22.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 191/1

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 20. června 2011

o schválení dohody o opatřeních přístavních států k předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu jménem Evropské unie

(2011/443/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 43 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Evropská unie je způsobilá přijímat opatření k ochraně, řízení a kontrole rybolovných zdrojů a je taktéž způsobilá uzavírat dohody s třetími zeměmi a v rámci mezinárodních organizací.

(2)	Evropská unie je smluvní stranou Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982, která všem členům mezinárodního společenství mimo jiné ukládá povinnost spolupracovat na řízení a ochraně mořských biologických zdrojů.

(3)	Evropská unie a její členské státy jsou smluvními stranami Dohody o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1995, která se týká ochrany a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací a která vstoupila v platnost dne 11. prosince 2001.

(4)

Na 36. zasedání Konference Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO), které se konalo ve dnech 18.–23. listopadu 2009, byla schválena Dohoda o opatřeních přístavních států k předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (dále jen „dohoda“) v souladu s čl. XIV odst. 1 úmluvy FAO za účelem jejího předložení členům FAO.

(5)	Tato dohoda byla podepsána dne 22. listopadu 2009 jménem Evropského společenství s výhradou jejího pozdějšího uzavření.

(6)	Unie je hlavním aktérem v oblasti mezinárodního rybolovu a jedním z hlavních celosvětových trhů s produkty rybolovu a je v jejím zájmu účinně se podílet na provádění dohody a tuto dohodu schválit.

(7)	Dohoda by proto měla být schválena,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Dohoda o opatřeních přístavních států k předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (dále jen „dohoda“) se schvaluje jménem Unie.

Znění dohody a prohlášení týkající se pravomocí Unie se připojují k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady jmenuje osobu nebo osoby zmocněné uložit jménem Unie listinu o schválení u generálního ředitele Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství vystupujícího ve funkci depozitáře dohody v souladu s článkem 26 dohody společně s prohlášením týkajícím se pravomocí Unie.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 20. června 2011.

Za Radu

předseda

MATOLCSY Gy.

PŘEKLAD

DOHODA

o opatřeních přístavních států k předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu

PREAMBULE

STRANY TÉTO DOHODY,

JSOUCE VÁŽNĚ ZNEPOKOJENY trváním nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu a jeho neblahým vlivem na rybí populace, mořské ekosystémy a živobytí legálních rybářů a vzrůstající potřebou zajištění potravin na celosvětové úrovni,

VĚDOMY SI úlohy přístavních států při přijímání účinných opatření, která si kladou za cíl podporu udržitelného využívání a dlouhodobého zachování živých mořských zdrojů,

PŘIPOUŠTĚJÍCE, že opatření pro boj s nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovem by měla být v první řadě založena na odpovědnosti států vlajky a využívat všechnu dostupnou jurisdikci v souladu s mezinárodními právními předpisy, včetně opatření přístavních států, opatření přímořských států, opatření týkajících se trhu a opatření, která zajišťují, aby státní příslušníci nepodporovali či neprováděli nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov,

PŘIPOUŠTĚJÍCE, že opatření přístavních států poskytují silné a finančně efektivní prostředky pro předcházení, potírání a odstraňování nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu,

VĚDOMY SI potřeby zvyšovat koordinaci na regionálních a meziregionálních úrovních boje s nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovem prostřednictvím opatření přístavních států,

UZNÁVAJÍCE rychle se rozvíjející komunikační technologie, databáze, sítě a celosvětové rejstříky, které podporují opatření přístavních států,

PŘIPOUŠTĚJÍCE potřebu poskytnutí pomoci rozvojovým zemím při přijímání a provádění opatření přístavních států,

BEROUCE V ÚVAHU výzvy mezinárodního společenství prostřednictvím systému Organizace spojených národů včetně Valného shromáždění Organizace spojených národů a výboru pro rybolov Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (dále jen FAO) ohledně závazného mezinárodního nástroje o minimálních normách pro opatření přístavních států, který bude vycházet z Mezinárodního akčního plánu pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, který FAO přijala v roce 2001, a modelového systému opatření přijímaných přístavními státy pro boj s nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovem, který FAO přijala v roce 2005,

MAJÍCE NA PAMĚTI, že státy mohou při výkonu svrchované moci nad přístavy, které se vyskytují na jejich území, přijmout přísnější opatření v souladu s mezinárodními právními předpisy,

ODVOLÁVAJÍCE SE na příslušná ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 (dále jen úmluva),

ODVOLÁVAJÍCE SE na Dohodu o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací ze dne 4. prosince 1995, Dohodu k podpoře dodržování mezinárodních ochranných a řídících opatření rybářskými plavidly na volném moři ze dne 24. listopadu 1993 a Kodex chování pro odpovědný rybolov přijatý FAO v roce 1995,

PŘIPOUŠTĚJÍCE potřebu uzavřít mezinárodní dohodu v rámci FAO podle článku XIV úmluvy FAO,

SE DOHODLY TAKTO:

ČÁST 1

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Použití pojmů

Pro účely této dohody:

a)	„opatřením k zachování a řízení“ se rozumí opatření k zachování a řízení živých mořských zdrojů, která byla přijata a jsou používána v souladu s příslušnými pravidly mezinárodního práva včetně pravidel obsažených v úmluvě;

b)	„rybami“ se rozumí všechny druhy živých mořských zdrojů, ať již zpracovaných, či nezpracovaných;

c)	„rybolovem“ se rozumí hledání, pokládání návnad, nalezení, lov, odlov nebo výlov ryb či jakákoli činnost, o níž lze odůvodněně předpokládat, že povede k pokládání návnad, nalezení, lovu, odlovu nebo výlovu ryb;

d)	„činností spojenou s rybolovem“ se rozumí jakákoli činnost na podporu nebo na přípravu rybolovu, včetně vykládky, balení, zpracování, překládky nebo přepravy ryb, které nebyly předtím vyloženy v přístavu, jakož i zprostředkování pracovních sil, paliva, zařízení a jiných dodávek na moři;

e)	„nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovem“ se odkazuje na činnost uvedenou v odstavci 3 Mezinárodního akčního plánu pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (dále jen rybolov NNN), který přijala FAO v roce 2001;

f)	„stranou“ se rozumí stát nebo organizace pro regionální hospodářskou integraci, kteří souhlasili, že budou vázáni touto dohodou a pro které tato dohoda vstoupila v platnost;

g)	„přístavem“ se rozumí příbřežní terminály a jiná zařízení na vykládku, překládku, balení, zpracování, doplnění paliva nebo zásob;

„organizací pro regionální hospodářskou integraci“ se rozumí organizace pro regionální hospodářskou integraci, na kterou členské státy přenesly pravomoci v záležitostech, jichž se týká tato dohoda, včetně pravomocí přijímat rozhodnutí, jež jsou pro příslušný členský stát ve vztahu k uvedeným záležitostem závazná;

i)	„regionální organizací pro řízení rybolovu“ se rozumí mezivládní organizace pro rybolov nebo případně ujednání, které má pravomoc zavést opatření k zachování a řízení, a

j)	„plavidlem“ se rozumí jakékoli plavidlo, člun nebo jiný typ lodi, které je vybaveno či zamýšleno k rybolovu nebo činnostem spojeným s rybolovem.

Článek 2

Cíle

Cílem této dohody je předcházet, potírat a odstranit rybolov NNN prováděním účinných opatření přístavních států, a zajistit tak dlouhodobé zachování a udržitelné využívání živých mořských zdrojů a mořských ekosystémů.

Článek 3

Použití

1. Každá strana jednající jako přístavní stát uplatňuje tuto dohodu na plavidla, která nejsou oprávněná plout pod její vlajkou a která usilují o vstup do jejího přístavu nebo se v jednom z jejích přístavů nacházejí, s výjimkou:

a)	plavidel sousedícího státu, která provádějí drobný pobřežní rybolov k zajištění obživy, za předpokladu, že přístavní stát a stát vlajky spolupracují, aby zajistily, že tato plavidla nebudou provádět rybolov NNN nebo činnosti spojené s rybolovem podporující takový rybolov, a

b)	kontejnerových plavidel, která nepřevážejí ryby, nebo pokud tak činí, převážejí pouze ryby, které již byly vyloženy, a to za předpokladu, že neexistuje důvodné podezření, že tato plavidla provádějí činnosti spojené s rybolovem na podporu rybolovu NNN.

2. Strana jednající jako přístavní stát se může rozhodnout neuplatňovat tuto dohodu na plavidla pronajatá jejími státními příslušníky výlučně pro účely rybolovu v oblastech podléhajících její státní jurisdikci a vykonávající činnost na základě jejího pověření. Tato plavidla podléhají opatřením strany, která jsou stejně účinná jako opatření uplatňovaná ve vztahu k plavidlům oprávněným plout pod její vlajkou.

3. Tato dohoda je uplatňována na rybolov prováděný v mořských oblastech, který je nezákonný, nehlášený či neregulovaný, jak je definováno v čl. 1 písm. e) této dohody, a dále na činnosti spojené s rybolovem podporující takový rybolov.

4. Tato dohoda je uplatňována spravedlivým, transparentním a nediskriminačním způsobem, a to v souladu s mezinárodními právními předpisy.

5. Vzhledem k tomu, že je tato dohoda platná pro všechny přístavy v celosvětovém měřítku, jednotlivé strany by měly podporovat všechny další subjekty, aby uplatňovaly opatření v souladu s ustanoveními této dohody. Subjekty, které se případně nestanou stranami této dohody, mohou vyjádřit svůj závazek prostřednictvím jednání v souladu s ustanoveními této dohody.

Článek 4

Vztah k mezinárodním právním předpisům a dalším mezinárodním nástrojům

1. Touto dohodou nejsou žádným způsobem dotčena práva, jurisdikce a povinnosti stran podle mezinárodních právních předpisů. Zejména nic v této dohodě nelze vykládat jako dotýkající se:

a)	svrchovanosti stran nad jejich vnitrozemskými, souostrovními a pobřežními vodami či jejich svrchovaných práv nad jejich kontinentálním šelfem a jejich výlučnými ekonomickými zónami;

výkonu svrchované moci stran nad přístavy na jejich území v souladu s mezinárodními právními předpisy včetně práva odepřít vstup do přístavu a přijmout přísnější opatření přístavních států, než jsou opatření stanovená v této dohodě, včetně takových opatření, která jsou přijata na základě rozhodnutí regionální organizace pro řízení rybolovu.

2. Při uplatňování této dohody se tudíž strana nestane vázanou opatřeními nebo rozhodnutími regionální organizace pro řízení rybolovu, které není členem, ani jejich uznáním.

3. Tato dohoda v žádném případě stranu nezavazuje k provádění opatření či rozhodnutí regionální organizace pro řízení rybolovu, pokud tato opatření či rozhodnutí nebyla přijata v souladu s mezinárodními právními předpisy.

4. Tato dohoda je vykládána a používána v souladu s mezinárodními právními předpisy, a to s přihlédnutím k platným mezinárodním pravidlům a normám včetně těch, které byly stanoveny Mezinárodní námořní organizací, a dalších mezinárodních nástrojů.

5. Strany plní v dobré víře své povinnosti podle této dohody a vykonávají práva uznaná touto dohodou způsobem, který nepředstavuje zneužití práva.

Článek 5

Integrace a koordinace na vnitrostátní úrovni

Každá strana v nejvyšším možném rozsahu:

a)	integruje či koordinuje opatření přístavních států týkající se rybolovu s širším systémem státní přístavní kontroly;

integruje opatření přístavních států s dalšími opatřeními, jejichž cílem je předcházet, potírat a odstranit rybolov NNN a činnosti spojené s rybolovem na jeho podporu, přičemž v případě potřeby vezme v úvahu Mezinárodní akční plán pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, který přijala v roce 2001 FAO, a

c)	přijme opatření za účelem výměny informací mezi příslušnými vnitrostátními agenturami a za účelem koordinace činností těchto agentur při provádění této dohody.

