13.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 124/1

13.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 124/2

(1)

Nařízením (EU) č. 1035/2010 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) Komise uložila prozatímní antidumpingové clo na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). Prozatímní antidumpingová cla byla uložena v rozmezí 44,9 % až 65,2 %.

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který dne 4. ledna 2010 podali výrobci z EU Borealis Agrolinz Melamine GmbH, DSM Melamine B.V. a Zakłady Azotowe Puławy (dále jen „žadatel“) představující podstatnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby melaminu v Unii.

(3)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2006 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(4)

Po poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímních antidumpingových opatření („poskytnutí prozatímních informací“), se některé zúčastněné strany k prozatímním zjištěním písemně vyjádřily. Strany, které o to požádaly, dostaly možnost být vyslechnuty.

(5)

Komise shromažďovala a ověřovala veškeré informace, jež považovala za nezbytné ke konečným zjištěním. Za účelem posouzení možného dopadu uložení konečných antidumpingových opatření byla uskutečněna inspekce v prostorách této uživatelské společnosti:

(6)

Všem stranám byly následně sděleny základní skutečnosti a úvahy, na nichž byl založen záměr doporučit uložení konečného antidumpingového cla na dovoz melaminu pocházejícího z ČLR a konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla („poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, ve které se k tomuto poskytnutí konečných informací mohly vyjádřit.

(7)

Ústní a písemné připomínky zúčastněných stran byly zváženy a ve vhodných případech zohledněny.

(8)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se stran dotčených daným řízením, potvrzuje se 4. až 10. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(9)

Je třeba připomenout, že ve 12. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je dotčeným výrobkem určen melamin, v současnosti kódu KN 2933 61 00 a pocházející z ČLR.

(10)

Melamin je bílý krystalický prášek získávaný z močoviny. Používá se zejména v laminátech, lisovacích práškách, deskách na bázi dřeva a pryskyřicích pro povrchové úpravy.

(11)

Jeden vyvážející výrobce znovu zopakoval tvrzení uvedené v 65. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a sice že melamin vyráběný v ČLR a z této země vyvážený je obecně o něco nižší kvality ve srovnání s melaminem vyráběným výrobním odvětvím Unie a nelze jej upotřebit na určitá povrchová použití. Argument o rozdílnosti kvality vzneslo také několik uživatelů se sídlem v Unii.

(12)

Šetření ukázalo, že ačkoliv se melamin možná mírně odlišuje barvou, neprodává se v různých jakostech ani na domácím trhu ani při vývozu. Nebyl poskytnut žádný důkaz toho, že by případné mírné odchylky vedly u melaminu k odlišnostem v základních fyzikálních a chemických vlastnostech a druzích konečného použití. Ostatní vyvážející výrobci tento problém neuváděli. Šetření navíc ukázalo, že dotyčný vyvážející výrobce používá obdobný výrobní postup jako výrobní odvětví Unie.

(13)

Na základě výše uvedeného odůvodnění se tvrzení zamítá a potvrzuje se, že melamin vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Unie v Unii, melamin vyráběný a prodávaný na domácím trhu v ČLR, melamin dovážený do Unie z ČLR a melamin vyráběný a prodávaný v Indonésii, která byla vybrána jako srovnatelná země, se považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(14)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se obdobného výrobku, potvrzuje se 12. až 15. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(15)

Všem vyvážejícím výrobcům, kteří o ně požádali, bylo zacházení jako v tržním hospodářství původně odmítnuto z toho důvodu, že náklady nejdůležitějších vstupů se nezakládají v zásadě na tržní hodnotě, jak požaduje čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Jak je uvedeno v 20. až 24. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření týkající se zacházení jako v tržním hospodářství stanovilo, že důvodem byly zásahy státu na trhu ČLR se zemním plynem i s močovinou. Kromě této obecné situace existovaly také důvody pro odmítnutí zacházení jako v tržním hospodářství, které se týkaly konkrétních společností, jak je uvedeno v 25. až 28. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(16)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že cena močoviny v ČLR odpovídá cenám v jiných částech světa, například v Indonésii a na Blízkém východě, a tudíž závěr, že náklady nejdůležitějších vstupů jsou zkresleny, je nesprávný.

(17)

Původní závěr o tom, že trh s močovinou v ČLR podléhá výrazným státním zásahům, jak je uvedeno v 23. a 24. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, nicméně nebyl zpochybňován. Již tato skutečnost postačuje k učinění závěru, že kritérium 1 podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení není splněno. Tento závěr není nijak dotčen skutečností, že ceny močoviny v ČLR a v některých jiných částech světa mohly být v určitém momentu zhruba na stejné úrovni.

(18)

Jedna skupina vývozců vyjádřila nesouhlas s odmítnutím zacházení jako v tržním hospodářství a individuálního zacházení, který odůvodnila skutečností, že Komise neobdržela kompletní formuláře žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství od všech společností ve spojení. Ve svém vyjádření k poskytnutým informacím tato skupina nabídla plnou spolupráci, ale nezpochybnila skutečnost, že jedna společnost patřící do této skupiny nepředala formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství současně se zbytkem skupiny. Tento požadavek se proto zamítá.

