13.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 183/6

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 670/2011

ze dne 12. července 2011

o změně nařízení (ES) č. 607/2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na čl. 121 první pododstavec písm. k), l) a m) a článek 203b ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 792/2009 ze dne 31. srpna 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro předávání informací a dokumentů členskými státy Komisi v rámci provádění společné organizace trhů, režimu přímých plateb, propagace zemědělských produktů a režimů platných pro nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři (2), stanoví společná pravidla pro předávání informací a dokumentů příslušnými orgány členských států Komisi. Uvedená pravidla se vztahují zejména na povinnost členských států používat informační systémy zpřístupňované Komisí a na ověření přístupových práv orgánů či jednotlivců oprávněných k zasílání oznámení. Uvedené nařízení kromě toho stanoví společné zásady platné pro informační systémy, aby bylo možno zaručit pravost, neporušenost a čitelnost dokumentů po celé období, během něhož mají být uchovávány, a rovněž stanoví ochranu osobních údajů.

(2)

V souladu s ustanoveními oddílu Ia kapitoly I hlavy II nařízení (ES) č. 1234/2007 vypracovala Komise v rámci svých interních pracovních postupů a svých vztahů s orgány podílejícími se na řízení chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a tradičních výrazů informační systém umožňující elektronické řízení dokumentů a postupů, které jsou požadovány na základě nařízení (ES) č. 1234/2007 a nařízení Komise (ES) č. 607/2009 ze dne 14. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů (3), a to jak s příslušnými orgány v členských státech a ve třetích zemích, tak s profesními organizacemi a fyzickými či právnickými osobami, které mají zájem jednat v rámci této právní úpravy.

(3)

Má se za to, že uvedený systém umožňuje v souladu s nařízením (ES) č. 792/2009 nebo při obdobném použití zásad, které toto nařízení stanoví, zasílat určitá oznámení stanovená nařízením (ES) č. 607/2009, zejména ve vztahu k postupům týkajícím se ochrany označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů, jakož i vedení databáze příslušných označení a rejstříků stanovených v rámci ochrany uvedených označení.

(4)

Informační systémy, které již Komise operativně zavedla pro účely předávání informací týkajících se příslušných orgánů a subjektů provádějících kontroly v rámci společné zemědělské politiky, umožňují plnit zvláštní cíle, které jsou v této oblasti vymezeny v souvislosti s označeními původu, zeměpisnými označeními a tradičními výrazy. Je tedy třeba prosadit, aby byly uvedené systémy použitelné i pro předávání informací týkajících se orgánů pověřených přezkumem žádostí o ochranu označení na úrovni členských států nebo třetích zemí a pro předávání informací týkajících se orgánů odpovědných za certifikací vín, na něž se nevztahuje chráněné označení původu ani chráněné zeměpisné označení.

(5)

V zájmu účinné administrativy a s přihlédnutím ke zkušenostem získaným během užívání informačních systémů zavedených Komisí by mělo být zjednodušeno předávání informací a v souladu s nařízením (ES) č. 792/2009 by se měl zlepšit způsob, jakým jsou řízeny a zpřístupňovány informace ve smyslu nařízení (ES) č. 607/2009. Za tímto účelem, s cílem poskytnout příslušným orgánům členských států prostředky k poznání právních a správních předpisů zavedených na vnitrostátní úrovni v souladu s čl. 118z odst. 2 a článkem 120a nařízení (ES) č. 1234/2007, zjednodušit a usnadnit kontroly a spolupráci mezi členskými státy, jež jsou stanoveny nařízením Komise (ES) č. 555/2008 (4), je třeba požadovat od členských států, aby sdělily Komisi některé informace, jež jsou informacemi zvláštního zájmu v rámci certifikace produktů, a stanovit, že Komise dá tyto informace k dispozici příslušným orgánům a veřejnosti, pokud je taková informace pro spotřebitele užitečná.

(6)	K dosažení vyšší jasnosti a snížení správních nákladů je dále nutné vymezit rozsah určitých oznámení stanovených nařízením (ES) č. 607/2009 a zjednodušit příslušné postupy.

(7)

Výklad přechodných opatření, která byla přijata s cílem zajistit plynulý přechod od ustanovení nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 (5) a (ES) č. 479/2008 (6) k ustanovením nařízení (ES) č. 1234/2007, není zcela jednoznačný, pokud jde o rozsah a dobu trvání použitelných postupů. Měl by tedy být upřesněn dosah ustanovení článku 118s nařízení (ES) č. 1234/2007 ve spojení s ustanoveními článku 118q, pokud jde o povahu příslušných změn, referenční období a délku přechodného období.

(8)	Nařízení (ES) č. 607/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 607/2009 se mění takto:

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Žádost o ochranu

Žádost o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení obsahuje dokumenty požadované podle článků 118c a 118d nařízení (ES) č. 1234/2007 a dále specifikaci výrobku a jediný doklad.

Žádost i jediný doklad jsou zasílány Komisi podle čl. 70a odst. 1 tohoto nařízení.“

Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

Podání žádosti

1. Datem předložení žádosti Komisi je datum, kdy Komise tuto žádost přijme.

2. Komise potvrdí přijetí žádosti příslušným orgánům daného členského státu nebo třetí země nebo žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi a přidělí žádosti spisové číslo.

Potvrzení přijetí obsahuje alespoň tyto údaje:

a)	spisové číslo;

b)	název, který má být zapsán;

c)	datum přijetí žádosti.“

Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Přípustnost žádosti

1. Žádost je přípustná, pokud byl jediný doklad řádně vyplněn a pokud k němu byly přiloženy podpůrné doklady. Jediný doklad je považován za řádně vyplněný, pokud byly vyplněny všechny povinné položky, které jsou obsaženy v informačních systémech uvedených v článku 70a.

V takovémto případě je žádost považována za přípustnou ke dni, kdy ji Komise přijala. Žadatel je o této skutečnosti informován.

Toto datum se zveřejní.

2. Žádost je nepřípustná, pokud nebyla vyplněna, či pokud byla vyplněna pouze částečně, nebo nebyly-li zároveň s žádostí o zápis předloženy podpůrné doklady uvedené v odstavci 1, či pokud některé z nich chybí.

3. V případě nepřípustnosti jsou příslušným orgánům členského státu nebo orgánům třetí země nebo žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi sděleny důvody nepřípustnosti a je jim oznámeno, že mají předložit novou, řádně vyplněnou žádost.“

V článku 12 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Pokud přípustná žádost nesplňuje požadavky stanovené v článcích 118b a 118c nařízení (ES) č. 1234/2007, Komise sdělí orgánům členského státu nebo třetí země nebo žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi důvody zamítnutí a stanoví minimálně dvouměsíční lhůtu pro zpětvzetí nebo změnu žádosti nebo pro předložení připomínek.“

Článek 14 se nahrazuje tímto:

„Článek 14

Podávání námitek v rámci řízení Společenství

1. Námitky uvedené v článku 118h nařízení (ES) č. 1234/2007 jsou zasílány podle čl. 70a odst. 1 tohoto nařízení. Datem předložení připomínky Komisi je datum, kdy Komise tuto připomínku přijme. Toto datum se oznámí orgánům a osobám dotčeným tímto nařízením.

2. Komise potvrdí přijetí námitky a přidělí námitce spisové číslo.

Potvrzení přijetí obsahuje alespoň tyto údaje:

a)	spisové číslo,

b)	datum přijetí námitky.“

Článek 18 se nahrazuje tímto:

„Článek 18

Rejstřík

1. Komise sestaví a aktualizuje „rejstřík chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení“ (dále jen „rejstřík“) podle článku 118n nařízení (ES) č. 1234/2007. Tento rejstřík je veden v elektronické databázi „E-Bacchus“, a to na základě rozhodnutí o udělení ochrany dotyčným označením.

2. Schválené označení původu nebo zeměpisné označení je zapsáno do rejstříku.

V případě názvů zapsaných do rejstříku podle čl. 118s odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 Komise uvede v rejstříku údaje stanovené v odstavci 3 tohoto článku.

3. Komise zapíše do rejstříku tyto údaje:

a)	chráněný název;

b)	spisové číslo;

c)	záznam o skutečnosti, že název je chráněn jako zeměpisné označení nebo označení původu;

d)	název země nebo zemí původu;

e)	datum zápisu;

f)	odkaz na právní nástroj pro ochranu názvu;

g)	odkaz na jediný doklad.

4. Rejstřík je přístupný veřejnosti.“

V článku 20 se odstavce 1, 2 a 3 nahrazují tímto:

„1. Žádost o schválení změn specifikace výrobku chráněného označením původu nebo zeměpisným označením podaná žadatelem podle článku 118e nařízení (ES) č. 1234/2007 se vyhotoví podle čl. 70a odst. 1 tohoto nařízení.

2. Žádost o schválení změn specifikace výrobku podle čl. 118q odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 je přípustná, pokud byly Komisi předány informace požadované podle čl. 118b odst. 2 uvedeného nařízení spolu s řádně vyhotovenou žádostí.

3. Pro účely použití čl. 118q odst. 2 první věty nařízení (ES) č. 1234/2007 platí obdobně články 9 až 18 tohoto nařízení.“

Článek 21 se nahrazuje tímto:

„Článek 21

Předložení žádosti o zrušení

1. Žádost o zrušení, podaná podle článku 118r nařízení (ES) č. 1234/2007, je zasílána podle čl. 70a odst. 1 tohoto nařízení. Datem předložení žádosti o zrušení Komisi je datum, kdy Komise tuto žádost přijme. Toto datum se zveřejní.

2. Komise potvrdí přijetí žádosti a přidělí žádosti spisové číslo.

Potvrzení přijetí obsahuje alespoň tyto údaje:

a)	spisové číslo;

b)	datum přijetí žádosti.

3. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, podá-li podnět ke zrušení Komise.“

9)	V článku 22 se doplňuje nový odstavec 5, který zní: „5. Informace uvedené v odstavci 3 jsou Komisi předávány podle čl. 70a odst. 1.“

10)	V čl. 23 odst. 1 se doplňuje třetí pododstavec, který zní: „Informace uvedené v prvním a druhém pododstavci jsou Komisi předávány podle čl. 70a odst. 1.“

11)	V čl. 28 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Žádost se předává podle čl. 70a odst. 1. Datem předložení žádosti o přeměnu Komisi je datum, kdy Komise tuto žádost přijme.“

12)

Článek 30 se nahrazuje tímto:

„Článek 30

Žádost o ochranu

1. Žádost o ochranu tradičního výrazu podávají příslušné orgány členských států nebo orgány třetích zemí nebo reprezentativní profesní organizace podle čl. 70a odst. 1. Musí být doplněna právní úpravou daného členského státu nebo pravidly vztahujícími se na výrobce vína ve třetích zemích, jimiž se řídí používání dotyčného výrazu, a odkazem na tuto právní úpravu nebo na tato pravidla.

