NACE 55.2	Počet nocí strávených rezidenty v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu Počet nocí strávených nerezidenty v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu	Typ lokality a) a b) Země nebo zeměpisná oblast trvalého bydliště hosta
NACE 55.2	Příjezdy rezidentů do ubytovacích zařízení cestovního ruchu Příjezdy nerezidentů do ubytovacích zařízení cestovního ruchu	Země nebo zeměpisná oblast trvalého bydliště hosta
NACE 55.3	Počet nocí strávených rezidenty v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu Počet nocí strávených nerezidenty v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu	Typ lokality a) a b) Země nebo zeměpisná oblast trvalého bydliště hosta
NACE 55.3	Příjezdy rezidentů do ubytovacích zařízení cestovního ruchu Příjezdy nerezidentů do ubytovacích zařízení cestovního ruchu	Země nebo zeměpisná oblast trvalého bydliště hosta

B. Předávané proměnné a členění měsíčních údajů na úrovni členského státu

Typ ubytování	Proměnné	Členění
NACE 55.1	Počet nocí strávených rezidenty v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu Počet nocí strávených nerezidenty v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu
	Příjezdy rezidentů do ubytovacích zařízení cestovního ruchu Příjezdy nerezidentů do ubytovacích zařízení cestovního ruchu
	Čistá míra obsazenosti lůžek Čistá míra obsazenosti pokojů
NACE 55.2	Počet nocí strávených rezidenty v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu Počet nocí strávených nerezidenty v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu
NACE 55.2	Příjezdy rezidentů do ubytovacích zařízení cestovního ruchu Příjezdy nerezidentů do ubytovacích zařízení cestovního ruchu
NACE 55.3	Počet nocí strávených rezidenty v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu Počet nocí strávených nerezidenty v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu
NACE 55.3	Příjezdy rezidentů do ubytovacích zařízení cestovního ruchu Příjezdy nerezidentů do ubytovacích zařízení cestovního ruchu

C. Omezení rozsahu

V případě „kempů a tábořišť“ zahrnuje rozsah sledování přinejmenším všechna ubytovací zařízení cestovního ruchu s deseti a více místy.

V případech, kde se uplatňuje omezení rozsahu podle bodů 1, 2 a 3, se ročně předává odhad celkového počtu nocí strávených během referenčního roku rezidenty a nerezidenty v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu, která jsou vyňata z rozsahu sledování.

Pokud jde o první referenční rok, pro který jsou vyžadovány údaje na základě tohoto nařízení, odhad uvedený v bodě 4 se předá do dvanácti měsíců po konci referenčního období.

Členské státy mohou dále omezit rozsah pozorování u čisté míry obsazenosti pokojů v hotelích a podobných ubytovacích zařízení a zahrnout alespoň všechna ubytovací zařízení cestovního ruchu mající 25 či více pokojů.

D. Rychlé klíčové ukazatele

Rychlé klíčové ukazatele podle čl. 9 odst. 4 písm. c) tohoto nařízení jsou proměnné, které se týkají počtu nocí strávených v ubytovacích zařízeních podle bodu B tohoto oddílu.

Oddíl 3

KLASIFIKACE UPLATŇOVANÁ NA ODDÍL 1 A ODDÍL 2

A. Typ ubytování

S odkazem na skupiny NACE 55.1, 55.2 a 55.3 se používají tyto tři typy ubytování:

—	hotely a podobná ubytovací zařízení

—	rekreační a ostatní krátkodobé ubytování

—	kempy a tábořiště.

B. Typ lokality a)

Třemi kategoriemi uplatňovanými pro typ lokality a) podle stupně urbanizace obce (nebo rovnocenné místní správní jednotky), kde se ubytovací zařízení nacházejí, jsou:

—	hustě osídlená oblast

—	středně osídlená oblast

—	řídce osídlená oblast.

C. Typ lokality b)

Dvěma kategoriemi uplatňovanými pro typ lokality b) podle vzdálenosti obce (nebo rovnocenné místní správní jednotky), kde se ubytovací zařízení nacházejí, od moře jsou:

—

pobřežní

—	vnitrozemská.

D. Třída velikosti

Třemi kategoriemi uplatňovanými pro třídu velikosti podle počtu pokojů v ubytovacím zařízení cestovního ruchu jsou:

—	malá zařízení: méně než 25 pokojů

—	středně velká zařízení: mezi 25 a 99 pokoji

—	velká zařízení: nebo více pokojů; samostatně a nepovinně se vykazují: „mezi 100 a 249 pokoji“ a „250 či více pokojů“.

E. Země a zeměpisné oblasti

Kategoriemi uplatňovanými pro zemi nebo zeměpisnou oblast trvalého bydliště hostů pobývajících v ubytovacím zařízení cestovního ruchu jsou:

—	Evropská unie (Unie); samostatně se vykazují: jednotlivé členské státy

—	Evropské sdružení volného obchodu (ESVO); samostatně se vykazují: Island, Norsko, Švýcarsko (včetně Lichtenštejnska)

—	další evropské země (kromě Unie nebo ESVO; mimo Rusko, Turecko, Ukrajinu)

—

Rusko

—

Turecko

—

Ukrajina

—	Afrika; samostatně se vykazuje: Jihoafrická republika

—	Severní Amerika; samostatně se vykazují: Spojené státy americké, Kanada

—	Jižní a Střední Amerika; samostatně se vykazuje: Brazílie

—	Asie; samostatně se vykazují: Čínská lidová republika, Japonsko, Korejská republika

—	Austrálie, Oceánie a ostatní území; samostatně se vykazuje: Austrálie.

Oddíl 4

VNITŘNÍ CESTOVNÍ RUCH V NEPRONAJÍMANÉM UBYTOVÁNÍ

A. Předávané proměnné u ročních údajů

(nepovinně) Počet nocí v rámci cestovního ruchu strávených v nepronajímaném ubytování během referenčního roku.

B. Členění

(nepovinně) Proměnná uvedená v bodě A se člení podle země bydliště návštěvníků, pokud jde o rezidenty Unie, zatímco návštěvníci s bydlištěm mimo Unii se uvádějí v jediné doplňkové kategorii.

PŘÍLOHA II

NÁRODNÍ CESTOVNÍ RUCH

Oddíl 1

ÚČAST V CESTOVNÍM RUCHU ZA SOUKROMÝM ÚČELEM

A. Předávané proměnné a členění ročních údajů

Proměnné

Členění podle délky pobytu a destinace krátkých cest za soukromým účelem

Členění podle sociodemografických hledisek

1.	Počet rezidentů ve věku 15 let a vyšším, kteří se během referenčního roku účastnili cestovního ruchu za soukromým účelem

2.	Počet rezidentů ve věku 15 let a vyšším, kteří se během referenčního roku neúčastnili cestovního ruchu za soukromým účelem

a)	Jakákoli cesta (osoby, které se zúčastnily alespoň 1 cesty s alespoň 1 přenocováním)

b)	Pouze cesty v rámci domácího cestovního ruchu (osoby, které se zúčastnily alespoň 1 cesty v rámci domácího cestovního ruchu s alespoň 1 přenocováním, ale žádné cesty v rámci pasivního cestovního ruchu)

c)	Pouze cesty v rámci pasivního cestovního ruchu (osoby, které se zúčastnily alespoň 1 cesty v rámci pasivního cestovního ruchu s alespoň 1 přenocováním, ale žádné cesty v rámci domácího cestovního ruchu)

d)	Cesty v rámci domácího a pasivního cestovního ruchu (osoby, které se zúčastnily alespoň 1 cesty v rámci domácího cestovního ruchu s alespoň 1 přenocováním a alespoň 1 cesty v rámci pasivního cestovního ruchu s alespoň 1 přenocováním)

e)	Krátké cesty (osoby, které se zúčastnily alespoň 1 cesty s 1 až 3 přenocováními)

f)	Dlouhé cesty (osoby, které se zúčastnily alespoň 1 cesty s 4 a více přenocováními)

g)	Dlouhé cesty, pouze v rámci domácího cestovního ruchu (osoby, které se zúčastnily alespoň 1 cesty v rámci domácího cestovního ruchu s 4 a více přenocováními a žádné cesty v rámci pasivního cestovního ruchu s 4 a více přenocováními)

h)	Dlouhé cesty, pouze v rámci pasivního cestovního ruchu (osoby, které se zúčastnily alespoň 1 cesty v rámci pasivního cestovního ruchu s 4 a více přenocováními a žádné cesty v rámci domácího cestovního ruchu s 4 a více přenocováními)

i)	Dlouhé cesty v rámci domácího a pasivního cestovního ruchu (osoby, které se zúčastnily alespoň 1 cesty v rámci domácího cestovního ruchu s 4 a více přenocováními a alespoň 1 cesty v rámci pasivního cestovního ruchu s 4 a více přenocováními)

Pohlaví

2.	Věková skupina

3.	(nepovinně) Úroveň vzdělání

4.	(nepovinně) Situace ohledně zaměstnání

5.	(nepovinně) Příjem domácnosti

Členění podle délky pobytu a destinace krátkých cest za soukromým účelem je kombinováno s členěním podle sociodemografických hledisek.

B. Předávané proměnné a členění u údajů poskytovaných jednou za tři roky

Proměnné

Členění podle hlavních důvodů pro neúčast v cestovním ruchu za soukromým účelem během referenčního roku (respondentům jsou nabídnuty různé možnosti odpovědi)

Členění podle sociodemografických hledisek

1.	Počet rezidentů ve věku 15 let a vyšším, kteří se během referenčního roku neúčastnili cestovního ruchu za soukromým účelem (nezúčastnili se během referenčního roku žádné cesty s alespoň 1 přenocováním za soukromým účelem)

a)	Finanční důvody (na rekreaci není dostupný rozpočet, rekreaci si nemohu dovolit)

b)	Nedostatek volného času kvůli rodinným závazkům

c)	Nedostatek volného času kvůli pracovním nebo studijním závazkům

d)	Zdravotní důvody nebo omezená pohyblivost

e)	Raději zůstávám doma, nemám motivaci cestovat

f)	Bezpečnost

g)	Jiné důvody

Pohlaví

2.	Věková skupina

3.	[nepovinně] Úroveň vzdělání

4.	[nepovinně] Situace ohledně zaměstnání

5.	[nepovinně] Příjem domácnosti

Členění podle hlavních důvodů neúčasti osob v cestovním ruchu za soukromým účelem během referenčního roku je kombinováno s členěním podle sociodemografických hledisek.

Prvním referenčním rokem pro proměnné poskytované jednou za tři roky je rok 2013.

C. Klasifikace podle sociodemografických hledisek

1) Pohlaví: muž, žena.

2) Věková skupina: do 15 let (nepovinně), 15–24 let, 25–34 let, 35–44 let, 45–54 let, 55–64 let, 65 let a více, s mezisoučtem pro věkové kategorie 25–44 let a 45–64 let.

3) Úroveň vzdělání: nižší (ISCED 0, 1 nebo 2), střední (ISCED 3 nebo 4), vyšší (ISCED 5 nebo 6).

4) Situace ohledně zaměstnání: zaměstnaný (zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná), nezaměstnaný, student (nebo žák), jiný – nezapojený do pracovního procesu.

5) Příjem domácnosti: s použitím kvartilů.

Oddíl 2

CESTY V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU A NÁVŠTĚVNÍCI, KTEŘÍ SE JICH ZÚČASTNILI

A. Předávané proměnné

Proměnné

Předávané kategorie

Periodicita

Měsíc odjezdu

Roční

Délka trvání cesty v počtu nocí

Roční

[Pouze pro cesty v rámci pasivního cestovního ruchu] Délka trvání cesty: počet nocí strávených na domácím území

Jednou za 3 roky

Hlavní země určení

podle seznamu zemí v metodické příručce vypracované podle článku 10 tohoto nařízení

Roční

Hlavní účel cesty

a)	Soukromý: zábava, rekreace a dovolená

b)	Soukromý: návštěva příbuzných a přátel

c)	Soukromý: jiný (např. pouť, léčení)

d)	Pracovní/obchodní účel

Roční

(Pouze v případě cest za soukromým účelem) Typ destinace, s možností výběru z několika možností odpovědi

Město

b)	Mořské pobřeží

c)	Venkov (včetně jezer, řek atd.)

d)	Výletní loď

e)	Hory (vysočiny, vrchoviny atd.)

Jiné

Jednou za 3 roky

(Pouze v případě cest za soukromým účelem) Účast dětí na cestě

Ano

Jednou za 3 roky

Hlavní dopravní prostředek

a)	Letecká doprava (pravidelná nebo zvláštní letecká spojení nebo jiné letecké služby)

b)	Vodní doprava (osobní linky a trajekty, okružní jízdy, rekreační loď, pronajímané plavidlo, atd.)

Železnice

d)	Autobusová, dálková autobusová doprava (pravidelná či nepravidelná)

e)	Motorové vozidlo (soukromé nebo pronajaté)

f)	Jiný (např. jízdní kolo)

Roční

Hlavní druh ubytování:

a)	Pronajímané ubytování: hotely a podobná ubytovací zařízení

b)	Pronajímané ubytování: kempy nebo tábořiště (nikoli k trvalému bydlení)

c)	Pronajímané ubytování: jiné pronajímané ubytování (zdravotnická zařízení, mládežnické ubytovny, malé přístavy atd.)

d)	Nepronajímané ubytování: vlastní rekreační ubytování

e)	Nepronajímané ubytování: ubytování zdarma u příbuzných nebo přátel

f)	Nepronajímané ubytování: jiný druh nepronajímaného ubytování

Roční

10.

Rezervace cesty: využití služeb cestovní kanceláře nebo cestovní agentury k rezervaci hlavního dopravního prostředku

Ano

Nevím

Jednou za 3 roky

11.

Rezervace cesty: využití služeb cestovní kanceláře nebo cestovní agentury k rezervaci hlavního ubytování

Ano

Nevím

Jednou za 3 roky

12.

(Pouze v případě cest, kdy k rezervaci hlavního dopravního prostředku nebo hlavního ubytování nebyla využita cestovní kancelář ani cestovní agentura) Rezervace cesty (nezávisle)

a)	Služby byly rezervovány přímo u poskytovatele daných služeb

b)	Rezervace nebylo zapotřebí

Jednou za 3 roky

13.

Rezervace cesty: zájezd

Ano

Jednou za 3 roky

14.

Rezervace cesty: rezervace hlavního dopravního prostředku pomocí internetu

Ano

Nevím

Jednou za 3 roky

15.

Rezervace cesty: rezervace hlavního ubytování pomocí internetu

Ano

Nevím

Jednou za 3 roky

16.

Výdaje na dopravu u jednotlivého účastníka cestovního ruchu během cesty

Roční

17.

Výdaje na ubytování u jednotlivého účastníka cestovního ruchu během cesty

Roční

18.

(nepovinně) Výdaje na jídlo a pití v kavárnách a restauracích u jednotlivého účastníka cestovního ruchu během cesty

Roční

19.

Ostatní výdaje jednotlivého účastníka cestovního ruchu; (19a) samostatně se vykazuje zboží dlouhodobé spotřeby a cenné zboží

Roční

20.

Profil návštěvníka: pohlaví, s použitím těchto kategorií

Muž

Žena

Roční

21.

Profil návštěvníka: věk, v celých letech

Roční

22.

Profil návštěvníka: země trvalého bydliště

Roční

23.

(nepovinně) Profil návštěvníka: úroveň vzdělání

a)	Nižší (ISCED 0, 1 nebo 2)

b)	Střední (ISCED 3 nebo 4)

c)	Vyšší (ISCED 5 nebo 6)

Roční

24.

(nepovinně) Profil návštěvníka: situace ohledně zaměstnání

a)	Zaměstnaný(á) (zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné)

b)	Nezaměstnaný(á)

c)	Student (nebo žák)

d)	Jiný, nezapojen(a) do pracovního procesu

Roční

25.

(nepovinně) Profil návštěvníka: příjem domácnosti, s použitím kvartil

Roční

B. Omezení rozsahu

Rozsah sledování zahrnuje všechny cesty v rámci cestovního ruchu s alespoň jedním přenocováním mimo obvyklé prostředí, jichž se rezidenti starší 15 let zúčastnili a které skončily během referenčního období. Údaje pro obyvatele mladších 15 let lze předávat samostatně na nepovinném základě.

C. Periodicita

Prvním referenčním rokem pro proměnné poskytované jednou za tři roky a kategorie uvedené v bodě A položkách 3, 6 a 7 je rok 2013.

Prvním referenčním rokem pro proměnné poskytované jednou za tři roky a kategorie uvedené v bodě A položkách 10 až 15 je rok 2014.

Oddíl 3

JEDNODENNÍ NÁVŠTĚVY

A. Předávané proměnné a členění ročních údajů (jednodenní návštěvy v rámci pasivního cestovního ruchu)

Proměnné

(nepovinně)

Členění

(nepovinně)

Členění podle sociodemografických hledisek

1)	Počet jednodenních návštěv uskutečněných v rámci pasivního cestovního ruchu za soukromým účelem

2)	Počet jednodenních návštěv uskutečněných v rámci pasivního cestovního ruchu z pracovních důvodů

a)	podle země určení

Pohlaví

2.	Věková skupina

3.	Úroveň vzdělání

4.	Situace ohledně zaměstnání

5.	Příjem domácnosti

3)	Výdaje na jednodenní návštěvy uskutečněné v rámci pasivního cestovního ruchu za soukromým účelem

4)	Výdaje na jednodenní návštěvy uskutečněné v rámci pasivního cestovního ruchu z pracovních důvodů

a)	podle země určení

b)	podle kategorie výdajů: doprava, nákupy, restaurace/kavárny, další

B. Předávané proměnné a členění údajů poskytovaných jednou za tři roky (jednodenní návštěvy v rámci domácího cestovního ruchu)

Proměnné

(nepovinně)

Členění

(nepovinně)

Členění podle sociodemografických hledisek

1)	Počet jednodenních návštěv uskutečněných v rámci domácího cestovního ruchu za soukromým účelem

2)	Počet jednodenních návštěv uskutečněných v rámci domácího cestovního ruchu z pracovních důvodů

Pohlaví

2.	Věková skupina

3.	Úroveň vzdělání

4.	Situace ohledně zaměstnání

5.	Příjem domácnosti

3)	Výdaje na jednodenní návštěvy uskutečněné v rámci domácího cestovního ruchu za soukromým účelem

4)	Výdaje na jednodenní návštěvy uskutečněné v rámci domácího cestovního ruchu z pracovních důvodů

a)	podle kategorie výdajů: doprava, nákupy, restaurace/kavárny, další

C. Klasifikace podle sociodemografických hledisek

Klasifikace uplatňované na členění podle sociodemografických hledisek se provádějí podle klasifikace uvedené v oddíle 1 bodě C této přílohy.

D. Omezení rozsahu

Rozsah sledování zahrnuje všechny jednodenní návštěvy mimo obvyklé prostředí uskutečněné rezidenty ve věku 15 a více let. Údaje o účastnících mladších 15 let mohou být poskytnuty samostatně a nejsou povinné.

E. Periodicita a první referenční období

Charakteristiky jednodenních návštěv uvedených v bodě A jsou předávány ročně a vykazují se samostatně za každé čtvrtletí předchozího kalendářního roku. První referenční období začíná 1. ledna 2014.

Charakteristiky jednodenních návštěv uvedených v bodě B jsou předávány jednou za tři roky a vykazují se samostatně za každé čtvrtletí předchozího kalendářního roku. První referenční období začíná 1. ledna 2015. Pouze v případě prvního referenčního období je předání údajů nepovinné.

