9.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 62/1

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 228/2011

ze dne 7. března 2011,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009, pokud jde o zkušební metodu pro zjištění přilnavosti za mokra u pneumatik třídy C1

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry (1), a zejména na čl. 11 písm. c) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s přílohou I částí B nařízení (ES) č. 1222/2009 se index přilnavosti za mokra u pneumatik třídy C1 stanoví podle předpisu EHK OSN č. 117 ve znění pozdějších předpisů. Zástupci průmyslu nicméně vypracovali revidovanou zkušební metodu pro zjištění přilnavosti za mokra na základě přílohy 5 předpisu EHK OSN č. 117, která výrazně zvyšuje přesnost výsledků zkoušek.

(2)

Přesnost výsledků zkoušek je klíčovým faktorem pro stanovení tříd přilnavosti za mokra u pneumatik. Je zárukou spravedlivého srovnání pneumatik od různých dodavatelů. Kromě toho přesnost měření zabraňuje tomu, aby pneumatika byla zařazena do více než jedné třídy, a snižuje riziko, že orgány pověřené dozorem nad trhem získají rozdílné výsledky zkoušek v porovnání s výsledky nahlášenými dodavateli pouze z důvodu nespolehlivé zkušební metody.

(3)	Je proto třeba aktualizovat zkušební metodu pro zjištění přilnavosti za mokra za účelem zvýšení přesnosti výsledků zkoušek u pneumatik.

(4)	Nařízení (ES) č. 1222/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného na základě článku 13 nařízení (ES) č. 1222/2009,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna nařízení (ES) č. 1222/2009

Nařízení (ES) č. 1222/2009 se mění takto:

1)	V příloze I v části B se první věta nahrazuje tímto: „Třídy přilnavosti za mokra u pneumatik třídy C1 se stanoví na základě indexu přilnavosti za mokra (G) podle níže uvedené stupnice od A do G a měří se podle přílohy V.“

2)	Znění uvedené v příloze tohoto nařízení se doplňuje jako příloha V.

Článek 2

Vstup v platnost

Tato nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém svém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 7. března 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 46.

PŘÍLOHA

„

PŘÍLOHA V

Zkušební metoda pro měření indexu přilnavosti za mokra (G) u pneumatik třídy C1

1. POVINNÉ STANDARDY

Použijí se následující dokumenty.

1)	ASTM E 303-93 (opětovně schváleno v roce 2008), Standard Test Method for Measuring Surface Frictional Properties Using the British Pendulum Tester;

2)	ASTM E 501-08, Standard Specification for Standard Rib Tire for Pavement Skid-Resistance Tests;

3)	ASTM E 965-96 (opětovně schváleno v roce 2006), Standard Test Method for Measuring Pavement Macrotexture Depth Using a Volumetric Technique;

4)	ASTM E 1136-93 (opětovně schváleno v roce 2003), Standard Specification for a Radial Standard Reference Test Tire (SRTT14″);

5)	ASTM F 2493-08, Standard Specification for a Radial Standard Reference Test Tire (SRTT16″).

2. DEFINICE

Pro účely zkoušek přilnavosti za mokra u pneumatik třídy C1 se použijí tyto definice:

1)	„zkušební jízdou“ se rozumí jednotlivý přejezd zatížené pneumatiky po daném povrchu zkušební dráhy;

2)	„zkušební pneumatikou / zkušebními pneumatikami“ se rozumí zkoušená pneumatika, referenční pneumatika nebo kontrolní pneumatika či sada pneumatik, jež jsou použity v rámci zkušební jízdy;

3)	„zkoušenou pneumatikou / zkoušenými pneumatikami (T)“ se rozumí pneumatika či sada pneumatik, které jsou zkoušeny za účelem výpočtu indexu přilnavosti za mokra;

4)	„referenční pneumatikou / referenčními pneumatikami (R)“ se rozumí pneumatika či sada pneumatik, které mají vlastnosti uvedené v ASTM F 2493-08 a jsou označovány jako 16palcové normalizované referenční zkušební pneumatiky (SRTT16″);

5)	„kontrolní pneumatikou / kontrolními pneumatikami (C)“ se rozumí náhradní pneumatika či sada náhradních pneumatik, které jsou použity v případě, že zkoušená a referenční pneumatika nemohou být přímo srovnány na stejném vozidle;

6)	„brzdnou silou pneumatiky“ se rozumí podélně působící síla vyjádřená v newtonech, jež je výsledkem brzdného momentu;

7)	„koeficientem brzdné síly pneumatiky (BFC)“ se rozumí poměr brzdné síly vůči svislému zatížení;

