ISSN 1725-5074

doi:10.3000/17255074.L_2011.070.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 70

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 54
17. března 2011


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 257/2011 ze dne 16. března 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 616/2007 o otevření a správě celních kvót Společenství v odvětví drůbežího masa pocházejícího z Brazílie, Thajska a jiných třetích zemí

1

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 258/2011 ze dne 16. března 2011 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz keramických obkládaček pocházejících z Čínské lidové republiky

5

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 259/2011 ze dne 16. března 2011 o změně nařízení (EU) č. 642/2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o dovozní cla v odvětví obilovin

31

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 260/2011 ze dne 16. března 2011, kterým se po sto čtyřicáté šesté mění nařízení Rady (ES) č. 881/2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem

33

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 261/2011 ze dne 16. března 2011 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

35

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 262/2011 ze dne 16. března 2011, kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (EU) č. 867/2010 na hospodářský rok 2010/11

37

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

2011/162/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 14. března 2011 o postoji, který má Evropská unie zaujmout na pátém zasedání konference smluvních stran Rotterdamské úmluvy, pokud jde o změny přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu

39

 

 

2011/163/EU

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 16. března 2011 o schválení plánů předložených třetími zeměmi v souladu s článkem 29 směrnice Rady 96/23/ES (oznámeno pod číslem K(2011) 1630)  ( 1 )

40

 

 

2011/164/EU

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 16. března 2011 o dočasném uvádění na trh určitého osiva druhu Triticum aestivum, které nevyhovuje požadavkům směrnice Rady 66/402/EHS (oznámeno pod číslem K(2011) 1634)  ( 1 )

47

 

 

IV   Akty přijaté před 1. prosincem 2009 podle Smlouvy o ES, Smlouvy o EU a Smlouvy o Euratomu

 

*

Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 329/09/KOL ze dne 15. července 2009 o norském režimu, který podporuje vytápění z alternativních obnovitelných zdrojů a opatření na úspory energie v domácnostech (Norsko)

49

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

17.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 257/2011

ze dne 16. března 2011,

kterým se mění nařízení (ES) č. 616/2007 o otevření a správě celních kvót Společenství v odvětví drůbežího masa pocházejícího z Brazílie, Thajska a jiných třetích zemí

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na čl. 144 odst. 1 a článek 148 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/360/ES ze dne 29. května 2007 o uzavření dohod ve formě dohodnutého zápisu mezi Evropským společenstvím a Brazilskou federativní republikou a mezi Evropským společenstvím a Thajským královstvím na základě článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 (GATT 1994) o změně koncesí u drůbežího masa (2), a zejména na článek 2 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 130 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 by měly být dovozy do Unie spravovány pomocí dovozních licencí. V zájmu zamezení spekulativním praktikám, které by narušovaly dovoz, je však vhodné spravovat kvótu otevřenou nařízením Komise (ES) č. 616/2007 (3) a přidělenou Thajsku pod pořadovým číslem 09.4215 a číslem skupiny 5 tak, že se v první fázi přidělí dovozní práva a ve druhé vydají dovozní licence v souladu s čl. 6 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (4).

(2)

Je třeba stanovit nové podmínky pro přidělování dovozních práv a následné vydávání dovozních licencí pro dotčenou kvótu, pokud jde o způsobilost žadatelů a o rozdělení dováženého množství pro kvótové období stanovené v čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 616/2007.

(3)

V zájmu zamezení spekulativním praktikám a zajištění toho, aby dovozní práva byla přidělena skutečným dovozcům, je nezbytné stanovit historické referenční množství dovezeného drůbežího masa, které je podmínkou pro podání žádosti o dovozní práva na příslušné úrovni.

(4)

Pokud jde o nové podmínky platné pro dovoz produktů pocházejících z Thajska, je třeba stanovit na příslušné úrovni výši jistoty pro dovozní práva a licence, aby byla zajištěna řádná správa celních kvót a dostatečně zaručen přístup hospodářských subjektům k těmto kvótám.

(5)

S cílem zajistit, aby každý hospodářský subjekt musel požádat o dovozní licenci pro všechna přidělená dovozní práva, je třeba stanovit, že tato povinnost představuje zásadní požadavek ve smyslu nařízení Komise (EHS) č. 2220/85 ze dne 22. července 1985, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu jistot pro zemědělské produkty (5).

(6)

Oznamovací lhůta stanovená v nařízení (ES) č. 616/2007, během které musí vnitrostátní orgány sdělit Komisi množství, na která byly vydány licence, je oproti okamžiku vydání příliš dlouhá. V zájmu řádné správy kvóty je proto třeba tuto oznamovací lhůtu posunout dopředu.

(7)

Aby si hospodářské subjekty a příslušné orgány zvykly na novou správu skupiny 5, je vhodné posunout lhůtu, v níž se podávají žádosti o dovozní práva pro první podobdobí začínající dne 1. července 2011, z dubna 2011 na květen 2011.

(8)

Nařízení (ES) č. 616/2007 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Protože následující kvótové období začíná dne 1. července 2011, mělo by se toto nařízení začít používat od uvedeného data.

(10)

Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 616/2007 se mění takto:

1.

V článku 3 se doplňuje odstavec, který zní:

„3.   Roční množství stanovené pro skupinu 5 se spravuje nejprve prostřednictvím přidělení dovozních práv a poté prostřednictvím vydání dovozních licencí.“

2.

Články 4, 5 a 6 se nahrazují tímto:

„Článek 4

1.   Pokud jde o jiné skupiny než skupinu 5, předkládá žadatel o dovozní licenci pro účely článku 5 nařízení (ES) č. 1301/2006 při podání své první žádosti týkající se daného kvótového období důkaz, že v každém ze dvou období uvedených v článku 5 nařízení (ES) č. 1301/2006 dovezl nejméně 50 tun produktů, na které se vztahuje příloha I část XX nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (6), nebo přípravků kódu KN 0210 99 39.

Pokud jde o skupinu 5, předkládá žadatel o dovozní práva pro účely článku 5 nařízení (ES) č. 1301/2006 při podání své první žádosti týkající se daného kvótového roku důkaz, že v každém ze dvou období uvedených v článku 5 nařízení (ES) č. 1301/2006 dovezl nejméně 250 tun produktů, na které se vztahuje příloha I část XX nařízení (ES) č. 1234/2007, nebo přípravků kódu KN 0210 99 39.

Na žádosti o licenci smí být uvedeno pouze jedno z pořadových čísel podle přílohy I tohoto nařízení.

2.   Odchylně od článku 5 nařízení (ES) č. 1301/2006 a od prvního pododstavce odst. 1 tohoto článku může žadatel o dovozní licenci při podání své první žádosti týkající se daného kvótového období předložit důkaz, že v každém ze dvou období uvedených v článku 5 nařízení (ES) č. 1301/2006 zpracoval nejméně 1 000 tun drůbežího masa kódů KN 0207 nebo 0210 na přípravky z drůbežího masa kódu KN 1602, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 1234/2007, nebo na homogenizované přípravky kódu KN 1602 10 00, které neobsahují jiné maso než drůbeží.

Pro účely tohoto odstavce se „zpracovatelem“ rozumí každá osoba zapsaná v rejstříku plátců DPH v členském státě, v němž je usazena, která předloží důkaz zpracovatelské činnosti prostřednictvím jakéhokoli obchodního dokladu ke spokojenosti dotčeného členského státu.

3.   Společnost, která vznikla fúzí společností, z nichž každá dovezla referenční množství, může tato referenční množství použít jako základ své žádosti.

4.   Odchylně od čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1301/2006 může každý žadatel předložit u skupin 3, 6 a 8 více žádostí o dovozní licence pro produkty stejné skupiny, pokud tyto produkty mají různou zemi původu. Tyto žádosti se podají společně příslušnému orgánu členského státu, přičemž pro každou zemi původu se podá jedna žádost. Pokud jde o maximální množství stanovené v odstavci 5 tohoto článku, pohlíží se na ně jako na jedinou žádost.

5.   Pro skupiny jiné než skupinu 5 se musí žádost o licenci týkat alespoň 100 tun a maximálně 10 % množství, které je k dispozici pro danou kvótu v daném období nebo podobdobí.

Avšak

a)

pro skupiny 2 a 3 se však žádost o licenci nebo dovozní práva smí týkat maximálně 5 % množství, které je k dispozici pro danou kvótu v daném období nebo podobdobí;

b)

pro skupiny 3, 6 a 8 je minimální množství, jehož se žádost o licenci musí týkat, sníženo na 10 tun.

Pro skupinu 5 se musí žádost o dovozní práva vztahovat nejméně na 100 tun a nejvýše na 10 % množství, které je k dispozici pro příslušnou kvótu pro příslušné podobdobí.

6.   Licence zavazuje k dovozu z uvedené země s výjimkou skupin 3, 6 a 8. Pro skupiny dotčené uvedenou povinností se v kolonce 8 žádosti o licenci a licence samé uvede země původu a výraz „ano“ se označí křížkem.

7.   Kolonka 20 žádosti o licenci a licence samé musí obsahovat jeden z údajů uvedených v příloze II části A.

Kolonka 24 licence musí obsahovat jeden z údajů uvedených v příloze II části B.

Kolonka 24 licence pro skupinu 3 a 6 musí obsahovat jeden z údajů uvedených v příloze II části C.

Kolonka 24 licence pro skupinu 8 musí obsahovat jeden z údajů uvedených v příloze II části D.

Článek 5

1.   Žádost o dovozní práva pro skupinu 5 a o dovozní licence pro ostatní skupiny lze podávat pouze během prvních sedmi dnů třetího měsíce předcházejícího každému podobdobí a pro skupinu 3 během prvních sedmi dnů třetího měsíce předcházejícího kvótovému období.

Žádost o dovozní práva pro skupinu 5 týkající se podobdobí, které začíná dne 1. července 2011, však lze podávat pouze během prvních sedmi dnů měsíce května 2011.

2.   Pro jiné skupiny než skupinu 5 musí být při podání žádosti o licenci složena jistota ve výši 50 EUR za 100 kilogramů. Pro žádost o licenci týkající se skupiny 1, 4 a 7 je však jistota stanovena na 10 EUR za 100 kg a pro žádost o dovozní práva týkající se skupiny 5 na 6 EUR za 100 kg.

3.   Nejpozději čtrnáctý den měsíce, v němž byly žádosti podány, sdělí členské státy Komisi celkové množství požadované pro každou skupinu, rozepsané podle původu a vyjádřené v kilogramech.

4.   Dovozní práva se udělují a licence vydávají od 23. dne měsíce, v němž byly žádosti podány, a nejpozději poslední den uvedeného měsíce. Dovozní práva jsou platná od prvního dne podobdobí, na které byla žádost podána, do 30. června téhož dovozního období a jsou nepřevoditelná.

5.   Pro skupinu 5 mohou být žádosti o licence podány výhradně ve členském státě, ve kterém žadatel podal žádost a získal dovozní práva. Pro tuto skupinu se licence vydávají na základě žádosti hospodářského subjektu, který dovozní práva získal, a na jeho jméno.

Pro skupinu 5 skládá hospodářský subjekt při vydání dovozní licence jistotu 75 EUR za 100 kg. Každé vydání dovozní licence má za následek odpovídající snížení získaných dovozních práv a jistota složená za dovozní práva v souladu s odstavcem 2 je v poměrné výši bez prodlení uvolněna.

6.   Žádosti o dovozní licence se vztahují na celkové množství přidělených dovozních práv. Tato povinnost představuje zásadní požadavek ve smyslu čl. 20 odst. 2 nařízení Komise (EHS) č. 2220/85 (7)

Článek 6

1.   Odchylně od čl. 11 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1301/2006 členské státy sdělí Komisi:

a)

u každé skupiny kromě skupiny 5 množství, na která byly vydány licence, a to nejpozději desátý den měsíce, v němž byly žádosti podány;

b)

u skupiny 5 množství, na která byly vydány licence během daného podobdobí, a to nejpozději desátý den měsíce následujícího po každém podobdobí.

2.   Členské státy sdělí Komisi do konce čtvrtého měsíce, který následuje po konci každého ročního období, množství skutečně propuštěná do volného oběhu podle tohoto nařízení v daném období.

3.   Odchylně od čl. 11 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1301/2006 sdělí členské státy Komisi množství, na něž se vztahují nevyužité nebo částečně využité dovozní licence a která odpovídají rozdílu mezi množstvím zapsaným na zadní straně dovozních licencí a množstvím, na které byly licence vydány:

a)

poprvé současně se sděleními uvedenými v čl. 5 odst. 3 tohoto nařízení, která se týkají žádosti předložené na poslední podobdobí ročního kvótového období;

b)

podruhé a naposledy do konce čtvrtého měsíce následujícího po konci každého ročního období u množství, která ještě nebyla oznámena v době prvního sdělení podle písmene a).

Na skupinu 3 se sdělení uvedené v písm. a) prvního pododstavce nevztahuje.

4.   Množství, na která se vztahují odstavce 1 a 3, se vyjádří v kilogramech a rozdělí podle skupin. Množství, na která se vztahuje odstavec 2, se vyjádří v kilogramech a rozdělí podle skupin a původu.

3.

Ustanovení čl. 7 odst. 1 se mění takto:

a)

druhý pododstavec se zrušuje;

b)

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„V souladu s čl. 22 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 376/2008 (8) jsou však pro skupinu 5 licence platné 15 pracovních dnů od skutečného dne vydání licence. Dovozní práva jsou platná od prvního dne podobdobí, na které byla žádost podána, do 30. června téhož kvótového období.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od kvótového období začínajícího dne 1. července 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. března 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 138, 30.5.2007, s. 10.

(3)  Úř. věst. L 142, 5.6.2007, s. 3.

(4)  Úř. věst. L 238, 1.9.2006, s. 13.

(5)  Úř. věst. L 205, 3.8.1985, s. 5.

(6)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 205, 3.8.1985, s. 5.“

(8)  Úř. věst. L 114, 26.4.2008, s. 3.“


17.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/5


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 258/2011

ze dne 16. března 2011

o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz keramických obkládaček pocházejících z Čínské lidové republiky

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   POSTUP

1.   Zahájení

(1)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) Evropská komise (dále jen „Komise“) dne 19. června 2010 informovala o zahájení antidumpingového řízení ve věci dovozu keramických obkládaček pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“ nebo „dotčená země“) do Unie.

(2)

Antidumpingové řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který podalo Sdružení výrobců evropských keramických obkládaček (European Ceramic Tile Manufacturers’ Federation, CET) (dále jen „žadatelé“) jménem 69 výrobců představujících více než 30 % celkové výroby keramických obkládaček v Unii. Podnět obsahoval přímé důkazy o dumpingu zmíněného výrobku a o výsledné podstatné újmě, které byly uznány za dostačující pro zahájení řízení.

2.   Strany dotčené řízením

(3)

O zahájení řízení Komise oficiálně uvědomila žadatele, jiné známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce v Číně a zástupce Číny, známé dovozce a uživatele. Komise rovněž uvědomila výrobce ve Spojených státech amerických (dále jen „USA“), Nigérii, Brazílii, Turecku, Indonésii a Thajsku, jelikož tyto země byly považovány za možné srovnatelné země. Zúčastněné strany dostaly možnost se písemně vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(4)

Vzhledem ke zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců v Číně, dovozců, kteří nejsou ve spojení, a výrobců v Unii se v oznámení o zahájení řízení v souladu s článkem 17 základního nařízení pro stanovení dumpingu a újmy počítalo s výběrem vzorku. Aby Komise mohla rozhodnout o tom, zda bude výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni známí vyvážející výrobci v Číně, dovozci a výrobci v Unii požádáni, aby se Komisi přihlásili a poskytli, jak je uvedeno v oznámení o zahájení řízení, základní informace o své činnosti související s dotčeným výrobkem za období od 1. dubna 2009 do 1. března 2010. Proběhly rovněž konzultace s čínskými orgány.

2.1   Výběr vzorku čínských vyvážejících výrobců

(5)

V rámci postupu pro výběr vzorku bylo obdrženo sto pět platných odpovědí od vyvážejících výrobců v Číně, což představuje 47 % dovozu během období šetření, jak je vymezeno níže ve 24. bodě odůvodnění. Spolupráce je tedy považována za nízkou.

(6)

Podle čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek vyvážejících výrobců založený na největším reprezentativním objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie, který mohl být v době, která byla k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Vybraný vzorek sestával ze tří skupin zastupujících deset jednotlivých výrobců, což představovalo 14,4 % celkového objemu vývozu z Číny do Unie a 31,3 % celkového objemu vývozu spolupracujících vývozců během období šetření. Podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení Komise výběr vzorku projednávala s dotčenými stranami a čínskými orgány. Ve vztahu k navrženému vzorku obdržela Komise řadu připomínek. Připomínky, které byly shledány přiměřenými, byly zohledněny při výběru konečného vzorku.

2.2   Výběr vzorku výrobců v Unii

(7)

Evropské sdružení výrobců keramických obkládaček (European Ceramic Tile Manufacturers’ Federation, CET) potvrdilo dopisem zaslaným Komisi, že všechny společnosti, které podaly podnět, souhlasí s případným zařazením do vzorku. Společně s dalšími společnostmi, které se přihlásily, tak Komise získala informace od 73 výrobců v Unii.

(8)

Při výběru vzorku bylo přihlédnuto k velké roztříštěnosti odvětví keramických obkládaček. Aby se zajistilo, že výsledky velkých podniků nebudou v analýze újmy převládat a že bude řádně zohledněna situace malých podniků, které společně představují největší podíl výroby v Unii, mělo se za to, že by ve vzorku měly být zastoupeny všechny segmenty, tj. malé, střední i velké podniky.

(9)

Na základě objemu roční výroby byly určeny tři segmenty:

—   segment 1: velké podniky – výroba přesahující 10 milionů m2,

—   segment 2: střední podniky – výroba v rozmezí od 5 do 10 milionů m2,

—   segment 3: malé podniky – výroba nižší než 5 milionů m2.

(10)

Při analýze mikroekonomických ukazatelů byly výsledky společností zařazených do vzorku v konkrétním segmentu váženy podle podílu daného segmentu na celkové výrobě v Unii (za použití konkrétní váhy každého segmentu v celém odvětví keramických obkládaček). Podle informací shromážděných během šetření představují výrobci v každém ze segmentů 1 a 2 přibližně jednu čtvrtinu celkové výroby v Unii, zatímco výrobci v segmentu 3 představují přibližně polovinu celkové výroby v Unii. Do segmentu malých podniků spadá více než 350 společností. Do segmentu středních podniků spadá více než 40 společností a do segmentu velkých podniků více než 20 společností.

(11)

Do vzorku bylo zařazeno deset společností. Jedná se o největší společnosti v každém z uvedených tří segmentů, přičemž se zohlednily objem prodeje, výroba a zeměpisná poloha. Jedna společnost zařazená do vzorku spadá do segmentu velkých podniků, čtyři do segmentu středních podniků a pět do segmentu malých podniků. Vybrané společnosti sídlí v šesti členských státech (Itálie, Španělsko, Polsko, Portugalsko, Německo a Francie) a společně představují více než 90 % celkové výroby v Unii. Tento vzorek představoval 24 % celkové výroby spolupracujících výrobců a 7 % celkové výroby v Unii.

(12)

Během šetření se jedna společnost z Polska zařazená do vzorku rozhodla svou spolupráci v rámci šetření ukončit. Komisi se nepodařilo navázat spolupráci s žádným jiným výrobcem sídlícím v Polsku.

(13)

Bez ohledu na odstoupení polského výrobce zůstala reprezentativnost vzorku vysoká podle všech kritérií uvedených v 8. a 10. bodě odůvodnění. Bylo tedy rozhodnuto, že řízení může pokračovat se vzorkem devíti výrobců z pěti členských států.

(14)

Žadatelé požadovali, aby jejich názvy byly považovány za důvěrné informace. Komise žádosti vyhověla.

2.3   Výběr vzorku dovozců

(15)

Komise obdržela 24 odpovědí od dovozců. Tři velcí dovozci byli z výběru vzorku vyloučeni: dva byli ve spojení s čínskými vývozci a jeden s výrobcem v Unii (dovoz není v porovnání s celkovým objemem prodeje daného výrobce významný).

(16)

Spolupracující dovozci, kteří nejsou ve spojení, představují přibližně 6 % celkového dovozu z Číny.

