ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2011.137.ces |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 137 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 54 |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
MEZINÁRODNÍ DOHODY
25.5.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 137/1 |
ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 21. března 2011
o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou, Norským královstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o doplňkových pravidlech v souvislosti s Fondem pro vnější hranice na období 2007 až 2013 jménem Evropské unie
(2011/305/EU)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. d) ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) bodem v) této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s článkem 11 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007/ES ze dne 23. května 2007 o zřízení Fondu pro vnější hranice na období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu Solidarita a řízení migračních toků (1) se třetí země zapojené do provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis účastní fondu v souladu uvedeným rozhodnutím a mají být uzavřena ujednání stanovící doplňková pravidla nezbytná pro takovou účast, včetně ustanovení na zajištění ochrany finančních zájmů Společenství a pravomoci auditu Účetního dvora. |
(2) |
Na základě zmocnění uděleného Komisi dne 20. prosince 2007 byla dne 30. června 2009 uzavřena jednání s Islandskou republikou, Norským královstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím. |
(3) |
V souladu s rozhodnutím Rady 2010/374/ES ze dne 30. listopadu 2009 (2) byla Dohoda mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou, Norským královstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o doplňkových pravidlech v souvislosti s Fondem pro vnější hranice na období 2007 až 2013 (dále jen „dohoda“) podepsána jménem Unie dne 19. března 2010 a prozatímně uplatňována s výhradou svého uzavření. |
(4) |
V důsledku vstupu Lisabonské smouvy v platnost dne 1. prosince 2009 přijaly všechny strany v okamžiku podpisu společné prohlášení Evropské unie a Islandské republiky, Norského království, Švýcarské konfederace a Lichtenštejnského knížectví o Dohodě mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou, Norským královstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o doplňkových pravidlech v souvislosti s Fondem pro vnější hranice na období 2007 až 2013, připojené k dohodě a vyjadřující, že Evropská unie nahradila Evropské společenství a stala se jeho nástupkyní. |
(5) |
V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí, toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu. |
(6) |
Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (3). Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné. |
(7) |
Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (4). Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné. |
(8) |
Dohoda by měla být uzavřena, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Dohoda mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou, Norským královstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o doplňkových pravidlech v souvislosti s Fondem pro vnější hranice na období 2007 až 2013 (5) a prohlášení k ní se schvalují jménem Unie. Znění dohody a souvisejících dokumentů se připojuje k tomuto rozhodnutí.
Článek 2
Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné uložit jménem Unie schvalovací listinu v souladu s čl. 13 odst. 2 dohody zavazující Unii.
Článek 3
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
Článek 4
Toto rozhodnutí bude vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 21. března 2011.
Za Radu
předseda
MARTONYI J.
(1) Úř. věst. L 144, 6.6.2007, s. 22.
(2) Úř. věst. L 169, 3.7.2010, s. 22.
(3) Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.
(4) Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.
(5) Dohoda byla vyhlášena v Úř. věst. L 169, 3.7.2010, s. 24 spolu s rozhodnutím o podpisu.
NAŘÍZENÍ
25.5.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 137/3 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 508/2011
ze dne 24. května 2011,
kterým se mění přílohy II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005, pokud jde o maximální limity reziduí pro abamektin, acetamiprid, cyprodinil, difenoconazole, dimethomorf, fenhexamid, proquinazid, prothiokonazol, pyraclostrobin, spirotetramat, thiacloprid, thiametoxam a trifloxystrobin v některých produktech a na jejich povrchu