8)	„koeficientem maximální brzdné síly pneumatiky“ se rozumí maximální hodnota koeficientu brzdné síly pneumatiky, které je dosaženo před zablokováním kola při postupném zvyšování brzdného momentu;

9)	„zablokováním kola“ se rozumí stav, kdy se rychlost otáček kola kolem své osy rovná nule a kdy je zabráněno jeho otáčení v důsledku brzdného momentu;

10)	„svislým zatížením“ se rozumí zatížení vyjádřené v newtonech vyvinuté na pneumatiku kolmo k povrchu silnice;

11)	„vozidlem, na němž je prováděna zkouška pneumatik“ se rozumí vozidlo vyhrazené pro zvláštní účely, které disponuje přístroji k měření svislých a podélných sil působících na jednu zkoušenou pneumatiku během brzdění.

3. OBECNÉ ZKUŠEBNÍ PODMÍNKY

3.1 Vlastnosti dráhy

Zkušební dráha musí mít tyto vlastnosti:

1)	Musí mít povrch z hutného asfaltu a jednotný sklon ne vyšší než 2 % a při zkoušení za použití příložného pravítka o délce 3 m se nesmí odchýlit více než o 6 mm.

2)	Povrch musí být ve všech místech téhož stáří, složení a opotřebení. Zkušební povrch nesmí obsahovat sypký materiál a nános jiného materiálu.

3)	Maximální rozměr zrna musí být 10 mm (s povolenou tolerancí 8 až 13 mm).

4)	Hloubka struktury povrchu měřená hloubkou písku musí být 0,7 ± 0,3 mm. Musí být měřena v souladu s normou ASTM E 965-96 (opětovně schválenou v roce 2006).

5)	Třecí vlastnosti u mokrého povrchu se měří buď metodou uvedenou v písmeni a) nebo b) v oddílu 3.2.

3.2 Metody používané k měření třecích vlastností u mokrého povrchu

a) Metoda BPN („British pendulum number“) za použití kyvadla

Metoda za použití kyvadla musí odpovídat normě ASTM E 303-93 (opětovně schválené v roce 2008).

Složení a fyzikální vlastnosti pryžového brzdového obložení musí být v souladu s normou ASTM E 501-08.

Průměrná hodnota BPN musí být mezi 42 a 60 BPN po korekci na teplotu. Je třeba postupovat tímto způsobem:

BPN se koriguje teplotou mokrého povrchu silnice. Pokud doporučení ohledně korekce na teplotu neuvádí výrobce kyvadla, použije se tato rovnice:

BPN = BPN (naměřená hodnota) + korekce na teplotu

korekce na teplotu = – 0,0018 t 2 + 0,34 t – 6,1

kde „t“ je teplota mokrého povrchu silnice ve stupních Celsia.

Vliv opotřebení obložení slideru: Obložení musí být odstraněno při maximálním opotřebení, když opotřebení nárazového okraje slideru dosáhne 3,2 mm v rovině slideru nebo 1,6 mm svisle od něj v souladu s oddílem 5.2.2 a obrázkem 3 normy ASTM E 303-93 (opětovně schválené v roce 2008).

Pro účely kontroly souladu povrchu dráhy s BPN při měření přilnavosti za mokra u osobního automobilu vybaveného přístroji: hodnoty BPN zkušební dráhy se v průběhu celé brzdné dráhy nesmí změnit, aby se snížil rozptyl výsledků zkoušky. Třecí vlastnosti u mokrého povrchu se měří v každém bodě měření BPN pětkrát po každých deseti metrech a variační koeficient průměrných hodnot BPN nesmí přesáhnout 10 %.

b) Metoda používající referenční zkušební pneumatiku (SRTT14″) podle normy ASTM E 1136

Odchylně od bodu 4 oddílu 2 používá tato metoda referenční pneumatiku, která má vlastnosti uvedené v normě ASTM E 1136-93 (opětovně schválené v roce 2003) a je označována jako SRTT14″ (1).

Průměrný koeficient maximální brzdné síly (μ peak,ave) pneumatiky SRTT14″ se pohybuje mezi 0,7 ± 0,1 při 65 km/h.

Průměrný koeficient maximální brzdné síly (μ peak,ave) pneumatiky SRTT14″ se koriguje vzhledem k teplotě mokrého povrchu silnice následujícím způsobem:

koeficient maximální brzdné síly (μ peak,ave) = koeficient maximální brzdné síly (naměřený) + korekce na teplotu

korekce na teplotu = 0,0035 × (t – 20)

kde „t“ je teplota mokrého povrchu silnice ve stupních Celsia.