(17)

Do vzorku bylo zařazeno sedm společností představujících 95 % dovozu uskutečňovaného spolupracujícími společnostmi, které nejsou ve spojení. Jedna z těchto společností byla rovněž uživatelem dotčeného výrobku. Vzorek byl reprezentativní i z hlediska zeměpisného rozložení. Vzorek tak pokrývá členské státy, na které připadá více než 49 % dovozu do Unie, což potvrdilo jeho reprezentativnost.

2.4   Odpovědi na dotazníky a ověřování

(18)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům v Číně zařazeným do vzorku, kteří o to projeví zájem, umožněno podat žádost o tržní zacházení nebo o individuální zacházení, zaslala Komise těmto vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku formulář žádosti. Jedna skupina vyvážejících výrobců požádala o tržní zacházení podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení nebo o individuální zacházení, pokud by šetření stanovilo, že nesplňují podmínky pro tržní zacházení. Ostatní skupiny vyvážejících výrobců požádaly pouze o individuální zacházení.

(19)

Žádosti o individuální zjišťování byly obdrženy od osmi společností nezařazených do vzorku nebo skupin společností ve spojení. Individuální zjišťování v prozatímní fázi by znamenalo příliš velké zatížení. Rozhodnutí, zda bude individuální zjišťování některé z těchto společností přiznáno, bude přijato v konečné fázi.

(20)

Komise zaslala dotazníky vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, jakož i vyvážejícím výrobcům nezařazeným do vzorku, kteří vyjádřili svůj úmysl požádat o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení, výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, spolupracujícím dovozcům, kteří nejsou ve spojení, a všem známým uživatelům v Unii.

(21)

Odpovědi na dotazníky byly obdrženy od tří skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, osmi vyvážejících výrobců nebo skupin vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku, devíti výrobců v Unii zařazených do vzorku a od pěti dovozců, kteří nejsou ve spojení s žádným vyvážejícím výrobcem. Informace byly také obdrženy od Evropského sdružení výrobců (Cerame-Unie), vnitrostátních sdružení výrobců, dovozců, sdružení dovozců a uživatelů.

(22)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely analýzy tržního zacházení / individuálního zacházení a k předběžnému stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie, a provedla inspekci v prostorách devíti výrobců v Unii zařazených do vzorku a těchto společností:

a)

Vyvážející výrobci v Číně

Skupina Becarry, tvořená těmito společnostmi:

Foshan Becarry Ceramics Co. Ltd,

Heyuan Becarry Ceramics Co. Ltd,

Heyuan Hairi Ceramic Co. Ltd,

Shandong Yadi Ceramics Co. Ltd,

Skupina Xinruncheng, tvořená těmito společnostmi:

Guangdong Xinruncheng Ceramics Co. Ltd,

Foshan City Nanhai Chongfa Ceramics Co. Ltd,

Skupina Wonderful, tvořená těmito společnostmi:

Dongguan City Wonderful Ceramics Industrial Park Co. Ltd,

Guangdong Jiamei Ceramics Co. Ltd,

Qingyuan Gani Ceramics Co. Ltd,

Foshan Gani Ceramics Co. Ltd,

Giavelli S.r.l., italský dovozce ve spojení.

b)

Obchodníci v Číně

Foshan Changwei Enterprise Co. Ltd.

c)

Obchodníci v Hongkongu

Cayenne Trading International Ltd.,

Great Prosperity Development Ltd.,

Good East Development Ltd.

d)

Dovozci, kteří nejsou ve spojení

Enmon GmbH, Německo.

e)

Vnitrostátní sdružení výrobců

Confindustria Ceramica (Itálie),

Španělské sdružení výrobců keramických obkládaček (ASCER),

APICER (Portugalsko).

(23)

S ohledem na potřebu určit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v Číně, kterým by nemuselo být tržní zacházení přiznáno, proběhla inspekce na místě s cílem určit běžnou hodnotu na základě údajů z USA jakožto ze srovnatelné země, a to v prostorách dvou výrobců. Tito výrobci žádali, aby byla zachována mlčenlivost o jejich totožnosti.

3.   Období šetření

(24)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2009 do 31. března 2010 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2007 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

B.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1.   Dotčený výrobek

(25)

Dotčeným výrobkem jsou glazované a neglazované keramické dlaždice a obkládačky, obkládačky pro krby a stěny; glazované a neglazované keramické mozaikové kostky a podobné výrobky, též na podložce (dále jen „keramické obkládačky“ nebo „dotčený výrobek“), v současnosti kódů KN 6907 10 00, 6907 90 20, 6907 90 80, 6908 10 00, 6908 90 11, 6908 90 20, 6908 90 31, 6908 90 51, 6908 90 91, 6908 90 93 a 6908 90 99.

(26)

Keramické obkládačky se používají zejména ve stavebnictví k pokrývání stěn a podlah.

2.   Obdobný výrobek

(27)

Jedna strana tvrdila, že výrobky dovážené z Číny a výrobky vyráběné výrobním odvětvím Unie nejsou srovnatelné.

(28)

Připomíná se, že Komise založila svá cenová srovnání na typech výrobku rozlišených podle kontrolního čísla výrobku (product control number, dále jen „PCN“) na základě osmi vlastností.

(29)

Dotčená strana předložila své argumenty během slyšení před úředníkem pro slyšení. Uvedla, že nesrovnatelnost je způsobena různou technologií, materiálem, leštěním a návrhem, které se používají při výrobě obkládaček v Unii a v Číně. Technologicky vyspělé linky vyrábějí vysoce kvalitní obkládačky se sítotiskem a v několika barvách. Společnost vysvětlila, že pro sítotisk, válcový hlubotisk a inkoustový tisk existují různé technologie.

(30)

Navzdory žádostem o předložení podrobného vysvětlení všech těchto aspektů srovnatelnosti výrobku dotčená strana svá tvrzení nedoložila. Také argument lepší srovnatelnosti nebyl doložen žádným důkazem. Sama strana navíc uznala, že typy výrobku, které by byly po doplnění navrhovaných čtyř kritérií zahrnuty, by představovaly pouze 0,5 % trhu s obkládačkami. Jak je uvedeno ve zprávě úředníka pro slyšení, která shrnula postoj dotčené společnosti, bylo zbývajících 99,5 % výrobků stejného PCN obdobných.

(31)

Jak je uvedeno výše, strana nedoložila potřebu zavést další kritéria, ani jejich potenciální dopad na ceny. S ohledem na zanedbatelný podíl dotčených typů výrobku na trhu a výslovné uznání strany, že 99,5 % obkládaček dotčeného PCN je srovnatelných, musela být žádost o doplnění dalších kritérií do struktury PCN prozatímně zamítnuta.

(32)

Vyvozuje se závěr, že dotčený výrobek, výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Číně a na domácím trhu v USA, které prozatímně sloužily jako srovnatelná země, jakož i výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobci Unie mají stejné základní fyzické a technické vlastnosti a stejné základní užití. Proto se tyto výrobky prozatímně považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C.   DUMPING

1.   Tržní zacházení

(33)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v rámci antidumpingového šetření dovozu pocházejícího z Číny určí podle odstavců 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Zmíněná kritéria jsou ve stručné a souhrnné podobě a pouze pro orientaci uvedena níže:

1)

obchodní rozhodnutí se přijímají na základě tržních signálů bez zásadních zásahů státu a náklady se zakládají na tržní hodnotě;

2)

společnosti vedou jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy a používané ve všech oblastech;

3)

nedochází k podstatnému zkreslení způsobenému bývalým systémem bez tržního hospodářství;

4)

právní úprava úpadku a vlastnictví zaručuje právní jistotu a stabilitu a

5)

měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů.

(34)

Dvě skupiny vyvážejících výrobců v Číně požádaly o tržní zacházení podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(35)

Bylo zjištěno, že strany (dva výrobci, jeden čínský obchodník a jeden hongkongský obchodník) údajně tvořící jednu z těchto skupin ve skutečnosti nejsou ve spojení. Za těchto okolností byly žádosti o tržní zacházení těchto dvou čínských výrobců (skupina Becarry a Shandong Yadi Ceramics Co. Ltd) posuzovány samostatně.

(36)

Pokud jde o druhou skupinu společností, a to skupinu Wonderful, sestávající ze dvou skupin výrobců, které jsou ve spojení na základě toho, že jejich vlastníkem je stejná holdingová společnost, pouze jedna ze skupin v tomto spojení požádala o tržní zacházení, zatímco druhá požádala pouze o individuální zacházení. Jelikož však kritéria pro tržní zacházení musí být požadována a splněna u všech společnosti v rámci téže skupiny, žádost o tržní zacházení byla neúplná, a nebyla proto vzata v potaz. Skupině tedy nemohlo být tržní zacházení přiznáno.

(37)

Pokud jde o skupinu Becarry, bylo v případě kritéria 1 šetřením zjištěno, že výrobce má ve své obchodní licenci vývozní omezení, které bylo v praxi uplatňováno. Proto se dospělo k závěru, že rozhodnutí o prodeji nejsou přijímána svobodně, ale podléhají zásadním zásahům státu. U několika společností v rámci této skupiny pak nebylo možné stanovit, zda a kým byl do společnosti vložen počáteční kapitál. Pokud jde o kritérium 2, účetnictví ukázalo několik nedostatků, které nebyly zmíněny ve zprávě o auditu. Konečně, pokud jde o kritérium 3, byla také zjištěna určitá zkreslení způsobená bývalým systémem bez tržního hospodářství, neboť významná aktiva nebyla správně zaúčtována nebo odepisována a nebyl předložen žádný důkaz, že společnost zaplatila za práva k užívání pozemků.

(38)

Pokud jde o společnost Shandong Yadi Ceramics Co. Ltd, v případě kritéria 1 šetření ukázalo, že společnost není schopna prokázat, zda a kdo do společnosti při jejím založení vložil počáteční kapitál. Nebylo tedy možné vyloučit, že část finančních prostředků poskytl stát. Pokud jde o kritérium 2, účetní záznamy ukázaly vážné nedostatky neuvedené ve zprávě o auditu, a účetnictví tedy nemohlo být považováno za ověřené v souladu s mezinárodními účetními standardy. Konečně, pokud jde o kritérium 3, byla také zjištěna určitá zkreslení způsobená bývalým systémem bez tržního hospodářství, neboť nebylo možné předložit žádný důkaz, že společnost zaplatila za práva k užívání pozemků, nebo doklad o uhrazení určitých aktiv.

(39)

Komise sdělila výsledky zjišťování týkajícího se tržního zacházení dotčeným vyvážejícím výrobcům, čínským orgánům a žadatelům a vyzvala je, aby podali připomínky.

(40)

Po zveřejnění zjištění týkajících se tržního zacházení byly obdrženy připomínky od dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kterým nebylo tržní zacházení přiznáno. Tyto připomínky však nebyly takové povahy, aby změnily zjištění v tomto ohledu, neboť se pokusily vyvrátit pouze část zjištění, a připomínky nebyly doloženy žádným dalším důkazem.

2.   Individuální zacházení

(41)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země spadající pod uvedený článek případné clo ukládá s celostátní platností kromě případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Tato kritéria jsou ve stručné podobě a pouze pro orientaci uvedena níže:

v případě plného nebo částečného zahraničního vlastnictví daných podniků nebo společných podniků (joint ventures) mohou vývozci svobodně repatriovat základní kapitál a zisk,

vývozní ceny a množství a prodejní a dodací podmínky byly svobodně určeny,

většinu akcií nebo podílů vlastní soukromé osoby; státní úředníci zasedající ve správní radě nebo zastávající klíčové řídící funkce jsou buď v menšině, nebo je společnost dostatečně nezávislá na státních zásazích,

měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů a

státní zásahy nejsou takového rozsahu, aby umožňovaly obcházení individuálních antidumpingových opatření.

(42)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku, kteří požádali o tržní zacházení – skupina Becarry a Shandong Yadi Ceramics Co. Ltd, také požádali o individuální zacházení pro případ, že by jim tržní zacházení nebylo přiznáno. Skupina Wonderful a skupina Xinruncheng také požádaly o individuální zacházení.

(43)

Pokud jde o skupinu Becarry, bylo zjištěno, že o prodeji nebylo svobodně rozhodováno z důvodu vývozního omezení uvedeného výše v 37. bodě odůvodnění, a její žádost o individuální zacházení byla proto zamítnuta.

(44)

U ostatních vyvážejících výrobců se zjistilo, že splňují podmínky čl. 9 odst. 5 základního nařízení, a individuální zacházení jim proto mohlo být přiznáno. Na základě dostupných informací bylo tedy předběžně stanoveno, že následující čínští vyvážející výrobci, kteří byli zařazeni do vzorku, splňují všechny požadavky pro přiznání individuálního zacházení stanovené v čl. 9 odst. 5 základního nařízení:

Shandong Yadi Ceramics Co. Ltd,

skupina Xinruncheng,

skupina Wonderful.

3.   Běžná hodnota

a)   Volba srovnatelné země

(45)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno tržní zacházení, určí na základě cen na domácím trhu nebo na základě početně zjištěné běžné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(46)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že pro účely určení běžné hodnoty pro Čínu má v úmyslu použít jako vhodnou srovnatelnou zemi USA, a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(47)

Komise obdržela řadu připomínek a jako alternativa bylo navrženo několik dalších zemí, zejména Brazílie, Turecko, Nigérie, Thajsko a také Indonésie.

(48)

Komise se proto rozhodla požádat o spolupráci známé výrobce v těchto zemích včetně USA. Na dotazník však odpověděli pouze dva výrobci dotčeného výrobku v USA. Neúplnou odpověď na dotazník předložil také jeden thajský výrobce; v každém případě však jeho sortiment výrobků nebyl zcela srovnatelný se spolupracujícími čínskými výrobci.

(49)

Šetření prokázalo, že USA jsou pro dotčený výrobek konkurenčním trhem. Na domácím trhu v USA aktivně působilo několik výrobců a objem dovozu byl vysoký. Šetření dále ukázalo, že keramické obkládačky pocházející z Číny a z USA mají v zásadě stejné fyzické vlastnosti a užití a že výrobní procesy jsou obdobné.

(50)

Bylo namítáno, že jelikož se trh USA vyznačuje zejména dovozem, keramické obkládačky vyráběné v USA a keramické obkládačky vyráběné v Číně pokrývají různé segmenty trhu. Typy výrobku vyráběné v tuzemsku, které by sloužily jako základ pro určení běžné hodnoty, by tedy nebyly srovnatelné s typy výrobku vyváženými Čínou do Unie. Šetření však ukázalo, že výroba v USA zahrnuje širokou škálu typů výrobku srovnatelných s typy vyráběnými v Číně a vyváženými z Číny, jak je uvedeno výše ve 49. bodě odůvodnění.

(51)

Bylo rovněž namítáno, že USA jsou relativně malým účastníkem světového trhu s keramickými obkládačkami. V roce 2009 však bylo na domácím trhu v USA vyrobeno přibližně 600 milionů m2, což je považováno za významné množství. Pro srovnání Čína, největší výrobce na světě, vyrobila ve stejném období 2 miliardy m2.

(52)

Jedna strana tvrdila, že USA mají přísné kvalitativní normy a účinně vytvořily necelní překážky pro čínský dovoz. Šetření však ukázalo, že objemy dovozu z Číny do USA, jak je uvedeno výše, jsou vysoké a představují hlavní podíl domácí spotřeby v USA. Argument, že necelní překážky v USA ovlivňují dovoz a tím hospodářskou soutěž, byl tedy zamítnut.

(53)

Údaje poskytnuté v odpovědi dvou spolupracujících výrobců v USA byly ověřeny na místě. Nakonec byly zohledněny pouze údaje jednoho navštíveného výrobce, které byly shledány jako spolehlivé informace, z nichž lze vycházet při určování běžné hodnoty. Údaje druhého navštíveného výrobce nebyly shledány jako spolehlivé a musely být vyloučeny, neboť tento výrobce vykazoval pouze část svého tuzemského prodeje a náklady nebyly zcela v souladu s účetními závěrkami.

(54)

Vyvozuje se tedy předběžný závěr, že USA jsou vhodnou a přiměřenou srovnatelnou zemí podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

b)   Určení běžné hodnoty

(55)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota určena na základě ověřených informací získaných od výrobce ve srovnatelné zemi, jak je uvedeno níže.

(56)

Domácí prodej výrobce obdobného výrobku v USA byl shledán jako reprezentativní z hlediska objemu v porovnání s objemem dotčeného výrobku vyváženého do Unie spolupracujícími vyvážejícími výrobci.

(57)

Během období šetření bylo zjištěno, že prodej na domácím trhu odběratelům, kteří nejsou ve spojení, probíhá v běžném obchodním styku pro všechny typy obdobného výrobku vyráběného výrobcem v USA. Z důvodu rozdílné kvality mezi obdobným výrobkem vyráběným a prodávaným v USA a dotčeným výrobkem vyváženým z Číny do Unie bylo v případě některých typů výrobku považováno za vhodnější běžnou cenu určit početně, aby bylo možné přihlédnout k těmto rozdílům a zajistit spravedlivé srovnání, jak je uvedeno v 61. bodě odůvodnění.

(58)

Běžná hodnota byla určena početně tak, že k výrobním nákladům výrobce v USA byly přičteny jeho prodejní, správní a režijní náklady a zisk. Podle čl. 2 odst. 6 základního nařízení byly částky pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk stanoveny na základě údajů, které vývozce v USA skutečně zaznamená při výrobě a prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

c)   Vývozní ceny pro vyvážející výrobce

(59)

Vývozní ceny čínských vývozců zařazených do vzorku vycházely z vývozních cen skutečně zaplacených, nebo které je třeba zaplatit prvnímu nezávislému odběrateli. Pokud byl prodej uskutečněn prostřednictvím dovozce v Unii, který je ve spojení, ceny byly určeny početně podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Úpravy byly provedeny u všech nákladů za období mezi dovozem a novým prodejem včetně prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Pokud jde o ziskové rozpětí, byl použit zisk dosahovaný dovozcem dotčeného výrobku, který není ve spojení, neboť skutečný zisk dovozce ve spojení nebyl kvůli vztahu mezi vyvážejícím výrobcem a dovozcem ve spojení považován za spolehlivý.

d)   Srovnání

(60)

Dumpingová rozpětí byla stanovena porovnáním jednotlivých vývozních cen ze závodu vývozců zařazených do vzorku s domácími prodejními cenami, popřípadě početně určenou běžnou hodnotou.

(61)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen. Běžná hodnota byla upravena o rozdíly ve vlastnostech – zejména z důvodu označení výrobců původního zařízení (OEM) – a o rozdíly v kvalitě určitých typů, které výrobce ve srovnatelné zemi nevyrábí – z důvodu nižších nákladů na neporcelánové obkládačky. Kromě toho byly ve vhodných případech provedeny úpravy s ohledem na náklady na námořní dopravu, pojištění, manipulaci a vedlejší náklady, náklady spojené s balením, poskytnutím úvěru, bankovními poplatky a provizemi ve všech případech, které se ukázaly jako odůvodněné, správné a podložené ověřenými důkazy.

4.   Dumpingová rozpětí

a)   Spolupracující vyvážející výrobci zařazení do vzorku, jimž bylo přiznáno individuální zacházení

(62)

Podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení se dumpingová rozpětí u spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, jimž bylo přiznáno individuální zacházení, stanovila na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty určené pro srovnatelnou zemi s váženou průměrnou vývozní cenou dotčeného výrobku každé společnosti při vývozu do Unie, jak je uvedeno výše.

(63)

Na tomto základě byla určena následující prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením:

 

Prozatímní dumpingové rozpětí

Skupina Xinruncheng

35,5 %

Shandong Yadi Ceramics Co. Ltd

36,6 %

Skupina Wonderful

26,2 %

b)   Všichni ostatní spolupracující vyvážející výrobci

(64)

Dumpingové rozpětí u ostatních spolupracujících vyvážejících výrobců v Číně nezařazených do vzorku bylo vypočteno jako vážený průměr dumpingových rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku podle čl. 9 odst. 6 základního nařízení.

(65)

Dumpingové rozpětí u spolupracujícího vyvážejícího výrobce v Číně, který byl zařazen do vzorku, ale nebylo mu přiznáno individuální zacházení (Heyuan Becarry Ceramics Co. Ltd.), bylo také vypočteno tak, jak je popsáno výše v 64. bodě odůvodnění.

c)   Všichni ostatní (nespolupracující) vyvážející výrobci

(66)

Celostátní dumpingové rozpětí použitelné pro všechny ostatní nespolupracující vyvážející výrobce v Číně bylo stanoveno za použití nejvyšších dumpingových rozpětí zjištěných pro reprezentativní typ výrobku od spolupracujícího vyvážejícího výrobce.