(19)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se zacházení jako v tržním hospodářství, potvrzuje se 16. až 32. bod odůvodnění.

(20)

Předběžně bylo stanoveno, že tři z pěti vyvážejících výrobních společností nebo skupin v ČLR splnily všechny požadavky pro přiznání individuálního zacházení.

(21)

Výrobní odvětví Unie zpochybnilo rozhodnutí přiznat individuální zacházení třem skupinám společností s tím, že jeden vyvážející výrobce je vlastněn čínským státem a vedení dalšího vyvážejícího výrobce má rozličné vazby na společnosti zcela ovládané státem. Míra státního zasahování je navíc taková, že všem třem vyvážejícím výrobcům umožní obcházet opatření.

(22)

Šetření ukázalo, že žádný z vyvážejících výrobců, jimž bylo původně přiznáno individuální zacházení, není vlastněn státem. Kromě toho tvrzení, že vedení jednoho vyvážejícího výrobce má vazby na státem ovládané společnosti, nebylo nijak podloženo. K možnosti rizika obcházení je třeba poznamenat, že šetření ukázalo, že vývozní ceny, množství a prodejní a dodací podmínky byly dojednány a stanoveny svobodně, a že vyvážející výrobci nejsou vlastněni státem a ani jejich vedení nijak nepodléhá dominantnímu vlivu státu. Lze proto učinit závěr, že státní zásahy nejsou takového rozsahu, aby umožňovaly obcházet opatření.

(23)

Vzhledem k výše uvedenému se tvrzení výrobního odvětví Unie zamítají. Potvrzuje se tudíž původní závěr, že tři z pěti vyvážejících výrobců splňují všechny požadavky pro přiznání individuálního zacházení.

(24)

Za srovnatelnou zemi byla vybrána Indonésie. Údaje předložené v odpovědi spolupracujícího indonéského výrobce byly ověřeny na místě a bylo zjištěno, že jsou spolehlivé a jsou vhodným východiskem pro stanovení běžné hodnoty.

(25)

Jeden vyvážející výrobce zpochybnil výběr Indonésie za srovnatelnou zemi s odůvodněním, že se zúčastněné strany neměly možnost k výběru vyjádřit. Avšak spis, který byl k dispozici pro kontrolu od května 2010 obsahoval informaci vysvětlující, proč byla za srovnatelnou zemi vybrána Indonésie. Strany měly tudíž dostatečnou příležitost, aby se k tomuto výběru vyjádřily, a jejich procesní práva tak byla plně respektována. K výběru srovnatelné země nebyly obdrženy žádné další připomínky.

(26)

Proto se potvrzuje, že Indonésie je vhodnou a přiměřenou srovnatelnou zemí v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(27)

Je vhodné připomenout, že běžná hodnota byla vypočtena za použití výrobních nákladů indonéského výrobce s připočtením přiměřené částky za prodejní, správní a režijní náklady a za zisk na domácím trhu.

(28)

Jeden vyvážející výrobce zpochybnil stanovenou výši běžné hodnoty, konkrétně částek za prodejní, správní a režijní náklady a zisk, které vycházely z údajů platných pro výrobní odvětví Unie. Tato metoda však odpovídá čl. 2 odst. 6 písm. c) a je považována za vhodnou. Protože neexistovali jiní vývozci nebo výrobci, na které by se ve srovnatelné zemi vztahovalo šetření, a vzhledem k tomu, že výrobce, na kterého se vztahuje šetření neprodával v období šetření žádnou jinou kategorii výrobků, nebyly dostupné žádné jiné údaje, jež by bylo možné použít jako východisko pro stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku.

(29)

Toto tvrzení se proto zamítá. Co se týče určení běžné hodnoty, potvrzuje se 35. až 45. bod odůvodnění.

(30)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se stanovení vývozní ceny, potvrzuje se 46. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(31)

Jeden vyvážející výrobce zpochybnil srovnání běžné hodnoty s vývozní cenou v souvislosti s DPH. Do této metody však není třeba zasahovat, protože v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. c) byla běžná hodnota s vývozní cenou srovnávána při stejné výši nepřímého zdanění, tj. včetně DPH. Potvrzuje se proto 47. a 48. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(32)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se dumpingových rozpětí, 49. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(33)

Na základě toho konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením činí:

(34)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se dumpingových rozpětí, 51. a 52. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

Na základě toho byla celostátní úroveň dumpingu s konečnou platností stanovena na 65,6 % z ceny CIF na hranice Unie před proclením a 53. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(35)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se výroby v Unii a výrobního odvětví Unie, potvrzuje se 54. až 56. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(36)

Některé strany tvrdily, že údaje Eurostatu týkající se dovozu melaminu z ČLR nejsou spolehlivé co do množství. Ověření dat Eurostatu vedlo k menším změnám v údajích o dovozu a následně v údajích o spotřebě Unie, jak ukazuje níže uvedená tabulka. Tyto změny nejsou natolik významné, aby měly dopad na analýzu spotřeby Unie uvedenou v 57. až 59. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a tyto body lze tudíž potvrdit.