3.3 Meteorologické podmínky

Vlhčení povrchu nesmí být narušeno větrem (je možno použít kryty proti větru).

Teplota navlhčeného povrchu a teplota okolí musí být v rozmezí od 2 °C do 20 °C u pneumatik pro jízdu na sněhu a v rozmezí od 5 °C do 35 °C u běžných pneumatik.

Teplota navlhčeného povrchu se během zkoušky nesmí změnit o více než 10 °C.

Teplota okolí se musí blížit teplotě navlhčeného povrchu; rozdíl mezi teplotou okolí a teplotou navlhčeného povrchu musí být menší než 10 °C.

4. ZKUŠEBNÍ METODY MĚŘENÍ PŘILNAVOSTI ZA MOKRA

Při výpočtu indexu přilnavosti za mokra (G) zkoušené pneumatiky je brzdný účinek na mokrém povrchu zkoušené pneumatiky porovnán s brzdným účinkem na mokrém povrchu referenční pneumatiky u vozidla jedoucího přímým směrem po mokrém pevném povrchu. Index přilnavosti za mokra se měří za pomoci jedné z těchto metod:

—	metodou spočívající ve zkoušení soupravy pneumatik namontovaných na osobním automobilu vybaveném přístroji;

—	zkušební metodou s využitím přívěsu taženého vozidlem nebo vozidla, na němž je prováděna zkouška pneumatik a jež je vybaveno zkušební pneumatikou / zkušebními pneumatikami.

4.1 Zkušební metoda využívající osobní automobil vybavený přístroji

4.1.1 Zásada

Zkušební metoda zahrnuje postup měření výkonnosti pneumatik C1, pokud jde o zpomalení při brzdění, v jehož rámci je používán osobní automobil vybavený protiblokovacím brzdovým systémem (ABS), přičemž „osobním automobilem vybaveným přístroji“ se rozumí osobní automobil vybavený měřicím zařízením pro účely této zkušební metody, uvedeným v oddílu 4.1.2.2. Při stanovené počáteční rychlosti se s dostatečnou silou na všech čtyřech kolech současně použijí brzdy, čímž je aktivován protiblokovací brzdový systém. Průměrná hodnota zpomalení se stanoví mezi dvěma předem stanovenými rychlostmi.

4.1.2 Zařízení

4.1.2.1 Vozidlo

Povolené změny částí osobního automobilu jsou následující:

—	změny umožňující zvýšení počtu velikostí pneumatik, jež lze namontovat na vozidlo,

—	změny umožňující automatickou aktivaci brzdného zařízení, jež má být instalováno.

Provádění jakýchkoli dalších změn brzdového systému je zakázáno.

4.1.2.2 Měřicí zařízení

Vozidlo musí být vybaveno čidlem vhodným k měření rychlosti na mokrém povrchu a vzdálenosti dosažené mezi dvěma rychlostmi.

K měření rychlosti vozidla musí být použito páté kolo nebo bezkontaktní systém pro měření rychlosti.

4.1.3 Stabilizace zkušební dráhy a podmínky vlhčení

Zkušební povrch musí být alespoň půl hodiny před zkouškou navlhčen, aby se vyrovnala teplota povrchu a vody. Vlhčení zvnějšku by mělo pokračovat nepřetržitě v průběhu zkoušky. V rámci celého zkušebního úseku musí být hloubka vody, měřená od nejvyššího bodu vozovky, v rozmezí 1,0 ± 0,5 mm.

Zkušební dráha by poté měla být stabilizována provedením alespoň deseti zkušebních jízd při rychlosti 90 km/hod za použití pneumatik, které nejsou předmětem zkušebního programu.

4.1.4 Pneumatiky a ráfky

4.1.4.1 Příprava pneumatik a brzdění

Ze zkušebních pneumatik se odstraní veškeré výčnělky na povrchu běhounu způsobené tvářením větracích otvorů, případně otřepy ve vylisovaných spojích.

Zkušební pneumatiky se namontují na zkušební ráfek udaný výrobcem pneumatiky.

Za použití vhodného maziva je třeba náležitým způsobem vytvořit sedlo pro patku pláště. Je třeba se vyhnout nadměrnému používání maziva, jež může způsobit uklouznutí pneumatiky po ráfku kola.

Sestavy zkušebních pneumatik / ráfků se skladují na příslušném místě minimálně dvě hodiny, tak, aby před zahájením zkoušky měly všechny stejnou teplotu odpovídající okolnímu prostředí. Tyto sestavy by měly být chráněny proti slunci, aby se zabránilo nadměrnému zahřívání slunečním svitem.