22.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 192/33

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 693/2011

ze dne 6. července 2011,

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 861/2006, kterým se stanoví finanční opatření Společenství pro provádění společné rybářské politiky a pro oblast mořského práva

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Rady (ES) č. 861/2006 (3) stanoví financování v těchto oblastech: mezinárodní vztahy, řízení, shromažďování údajů, vědecké poradenství a kontrola a prosazování společné rybářské politiky.

(2)	Nařízení (ES) č. 861/2006 v každé oblasti činnosti doplňují další související nařízení nebo rozhodnutí. Některé prvky těchto souvisejících předpisů prošly vývojem po přijetí uvedeného nařízení, které by se mělo nyní změnit, aby byl zajištěn soulad mezi všemi prvky legislativního rámce.

(3)	Zkušenosti rovněž ukázaly potřebu změnit nařízení (ES) č. 861/2006 mírnou úpravou některých ustanovení, aby lépe odpovídala stávající situaci.

(4)	Je rovněž nutné tam, kde je to vhodné, vyjasnit rozsah financovaných opatření a zlepšit formulaci některých článků.

(5)	Partnerství na mezinárodním poli může být uzavřeno na dvoustranné, regionální nebo mnohostranné úrovni.

(6)

V tomto nařízení by se měla odrazit skutečnost, že rozhodnutí Rady 2007/409/ES ze dne 11. června 2007, kterým se mění rozhodnutí 2004/585/ES, kterým se zřizují regionální poradní sbory v rámci společné rybářské politiky (4), udělilo regionálním poradním sborům status orgánů, které sledují cíl obecného evropského zájmu.

(7)

Pokud jde o přípravné schůze Poradního výboru pro rybolov a akvakulturu, měla by existovat možnost udělovat finanční podporu i jiným zástupcům než zástupcům evropských obchodních organizací a možnost financování nákladů na překlad, tlumočení a nájem místností. Seznam poradních subjektů, pro jejichž schůze plénum poradního výboru určuje zástupce, by měl být aktualizován.

(8)

Nařízení Rady (ES) č. 199/2008 ze dne 25. února 2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku (5) rozšířilo shromaždování údajů s cílem zahrnout shromažďování, správu a využívání údajů, což by mělo být v tomto nařízení výslovně potvrzeno.

(9)	Rozhodnutí Komise 2008/949/ES ze dne 6. listopadu 2008, kterým se přijímá víceletý program Společenství podle nařízení Rady (ES) č. 199/2008 (6), stanoví, že shromažďované údaje musí obsahovat sociálně-ekonomické proměnné.

(10)	Opatření, na něž lze udělit finanční podporu Unie v oblasti shromažďování údajů a vědeckého poradenství, stanoví nařízení (ES) č. 199/2008 a nařízení (ES) č. 861/2006 by mělo být uvedeno do souladu s těmito ustanoveními.

(11)	Programová opatření v oblasti shromažďování údajů a vědeckého poradenství jsou stanovena v nařízení (ES) č. 199/2008 a nařízení Komise (ES) č. 665/2008 ze dne 14. července 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 199/2008 (7).

(12)

Řada ustanovení rozhodnutí Rady 2000/439/ES ze dne 29. června 2000 o finančním příspěvku Společenství na výdaje vzniklé členským státům při shromažďování údajů a na financování studií a pilotních projektů na podporu společné rybářské politiky (8) nebyla zahrnuta do nařízení (ES) č. 861/2006 ani převedena do prováděcích pravidel. Tím byla v letech 2007 a 2008 vytvořena právní mezera, kdy Komise pokračovala v aplikaci pravidel platných dříve podle rozhodnutí 2000/439/ES. V zájmu právní jistoty by mělo být se zpětnou působností stanoveno, že tato pravidla byla v uvedené době nadále použitelná.

(13)	Výdaje v oblasti vědeckého poradenství by měly zahrnovat výdaje na smlouvy o partnerství s mezinárodními subjekty odpovědnými za posuzování populací.

(14)

Ukazatele týkající se způsobilých výdajů v oblasti kontroly by měly být uvedeny jasněji a podrobněji a mělo by být odkázáno na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (9) a nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (10).

(15)	Přestože účastníci programů odborné přípravy v oblasti kontroly a prosazování pravidel společné rybářské politiky zastupují orgán členského státu, nejsou nezbytně ve státní službě. Proto by z finančních opatření mělo být možné hradit i výdaje vynaložené na odbornou přípravu ostatních pracovníků.

(16)	Společné výzkumné středisko nejen analyzuje provádění kontrolních činností, ale poskytuje také poradenství a je zapojeno do vývoje nových technologií.

(17)	Programová pravidla pro kontrolu výdajů je nutné upravit s cílem zlepšit řádné finanční řízení zejména stanovením dřívějšího termínu pro podání žádostí o finanční podporu Unie a dalším upřesněním informací, které je třeba sdělit o projektech, a formátu, ve kterém by se měly poskytovat.

(18)	Název a normativní část nařízení (ES) č. 861/2006 by měly být změněny s ohledem na vstup Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009.

(19)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provedení opatření v oblasti kontroly a prosazování, a konkrétněji s ohledem na výdaje vzniklé členským státům při provádění monitorovacích a kontrolních systémů použitelných pro společnou rybářskou politiku, jakož i opatření v oblasti shromažďování, správy a využívání základních údajů, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (11).

(20)	Nařízení (ES) č. 861/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 861/2006 se mění takto:

1)	Název se nahrazuje tímto: „ Nařízení Rady (ES) č. 861/2006 ze dne 22 května 2006, kterým se stanoví finanční opatření Unie pro provádění společné rybářské politiky a pro oblast mořského práva “.

S výjimkou odkazu na Agenturu Společenství pro kontrolu rybolovu v čl. 4 písm. c) se slovo „Společenství“ v normativní části nahrazuje slovem „Unie“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru. Slova „vody Společenství“ se nahrazují slovy „vody EU“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru. Provádějí se nezbytné mluvnické úpravy.

V článku 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)	opatření pro zachování zdrojů a shromažďování, správa a využívání údajů za účelem vytvoření vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku;“.

V článku 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)	zlepšování shromažďování, správy a využívání údajů nezbytných pro společnou rybářskou politiku;“.

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

Zvláštní cíle v oblasti shromažďování, správy a využívání údajů a vědeckého poradenství

Finanční opatření Unie uvedená v článcích 9, 10 a 11 přispívají k dosažení cíle zlepšit shromažďování, správu a využívání údajů a vědecké poradenství o stavu zdrojů, o úrovni rybolovu, o dopadu, který mají různé druhy rybolovu na zdroje a mořský ekosystém, o hospodářských aspektech rybolovu a akvakultury a o výkonnosti odvětví rybolovu ve vodách EU a mimo ně, a to prostřednictvím finanční podpory poskytované členským státům na zřizování víceletých agregovaných souborů vědeckých údajů, které zahrnují biologické, technické, environmentální a sociálně-ekonomické informace.“

V čl. 7 odst. 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

prostřednictvím partnerství rozvíjet na dvoustranné, regionální nebo mnohostranné úrovni kapacity třetích zemí v oblasti řízení a kontroly rybolovných zdrojů, aby se zajistil udržitelný rybolov a posílil hospodářský rozvoj odvětví rybolovu v těchto zemích zlepšením vědeckého a technického hodnocení dotčených lovišť, monitorování a kontroly rybolovných činností, hygienických podmínek a podnikatelského prostředí v daném odvětví;“.

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Opatření v oblasti kontroly a prosazování práva

1. V oblasti kontroly a prosazování pravidel společné rybářské politiky jsou pro finanční opatření Unie způsobilé tyto výdaje:

výdaje vzniklé členským státům při provádění monitorovacích a kontrolních systémů použitelných pro společnou rybářskou politiku při:

investicích, které se týkají kontrolních činností vykonávaných příslušnými vnitrostátními orgány, správními subjekty nebo soukromým sektorem, směřovaných do:

—

nákupu nebo vývoje technologie, včetně hardwaru a softwaru, systémů detekce plavidel a sítí informačních technologií umožňujících shromažďovat, spravovat, validovat, analyzovat a vyměňovat údaje týkajících se rybolovu a rozvíjet metody odběru vzorků těchto údajů, včetně rozvoje internetových stránek týkajících se kontroly,

—

nákupu nebo vývoje komponentů nezbytných k tomu, aby bylo zajištěno předávání údajů od činitelů zapojených do rybolovu a do prodeje rybářských produktů příslušnému členskému státu a orgánům Unie, včetně komponentů potřebných pro systémy elektronického zaznamenávání a hlášení, systémy sledování plavidel a systémy automatické identifikace,

—	plnění programů zaměřených na výměnu a analýzu údajů mezi členskými státy,

—	nákupu a modernizace kontrolních prostředků;

ii)	programech odborné přípravy a výměn, a to i mezi členskými státy, pro pracovníky odpovědné za monitorování, kontrolu a sledování rybolovných činností;

iii)	provádění pilotních projektů týkajících se kontroly rybolovu;

iv)	analýze poměru nákladů a přínosů a posuzování auditů provedených a výdajů vynaložených příslušnými orgány při výkonu monitorování, kontroly a sledování;

iniciativách, včetně seminářů a nástrojů sdělovacích prostředků, zaměřených na zvýšení povědomí rybářů a jiných zúčastněných osob, jako jsou inspektoři, státní zástupci a soudci, a povědomí široké veřejnosti o nutnosti bojovat proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a o provádění pravidel společné rybářské politiky;

b)	výdaje týkající se správních ujednání se Společným výzkumným střediskem nebo s jakýmkoli jiným poradním subjektem Unie za účelem hodnocení a rozvoje nových kontrolních technologií;

c)	veškeré provozní výdaje týkající se inspekce provádění společné rybářské politiky členskými státy, uskutečňované inspektory Komise, a zejména inspekčních misí, bezpečnostního vybavení a odborné přípravy inspektorů, schůzí a nájmu nebo nákupu inspekčních prostředků Komisí;

d)	příspěvek do rozpočtu Agentury Společenství pro kontrolu rybolovu na krytí výdajů na zaměstnance a správních a provozních výdajů týkajících se jejího ročního pracovního plánu.

2. Komise může prováděcími akty přijmout podrobná pravidla pro provedení odst. 1 písm. a). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 2.“

Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

Opatření v oblasti shromažďování, správy a využívání základních údajů

1. V oblasti shromažďování, správy a využívání základních údajů lze finanční podporu Unie v rámci víceletých národních programů uvedených v článku 4 nařízení Rady (ES) č. 199/2008 ze dne 25. února 2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku (*1) udělit na tyto výdaje:

výdaje vynaložené na shromažďování biologických, technických, environmentálních a sociálně-ekonomických údajů týkajících se obchodního a rekreačního rybolovu, včetně odběru vzorků, sledování na moři a výzkumných šetření a shromažďování environmentálních a sociálně-ekonomických údajů týkajících se akvakultury a zpracovatelského odvětví, jak stanoví víceletý program Unie uvedený v článku 3 nařízení (ES) č. 199/2008;

b)	výdaje vynaložené na opatření týkající se správy, rozvoje, zdokonalení a využívání údajů uvedených v písmenu a);

c)	výdaje vynaložené na opatření týkající se využívání údajů uvedených v písmenu a), jako jsou odhady biologických parametrů a vytváření datových sad pro vědeckou analýzu a poradenství;

výdaje vynaložené v souvislosti s účastí na regionálních koordinačních zasedáních uvedených v čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 199/2008, příslušných vědeckých zasedáních regionálních organizací pro řízení rybolovu, jejichž smluvní stranou nebo pozorovatelem je Unie, a na zasedáních mezinárodních organizací příslušných pro poskytování vědeckého poradenství.

2. Komise může prováděcími akty přijmout podrobná pravidla pro provedení odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 2.

(*1) Úř. věst. L 60, 5.3.2008, s. 1.“ "

Článek 10 se mění takto:

a)	nadpis se nahrazuje tímto: „Opatření v oblasti shromažďování, správy a využívání dodatečných údajů“;

b)	v úvodu odstavce 1 se druhá věta nahrazuje touto: „Finanční podporu Unie lze udělit mimo jiné na tyto činnosti:“;

v odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)	metodologické studie a projekty zaměřené na optimalizaci a standardizaci metod shromažďování údajů požadovaných pro zajištění vědeckého poradenství;“.

10)

V článku 11 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)	výdaje na smlouvy o partnerství s vnitrostátními výzkumnými institucemi nebo s mezinárodními organizacemi příslušnými pro posuzování populací za účelem poskytování vědeckého poradenství a údajů;“.

11)

Článek 12 se mění takto:

písmena a), b) a c) se nahrazují tímto:

„a)	cestovní výdaje a výdaje na ubytování členů zastupitelských organizací v Poradním výboru pro rybolov a akvakulturu (dále jen ‚poradní výbor‘) v souvislosti s přípravnými schůzemi před schůzemi tohoto výboru a náklady na překlad, tlumočení a nájem místností vynaložené na tyto přípravné schůze;

b)	náklady na účast zástupců jmenovaných poradním výborem, aby jej zastupovali na schůzích regionálních poradních sborů, Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) a Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR);

c)	provozní náklady regionálních poradních sborů, jak stanoví rozhodnutí 2004/585/ES;“

v písmenu d) se bod ii) nahrazuje tímto:

„ii)	zajištění co nejsnazšího přístupu k údajům a objasňujícím materiálům, které se týkají zejména návrhů Komise, vytvořením internetových stránek příslušných útvarů Komise, vydáváním pravidelných publikací a organizováním informačních seminářů a školení pro osoby ovlivňující veřejné mínění.“

12)

V čl. 13 odst. 1 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e)	dobrovolné finanční příspěvky na práci nebo programy, které provádějí mezinárodní organizace a které jsou předmětem zvláštního zájmu Unie;“.

13)

Článek 16 se mění takto:

a)	nadpis se nahrazuje tímto: „Sazby spolufinancování v oblasti shromažďování, správy a využívání základních údajů“;

b)	slova „v čl. 23 odst. 1“ se nahrazují slovy „v článku 4 nařízení (ES) č. 199/2008“.

14)	Nadpis článku 17 se nahrazuje tímto: „Sazby spolufinancování v oblasti shromažďování, správy a využívání dodatečných údajů“.

15)

V článku 18 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2. Práva čerpání se na základě finanční dohody s Komisí přidělí každé zastupitelské organizaci, která je členem pléna poradního výboru, v poměru k právům v rámci pléna poradního výboru a v závislosti na dostupných finančních zdrojích.

3. Podle těchto práv čerpání a průměrných nákladů na cestu člena zastupitelské organizace se určí počet cest, za něž mohou jednotlivé organizace finančně odpovídat, uskutečněných za účelem přípravných schůzí. V mezích celkového limitu práv čerpání si jednotlivé zastupitelské organizace paušálně ponechají 20% skutečných způsobilých výdajů na krytí svých organizačních a správních nákladů, které souvisejí výhradně s organizací přípravných schůzí.“

16)

Článek 20 se mění takto:

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1. Žádosti členských států o finanční podporu Unie se podávají Komisi do 15. listopadu roku předcházejícího dotčenému roku provádění.

K žádostem se přiloží roční kontrolní programy v odvětví rybolovu, obsahující tyto informace:

a)	cíle ročního kontrolního programu v odvětví rybolovu;

b)	plánované dostupné lidské zdroje;

c)	plánované dostupné finanční zdroje;

d)	plánovaný počet dostupných plavidel a letadel;

e)	seznam projektů, na které se žádá o finanční příspěvek;

f)	celkové výdaje plánované na provádění projektů;

g)	časový rozpis pro dokončení každého projektu uvedeného v ročním kontrolním programu v odvětví rybolovu;

h)	seznam ukazatelů, které se použijí na posouzení účinnosti ročního kontrolního programu v odvětví rybolovu.

2. U každého projektu musí roční kontrolní program v odvětví rybolovu upřesňovat opatření uvedené v čl. 8 písm. a), na něž se vztahuje, a cíl a podrobný popis projektu, včetně těchto náležitostí: vlastník, umístění, odhadované náklady, harmonogram plnění projektu a postup zadávání veřejných zakázek, který se musí dodržet. Provádí-li projekt společně více členských států, musí roční kontrolní program rybolovu obsahovat také seznam členských států, které projekt provádějí, odhadované celkové náklady na projekt a rovněž odhadované náklady pro jednotlivé členské státy.“;

v odstavci 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)	kolik hodin nebo dní v průběhu roku se pravděpodobně využije pro kontrolní účely v odvětví rybolovu a jaký systém je zaveden v členském státě s cílem umožnit Komisi nebo Účetnímu dvoru prověřit jejich účelné využití pro účely kontroly;“

c)	doplňuje se nový odstavec, který zní: „4. Členské státy poskytují informace požadované v odstavcích 1, 2 a 3 předložením, a to v elektronické i v tištěné podobě, elektronického formuláře, který jim Komise zašle.“

17)	Název oddílu 2 kapitoly V se nahrazuje tímto: „ Postupy v oblasti shromažďování, správy a využívání údajů “.

18)	Článek 22 se nahrazuje tímto: „Článek 22 Úvodní ustanovení Finanční příspěvek Unie na výdaje vynaložené členskými státy při shromažďování, správě a využívání základních údajů uvedených v článku 9 se poskytuje v souladu s postupy stanovenými v tomto oddíle.“

19)	Článek 23 se zrušuje.

20)

Článek 24 se mění takto:

a)	nadpis se nahrazuje tímto: „Rozhodnutí Komise týkající se financování“;

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Na základě víceletých programů předložených členskými státy v souladu s čl. 4 odst. 4 nařízení (ES) č. 199/2008 a schválených Komisí v souladu s čl. 6 odst. 3 uvedeného nařízení se každý rok přijmou rozhodnutí o finančním příspěvku Unie na národní programy přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 2.“;

c)	odstavec 2 se zrušuje.

21)

Článek 30 se nahrazuje tímto:

„Článek 30

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu zřízený čl. 30 odst. 1 nařízení (ES) č. 2371/2002. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (*2).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

(*2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.“ "

22)	Článek 31 se zrušuje.

23)

Článek 32 se nahrazuje tímto:

„Článek 32

Zrušení neúčinných právních předpisů

Nařízení (ES) č. 657/2000 a rozhodnutí 2000/439/ES a 2004/465/ES se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2007. Avšak pravidla stanovená v čl. 3 druhé odrážce, v článcích 4 a 6 a v příloze rozhodnutí 2000/439/ES použitelná k 31. prosinci 2006 se obdobně použijí na národní programy z let 2007 a 2008 v oblasti shromažďování, správy a využívání údajů.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 1 bodu 23 se použije ode dne 1. ledna 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 6. července 2011.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předseda

M. DOWGIELEWICZ

(1) Úř. věst. C 44, 11.2.2011, s. 171.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 6. dubna 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 21. června 2011.

(3) Úř. věst. L 160, 14.6.2006, s. 1.

(4) Úř. věst. L 155, 15.6.2007, s. 68.

(5) Úř. věst. L 60, 5.3.2008, s. 1.

(6) Úř. věst. L 346, 23.12.2008, s. 37.

(7) Úř. věst. L 186, 15.7.2008, s. 3.

(8) Úř. věst. L 176, 15.7.2000, s. 42.

(9) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

(10) Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1.