Tabulka 1

(37)

Výše uvedené změny objemu dovozu z dotčené země nejsou natolik významné, aby měly dopad na zjištění uvedená v 61. a 62. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a tyto body lze tudíž potvrdit.

(38)

Několik uživatelů tvrdilo, že v letech 2009 a 2010 melamin z ČLR nedovezli z toho důvodu, že čínské ceny byly příliš vysoké ve srovnání s cenami převládajícími v EU. Zpochybňovali tedy podbízení ze strany čínských vývozců, jež bylo zjištěno během období šetření.

(39)

Jak je zmíněno v 63. a 64. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, úroveň spolupráce ze strany čínských vývozců byla nízká. Z tohoto důvodu byly ke zjištění podbízení použity informace ověřené na místě u spolupracujících čínských společností. Jak je uvedeno v 66. a 67. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, v období šetření docházelo u dovozu od spolupracujících vyvážejících výrobců k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie o 10,3 %. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové důkazy oproti těm, které byly dostupné při uložení prozatímních opatření, se toto tvrzení zamítá.

(40)

Někteří uživatelé tvrdili, že by se mělo přihlížet k práci navíc, která je spojena s manipulací s melaminem dováženým z ČLR. Prohlašovali, že nákupní cena čínského melaminu nezahrnuje tento druh nákladů.

(41)

Přezkoumání tohoto tvrzení ukázalo, že neexistuje spolehlivá základna, jejíž pomocí by bylo možné určit, za jakých podmínek je melamin z ČLR dovážen, a případně stanovit výši dodatečných nákladů, které mohly vzniknout k nákupní ceně. Výše uvedené strany navíc neposkytly žádné důkazy, a proto se tvrzení zamítá.

(42)

Stejně jako tomu bylo při uložení prozatímních opatření, tvrdily některé strany, že výpočet cenového podbízení by měl vycházet z údajů Eurostatu spíše než z údajů, které byly ověřeny pouze u 30 % spolupracujících čínských společností.

(43)

Jak je uvedeno v 66. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, byly pro výpočet cenového podbízení použity údaje spolupracujících vývozců. Tyto údaje byly ověřeny, a jsou proto považovány za spolehlivější než údaje získané z Eurostatu. Toto tvrzení se proto zamítá.

(44)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně cenového podbízení, potvrzuje se tímto metodika stanovení cenového podbízení popsaná v 66. a 67. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(45)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky k hospodářské situaci výrobního odvětví Unie, potvrzuje se 68. až 82. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(46)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k závěru o újmě, potvrzuje se 83. až 86. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(47)

Jak je uvedeno v 87. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo zkoumáno, zda dumpingový dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu v takové míře, aby ji bylo možné považovat za podstatnou. Kromě toho byly posuzovány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingového dovozu současně způsobovat újmu výrobnímu odvětví Unie, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připisována dumpingovému dovozu.

(48)

S odvoláním na zrevidované údaje o dovozu uvedené v tabulce 2 výše lze konstatovat, že nadále platí poznámky učiněné v 88. až 95. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Dovoz z ČLR během posuzovaného období celkově značně poklesl, a to o 31 %. Reagoval tak na snížení spotřeby Unie (– 28 %). Pokud jde o ceny, byla vývozní cena ověřená v prostorách spolupracujících čínských výrobců nižší než průměrná dovozní cena uváděná Eurostatem. Bylo zjištěno, že ceny ověřených spolupracujících čínských vývozců, kteří představují přibližně 30 % celkového dovozu z ČLR, byly v období šetření o 10,3 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(49)

Šetření ukázalo, že v některých měsících období šetření, když to pro ně bylo cenově výhodné, prodávali čínští vývozci své přebytky melaminu na trhu Unie a z tohoto trhu se stáhli, jakmile ceny začaly klesat. Nepříznivé účinky této cílené cenové politiky na trh Unie trvaly během celého období šetření, protože ceny lze stanovovat na období tří až šesti měsíců. Je tudíž potvrzeno, že přítomnost levného dumpingového dovozu na trhu Unie hrála roli v dalším zhoršování negativní tendence prodejních cen ve střednědobém výhledu po ukončení tohoto dovozu. Nízká úroveň prodejních cen zásadně přispěla ke ztrátám, které vznikly výrobnímu odvětví Unie, a byla označena za hlavní činitel zjištěné podstatné újmy.