(67)

Na tomto základě průměrné prozatímní dumpingové rozpětí vzorku a celostátní úroveň dumpingu vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením činí:

Vážený průměr vzorku pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, nebo jim nebylo přiznáno individuální zacházení (viz příloha I)

32,3 %

Zbytkové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce

73,0 %

D.   ÚJMA

1.   Výroba v Unii a výrobní odvětví Unie

(68)

Jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění, je odvětví keramických obkládaček v Unii značně roztříštěné. Keramické obkládačky vyrábí více než 500 výrobců.

(69)

Jak je uvedeno výše, výrobní odvětví Unie bylo rozděleno do tří segmentů: malé, střední a velké podniky. Malé podniky tvoří polovinu celkové výroby v Unii.

(70)

Údaje poskytnuté vnitrostátními a evropskými sdruženími podle odhadu pokrývají přibližně 75 % výroby v Unii. Tyto údaje byly porovnány s údaji poskytnutými jednotlivými výrobci a vnitrostátními sdruženími, ale také se statickými zdroji, jako je Prodcom. Objem a hodnota zbývající výroby byly extrapolovány na základě stejných zdrojů informací. Na tomto základě bylo zjištěno, že celková výroba v Unii dosáhla v období šetření 895 milionů m2. Všichni výrobci v Unii (kteří představují celkovou výrobu v Unii) tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení a budou dále označováni jako „výrobní odvětví Unie“.

2.   Spotřeba Unie

(71)

Spotřeba Unie byla stanovena tak, že dovoz na základě údajů Eurostatu byl připočten k prodeji výrobců v Unii na trhu Unie. Údaje týkající se celkového prodeje dotčeného výrobku v Unii vycházejí z ověřených údajů poskytnutých jak vnitrostátními, tak evropskými sdruženími výrobců. Pro získání celkové hodnoty prodeje v Unii byly na základě údajů sdružení a Prodcom provedeny extrapolace.

(72)

Za posuzované období, tj. mezi rokem 2007 a obdobím šetření, se spotřeba Unie snížila o 29 %, přičemž hlavní pokles o 13 % nastal v letech 2007–2008. V období šetření se v porovnání s rokem 2009 spotřeba snížila o 8 %.

Tabulka 1

Spotřeba

Objem (v tis. m2)

2007

2008

2009

Období šetření

+ Celkový dovoz

157 232

140 715

115 676

119 689

+ Výroba v Unii prodávaná na trhu Unie

1 275 486

1 099 092

992 204

895 140

Index (2007 = 100)

100

86

78

70

= Spotřeba

1 432 718

1 239 807

1 107 880

1 014 829

Index (2007 = 100)

100

87

77

71

Meziroční pokles

 

– 13 %

– 11 %

– 8 %

3.   Dovoz z Číny

3.1   Objem, podíl na trhu a ceny dovozu dotčeného výrobku

(73)

Vývoj objemu, podílu na trhu a průměrných cen dovozu z Číny je uveden níže. Následující množstevní a cenové trendy vycházejí z údajů Eurostatu.

Tabulka 2

Dovoz z Číny

Objem (v tis. m2)

2007

2008

2009

Období šetření

Objem dovozu z dotčené země

68 081

65 122

62 120

66 023

Index (2007 = 100)

100

96

91

97

Meziročně

 

– 4 %

– 5 %

+ 6 %

Podíl dovozu z dotčené země na trhu

4,8 %

5,3 %

5,6 %

6,5 %

Cena dovozu z dotčené země (v EUR/m2)

4,7

4,9

4,4

4,5

Index (2007 = 100)

100

105

95

97

Meziročně

 

+4 %

– 10 %

+ 2 %

(74)

Objem celkového dovozu z Číny se za posuzované období snížil o 3 % a během období šetření dosáhl přibližně 66 milionů m2. Klesající trend jako takový odpovídá klesajícímu trendu spotřeby, ale je mnohem méně výrazný a nastal v letech 2007–2009. Mezi rokem 2009 a obdobím šetření se objemy dovozu z Číny zvýšily o 6 %. Provede-li se analýza z pohledu celého posuzovaného období, podíl čínského dovozu na trhu se zvýšil o 35 % z 4,8 % v roce 2007 na 6,5 % v období šetření.

(75)

Ceny čínského dovozu se během posuzovaného období snížily o 4 % ze 4,7 EUR/m2 na 4,5 EUR/m2.

3.2   Cenové podbízení

(76)

Za účelem analýzy cenového podbízení byly vážené průměrné prodejní ceny výrobců v Unii pro odběratele na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravené na úroveň cen ze závodu, porovnány podle typu výrobku s odpovídajícími váženými průměrnými cenami dovozu z Číny prodávaného prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovenými na základě cen CIF s příslušnou úpravou o stávající cla, náklady po dovozu a obchodní úroveň.

(77)

Ze srovnání vyplynulo, že během období šetření byl dovoz dotčeného výrobku v Unii prodáván za ceny, které byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie. V procentním vyjádření ve vztahu k těmto cenám se úroveň podbízení pohybovala v rozmezí od 44 % do 57 %. Výpočty vycházejí z údajů poskytnutých výrobci v Unii zařazenými do vzorku a vyvážejícími výrobci z Číny zařazenými do vzorku.

4.   Dovoz ze třetích zemí s výjimkou Číny

(78)

Objem dovozu z jiných třetích zemí během posuzovaného období je uveden v tabulce níže. Množstevní a cenové trendy vycházejí z údajů Eurostatu.

Tabulka 3

Dovoz z jiných třetích zemí

 

2007

2008

2009

Období šetření

Dovoz z jiných zemí (v tis. m2)

89 151

75 593

53 557

53 665

Index (2007 = 100)

100

85

60

60

Podíl dovozu z jiných zemí na trhu

6,2 %

6,1 %

4,8 %

5,3 %

Průměrná cena (v EUR/m2)

4,38

4,94

5,35

5,35

Index (2007 = 100)

100

113

122

122

Dovoz z Turecka (v tis. m2)

50 210

44 590

30 930

31 343

Podíl Turecka na trhu

3,5 %

3,6 %

2,8 %

3,1 %

Průměrná cena (v EUR/m2)

4,35

4,75

5,25

5,32

Dovoz z jiných zemí než Čína a Turecko

38 941

31 002

22 627

22 322

Index (2007 = 100)

100

80

58

57

Průměrná cena (v EUR/m2)

4,43

5,21

5,49

5,38

(79)

Dovoz ze třetích zemí se za posuzované období snížil o 40 %. Podíl tohoto dovozu na trhu se tak snížil o 14 % z 6,2 % na 5,3 %.

(80)

Je třeba uvést, že průměrné dovozní ceny z jiných třetích zemí se během posuzovaného období zvýšily o 22 % a byly soustavně vyšší než průměrná prodejní cena čínského vývozu (během období šetření o 19 %).

5.   Situace výrobního odvětví Unie

5.1   Obecně

(81)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila všechny relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie.

(82)

Makroekonomické ukazatele (výroba, kapacita, vytížení kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst a rozsah dumpingových rozpětí) byly posouzeny na úrovni celého výrobního odvětví Unie. Posouzení vycházelo z informací poskytnutých evropskými a vnitrostátními sdruženími, které byly porovnány s údaji poskytnutými výrobci a dostupnými oficiálními statistikami.

(83)

Analýza mikroekonomických ukazatelů (průměrné jednotkové ceny, zaměstnanost, mzdy, produktivita, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic, schopnost opatřit si kapitál) byla provedena u těch výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku. Posouzení vycházelo z jejich informací, které byly řádně ověřeny.

5.2   Makroekonomické ukazatele

5.2.1   Výroba, výrobní kapacita a vytížení kapacity

(84)

Výroba výrobního odvětví Unie za posuzované období podstatně klesla, a to o 32 %. Tento pokles (za posuzované období) celkově odrážel podstatné snížení spotřeby (o 29 % za posuzované období, viz 72. bod odůvodnění výše). Trend výroby byl však odlišný. V letech 2007–2009 se výroba snížila o 32 %, přičemž největší pokles o 23 % nastal v letech 2008–2009. Mezi rokem 2009 a obdobím šetření se pak výroba stabilizovala.

Tabulka 4

Celková výroba v Unii

 

2007

2008

2009

Období šetření

Objem (v tis. m2)

 

 

 

 

Výroba

1 614 668

1 434 844

1 100 052

1 094 660

Index (2007 = 100)

100

89

68

68

(85)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se snížila o 5 % v letech 2007–2008 a o 2 % mezi rokem 2008 a obdobím šetření. Výsledné vytížení kapacity vykazovalo mezi rokem 2007 a obdobím šetření celkový pokles o 27 %.

Tabulka 5

Výrobní kapacita a vytížení kapacity

 

2007

2008

2009

Období šetření

Objem (v tis. m2)

 

 

 

 

Výrobní kapacita

1 849 252

1 760 720

1 720 180

1 718 023

Index (2007 = 100)

100

95

93

93

Vytížení kapacity

87 %

81 %

64 %

64 %

Index (2007 = 100)

100

93

73

73

5.2.2   Objem prodeje a podíl na trhu

(86)

Souběžně s vývojem objemu výroby klesl prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, srovnatelně s poklesem spotřeby, tj. o 30 % během posuzovaného období. Prodej výrobního odvětví Unie sledoval obdobný trend každoročního poklesu jako spotřeba.

Tabulka 6

Objem prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení

 

2007

2008

2009

Období šetření

Objem (v tis. m2)

 

 

 

 

Prodej v Unii

1 275 486

1 099 092

992 204

895 140

Index (2007 = 100)

100

86

78

70

(87)

Podíl na trhu, který zaujímá výrobní odvětví Unie, klesl za posuzované období o jeden procentní bod.

Tabulka 7

Podíl na trhu EU

 

2007

2008

2009

Období šetření

Podíl na trhu Unie

89 %

89 %

90 %

88 %

Index (2007 = 100)

100

100

101

99

5.2.3   Zaměstnanost a produktivita

(88)

Zaměstnanost klesla v letech 2007–2008 o 11 %. Během posuzovaného období se snížila o 16 %.

Tabulka 8

Zaměstnanost

 

2007

2008

2009

Období šetření

Průměrné období

 

 

 

 

Celková zaměstnanost

92 588

82 214

79 518

77 458

Index (2007 = 100)

100

89

86

84

(89)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie měřená v jednotkách výstupu na osobu a rok byla v letech 2007–2008 stabilní. Mezi rokem 2008 a obdobím šetření však došlo k poklesu produktivity o 19 % souvisejícímu se snížením výroby.

Tabulka 9

Produktivita

 

2007

2008

2009

Období šetření

Produktivita (v m2 za rok/zaměstnance)

17 439

17 453

13 834

14 132

Index (2007 = 100)

100

100

79

81

5.2.4   Rozsah dumpingového rozpětí

(90)

Dumpingová rozpětí jsou uvedena výše v oddíle o dumpingu. Všechna stanovená rozpětí jsou podstatně vyšší než nepatrná. Navíc vzhledem k objemům a cenám dumpingového dovozu nelze dopad skutečného dumpingového rozpětí považovat za zanedbatelný.

5.3   Mikroekonomické ukazatele

(91)

Analýza mikroekonomických prvků (zásoby, prodejní ceny, peněžní tok, ziskovost, návratnost investic, schopnost opatřit si kapitál, investice a mzdy) byla provedena pro jednotlivé společnosti, tj. na úrovni těch výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku.

5.3.1   Obecné poznámky

(92)

U některých mikroekonomických ukazatelů (prodejní cena, výrobní náklady, ziskovost a návratnost investic, tj. ukazatele vyjádřené jinak než v absolutních hodnotách, tj. pouze hodnoty vyjádřené v procentech) byly výsledky společností zařazených do vzorku v konkrétním segmentu váženy podle podílu daného segmentu na celkové výrobě v Unii (za pomoci konkrétní váhy každého segmentu v rámci celého odvětví keramických obkládaček – 52 % pro malé podniky a 24 % pro střední i velké podniky). Tím se zajistilo, aby výsledky velkých podniků v analýze újmy nepřevládaly a byla řádně zohledněna situace malých podniků, které společně představují největší podíl výroby v Unii.

5.3.2   Zásoby

(93)

Ačkoli konečný stav zásob výrobního odvětví Unie za posuzované období v absolutních hodnotách o 14 % klesl, jako procento výroby se podstatně zvýšil (o 37 %).

Tabulka 10

 

2007

2008

2009

Období šetření

Zásoby (v tis. m2)

48 554

50 871

39 689

41 887

Index (2007 = 100)

100

105

82

86

Zásoby jako procento výroby

43 %

49 %

55 %

59 %

Index (2007 = 100)

100

114

128

137

(94)

Zvýšení zásob vypovídá o újmě. Společnosti v tomto odvětví obvykle udržují zásoby ve výši tří měsíců výroby, ale tlak čínského dumpingového dovozu je přinutil zásoby zvýšit až na šest měsíců výroby. Byl zaznamenán rovnoměrný a stabilní roční nárůst zásob ze 43 % v roce 2007 na 59 % v období šetření.

(95)

Tento nárůst zásob se vysvětluje skutečností, že čínští vyvážející výrobci se zaměřili na prodej velkých sérií homogenního výrobku, zatímco výrobní odvětví Unie nabízelo mnohem širší škálu výrobků z hlediska typů, barev a rozměrů. Aby mohlo výrobní odvětví Unie ve velmi krátké době reagovat na velmi specifické objednávky, muselo zvýšit zásoby.

5.3.3   Prodejní ceny

(96)

Jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Unie během posuzovaného období vzrostly o 10 %.

Tabulka 11

Jednotkové ceny na trhu EU

 

2007

2008

2009

Období šetření

Jednotkové ceny prodeje v Unii (v EUR/m2)

8,0

8,4

8,7

8,8

Index (2007 = 100)

100

104

108

110

(97)

Zvýšení cen bylo způsobeno několika činiteli. Zaprvé to byla potřeba kompenzovat zvýšení výrobních nákladů, které se během téhož období zvýšily o 14 % (viz 106. bod odůvodnění). Zvýšení cen bylo dále způsobeno navyšováním zásob (viz 95. bod odůvodnění výše) a změnou sortimentní skladby nabízené výrobním odvětvím Unie. Dovoz z Číny se soustředil na velké série homogenního výrobku. Výrobní odvětví Unie se tedy muselo zaměřit na malé série dotčeného výrobku, kde byla poptávka roztříštěnější s menšími množstvími a širším sortimentem z hlediska typů, barev a rozměrů.

(98)

Navzdory zvýšení jednotkových cen však výrobní odvětví Unie nedosahovalo cílového zisku. Segment malých podniků byl ve skutečnosti ztrátový.

(99)

Vývoj cen dovozu z Číny je popsán v 75. bodě odůvodnění. Jak lze vidět, trend těchto cen se lišil od trendu výrobního odvětví Unie a tyto ceny byly soustavně nižší. Během období šetření byly ceny z Číny oproti cenám výrobního odvětví Unie poloviční.

5.3.4   Ziskovost, peněžní tok, návratnost investic, schopnost opatřit si kapitál, investice a mzdy

(100)

Jak je uvedeno výše, nárůst výrobních nákladů byl vyšší než nárůst prodejních cen. Náklady výrobního odvětví Unie za posuzované období vzrostly o 14 %, své ceny však výrobní odvětví Unie dokázalo zvýšit pouze o 9 %. Ziskovost pak klesla z 3,9 % v roce 2007 na 0,4 % v období šetření. Výrobní odvětví dosáhlo nejnižšího zisku v roce 2009, kdy nebylo schopno pokrýt své náklady a utrpělo ztrátu ve výši 1,2 %. Ze tří segmentů byl nejvíce dotčen segment malých podniků, který pociťoval ztrátu již od roku 2008. Velké a střední podniky dokázaly navzdory podstatnému snížení ziskovosti prodávat s mírným, ačkoli ne udržitelným ziskem.

(101)

Zisky dosahované velkými a středními podniky nelze zveřejnit z důvodu důvěrnosti údajů. V segmentu velkých podniků byly zisky vypočteny na základě údajů jedné společnosti a zveřejnění výsledků středních podniků by umožnilo ostatním společnostem vypočítat zisky ostatních segmentů, neboť celkové vážené zisky jsou známy.

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, návratnost investic, investice a mzdy

 

2007

2008

2009

Období šetření

Čistý zisk z prodeje odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení (v % z čistých tržeb)

3,9 %

0,6 %

– 1,2 %

0,4 %

Peněžní tok (v tis. EUR)

86 663

55 131

41 599

40 256

Index (2007 = 100)

100

64

48

46

Návratnost investic (čistý zisk v % z čisté účetní hodnoty investic)

8,3 %

4,0 %

– 0,5 %

1,1 %

Čisté investice (v tis. EUR)

15 733

15 673

11 005

11 283

Index (2007 = 100)

100

100

70

72

Průměrné mzdové náklady na jednoho zaměstnance

38 910

39 714

37 366

37 242

Index (2007 = 100)

100

102

96

96

(102)

Trend peněžního toku, což je schopnost výrobního odvětví samofinancovat svou činnost, zůstal během posuzovaného období kladný. Mezi rokem 2007 a obdobím šetření však došlo k poklesu o přibližně 54 %.

(103)

Návratnost investic v zásadě po celé posuzované období kopírovala trend ziskovosti.

(104)

Mezi rokem 2007 a obdobím šetření se roční tok investic do dotčeného výrobku ze strany výrobního odvětví Unie snížil o 28 %.

(105)

Mezi rokem 2007 a obdobím šetření průměrná mzda na zaměstnance klesla o 4 %.

5.3.5   Výrobní náklady

Tabulka 13

Výrobní náklady

 

2007

2008

2009

Období šetření

Výrobní náklady (v EUR/m2)

7,7

8,3

8,8

8,8

Index

100

108

114

114

(106)

Jak je uvedeno výše, výrobní náklady se za posuzované období zvýšily o 14 %. Tento nárůst byl způsoben navýšením zásob (viz 95. bod odůvodnění výše) a změnou sortimentní skladby nabízené výrobním odvětvím Unie (větší výběr výrobků z hlediska typů, barev a rozměrů), zatímco čínský dovoz se soustředil na velké série homogenního výrobku. Výrobní odvětví Unie muselo navýšit své zásoby, aby bylo schopno v krátkém čase reagovat na velmi specifické objednávky, a muselo také nabídnout větší škálu výrobků.

6.   Závěr o újmě

(107)

Šetření ukázalo, že ukazatele újmy, jako je objem výroby, využití kapacity, prodej odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a zaměstnanost, se během posuzovaného období zhoršily. Ačkoli nelze přehlížet skutečnost, že negativní vývoj spotřeby měl negativní dopad na výrobní odvětví Unie, je třeba poznamenat, že čínský dovoz dokázal tlakem na ceny svůj podíl na trhu zvýšit.

(108)

Během posuzovaného období byly značně negativně ovlivněny také ukazatele újmy související s finančními výsledky výrobců v Unii – například ziskovost, návratnost investic a peněžní tok. Činitelem, který vypovídá o újmě, je podstatné navýšení zásob (o 37 %) za posuzované období. Toto navýšení zásob se vysvětluje skutečností, že čínští vyvážející výrobci se zaměřili na prodej velkých sérií homogenního výrobku, zatímco výrobní odvětví Unie nabízelo mnohem širší škálu výrobků z hlediska typů, barev a rozměrů. Výrobní odvětví Unie muselo své zásoby navýšit, aby bylo schopno v krátkém čase reagovat na velmi specifické objednávky, a muselo také nabídnout větší škálu výrobků.

(109)

Ačkoli se prodejní ceny výrobního odvětví Unie za posuzované období zvýšily, je to způsobeno převážně zvýšením výrobních nákladů. Celkově se ziskovost za posuzované období zhoršila. Segment malých podniků, který představoval polovinu výrobního odvětví Unie, byl ve skutečnosti ztrátový již od roku 2008. Navzdory zvýšení prodejních cen tedy výrobní odvětví nedokázalo dosáhnout dostatečného zisku. Výrobní odvětví nebylo schopno zvýšit své prodejní ceny na úroveň, která by poskytla míry ziskovosti nezbytné pro dlouhodobou životaschopnost.

(110)

Analýza cenových trendů na základě údajů Eurostatu ukázala, že cenový rozdíl mezi dumpingovým dovozem z Číny a cenami výrobního odvětví Unie se zvýšil z přibližně 40 % v letech 2007 a 2008 na přibližně 50 % v roce 2009 a v období šetření.

