6.5.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 118/9

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 27. října 2010

o státní podpoře C 14/09 (dříve NN 17/09), kterou Maďarsko poskytlo společnosti Péti Nitrogénművek Zrt.

(oznámeno pod číslem K(2010) 7274)

(Pouze maďarské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2011/269/EU)

KOMISE EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62, odst. 1 písm. a) této dohody,

s ohledem na rozhodnutí Komise o zahájení řízení podle čl. 108 odst. 2 (1) ve věci podpory č. C 14/09 (dříve NN 17/09) (2),

poté, co v souladu s uvedeným článkem vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek a s ohledem na tyto připomínky,

vzhledem k těmto důvodům:

I. ŘÍZENÍ

(1)

Ke konci roku 2008 se Komise z tisku dozvěděla o opatřeních přijatých Maďarskem ve prospěch společnosti Péti Nitrogénművek Zrt. (dále jen „Nitrogénművek“). Po opakované výměně informací zahájila Komise dne 29. dubna 2009 formální vyšetřovací řízení ve věci opatření představujících údajnou státní podporu.

(2)	Maďarsko ve dnech 3. a 17. srpna 2009 předložilo své připomínky k rozhodnutí Komise o zahájení řízení.

(3)

Rozhodnutí o zahájení řízení bylo dne 17. července 2009 zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (3). Připomínky přišly od čtyř zúčastněných stran: dne 18. srpna 2009 od společnosti Nitrogénművek, příjemce údajné státní podpory; dne 17. a 18. srpna 2009 od dvou dalších zúčastněných stran, které požádaly o zachování anonymity, a dne 19. srpna 2009 od ZAK S.A.

(4)	Komise ve svém dopise ze dne 21. září 2009 zaslala tyto připomínky Maďarsku. Maďarsko odpovědělo na připomínky třetích stran dopisem ze dne 20. října 2009.

(5)	Komise si dne 3. listopadu 2009 vyžádala od maďarských orgánů další informace, Maďarsko na tuto žádost odpovědělo dopisem ze dne 4. prosince 2009. Mezi útvary Komise a maďarskými úřady došlo prostřednictvím elektronické korespondence v červnu 2010 k neformální výměně informací.

II. PŘÍJEMCE

(6)

Společnost Nitrogénművek je podnik zaměřený na výrobu umělých hnojiv. Sídlo společnosti se nachází v Pétfürdő v župě Veszprém (Maďarsko), jež představuje oblast způsobilou pro podporu ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU. Společnost je hlavním výrobcem umělých hnojiv v Maďarsku a hlavním dodavatelem maďarského trhu.

(7)

Roční obrat Nitrogénművek v roce 2008 činil 64,8 miliardy HUF (přibližně 232 milionů EUR), z čehož společnost realizovala 74 % v Maďarsku a dalších 26 % vyvezla (především na trhy Evropské unie). V roce 2008 zaměstnávala společnost celkem 508 zaměstnanců. Základní kapitál společnosti činí 528 milionů HUF (přibližně 1,92 milionu EUR). Vlastní kapitál činil v roce 2008 celkem 11 miliard HUF (přibližně 40 milionů EUR).

Tabulka č. 1

Hlavní finanční údaje Nitrogénművek

	2007 miliard HUF	2007 milionů EUR	2008 miliard HUF	2008 milionů EUR
Obrat	48,211	175	64,836	232
Provozní zisk	2,435	8,9	16,335	59,4
Čistý výsledek zisk/ztráta (-)	–3,303	–12	7,296	26,5
Zdroj: Údaje pochází z účetní závěrky společnosti za rok 2008.

(8)	Dne 19. října 2008 Nitrogénművek zastavila výrobu.

III. POPIS OPATŘENÍ

(9)	Dne 18. prosince 2008 maďarská vláda oznámila (4), že s cílem zajistit kontinuitu výroby umělých hnojiv v Maďarsku a v zájmu zachování pracovních míst „zachrání“ stát společnost Nitrogénművek poskytnutím finančních prostředků ke znovuzahájení výroby a k pokrytí provozních nákladů.

(10)

Dne 20. prosince 2008 vláda schválila (5) dvě samostatné státní záruky sloužící k zajištění úvěrů poskytnutých peněžním ústavem Magyar Fejlesztési Bank Zrt. (dále jen „MFB“), bankou ve 100 % vlastnictví státu. Obě záruky byly poskytnuty za předem hrazený jednorázový poplatek ve výši 2 % zajišťované částky.

(11)

Vedle těchto dvou státních záruk uzavřely MFB a Nitrogénművek dne 26. ledna 2009 dvě úvěrové smlouvy:

„ÚVĚR A“: Investiční úvěr (6) ve výši 52 milionů EUR se splatností 6 let. Úroková sazba je šestiměsíční EURIBOR + 1,7 %. 100 % vládní záruka byla poskytnuta za předem hrazený jednorázový poplatek ve výši 2 % úvěru. Zajištění pro MFB: 100 % státní záruka, zástavní právo na aktiva společnosti (7), zapsané jako druhé v pořadí (tj. v pořadí následujícím bezprostředně po níže uvedeném „úvěru B“). Zvláštní zajištění pro stát nebyla definována. Kapitál musí být splacen v podobě dvanácti šestiměsíčních splátek od 15. června 2009. Úroky jsou splatné každých 6 měsíců.

„ÚVĚR B“: Úvěr na financování oběžných aktiv ve výši 10 miliard HUF (přibližně 36 milionů EUR) poskytnutý na 4 roky s úrokovou sazbou tříměsíční BUBOR (8) +2,5 %. Úvěr je z 80 % jištěn státní zárukou za předem hrazený jednorázový poplatek ve výši 2 % (z částky pokryté 80 % zárukou). Zajištění pro MFB: 80 % státní záruka, zástavní právo na aktiva společnosti zapsané jako první v pořadí. Zvláštní zajištění pro stát nebyla definována. V souladu s nařízením vlády je MFB oprávněna jmenovat dva členy do představenstva Nitrogénművek. Kapitál se splácí na konci splatnosti. Úroky jsou splatné každé 3 měsíce.

Tabulka č. 2

Souhrn státních opatření přijatých ve prospěch Nitrogénművek

	Cíl	Výše úvěru	Úrok	Záruka	2 % předem hrazený poplatek za poskytnutí záruky, roční úroveň (9)	Hlavní zajištění poskytnutá bance
„Úvěr A“	Investice	52 milionů EUR	EURIBOR + 1,7 %	100 %	0,41 %	zástavní právo na aktiva společnosti druhé v pořadí
„Úvěr B“	Financování oběžných aktiv	10 miliard HUF	BUBOR + 2,5 %	80 %	0,46 %	zástavní právo na aktiva společnosti první v pořadí

(12)	Společnost Nitrogénművek dne 26. února 2009 opět zahájila výrobu.

IV. DŮVODY ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ

(13)

Ve svém rozhodnutí o zahájení řízení ze dne 29. dubna 2009 si Komise položila otázku, zda Nitrogénművek představuje podnik v obtížích ve smyslu Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (10) (dále jen „pokyny pro záchranu a restrukturalizaci“), a pokud ano, zda by na trhu dokázala získat finanční prostředky za stejných podmínek, za jakých je získala od maďarských orgánů. Komise zastávala předběžné stanovisko, že níže uvedená opatření přijatá ve prospěch společnosti mohou představovat státní podporu neslučitelnou s vnitřním trhem, jelikož se zdá, že úvěry byly poskytnuty s úroky nižšími, než jsou standardní tržní úrokové sazby:

a)	100 % státní záruka poskytnutá na investiční úvěr ve výši 52 milionů EUR.

b)	Samotný investiční úvěr ve výši 52 milionů EUR, pokud se jedná o takový existující úvěr, který byl poskytnut před poskytnutím státní záruky. (Na základě informací dostupných při zahájení řízení nebylo jasné, zda se v případě investičního úvěru jedná o již existující, nebo o nový úvěr.)

c)	80 % státní záruka poskytnutá na úvěr pro financování oběžných aktiv ve výši 10 miliard.

d)	20 % úvěru pro financování oběžných aktiv nekrytých zárukou.

(14)	Komise dále usoudila, že 100 % státní záruka poskytnutá na investiční úvěr může představovat státní podporu poskytnutou ve prospěch MFB, pokud se jedná o záruku poskytnutou na již existující úvěr.

V. PŘIPOMÍNKY MAĎARSKA

(15)

Maďarsko všeobecně argumentovalo tím, že tato opatření nelze považovat za státní podporu, jelikož byla v souladu s tržními podmínkami, a protože jejich příjemci nezajistila žádné výhody. Maďarsko nezpochybňuje splnění ostatních kumulativních podmínek státní podpory, tj. poskytování státních prostředků, selektivitu, narušení hospodářské soutěže a vliv na obchod.

(16)

Maďarsko zpochybňuje především skutečnost, že by společnost Nitrogénművek měla být podnikem v obtížích ve smyslu pokynů pro záchranu a restrukturalizaci. Maďarské orgány tvrdí, že společnost byla zisková a v roce 2008 měla stabilní obchodní vyhlídky. Podle maďarského stanoviska byla bonita společnosti v okamžiku přijetí opatření „uspokojivá“, což mezi ratingovými kategoriemi uvedenými ve sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (11) (dále jen „sdělení o referenčních sazbách“) odpovídá zařazení „BB“.

(17)

Ohledně zastavení výroby společnosti na podzim roku 2008 maďarské orgány vysvětlují, že výroba umělých hnojiv je charakterizována značnými sezónními výkyvy. Kromě toho se v důsledku finanční a hospodářské krize snížila poptávka. Společnost rozhodla o pozastavení výroby s ohledem na vysoké ceny zemního plynu (jež představují jednu z hlavních nákladových položek výroby umělých hnojiv a je měly podle předpokladů klesat) a s ohledem na významné zásoby. Maďarsko dále poznamenává, že takové pozastavení výroby není na evropském trhu ničím neobvyklým; v dotčeném období zastavila nebo omezila výrobu řada dalších výrobních podniků.

(18)

Ohledně úroků a poplatků splácených za poskytnutí úvěrů Maďarsko i nadále zastává názor, že jsou v souladu s tržními podmínkami: i) v případě „úvěru B“ je s ohledem na sdělení o referenčních sazbách nelze klasifikovat jako podporu, a ii) v případě „úvěru A“ je sice úroková sazba nižší než sazba, kterou by bylo v souladu se sdělením o referenčních sazbách možné klasifikovat jako tržní sazbu, avšak vzhledem k vysoké hodnotě zajištění ji lze přesto za tržní sazbu považovat. Maďarsko dále uvádí, že v první polovině roku 2008 bylo mezi společností a obchodními bankami uzavřeno za podobných podmínek několik smluv o poskytnutí půjček a úvěrů, které – podle názoru Maďarska – dokládají, že poplatky za „úvěry A a B“ a jejich podmínky neznamenají pro společnost žádnou výhodu oproti tržnímu financování.

VI. PŘIPOMÍNKY ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

(19)	Ve věci rozhodnutí o zahájení řízení obdržela Komise připomínky od tří konkurentů (12). Všechny tři strany podpořily řízení zahájené Komisí, a argumentovaly s tím, že úvěry představují státní podporu.

(20)	Příjemce rovněž předložil připomínky, ve kterých popíral, že by opatření obnášela protiprávní státní podporu. Jeho argumenty a argumenty maďarských orgánů se do značné míry překrývaly.

VII. ODPOVĚĎ MAĎARSKA NA PŘIPOMÍNKY ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

(21)	Ve své odpovědi poskytnuté na připomínky zúčastněných stran Maďarsko odmítá připomínky třetích stran a opakuje své argumenty, podle kterých společnost Nitrogénművek státní podporu neobdržela.

VIII. EXISTENCE STÁTNÍ PODPORY VE SMYSLU ČL. 107 ODST. 1 SFEU

(22)

K rozhodnutí o tom, zda nějaké konkrétní opatření představuje státní podporu, musí Komise posoudit, zda sporné opatření splňuje podmínky uvedené v čl. 107 odst. 1 SFEU, jenž stanoví, že „Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak“.

(23)	Komise ve světle tohoto ustanovení vyhodnotí, zda sporná opatření přijatá ve prospěch společnosti Nitrogénművek představují státní podporu.

VIII.1 Úvěry poskytnuté ze strany MFB lze přičítat státu

(24)	Pravidla vztahující se na provoz MFB se od přijetí opatření změnila. Toto hodnocení se vztahuje na právní stav platný v okamžiku uzavření zkoumaných úvěrových smluv.

(25)

MFB je speciálně zaměřená finanční instituce vlastněná státem, která byla zřízena zvláštním zákonem (dále jen „zákon o MFB“) (13), jenž v okamžiku přijetí opatření upravoval její fungování. Podle zákona banka sleduje stanovené veřejně prospěšné cíle, jejím primárním úkolem je podpora hospodářského rozvoje a účinná spoluúčast na realizaci hospodářské politiky a rozvojové politiky vlády. Část pravidel obezřetnosti vztahujících se na obchodní banky se na MFB neuplatní, jelikož se na ni vztahují zvláštní pravidla obezřetnosti podle zákona o MFB.

(26)

Základní kapitál MFB ve výši 60 miliard HUF je ve 100 % vlastnictví maďarského státu, její akcie jsou ve smyslu zákona o MFB neprodejné. Část závazků MFB kryje státní rozpočet; zákon o rozpočtu stanoví maximální výši úvěru, kterou může MFB poskytnout, dále výši částek, za které se může zaručit. Kromě toho veškeré vyplacené dividendy plynou do státního rozpočtu. Na základě těchto skutečností Komise konstatuje, že opatření poskytnutá ze strany MFB zahrnují státní prostředky.

(27)	Vlastnická práva státu vykonává příslušný ministr. MFB překládá ministrovi každý rok zprávu o své činnosti; také auditor je jmenován příslušným ministrem. Členy a předsedy představenstva a dozorčí rady, jakož i generálního ředitele jmenuje a odvolává příslušný ministr.