Článek 6

Spolupráce a výměna informací

1. S cílem podporovat účinné provádění této dohody a s náležitým ohledem na příslušné požadavky na zachování důvěrnosti jednotlivé strany spolupracují a vyměňují si informace s příslušnými státy, FAO, dalšími mezinárodními organizacemi a regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, včetně informací ohledně opatření přijatých těmito regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, která se vztahují k cílům této dohody.

2. Každá strana přijme v nejvyšším možném rozsahu opatření na podporu opatření k zachování a řízení, která byla přijata dalšími státy a dalšími příslušnými mezinárodními organizacemi.

3. Strany spolupracují na účinném provádění této dohody na subregionálních, regionálních a celosvětových úrovních, případně také prostřednictvím FAO či regionálních organizací a ujednání pro řízení rybolovu.

ČÁST 2

VSTUP DO PŘÍSTAVU

Článek 7

Určení přístavů

1. Každá strana určí a zveřejní přístavy, do kterých mohou plavidla na základě této dohody požádat o vstup. Každá strana poskytne seznam určených přístavů Organizaci OSN pro výživu a zemědělství a ta jej náležitě zveřejní.

2. Každá strana zajistí v nejvyšším možném rozsahu, aby každý přístav určený a zveřejněný v souladu s odstavcem 1 tohoto článku měl dostatečnou kapacitu k provádění kontrol na základě této dohody.

Článek 8

Žádost o vstup do přístavu podaná v předstihu

1. Každá strana si jako minimální standard vyžádá, aby jí byly poskytnuty informace stanovené v příloze A, a to předtím, než bude povolení ke vstupu plavidla do jejího přístavu uděleno.

2. Každá strana si vyžádá, aby informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku byly poskytnuty v dostatečném předstihu tak, aby měl přístavní stát přiměřený čas na jejich posouzení.

Článek 9

Vstup do přístavu, povolení či odepření

1. Každá strana rozhodne, zda plavidlu povolí či odepře vstup do svého přístavu, přičemž toto rozhodnutí sdělí plavidlu nebo jeho zástupci, a to poté, co obdrží náležité údaje požadované podle článku 8 a další informace, které mohou být požadovány za účelem zjištění, zdali plavidlo žádající o vstup do přístavu neprovádí rybolov NNN nebo činnosti spojené s rybolovem podporující takový rybolov.

2. V případě, že je vstup do přístavu povolen, velitel nebo zástupce plavidla bude vyzván, aby při vstupu plavidla do přístavu předložil příslušnému orgánu strany povolení ke vstupu.

3. V případě, že je vstup do přístavu odepřen, každá strana podle odstavce 1 tohoto článku sdělí své rozhodnutí státu vlajky plavidla a případně v možném rozsahu také příslušným přímořským státům, regionálním organizacím pro řízení rybolovu a dalším mezinárodním organizacím.

4. Pokud strana dostatečně prokáže, aniž je dotčen odstavec 1 tohoto článku, že plavidlo usilující o vstup do jejího přístavu provádí rybolov NNN nebo činnosti spojené s rybolovem podporující takový rybolov, zvláště pokud je plavidlo zařazeno na seznam plavidel provádějících takový rybolov a činnosti s ním spojené, který byl schválen příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu v souladu s pravidly a postupy těchto organizací a v souladu s mezinárodními právními předpisy, odepře tomuto plavidlu vstup do svého přístavu s přihlédnutím k čl. 4 odst. 2 a 3.

5. Aniž jsou dotčeny odstavce 3 a 4 tohoto článku, může strana umožnit vstup do svého přístavu plavidlům uvedeným v těchto odstavcích výlučně za účelem inspekce a provedení příslušných kroků v souladu s mezinárodními právními předpisy, které jsou přinejmenším stejně tak účinné jako odepření vstupu do přístavu při předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN a činností spojených s rybolovem podporující takový rybolov.

6. V případě, že se plavidlo zmíněné v odstavcích 4 a 5 tohoto článku z jakýchkoli důvodů nachází v přístavu, strana tomuto plavidlu zamítne použití svých přístavů za účelem vykládky, překládky, balení a zpracování ryb a využití dalších služeb přístavu včetně doplnění paliva a zásob, údržby či vjezdu do suchého doku. V těchto případech se obdobně použije čl. 11 odst. 2 a 3. Odepření takového použití přístavů je v souladu s mezinárodními právními předpisy.

Článek 10

Zásah vyšší moci nebo nouze

Žádná část této dohody nemá vliv na vstup plavidla do přístavu v souladu s mezinárodními právními předpisy z důvodu zásahu vyšší moci nebo nouze a nebrání přístavním státům povolit plavidlu vstup do přístavu výlučně za účelem poskytnutí pomoci osobám, lodím nebo posádce v nebezpečí či v nouzi.

ČÁST 3

POUŽITÍ PŘÍSTAVŮ

Článek 11

Použití přístavů

1. V případě, že plavidlo vstoupilo do jednoho z přístavů strany, strana tomuto plavidlu na základě svých právních předpisů a nařízení a v souladu s mezinárodními právními předpisy včetně této dohody odepře použití přístavu za účelem vykládky, překládky, balení a zpracování ryb, které nebyly předtím vyloženy v přístavu, a využití dalších služeb přístavu včetně doplnění paliva a zásob, údržby či vjezdu do suchého doku, pokud:

a)	strana zjistí, že plavidlo nemá platné a použitelné povolení provádět rybolov nebo činnosti spojené s rybolovem, které je požadováno státem vlajky plavidla;

b)	strana zjistí, že plavidlo nemá platné a použitelné povolení provádět rybolov nebo činnosti spojené s rybolovem, které je požadováno přímořským státem, pokud jde o oblasti podléhající státní jurisdikci tohoto státu;

c)	strana obdrží jasný důkaz o tom, že ryby na palubě byly získány v rozporu s platnými požadavky přímořského státu, pokud jde o oblasti podléhající státní jurisdikci tohoto státu;

d)	stát vlajky na žádost přístavního státu v přiměřené lhůtě nepotvrdí, že ryby na palubě byly získány v souladu s platnými požadavky příslušné regionální organizace pro řízení rybolovu s přihlédnutím k čl. 4 odst. 2 a 3, nebo

strana se důvodně domnívá, že plavidlo provádělo rybolov NNN nebo je jinak spjato s činnostmi spojenými s rybolovem podporujícími takový rybolov, včetně podpory plavidla uvedeného v čl. 9 odst. 4, pokud toto plavidlo nemůže doložit, že:

i)	jednalo způsobem, který je v souladu s příslušnými opatřeními k zachování a řízení, nebo že

ii)	v případě zprostředkování pracovních sil, paliva, zařízení a jiných dodávek na moři nepředstavovalo zprostředkovávající plavidlo v době zprostředkování plavidlo uvedené v čl. 9 odst. 4.

2. Aniž je dotčen odstavec 1 tohoto článku, strana nezamítne plavidlu uvedenému v tomto odstavci využití služeb přístavu:

a)	nezbytných pro bezpečnost či zdraví posádky nebo bezpečnost plavidla, za předpokladu, že jsou tyto potřeby náležitě prokázány, nebo

b)	případně pro vrakování plavidla.

3. Pokud strana v souladu s tímto článkem odepře použití svého přístavu, neprodleně své rozhodnutí oznámí státu vlajky a případně příslušným přímořským státům, regionálním organizacím pro řízení rybolovu a dalším příslušným mezinárodním organizacím.

4. Strana zruší své odepření použití přístavu pro plavidlo podle odstavce 1 tohoto článku, pouze pokud je dostatečně prokázáno, že podezření, na jejichž základě byl vstup odepřen, byla mylná či nesprávná nebo nejsou již platná.

5. Pokud strana zruší své odepření podle odstavce 4 tohoto článku, neprodleně to oznámí stranám, které byly v souladu s odstavcem 3 tohoto článku informovány.

ČÁST 4

INSPEKCE A NÁSLEDNÁ OPATŘENÍ

Článek 12

Počet inspekcí a jejich priority

1. Každá strana provede inspekci určitého počtu plavidel ve svých přístavech tak, aby dosáhla ročního počtu inspekcí dostatečných pro dosažení cílů stanovených v této dohodě.

2. Strany usilují o dohodu ohledně minimálního počtu inspekcí plavidel, a to podle potřeby prostřednictvím regionálních organizací pro řízení rybolovu, FAO či jiných organizací.

3. Při určování plavidel, která mají být podrobena inspekci, dá strana přednost:

a)	plavidlům, kterým bylo odepřeno použití přístavu v souladu s touto dohodou;

b)	žádostem jiných příslušných stran, států či regionálních organizací pro řízení rybolovu ohledně provedení inspekce určitých plavidel, zejména pokud jsou tyto žádosti podloženy důkazy o tom, že dotčené plavidlo provádí rybolov NNN nebo činnosti spojené s rybolovem podporující takový rybolov;

c)	dalším plavidlům, u kterých existuje důvodné podezření, že provádí rybolov NNN nebo činnosti spojené s rybolovem podporující takový rybolov.

Článek 13

Provádění inspekcí

1. Každá stana zajistí, aby její inspektoři vykonávali minimálně funkce stanovené v příloze B.

2. Každá strana při provádění inspekcí ve svých přístavech:

a)	zajistí, aby inspekce byly pro tento účel prováděny řádně kvalifikovanými inspektory, zejména s ohledem na článek 17;

b)	zajistí, aby se inspektoři před inspekcí řádně prokázali veliteli plavidla příslušným dokladem;

c)	zajistí, aby inspektoři prověřili všechny příslušné části plavidla, ryby na palubě, sítě a další lovná zařízení, vybavení a jakékoli dokumenty na palubě, které mohou sloužit k ověření dodržování příslušných opatření k zachování a řízení;

d)	požádá velitele plavidla, aby inspektorům poskytnul všechnu nezbytnou pomoc a informace a dále předložil originály či ověřené kopie příslušných materiálů a dokumentů, které mohou být požadovány;

e)	v případě příslušných ujednání se státem vlajky plavidla je tento stát vlajky přizván, aby se zúčastnil této inspekce;

f)	vynaloží veškeré úsilí, aby nedošlo ke zbytečnému zdržení plavidla, provádění činností, které by nepříznivě ovlivnily kvalitu ryb na palubě a aby byly minimalizovány zásahy a nepříjemnosti včetně jakékoli ne nezbytně nutné přítomnosti inspektorů na palubě;

g)	vynaloží veškeré úsilí, aby byla komunikace s velitelem či vedoucími členy plavidla zjednodušena, a v případě potřeby a dle možností zajistí inspektorům doprovod tlumočníka;

h)	zajistí, aby inspekce byly vedeny spravedlivým, transparentním a nediskriminačním způsobem a způsobem neobtěžujícím rybářské plavidlo, a

i)	v souladu s mezinárodním právem nebrání veliteli plavidla v komunikaci s orgány státu vlajky.

Článek 14

Výsledky inspekce

Každá strana zahrne do písemné zprávy o výsledcích každé inspekce minimálně informace uvedené v příloze C.

Článek 15

Předání výsledků inspekce

Každá strana předá výsledky každé inspekce státu vlajky dotčeného plavidla a případně také:

příslušným stranám a státům včetně:

i)	těch států, u kterých byly během inspekce zjištěny důkazy o tom, že plavidlo provádí rybolov NNN nebo činnosti spojené s rybolovem podporující takový rybolov ve vodách podléhajících jejich státní jurisdikci, a

ii)	státu, jehož státním příslušníkem je velitel plavidla;

b)	příslušným regionálním organizacím pro řízení rybolovu a

c)	FAO a dalším příslušným mezinárodním organizacím.

Článek 16

Elektronická výměna informací

1. V zájmu zjednodušení provádění této dohody zřídí každá strana dle možností komunikační mechanismus, který umožní přímou elektronickou výměnu informací, a to s náležitým ohledem na příslušné požadavky na zachování důvěrnosti.

2. V možném rozsahu a s náležitým ohledem na příslušné požadavky na zachování důvěrnosti strany zjednodušují výměnu informací v rámci stávajících databází, které souvisí s touto dohodou, a spolupracují na zřízení mechanismu pro sdílení informací, který by řídila pokud možno FAO, a to společně s dalšími příslušnými mnohostrannými a mezivládními iniciativami.