(111)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se vyvozuje předběžný závěr, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

E.   PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

1.   Úvod

(112)

Podle čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení se zkoumalo, zda byla podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, způsobena dumpingovým dovozem z dotčené země. Dále byly prozkoumány i jiné známé činitele, které mohly vedle dumpingového dovozu způsobit výrobnímu odvětví Unie újmu, aby bylo zajištěno, že jakákoli újma způsobená těmito jinými činiteli není přičítána dumpingovému dovozu.

2.   Dopad dovozu z Číny

(113)

Vzrůstající podíl čínských vyvážejících výrobců na trhu za posuzované období se časově shodoval s poklesem zisků výrobního odvětví Unie a podstatným navýšením jeho zásob.

(114)

Ve stejnou dobu došlo také ke snížení spotřeby v Unii. Zatímco však objem čínského dovozu v letech 2007–2009 klesl o devět procentních bodů souběžně se snižující se spotřebou (ačkoli ne stejným tempem – spotřeba klesla ve stejném období o 23 procentních bodů), čínský podíl na trhu od roku 2007 stabilně rostl. Navíc mezi rokem 2009 a obdobím šetření se navzdory dalšímu snížení spotřeby o šest procentních bodů čínský dovoz o šest procentních bodů zvýšil.

(115)

Cenový rozdíl (na základě průměrných údajů Eurostatu) mezi čínským dovozem a cenami výrobního odvětví Unie byl během celého posuzovaného období velmi znatelný. Skutečnost, že již v roce 2007 dosáhl tento rozdíl více než 40 %, naznačuje, že cenová strategie čínských vyvážejících výrobců začala ještě před hospodářskou krizí. Tento rozdíl se pak po hospodářské krizi zvýšil a v období šetření dosáhl 50 %.

(116)

Vzrůstající podíl čínského dovozu na trhu společně s klesajícími cenami a zvyšujícím se cenovým rozdílem mezi cenami v Unii a čínskými cenami se časově shodoval se zhoršováním situace výrobního odvětví Unie.

3.   Účinky jiných činitelů

3.1   Dopad dovozu ze třetích zemí s výjimkou Číny

(117)

Objem dovozu ze třetích zemí s výjimkou Číny se za posuzované období snížil o 40 %. Podíl tohoto dovozu na trhu se za stejné období také mírně snížil (přibližně o 1 %). Zatímco ceny tohoto dovozu byly v roce 2007 srovnatelné s čínskými cenami, cenový rozdíl se v roce 2009 zvýšil na 18 % a v období šetření na 16 %.

(118)

Turecko je druhým největším vývozcem do Unie a jeho podíl na trhu dosahoval v období šetření 3 %. Tento podíl na trhu zůstal během posuzovaného období stabilní (mírně klesl o 0,4 %). Objem dovozu z Turecka se za posuzované období snížil o 37 %. Ačkoli byly ceny tureckého dovozu pod úrovní cen výrobního odvětví Unie (o přibližně 40 % za posuzované období), cenový rozdíl mezi tureckým a čínským dovozem se v roce 2009 a v období šetření zvýšil na 16 % v návaznosti na zvýšení tureckých cen o 22 %. Na základě těchto skutečností nelze vyloučit, že dovoz ze třetích zemí s výjimkou Číny mohl ve velmi omezené míře přispět k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Nenarušil však zjištěnou příčinnou souvislost s dumpingovým dovozem z Číny.

4.   Dopad značné roztříštěnosti výrobního odvětví Unie

(119)

Odvětví obkládaček v Unii je značně roztříštěné. Celkový počet společností se však během posuzovaného období snížil v důsledku fúzí, ke kterým dochází v posledních dvou desetiletích. Především však šetření ukázalo, že v těch členských státech, které mají největší podíl výroby a kde je zároveň roztříštěnost zřetelnější, společnosti podnikají v klastrech. Tato struktura zaručuje efektivní rozdělování zdrojů. Roztříštěnost umožňuje velkým podnikům zadávat malým podnikům výrobu určitých typů výrobku (z hlediska barev, rozměrů atd.). S pomocí malých podniků je výrobní odvětví schopno dodávat mnoho typů výrobku v krátkém čase. To bylo zvláště důležité s ohledem na čínskou konkurenci prodávající velké série homogenního výrobku, kde není prostor pro flexibilitu návrhu, barev atd. Za těchto okolností nelze příčinnou souvislost mezi roztříštěností a zhoršením situace výrobního odvětví Unie v posuzovaném období stanovit.

4.1   Dopad hospodářské krize

(120)

Šetření ukázalo, že hospodářská krize měla na situaci výrobního odvětví Unie nepochybně vliv.

(121)

Tento vliv byl spojen zejména s útlumem ve stavebnictví, což se odrazilo v klesající spotřebě keramických obkládaček. V obecné rovině činil v roce 2009 celkový pokles stavební činnosti v EU 7,5 % (3). Konkrétní dopad celkového hospodářského klimatu na stavebnictví se lišil v závislosti na konkrétním segmentu v rámci tohoto odvětví (4). V roce 2009 se pokles stavební činnosti týkal zejména segmentu výstavby nových domů a segmentu soukromé nebytové výstavby. Naopak stavební inženýrství bylo ovlivněno méně a segment veřejné nebytové výstavby dokonce v roce 2009 vzrostl o 1,1 %. Podle Evropské federace stavebního průmyslu (European Construction Industry Federation) tyto trendy odrážejí vládní opatření k udržení nebo dokonce zvýšení výdajů na veřejnou výstavbu a infrastrukturu jako součást vnitrostátních stimulačních balíčků. Obdobně daňové pobídky pro energeticky účinná řešení zmírnily dopad hospodářského útlumu v oblasti obnovy a údržby.

(122)

Výše uvedený vývoj měl kladný vliv na segment obnovy a údržby (kladný přínos pro výrobu, prodej a ziskovost navazujících odvětví, neboť zisková rozpětí jsou v maloobchodním segmentu vyšší). V každém případě byly tyto segmenty hospodářským útlumem ovlivněny méně.

(123)

Následující analýza ukazuje, že ačkoli hospodářský útlum mohl situaci výrobního odvětví Unie ovlivnit, podstatná újma, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo, byla skutečně způsobena dumpingovým dovozem z Číny.

(124)

Zaprvé šetření ukázalo, že stavebnictví se začalo zotavovat z dopadů hospodářského útlumu v období šetření, zatímco ukazatele výrobního odvětví Unie i nadále vykazovaly sestupný trend.

(125)

Zadruhé je důležitým prvkem vývoj zásob, který v tomto případě slouží jako ukazatel vypovídající o újmě (viz 93. bod odůvodnění výše). Byl zaznamenán poměrně stabilní roční nárůst zásob. Tento typ rovnoměrného a stabilního nárůstu naznačuje, že výrobní odvětví Unie ve skutečnosti bylo pod neustálým tlakem čínských vyvážejících výrobců. Pokud by se měl nárůst zásob přičítat hospodářského útlumu, byl by v letech krize pravděpodobně zaznamenán spíše podstatný nárůst než stabilní trend za celé posuzované období.

(126)

Konečně z analýzy údajů o ziskovosti, zejména malých podniků, které v období šetření představovaly téměř 50 % výroby v Unii, vyplývá, že tyto podniky dosáhly pouze velmi nízkého zisku ve výši 0,3 % již v roce 2007 a od té doby byly ztrátové. Naznačilo to, že jejich situace se začala zhoršovat ještě před krizí.

(127)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se má za to, že zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie bylo způsobeno zejména dumpingovým dovozem z Číny. Ačkoli hospodářská krize a z ní vyplývající pokles poptávky mohly přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, její dopad nebyl takový, aby narušil příčinnou souvislost zjištěnou mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

4.2   Tvrzení týkající se újmy, kterou si mohlo způsobit samo výrobní odvětví Unie

(128)

Jeden dovozce tvrdil, že hlavní příčinou újmy je levný prodej ze strany polských výrobců keramických obkládaček. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že analýza újmy by měla být provedena na úrovni výrobního odvětví Unie jako celku, a nikoli pouze ve vztahu k jeho části. Komise nicméně situaci polského trhu na základě dostupných informací analyzovala (připomíná se, že polská společnost zařazená do vzorku se rozhodla svou spolupráci ukončit a žádná jiná polská společnost se spoluprací nesouhlasila).

(129)

Zaprvé bylo zjištěno, že pokud jde o objemy, polský prodej na zbytek trhu Unie představoval v období šetření podíl na trhu ve výši méně než 3 %.

(130)

Zadruhé, i kdyby polské společnosti při šetření spolupracovaly a jejich ceny byly v analýze podbízení zohledněny, mělo by to velmi omezenou váhu pro výpočet celkového podbízení. Pro nedostatek spolupráce na straně polské společnosti nebyly podrobné informace podle PCN k dispozici. I kdyby se však zvolil přístup „maximálního dopadu“ a do výpočtu se zahrnul veškerý polský prodej, nebyl by dopad vzhledem k relativně nízkým objemům prodeje významný a nezměnil by celkový obraz (5).

(131)

Na základě těchto informací byl dopad polského prodeje na újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, omezený, pokud vůbec nějaký.

(132)

Podle dalšího tvrzení újmu způsobili sami někteří výrobci Unie tím, že do svých katalogů zařadili dovoz čínských obkládaček, které následně prodávali pod svou vlastní značkou. Toto tvrzení však nebylo doloženo a důkazy shromážděné během šetření navíc ukázaly, že tento dovoz nebyl významný. Nelze tedy dospět k závěru, že tento dovoz výrobci v EU přispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

5.   Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(133)

Přezkoumána byla také vývozní výkonnost jako jeden ze známých činitelů, které mohly vedle dumpingového dovozu způsobit výrobnímu odvětví Unie újmu, aby bylo zajištěno, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli není přičítána dumpingovému dovozu. Z analýzy údajů Eurostatu vyplynulo, že vývoz z Unie skutečně o 44 % klesl. Ceny tohoto vývozu se však zvýšily o 32 %. U spolupracujících výrobců zařazených do vzorku byl pokles méně výrazný (– 24 %). Šetření také ukázalo, že podíl vývozu vyjádřený jako procento celkového prodeje výrobního odvětví Unie se zvýšil ze 17 % v roce 2007 na 19 % v roce 2009. I když objemy vývozu spolupracujících výrobců v Unii klesly, tento pokles byl méně výrazný než pokles prodeje na trhu Unie (– 24 % u vývozu v porovnání s – 30 % u prodeje v Unii). Proto se má za to, že pokles objemu vývozu nelze vysvětlovat úrovní újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(134)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie nepřispěla k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

6.   Závěr o příčinných souvislostech

(135)

Dospělo se tedy k závěru, že existuje příčinná souvislost mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z Číny. Hospodářská krize a dovoz ze třetích zemí s výjimkou Číny sice měl na situaci výrobního odvětví Unie dopad, ale tento dopad nebyl takový, aby narušil příčinnou souvislost zjištěnou mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(136)

Na základě výše uvedené analýzy účinků všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie byl tedy vyvozen předběžný závěr, že existuje příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie během období šetření.

F.   ZÁJEM UNIE

1.   Zájem výrobního odvětví Unie

(137)

Evropské sdružení (Cerame-Unie) a hlavní vnitrostátní sdružení výrobců poskytly vysokou míru součinnosti a podpory. Žádný z výrobců v Unii navíc nevznesl žádnou námitku proti zahájení šetření nebo uložení opatření. Naznačuje to, že uložení opatření je zcela zřejmě v zájmu výrobců v Unii.

(138)

Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie trpí podstatnou újmou z důvodu účinků dumpingového dovozu způsobujícího cenové podbízení, jak je podrobně uvedeno v 76. a následujících bodech odůvodnění.

(139)

Lze očekávat, že výrobní odvětví Unie by mělo prospěch z opatření, která by pravděpodobně zabránila dalšímu nárůstu levného dumpingového dovozu.

(140)

Pokud by opatření nebyla uložena, lze očekávat, že levný dumpingový dovoz keramických obkládaček bude pokračovat, nebo se dokonce zvyšovat. Účinek dumpingového dovozu z Číny způsobující pokles prodejních cen by i nadále srážel prodejní ceny a zisky výrobců v Unii.

(141)

Jelikož finanční situace a ziskovost výrobního odvětví Unie není dostatečně silná, aby odolala dalšímu cenovému tlaku dumpingového dovozu, který je nutí nabízet výrazně nižší ceny, velmi pravděpodobně by to vedlo k postupnému zániku velkého počtu výrobců v Unii.

2.   Zájem dovozců

(142)

Spolupráce dovozců a uživatelů, kteří nejsou ve spojení, představovala přibližně 6 % celkového objemu dovozu z Číny. Při výběru vzorku (viz 15. bod odůvodnění) bylo vybráno sedm dovozců, kteří nejsou ve spojení (z nichž jeden byl uživatelem). Představovali přibližně 5 % celkového dovozu z Číny. Spolupracující dovozci obchodovali převážně s obkládačkami, s výjimkou jednoho dovozce, pro kterého obchodování s obkládačkami představuje malou část jeho celkové obchodní činnosti. U těchto spolupracujících dovozců byl podíl dovozu z Číny na jejich celkovém nákupu velmi významný (více než 3/4). Ačkoli se zdá, že existuje ziskové rozpětí, které dokáže absorbovat zvýšení cen čínského dovozu, neboť obchodní přirážka dovozců u tohoto dovozu je přibližně 50 %, obvykle vykazují zisky ve výši přibližně 5 %.

(143)

Pokud by tedy opatření byla uložena, měla by z prostého pohledu nákladů s největší pravděpodobností vliv na obchodní činnost dovozců.

(144)

Šetření však ukázalo, že dovozci a uživatelé mohou přejít na výrobky nakupované ze třetích zemí nebo v rámci Unie. Tato změna může nastat celkem snadno, neboť výrobek, který je předmětem šetření, se vyrábí v několika zemích v Unii i mimo ni (Turecko, Spojené arabské emiráty, Egypt, jihovýchodní Asie, Brazílie a jiné).

(145)

Jeden dovozce prohlásil, že se v důsledku zahájení šetření pokusil změnit dodavatele, ale jeho snahy nebyly úspěšné. Na druhé straně jiný dovozce prohlásil, že tento proces již v době šetření probíhal a byl úspěšný. Třetí dovozce tvrdil, že by se tak rozšířilo jeho portfolio nečínských výrobců a že provedení by bylo snadné.

(146)

Vyvozuje se tedy předběžný závěr, že uložení opatření by nebránilo dovozcům v Unii nakupovat obdobné výrobky z jiných zdrojů. Kromě toho cílem antidumpingových cel není zablokovat konkrétní obchodní kanály, ale obnovit rovné podmínky a reagovat na nekalé obchodní praktiky.

(147)

Konečně relativně nízká úroveň spolupráce dovozců, kteří nejsou ve spojení, by mohla naznačovat, že uložení opatření by nemělo na jejich činnost významný dopad.

3.   Zájem uživatelů

(148)

Komise kontaktovala dvě hlavní sdružení uživatelů v Unii.

(149)

Stavebnictví (zastoupené Evropskou federací stavebnictví) se rozhodlo při šetření aktivně nespolupracovat. Sdružení odpovědělo na počáteční dotazník Komise, ale poté přestalo spolupracovat pro nedostatek zájmu jeho členů.

(150)

Tato nízká úroveň spolupráce ze strany uživatelů by naznačovala, že toto odvětví není příliš závislé na čínském dovozu, nebo že by v případě uložení opatření neutrpělo významnou újmu. Toto zřejmě platí zejména ve stavebnictví, kde podle prohlášení výrobců během inspekcí na místě, nemají keramické obkládačky významný vliv na konečné náklady. Vzhledem k nákladům jiných materiálů při nové výstavbě nebo obnově je to zřejmě logické. Navíc, jak je uvedeno výše, mohlo by být relativně snadné změnit zdroj dodávek.

(151)

Evropské sdružení maloobchodních prodejců potřeb pro domácí kutily (European DIY Retail Association, EDRA) kontaktovalo Komisi jménem svých členů. Toto sdružení předložilo své připomínky na začátku šetření a tvrdilo, že cla by vedla ke zvýšení spotřebitelských cen a přechod na jiné zdroje dodávek by znamenal vysoké náklady jak pro distributory, tak pro zákazníky. Tato tvrzení však nebyla doložena.

4.   Zájem konečných spotřebitelů

(152)

Komise kontaktovala jedno sdružení spotřebitelů, které odpovědělo, že o spolupráci nemá zájem. Žádné jiné sdružení spotřebitelů se nepřihlásilo.

(153)

Dopad antidumpingových cel na spotřebitele bude pravděpodobný omezený, neboť obchodní přirážka uplatňovaná prodejci je obvykle velmi vysoká. Dokonce i zvýšení cen by mělo na spotřebitele omezený dopad vzhledem k tomu, že zvýšení nákladů by se pohybovalo v rozmezí od 1,5 do 3 EUR za m2 (na základě průměrné ceny čínského dovozu ve výši 4,5 EUR v období šetření). Jednotliví spotřebitelé kupují omezená množství obkládaček, a ne příliš často. Navíc krátkodobé zvýšení ceny by mohlo mít dlouhodobě příznivé účinky na spotřebitele při zajišťování hospodářské soutěže na trhu. Dlouhodobá neexistence hospodářské soutěže by mohla vést k ještě většímu nárůstu cen a levný dovoz by mohl zcela zmizet.

5.   Zájem dodavatelů

(154)

Během šetření se nepřihlásili ani dodavatelé, ani sdružení dodavatelů.

(155)

Šetřením bylo zjištěno, že dodavatelé, které by mohlo probíhající řízení nejvíce zajímat, jsou výrobci zařízení pro výrobu obkládaček. Šetření ukázalo, že někteří čínští výrobci nakupují svá zařízení od dodavatelů se sídlem v Unii. Z oficiálních údajů nicméně vyplynulo, že prodej z Unie do Číny má v posledním desetiletí stabilní, mírně klesající trend a že Čína představuje velkou, nikoli však převažující část jejich prodeje (přibližně 10 %). Hlavní zákazníci dodavatelů jsou ve skutečnosti výrobci v Unii, a proto mají dodavatelé velký zájem na výkonnosti výrobního odvětví Unie, na kterém závisejí.

(156)

Navíc absence spolupráce ze strany tohoto odvětví naznačila, že dodavatelé se nedomnívají, že uložení antidumpingových opatření na dovoz dotčeného výrobku by mohla jejich situaci významně poškodit.

6.   Závěr týkající se zájmu Unie

(157)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že celkově neexistují žádné přesvědčivé důvody pro neuložení prozatímních opatření na dovoz keramických obkládaček pocházejících z Číny.

G.   PROZATIMNÍ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

1.   Úroveň pro odstranění újmy

(158)

Vzhledem k výše dosaženým závěrům ohledně dumpingu, výsledné újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie by měla být na dovoz dotčeného výrobku z Číny uložena prozatímní antidumpingová opatření, aby se předešlo vzniku další újmy, kterou výrobnímu odvětví Unie způsobuje dumpingový dovoz.

2.   Prozatímní opatření

(159)

Na základě výše uvedených skutečností se v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení má za to, že by na dovoz pocházející z Číny měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla.

(160)

Individuální sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí tedy situaci těchto společností zjištěnou během tohoto šetření. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výlučně použitelné na dovoz výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky a vyrobených uvedenými společnostmi, tedy konkrétně uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(161)

Každou žádost o použití těchto individuálních sazeb antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti (například po změně názvu subjektu nebo po vytvoření nových výrobních nebo obchodních subjektů) je třeba předložit Komisi (6) spolu se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakékoli změny v činnostech příslušné společnosti v souvislosti s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, např. spojených s takovou změnou názvu nebo změnou týkající se výrobních a obchodních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení odpovídajícím způsobem pozměněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(162)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingového cla, neměla by se zbytková celní sazba vztahovat jen na nespolupracující vyvážející výrobce, ale rovněž na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(163)

Aby se co nejvíce omezilo riziko obcházení opatření z důvodu velkých rozdílů v celních sazbách a v zájmu zajištění řádného používání antidumpingových cel, je v tomto případě nutné přijmout zvláštní opatření. Tato zvláštní opatření zahrnují: předložení platné obchodní faktury, která vyhovuje požadavkům uvedeným v příloze tohoto nařízení, celním orgánům členských států. Dovoz bez zmíněné faktury podléhá zbytkovému antidumpingovému clu použitelnému pro všechny ostatní vývozce.

(164)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, [v závislosti na případu může být zavedena procentní hranice] lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo.