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (1), a zejména na čl. 14 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Maximální limity reziduí (MLR) pro abamektin, acetamiprid, fenhexamid, pyraclostrobin, thiacloprid a trifloxystrobin byly stanoveny v příloze II a příloze III části B nařízení (ES) č. 396/2005. Pro cyprodinil, difenoconazole, dimethomorf, proquinazid, prothiokonazol, spirotetramat a thiametoxam byly MLR stanoveny v příloze III části A nařízení (ES) č. 396/2005. |
(2) |
V rámci postupu povolování přípravku na ochranu rostlin obsahujícího účinnou látku fenhexamid pro použití k ošetření cibule kuchyňské v souladu se směrnicí Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (2) byla podána žádost podle čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 396/2005 s cílem stávající MLR změnit. |
(3) |
V případě abamektinu byla podána žádost pro použití k ošetření meruněk a broskví. V případě acetamipridu byla podána žádost pro použití k ošetření barborky jarní a červené hořčice. V případě cyprodinilu byla podána žádost pro použití k ošetření čerstvé čočky. V případě látky difenoconazole byla podána žádost pro použití k ošetření papriky zeleninové a lilku. V případě dimethomorfu byla podána žádost pro použití k ošetření česneku, cibule kuchyňské, šalotky, lilku a artyčoků. V případě proquinazidu byla podána žádost pro použití k ošetření jahod. V případě prothiokonazolu byla podána žádost pro použití k ošetření rozmanité kořenové zeleniny. V případě pyraclostrobinu byla podána žádost pro použití k ošetření rajčat, lilku, artyčoků a celeru bulvového. V případě spirotetramatu byla podána žádost pro použití k ošetření rozmanitých plodin mimo Evropskou unii. V případě thiaclopridu byla podána žádost pro použití k ošetření bavlníkových semen a fíků. V případě thiametoxamu byla podána žádost pro použití k ošetření jahod a fazolových lusků. V případě trifloxystrobinu byla podána žádost pro použití k ošetření košťálové zeleniny listové. |
(4) |
V případě trifloxystrobinu Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) přezkoumal nejen použití k ošetření košťálové zeleniny listové, ale rovněž zkrmovací studie, a dospěl k závěru, že pro účely prosazování je třeba stanovit MLR pro produkty živočišného původu s pozměněnou definicí reziduí na mez stanovitelnosti. |
(5) |
V souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 396/2005 dotčené členské státy tyto žádosti vyhodnotily a předložily Komisi hodnotící zprávy. |
(6) |
Úřad žádosti a hodnotící zprávy posoudil, přičemž zkoumal zejména rizika pro spotřebitele a případně pro zvířata, a k navrhovaným MLR vydal odůvodněná stanoviska (3). Tato stanoviska byla předána Komisi a členským státům a zpřístupněna veřejnosti. |
(7) |
Úřad ve svých odůvodněných stanoviscích dospěl k závěru, že všechny požadavky na údaje jsou splněny a že změny MLR doporučené úřadem jsou přijatelné, pokud jde o bezpečnost spotřebitelů, na základě hodnocení expozice spotřebitelů pro 27 konkrétních evropských skupin spotřebitelů. Úřad zohlednil nejnovější informace o toxikologických vlastnostech uvedených látek. Ani celoživotní expozice těmto látkám prostřednictvím konzumace všech potravinářských výrobků, které tyto látky mohou obsahovat, ani krátkodobá expozice v důsledku extrémní konzumace příslušných plodin neprokázaly riziko, že by byl překročen přijatelný denní příjem (ADI) nebo akutní referenční dávka (ARfD). |
(8) |
Na základě odůvodněných stanovisek a prohlášení úřadu a s přihlédnutím k hlediskům významným pro danou záležitost splňují příslušné změny MLR požadavky čl. 14 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 396/2005. |
(9) |
Přílohy II a III nařízení (ES) č. 396/2005 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny. |
(10) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a ani Evropský parlament, ani Rada nevyjádřily s těmito opatřeními nesouhlas, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Přílohy II a III nařízení (ES) č. 396/2005 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 24. května 2011.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1.
(2) Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1.
(3) Vědecké zprávy EFSA jsou k dispozici na adrese http://www.efsa.europa.eu:
|
Reasoned opinion of EFSA prepared by the Pesticides Unit (PRAPeR) on the modification of existing MRL for abamectin in apricots and peaches (including nectarines), EFSA Journal 2010; 8(7):1683. Zveřejněno: 13. července 2010. Přijato: 12. července 2010. |
|
Reasoned opinion of EFSA prepared by the Pesticides Unit (PRAPeR) on the modification of existing MRL for acetamiprid in land cress and red mustard, EFSA Journal 2010; 8(6):1643. Zveřejněno: 7. června 2010. Přijato: 3. června 2010. |
|