3. Každá strana jmenuje orgán, který bude kontaktním místem pro výměnu informací v rámci této dohody. Každá strana oznámí příslušné jmenování FAO.

4. Každá strana spravuje informace, jež mají být poskytovány prostřednictvím mechanismu zřízeného podle odstavce 1 tohoto článku, v souladu s přílohou D.

5. FAO požádá příslušné regionální organizace pro řízení rybolovu, aby poskytly informace týkající se opatření či rozhodnutí, která byla přijata a jsou prováděna a vztahují se k této dohodě, za účelem jejich začlenění do mechanismu pro sdílení informací, jak uvádí odstavec 2 tohoto článku, a to v možném rozsahu a s náležitým ohledem na příslušné požadavky na zachování důvěrnosti.

Článek 17

Školení inspektorů

Každá strana zajistí, aby inspektoři byli řádně vyškoleni, a to s přihlédnutím k zásadám pro školení inspektorů uvedeným v příloze E. Strany v tomto ohledu usilují o spolupráci.

Článek 18

Kroky přístavních států po provedení inspekce

1. Pokud po provedení inspekce existuje důvodné podezření, že plavidlo provádí rybolov NNN nebo činnosti spojené s rybolovem podporující takový rybolov, strana provádějící inspekci:

a)	neprodleně oznámí toto zjištění státu vlajky a případně příslušným přímořským státům, regionálním organizacím pro řízení rybolovu a dalším příslušným mezinárodním organizacím a státu, jehož státním příslušníkem je velitel plavidla, a

odepře plavidlu použití přístavu za účelem vykládky, překládky, balení a zpracování ryb, které nebyly předtím vyloženy v přístavu, a využití dalších služeb přístavu včetně doplnění paliva a zásob, údržby či vjezdu do suchého doku, pokud takovéto kroky týkající se plavidla již nebyly učiněny způsobem, který je v souladu s touto dohodou včetně článku 4.

2. Aniž je dotčen odstavec 1 tohoto článku, strana neodepře plavidlu uvedenému ve zmíněném odstavci použití služeb přístavu, které jsou nezbytné pro bezpečnost či zdraví posádky nebo bezpečnost plavidla.

3. Žádná část této dohody nebrání straně přijmout opatření, která jsou v souladu s mezinárodními právními předpisy a která doplňují opatření uvedená v odstavci 1 a 2 tohoto článku, včetně takových opatření, která si výslovně vyžádal stát vlajky plavidla nebo se kterými souhlasil.

Článek 19

Informace o postihu v přístavních státech

1. Strana zpřístupní veřejnosti příslušné informace a na písemné požádání poskytne tyto informace vlastníkovi, provozovateli, veliteli nebo zástupci plavidla, a to s ohledem na jakékoli postihy uvalené v souladu s jejími právními předpisy a nařízeními, jež se týkají opatření přístavních států přijatých stranou podle článku 9, 11, 13 či 18, včetně informací týkajících se veřejných služeb nebo justičních institucí zpřístupněných za tímto účelem, jakož i informací, zda existuje právo požadovat náhrady v souladu s jejími právními předpisy a nařízeními v případě jakékoli ztráty či poškození vzniklého následkem jakéhokoli údajného protiprávního činu provedeného stranou.

2. Strana o výsledcích každého takového postihu informuje stát vlajky a případně vlastníka, provozovatele, velitele nebo zástupce plavidla. Pokud byly o předešlém rozhodnutí informovány podle článku 9, 11, 13 či 18 další strany, státy a mezinárodní organizace, strana je informuje o jakékoli změně tohoto rozhodnutí.

ČÁST 5

ÚLOHA STÁTŮ VLAJKY

Článek 20

Úloha států vlajky

1. Každá strana požádá plavidla oprávněná plout pod její vlajkou, aby při inspekcích prováděných na základě této dohody spolupracovala s přístavními státy.

2. Pokud má strana důvodné podezření, že plavidlo oprávněné plout pod její vlajkou provádí rybolov NNN nebo činnosti spojené s rybolovem podporující takový rybolov a že toto plavidlo usiluje o vstup do přístavu jiného státu nebo se v něm již nachází, požádá případně tento stát, aby provedl inspekci plavidla, nebo aby přijal další opatření v souladu s touto dohodou.

3. Každá strana vyzve plavidla oprávněná plout pod její vlajkou, aby pro účely vykládky, překládky, balení a zpracování ryb a využití dalších služeb přístavu využívaly přístavy států, které jednají v souladu s touto dohodou nebo způsobem, který je s touto dohodou v souladu. Strany jsou vyzvány, aby rozvíjely spravedlivé, transparentní a nediskriminační postupy pro určení státu, který možná nejedná v souladu s touto dohodou nebo způsobem, který je s touto dohodou v souladu.

4. Pokud po provedení inspekce přístavními státy stát vlajky obdrží zprávu o inspekci, která uvádí, že existuje důvodné podezření, že plavidlo oprávněné plout pod její vlajkou provádí rybolov NNN nebo činnosti spojené s rybolovem podporující takový rybolov, neprodleně a řádně tento případ prošetří a na základě dostatečných důkazů bez prodlení přijme vynucovací opatření v souladu se svými právními předpisy a nařízeními.

5. Každá strana jednající jako stát vlajky podá dalším stranám, příslušným přístavním státům a případně dalším příslušným státům, regionálním organizacím pro řízení rybolovu a FAO zprávu o krocích, které podnikla v souvislosti s plavidly oprávněnými plout pod její vlajkou, o nichž bylo jako výsledek opatření přijatých přístavním státem podle této dohody zjištěno, že zamýšlela provádět rybolov NNN nebo činnosti spojené s rybolovem podporující takový rybolov.

6. Každá strana zajistí, aby zmíněná opatření uplatňovaná na plavidla oprávněná plout pod její vlajkou byla při předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN a činností spojených s rybolovem podporující takový rybolov alespoň stejně tak účinná jako opatření uplatňovaná na plavidla uvedená v čl. 3 odst. 1.

ČÁST 6

POTŘEBY ROZVOJOVÝCH STÁTŮ

Článek 21

Potřeby rozvojových států

1. Strany plně uznají zvláštní potřeby stran z rozvojových států, pokud jde o provádění opatření přístavních států v souladu s touto dohodou. Za tímto účelem strany poskytnou pomoc stranám z rozvojových států, a to přímo či prostřednictvím FAO, dalších specializovaných agentur Organizace spojených národů nebo dalších příslušných mezinárodních organizací a orgánů včetně regionálních organizací pro řízení rybolovu, mimo jiné s cílem:

a)	posílit jejich schopnost, zejména schopnost nejméně rozvinutých rozvojových států a malých ostrovních rozvojových států, vytvářet právní základ a kapacity pro provádění účinných opatření přístavních států;

b)	zjednodušit jejich účast v mezinárodních organizacích, které podporují účinný rozvoj a provádění opatření přístavních států, a

c)	zjednodušit technickou pomoc s cílem posílit rozvoj a provádění opatření přístavních států těmito státy ve spolupráci s příslušnými mezinárodními mechanismy.

2. Strany náležitě zohlední zvláštní potřeby stran z rozvojových přístavních států, zejména nejméně rozvinutých rozvojových států a malých ostrovních rozvojových států, aby zajistily, že na ně nebude přímo ani nepřímo přeneseno neúměrné břemeno vycházející z provádění této dohody. V případech, kdy bylo prokázáno přenesení neúměrného břemene, strany spolupracují na zjednodušení provádění zvláštních povinností podle této dohody příslušnými stranami z rozvojových států.

3. Strany přímo či prostřednictvím FAO posoudí zvláštní potřeby stran z rozvojových států, které se týkají provádění této dohody.

4. Strany spolupracují na zřízení příslušných finančních mechanismů, které budou rozvojovým státům napomáhat při provádění této dohody. Tyto mechanismy jsou mimo jiné zaměřené konkrétně na:

a)	rozvoj vnitrostátních a mezinárodních opatření přístavních států;

b)	vytváření a posilování kapacity, včetně kapacity pro monitorování, kontrolu, dohled a pro školení správců přístavů, inspektorů a pracovníků donucovacích a právních orgánů, a to na vnitrostátní a regionální úrovni;

c)	sledování, kontrolu, dohled a slaďování činností týkajících se opatření přístavních států včetně přístupu k technologii a zařízení a

d)	seznam stran z rozvojových států obsahující náklady na řízení pro urovnání sporů, které vyplynou z kroků podniknutých podle této dohody.

5. Spolupráce se stranami z rozvojových států a mezi nimi pro účely stanovené v tomto článku může zahrnovat ustanovení o technické a finanční pomoci prostřednictvím dvoustranných, mnohostranných a regionálních jednání včetně spolupráce jih-jih.

6. Strany zřídí ad hoc pracovní skupiny, které stranám pravidelně předkládají a udělují doporučení ohledně zřízení příslušných finančních mechanismů, včetně programu pro příspěvky, určení a čerpání prostředků, rozvíjení kritérií a postupů řízení provádění a pokroku při realizaci finančních mechanismů. Kromě hledisek uvedených v tomto článku zohlední ad hoc pracovní skupina mimo jiné:

a)	posouzení potřeb stran z rozvojových států, zejména nejméně rozvinutých rozvojových států a malých ostrovních rozvojových států;

b)	dostupnost a včasné vyplacení prostředků;

c)	transparentnost rozhodovacích a řídících procesů týkajících se získávání s přidělování finančních prostředků a

d)	odpovědnost přijímací strany z rozvojových států za dohodnuté využití prostředků.

Strany zohlední zprávy a jakákoli doporučení ad hoc pracovní skupiny a provedou příslušné kroky.

ČÁST 7

UROVNÁVÁNÍ SPORŮ

Článek 22

Mírové urovnání sporů

1. V případě sporů o výklad nebo použití ustanovení této dohody může kterákoli strana požádat jinou stranu o konzultaci, aby došly co možná nejdříve k vzájemně uspokojivému řešení.

2. Pokud spor není během přiměřeného období v rámci těchto konzultací urovnán, poradí se sporné strany co možná nejdříve ohledně jeho urovnání prostřednictvím vyjednávání, šetření, zprostředkování, urovnání, rozhodčího nálezu, soudního smíru nebo prostřednictvím jiného pokojného prostředku vlastního výběru.

3. Pokud se spor tohoto typu neurovná pomocí těchto prostředků, je předložen se souhlasem všech sporných stran k rozhodnutí Mezinárodnímu soudnímu tribunálu, Mezinárodnímu námořnímu soudnímu tribunálu nebo rozhodčímu soudu. Pokud se i přes odvolání k Mezinárodnímu soudnímu tribunálu, Mezinárodnímu námořnímu soudnímu tribunálu nebo rozhodčímu soudu nedojde ke shodě, sporné strany se navzájem dále radí a spolupracují s cílem urovnat spor při dodržení ustanovení mezinárodního práva o zachování živých mořských zdrojů.

ČÁST 8

NESMLUVNÍ STRANY

Článek 23

Nesmluvní strany této dohody

1. Strany vyzvou nesmluvní strany této dohody, aby se staly jejími smluvními stranami a/nebo přijaly právní předpisy a nařízení a zavedly opatření v souladu s jejími ustanoveními.

2. Strany přijmou spravedlivá, nediskriminační a transparentní opatření v souladu s touto dohodou a dalšími platnými mezinárodními právními předpisy s cílem potírat činnosti nesmluvních stran, které oslabují účinné provádění této dohody.

ČÁST 9

SLEDOVÁNÍ, PŘEZKUM A POSOUZENÍ

Článek 24

Sledování, přezkum a posouzení

1. Strany v rámci FAO a svých příslušných orgánů zajistí, aby za účelem dosažení uvedených cílů bylo prováděno pravidelné a systematické sledování a přezkum provádění této dohody a také posouzení pokroku.