(11) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

22.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 192/39

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 9. června 2011

o schválení Haagské úmluvy ze dne 23. listopadu 2007 o mezinárodním vymáhání výživného na děti a dalších druhů vyživovacích povinností vyplývajících z rodinných vztahů jménem Evropské unie

(2011/432/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 81 odst. 3 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 6 druhým písm. b) druhým pododstavcem a čl. 218 odst. 8 druhým pododstavcem první větou této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Unie usiluje o vytvoření společného justičního prostoru založeného na zásadě vzájemného uznávání soudních rozhodnutí.

(2)

Haagská úmluva ze dne 23. listopadu 2007 o mezinárodním vymáhání výživného na děti a dalších druhů vyživovacích povinností vyplývajících z rodinných vztahů (dále jen „úmluva“) představuje dobrý základ pro celosvětový systém správní spolupráce a pro uznávání a výkon rozhodnutí a úmluv ve věcech výživného, neboť stanoví bezplatnou právní pomoc prakticky ve všech věcech výživného na děti a zjednodušené řízení pro uznávání a výkon.

(3)	Článek 59 úmluvy umožňuje organizacím regionální hospodářské integrace, jako je Unie, aby úmluvu podepsaly, přijaly, schválily nebo aby k ní přistoupily.

(4)

Věci, které jsou upraveny úmluvou, jsou rovněž předmětem nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (2). Jak bylo dohodnuto při přijetí rozhodnutí Rady 2011/220/EU (3) o podpisu úmluvy, měla by úmluvu schválit pouze Unie, která by vykonávala svou pravomoc ve všech věcech, které úmluva upravuje. V důsledku toho by členské státy měly být touto úmluvou vázány z titulu jejího schválení Unií.

(5)	Při schválení úmluvy by proto Unie měla učinit prohlášení o pravomoci v souladu s čl. 59 odst. 3 úmluvy.

(6)	Unie by navíc při schválení úmluvy měla formulovat všechny výhrady podle článku 62 úmluvy a všechna prohlášení podle článku 63 úmluvy, jež považuje za nezbytné.

(7)

V této souvislosti by Unie měla v souladu s čl. 2 odst. 3 úmluvy učinit prohlášení, že rozšíří působnost kapitol II a III úmluvy na vyživovací povinnosti mezi manžely a bývalými manžely. Současně by měla učinit jednostranné prohlášení, ve kterém se zaváže, že později posoudí možnost rozšíření působnosti úmluvy na další oblasti.

(8)	Unie by měla rovněž vznést výhradu podle čl. 44 odst. 3 úmluvy týkající se jazyků přijatelných pro komunikaci mezi ústředními orgány. Členské státy, které požadují, aby Unie v jejich případě tuto výhradu učinila, by o tom měly předem informovat Komisi a měly by upřesnit obsah této výhrady.

(9)	Unie by měla v neposlední řadě učinit prohlášení podle čl. 11 odst. 1 písm. g) a čl. 44 odst. 1 a 2 úmluvy. Členské státy, které požadují, aby Unie v jejich případě taková prohlášení učinila, by o tom měly předem informovat Komisi a měly by upřesnit obsah těchto prohlášení.

(10)

Členský stát, který by měl zapotřebí následně odvolat výhradu uvedenou v příloze II, která se ho týká, nebo pozměnit nebo odvolat prohlášení uvedené v příloze III, které se ho týká, nebo přidat prohlášení uvedené v příloze III, které se ho týká, o tom musí předem informovat Radu a Komisi. Na tomto základě by Unie měla učinit příslušné oznámení depozitáři.

(11)

Členské státy by měly oznámit Komisi ústřední orgány určené v souladu s čl. 4 odst. 3 úmluvy a měly by jí předat informace o právních předpisech, postupech a službách uvedené v článku 57 úmluvy. Komise by tyto informace měla předat Stálému výboru Haagské konference mezinárodního práva soukromého (dále jen „stálý výbor“) v okamžiku, kdy Unie uloží listinu o schválení, jak požaduje úmluva.

(12)	Členské státy by při poskytování příslušných informací Komisi o svých ústředních orgánech a svých právních předpisech, postupech a službách měly používat formulář profilu země doporučený a zveřejněný Haagskou konferencí mezinárodního práva soukromého, pokud možno jeho elektronickou verzi.

(13)	Členský stát, který by poté potřeboval provést změny informací o svém ústředním orgánu a svých právních předpisech, postupech a službách, musí o těchto změnách informovat přímo stálý výbor a současně i Komisi.

(14)	V souladu s článkem 3 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, se Spojené království a Irsko účastní přijímání a používání tohoto rozhodnutí.

(15)	V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Znění úmluvy se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné uložit jménem Unie listinu uvedenou v čl. 58 odst. 2 úmluvy.

Článek 3

Při uložení listiny uvedené v čl. 58 odst. 2 úmluvy učiní Unie prohlášení o pravomoci v souladu s čl. 59 odst. 3 úmluvy.

Znění prohlášení je uvedeno v části A přílohy I tohoto rozhodnutí.

Článek 4

1. Při uložení listiny podle čl. 58 odst. 2 úmluvy učiní Unie v souladu s čl. 2 odst. 3 úmluvy prohlášení, že rozšíří použitelnost kapitol II a III úmluvy na vyživovací povinnosti mezi manžely a bývalými manžely.

Znění prohlášení je uvedeno v části B přílohy I tohoto rozhodnutí.

2. Při ukládání listiny uvedené v čl. 58 odst. 2 úmluvy učiní Unie jednostranné prohlášení, jehož znění je uvedeno v příloze IV tohoto rozhodnutí.

Článek 5

Při uložení listiny podle čl. 58 odst. 2 úmluvy formuluje Unie výhradu podle čl. 44 odst. 3 úmluvy týkající se členských států, které nesouhlasí s používáním buď francouzštiny nebo angličtiny při komunikaci mezi ústředními orgány.

Znění této výhrady je uvedeno v příloze II tohoto rozhodnutí.

Článek 6

Při uložení listiny podle čl. 58 odst. 2 úmluvy Unie učiní prohlášení podle čl. 11 odst. 1 písm. g) úmluvy o informacích nebo dokumentech vyžadovaných členskými státy a podle čl. 44 odst. 1 úmluvy o jazycích, které jsou pro členské státy přijatelné pro komunikaci kromě jejich úředních jazyků, jakož i prohlášení podle čl. 44 odst. 2 úmluvy.

Znění těchto prohlášení je uvedeno v příloze III tohoto rozhodnutí.

Článek 7

1. Členské státy oznámí Komisi nejpozději dne 10. prosince 2012:

a)	kontaktní údaje ústředních orgánů určených podle čl. 4 odst. 3 úmluvy a

b)	informace o právních předpisech, postupech a službách uvedené v článku 57 úmluvy.

2. Pro předání těchto informací Komisi použijí členské státy formulář profilu země doporučený a zveřejněný Haagskou konferencí mezinárodního práva soukromého, a pokud možno jeho elektronickou verzi.

3. Komise předá jednotlivé formuláře profilu země vyplněné členskými státy Stálému výboru Haagské konference mezinárodního práva soukromého (dále jen „stálý výbor“) v okamžiku, kdy Unie uloží listinu uvedenou v čl. 58 odst. 2 úmluvy.

Článek 8

Členský stát, který požaduje odvolání výhrady uvedené v příloze II, která se ho týká, nebo změnu nebo odvolání prohlášení uvedeného v příloze III, které se ho týká, nebo doplnění prohlášení uvedeného v příloze III, které se ho týká, informuje o požadované odvolání, změně nebo doplnění Radu a Komisi.

Unie poté učiní příslušné oznámení depozitáři v souladu s čl. 63 odst. 2 úmluvy.

Článek 9

Členský stát, který poté, co Komise předá původní formulář profilu země, který se ho týká, požaduje změnu informací v něm obsažených, o tom informuje přímo stálý výbor, nebo v případě použití elektronické verze formuláře profilu země provede nezbytnou změnu přímo. Současně o tom informuje Komisi.

Článek 10

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 9. června 2011.

Za Radu

předseda

PINTÉR S.

(1) Stanovisko ze dne 11. února 2010 (Úř. věst. C 341E, 16.12.2010, s. 98).

(2) Úř. věst. L 7, 10.1.2009, s. 1.

(3) Úř. věst. L 93, 7.4.2011, s. 9.

PŘÍLOHA I

Prohlášení Evropské unie v okamžiku schválení Haagské úmluvy ze dne 23. listopadu 2007 o mezinárodním vymáhání výživného na děti a dalších druhů vyživovacích povinností vyplývajících z rodinných vztahů (dále jen „úmluva“) v souladu s článkem 63 úmluvy

A. PROHLÁŠENÍ PODLE ČL. 59 ODST. 3 ÚMLUVY TÝKAJÍCÍ SE PRAVOMOCI EVROPSKÉ UNIE VE VĚCECH UPRAVENÝCH ÚMLUVOU

Evropská unie prohlašuje, že vykonává pravomoc ve všech věcech upravených úmluvou. Její členské státy budou touto úmluvou vázány z titulu jejího schválení Evropskou unií.

V současnosti jsou členy Evropské unie Belgické království, Bulharská republika, Česká republika, Dánské království, Spolková republika Německo, Estonská republika, Irsko, Řecká republika, Španělské království, Francouzská republika, Italská republika, Kyperská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Lucemburské velkovévodství, Maďarská republika, Malta, Nizozemské království, Rakouská republika, Polská republika, Portugalská republika, Rumunsko, Republika Slovinsko, Slovenská republika, Finská republika, Švédské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska.

V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se však toto prohlášení nevztahuje na Dánské království.

Toto prohlášení se nevztahuje na území členských států, na něž se nevztahuje Smlouva o fungování Evropské unie (viz článek 355 uvedené smlouvy), a nejsou jím dotčeny akty nebo postoje, které mohou být podle úmluvy dotyčnými členskými státy jménem a v zájmu těchto území přijaty.

Uplatňování úmluvy prostřednictvím vzájemné spolupráce mezi ústředními orgány bude zajištěno ústřední orgány jednotlivých členských států Evropské unie. Kdykoli tedy ústřední orgán smluvního státu potřebuje kontaktovat ústřední orgán členského státu Evropské unie, musí dotčený ústřední orgán kontaktovat přímo. Členské státy Evropské unie se budou rovněž účastnit všech zvláštních komisí, které by mohly být pověřeny sledováním uplatňování úmluvy, budou-li to považovat za vhodné.

B. PROHLÁŠENÍ PODLE ČL. 2 ODST. 3 ÚMLUVY

Evropská unie prohlašuje, že rozšíří působnost kapitol II a III úmluvy na vyživovací povinnosti mezi manžely a bývalými manžely.

PŘÍLOHA II

Výhrada Evropské unie v okamžiku schválení Haagské úmluvy ze dne 23. listopadu 2007 o mezinárodním vymáhání výživného na děti a dalších druhů vyživovacích povinností vyplývajících z rodinných vztahů (dále jen „úmluva“) v souladu s článkem 62 úmluvy

Evropská unie vznáší výhradu podle čl. 44 odst. 3 úmluvy tohoto znění:

Česká republika, Estonská republika, Řecká republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Maďarská republika, Nizozemské království, Polská republika, Slovenská republika a Spojené království Velké Británie a Severního Irska nesouhlasí s používáním francouzštiny při komunikaci mezi ústředními orgány.

PŘÍLOHA III

1. PROHLÁŠENÍ PODLE ČL. 11 ODST. 1 PÍSM. g) ÚMLUVY

Evropská unie prohlašuje, že jiné návrhy než návrhy podle čl. 10 odst. 1 písm. a) a čl. 10 odst. 2 písm. a) úmluvy musí v níže uvedených členských státech obsahovat následující informace nebo dokumenty, které jsou pro každý z uvedených členských států upřesněny:

Belgické království

—	U návrhů podle čl. 10 odst. 1 písm. e) a f), odst. 2 písm. b) a c) ověřené kopie úplného znění příslušných rozhodnutí.

Česká republika

—	Plná moc udělená žadatelem ústřednímu orgánu podle článku 42.

Spolková republika Německo

—	Státní příslušnost oprávněného, jeho povolání nebo zaměstnání a případně jméno a adresu jeho právního zástupce.

—	Státní příslušnost povinného, jeho povolání nebo zaměstnání, pokud jsou tyto údaje oprávněnému známy.

—	V případě návrhu podaného veřejnoprávním poskytovatelem služeb, který uplatňuje nároky z výživného na základě převedeného práva, jméno a kontaktní údaje osoby, jejíž nárok byl převeden.

—	V případě valorizace vykonatelného nároku způsob výpočtu valorizace a v případě povinnosti uhradit zákonné úroky také zákonnou úrokovou sazbu a den, od nějž vzniká povinnost tyto úroky hradit.

Lotyšská republika

—

Návrh obsahuje osobní kód navrhovatele (pokud byl v Lotyšské republice přidělen) nebo identifikační číslo, pokud bylo přiděleno; osobní kód odpůrce (pokud byl v Lotyšské republice přidělen) nebo identifikační číslo, pokud bylo přiděleno; osobní kódy (pokud byly v Lotyšské republice přiděleny) nebo identifikační čísla všech osob, pro něž se výživné žádá, pokud byla přidělena.

—

K návrhům podle čl. 10 odst. 1 písm. a), b), d) a f) a odst. 2 písm. a) a c) úmluvy, které se netýkají výživného na děti (ve smyslu článku 15 úmluvy), se přikládá dokument s informacemi o tom, do jaké míry byla navrhovateli poskytnuta bezplatná právní pomoc ve státě původu, jakého druhu a rozsahu byla právní pomoc, o kterou již bylo požádáno, a jaká další právní pomoc bude zapotřebí.

Polská republika

I. Návrh podle čl. 10 odst. 1 písm. b)

Návrh na výkon rozhodnutí by měl obsahovat název soudu, který rozsudek vydal, datum vydání rozsudku a jména a příjmení účastníků řízení.

K návrhu by měly být přiloženy tyto dokumenty:

—	originál exekučního titulu (ověřená kopie rozsudku spolu s nařízením jeho výkonu),

—	podrobný seznam nedoplatků,

—	údaje o bankovním účtu, na který by měly být převedeny částky, jež jsou předmětem výkonu,

—	kopie návrhu spolu s přílohami,

—	překlady všech dokumentů do polštiny vyhotovený (odborně způsobilým) soudním překladatelem.

Návrh, jeho odůvodnění, seznam nedoplatků a informace o finanční situaci povinného musí být osobně podepsány oprávněným(i) nebo jeho/jejich zákonným zástupcem, jedná-li se o nezletilé.

Nemá-li oprávněný k dispozici originál exekučního titulu, musí být tato skutečnost zdůvodněna v návrhu (například ztrátou nebo zničením dokumentu nebo tím, že soud exekuční titul nevyhotovil).

V případě ztráty exekučního titulu by měla být přiložena žádost o další vyhotovení exekučního titulu za účelem nahrazení titulu ztraceného.

II. Návrhy podle čl. 10 odst. 1 písm. c) a d)

Návrh na vydání rozhodnutí, kterým se přiznává výživné na dítě, by měl za každého oprávněného obsahovat údaj o požadované měsíční výši výživného na dítě.

Návrh a jeho odůvodnění musí být osobně podepsány oprávněným(i) nebo jeho/jejich zákonným zástupcem, jedná-li se o nezletilé.

V odůvodnění návrhu na vydání rozhodnutí je třeba uvést veškeré skutečnosti, o něž se žádost opírá, a poskytnout následující informace:

a)	informace o vztahu mezi oprávněným a povinným: dítě (dítě z manželství / dítě povinným formálně uznané / rodičovství k dítěti stanoveno v soudním řízení), jiný příbuzný, manžel či manželka, bývalý manžel či manželka, osoba blízká;

informace o finanční situaci oprávněného by měly obsahovat údaje o:

—	věku, zdravotním stavu a dosaženém vzdělání oprávněného,

—	měsíčních výdajích oprávněného (potraviny, ošacení, osobní hygiena, prevence, léky, rehabilitace, odborná příprava, volný čas, mimořádné výdaje atd.),

—	(pokud se o výživné na dítě žádá pro více než jednoho oprávněného, měly by výše uvedené údaje být poskytnuty pro každého z nich),

—	vzdělání rodiče, který pečuje o nezletilého oprávněného, jeho profesním vzdělání a jeho současném povolání,

—	zdrojích a výši měsíčního příjmu rodiče, který pečuje o oprávněného,

—	měsíčních výdajích rodiče, který pečuje o nezletilého oprávněného, na jeho vlastní potřeby a potřeby dalších osob mimo oprávněného, jež jsou na něm závislé, pokud jde o vyživovací povinnost;

c)	informace o finanční situaci povinného by rovněž měly obsahovat údaje o jeho vzdělání, profesním vzdělání a současném povolání.

Je třeba uvést, které ze skutečností popsaných v odůvodnění mají být uvedeny při provádění důkazů (například přečtením písemnosti při soudním jednání, výslechem svědka či svědků, výslechem oprávněného nebo jeho zákonného zástupce, výslechem povinného atd.).

Uvedeny musí být všechny požadované důkazní prostředky a veškeré informace nezbytné pro to, aby soud mohl takové důkazy provést.

Písemnosti se přikládají k návrhu v originálním znění, popřípadě v podobě ověřených kopií; písemnosti vyhotovené v cizím jazyce by měly být doplněny o soudně ověřený překlad do polštiny.

Svědci: Součástí návrhu by měla být jména, příjmení a adresy všech svědků.

III. Návrh podle čl. 10 odst. 1 písm. e) a f)

Návrh na změnu rozhodnutí, kterým se přiznává vyživovací povinnost, musí obsahovat:

a)	název soudu, který rozsudek vydal, datum rozsudku a jména a příjmení účastníků řízení;

b)	údaj o měsíční výši vyživovací povinnosti požadované pro každého z oprávněných namísto vyživovací povinnosti, jež byla přiznána původně.

Odůvodnění návrhu by mělo ozřejmit změnu okolností, o niž se opírá žádost o změnu výše vyživovací povinnosti.

Návrh a jeho odůvodnění musí být osobně podepsány oprávněným(i) nebo jeho/jejich zákonným zástupcem, jedná-li se o nezletilé.

Uvedeny musí být všechny požadované důkazní prostředky a veškeré informace nezbytné pro to, aby soud mohl takové důkazy provést.

Písemnosti se přikládají k návrhu jako v originálním znění, popřípadě v podobě ověřených kopií; písemnosti vyhotovené v cizím jazyce by měly být doplněny o soudně ověřený překlad do polštiny.

Svědci: Součástí návrhu by měla být jména, příjmení a adresy všech svědků.

IV. Návrh podle čl. 10 odst. 2 písm. b) a c)

Návrh na změnu rozhodnutí, kterým se přiznává vyživovací povinnost, musí obsahovat:

a)	název soudu, který rozsudek vydal, datum vydání rozsudku a jména a příjmení účastníků řízení;

b)	údaj o měsíční výši vyživovací povinnosti požadované pro každého z oprávněných namísto vyživovací povinnosti, jež byla přiznána původně.

Odůvodnění návrhu by mělo ozřejmit změnu okolností, o niž se opírá žádost o změnu výše vyživovací povinnosti.

Návrh a jeho odůvodnění musí být osobně podepsány oprávněným.

Uvedeny musí být všechny požadované důkazní prostředky a veškeré informace nezbytné pro to, aby soud mohl takové důkazy provést.

Svědci: Součástí návrhu by měla být jména, příjmení a adresy všech svědků.

Slovenská republika

—	Informace o státní příslušnosti zúčastněných stran.