Pokud jde o brzdění pneumatik, provedou se dvě zkušební jízdy za účelem ověření účinnosti brzd.

4.1.4.2 Zatížení pneumatiky

Statické zatížení pneumatiky na každé nápravě musí být v rozmezí 60 % až 90 % kapacity zátěže zkoušené pneumatiky. Zatížení pneumatik na téže nápravě by se nemělo lišit o více než 10 %.

4.1.4.3 Tlak v pneumatice

Na předních a zadních nápravách musí být tlak v pneumatikách 220 kPa (u pneumatik pro běžné zatížení a pneumatik pro vysoké zatížení). Tlak v pneumatikách by měl být bezprostředně před zkouškou zkontrolován a podle potřeby upraven při teplotě odpovídající okolnímu prostředí.

4.1.5 Postup

4.1.5.1 Zkušební jízda

U každé zkušební jízdy se použije následující zkušební postup:

1)	Osobní automobil je řízen po přímce rychlostí do 85 ± 2 km/h.

2)	Jakmile osobní automobil dosáhne rychlosti 85 ± 2 km/h, brzdy jsou vždy aktivovány na stejném místě zkušební dráhy nazývaném „výchozí bod brzdění“, s dovolenou podélnou odchylkou 5 m a dovolenou příčnou odchylkou 0,5 m.

Brzdy jsou aktivovány buď automaticky, nebo ručně.

i)	Automatická aktivace brzd se provádí prostřednictvím systému detekce tvořeného dvěma částmi, z nichž jedna je indexována na zkušební dráze a druhá v osobním automobilu.

ii)

Ruční aktivace brzd závisí na typu řazení, jak je uvedeno níže. V obou případech je vyžadována ovládací síla alespoň 600 N.

Při ručním řazení by měl řidič uvolnit spojku a prudce stlačit pedál brzdy, přičemž pedál je třeba ponechat stlačen po dobu nezbytnou k provedení měření.

Při automatickém řazení by měl řidič zvolit polohu řadicí páky bez zařazeného převodu a prudce stlačit pedál brzdy, přičemž pedál je třeba ponechat stlačen po dobu nezbytnou k provedení měření.

4)	Průměrná hodnota zpomalení se vypočítá mezi rychlostmi 80 km/h and 20 km/h.

Jestliže v rámci zkušební jízdy nejsou splněny některé ze specifikací uvedených výše (včetně dovolené odchylky u rychlosti, podélné a příčné dovolené odchylky u výchozího bodu brzdění a doby brzdění), měření se nebere v úvahu a provede se nová zkušební jízda.

4.1.5.2 Zkušební cyklus

Na základě následujícího postupu se provede řada zkušebních jízd za účelem měření indexu přilnavosti za mokra u sady zkoušených pneumatik (T), přičemž každá zkušební jízda se provede ve stejném směru a v rámci téhož zkušebního cyklu je možné měřit až tři různé sady zkoušených pneumatik:

1)	Nejprve je sada referenčních pneumatik namontována na osobní automobil vybavený přístroji.

2)	Po provedení alespoň tří platných měření v souladu s oddílem 4.1.5.1 je sada referenčních pneumatik nahrazena sadou zkoušených pneumatik.

3)	Po provedení šesti platných měření zkoušených pneumatik lze uskutečnit měření dalších dvou sad zkoušených pneumatik.

4)	Zkušební cyklus je ukončen třemi dalšími platnými měřeními stejné sady referenčních pneumatik jako na začátku zkušebního cyklu.

PŘÍKLADY:

—	Sled zkušebního cyklu tří sad zkoušených pneumatik (T1 až T3) a sady referenčních pneumatik (R) vypadá takto: R-T1-T2-T3-R

—	Sled zkušebního cyklu pěti sad zkoušených pneumatik (T1 až T5) a sady referenčních pneumatik (R) vypadá takto: R-T1-T2-T3-R-T4-T5-R

4.1.6 Zpracování výsledků měření

4.1.6.1 Výpočet průměrné hodnoty zpomalení (AD)

Průměrná hodnota zpomalení (AD) se vypočítá u každé platné zkušební jízdy v m.s– 2 následujícím způsobem:

Formula

kde:

Sf je konečná rychlost v m·s– 1; Sf = 20 km/h = 5,556 m.s– 1

Si je počáteční rychlost v m·s– 1; Si = 80 km/h = 22,222 m.s– 1

d je vzdálenost v metrech mezi Si a Sf .