2. V případě žádosti podané reprezentativní profesní organizací usazenou ve třetí zemi sdělí žadatel Komisi informace o dané reprezentativní profesní organizaci a jejích členech podle čl. 70a odst. 1. Komise tyto informace zveřejní.“

13)

Článek 33 se nahrazuje tímto:

„Článek 33

Podávání žádosti

1. Datem předložení žádosti Komisi je datum, kdy Komise tuto žádost přijme.

2. Komise potvrdí orgánům členského státu nebo třetí země nebo žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi přijetí žádosti a přidělí žádosti spisové číslo.

Potvrzení přijetí obsahuje alespoň tyto údaje:

a)	spisové číslo;

b)	tradiční výraz;

c)	datum přijetí žádosti.“

14)

Článek 34 se nahrazuje tímto:

„Článek 34

Přípustnost

1. Žádost je přípustná, pokud byl formulář žádosti řádně vyplněn a pokud byly k žádosti přiloženy dokumenty požadované podle článku 30. Formulář žádosti je považován za řádně vyplněný, pokud byly vyplněny všechny povinné položky, které jsou obsaženy v informačních systémech uvedených v článku 70a.

V takovémto případě je žádost považována za přípustnou ke dni, kdy ji Komise přijala. Žadatel je o této skutečnosti informován.

Toto datum se zveřejní.

3. V případě nepřípustnosti jsou orgánům členského státu nebo orgánům třetí země nebo žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi sděleny důvody nepřípustnosti a je jim oznámeno, že mají předložit novou, řádně vyplněnou žádost.“

15)

V článku 37 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2. Námitky jsou oznamovány podle čl. 70a odst. 1. Datem podání námitky Komisi je datum, kdy Komise tuto žádost přijme.

3. Komise potvrdí přijetí námitky a přidělí námitce spisové číslo.

Potvrzení přijetí obsahuje alespoň tyto údaje:

a)	spisové číslo;

b)	datum přijetí námitky.“

16)

Článek 40 se nahrazuje tímto:

„Článek 40

Obecná ochrana

1. Pokud tradiční výraz, pro který je požadována ochrana, splňuje podmínky stanovené v čl. 118u odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 a v článcích 31 a 35 tohoto nařízení a pokud nebyla tato ochrana zamítnuta na základě článků 36, 38 a 39 tohoto nařízení, tradiční výraz se uvede a definuje v elektronické databázi „E-Bacchus“ podle čl. 118u odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007, a to na základě informací oznámených Komisi podle čl. 70a odst. 1 tohoto nařízení, s uvedením následujících údajů:

a)	jazyk podle čl. 31 odst. 1;

b)	označení druhu nebo druhů dotyčného výrobku z révy vinné, který je pod ochranou;

odkaz na vnitrostátní právní předpisy členského státu nebo třetí země, v nichž je tradiční výraz vymezen a upraven, nebo pravidla vztahující se na výrobce vína ve třetích zemích, včetně pravidel pocházejících od reprezentativních profesních organizací, za předpokladu, že v těchto třetích zemích příslušná vnitrostátní právní úprava neexistuje;

d)	shrnutí definice nebo podmínek pro použití;

e)	název země nebo zemí původu;

f)	datum zařazení do elektronické databáze „E-Bacchus“.

2. Tradiční výrazy uvedené v elektronické databázi „E-Bacchus“ jsou chráněny pouze v jazyce a pro druhy výrobků z révy vinné, které byly uvedeny v žádosti, proti:

a)	jakémukoli zneužití, a to i tehdy, je-li chráněný výraz doprovázen výrazy jako „druh“, „typ“, „způsob“, „jak se vyrábí v”, „napodobenina“, „chuť“, „jako“ nebo podobnými výrazy;

b)	jakémukoli jinému nepravdivému nebo zavádějícímu údaji o povaze, jakosti nebo základních vlastnostech výrobku použitému na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamním materiálu nebo na dokladech týkajících se daného výrobku;

c)	všem ostatním praktikám, které mohou uvést spotřebitele v omyl zejména tím, že vyvolávají zdání, že se na víno vztahuje chráněný tradiční výraz.

3. Tradiční výrazy uvedené v elektronické databázi „E-Bacchus“ se zveřejní.“

17)

V čl. 42 odst. 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Podmínkou pro použití chráněného homonymního názvu je, aby v praxi existovalo jasné rozlišení mezi následně chráněným homonymem a tradičním výrazem již uvedeným v elektronické databázi „E-Bacchus“, s ohledem na potřebu rovného zacházení s dotyčnými výrobci a neuvádění spotřebitele v omyl.“

18)

Článek 45 se nahrazuje tímto:

„Článek 45

Předložení žádosti o zrušení

1. Řádně odůvodněnou žádost o zrušení může Komisi předložit členský stát, třetí země nebo fyzická či právnická osoba s oprávněným zájmem podle čl. 70a odst. 1. Datem podání žádosti Komisi je datum, kdy Komise tuto žádost přijme. Toto datum se zveřejní.

2. Komise potvrdí přijetí žádosti a přidělí žádosti spisové číslo.

Potvrzení přijetí obsahuje alespoň tyto údaje:

a)	spisové číslo;

b)	datum přijetí žádosti.

3. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, podá-li podnět ke zrušení Komise.“

19)	V článku 47 se odstavec 5 nahrazuje tímto: „5. Jakmile zrušení nabude účinku, Komise odstraní dotyčný výraz ze seznamu uvedeného v elektronické databázi „E-Bacchus“.“

20)

V článku 63 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Členské státy určí příslušný orgán nebo orgány odpovědné za zajištění certifikace podle čl. 118z odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007 v souladu s kritérii stanovenými v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (7).

Každý členský stát oznámí Komisi před 1. říjnem 2011 následující informace, jakož i jejich případné změny, v souladu s čl. 70a odst. 1 tohoto nařízení:

a)	název orgánu nebo orgánů příslušných k použití tohoto článku, jejich adresu a kontaktní údaje včetně elektronických adres;

b)	případně název všech subjektů, které byly příslušným orgánem zmocněny k použití tohoto článku, jejich adresu a kontaktní údaje včetně elektronických adres;

c)	opatření, která byla přijata k provedení ustanovení tohoto článku, pokud mají tato opatření význam pro spolupráci mezi členskými státy podle nařízení (ES) č. 555/2008;

d)	moštové odrůdy hroznů dotčené použitím čl. 118z odst. 2 a článku 120a nařízení (ES) č. 1234/2007.

Na základě informací oznámených členskými státy Komise vypracuje a aktualizuje seznam názvů a adres příslušných orgánů a oprávněných subjektů, jakož i schválených moštových odrůd hroznů. Tento seznam Komise zveřejní.

21)

V kapitole V se vkládají nové články 70a a 70b, které znějí:

„Článek 70a

Postup předávání informací mezi Komisí, členskými státy, třetími zeměmi a ostatními subjekty

1. Pokud se odkazuje na tento odstavec, doklady a informace nezbytné k použití tohoto nařízení jsou předávány Komisi následujícím způsobem:

a)	pokud jde o příslušné orgány členských států, prostřednictvím informačního systému, který jim zpřístupnila Komise, podle ustanovení nařízení (ES) č. 792/2009;

pokud jde o příslušné orgány a reprezentativní profesní organizace třetích zemí, jakož i fyzické a právnické osoby, které mají zájem jednat v rámci tohoto nařízení, elektronickými prostředky s využitím postupů a formulářů, které jim poskytla Komise a které jsou zpřístupňovány za podmínek stanovených v příloze XVIII tohoto nařízení.

Uvedené formuláře však mohou být použity i pro účely předávání informací v tištěné podobě.

Odpovědnost za předložení žádosti a za obsah jednotlivých oznámení nesou buď příslušné orgány jmenované třetími zeměmi, reprezentativní profesní organizace, nebo fyzické či právnické osoby s oprávněným zájmem.

2. Komise oznamuje a zpřístupňuje informace orgánům a osobám dotčeným tímto nařízením, případně veřejnosti, prostřednictvím informačních systémů zavedených Komisí.

Orgány a osoby dotčené tímto nařízením se mohou v souladu s přílohou XIX obrátit na Komisi, aby získaly informace o praktických pravidlech týkajících se přístupu k informačním systémům a o oznamování a zpřístupňování informací.

3. Ustanovení čl. 5 odst. 2 a článků 6, 7 a 8 nařízení (ES) č. 792/2009 se použijí obdobně na oznamování a zpřístupňování informací uvedených v odst. 1 písm. b) a v odstavci 2 tohoto článku.

4. Pro účely použití odst. 1 písm. b) mohou osoby odpovědné v rámci Komise za informační systémy udělit právo na přístup k informačním systémům, a to jak příslušným orgánům a reprezentativním profesním organizacím třetích zemí, tak fyzickým či právnickým osobám, které mají zájem jednat v rámci tohoto nařízení.

Platnost přístupových práv ověřují osoby odpovědné v rámci Komise za informační systémy, přičemž vycházejí z těchto podkladů:

a)	informací týkajících se příslušných orgánů jmenovaných třetími zeměmi, včetně kontaktních údajů a elektronických adres, které má k dispozici Komise v rámci mezinárodních smluv nebo které byly Komisi v souladu s těmito smlouvami oznámeny;

b)	oficiální žádosti třetí země, v níž jsou uvedeny informace týkající se orgánů pověřených předáním dokladů a informací nezbytných k uplatnění odst. 1 písm. b), včetně kontaktních údajů a elektronických adres dotyčných orgánů;

c)	žádosti reprezentativní profesní organizace ve třetí zemi nebo fyzické či právnické osoby, která doloží svou totožnost, svůj oprávněný zájem jednat a svou elektronickou adresu.

Po ověření platnosti přístupových práv jsou tato práva aktivována osobami odpovědnými v rámci Komise za informační systémy.

Článek 70b

Oznamování a zpřístupňování informací týkajících se orgánů příslušných k přezkumu žádostí na vnitrostátní úrovni

1. V souladu s ustanoveními čl. 70a odst. 1 oznámí členské státy před 1. říjnem 2011 Komisi název, adresu orgánu nebo orgánů příslušných k použití čl. 118f odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007, jejich kontaktní údaje, včetně elektronických adres, i případné změny těchto údajů.