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Návrh podle čl. 10 odst. 1 písm. b)

Anglie a Wales

Originál nebo ověřená kopie rozhodnutí; osvědčení o vykonatelnosti; výkaz dlužných částek; doklad uvádějící, že se povinný účastnil původního jednání, a pokud se jej neúčastnil, doklad osvědčující, že povinný byl vyrozuměn a soudně obeslán v souvislosti s těmito řízeními nebo že byl vyrozuměn o původním rozhodnutí a byla mu dána příležitost k obhajobě nebo k odvolání; prohlášení o místech pobytu povinného – místo bydliště a zaměstnání; prohlášení ohledně identifikace povinného; fotografie povinného, je-li k dispozici; doklad uvádějící rozsah bezplatné právní pomoci poskytnuté navrhovateli; ověřená kopie rodného listu dítěte (dětí) nebo osvědčení o adopci, připadá-li v úvahu; potvrzení o školní docházce či studiu, připadá-li v úvahu; ověřená kopie oddacího listu, připadá-li v úvahu; ověřená kopie rozhodnutí nebo jiného nástroje dokládajícího zánik manželství nebo jiného vztahu, připadá-li v úvahu.

Skotsko

Severní Irsko

Originál nebo ověřená kopie rozhodnutí; osvědčení o vykonatelnosti; výkaz dlužných částek; doklad uvádějící, že se povinný účastnil původního jednání, a pokud se jej neúčastnil, doklad osvědčující, že povinný byl vyrozuměn v souvislosti s těmito řízeními nebo že byl vyrozuměn o původním rozhodnutí a byla mu dána příležitost odvolat se; prohlášení o místech pobytu povinného – místo bydliště a zaměstnání; prohlášení ohledně identifikace povinného; fotografie povinného, je-li k dispozici; doklad uvádějící rozsah bezplatné právní pomoci poskytnuté navrhovateli; ověřená kopie rodného listu dítěte (dětí) nebo osvědčení o adopci, připadá-li v úvahu; potvrzení o školní docházce či studiu, připadá-li v úvahu; ověřená kopie oddacího listu.

Návrh podle čl. 10 odst. 1 písm. c)

Anglie a Wales

Doklady týkající se finanční situace – příjmy/výdaje/majetek; prohlášení o místech pobytu odpůrce – místo bydliště a zaměstnání; prohlášení ohledně identifikace odpůrce; fotografie odpůrce, je-li k dispozici; ověřená kopie rodného listu dítěte (dětí) nebo osvědčení o adopci, připadá-li v úvahu; potvrzení o školní docházce či studiu, připadá-li v úvahu; ověřená kopie oddacího listu, připadá-li v úvahu; ověřená kopie rozhodnutí nebo jiného nástroje dokládajícího zánik manželství nebo jiného vztahu, připadá-li v úvahu; kopie všech příslušných opatření soudu; žádost o poskytnutí právní pomoci; doklad dokazující rodičovství, připadá-li v úvahu; veškeré další dokumenty uvedené v čl. 16 odst. 3, čl. 25 odst. 1 písm. a), b) a d), čl. 25 odst. 3 písm. b) a čl. 30 odst. 3, jsou-li relevantní.

Skotsko

Doklady týkající se finanční situace – příjmy/výdaje/majetek; prohlášení o místech pobytu odpůrce; prohlášení ohledně identifikace odpůrce; fotografie odpůrce, je-li k dispozici; ověřená kopie rodného listu dítěte (dětí) nebo osvědčení o adopci, připadá-li v úvahu; potvrzení o školní docházce či studiu, připadá-li v úvahu; ověřená kopie oddacího listu, připadá-li v úvahu; žádost o poskytnutí právní pomoci; doklad dokazující rodičovství, připadá-li v úvahu;

Severní Irsko

Doklady týkající se finanční situace – příjmy/výdaje/majetek; prohlášení o místech pobytu odpůrce- místo bydliště a zaměstnání; prohlášení ohledně identifikace odpůrce; fotografie odpůrce, je-li k dispozici; ověřená kopie rodného listu dítěte (dětí) nebo osvědčení o adopci, připadá-li v úvahu; potvrzení o školní docházce či studiu, připadá-li v úvahu; ověřená kopie oddacího listu, připadá-li v úvahu; ověřená kopie prozatímního rozhodnutí soudu o rozvodu (Decree Nisi), připadá-li v úvahu; kopie všech příslušných opatření soudu; žádost o poskytnutí právní pomoci; doklad dokazující rodičovství, připadá-li v úvahu; veškeré další dokumenty uvedené v čl. 16 odst. 3, čl. 25 odst. 1 písm. a), b) a d), čl. 25 odst. 3 písm. b) a čl. 30 odst. 3, jsou-li relevantní.

Návrh podle čl. 10 odst. 1 písm. d)

Anglie a Wales

Ověřená kopie rozhodnutí týkajícího se článku 20 nebo čl. 22 písm. b) nebo e) společně s dalšími příslušnými dokumenty, na jejichž základě bylo rozhodnutí vydáno; doklad uvádějící rozsah bezplatné právní pomoci poskytnuté navrhovateli; doklady týkající se finanční situace – příjmy/výdaje/majetek; prohlášení o místech pobytu – místo bydliště a zaměstnání odpůrce; prohlášení ohledně identifikace odpůrce; fotografie odpůrce, je-li k dispozici; ověřená kopie rodného listu dítěte (dětí) nebo osvědčení o adopci, připadá-li v úvahu; potvrzení o školní docházce či studiu, připadá-li v úvahu; ověřená kopie oddacího listu, připadá-li v úvahu; ověřená kopie rozhodnutí nebo jiného nástroje dokládajícího zánik manželství nebo jiného vztahu, připadá-li v úvahu; kopie všech příslušných opatření soudu; doklad dokazující rodičovství, připadá-li v úvahu; veškeré další dokumenty uvedené v čl. 16 odst. 3, čl. 25 odst. 1 písm. a), b) a d), čl. 25 odst. 3 písm. b) a čl. 30 odst. 3, jsou-li relevantní.

Skotsko

Stejně jako v čl. 10 odst. 1 písm. c) výše.

Severní Irsko

Ověřená kopie rozhodnutí týkajícího se článku 20 nebo čl. 22 písm. b) nebo e) společně s dalšími příslušnými dokumenty, na jejichž základě bylo rozhodnutí vyneseno; doklad uvádějící rozsah bezplatné právní pomoci poskytnuté navrhovateli; doklady týkající se finanční situace – příjmy/výdaje/majetek; prohlášení o místech pobytu – místo bydliště a zaměstnání odpůrce; prohlášení ohledně identifikace odpůrce; fotografie odpůrce, je-li k dispozici; ověřená kopie rodného listu dítěte (dětí) nebo osvědčení o adopci, připadá-li v úvahu; potvrzení o školní docházce či studiu, připadá-li v úvahu; ověřená kopie oddacího listu, připadá-li v úvahu; ověřená kopie prozatímního rozhodnutí soudu o rozvodu (Decree Nisi), připadá-li v úvahu; kopie všech příslušných opatření soudu; doklad dokazující rodičovství, připadá-li v úvahu; veškeré další dokumenty uvedené v čl. 16 odst. 3, čl. 25 odst. 1 písm. a), b) a d), čl. 25 odst. 3 písm. b) a čl. 30 odst. 3, jsou-li relevantní.

Návrh podle čl. 10 odst. 1 písm. e)

Anglie a Wales

Kopie rozhodnutí, které má být změněno; doklady týkající se finanční situace navrhovatele/odpůrce – příjmy/výdaje/majetek; žádost o poskytnutí právní pomoci; ověřená kopie rodného listu dítěte (dětí) nebo osvědčení o adopci, připadá-li v úvahu; potvrzení o školní docházce či studiu, připadá-li v úvahu; dokumenty týkající se změny situace dítěte (dětí); doklady týkající se rodinného stavu navrhovatele/odpůrce, použije-li se; kopie všech příslušných opatření soudu; veškeré další dokumenty uvedené v čl. 16 odst. 3, čl. 25 odst. 1 písm. a), b) a d), čl. 25 odst. 3 písm. b) a čl. 30 odst. 3, jsou-li relevantní; písemné prohlášení dosvědčující přítomnost obou stran na jednání soudu a pokud se dostavil pouze navrhovatel, originál nebo ověřená kopie dokumentu dokládajícího doručení oznámení o jednání protistraně.

Skotsko

Severní Irsko

Kopie rozhodnutí, které má být změněno; doklady týkající se finanční situace navrhovatele/odpůrce – příjmy/výdaje/majetek; žádost o poskytnutí právní pomoci; ověřená kopie rodného listu dítěte (dětí) nebo osvědčení o adopci, připadá-li v úvahu; potvrzení o školní docházce či studiu, připadá-li v úvahu; dokumenty týkající se změny situace dítěte (dětí); doklady týkající se rodinného stavu navrhovatele/odpůrce, připadají-li v úvahu; kopie všech příslušných opatření soudu; veškeré další dokumenty uvedené v čl. 16 odst. 3, čl. 25 odst. 1 písm. a), b) a d), čl. 25 odst. 3 písm. b) a čl. 30 odst. 3, jsou-li relevantní.

Návrh podle čl. 10 odst. 1 písm. f):

Anglie a Wales

Originál nebo ověřená kopie rozhodnutí, které má být změněno; doklad o tom, že se povinný účastnil původního jednání, a pokud se jej neúčastnil, doklad o tom, že byl povinný o tomto jednání vyrozuměn nebo že byl vyrozuměn o původním rozhodnutí a byla mu dána příležitost odvolat se; doklad uvádějící rozsah bezplatné právní pomoci poskytnuté navrhovateli; doklady týkající se finanční situace navrhovatele/odpůrce – příjmy/výdaje/majetek; osvědčení o vykonatelnosti; ověřená kopie rodného listu dítěte (dětí) nebo osvědčení o adopci, připadá-li v úvahu; potvrzení o školní docházce či studiu, připadá-li v úvahu; dokumenty týkající se změny situace dítěte (dětí); ověřená kopie oddacího listu, připadá-li v úvahu; ověřená kopie rozhodnutí nebo jiného nástroje dokládajícího zánik manželství nebo jiného vztahu, připadá-li v úvahu; doklady týkající se rodinného stavu navrhovatele/odpůrce; připadají-li v úvahu; kopie všech příslušných opatření soudu; prohlášení o místech pobytu povinného – místo bydliště a zaměstnání; prohlášení ohledně identifikace povinného; fotografie povinného, je-li k dispozici; veškeré další dokumenty uvedené v čl. 16 odst. 3, čl. 25 odst. 1 písm. a), b) a d), čl. 25 odst. 3 písm. b) a čl. 30 odst. 3, jsou-li relevantní; písemné prohlášení dosvědčující přítomnost obou stran na jednání soudu, a pokud se dostavil pouze navrhovatel, originál nebo úředně ověřená kopie dokumentu dokládajícího doručení oznámení o jednání protistraně.

Skotsko

Originál nebo ověřená kopie rozhodnutí, které má být změněno; doklad o tom, že povinný byl o tomto jednání vyrozuměn nebo že mu bylo oznámeno původní rozhodnutí a měl příležitost se odvolat; doklad uvádějící rozsah bezplatné právní pomoci poskytnuté navrhovateli; doklady týkající se finanční situace navrhovatele/odpůrce – příjmy/výdaje/majetek; osvědčení o vykonatelnosti; potvrzení o školní docházce či studiu, připadá-li v úvahu; dokumenty týkající se změny situace dítěte (dětí); doklady týkající se rodinného stavu navrhovatele/odpůrce – příjmy/výdaje/majetek, připadají-li v úvahu; prohlášení o místech pobytu povinného; prohlášení ohledně identifikace povinného; fotografie povinného, je-li k dispozici;

Severní Irsko

Originál nebo ověřená kopie rozhodnutí, které má být změněno; doklad o tom, že se povinný účastnil původního jednání, a pokud se jej neúčastnil, doklad o tom, že byl povinný o tomto jednání vyrozuměn nebo že byl vyrozuměn o původním rozhodnutí a byla mu dána příležitost se odvolat; doklad uvádějící rozsah bezplatné právní pomoci poskytnuté navrhovateli; doklady týkající se finanční situace navrhovatele/odpůrce – příjmy/výdaje/majetek; osvědčení o vykonatelnosti; ověřená kopie rodného listu dítěte (dětí) nebo osvědčení o adopci, připadá-li v úvahu; potvrzení o školní docházce či studiu, připadá-li v úvahu; dokumenty týkající se změny situace dítěte (dětí); ověřená kopie oddacího listu, připadá-li v úvahu; ověřená kopie prozatímního rozhodnutí soudu o rozvodu (Decree Nisi), připadá-li v úvahu; doklady týkající se rodinného stavu navrhovatele/odpůrce – příjmy/výdaje/majetek; připadají-li v úvahu; kopie všech příslušných opatření soudu; prohlášení o místech pobytu povinného – místo bydliště a zaměstnání; prohlášení ohledně identifikace povinného; fotografie povinného, je-li k dispozici; veškeré další dokumenty uvedené v čl. 16 odst. 3, čl. 25 odst. 1 písm. a), b) a d), čl. 25 odst. 3 písm. b) a čl. 30 odst. 3, jsou-li relevantní.

Návrh podle čl. 10 odst. 2 písm. b)

Anglie a Wales

Kopie rozhodnutí, které má být změněno; doklady týkající se finanční situace navrhovatele/odpůrce – příjmy/výdaje/majetek; žádost o poskytnutí právní pomoci; potvrzení o školní docházce či studiu, připadá-li v úvahu; dokumenty týkající se změny situace dítěte (dětí); doklady týkající se rodinného stavu navrhovatele/odpůrce, připadají-li v úvahu; kopie všech příslušných opatření soudu; veškeré další dokumenty uvedené v čl. 16 odst. 3, čl. 25 odst. 1 písm. a), b) a d), čl. 25 odst. 3 písm. b) a čl. 30 odst. 3, jsou-li relevantní.

Skotsko

Severní Irsko

Návrh podle čl. 10 odst. 2 písm. c)

Anglie a Wales

Originál nebo ověřená kopie rozhodnutí, které má být změněno; osvědčení o vykonatelnosti; doklad uvádějící rozsah bezplatné právní pomoci poskytnuté navrhovateli; doklady týkající se finanční situace navrhovatele/odpůrce – příjmy/výdaje/majetek; ověřená kopie rodného listu dítěte (dětí) nebo osvědčení o adopci, připadá-li v úvahu; potvrzení o školní docházce či studiu, připadá-li v úvahu; dokumenty týkající se změny situace dítěte (dětí); ověřená kopie oddacího listu, připadá-li v úvahu; ověřená kopie rozhodnutí nebo jiného nástroje dokládajícího zánik manželství nebo jiného vztahu, připadá-li v úvahu; doklady týkající se rodinného stavu navrhovatele/odpůrce, připadají-li v úvahu; kopie všech příslušných opatření soudu; prohlášení o místech pobytu oprávněného – místo bydliště a zaměstnání; prohlášení ohledně identifikace oprávněného; fotografie oprávněného, je-li k dispozici; veškeré další dokumenty uvedené v čl. 16 odst. 3, čl. 25 odst. 1 písm. a), b) a d), čl. 25 odst. 3 písm. b) a čl. 30 odst. 3, jsou-li relevantní.

Skotsko

Originál nebo ověřená kopie rozhodnutí, které má být změněno; doklad uvádějící rozsah bezplatné právní pomoci poskytnuté navrhovateli; doklady týkající se finanční situace navrhovatele/odpůrce – příjmy/výdaje/majetek; potvrzení o školní docházce či studiu, připadá-li v úvahu; dokumenty týkající se změny situace navrhovatele; prohlášení o místech pobytu oprávněného; prohlášení ohledně identifikace oprávněného; fotografie oprávněného, je-li k dispozici.

Severní Irsko

Originál nebo ověřená kopie rozhodnutí, které má být změněno; osvědčení o vykonatelnosti; doklad uvádějící rozsah bezplatné právní pomoci poskytnuté navrhovateli; doklady týkající se finanční situace navrhovatele/odpůrce – příjmy/výdaje/majetek; ověřená kopie rodného listu dítěte (dětí) nebo osvědčení o adopci, připadá-li v úvahu; potvrzení o školní docházce či studiu, připadá-li v úvahu; dokumenty týkající se změny situace dítěte (dětí); ověřená kopie oddacího listu, připadá-li v úvahu; ověřená kopie prozatímního rozhodnutí soudu o rozvodu (Decree Nisi), připadá-li v úvahu; doklady týkající se rodinného stavu navrhovatele/odpůrce, použije-li se; kopie všech příslušných opatření soudu; prohlášení o místech pobytu oprávněného- místo bydliště a zaměstnání; prohlášení ohledně identifikace oprávněného; fotografie oprávněného, je-li k dispozici; veškeré další dokumenty uvedené v čl. 16 odst. 3, čl. 25 odst. 1 písm. a), b) a d), čl. 25 odst. 3 písm. b) a čl. 30 odst. 3, jsou-li relevantní.

Obecně

U návrhů podle článku 10, včetně návrhů podle čl. 10 odst. 1 písm. a) a čl. 10 odst. 2 písm. a) je třeba doručit ústřednímu orgánu pro Anglii a Wales tři kopie každého dokumentu a přiložit (v případě potřeby) jejich překlad do anglického jazyka.

U návrhů podle článku 10, včetně návrhů podle čl. 10 odst. 1 písm. a) a čl. 10 odst. 2 písm. a), je třeba doručit ústřednímu orgánu pro Severní Irsko tři kopie každého dokumentu a přiložit jejich překlad do anglického jazyka.

2. PROHLÁŠENÍ PODLE ČL. 44 ODST. 1 ÚMLUVY

Evropská unie prohlašuje, že níže uvedené členské státy přijímají návrhy a související dokumenty, které jsou kromě jejich úředního jazyka přeloženy do jazyků upřesněných pro každý uvedený členský stát:

Česká republika: slovenština

Estonská republika: angličtina

Litevská republika: angličtina

Slovenská republika: čeština

3. PROHLÁŠENÍ PODLE ČL. 44 ODST. 2 ÚMLUVY

Evropská unie prohlašuje, že v Belgii se dokumenty nebo jejich překlady vyhotovují ve francouzštině, nizozemštině, nebo němčině podle toho, v jaké části belgického území jsou předkládány.

Informace o tom, jaký jazyk se použije v jaké části belgického území, lze nalézt v manuálu přijímacích orgánů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (doručování písemností). Tento manuál přijímacích orgánů je dostupný na webových stránkách: http://ec.europa.eu/justice_home/judicialatlascivil/html/index_cs.htm

klikněte na:

„Doručování písemností (nařízení č. 1393/2007)“/„Dokumenty“/„Manuál“/„Belgie“/„Geographical areas of competence“ (s. 42 a násl.);

nebo přímo na webových stránkách:

http://ec.europa.eu/justice_home/judicialatlascivil/html/pdf/manual_sd_bel.pdf

klikněte na „Geographical areas of competence“ (s. 42 a násl.)