(50)

Na tomto základě lze potvrdit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(51)

U tohoto bodu zúčastněné strany v podstatě zopakovaly většinu připomínek uplatněných v prozatímní fázi. Co se týče účinků dumpingového dovozu, některé strany opětovně tvrdily, že údaje Eurostatu by měly mít větší váhu než údaje ověřené v prostorách spolupracujících vyvážejících výrobců. V důsledku takového tvrzení by šetření na místě ztratilo smysl, toto tvrzení proto nemohlo být přijato. Nebyly předloženy žádné důkazy ukazující, že údaje použité v tomto šetření jsou nespolehlivé. Toto tvrzení se proto zamítá.

(52)

Některé strany tvrdily, že újma utrpěná výrobním odvětvím Unie nebyla zapříčiněna dovozem z ČLR, nýbrž celosvětovou hospodářskou krizí. Tyto strany ovšem nepředložily žádné důkazy, které by svědčily o tom, že údaje použité v tomto šetření jsou nespolehlivé. Dumpingový dovoz navíc umocnil účinky hospodářské krize a následně ještě zhoršil situaci výrobního odvětví Unie. Toto tvrzení se proto zamítá.

(53)

Obdržené připomínky a předložené důkazy týkající se dalších činitelů neměly takovou povahu, aby mohly změnit závěr učiněný ve 108. až 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a sice, že žádný z těchto činitelů nemohl narušit souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie. Potvrzuje se proto prozatímní závěr, že dumpingový dovoz způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(54)

Je nutno připomenout, že výrobní odvětví Unie je tvořeno třemi výrobci se sídlem v různých členských státech, kteří v souvislosti s výrobou melaminu přímo zaměstnávají více než 600 lidí.

(55)

Někteří uživatelé tvrdili, že údaje o zaměstnanosti uvedené žadateli byly nadhodnoceny. Nebyly předloženy žádné důkazy, které by svědčily o tom, že ověřené údaje použité při tomto šetření jsou nespolehlivé. Toto tvrzení se proto zamítá.

(56)

Jeden uživatel tvrdil, že výrobní odvětví Unie uzavřelo výrobní místa kvůli technickým problémům, nikoliv v důsledku údajně dumpingového dovozu.

(57)

Některé závody výrobního odvětví Unie skutečně zaznamenaly určité technické potíže, ale k těm došlo většinou až po skončení období šetření. Po uložení prozatímních opatření výrobní odvětví Unie prokázalo, že továrny, které byly v důsledku dumpingového dovozu nečinné, byly nedávno znovu otevřeny. To ukazuje, že opatření již měla na výrobní odvětví Unie pozitivní dopad.

(58)

Předpokládá se, že uložení konečného antidumpingového cla na dovoz pocházející z ČLR by mělo další pozitivní dopad na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie a umožnilo by mu znovu nabýt přinejmenším část ztracené ziskovosti.

(59)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně zájmu výrobního odvětví Unie, potvrzuje se tímto 112. až 115. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(60)

Jelikož nebyly uplatněny žádné připomínky týkající se zájmu dovozců, byl vyvozen závěr, že uložení konečných opatření na dovoz melaminu pocházejícího z ČLR by nebylo proti zájmu dovozců.

(61)

Úroveň spolupráce ze strany uživatelů byla během prozatímní fáze poměrně nízká. Na celkem 44 zaslaných dotazníků bylo obdrženo pouze sedm odpovědí, které lze považovat za smysluplné. Dovoz zajišťovaný spolupracujícími uživateli představoval přibližně 10 % spotřeby Unie. V prozatímní fázi byl učiněn závěr, že dopad navrhovaných opatření by byl poměrně omezený.

(62)

Po uložení prozatímních opatření byla provedena inspekce v prostorách hlavního spolupracujícího uživatele v Unii. Šetření ukázalo, že podíl melaminu na jeho výrobních nákladech se pohybuje mezi 8 a 15 % v závislosti na činnosti. Možný dopad opatření by proto mohl být poměrně výrazný, v závislosti na podílu melaminu na nákladech a míře ziskovosti, která byla poměrně nízká.

(63)

Podání obdržená od několika uživatelů obsahovala tvrzení, že po uložení prozatímních opatření se na trhu Unie údajně projevil nedostatek melaminu, což vedlo k výraznému a ustavičnému zvyšování cen. Zatímco během období šetření byla prodejní cena melaminu přibližně 900 EUR za tunu, po jeho skončení se ceny pohybují mezi 1 200 EUR a 1 500 EUR za tunu.

(64)

Inspekce provedená v prostorách spolupracujícího uživatele potvrdila, že prozatímní opatření měla dopad na jeho činnost, k čemuž se přidalo zvýšení cen, které výrobní odvětví Unie promítlo do své produkce melaminu. Je pravdou, že tržní podíl výrobního odvětví Unie na trhu Unie činí přibližně 85 %, a v podstatě všichni uživatelé tak velkou část svého melaminu odebírají od výrobců v Unii.

(65)

Informace shromážděné během šetření rovněž naznačují, že růst cen se očekává i po skončení období šetření. Z hlediska zájmu Unie by proto bylo vhodné změnit formu prozatímních opatření, aby se omezil další možný nárůst cen melaminu, což by mělo závažný celkový dopad na podnikání uživatelů.