Reasoned opinion of EFSA: Modification of the existing MRL for cyprodinil in fresh lentils EFSA Journal 2010; 8(3):1529. Zveřejněno: 10. března 2010. Přijato: 8. března 2010. |
|
Reasoned opinion of EFSA prepared by the Pesticides Unit (PRAPeR) on the modification of existing MRL for difenoconazole in peppers and aubergines, EFSA Journal 2010; 8(6):1651. Zveřejněno: 25. června 2010. Přijato: 24. června 2010. |
|
Reasoned opinion of EFSA prepared by the Pesticides Unit (PRAPeR) on the modification of existing MRL for dimethomorph in various crops, EFSA Journal 2010; 8(5):1622. Zveřejněno: 21. května 2010. Přijato: 20. května 2010. |
|
Reasoned opinion of EFSA prepared by the Pesticides Unit (PRAPeR) on the modification of existing MRL for fenhexamid in onions, EFSA Journal 2010; 8(7):1696. Zveřejněno: 13. července 2010. Přijato: 12. července 2010. |
|
Reasoned opinion of EFSA prepared by the Pesticides Unit (PRAPeR) on the modification of existing MRL for proquinazid in strawberries, EFSA Journal 2010; 8(8):1712. Zveřejněno: 26. července 2010. Přijato: 20. července 2010. |
|
Reasoned opinion of EFSA prepared by the Pesticides Unit (PRAPeR) on the modification of existing MRL for prothioconazole in various root vegetables, EFSA Journal 2010; 8(7):1675. Zveřejněno: 8. července 2010. Přijato: 7. července 2010. |
|
Reasoned opinion of EFSA prepared by the Pesticides Unit (PRAPeR) on the modification of existing MRL for pyraclostrobin in tomatoes, aubergines, globe artichokes and celeriac EFSA Journal 2010; 8(6):1630. Zveřejněno: 7. června 2010. Přijato: 28. května 2010. |
|
Reasoned opinion of EFSA prepared by the Pesticides Unit (PRAPeR) on the modification of existing MRL for spirotetramat in various crops, EFSA Journal 2010; 8(7):1665. Zveřejněno: 1. července 2010. Přijato: 29. června 2010. |
|
Reasoned opinion of EFSA prepared by the Pesticides Unit (PRAPeR) on the modification of existing MRL for thiacloprid in figs and various crops, EFSA Journal 2010; 8(7):1668. Zveřejněno: 1. července 2010. Přijato: 29. června 2010. |
|
Reasoned opinion of EFSA prepared by the Pesticides Unit (PRAPeR) on the modification of existing MRL for thiacloprid in cotton seed, EFSA Journal 2010; 8(8):1713. Zveřejněno: 27. srpna 2010. Přijato: 26. srpna 2010. |
|
Reasoned opinion of EFSA prepared by the Pesticides Unit (PRAPeR) on the modification of existing MRL for thiamethoxam in strawberries and beans (with pods), EFSA Journal 2010; 8(6):1647. Zveřejněno: 24. června 2010. Přijato: 22. června 2010. |
|
Reasoned opinion of EFSA prepared by the Pesticides Unit (PRAPeR) on the modification of existing MRL for trifloxystrobin in leafy brassica, EFSA Journal 2010; 8(6):1648. Zveřejněno: 28. června 2010. Přijato: 23. června 2010. |
PŘÍLOHA
V nařízení (ES) č. 396/2005 se přílohy II a III mění takto:
(1) |
V příloze II se sloupce pro abamektin, fenhexamid, pyraclostrobin, thiacloprid a trifloxystrobin nahrazují tímto: „Rezidua pesticidů a maximální limity reziduí (mg/kg)
|
(2) |
V příloze III části A se sloupce pro cyprodinil, difenoconazole, dimethomorf, proquinazid, prothiokonazol, spirotetramat a thiametoxam nahrazují tímto: „Rezidua pesticidů a maximální limity reziduí (mg/kg)
|
(3) |
V příloze III části B se sloupce pro abamektin, acetamiprid, fenhexamid a trifloxystrobin nahrazují tímto: „Rezidua pesticidů a maximální limity reziduí (mg/kg)
|
(1) Pokud jde o úplný seznam produktů rostlinného a živočišného původu, na něž se vztahují MLR, je třeba odkázat k příloze I.
(2) Označuje mez stanovitelnosti.
(3) Kombinace pesticid-kód, na které se vztahuje MLR stanovený v příloze III část B.
(F) |
= |
rozpustné v tuku |
Trifloxystrobinu - kód 1000000 |
: |
Suma trifloxystrobinu a jeho metabolitu (E, E)-methoxyimino- {2-[[1-(3-trifluoromethyl)fenyl)ethyliden]amino-oxymethyl]fenyl}octové kyseliny (CGA 321113).“ |
(4) Pokud jde o úplný seznam produktů rostlinného a živočišného původu, na něž se vztahují MLR, je třeba odkázat k příloze I.
(5) Označuje mez stanovitelnosti.
(F)= rozpustné v tuku
(R)= Definice reziduí se liší u následujících kombinací s číselným kódem pesticidu:
Cyprodinil - kód 1000000: suma cyprodinilu a metabolitu CGA 304075
Prothiokonazol – kód 1000000: suma prothiokonazolu-desthio a jeho glukuronidového konjugátu, vyjádřeno jako prothiokonazol-desthio.: Sum of prothioconazole-desthio and its glucuronide conjugate, expressed as prothioconazoledesthio.
Spirotetramat - kód 1000000: Spirotetramat a jeho metabolit BYI08330-enol vyjádřený jako spirotetramat: Spirotetramat and its metabolite BYI08330-enol expressed as spirotetramat“
(6) Pokud jde o úplný seznam produktů rostlinného a živočišného původu, na něž se vztahují MLR, je třeba odkázat k příloze I.
(7) Označuje mez stanovitelnosti.