2. FAO svolá schůzi stran za účelem přezkumu a posouzení účinnosti této dohody, pokud jde o dosažení uvedených cílů, a to po uplynutí čtyř let od vstupu této dohody v platnost. Strany se podle potřeby dohodnou na konání další schůze.

ČÁST 10

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 25

Podpis

Tato dohoda je od dvaadvacátého listopadu 2009 do jedenadvacátého listopadu 2010 otevřena v Organizaci OSN pro výživu a zemědělství (FAO) k podpisu pro všechny státy a organizace pro regionální hospodářskou integraci.

Článek 26

Ratifikace, přijetí nebo schválení

1. Tato dohoda podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení ze strany signatářů.

2. Listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení se ukládají u depozitáře.

Článek 27

Přistoupení

1. Tato dohoda je otevřena k přistoupení veškerým státům nebo organizacím pro regionální hospodářskou integraci i po skončení období, ve kterém byla otevřena k podpisu.

2. Listiny o přistoupení se ukládají u depozitáře.

Článek 28

Účast organizací pro regionální hospodářskou integraci

1. V případě, že organizace pro regionální hospodářskou integraci, která je zároveň mezinárodní organizací podle článku 1 přílohy IX úmluvy, nemá pravomoc ve všech záležitostech, které jsou předmětem této dohody, uplatňuje se obdobně na účast těchto organizací na této dohodě příloha IX úmluvy s výjimkou těchto ustanovení zmíněné přílohy, která se neuplatňují:

a)	první věta článku 2 a

b)	čl. 3 odst. 1.

2. V případě, že organizace pro regionální hospodářskou integraci, která je zároveň mezinárodní organizací podle článku 1 přílohy IX úmluvy, má pravomoc ve všech záležitostech, které jsou předmětem této dohody, uplatňují se na účast zmíněných organizací na této dohodě tato ustanovení:

v okamžiku podpisu či přistoupení zmíněná organizace učiní prohlášení, v němž se uvádí, že:

i)	má pravomoc ve všech záležitostech, které jsou předmětem této dohody,

ii)	z tohoto důvodu se členské státy zmíněné organizace nestanou smluvními stranami dohody, s výjimkou případů, kdy se jedná o oblasti, v nichž organizace nemá žádnou pravomoc, a

iii)	přejímá práva a závazky států vyplývající z této dohody;

b)	účast takové organizace v žádném případě nezakládá žádná práva vyplývající z této dohody pro členské státy organizace;

c)	v případě, že by došlo ke střetu mezi závazky takové organizace, které vyplývají z této dohody, a závazky, jež vyplývají z dohody o založení organizace či jiných souvisejících aktů, mají přednost závazky, které vyplývají z této dohody.

Článek 29

Vstup v platnost

1. Tato dohoda vstupuje v platnost 30 dnů po dni, kdy byla u depozitáře uložena 25. ratifikační, přijímací, schvalovací či přístupová listina v souladu s článkem 26 nebo 27.

2. Pro každého signatáře, který ratifikuje, přijme nebo schválí tuto dohodu po jejím vstupu v platnost, vstupuje tato dohoda v platnost třicátým dnem po dni uložení ratifikační, přijímací či schvalovací listiny.

3. Pro každý stát nebo organizaci pro regionální hospodářskou integraci, jež k této dohodě přistoupili po jejím vstupu v platnost, vstupuje tato dohoda v platnost třicátým dnem po dni uložení listiny o přístupu.

4. Pro účely tohoto článku listina uložená organizací pro regionální hospodářskou integraci nebude počítána jako dodatečná k těm, které uložily členské státy takové organizace.

Článek 30

Výhrady a výjimky

Nepřipouštějí se žádné výhrady ani výjimky z této dohody.

Článek 31

Prohlášení a vyjádření

Článek 30 nebrání státu nebo organizaci pro regionální hospodářskou integraci, aby při podpisu, ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení k této dohodě neučinili jakkoli formulovaná nebo pojmenovaná prohlášení nebo vyjádření, mimo jiné za účelem harmonizace jejich zákonů a předpisů s ustanoveními této dohody, za předpokladu, že takové prohlášení nebo vyjádření nemá za cíl vyloučit nebo pozměnit právní účinek ustanovení této dohody při jejím uplatňování na takový stát nebo organizaci pro regionální hospodářskou integraci.

Článek 32

Prozatímní provádění

1. Tuto dohodu prozatímně provádějí státy nebo organizace pro regionální hospodářskou integraci, které vyjádří svůj souhlas s jejím prozatímním prováděním zasláním písemného oznámení o této skutečnosti depozitáři. Toto prozatímní provádění nabývá účinku dnem obdržení oznámení.

2. Prozatímní provádění státy nebo organizacemi pro regionální hospodářskou integraci skončí dnem vstupu této dohody v platnost v příslušném státě nebo pro příslušnou organizaci pro regionální hospodářskou integraci, nebo dnem, kdy příslušný stát nebo organizace pro regionální hospodářskou integraci písemně oznámí depozitáři svůj úmysl ukončit prozatímní provádění.

Článek 33

Změny

1. Každá strana může navrhnout jakoukoli změnu této dohody po uplynutí dvou let od data, kdy tato dohoda vstoupila v platnost.

2. Jakákoli navržená změna této dohody je depozitáři předložena ve formě písemného sdělení společně s žádostí o svolání schůze stran za účelem posouzení této změny. Depozitář poskytne všem stranám toto sdělení včetně všech reakcí na danou žádost, které obdržel od stran. Pokud do šesti měsíců od data poskytnutí sdělení polovina stran nevysloví proti této žádosti námitku, depozitář svolá schůzi stran za účelem posouzení navržené změny.

3. S výhradou článku 34 jsou jakékoli změny této dohody přijímány konsensem stran přítomných na schůzi, na které se má rozhodnout o přijetí navržené změny.

4. S výhradou článku 34 jakékoli změna přijatá na schůzi stran vstoupí v platnost mezi stranami, které ji ratifikují, přijmou či schválí, devadesátým dnem po uložení listin o ratifikaci, přijetí nebo schválení dvěma třetinami stran této dohody, které jsou stranami v době přijetí změny. Pro další strany vstoupí změna v platnost devadesátým dnem po uložení listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení změny touto stranou.

5. Pro účely tohoto článku listina uložená organizací pro regionální hospodářskou integraci nebude počítána jako dodatečná k těm, které uložily členské státy takové organizace.

Článek 34

Přílohy

1. Přílohy tvoří nedílnou součást této dohody a odkaz na tuto dohodu zahrnuje rovněž odkaz na její přílohy.

2. Změna přílohy této dohody může být přijata dvěma třetinami stran této dohody přítomných na schůzi, na které byla změna přílohy posouzena. Nicméně se vynaloží veškeré úsilí, aby bylo ohledně každé změny přílohy dosaženo dohody konsensem. Změna přílohy se zahrne do této dohody a pro strany, které vyjádřily svůj souhlas, vstoupí v platnost od data, kdy depozitář obdrží oznámení o přijetí změny od jedné třetiny stran této dohody, které jsou stranami v době přijetí změny. Pro zbývající strany vstoupí změna v platnost, až depozitář obdrží jejich oznámení o přijetí změny.

Článek 35

Odstoupení

Každá strana může odstoupit od této dohody kdykoli po uplynutí jednoho roku od data jejího vstupu v platnost pro příslušnou smluvní stranu, a to podáním písemného oznámení o odstoupení depozitáři. Odstoupení nabývá účinku jeden rok poté, co depozitář obdrží oznámení o odstoupení.

Článek 36

Depozitář

Depozitářem této dohody je generální ředitel FAO. Depozitář:

a)	předává ověřené kopie této dohody všem signatářům a stranám;

b)	zajistí, aby tato dohoda byla po vstupu v platnost registrována u tajemníka Organizace spojených národů v souladu s článkem 102 Charty Organizace spojených národů;

neprodleně informuje všechny signatáře a strany o:

i)	všech podpisech a listinách o ratifikaci, přijetí, schválení a přistoupení uložených podle článků 25, 26 a 27,

ii)	dni vstupu této dohody v platnost v souladu s článkem 29,

iii)	všech návrzích změn této dohody, jejich přijetí a vstupu v platnost v souladu s článkem 33,

iv)	všech návrzích změn příloh, jejich přijetí a vstupu v platnost v souladu s článkem 34 a

v)	všech odstoupeních od této dohody v souladu s článkem 35.

Článek 37

Závazná znění

Znění této dohody v arabském, čínském, anglickém, francouzském, ruském a španělském jazyce jsou stejně závazná.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní, řádně zplnomocnění zástupci k této dohodě své podpisy.

V Římě dne dvaadvacátého listopadu roku dva tisíce devět.

PŘÍLOHA A

Údaje, které musí plavidla žádající o vstup do přístavu poskytnout v předstihu

PŘÍLOHA B

Postupy při inspekci prováděné přístavními státy

Inspektoři:

a)	ověří v možném rozsahu, že doklad totožnosti plavidla na palubě a informace týkající se vlastníka plavidla jsou pravdivé, úplné a správné, v případě potřeby prostřednictvím náležitého oslovení příslušného státu vlajky nebo nahlédnutí do mezinárodního rejstříku plavidel;

b)	ověří, že vlajka plavidla a značení (např. název, vnější registrační číslo, identifikační číslo lodi stanovené Mezinárodní námořní organizací (IMO), mezinárodní rádiová volací značka a další značení, zejména rozměry) jsou v souladu s informacemi uvedenými v dokumentaci.

c)	ověří v možném rozsahu, že povolení k rybolovu a činnostem spojeným s rybolovem jsou pravdivá, úplná, správná a v souladu s poskytnutými informacemi podle přílohy A;

přezkoumají v možném rozsahu všechnu další příslušnou dokumentaci a záznamy uložené na palubě včetně těch, které jsou v elektronickém formátu a v systému sledování plavidel (VMS), a dále údaje poskytnuté státem vlajky či příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu (RFMO). Příslušná dokumentace může zahrnovat lodní deníky, informace o úlovku a překládce a obchodní dokumentaci, seznam posádky, rozpisy a nákresy uskladnění, popisy ložných prostor pro ryby a dokumentaci vyžadovanou podle Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin;

zkontrolují v možném rozsahu všechna příslušná lovná zařízení na palubě, včetně lovných zařízení uložených mimo dohled či obdobných zařízení, a v možném rozsahu ověří, zda odpovídají podmínkám povolení. Lovné zařízení je také v možném rozsahu zkontrolováno, aby bylo zajištěno, že parametry, jako je velikost ok a lanek, zařízení a připojení, rozměry a nastavení sítí, kryté vrše, drapáky, velikost a počet háčků, jsou v souladu s platnými nařízeními a značení odpovídá povolenému značení pro plavidlo;

f)	zjistí v možném rozsahu, zda byly ryby na palubě vyloveny v souladu s použitelnými povoleními;

zkontrolují ryby včetně odběru vzorků za účelem zjištění množství a složení. Inspektoři mohou při této činnosti otevírat kontejnery, v nichž jsou ryby předběžně baleny, a přemísťovat úlovek nebo kontejnery k ověření neporušenosti ložných prostor pro ryby. Tato kontrola může zahrnovat inspekce druhu produktu a určení nominální hmotnosti;

h)	zhodnotí, zda existuje důvodné podezření, že plavidlo provádí rybolov NNN nebo činnosti spojené s rybolovem podporující takový rybolov;

poskytnou veliteli plavidla zprávu obsahující výsledky inspekce včetně případných opatření, která by mohla být přijata. Tuto zprávu podepíše jak inspektor, tak velitel. Velitelův podpis zprávy slouží pouze jako potvrzení o tom, že obdržel její kopii. Velitel dostane příležitost, aby do zprávy zařadil komentáře či námitky a případně kontaktoval příslušné orgány státu vlajky, zejména pokud má vážné obtíže s porozuměním obsahu zprávy. Kopie zprávy je poskytnuta veliteli a

j)	v případě, že je to nezbytné a možné, zajistí překlad příslušné dokumentace.