(66)

Někteří uživatelé tvrdí, že v roce 2010 se na trhu projevil nedostatek melaminu a že výrobci v EU nebyli schopni poptávku na trhu Unie pokrýt a že uložení prozatímních opatření tento nedostatek ještě prohloubilo.

(67)

Analýza dostupných údajů ukázala, že na trhu byl po určitou dobu skutečně nedostatek melaminu, nebylo to však zapříčiněno prozatímními cly, nýbrž celosvětovým vývojem trhu.

(68)

Někteří uživatelé tvrdí, že jim výrobci v EU nebyli schopni dodat potřebná množství melaminu k udržení výroby.

(69)

Analýza dostupných údajů ukázala, že nedostatek se projevil pouze u okamžitých hotovostních nákupů a smluvně dohodnutá množství byla dodána.

(70)

Výrobci v EU a ve třetích zemích navíc informace o dodatečné výrobní kapacitě umístili na Internet, čímž uživatelům v Unii zajistili stabilní dodávky melaminu.

(71)

Jeden uživatel tvrdil, že zastavil výstavbu nového výrobního závodu, protože zjistil, že by při výši uložených prozatímních opatření již na svých hlavních vývozních trzích nebyl konkurenceschopný.

(72)

Někteří uživatelé tvrdili, že pokud budou prozatímní opatření potvrzena, odvozené výrobky z Unie již nebudou moci konkurovat dovozu stejných odvozených výrobků z ČLR. Tito uživatelé proto buď zcela ukončí výrobu, nebo svá výrobní zařízení přesunou mimo Unii.

(73)

Jedno sdružení uživatelů tvrdilo, že jen samotné odvětví výrobců desek na bázi dřeva vytváří tisíce pracovních míst, tj. mnohem více než výrobci melaminu v EU. Uložení konečných opatření by proto nebylo v zájmu Unie.

(74)

Výše uvedené strany na podporu svých tvrzení neposkytly přesvědčivé důkazy, potvrzuje se proto 116. až 121. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(75)

Na základě výše uvedených skutečností byl učiněn závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody proti uložení konečného antidumpingového cla na dovoz melaminu pocházejícího z ČLR.

(76)

Na základě výše uvedených skutečností se však zdá, že v zájmu Unie je změnit formu navrhovaných opatření tak, aby se celkově omezil jakýkoliv možný závažný dopad na podnikání uživatelů, které je silně závislé na dodávkách melaminu.

(77)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné opodstatněné připomínky, které by změnily závěr ohledně úrovně pro odstranění újmy, potvrzuje se tímto 123. až 127. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(78)

Na základě výše uvedených skutečností byl učiněn závěr změnit formu opatření tím způsobem, že konečná opatření budou uložena ve formě minimální dovozní ceny v případě spolupracujících vývozců s individuálním zacházením a ve formě pevně stanoveného cla ve výši 415 EUR na tunu čisté hmotnosti produktu v případě všech ostatních vývozců. Dovoz od spolupracujících vývozců s individuálním zacházením bude podléhat minimální dovozní ceně 1 153 EUR za tunu čisté hmotnosti produktu.

(79)

Minimální dovozní cena vychází z běžné hodnoty zjištěné ve srovnatelné zemi zvýšené na úroveň ceny CIF na hranice Unie za pomoci údajů o vývozu od spolupracujících čínských vývozců a následně vyjádřené v eurech za tunu čisté hmotnosti výrobku.

(80)

Pokud se dovoz na hranici Unie uskutečňuje za cenu CIF, která se rovná minimální dovozní ceně nebo je vyšší, neplatilo by se žádné clo. Pokud se dovoz uskutečňuje za cenu nižší, platilo by se clo odpovídající rozdílu mezi skutečnou cenou a stanovenou minimální dovozní cenou.

(81)

Na nespolupracující vývozce a na vývozce bez individuálního zacházení by se vztahovalo zbytkové clo ve výši 415 EUR na tunu čisté hmotnosti produktu (vycházející z rozdílu mezi cenou nepůsobící újmu, jak je uvedeno v 126. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a transakcí spolupracujícího vývozce, která během období šetření způsobila největší újmu) bez ohledu na dovozní cenu.

(82)

Taková forma opatření by výrobcům v EU umožnila překonat účinky dumpingu působícího újmu a měla by rovněž předejít nepatřičnému zvýšení cen, které by mohlo mít výrazný nepříznivý dopad na podnikání uživatelů.