(28)

I když státní řízení instituce neznamená, že všechny kroky instituce lze automaticky přičítat státu (14), v projednávaném případě jsou splněny veškeré podmínky definované Evropským soudním dvorem (15), ze kterých lze odvodit, že postup MFB lze přičítat státu. MFB sleduje veřejně prospěšné cíle, její právní status upravuje zvláštní zákon, je částečně osvobozena od dodržování pravidel finančního dozoru a úřady kontrolují ve významné míře její vedení. Především tedy okolnosti rozhodnutí o opatření (tj. nařízení vlády výslovně upravující podmínky záruk na úvěry poskytnutých ze strany MFB a stanovující, že MFB může za to jmenovat dva členy představenstva Nitrogénművek, čemuž předcházelo prohlášení tiskového mluvčí vlády, ve kterém oznámil, že tato opatření budou přijata) tak dokládají, že maďarské orgány byly do rozhodovacího procesu o přijetí opatření zapojeny.

(29)	Na základě výše uvedených argumentů Komise zastává názor, že postup MFB lze přičítat státu.

VIII.2 Opatření je nutné považovat za úvěry poskytnuté bezprostředně státem

(30)

Jelikož samotné úvěry lze bezprostředně přičítat státu, státní záruky poskytnuté nad tento rámec nezvyšují finanční zátěž státu ani výhody společnosti Nitrogénművek. Proto se zdá být správné zahrnout uvedené úvěry a záruky do dvou opatření, jež mají být považována za úvěry bezprostředně poskytnuté státem (jejichž náklady pro Nitrogénművek znamenají úroky z úvěrů, dále poplatek za poskytnutí záruk).

(31)	V důsledku této skutečnosti dochází k posouzení státní podpory ve světle sdělení o referenčních úrokových sazbách, jež se použije v případě úvěrů.

VIII.3 Výhoda: soulad opatření s tržními podmínkami

VIII.3.1 Finanční situace společnosti v období poskytnutí opatření

(32)

Maďarsko i nadále zastává názor, že Nitrogénművek v okamžiku poskytnutí opatření nebylo možné považovat za podnik v obtížích ve smyslu pokynů pro záchranu a restrukturalizaci. Po zastavení výroby v říjnu 2008 maďarské úřady tvrdily, že se jednalo o strategické a sezónní rozhodnutí a že na podzim roku 2008 pozastavili výrobu také další účastníci trhu. Maďarsko tvrdí, že společnost lze v daném okamžiku správně považovat za firmu s ratingem „BB“.

(33)

Komise konstatuje, že navzdory zjevným potížím s likviditou, jak to ostatně dokládají také důkazy předložené Maďarskem, hodnota vlastního kapitálu společnosti přesáhla výši jejího základního kapitálu, podle vnitrostátního práva nesplňovala kritéria kolektivní platební neschopnosti, a z hlediska celého roku 2008 byl provozní výsledek i čistý zisk kladný. Zdá se tedy, že podmínky uvedené v bodech 9–11 pokynů pro záchranu a restrukturalizaci nejsou splněny.

(34)

Z vyšetřování však vyplynulo, jmenovitě z účetní závěrky společnosti za rok 2008, že společnost Nitrogénművek potřebovala k znovuzahájení výroby státní prostředky. Účetní závěrka za rok 2008 zdůraznila: „Finanční a hospodářská krize vzniklá v průběhu druhé poloviny roku [2008] zasáhla i společnost. U agrárních subjektů využívajících výrobky z umělých hnojiv se objevily finanční potíže, prodeje výrobků společnosti se tak zredukovaly na minimum. Z finančních a ekonomických důvodů společnost dne 18. října 2008 zastavila provoz svých výrobních kapacit. V zájmu opětovného zahájení provozu vlastník společnosti zahájil jednání se zástupci vlády. Jako výsledek jednání […] vláda poskytla za účelem zajištění dodávek dusíkatých hnojiv v Maďarsku […] státní solidární záruku.“ (16) Z účetní závěrky lze dále vyvodit také to, že úvěr na financování oběžných aktiv byl k znovuzahájení výroby nutný, dále že část těchto prostředků byla příjemcem využita na úhradu závazků vůči dodavatelům, splatných k 31. prosinci 2008 (17).

(35)

Podle názoru Komise nelze společnost, která zastavila výrobu, a není ji schopna bez státní pomoci znovu zahájit – nezávisle na důvodech vedoucích k zastavení – považovat za zdravou a životaschopnou společnost. Z účetní závěrky jednoznačně vyplývá, že společnost se potýkala s vážným nedostatkem likvidity, dále že zásah státu měl zásadní význam z hlediska přístupu ke zdrojům.

(36)

Co se týče bonity společnosti, Komise pochybuje o tom, že by údajný rating „BB“ odrážel skutečnou finanční situaci Nitrogénművek v okamžiku přijetí opatření. Komise zaprvé konstatuje, že Maďarsko nepředložilo ratingovou zprávu od nezávislé ratingové agentury nebo finanční instituce. Údajný rating „BB“ lze přičíst MFB, která z hlediska zmiňovaných opatření postupovala nikoli jako nezávislá finanční instituce usilující o fundovaný obchodní posudek, ale jako nástroj státu (v souladu s výslovným rozhodnutím vlády). Už jen kvůli tomto faktu lze hodnověrnost „ratingu“ zpochybnit. Zadruhé, Maďarsko neposkytlo žádné informace o tom, jakou metodu MFB použila a z jakých informací vycházela při stanovení finanční situace společnosti. Zatřetí, s ohledem na skutečnost, že společnost Nitrogénművek v období poskytnutí opatření nevykonávala výrobní činnost a zjevně urgentně potřebovala finanční zdroje, bez kterých by výrobu nedokázala znovu zahájit (podrobně k tomu viz výše 34. a 35. bod odůvodnění), nelze věřit tvrzení, že její finanční situaci bylo možné považovat za „uspokojivou“. S ohledem na výše uvedená fakta a nezávisle na minulých výsledcích společnosti má Komise za to, že údajný rating „BB“ nelze brát v tomto případě při posouzení, zda lze opatření na základě sdělení o referenčních sazbách klasifikovat jako státní podporu, v potaz.

(37)

V důsledku těchto skutečností nelze podle názoru Komise společnost považovat za podnik se stabilní finanční situací. Z podání lze jednoznačně vyčíst, že bojovala s vážnými obtížemi v oblasti likvidity, a nebyla schopna opět zahájit výrobu (viz 34. a 35. bod odůvodnění). Společnost je tedy třeba považovat za podnik ve špatné finanční situaci, čemuž ve sdělení o referenčních sazbách odpovídá nejnižší ratingové zařazení (kategorie „CCC“).

VIII.3.2 Zajištění

(38)	Mezi aktivy nabídnutými jako zajištění figurují nemovitosti, budovy a strojní zařízení několika výrobních provozů Nitrogénművek (18).

(39)

Co se týče hodnoty aktiv zatížených zástavním právem, předložilo Maďarsko znalecký odhad vyhotovený společností […] (19) v polovině roku 2008. Podle tohoto odhadu činí tržní cena aktiv zatížených zástavním právem přibližně […] milionů EUR, řádná účetní hodnota činí přibližně […] milionů EUR. Podle propočtů MFB činila likvidační hodnota aktiv vážená s rizikovým činitelem přibližně […] milionů EUR.

(40)

S ohledem na skutečnost, že souhrnná hodnota dvou zkoumaných úvěrů činí 88 milionů EUR (tj. podle nejobezřetnějších odhadů činila hodnota zajištění [více než 70] % úvěrů), má Komise za to, že transakce disponuje vysokou úrovní zajištění. I když je zástavní právo zajišťující „úvěr A“ zapsané jako druhé v pořadí, případné pohledávky vyplývající z této transakce lze uspokojit po uspokojení pohledávek vyplývajících z „úvěru B“.

(41)

Okolnost, že zajištění jsou vystavena na MFB a nikoli přímo na stát, nemá význam. Podle maďarského práva (20), pokud je ručitel povinen uspokojit pohledávky založené na ručení, veškerá práva související s úvěrem sloužícím jako základ přechází na něj. Pokud tedy Nitrogénművek nesplatí úvěry a MFB uplatní záruku, může na základě ručení souvisejícího s úvěrovou smlouvou uspokojit pohledávky státu.

(42)	Kromě toho v případě „úvěru B“ je stát oprávněn jmenovat dva členy do představenstva společnosti, kteří disponují právem veta v otázce výplaty dividend, poskytování dalších zástav třetím osobám čí v otázce rozhodování o přijetí dalších úvěrů přesahujících částku 100 milionů HUF.

(43)	S ohledem na tyto aspekty se Komise přiklání k názoru, že z hlediska sdělení o referenčních sazbách charakterizovala obě transakce vysoká úroveň zajištění.

VIII.3.3 Srovnatelné tržní úrokové sazby

(44)	Ve svém podání Maďarsko prezentuje několik údajně „srovnatelných“ úvěrových smluv uzavřených mezi soukromými bankami a společností Nitrogénművek, aby doložilo, že poplatky byly v souladu s tržními podmínkami.

(45)

Tyto příklady ale nejsou srovnatelné, takže z hlediska tohoto hodnocení nejsou relevantní. Zaprvé se jich velká část vztahuje na nižší částky a na kontokorentní úvěry (21). Zadruhé úrokové sazby účtované bankami jsou vyšší, než jsou úroky v případě zkoumaných úvěrů (22). A nakonec to nejdůležitější, všechny tyto úvěry byly poskytnuty před hospodářskou krizí, většinou v první polovině roku 2008. Obchodní podmínky platné v tomto období nelze srovnávat s podmínkami období prosinec 2008–leden 2009, kdy finanční krize vrcholila.

VIII.3.4 Směrodatné úrokové sazby podle sdělení o referenčních sazbách

(46)

Ke stanovení, zda daný úvěr obsahuje státní podporu, a pokud ano, v jaké míře, používá Komise ve svém sdělení o referenčních sazbách náhradní hodnoty pro tržní úrokové sazby. Podle sdělení o referenčních sazbách je nutné u základních úrokových sazeb používat různé úrokové marže v závislosti na ratingu a dostupných zajištění.

(47)

S ohledem na příslušné datum hodnocení a s ohledem na skutečnost, že k uzavření definitivních, pro strany právně závazných smluv (tj. úvěrových smluv) došlo dne 26. ledna 2009, skutečné kompenzační plnění finančního balíčku se musí porovnat s referenční úrokovou sazbou platnou v tento den (základní úroková sazba plus příslušná marže).

(48)

Co se týče použité úrokové marže, v souladu s výše uvedenými skutečnostmi Komise zastává názor, že společnost Nitrogénművek patřila do nejnižší kategorie tabulky referenčních úrokových sazeb, a transakce charakterizovala vysoká úroveň zajištění. Vyplývá z toho, že jako referenční tržní úrokovou sazbu lze vzít základní úrokovou sazbu navýšenou o marži ve výši 400 bazických bodů.

(49)

Skutečné finanční náklady „úvěru A“ (EUR) dne 26. ledna 2009 činily 4,362 % (23). Oproti tomu příslušná směrodatná referenční úroková sazba v tento den činila 8,99 % (24). Celkové finanční náklady „úvěru A“ se tedy pohybují pod hodnotou směrodatné úrokové sazby, z čehož vyplývá, že opatření poskytuje společnosti výhodu.

(50)

Skutečné finanční náklady „úvěru B“ (HUF) činí 12,44 % (25). Oproti tomu příslušná směrodatná referenční úroková sazba v tento den činila 14,01 % (26). Celkové finanční náklady „úvěru B“ se tedy pohybují pod hodnotou směrodatné úrokové sazby, z čehož vyplývá, že opatření poskytuje společnosti výhodu.

VIII.4 Závěry ohledně státní podpory

(51)	Jak je uvedeno výše, opatření byla financována ze státních zdrojů, a lze je přičítat státu.

(52)	Společnost Nitrogénművek získala finanční prostředky za výhodnějších podmínek, než za jakých by je získala z tržních zdrojů. Opatření tedy znamenala pro společnost výhodu.

(53)	Kromě toho má zmiňovaná výhoda selektivní charakter, protože se opatření vztahovala pouze na Nitrogénművek.

(54)	Tato selektivní opatření pravděpodobně narušují hospodářskou soutěž, protože společnosti zajišťují oproti konkurentům výhodu; obchod s umělými hnojivy mezi členskými státy je navíc rozsáhlý.

(55)	Z výše uvedeného vyplývá, že „úvěry A a B“ představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

IX. PŘÍPADNÁ PODPORA POSKYTNUTÁ VE PROSPĚCH MFB

(56)

Ve svém rozhodnutí o zahájení řízení se Komise zmínila o možnosti, že 100 % záruka poskytnutá na „úvěr A“ může představovat státní podporu poskytnutou ve prospěch MFB, jelikož z jednotlivých protikladných informací bylo možné vyvodit, že v případě investičního úvěru se jedná o existující úvěr (v takovém případě lze dodatečnou záruku považovat za podporu poskytnutou bance, jež má zvýšit pravděpodobnost splacení úvěru). V průběhu kontroly však bylo prokázáno, že se v případě „úvěru A“ jednalo o nový úvěr podepsaný dne 26. ledna 2009, a 100 % státní záruka tak není státní podporou poskytnutou ve prospěch MFB.

X. SLUČITELNOST PODPORY SE VNITŘNÍM TRHEM

X.1 Obecné poznámky

(57)	Ustanovení čl. 107 odst. 2 a 3 SFEU stanoví výjimky z všeobecného pravidla uvedeného čl. 107 odst. 1, podle kterého jsou státní podpory neslučitelné s vnitřním trhem.

(58)	Komise níže vyhodnotí slučitelnost opatření na základě těchto výjimek. Již na začátku je však třeba poznamenat, že Maďarsko nepředložilo žádné argumenty týkající se slučitelnosti s vnitřním trhem.