2. Komise vypracuje a aktualizuje seznam názvů a adres příslušných orgánů členských států nebo třetích zemí, a to na základě informací oznámených členskými státy podle odstavce 1, nebo informací oznámených třetími zeměmi v souladu s mezinárodními úmluvami uzavřenými s Unií. Tento seznam Komise zveřejní.“

22)

V článku 71 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„Článek 71

Názvy vín chráněných podle nařízení (ES) č. 1493/1999

1. Předávání dokladů uvedených v čl. 118s odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007, dále jen „dokumentace“, a změn specifikace výrobku uvedených v čl. 73 odst. 1 písm. c) a d) a v odstavci 2 tohoto nařízení zajišťují členské státy v souladu s čl. 70a odst. 1 tohoto nařízení, a to podle následujících pravidel a postupů:

a)	Komise potvrdí přijetí dokumentace a změn způsobem uvedeným v článku 9 tohoto nařízení;

b)	dokumentace nebo změny se považují za přípustné ke dni, kdy je Komise přijme, za podmínek stanovených v článku 11 tohoto nařízení, za předpokladu, že je Komise přijme do 31. prosince 2011;

c)	Komise potvrdí zápis dotyčného označení původu nebo zeměpisného označení i případných změn do rejstříku podle článku 18 tohoto nařízení a přidělí tomuto zápisu spisové číslo;

d)	Komise přezkoumá platnost dokumentace, případně i s ohledem na přijaté změny, ve lhůtách stanovených v čl. 12 odst. 1 tohoto nařízení.

2. Komise může rozhodnout o zrušení dotyčného označení původu nebo zeměpisného označení podle čl. 118s odst. 4 nařízení (ES) č. 1234/2007, a to na základě dokumentů, které má k dispozici podle čl. 118s odst. 2 uvedeného nařízení.“

23)

Článek 73 se nahrazuje tímto:

„Článek 73

Přechodná ustanovení

1. Postup stanovený v článku 118s nařízení (ES) č. 1234/2007 se použije v těchto případech:

a)	u všech názvů vín, které jsou v některém z členských států zavedeny jako označení původu nebo zeměpisné označení a které byly dotyčným členským státem schváleny do 1. srpna 2009;

b)	u všech názvů vín, které byly do 1. srpna 2009 zavedeny v některém z členských států jako označení původu nebo zeměpisné označení, schváleny dotyčným členským státem a oznámeny Komisi do 31. prosince 2011;

c)	u všech změn specifikace výrobku, které byly v některém z členských států zavedeny do 1. srpna 2009 a které dotyčný členský stát oznámil Komisi do 31. prosince 2011;

d)	u všech změn menšího rozsahu týkajících se specifikace výrobku, které byly v některém z členských států zavedeny od 1. srpna 2009 a které dotyčný členský stát oznámil Komisi do 31. prosince 2011.

2. Postup stanovený v článku 118q nařízení (ES) č. 1234/2007 se nepoužije na změny specifikace výrobku, které byly zavedeny v některém z členských států po 1. srpnu 2009 a které dotyčný členský stát oznámil Komisi do 30. června 2014, pokud jediným cílem těchto změn bylo uvést specifikaci výrobku oznámenou Komisi podle čl. 118s odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 do souladu s článkem 118c nařízení (ES) č. 1234/2007 a s tímto nařízením.

3. Vína uvedená na trh nebo označená do 31. prosince 2010, která splňují příslušná ustanovení platná přede dnem 1. srpna 2009, mohou být uváděna na trh až do vyčerpání zásob.“

24)	Přílohy I až IX, XI a XII se zrušují.

25)	Doplňují se přílohy XVIII a XIX podle znění příloh I a II tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 1 bodu 20 tohoto nařízení, která se týkají čl. 63 odst. 1 nařízení (ES) č. 607/2009, jakož i ustanovení čl. 1 bodu 21 tohoto nařízení, co se týče článku 70b nařízení (ES) č. 607/2009, se však použijí až ode dne 1. září 2011.

Informace, které předají příslušné orgány členských států dobrovolně prostřednictvím informačních systémů zavedených Komisí v souladu s nařízením (ES) č. 607/2009 ve znění článku 1 tohoto nařízení, a to v době od 1. června 2011 do data použití tohoto nařízení, se považují za oznámené v souladu s nařízením (ES) č. 607/2009 před jeho změnou tímto nařízením.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. července 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 228, 1.9.2009, s. 3.

(3) Úř. věst. L 193, 24.7.2009, s. 60.

(4) Úř. věst. L 170, 30.6.2008, s. 1.

(5) Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1.

(6) Úř. věst. L 148, 6.6.2008, s. 1.

(7) Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.“

PŘÍLOHA I

„PŘÍLOHA XVIII

Přístup k postupům a elektronickým formulářům uvedeným v čl. 70a odst. 1 písm. b)

Postupy a elektronické formuláře uvedené v čl. 70a odst. 1 písm. b) jsou volně přístupné v elektronické databázi „E-Bacchus“, kterou sestavuje Komise prostřednictvím svých informačních systémů:

http://ec.europa.eu/agriculture/markets/wine/e-bacchus/“

PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA XIX

Praktická pravidla pro oznamování a zpřístupňování informací uvedených v čl. 70a odst. 2

Orgány a osoby dotčené tímto nařízením, které si přejí získat informace o praktických pravidlech pro přístup k informačním systémům, jakož i pro oznamování a zpřístupňování informací, se mohou obrátit na Komisi, a to na následující adrese:

Funkční poštovní schránka: AGRI-CONTACT-EBACCHUS@ec.europa.eu“

13.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 183/16

ROZHODNUTÍ RADY 2011/411/SZBP

ze dne 12. července 2011,

kterým se vymezuje statut, sídlo a způsob fungování Evropské obranné agentury a kterým se zrušuje společná akce 2004/551/SZBP

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na články 42 a 45 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská obranná agentura (dále jen „agentura“) byla zřízena společnou akcí Rady 2004/551/SZBP (1) ze dne 12. července 2004 (dále jen „společná akce 2004/551/SZBP“) s cílem podporovat Radu a členské státy v jejich úsilí o zlepšení obranných schopností EU v oblasti řešení krizí a podporovat evropskou bezpečnostní a obrannou politiku.

(2)	Evropská bezpečnostní strategie schválená Evropskou radou dne 12. prosince 2003 označila zřízení obranné agentury za důležitý prvek na cestě k dosažení pružnějších a účinnějších evropských vojenských zdrojů.

(3)	Zpráva o provádění evropské bezpečnostní strategie ze dne 11. prosince 2008 potvrzuje vedoucí úlohu agentury v procesu rozvíjení klíčových obranných schopností v zájmu společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP).

(4)	Společná akce 2004/551/SZBP by měla být zrušena a nahrazena tímto rozhodnutím Rady s cílem zohlednit změny Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), k nimž došlo v důsledku ratifikace Lisabonské.

(5)	V článku 45 Smlouvy o EU se stanoví, že Rada přijme rozhodnutí vymezující statut, sídlo a způsob fungování agentury, které by mělo přihlížet ke stupni skutečného podílu na činnostech agentury.

(6)	Agentura by měla přispívat k provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky, zejména společné bezpečnostní a obranné politiky.

(7)	Agentura by měla mít takovou strukturu, aby mohla reagovat na operativní potřeby Unie a jejích členských států v zájmu SBOP, a je-li to nutné pro plnění jejích funkcí, spolupracovat se třetími zeměmi, organizacemi a subjekty.

(8)	Agentura by měla navázat úzké pracovní vztahy se stávajícími strukturami, seskupeními a organizacemi, jako jsou rámcová dohoda o záměru (dále jen „rámcová dohoda LoI“), Organizace pro vzájemnou spolupráci v oblasti vyzbrojování (OCCAR) a Evropská kosmická agentura (ESA).

(9)	V souladu s čl. 18 odst. 2 Smlouvy o EU by měl mít vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku vedoucí úlohu v rámci struktury agentury a zajišťovat nezbytné propojení mezi agenturou a Radou.

(10)	Rada by měla při plnění své úlohy politického dohledu a vymezování politik vydávat agentuře pokyny.

(11)	Přijetí finančního rámce agentury, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 4, a uzavírání správních ujednání mezi agenturou a třetími zeměmi, organizacemi a subjekty musí být vzhledem k jejich povaze schvalovány Radou jednomyslně.

(12)	Rada by se při přijímání pokynů a rozhodnutí týkajících se činnosti agentury měla scházet na úrovni ministrů obrany.

(13)	Veškeré pokyny nebo rozhodnutí přijaté Radou ve vztahu k činnosti agentury by měly být připravovány v souladu s článkem 240 Smlouvy o fungování EU.

(14)	Pravomoci přípravných a poradních orgánů Rady, zejména pravomoci Výboru stálých zástupců podle článku 240 Smlouvy o fungování EU, Politického a bezpečnostního výboru podle článku 38 Smlouvy o EU a Vojenského výboru Evropské unie (dále jen „Vojenského výboru EU“C), by měly zůstat nedotčeny.

(15)	Ředitelé národních úřadů pro vyzbrojování, ředitelé pro oblast schopností, pro oblast výzkumu a technologií a ředitelé pro oblast obranné politiky by měli při přípravě rozhodnutí Rady týkajících se agentury přijímat zprávy a zabývat se otázkami spadajícími do jejich pravomoci.

(16)	Agentura by měla mít právní subjektivitu potřebnou pro výkon svých funkcí a dosažení svých cílů, přičemž by měla udržovat úzké styky s Radou a plně respektovat pravomoci Evropské unie a jejích orgánů.

(17)	Mělo by být stanoveno, že rozpočty spravované agenturou mohou v jednotlivých případech příspěvky na krytí jiných než správních nákladů obdržet ze souhrnného rozpočtu Evropské unie při plném respektování použitelných pravidel, postupů a rozhodovacích procesů, včetně čl. 41 odst. 2 Smlouvy o EU.

(18)	Kromě toho, že bude otevřena k účasti všem členským státům, by agentura měla rovněž umožnit konkrétním skupinám členských států vytvářet projekty a programy ad hoc.

(19)

V závislosti na rozhodnutí Rady o zřízení stálé strukturované spolupráce stanovené v souladu s čl. 42 odst. 6 a článkem 46 Smlouvy o EU a s Protokolem (č. 10) o stálé strukturované spolupráci stanovené článkem 42 Smlouvy o Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, by agentura měla uskutečňování této spolupráce podporovat.

(20)	Agentura by měla mít rozhodovací postupy, které by jí umožnily účinně plnit její úkoly při respektování bezpečnostních a obranných politik zúčastněných členských států.

(21)	Agentura by měla plnit své poslání při plném respektování článku 40 Smlouvy o EU.

(22)	Agentura by měla jednat zcela v souladu s bezpečnostními normami a pravidly Rady.