4.1.6.2 Validace výsledků

Variační koeficient AD se vypočítá následujícím způsobem:

(standardní odchylka / průměr) × 100

U referenčních pneumatik (R): Jestliže je variační koeficient AD jakýchkoli dvou po sobě následujících skupin tří zkušebních jízd sady referenčních pneumatik vyšší než 3 %, žádné údaje se neberou v úvahu a zkoušku je třeba provést znovu u všech zkušebních pneumatik (zkoušených i referenčních pneumatik).

U zkoušených pneumatik (T): Variační koeficienty AD se vypočítají u každé sady zkoušených pneumatik. Pokud je některý z koeficientů vyšší než 3 %, všechny údaje je třeba vyřadit a zkoušku je třeba u dotčené sady zkoušených pneumatik opakovat.

4.1.6.3 Výpočet upravené průměrné hodnoty zpomalení (Ra)

Průměrné zpomalení (AD) sady referenčních pneumatik použitých pro výpočet koeficientu brzdné síly je upraveno v závislosti na umístění každé sady zkoušených pneumatik v daném zkušebním cyklu.

Tato upravené AD referenční pneumatiky (Ra) se vypočítá v m.s– 2 podle tabulky 1, kde R1 je průměrem hodnot AD zaznamenaných při první zkoušce sady referenčních pneumatik (R) a R2 průměrem hodnot AD zaznamenaných v rámci druhé zkoušky stejné sady referenčních pneumatik (R).

Tabulka 1

Počet sad zkoušených pneumatik v rámci jednoho zkušebního cyklu	Sada zkoušených pneumatik	Ra
1 (R1 -T1-R2 )	T1	Ra = 1/2 (R1 + R2 )
2 (R1 -T1-T2-R2 )	T1	Ra = 2/3 R1 + 1/3 R2
2 (R1 -T1-T2-R2 )	T2	Ra = 1/3 R1 + 2/3 R2
3 (R1 -T1-T2-T3-R2 )	T1	Ra = 3/4 R1 + 1/4 R2
	T2	Ra = 1/2 (R1 + R2 )
	T3	Ra = 1/4 R1 + 3/4 R2

4.1.6.4 Výpočet koeficientu brzdné síly (BFC)

Koeficient brzdné síly (BFC) se vypočítá u brzdění na obou nápravách podle tabulky 2, kde Ta (a = 1, 2 nebo 3) je průměrem hodnot AD u každé sady zkoušených pneumatik (T), která je součástí zkušebního cyklu.

Tabulka 2

Zkoušená pneumatika	Koeficient brzdné síly
Referenční pneumatika	BFC(T) = Ta/g
Zkoušená pneumatika	BFC(T) = \|Ta/g\|
g je gravitační zrychlení, g = 9,81 m·s–2

4.1.6.5 Výpočet indexu přilnavosti za mokra zkoušené pneumatiky

Index přilnavosti za mokra zkoušené pneumatiky (G(T)) se vypočítá takto:

Formula

kde:

—	t je teplota mokrého povrchu silnice ve stupních Celsia naměřená při zkoušení zkušební pneumatiky (T)

—	t0 je podmínkou referenční teploty mokrého povrchu, t0 = 20 °C u běžných pneumatik a t0 = 10 °C u pneumatik pro jízdu na sněhu

—	BFC(R0) je koeficient brzdné síly u referenčních pneumatik při dodržení referenčních podmínek, BFC(R0) = 0,68

—	a = –0,4232 a b = –8,297 u běžných pneumatik, a = 0,7721 a b = 31,18 u pneumatik pro jízdu na sněhu

4.1.7 Srovnání přilnavosti za mokra zkoušené a referenční pneumatiky za použití kontrolní pneumatiky

4.1.7.1 Obecně

Pokud se velikost zkoušené pneumatiky výrazně liší od velikosti referenční pneumatiky, přímé srovnání na tomtéž osobním automobilu vybaveném přístroji nemusí být možné. V rámci této zkušební metody se využívá náhradní pneumatika, dále nazývaná jen kontrolní pneumatika, definovaná v bodě 5 oddílu 2.

4.1.7.2 Princip přístupu

Princip spočívá v použití sady kontrolních pneumatik a dvou různých osobních automobilů vybavených přístroji v rámci zkušebního cyklu sady zkoušených pneumatik srovnávaných se sadou referenčních pneumatik.

Na jeden osobní automobil vybavený přístroji je namontována sada referenčních pneumatik, za níž následuje sada kontrolních pneumatik, a na druhý automobil je namontována sada kontrolních pneumatik, za níž následuje sada zkoušených pneumatik.

Použijí se specifikace uvedené v oddílech 4.1.2. až 4.1.4.

V rámci prvního zkušebního cyklu je prováděno srovnání sady kontrolních pneumatik se sadou referenčních pneumatik.