(F)= rozpustné v tuku
(R)= Definice reziduí se liší u následujících kombinací s číselným kódem pesticidu:
Acetamiprid - kód 1000000: Suma acetamipridu a N-desmethyl-acetamipridu ( IM-2-1), vyjádřeno jako acetamiprid
Trifloxystrobinu - kód 1000000: tSuma trifloxystrobinu a jeho metabolitu (E, E)-methoxyimino- {2-[[1-(3-trifluoromethyl)fenyl)ethyliden]amino-oxymethyl]fenyl}octové kyseliny (CGA 321113).“
25.5.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 137/53 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 509/2011
ze dne 24. května 2011
o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),
s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 25. května 2011.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 24. května 2011.
Za Komisi, jménem předsedy,
José Manuel SILVA RODRÍGUEZ
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.
(2) Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.
PŘÍLOHA
Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
(EUR/100 kg) |
||
Kód KN |
Kódy třetích zemí (1) |
Paušální dovozní hodnota |
0702 00 00 |
JO |
50,2 |
MA |
35,3 |
|
TR |
112,0 |
|
ZZ |
65,8 |
|
0707 00 05 |
TR |
88,5 |
ZZ |
88,5 |
|
0709 90 70 |
AR |
34,9 |
MA |
86,8 |
|
TR |
124,0 |
|
ZZ |
81,9 |
|
0709 90 80 |
EC |
23,2 |
ZZ |
23,2 |
|
0805 10 20 |
EG |
54,6 |
IL |
62,7 |
|
MA |
50,4 |
|
TR |
74,4 |
|
ZZ |
60,5 |
|
0805 50 10 |
AR |
72,2 |
TR |
59,3 |
|
ZA |
101,0 |
|
ZZ |
77,5 |
|
0808 10 80 |
AR |
88,1 |
BR |
73,2 |
|
CA |
129,0 |
|
CL |
78,5 |
|
CN |
89,3 |
|
CR |
69,1 |
|
NZ |
109,5 |
|
US |
99,3 |
|
UY |
60,0 |
|
ZA |
85,5 |
|
ZZ |
88,2 |
(1) Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.
ROZHODNUTÍ
25.5.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 137/55 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 20. května 2011,
kterým se stanoví, že čl. 30 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb není použitelný na těžbu černého uhlí v České republice
(oznámeno pod číslem K(2011) 3406)
(Pouze české znění je závazné)
(Text s významem pro EHP)
(2011/306/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (1), a zejména na čl. 30 odst. 4 a 6 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
I. SKUTEČNOSTI
(1) |
Dne 22. listopadu 2010 obdržela Komise elektronickou poštou žádost České republiky podle čl. 30 odst. 4 směrnice 2004/17/ES o vynětí dobývání černého uhlí v České republice z použitelnosti ustanovení směrnice 2004/17/ES. Komise si dne 21. ledna 2011 vyžádala elektronickou poštou doplňující informace. Odpověď na žádost o informace byla českými orgány zaslána elektronickou poštou dne 9. února 2011. |
(2) |
Žádost byla doplněna dopisem nezávislého vnitrostátního orgánu (Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže) v podobě předběžného stanoviska ze dne 7. listopadu 2008. Český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže analyzoval podmínky přístupu na relevantní trh a shledal, že přístup je neomezený. Ve stanovisku se však neuvádí, že byly splněny ostatní podmínky týkající se přímého vystavení hospodářské soutěži, pokud jde o dobývání černého uhlí v České republice. |
(3) |
Jediným subjektem, který v České republice těží černé uhlí, je společnost OKD a.s., což je soukromá společnost, již 100 % vlastní nizozemská soukromá holdingová společností New World Resources (NWR). |
II. PRÁVNÍ RÁMEC
(4) |
Článek 30 směrnice 2004/17/ES stanoví, že zakázky určené pro umožnění výkonu jedné z činností, na které se směrnice vztahuje, se touto směrnicí neřídí, pokud je daná činnost v členském státě, ve kterém je vykonávána, přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup. Přímé vystavení hospodářské soutěži se posuzuje na základě objektivních kritérií s přihlédnutím ke zvláštnostem dotyčného odvětví. Přístup na trh se považuje za neomezený, pokud členský stát provedl a uplatňuje příslušné právní předpisy EU k otevření daného odvětví nebo jeho části. Tyto právní předpisy jsou uvedeny v příloze XI směrnice 2004/17/ES. Pro průzkum ložisek uhlí a jiných pevných paliv a jejich těžbu však příloha XI neuvádí žádné příslušné právní předpisy, které by tento sektor liberalizovaly. Z toho vyplývá, že volný přístup na dotyčný trh nelze předpokládat, a je tedy nutno jej prokázat fakticky i právně. |