X.2 Výjimky podle čl. 107 odst. 2 SFEU

(59)

Podmínky pro osvobození uvedené v čl. 107 odst. 2 SFEU nelze v tomto případě uplatnit, jelikož opatření není sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům, ani nebylo poskytnuto za účelem náhrady škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi, ani nebylo poskytnuto hospodářství určitých oblastí Spolkové republiky Německo, postižených rozdělením této země.

X.3 Výjimky podle čl. 107 odst. 3 SFEU

(60)	Další výjimky jsou stanoveny v čl. 107 odst. 3 SFEU. Komise níže vyhodnotí slučitelnost opatření na základě čl. 107 odst. 3 písm. a), c) a d), následně pak na základě čl. 107 odst. 3 písm. b).

(61)

Podle čl. 107 odst. 3 písm. a) mohou být za slučitelné s vnitřním trhem považovány „podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností“. V okamžiku přistoupení bylo celé území Maďarska považováno za takovou oblast, a většina regionů země je k takové podpoře způsobilá (27).

(62)

Slučitelnost státní podpory poskytované podporovaným oblastem upravují Pokyny Komise k regionální podpoře na období 2007 – 2013 (dále jen „pokyny k regionální podpoře“ (28). Opatření však nejsou s pokyny k regionální podpoře v souladu. Co se týče investičního úvěru, byl poskytnut na investici již dokončenou (29), takže požadavek na pobídkový účinek vyžadovaný pokyny k regionální podpoře není splněn. Co se týče případné provozní podpory, tato podpora nenapomáhá rozvoji žádné hospodářské činnosti nebo hospodářské oblasti, dále není časově omezená, není postupně snižována a není přiměřená z hlediska nápravy specifického hospodářského znevýhodnění (30).

(63)	Na základě výše uvedených skutečností Komise konstatuje, že podpora není způsobilá k odchylce stanovené v čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU.

(64)

V čl. 107 odst. 3 písm. c) se stanoví schválení podpor, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. Komise vypracovala vícero pokynů a sdělení, ve kterých vysvětluje uplatňování odchylky stanovené v uvedeném ustanovení.

(65)

S ohledem na pokyny pro záchranu a restrukturalizaci Komise poznamenává, že (nezávisle na tom, zda byla společnost podle pokynů způsobilá k získání podpory) podmínky pro slučitelnou podporu nebyly zjevně splněny. Co se týče podpory na záchranu, opatření nebyla omezena na nezbytné minimum, jelikož přesahují 6 měsíců; dále maďarské orgány nedoložily, že by opatření byla opodstatněna závažnými sociálními problémy a že nebudou mít příliš nepříznivý dopad na další členské státy. Co se týče podpory na restrukturalizaci, z důvodu nepředložení plánu restrukturalizace nemůže Komise vyhodnotit, zda by podpora napomohla obnovení dlouhodobé životaschopnosti, dále zda by byla omezena na minimum, nebo zda by bylo zamezeno přílišnému narušení hospodářské soutěže.

(66)	Komise konstatuje, že opatření jsou neslučitelná jako podpory na záchranu a restrukturalizaci.

(67)	Komise se domnívá, že kvůli povaze a znakům podpory nelze na tento případ použít žádnou výjimku stanovenou v jiných pokynech a sděleních vydaných v rámci čl. 107 odst. 3 písm. c).

(68)	Podle čl. 107 odst. 3 písm. d) SFEU mohou být za slučitelné prohlášeny podpory určené na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví, jestliže neovlivní podmínky obchodu a hospodářské soutěže v Unii v míře odporující společnému zájmu. Tento bod se v tomto případě evidentně nepoužije.

X.4 Posouzení slučitelnosti na základě dočasné rámce

(69)	Podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU mohou být za slučitelné s vnitřním trhem považovány „podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu anebo napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu“.

(70)	Komise konstatuje, že projednávaná podpora nemá za cíl napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu.

(71)	Ohledně nápravy vážné poruchy v hospodářství některého členského státu Komise přijala dočasný rámec Společenství pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financování za současné finanční a hospodářské krize (31) (dále jen „dočasný rámec“).

(72)

Komise na základě finančních údajů předložených maďarskými orgány (32) zastává názor, že společnost před vypuknutím světové finanční a hospodářské krize nevykazovala problémy. Konkrétněji, jak je uvedeno v 33. bodě odůvodnění, její vlastní kapitál přesahoval její základní kapitál, podle vnitrostátního práva nesplňovala kritéria kolektivní platební neschopnosti, a za celý rok 2008 měla pozitivní provozní výsledek i čistý zisk. Problémy vedoucí k zastavení výroby se začaly objevovat po příchodu krize. Komise proto zastává názor, že dne 1. července 2008 společnost Nitrogénművek nepředstavovala podnik v obtížích ve smyslu pokynů pro záchranu a restrukturalizaci. Je tudíž způsobilá k podpoře podle dočasného rámce.

(73)

Opatření ovšem nejsou v souladu s bodem 4.2 dočasného rámce „slučitelnost nižší částky podpory“, jelikož nebyla poskytnuta jako režim podpory, a celková výše podpory zřejmě přesáhla 500 000 EUR. Kromě toho, i kdyby byly záruky hodnoceny odděleně, neodpovídají opatřením ve formě záruk podle bodu 4.3 dočasného rámce, jelikož uhrazené poplatky za poskytnutí záruky (33) nedosahují mezní hodnoty „safe harbour“ prémie (34) podle dočasného rámce. Maďarsko dále nedoložilo, že by bylo splněno kritérium vztahující se na mzdové náklady. Finanční balík nepředstavuje podporu na výrobu ekologicky šetrných výrobků (bod 4.5), ani se nejedná o rizikový kapitál (bod 4.6).

(74)

Co se týče opatření formou subvencované půjčky podle bodu 4.4 dočasného rámce, tato se vztahuje na smlouvy o půjčkách s libovolnou splatností, uzavřené do 31. prosince 2010 (35). Smlouvy o zkoumaných opatřeních byly uzavřeny po vstupu dočasného rámce v platnost a rovněž před 31. prosincem 2010, takže opatření mohla být způsobilá.

(75)	Komise ovšem poznamenává, že skutečná kompenzace transakcí se nachází pod minimální úrokovou sazbou považovanou podle dočasného rámce za slučitelnou.

(76)

Podle příslušného ustanovení „Komise bude uznávat, že veřejné nebo soukromé půjčky jsou poskytovány s úrokovou sazbou, která se přinejmenším rovná sazbě, kterou do druhého dne vyhlašuje centrální banka, a prémii odpovídající rozdílu mezi průměrem roční mezibankovní sazby a průměrem sazby denně vyhlašované centrální bankou v období od 1. ledna 2007 do 30. června 2008, včetně prémie na úvěrové riziko odpovídající rizikovému profilu příjemce, jak je stanoveno ve sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb.“

(77)

V případě úvěru v EUR („úvěr A“) odpovídá rozdíl mezi průměrem roční mezibankovní sazby a průměrem sazby denně vyhlašované centrální bankou v období od 1. ledna 2007 do 30. června 2008 64 bazickým bodům. Kromě toho jednodenní úroková sazba Evropské centrální banky (EONIA) činila dne 26. ledna 2009 (36) 1,228 %. S ohledem na ratingové zařazení příjemce a na míru zajištění transakce (viz 48. bod odůvodnění výše) se k tomuto základu připočítává marže ve výši dalších 400 bazických bodů. Dočasným rámcem povolená subvencovaná úroková sazba by tak činila 5,868 %. Skutečné finanční náklady transakce (4,362 %) však v tomto případě uvedené hodnoty nedosahují.

(78)

V případě úvěru v HUF („úvěr B“) maďarské orgány ve věci č. N 78/2009 (37) potvrdily, že rozdíl mezi průměrem roční mezibankovní sazby a průměrem sazby denně vyhlašované centrální bankou v období od 1. ledna 2007 do 30. června 2008 činí 26 bazických bodů. Kromě toho jednodenní úroková sazba Maďarské národní banky činila dne 26. ledna 2009 (38) 9,14 %. S ohledem na ratingové zařazení příjemce a na míru zajištění transakce se k tomuto základu připočítává marže ve výši dalších 400 bazických bodů. Dočasným rámcem povolená subvencovaná úroková sazba by tak činila 13,40 %. Skutečné finanční náklady transakce (12,44 %) však v tomto případě uvedené hodnoty nedosahují.

X.5 Závěry ohledně slučitelnosti

(79)	Na základě výše uvedených skutečností Komise dospěla k závěru, že „úvěry A a B“ jsou na základě dočasného rámce zčásti slučitelné jako opatření ve formě subvencované půjčky.

(80)	Konkrétně má Komise za to, že rozdíl mezi skutečnou kompenzací transakcí a subvencovanou úrokovou sazbou je neslučitelný, zatímco rozdíl mezi subvencovanou úrokovou sazbou a směrodatnou tržní úrokovou sazbou je podle dočasného rámce slučitelný.

XI. NAVRÁCENÍ

(81)

V souladu s SFEU a ustálenou judikaturou Soudního dvora je Komise – pokud zjistí, že podpora je neslučitelná s vnitřním trhem – oprávněna rozhodnout o tom, že dotčený stát ji zruší nebo upraví (39). Povinnost členského státu zrušit podporu, kterou Komise prohlásila za neslučitelnou s vnitřním trhem, slouží podle stálé judikatury Soudního dvora k obnovení dřívějšího stavu (40). Podle Soudního dvora je tohoto cíle dosaženo, jakmile příjemce vrátí protiprávní podporu, čímž ztrácí výhodu, kterou měl na trhu ve vztahu ke svým soutěžitelům, a obnoví se stav, který předcházel poskytnutí podpory (41).

(82)	V návaznosti na výše zmíněnou judikaturu článek 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (42) stanovil, že „je-li v případech protiprávní podpory přijato záporné rozhodnutí, Komise rozhodne, že dotyčný členský stát učiní všechna nezbytná opatření, aby příjemce podporu navrátil“.

(83)

S ohledem na skutečnost, že zkoumaná opatření lze považovat za protiprávní a částečně neslučitelnou podporu, je tedy nutné neslučitelnou část vrátit s cílem obnovit na trhu stav, který předcházel poskytnutí podpory. Podporu je nutné vrátit od okamžiku, kdy se na straně příjemce objevila výhoda, tj. od okamžiku, kdy byla příjemci poskytnuta podpora, a do data skutečného navrácení zahrnuje také příslušné úroky.

(84)	S ohledem na výše uvedený oddíl X.5 se neslučitelná podpora obsažená v opatřeních vypočítá jako rozdíl mezi subvencovanou úrokovou sazbou podle dočasného rámce a skutečnými finančními náklady financování (tj. úroková sazba plus poplatek za poskytnutí záruky).

(85)	Výpočet přesné částky určené k navrácení je úkolem maďarských orgánů.

XII. ZÁVĚR

(86)	Na základě výše uvedených skutečností Komise konstatuje, že „úvěry A a B“ poskytnuté společnosti Nitrogénművek představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(87)

Dále Komise konstatuje, že „úvěr A“ a „úvěr B“ jsou jako subvencované úvěry částečně slučitelné s vnitřním trhem podle dočasného rámce. Konkrétně, slučitelný je rozdíl mezi subvencovanou úrokovou sazbou podle dočasného rámce a směrodatnou tržní úrokovou sazbou. Oproti tomu rozdíl mezi skutečnou kompenzací transakcí a subvencovanou úrokovou sazbou není slučitelný s vnitřním trhem.

(88)	S ohledem na skutečnost, že „úvěr A“ a „úvěr B“ lze považovat za protiprávní a částečně neslučitelnou podporu, musí být neslučitelná část navrácena s cílem obnovit na trhu stav, který předcházel poskytnutí podpory.

(89)	Výpočet přesné částky určené k navrácení je úkolem maďarských orgánů. Tato částka se vypočítá jako rozdíl mezi subvencovanou úrokovou sazbou podle dočasné rámce a celkovými skutečnými finančními náklady financování (tj. úroková sazba plus poplatek za poskytnutí záruky).

(90)	Dále Komise konstatuje, že 100 % záruka poskytnutá k „úvěru A“ nepředstavuje ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU státní podporu poskytnutou ve prospěch MFB,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Investiční úvěr ve výši 52 milionů EUR a úvěr na financování oběžných aktiv ve výši 10 miliard HUF, které Maďarsko poskytlo společnosti Péti Nitrogénművek Zrt., představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

Článek 2

1. Státní podpora, kterou Maďarsko v rozporu s čl. 108 odst. 3 SFEU protiprávně poskytlo společnosti Péti Nitrogénművek Zrt., je zčásti slučitelná a zčásti neslučitelná s vnitřním trhem.

2. Protiprávní státní podpora odpovídající rozdílu mezi subvencovanou úrokovou sazbou podle dočasného rámce a příslušnou referenční úrokovou sazbou je slučitelná s vnitřním trhem.

3. Protiprávní státní podpora odpovídající rozdílu mezi skutečnou kompenzací transakcí a subvencovanou úrokovou sazbou podle dočasného rámce je neslučitelná s vnitřním trhem.

4. Maďarsko od převzetí oznámení o tomto rozhodnutí ukončí poskytování státní podpory uvedené v odst. 3.

Článek 3

1. Maďarsko zajistí, aby příjemce navrátil podporu uvedenou v čl. 2 odst. 3.

2. Navrácené částky musí obsahovat úroky vypočítané od počátečního data poskytnutí částek jejich příjemci do okamžiku jejich skutečného navrácení.