(23)	V souladu s článkem 5 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní vypracovávání a provádění těch rozhodnutí a činností Unie, které mají vliv na obranu, Dánsko proto nebude tímto rozhodnutím vázáno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

KAPITOLA I

ZŘÍZENÍ, POSLÁNÍ A ÚKOLY AGENTURY

Článek 1

Zřízení

1. Agentura pro oblast rozvoje obranných schopností, výzkumu, pořizování a vyzbrojování (dále jen „Evropská obranná agentura“ nebo „agentura“) byla zřízena společnou akcí 2004/551/SZBP a její činnost pokračuje v souladu s následujícími ustanoveními.

2. Ve své činnosti je agentura podřízena Radě a jedná v rámci jednotného institucionálního rámce Evropské unie na podporu společné zahraniční a bezpečnostní politiky a společné bezpečnostní a obranné politiky, aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů EU a Rady. Posláním agentury nejsou dotčeny jiné pravomoci Unie při plném respektování článku 40 Smlouvy o EU.

3. Agentura je otevřena účasti všech členských států EU, které si přejí podílet se na její činnosti. Členské státy, které se v době přijetí tohoto rozhodnutí činnosti agentury již účastní, se nadále považují za zúčastněné členské státy.

4. Každý členský stát, který si bude po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost přát účastnit se činnosti agentury nebo tuto účast ukončit, oznámí svůj úmysl Radě a vyrozumí vysokého představitele. Veškerá technická a finanční opatření nezbytná pro účast nebo ukončení účasti určí řídící výbor uvedený v článku 8.

5. Agentura má sídlo v Bruselu.

Článek 2

Poslání

1. Posláním agentury je podporovat Radu a členské státy v jejich úsilí o zlepšení obranných schopností EU v oblasti řešení krizí a podporovat SBOP v současném stavu a v rámci budoucího vývoje.

2. Agentura určuje operativní potřeby, podporuje opatření k jejich uspokojování, přispívá k určení a případně k provádění všech účelných opatření pro posílení výrobní a technologické základny v oblasti obrany, podílí se na vymezení evropské politiky v oblasti schopností a vyzbrojování a napomáhá Radě při hodnocení zlepšování vojenských schopností.

3. Posláním agentury nejsou dotčeny pravomoci členských států v záležitostech obrany.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí Rady se rozumí:

a)	„zúčastněnými členskými státy“ členské státy Evropské unie, které se účastní činnosti agentury,

b)	„přispívajícími členskými státy“ zúčastněné členské státy Evropské unie, které přispívají na konkrétní projekt nebo program Agentury.

Článek 4

Politický dohled a podávání zpráv Radě

1. Agentura je podřízena Radě a působí pod jejím politickým dohledem, podává jí pravidelné zprávy a dostává od ní pravidelné pokyny.

2. Agentura podává pravidelně zprávy o své činnosti Radě, a zejména

a)	v listopadu každého roku předkládá Radě zprávu o činnosti agentury během tohoto roku a poskytuje informace o jednotlivých prvcích pracovního programu a rozpočtů agentury na následující rok;

b)	v závislosti na rozhodnutí Rady o zřízení stálé strukturované spolupráce předkládá Radě nejméně jednou ročně informace o příspěvku agentury k hodnocení v rámci stálé strukturované spolupráce podle čl. 5 odst. bodu 3 písm. f) bodu ii).

Agentura poskytuje Radě včas informace o důležitých záležitostech, které mají být předloženy k rozhodnutí řídícímu výboru.

3. Rada po konzultaci s Politickým a bezpečnostním výborem nebo případně s jinými příslušnými orgány Rady jednomyslným rozhodnutím každoročně vydává pokyny k činnosti agentury, zejména k jejímu pracovnímu programu. Pracovní program agentury je sestavován v rámci těchto pokynů.

4. Rada každý rok jednomyslně schvaluje finanční rámec pro agenturu na následující tři roky. Tento finanční rámec stanoví dohodnuté priority související s tříletým pracovním plánem agentury a představuje právně závazný strop pro první rok a předpokládané částky pro druhý a třetí rok. Agentura každý rok nejpozději 31. března poskytne návrh finančního rámce a související pracovní plán k posouzení řídícímu výboru.

5. Agentura může vydávat doporučení určená Radě a Komisi, je-li to nezbytné pro plnění jejího poslání.

Článek 5

Funkce a úkoly

1. Agentura při plnění svých funkcí a úkolů respektuje jiné pravomoci Unie a orgánů EU.

2. Plněním funkcí a úkolů agentury nejsou dotčeny pravomoci členských států v záležitostech obrany.

3. Agentura má pod vedením Rady za úkol:

přispívat k určení cílů vojenských schopností členských států a hodnotit dodržování závazků týkajících se schopností, které přijaly členské státy, a to zejména:

i)	určováním budoucích potřeb obranných schopností EU ve spolupráci s příslušnými orgány Rady, včetně Vojenského výboru EU, a s využitím mimo jiné mechanismu rozvoje schopností a případného následného mechanismu,

ii)	koordinací provádění plánu rozvoje schopností a případných následných plánů,

iii)	hodnocením závazků týkajících se schopností, jež členské státy přijaly mimo jiné v rámci procesu plánu rozvoje schopností a v rámci mechanismu rozvoje schopností a případných následných opatření, podle kritérií dohodnutých členskými státy;

podporovat harmonizaci operativních potřeb a přijímání účinných a slučitelných akvizičních metod, a to zejména:

i)	podporou a koordinací harmonizace v oblasti vojenských potřeb,

ii)	podporou nákladově efektivních a účinných výběrových řízení určováním a šířením osvědčených postupů,

iii)	poskytováním odhadů finančních priorit pro rozvoj schopností a pořizování;

navrhovat mnohostranné projekty pro plnění cílů z hlediska vojenských schopností a zajišťovat koordinaci programů prováděných členskými státy a řízení zvláštních programů spolupráce, a to zejména:

i)	podporou a navrhováním nových projektů mnohostranné spolupráce,

ii)	určováním a navrhováním činností pro spolupráci v operativní oblasti,

iii)	činnostmi v zájmu koordinace stávajících programů prováděných členskými státy,

iv)	přebíráním odpovědnosti za řízení konkrétních programů na žádost členských států,

v)	přípravou programů, které mají být řízeny organizací OCCAR nebo případně prostřednictvím jiných ujednání, na žádost členských států;

podporovat výzkum v oblasti obranných technologií, koordinovat a plánovat společnou výzkumnou činnost a studie technických řešení odpovídajících budoucím operativním potřebám, a to zejména:

i)	podporou výzkumu zaměřeného na plnění budoucích potřeb bezpečnostních a obranných schopností, případně ve vazbě na výzkumné činnosti Unie, čímž se posílí evropský průmyslový a technologický potenciál v této oblasti,

ii)	podporou efektivněji zaměřených společných činností v oblasti obranného výzkumu a technologií,

iii)	stimulací činností v oblasti obranného výzkumu a technologií prostřednictvím studií a projektů,

iv)	řízením smluv v oblasti obranného výzkumu a technologií,

v)	spoluprací s Komisí za účelem dosažení maximální doplňkovosti a součinnosti mezi výzkumnými programy v oblasti obrany a civilní bezpečnosti;

přispívat k určování a případně k provádění všech účelných opatření pro posílení průmyslové a technologické základny v oblasti obrany a pro zlepšení účinnosti vojenských výdajů, a to zejména:

i)	přispíváním k vytvoření mezinárodně konkurenceschopného evropského trhu s obranným vybavením, aniž jsou dotčeny pravidla vnitřního trhu a pravomoci Komise v této oblasti,

ii)	rozvojem příslušných politik a strategií ve spolupráci s Komisí a případně s výrobním odvětvím,

iii)	usilováním o vytváření a harmonizaci příslušných postupů na úrovni EU, a to v rámci úkolů agentury a ve spolupráci s Komisí;

v závislosti na rozhodnutí Rady o zřízení stálé strukturované spolupráce podporovat tuto spolupráci zejména:

i)	usnadňováním hlavních společných nebo evropských iniciativ v oblasti rozvoje schopností,

ii)

přispíváním k pravidelnému hodnocení příspěvků zúčastněných členských států v oblasti schopností, zejména příspěvků učiněných v souladu s kritérii, která mají být stanovena mimo jiné na základě článku 2 Protokolu (č. 10) o stálé strukturované spolupráci, připojenému k Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, a prostřednictvím příslušných zpráv podávaných nejméně jednou ročně.

Článek 6

Právní subjektivita

Agentura má právní subjektivitu nezbytnou pro plnění svých funkcí a dosažení svých cílů. Členské státy zajistí, aby agentura měla nejširší právní způsobilost, jakou jejich právo poskytuje právnickým osobám. Agentura může zejména nabývat movitý i nemovitý majetek nebo s ním nakládat a vystupovat před soudem. Agentura může uzavírat smlouvy se soukromými nebo veřejnými subjekty nebo organizacemi.

KAPITOLA II

ORGÁNY A ZAMĚSTNANCI AGENTURY

Článek 7

Vedoucí agentury

1. Vedoucím agentury je vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

2. Vedoucí agentury odpovídá za celkovou organizaci a fungování agentury a zajišťuje, aby ředitel, který je mu podřízen, prováděl pokyny vydané Radou a rozhodnutí řídícího výboru a aby mu o tom podával zprávu.

3. Vedoucí agentury předkládá Radě zprávy agentury uvedené v čl. 4 odst. 2.

4. Vedoucí agentury je odpovědný za sjednávání správních ujednání se třetími zeměmi a jinými organizacemi, seskupeními nebo subjekty v souladu s pokyny řídícího výboru. V rámci těchto ujednání schválených řídícím výborem odpovídá za to, aby s nimi byly navázány patřičné pracovní vztahy.

Článek 8

Řídící výbor

1. Rozhodovacím orgánem agentury je řídící výbor, který se skládá z jednoho zástupce každého zúčastněného členského státu, zmocněného přijímat závazky za svou vládu, a ze zástupce Komise. Řídící výbor jedná v rámci pokynů vydaných Radou.

2. Řídící výbor se schází na úrovni ministrů obrany zúčastněných členských států nebo jejich zástupců. Řídící výbor zpravidla zasedá každý rok nejméně dvakrát na úrovni ministrů obrany.

3. Vedoucí agentury svolává zasedání řídícího výboru a předsedá jim. Pokud o to některý zúčastněný členský stát požádá, svolá vedoucí agentury zasedání do jednoho měsíce.

4. Vedoucí agentury může pověřit jinou osobu, aby předsedala zasedáním řídícího výboru na úrovni zástupců ministrů obrany.