(5) |
Přezkum právních ustanovení upravujících vydávání povolení k těžbě v České republice ukazuje, že tato povolení jsou v současné době vydávána bez diskriminace, na základě posouzení odborné kvalifikace žadatele a technické a finanční způsobilosti k provádění těžebních prací. Pro účely tohoto rozhodnutí lze možnost získat povolení k těžbě považovat právně za neomezenou. |
(6) |
Přímé vystavení hospodářské soutěži by se mělo posoudit na základě různých ukazatelů, z nichž žádný není nutně sám o sobě rozhodující. Pokud jde o trhy dotčené tímto rozhodnutím, jedním kritériem, které by se mělo vzít v úvahu, je úhrnný podíl tří hlavních účastníků na daném trhu (2). Dalším kritériem je stupeň koncentrace na těchto trzích. Vzhledem k charakteristice daných trhů by měla být vzata v úvahu i další kritéria, jako je míra, v jaké zákazníci mění dodavatele. |
(7) |
Tímto rozhodnutím není dotčeno uplatňování pravidel hospodářské soutěže. |
III. POSOUZENÍ
(8) |
Žádost předložená Českou republikou se týká dobývání černého uhlí v České republice. |
(9) |
Česká žádost se týká tzv. „primárního trhu černého uhlí“, který zahrnuje produkci černého uhlí a velkoobchodní prodej uhlí (3). Při posuzování hospodářské soutěže na trhu v oblasti produkce černého uhlí je nutno zohlednit vazby mezi produkcí a prvním prodejem nebo velkoobchodním prodejem vytěženého černého uhlí. Tato definice je rovněž v souladu s předchozími rozhodnutími Komise (4) ohledně využívání jiných druhů paliv. |
(10) |
Vytěžené černé uhlí má různé chemické složení a jakost v závislosti na geologických podmínkách jednotlivých těžených slojí. Černé uhlí lze dělit na uhlí vhodné pro koksování (koksovatelné uhlí) a energetické uhlí. Ačkoli se tyto dva druhy černého uhlí těží stejným způsobem a za použití stejných technologií, mají zcela odlišné konečné užití a rozdílnou zákaznickou základnu. Jejich ceny se liší a tyto výrobky nejsou navzájem zaměnitelné. |
(11) |
Koksovatelné uhlí je definováno jako černé uhlí s kvalitou, která umožňuje výrobu koksu vhodného pro použití do vysokých pecí, a nepoužívá se k přímému vytápění nebo výrobě energie. Koksovatelné uhlí nakupují výhradně společnosti, které vyrábějí koks. Koksovatelné uhlí je jedinou surovinou pro výrobu koksu a nemá v podstatě žádné jiné využití. Koksovatelné uhlí nelze nahradit energetickým uhlím. |
(12) |
Energetické uhlí je uhlí, které nelze označit za koksovatelné uhlí. Energetické uhlí se používá v elektrárnách jako palivo pro výrobu elektřiny, tepla a technologické páry a rovněž při výrobním procesu v takových průmyslových závodech, jako jsou cukrovary, cihelny, cementárny a vápenky, papírny apod. Energetické uhlí lze nahradit koksovatelným uhlím, ale takové nahrazování by nebylo hospodářsky únosné. |
(13) |
Koksovatelné uhlí lze dále rozdělit do několika kategorií podle jeho jakosti. Nejkvalitnějším koksovatelným uhlím je tvrdé koksovatelné uhlí, po němž z hlediska jakosti následuje polotvrdé koksovatelné uhlí a dále poloměkké koksovatelné uhlí. Trh s jednotlivými druhy koksovatelného uhlí však není oddělený a pro účely posouzení v rámci tohoto rozhodnutí se mezi nimi nebude takto rozlišovat. |
(14) |
S ohledem na výše uvedené skutečnosti a v souladu s žádostí se pro účely posouzení podmínek stanovených v čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES považují trh s koksovatelným uhlím a trh s energetickým uhlím za oddělené výrobkové trhy, a proto by se měly zkoumat odděleně. |
(15) |
Česká žádost vychází z toho, že relevantní zeměpisný trh by přesahoval české území a v případě koksovatelného uhlí by zahrnoval území České republiky, Slovenska, Rakouska, Polska a Maďarska. V případě energetického uhlí se žadatel domnívá, že zeměpisný trh by měl být vymezen jako trh, který zahrnuje území České republiky, Slovenska, Rakouska, Polska, Maďarska a Německa. Žadatel tvrdí, že hlavním důvodem pro toto vymezení trhu je významný objem vzájemných přeshraničních dodávek, dále skutečnost, že zákazníci mění dodavatele, a také neexistence správních překážek (celních překážek, kvót apod.). |
(16) |