V rámci druhého zkušebního cyklu je prováděno srovnání sady zkoušených pneumatik a sady kontrolních pneumatik. Tento cyklus probíhá na stejné zkušební dráze a v tentýž den jako první zkušební cyklus. Teplota navlhčeného povrchu se musí pohybovat v rozmezí ± 5 °C v porovnání s teplotou prvního zkušebního cyklu. Při prvním a druhém zkušebním cyklu se použije stejná sada kontrolních pneumatik.

Index přilnavosti za mokra zkoušené pneumatiky (G(T)) se vypočítá takto:

G(T) = G 1 × G 2

kde:

—	G 1 je relativní index přilnavosti za mokra kontrolní pneumatiky (C) srovnané s referenční pneumatikou (R), jenž se vypočítá následujícím způsobem:

—	G 2 je relativní index přilnavosti za mokra zkoušené pneumatiky (T) srovnané s kontrolní pneumatikou (C), jenž se vypočítá následujícím způsobem:

4.1.7.3 Skladování a uchovávání

Je nezbytné, aby všechny pneumatiky ze sady kontrolních pneumatik byly skladovány za týchž podmínek. Jakmile sada kontrolních pneumatik prošla zkouškou, v jejímž rámci bylo provedeno srovnání s referenční pneumatikou, zajistí se specifické podmínky skladování definované v ASTM E 1136-93 (opětovně schválené v roce 2003).

4.1.7.4 Nahrazení referenčních pneumatik a kontrolních pneumatik

Pneumatiky se nadále nepoužívají, pokud při zkoušce dojde k jejich nepřiměřenému opotřebování nebo poškození, nebo pokud má opotřebení vliv na výsledek zkoušky.

4.2 Zkušební metoda s využitím přívěsu taženého vozidlem nebo vozidla, na němž je prováděna zkouška pneumatik

4.2.1 Princip

Měření se provádí na zkušebních pneumatikách namontovaných na přívěsu taženém vozidlem (dále jen tažné vozidlo) nebo na vozidle, na němž je prováděna zkouška pneumatik. Brzda ve zkušební pozici se pevně stlačí, dokud se nevyvine dostatečný brzdný moment k dosažení maximální brzdné síly, která se objeví před zablokováním kola při zkušební rychlosti 65 km/h.

4.2.2 Zařízení

4.2.2.1 Tažné vozidlo a přívěs nebo vozidlo, na němž je prováděna zkouška pneumatik

—	Tažné vozidlo nebo vozidlo, na němž je prováděna zkouška pneumatik, musí mít schopnost udržet specifikovanou rychlost 65 ± 2 km/h i při maximálním působení brzdných sil.

—

Přívěs nebo vozidlo, na němž je prováděna zkouška pneumatik, musí být vybaveno jedním místem, na nějž lze připevnit pneumatiku pro účely měření, dále jen „zkušební pozice“, a tímto příslušenstvím:

i)	zařízení k aktivaci brzd ve zkušební pozici,

ii)	vodní nádrž ke skladování dostatečného množství vody potřebné k zásobování systému pro vlhčení povrchu silnice, pokud není používáno vnější vlhčení,

iii)	záznamové zařízení sloužící k záznamu signálů ze snímačů nainstalovaných ve zkušební pozici a monitorování množství použité vody, pokud je zvolena možnost samozavlažování.

—

Maximální změna sbíhavosti a úhlu odklonu u zkušební pozice musí být ± 0,5° za maximálního svislého zatížení. Ramena náprav a lůžka musí být dostatečně pevná, aby se minimalizovalo samovolné působení a aby se zajistil soulad při maximálním působení brzdných sil. Systém zavěšení musí zajistit přiměřenou nosnost a musí být navržen tak, aby izoloval rezonanci zavěšení.

—	Zkušební pozice se vybaví typickým nebo zvláštním automobilovým brzdovým systémem, který může vyvinout dostatečný brzdný moment k dosažení maximální hodnoty podélné brzdné síly u zkušební pneumatiky za stanovených podmínek.

—	Brzdový systém musí být schopen kontrolovat časový interval mezi počátečním brzděním a maximální podélnou silou, jak je stanoveno v oddílu 4.2.7.1.

—	Přívěs nebo vozidlo, na němž je prováděna zkouška pneumatik, musí být navrženy pro použití všech velikostí zkoušených pneumatik.

—	Přívěs nebo vozidlo, na němž je prováděna zkouška pneumatik, musí mít vybavení potřebné k nastavení svislého zatížení podle odstavce 4.2.5.2.