3. V souladu s kapitolou V nařízení (ES) č. 794/2004 musí být úroky vypočítány jako složený úrok.

Článek 4

1. Navrácení podpory uvedené v čl. 2 odst. 3 musí proběhnout bez odkladu a účinně.

2. Maďarsko zajistí, aby toto rozhodnutí bylo provedeno nejpozději do čtyř měsíců od jeho oznámení.

Článek 5

1. Do dvou měsíců od tohoto oznámení Maďarsko poskytne Komisi následující informace:

a)	celková částka, kterou musí příjemce navrátit (jistina a úroky);

b)	podrobný popis opatření již přijatých a plánovaných v zájmu provedení tohoto rozhodnutí;

c)	dokumenty dokládající, že příjemce byl vyzván k navrácení podpory.

2. Maďarsko bude Komisi průběžně informovat o opatřeních přijatých na vnitrostátní úrovni za účelem provedení tohoto rozhodnutí až do okamžiku úplného navrácení podpory uvedené v čl. 2 odst. 3. Maďarsko na žádost Komise okamžitě předloží informace související s opatřeními již přijatými a plánovanými v zájmu provedení tohoto rozhodnutí. Dále poskytne podrobné informace ohledně částek a úroků, které příjemce již navrátil.

Článek 6

Toto rozhodnutí je určeno Maďarské republice.

V Bruselu dne 27. října 2010.

Za Komisi

Joaquín ALMUNIA

místopředseda

(1) Dne 1. prosince 2009 byly články 87 a 88 Smlouvy o ES nahrazeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Článek 87 Smlouvy o ES je prakticky totožný s článkem 107 SFEU, resp. článek 88 Smlouvy o ES je prakticky totožný s článkem 108 SFEU. Pro účely tohoto rozhodnutí se odkazy na články 107 a 108 SFEU podle potřeby interpretují jako odkazy na články 87 a 88 Smlouvy o ES.

(2) Rozhodnutí Komise K(2009) 3000 v konečném znění ze dne 29. dubna 2009 (Úř. věst C 165, 17.7.2009, s. 12).

(3) Viz poznámka pod čarou 2.

(4) Viz prohlášení tiskového mluvčí vlády: http://www.kormanyszovivo.hu/news/show/news_1122?lang = hu.

(Poslední shlédnutí: 17. září 2010).

(5) Nařízení vlády č. 1086/2008. (XII. 20.) uveřejněné v č. 184/2008 Maďarského věstníku. Toto nařízení vlády bylo mírně poupraveno nařízením vlády č. 1007/2009. (I. 23.), uveřejněným v č. 9/2009 Maďarského věstníku.

(6) Tento investiční úvěr souvisel s investičním projektem realizovaným mezi lety 2003 až 2008.

(7) Viz 38. bod odůvodnění.

(8) BUBOR je budapešťská mezibankovní úroková sazba.

(9) Podle propočtů maďarských orgánů, s přihlédnutím k době splatnosti a diferencovaným diskontním sazbám EUR, resp. HUF. V případě „úvěru B“ byla roční úroveň poplatku za poskytnutí záruky upravena také podle 100 % úvěrované částky (výše roční úrovně poplatku za poskytnutí záruky odpovídající 80 % by činila 0,58 %).

(10) Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.

(11) Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 6.

(12) Viz 3. bod odůvodnění.

(13) Zákon č. XX/2001 Sb. o Maďarské rozvojové bance, a. s. (Magyar Fejlesztési Bank Részvénytársaság). Zákon o MFB byl pozměněn zákonem č. LII/2010 Sb.

(14) Rozsudek ve věci C-345/02 Pearle BV.

(15) Rozsudek ve věci C-482/99 Francie v. Komise, body 52–57.

(16) Strana 3 účetní závěrky za rok 2008.

(17) Strana 51 účetní závěrky za rok 2008.

(18) Mezi aktivy figurují konkrétně následující provozovny: výroba karbamidu, výroba čpavku, výroba kyselin; granulárna, neutralizační stanice, balírna.

(19) Údaje, jež představují obchodní tajemství, jsou dále v tomto rozhodnutí označeny […].

(20) Všeobecná pravidla ohledně ručení jsou stanovena v § 272–276 občanského zákoníku (IV/1959 Sb.).

(21) Objemy úvěrových rámců poskytnutých čtyřmi různými soukromými bankami: […] milionu EUR, […] milionu EUR, […] miliardy HUF a […] miliardy HUF.

(22) V případě tří ze čtyř úvěrových rámců předložených Maďarskem.

(23) Celkové finanční náklady se skládají z úroku účtovaného MFB (šestiměsíční EURIBOR +1,7 %) a z ročního poplatku za ručení ve výši cca 0,41 %. Dne 26. ledna 2009 šestiměsíční EURIBOR(http://www.euribor-ebf.eu/assets/modules/rateisblue/processed_files/hist_EURIBOR_2009.xls) činil 2,252 %. 2,252 % + 0,41 % + 1,7 % = 4,362 %.

(24) Referenční úroková sazba EUR činila tento den 4,99 %. 4,99 % + 4 % = 8,99 %.

Viz http://ec.europa.eu/competition/state_aid/legislation/reference_rates.html

(25) Celkové finanční náklady se skládají z úroku účtovaného MFB (tříměsíční BUBOR +2,5 %) a z ročního poplatku za ručení ve výši cca 0,46 % (počítáno ze 100 % úvěru). Dne 26. ledna 2009 tříměsíční BUBOR (http://www.mnb.hu/Root/Dokumentumtar/ENMNB/Monetaris_politika/mnben_jegybanki_eszkoztar/mnben_egynaposjegybankieszkozok/bubor2.xls) činil 9,48 %. 9,48 % + 0,46 % + 2,5 % = 12,44 %.

(26) Referenční úroková sazba HUF činila tento den 10,01 %. 10,01 % + 4 % = 14,01 %.

Viz http://ec.europa.eu/competition/state_aid/legislation/reference_rates.html

(27) Mapa regionální podpory Maďarska schválená Komisí dne 13. září 2006, uveřejněná v Úř. věst. C 256/2006. Bezmála celé území Maďarska, s výjimkou Budapešti a župy Pest, jež jsou regiony spadající pod čl. 107 odst. 3 písm. c), je definováno jako region spadající pod čl. 107 odst. 3 písm. a).

(28) Úř. věst. C 54., 4. 3.2006, s. 13.

(29) Viz poznámka pod čarou 6.

(30) Oddíl č. 5 pokynů k regionální podpoře povoluje provozní podporu za přísných podmínek. Kromě toho opatření představuje podporu ad hoc. V tomto ohledu výše uvedené pokyny stanoví: „Pokud se výjimečně předpokládá poskytnutí individuální ad hoc podpory jedinému podniku nebo podpory omezené jen na jednu oblast činnosti, musí členský stát prokázat, že daný projekt přispívá k jednotné strategii regionálního rozvoje a že vzhledem ke svému charakteru a rozsahu nepovede k nepřijatelnému narušení hospodářské soutěže.“ Maďarsko takové informace neposkytlo.

(31) Sdělení Komise – Dočasný rámec Společenství pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financování za současné finanční a hospodářské krize (Úř. věst. C 16, 22.1.2009, s. 1), ve znění Sdělení Komise, kterým se mění dočasný rámec Společenství pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financování za současné finanční a hospodářské krize (Úř. věst. C 303, 15.12.2009, s. 6).

(32) Viz tabulka 1.

(33) Poplatek za záruku v případě „úvěru A“: 0,41 % p.a., poplatek za záruku v případě „úvěru B“: 0,46 % p.a.

(34) V případě ratingu CCC a transakcí s vysokým stupněm zajištění 3,8 %. Komise poznamenává, že i v případě společností s ratingem BB + by minimální poplatek by činil 0,8 %.

(35) Snížení úrokových sazeb lze uplatnit v případě úhrad úroků před 31. prosincem 2012; v případě půjček po výše uvedeném termínu je nutné použít alespoň úrokovou sazbu rovnající se úrokové sazbě definované ve sdělení o referenčních sazbách.

(36) http://www.euribor.org/html/content/eonia_data.html

http://www.euribor-ebf.eu/assets/modules/rateisblue/processed_files/hist_EONIA_2009.xls.

(37) Rozhodnutí Komise ze dne 24. února 2009. (Úř. věst. C 73, 27.3.2009, s. 1.)

(38) http://www.mnb.hu/engine.aspx?page = mnbhu_statisztikak

http://www.mnb.hu/Root/Dokumentumtar/MNB/Monetaris_politika/mnbhu_eszkoztar/mnbhu_egynaposjegybankieszkozok/HUFONIA.xls.

(39) Rozsudek ve věci C-70/72 Komise v. Německo, Sb. rozh. 1973, s. 813, bod 13.

(40) Rozsudek ve spojených věcech C-278/92, C-279/92 a C-280/92 Španělsko v. Komise, Sb. rozh. 1994, s. I-4103, bod 75.

(41) Rozsudek ve věci C-75/97 Belgie v. Komise, Sb. rozh. 1999, s. I-3671, body 64–65.

(42) Úř. věst. L 83., 27.3.1999, s. 1.

6.5.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 118/19

Oprava nařízení Komise (EU) č. 73/2010 ze dne 26. ledna 2010, kterým se stanoví požadavky na jakost leteckých dat a leteckých informací pro jednotné evropské nebe

( Úřední věstník Evropské unie L 23 ze dne 27. ledna 2010 )

Celé nařízení Komise (EU) č. 73/2010 ze dne 26. ledna 2010, kterým se stanoví požadavky na jakost leteckých dat a leteckých informací pro jednotné evropské nebe, se nahrazuje tímto zněním:

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 73/2010

ze dne 26. ledna 2010,

kterým se stanoví požadavky na jakost leteckých dat a leteckých informací pro jednotné evropské nebe

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě) (1), a zejména na čl. 3 odst. 5 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení) (2), a zejména na čl. 8 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Letecká data a letecké informace odpovídající jakosti jsou nezbytné k zajištění bezpečnosti a podpory nových provozních koncepcí v rámci Evropské sítě uspořádání letového provozu (dále jen „EATMN“).

(2)	Mezinárodní organizace pro civilní letectví (dále jen „ICAO“) stanovila požadavky na jakost leteckých dat a leteckých informací, pokud jde o přesnost, rozlišení a integritu, které by měly být v rámci EATMN splněny a dodrženy při zpracovávání leteckých dat a leteckých informací.

(3)	Uvedené požadavky ICAO se považují za dostatečný základ pro současné požadavky na jakost dat, existují však známé nedostatky, které by se měly řešit, zejména za účelem podpory budoucích aplikací.

(4)	Příloha 15 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (dále jen „Chicagská úmluva“) by měla poskytovat hlavní základ pro požadavky na jakost dat. Odkazy na ustanovení přílohy 15 Chicagské úmluvy by neměly automaticky znamenat odkaz na přílohu 4 Chicagské úmluvy nebo na jiné přílohy Chicagské úmluvy.

(5)	Posouzení současné situace ukázalo, že požadavky na jakost týkající se leteckých dat a leteckých informací, zejména požadavky na přesnost a integritu, se v rámci EATMN ne vždy dodržují.

(6)	V průběhu zpracování leteckých dat se stále vyskytuje značné množství manuálních činností s papírovými dokumenty, při kterých mohou vzniknout chyby a tím zhoršení jakosti dat. Měla by se proto přijmout opatření pro zlepšení této situace.

(7)

V souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 549/2004 byla organizace Eurocontrol pověřena zpracováním požadavků, které by doplnily a podpořily přílohu 15 Chicagské úmluvy, s cílem dosáhnout dostatečné jakosti leteckých informací. Toto nařízení vychází z výsledné pověřovací zprávy ze dne 16. října 2007.

(8)	V souladu s požadavky nařízení (ES) č. 552/2004 by se letecké informace měly postupně poskytovat v elektronické formě na základě společně dohodnuté a normalizované datové sady. Tyto požadavky by se nakonec měly vztahovat na všechna letecká data a letecké informace v rámci tohoto nařízení.

(9)	Toto nařízení by se nemělo vztahovat na vojenské činnosti a výcvik uvedené v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 549/2004.

(10)	Vojenské organizace poskytující letecké informace, které se používají pro lety prováděné v souladu s pravidly a postupy ICAO, jsou důležitou součástí zpracování leteckých dat a členské státy by měly zajistit, aby jakost těchto dat byla dostačující pro splnění jejich zamýšleného použití.

(11)	Pro podporu dosažení jakosti dat se včasné poskytnutí a zveřejnění nových nebo pozměněných leteckých dat a leteckých informací v souladu s požadavky na změny a cykly aktualizace organizace ICAO a členských států považuje za důležité.

(12)	Členské státy by měly provádět účinné řízení a kontrolu pořizování leteckých dat a leteckých informací s cílem zajistit, že data budou poskytována v dostatečné jakosti vyhovující jejich zamýšlenému použití.

(13)	Složky a postupy používané původci dat musí být interoperabilní se systémy, složkami a postupy, které používají poskytovatelé leteckých informačních služeb, aby bylo umožněno bezpečné, bezproblémové a efektivní fungování EATMN.

(14)

Za účelem udržení nebo zvýšení existujících úrovní bezpečnosti provozu by měly mít členské státy za povinnost zajistit, že zúčastněné strany budou provádět posuzování bezpečnosti včetně postupů identifikace nebezpečí a hodnocení a zmírnění rizika. Harmonizované provádění těchto postupů u systémů, na které se vztahuje toto nařízení, si vyžaduje, aby specifické požadavky na bezpečnost byly stanoveny pro všechny požadavky na interoperabilitu a výkonnost.

(15)	V souladu s čl. 3 odst. 3 písm. d) nařízení (ES) č. 552/2004 by prováděcí pravidla pro interoperabilitu měla popisovat jednotlivé postupy při posuzování shody, které se mají použít pro posuzování shody nebo vhodnosti k používání složek, jakož i pro ověření systémů.

(16)	Ustanovení tohoto nařízení se dotýká širokého okruhu stran. Měly by se proto vzít v úvahu jednotlivé schopnosti a úrovně zapojení stran v datovém řetězci, aby se zajistilo, že ustanovení se použijí postupně s cílem dosáhnout požadované jakosti dat.