(165)

Následující navrhované celní sazby vycházejí z dumpingových rozpětí stanovených šetřením, neboť byly nižší než rozpětí újmy. Prozatímní antidumpingová cla jsou stanovena takto:

Společnost

Dumpingové rozpětí

Prozatímní clo

Guangdong Xinruncheng Ceramics Co. Ltd

35,5 %

35,5 %

Shandong Yadi Ceramics Co. Ltd

36,6 %

36,6 %

Dongguan City Wonderful Ceramics Industrial Park Co. Ltd

Guangdong Jiamei Ceramics Co. Ltd

Qingyuan Gani Ceramics Co. Ltd

Foshan Gani Ceramics Co. Ltd

26,2 %

26,2 %

Všichni ostatní spolupracující výrobci

32,3 %

32,3 %

Všichni ostatní

73,0 %

73,0 %

H.   ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

(166)

Výše uvedená prozatímní zjištění se sdělují všem zúčastněným stranám, které jsou vyzývány, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení. Jejich připomínky budou analyzovány a v opodstatněných případech vzaty v úvahu předtím, než bude cokoli stanoveno s konečnou platností. Dále je třeba uvést, že zjištění týkající se uložení antidumpingových cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a pro účely konečných zjištění může být nutné jejich přehodnocení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se prozatímní antidumpingové clo z dovozu glazovaných a neglazovaných keramických dlaždic a obkládaček, obkládaček pro krby nebo stěny; glazovaných a neglazovaných keramických mozaikových kostek a podobných výrobků, též na podložce, v současnosti kódů KN 6907 10 00, 6907 90 20, 6907 90 80, 6908 10 00, 6908 90 11, 6908 90 20, 6908 90 31, 6908 90 51, 6908 90 91, 6908 90 93 a 6908 90 99, a pocházejících z Čínské lidové republiky.

2.   Sazba prozatímního antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyráběný níže uvedenými společnostmi činí:

Společnost

Celní sazba

Doplňkový kód TARIC

Guangdong Xinruncheng Ceramics Co. Ltd.

35,5 %

B009

Shandong Yadi Ceramics Co. Ltd.

36,6 %

B010

Dongguan City Wonderful Ceramics Industrial Park Co. Ltd

Guangdong Jiamei Ceramics Co. Ltd

Qingyuan Gani Ceramics Co. Ltd

Foshan Gani Ceramics Co. Ltd

26,2 %

B011

Společnosti uvedené v příloze I

32,3 %

B012

Všechny ostatní společnosti

73,0 %

B999

3.   Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury, která splňuje požadavky stanovené v příloze II, celním orgánům členských států. Není-li tato faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.

4.   Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu v Unii je podmíněno složením jistoty odpovídající výši prozatímního cla.

5.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

1.   Aniž je dotčen článek 20 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009, mohou zúčastněné strany požádat o poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo toto nařízení přijato, předložit písemně svá stanoviska a požádat o ústní slyšení před Komisí ve lhůtě jednoho měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

2.   V souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 se mohou dotčené strany vyjádřit k použití tohoto nařízení do jednoho měsíce ode dne jeho vstupu v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. března 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Úř. věst. C 160, 19.6.2010, s. 20.

(3)  Zdroj: www.fiec.org

(4)  Tamtéž.

(5)  S cílem ověřit objemy a ceny polského prodeje v EU Komise z důvodu nedostatečné spolupráce ze strany polských výrobců využila kombinace dostupných zdrojů (tj. Eurostat, Prodcom, formuláře týkající se postavení a formuláře pro výběr vzorku od tří polských společností).

(6)  European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, 1049 Brussels, Belgie.


PŘÍLOHA I

Čínští spolupracující výrobci, kteří nebyli zařazeni do vzorku a nebylo jim přiznáno individuální zacházení (doplňkový kód TARIC B012):

1.

Dongguan He Mei Ceramics Co. Ltd.

2.

Dongpeng Ceramic (Qingyuan) Co. Ltd.

3.

Eagle Brand Ceramics Industrial (Heyuan) Co. Ltd.

4.

Enping City Huachang Ceramic Co. Ltd.

5.

Enping Huiying Ceramics Industry Co. Ltd.

6.

Enping Yungo Ceramic Co. Ltd.

7.

Foshan Aoling Jinggong Ceramics Co. Ltd.

8.

Foshan ASGF Ceramics Co. Ltd.

9.

Foshan Bailifeng Building Materials Co. Ltd.

10.

Foshan Boli Import& Export Co. Ltd.

11.

Foshan Bragi Ceramic Co. Ltd.

12.

Foshan City Fangyuan Ceramic Co. Ltd.

13.

Foshan Dunhuang Building Materials Co. Ltd.

14.

Foshan Eminent Industry Development Co. Ltd.

15.

Foshan Everlasting Enterprise Co. Ltd.

16.

Foshan Gaoming Shuncheng Ceramic Co. Ltd.

17.

Foshan Gaoming Yaju Ceramics Co. Ltd.

18.

Foshan Guanzhu Ceramics Co. Ltd.

19.

Foshan Huashengchang Ceramic Co. Ltd.

20.

Foshan Huitao Economic & Trading Co. Ltd.

21.

Foshan Jiajun Ceramics Co. Ltd.

22.

Foshan Mingzhao Technology Development Co. Ltd.

23.

Foshan Nanhai Jingye Ceramics Co. Ltd.

24.

Foshan Nanhai Shengdige Decoration Material Co. Ltd.

25.

Foshan Nanhai Xiaotang Jinzun Border Factory Co. Ltd.

26.

Foshan Nanhai Yonghong Ceramic Co. Ltd.

27.

Foshan Oceanland Ceramics Co. Ltd.

28.

Foshan Oceano Ceramics Co. Ltd.

29.

Foshan Sanshui Hongyuan Ceramics Enterprise Co. Ltd.

30.

Foshan Sanshui Huiwanjia Ceramics Co. Ltd.

31.

Foshan Sanshui New Pearl Construction Ceramics Industrial Co. Ltd.

32.

Foshan Sheng Tao Fang Ceramics Co. Ltd.

33.

Foshan Shiwan Eagle Brand Ceramic Group Co. Ltd.

34.

Foshan Shiwan Yulong Ceramics Co. Ltd.

35.

Foshan Summit Ceramics Co. Ltd.

36.

Foshan Tidiy Ceramics Co. Ltd.

37.

Foshan VIGORBOOM Ceramic Co. Ltd.

38.

Foshan Xingtai Ceramics Co. Ltd.

39.

Foshan Yueyang Alumina Products Co. Ltd.

40.

Foshan Zhuyangyang Ceramics Co. Ltd.

41.

Fujian Fuzhou Zhongxin Ceramics Co. Ltd.

42.

Fujian Jinjiang Lianxing Building Material Co. Ltd.

43.

Fujian Minqing Jiali Ceramics Co. Ltd.

44.

Fujian Minqing Ruimei Ceramics Co. Ltd.

45.

Fujian Minqing Shuangxing Ceramics Co. Ltd.

46.

Gaoyao Yushan Ceramics Industry Co. Ltd.

47.

Guangdong Bode Fine Building Materials Co. Ltd.

48.

Guangdong Foshan Redpearl Building Material Co. Ltd.

49.

Guangdong Gold Medal Ceramics Co. Ltd.

50.

Guangdong Grifine Ceramics Co. Ltd.

51.

Guangdong Homeway Ceramics Industry Co. Ltd.

52.

Guangdong Huiya Ceramics Co. Ltd.

53.

Guangdong Juimsi Ceramics Co. Ltd.

54.

Guangdong Kaiping Tilee's Building Materials Co. Ltd.

55.

Guangdong Kingdom Ceramics Co. Ltd.

56.

Guangdong Kito Ceramics Co. Ltd.

57.

Guangdong Monalisa Ceramics Co. Ltd.

58.

Guangdong New Zhong Yuan Ceramics Co. Ltd. Shunde Yuezhong Branch

59.

Guangdong Ouyai Ceramic Factory Co. Ltd.

60.

Guangdong Overland Ceramics Co. Ltd.

61.

Guangdong Qianghui (QHTC) Ceramics Co. Ltd.

62.

Guangdong Sihui Kedi Ceramics Co. Ltd.

63.

Guangdong Summit Ceramics Co. Ltd.

64.

Guangdong Tianbi Ceramics Co. Ltd.

65.

Guangdong Winto Ceramics Co. Ltd.

66.

Guangdong Xinghui Ceramics Group Co. Ltd.

67.

Guangning County Oudian Art Ceramic Co. Ltd.

68.

Guangzhou Cowin Ceramics Co. Ltd.

69.

Hangzhou Nabel Ceramics Co. Ltd.

70.

Hangzhou Nabel Group Co. Ltd.

71.

Hangzhou Venice Ceramics Co. Ltd.

72.

Heyuan Wanfeng Ceramics Co. Ltd.

73.

Hitom Ceramics Co. Ltd.

74.

Heyuan Becarry Ceramics Co. Ltd.

75.

Huiyang Kingtile Ceramics Co. Ltd.

76.

Jiangxi Ouya Ceramics Co. Ltd.

77.

Jingdezhen Kito Ceramics Co. Ltd.

78.

Jingdezhen Lehua Ceramic Sanitary Ware Co. Ltd.

79.

Jingdezhen Tidiy Ceramics Co. Ltd.

80.

Kim Hin Ceramics (Shanghai) Co. Ltd.

81.

Lixian Xinpeng Ceramic Co. Ltd.

82.

Louis Valentino Ceramic Co. Ltd.

83.

Louverenike (Foshan) Ceramics Co. Ltd.

84.

Nabel Ceramics Co. Ltd.

85.

Ordos Xinghui Ceramics Co. Ltd.

86.

Qingdao Diya Ceramics Co. Ltd.

87.

Qingyuan Guanxingwang Ceramics Co. Ltd.

88.

Qingyuan Oudian Art Ceramic Co. Ltd.

89.

Qingyuan Ouya Ceramics Co. Ltd.

90.

RAK (Gaoyao) Ceramics Co. Ltd.

91.

Shandong ASA Ceramic Co. Ltd.

92.

Shandong Dongpeng Ceramic Co. Ltd.

93.

Shandong Jialiya Ceramic Co. Ltd.

94.

Shanghai Cimic Tile Co. Ltd.

95.

Shaoguan City Lehua Ceramic Sanitary Ware Co. Ltd.

96.

Shunde Area Foshan Lehua Ceramic Sanitary Ware Co. Ltd.

97.

Sinyih Ceramic (China) Co. Ltd.

98.

Sinyih Ceramics (Penglai) Co. Ltd.

99.

Southern building materials and Sanitary Co. Ltd. of Qingyuan

100.

Tangshan Huida Ceramic group Co. Ltd.

101.

Tangshan Huida Ceramic Group Huiquin Co. Ltd.

102.

Tegaote Ceramics Co. Ltd.

103.

Tianjin (TEDA) Honghui Industry & Trade Co. Ltd.

104.

Topbro Ceramics Co. Ltd.

105.

Xingning Christ Craftworks Co. Ltd.

106.

Zhao Qing City Shenghui Ceramics Co. Ltd.

107.

Zhaoqing Jin Ouya Ceramics Co. Ltd.

108.

Zhaoqing Lehua Ceramic Sanitary Ware Co. Ltd.

109.

ZhaoQing Zhongcheng Ceramics Co. Ltd.

110.

Zibo Hualiansheng Ceramics Co. Ltd.

111.

Zibo Huaruinuo Ceramics Co. Ltd.

112.

Zibo Tongyi Ceramics Co. Ltd.


PŘÍLOHA II

Platná obchodní faktura podle čl. 1 odst. 3 musí obsahovat prohlášení podepsané odpovědným pracovníkem subjektu, který fakturu vystavil, v tomto formátu:

1.

Jméno a funkce odpovědného pracovníka subjektu, který obchodní fakturu vystavil.

2.

Toto prohlášení:

„Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) keramických obkládaček prodávaných na vývoz do Evropské unie, jichž se týká tato faktura, bylo vyrobeno společností (název a sídlo) (doplňkový kód TARIC) v (dotčená země). Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.

Datum a podpis“


17.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/31


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 259/2011

ze dne 16. března 2011

o změně nařízení (EU) č. 642/2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o dovozní cla v odvětví obilovin

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na článek 143 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 5 nařízení Komise (EU) č. 642/2010 ze dne 20. července 2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o dovozní cla v odvětví obilovin (2), stanoví složky reprezentativních dovozních cen CIF stanovených v čl. 136 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 pro obiloviny uvedené v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. 642/2010.

(2)

Třebaže je v čl. 2 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) č. 642/2010 uvedena pšenice obecná vysoké jakosti, stanoví se v příloze III uvedeného nařízení kotační burzy a referenční odrůdy též pro pšenici obecnou střední a nízké jakosti. Pšenici obecnou střední a nízké jakosti je proto v zájmu zachování soudržnosti vhodné z uvedené přílohy vyjmout.

(3)

Nařízení (EU) č. 642/2010 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha III nařízení (EU) č. 642/2010 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. března 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 187, 21.7.2010, s. 5.


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA III

Kotační burzy a referenční odrůdy

Produkt

Pšenice obecná

Pšenice tvrdá

Kukuřice

Jiné krmné zrní

Standardní jakost

Vysoká

 

 

 

Referenční odrůda (typ, stupeň) pro burzovní kotaci

Hard Red Spring no 2

Hard Amber Durum no 2

Yellow Corn no 3

US Barely no 2

Kotační burzy

Minneapolis Grain Exchange

Minneapolis Grain Exchange (1)

Chicago Board of Trade

Minneapolis Grain Exchange (2)


(1)  Pokud nejsou k dispozici kotace, které lze použít pro výpočet reprezentativní dovozní ceny CIF, použijí se kotace FOB veřejně dostupné ve Spojených státech amerických.

(2)  Pokud nejsou k dispozici kotace, které lze použít pro výpočet reprezentativní dovozní ceny CIF, použijí se nejreprezentativnější kotace FOB veřejně dostupné ve Spojených státech amerických.“


17.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/33


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 260/2011

ze dne 16. března 2011,

kterým se po sto čtyřicáté šesté mění nařízení Rady (ES) č. 881/2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 881/2002 ze dne 27. května 2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 467/2001, kterým se zakazuje vývoz určitého zboží a služeb do Afghánistánu, zesiluje zákaz letů a rozšiřuje zmrazení prostředků a jiných finančních zdrojů afghánského Talibanu (1), a zejména na čl. 7 odst. 1 písm. a) a čl. 7a odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 obsahuje seznam osob, skupin a subjektů, kterých se týká zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(2)

Dne 10. března 2011 Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN rozhodl o zařazení jedné fyzické osoby do seznamu osob, skupin a subjektů, na které se vztahuje zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů.

(3)

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 by tudíž měla být odpovídajícím způsobem aktualizována.

(4)

V zájmu zajištění účinnosti opatření stanovených tímto nařízením by mělo toto nařízení neprodleně vstoupit v platnost,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. března 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

vedoucí služby nástrojů zahraniční politiky


(1)  Úř. věst. L 139, 29.5.2002, s. 9.


PŘÍLOHA

Do oddílu „Fyzické osoby“ přílohy I nařízení (ES) č. 881/2002 se doplňuje následující záznam:

„Doku Khamatovich Umarov (také znám jako Умаров Доку Хаматович). Datum narození: 12.5.1964. Místo narození: vesnice Charsenoj, Šatojský (sovětský) okres, Čečenská republika, Ruská federace. Státní příslušnost: a) ruská, b) SSSR (do roku 1991). Další informace: a) žije v Ruské federaci od listopadu 2010; b) mezinárodní zatykač vydán v roce 2000. Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 10.3.2011.“


17.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/35


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 261/2011

ze dne 16. března 2011

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 17. března 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. března 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

José Manuel SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

JO

71,2

MA

53,4

TN

109,4

TR

78,5

ZZ

78,1

0707 00 05

JO

110,6

TR

151,7

ZZ

131,2

0709 90 70

MA

41,7

TR

115,7

ZZ

78,7

0805 10 20

EG

54,4

IL

76,3

JM

51,6

MA

51,9

TN

56,7

TR

73,2

ZZ

60,7

0805 50 10

EG

67,3

TR

48,2

ZZ

57,8

0808 10 80

AR

96,2

BR

85,1

CA

91,4

CL

93,6

CN

84,8

MK

50,2

US

120,8

ZZ

88,9

0808 20 50

AR

109,9

CL

62,8

CN

53,6

US

79,9

ZA

89,8

ZZ

79,2


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


17.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/37


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 262/2011

ze dne 16. března 2011,

kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (EU) č. 867/2010 na hospodářský rok 2010/11

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 951/2006 ze dne 30. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 318/2006, pokud jde o obchod s třetími zeměmi v odvětví cukru (2), a zejména na čl. 36 odst. 2 druhý pododstavec druhou větu uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Částky reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2010/11 byly stanoveny nařízením Komise (EU) č. 867/2010 (3). Tyto ceny a tato cla byly naposledy pozměněné nařízením Komise (EU) č. 255/2011 (4).

(2)

Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s pravidly a postupy stanovenými nařízením (ES) č. 951/2006,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro produkty uvedené v článku 36 nařízení (ES) č. 951/2006 stanovené nařízením (EU) č. 867/2010 na hospodářský rok 2010/11 se mění a jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 17. března 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. března 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

José Manuel SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 24.

(3)  Úř. věst. L 259, 1.10.2010, s. 3.

(4)  Úř. věst. L 69, 16.3.2011, s. 15.


PŘÍLOHA

Pozměněné reprezentativní ceny a pozměněná dodatečná dovozní cla pro bílý cukr, surový cukr a produkty kódu KN 1702 90 95 ode dne 17. března 2011

(EUR)

Kód KN

Výše reprezentativních cen na 100 kg netto příslušného produktu

Výše dodatečného cla na 100 kg netto příslušného produktu

1701 11 10 (1)

51,49

0,00

1701 11 90 (1)

51,49

0,00

1701 12 10 (1)

51,49

0,00

1701 12 90 (1)

51,49

0,00

1701 91 00 (2)

48,04

3,06

1701 99 10 (2)

48,04

0,00

1701 99 90 (2)

48,04

0,00

1702 90 95 (3)

0,48

0,23


(1)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu III nařízení (ES) č. 1234/2007.

(2)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu II nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3)  Na 1 % obsahu sacharosy.


ROZHODNUTÍ

17.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/39


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 14. března 2011

o postoji, který má Evropská unie zaujmout na pátém zasedání konference smluvních stran Rotterdamské úmluvy, pokud jde o změny přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu

(2011/162/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 192 a 207 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská unie schválila Rotterdamskou úmluvu o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu (dále jen „Rotterdamská úmluva“) rozhodnutím Rady 2006/730/ES (1).

(2)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 689/2008 ze dne 17. června 2008 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek (2) byla Rotterdamská úmluva provedena v Unii.

(3)

S cílem zajistit dovážejícím zemím ochranu poskytovanou Rotterdamskou úmluvou je nutné a vhodné podpořit doporučení Výboru pro přezkum chemických látek, pokud jde o zařazení chrysotilového azbestu, endosulfanu, alachloru a aldikarbu do přílohy III Rotterdamské úmluvy. Tyto čtyři látky jsou v Unii již zakázány nebo přísně omezeny a jsou tudíž předmětem vývozních požadavků, které přesahují rámec toho, co je požadováno Rotterdamskou úmluvou.

(4)

Očekává se, že se na pátém zasedání konference smluvních stran Rotterdamské úmluvy rozhodne o navrhovaných změnách přílohy III. Unie by přijetí těchto změn měla podpořit,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má Unie zaujmout na pátém zasedání konference smluvních stran Rotterdamské úmluvy, spočívá v tom, že Komise podpoří jménem Unie a pokud jde o záležitosti, které spadají do pravomoci Unie, přijetí změn přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu (3), pokud jde o zahrnutí chrysotilového azbestu, endosulfanu, alachloru a aldikarbu.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Komisi.

V Bruselu dne 14. března 2011.

Za Radu

předseda

FELLEGI T.


(1)  Úř. věst. L 299, 28.10.2006, s. 23.

(2)  Úř. věst. L 204, 31.7.2008, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 63, 6.3.2003, s. 29.