5. Řídící výbor se může scházet ve zvláštním složení (například ve složení ředitelů národních úřadů pro vyzbrojování, ředitelů pro oblast schopností, pro oblast výzkumu a vývoje a ředitelů pro oblasti obranné politiky).

6. Zasedání řídícího výboru se účastní:

a)	ředitel agentury nebo jeho zástupce uvedený v článku 10;

b)	předseda Vojenského výboru EU nebo jeho zástupce;

c)	zástupce Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ).

7. V otázkách společného zájmu může řídící výbor rozhodnout, že přizve

a)	generálního tajemníka NATO nebo jím jmenovaného zástupce;

b)	vedoucí nebo předsedy jiných struktur, seskupení nebo organizací, jejichž činnost souvisí s činností agentury (například strukturám vytvořeným podle rámcové dohody LoI, OCCAR a ESA);

c)	popřípadě zástupce dalších třetích stran.

Článek 9

Úkoly a pravomoci řídícího výboru

1. V rámci pokynů Rady uvedených v čl. 4 odst. 1 řídící výbor

a)	schvaluje zprávy, které mají být předloženy Radě;

b)	schvaluje na základě návrhu podaného vedoucím agentury a nejpozději do 31. prosince každého roku roční pracovní program agentury na následující rok;

c)	nejpozději do 31. prosince každého roku přijímá obecný rozpočet agentury v mezích stanovených ve finančním rámci agentury, o němž rozhoduje Rada;

d)	schvaluje v souladu s článkem 19 zavedení projektů nebo programů ad hoc v rámci agentury;

e)	jmenuje ředitele a nejvýše dva jeho náměstky;

f)	rozhoduje o tom, že jeden nebo více členských států mohou v souladu s článkem 17 agentuře svěřit správní a finanční řízení určitých činností v oblasti její působnosti;

g)	schvaluje veškerá doporučení určená Radě nebo Komisi;

h)	přijímá jednací řád agentury;

i)	může měnit finanční předpisy o provádění obecného rozpočtu agentury;

j)	může měnit pravidla a předpisy týkající se smluvních zaměstnanců a přidělených odborníků členských států;

k)	stanoví technické a finanční podrobnosti účasti členských států nebo jejího ukončení podle čl. 1 odst. 4;

l)	přijímá pokyny pro sjednávání správních ujednání vedoucím agentury;

m)	schvaluje ujednání ad hoc podle čl. 22 odst. 1;

n)	uzavírá správní ujednání mezi agenturou a třetími stranami podle čl. 24 odst. 1;

o)	schvaluje roční účetní závěrku a rozvahu;

p)	přijímá veškerá další příslušná rozhodnutí týkající se plnění poslání agentury.

2. Není-li v tomto rozhodnutí stanoveno jinak, rozhoduje řídící výbor kvalifikovanou většinou. Hlasům zúčastněných členských států je přidělena váha podle čl. 16 odst. 4 a 5 Smlouvy o EU. Hlasování se účastní pouze zástupci zúčastněných členských států.

3. Prohlásí-li zástupce zúčastněného členského státu v řídícím výboru, že z důležitých důvodů státní politiky, které musí uvést, má v úmyslu postavit se proti přijetí některého rozhodnutí kvalifikovanou většinou, hlasování se nekoná. Tento zástupce může postoupit záležitost prostřednictvím vedoucího agentury Radě, aby případně vydala pokyny řídícímu výboru. Řídící výbor může rovněž kvalifikovanou většinou rozhodnout o postoupení záležitosti Radě k rozhodnutí. Rada se usnáší jednomyslně.

4. Řídící výbor může na návrh ředitele nebo zúčastněného členského státu rozhodnout, že zřídí:

a)	výbory pro přípravu správních a rozpočtových rozhodnutí řídícího výboru, složené z delegátů zúčastněných členských států a zástupce Komise;

b)	výbory specializované na zvláštní otázky v oblasti působnosti agentury. Tyto výbory jsou složeny z delegátů zúčastněných členských států, a pokud řídící výbor nerozhodne jinak, zástupce Komise.

V rozhodnutí o zřízení výborů se upřesní jejich mandát a doba, na kterou jsou zřízeny.

Článek 10

Ředitel

1. Ředitele a jeho náměstka (náměstky) jmenuje řídící výbor na návrh vedoucího agentury na dobu tří let. Řídící výbor může jejich funkční období prodloužit o dva roky. Ředitel a nejvýše dva náměstci jsou podřízeni vedoucímu agentury a jednají v souladu s rozhodnutími řídícího výboru.

2. Ředitel, kterému je nápomocen jeho náměstek (náměstci), přijímá veškerá nezbytná opatření pro zajištění výkonnosti a účinnosti práce agentury. Ředitel odpovídá za kontrolu a koordinaci organizačních jednotek, aby byla zajištěna celková provázanost jejich práce. Ředitel je vedoucím zaměstnanců agentury.

3. Ředitel je odpovědný za:

a)	zajištění provádění ročního pracovního programu agentury;

b)	přípravu práce řídícího výboru, zejména návrhu ročního pracovního programu agentury;

c)	přípravu návrhu ročního obecného rozpočtu, který se předkládá řídícímu výboru;

d)	přípravu tříletého pracovního plánu, který se předkládá řídícímu výboru;

e)	přípravu tříletého finančního rámce, který se předkládá Radě;

f)	zajištění úzké spolupráce s přípravnými orgány Rady, zejména s Politickým a bezpečnostním výborem a Vojenským výborem EU, a poskytování informací těmto orgánům;

g)	přípravu zpráv podle čl. 4 odst. 2;

h)	přípravu výkazu příjmů a výdajů a plnění obecného rozpočtu agentury a rozpočtů projektů nebo programů ad hoc svěřených agentuře;

i)	běžnou správu agentury;

j)	veškerá bezpečnostní hlediska;

k)	veškeré personální záležitosti.

4. V rámci pracovního programu a obecného rozpočtu agentury je ředitel oprávněn uzavírat smlouvy a přijímat zaměstnance. Ředitel je schvalující osobou odpovědnou za plnění rozpočtů spravovaných agenturou.

5. Ředitel je odpovědný řídícímu výboru.

6. Ředitel je statutárním zástupcem agentury.

Článek 11

Zaměstnanci agentury

1. Zaměstnance agentury, včetně ředitele, tvoří smluvní a statutární zaměstnanci vybraní z uchazečů ze všech zúčastněných členských států na co nejširším zeměpisném základě a z orgánů EU. Zaměstnance agentury vybírá ředitel na základě příslušných schopností a odbornosti pomocí spravedlivých a transparentních výběrových řízení. Ředitel zveřejní předem podrobné informace o všech volných místech a kritéria výběrového řízení. Ve všech případech je nábor řízen tak, aby byli pro agenturu vybráni zaměstnanci, kteří vyhovují nejvyšším nárokům na schopnosti a výkonnost.

2. Vedoucí agentury na návrh ředitele a po konzultaci s řídícím výborem jmenuje zaměstnance agentury na úrovni vyšších vedoucích pracovníků a obnovuje smlouvy s nimi.

3. Zaměstnance agentury tvoří:

pracovníci zaměstnaní přímo agenturou se smlouvami na dobu určitou a vybraní ze státních příslušníků zúčastněných členských států. Rada jednomyslným rozhodnutím schválila předpisy týkající se těchto zaměstnanců (2). Řídící výbor tyto předpisy přezkoumá a podle potřeby je změní, je-li k tomu zmocněn.

odborníci členských států přidělení zúčastněnými členskými státy buď na místa v rámci organizační struktury agentury, nebo pro plnění konkrétních úkolů a projektů. Rada jednomyslným rozhodnutím schválila předpisy týkající se těchto zaměstnanců (3). Řídící výbor tyto předpisy přezkoumá a podle potřeby je změní, je-li k tomu zmocněn.

c)	úředníci Unie přidělení agentuře na dobu určitou nebo pro zvláštní úkoly nebo projekty podle potřeby.

4. Soudní dvůr Evropské unie je příslušný k rozhodování veškerých sporů mezi agenturou a jakoukoli osobou, na niž se mohou vztahovat předpisy platné pro zaměstnance agentury.

KAPITOLA III

ROZPOČET A FINANČNÍ PRAVIDLA

Článek 12

Rozpočtové zásady

1. Rozpočty, sestavované v eurech, jsou nástroje, kterými se pro každý rozpočtový rok stanoví a povolují veškeré příjmy a výdaje spravované agenturou.

2. Prostředky zapsané do rozpočtu se povolují na dobu rozpočtového roku, který začíná 1. ledna a končí 31. prosince stejného kalendářního roku.

3. Příjmy a výdaje jednotlivých rozpočtů musí být vyrovnané. Všechny příjmy a výdaje se zaúčtují v plném rozsahu v příslušném rozpočtu bez jakýchkoli vzájemných úprav.

4. Rozpočet obsahuje rozlišené prostředky, které se skládají z prostředků na závazky a prostředků na platby, a nerozlišené prostředky.

5. Z prostředků na závazky musí být pokryty celkové náklady právních závazků přijatých během běžného rozpočtového roku. Závazky však mohou být uskutečněny souhrnně nebo v ročních splátkách. Závazky se zaúčtují na základě právních závazků uskutečněných do 31. prosince.

6. Z prostředků na platby musí být pokryty platby, které byly provedeny na úhradu právních závazků přijatých v běžném rozpočtovém roce nebo dřívějších rozpočtových letech. Platby se zaúčtují na základě rozpočtových závazků přijatých do 31. prosince.

7. Příjmy rozpočtového roku jsou zaúčtovány pro daný rozpočtový rok na základě částek vybraných během tohoto rozpočtového roku.

8. Příjmy i výdaje mohou být prováděny pouze přidělením do určité položky rozpočtu a v mezích výše prostředků, které byly v rozpočtu stanoveny.

9. Používání rozpočtových prostředků musí být v souladu se zásadami řádného finančního řízení, totiž se zásadami hospodárnosti, účinnosti a efektivity.

Článek 13

Obecný rozpočet

1. Do 31. března každého roku předloží vedoucí agentury řídícímu výboru celkový odhad pro návrh obecného rozpočtu na následující rok, přičemž dodržuje předpokládané částky stanovené finančním rámcem.

2. Do 30. června každého roku předloží vedoucí agentury řídícímu výboru návrh obecného rozpočtu. Návrh obsahuje:

prostředky považované za nezbytné

i)	pro pokrytí nákladů na chod agentury, zaměstnance a zasedání,

ii)	pro obstarání vnějšího poradenství, zejména operačních analýz, nezbytného pro agenturu pro plnění jejích úkolů, a pro zvláštní výzkumné a technologické činnosti ke společnému prospěchu všech zúčastněných členských států, zejména technické případové studie a předběžné studie proveditelnosti;

b)	odhad příjmů potřebných k pokrytí výdajů.