(17)	Opatření stanovena tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro jednotné nebe,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví požadavky na jakost leteckých dat a leteckých informací, pokud jde o přesnost, rozlišení a integritu.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Toto nařízení se použije na systémy Evropské sítě uspořádání letového provozu (dále jen „EATMN“), jejich složky a související postupy týkající se pořizování, vytváření, uchovávání, zpracovávání, přenosu a distribuce leteckých dat a leteckých informací a zacházení s nimi.

Vztahuje se na tato letecká data a letecké informace:

a)	integrovaný soubor leteckých informací vymezený v čl. 3 bodě 7 a zpřístupněný členskými státy, kromě leteckých informačních oběžníků;

b)	elektronická data překážek nebo jejich prvky, pokud je členské státy zpřístupnily;

c)	elektronická data terénu nebo jejich prvky, pokud je členské státy zpřístupnily;

d)	data letištních map, pokud je členské státy zpřístupnily.

2. Toto nařízení se vztahuje na tyto strany:

a)	poskytovatelé letových navigačních služeb;

b)	provozovatelé letišť a heliportů, pro které byly ve vnitrostátních leteckých informačních příručkách zveřejněny postupy mezinárodních pravidel pro let podle přístrojů (dále jen „IFR“ – instrumental flight rules) nebo zvláštní pravidla pro let za viditelnosti (dále jen „VFR“ – visual flight rules);

veřejné nebo soukromé subjekty, které pro účely tohoto nařízení poskytují:

i)	služby pro pořizování a poskytování topografických dat,

ii)	konstrukce letových postupů,

iii)	elektronická data terénu,

iv)	elektronická data překážek.

3. Toto nařízení se použije do okamžiku, kdy poskytovatel letecké informační služby zpřístupní letecká data a/nebo letecké informace dalšímu zamýšlenému uživateli.

V případě distribuce fyzickými prostředky se toto nařízení použije do okamžiku, kdy jsou letecká data a/nebo letecké informace zpřístupněny organizaci odpovědné za poskytování služeb fyzické distribuce.

V případě automatické distribuce s použitím přímého elektronického spojení mezi poskytovatelem letecké informační služby a subjektem, kterému jsou dodávána letecká data a/nebo letecké informace se toto nařízení použije:

a)	do okamžiku, kdy další zamýšlený uživatel využije přístupu k leteckým datům a/nebo leteckým informacím a pořídí si výpis z těchto dat patřících poskytovateli letecké informační služby, nebo

b)	do okamžiku, kdy poskytovatel letecké informační služby předá letecká data a/nebo letecké informace do systému dalšího zamýšleného uživatele.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 2 nařízení (ES) č. 549/2004. Použijí se rovněž tyto definice:

1)	„leteckými daty“ se rozumí vyjádření leteckých skutečností, koncepcí nebo pokynů formalizovaným způsobem vhodným pro komunikaci, interpretaci nebo zpracování;

2)	„leteckými informacemi“ se rozumí informace vyplývající ze shromažďování, analýzy a formátování leteckých dat;

3)	„jakostí dat“ se rozumí stupeň nebo úroveň důvěry, že poskytovaná data splňují požadavky uživatele dat, pokud jde o přesnost, rozlišení a integritu;

4)	„přesností“ se rozumí stupeň shody mezi odhadnutou nebo naměřenou hodnotou a skutečnou hodnotou;

5)	„rozlišením“ se rozumí počet jednotek nebo číslic, podle kterých se vyjadřuje a používá naměřená nebo vypočítaná hodnota;

6)	„integritou“ se rozumí stupeň zajištění, že datová položka a její hodnota se neztratila ani nezměnila od vzniku nebo schválené změny dat;

„integrovaným souborem leteckých informací“ (dále jen „IAIP“ – integrated aeronautical information package) se rozumí soubor, který obsahuje tyto prvky:

a)	letecké informační příručky (dále jen „AIP“ – aeronautical information publication), včetně změnové služby;

b)	doplňky AIP;

c)	NOTAM definované v bodě 17 a předletové informační bulletiny;

d)	letecké informační oběžníky a

e)	kontrolní seznamy platných NOTAM a seznamy platných NOTAM;

8)	„daty překážek“ se rozumí data týkající se všech pevných (ať už dočasných nebo trvalých) a pohyblivých objektů nebo jejich částí, které jsou umístěny na ploše určené pro pozemní pohyb letadel, nebo těch, které zasahují nad stanovenou plochu určenou k ochraně letadel za letu;

9)	„daty terénu“ se rozumí data o povrchu země obsahující přirozeně se vyskytující vzhledy jevů jako hory, kopce, horské hřebeny, údolí, masy vod, oblasti věčného ledu a sněhu s výjimkou překážek;

10)	„daty letištních map“ se rozumí informace, které představují normalizované vzhledy jevů letiště pro vymezenou oblast, včetně zeměpisných prostorových dat a metadat;

11)	„topografickými daty“ se rozumí zeměpisná prostorová data stanovená měřením nebo průzkumem;

12)	„konstrukcí letového postupu“ se rozumí spojení leteckých dat se specifickými letovými pokyny za účelem stanovení postupů přístrojového příletu a/nebo odletu, kterými se zajišťují odpovídající normy letové bezpečnosti;

13)	„poskytovatelem letecké informační služby“ se rozumí organizace odpovědná za poskytování letecké informační služby, která má osvědčení v souladu s nařízením Komise (ES) č. 2096/2005 (3);

14)	„dalším zamýšleným uživatelem“ se rozumí subjekt, který dostává letecké informace od poskytovatele letecké informační služby;

15)	„přímým elektronickým spojením“ se rozumí digitální spojení mezi počítačovými systémy, které umožňuje přenos dat mezi nimi bez ručního zásahu;

16)	„datovou položkou“ se rozumí jednotlivý atribut úplné datové sady, které je přidělena hodnota vymezující její současný stav;

17)	„NOTAM“ se rozumí oznámení rozesílané telekomunikačními prostředky, které obsahuje informace týkající se vytvoření, stavu nebo změny v jakémkoli leteckém zařízení, službách, postupu nebo nebezpečí, o nichž včasná informovanost je pro pracovníky zabývající se letovým provozem důležitá;

18)	„digitálním NOTAM“ se rozumí datová sada obsahující informace zahrnuté v NOTAM ve strukturovaném formátu, který lze plně interpretovat automatizovaným počítačovým systémem bez lidské interpretace;

19)	„původcem dat“ se rozumí subjekt odpovědný za pořízení dat;

20)	„pořízením dat“ se rozumí vytvoření nové datové položky s její přiřazenou hodnotou, úprava hodnoty existující datové položky nebo vyškrtnutí existující datové položky;

21)	„dobou platnosti“ se rozumí doba od data a času, kdy jsou zveřejněny letecké informace, do data a času, kdy informace pozbývají účinnosti;

22)	„validací dat“ se rozumí postup zajištění, že data splňují požadavky na specifikovanou aplikaci nebo zamýšlené použití;

23)	„ověřením dat“ se rozumí hodnocení výstupu ze zpracování leteckých dat s cílem zajistit správnost a soulad, pokud jde o vstupy a příslušné datové normy, pravidla a obecné zásady používané v tomto zpracování;

24)	„kritickými daty“ se rozumí data s úrovní integrity definovanou v hlavě 3 oddíle 3.2 bodu 3.2.8 písm. a) přílohy 15 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (dále jen „Chicagská úmluva“);

25)	„význačnými daty“ se rozumí data s úrovní integrity definovanou v hlavě 3 oddíle 3.2 bodu 3.2.8 písm. b) přílohy 15 Chicagské úmluvy.

KAPITOLA II

POŽADAVKY NA INTEROPERABILITU A VÝKONNOST

Článek 4

Datová sada

Strany uvedené v čl. 2 odst. 2 poskytují letecká data a letecké informace v souladu se specifikacemi datových sad uvedenými v příloze I.

Článek 5

Výměna dat

1. Strany uvedené v čl. 2 odst. 2 zajistí, aby se letecká data a letecké informace uvedené v čl. 2 odst. 1 druhém pododstavci předávaly mezi nimi přímým elektronickým spojením.

2. Poskytovatelé letových navigačních služeb zajistí, aby se letecká data a letecké informace uvedené v čl. 2 odst. 1 druhém pododstavci předávaly mezi nimi v souladu s požadavky na formát výměny dat stanovenými v příloze II.

3. Členské státy mohou digitální NOTAM vyloučit z formátu výměny dat uvedeného v odstavci 2.

4. Poskytovatelé letecké informační služby zajistí, aby všechna letecká data a letecké informace v rámci AIP, změn AIP a doplňků AIP poskytované členským státem byly zpřístupněny pro dalšího zamýšleného uživatele alespoň:

a)	v souladu s požadavky na zveřejnění stanovené v normách ICAO uvedených v bodě 4 a 8 přílohy III;

b)	způsobem, který umožní, aby obsah a formát dokumentů byl přímo čitelný na obrazovce počítače, a

c)	v souladu s požadavky na formát výměny dat stanovenými v příloze II.

Článek 6

Jakost dat

1. Členské státy zajistí, že poskytovatelé letových navigačních služeb dodrží požadavky na jakost dat stanovené v části A přílohy IV.

2. Při poskytování leteckých dat a/nebo leteckých informací strany uvedené v čl. 2 odst. 2 dodrží požadavky na důkazy stanovené v části B přílohy IV.

3. Při vzájemné výměně leteckých dat a/nebo leteckých informací strany uvedené v čl. 2 odst. 2 uzavřou oficiální ujednání v souladu s požadavky stanovenými v části C přílohy IV.

4. Jednají-li strany uvedené v čl. 2 odst. 2 jako původci dat, dodrží požadavky na pořizování dat stanovené v části D přílohy IV.

5. Poskytovatelé letecké informační služby zajistí, aby letecká data a letecké informace poskytované původci dat neuvedenými v čl. 2 odst. 2 byly zpřístupněny dalšímu zamýšlenému uživateli v dostatečné jakosti s cílem splnit zamýšlené použití.

6. Jednají-li strany uvedené v čl. 2 odst. 2 jako subjekt odpovědný za oficiální žádost o pořízení dat, zajistí, aby

a)	data byla vytvořena, upravena nebo vymazána v souladu s jejich pokyny;

aniž je dotčena část C přílohy IV, pokyny k pořizování dat obsahovaly přinejmenším:

i)	jednoznačný popis dat, která je třeba vytvořit, upravit nebo vymazat,

ii)	potvrzení subjektu, jemuž mají být data poskytnuta,

iii)	datum a čas, dokdy mají být data poskytnuta,

iv)	formát zprávy o pořízení dat, který má použít původce dat.

7. Strany uvedené v čl. 2 odst. 2 dodrží požadavky na zpracování dat stanovené v části E přílohy IV.

8. Strany uvedené v čl. 2 odst. 2 zajistí, že mechanismy oznamování chyb, zpětné vazby a oprav budou zavedeny a budou fungovat v souladu s požadavky stanovenými v části F přílohy IV.

Článek 7

Soulad, včasnost a výkonnost pracovníků

1. Jsou-li letecká data nebo letecké informace duplicitně uvedeny v AIP více než jednoho členského státu, poskytovatelé letecké informační služby odpovědní za tyto AIP vytvoří mechanismy k zajištění souladu mezi duplicitními informacemi.

2. Poskytovatelé letecké informační služby zajistí, že položky leteckých dat a leteckých informací publikované v AIP jejich členského státu budou opatřeny poznámkami, aby byly označeny ty, které nesplňují požadavky tohoto nařízení na jakost dat.

3. Poskytovatelé letecké informační služby zajistí, aby poslední cykly aktualizací vztahujících se na změny AIP a doplňky AIP byly veřejně přístupné.

4. Strany uvedené v čl. 2 odst. 2 zajistí, aby jejich pracovníci odpovědní za úkoly při poskytování leteckých dat nebo leteckých informací byli informováni o:

a)	požadavcích na změny AIP, doplňky AIP a NOTAM stanovené v normách ICAO uvedených v bodě 5, 6 a 7 přílohy III a aby je uplatňovali;

b)	cyklech aktualizací, které se vztahují na vydávání změn a doplňků AIP uvedených v písmenu a) tohoto odstavce pro oblasti, pro které poskytují letecká data nebo letecké informace, a aby je uplatňovali.

5. Aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 2096/2005, strany uvedené v čl. 2 odst. 2 zajistí, aby jejich pracovníci odpovědní za úkoly v poskytování leteckých dat nebo leteckých informací byli příslušně vyškoleni, způsobilí a oprávněni k práci, kterou mají vykonávat.

Článek 8

Požadavky na nástroje a software

Strany uvedené v čl. 2 odst. 2 zajistí, aby všechny nástroje a veškerý software používaný na podporu pořizování, vytváření, uchovávání, zpracovávání a přenos leteckých dat a/nebo leteckých informací a zacházení s nimi splňovaly požadavky stanovené v příloze V.

Článek 9

Ochrana dat

1. Strany uvedené v čl. 2 odst. 2 zajistí, aby letecká data a letecké informace byly chráněny v souladu s požadavky stanovenými v příloze VI.

2. Strany uvedené v čl. 2 odst. 2 zajistí, aby byla zachována sledovatelnost každé datové položky během doby její platnosti a nejméně po dobu 5 let po skončení této doby nebo 5 let po skončení doby platnosti každé datové položky z ní vypočítané nebo odvozené podle toho, která doba skončí později.

KAPITOLA III

POŽADAVKY NA ŘÍZENÍ JAKOSTI, BEZPEČNOST A OCHRANU

Článek 10

Požadavky na řízení

1. Aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 2096/2005, strany uvedené v čl. 2 odst. 2 zavedou a budou udržovat systém řízení jakosti pokrývající činnosti poskytování leteckých dat a leteckých informací v souladu s požadavky stanovenými v části A přílohy VII.