PŘÍLOHA C

Zpráva o výsledcích inspekce

PŘÍLOHA D

INFORMAČNÍ SYSTÉMY TÝKAJÍCÍ SE OPATŘENÍ PŘÍSTAVNÍCH STÁTŮ

Každá strana při provádění této dohody:

a)	usiluje o zřízení elektronické komunikace v souladu s článkem 16;

b)	zřídí v možném rozsahu internetové stránky, na kterých se zveřejní seznam určených přístavů v souladu s článkem 7 a kroky podniknuté v souladu s příslušnými ustanoveními této dohody;

c)	určí v nejvyšším možném rozsahu každou zprávu o inspekci prostřednictvím zvláštního referenčního čísla přístavního státu, začínajícího třímístným písmenným kódem, a identifikací subjektu, který ji vydal;

používá v nejvyšším možném rozsahu mezinárodní kódový systém podle příloh A a C a převádí jiné kódové systémy do tohoto mezinárodního systému.

země/oblasti	:	ISO-3166 třímístný písmenný kód země
druhy	:	ASFIS třímístný písmenný kód (známý jako třímístný písmenný kód FAO)
typy plavidel	:	ISSCFV kód (známý jako písmenný kód FAO)
typy lovného zařízení	:	ISSCFG kód (známý jako písmenný kód FAO)

PŘÍLOHA E

Pokyny pro školení inspektorů

Základní struktura programu školení pro inspektory přístavních států by měla zahrnovat minimálně tyto oblasti:

etiku;

2.	zdraví, bezpečnost a bezpečnostní záležitosti;

3.	platné právní předpisy a nařízení, oblasti působnosti, opatření k zachování a řízení příslušných regionálních organizací pro řízení rybolovu a platné mezinárodní předpisy;

4.	shromáždění, hodnocení a uchovávání důkazů;

5.	obecné postupy při inspekci jako psaní zpráv a metody pohovoru;

6.	analýzu informací uvedených v lodních denících, elektronické dokumentaci a historii plavidla (název, vlastnictví a stát vlajky), které jsou požadovány k potvrzení informací poskytnutých velitelem plavidla;

7.	nalodění na plavidlo a inspekce, včetně inspekce podpalubí a výpočtu jeho objemu;

8.	ověření a potvrzení informací, které se týkají vykládky, překládky, zpracování a zbývajících ryb na palubě, včetně použití převodních faktorů pro různé druhy a produkty;

9.	určení druhu ryb a měření délky a dalších biologických parametrů;

10.	určení plavidla a lovného zařízení a metody inspekce a měření lovného zařízení;

11.	vybavení a provoz systému sledování plavidel (VMS) a dalších systémů elektronického sledování a

12.	kroky, které mají být podniknuty po provedení inspekce.

PROHLÁŠENÍ TÝKAJÍCÍ SE PRAVOMOCÍ EVROPSKÉ UNIE S OHLEDEM NA ZÁLEŽITOSTI, KTERÉ JSOU PŘEDMĚTEM DOHODY O OPATŘENÍ PŘÍSTAVNÍCH STÁTŮ K PŘEDCHÁZENÍ, POTÍRÁNÍ A ODSTRANĚNÍ NEZÁKONNÉHO, NEHLÁŠENÉHO A NEREGULOVANÉHO RYBOLOVU

(prohlášení učiněné podle čl. 28 odst. 2 písm. a) této dohody)

1.	Ustanovení čl. 28 odst. 2 písm. a) této dohody stanoví, že v případech, kdy má organizace regionální hospodářské integrace pravomoc ve všech záležitostech, které jsou předmětem této dohody, učiní tato organizace v okamžiku podpisu či přístupu prohlášení za tímto účelem.

Podle čl. 1 písm. h) této dohody se „organizací pro regionální hospodářskou integraci“ rozumí organizace pro regionální hospodářskou integraci, na kterou členské státy přenesly pravomoci v záležitostech, jichž se týká tato dohoda, včetně pravomocí přijímat rozhodnutí, která jsou pro příslušný členský stát ve vztahu k uvedeným záležitostem závazná.

3.	Evropská unie je v souladu s výše citovanými články považována za organizaci pro regionální hospodářskou integraci.

Evropská unie tudíž prohlašuje, že

i)	má pravomoc ve všech záležitostech, které jsou předmětem této dohody,

ii)

z tohoto důvodu se její členské státy nestanou stranami této dohody, s výjimkou případů, kdy se jedná o oblasti, v nichž nemá žádnou pravomoc.

Státy, které jsou v současné době členy Evropské unie: Belgické království, Bulharská republika, Česká republika, Dánské království, Spolková republika Německo, Estonská republika, Irsko, Řecká republika, Španělské království, Francouzská republika, Italská republika, Kyperská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Lucemburské velkovévodství, Maďarská republika, Malta, Nizozemské království, Rakouská republika, Polská republika, Portugalská republika, Rumunsko, Republika Slovinsko, Slovenská republika, Finská republika, Švédské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska,

iii)	Evropská unie přejímá práva a závazky států vyplývající z této dohody.

5.	Evropská unie uvádí, že v případě střetu uvedeného v čl. 28 odst. 2 písm. c) této dohody uplatní povinnosti vyplývající z tohoto ustanovení v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství, jak ji vykládá Evropský soudní dvůr.

22.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 191/25

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 20. července 2011,

kterým se opravuje rozhodnutí 2010/152/EU, kterým se z financování Evropské unie vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)

(oznámeno pod číslem K(2011) 5139)

(Pouze polské znění je závazné)

(2011/447/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 ze dne 17. května 1999 o financování společné zemědělské politiky (1), a zejména na čl. 7 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (2), a zejména na čl. 31 uvedeného nařízení,

po konzultaci Výboru zemědělských fondů,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím 2010/152/EU (3) vyloučila Komise z financování Evropské unie celkovou částku 279 794 442,15 PLN a 25 583 996,81 EUR, jež zahrnuje zejména 180 448 032,62 PLN vynaložených Polskem v souvislosti s opatřeními pro rozvoj venkova vztahujícími se na plochu, a to v programovém období 2000–2006. V příloze rozhodnutí byla však tato částka chybně zařazena do rozpočtového bodu 6701„Účetní závěrka EZZF – účelově vázané příjmy“. Vzhledem k tomu, že se tato oprava týkala výdajů v rámci přechodného nástroje pro financování rozvoje venkova, měla být částka zařazena do rozpočtového bodu 6500„Finanční opravy související se strukturálními fondy, Fondem soudržnosti a Evropským rybářským fondem“.

(2)

Podle čl. 11 odst. 4 nařízení Komise (ES) č. 885/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o akreditaci platebních agentur a dalších subjektů a schválení účetní závěrky EZZF a EZFRV (4), jsou odpočty částek vyloučených z financování Unie prováděny Komisí z měsíčních plateb souvisejících s výdaji ve druhém měsíci následujícím po rozhodnutí týkajícím se EZZF. Částka ve výši 180 448 032,62 PLN byla tedy převedena na eura podle směnného kurzu ze dne 29. dubna 2010 a činí 46 087 919,86 EUR.

(3)

Podle článku 5 nařízení Komise (ES) č. 27/2004 ze dne 5. ledna 2004, kterým se stanoví přechodná prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1257/1999, pokud jde o financování opatření pro rozvoj venkova v České republice, v Estonsku, na Kypru, v Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, na Maltě, v Polsku, ve Slovinsku a na Slovensku záruční sekcí EZOZF (5), jsou rozhodnutí Komise týkající se rozvoje venkova v Polsku vyjádřena v eurech. Opravy týkající se přechodného nástroje pro financování rozvoje venkova, jež jsou v rozhodnutích vyjádřeny v národních měnách, by měly být tedy převedeny na eura. Převod se provádí v průměrném směnném kurzu hospodářského roku, kdy dochází k výdajům v rámci přechodného nástroje pro financování rozvoje venkova, jež jsou předmětem opravy. Podle této metody částka 180 448 032,62 PLN odpovídající opravě výdajů v rámci přechodného nástroje pro financování rozvoje venkova ve finančních letech 2005, 2006 a 2007 činí 46 430 682,69 EUR.

(4)	Rozhodnutí 2010/152/EU by proto mělo být odpovídajícím způsobem opraveno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Všechny údaje o Polsku uvedené v příloze rozhodnutí 2010/152/EU se nahrazují údaji uvedenými v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Polsko z účetních důvodů vykáže uhrazení částky 46 087 919,86 EUR do rozpočtového bodu 6701„Účetní závěrka EZZF – účelově vázané příjmy“.

Komise vydá inkasní příkaz s částkou 46 430 682,69 EUR s cílem provést finanční opravy týkající se přechodného nástroje pro financování rozvoje venkova na rozpočtovém bodu „Finanční opravy související se strukturálními fondy, Fondem soudržnosti a Evropským rybářským fondem“.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Polské republice.

V Bruselu dne 20. července 2011.

Za Komisi

Dacian CIOLOŞ

člen Komise

(1) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 103.

(2) Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1.

(3) Úř. věst. L 63, 12.3.2010, s. 7.

(4) Úř. věst. L 171, 23.6.2006, s. 90.

(5) Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 36.

PŘÍLOHA

ROZPOČTOVÝ BOD 6701

Členský stát	Opatření	Rozpočtový rok	Důvod opravy	Druh	%	Měna	Částka	Již uskutečněné srážky	Finanční dopad
„PL	Přímé platby	2006	Systém evidence půdy nedostatečně vektorizován. Přijetí nezpůsobilých pozemků k platbám. Příliš malý počet kontrol na místě v regionech s vysokou mírou chyb. Chybné uplatňování ustanovení o úmyslném nedodržování předpisů	JEDNORÁZOVÉ		PLN	–87 534 475,32	0,00	–87 534 475,32
PL	Přímé platby	2006	Systém evidence půdy nedostatečně vektorizován. Přijetí nezpůsobilých pozemků k platbám. Příliš malý počet kontrol na místě v regionech s vysokou mírou chyb. Chybné uplatňování ustanovení o úmyslném nedodržování předpisů	PAUŠÁLNÍ	5,00	PLN	–11 811 934,21	0,00	–11 811 934,21
PL	Přímé platby	2007	Systém evidence půdy nedostatečně vektorizován. Přijetí nezpůsobilých pozemků k platbám. Příliš malý počet kontrol na místě v regionech s vysokou mírou chyb. Chybné uplatňování ustanovení o úmyslném nedodržování předpisů	PAUŠÁLNÍ	5,00	EUR	–2 293 418,87	0,00	–2 293 418,87
PL	Přímé platby	2007	Systém evidence půdy nedostatečně vektorizován. Přijetí nezpůsobilých pozemků k platbám. Příliš malý počet kontrol na místě v regionech s vysokou mírou chyb. Chybné uplatňování ustanovení o úmyslném nedodržování předpisů	JEDNORÁZOVÉ		EUR	–23 290 577,94	0,00	–23 290 577,94
PL	Finanční audit – překročení	2008	Překročení finančních stropů	JEDNORÁZOVÉ		EUR	0,00	–1 894 213,61	1 894 213,61
Celkem PL (PLN)							–99 346 409,53	0,00	–99 346 409,53
Celkem PL (EUR)							–25 583 996,81	–1 894 213,61	–23 689 783,20“