4.2.2.2 Měřicí zařízení

—	Zkušební kola na přívěsu nebo vozidle, na němž je prováděna zkouška pneumatik, budou vybavena systémem měření rychlosti s rotačním kolem a snímači určenými k měření brzdné síly a svislého zatížení zkušebního kola.

—

Obecné požadavky na měřicí systém: Přístrojový systém musí splňovat následující celkové požadavky při teplotě okolního prostředí v rozmezí 0 °C a 45 °C:

i)	celková přesnost systému, síla: ±1,5 % plného rozsahu svislého zatížení či brzdné síly,

ii)	celková přesnost systému, rychlost: ±1,5 % rychlosti nebo ±1,0 km/h, podle toho, která hodnota je větší;

—	Rychlost vozidla: K měření rychlosti vozidla musí být použito páté kolo nebo bezkontaktní systém pro přesné měření rychlosti.

—

Brzdné síly: Snímače určené k měření brzdných sil měří podélnou sílu vyvíjenou na rozhraní pneumatik a silnice v důsledku použití brzd v rozmezí 0 % až min. 125 % použitého svislého zatížení. Konstrukce a umístění snímačů musí minimalizovat setrvačný účinek a mechanickou rezonanci způsobenou vibracemi.

—	Svislé zatížení: Snímač sloužící k měření svislého zatížení musí měřit svislé zatížení ve zkušební pozici při brzdění. Na snímač se vztahují specifikace, které byly popsány výše.

—

Systém stabilizace signálu a systém pro záznam: Veškerá zařízení pro stabilizaci signálu a záznamová zařízení musí zajistit lineární výstup potřebné síly a rozlišení zjišťovaných údajů, aby byly splněny stanovené požadavky uvedené výše. Kromě toho platí tyto požadavky:

i)	Minimální kmitočtová charakteristika musí být plochá v rozmezí od 0 Hz do 50 Hz (100 Hz) s přesností na ±1 % plného rozsahu.

ii)	Odstup signálu od šumu musí být alespoň 20/1.

iii)	Zesílení by mělo být dostatečné intenzity, aby umožnilo zobrazení v plném rozsahu u hladiny vstupního signálu v plném rozsahu.

iv)	Vstupní impedance musí být alespoň desetkrát větší než výstupní impedance zdroje signálu.

v)	Zařízení musí být necitlivé vůči vibracím, zrychlení a změnám teploty okolí.

4.2.3 Stabilizace zkušební dráhy

Zkušební dráha by měla být stabilizována provedením alespoň deseti zkušebních jízd při rychlosti 65 ± 2 km/hod za použití pneumatik, které nejsou předmětem zkušebního programu.

4.2.4 Podmínky vlhčení

Tažné vozidlo a přívěs nebo vozidlo, na němž je prováděna zkouška pneumatik, mohou být nepovinně vybaveny systémem pro vlhčení vozovky, kromě nádrže, která je v případě přívěsu namontována na tažné vozidlo. Voda musí být aplikována na vozovku před zkušebními pneumatikami tryskou navrženou tak, aby bylo zajištěno, že vodní vrstva, která přijde do styku se zkušební pneumatikou, je při zkušební rychlosti stejnoměrná, s minimálním postřikem mimo cílovou plochu.

Konfigurace a umístění trysky musí být takové, aby bylo zajištěno, že proudy vody směřují přímo ke zkušební pneumatice a jsou namířeny k vozovce pod úhlem 20° až 30°.

Voda musí dopadat na vozovku v rozmezí od 0,25 do 0,45 m před středem stykové plochy pneumatiky. Tryska musí být umístěna ve výšce 25 mm nad vozovkou nebo minimálně tak vysoko, aby se vyhnula překážkám, které se v rámci zkoušky mohou objevit, v žádném případě však nesmí být umístěna výše než 100 mm nad vozovkou.

Vodní vrstva musí být alespoň o 25 mm širší než běhoun zkoušené pneumatiky a musí být aplikována tak, aby pneumatika byla umístěna ve středu mezi okraji. Množství vody musí být dostatečné k tomu, aby vrstva vody byla hluboká 1,0 ± 0,5 mm, a musí být během zkoušky stejnoměrné v rozmezí ±10 %. Množství vody na jednotku vlhčené šířky musí být přímo úměrné zkušební rychlosti. Množství vody použité při rychlosti 65 km/h je 18 l·s-1 na metr šířky vlhčeného povrchu v případě, že je hloubka vody 1,0 mm.

4.2.5 Pneumatiky a ráfky

4.2.5.1 Příprava pneumatik a brzdění

Ze zkušebních pneumatik se odstraní veškeré výčnělky na povrchu běhounu způsobené tvářením větracích otvorů, případně otřepy ve vylisovaných spojích.