2. Strany uvedené v čl. 2 odst. 2 zajistí, aby systém řízení jakosti uvedený v odstavci 1 tohoto článku stanovil postupy pro splnění cílů řízení bezpečnosti stanovených v části B přílohy VII a cílů řízení ochrany stanovených v části C přílohy VII.

3. Strany uvedené v čl. 2 odst. 2 zajistí, že před jakýmikoli změnami existujících systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 prvním pododstavci nebo zavedením nových systémů provedou příslušné strany posouzení bezpečnosti, včetně určení nebezpečí a hodnocení a zmírnění rizika.

4. Při uvedeném posuzování bezpečnosti se požadavky uvedené v čl. 7 odst. 3 přílohy I, v příloze II a v bodě 1 a 2 části A přílohy IV považují za požadavky na bezpečnost a přinejmenším se vezmou v úvahu.

KAPITOLA IV

POŽADAVKY NA POSOUZENÍ SHODY A DALŠÍ POŽADAVKY

Článek 11

Shoda nebo vhodnost k použití složek

Před vydáním prohlášení ES o shodě nebo vhodnosti k používání uvedeného v článku 5 nařízení (ES) č. 552/2004 výrobci složek systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 prvním pododstavci tohoto nařízení nebo jejich zplnomocnění zástupci usazení v Unii posoudí shodu nebo vhodnost k používání těchto složek v souladu s požadavky stanovenými v příloze VIII.

Článek 12

Ověřování systémů

1. Poskytovatelé letových navigačních služeb, kteří mohou prokázat nebo kteří prokázali, že splňují podmínky stanovené v příloze IX, uskuteční ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 prvním pododstavci v souladu s požadavky stanovenými v části A přílohy X.

2. Poskytovatelé letových navigačních služeb, kteří nemohou prokázat, že splňují podmínky stanovené v příloze IX, uzavřou poddodavatelskou smlouvu s oznámeným subjektem o ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 prvním pododstavci. Toto ověření se uskuteční v souladu s požadavky stanovenými v části B přílohy X.

Článek 13

Další požadavky

Strany uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. b) a c):

a)	zajistí bezpečnostní prověrku svých pracovníků odpovědných za úkoly v pořizování, vytváření, uchovávání, zpracovávání, přenosu a distribuci leteckých dat a leteckých informací a v zacházení s nimi;

b)	zajistí, aby jejich pracovníci odpovědní za úkoly v poskytování leteckých dat nebo leteckých informací byli náležitě informováni o požadavcích stanovených v tomto nařízení;

c)	zpracují a udržují provozní příručky obsahující potřebné pokyny a informace, aby svým pracovníkům odpovědným za úkoly v poskytování leteckých dat a leteckých informací umožnili uplatňovat toto nařízení;

d)	zajistí, že příručky uvedené v písmenu c) budou přístupné a udržované v aktualizovaném stavu a že jejich aktualizace a distribuce bude podléhat příslušnému řízení jakosti a řízení konfigurací dokumentace;

e)	zajistí, aby se v pracovních metodách a provozních postupech dodržovalo toto nařízení.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 14

Přechodná ustanovení

1. Členské státy, které před vstupem tohoto nařízení v platnost oznámily organizaci ICAO příslušný rozdíl v souladu s článkem 38 Chicagské úmluvy, mohou zachovat svá vnitrostátní ustanovení týkající se záležitostí uvedených v příloze XI tohoto nařízení do dne 30. června 2014.

2. Letecká data a letecké informace, které byly zveřejněny před 1. červencem 2013 a které poté nebyly změněny, se uvedou do souladu s tímto nařízením do dne 30. června 2017.

Článek 15

Vstup v platnost a použitelnost

1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. července 2013.

2. Odchylně od odst. 1 druhého pododstavce se článek 4, čl. 5 odst. 1, čl. 5 odst. 2, čl. 5 odst. 3 a čl. 5 odst. 4 písm. c) použijí ode dne 1. července 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 26. ledna 2010.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

PŘÍLOHA I

SPECIFIKACE DATOVÝCH SAD UVEDENÉ V ČLÁNKU 4

ČÁST A

IAIP, letištní mapy a elektronická data překážek

Letecká data a letecké informace uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a), b) a d) se poskytují v souladu se společnými specifikacemi datové sady, které:

jsou dokumentovány buď:

—	používáním jednotného jazyka pro modelování (dále jen „UML“ – unified modelling language) specifikovaného v dokumentu uvedeném v bodě 13 přílohy III ve formě diagramů tříd a souvisejících definicí tříd, atributů, přidružení a seznamů hodnot, nebo

—	používáním katalogu vzhledu jevů specifikovaných v souladu s normou ISO uvedenou v bodě 25 přílohy III;

b)	jako jednotlivé datové prvky definují každý letecký vzhled jevu, pro který je nutné zveřejnit informace v souladu s normami ICAO uvedenými v bodě 10 přílohy III a v dokumentu Eurocae uvedeném v bodě 24 přílohy III;

c)	pro každý atribut poskytují definici jeho přípustných hodnot ve formě druhu dat, rozsahu hodnot nebo výčtového seznamu;

zahrnují definici modelu časovosti založeného na světovém koordinovaném čase (dále jen „UTC“ – co-ordinated universal time), který může vyjádřit úplný životní cyklus leteckého vzhledu jevu:

—	od data a času jeho vytvoření do data a času jeho trvalého odstranění,

—	včetně trvalých změn, které vytvářejí novou základnu pro tento vzhled jevu;

zahrnují definici pravidel, které mohou omezit případné hodnoty vlastností vzhledu jevu nebo přechodné kolísání těchto hodnot. Zahrnuje to nejméně:

—	omezení, která zajišťují přesnost, rozlišení a integritu polohových (horizontálních a vertikálních) dat,

—	omezení, která zajišťují včasnost dat;

f)	používají pravidla označování vzhledu jevů, atributů a přidružení, která se vyhýbají používání zkratek;

g)	v popisu geometrických prvků (bod, křivka, povrch) vycházejí z normy ISO uvedené v bodě 14 přílohy III;

h)	v popisu informací o metadatech vycházejí z normy ISO uvedené v bodě 15 přílohy III;

i)	zahrnují položky metadat uvedené v části C přílohy I.

2.	Pokud jde o normy ISO, příslušná osvědčení vydaná náležitě akreditovanou organizací se považují za dostatečné prostředky shody. Strany uvedené v čl. 2 odst. 2 souhlasí s tím, že dokumentaci týkající se certifikace zpřístupní vnitrostátnímu dozorovému orgánu na jeho žádost.

ČÁST B

Eelektronické datové sady terénu

Elektronická data terénu uvedená v čl. 2 odst. 1 druhém pododstavci písm. c):

a)	se poskytují digitálně v souladu s normami ICAO uvedenými v bodě 9 a 12 přílohy III;

b)	zahrnují položky metadat uvedené v části C přílohy I.

ČÁST C

Metadata

Metadata pro specifikace datové sady definované v části A a B zahrnují nejméně tyto položky:

a)	původce dat;

b)	uskutečněné změny dat;

c)	osoby nebo organizace, které pracovaly s daty a kdy;

d)	podrobnosti o uskutečněné validaci a ověření dat;

e)	datum a čas, od kdy jsou data účinná;

u zeměpisných prostorových dat:

—	použitý referenční model země,

—	použitý systém souřadnic;

u numerických dat:

—	statistická přesnost použité metody měření nebo výpočtu,

—	rozlišení,

—	úroveň důvěrnosti podle požadavků norem ICAO uvedených v bodě 1 a 12 přílohy III a jiných příslušných norem ICAO;

h)	podrobnosti o všech použitých funkcích, pokud data byla předmětem konverze nebo transformace;

i)	podrobnosti o všech omezeních v používání dat.

PŘÍLOHA II

POŽADAVKY NA FORMÁT VÝMĚNY LETECKÝCH DAT UVEDENÉ V ČLÁNKU 5

ČÁST A

IAIP, letištní mapy a elektronická data překážek

Letecká data a letecké informace uvedené v čl. 2 odst. 1 druhém pododstavci písm. a), b) a d) se formátují v souladu se společnými specifikacemi, které:

—	pro kódování dat používají rozšiřitelný značkovací jazyk (dále jen „XML“ – extensible markup language) definovaný v normě ISO uvedené v bodě 17 přílohy III,

—	jsou vyjádřeny ve formě schématu XML; kromě toho pro vyjádření obchodních pravidel lze použít jazyk schematron definovaný v normě ISO uvedené v bodě 19 přílohy III,

—	umožňují výměnu dat jak pro jednotlivé vzhledy jevů, tak i pro soubory vzhledů jevů,

—	umožňují výměnu základních informací jako výsledek trvalých změn,

—	jsou strukturovány v souladu se vzhledy jevů, atributy a přidruženími definice datové sady uvedené v části A přílohy I; pravidla mapování musejí být dokumentována,

—	přísně používají výčetní seznamy hodnot a rozsahu hodnot definovaných pro každý atribut v datové sadě,

—	v kódování geografických informací dodržují specifikace geografického značkovacího jazyka (dále jen „GML“ – geography markup language) definovaného v odkazu uvedeném v bodě 18 přílohy III.

2.	Pokud jde o normy ISO, příslušná osvědčení vydaná náležitě akreditovanou organizací se považují za dostatečné prostředky shody. Strany uvedené v čl. 2 odst. 2 souhlasí s tím, že dokumentaci týkající se certifikace zpřístupní vnitrostátnímu dozorovému orgánu na jeho žádost.

ČÁST B

Elektronická data terénu

1.	Elektronická data terénu uvedená v čl. 2 odst. 1 druhém pododstavci písm. c) se poskytují ve společném formátu v souladu s normami ISO uvedenými v bodech 14 až 18 přílohy III.

2.	Pokud jde o normy ISO, příslušná osvědčení vydaná náležitě akreditovanou organizací se považují za dostatečné prostředky shody. Strany uvedené v čl. 2 odst. 2 souhlasí s tím, že dokumentaci týkající se certifikace zpřístupní vnitrostátnímu dozorovému orgánu na jeho žádost.

PŘÍLOHA III

USTANOVENÍ UVEDENÁ V ČLÁNCÍCH A PŘÍLOHÁCH

1.	Hlava 3, oddíl 3.2 (Systém jakosti) přílohy 15 Chicagské úmluvy – Letecká informační služba (dvanácté vydání – červenec 2004, zahrnující změnu č. 34).

2.	Hlava 3, oddíl 3.7.1 (Horizontální referenční systém) přílohy 15 Chicagské úmluvy – Letecká informační služba (dvanácté vydání – červenec 2004, zahrnující změnu č. 34).

3.	Hlava 3, oddíl 3.7.2 (Vertikální referenční systém) přílohy 15 Chicagské úmluvy – Letecká informační služba (dvanácté vydání – červenec 2004, zahrnující změnu č. 34).

4.	Hlava 4 (Letecká informační příručka (AIP)) přílohy 15 Chicagské úmluvy – Letecká informační služba (dvanácté vydání – červenec 2004, zahrnující změnu č. 34).

5.	Hlava 4, oddíl 4.3 (Specifikace pro změny AIP) přílohy 15 Chicagské úmluvy – Letecká informační služba (dvanácté vydání – červenec 2004, zahrnující změnu č. 34).

6.	Hlava 4, oddíl 4.4 (Specifikace pro doplňky AIP) přílohy 15 Chicagské úmluvy – Letecká informační služba (dvanácté vydání – červenec 2004, zahrnující změnu č. 34).

7.	Hlava 5 (NOTAM) přílohy 15 Chicagské úmluvy – Letecká informační služba (dvanácté vydání – červenec 2004, zahrnující změnu č. 34).

8.	Hlava 6, oddíl 6.2 (Poskytování informací v papírové formě) přílohy 15 Chicagské úmluvy – Letecká informační služba (dvanácté vydání – červenec 2004, zahrnující změnu č. 34).

9.	Hlava 10, oddíl 10.2 (Pokrytí a numerické požadavky na data terénu a překážek) přílohy 15 Chicagské úmluvy – Letecká informační služba (dvanácté vydání – červenec 2004, zahrnující změnu č. 34).

10.	Dodatek 1 (Obsah letecké informační příručky (AIP)) přílohy 15 Chicagské úmluvy – Letecká informační služba (dvanácté vydání – červenec 2004, zahrnující změnu č. 34).

11.	Dodatek 7 (Požadavky na jakost leteckých dat) přílohy 15 Chicagské úmluvy – Letecká informační služba (dvanácté vydání – červenec 2004, zahrnující změnu č. 34).

12.	Dodatek 8 (Požadavky na data terénu a překážek) přílohy 15 Chicagské úmluvy – Letecká informační služba (dvanácté vydání – červenec 2004, zahrnující změnu č. 34).

13.	Verze 2.1.1 specifikací jednotného jazyka pro modelování (UML) skupiny Object Management Group.

14.	Mezinárodní organizace pro normalizaci, ISO 19107:2003 – Geografická informace – prostorové schéma (1. vydání – 8. května 2003).

15.	Mezinárodní organizace pro normalizaci, ISO 19115:2003 – Geografická informace – Metadata (1. vydání – 8. května 2003 (oprava Cor 1:2006 5. července 2006)).

16.	Mezinárodní organizace pro normalizaci, ISO 19139:2007 – Geografická informace – Metadata – používání schématu XML (1. vydání – 17. dubna 2007).

17.	Mezinárodní organizace pro normalizaci, ISO 19118:2005 – Geografická informace – Kódování (1. vydání – 17. března 2006 ISO/CD 19118, 2. vydání – 9. července 2007 (ve fázi výboru)).

18.	Mezinárodní organizace pro normalizaci, ISO 19136:2007 – Geografická informace – Geografický značkovací jazyk (GML) (1. vydání – 23. srpna 2007).

19.	Mezinárodní organizace pro normalizaci, ISO/IEC 19757-3:2006 – Informační technologie – Jazyky pro popis schémat dokumentů (DSDL – Document Schema Definition Languages) – část 3: Validace založená na pravidlech – Schematron (1. vydání – 24. května 2006).