Podle žádosti (5) je Česká republika čistým vývozcem koksovatelného i energetického uhlí. V roce 2009 vyvezla Česká republika 3 581 tisíc tun koksovatelného uhlí a 2 389 tisíc tun energetického uhlí (6), což činí přibližně 61 % a 47 % příslušných objemů domácí produkce. V tomtéž roce činil dovoz do České republiky 771 tisíc tun koksovatelného uhlí a 954 tisíc tun energetického uhlí, což představuje 13 % a 19 % příslušných objemů domácí produkce (7), přičemž tento dovoz pocházel hlavně z Polska. Dovoz z Polska ve skutečnosti činil přibližně 90 % celkového dovozu koksovatelného uhlí a 80 % celkového dovozu energetického uhlí. |
(17) |
Ačkoliv žadatel uvádí, že uhlí z produkce OKD v České republice – ať už koksovatelné nebo energetické – je konkurenceschopné do vzdálenosti 500 km, je třeba poznamenat, že zákazníci společnosti OKD se nacházejí v okruhu přibližně 350 km od místa produkce uhlí, kterým je Ostrava. |
(18) |
Pokud jde o prodej koksovatelného uhlí, OKD má jednoho významného zákazníka ve Slovenské republice, který koupil v roce 2007 asi 26 % a v roce 2009 30 % produkce OKD, a dalšího významného zákazníka v Rakousku, který koupil v roce 2007 13 % a v roce 2009 19 % produkce OKD. Žadatel mezi svými hlavními zákazníky mimo území České republiky rovněž uvádí jednu společnost v Polsku, ale její nákupy představují pouze asi 8 % produkce OKD. |
(19) |
Pokud jde o prodej energetického uhlí, kromě českých zákazníků uvádí OKD jednoho významného zákazníka v Rakousku, na kterého připadlo v roce 2007 asi 12 % a v roce 2009 21% odbytu společností OKD, a jednoho zákazníka v Německu, na kterého připadlo v roce 2007 5 % a v roce 2009 3 % odbytu energetického uhlí. |
(20) |
Podle žádosti existuje „vysoká koncentrace tří největších soutěžitelů“ (8), což lze skutečně pozorovat na všech vnitrostátních trzích posuzovaných odděleně, a to jak pokud jde o energetické uhlí, tak i pokud jde o koksovatelné uhlí. Žadatel rovněž připouští, že „naprostá většina vytěženého uhlí je spotřebována na domácím trhu“ (9), což se potvrzuje ve všech zemích produkujících černé uhlí, jež tvoří zeměpisnou oblast, která je v žádosti brána v úvahu (v České republice, Polsku, Německu). |
(21) |
Podle sdělení Komise o definici relevantního trhu (10) je relevantní zeměpisný trh tvořen oblastí, ve které jsou podmínky hospodářské soutěže dostatečně stejnorodé a kterou lze odlišit od sousedních zeměpisných oblastí, protože podmínky hospodářské soutěže jsou v těchto oblastech zjevně odlišné. V této souvislosti je možné poznamenat, že pobřežní oblasti střední Evropy (zejména severní Německo a severní Polsko) jsou vystaveny dovozu uhlí přepravovaného po moři a vzhledem k tomu, že mimo jiné například sazby za námořní přepravu jsou podstatně nižší než náklady na pozemní přepravu, mohou být podmínky hospodářské soutěže v těchto oblastech odlišné (11). |
(22) |
V žádosti se uvádí, že důležitým faktorem při určování ceny uhlí je stabilita a zabezpečení dodávek a doba, na kterou se smlouva uzavírá (12), a že smlouvy o dodávkách uhlí, ať už energetického nebo koksovatelného, jsou zpravidla dlouhodobé. |
(23) |
Odběratelé černého uhlí v České republice kupují uhlí od OKD nebo v omezeném množství od polských společností. Přestože dovoz z jiných zemí roste, není dosud významný (13). |
(24) |
S ohledem na výše uvedené faktory se pro účely hodnocení podmínek stanovených v čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES považuje zeměpisný trh za omezený na území České republiky a Polska, a to jak pokud jde o energetické uhlí, tak i pokud jde o koksovatelné uhlí. V důsledku výše uvedených rozdílů mezi oblastmi, které lze snadno zásobovat uhlím přepravovaným po moři, a oblastmi, které jsou nejspíše příliš daleko od jakéhokoli pobřeží, by mohl být tento zeměpisný trh ještě menší, tvořený pouze Českou republikou a jihem Polska. Tato otázka však může zůstat nezodpovězena, jelikož větší vymezení trhu je pro žadatele příznivější. Podle obou definic trhu vede rozbor ke stejnému výsledku. |
(25) |
Vychází se z úvahy, že pokud jde o těžbu černého uhlí, jedním z ukazatelů míry hospodářské soutěže na vnitrostátních trzích je celkový podíl tří největších producentů na trhu. |
(26) |