17.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/40


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 16. března 2011

o schválení plánů předložených třetími zeměmi v souladu s článkem 29 směrnice Rady 96/23/ES

(oznámeno pod číslem K(2011) 1630)

(Text s významem pro EHP)

(2011/163/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 96/23/ES ze dne 29. dubna 1996 o kontrolních opatřeních u některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech a o zrušení směrnic 85/358/EHS a 86/469/EHS a rozhodnutí 89/187/EHS a 91/664/EHS (1), a zejména na čl. 29 odst. 1 čtvrtý pododstavec a čl. 29 odst. 2 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice 96/23/ES stanoví kontrolní opatření vztahující se na látky a skupiny reziduí uvedené v příloze I uvedené směrnice. Podle směrnice 96/23/ES podléhá zapsání či udržení třetích zemí, z nichž je členským státům povoleno dovážet zvířata a živočišné produkty, na které se vztahuje uvedená směrnice, na seznamech tomu, že dotyčné třetí země předloží plán upřesňující záruky, které tyto země nabízejí v oblasti sledování skupin reziduí a látek uvedených ve zmíněné příloze. Uvedené plány musí být na požádání Komise aktualizovány, zejména pokud to určité kontroly vyžadují.

(2)

Rozhodnutím Komise 2004/432/ES ze dne 29. dubna 2004 o schválení plánů sledování reziduí předložených třetími zeměmi podle směrnice Rady 96/23/ES (2) se schvalují plány stanovené v článku 29 směrnice 96/23/ES (dále jen „plány“) předložené některými třetími zeměmi uvedenými v příloze zmíněného rozhodnutí pro zvířata a živočišné produkty, které jsou na uvedeném seznamu.

(3)

S ohledem na nedávné plány předložené některými třetími zeměmi a doplňující informace, které Komise obdržela, je nezbytně nutné aktualizovat seznam třetích zemí, z nichž je členským státům povoleno dovážet některá zvířata a produkty živočišného původu, jak je stanoveno ve směrnici 96/23/ES, a který je v současnosti uveden v příloze k rozhodnutí 2004/432/ES (dále jen „seznam“).

(4)

Spojené arabské emiráty předložily Komisi plán týkající se velbloudího mléka. Zmíněný plán poskytuje dostatečné záruky a měl by být schválen. Velbloudí mléko by proto mělo být zařazeno na seznam do položky pro Spojené arabské emiráty.

(5)

Brunej předložila Komisi plán týkající se akvakultury. Zmíněný plán poskytuje dostatečné záruky a měl by být schválen. Brunej by proto měla být zahrnuta na seznam, pokud jde o akvakulturu.

(6)

Komise požádala, aby Bývalá jugoslávská republika Makedonie poskytla informace o provádění plánu týkajícího se jatečných koňovitých. Vzhledem k tomu, že Bývalá jugoslávské republiky Makedonie neodpověděla, neexistují dostatečné záruky pro schválení. Položka pro uvedenou třetí zemi vztahující se k jatečným koňovitým by proto měla být ze seznamu odstraněna. Bývalá jugoslávská republika Makedonie byla o této skutečnosti informována.

(7)

Položka pro Malajsii na seznamu zahrnuje drůbež, nicméně plán poskytnutý Malajsií a doplňující informace, které Komise obdržela, neposkytují dostatečné záruky, pokud jde o drůbež. Nicméně jediné zařízení, které zpracovává uvedenou surovinu a je v současné době schváleno v souladu s článkem 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (3), dováží veškeré suroviny ze členského státu. Aby bylo možno povolit pokračování zmíněné činnosti, měla by položka pro Malajsii zahrnovat drůbež, ale měla by se omezit pouze na suroviny dovážené z jiných třetích zemí, které jsou uvedeny na seznamu u uvedených surovin, nebo suroviny dovážené ze členských států. Malajsie byla o této skutečnosti informována. Poznámka pod čarou, kterou se stanoví toto omezení, by měla být uvedena na seznamu u uvedené třetí země.

(8)

Komise požádala, aby Rusko poskytlo informace o provádění plánu pro jatečné koňovité. Vzhledem k tomu, že Rusko neodpovědělo, neexistují dostatečné záruky pro schválení. Položka pro uvedenou třetí zemi vztahující se k jatečným koňovitým by měla být ze seznamu odstraněna. Rusko bylo o této skutečnosti informováno.

(9)

Komise požádala, aby Ukrajina poskytla informace o provádění plánu pro koňovité a produkty z koňovitých. Vzhledem k tomu, že Ukrajina neodpověděla, neexistují dostatečné záruky pro schválení. Položka pro uvedenou třetí zemi vztahující se ke koňovitým a produktům z koňovitých by měla být ze seznamu odstraněna. Ukrajina byla o této skutečnosti informována.

(10)

Spojené státy americké byly požádány, aby poskytly informace o provádění plánu pro koňovité a produkty z koňovitých. Spojené státy americké nicméně neposkytly odpovídající záruky, jelikož vývoz jatečných koňovitých do Unie byl v uvedené třetí zemi zastaven. Položka pro uvedenou třetí zemi vztahující se ke koňovitým a produktům z koňovitých by proto měla být ze seznamu odstraněna. Spojené státy americké byly o této skutečnosti informovány.

(11)

Inspekce Komise v Uruguayi odhalila vážné nedostatky týkající se provádění plánu pro králíky a farmovou zvěř. Neexistoval žádný plán sledování reziduí pro králíky a pokud jde o farmovou zvěř, vzorkování nebo testování nebylo možné kvůli zastavení produkce. Položky pro Uruguay týkající se králíků a farmové zvěře by proto měly být ze seznamu odstraněny. Uruguay byla o této skutečnosti informována.

(12)

Některé třetí země vyvážejí živočišné produkty ze surovin pocházejících ze členských států nebo jiných třetích zemí, které splňují požadavky směrnice 96/23/ES pro uvedené suroviny, a jsou proto uvedeny na seznamu. Pro zajištění toho, aby živočišné produkty dovážené do Unie byly uvedeny ve schváleném plánu, by měly třetí země, které dovážejí uvedené suroviny pro následný vývoz do Unie, uvést tuto skutečnost ve svém plánu.

(13)

Aby se zabránilo narušení obchodu, mělo by být stanoveno přechodné období pro příslušné zásilky z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Ruska, Ukrajiny a Uruguaye, které byly odeslány do Unie před datem použitelnosti tohoto rozhodnutí.

(14)

Rozhodnutí 2004/432/ES bylo několikrát pozměněno. V zájmu jasnosti právních předpisů Unie by mělo být zrušeno a nahrazeno tímto rozhodnutím.

(15)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Plány stanovené v článku 29 směrnice 96/23/ES a předložené Komisi třetími zeměmi, které jsou seřazeny v tabulce uvedené v příloze, jsou schváleny pro zvířata a živočišné produkty určené k lidské spotřebě a jsou v uvedené tabulce označeny „X“.

Článek 2

1.   Třetí země používající suroviny dovážené buď z jiných třetích zemí schválených k výrobě potravin živočišného původu v souladu s uvedeným rozhodnutím, nebo ze členských států za účelem následného vývozu do Evropské unie, a které nejsou schopny poskytnout plán sledování reziduí pro zmíněnou surovinu odpovídající požadavkům článku 7 směrnice 96/23/ES, doplní plán následujícím prohlášením:

„Příslušný orgán [třetí země] zajistí, aby živočišné produkty určené k lidské spotřebě vyvážené do Evropské Unie, obzvláště produkty vyráběné ze surovin dovážených do [třetí země], pocházely pouze z provozoven schválených v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 854/2004, a dále zajistí, aby se používaly osvědčené postupy, které zaručí, že suroviny živočišného původu používané v uvedených potravinách pocházejí pouze z členských států Evropské unie nebo třetích zemí uvedených u příslušné suroviny v příloze rozhodnutí Komise 2011/163/EU bez omezující poznámky pod čarou podle čl. 2 odst. 2 uvedeného rozhodnutí“.

2.   Položka v příloze tohoto rozhodnutí náležící třetí zemi, která vyváží živočišné produkty určené k lidské spotřebě vyráběné pouze ze surovin živočišného původu a dovezených z členských států Unie nebo ze třetích zemí, které poskytly plán v souladu s článkem 29 směrnice 96/23/ES, se doplní o následující omezující poznámku pod čarou:

„Třetí země používající pouze suroviny buď z jiných třetích zemí schválených pro dovoz těchto surovin do Unie nebo z členských států v souladu s článkem 2“.

Článek 3

1.   Během přechodného období do 30. dubna 2011 členské státy přijmou zásilky králíků a farmové zvěře z Uruguaye a zásilky produktů z koňovitých z Ukrajiny, jestliže dovozce může prokázat, že zásilky byly osvědčeny a odeslány do Unie z Uruguaye nebo Ukrajiny před 15. březnem 2011 v souladu s rozhodnutím 2004/432/ES.

2.   Během přechodného období do 25. března 2011 členské státy přijmou zásilky jatečných koňovitých z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Ruska nebo Ukrajiny, jestliže dovozce těchto zvířat může prokázat, že byla osvědčena a odeslána do Unie z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Ruska a Ukrajiny před 15. březnem 2011 v souladu s rozhodnutím 2004/432/ES.

Článek 4

Rozhodnutí 2004/432/EC se zrušuje.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

Použije se ode dne 15. března 2011.

V Bruselu dne 16. března 2011.

Za Komisi

John DALLI

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 10.

(2)  Úř. věst. L 154, 30.4.2004, s. 44.

(3)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206.


PŘÍLOHA

Kód ISO2

Země

Hovězí dobytek

Ovce/kozy

Prasata

Koňovití

Drůbež

Akvakultura

Mléko

Vejce

Králíci

Volně žijící zvěř

Farmová zvěř

Med

AD

Andorra

X

X

 

X

 

 

 

 

 

 

 

 

AE

Spojené arabské emiráty

 

 

 

 

 

X

X (1)

 

 

 

 

 

AL

Albánie

 

X

 

 

 

X

 

X

 

 

 

 

AR

Argentina

X

X

 

X

X

X

X

X

X

X

X

X

AU

Austrálie

X

X

 

X

 

X

X

 

 

X

X

X

BA

Bosna a Hercegovina

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

 

BD

Bangladéš

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

 

BN

Brunej

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

 

BR

Brazílie

X

 

 

X

X

X

 

 

 

 

 

X

BW

Botswana

X

 

 

X

 

 

 

 

 

 

X

 

BY

Bělorusko

 

 

 

X (3)

 

X

X

X

 

 

 

 

BZ

Belize

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

X

CA

Kanada

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

CH

Švýcarsko

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

CL

Chile

X

X (4)

X

 

X

X

X

 

 

X

 

X

CM

Kamerun

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

X

CN

Čína

 

 

 

 

X

X

 

X

X

 

 

X

CO

Kolumbie

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

 

CR

Kostarika

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

 

CU

Kuba

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

X

CW

Curaçao

 

 

 

 

 

 

X (2)

 

 

 

 

 

EC

Ekvádor

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

 

ET

Etiopie

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

X

FK

Falklandy

X

X

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

FO

Faerské ostrovy

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

 

GL

Grónsko

 

X

 

 

 

 

 

 

 

X

X

 

GT

Guatemala

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

X

HK

Hongkong

 

 

 

 

X (2)

X (2)

 

 

 

 

 

 

HN

Honduras

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

 

HR

Chorvatsko

X

X

X

X (3)

X

X

X

X

X

X

X

X

ID

Indonésie

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

 

IL

Izrael

 

 

 

 

X

X

X

X

 

 

X

X

IN

Indie

 

 

 

 

 

X

 

X

 

 

 

 

IS

Island

X

X

X

X

 

X

X

 

 

 

X (2)

 

IR

Írán

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

 

JM

Jamajka

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

X

JP

Japonsko

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

 

KG

Kyrgyzstán

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

X

KR

Jižní Korea

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

 

LK

Srí Lanka

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

 

MA

Maroko

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

 

MD

Moldavsko

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

X

ME

Černá Hora

X

X

X

 

X

X

 

X

 

 

 

X

MG

Madagaskar

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

 

MK

Bývalá jugoslávská republika Makedonie (5)

X

X

X

 

X

X

X

X

 

X

 

X

MU

Mauricius

 

 

 

 

X (2)

X

 

 

 

 

 

 

MX

Mexiko

 

 

 

X

 

X

 

X

 

 

 

X

MY

Malajsie

 

 

 

 

X (2)

X

 

 

 

 

 

 

MZ

Mosambik

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

 

NA

Namibie

X

X

 

 

 

 

 

 

 

X

X

 

NC

Nová Kaledonie

X

 

 

 

 

X

 

 

 

X

X

X

NI

Nikaragua

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

X

NZ

Nový Zéland

X

X

 

X

 

X

X

 

 

X

X

X

PA

Panama

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

 

PE

Peru

 

 

 

 

X

X

 

 

 

 

 

 

PF

Francouzská Polynésie

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

X

PH

Filipíny

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

 

PN

Pitcairnovy ostrovy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

X

PY

Paraguay

X

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

RS

Srbsko (6)

X

X

X

X (3)

X

X

X

X

 

X

 

X

RU

Rusko

X

X

X

 

X

 

X

X

 

 

X (7)

X

SA

Saúdská Arábie

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

 

SG

Singapur

X (2)

X (2)

X (2)

 

X (2)

X (2)

X (2)

 

 

 

 

 

SM

San Marino

X

 

X

 

 

 

 

 

 

 

 

X

SR

Surinam

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

 

SV

Salvador

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

X

SX

Sint Maarten

 

 

 

 

 

 

X (2)

 

 

 

 

 

SZ

Svazijsko

X

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

TH

Thajsko

 

 

 

 

X

X

 

 

 

 

 

X

TN

Tunisko

 

 

 

 

X

X

 

 

 

X

 

 

TR

Turecko

 

 

 

 

X

X

X

 

 

 

 

X

TW

Tchaj-wan

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

X

TZ

Tanzanie

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

X

UA

Ukrajina

 

 

 

 

X

X

X

X

 

 

 

X

UG

Uganda

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

X

US

Spojené státy americké

X

X

X

 

X

X

X

X

X

X

X

X

UY

Uruguay

X

X

 

X

 

X

X

 

 

X

 

X

VE

Venezuela

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

 

VN

Vietnam

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

 

YT

Mayotte

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

 

ZA

Jižní Afrika

 

 

 

 

 

 

 

 

 

X

X

 

ZM

Zambie

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

X

ZW

Zimbabwe

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

X

 


(1)  Pouze velbloudí mléko.

(2)  Třetí země používající pouze suroviny buď z členských států nebo z jiných třetích zemí schválených pro dovoz těchto surovin v souladu s článkem 2.

(3)  Vývoz živých jatečných koňovitých do Unie (pouze zvířata určená pro produkci potravin).

(4)  Pouze ovce.

(5)  Bývalá jugoslávská republika Makedonie; definitivní označení této země bude dohodnuto po skončení jednání, jež na toto téma v současné době probíhají v OSN.

(6)  Nezahrnuje Kosovo, které je v současnosti pod mezinárodní správou na základě rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1244 ze dne 10. června 1999.

(7)  Pouze pro soby z Murmanské a Jamalskoněnecké oblasti.


17.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/47


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 16. března 2011

o dočasném uvádění na trh určitého osiva druhu Triticum aestivum, které nevyhovuje požadavkům směrnice Rady 66/402/EHS

(oznámeno pod číslem K(2011) 1634)

(Text s významem pro EHP)

(2011/164/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh (1), a zejména na čl. 17 odst. 1 a uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V Nizozemsku není k dispozici dostatečné množství osiva pšenice jarní (Triticum aestivum) v kategorii „certifikované osivo“ odrůd Baldus, Granny, KWS, Aurum, Lavett, Minaret, Pasteur, Taifun, Thasos, Trappe, Tybalt a Zirrus, které je vhodné pro vnitrostátní environmentální podmínky a splňuje požadavky směrnice 66/402/EHS týkající se inspekcí, aby pokrylo potřeby uvedeného členského státu.

(2)

Poptávka po tomto osivu nemůže být uspokojena osivem z jiných členských států nebo ze třetích zemí, při splnění veškerých požadavků stanovených ve směrnici 66/402/EHS.

(3)

Nizozemsko by proto mělo být zmocněno povolit uvádění na trh osiva uvedených odrůd, které by podléhalo méně přísným požadavkům, než jaké platí pro certifikované osivo, po období, které skončí dnem 30. dubna 2011 a to do maximálního množství 330 tun.

(4)

Členské státy, které mohou Nizozemsku dodat osivo uvedených odrůd, bez ohledu na to, zda bylo sklizeno v členském státě nebo třetí zemi, by měly být zmocněny povolit uvádění takového osiva na trh.

(5)

Je vhodné, aby Nizozemsko plnilo úlohu koordinátora, aby se zajistilo, že celkové množství osiva povoleného na základě tohoto rozhodnutí nepřesáhne maximální množství stanovené tímto rozhodnutím.

(6)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro osivo a sadbu v zemědělství, zahradnictví a lesnictví,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Povoluje se uvádění osiva pšenice jarní (Triticum aestivum) v kategorii „certifikované osivo“ odrůd Baldus, Granny, KWS, Aurum, Lavett, Minaret, Pasteur, Taifun, Thasos, Trappe, Tybalt a Zirrus, které nesplňuje požadavky přílohy I bodu 7 směrnice 66/402/EHS týkající se přehlídek, na trh v Unii.

Toto povolení se uděluje pro celkové množství nepřesahující 330 tun a na období, které skončí dnem 30. dubna 2011.

2.   Kromě splnění požadavků na označování stanovených ve směrnici 66/402/EHS musí úřední návěska uvádět, že osivo nesplňuje požadavky přílohy I bodu 7 uvedené směrnice, pokud jde o přehlídky.

Článek 2

1.   Dodavatel, který chce uvést na trh osivo uvedené v článku 1, musí požádat o povolení členský stát, v němž je usazen nebo do kterého dováží. V žádosti se uvede množství osiva, které chce dodavatel na trh uvést.

2.   Dotčený členský stát povolí dodavateli v souladu s článkem 1, aby uvedl osivo na trh, s výjimkou toho, když:

a)

existují oprávněné pochyby o schopnosti dodavatele uvést na trh množství osiva, pro které žádá o povolení, nebo

b)

s ohledem na informace poskytnuté koordinujícím členským státem uvedeným v čl. 3 třetím pododstavci by udělení tohoto povolení vedlo k překročení celkového maximálního množství osiva uvedeného v čl. 1 odst. 1.

Pokud jde o písmeno b), pak v případě, že by celkové maximální množství umožňovalo povolit pouze část množství uvedeného v žádosti, může dotčený členský stát povolit dodavateli, aby uvedl na trh toto nižší množství.

Článek 3

Členské státy jsou si při uplatňování tohoto rozhodnutí navzájem administrativně nápomocny.

Nizozemsko bude jednat jako koordinující členský stát, aby se zajistilo, že množství osiva povoleného členským státům uvést na trh v Unii podle tohoto rozhodnutí nepřekročí celkové maximální množství osiva uvedené v čl. 1 odst. 1.

Členský stát, který obdrží žádost podle článku 2, neprodleně oznámí koordinujícímu členskému státu množství uvedené v žádosti. Koordinující členský stát neprodleně informuje uvedený členský stát, zda by udělení povolení mohlo mít za následek překročení maximálního množství.

Článek 4

Členské státy neprodleně oznámí Komisi a ostatním členským státům množství, pro která udělily povolení k uvedení na trh podle tohoto rozhodnutí.

Článek 5

Použitelnost tohoto rozhodnutí končí dnem 30. dubna 2011.

Článek 6

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 16. března 2011.

Za Komisi

John DALLI

člen Komise


(1)  Úř. věst. 125, 11.7.1966, s. 2309/66.


IV Akty přijaté před 1. prosincem 2009 podle Smlouvy o ES, Smlouvy o EU a Smlouvy o Euratomu

17.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/49


ROZHODNUTÍKONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO

č. 329/09/KOL

ze dne 15. července 2009

o norském režimu, který podporuje vytápění z alternativních obnovitelných zdrojů a opatření na úspory energie v domácnostech

(Norsko)

KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO (1),

S OHLEDEM na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (2), a zejména na články 61 až 63 a protokol 26 této dohody,

S OHLEDEM na Dohodu mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (3), a zejména na článek 24 této dohody,

S OHLEDEM na čl. 1 odst. 2 části I a čl. 4 odst. 4, článek 6 a čl. 7 odst. 3 části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru (4),

S OHLEDEM na pokyny Kontrolního úřadu pro uplatňování a výklad článků 61 a 62 Dohody o EHP (5),

S OHLEDEM na rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 195/04/KOL ze dne 14. července 2004 o prováděcích ustanoveních uvedených v článku 27 části II protokolu 3 (6),

POTÉ, CO VYZVAL zúčastněné strany k podání připomínek v souladu s výše uvedenými ustanoveními (7), a s ohledem na tyto připomínky,

vzhledem k těmto důvodům:

I.   SKUTEČNOSTI

1   POSTUP

Dopisem ze dne 13. října 2006 (dokument č. 393383) podalo norské sdružení výrobců tepla (Varmeprodusentenes Forening) (8) stížnost, v níž se uvádělo, že v souvislosti s norským režimem, který podporuje vytápění z alternativních obnovitelných zdrojů a opatření na úspory energie v domácnostech (9), byla poskytnuta státní podpora. Stěžovatelem je nezávislá organizace, jejímž cílem je chránit zájmy výrobců kamen na dřevo. Stěžovatel předložil doplňkové informace dopisem ze dne 19. října 2006 (dokument č. 395451).