20.	Dokument ICAO Doc 9674-AN/946 – Světový geodetický systém – Příručka 1984 (druhé vydání – 2002).

21.	Hlava 7, oddíl 7.3.2 (Algoritmus kontroly cyklickým kódem (CRC – cyclic redundancy check)) dokumentu ICAO Doc 9674-AN/946 – Světový geodetický systém – Příručka 1984 (WGS-84) (druhé vydání – 2002).

22.	Mezinárodní organizace pro normalizaci, ISO/IEC 17799:2005 – Informační technologie – Metody ochrany – Kodex správné praxe pro řízení ochrany informací (2. vydání – 10. června 2005).

23.	Mezinárodní organizace pro normalizaci, ISO 28000:2007 – Specifikace pro systémy řízení ochrany pro dodavatelský řetězec (1. vydání – 21. září 2007, norma je revidována a má být nahrazena 2. vydáním do 31. ledna 2008 (ve fázi průzkumu)).

24.	Eurocae ED-99 A, Požadavky uživatelů na informace letištních map (říjen 2005).

25.	Mezinárodní organizace pro normalizaci, ISO 19110:2005 – Geografická informace – Metodologie katalogizace vzhledů jevů (1. vydání).

PŘÍLOHA IV

POŽADAVKY NA JAKOST DAT UVEDENÉ V ČLÁNKU 6 A 7

ČÁST A

Požadavky na jakost dat

1.	Požadavky na jakost dat pro každou datovou položku v leteckých datech a leteckých informacích uvedených v čl. 2 odst. 1 druhém pododstavci jsou definovány v normách ICAO uvedených v bodě 11 přílohy III a v jiných příslušných normách ICAO, aniž je dotčen bod 2 této přílohy.

Požadavky na jakost dat pro datovou položku v leteckých datech a leteckých informacích uvedených v čl. 2 odst. 1 druhém pododstavci se stanoví na základě hodnocení bezpečnosti zamýšleného používání datové položky, přičemž:

a)	datová položka není definována v normách jakosti dat ICAO uvedených v bodě 11 přílohy III a v jiných příslušných normách ICAO, nebo

b)	normy jakosti dat ICAO uvedené v bodě 11 přílohy III a jiné příslušné normy ICAO nesplňují požadavky na jakost dat pro datovou položku.

3.	Požadavky na jakost dat pro datové položky uvedené v bodě 2 se zpracují v souladu se standardizovaným postupem popisujícím metodiku odvozování a validace těchto požadavků před jejich zveřejněním s náležitým přihlédnutím k případnému dopadu na příslušná ustanovení ICAO.

4.	Má-li datová položka více než jedno zamýšlené použití, vztahují se na ni pouze nejpřísnější požadavky na jakost dat, které vycházejí z hodnocení bezpečnosti uvedeného v bodě 2.

Požadavky na jakost dat jsou definovány s cílem zahrnout u každé datové položky v leteckých datech a leteckých informacích uvedených v čl. 2 odst. 1 druhém pododstavci toto:

a)	přesnost a rozlišení dat;

b)	úroveň integrity dat;

c)	schopnost určit původ dat;

d)	úroveň zajištění, že data jsou zpřístupněna pro dalšího zamýšleného uživatele před datem/časem jejich platnosti a nejsou vymazána před datem/časem ukončení jejich platnosti.

6.	Musejí být definovány všechny datové položky potřebné pro podporu datové sady každé aplikace a/nebo platné dílčí sady dané datové sady.

ČÁST B

Požadavky na důkazy

Zpracují se argumenty a důkazy k prokázání, že:

a)	při pořizování dat jsou požadavky na přesnost a rozlišení splněny a jsou udržovány zveřejněním pro dalšího zamýšleného uživatele, včetně případů, kdy je rozlišení datové položky sníženo nebo změněno, nebo když se data převedou do odlišného systému souřadnic nebo měřicích jednotek;

b)	původ a průběh změn každé datové položky se zaznamená a zpřístupní pro audit;

c)	letecká data nebo letecké informace jsou úplné nebo jakékoli chybějící položky jsou popsány;

d)	postupy pořizování, vytváření, uchovávání, zpracovávání a přenosu všech dat a zacházení s nimi používané pro každou datovou položku jsou stanoveny a odpovídají přiřazené úrovni integrity datové položky;

e)	postupy validace a ověřování dat jsou přiměřené pro přiřazenou úroveň integrity datové položky;

f)	ruční nebo poloautomatické zpracování dat uskutečňují vyškolení a kvalifikovaní pracovníci s jasně definovanými úlohami a odpovědnostmi, které jsou zaznamenány v systému jakosti organizace;

g)	všechny nástroje a/nebo software používaný pro podporu nebo zavádění postupů jsou validovány jako vhodné pro daný účel v souladu s přílohou V;

h)	funguje účinný postup oznamování chyb, měření a opatření k nápravě v souladu s částí F.

ČÁST C

Oficiální ujednání

Oficiální ujednání mají nejméně tento obsah:

a)	rozsah poskytovaných leteckých údajů nebo leteckých informací;

b)	požadavky na přesnost, rozlišení a integritu pro každou předávanou datovou položku;

c)	nezbytné způsoby prokázání, že poskytovaná data splňují specifikované požadavky;

d)	povaha opatření, které je třeba učinit v případě zjištění chyby nebo neúplnosti poskytovaných dat;

tato minimální kritéria pro oznamování změn dat:

—	kritéria pro určení včasnosti poskytování dat na základě důležitosti změny pro funkčnost nebo bezpečnost,

—	jakékoli předchozí oznámení očekávaných změn,

—	prostředky, které je třeba přijmout pro oznamování;

f)	strana odpovědná za dokumentování změn dat;

g)	prostředky pro řešení jakýchkoli potenciálních nejednoznačností způsobených v případech, kdy se používají různé formáty pro výměnu leteckých dat nebo leteckých informací;

h)	jakákoli omezení v používání dat;

i)	požadavky na zpracování zpráv o jakosti poskytovatelem dat s cílem usnadnit ověřování jakosti dat jejich uživateli;

j)	požadavky na metadata;

k)	požadavky pro nepředvídané události týkající se kontinuity poskytování dat.

ČÁST D

Pořizování dat

1.	Zaměřování radionavigačních zařízení a původu vypočítaných nebo odvozených dat, jejichž souřadnice se zveřejňují v AIP, se uskutečňuje v souladu s příslušnými normami a nejméně v souladu s příslušnými ustanoveními ICAO uvedenými v bodě 20 přílohy III.

2.	Všechna zaměřená data se musí vztahovat k WGS-84 podle ustanovení ICAO uvedených v bodě 2 přílohy III.

Použije se model geoidu dostačující pro splnění ustanovení ICAO uvedených v bodě 3 přílohy III a požadavky na jakost leteckých dat a leteckých informací stanovené v příloze IV, aby všechna vertikální data (zaměřená, vypočítaná nebo odvozená) mohla být vyjádřena ve vztahu ke střední hladině moře za pomoci gravitačního modelu Země 1996. „Geoidem“ se rozumí ekvipotenciální plocha gravitačního pole Země, která je shodná s nenarušenou střední hladinou moře procházející spojitě kontinenty.

4.	Zaměřená, vypočítaná a odvozená data se udržují po celou dobu životnosti každé datové položky.

5.	Topografická data klasifikovaná jako kritická nebo význačná podléhají úplnému počátečnímu zaměření a pak se nejméně jednou ročně sledují z hlediska změn. Jsou-li zjištěny změny, uskuteční se opakované zaměření příslušných dat.

Použijí se tyto metody sběru a uchovávání elektronických topografických dat:

a)	souřadnice orientačních bodů se zavedou do geodetického zařízení přenosem digitálních dat;

b)	měření v terénu se uchovávají digitálně;

c)	prvotní data se digitálně přesunou a zavedou do softwaru pro zpracování dat.

7.	Veškerá topografická data klasifikovaná jako kritická podléhají dostačujícímu doplňujícímu měření s cílem zjistit chyby zaměření nezjistitelné jednotlivým měřením.

8.	Letecká data a letecké informace se validují a ověřují dřív, než se použijí k odvozování nebo vypočtení jiných dat.

ČÁST E

Požadavky na zpracování dat

Pokud jsou postupy nebo jejich části používané v pořizování, vytváření, uchovávání, zpracovávání, přenosu a distribuci leteckých dat a leteckých informací a v zacházení s nimi automatizované, musejí být:

a)	automatizované na úroveň odpovídající podmínkám zpracování dat;

b)	automatizované s cílem optimalizovat přidělení a vzájemnou součinnost lidí a strojů, aby byl dosažen vysoký stupeň bezpečnosti a přínosů jakosti zpracování;

c)	navrženy tak, aby se zamezilo zavedení chyb dat;

d)	navrženy tak, aby byly zjištěny chyby v obdržených/vstupních datech.

2.	Vkládají-li se letecká data a letecké informace ručně, podléhají nezávislému ověření, aby se zjistily jakékoli chyby, které mohly být zavedeny.

ČÁST F

Požadavky na oznamování a opravu chyb

Mechanismy oznamování chyb, měření a opatření k nápravě zajistí:

a)	aby problémy zjištěné během pořizování, vytváření, uchovávání a zpracovávání leteckých dat a leteckých informací a zacházení s nimi nebo problémy zjištěné uživateli po zveřejnění byly zaznamenány a oznámeny poskytovateli letecké informační služby;

b)	aby poskytovatel letecké informační služby analyzoval všechny oznámené problémy v leteckých datech a leteckých informacích a aby byla stanovena potřebná opatření k nápravě;

c)	aby veškeré chyby, nesrovnalosti a anomálie zjištěné v kritických a význačných leteckých datech a leteckých informacích byly neprodleně vyřešeny;

aby poskytovatel letecké informační služby upozornil dotyčné uživatele dat těmi nejúčinnějšími prostředky na chyby s přihlédnutím na úroveň integrity leteckých dat a leteckých informací a s použitím kritérií pro oznamování dohodnutých v oficiálních ujednáních v souladu s písmenem d) části C přílohy IV;

e)	aby zpětná vazba o chybách od uživatelů dat a jiných poskytovatelů leteckých dat a leteckých informací byla usnadňována a podporována;

f)	aby míra chyb leteckých dat a leteckých informací byla zaznamenána při každé příležitosti, kdy se letecká data a letecké informace předávají mezi stranami uvedenými v čl. 2 odst. 2;

g)	aby míra chyb zjištěných před přenosem a chyb oznámených po přenosu mohla být určena zvlášť.

PŘÍLOHA V

POŽADAVKY NA NÁSTROJE A SOFTWARE UVEDENÉ V ČLÁNKU 8

Nástroje používané pro podporu nebo automatizaci zpracování leteckých dat a leteckých informací musí splňovat požadavky bodu 2 a 3, pokud nástroj:

—	má možnost vytvářet chyby v kritických nebo význačných datových položkách,

—	je jediným prostředkem pro zjišťování chyb v kritických nebo význačných datových položkách,

—	je jediným prostředkem pro zjišťování rozporů mezi vícečetnými verzemi ručně vložených dat.

2.	Pro nástroje uvedené v bodě 1 musí být stanoveny požadavky na úroveň výkonnosti, funkčnosti a integrity, aby se zajistilo, že nástroj plní svou funkci ve zpracování dat, aniž by nepříznivě ovlivňoval jakost leteckých dat a leteckých informací.

3.	Nástroje uvedené v bodě 1 se validují a ověřují podle požadavků uvedených v bodě 2.

Nástroje uvedené v bodě 1, které se plně nebo částečně používají v softwaru, musí splňovat tyto další požadavky:

—	požadavky na software musejí správně uvádět, co software vyžaduje, aby byly splněny požadavky na nástroje,

—	všechny požadavky na software musí být sledovatelné podle požadavků na nástroje uvedené v bodě 2,

—	validace a ověření softwaru podle příslušných ustanovení bodu 5 a 6 se vztahuje na známou proveditelnou verzi softwaru v jeho cílovém pracovním prostředí.

5.	Validací softwaru se rozumí postup zajištění, že software splňuje požadavky na specifikovanou aplikaci nebo zamýšlené použití leteckých dat nebo leteckých informací.

6.	Ověřením softwaru se rozumí hodnocení výstupu z postupu vývoje softwaru pro letecká data a/nebo letecké informace s cílem zajistit správnost a soudržnost, pokud jde o vstupy a příslušné normy softwaru a pravidla a obecné zásady používané v tomto postupu.

PŘÍLOHA VI

POŽADAVKY NA OCHRANU DAT UVEDENÉ V ČLÁNKU 9

Všechna data předávaná v elektronickém formátu musí být chráněna před jejich ztrátou nebo změnou použitím algoritmu CRC32Q, jak je uvedeno v bodě 21 přílohy III. Výsledek kontroly cyklickým kódem (dále jen „CRC“ – cyclic redundancy check) se použije před konečným ověřením dat ještě dřív, než se data uloží nebo předají.

2.	Pokud fyzická velikost dat překročí to, co lze na potřebné úrovni integrity chránit jednotlivou CRC, použijí se vícečetné hodnoty CRC.

3.	Letecká data a letecké informace se poskytnou na příslušné úrovni ochrany bezpečnosti během jejich ukládání a výměny mezi stranami uvedenými v čl. 2 odst. 2, aby se zajistilo, že data nelze v žádné fázi náhodně změnit nebo vystavit nepovolenému přístupu a/nebo změně.

4.	Uchovávání a přenos leteckých dat a leteckých informací se chrání vhodným postupem ověření jejich pravosti tak, aby příjemci mohli potvrdit, že data nebo informace byly předány oprávněným zdrojem.