PŘÍLOHA IV

Jednostranné prohlášení Evropské unie v okamžiku schválení Haagské úmluvy ze dne 23. listopadu 2007 o mezinárodním vymáhání výživného na děti a dalších druhů vyživovacích povinností vyplývajících z rodinných vztahů

Evropská unie činí toto jednostranné prohlášení:

„Evropská unie by chtěla zdůraznit, že přikládá velký význam Haagské úmluvě z roku 2007 o mezinárodním vymáhání výživného na děti a dalších druhů vyživovacích povinností vyplývajících z rodinných vztahů. Uznává, že oblast působnosti rozšířená na všechny vyživovací povinnosti vyplývající z rodinných vztahů, rodičovství, manželství či švagrovství by mohla značně přispět k účinnému uplatňování úmluvy tím, že umožní, aby všichni oprávnění z výživného využívali systému správní spolupráce, který úmluva zavádí.

Evropská unie má v tomto duchu v úmyslu rozšířit působnost kapitol II a III úmluvy na vyživovací povinnosti mezi manžely a bývalými manžely poté, co pro ni úmluva vstoupí v platnost.

Evropská unie se navíc zavazuje, že s ohledem na získané zkušenosti a případná prohlášení o rozšíření působnosti úmluvy učiněná dalšími smluvními státy posoudí do sedmi let možnost rozšířit působnost celé úmluvy na všechny vyživovací povinnosti vyplývající z rodinných vztahů, rodičovství, manželství či švagrovství.“

ÚMLUVA

o mezinárodním vymáhání výživného na děti a dalších druhů vyživovacích povinností vyplývajících z rodinných vztahů

(ze dne 23. listopadu 2007)

SIGNATÁŘSKÉ STÁTY TÉTO ÚMLUVY,

PŘEJÍCE SI zlepšit spolupráci mezi jednotlivými státy při mezinárodním vymáhání výživného na děti a dalších druhů vyživovacích povinností vyplývajících z rodinných vztahů,

VĚDOMY SI potřeby postupů, které přinášejí výsledky, jsou dostupné, rychlé, účinné, hospodárné, citlivé a spravedlivé,

PŘEJÍCE SI rozvíjet osvědčené prvky stávajících Haagských úmluv a jiných mezinárodních nástrojů, zejména Úmluvy OSN o vymáhání výživného v cizině ze dne 20. června 1956,

USILUJÍCE O využití pokroku v oblasti technologií a vytvoření flexibilního systému schopného se dále vyvíjet s tím, jak se mění potřeby a jak další technologický pokrok vytváří nové příležitosti,

PŘIPOMÍNAJÍCE, že v souladu s články 3 a 27 Úmluvy OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989:

—	zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí,

—	každé dítě má právo na životní úroveň nezbytnou pro jeho tělesný, duševní, duchovní, mravní a sociální rozvoj,

—	prvořadou povinností rodiče/rodičů či jiných osob, které se o dítě starají, je zabezpečit podle svých schopností a finančních možností životní podmínky nezbytné pro rozvoj dítěte a

—	státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, by měly přijmout veškerá vhodná opatření, včetně uzavírání mezinárodních dohod, aby zajistily vymáhání vyživovacích povinností k dítěti od rodiče nebo rodičů či jiných odpovědných osob, zejména pokud tyto osoby žijí v jiném státě než dítě,

SE ROZHODLY UZAVŘÍT TUTO ÚMLUVU A DOHODLY SE NA TĚCHTO USTANOVENÍCH:

KAPITOLA I

CÍL, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Cíl

Cílem této úmluvy je zajistit účinné mezinárodní vymáhání výživného na děti a dalších druhů vyživovacích povinností vyplývajících z rodinných vztahů, zejména:

a)	vytvořením komplexního systému spolupráce mezi orgány smluvních států;

b)	umožněním podávat návrhy na vydání rozhodnutí o výživném;

c)	zajištěním uznávání a výkonu rozhodnutí o výživném a

d)	vyžadováním účinných opatření k rychlému výkonu rozhodnutí o výživném.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Tato úmluva se použije na:

a)	vyživovací povinnosti vyplývající ze vztahu mezi rodičem a dítětem vůči osobě mladší 21 let;

b)	uznání a výkon nebo na výkon rozhodnutí o výživném mezi manželi či bývalými manželi, pokud je návrh podán společně s nárokem podle písmene a) a

c)	s výjimkou kapitol II a III, vyživovací povinnost mezi manželi či bývalými manželi.

2. V souladu s článkem 62 si každý smluvní stát může vyhradit právo omezit působnost této úmluvy podle odst. 1 písm. a) na osoby, které nedosáhly věku 18 let. Smluvní stát, jenž tuto výhradu učiní, není oprávněn požadovat použití této úmluvy na osoby, které jsou z důvodu věku touto výhradou z jejího použití vyloučené.

3. Smluvní stát může v souladu s článkem 63 prohlásit, že rozšíří působnost úmluvy nebo její části na každou vyživovací povinnost vyplývající z rodinných vztahů, rodičovství, manželství či švagrovství, zejména pokud jde o vyživovací povinnosti ke zranitelným osobám. Z tohoto prohlášení vyplývají závazky mezi dvěma smluvními státy pouze tehdy, pokud se jejich prohlášení týkají stejných vyživovacích povinností a částí úmluvy.

4. Ustanovení této úmluvy se použijí na děti bez ohledu na rodinný stav rodičů.

Článek 3

Definice

Pro účely této úmluvy se rozumí:

a)	„oprávněným“ fyzická osoba, která má nebo uplatňuje nárok na výživné;

b	„povinným“ fyzická osoba, která má vyživovací povinnost nebo vůči níž byl uplatněn nárok na výživné;

„právní pomocí“ pomoc nezbytná k tomu, aby se navrhovatelé mohli seznámit se svými právy a uplatňovat je a aby bylo zaručeno, že jejich návrhy budou v dožádaném státě zcela a účinně vyřizovány. Prostředky pro poskytování této pomoci mohou podle potřeby zahrnovat právní poradenství, právní pomoc při podání návrhu u příslušného orgánu, právní zastoupení a osvobození od nákladů řízení;

d)	„písemnou dohodou“ dohoda zaznamenaná prostřednictvím jakéhokoli média zpřístupňujícího informace tak, aby byly využitelné pro další potřebu;

„dohodou o výživném“ písemná dohoda týkající se placení výživného, která

i)	byla vydána či registrována příslušným orgánem jako veřejná listina, nebo

ii)	byla ověřena či registrována příslušným orgánem nebo u něj uzavřena či podána

a může být přezkoumána a změněna příslušným orgánem;

f)	„zranitelnou osobou“ osoba, která se z důvodu postižení nebo omezení svých schopností není schopna sama o sebe postarat.

KAPITOLA II

SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 4

Určení ústředních orgánů

1. Smluvní stát určí ústřední orgán pro plnění povinností, které tomuto orgánu ukládá tato úmluva.

2. Federativní státy, státy s více než jedním právním řádem nebo státy s autonomními územními celky mohou určit více než jeden ústřední orgán a upřesnit jejich místní nebo osobní působnost. Stát, který určí více než jeden ústřední orgán, určí jeden ústřední orgán, kterému budou zasílána veškerá sdělení k předání příslušnému ústřednímu orgánu v tomto státě.

3. Určení ústředního orgánu nebo ústředních orgánů, jejich kontaktní údaje a případně jejich působnost podle odstavce 2 sdělí smluvní stát Stálému výboru Haagské konference mezinárodního práva soukromého při uložení ratifikační listiny či listiny o přistoupení nebo při oznámení prohlášení v souladu s článkem 61. Smluvní státy o změnách neprodleně uvědomí Stálý výbor.

Článek 5

Obecné činnosti ústředních orgánů

Ústřední orgány:

a)	spolupracují navzájem a podporují spolupráci mezi příslušnými orgány ve svých státech za účelem dosažení cílů této úmluvy;

b)	usilují s největší možnou péčí o vyřešení obtíží, které mohou vzniknout při uplatňování této úmluvy.

Článek 6

Zvláštní činnosti ústředních orgánů

1. Ústřední orgány poskytují pomoc v souvislosti s návrhy podle kapitoly III. Zejména:

a)	předávají a přijímají tyto návrhy;

b)	zahajují nebo usnadňují zahájení řízení o těchto návrzích.

2. V souvislosti s těmito návrhy přijmou všechna vhodná opatření pro:

a)	poskytnutí nebo usnadnění poskytnutí právní pomoci, pokud to okolnosti vyžadují;

b)	pomoc při zjišťování místa, kde se zdržuje povinný nebo oprávněný;

c)	pomoc při získávání relevantních informací o příjmech, a pokud je to nezbytné, o dalších finančních poměrech povinného nebo oprávněného, včetně umístění majetku;

d)	podporu smírného řešení s cílem dosáhnout dobrovolného placení výživného, pokud je to vhodné, za použití mediace, konciliace nebo obdobných prostředků;

e)	usnadnění průběžného výkonu rozhodnutí o výživném včetně nedoplatků;

f)	usnadnění získávání a rychlého převodu plateb výživného;

g)	usnadnění získávání listinných nebo jiných důkazních prostředků;

h)	poskytování pomoci při určení rodičovství, je-li to nezbytné pro vymáhání výživného;

i)	zahájení nebo usnadnění zahájení řízení za účelem přijetí nezbytných předběžných opatření, jež jsou omezena na příslušné území a jejichž účelem je zajistit účinek podaných návrhů ve věcech výživného;

j)	usnadnění doručování písemností.

3. Činnosti ústředního orgánu podle tohoto článku mohou v rozsahu stanoveném právem jeho státu vykonávat subjekty veřejné správy nebo jiné subjekty podléhající dohledu příslušných orgánů tohoto státu. Určení těchto subjektů veřejné správy nebo jiných subjektů, jejich kontaktní údaje a jejich působnost sdělí smluvní stát Stálému výboru Haagské konference mezinárodního práva soukromého. Smluvní státy o změnách neprodleně uvědomí Stálý výbor.

4. Tento článek ani článek 7 nelze v žádném případě vykládat jako uložení povinnosti ústřednímu orgánu vykonávat pravomoci, které může podle práva dožádaného státu vykonávat pouze soud.

Článek 7

Žádosti o zvláštní opatření

1. Ústřední orgán může podat jinému ústřednímu orgánu odůvodněnou žádost, aby přijal vhodná zvláštní opatření podle čl. 6 odst. 2 písm. b), c), g), h), i) a j), pokud nebyl podán návrh podle článku 10. Dožádaný ústřední orgán tato vhodná opatření přijme, pokud se domnívá, že jsou nezbytná pro pomoc případnému navrhovateli při podávání návrhu podle článku 10 nebo při rozhodování, zda má být takový návrh podán.

2. Ústřední orgán může rovněž na žádost jiného ústředního orgánu přijmout zvláštní opatření ve věci s mezinárodním prvkem týkající se vymáhání výživného, která se projednává v dožadujícím státě.

Článek 8

Náklady ústředního orgánu

1. Každý ústřední orgán nese své vlastní náklady plynoucí z uplatňování této úmluvy.

2. Ústřední orgány nesmějí navrhovateli uložit žádný poplatek za poskytnutí služeb podle této úmluvy, s výjimkou úhrady mimořádných nákladů vyplývajících ze žádosti o zvláštní opatření podle článku 7.

3. Dožádaný ústřední orgán nesmí vyžadovat úhradu mimořádných nákladů podle odstavce 2 bez předchozího souhlasu navrhovatele s poskytnutím uvedených služeb za danou cenu.

KAPITOLA III

NÁVRHY PODANÉ PROSTŘEDNICTVÍM ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ

Článek 9

Návrh podaný prostřednictvím ústředních orgánů

Návrh podle této kapitoly lze podat prostřednictvím ústředního orgánu smluvního státu, v němž má navrhovatel místo pobytu, ústřednímu orgánu dožádaného státu. Pro účely tohoto ustanovení není pouhá přítomnost považována za místo pobytu.

Článek 10

Přípustné návrhy

1. Oprávněnému, který vymáhá výživné podle této úmluvy, jsou v dožadujícím státě k dispozici tyto kategorie návrhů:

a)	návrh na uznání nebo uznání a výkon rozhodnutí;

b)	návrh na výkon rozhodnutí vydaného nebo uznaného v dožádaném státě;

c)	návrh na vydání rozhodnutí v dožádaném státě, pokud tam dosud nebylo žádné rozhodnutí vydáno ani uznáno, včetně návrhu na určení rodičovství, je-li zapotřebí;

d)	návrh na vydání rozhodnutí v dožádaném státě, pokud uznání a výkon rozhodnutí nejsou možné nebo jsou odmítnuty pro nesplnění podmínek pro uznání a výkon podle článku 20 nebo z důvodů uvedených v čl. 22 písm. b) nebo e);

e)	návrh na změnu rozhodnutí vydaného v dožádaném státě;

f)	návrh na změnu rozhodnutí vydaného v jiném státě, než je dožádaný stát.

2. Povinnému, proti němuž existuje rozhodnutí ve věcech vyživovacích povinností, jsou v dožadujícím státě k dispozici tyto kategorie návrhů:

a)	návrh na uznání rozhodnutí nebo na zahájení obdobného řízení vedoucího k odložení nebo omezení výkonu dřívějšího rozhodnutí v dožádaném státě;

b)	návrh na změnu rozhodnutí vydaného v dožádaném státě;

c)	návrh na změnu rozhodnutí vydaného v jiném státě, než je dožádaný stát.

3. Nestanoví-li tato úmluva jinak, probíhá řízení o návrzích uvedených v odstavcích 1 a 2 podle práva dožádaného státu a na návrhy uvedené v odst. 1 písm. c) až f) a v odst. 2 písm. b) a c) se použijí pravidla pro určení příslušnosti platná v dožádaném státě.

Článek 11

Obsah návrhu

1. Všechny návrhy podle článku 10 musí obsahovat alespoň:

a)	určení druhu návrhu nebo návrhů;

b)	jméno a kontaktní údaje navrhovatele včetně jeho adresy a data narození;

c)	jméno odpůrce, a pokud jsou známy, jeho adresu a datum narození;

d)	jména a data narození osob, pro něž se výživné žádá;

e)	důvody, o něž se návrh opírá;

f)	pokud návrh podává oprávněný, informaci o tom, kam je třeba zaslat nebo elektronicky převést platbu výživného;

g)	kromě návrhu podaného podle čl. 10 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) veškeré informace nebo dokumenty stanovené v prohlášení podle článku 63 dožádaným státem;

h)	jméno osoby nebo název odboru ústředního orgánu dožadujícího státu, který je příslušný pro vyřízení návrhu, a jejich kontaktní údaje.

2. Podle potřeby, a pokud jsou známy, obsahuje návrh dále tyto informace:

a)	informace o majetkových poměrech oprávněného;

b)	informace o majetkových poměrech povinného, včetně jména či názvu a adresy zaměstnavatele povinného a druhu a umístění majetku povinného;

c)	jakékoli další informace, které mohou napomoci při zjišťování místa, kde se odpůrce zdržuje.

3. K návrhu se přiloží nezbytné podpůrné informace nebo písemnosti včetně dokumentů týkajících se nároku navrhovatele na bezplatnou právní pomoc. V případě návrhů podle čl. 10 odst. 1 písm. a) a čl. 2 písm. a) se k návrhu přiloží pouze dokumenty uvedené v článku 25.

4. Návrh podle článku 10 lze podat na formuláři doporučeném a zveřejněném Haagskou konferencí mezinárodního práva soukromého.

Článek 12

Předávání, přijímání a vyřizování návrhů a případů prostřednictvím ústředních orgánů

1. Ústřední orgán dožadujícího státu pomáhá navrhovateli při zajištění toho, aby k návrhu byly přiloženy veškeré informace a dokumenty, o kterých ví, že jsou nezbytné k posouzení návrhu.

2. Je-li ústřední orgán dožadujícího státu přesvědčen, že návrh splňuje požadavky této úmluvy, předá návrh jménem navrhovatele a s jeho souhlasem ústřednímu orgánu dožádaného státu. K návrhu se přiloží předávací formulář, jehož vzor je obsažen v příloze 1. Na žádost ústředního orgánu dožádaného státu předloží ústřední orgán dožadujícího státu úplnou kopii jakéhokoli dokumentu uvedeného v čl. 16 odst. 3, čl. 25 odst. 1 písm. a), b) a d) a odst. 3 písm. b) a v čl. 30 odst. 3 ověřenou příslušným orgánem ve státě původu.

3. Dožádaný ústřední orgán ve lhůtě šesti týdnů ode dne přijetí návrhu potvrdí přijetí prostřednictvím formuláře, jehož vzor je obsažen v příloze 2, a informuje ústřední orgán dožadujícího státu o prvních krocích, které byly nebo budou podniknuty za účelem vyřízení návrhu, a může požádat o další nezbytné písemnosti a informace. Dožádaný ústřední orgán sdělí dožadujícímu ústřednímu orgánu ve stejné lhůtě šesti týdnů jméno osoby nebo název odboru pověřeného odpovídáním na dotazy na stav vyřizování návrhu.

4. Ve lhůtě tří měsíců ode dne vydání potvrzení o přijetí uvědomí dožádaný ústřední orgán dožadující ústřední orgán o stavu vyřizování návrhu.

5. Dožadující a dožádaný ústřední orgán se navzájem informují:

a)	o osobě nebo odboru příslušném pro konkrétní případ;

b)	o vývoji případu,

a včas odpovídají na žádosti o informace.

6. Ústřední orgány vyřizují případ tak rychle, jak je to možné s ohledem na jeho náležité posouzení.

7. Ústřední orgány používají nejrychlejší a nejúčinnější způsoby komunikace, které mají k dispozici.

8. Dožádaný ústřední orgán může odmítnout vyřídit návrh pouze, pokud je zřejmé, že nejsou splněny požadavky této úmluvy. V takovém případě ústřední orgán neprodleně informuje dožadující ústřední orgán o důvodech odmítnutí.

9. Dožádaný ústřední orgán nesmí žádný návrh odmítnout pouze z důvodu, že jsou potřebné další dokumenty nebo informace. Může však požádat dožadující ústřední orgán o poskytnutí těchto dalších dokumentů nebo informací. Pokud je dožadující ústřední orgán neposkytne ve lhůtě tří měsíců nebo v delší lhůtě stanovené dožádaným ústředním orgánem, může dožádaný ústřední orgán vyřizování návrhu zastavit. V takovém případě informuje o tomto rozhodnutí dožadující ústřední orgán.

Článek 13

Způsoby komunikace

Návrhy podané prostřednictvím ústředních orgánů smluvních států podle této kapitoly a dokumenty nebo informace k nim přiložené nebo poskytnuté ústředním orgánem nemohou být odpůrcem zpochybněny pouze z důvodu prostředků nebo způsobů komunikace použitých mezi dotčenými ústředními orgány.

Článek 14

Účinný přístup k řízením

1. Dožádaný stát poskytuje navrhovatelům účinný přístup k řízením, včetně vykonávacího řízení a opravného řízení, vyplývajícím z návrhů podle této kapitoly.

2. Za účelem poskytnutí účinného přístupu poskytuje dožádaný stát bezplatnou právní pomoc podle článků 14 až 17, pokud se nepoužije odstavec 3.

3. Dožádaný stát není povinen poskytnout bezplatnou právní pomoc, pokud a nakolik řízení tohoto státu umožňují navrhovateli hájit své zájmy v dané věci bez potřeby takové pomoci a pokud ústřední orgán poskytuje nezbytné služby bezplatně.

4. Podmínky pro poskytnutí bezplatné právní pomoci nesmí být přísnější než podmínky pro její poskytnutí ve srovnatelných vnitrostátních případech.

5. Nelze požadovat složení jistoty, záruky či zálohy, ať už je jejich označení jakékoli, k zajištění uhrazení nákladů a výdajů řízení podle této úmluvy.