OKD a dva polští dodavatelé koksovatelného uhlí jsou zdaleka nejvýznamnějšími dodavateli v rámci relevantního zeměpisného trhu. Společnost OKD je největším dodavatelem koksovatelného uhlí v České republice (její podíl na trhu v České republice v roce 2008 činil 75,5 %). Dva polští dodavatelé koksovatelného uhlí jsou největšími dodavateli v Polsku (jejich podíl na trhu v Polsku v roce 2008 činil 60,2 % a 19,3 %). Na zeměpisném trhu zahrnujícím Českou republiku a Polsko činil úhrnný tržní podíl tří největších producentů v roce 2008 přibližně 93 %. Stojí rovněž za zmínku, že největší konkurent společnosti OKD má sám o sobě podíl na trhu přibližně 49 %. |
(27) |
I v případě, že vezmeme v úvahu větší trh zahrnující Českou republiku, Slovensko, Rakousko, Polsko a Maďarsko, jak požaduje žadatel, by úhrnné tržní podíly tří největších konkurentů byly stále velmi vysoké (91,3 % v roce 2005, 87,7 % v roce 2006, 85 % v roce 2007 a 86,6 % v roce 2008 (14)), takže na jejich základě nelze vyvozovat, že je trh s koksovatelným uhlím dostatečně vystaven hospodářské soutěži. |
(28) |
Jak připomíná 22. bod odůvodnění, zabezpečení a stabilita dodávek hrají důležitou úlohu ve smluvních vztazích. Informace poskytnuté žadatelem o míře, v jaké zákazníci mění své dodavatele koksovatelného uhlí, ukazují, že u tohoto produktu prakticky nedochází k žádnému přecházení zákazníků mezi dodavateli. Smlouvy na dodávky koksovatelného uhlí jsou dlouhodobé a nebyly předloženy žádné důkazy, že by některý ze zákazníků přešel od OKD k jinému dodavateli. Nelze tedy předpokládat, že by některý odběratel koksovatelného uhlí byl ochoten nebo dokonce schopen snadno přejít k jinému dodavateli v případě malého, ale významného zvýšení ceny společností OKD. |
(29) |
OKD a dva polští dodavatelé energetického uhlí jsou zdaleka nejvýznamnějšími producenty energetického uhlí v rámci relevantního zeměpisného trhu. Společnost OKD je největším dodavatelem energetického uhlí v České republice (její podíl na trhu v České republice v roce 2008 činil 61,6 %). Dva polští dodavatelé energetického uhlí jsou největšími dodavateli v Polsku (jejich podíl na trhu v Polsku v roce 2008 činil 52,5 % a 17,7 %). V rámci zeměpisného trhu zahrnujícího Českou republiku a Polsko činil úhrnný tržní podíl tří největších producentů v roce 2008 přibližně 72 %. Stojí rovněž za zmínku, že největší konkurent společnosti OKD měl sám o sobě na zeměpisném trhu zahrnujícím Českou republiku a Polsko podíl přibližně 50 %. |
(30) |
Kromě toho, v rámci všech tří zeměpisných trhů s energetickým uhlím, které jsou uvedeny v 29. bodě odůvodnění (v samotné České republice, v samotném Polsku a v rámci zeměpisného trhu zahrnujícího obě tyto země), existuje hospodářský subjekt, který má sám o sobě podíl na trhu přibližně 50 % nebo více. V této souvislosti je tudíž nutno připomenout ustálenou judikaturu (15), podle které „jsou až na výjimečné případy značně velké podíly na trhu samy o sobě důkazem existence dominantního postavení. To je situace, kdy podíl na trhu činí 50 %“. |
(31) |
I v případě, že vezmeme v úvahu větší trh zahrnující Českou republiku, Slovensko, Rakousko, Polsko, Maďarsko a Německo, jak požaduje žadatel, by úhrnné tržní podíly tří největších konkurentů byly stále dosti vysoké (62,7 % v roce 2005, 60,2 % v roce 2006, 56,9 % v roce 2007 a 57,3 % v roce 2008 (16)). |
(32) |
Podobně jako v případě koksovatelného uhlí hrají zabezpečení a stabilita dodávek energetického uhlí důležitou úlohu ve smluvních vztazích. Informace poskytnuté žadatelem o míře, v jaké zákazníci mění své dodavatele, ukazují, že řada odběratelů energetického uhlí v určitých letech přerušuje své dodávky od OKD nebo že některé roční či okamžité smlouvy nebyly nikdy obnoveny. Jelikož však žadatel neposkytl informace o objemech dotyčných dodávek ani o jejich poměru k produkci OKD, jak bylo požadováno, bylo by obtížné dospět k závěru, že by některý zákazník OKD snadno přešel k jinému dodavateli v případě malého, ale významného zvýšení ceny společností OKD. |
IV. ZÁVĚRY
(33) |
Pokud jde o dobývání černého uhlí v České republice, lze tudíž situaci shrnout takto: v případě energetického i koksovatelného uhlí jsou úhrnné tržní podíly tří největších konkurentů v rámci zeměpisného trhu vymezeného pro účely tohoto rozhodnutí vysoké a ještě důležitější je, že největší producent má sám o sobě podíl na trhu téměř 50 %, a proto by dotyčné trhy měly být považovány za trhy s vysokou koncentrací, přičemž – jak bylo připomenuto ve 20. bodě odůvodnění – převážná většina vytěženého uhlí se spotřebovává na místním trhu. Informace o míře, v jaké zákazníci mění své dodavatele, nevedou k závěru, že by některý odběratel černého uhlí hodlal nebo mohl snadno přejít k jinému dodavateli v případě malého, ale významného zvýšení ceny. |