PŘÍLOHA VII

POŽADAVKY NA ŘÍZENÍ JAKOSTI A NA ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY UVEDENÉ V ČLÁNKU 10

ČÁST A

Systém řízení jakosti

Systém řízení jakosti, který podporuje pořizování, vytváření, uchovávání, zpracovávání, přenos a distribuci leteckých dat a leteckých informací a zacházení s nimi musí:

—	stanovit politiku jakosti tak, aby byly co nejvíce uspokojeny potřeby různých uživatelů,

—	stanovit program zabezpečování jakosti, který obsahuje postupy určené k ověření, že všechny operace se vykonávají v souladu s příslušnými požadavky, normami a postupy, včetně odpovídajících požadavků tohoto nařízení,

—	poskytnout důkazy o fungování systému jakosti pomocí příruček a monitorovacích dokumentů,

—	jmenovat představitele vedení pro sledování shody s postupy a přiměřenosti postupů s cílem zajistit bezpečné a účinné provozní postupy,

—	vykonávat přezkoumání zavedeného systému jakosti a popřípadě přijímat opatření k nápravě.

2.	Osvědčení podle normy EN ISO 9001 vydaná příslušně akreditovanou organizací se považují za dostatečné prostředky shody s požadavky bodu 1. Strany uvedené v čl. 2 odst. 2 souhlasí s tím, že dokumentaci týkající se certifikace zpřístupní vnitrostátnímu dozorovému orgánu na jeho žádost.

ČÁST B

Cíle řízení bezpečnosti

Řízení bezpečnosti má tyto cíle:

—	pokud je to možné, minimalizovat riziko letecké nehody vyplývající z chyb dat,

—	podporovat informovanost o bezpečnosti v celé organizaci sdílením poznatků vyplývajících z činností v oblasti bezpečnosti a zapojením všech pracovníků do navrhování řešení ke zjištěným problémům bezpečnosti a zlepšení s cílem poskytnout pomoc v efektivnosti a účinnosti postupů,

—	zajistit, aby v organizaci byla určena funkce, která odpovídá za zpracování a udržování cílů řízení bezpečnosti,

—	zaručit, aby byly vedeny záznamy a aby se uskutečňovalo sledování za účelem zajištění bezpečnosti činností,

—	zajistit, že v případě potřeby budou doporučena zlepšení za účelem zajištění bezpečnosti činností.

2.	Dosažení cílů v řízení bezpečnosti bude dána nejvyšší priorita před komerčními, provozními, environmentálními nebo sociálními tlaky.

ČÁST C

Cíle řízení ochrany

Řízení ochrany má tyto cíle:

—	zajistit ochranu přijímaných, vytvářených nebo jinak používaných leteckých dat a leteckých informací, aby byly chráněny před zásahem a aby přístup k nim byl omezen pouze na oprávněné osoby,

—	zajistit, aby opatření organizace v řízení ochrany splňovala příslušné vnitrostátní nebo mezinárodní požadavky na rozhodující infrastrukturu a kontinuitu provozu a mezinárodní normy pro řízení ochrany, včetně norem ISO uvedených v bodech 22 a 23 přílohy III.

2.	Pokud jde o normy ISO, příslušná osvědčení vydaná příslušně akreditovanou organizací se považují za dostatečné prostředky shody. Strany uvedené v čl. 2 odst. 2 souhlasí s tím, že dokumentaci týkající se certifikace zpřístupní vnitrostátnímu dozorovému orgánu na jeho žádost.

PŘÍLOHA VIII

Požadavky na posuzování shody nebo vhodnosti k použití složek uvedených v článku 11

1.	Ověřením se prokáže, zda se složky shodují s požadavky tohoto nařízení na interoperabilitu, výkonnost, jakost a bezpečnost, nebo zda jsou vhodné k použití při provozu těchto složek ve zkušebním prostředí.

Výrobce nebo jeho zmocněný zástupce usazený v Unii řídí činnosti posuzování shody a zejména:

—	určuje vhodné zkušební prostředí,

—	ověřuje, zda jsou v plánu zkoušek popsány složky ve zkušebním prostředí,

—	ověří, zda plán zkoušek zahrnuje všechny příslušné požadavky,

—	zajišťuje soulad a jakost technické dokumentace a plánu zkoušek,

—	plánuje organizaci zkoušek, pracovníky a instalaci a konfiguraci zkušební platformy,

—	provádí kontroly a zkoušky, jak je určeno v plánu zkoušek,

—	vypracuje zprávu, ve které se předkládají výsledky kontrol a zkoušek.

Výrobce nebo jeho zmocněný zástupce usazený v Unii zajistí, aby složky zúčastněné na pořizování, vytváření, zpracování, přenosu a distribuci leteckých dat a leteckých informací a na zacházení s nimi začleněné ve zkušebním prostředí splňovaly požadavky na interoperabilitu, výkonnost, jakost a bezpečnost uvedené v tomto nařízení.

Po uspokojivém dokončení ověření shody nebo vhodnosti k použití výrobce nebo jeho zmocněný zástupce usazený v Unii vypracuje v rámci své odpovědnosti prohlášení ES o shodě nebo vhodnosti k používání, ve kterém zejména uvede požadavky uvedené v tomto nařízení, které tato složka splňuje, a příslušné podmínky používání podle bodu 3 přílohy III nařízení (ES) č. 552/2004.

PŘÍLOHA IX

PODMÍNKY UVEDENÉ V ČLÁNKU 12

1.	Poskytovatel letových navigačních služeb musí mít ve své organizaci zavedeny systémy podávání zpráv, které potvrzují a prokazují, že ověření bylo posouzeno nestranně a nezávisle.

Poskytovatel letových navigačních služeb musí zajistit, aby pracovníci podílející se na postupech ověření prováděli kontroly na nejvyšší úrovni odborné důvěryhodnosti a technické způsobilosti a aby nebyli vystaveni žádnému tlaku ani podnětům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich rozhodování nebo výsledky jejich kontrol, zejména ze strany osob nebo skupin osob, které jsou na výsledcích ověření zainteresovány.

3.	Poskytovatel letových navigačních služeb musí zajistit, aby pracovníci podílející se na postupech ověření měli přístup k zařízení, které jim umožňuje řádně provádět požadované kontroly.

Poskytovatel letových navigačních služeb musí zajistit, aby pracovníci podílející se na postupech ověření absolvovali důkladné technické a odborné školení, měli dostatečné znalosti o požadavcích na ověření, která mají provádět, odpovídající zkušenosti s těmito činnostmi a schopnosti nezbytné k vypracování prohlášení, záznamů a zpráv, které dokazují, že ověření byla provedena.

5.	Poskytovatel letových navigačních služeb musí zajistit, aby pracovníci podílející se na postupech ověření byli schopni provádět kontroly nestranně. Odměňování těchto pracovníků nesmí záviset na počtu provedených kontrol nebo na výsledcích těchto kontrol.

PŘÍLOHA X

ČÁST A

Požadavky na ověření systémů uvedených v čl. 12 odst. 1

1.	Ověřením systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 prvním pododstavci se prokáže shoda těchto systémů s požadavky tohoto nařízení na interoperabilitu, výkonnost a bezpečnost ve zkušebním prostředí, které odráží provozní podmínky těchto systémů.

2.	Ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 prvním pododstavci se provádí v souladu s vhodnými a uznávanými zkušebními postupy.

3.	Nástroje použité pro ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 prvním pododstavci musí mít vhodné funkce.

Ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 prvním pododstavci povede k vytvoření prvků technické dokumentace vyžadovaných podle bodu 3 přílohy IV nařízení (ES) č. 552/2004 včetně následujících prvků:

—	popisu provedení,

—	zprávy o kontrolách a zkouškách provedených před uvedením systému do provozu.

Poskytovatel letových navigačních služeb řídí ověřování, a zejména:

—	určuje vhodné simulované provozní a technické prostředí, které odráží provozní prostředí,

—	ověřuje, zda plán zkoušek popisuje začlenění systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 prvního pododstavce do zkušebního provozního a technického prostředí,

—	ověřuje, zda plán zkoušek zahrnuje všechny požadavky tohoto nařízení na interoperabilitu, výkonnost a bezpečnost,

—	zajišťuje soulad a jakost technické dokumentace a plánu zkoušek,

—	plánuje organizaci zkoušek, pracovníky a instalaci a konfiguraci zkušební platformy,

—	provádí kontroly a zkoušky, jak je určeno v plánu zkoušek,

—	zpracovává zprávu, ve které se předkládají výsledky kontrol a zkoušek.

6.	Poskytovatel letových navigačních služeb zajistí, aby systémy uvedené v čl. 2 odst. 1 prvním pododstavci, za které odpovídá, splňovaly požadavky tohoto nařízení na interoperabilitu, výkonnost a bezpečnost.

7.	Po uspokojivém dokončení ověření shody poskytovatelé letových navigačních služeb vypracují prohlášení ES o ověření systému a předloží je vnitrostátnímu dozorovému orgánu spolu s technickou dokumentací, jak vyžaduje článek 6 nařízení (ES) č. 552/2004.

ČÁST B

Požadavky na ověření systémů uvedených v čl. 12 odst. 2

1.	Ověřením systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 prvním pododstavci se prokáže shoda těchto systémů s požadavky tohoto nařízení na interoperabilitu, výkonnost a bezpečnost ve zkušebním prostředí, které odráží provozní podmínky těchto systémů.

2.	Ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 prvním pododstavci se provádí v souladu s vhodnými a uznávanými zkušebními postupy.

3.	Nástroje použité pro ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 prvním pododstavci musí mít vhodné funkce.

—	popisu provedení,

—	zprávy o kontrolách a zkouškách provedených před uvedením systému do provozu.

5.	Poskytovatel letových navigačních služeb určí vhodné zkušební provozní a technické prostředí, které odráží provozní prostředí, a bude mít ověření provedená oznámeným subjektem.

Oznámený subjekt řídí ověřování, a zejména:

—	ověřuje, zda plán zkoušek popisuje začlenění systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 prvním pododstavci do zkušebního provozního a technického prostředí,

—	ověřuje, zda plán zkoušek zahrnuje všechny požadavky tohoto nařízení na interoperabilitu, výkonnost a bezpečnost,

—	zajišťuje soulad a jakost technické dokumentace a plánu zkoušek,

—	plánuje organizaci zkoušek, pracovníky a instalaci a konfiguraci zkušební platformy,

—	provádí kontroly a zkoušky, jak je určeno v plánu zkoušek,

—	zpracovává zprávu, ve které se předkládají výsledky kontrol a zkoušek.

7.	Oznámený subjekt zajistí, aby systémy uvedené v čl. 2 odst. 1 prvním pododstavci a provozované ve zkušebním provozním prostředí splňovaly požadavky tohoto nařízení na interoperabilitu, výkonnost a bezpečnost.

8.	Po uspokojivém dokončení úkolů spojených s ověřením oznámený subjekt vypracuje k provedeným úkolům osvědčení o shodě.

9.	Poskytovatel letových navigačních služeb vypracuje prohlášení ES o ověření systému a předloží je vnitrostátnímu dozorovému orgánu spolu s technickou dokumentací, jak vyžaduje článek 6 nařízení (ES) č. 552/2004.

PŘÍLOHA XI

ROZDÍLY ICAO UVEDENÉ V ČLÁNKU 14

Hlava 3, oddíl 3.2.10 (Kontrola cyklickým kódem) přílohy 15 Chicagské úmluvy – Letecká informační služba.

(1) Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 26.

(2) Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 1.

(3) Úř. věst. L 335, 21.12.2005, s. 13.

		ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2011.118.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 118

České vydání	Právní předpisy	Svazek 54 6. května 2011

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 435/2011 ze dne 5. května 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 951/2007, kterým se stanoví pravidla pro provádění programů přeshraniční spolupráce financovaných v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006	1
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 436/2011 ze dne 5. května 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 690/2008, kterým se uznávají chráněné zóny ve Společenství, v nichž je zdravotní stav rostlin vystaven zvláštnímu ohrožení	2
		Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 437/2011 ze dne 5. května 2011 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	4
		Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 438/2011 ze dne 5. května 2011, kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (EU) č. 867/2010 na hospodářský rok 2010/11	6
		ROZHODNUTÍ
		2011/268/EU
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 2. května 2011 o jmenování jednoho bulharského člena Evropského hospodářského a sociálního výboru	8
		2011/269/EU
	*	Rozhodnutí Komise ze dne 27. října 2010 o státní podpoře C 14/09 (dříve NN 17/09), kterou Maďarsko poskytlo společnosti Péti Nitrogénművek Zrt. (oznámeno pod číslem K(2010) 7274) ( 1 )	9

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	JO	78,3
	MA	36,2
	TN	109,4
	TR	101,5
	ZZ	81,4
0707 00 05	TR	102,5
0707 00 05	ZZ	102,5
0709 90 70	MA	78,8
	TR	121,9
	ZZ	100,4
0709 90 80	EC	27,0
0709 90 80	ZZ	27,0
0805 10 20	EG	52,7
	IL	60,1
	MA	44,8
	TN	54,0
	TR	70,2
	ZZ	56,4
0805 50 10	TR	52,3
0805 50 10	ZZ	52,3
0808 10 80	AR	83,1
	BR	70,4
	CL	83,4
	CN	111,0
	MA	86,7
	NZ	106,3
	US	132,1
	UY	66,3
	ZA	74,9
	ZZ	90,5

(EUR)
Kód KN	Výše reprezentativních cen na 100 kg netto příslušného produktu	Výše dodatečného cla na 100 kg netto příslušného produktu
1701 11 10 (1)	41,01	0,00
1701 11 90 (1)	41,01	2,60
1701 12 10 (1)	41,01	0,00
1701 12 90 (1)	41,01	2,30
1701 91 00 (2)	39,79	5,53
1701 99 10 (2)	39,79	2,40
1701 99 90 (2)	39,79	2,40
1702 90 95 (3)	0,40	0,28

		Opravy
	*	Oprava nařízení Komise (EU) č. 73/2010 ze dne 26. ledna 2010, kterým se stanoví požadavky na jakost leteckých dat a leteckých informací pro jednotné evropské nebe (Úř. věst. L 23 ze dne 27.1.2010)	19