Článek 15

Bezplatná právní pomoc v případě návrhů ve věcech výživného na děti

1. Dožádaný stát poskytne bezplatnou právní pomoc v případě všech návrhů, které se týkají vyživovacích povinností vyplývajících ze vztahu mezi rodičem a dítětem vůči osobě mladší 21 let, podaných oprávněným podle této kapitoly.

2. Aniž je dotčen odstavec 1, může dožádaný stát u jiných návrhů než návrhů podle čl. 10 odst. 1 písm. a) a b) a případů, na které se vztahuje čl. 20 odst. 4, odmítnout bezplatnou právní pomoc, pokud se domnívá, že návrh nebo jakýkoli opravný prostředek jsou zjevně bezdůvodné.

Článek 16

Prohlášení umožňující přezkum majetkových poměrů dítěte

1. Bez ohledu na čl. 15 odst. 1, může stát podle článku 63 prohlásit, že bude poskytovat bezplatnou právní pomoc v souvislosti s návrhy jinými než podle čl. 10 odst. 1 písm. a) a b) a s případy podle čl. 20 odst. 4 na základě přezkumu majetkových poměrů dítěte.

2. Stát v okamžiku, kdy toto prohlášení učiní, poskytne Stálému výboru Haagské konference mezinárodního práva soukromého informace o způsobu, jakým budou majetkové poměry dítěte přezkoumávány, včetně finančních kritérií, která by měla být splněna.

3. Návrh uvedený v odstavci 1 adresovaný státu, který učinil prohlášení podle uvedeného odstavce, musí obsahovat výslovné potvrzení navrhovatele, že majetkové poměry dítěte splňují kritéria podle odstavce 2. Dožádaný stát může požadovat další důkazy o majetkových poměrech dítěte pouze v případě, má-li oprávněné důvody se domnívat, že informace poskytnuté navrhovatelem jsou nesprávné.

4. Je-li nejvýhodnější právní pomoc poskytovaná podle práva dožádaného státu v souvislosti s návrhy podle této kapitoly týkajícími se vymáhání výživného vyplývajícího ze vztahu mezi rodičem a dítětem k dítěti výhodnější než právní pomoc poskytovaná podle odstavců 1 až 3, poskytne se nejvýhodnější právní pomoc.

Článek 17

Žádosti, které nespadají pod články 15 nebo 16

V případě všech žádostí podle této úmluvy, které nespadají pod články 15 nebo 16:

a)	může být bezplatná právní pomoc poskytnuta na základě přezkumu majetkových poměrů navrhovatele nebo důvodnosti jeho nároku;

b)	má navrhovatel, který ve státě původu využil bezplatnou právní pomoc, v každém řízení o uznání nebo výkonu nárok na bezplatnou právní pomoc alespoň v takovém rozsahu, v jakém je poskytována za stejných okolností podle práva dožádaného státu.

KAPITOLA IV

PŘEKÁŽKY ŘÍZENÍ

Článek 18

Překážky řízení

1. Pokud bylo rozhodnutí vydáno ve smluvním státě, v němž má oprávněný místo obvyklého pobytu, nemůže povinný zahájit řízení o změně tohoto rozhodnutí nebo řízení, v němž má být vydáno nové rozhodnutí, v žádném jiném smluvním státě, má-li oprávněný místo obvyklého pobytu nadále ve státě, ve kterém bylo rozhodnutí vydáno.

2. Odstavec 1 se nepoužije, pokud:

a)	s výjimkou sporů ve věcech vyživovacích povinností ve vztahu k dětem, existuje mezi stranami písemná dohoda o příslušnosti tohoto jiného smluvního státu;

b)	se oprávněný podrobí příslušnosti tohoto jiného smluvního státu buď výslovně, nebo tím, že se vyjádřil ve věci samé, aniž by při první možné příležitosti namítl nedostatek příslušnosti;

c)	příslušný orgán státu původu nemůže být příslušný nebo odmítne svou příslušnost pro řízení o změně rozhodnutí nebo o vydání nového rozhodnutí; nebo

d)	rozhodnutí vydané ve státě původu nelze uznat nebo prohlásit za vykonatelné ve smluvním státě, ve kterém má být vedeno řízení o změně rozhodnutí nebo o vydání nového rozhodnutí.

KAPITOLA V

UZNÁVÁNÍ A VÝKON

Článek 19

Oblast působnosti této kapitoly

1. Tato kapitola se použije na rozhodnutí ve věcech vyživovací povinnosti vydaná soudním nebo správním orgánem. Pojem „rozhodnutí“ zahrnuje též dohodu před takovým orgánem uzavřenou nebo smír jím schválený. Součástí rozhodnutí může být automatická valorizace a požadavek uhradit nedoplatky, výživné určené zpětně nebo úroky a stanovení nákladů nebo výdajů.

2. Jestliže se rozhodnutí netýká pouze vyživovací povinnosti, omezují se účinky této kapitoly na ty části rozhodnutí, které se vztahují k vyživovacím povinnostem.

3. Pro účely odstavce 1 se „správním orgánem“ rozumí subjekt veřejné správy, jehož rozhodnutí podle práva státu, v němž má sídlo:

a)	mohou být předmětem opravného prostředku nebo přezkumu soudním orgánem a

b)	mají obdobnou platnost a účinnost jako rozhodnutí soudního orgánu v téže věci.

4. Tato kapitola se použije také na dohody o výživném podle článku 30.

5. Ustanovení této kapitoly se použijí pro návrh na uznání a výkon podaný přímo příslušnému orgánu dožádaného státu podle článku 37.

Článek 20

Podmínky pro uznání a výkon

1. Rozhodnutí vydané v jednom smluvním státě (dále jen „stát původu“) bude uznáno a vykonáno v jiném smluvním státě, pokud:

a)	měl odpůrce v době zahájení řízení místo obvyklého pobytu ve státě původu;

b)	se odpůrce podrobil příslušnosti buď výslovně nebo tím, že se vyjádřil ve věci samé, aniž by při první možné příležitosti namítl nedostatek příslušnosti;

c)	měl oprávněný v době zahájení řízení místo obvyklého pobytu ve státě původu;

d)	mělo dítě, v jehož prospěch bylo vydáno rozhodnutí o výživném, v době zahájení řízení místo obvyklého pobytu ve státě původu za předpokladu, že odpůrce s dítětem v tomto státě žil nebo v něm měl místo pobytu a poskytoval v něm výživné dítěti;

e)	s výjimkou sporů týkajících se vyživovacích povinností k dětem, existuje písemná dohoda stran o příslušnosti, nebo

f)	rozhodnutí bylo vydáno orgánem příslušným pro rozhodnutí o osobním stavu nebo o rodičovské zodpovědnosti, pokud tato příslušnost nebyla založena pouze státním občanstvím jedné ze stran.

2. Smluvní stát může ve vztahu k odstavci 1 písm. c), e) nebo f) učinit výhradu podle článku 62.

3. Smluvní stát, který učiní výhradu podle odstavce 2, uzná a vykoná rozhodnutí, pokud podle jeho práva jsou nebo by byly za podobných skutkových okolností jeho orgány příslušné k vydání takové rozhodnutí.

4. Jestliže uznání rozhodnutí není možné v důsledku výhrady podle odstavce 2 a povinný má v daném smluvním státě místo obvyklého pobytu, přijme tento stát všechna vhodná opatření k vydání rozhodnutí ve prospěch oprávněného. Předcházející věta se nepoužije na přímé návrhy na uznání a výkon podle čl. 19 odst. 5 nebo na žaloby o výživné podle čl. 2 odst. 1 písm. b).

5. Rozhodnutí ve prospěch dítěte mladšího 18 let, které nelze uznat pouze z důvodu výhrady podle odst. 1 písm. c), e) nebo f), se považuje za rozhodnutí, které zakládá právo tohoto dítěte na výživné v dožádaném státě.

6. Rozhodnutí bude uznáno pouze v případě, že je pravomocné ve státě původu, a bude vykonáno pouze v případě, že je vykonatelné ve státě původu.

Článek 21

Oddělitelnost a částečné uznání a výkon

1. Jestliže dožádaný stát nemůže uznat nebo vykonat rozhodnutí v plném rozsahu, uzná nebo vykoná kteroukoli oddělitelnou část rozhodnutí, která může být uznána nebo vykonána.

2. Vždy lze žádat o částečné uznání nebo částečný výkon rozhodnutí.

Článek 22

Důvody pro odmítnutí uznání a výkonu

Uznání a výkon rozhodnutí mohou být odmítnuty, jestliže:

a)	uznání a výkon rozhodnutí jsou zjevně neslučitelné s veřejným pořádkem (ordre public) dožádaného státu;

b)	rozhodnutí bylo dosaženo podvodným jednáním, k němuž došlo v souvislosti s řízením;

c)	řízení mezi týmiž stranami o téže věci probíhá u orgánu dožádaného státu a toto řízení bylo zahájeno jako první;

d)	rozhodnutí je neslučitelné s rozhodnutím vydaným mezi týmiž osobami v téže věci buď v dožádaném státě nebo v jiném státě, pokud v tomto druhém případě pozdější rozhodnutí splňuje podmínky nezbytné pro jeho uznání a výkon v dožádaném státě;

odpůrce se neúčastnil řízení ve státě původu, ani v něm nebyl zastoupen:

i)	pokud právo státu původu stanoví povinnost řádného oznámení řízení, odpůrci se nedostalo tohoto oznámení a neměl příležitost být slyšen, nebo

ii)	pokud právo státu původu nestanoví povinnost řádného oznámení řízení, odpůrci nebylo rozhodnutí řádně oznámeno a odpůrce neměl možnost podat proti rozhodnutí opravný prostředek ze skutkových a právních důvodů, nebo

f)	rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s článkem 18.

Článek 23

Řízení o návrhu na uznání a výkon

1. Nestanoví-li tato úmluva jinak, řídí se řízení o uznání a výkonu právem dožádaného státu.

2. Pokud byl podán návrh na uznání a výkon rozhodnutí prostřednictvím ústředních orgánů v souladu s kapitolou III, dožádaný ústřední orgán neprodleně buď:

a)	postoupí návrh příslušnému orgánu, který neprodleně prohlásí rozhodnutí za vykonatelné nebo zaregistruje rozhodnutí pro účely výkonu, nebo

b)	je-li příslušným orgánem, učiní taková opatření sám.

3. Pokud je žádost podána přímo příslušnému orgánu v dožádaném státě v souladu s čl. 19 odst. 5, prohlásí tento orgán neprodleně rozhodnutí za vykonatelné nebo zaregistruje rozhodnutí pro účely výkonu.

4. Prohlášení nebo registraci lze odmítnout pouze z důvodu uvedeného v čl. 22 písm. a). V této fázi není navrhovatel ani odpůrce oprávněn činit jakákoli podání.

5. Navrhovatel a odpůrce budou neprodleně informováni o prohlášení nebo registraci podle odstavců 2 a 3 nebo o jejich odmítnutí podle odstavce 4 a mohou proti nim podat opravný prostředek ze skutkových a právních důvodů.

6. Opravný prostředek je třeba podat ve lhůtě 30 dní od oznámení podle odstavce 5. Jestliže strana, která podává opravný prostředek, nemá pobyt ve smluvním státě, v němž bylo učiněno nebo odmítnuto prohlášení nebo registrace, musí být opravný prostředek podán ve lhůtě 60 dní od oznámení.

7. Opravný prostředek může být podán pouze na základě:

a)	důvodů pro odmítnutí uznání a výkonu stanovených v článku 22;

b)	podmínek pro uznání a výkon podle článku 20;

c)	pravosti nebo celistvosti každého dokumentu předloženého podle čl. 25 odst. 1 písm. a), b) nebo d) čl. 25 odst. 3 písm. b).

8. Opravný prostředek podaný odpůrcem může být odůvodněn také splněním dlužného závazku v rozsahu, v jakém se uznání a výkon vztahuje na platby splatné v minulosti.

9. Navrhovateli a odpůrci bude neprodleně oznámeno rozhodnutí o opravném prostředku.

10. Jestliže právní řád dožádaného státu připouští další opravný prostředek, nesmí mít za následek zastavení výkonu rozhodnutí, ledaže by to odůvodňovaly výjimečné okolnosti.

11. Při rozhodování o uznání a výkonu, včetně jakéhokoli opravného prostředku, jedná příslušný orgán bez prodlení.

Článek 24

Alternativní řízení pro návrh na uznání a výkon

1. Bez ohledu na čl. 23 odst. 2 až 11 může stát v souladu s článkem 63 prohlásit, že pro uznání a výkon použije řízení stanovené v tomto článku.

2. Pokud byl podán návrh na uznání a výkon rozhodnutí prostřednictvím ústředních orgánů v souladu s kapitolou III, dožádaný ústřední orgán neprodleně buď:

a)	postoupí návrh příslušnému orgánu, který rozhodne o návrhu na uznání a výkon, nebo

b)	jedná-li se o příslušný orgán, učiní toto rozhodnutí sám.

3. Rozhodnutí o uznání a výkonu vydá příslušný orgán poté, co bylo odpůrci řízení řádně a včas oznámeno a obě strany dostaly přiměřenou příležitost se vyjádřit.

4. Příslušný orgán může bez návrhu přezkoumat důvody pro odmítnutí uznání a výkonu stanovené v čl. 22 písm. a), c) a d). Důvody uvedené v článcích 20, 22 a čl. 23 odst. 7 písm. c) může přezkoumat na návrh odpůrce nebo vyvstávají-li pochybnosti ohledně těchto důvodů v souvislosti s dokumenty předloženými v souladu s článkem 25.

5. Uznání a výkon lze odmítnout také z důvodu splnění dlužného závazku v rozsahu, v jakém se uznání a výkon týkají plateb splatných v minulosti.

6. Jestliže právní řád dožádaného státu připouští jakýkoli opravný prostředek, nesmí mít za následek zastavení výkonu rozhodnutí, ledaže by to odůvodňovaly výjimečné okolnosti.

7. Při rozhodování o uznání a výkonu, včetně jakéhokoli opravného prostředku, jedná příslušný orgán bez prodlení.

Článek 25

Dokumenty

1. K návrhu na uznání a výkon podle článku 23 nebo článku 24 se připojí:

a)	úplné znění rozhodnutí;

b)	dokument uvádějící, že rozhodnutí je vykonatelné ve státě původu, a v případě rozhodnutí správního orgánu dokument uvádějící, že požadavky čl. 19 odst. 3 jsou splněny, pokud tento stát podle článku 57 neuvedl, že rozhodnutí jeho správních orgánů vždy splňují tyto požadavky;

pokud se odpůrce neúčastnil řízení ve státě původu ani v něm nebyl zastoupen, dokument nebo dokumenty prokazující, že odpůrci bylo řízení řádně oznámeno a odpůrce měl příležitost se vyjádřit, nebo mu případně bylo řádně oznámeno rozhodnutí a měl možnost proti němu podat opravný prostředek ze skutkových a právních důvodů;

d)	případně dokument uvádějící výši nedoplatků a datum, ke kterému byl výpočet proveden;

e)	případně dokument obsahující informace nezbytné k provedení odpovídajících výpočtů v rámci rozhodnutí, kterým se stanoví automatická valorizace;

f)	případně dokument uvádějící, v jakém rozsahu byla navrhovateli ve státě původu poskytnuta bezplatná právní pomoc.

2. Po podání opravného prostředku podle čl. 23 odst. 7 písm. c) nebo na žádost příslušného orgánu v dožádaném státě poskytne úplnou kopii příslušného dokumentu ověřenou příslušným orgánem neprodleně:

a)	ústřední orgán dožadujícího státu, pokud byl návrh podán podle kapitoly III;

b)	navrhovatel, pokud byla žádost podána přímo příslušnému orgánu dožádaného státu.

3. Smluvní stát může v souladu s článkem 57 stanovit:

a)	že k návrhu musí být přiložena úplná kopie rozhodnutí ověřená příslušným orgánem ve státě původu;

b)	okolnosti, za kterých místo úplného znění rozhodnutí přijme shrnutí nebo výtah z rozhodnutí vyhotovený příslušným orgánem státu původu, který může být v podobě doporučené a zveřejněné Haagskou konferencí mezinárodního práva soukromého, nebo

c)	že nevyžaduje dokument uvádějící, že požadavky stanovené v čl. 19 odst. 3 jsou splněny.

Článek 26

Řízení o návrhu na uznání

Tato kapitola se obdobně použije na návrh na uznání rozhodnutí, avšak v takovém případě se požadavek, aby bylo rozhodnutí vykonatelné, nahradí požadavkem, aby bylo účinné ve státě původu.

Článek 27

Skutková zjištění

Příslušný orgán dožádaného státu je vázán skutkovými zjištěními, na jejichž základě orgán státu původu založil svou příslušnost.

Článek 28

Žádný přezkum ve věci samé

Příslušné orgány dožádaného státu nesmí přezkoumávat rozhodnutí ve věci samé.

Článek 29

Osobní přítomnost dítěte nebo navrhovatele se nevyžaduje

Osobní přítomnost dítěte nebo navrhovatele se při řízení v dožádaném státě podle této kapitoly nevyžaduje.

Článek 30

Dohody o výživném

1. Dohoda o výživném uzavřená ve smluvním státě je způsobilá pro uznání a výkon jako rozhodnutí podle této kapitoly za předpokladu, že je vykonatelná jako rozhodnutí ve státě původu.

2. Pro účely čl. 10 odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2 písm. a) zahrnuje pojem „rozhodnutí“ dohodu o výživném.

3. K návrhu na uznání a výkon dohody o výživném se přiloží:

a)	úplné znění dohody o výživném a

b)	dokument uvádějící, že konkrétní dohoda o výživném je vykonatelná jako rozhodnutí ve státě původu.

4. Uznání a výkon dohody o výživném mohou být odmítnuty, jestliže:

a)	uznání a výkon jsou zjevně neslučitelné s veřejným pořádkem dožádaného státu;

b)	dohody o výživném bylo dosaženo podvodem nebo paděláním;

c)	dohoda o výživném je v rozporu s rozhodnutím přijatým mezi týmiž stranami a majícím týž účel buď v dožádaném státě nebo v jiném státě, pokud toto posledně uvedené rozhodnutí splňuje podmínky nezbytné pro uznání a výkon v dožádaném státě.

5. Ustanovení této kapitoly, s výjimkou článků 20, 22, čl. 23 odst. 7 a čl. 25 odst. 1 a 3, se použijí obdobně na uznání a výkon dohody o výživném s tím, že:

a)	lze prohlášení nebo registraci v souladu s čl. 23 odst. 2 a 3 odmítnout pouze z důvodu uvedeného v odstavci 4 písm. a);

se opravný prostředek podle čl. 23 odst. 6 může zakládat pouze na:

i)	důvodech pro odmítnutí uznání a výkonu stanovených v odstavci 4,

ii)	pravosti nebo celistvosti každého dokumentu předloženého v souladu s odstavcem 3;

pokud jde o postup podle čl. 24 odst. 4, může příslušný orgán z vlastního podnětu přezkoumat důvod pro odmítnutí uznání a výkonu stanovený v odst. 4 písm. a) tohoto článku. Důvody uvedené v odstavci 4 tohoto článku a pravost či celistvost každého dokumentu předloženého v souladu s odstavcem 3 může přezkoumat na návrh odpůrce nebo pokud v souvislosti s těmito dokumenty vyvstanou pochybnosti.

6. Řízení o uznání a výkonu dohody o výživném se přeruší, vede-li příslušný orgán smluvního státu řízení o opravném prostředku.