Dne 19. prosince 2007 se Kontrolní úřad po výměně korespondence (10) rozhodl zahájit řízení podle čl. 1 odst. 2 části I protokolu 3. Rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 716/07/KOL o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a dodatku EHP (11). Kontrolní úřad vyzval zúčastněné strany, aby podaly připomínky k tomuto rozhodnutí.

Dne 4. února 2008 předložily své připomínky norské orgány (dokument č. 463573).

Kontrolní úřad obdržel připomínky rovněž od zúčastněných stran, které byly norským orgánům předány dne 21. května 2008, 26. května 2008 a 14. ledna 2009 (dokumenty č. 477954, 477902 a 503830). Norské orgány předložily poznámky k těmto připomínkám dopisy ze dne 25. června 2008, 4. července 2008 a 6. března 2009 (dokumenty č. 483303, 484722 a 511580).

Dopisem ze dne 2. dubna 2009 stěžovatel poskytl další informace (dokument č. 514264), které byly norským orgánům předány dne 8. dubna 2009 (dokument č. 514886). Dopisem ze dne 7. května 2009 předložily norské orgány další připomínky (dokument č. 517749).

Dne 21. dubna 2009 se zástupci Kontrolního úřadu sešli se zástupci norského sdružení pro bioenergii (12), nezávislého sdružení, jehož cílem je podpora racionálního využívání bionergie v Norsku. Sdružení NOBIO předložilo připomínky k rozhodnutí Kontrolního úřadu dne 21. května 2008 (dokument č. 477954).

2   POPIS NAVRHOVANÉHO OPATŘENÍ

2.1   REŽIM PRO ALTERNATIVNÍ ZDROJE VYTÁPĚNÍ

Režim pro alternativní zdroje vytápění byl zaveden v roce 2006 (13). Norské orgány objasnily, že jeho cílem je poskytnout spotřebitelům pobídku, aby investovali do určitých technologií vytápění šetrnějších k životnímu prostředí, jež jsou na norském trhu rozšířeny pouze v omezeném rozsahu a mohou přispět k snížení spotřeby elektrické energie v domácnostech (14). Norské orgány vysvětlily, že do režimu pro alternativní zdroje vytápění jsou zahrnuty pouze technologie, které jsou vhodnými náhradami elektrické energie jako hlavního zdroje vytápění. Režim zahrnuje kamna a kotle na pelety, tepelná čerpadla napojená na systémy teplovodního vytápění a kontrolní systémy ke snížení spotřeby elektrické energie. Od srpna 2008 (15) jsou do režimu zahrnuty rovněž investice do kolektorů pro solární vytápění napojených na systémy teplovodního vytápění.

Pro financování jsou způsobilé pouze domácnosti, které investují do příslušných technologií vytápění, a to po předložení žádosti. Dotace jsou vypláceny zpětně poté, co příjemce předloží doklad o koupi. Domácnosti mohou požádat o vrácení nejvýše 20 % doložených a způsobilých nákladů. Dotace jsou u kamen na pelety a elektronických kontrolních systémů omezeny na částku ve výši 4 000 NOK. U tepelných čerpadel, kotlů na pelety a kolektorů pro solární vytápění tato částka činí 10 000 NOK.

Režim podpory spravuje společnost Enova SF, státní společnost („statsforetak“), která je zcela ve vlastnictví ministerstva ropného a energetického průmyslu.

2.2   VNITROSTÁTNÍ PRÁVNÍ ZÁKLAD PRO OPATŘENÍ PODPORY

Právním základem režimu je státní rozpočet. Režim navrhla norská vláda v návrhu Parlamentu č. 82 (2005–2006) a Parlament jej schválil v září 2006. Rozpočet režimu byl upraven přijetím návrhů obsažených v návrhu Parlamentu č. 22 (2006–2007), návrhu Parlamentu č. 59 (2007–2008) a návrhu Parlamentu č. 1 (2008–2009).

2.3   ROZPOČET A DOBA TRVÁNÍ

Režim byl zahájen v roce 2006 návrhem Parlamentu č. 82 (2005–2006). Návrh byl Parlamentem přijat dne 15. září 2006 s rozpočtem ve výši 46 milionů NOK. V souladu s návrhem Parlamentu č. 22 (2006–2007) se rozpočet režimu v poslední revizi státního rozpočtu na rok 2006 posléze zvýšil o 25 milionů NOK na celkovou částku ve výši 71 milionů NOK.

Společnost Enova neobdržela pro režim žádné další finanční prostředky na rok 2007, avšak vzhledem k tomu, že v roce 2006 byla vyplacena částka pouze ve výši 2 milionů NOK, Parlament rozhodl, že zbývající částku ve výši 69 milionů NOK převede do rozpočtu režimu na rok 2007.

V roce 2007 byla vyplacena částka ve výši 40 milionů NOK. Zbývající částka ve výši 29 milionů NOK nevyplacených finančních prostředků z rozpočtu na rok 2007 byla převedena do rozpočtu na rok 2008. Mimoto byla ze státního rozpočtu přidělena částka ve výši 31 milionů NOK (16). Celkový rozpočet režimu na rok 2008 tudíž činil 60 milionů NOK.

V roce 2008 byla vyplacena částka ve výši 30 milionů NOK. Zbývající částka ve výši 30 milionů NOK byla převedena do rozpočtu na rok 2009. Spolu s novou rozpočtovou položkou ve výši 40 milionů NOK (17) činil celkový rozpočet na rok 2009 70 milionů NOK.

Od zahájení režimu na něj byla ze státního rozpočtu přidělena celková částka ve výši 142 milionů NOK, přičemž do konce roku 2008 byla vyplacena částka ve výši 72 milionů NOK. Doba trvání režimu není stanovena (18).

2.4   DŮVODY PRO ZAHÁJENÍ FORMÁLNÍHO VYŠETŘOVACÍHO ŘÍZENÍ

Kontrolní úřad zahájil formální vyšetřovací řízení na základě skutečnosti, že by režim pro alternativní zdroje vytápění mohl zahrnovat státní podporu. Ačkoli přímými příjemci podpory na základě režimu jsou koneční spotřebitelé, cílem režimu je podpora používání zvláštních technologií vytápění. Kontrolní úřad měl proto pochybnosti, zda režim neposkytuje nepřímou státní podporu výrobcům, dovozcům a/nebo prodejcům technologií vytápění, na něž se vztahuje.

Kontrolní úřad měl pochybnosti, zda je možno režim považovat za slučitelný s fungováním Dohody o EHP. Kontrolní úřad měl zejména pochybnosti, zda jsou použitelné pokyny k podpoře na ochranu životního prostředí, jelikož nepřímá podpora nepřispívá ke snížení množství energie spotřebované ve výrobním cyklu výrobců a/nebo dovozců. Kontrolní úřad měl mimoto pochybnosti, zda by bylo možno režim považovat za slučitelný podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

3   PŘIPOMÍNKY NORSKÝCH ORGÁNŮ

Norské orgány uvedly, že jedinými příjemci režimu pro alternativní zdroje vytápění jsou domácnosti, které nejsou podniky ve smyslu pravidel hospodářské soutěže EHP, a že opatření proto nelze považovat za státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

Norské orgány dále tvrdí, že režim není selektivní, jelikož výhoda udělena příjemci je odůvodněná povahou nebo vnitřní strukturou systému, jehož je součástí, nelze ji proto považovat za státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Norské orgány mimoto uvedly, že režim nenarušuje, ani nemůže narušit hospodářskou soutěž, jelikož kamna na dřevo a technologie, které jsou způsobilé pro podporu, nelze považovat za vzájemně nahraditelné výrobky, nepatří tudíž na stejný relevantní trh výrobků. Norské orgány se domnívají, že relevantním trhem je trh pro „technologie, které mohou nahradit elektrické vytápění a ve dne i v noci zajišťují stejnou míru pohodlí při vytápění jako elektrické vytápění, či (v odbornějším jazyce) systémy vytápění při základním zatížení“ (19). Naopak kamna na dřevo lze podle norských orgánů považovat za doplňkový zdroj tepla používaný navíc k základnímu zdroji. Kamna na dřevo lze proto považovat za tzv. systémy vytápění při „špičkovém zatížení“.

Pokud by Kontrolní úřad zjistil, že režim představuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, norské orgány tvrdí, že režim lze odůvodnit podle čl. 61 odst. 2 písm. a) i odst. 3 písm. c) Dohody o EHP na základě jeho sociálních cílů a cílů v oblasti ochrany životního prostředí.

4   PŘIPOMÍNKY TŘETÍCH STRAN

Kontrolní úřad obdržel připomínky od dvou třetích stran: norského sdružení výrobců tepla (stěžovatele) a sdružení NOBIO.

4.1   PŘIPOMÍNKY STĚŽOVATELE

Stěžovatel se domnívá, že režim pro alternativní zdroje vytápění představuje protiprávní státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Tvrdí, že podporu pro domácnosti je nutno považovat za nepřímou výhodu pro výrobce a/nebo dovozce technologií vytápění, na něž se vztahuje daný režim. Podle informací poskytnutých stěžovatelem se po zavedení režimu zvýšil prodej kamen na pelety. Stěžovatel uvedl, že zavedení režimu podpory umožnilo výrobcům, dovozcům a maloobchodníkům kamen na pelety zvýšit prodej a zisky.

Stěžovatel dále uvádí, že opatření narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž, jelikož kamna na dřevo, která se podobají kamnům na pelety, nejsou do režimu zahrnuta.

Stěžovatel se rovněž domnívá, že režim podpory ve stávající podobě nelze odůvodnit na základě čl. 61 odst. 2 písm. a) ani odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

4.2   PŘIPOMÍNKY SDRUŽENÍ NOBIO

Sdružení NOBIO podpořilo názory norských orgánů a domnívalo se, že režim znamená pouze přímou finanční podporu pro domácnosti, nikoli podniky, a že tudíž režim nezahrnuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

Pokud by se Kontrolní úřad domníval, že režim představuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, sdružení NOBIO tvrdí, že režim lze odůvodnit na základě čl. 61 odst. 2 písm. a) i odst. 3 písm. c) Dohody o EHP, a to s ohledem na jeho příslušné sociální cíle a cíle v oblasti ochrany životního prostředí.

II.   POSOUZENÍ

1   EXISTENCE STÁTNÍ PODPORY

Ustanovení čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP uvádí:

„Nestanoví-li tato dohoda jinak, jsou podpory poskytované v jakékoli formě členskými státy ES, státy ESVO nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby a pokud ovlivňují obchod mezi smluvními stranami, neslučitelné s fungováním této dohody.“

Aby bylo opatření považováno za státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, musí být splněny tyto čtyři kumulativní podmínky: opatření i) musí být poskytnuto státem nebo ze státních prostředků, ii) uděluje příjemcům hospodářskou výhodu; iii) narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž a iv) ovlivňuje obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP.

1.1   PŘÍTOMNOST STÁTNÍCH PROSTŘEDKŮ

Režim pro alternativní zdroje vytápění je financován norským státem prostřednictvím částek přidělených ze státního rozpočtu. Dotyčné opatření je tudíž provedeno státem ze státních prostředků.

1.2   ZVÝHODNĚNÍ URČITÝCH PODNIKŮ NEBO URČITÝCH ODVĚTVÍ VÝROBY

Aby opatření státu představovalo státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, musí rovněž udělovat podnikům hospodářskou výhodu a být selektivní v tom smyslu, že zvýhodňuje „určité podniky nebo určitá odvětví výroby“.

1.2.1    Udělení hospodářské výhody podnikům

První otázkou, kterou je nutno analyzovat, je proto otázka, zda dotyčný režim uděluje hospodářskou výhodu podnikům (20).

Přímými příjemci dotací na základě režimu pro alternativní zdroje vytápění jsou domácnosti, které obecně nelze považovat za podniky ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Poskytnutí dotace jednotlivci nebo spotřebiteli však předem nevylučuje existenci podpory (21). I když prvními nebo přímými příjemci podpory na základě opatření nejsou podniky, může být podnikům nicméně udělena nepřímá výhoda. Znění čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP s odkazem na „podporu poskytnutou (…) v jakékoli formě“ zahrnuje přímou i nepřímou podporu, jak potvrzuje praxe Evropské komise (22) i judikatura (23) Evropského soudního dvora (24). Posouzení otázky, zda není podnikům poskytnuta nepřímá podpora, je tudíž nutno provést podle okolností jednotlivého případu.

Cílem režimu pro alternativní zdroje vytápění je podpora prodeje zvláštních technologií vytápění (25). V daném případě je proto nutno posoudit otázku, zda podniky působící v odvětví technologií, na něž se vztahuje daný režim, mají prospěch z nepřímé hospodářské výhody, která by mohla spadat do oblasti působnosti čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

Ustanovení čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP nerozlišuje na základě příčin či cílů státních opatření, ale vymezuje je v závislosti na jejich účincích (26). Otázkou proto je, zda má režim pro alternativní zdroje vytápění za následek poskytnutí nepřímé hospodářské výhody podnikům, které působí v odvětvích technologií vytápění, na něž se vztahuje daný režim.

Kontrolní úřad nesdílí názor norských orgánů, podle nichž existence nepřímé podpory závisí na tom, zda je základním a prvořadým cílem poskytnutí podpory podnikům, takže nepřímou podporu mohou představovat pouze režimy, které slouží k obcházení zákazu státní podpory.

V posuzovaném případě poskytuje dotace pro domácnosti určená na investice do zvláštních technologií vytápění z alternativních obnovitelných zdrojů ekonomickou pobídku k nákupu těchto výrobků. Opatření vytváří pobídku pro spotřebitele, aby přešli z tradičního elektrického vytápění na alternativní systémy vytápění (27). Vyšší spotřebitelská poptávka může u těchto druhů technologií vést k vyšším ziskům, což poskytuje výhodu podnikům působícím v odvětví technologií, na něž se vztahuje daný režim, oproti ostatním podnikům (28).

Skutečnost, že si spotřebitelé mohou vybrat mezi technologiemi, na něž se vztahuje daný režim, neznamená, že byla odstraněna souvislost mezi přímou dotací, kterou stát poskytl spotřebitelům, a výhodou udělenou dotyčným podnikům (29).

Ačkoli výhoda má nepřímou povahu, režim pro alternativní zdroje vytápění byl vytvořen tak, že existuje přímá souvislost mezi poskytnutím podpory spotřebiteli a nákupem příslušné technologie. K získání dotace je nutno předložit společnosti Enova SF doklad o koupi jedné z technologií, na něž se vztahuje režim pro alternativní zdroje vytápění.

Na základě výše uvedených skutečností se Kontrolní úřad domnívá, že režim pro alternativní zdroje vytápění poskytuje nepřímou výhodu podnikům působícím v odvětví systémů vytápění z alternativních obnovitelných zdrojů.

1.2.2    Kritérium selektivity

Další otázkou, kterou je nutno analyzovat, je to, zda je opatření selektivní, tj. zda zvýhodňuje „určité podniky nebo určitá odvětví výroby“.

Kontrolní úřad se domnívá, že režim pro alternativní zdroje vytápění je selektivní v tom, že (nepřímo) zvýhodňuje pouze podniky, které působí v odvětví dotčených technologií vytápění z alternativních obnovitelných zdrojů (tj. kamna a kotle na pelety, tepelná čerpadla a kolektory pro solární vytápění napojené na systémy teplovodního vytápění a kontrolní systémy ke snížení spotřeby elektrické energie). Žádné jiné podniky, včetně podniků působících v odvětvích jiných technologií vytápění z obnovitelných zdrojů, nemohou mít prospěch z dotací vyplacených na základě režimu (30).

Norské orgány se domnívají, že výhoda udělená v rámci režimu pro alternativní zdroje vytápění je odůvodněna povahou nebo vnitřní strukturou systému, jehož je součástí. Kontrolní úřad tento názor nesdílí.

Podle ustálené judikatury ESD a Soudního dvora ESVO nejsou opatření, která udělují výhodu určitým příjemcům, selektivní, pokud je lze odůvodnit povahou a vnitřní strukturou systému, jehož jsou součástí (31). Aby bylo selektivní opatření odůvodněno logikou systému, musí existovat obecný systém, na nějž se vztahuje. Judikatura se mimoto zaměřuje na posouzení skutečnosti, zda je opatření odůvodněné povahou a logikou obecného systému, s ohledem na režimy, které v určité podobě představují odchylku od daní, poplatků či jiných podobných systémů obecnějšího uplatnění. Norské orgány nepředložily žádná tvrzení s ohledem na obecný systém, na něž se vztahuje dané opatření podpory. Režim pro alternativní zdroje vytápění uděluje nepřímo výhody určitým podnikům, které působí v odvětví technologií, na něž se vztahuje daný režim. Na základě výše uvedených skutečností proto musí Kontrolní úřad vyvodit závěr, že opatření je selektivní ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

1.3   NARUŠENÍ HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE A OVLIVNĚNÍ OBCHODU MEZI SMLUVNÍMI STRANAMI

Aby opatření představovalo státní podporu, musí narušovat nebo může narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP.

Kontrolní úřad nemusí zjistit, zda má podpora skutečný vliv na obchod mezi členskými státy EHP a zda je skutečně narušena hospodářská soutěž, nýbrž musí pouze ověřit, zda podpora může ovlivnit tento obchod a narušit hospodářskou soutěž (32). K narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu může vést poskytnutí jakékoli podpory podniku, který vykonává činnost na trhu EHP (33).

Režim pro alternativní zdroje vytápění (nepřímo) uděluje výhodu podnikům, které působí v odvětví technologií vytápění z alternativních obnovitelných zdrojů. Podpora spotřebitelské poptávky po dotčených technologiích je podstatnou složkou režimu pro alternativní zdroje vytápění.

Podle údajů, které má Kontrolní úřad k dispozici, se například prodej jedné z technologií, na něž se vztahuje daný režim, kamen na pelety, po zavedení režimu v Norsku zvýšil a poté ustálil. Pro porovnání, v případě prodeje kamen na dřevo, což je technologie, na niž se daný režim nevztahuje, nedošlo v témže období k obdobnému kladnému vývoji.

Z těchto důvodů lze vyvodit závěr, že podpora může narušit hospodářskou soutěž.

Co se týká podmínky související s ovlivněním obchodu, pokud státní podpora posiluje postavení jednoho podniku vzhledem k jiným konkurenčním podnikům v obchodě uvnitř EHP, musí být tento obchod považován za ovlivněný podporou (34).

Podniky, které jsou činné v odvětví technologií vytápění, působí na evropském trhu, režim pro alternativní zdroje vytápění tudíž ovlivňuje obchod mezi smluvními stranami ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

Je proto nutno vyvodit závěr, že podpora může narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP.

1.4   ZÁVĚR

Kontrolní úřad usuzuje, že norský režim pro alternativní zdroje vytápění představuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

2   PROCESNÍ POŽADAVKY

Ustanovení čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 stanoví, že „Kontrolní úřad ESVO bude včas informován o všech plánech ohledně poskytnutí nebo změny podpor, aby mohl podat své vyjádření (…). Dotčené státy neprovedou navrhovaná opatření, dokud nebude v tomto řízení přijato konečné rozhodnutí.“

Norské orgány neoznámily Kontrolnímu úřadu režim pro alternativní zdroje vytápění před jeho zavedením. Kontrolní úřad proto dospěl k závěru, že norské orgány nesplnily své povinnosti podle čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3.

3   SLUČITELNOST PODPORY

Norské orgány tvrdí, že podporu lze odůvodnit podle čl. 61 odst. 2 písm. a) nebo podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP ve spojení s pokyny Kontrolního úřadu k podpoře na ochranu životního prostředí.