(83)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlelo doporučit uložení konečných antidumpingových cel. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, v níž mohly vznést vůči tomuto oznámení námitku. Výrobní odvětví Unie následně protestovalo proti tvrzením uživatelů, která se týkala nedostatku dotčeného výrobku a vývoje cen na trhu Unie po skončení období šetření. Co se týče nedostatku výrobku, argumentovalo výrobní odvětví Unie tím, že toto odvětví má cyklickou povahu a že dodávky bylo možné zajistit z jiných zdrojů, například z Trinidadu nebo z Kataru. K cenové tendenci uvedli argument, že nárůst začal již dlouho před uložením prozatímních opatření. Nelze ovšem popírat, že po uložení prozatímních opatření ceny nadále rostly a že dovoz z jiných zdrojů je nevýznamný. Připomínky předložené jinými stranami byly řádně posouzeny, ale nebyly takové povahy, aby si vyžádaly změnu závěrů.

(84)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz dotčeného výrobku vyráběného těmito společnostmi, a tedy konkrétně uvedenými právnickými osobami. Dovoz dotčeného výrobku vyráběného jakoukoli jinou společností, jejíž název a adresa nejsou výslovně uvedeny v článku 1, včetně subjektů, které jsou s těmito výslovně jmenovanými společnostmi ve spojení, nemohou využít těchto sazeb a podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(85)

Všechny žádosti o uplatňování těchto individuálních sazeb antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být neprodleně zaslány Komisi (3) se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činnosti společnosti, které se týkají výroby, domácího prodeje a prodeje na vývoz a které souvisejí např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. V případě potřeby bude poté toto nařízení příslušným způsobem změněno a bude aktualizován seznam společností, na něž se vztahují individuální antidumpingové celní sazby.

(86)

Aby se co nejvíce omezilo riziko obcházení a v zájmu zajištění řádného uplatňování antidumpingových cel, se má za to, že je v tomto případě nutné přijmout zvláštní opatření. Tato zvláštní opatření zahrnují: předložení platné obchodní faktury, která vyhovuje požadavkům uvedeným v příloze tohoto nařízení, celním orgánům členských států. Dovoz, k němuž takováto faktura předložena není, podléhá zbytkovému antidumpingovému clu platnému pro všechny ostatní vývozce.

(87)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu jedné ze společností využívajících minimální dovozní cenu, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné prošetřit potřebu zrušení minimální dovozní ceny a následného uložení cla.

(88)

Pokud by se po uložení konečných opatření podstatně změnily podmínky na trhu, může Komise ze své iniciativy formu opatření podrobit přezkumu s cílem posoudit, zda mají opatření předpokládaný účinek a odstraňují újmu a zda by změna formy opatření byla opodstatněná.

(89)

Vzhledem k rozsahu zjištěných dumpingových rozpětí a vzhledem k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie se považuje za nezbytné vybrat s konečnou platností částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, a to v rozsahu uložených konečných cel. Pokud jsou konečná cla nižší než cla prozatímní, je třeba uvolnit částky, které byly prozatímně zajištěny nad rámec konečné sazby antidumpingových cel. Jestliže je konečné antidumpingové clo vyšší než prozatímní clo, vyberou se s konečnou platností pouze zajištěné částky ve výši prozatímního cla,

13.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 124/11

(1)

Nařízení (ES) č. 661/2009 je zvláštní nařízení pro účely schvalování typu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (2).

(2)

Nařízení (ES) č. 661/2009 zrušuje směrnici Rady 92/23/EHS ze dne 31. března 1992 o pneumatikách pro motorová vozidla a jejich přípojná vozidla a o jejich montáži (3). Požadavky stanovené v uvedené směrnici by měly být převzaty do tohoto nařízení a v případě potřeby přizpůsobeny vývoji vědeckých a technických poznatků.

(3)

Oblast působnosti tohoto nařízení by měla být v souladu se směrnicí 92/23/EHS. Nařízení by se tedy mělo týkat vozidel kategorií M, N a O.

(4)

Nařízení (ES) č. 661/2009 stanoví základní požadavky pro schvalování typu motorových vozidel, pokud jde o montáž jejich pneumatik. Je proto třeba stanovit zvláštní postupy, zkoušky a požadavky na takové schvalování typu, aby bylo zajištěno, že pneumatiky používané na vozidle jsou vhodné z hlediska zatížení, rychlosti a užití vozidla.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Technického výboru – motorová vozidla,

1)

„typem vozidla, pokud jde montáž jeho pneumatik“ se rozumí vozidla, která se neliší z takových podstatných hledisek, jako jsou typy pneumatik, minimální a maximální označení rozměrů pneumatiky, rozměry kola a hloubka zálisu, nebo pokud jde o rychlostní kapacitu a únosnost vhodné pro montáž a vlastnosti krytů kol;

2)

„typem pneumatiky“ se rozumí řada pneumatik, které se neliší v následujících podstatných vlastnostech:

3)

„označením rozměru pneumatiky“ se rozumí označení, jak je definováno v bodě 2.17 předpisu EHK OSN č. 30 pro pneumatiky třídy C1 a v bodě 2.17 předpisu EHK OSN č. 54 pro pneumatiky tříd C2 a C3;

4)

„hloubkou zálisu kola“ se rozumí vzdálenost od opěrného čela náboje kola ke střední rovině ráfku;