7. Stát může v souladu s článkem 63 prohlásit, že návrhy na uznání a výkon dohody o výživném lze podat pouze prostřednictvím ústředních orgánů.

8. Smluvní stát si může podle článku 62 vyhradit právo neuznat a nevykonat dohodu o výživném.

Článek 31

Rozhodnutí vzniklá kombinovaným účinkem předběžného opatření a potvrzujícího rozhodnutí

Pokud vznikne rozhodnutí kombinovaným účinkem předběžného opatření vydaného v jednom státě a rozhodnutí vydaného orgánem v jiném státě („potvrzujícím státě“), kterým se předběžné opatření potvrzuje:

a)	považuje se pro účely této kapitoly každý z těchto států za stát původu;

b)	jsou podmínky uvedené čl. 22 písm. e) splněny, jestliže odpůrci bylo řízení v potvrzujícím státě řádně oznámeno a odpůrce měl příležitost bránit se proti potvrzení předběžného opatření;

c)	je podmínka vykonatelnosti rozhodnutí ve státě původu uvedená v čl. 20 odst. 6 splněna pokud je rozhodnutí vykonatelné v potvrzujícím státě a

d)	nebrání článek 18 zahájení řízení o změně rozhodnutí v kterémkoli z těchto států.

KAPITOLA VI

VÝKON DOŽÁDANÝM STÁTEM

Článek 32

Výkon podle vnitrostátního práva

1. Za podmínek stanovených v této kapitole se výkon rozhodnutí řídí právem dožádaného státu.

2. Výkon se provede okamžitě.

3. V případě návrhů podaných prostřednictvím ústředních orgánů, pokud bylo rozhodnutí prohlášeno za vykonatelné nebo bylo zaregistrováno pro účely výkonu podle kapitoly V, se k výkonu přikročí, aniž by bylo třeba dalších kroků navrhovatele.

4. Použijí se všechna pravidla platná ve státě původu rozhodnutí, která se týkají doby trvání vyživovacích povinností.

5. Jakékoli omezení lhůty, během níž lze vymáhat nedoplatky, se stanoví buď podle práva státu původu rozhodnutí nebo podle práva dožádaného státu, podle toho, které stanoví delší promlčecí dobu.

Článek 33

Zákaz diskriminace

Dožádaný stát poskytne ve věcech podle této úmluvy alespoň ty způsoby výkonu rozhodnutí, jež jsou k dispozici ve vnitrostátních případech.

Článek 34

Opatření pro výkon rozhodnutí

1. Ve vnitrostátním právu smluvních států musí být stanovena účinná opatření pro výkon rozhodnutí podle této úmluvy.

2. Tato opatření mohou obsahovat:

a)	srážky ze mzdy;

b)	příkaz k výplatě z bankovních účtů a jiných prostředků;

c)	srážky z dávek sociálního zabezpečení;

d)	zastavení majetku nebo jeho nucený prodej;

e)	srážky z daňových přeplatků;

f)	srážky nebo přikázání z důchodových dávek;

g)	hlášení úvěrovému registru;

h)	odmítnutí vydání, pozastavení nebo odebrání různých oprávnění (například řidičských průkazů);

i)	použití mediace, konciliace nebo obdobných prostředků pro dosažení dobrovolného splnění povinnosti.

Článek 35

Převod prostředků

1. Smluvní státy se vybízejí k využívání nejhospodárnějších a nejúčinnějších metod dostupných pro převod prostředků určených k úhradě výživného, a to například prostřednictvím mezinárodních dohod.

2. Smluvní stát, podle jehož práva je převod prostředků omezen, přizná nejvyšší prioritu převodu prostředků určených k úhradám podle této úmluvy.

KAPITOLA VII

SUBJEKTY VEŘEJNÉ SPRÁVY

Článek 36

Subjekty veřejné správy jako navrhovatelé

1. Pro účely návrhů na uznání a výkon podle čl. 10 odst. 1 písm. a) a b) a pro případy uvedené v čl. 20 odst. 4 se za„oprávněného“ považuje rovněž subjekt veřejné správy, který jedná za osobu, která má nárok na výživné, nebo kterému náleží náhrada za plnění poskytnuté místo výživného.

2. Právo subjektu veřejné správy jednat za osobu, která má nárok na výživné, nebo domáhat se náhrady za plnění poskytnuté oprávněnému místo výživného, se řídí právem, jímž se řídí tento subjekt.

3. Subjekt veřejné správy může navrhnout uznání nebo výkon:

a)	rozhodnutí vydaného proti povinnému na návrh subjektu veřejné správy, jímž se domáhá úhrady plnění poskytnutého místo výživného;

b)	rozhodnutí vydaného ve vztahu mezi oprávněným a povinným v rozsahu plnění poskytnutého oprávněnému místo výživného.

4. Subjekt veřejné správy navrhující uznání nebo výkon rozhodnutí předloží na žádost jakýkoli doklad nezbytný k prokázání svého práva podle odstavce 2 a skutečnosti, že plnění bylo oprávněnému poskytnuto.

KAPITOLA VIII

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 37

Návrhy podané přímo příslušným orgánům

1. Tato úmluva nevylučuje možnost využit takových postupů, které jsou upraveny vnitrostátním právem smluvního státu a umožňují osobě (navrhovateli) obrátit se přímo na příslušný orgán tohoto státu ve věci upravené touto úmluvou, včetně, s výhradou článku 18, za účelem vydání nebo změny rozhodnutí o výživném.

2. V případě návrhu na uznání a výkon podaného přímo příslušnému orgánu ve smluvním státě se použijí čl. 14 odst. 5 a čl. 17 písm. b) a ustanovení kapitol V, VI, VII a této kapitoly, s výjimkou čl. 40 odst. 2, článku 42, čl. 43 odst. 3, čl. 44 odst. 3, článků 45 a 55.

3. Pro účely odstavce 2 se použije čl. 2 odst. 1 písm. a) na rozhodnutí o výživném přiznaném zranitelné osobě překračující věk stanovený v uvedeném písmenu, pokud takové rozhodnutí bylo vydáno dříve, než tato osoba tohoto věku dosáhla, a stanovilo výživné i po dosažení tohoto věku z důvodu postižení.

Článek 38

Ochrana osobních údajů

Osobní údaje shromážděné nebo předané podle této úmluvy mohou být použity pouze pro účely, pro něž byly shromážděny nebo předány.

Článek 39

Důvěrnost informací

Orgán, který zpracovává informace, zajistí jejich důvěrnost v souladu s právem svého státu.

Článek 40

Zákaz sdělování informací

1. Orgány nesmí sdělovat ani potvrzovat informace shromážděné nebo předané podle této úmluvy, jestliže shledají, že by tím mohlo být ohroženo zdraví, bezpečnost nebo svoboda osob.

2. K rozhodnutí učiněnému v tomto smyslu některým ústředním orgánem přihlédne jiný ústřední orgán, zejména v případech domácího násilí.

3. Tento článek nebrání orgánům shromažďovat a předávat si informace v rozsahu nezbytném pro plnění povinností podle této úmluvy.

Článek 41

Zrušení požadavku legalizace

V rámci této úmluvy se nevyžaduje legalizace či obdobný formální požadavek.

Článek 42

Plná moc

Ústřední orgán dožádaného státu může požádat navrhovatele o plnou moc pouze tehdy, jedná-li jeho jménem v soudním řízení nebo řízení před jinými orgány, nebo za účelem určení zástupce k takovému jednání.

Článek 43

Náhrada nákladů

1. Náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s uplatňováním této úmluvy nesmí mít přednost před vymáháním výživného.

2. Stát může požadovat náhradu nákladů od neúspěšné strany.

3. Pro účely návrhu podle čl. 10 odst. 1 písm. b) na náhradu nákladů od neúspěšné strany v souladu s odstavcem 2 se za „oprávněného“ v čl. 10 odst. 1 považuje rovněž stát.

4. Tímto článkem není dotčen článek 8.

Článek 44

Jazykové požadavky

1. Všechny návrhy a související dokumenty se vyhotovují v původním jazyce a opatřují se překladem do úředního jazyka dožádaného státu nebo jiného jazyka, který dožádaný stát formou prohlášení podle článku 63 označí za jazyk, který je pro něj přijatelný, ledaže příslušný orgán tohoto státu od překladu upustí.

2. Smluvní stát, který má více úředních jazyků a nemůže z důvodů vnitrostátního práva přijímat dokumenty v jednom z těchto jazyků pro celé své území, stanoví formou prohlášení podle článku 63 jazyk, v němž mají být dokumenty nebo jejich překlady předkládány v jednotlivých částech jeho území.

3. Pokud se ústřední orgány nedohodnou jinak, probíhá veškerá další komunikace mezi těmito orgány v úředním jazyce dožádaného státu nebo v anglickém či francouzském jazyce. Smluvní stát však může výhradou podle článku 62 vyloučit buď použití angličtiny, nebo francouzštiny.

Článek 45

Způsoby zajišťování překladů a náklady na překlady

1. U návrhů podle kapitoly III se mohou ústřední orgány v konkrétním případě nebo obecně dohodnout, že překlad do úředního jazyka dožádaného státu může být vyhotoven v dožádaném státě z původního jazyka nebo z jiného dohodnutého jazyka. Jestliže taková dohoda neexistuje a není možné, aby dožadující ústřední orgán vyhověl požadavkům čl. 44 odst. 1 a odst. 2, je možné návrh a související dokumenty předložit s překladem do jazyka anglického nebo francouzského s tím, aby následně byly přeloženy do úředního jazyka dožádaného státu.

2. Náklady na pořízení překladu vyplývající z použití odstavce 1 jsou hrazeny dožadujícím státem, není-li s ústředními orgány dotčených států dohodnuto jinak.

3. Bez ohledu na článek 8 může dožadující ústřední orgán účtovat navrhovateli náklady na pořízení překladu návrhu a souvisejících dokumentů, kromě případů, v nichž lze tyto náklady pokrýt prostřednictvím jeho systému právní pomoci.

Článek 46

Státy s více právními řády – výklad

1. Ve vztahu ke státu, ve kterém platí v různých územních celcích dva nebo více právních řádů nebo souborů právních norem upravujících věci, na které se vztahuje tato úmluva, se:

a)	odkaz na právo nebo řízení státu případně považuje za odkaz na platné právo nebo řízení v příslušném územním celku;

b)	odkaz na rozhodnutí, které bylo vydáno, uznáno, uznáno a vykonáno, vykonáno nebo změněno v tomto státě, považuje podle okolností za odkaz na rozhodnutí, které bylo vydáno, uznáno, uznáno a vykonáno, vykonáno nebo změněno v příslušném územním celku;

c)	odkaz na soudní nebo správní orgán ve státě považuje podle okolností za odkaz na soudní nebo správní orgán v příslušném územním celku;

d)	odkaz na příslušné orgány, subjekty veřejné správy a jiné než ústřední orgány tohoto státu považuje podle okolností za odkaz na ty, které jsou oprávněny jednat v příslušném územním celku;

e)	odkaz na pobyt nebo místo obvyklého pobytu v tomto státě považuje podle okolností za odkaz na pobyt nebo místo obvyklého pobytu v příslušném územním celku;

f)	odkaz na umístění majetku v tomto státě považuje podle okolností za odkaz na umístění majetku v příslušném územním celku;

g)	odkaz na dohodu o vzájemnosti platnou v určitém státě považuje podle okolností za dohodu o vzájemnosti platnou v příslušném územním celku;

h)	odkaz na bezplatnou právní pomoc v tomto státě považuje podle okolností za odkaz na bezplatnou právní pomoc v příslušném územním celku;

i)	odkaz na dohodu o výživném uzavřenou v určitém státě považuje podle okolností za odkaz na dohodu o výživném uzavřenou v příslušném územním celku;

j)	odkaz na náhradu nákladů určitým státem považuje podle okolností za odkaz na náhradu nákladů příslušným územním celkem.

2. Tento článek se nevztahuje na organizace regionální hospodářské integrace.

Článek 47

Státy s více právními řády – hmotněprávní normy

1. Smluvní stát se dvěma nebo více územními celky, ve kterých platí různé právní řády, není povinen tuto úmluvu uplatňovat v situacích, které se týkají pouze těchto různých územních celků.

2. Příslušný orgán územního celku smluvního státu se dvěma nebo více územními celky, ve kterých platí různé právní řády, není povinen uznat nebo vykonat rozhodnutí z jiného smluvního státu pouze z toho důvodu, že rozhodnutí bylo uznáno nebo vykonáno v jiném územním celku téhož smluvního státu podle této úmluvy.

3. Tento článek se nevztahuje na organizace regionální hospodářské integrace.

Článek 48

Vztah k předchozím Haagským úmluvám o vyživovacích povinnostech

Ve vztahu mezi smluvními státy tato úmluva nahrazuje, s výhradou čl. 56 odst. 2, Haagskou úmluvu ze dne 2. října 1973 o uznávání a výkonu rozhodnutí o vyživovací povinnosti a Haagskou úmluvu ze dne 15. dubna 1958 uznávání a vykonatelnosti rozhodnutí o vyživovací povinnosti k dětem, jestliže se jejich oblast působnosti mezi těmito státy shoduje s oblastí působnosti této úmluvy.

Článek 49

Vztah k Newyorské úmluvě z roku 1956

Ve vztahu mezi smluvními státy tato úmluva nahrazuje Úmluvu OSN o vymáhání výživného v cizině ze dne 20. června 1956, jestliže se její oblast působnosti mezi těmito státy shoduje s oblastí působnosti této úmluvy.

Článek 50

Vztah k předchozím Haagským úmluvám o doručování písemností a dokazování

Touto úmluvou nejsou dotčeny Haagská úmluva ze dne 1. března 1954 o civilním řízení, Haagská úmluva ze dne 15. listopadu 1965 o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských a obchodních a Haagská úmluva ze dne 18. března 1970 o provádění důkazů v cizině ve věcech občanských a obchodních.

Článek 51

Vztah k jiným nástrojům a doplňkovým dohodám

1. Touto úmluvou nejsou dotčeny jiné mezinárodní nástroje uzavřené před touto úmluvou, jejichž smluvními stranami jsou smluvní státy a jež obsahují ustanovení o věcech upravených touto úmluvou.

2. Kterýkoli smluvní stát může uzavírat dohody s jedním nebo s více smluvními státy, které obsahují ustanovení o věcech upravených touto úmluvou, za účelem usnadnění používání této úmluvy při jejich vzájemném styku, pokud jsou tyto dohody v souladu s cíli a účelem úmluvy a nemají vliv na použití ustanovení této úmluvy ve vztahu těchto států k jiným smluvním státům. Státy, které takovou dohodu uzavřou, zašlou její kopii depozitáři úmluvy.

3. Odstavce 1 a 2 se rovněž vztahují na ujednání o vzájemnosti a na sjednocenou právní úpravu zakládající se na zvláštních vazbách mezi dotyčnými státy.

4. Touto úmluvou není dotčeno uplatňování právních nástrojů organizace regionální hospodářské integrace, která je stranou této úmluvy, přijatých po uzavření úmluvy, o věcech upravených úmluvou za předpokladu, že tyto nástroje nemají vliv na uplatňování ustanovení této úmluvy ve vztahu členských států organizace regionální hospodářské integrace k jiným smluvním státům. Pokud jde o uznávání nebo výkon rozhodnutí mezi členskými státy organizace regionální hospodářské integrace, nejsou touto úmluvou dotčena pravidla organizace regionální hospodářské integrace přijatá před či po uzavření této úmluvy.

Článek 52

Pravidlo největší účinnosti

1. Tato úmluva nebrání uplatňování dohody, ujednání nebo mezinárodního nástroje, které jsou v platnosti mezi dožadujícím státem a dožádaným státem, nebo ujednání o vzájemnosti, jež je v platnosti v dožádaném státě, které stanoví:

a)	širší základ pro uznávání rozhodnutí o výživném, aniž je dotčen čl. 22 písm. f) úmluvy;

b)	zjednodušené a zrychlené postupy pro návrh na uznání nebo uznání a výkon rozhodnutí o výživném;

c)	výhodnější právní pomoc, než stanoví články 14 až 17 nebo

d)	postupy, které umožňují navrhovateli z dožadujícího státu podat žádost přímo ústřednímu orgánu dožádaného státu.

2. Tato úmluva nebrání uplatňování platného práva dožádaného státu, které stanoví účinnější pravidla ve smyslu odst. 1 písm. a) až c). Zjednodušené a zrychlené postupy uvedené v odst. 1 písm. b) však musí být slučitelné s ochranou poskytovanou stranám podle článků 23 a 24, zejména pokud jde o práva stran na řádné oznámení řízení a jejich přiměřenou příležitost se vyjádřit a pokud jde o účinky jakýchkoli opravných prostředků.

Článek 53

Jednotný výklad

Při výkladu této úmluvy se přihlíží k jejímu mezinárodnímu charakteru a k potřebě podporovat její jednotné uplatňování.

Článek 54

Přezkum provádění úmluvy v praxi

1. Generální tajemník Haagské konference mezinárodního práva soukromého pravidelně svolává zvláštní komisi, aby přezkoumala provádění úmluvy v praxi a podpořila rozvoj osvědčených postupů podle úmluvy.

2. Pro účely tohoto přezkumu spolupracují smluvní státy se Stálým výborem Haagské konference mezinárodního práva soukromého při shromažďování informací, včetně statistik a judikatury, vztahujících se k provádění úmluvy v praxi.

Článek 55

Změna formulářů

1. Formuláře, které jsou přílohou této úmluvy, je možné změnit rozhodnutím zvláštní komise svolané Generálním tajemníkem Haagské konference mezinárodního práva soukromého, na jejíž zasedání obdrží pozvání všechny smluvní státy a všichni členové. Oznámení návrhu na změnu formulářů se zařadí na pořad jednání schůze.

2. Změny přijaté smluvními státy přítomnými na zasedání zvláštní komise vstoupí v platnost pro všechny smluvní státy prvním dnem sedmého kalendářního měsíce ode dne, kdy byly sděleny depozitářem všem smluvním státům.

3. Ve lhůtě stanovené v odstavci 2 může každý smluvní stát písemným oznámením depozitáři učinit podle článku 62 výhradu ohledně dané změny. Stát, který takovou výhradu učiní, je až do odvolání této výhrady považován ve vztahu k této změně za stát, který není stranou úmluvy.

Článek 56

Přechodná ustanovení

1. Tato úmluva se použije ve všech případech, v nichž:

a)	ústřední orgán dožádaného státu obdržel žádost podle článku 7 nebo návrh podle kapitoly III poté, co úmluva mezi dožadujícím státem a dožádaným státem vstoupila v platnost;

b)	příslušný orgán dožádaného státu obdržel přímou žádost o uznání a výkon poté, kdy úmluva mezi státem původu a dožádaným státem vstoupila v platnost.

2. Při uznávání a výkonu rozhodnutí mezi smluvními státy této úmluvy, které jsou zároveň stranami některé z Haagských úmluv o vyživovacích povinnostech uvedených v článku 48, se použijí ustanovení takové úmluvy v případě, že podmínky uznání a výkonu rozhodnutí podle této úmluvy brání uznání a výkonu rozhodnutí, které bylo vydáno ve státě původu před vstupem této úmluvy pro daný stát v platnost a které by jinak bylo uznáno a vykonáno podle úmluvy platné v době vydání rozhodnutí.