3.1   SLUČITELNOST PODLE ČL. 61 ODST. 2 PÍSM. A) DOHODY O EHP

Podle čl. 61 odst. 2 písm. a) Dohody o EHP jsou podpory „sociální povahy“ slučitelné s fungováním Dohody, jsou-li „poskytované individuálním spotřebitelům za podmínky, že se poskytují bez diskriminace na základě původu výrobků“.

Kontrolní úřad podotýká, že výjimky ze zákazu státní podpory je nutno vykládat přísně. Norský režim pro alternativní zdroje vytápění je zaměřen na všechny norské domácnosti. Podle názoru Kontrolního úřadu je nutné, aby měl režim sociální povahu v tom smyslu, že musí přinést prospěch znevýhodněné části obyvatelstva, aby jej bylo možno považovat za slučitelný podle čl. 61 odst. 2 písm. a) Dohody o EHP (35). Jelikož opatření je dostupné pro všechny domácnosti podle zásady „kdo dřív přijde, je dříve na řadě“, nelze mít za to, že režim má sociální povahu ve smyslu čl. 61 odst. 2 písm. a) Dohody o EHP.

3.2   SLUČITELNOST PODLE ČL. 61 ODST. 3 PÍSM. C) DOHODY O EHP

Podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP lze podpory prohlásit za slučitelné s fungováním Dohody o EHP, jestliže „usnadňují rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem“.

3.2.1    Pokyny k podpoře na ochranu životního prostředí

Kontrolní úřad vydal pokyny, které stanoví kritéria, jež bude používat při posuzování otázky, zda lze opatření státní podpory, která mají chránit životní prostředí, považovat za slučitelná s fungováním Dohody o EHP podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP. Režim pro alternativní zdroje vytápění byl zřízen v roce 2006. V té době byly platné pokyny Kontrolního úřadu k podpoře na ochranu životního prostředí, které byly naposledy revidovány dne 23. května 2001 (36). Kontrolní úřad přijal dne 16. července 2008 nové pokyny k podpoře na ochranu životního prostředí (37), které jsou použitelné od tohoto dne. Režim, který zahrnuje různá období, musí být proto posouzen na základě obou souborů pokynů v souladu se zásadami stanovenými v bodě 74 pokynů z roku 2001 a bodě 205 pokynů z roku 2008.

Na případ, v němž mají někteří výrobci, dovozci a/nebo prodejci určitých technologií vytápění určených pro domácnosti prospěch z nepřímé podpory, se však nevztahují pokyny z roku 2001 ani pokyny z roku 2008.

3.2.2    Slučitelnost podpory přímo podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP

Jelikož pokyny z roku 2001 ani pokyny z roku 2008 nejsou přímo použitelné na norský režim pro alternativní zdroje vytápění, Kontrolní úřad posoudí slučitelnost režimu přímo podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP (38). Výjimky ve smyslu čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP je nutno vykládat úzce (39) a je možno je povolit pouze v případě, pokud lze zjistit, že podpora přispěje k dosažení cíle společného zájmu, jenž by nebylo možno zajistit za běžných tržních podmínek. Tzv. „zásadu vyrovnávacího odůvodnění“ schválil ESD v rozsudku ve věci Philip Morris  (40).

Posouzení slučitelnosti státní podpory v zásadě znamená uvážení negativních účinků podpory na hospodářskou soutěž a příznivých účinků z hlediska společného zájmu (41). Aby bylo možno režim státní podpory prohlásit za slučitelný podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP, musí:

být zaměřen na dobře vymezený cíl společného zájmu,

být dobře konstruován tak, aby zajistil splnění cíle společného zájmu, a v tomto ohledu je vhodným nástrojem, má motivační účinek a je přiměřený,

nenarušuje hospodářskou soutěž a neovlivňuje obchod v EHP v míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem (42).

Kontrolní úřad musí posoudit, zda je cíl, který opatření sleduje, nezbytný, v souladu s cíli společného zájmu, a pokud ano, zda se jedná o způsob dosažení tohoto cíle, který nejméně narušuje hospodářskou soutěž.

Režim pro alternativní zdroje vytápění sleduje cíl v oblasti ochrany životního prostředí tím, že motivuje spotřebitele, aby investovali do technologií šetrnějších k životnímu prostředí, jejichž rozšíření na norském trhu je omezené. Norské orgány tvrdí, že větší rozšíření alternativních technologií vytápění, na něž se vztahuje daný režim, sníží spotřebu elektrické energie v norských domácnostech. Snížení množství elektrické energie použité k vytápění domácností a podpora používání alternativních systémů vytápění, které jsou založeny na obnovitelných zdrojích energie, lze považovat za cíl v oblasti ochrany životního prostředí.

V 9. bodě odůvodnění preambule k Dohodě EHP je stanoven společný cíl spočívající v zachování, ochraně a zlepšování kvality životního prostředí a zajištění uvážlivého a racionálního využívání přírodních zdrojů na základě zásady udržitelného rozvoje. Podle názoru Kontrolního úřadu je režim podpory, jehož cílem je přesun spotřeby energie směrem k obnovitelným zdrojům, v souladu s cíli společného zájmu.

Kritéria pro zařazení určité technologie do režimu jsou stanovena na základě toho, zda je tato technologie vhodná k nahrazení elektrického vytápění. Norské orgány objasnily, že se režim vztahuje pouze na technologie, které lze považovat za tzv. „systémy vytápění při základním zatížení“. Podle norských orgánů jsou „systémy vytápění při základním zatížení“„technologie, které mohou nahradit elektrické vytápění a ve dne i v noci zajišťují stejnou míru pohodlí při vytápění jako elektrické vytápění“ (43).

Norské orgány objasnily, že technologie vytápění z alternativních obnovitelných zdrojů, na něž se vztahuje daný režim, mají tři společné znaky: jejich rozšíření na norském trhu musí být omezené, jsou schopny nahradit elektrické vytápění a vyžadují minimální zásah ze strany uživatele. Kontrolní úřad podotýká, že ne všechny technologie, na něž se vztahuje režim pro alternativní zdroje vytápění, jsou vhodné k úplnému nahrazení elektrického vytápění (44). Norské orgány však uvedly, že technologie, na něž se vztahuje daný režim, jsou vhodnější k trvalému snižování množství elektrické energie spotřebované při vytápění běžné domácnosti.

Zdá se, že udělení dotací, které jsou určeny na podporu přesunu poptávky od elektrického vytápění směrem k systémům vytápění z alternativních obnovitelných zdrojů v domácnostech, spotřebitelům je vhodným nástrojem k přímému ovlivnění chování spotřebitelů. Bez podpory poskytnuté státem na základě režimu pro alternativní zdroje vytápění by ve stejné době pravděpodobně nedošlo ke změně spotřebitelské poptávky směrem k technologiím vytápění z obnovitelných zdrojů.

Pokud určitá opatření, která jsou šetrnější k životnímu prostředí, nejsou prakticky zavedena, lze státní podporu považovat v zásadě za slučitelnou (45). Režim pro alternativní zdroje vytápění má spotřebitelům poskytnout pobídku k investicím do technologií šetrnějších k životnímu prostředí, které mohou snížit spotřebu elektrické energie a které jsou na norském trhu rozšířeny v omezeném rozsahu, pokud jde o vytápění domácností.

Kontrolní úřad se mimoto domnívá, že výše podpory je omezena na nezbytné minimum, které je zapotřebí k tomu, aby byli spotřebitelé motivováni k přechodu ze systémů elektrického vytápění na vytápění z alternativních obnovitelných zdrojů, na něž se vztahuje daný režim. Režim pro alternativní zdroje vytápění zahrnuje vrácení až 20 % doložených způsobilých nákladů, přičemž maximální částka činí podle druhu technologie 4 000 NOK nebo 10 000 NOK. Maximální částka poskytnutá na pořízení alternativní technologie vytápění je přiměřená nákladům na příslušnou technologii.

Z těchto důvodů se Kontrolní úřad domnívá, že režim je dobře konstruován, aby zajistil splnění společného cíle v oblasti ochrany životního prostředí.

Závěrem je nutno posoudit, zda je možnost narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu v Evropském hospodářském prostoru v rozporu se společným zájmem.

Dotace jsou vypláceny přímo spotřebitelům, kteří si mohou libovolně vybrat mezi výrobky, jež splňují objektivní kritéria režimu, a to nezávisle na podniku, který alternativní technologii vytápění nabízí. Režim tudíž zamezuje zbytečnému narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu v EHP v odvětví technologií, na něž se vztahuje.

Stěžovatel tvrdí, že režim narušuje hospodářskou soutěž, jelikož zahrnuje kamna na pelety, nikoli však kamna na dřevo. Podle stěžovatele představují kamna na dřevo technologii, která se velmi podobá kamnům na pelety, měla by být tudíž zahrnuta do režimu. Norské orgány naopak tvrdí, že kamna na dřevo nesplňují objektivní kritéria stanovená v rámci režimu pro alternativní zdroje vytápění. Kontrolní úřad zastává názor, že ačkoli stěžovatel může mít pravdu, když poukazuje na konkurenční vztah mezi kamny na dřevo a všemi či přinejmenším některými z technologií, na něž se vztahuje daný režim podpory, zdá se, že kamna na dřevo nesplňují požadavky, aby byly způsobilé pro udělení dotací na základě režimu. V tomto ohledu nevznáší Kontrolní úřad žádné námitky vůči objektivním kritériím režimu a hodnocení norských orgánů, které technologie vytápění jsou vhodnější ke splnění cílů v oblasti životního prostředí sledovaných tímto režimem. Režim pro alternativní zdroje vytápění je založen na třech objektivních kritériích způsobilosti (tj. omezené rozšíření na trhu, schopnost nahradit elektrickou energii jako hlavní zdroj vytápění a minimální zásah ze strany uživatele), přičemž se zdá, že kamna na dřevo nesplňují všechna či přinejmenším některá z těchto kritérií. Kontrolní úřad mimoto potvrzuje, že kamna na dřevo představují technologii, která je v Norsku obecně rozšířená. Kontrolní úřad se tudíž domnívá, že kritéria způsobilosti v rámci režimu podpory jsou objektivně odůvodněná a že režim neporušuje ostatní ustanovení Dohody o EHP, včetně pravidel týkajících se zákazu diskriminace z důvodu státní příslušnosti nebo rovného zacházení. Kontrolní úřad se mimoto domnívá, že norské orgány dále omezily negativní účinky na hospodářskou soutěž tím, že stanovily poměrně nízkou míru podpory. Kontrolní úřad tudíž zastává názor, že možné narušení hospodářské soutěže ve vztahu ke kamnům na dřevo a případně jiným konkurenčním technologiím není v rozporu se společným zájmem a jeví se jako odůvodnitelné na základě výše uvedeného ověření vyváženosti.

Z těchto důvodů Kontrolní úřad usuzuje, že režim je zaměřen na dobře vymezený cíl společného zájmu; je dobře konstruován tak, aby zajistil splnění cíle společného zájmu, a v tomto ohledu je vhodným nástrojem, má motivační účinek a je přiměřený; nenarušuje hospodářskou soutěž a neovlivňuje obchod v EHP v míře, která by byla v rozporu se společným zájmem. Kontrolní úřad se tudíž domnívá, že režim je odůvodněný podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

4   ZÁVĚR

Na základě výše uvedených úvah Kontrolní úřad vyvozuje závěr, že norský režim, který podporuje vytápění z alternativních obnovitelných zdrojů a opatření na úspory energie v domácnostech, představuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, která je slučitelná s čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

Norským orgánům se připomíná povinnost vyplývající z článku 21 části II protokolu 3 ve spojení s článkem 6 rozhodnutí č. 195/04/KOL, a to předkládat výroční zprávy o provádění režimu.

Norským orgánům se připomíná rovněž povinnost oznámit Kontrolnímu úřadu všechny plány ohledně změny tohoto režimu,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Norský režim, který podporuje vytápění z alternativních obnovitelných zdrojů a opatření na úspory energie v domácnostech, představuje podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Režim podpory je slučitelný s fungováním Dohody o EHP na základě čl. 61 odst. 3 písm. c) této dohody.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Norskému království.

Článek 3

Pouze anglické znění je závazné.

V Bruselu dne 15. července 2009.

Za Kontrolní úřad ESVO

Per SANDERUD

předseda

Kristján A. STEFÁNSSON

člen kolegia


(1)  Dále jen „Kontrolní úřad“.

(2)  Dále jen „Dohoda o EHP“.

(3)  Dále jen „Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru“.

(4)  Dále jen „protokol 3“.

(5)  Pokyny pro uplatňování a výklad článků 61 a 62 Dohody o EHP a článku 1 protokolu 3 k Dohodě o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru, které byly přijaty a vydány Kontrolním úřadem ESVO dne 19. ledna 1994, zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen Úř. věst.) L 231, 3.9.1994, s. 1, a v dodatku EHP č. 32, 3.9.1994, s. 1. Dále jen „pokyny pro státní podporu“. Aktuální znění pokynů pro státní podporu je zveřejněno na internetových stránkách Kontrolního úřadu na adrese: http://www.eftasurv.int/fieldsofwork/fieldstateaid/guidelines/.

(6)  Rozhodnutí č. 195/04/KOL ze dne 14. července 2004 zveřejněné v Úř. věst. L 139, 25.5.2006, s. 37 a dodatku EHP č. 26, 25.5.2006, s. 1 v platném znění. Konsolidovaná verze rozhodnutí je zveřejněna na internetových stránkách Kontrolního úřadu na adrese: http://www.eftasurv.int/fieldsofwork/fieldstateaid/legaltext/.

(7)  Zveřejněno v Úř. věst. C 96, 17.4.2008, s. 14 a dodatku EHP č. 20, 17.4.2008, s. 58.

(8)  Dále jen „stěžovatel“.

(9)  Dále jen „režim pro alternativní zdroje vytápění“.

(10)  Pokud jde o podrobnější informace o různé korespondenci mezi Kontrolním úřadem a norskými orgány, odkazuje se na rozhodnutí Kontrolního úřadu o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, rozhodnutí č. 716/07/KOL.

(11)  Zveřejněno v Úř. věst. C 96, 17.4.2008, s. 14 a dodatku EHP č. 20, 17.4.2008 s. 58.

(12)  Dále jen „NOBIO“.

(13)  Další informace o režimu jsou k dispozici na internetových stránkách společnosti Enova SF na adrese: http://www.minenergi.no/ a http://www.minenergi.no/sitepageview.aspx?sitePageID=1062.

(14)  Návrh Parlamentu č. 82 (2005–2006), tisková zpráva ministerstva ropného a energetického průmyslu ze dne 25. srpna 2006 č. 98/06 a ze dne 14. září 2006 č. 107/06.

(15)  Viz návrh Parlamentu č. 1 (2008–2009) s. 56.

(16)  Viz návrh Parlamentu č. 59 (2007–2008) s. 123.

(17)  Viz návrh Parlamentu č. 1 (2008–2009) s. 56.

(18)  V návrhu Parlamentu č. 59 (2007–2008) norské orgány uvedly, že režim bude přezkoumán na základě konečného rozhodnutí Kontrolního úřadu.

(19)  Dopis norského ministerstva ropného a energetického průmyslu ze dne 15. ledna 2007 (dokument č. 406849), s. 5.

(20)  Pro účely práva Společenství v oblasti hospodářské soutěže jsou podniky vymezeny jako subjekty, které vykonávají hospodářskou činnost, bez ohledu na jejich právní postavení, viz například rozsudek ve věci C-41/90 Höfner a Elser, Sb. rozh. 1991, s. I-1979, bod 21.

(21)  Věc C-156/98 Německo v. Komise, Sb. rozh. 2000, s. I-6857.

(22)  Dále jen „Komise“.

(23)  Věc C-156/98 Německo v. Komise, Sb. rozh. 2000, s. I-6857; C-382/99 Nizozemsko v. Komise, Sb. rozh. 2002, s. I-5163; věc C-457/00 Belgie v. Komise, Sb. rozh. 2003, s. I-6931, bod 57; viz rovněž stanovisko generálního advokáta Jacobse ve věci C-457/00, bod 59.

(24)  Dále jen „ESD“.

(25)  Návrh Parlamentu č. 82 (2005–2006), s. 1.

(26)  Věc C-382/99 Nizozemsko v. Komise, bod 61; C-487/06 P, British Aggregates Association v. Komise, rozsudek ESD ze dne 22. prosince 2008, bod 87.

(27)  Obdobné odůvodnění viz rozhodnutí Komise ze dne 24. ledna 2007 C (2006) 6630 ve věci N 270/2006, bod 40.

(28)  Viz rozhodnutí Komise ze dne 26. dubna 2006 C (2006) 1519 ve věci N 142/2005, bod 3.1.

(29)  Viz rozhodnutí Komise ze dne 24. ledna 2007 C (2006) 6630 ve věci N 270/2006, bod 43.

(30)  Tamtéž, bod 46–47.

(31)  Věc C-143/99 Adria-Wien pipeline GmbH a Wietersdorfer & Peggauer Zementwerke GmbH, Sb. rozh. 2001, s. I-8365, bod 42 a rozsudek Soudního dvora ESVO ve spojených věcech E-5/04, E-6/04 a E-7/04 Fesil a Finnfjord a ostatní v. Kontrolní úřad ESVO, Sb. rozh. Soudního dvora ESVO 2005, s. 117, bod 77.

(32)  Viz rozsudek Soudního dvora ESVO ve spojených věcech E-5/04, E-6/04 a E-7/04 Fesil a Finnfjord a ostatní v. Kontrolní úřad ESVO, Sb. rozh. Soudního dvora ESVO 2005, s. 117, bod 93, věc C-372/97 Itálie v. Komise, Sb. rozh. 2004, s. I-3679, bod 44 a věc C-66/02 Itálie v. Komise, Sb. rozh. 2005, s. I-10901, bod 112.

(33)  Spojené věci T-92/00 a T-103/00 Diputación Foral de Álava a ostatní v. Komise, Sb. rozh. 2002, s. II-1385, bod 72.

(34)  Věc E-6/98 Norská vláda v. Kontrolní úřad ESVO, Sb. rozh. Soudního dvora ESVO 1999, s. 74, bod 58, a věc 730/79 Philip Morris v. Komise, Sb. rozh. 1980, s. I-2671, bod 11. Viz rovněž věc C-75/97 Belgie v. Komise, Sb. rozh. 1999, s. I-3671, bod 47 a věc T-217/02 Ter Lembeek v. Komise, Sb. rozh. 2006, s. II-4483, bod 181.

(35)  Viz například pokyny k použití článků 92 a 93 Smlouvy o ES a článku 61 Dohody o EHP na státní podpory v letecké dopravě, Úř. věst. C 350, 10.12.1994, s. 7, oddíl III.3.

(36)  Dále jen „pokyny z roku 2001“.

(37)  Dále jen „pokyny z roku 2008“.

(38)  Viz věc T-288/97, Regione Autonoma Friuli Venezia Giulia v. Komise, Sb. rozh. 2001, s. II-1169, bod 72.

(39)  Věc C-301/96 Německo v. Komise, Sb. rozh. 2003, s. I-9919, body 66 a 105.

(40)  Věc 730/79 Philip Morris v. Komise, Sb. rozh. 1980, s. I-2671.

(41)  Viz akční plán Komise pro státní podpory ze dne 7. června 2005, KOM (2005) 107, bod 11.

(42)  Viz rozhodnutí Komise ze dne 24. ledna 2007 C (2006) 6630 ve věci N 270/2006, bod 67.

(43)  Dopis norského ministerstva ropného a energetického průmyslu ze dne 15. ledna 2007 (dokument č. 406849), s. 5.

(44)  Podle příručky společnosti Enova SF pro kupce kolektorů pro solární vytápění napojených na systémy teplovodního vytápění (technologie, na niž se vztahuje režim) jsou tyto systémy například schopny pokrýt až 50 % celkových požadavků domácností na vytápění. Pokud mají k dispozici dostatečné množství sluneční energie, mohou kolektory pro solární vytápění fungovat nepřetržitě bez pravidelného dozoru a při provozu poskytují spotřebiteli pohodlný, ačkoli částečný zdroj alternativního vytápění. Příručka pro kupce je k dispozici na internetových stránkách společnosti Enova SF na adrese:

http://www.minenergi.no/sitepageview.aspx?sitePageID=1083.

(45)  Pokyny z roku 2001 i pokyny z roku 2008 se zabývají podporou pro obnovitelné zdroje energie, kdy podpora představuje formu náhrady za hospodářskou nevýhodu, s níž se potýkají obnovitelné zdroje energie v soutěži se zdroji energie, které jsou méně šetrné k životnímu prostředí, viz body 49–59 v pokynech z roku 2001 a body 48–50 v pokynech z roku 2008.