5)

„konstrukcí pneumatiky“ se rozumí technické vlastnosti kostry pneumatiky;

6)

„normální pneumatikou“ se rozumí pneumatika nebo run-flat pneumatika, která je určena pro běžné silniční užití;

7)

„run-flat pneumatikou“ se rozumí pneumatika, jak je definována v bodě 2.4.3 předpisu EHK OSN č. 64 (6);

8)

„náhradní pneumatikou pro dočasné použití“ se rozumí pneumatika odlišná od pneumatiky určené pro montáž na vozidle pro běžné jízdní podmínky; je určena pouze pro dočasné použití při omezených jízdních podmínkách;

9)

„kolem“ se rozumí kolo jako celek sestávající z ráfku a disku kola;

10)

„náhradním kolem pro dočasné použití“ se rozumí kolo odlišné od běžných kol typu vozidla;

11)

„jednotkou“ se rozumí celek kola s pneumatikou;

12)

„standardní jednotkou“ se rozumí jednotka, kterou je možné namontovat na vozidlo pro běžný provoz;

13)

„náhradní jednotkou“ se rozumí jednotka, která je určena k výměně standardní jednotky v případě jejího poškození, a může být jakoukoli z těchto:

14)

„standardní náhradní jednotka“, kterou se rozumí celek kola s pneumatikou, který je, pokud jde o označení rozměru kola a pneumatiky, hloubku zálisu kola a konstrukci pneumatiky, totožný s celkem montovaným na stejném místě nápravy příslušné varianty nebo verze vozidla k běžnému provozu; zahrnuje kola vyrobená z odlišného materiálu, která mohou být upevněna odlišnými maticemi nebo šrouby, avšak která jsou jinak identická s koly určenými k běžnému provozu;

15)

„náhradní jednotka pro dočasné použití“, kterou se rozumí celek jakéhokoli kola s pneumatikou, který nespadá do definice „standardní náhradní jednotky“ a který odpovídá popisu jednoho z typů náhradní jednotky pro dočasné použití uvedenému v bodě 2.10 předpisu EHK OSN č. 64;

16)

„značkou kategorie rychlosti“ se rozumí značka definovaná v bodě 2.29 předpisu EHK OSN č. 30 pro pneumatiky třídy C1 a v bodě 2.28 předpisu EHK OSN č. 54 pro pneumatiky třídy C2 a C3;

17)

„indexem únosnosti“ se rozumí číslo spojované s maximálním zatížením v souvislosti s definicí v bodě 2.28 předpisu EHK OSN č. 30 pro pneumatiky třídy C1 a v bodě 2.27 předpisu EHK OSN č. 54 pro pneumatiky třídy C2 a C3;

18)

„maximálním zatížením“ se rozumí hmotnost, kterou je pneumatika schopna nést, pokud je používána v souvislosti s pokyny k použití stanovenými výrobcem pneumatik.

13.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 124/21

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 631/2009 ze dne 22. července 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 78/2009 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska ochrany chodců a ostatních nechráněných účastníků silničního provozu, mění směrnice 2007/46/ES a zrušují směrnice 2003/102/ES a 2005/66/ES (2), stanoví prováděcí pravidla k příloze I nařízení (ES) č. 78/2009, což je samostatný regulační akt pro účely schvalování typu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (3).

(2)

Technické předpisy nutné k provedení požadavků nařízení (ES) č. 78/2009 by měly být založeny na specifikacích uvedených v rozhodnutí Komise 2004/90/ES ze dne 23. prosince 2003 o technických požadavcích k provádění článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/102/ES o ochraně chodců a ostatních nechráněných účastníků silničního provozu před střetem a v případě střetu s motorovým vozidlem a o změně směrnice Rady 70/156/EHS (4).

(3)

Na základě zkušeností získaných z prvotních posouzení, jak je provedli výrobci vozidel a technické zkušebny v souladu s nařízením (ES) č. 631/2009, byly identifikovány čtyři různé oblasti, kde by měly být dále vyjasněny zvláštní požadavky. Ustanovení, která by měla být změněna, se týkají všeobecných požadavků, které jsou založeny na stávajících požadavcích na první etapu, jak jsou stanoveny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/102/ES (5). Některé důležité meze posouzení ve všeobecných požadavcích je třeba upravit, aby byl zohledněn vědecký a technický vývoj a bylo tak umožněno sladit požadavky na první etapu v nařízení (ES) č. 78/2009 s požadavky, které jsou pro první etapu stanoveny ve směrnici 2003/102/ES.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Technického výboru – motorová vozidla,

13.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 124/23

(1)

Maximální limity reziduí (MLR) pro chlorantraniliprol (DPX E-2Y45) jsou stanoveny v příloze III části A nařízení (ES) č. 396/2005.