3. Dožádaný stát není podle této úmluvy povinen vykonat rozhodnutí nebo dohodu o výživném v případě plateb splatných předtím, než vstoupila v platnost úmluva mezi státem původu a dožádaným státem, s výjimkou vyživovacích povinností vyplývajících ze vztahu mezi rodičem a dítětem vůči osobě mladší 21 let.

Článek 57

Poskytování informací o právních předpisech, postupech a službách

1. Do uložení ratifikační listiny či listiny o přistoupení nebo do předložení prohlášení podle článku 61 úmluvy poskytne smluvní stát Stálému výboru Haagské konference mezinárodního práva soukromého:

a)	popis svých právních předpisů a řízení týkajících se vyživovacích povinností;

b)	popis opatření, která přijme s cílem splnit povinnosti podle článku 6;

c)	popis toho, jak bude poskytovat navrhovatelům účinný přístup k řízením požadovaný podle článku 14;

d)	popis svých pravidel a řízení o výkonu rozhodnutí včetně veškerých omezení výkonu, zejména pravidel na ochranu povinného a promlčecích dob;

e)	bližší údaje podle čl. 25 odst. 1 písm. b) a čl. 25 odst. 3.

2. Smluvní státy mohou při plnění svých povinností podle odstavce 1 použít formulář profilu země doporučený a zveřejněný Haagskou konferencí mezinárodního práva soukromého.

3. Smluvní státy zajistí aktualizaci těchto informací.

KAPITOLA IX

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 58

Podpis, ratifikace a přistoupení

1. Tato úmluva je otevřena k podpisu státům, které byly členy Haagské konference mezinárodního práva soukromého v době jejího dvacátého prvního zasedání, a ostatním státům, které se tohoto zasedání zúčastnily.

2. Podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení a ratifikační listiny nebo listiny o ratifikaci, přijetí či schválení budou uloženy u Ministerstva zahraničních věcí Nizozemského království, které je depozitářem úmluvy.

3. Kterýkoli další stát nebo organizace regionální hospodářské integrace může k úmluvě přistoupit poté, co vstoupí v platnost podle čl. 60 odst. 1.

4. Listina o přistoupení se ukládá u depozitáře.

5. Toto přistoupení bude účinné pouze ve vztahu mezi přistupujícím státem a těmi smluvními státy, které nevznesly námitku proti jeho přistoupení ve lhůtě 12 měsíců ode dne oznámení uvedeného v článku 65. Tato námitka může být státy vznesena rovněž v době, kdy ratifikují, přijímají nebo schvalují úmluvu po tomto přistoupení. Všechny tyto námitky se oznamují depozitáři.

Článek 59

Organizace regionální hospodářské integrace

1. Organizace regionální hospodářské integrace sestávající pouze ze svrchovaných států, která má pravomoci v některých nebo ve všech věcech upravených touto úmluvou, může rovněž tuto úmluvu podepsat, přijmout, schválit nebo k ní přistoupit. Organizace regionální hospodářské integrace má v takovém případě práva a povinnosti smluvního státu v rozsahu pravomocí, které má ve věcech upravených touto úmluvou.

2. Organizace regionální hospodářské integrace v okamžiku podpisu, přijetí, schválení nebo přistoupení oznámí písemně depozitáři věci upravené touto úmluvou, v nichž na ni její členské státy přenesly pravomoci. Organizace bez prodlení písemně oznámí depozitáři všechny změny pravomocí uvedených v posledním oznámení podle tohoto odstavce.

3. V okamžiku podpisu, přijetí, schválení nebo přistoupení může organizace regionální hospodářské integrace prohlásit v souladu s článkem 63, že má pravomoci ve všech věcech, které upravuje tato úmluva, a že členské státy, které v těchto věcech přenesly pravomoci na organizaci regionální hospodářské integrace, jsou touto úmluvou vázány na základě podpisu, přijetí, schválení nebo přistoupení ze strany této organizace.

4. Pro účely vstupu této úmluvy v platnost nebude zohledněna žádná listina uložená organizací regionální hospodářské integrace, pokud organizace regionální hospodářské integrace neučiní prohlášení podle odstavce 3.

5. Veškeré odkazy na „smluvní stát“ nebo „stát“ v této úmluvě se podle okolností považují rovněž za odkaz na organizaci regionální hospodářské integrace, která je její stranou. V případě, že organizace regionální hospodářské integrace učiní prohlášení podle odstavce 3, považují se všechny odkazy na „smluvní stát“ nebo „stát“ v této úmluvě podle okolností rovněž za odkazy na příslušné členské státy této organizace.

Článek 60

Vstup v platnost

1. Tato úmluva vstoupí v platnost prvním dnem měsíce, který následuje po uplynutí tří měsíců od uložení druhé ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení uvedené v článku 58.

2. Poté úmluva vstoupí v platnost:

a)	pro každý stát nebo organizaci regionální hospodářské integrace uvedenou v čl. 59 odst. 1, který ji později ratifikuje, přijme nebo schválí, prvním dnem měsíce, který následuje po uplynutí tří měsíců od uložení jeho či její ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení;

b)	pro každý stát nebo organizaci regionální hospodářské integrace uvedenou v čl. 58 odst. 3 prvním dnem po uplynutí lhůty pro vznesení námitek podle čl. 58 odst. 5;

c)	pro územní celek, na který se tato úmluva vztahuje v souladu s článkem 61, prvním dnem měsíce, který následuje po uplynutí tří měsíců od oznámení podle uvedeného článku.

Článek 61

Prohlášení týkající se států s více právními řády

1. Pokud má stát dva nebo více územních celků, ve kterých platí různé právní řády upravující věci, na které se vztahuje tato úmluva, může v okamžiku podpisu, ratifikace, přijetí, schválení nebo přistoupení prohlásit v souladu s článkem 63, že tato úmluva se vztahuje na všechny jeho územní celky nebo pouze na jeden či více z nich a může toto prohlášení kdykoli změnit tím, že učiní jiné prohlášení.

2. Všechna tato prohlášení se oznámí depozitáři a výslovně se v nich uvedou územní celky, na které se úmluva vztahuje.

3. Pokud stát neučiní prohlášení podle tohoto článku, vztahuje se úmluva na všechny jeho územní celky.

4. Tento článek se nevztahuje na organizace regionální hospodářské integrace.

Článek 62

Výhrady

1. Každý smluvní stát může nejpozději při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení nebo při prohlášení podle článku 61 učinit jednu nebo více výhrad uvedených v čl. 2 odst. 2, čl. 20 odst. 2, čl. 30 odst. 8, čl. 44 odst. 3 a čl. 55 odst. 3. Jiné výhrady jsou nepřípustné.

2. Každý stát může kdykoli odvolat výhradu, kterou učinil. Odvolání výhrady se oznámí depozitáři.

3. Účinnost výhrady zaniká prvním dnem třetího kalendářního měsíce po oznámení uvedeném v odstavci 2.

4. Na výhrady podle tohoto článku se kromě výhrady podle čl. 2 odst. 2 nevztahuje zásada vzájemnosti.

Článek 63

Prohlášení

1. Prohlášení uvedená v čl. 2 odst. 3, čl. 11 odst. 1 písm. g), čl. 16 odst. 1, čl. 24 odst. 1, čl. 30 odst. 7, čl. 44 odst. 1 a 2, čl. 59 odst. 3 a čl. 61 odst. 1 mohou být učiněna při podpisu, ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení nebo kdykoli poté a mohou být kdykoli změněna nebo odvolána.

2. Prohlášení, jejich změny a odvolání se oznámí depozitáři.

3. Prohlášení učiněné při podpisu, ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení nabude účinnosti souběžně se vstupem této úmluvy v platnost pro dotčený stát.

4. Prohlášení učiněné později a všechny změny nebo odvolání prohlášení nabývá účinku prvním dnem měsíce, který následuje po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy depozitář obdržel příslušné oznámení.

Článek 64

Výpověď

1. Smluvní stát úmluvy může úmluvu vypovědět písemným oznámením depozitáři. Výpověď může být omezena na některé územní celky státu s více celky, na které se úmluva vztahuje.

2. Výpověď nabývá účinku prvním dnem měsíce, který následuje po uplynutí dvanácti měsíců ode dne, kdy depozitář obdržel příslušné oznámení. Pokud je v oznámení stanovena delší výpovědní lhůta, nabývá výpověď účinku uplynutím této delší lhůty, jež počíná běžet dnem, kdy depozitář obdržel příslušné oznámení.

Článek 65

Oznámení

Depozitář oznámí členům Haagské konference mezinárodního práva soukromého a ostatním státům a organizacím regionální hospodářské integrace, které podepsaly, ratifikovaly, přijaly, schválily tuto úmluvu nebo k ní přistoupily v souladu s články 58 a 59:

a)	podpisy, ratifikace, přijetí a schválení podle článků 58 a 59;

b)	přistoupení a námitky vznesené proti přistoupením podle čl. 58 odst. 3 a 5 a článku 59;

c)	datum, kdy tato úmluva vstoupí v platnost podle článku 60;

d)	prohlášení podle čl. 2 odst. 3, čl. 11 odst. 1 písm. g), čl. 16 odst. 1, čl. 24 odst. 1, čl. 30 odst. 7, čl. 44 odst. 1 a 2, čl. 59 odst. 3 a čl. 61 odst. 1;

e)	dohody podle čl. 51 odst. 2;

f)	výhrady podle čl. 2 odst. 2, čl. 20 odst. 2, čl. 30 odst. 8, čl. 44 odst. 3 a čl. 55 odst. 3 a jejich odvolání podle čl. 62 odst. 2;

g)	výpovědi podle článku 64.

Na důkaz čehož níže podepsaní, jsouce k tomu řádně zmocněni, podepsali tuto úmluvu.

V Haagu dne dvacátého třetího listopadu roku dva tisíce sedm v anglickém a francouzském jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost, v jednom vyhotovení, které bude uloženo v archivu vlády Nizozemského království a jehož ověřená kopie bude zaslána diplomatickou cestou každému členu Haagské konference mezinárodního práva soukromého, který byl jejím členem ke dni jejího dvacátého prvního zasedání, a každému státu, který se zasedání zúčastnil.

PŘÍLOHA 1

Předávací formulář podle čl. 12 odst. 2

PROHLÁŠENÍ O DŮVĚRNOSTI A OCHRANĚ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Osobní údaje shromážděné nebo předané podle této úmluvy mohou být použity pouze pro účely, pro něž byly shromážděny nebo předány. Orgán, který tyto údaje zpracovává, zajistí jejich důvěrnost v souladu s právem svého státu.

Orgány nesmí sdělovat ani potvrzovat údaje shromážděné nebo předané podle této úmluvy, jestliže shledají, že by tím mohlo být ohroženo zdraví, bezpečnost nebo svoboda osob podle článku 40.

 V souladu s článkem 40 bylo ústředním orgánem přijato rozhodnutí o zákazu sdělování informací.

1. Dožadující ústřední orgán

Adresa …

Telefonní číslo …

Faxové číslo …

E-mail …

Číslo jednací …

2. Kontaktní osoba v dožadujícím státě

Adresa (pokud se liší) …

Telefonní číslo (pokud se liší) …

Faxové číslo (pokud se liší) …

E-mail (pokud se liší) …

Jazyk/jazyky …

3. Dožádaný ústřední orgán …

Adresa …

4. Údaje o navrhovateli

Příjmení: …

Jméno: …

Datum narození … (dd/mm/rrrr)

nebo

Jméno subjektu veřejné správy: …

5. Údaje o osobě/osobách, pro kterou/které je výživné požadováno nebo na ně má/mají nárok

 Tato osoba je totožná s navrhovatelem uvedeným v bodě 4

i)	Příjmení: … Jméno: … Datum narození: … (dd/mm/rrrr)

ii)	Příjmení: … Jméno: … Datum narození: … (dd/mm/rrrr)

iii)	Příjmení: … Jméno: … Datum narození: … (dd/mm/rrrr)

6. Údaje o povinném (1)

 Tato osoba je totožná s navrhovatelem uvedeným v bodě 4

Příjmení: …

Jméno: …

Datum narození: … (dd/mm/rrrr)

7. Tento předávací formulář se týká návrhu, který se k němu přiloží, podle:

 čl. 10 odst. 1 písm. a)

 čl. 10 odst. 1 písm. b)

 čl. 10 odst. 1 písm. c)

 čl. 10 odst. 1 písm. d)

 čl. 10 odst. 1 písm. e)

 čl. 10 odst. 1 písm. f)

 čl. 10 odst. 2 písm. a)

 čl. 10 odst. 2 písm. b)

 čl. 10 odst. 2 písm. c)

8. K návrhu se připojí tyto dokumenty:

Pro účely návrhu podle čl. 10 odst. 1 písm. a) a:

v souladu s článkem 25:

	Úplné znění rozhodnutí (čl. 25 odst. 1 písm. a))
	Shrnutí nebo výtah z rozhodnutí vyhotovený příslušným orgánem státu původu (čl. 25 odst. 3 písm. b)) (pokud se použije)
	Dokument uvádějící, že rozhodnutí je vykonatelné ve státě původu, a v případě rozhodnutí správního orgánu dokument uvádějící, že požadavky čl. 19 odst. 3 jsou splněny, pokud tento stát podle článku 57 neuvedl, že rozhodnutí jeho správních orgánů vždy splňují tyto požadavky (čl. 25 odst. 1 písm. b)), nebo použije-li se čl. 25 odst. 3 písm. c)
	Pokud se odpůrce neúčastnil řízení ve státě původu ani v něm nebyl zastoupen, dokument nebo dokumenty prokazující, že odpůrci bylo řízení řádně oznámeno a že měl odpůrce možnost být slyšen, nebo mu případně bylo řádně oznámeno rozhodnutí a měl možnost proti němu podat opravný prostředek ze skutkových a právních důvodů (čl. 25 odst. 1 písm. c))
	Případně dokument uvádějící výši nedoplatků a datum, ke kterému byl výpočet proveden (čl. 25 odst. 1 písm. d))
	Případně dokument obsahující informace nezbytné k provedení odpovídajících výpočtů v rámci rozhodnutí, kterým se stanoví automatická valorizace (čl. 25 odst. 1 písm. e))
	Případně dokument uvádějící, v jakém rozsahu byla navrhovateli ve státě původu poskytnuta bezplatná právní pomoc (čl. 25 odst. 1 písm. f))

Podle čl. 30 odst. 3:



Úplné znění dohody o výživném (čl. 30 odst. 3 písm. a))



Dokument uvádějící, že konkrétní dohoda o výživném je vykonatelná jako rozhodnutí ve státě původu (čl. 30 odst. 3 písm. b))



Veškeré další dokumenty přiložené k návrhu (v případě potřeby např. dokument pro účely čl. 36 odst. 4):

…

Pro účely návrhu podle čl. 10 odst. 1 písm. b), c), d), e), f) a odst. 2 písm. a), b) nebo c) následující podpůrné doklady (kromě předávacího formuláře a samotného návrhu) podle čl. 11 odst. 3:

 čl. 10 odst. 1 písm. b) …

 čl. 10 odst. 1 písm. c) …

 čl. 10 odst. 1 písm. d) …

 čl. 10 odst. 1 písm. e) …

 čl. 10 odst. 1 písm. f) …

 čl. 10 odst. 2 písm. a) …

 čl. 10 odst. 2 písm. b) …

 čl. 10 odst. 2 písm. c) …

Jméno: … (hůlkovým písmem)

Datum: … (dd/mm/rrrr)

Pověřený zástupce ústředního orgánu

(1) Podle článku 3 úmluvy se „ „povinným“ rozumí fyzická osoba, která má vyživovací povinnost nebo vůči níž byl uplatněn nárok na výživné“.

PŘÍLOHA II

Potvrzující formulář podle čl. 12 odst. 3

PROHLÁŠENÍ O DŮVĚRNOSTI A OCHRANĚ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Osobní údaje shromážděné nebo předané podle této úmluvy mohou být použity pouze pro ty účely, pro něž byly shromážděny nebo předány. Orgán, který tyto údaje zpracovává, zajistí jejich důvěrnost v souladu s právem svého státu.

Orgány nesmí sdělovat ani potvrzovat údaje shromážděné nebo předané podle této úmluvy, jestliže shledají, že by tím mohlo být ohroženo zdraví, bezpečnost nebo svobodu osob podle článku 40.

 V souladu s článkem 40 bylo ústředním orgánem přijato rozhodnutí o zákazu sdělování informací.

1. Dožádaný ústřední orgán

Adresa …

Telefonní číslo …

Faxové číslo …

E-mail …

2. Kontaktní osoba v dožádaném státě

Adresa (pokud se liší) …

Telefonní číslo (pokud se liší) …

Faxové číslo (pokud se liší) …

E-mail (pokud se liší) …

Jazyk/jazyky …

3. Dožadující ústřední orgán …

Kontaktní osoba …

Adresa …

…

4. Dožádaný ústřední orgán potvrzuje přijetí předávacího formuláře dne … (dd/mm/rrrr) od dožadujícího ústředního orgánu (číslo jednací …; ze dne: … (dd/mm/rrrr)) týkajícího se tohoto návrhu podle:

 čl. 10 odst. 1 písm. a)

 čl. 10 odst. 1 písm. b)

 čl. 10 odst. 1 písm. c)

 čl. 10 odst. 1 písm. d)

 čl. 10 odst. 1 písm. e)

 čl. 10 odst. 1 písm. f)

 čl. 10 odst. 2 písm. a)

 čl. 10 odst. 2 písm. b)

 čl. 10 odst. 2 písm. c)

Příjmení navrhovatele: …

Příjmení osoby/osob, pro kterou/které je výživné požadováno nebo na ně má/mají nárok: …

…

Příjmení povinného: …

5. První kroky podniknuté dožádaným ústředním orgánem:

	Spis je úplný a posuzuje se
	Viz přiložená zpráva o stavu vyřizování návrhu
	Bude následovat zpráva o stavu vyřizování návrhu
	Uveďte tyto doplňující informace nebo dokumenty: … …
	Dožádaný ústřední orgán odmítá vyřídit tento návrh, protože požadavky této úmluvy zjevně nejsou splněny (čl. 12 odst. 8). Důvody:  jsou uvedeny v přiloženém dokumentu  budou uvedeny v následujícím dokumentu

Dožádaný ústřední orgán žádá dožadující ústřední orgán o oznámení jakékoli změny stavu vyřizování návrhu.

Jméno: … (hůlkovým písmem)

Datum: … (dd/mm/rrrr)

Pověřený zástupce ústředního orgánu

		ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2011.192.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 192

České vydání	Právní předpisy	Ročník 54 22. července 2011

Obsah		I Legislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011 ze dne 6. července 2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech ( 1 )	1
	*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 692/2011 ze dne 6. července 2011 o evropské statistice cestovního ruchu a o zrušení směrnice Rady 95/57/ES ( 1 )	17
	*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 693/2011 ze dne 6. července 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 861/2006, kterým se stanoví finanční opatření Společenství pro provádění společné rybářské politiky a pro oblast mořského práva	33

	II Nelegislativní akty
	MEZINÁRODNÍ DOHODY
	2011/432/EU
*	Rozhodnutí Rady ze dne 9. června 2011 o schválení Haagské úmluvy ze dne 23. listopadu 2007 o mezinárodním vymáhání výživného na děti a dalších druhů vyživovacích povinností vyplývajících z rodinných vztahů jménem Evropské unie	39
	Úmluva o mezinárodním vymáhání výživného na děti a dalších druhů vyživovacích povinností vyplývajících z rodinných vztahů	51