3. Cílem řídícího výboru je zajistit, aby prostředky uvedené v odst. 2 písm. a) bodě ii) představovaly významný podíl celkových prostředků uvedených v odstavci 2. Tyto prostředky musí odrážet skutečné potřeby a umožňovat agentuře plnit operační úlohu.

4. Návrh obecného rozpočtu je doplněn podrobným plánem pracovních míst a podrobným odůvodněním.

5. Řídící výbor může jednomyslně rozhodnout, že návrh obecného rozpočtu pokrývá dále konkrétní projekt nebo program, je-li to zjevně ke společnému prospěchu všech zúčastněných členských států.

6. Prostředky jsou rozděleny do hlav a kapitol, které seskupují výdaje podle typu nebo účelu, a dále rozčleněny podle potřeby do článků.

7. Každá hlava může zahrnovat kapitolu nazvanou „předběžné prostředky“. Tyto prostředky jsou zaneseny, pokud na základě závažných důvodů existuje nejistota ohledně výše potřebných prostředků nebo rozsahu provádění zanesených rozpočtových prostředků.

8. Příjmy se skládají:

a)	z příspěvků hrazených zúčastněnými členskými státy, které jsou založeny na výši hrubého národního důchodu (HND);

b)	z ostatních příjmů.

Návrh obecného rozpočtu obsahuje linie pro začlenění účelově vázaných příjmů, a je-li to možné, uvádí předpokládanou částku.

9. Řídící výbor přijme návrh obecného rozpočtu do 31. prosince každého roku v rámci finančního rámce agentury. Řídícímu výboru v této souvislosti předsedá vedoucí agentury nebo jím jmenovaný zástupce nebo člen řídícího výboru, kterého vedoucí agentury vyzve. Ředitel vydá prohlášení, že rozpočet byl přijat, a vyrozumí zúčastněné členské státy.

10. Pokud návrh obecného rozpočtu není na začátku rozpočtového roku ještě přijat, mohou být výdaje prováděny měsíčně podle kapitol nebo jiných jednotek členění rozpočtu, a to maximálně do výše jedné dvanáctiny rozpočtových prostředků na předešlý rozpočtový rok. Důsledkem tohoto ujednání však nesmí být to, aby agentura dostala k dispozici částku vyšší než jednu dvanáctinu prostředků stanovených v návrhu připravovaného obecného rozpočtu. Řídící výbor může kvalifikovanou většinou na návrh ředitele povolit výdaje překračující jednu dvanáctinu prostředků, pokud celkové rozpočtové prostředky pro daný rozpočtový rok nepřekračují rozpočtové prostředky schválené pro předcházející rozpočtový rok. Ředitel může požádat o příspěvky nezbytné k pokrytí prostředků schválených podle tohoto ustanovení, které jsou splatné do 30 dnů od odeslání žádosti o příspěvky.

Článek 14

Opravné rozpočty

1. V případě nevyhnutelných, výjimečných nebo nepředvídatelných okolností může ředitel předložit návrh opravného rozpočtu v mezích stanovených finančním rámcem.

2. Návrh opravného rozpočtu je sestavován, navrhován, přijímán a oznamován stejným postupem jako obecný rozpočet v mezích stanovených finančním rámcem. Řídící výbor rozhoduje s náležitým ohledem na naléhavost věci.

3. Pokud by meze stanovené ve finančním rámci byly považovány za nedostatečné vzhledem k mimořádným a nepředvídatelným okolnostem, a s maximálním přihlédnutím k pravidlům uvedeným v čl. 13 odst. 2 a 3, předloží řídící výbor opravný rozpočet Radě, která jej přijme jednomyslně.

Článek 15

Účelově vázané příjmy

1. Agentura může přijmout do svého obecného rozpočtu finanční příspěvky na krytí nákladů jiných, než jsou náklady podle čl. 13 odst. 2 písm. a) bodu i), jako účelově vázané příjmy:

a)	ze souhrnného rozpočtu Evropské unie v jednotlivých případech při plném respektování pravidel, postupů a rozhodovacích procesů, kterými se souhrnný rozpočet Evropské unie řídí;

b)	od členských států, třetích zemí nebo jiných třetích stran.

2. Účelově vázané příjmy mohou být použity pouze ke konkrétnímu účelu, k němuž byly určeny.

Článek 16

Příspěvky a náhrady

1. Stanovení příspěvků, použije-li se výše HND

Použije-li se výše HND, určuje se rozdělení příspěvků mezi členské státy, od kterých se příspěvek vyžaduje, podle výše hrubého národního produktu, jak stanoví čl. 41 odst. 2 Smlouvy o EU, a v souladu s rozhodnutím Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7.června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (4) nebo jakýmkoli jiným rozhodnutím Rady, jež je případně nahradí.

Údaje pro výpočet jednotlivých příspěvků jsou údaje uvedené ve „vlastních zdrojích HND“ ve sloupci „Přehled financování souhrnného rozpočtu podle typu vlastního zdroje a podle členského státu“ tabulky připojené k poslednímu rozpočtu Evropské unie. Příspěvek každého členského státu, od kterého se příspěvek vyžaduje, je úměrný podílu HND tohoto členského státu na souhrnném HND členských států, od kterých se příspěvek požaduje.

2. Rozvrh platby příspěvků

a)	Zúčastněné členské státy platí přípěvky určené k financování obecného rozpočtu agentury ve třech stejných splátkách do 15. února, 15. června a 15. října dotyčného rozpočtového roku.

b)	Je-li přijat opravný rozpočet, zaplatí dotyčné členské státy nezbytné příspěvky do 60 dnů ode dne odeslání žádosti o příspěvky.

c)	Každý členský stát hradí bankovní poplatky spojené s platbami jeho vlastních příspěvků.

d)	Není-li přijat roční rozpočet do konce listopadu, může agentura na žádost některého z členských států požádat tento členský stát o prozatímní poskytnutí příspěvku.

Článek 17

Řízení výdajů agenturou jménem členských státu

1. Řídící výbor může na návrh ředitele nebo členského státu rozhodnout, že členský stát může agentuře svěřit správní a finanční řízení některých činností v oblasti její působnosti.

2. Řídící výbor může rozhodnutím zmocnit agenturu k uzavírání smluv jménem některých členských států. Může agenturu zmocnit, aby vybrala předem od těchto členských států nezbytné prostředky pro účely dodržení uzavřených smluv.

Článek 18

Plnění rozpočtu

1. Finanční předpisy, kterými se řídí obecný rozpočet agentury, přijala Rada jednomyslně (5). Řídící výbor tyto předpisy přezkoumá a podle potřeby je změní; přitom rozhoduje jednomyslně.

2. Řídící výbor na návrh ředitele případně přijme prováděcí pravidla týkající se plnění a kontroly obecného rozpočtu, zejména pokud jde o zadávání veřejných zakázek, aniž jsou dotčena příslušná pravidla EU. Řídící výbor zejména zajistí, aby se náležitě přihlédlo k požadavkům na bezpečnost nabídky a ochranu jak obranného utajení, tak práv k duševnímu vlastnictví.

3. Finanční předpisy a pravidla uvedené v tomto článku se nepoužijí na projekty a programy ad hoc uvedené v článcích 19 a 20.

KAPITOLA IV

PROJEKTY NEBO PROGRAMY AD HOC A SOUVISEJÍCÍ ROZPOČTY

Článek 19

Schvalování projektů nebo programů ad hoc kategorie A (s možností neúčastnit se) a souvisejících rozpočtů ad hoc

1. Jeden nebo více zúčastněných členských států nebo ředitel mohou předložit řídícímu výboru projekt nebo program ad hoc v oblasti působnosti agentury, který předpokládá všeobecnou účast zúčastněných členských států. Řídící výbor je informován o případném rozpočtu ad hoc souvisejícím s navrženým projektem nebo programem a o možných příspěvcích třetích stran.

2. Přispívají v zásadě všechny zúčastněné členské státy. Informují ředitele o svých záměrech v tomto ohledu.

3. Řídící výbor schvaluje zavedení projektu nebo programu ad hoc.

4. Řídící výbor se může na návrh ředitele nebo zúčastněného členského státu rozhodnout zřídit výbor pro dozor nad řízením a plněním projektu nebo programu ad hoc. Výbor je složen z delegátů každého z přispívajících členských států, a pokud na projekt nebo program přispívá Unie, i ze zástupce Komise. Rozhodnutí řídícího výboru upřesní mandát a trvání výboru.

5. Přispívající členské státy zasedající v řídícím výboru schválí pro projekt nebo program ad hoc

a)	pravidla pro řízení projektu nebo programu;

b)	přichází-li to v úvahu, rozpočet ad hoc související s projektem nebo programem, klíč pro výpočet výše příspěvků a nezbytná prováděcí pravidla;

c)	účast třetích stran ve výboru podle odstavce 4. Jejich účastí není dotčena rozhodovací samostatnost Unie.

6. Přispívá-li Unie na projekt nebo program ad hoc, účastní se rozhodování uvedených v odstavci 5 Komise při plném respektování rozhodovacích postupů pro souhrnný rozpočet Evropské unie.

Článek 20

Schvalování projektů nebo programů ad hoc kategorie B (s možností zapojit se) a souvisejících rozpočtů ad hoc

1. Jeden nebo více zúčastněných členských států mohou řídící výbor informovat, že mají v úmyslu zavést projekt nebo program ad hoc v oblasti působnosti agentury a případně přijmout související rozpočet ad hoc. Řídící výbor je informován o případném rozpočtu ad hoc, který souvisí s navrženým projektem nebo programem, o případných významných údajích týkajících se lidských zdrojů pro tento projekt nebo program a o možných příspěvcích třetích stran.

2. V zájmu maximalizace možností spolupráce jsou všechny zúčastněné členské státy o projektu nebo programu ad hoc, včetně základu, na němž lze účast rozšířit, včas informovány tak, aby každý zúčastněný členský stát, který se chce připojit, měl možnost vyjádřit o toto připojení zájem. Iniciátor nebo iniciátoři projektu nebo programu se navíc snaží do nich zapojit co nejvíce členských států. Účast určí v jednotlivých případech iniciátoři.

3. Projekt nebo program ad hoc je poté považován za projekt nebo program agentury, pokud řídící výbor do jednoho měsíce od obdržení informací uvedených v odstavci 1 nerozhodne jinak.