(34) |
Žadatel rovněž připustil, že jelikož těžba černého uhlí není rentabilní na jiných místech než těch, která se již využívají (a zejména těch, jež využívá OKD), „není vstup dalšího subjektu na český trh reálný a v posledních pěti letech se ani neuskutečnil“ (17). Totéž platí, pokud jde o dodávky uhlí, přičemž žadatel uvádí, že mu není znám žádný významný vstup na český trh a že většina významných velkoodběratelů má uzavřeny dlouhodobé smlouvy (18). |
(35) |
Na základě faktorů posouzených v 8. až 34. bodě odůvodnění je třeba vyvodit závěr, že trh v oblasti dobývání černého uhlí, a to jak koksovatelného, tak energetického, není v České republice v současné době přímo vystaven hospodářské soutěži. Ustanovení čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES se proto nepoužije na smlouvy, které mají umožnit vykonávání uvedených činností v České republice. Směrnice 2004/17/ES se tedy nadále použije v případě, kdy zadavatelé zadávají zakázky, které mají umožnit dobývání černého uhlí v České republice, nebo když pořádají veřejné soutěže na vykonávání takových činností v České republice. |
(36) |
Toto rozhodnutí se zakládá na právní a skutkové situaci v období od listopadu 2010 do března 2011, jak se jeví z informací předložených Českou republikou. Může být revidováno, pokud by v případě zásadních změn právní či skutkové situace došlo k tomu, že by byly splněny podmínky pro uplatnění čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES. |
(37) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Poradního výboru pro veřejné zakázky, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Ustanovení čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES není použitelné na dobývání černého uhlí v České republice. Směrnice 2004/17/ES se nadále použije na zakázky zadávané zadavateli, které jim mají umožnit vykonávat tyto činnosti v České republice.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno České republice.
V Bruselu dne 20. května 2011.
Za Komisi
Michel BARNIER
člen Komise
(1) Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1.
(2) V souladu s ustálenou praxí Komise, například s rozhodnutím Komise 2009/47/ES (Úř. věst. L 19, 23.1.2009, s. 57), s rozhodnutím Komise 2010/192/EU (Úř. věst. L 84, 31.3.2010, s. 52) apod.
(3) Viz strana 21 žádosti: „[…] trh s dobýváním černého uhlí jako takový neexistuje, trh lze pojmově vymezit až v další fázi, když producenti vytěžené uhlí prodávají (uvádějí na trh)“.
(4) Viz mj. rozhodnutí Komise ze dne 29. září 1999, kterým se spojení označuje za slučitelné se společným trhem a s Dohodou o EHP (věc IV/M.1532 BP Amoco/Arco), bod 14.
(5) Viz tabulka 2 na straně 39 žádosti.
(6) Generální ředitelství Evropské komise pro energetiku a dopravu, Středisko pro sledování trhu s uhlím a ropou – Zásoby a poptávka po pevných palivech v roce 2009 v České republice.
(7) Viz poznámka č. 5.
(8) Viz žádost, strana 23, odstavec 6.
(9) Viz žádost, strana 23, odstavec 6.
(10) Viz sdělení Komise o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže Společenství (Úř. věst. C 372, 9.12.1997, s. 5).
(11) Viz žádost, strana 14, odstavec 4.
(12) Viz žádost, strana 8, odstavec 3.
(13) V roce 2009 představoval dovoz koksovatelného uhlí z USA přibližně 1 % spotřeby a dovoz energetického uhlí z Ruska představoval 6 % spotřeby. V roce 2010 se podle zatím předběžných údajů uvedených v dopise žadatele ze dne 9. února 2011 podíl dovozu koksovatelného uhlí z USA zvýšil na 3 % spotřeby a podíl dovozu energetického uhlí z Ruska vzrostl na 12 % domácí spotřeby.
(14) Viz tabulka na straně 58 žádosti.
(15) Viz bod 328 rozsudku Soudu prvního stupně (třetího senátu) ze dne 28. února 2002. Atlantic Container Line AB a ost. v Komise Evropských společenství. Věc T-395/94. Sb. rozh. 2002, s. II-00875.
(16) Viz tabulka na straně 59 žádosti.
(17) Viz žádost, strana 62, odstavec 5.
(18) Viz žádost, strana 62, odstavec 6.