ROZPOČTOVÝ BOD 6500

Členský stát	Opatření	Rozpočtový rok	Důvod opravy	Druh	%	Měna	Částka	Již uskutečněné srážky	Finanční dopad
„PL	EZOZF rozvoj venkova. Přechodný nástroj (2000–2006)	2005	Systém evidence půdy nedostatečně vektorizován. Přijetí nezpůsobilých pozemků k platbám. Příliš malý počet kontrol na místě v regionech s vysokou mírou chyb. Chybné uplatňování ustanovení o úmyslném nedodržování předpisů	PAUŠÁLNÍ	5,00	PLN	–1 408 667,08	0,00	–1 408 667,08
PL	EZOZF rozvoj venkova Přechodný nástroj (2000–2006)	2006	Systém evidence půdy nedostatečně vektorizován. Přijetí nezpůsobilých pozemků k platbám. Příliš malý počet kontrol na místě v regionech s vysokou mírou chyb. Chybné uplatňování ustanovení o úmyslném nedodržování předpisů	JEDNORÁZOVÉ		PLN	–18 510 167,85	0,00	–18 510 167,85
PL	EZOZF rozvoj venkova Přechodný nástroj (2000–2006)	2006	Systém evidence půdy nedostatečně vektorizován. Přijetí nezpůsobilých pozemků k platbám. Příliš malý počet kontrol na místě v regionech s vysokou mírou chyb. Chybné uplatňování ustanovení o úmyslném nedodržování předpisů	PAUŠÁLNÍ	5,00	PLN	–69 151 379,37	0,00	–69 151 379,37
PL	EZOZF rozvoj venkova Přechodný nástroj (2000–2006)	2007	Systém evidence půdy nedostatečně vektorizován. Přijetí nezpůsobilých pozemků k platbám. Příliš malý počet kontrol na místě v regionech s vysokou mírou chyb. Chybné uplatňování ustanovení o úmyslném nedodržování předpisů	JEDNORÁZOVÉ		PLN	–12 943 389,24	0,00	–12 943 389,24
PL	EZOZF rozvoj venkova Přechodný nástroj (2000–2006)	2007	Systém evidence půdy nedostatečně vektorizován. Přijetí nezpůsobilých pozemků k platbám. Příliš malý počet kontrol na místě v regionech s vysokou mírou chyb. Chybné uplatňování ustanovení o úmyslném nedodržování předpisů	PAUŠÁLNÍ	5,00	PLN	–78 434 429,08	0,00	–78 434 429,08
Celkem PL (PLN)							– 180 448 032,62	0,00	– 180 448 032,62

Celkový součet (PLN)	– 279 794 442,15	0,00	– 279 794 442,15
Celkový součet (EUR)	–25 583 996,81	–1 894 213,61	–23 689 783,20“

22.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 191/29

Dohoda mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí o zřízení Rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politiky EU

EVROPSKÝ PARLAMENT A EVROPSKÁ KOMISE („strany dohody“):

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, zejména na čl. 11 odst. 1 a 2 této smlouvy, Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména článek 295 této smlouvy, a Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouvy“),

s ohledem na to, že tvůrci evropské politiky nejsou při své činnosti odtrženi od občanské společnosti, ale vedou otevřený, transparentní a pravidelný dialog se zastupitelskými sdruženími a občanskou společností,

SE DOHODLY TAKTO:

I. ZŘÍZENÍ REJSTŘÍKU TRANSPARENTNOSTI

V souladu se svým závazkem usilovat o transparentnost vyslovují strany dohody souhlas se zřízením a provozováním společného „Rejstříku transparentnosti“ (dále jen „rejstřík“), jenž bude sloužit k registraci a sledování organizací a osob samostatně výdělečně činných, které se podílejí na tvorbě a provádění politiky EU.

II. PRINCIPY REJSTŘÍKU

Zřízení a provoz rejstříku budou vycházet ze stávajících registračních systémů, které Evropský parlament zřídil a uvedl do provozu v roce 1996 a Evropská komise v červnu 2008, doplněných o výsledky práce příslušné společné pracovní skupiny Evropského parlamentu a Evropské komise a také o úpravy vycházející ze zkušeností a příspěvků získaných od zainteresovaných stran, jež byly uvedeny ve sdělení Evropské komise nazvaném „Evropská iniciativa pro transparentnost: Rejstřík zástupců zájmových skupin, rok poté“ ze dne 28. října 2009 (1). Tímto přístupem nejsou dotčeny ani předjímány cíle Evropského parlamentu, které vyjádřil ve svém usnesení ze dne 8. května 2008 k vytvoření rámce pro činnost zástupců zájmových skupin (lobbistů) v evropských orgánech (2).

3.	Zřízení a provoz rejstříku musí respektovat obecné zásady právních předpisů Unie, včetně zásad proporcionality a nediskriminace.

4.	Zřízení a provoz rejstříku musí respektovat práva poslanců Evropského parlamentu na výkon parlamentního mandátu bez jakéhokoli omezení a nesmí být překážkou vstupu voličů poslanců do prostor Evropského parlamentu.

5.	Zřízení a provoz rejstříku nezasáhne do pravomocí nebo výsad stran dohody, ani se nedotkne jejich vlastních organizačních pravomocí.

6.	Strany dohody usilují o to, aby se ke všem subjektům, které se zabývají podobnými činnostmi, přistupovalo obdobně, a aby pro registraci organizací a osob samostatně výdělečně činných, jež se podílejí na tvorbě a provádění politiky EU, byly nastoleny rovné podmínky.

III. SKLADBA REJSTŘÍKU

Rejstřík obsahuje tyto údaje:

soubor pokynů týkajících se rejstříku:

—	oblast působnosti rejstříku, činnosti spadající do jeho působnosti a zproštění,

—	oddíly zpřístupněné subjektům zapsaným v rejstříku (příloha I),

—	informace požadované od registrujících se subjektů, včetně požadavků na poskytnutí finančních informací (příloha II);

b)	kodex chování (příloha III);

c)	mechanismus pro vyřizování stížností a opatření uplatňovaná v případě nedodržování kodexu chování, včetně postupu prošetřování stížností a jejich vyřizování (příloha IV).

IV. OBLAST PŮSOBNOSTI REJSTŘÍKU

Zahrnuté činnosti

Oblast působnosti rejstříku zahrnuje veškeré činnosti, kromě činností uvedených v části IV, vykonávané s cílem přímo nebo nepřímo ovlivňovat formulování nebo provádění politik a rozhodovací procesy orgánů EU, bez ohledu na použitý komunikační kanál nebo nosič údajů, do nichž mohou být např. zahrnuty externí zajištění, sdělovací prostředky, smlouvy s profesionálními prostředníky, expertní skupiny typu „think tank“, „platformy“, diskusní fóra, kampaně a iniciativy zdola. Tyto činnosti mohou zahrnovat: mj. kontakty s poslanci, úředníky nebo dalšími zaměstnanci orgánů EU, přípravu, rozšiřování a rozesílání dopisů, informačních materiálů nebo písemné argumentace a dokumentů zaujímajících stanovisko, pořádání akcí, schůzí nebo propagačních činností a společenských akcí nebo konferencí, na které jsou jednotlivým poslancům Evropského parlamentu či členům Evropské komise, úředníkům nebo jiným zaměstnancům orgánů EU rozesílány pozvánky. Dobrovolné příspěvky a účast na formálních konzultacích o předpokládaných legislativních návrzích EU nebo jiných právních aktech a jiné otevřené konzultace jsou do tohoto výčtu rovněž zahrnuty.

9.	Očekává se, že do rejstříku se bez ohledu na jejich právní subjektivitu zaregistrují veškeré organizace a osoby samostatně výdělečně činné, které se zabývají činnostmi spadajícími do jeho oblasti působnosti (3).

Vyňaté činnosti

10.

Z oblasti působnosti rejstříku jsou vyňaty tyto činnosti:

činnosti týkající se poskytování právního nebo jiného odborného poradenství, pokud souvisí s výkonem základního práva na spravedlivé soudní řízení klienta, včetně práva na obhajobu ve správním řízení; jedná se např. o činnosti vykonávané právníky či jinými odborníky zúčastněnými v uvedených řízeních. Do oblasti působnosti rejstříku nespadají tyto činnosti (bez ohledu na skutečně zúčastněné strany): poradenská činnost a kontakty s veřejnými orgány s cílem poskytovat klientům lepší informace o obecné právní situaci, jeho nebo její konkrétní právní situaci nebo o tom, zda určitý právní či správní krok je vhodný nebo přípustný v rámci stávajících právních předpisů; poradenství poskytované klientovi s cílem pomoci mu zaručit, že jeho nebo její činnost je v souladu s právními předpisy; zastupování v souvislosti s dohodovacím nebo smírčím řízením, jehož záměrem je předejít tomu, aby se sporem zabýval soudní nebo správní orgán. Tento přístup se použije u všech odvětví podnikání v Evropské unii a není omezen na určité specifické postupy (konkurenceschopnost). Pokud jsou jednotlivá společnost nebo její poradci stranou konkrétního právního nebo správního případu nebo řízení, jakákoli činnost přímo související s tímto případem, jež není zaměřena na změnu stávajícího právního rámce, nespadá do oblasti působnosti rejstříku;

b)	činnosti sociálních partnerů jakožto účastníků v sociálním dialogu (odborové organizace, sdružení zaměstnavatelů apod.), pokud jednají v rámci role, kterou jim svěřují Smlouvy. To platí obdobně i v případě jakéhokoli subjektu, kterému je ve Smlouvách přiřčena role orgánu;

činnosti v reakci na přímou a individualizovanou žádost orgánu EU nebo poslance Evropského parlamentu, jako např. ad hoc nebo pravidelnou žádost o věcné informace, údaje či odbornou konzultaci nebo individualizovaná pozvání k účasti na veřejných slyšeních či na práci poradních výborů a v jiných podobných fórech.

Zvláštní ustanovení

11.	Registrace v rejstříku se nevztahuje na církve a náboženské komunity. Očekává se však, že jejich zastoupení nebo právní subjekty, kanceláře a sítě vytvořené k tomu, aby je zastupovaly při jednání s orgány EU, a také jejich sdružení, se zaregistrují.

12.	Politických stran se rejstřík netýká. Avšak jakékoli organizace zřízené nebo podporované politickými stranami, které se zapojují do činností spadajících do působnosti rejstříku, by se měly zapsat do rejstříku.

13.	Místních, regionálních a obecních orgánů se rejstřík netýká. Avšak kanceláře zastoupení těchto orgánů nebo právní subjekty, kanceláře a sítě zřízené k tomu, aby zastupovaly tyto orgány při jednáních s orgány EU, a jejich sdružení by se měly zapsat do rejstříku.

14.

Sítě, platformy nebo jiné druhy kolektivní činnosti bez právního statusu či právní subjektivity, které však jsou de facto zdrojem organizovaného vlivu a zapojují se do činností spadajících do působnosti rejstříku, by se měly zapsat do rejstříku. V takovém případě by měli členové těchto uskupení určit jednoho ze svých řad jako kontaktní osobu odpovědnou za vztahy se správou rejstříku.

15.	Ve finančním přiznání v rejstříku se uvádějí činnosti zaměřené na všechny orgány, agentury nebo instituce EU a jejich členy, úředníky i jiné zaměstnance. Patří k nim i činnosti zaměřené na orgány členských států, jež působí na úrovni EU v rozhodovacích procesech EU.

16.	Evropské sítě, federace, sdružení či platformy se vybízejí, aby předložily společné transparentní pokyny pro své členy, v nichž budou jasně uvedeny činnosti spadající do oblasti působnosti rejstříku. Očekává se, že tyto pokyny zveřejní.

V. PRAVIDLA PLATNÁ PRO SUBJEKTY ZAPSANÉ V REJSTŘÍKU

17.

Zapsáním do rejstříku dotčené organizace a fyzické osoby:

—	souhlasí s tím, že informace, které poskytnou za účelem zapsání do rejstříku, jsou veřejné,

—	souhlasí s tím, že budou jednat v souladu s kodexem chování a případně dají k dispozici text jakéhokoli profesního kodexu, jímž jsou vázáni,

—	ručí za to, že informace poskytnuté za účelem zapsání do rejstříku jsou správné,

—	přijímají, že veškeré stížnosti vznesené proti nim budou řešeny na základě kodexu chování spojeného s rejstříkem,

—	souhlasí s tím, že podléhají jakýmkoli opatřením uplatněným v případě porušení kodexu chování, a uznávají, že v případě nedodržení pravidel kodexu chování proti nim mohou být uplatněna opatření uvedená v příloze IV,

—

berou na vědomí, že strany dohody mohou na žádost a v souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (4) vzniknout povinnost zveřejnit korespondenci a další dokumenty týkající se činností subjektů zapsaných v rejstříku.

VI. OPATŘENÍ V PŘÍPADĚ PORUŠENÍ KODEXU CHOVÁNÍ

18.