4. Každý zúčastněný členský stát, který se později rozhodne účastnit se projektu nebo programu ad hoc, oznámí svůj úmysl přispívajícím členským státům. Do dvou měsíců od obdržení tohoto oznámení přispívající členské státy společně rozhodnou o účasti dotyčného členského státu, přičemž náležitě zohlední základ stanovený v době, kdy byly zúčastněné členské státy o projektu nebo programu informovány.

5. Přispívající členské státy přijmou mezi sebou rozhodnutí nezbytná pro zavedení a plnění projektu nebo programu ad hoc a případně souvisejícího rozpočtu. Pokud na tento projekt nebo program přispívá Unie, účastní se Komise rozhodnutí uvedených v tomto odstavci při plném respektování rozhodovacích postupů pro souhrnný rozpočet Evropské unie. Přispívající členské státy průběžně podle potřeby řídící výbor informují o vývoji týkajícím se tohoto projektu nebo programu.

Článek 21

Příspěvky ze souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočty ad hoc

Na rozpočty ad hoc pro projekty a programy ad hoc uvedené v článcích 19 a 20 lze poskytovat příspěvky ze souhrnného rozpočtu Evropské unie.

Článek 22

Účast třetích stran

1. Třetí strany mohou přispět ke konkrétnímu projektu nebo programu ad hoc zavedenému v souladu s článkem 19 nebo 20 a k souvisejícímu rozpočtu. Řídící výbor schválí podle potřeby kvalifikovanou většinou ujednání ad hoc mezi agenturou a třetími stranami ke každému konkrétnímu projektu nebo programu.

2. U projektů podle článku 19 schválí přispívající členské státy zasedající v řídícím výboru s veškeré nezbytné podmínky s příslušnými třetími stranami týkající se jejich příspěvku.

3. U projektů podle článku 20 se přispívající členské státy dohodnou na veškerých nezbytných ujednáních s příslušnými třetími stranami týkajících se jejich příspěvku.

4. Pokud na projekt nebo program ad hoc přispívá Unie, účastní se rozhodování podle odstavce 2 a 3 Komise.

KAPITOLA V

VZTAHY S KOMISÍ

Článek 23

Zapojení do činnosti agentury

1. Komise je členem řídícího výboru bez hlasovacích práv a je plně zapojena do činnosti agentury.

2. Komise se může účastnit i projektů a programů agentury.

3. Agentura přijme nezbytná správní ujednání a naváže nezbytné pracovní vztahy s Komisí, zejména s cílem vyměňovat si odborné znalosti a poradenství v oblastech, kde činnosti Unie souvisejí s posláním agentury a kde činnosti agentury mají vztah k činnostem Unie.

4. Nezbytná ujednání týkající se jednotlivých příspěvků ze souhrnného rozpočtu Evropské unie podle článku 15 a 21 jsou přijímána vzájemnou dohodou mezi agenturou a Komisí nebo vzájemnou dohodou mezi přispívajícími členskými státy a Komisí.

KAPITOLA VI

VZTAHY SE TŘETÍMI ZEMĚMI, ORGANIZACEMI A SUBJEKTY

Článek 24

Správní ujednání a jiné záležitosti

1. Agentura může za účelem plnění svého poslání uzavírat správní ujednání se třetími zeměmi, organizacemi a subjekty. Tato ujednání obsahují zejména

a)	zásady vztahu mezi agenturou a třetí stranou;

b)	ustanovení o konzultacích k otázkám souvisejícím s činností agentury;

c)	bezpečnostní záležitosti.

Agentura přitom respektuje jednotný institucionální rámec a rozhodovací samostatnost EU. Každé takové ujednání sjednává řídící výbor na základě jednomyslného schválení Radou.

2. Agentura naváže úzké pracovní vztahy s příslušnými složkami OCCAR a strukturami zřízenými podle rámcové dohody LoI s cílem postupně tyto složky začlenit nebo převzít jejich zásady a praxi, podle potřeby a po vzájemné dohodě.

3. Vzájemná transparentnost a souvislý vývoj v oblasti schopností jsou zajištěny použitím postupů mechanismu rozvoje schopností. Další pracovní vztahy mezi agenturou a příslušnými orgány NATO jsou vymezeny správním ujednáním uvedeným v odstavci 1 v plném souladu s vytvořeným rámcem spolupráce a konzultací mezi EU a NATO.

4. Aby byla usnadněna případná účast organizací a subjektů jiných než organizací a subjektů uvedených v odstavcích 2 a 3 na projektech a programech a v rámci ujednání uvedených v odstavci 1, je agentura oprávněna navazovat s nimi pracovní vztahy.

5. Aby byla usnadněna případná účast třetích zemí na konkrétních projektech a programech a v rámci ujednání uvedených v odstavci 1, je agentura oprávněna s nimi navazovat pracovní vztahy.

6. Za účelem odpovídající účasti bývalých členů Západoevropské skupiny pro vyzbrojování kteří nejsou členskými státy EU, na konkrétních projektech a programech agentury je pro tyto členy zajištěna co nejvyšší transparentnost těchto projektů a programů. Za tímto účelem se zřizuje poradní výbor, který má poskytnout fórum pro výměnu názorů a informací o otázkách společného zájmu, jež spadají do oblasti působnosti poslání agentury. Předsedá mu ředitel nebo jeho zástupce. Skládá se z jednoho zástupce každého zúčastněného členského státu a zástupce Komise a ze zástupců bývalých členů WEAG, jež nejsou členskými státy EU, a to v souladu s ujednáními, která s nimi budou dohodnuta.

7. Evropští členové NATO, kteří nejsou členskými státy EU, se také mohou na požádání účastnit činnosti poradního výboru uvedeného v odstavci 6, a to v souladu s ujednáními, která s nimi budou dohodnuta.

8. Poradní výbor uvedený v odstavci 6 může být i fórem pro dialog s jinými třetími stranami o konkrétních otázkách společného zájmu v oblasti působnosti agentury a může sloužit k zajištění toho, že tyto třetí strany budou plně informovány o vývoji otázek společného zájmu a o možnostech budoucí spolupráce.

KAPITOLA VII

RŮZNÁ USTANOVENÍ

Článek 25

Výsady a imunity

Výsady a imunity ředitele a zaměstnanců agentury jsou stanoveny v rozhodnutí zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 10. listopadu 2004 o výsadách a imunitách udělených Evropské obranné agentuře a jejím zaměstnancům.

Výsady a imunity agentury jsou stanoveny v Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie připojenému k Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie.

Článek 26

Ustanovení o přezkumu

Do 14. července 2014 předloží vedoucí agentury řídícímu výboru zprávu o jeho provádění za účelem jeho případného přezkumu Radou.

Článek 27

Právní odpovědnost

1. Smluvní odpovědnost agentury se řídí právem rozhodným pro danou smlouvu.

2. Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené agenturou.

3. Osobní odpovědnost zaměstnanců vůči agentuře se řídí příslušnými předpisy, které se použijí na agenturu.

Článek 28

Přístup k dokumentům

Na dokumenty, jež má agentura v držení, se použijí ustanovení v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (6).

Článek 29

Bezpečnost

1. Agentura uplatňuje bezpečnostní předpisy Rady přijaté rozhodnutím Rady 2001/264/ES (7).

2. Agentura zajistí příslušné zabezpečení vnější komunikace.

Článek 30

Jazykový režim

O jazykovém režimu v agentuře rozhodne jednomyslně Rada.

Článek 31

Zrušení společné akce 2004/554/SZBP

Tímto rozhodnutím se zrušuje a nahrazuje společná akce 2004/551/SZBP o zřízení Evropské obranné agentury.

Článek 32

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 12. července 2011.

Za Radu

předseda

J. VINCENT-ROSTOWSKI

(1) Úř. věst. L 245, 17.7.2004, s. 17.

(2) Rozhodnutí Rady 2004/676/ES ze dne 24. října 2004 o služebním řádu Evropské obranné agentury (Úř. věst. L 310, 7.10.2004, s. 9).

(3) Rozhodnutí Rady 2004/677/ES ze dne 24. září 2004 o pravidlech pro národní odborníky a vojenský personál přidělený do Evropské obranné agentury (Úř. věst. L 310, 7.10.2004, s. 64).

(4) Úř. věst. L 163, 23.6.2007, s. 17.

(5) Rozhodnutí Rady 2007/643/SZBP ze dne 18. září 2007 o finančních pravidlech Evropské obranné agentury, pravidlech pro zadávání veřejných zakázek a pravidlech pro finanční příspěvky z operativního rozpočtu Evropské obranné agentury (Úř. věst. L 269, 12.10.2007, s. 1).

(6) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(7) Úř. věst. L 101, 11.4.2001, s. 1.

13.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 183/28

DOPORUČENÍ KOMISE

ze dne 11. července 2011

o výzkumné iniciativě společného plánování „Delší a lepší život – potenciál a výzvy spojené s demografickými změnami“

(2011/413/EU)

EVROPSKÁ KOMISE

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 181 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Očekává se, že počet Evropanů starších 65 let se významně zvýší, a to o 42 %, z 87 milionů v roce 2010 na 124 miliony v roce 2030 (1). Tento trvalý nárůst střední délky života je výrazným úspěchem nedávné minulosti. Zároveň však představuje riziko, které dodatečně zatěžuje ekonomiku, společnost i udržitelnost veřejných financí.

(2)

V důsledku stárnutí populace se bude zvyšovat potřeba poskytování stárnutím podmíněných transferů a služeb z veřejných zdrojů. Předpokládá se tudíž, že daňový dopad související se stárnutím obyvatelstva bude téměř ve všech členských státech podstatný. Celkově se na základně současných politik odhaduje, že se do roku 2060 veřejné výdaje související se stárnutím obyvatelstva zvýší v EU v průměru o 4¾ procentního bodu HDP, zejména v důsledku nákladů na důchody, zdravotní péči a dlouhodobou péči (v odvětví péče je k těmto faktorům navíc třeba vzít do úvahy i skutečnost, že počet pracovních sil se v tomto odvětví snižuje a zaměstnanci jsou často nedostatečně kvalifikovaní) (2).

(3)

Snížení počtu obyvatel v pracovním věku o zhruba 50 milionů v období 2010 až 2060 a odpovídající nárůst míry závislosti, ke kterému ve velké míře dojde již před rokem 2030, by mohly způsobit snížení růstu HDP, pokud tyto nedostatky nebudou kompenzovány rostoucí mírou účasti a zaměstnanosti ve všech odvětvích pracovních sil a zvýšeným růstem produktivity (3).