(2)

V souladu s čl. 8 odst. 4 směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (2) Francie dne 23. srpna 2010 oznámila Komisi, že dočasně povolila přípravek na ochranu rostlin obsahující chlorantraniliprol (DPX E-2Y45) pro použití k ošetření mrkve za účelem regulace pochmurnatky mrkvové, která představuje nepředvídané nebezpečí, jež nelze zvládnout žádnými jinými prostředky. Proto Francie v souladu s čl. 18 odst. 4 nařízení (ES) č. 396/2005 oznámila ostatním členským státům, Komisi a Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“), že na vlastním území povolila uvádění na trh mrkve s vyšším obsahem reziduí pesticidů, než je platný maximální limit reziduí. Francie rovněž předložila odpovídající posouzení rizika, z něhož vyplývá, že tato mrkev nevytváří nepřijatelné riziko, a zejména že navrhovaný zvýšený limit reziduí neohrožuje spotřebitele.

(3)

Úřad vyhodnotil posouzení rizika, jež Francie předložila, přičemž zkoumal zejména rizika pro spotřebitele a případně pro zvířata. Úřad k navrhovanému maximálnímu limitu reziduí vydal odůvodněné stanovisko (3). V tomto stanovisku úřad dospěl k závěru, že navrhovaný maximální limit reziduí je přijatelný, pokud jde o bezpečnost spotřebitelů, na základě hodnocení expozice spotřebitelů pro 27 konkrétních evropských skupin spotřebitelů.

(4)

Na základě odůvodněného stanoviska úřadu a s přihlédnutím k hlediskům významným pro danou záležitost se má za to, že navrhovaný maximální limit reziduí splňuje požadavky čl. 18 odst. 4 nařízení (ES) č. 396/2005.

(5)

Nařízení (ES) č. 396/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a Evropský parlament ani Rada nevyjádřily s těmito opatřeními nesouhlas,

13.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 124/41

(1)

Podle čl. 61 prvního pododstavce písm. d) nařízení (ES) č. 1234/2007 se může cukr vyrobený během hospodářského roku nad kvótu podle článku 56 uvedeného nařízení vyvézt pouze v rámci stanoveného množstevního omezení.

(2)

Prováděcí pravidla pro vývoz nepodléhající kvótám, zejména pokud jde o vydávání vývozních licencí, stanoví nařízení Komise (ES) č. 951/2006 ze dne 30. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 318/2006, pokud jde o obchod s třetími zeměmi v odvětví cukru (2). S ohledem na možné příležitosti na vývozních trzích by se však množstevní omezení mělo stanovovat pro jednotlivé hospodářské roky.

(3)

Nařízení Komise (EU) č. 397/2010 ze dne 7. května 2010, kterým se stanoví množstevní omezení pro vývoz cukru a isoglukózy nepodléhající kvótám do konce hospodářského roku 2010/11 (3), stanovilo množstevní omezení pro vývoz cukru nepodléhajícího kvótám ve výši 650 000 tun. Toto množství se rychle vyčerpalo. Současné vysoké ceny cukru představují pobídku pro pěstitele vysadit cukrovou řepu v dodatečných oblastech v roce 2011. S ohledem na to, že strop WTO pro vývoz v hospodářském roce 2010/11 se nevyužil v plné míře, je vhodné zvýšit množstevní omezení pro vývoz o 700 000 tun, aby se využily všechny možnosti odbytu dostupného produktu. Tímto opatřením se v odvětví cukru v Unii zabezpečí dodatečné obchodní příležitosti včetně budoucích příležitostí pro pěstitele v souvislosti s aktuální výsadbou, a zároveň by se díky němu měl stabilizovat trh.

(4)

S cílem umožnit hospodářským subjektům plánovat svoje operace, žádosti o vývozní licence by se měly povolit od prvního týdne v červenci. Je vhodné stanovit dobu platnosti těchto licencí od 1. září 2011 do 31. prosince 2011 v případě tohoto opatření, aby se vztahovala jen na cukr vyrobený z nové, tedy zářijové sklizně.

(5)

Nařízení (EU) č. 397/2010 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

1)

Čl. 1odst. 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Na hospodářský rok 2010/11, tj. od 1. října 2010 do 30. září 2011, v případě bílého cukru kódu KN 1701 99 nepodléhajícího kvótám množstevní omezení uvedené v čl. 61 prvním pododstavci písm. d) nařízení (ES) č. 1234/2007 činí 1 350 000 tun u vývozu bez náhrady.“

2)

Vkládá se nový článek 2a, který zní:

„Článek 2a

Odchylně od článku 8a nařízení (ES) č. 951/2006 vývozní licence vydané od 4. července 2011 na množství stanovená v článku 1 jsou platné od 1. září 2011 do 31. prosince 2011.“

13.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 124/43

13.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 124/45

(1)

Částky reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2010/11 byly stanoveny nařízením Komise (EU) č. 867/2010 (3). Tyto ceny a tato cla byly naposledy pozměněné nařízením Komise (EU) č. 456/2011 (4).

(2)

Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s pravidly a postupy stanovenými nařízením (ES) č. 951/2006,