Nedodržení kodexu chování ze strany subjektů zapsaných v rejstříku nebo jejich zástupců může vést po provedení šetření, v němž se náležitě dbá na zásadu proporcionality a právo na obhajobu, k uplatnění opatření uvedených v příloze IV, jako je pozastavení registrace nebo vyškrtnutí z rejstříku a případně odnětí průkazu opravňujícího ke vstupu do Evropského parlamentu vydaného pro dotčenou osobu, případně pro její organizace. Rozhodnutí o uplatnění těchto opatření může být zveřejněno na internetových stránkách rejstříku.

19.	V případě podezření z porušení kodexu chování může kdokoli podat stížnost, odůvodněnou konkrétními skutečnostmi v souladu s postupem uvedeným v příloze IV.

VII. PROVÁDĚNÍ

20.	Za dohled nad systémem a za všechny klíčové provozní aspekty odpovídají generální tajemníci Evropského parlamentu a Evropské komise, kteří se dohodnou na přijetí opatření nezbytných k provedení této dohody.

21.

K provedení systému zřídí služby Evropského parlamentu a Evropské komise společný operační útvar s názvem „Společný sekretariát rejstříku transparentnosti“. Ten bude na základě ujednání sjednaného mezi příslušnými útvary tvořit skupina úředníků z Evropského parlamentu a Evropské komise. Činnost společného sekretariátu rejstříku transparentnosti bude koordinovat vedoucí oddělení z generálního sekretariátu Evropské komise. K úkolům sekretariátu rejstříku patří provádění opatření ke zkvalitnění obsahu rejstříku.

22.

Vydávání a kontrolu dlouhodobých průkazů opravňujících ke vstupu do budov Evropského parlamentu bude i nadále provádět tento orgán. Tyto průkazy budou vydány pouze fyzickým osobám, které zastupují organizace spadající do působnosti rejstříku nebo pro ně pracují, pokud se tyto organizace nebo fyzické osoby zaregistrovaly. Z registrace však neplyne automatický nárok na uvedený průkaz.

23.	I když bude systém provozován společně, mohou strany dohody rejstřík volně a nezávisle využívat pro vlastní konkrétní účely, včetně připojování pobídek, jako je předávání informací subjektům zapsaným v rejstříku při zahajování veřejných konzultací nebo pořádání akcí.

24.	Strany dohody zorganizují pro své členy a zaměstnance vhodné školení a interní komunikační projekty za účelem zlepšení informovanosti o společném rejstříku a postupu podávání stížností.

25.	Strany dohody přijmou náležitá externí opatření ke zvýšení informovanosti o rejstříku a k podpoře jeho používání.

26.	Prostřednictvím uživatelsky vstřícného vyhledávače bude systém pravidelně zveřejňovat na internetových stránkách Europa sérii základní statistiky extrahované z databáze rejstříku. Veřejný obsah uvedené databáze bude na žádost k dispozici v elektronickém, strojově čitelném formátu.

27.	Po konzultaci se zúčastněnými stranami předkládají generální tajemníci Evropského parlamentu a Evropské komise roční zprávu o fungování rejstříku odpovědným místopředsedům Evropského parlamentu a Evropské komise.

VIII. ZAPOJENÍ DALŠÍCH ORGÁNŮ A INSTITUCÍ

28.	Evropská rada a Rada ministrů se vyzývají, aby se k rejstříku připojily. Další orgány, instituce a agentury EU se vybízejí, aby tento systém používaly jako referenční nástroj při své vlastní interakci s organizacemi a osobami samostatně výdělečně činnými zapojenými do tvorby a provádění politik EU.

IX. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

29.

Přechod ze stávajících rejstříků stran dohody na nový společný rejstřík proběhne během dvanáctiměsíčního přechodného období počínaje dnem zahájení činnosti společného rejstříku. Organizace a jednotlivci registrovaní v současné době v kterémkoli systému se vyzývají, aby obnovili svou registraci ve společném systému.

Jakmile dojde ke spuštění společného rejstříku:

—

subjekty zapsané v rejstříku budou moci změnit svou stávající registraci na registraci ve společném rejstříku k datu dle svého výběru, nejpozději však ke dni obnovení své registrace u Evropské komise, nebo, v případě subjektů zapsaných pouze na seznamu akreditovaných organizací Evropského parlamentu, nejpozději do konce dvanáctiměsíčního období od jeho spuštění,

—	jakákoli nová registrace subjektu nebo aktualizace stávajících údajů budou možné pouze prostřednictvím společného rejstříku.

30.	Nejpozději dva roky po svém spuštění bude společný rejstřík předmětem přezkumu.

V Bruselu dne 23. června 2011.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Evropskou komisi

místopředseda

M. ŠEFČOVIČ

(1) KOM(2009) 612.

(2) Úř. věst. C 271 E, 12.11.2009, s. 48.

(3) Vlády členských států, vlády třetích zemí, mezinárodní mezivládní organizace a jejich diplomatická zastoupení se registrovat nepotřebují.

(4) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

PŘÍLOHA I

„Rejstřík transparentnosti“

Organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politik EU

Oddíly

Specifické otázky / poznámky

I. Odborné poradenské společnosti/právnické firmy/samostatně výdělečně činní poradci

pododdíl

Odborné poradenské společnosti

Podniky poskytující na základě smlouvy činnosti v oblasti lobbování, propagace, veřejných záležitostí a vztahů s veřejnými orgány

pododdíl

Právnické kanceláře

Právnické kanceláře poskytující na základě smlouvy činnosti v oblasti lobbování, propagace, veřejných záležitostí a vztahů s veřejnými orgány

pododdíl

Samostatně výdělečně činní poradci

Nezávislí poradci či právníci poskytující na základě smlouvy činnosti v oblasti lobbování, propagace, veřejných záležitostí a vztahů s veřejnými orgány

II. „In-house“ lobbisté, obchodní/profesní sdružení

pododdíl

Podniky a skupiny

Společnosti či skupiny společností (s právním statusem či bez něj), které jsou činné v oblasti „in house“ lobbování, propagace, veřejných záležitostí a vztahů s veřejnými orgány

pododdíl

Obchodní, podniková a profesní sdružení

pododdíl

Odborové svazy

pododdíol

Další podobné organizace

III. Nevládní organizace

pododdíl

Nevládní organizace, platformy a sítě a podobné subjekty

Neziskové organizace (s právním statusem či bez něj) nezávislé na veřejných orgánech, politických stranách a komerčních organizacích. Zahrnuje nadace, charitativní organizace atd.

IV. Expertní skupiny typu „think tank“, výzkumné a akademické instituce

pododdíl

Expertní skupiny typu „think tank“ a výzkumné instituce

Specializované skupiny typu "think-tank" a výzkumné instituce, které se mj. zabývají činnostmi a politikami Evropské unie

pododdíl

Akademické instituce

Instituce, jejichž hlavním účelem je vzdělávání, ale které se zabývají činnostmi a politikami Evropské unie

V.	Organizace zastupující církve a náboženská společenství

Pozn.: církví samotných se rejstřík netýká

pododdíl

Organizace zastupující církve a náboženská společenství

Právnické osoby, kanceláře či sítě, které jsou ustaveny pro účely zastupování

VI.	Organizace zastupující místní, regionální a obecní orgány, jiné veřejné či smíšené subjekty atd.

Pozn.: samotných veřejných orgánů se rejstřík netýká

pododdíl

Místní, regionální a obecní orgány (na nižší než celostátní úrovni)

Právnické osoby, kanceláře zastoupení, sdružení či sítě založené za účelem zastupování místních, regionálních a obecních orgánů (na nižší než celostátní úrovni)

pododdíl

Další veřejné či smíšené subjekty atd.

Včetně dalších veřejnoprávních či smíšených (veřejných/soukromých) organizací

PŘÍLOHA II

INFORMACE POŽADOVANÉ OD SUBJEKTŮ ZAPSANÝCH V REJSTŘÍKU

I. Obecné a základní informace

—	název (či názvy) organizace, její adresa, telefonní číslo, elektronická adresa, webové stránky,

—	a) totožnost osoby, která nese právní zodpovědnost za organizaci, a b) jméno jejího ředitele či správce, případně hlavní kontaktní bod s ohledem na činnosti spadající do působnosti rejstříku; jména osob, pro něž je požadováno vydání průkazů opravňující ke vstupu do budov EP (1),

—	počet osob (členové, zaměstnanci atd.) zapojených do činností spadajících do působnosti rejstříku,

—	cíle/kompetence – oblasti zájmu – aktivity, země působnosti, kde se vykonávají činnosti – přidružení v rámci sítí – obecné informace spadající do působnosti rejstříku,

—	případně počet členů (jednotlivců nebo členských organizací).

II. Konkrétní informace

A. Činnosti

Hlavní legislativní návrhy spadající v předcházejícím roce pod činnosti subjektu zapsaného v rejstříku, které se nacházejí v oblasti působnosti rejstříku transparentnosti.

B. Finanční informace

Veškeré poskytované finanční číselné údaje by měly pokrývat úplný rok činnosti a odkazovat na poslední předcházející finanční rok, ukončený k datu registrace či jejího obnovení.

Není vyloučené dvojí započtení. Finanční přiznání učiněné odbornými poradenskými firmami/právnickými kancelářemi/samostatně výdělečně činnými poradci týkajících se jejich klientů („list and grid“) nevyjímá tyto klienty z jejich povinnosti započíst uvedené smluvní činnosti do jejich vlastních přiznání, aby se zabránilo podhodnocení jejich přiznaných finančních nákladů.

Odborné poradenské společnosti/právnické kanceláře/samostatně výdělečně činní poradci (oddíl I přílohy I): je třeba uvést detaily týkající se obratu, který lze připsat činnostem spadajícím do působnosti rejstříku a relativní význam jejich klientů na základě následující tabulky:

(v EUR)
Obrat	Rozpětí
0-499 999	50 000
500 000-1 000 000	100 000
> 1 000 000	250 000

„In-house“ lobbisté, obchodní/profesní sdružení (oddíl II přílohy I): je třeba uvést odhad nákladů na činnosti spadající do oblasti působnosti rejstříku.

Nevládní organizace, expertní skupiny typu „think tank“, výzkumné a akademické instituce – organizace zastupující církve a náboženské komunity – sdružení zastupující místní, regionální a obecní orgány, jiné veřejné či smíšené subjekty atd. (oddíly III až VI přílohy I): je třeba specifikovat celkový rozpočet, jakož i uvést rozpis hlavních zdrojů financování.

Navíc pro všechny subjekty zapsané v rejstříku: výše a zdroje financování obdržené od orgánů EU za poslední uzavřený finanční rok od data registrace nebo od jejího obnovení.

(1) Tato informace bude od subjektů zapsaných v rejstříku požadována na konci procesu registrace za účelem jejího předložení orgánům EP. Jména osob, jimž byly vystaveny průkazy opravňující ke vstupu, budou následně automaticky vložena do systému na základě aktualizací a informací EP následně po rozhodnutí EP tyto průkazy poskytnout. Z registrace nevzniká automaticky nárok na průkaz opravňující ke vstupu do EP.

PŘÍLOHA III

KODEX CHOVÁNÍ

V rámci svých vztahů s orgány EU a jejich členy/poslanci, úředníky a jinými zaměstnanci subjekty zapsané v rejstříku:

a)	vždy oznámí své jméno a subjekt či subjekty, pro něž pracují nebo které zastupují; oznámí zájmy, cíle či účely a případně klienty nebo členy, které zastupují;

b)	nezískávají ani se nesnaží získat informace či jakákoli rozhodnutí nečestným způsobem nebo využitím neoprávněného tlaku či nevhodného chování;

c)	při jednání se třetími stranami si nenárokují jakýkoli formální vztah s EU ani s žádným z jejích orgánů a nezkreslují své postavení s ohledem na dopady registrace tak, aby klamali třetí strany nebo úředníky či jiné zaměstnance EU;

d)	zajistí, aby byly informace, které poskytují při registraci a následně v rámci svých činností spadajících do působnosti rejstříku, podle jejich nejlepšího vědomí a svědomí úplné, aktuální a nezavádějící;

e)	neprodávají třetím stranám kopie dokumentů získaných od kteréhokoli orgánu EU;

f)	nenavádějí členy / poslance orgánů EU, úředníky nebo jiné zaměstnance EU, nebo poslanecké asistenty či stážisty těchto poslanců k tomu, aby jednali v rozporu s pravidly a normami chování, jež se na ně vztahují;

g)	pokud zaměstnávají bývalé úředníky nebo jiné zaměstnance EU nebo poslanecké asistenty či stážisty, respektují povinnost uvedených zaměstnanců dodržovat pravidla a závazek mlčenlivosti, jimž podléhají;

h)	dodržují veškerá pravidla upravující práva a povinnosti bývalých poslanců Evropského parlamentu a členů Evropské komise;

i)	informují jakékoli osoby, jež zastupují, o svých povinnostech vůči orgánům EU.