(4)

Z klesajícího počtu obyvatel a jejich stárnutí plynou pro společnost značné přínosy spočívající v prodloužení aktivního a zdravého života starších lidí, jejich lepším zapojení do ekonomiky a společnosti a v tom, že jsou déle nezávislí. Tím se zvyšuje kvalita života starších občanů i jejich pečovatelů, zlepšuje udržitelnost systémů sociální ochrany (důchody, zdravotní péče a dlouhodobá péče) a vytváří se nové tržní příležitosti pro inovační řešení, jejichž účelem je zajistit lepší stárnutí.

(5)

Strategie Evropa 2020 označila stárnutí obyvatelstva za výzvu a současně za příležitost pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, stejně tak jako pro stěžejní iniciativy „Digitální agenda pro Evropu“ (4), „Unie inovací“ (5), „Program pro nové dovednosti a pracovní místa“ a „Evropská platforma pro boj proti chudobě“, které se otázkou stárnutí obyvatelstva zabývají jako jednou z priorit. Politiky flexicurity v rámci evropské strategie zaměstnanosti uznávají, že v politikách lidských zdrojů je nutné zaujmout ucelený přístup, a rovněž poukazují na to, že aby byla posílena účast pracovního trhu a byly odstraněny stávající překážky, je zapotřebí, aby celoživotní přístup fungoval.

(6)	Komise dne 6. září 2010 navrhla vyhlásit rok 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí, což by členské státy podpořilo v jejich úsilí umožnit starším lidem i nadále pracovat a sdílet své zkušenosti, hrát aktivní úlohu ve společnosti, žít co nejzdravěji a nezávisle a vést spokojený život (6).

(7)	S cílem podpořit tvorbu politiky založenou na důkazech vyvstává naléhavá potřeba posílit vědomosti o samotném stárnutí a jeho dopadu na společnost a ekonomiku.

(8)	Aby bylo možné výše uvedenou problematiku řešit a využít příležitostí, které skýtá, je zapotřebí koordinovaných kroků, které by usnadnily spolupráci ve vysoce kvalitním výzkumu, jež by byl základem intervencí.

(9)

Na svém zasedání dne 26. května 2010 (7) Rada ve složení pro konkurenceschopnost identifikovala a odůvodnila soubor potenciálních iniciativ společného plánování, včetně iniciativy „Delší a lepší život – výzvy a příležitosti spojené s demografickými změnami“, jako oblast, v níž by společné plánování ve výzkumu přineslo do současného neuceleného úsilí členských států významnou přidanou hodnotu. Z toho důvodu přijala závěry, v nichž uznala, že je nezbytné zahájit iniciativu společného plánování věnovanou tomuto tématu, a vyzvala Komisi, aby přispěla k její přípravě.

(10)	Členské státy se k účasti na těchto iniciativách společného plánování zavázaly formou dopisů vyjadřujících formální závazek.

(11)

Společné plánování výzkumu v oblasti demografických změn a stárnutí obyvatelstva by umožnilo koordinaci výzkumu v této oblasti, což by významně přispělo k vytvoření plně funkčního Evropského výzkumného prostoru zaměřeného na stárnutí obyvatelstva a posílilo vedoucí úlohu Evropy a konkurenceschopnost výzkumu na tomto poli.

(12)

Aby bylo dosaženo cílů stanovených v tomto doporučení, měly by členské státy zajistit spolupráci a doplňkovost s hlavními souvisejícími iniciativami, jimiž jsou společný program „Asistované žití v domácím prostředí“ (8) a „Inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí“, výzkum a vývoj podporovaný rámcovým programem, zejména v oblasti IKT, zdraví, sociálních věd, jakož i s jinými výzkumnými iniciativami, např. SHARE ERIC (9) a ERA-AGE II (10).

(13)	Aby Komise mohla pravidelně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávy, měly by členské státy pravidelně podávat Komisi zprávy o pokroku této iniciativy společného plánování,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

1.	Členské státy se vyzývají, aby vytvořily a zachovávaly společnou vizi, jak může spolupráce a koordinace v oblasti výzkumu na úrovni Unie pomoci splnit úkoly plynoucí z demografických změn a jak lze využít příležitostí, které tyto změny přinášejí.

Členské státy se vyzývají, aby vypracovaly společný strategický plán výzkumu stanovující střednědobé až dlouhodobé potřeby a cíle výzkumu v oblasti demografických změn. Strategický plán výzkumu by měl obsahovat prováděcí plán, který stanoví priority a časové rozvrhy a přesně vymezí činnosti, nástroje a zdroje potřebné k jeho provádění.

Členské státy se vyzývají, aby do strategického plánu výzkumu a prováděcího plánu zahrnuly tato opatření:

a)	zjišťování a výměnu informací o příslušných národních programech a výzkumných činnostech;

b)	posílení kapacit pro společné prognózy a posuzování technologií;

c)	výměnu informací, zdrojů, osvědčených postupů, metodik a pokynů;

d)	určení oblastí nebo výzkumných činností, které by měly prospěch z koordinace nebo společných výzev k předkládání návrhů nebo sdružování zdrojů;

e)	definování způsobů výzkumu, který má být společně prováděn v oblastech uvedených v písmenu d);

f)	zvážení měnících se potřeb starších osob i potřeb jejich formálních a neformálních ošetřovatelů při definování cílů v programech pro výzkum stárnutí;

g)	případné sdílení stávajících výzkumných infrastruktur nebo budování nových zařízení, například koordinovaných databank, nebo vývoj modelů pro studium procesů stárnutí;

h)	podporu lepší spolupráce mezi veřejným a soukromým odvětvím, jakož i otevřenou inovaci mezi různými výzkumnými činnostmi a podnikatelským odvětvím v oblasti demografických změn a stárnutí obyvatelstva;

i)	poskytování a šíření znalostí, inovací a mezioborových metodických přístupů;

j)	vytváření sítí mezi středisky zabývajícími se demografickými změnami a výzkumem stárnutí obyvatelstva.

4.	Členské státy se vyzývají, aby udržovaly účinnou společnou řídící strukturu pro oblast výzkumu demografických změn a stárnutí obyvatelstva, pověřenou stanovením společných podmínek, pravidel a postupů pro spolupráci a koordinaci a sledováním provádění strategického plánu výzkumu.

5.	Členské státy se vyzývají, aby prostřednictvím svých národních výzkumných programů společně provedly strategický plán výzkumu v souladu s pokyny pro rámcové podmínky společného plánování vypracovanými skupinou na vysoké úrovni pro společné plánování, která působí v rámci Rady.

Členské státy se vyzývají, aby spolupracovaly s Komisí s cílem prozkoumat možné iniciativy Komise na pomoc členským státům při přípravě a provádění strategického plánu výzkumu a koordinovat společné programy s jinými iniciativami Unie v této oblasti, jako jsou například iniciativy „Inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí“ a společný program „Asistované žití v domácím prostředí“.

7.	Členské státy se vyzývají, aby prostřednictvím výročních zpráv o pokroku Komisi pravidelně informovaly o pokroku této iniciativy společného plánování.

V Bruselu dne 11. července 2011.

Za Komisi

Neelie KROES

místopředsedkyně

(1) Počet Evropanů starších 65 let se v příštích 50 letech téměř zdvojnásobí – z 87 milionů v roce 2010 na 153 miliony v roce 2060 – Eurostat, odhad počtu obyvatel Europop2010.

(2) Ibid.

(3) KOM(2009) 180 v konečném znění: Řešení dopadu stárnutí populace v EU (Zpráva o stárnutí populace za rok 2009).

(4) 9981/1/10 REV 1.

(5) 14035/10.

(6) Závěry Rady (EPSCO prosinec 2010) 18132/10.

(7) 10246/10.

(8) Zpráva o spolurozhodování, tisková zpráva - http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?language = en&type = IM-PRESS&reference = 20080121IPR19252

(9) http://www.share-project.org/t3/share/fileadmin/press_information/SHARE_ERIC-EN_upload.pdf

(10) http://futurage.group.shef.ac.uk/

		ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2011.183.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 183

České vydání	Právní předpisy	Svazek 54 13. července 2011

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		MEZINÁRODNÍ DOHODY
	*	Informace o vstupu v platnost Dohody mezi Evropskou unií a Mezivládní organizací pro mezinárodní železniční přepravu o přistoupení Evropské unie k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) ze dne 9. května 1980 ve znění Vilniuského protokolu ze dne 3. června 1999	1
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Rady (EU) č. 668/2011 ze dne 12. července 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 174/2005 o zavedení omezení pro poskytování pomoci související s vojenskou činností Pobřeží slonoviny	2
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 669/2011 ze dne 12. července 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 376/2008, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty	4
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 670/2011 ze dne 12. července 2011 o změně nařízení (ES) č. 607/2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů	6
		Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 671/2011 ze dne 12. července 2011 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	14
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady 2011/411/SZBP ze dne 12. července 2011, kterým se vymezuje statut, sídlo a způsob fungování Evropské obranné agentury a kterým se zrušuje společná akce 2004/551/SZBP	16
	*	Rozhodnutí Rady 2011/412/SZBP ze dne 12. července 2011 o změně rozhodnutí 2010/656/SZBP, kterým se obnovují omezující opatření vůči Pobřeží slonoviny	27
		DOPORUČENÍ
		2011/413/EU
	*	Doporučení Komise ze dne 11. července 2011 o výzkumné iniciativě společného plánování Delší a lepší život – potenciál a výzvy spojené s demografickými změnami	28

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	AL	49,0
	EC	20,9
	MK	51,0
	ZZ	40,3
0707 00 05	TR	101,4
0707 00 05	ZZ	101,4
0709 90 70	AR	27,2
	EC	26,5
	TR	111,6
	ZZ	55,1
0805 50 10	AR	63,8
	BR	42,9
	TR	64,0
	UY	63,2
	ZA	69,9
	ZZ	60,8
0808 10 80	AR	133,9
	BR	87,5
	CA	106,0
	CL	95,4
	CN	87,0
	EC	60,7
	NZ	108,0
	US	161,2
	UY	50,2
	ZA	96,6
	ZZ	98,7
0808 20 50	AR	101,7
	AU	75,6
	CL	115,8
	CN	81,6
	NZ	118,4
	ZA	99,4
	ZZ	98,8
0809 10 00	AR	75,0
	TR	198,5
	ZZ	136,8
0809 20 95	CL	298,8
	SY	253,3
	TR	307,8
	ZZ	286,6
0809 40 05	BA	62,0
	EC	75,9
	ZZ	69,0

		Opravy
	*	Oprava rozhodnutí Komise 2011/122/EU ze dne 22. února 2011, kterým se stanoví odchylka od pravidel původu stanovených rozhodnutím Rady 2001/822/ES, pokud jde o některé produkty rybolovu dovážené ze Saint Pierre a Miquelonu (Úř. věst. L 49 ze dne 24.2.2011)	31