Fyzické osoby zastupující subjekty, které se v Evropském parlamentu zaregistrovaly za účelem vystavení průkazu na jméno opravňujícího ke vstupu do prostor Evropského parlamentu, nebo pro takové subjekty pracující:

j)	přísně dodržují ustanovení čl. 9 a přílohy X a rovněž ustanovení přílohy I čl. 2 druhého odstavce jednacího řádu Evropského parlamentu;

k)	se ujistí, že veškerá pomoc poskytovaná v kontextu článku 2 přílohy 1 jednacího řádu Evropského parlamentu je zapsána do příslušného rejstříku;

l)	získají předběžný souhlas dotyčného poslance nebo poslanců Evropského parlamentu, pokud jde o smluvní vztah s asistentem poslance nebo o pracovní poměr, s cílem zabránit možnému střetu zájmů, a následně tento souhlas zanesou do rejstříku.

PŘÍLOHA IV

POSTUP PŘI PROŠETŘOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ A JEJICH VYŘIZOVÁNÍ

Krok 1: Podání stížnosti

Stížnosti lze podávat na internetových stránkách rejstříku vyplněním standardního formuláře. Tento formulář zahrnuje informace o subjektu zapsaném v rejstříku, na nějž je stížnost podávána, jméno a kontaktní údaje stěžovatele a podrobnosti o stížnosti, v zásadě včetně dokumentů a dalších podpůrných materiálů. Na anonymní stížnosti nebude brán zřetel.

2.	Ve stížnosti se podrobně uvede, která ustanovení kodexu chování byla podle stěžovatele porušena. Se stížnostmi týkajícími se údajů zanesených v rejstříku se zachází jako se tvrzeními o porušení ustanovení písmene d) kodexu chování (1).

3.	Stěžovatelé musí v zásadě podpořit svou stížnost dokumenty nebo jinými materiály.

Krok 2: Rozhodnutí o přípustnosti

Společný sekretariát rejstříku transparentnosti

ověří, zda bylo předloženo dostatečné množství prvků na podporu stížnosti, ať již v podobě dokumentů, dalších písemných materiálů či osobních výpovědí; hmotněprávní důkazy musí v zásadě pocházet od subjektu zapsaného v rejstříku, vůči němuž stížnost směřuje, nebo z dokumentu vydaného třetí stranou, aby mohly být považovány za přípustné;

b)	na základě uvedeného ověření rozhodne o přípustnosti stížnosti;

c)	pokud usoudí, že je stížnost přípustná, stížnost zaeviduje a stanoví lhůtu (20 pracovních dnů) pro přijetí rozhodnutí o platnosti stížnosti.

5.	Je-li stížnost posouzena jako nepřípustná, je o této skutečnosti stěžovatel informován dopisem, v němž se uvedou důvody tohoto rozhodnutí. Je-li stížnost pokládána za přípustnou, dojde k jejímu prošetření v souladu s postupem uvedeným níže.

Krok 3: Šetření

6.	Po zaevidování stížnosti společný sekretariát rejstříku transparentnosti informuje písemně subjekt zapsaný v rejstříku, na který je stížnost podávána, o stížnosti a jejím obsahu a vyzve subjekt, aby do 10 pracovních dnů podal vysvětlení, předložil důkazy či jiné prostředky na svou obhajobu.

7.	Veškeré informace shromážděné v průběhu šetření prověří společný sekretariát rejstříku transparentnosti.

8.	Společný sekretariát rejstříku transparentnosti může rozhodnout, že vyslechne subjekt zapsaný v rejstříku, na který je stížnost podávána, nebo stěžovatele.

Krok 4: Rozhodnutí o stížnosti

Pokud je stížnost na základě šetření prohlášena za neodůvodněnou, informuje společný sekretariát rejstříku transparentnosti o tomto rozhodnutí obě strany stížnosti. Je-li stížnost potvrzena, může být registrace dotčeného subjektu zapsaného v rejstříku dočasně pozastavena za účelem vyřešení problému (viz níže odstavce 11 až 14) nebo vůči němu mohou být uplatněna různá opatření počínaje dlouhodobým pozastavením registrace až po vyškrtnutí z rejstříku a případně odnětí průkazu opravňujícího ke vstupu do Evropského parlamentu (viz kroky 6 a 7 níže).

Krok 5: Opatření v případě porušení kodexu chování

10.	V případě porušení kodexu chování mohou být uplatněna různá opatření, počínaje dočasným pozastavením registrace až po vyškrtnutí z rejstříku (viz tabulka níže).

11.

Zjistí-li se, že v rejstříku jsou uvedeny chybné či neúplné údaje, je subjekt zapsaný v rejstříku vyzván k opravě těchto údajů ve lhůtě osmi týdnů, během nichž je jeho registrace pozastavena. Na dobu pozastavení registrace nejsou odebírány případné průkazy opravňující ke vstupu do Evropského parlamentu.

12.	Opraví-li subjekt zapsaný v rejstříku údaje ve lhůtě osmi týdnů uvedené v odstavci 11, jeho registrace se obnoví. Pokud subjekt během uvedené osmitýdenní lhůty uvedené v odstavci 11 nápravu nezjedná, může vůči němu být uplatněno opatření.

13.	Požádá-li subjekt zapsaný v rejstříku o prodloužení lhůty za účelem opravy údajů v souladu s odstavcem 11 a odůvodní-li dostatečně svou žádost, může být doba, po kterou je jeho registrace pozastavena, prodloužena.

14.	V případě porušení kodexu chování z jiných důvodů se registrace subjektu zapsaného v rejstříku pozastavuje na dobu osmi týdnů, během níž Evropský parlament a Evropská komise přijmou konečné rozhodnutí o uplatnění případného opatření.

15.	Jakékoli rozhodnutí o vyškrtnutí z rejstříku subjektu zapsaného v rejstříku rovněž znamená, že tento subjekt nesmí být po dobu jednoho roku či dvou let do rejstříku opětovně zapsán.

Krok 6: Rozhodnutí o opatření, které má být uplatněno

16.

Návrh rozhodnutí o opatření, které má být uplatněno, připraví společně příslušné útvary Evropského parlamentu a Evropské Komise a předají jej generálním tajemníkům těchto orgánů ke konečnému rozhodnutí. O tomto kroku jsou informováni příslušní místopředsedové Evropského parlamentu a Evropské komise.

17.	Společný sekretariát rejstříku transparentnosti okamžitě informuje obě strany (stěžovatele a subjekt zapsaný v rejstříku, na který je stížnost podávána) o opatření, o němž bylo rozhodnuto, a toto opatření provede.

Krok 7: Případné odnětí průkazu/průkazů opravňujícího/opravňujících ke vstupu do Evropského parlamentu

18.

Rozhodnutí o vyškrtnutí z rejstříku, z něhož vyplývá odnětí průkazu/průkazů opravňujícího/opravňujících ke vstupu do Evropského parlamentu, sdělí generální tajemník Evropského parlamentu příslušnému kvestorovi, který je následně vyzván, aby schválil odnětí uvedeného průkazu/průkazů, jejichž držitelem je dotčená organizace nebo jednotlivec.

19.	Subjekt zapsaný v rejstříku je informován o vyškrtnutí z rejstříku a vyzván k vrácení všech či některých průkazů EP do 15 dnů.

Tabulka opatření, která je možná uplatnit v případě porušení kodexu chování

Druh porušení

Opatření

Zmínka o opatření v rejstříku

Odnětí průkazu opravňujícího ke vstupu do EP

Neúmyslné, okamžitě napravené porušení

Písemné upozornění obsahující skutečnosti a způsob jejich nápravy

Úmyslné porušení kodexu, které si vyžaduje změnu chování nebo opravu informací v rejstříku ve stanovené lhůtě

Dočasné pozastavení registrace na období v délce až šesti měsíců nebo do provedení požadované nápravy ve stanovené lhůtě

Ano (po dobu pozastavení registrace)

Přetrvávající porušování kodexu

—	bez změny chování

—	bez opravy informací ve stanovené lhůtě

Vyškrtnutí z rejstříku na dobu jednoho roku

Ano

Vážné a úmyslné porušování kodexu

Vyškrtnutí z rejstříku po dobu 2 let

Ano

(1) Písmeno d) vyžaduje, že subjekty zapsané v rejstříku ve vztahu s orgány EU a jejich členy/ poslanci, úředníky a jinými zaměstnanci EU „zajistí, aby byly informace, které poskytují při registraci a následně v rámci svých činností spadajících do působnosti rejstříku, podle jejich nejlepšího vědomí a svědomí úplné, aktuální a nezavádějící;“

		ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2011.191.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 191

České vydání	Právní předpisy	Svazek 54 22. července 2011

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		MEZINÁRODNÍ DOHODY
		2011/443/EU
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 20. června 2011 o schválení dohody o opatřeních přístavních států k předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu jménem Evropské unie	1
		Dohoda o opatřeních přístavních států k předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu	3
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 715/2011 ze dne 19. července 2011, kterým se popatnácté mění nařízení Rady (ES) č. 1763/2004, kterým se ukládají některá omezující opatření na podporu účinného provádění mandátu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY)	19
		ROZHODNUTÍ
		2011/444/EU
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 12. července 2011, kterým se v generálním sekretariátu Rady určuje orgán oprávněný ke jmenování a orgán oprávněný k uzavírání pracovních smluv a kterým se zrušuje rozhodnutí 2006/491/ES, Euratom	21
		2011/445/EU
	*	Prováděcí rozhodnutí Rady ze dne 12. července 2011, kterým se v souladu s článkem 19 směrnice 2003/96/ES Německu povoluje uplatňovat sníženou sazbu daně na elektřinu dodávanou přímo plavidlům v kotvištích přístavů (pobřežní elektřina)	22
		2011/446/EU
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 11. července 2011 o finančním příspěvku Unie na národní programy 15 členských států (Bulharska, Německa, Estonska, Irska, Francie, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovinska a Finska) v roce 2011 pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu (oznámeno pod číslem K(2011) 4918)	23
		2011/447/EU
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 20. července 2011, kterým se opravuje rozhodnutí 2010/152/EU, kterým se z financování Evropské unie vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (oznámeno pod číslem K(2011) 5139)	25
		INTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODY
	*	Dohoda mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí o zřízení Rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politiky EU	29

(v EUR)
Členský stát	Způsobilé výdaje	Maximální příspěvek Unie (50 % sazba)
Bulharsko	366 500,00	183 250,00
Německo	6 615 835,00	3 307 917,50
Estonsko	626 997,00	313 498,50
Irsko	5 831 252,00	2 915 626,00
Francie	14 408 590,00	7 204 295,00
Itálie	7 799 304,00	3 899 652,00
Kypr	489 211,00	244 605,50
Lotyšsko	309 381,00	154 690,50
Litva	279 742,00	139 871,00
Malta	576 570,00	288 285,00
Polsko	1 046 307,00	523 153,50
Portugalsko	4 289 311,00	2 144 655,50
Rumunsko	634 469,00	317 234,50
Slovinsko	207 349,00	103 674,50
Finsko	1 736 460,00	868 230,00
CELKEM	45 217 278,00	22 608 639,00