Zkušební pneumatika se namontuje na zkušební ráfek udaný výrobcem pneumatiky.

Sestavy zkušebních pneumatik / ráfků se skladují na příslušném místě minimálně dvě hodiny, tak, aby měly před zahájením zkoušky všechny stejnou teplotu odpovídající okolnímu prostředí. Tyto sestavy by měly být chráněny proti slunci, aby se zabránilo nadměrnému zahřívání slunečním zářením.

Pokud jde o brzdění pneumatik, provedou se dvě zkušební jízdy za účelem ověření účinnosti brzd při zatížení, tlaku a rychlosti, jak je uvedeno v oddílech 4.2.5.2, 4.2.5.3 a 4.2.7.1.

4.2.5.2 Zatížení pneumatiky

Zkušební zatížení zkušební pneumatiky je 75 ± 5 % únosnosti pneumatiky.

4.2.5.3 Tlak v pneumatice

Tlak ve zkušební pneumatice za studena je 180 kPa u pneumatik pro běžné zatížení. U pneumatik pro vysoké zatížení je tlak za studena 220 kPa.

Tlak v pneumatikách by měl být bezprostředně před zkouškou zkontrolován a podle potřeby upraven při teplotě odpovídající okolnímu prostředí.

4.2.6 Příprava tažného vozidla a přívěsu nebo vozidla, na němž je prováděna zkouška pneumatik

4.2.6.1 Přívěs

U přívěsů s jednou nápravou se výška přívěsného zařízení a příčná poloha upraví, jakmile je zkušební pneumatika nastavena na stanovenou hodnotu zkušebního zatížení, aby se zabránilo narušení výsledků měření. Podélná vzdálenost od střednice připojení spojovacího zařízení k příčné střednici nápravy přívěsu musí být alespoň desetinásobkem „výšky přívěsného zařízení“ nebo „výšky spojovacího zařízení (přívěsného zařízení)“.

4.2.6.2 Přístrojové vybavení a zařízení

Nainstalujte páté kolo, je-li používáno, v souladu se specifikacemi výrobce a umístěte je co nejblíže prostředku dráhy tažného vozidla nebo vozidla, na němž je prováděna zkouška pneumatik.

4.2.7 Postup

4.2.7.1 Zkušební jízda

U každé zkušební jízdy se použije následující postup:

1)	Tažné vozidlo nebo vozidlo, na němž je prováděna zkouška pneumatik, je na zkušební dráze řízeno po přímce při stanovené rychlosti 65 ± 2 km/h.

2)	Je spuštěn systém pro záznam.

3)	Voda je na vozovku před zkušebními pneumatikami aplikována cca 0,5 s před použitím brzd (u vnitřního systému vlhčení).

Brzdy přívěsu jsou aktivovány v rozmezí 2 metrů od bodu měření třecích vlastností u mokrého povrchu a vrstvy písku podle bodů 4 a 5 oddílu 3.1. Hodnota brzdné síly musí být taková, aby se časový interval mezi počátečním použitím brzdné síly a maximální podélnou silou pohyboval v rozmezí 0,2 s až 0,5 s.

5)	Systém pro záznam je zastaven.

4.2.7.2 Zkušební cyklus

Na základě následujícího postupu se provede řada zkušebních jízd za účelem měření indexu přilnavosti za mokra u zkoušených pneumatik (T), přičemž se každá zkušební jízda provede na stejném místě zkušební dráhy a ve stejném směru. V rámci téhož zkušebního cyklu lze měřit až tři zkoušené pneumatiky, za předpokladu, že jsou zkoušky provedeny tentýž den.

1)	Nejprve je provedena zkouška referenční pneumatiky.

2)	Po provedení alespoň šesti platných měření v souladu s oddílem 4.2.7.1 je referenční pneumatika nahrazena zkoušenou pneumatikou.

3)	Po provedení šesti platných měření zkoušené pneumatiky lze uskutečnit měření dalších dvou zkoušených pneumatik.

4)	Zkušební cyklus je ukončen šesti dalšími platnými měřeními stejné referenční pneumatiky jako na začátku zkušebního cyklu.

PŘÍKLADY:

—	Sled zkušebního cyklu tří zkoušených pneumatik (T1 až T3) a referenční pneumatiky (R) vypadá takto: R-T1-T2-T3-R

—	Sled zkušebního cyklu pěti zkoušených pneumatik (T1 až T5) a referenční pneumatiky (R) vypadá takto: R-T1-T2-T3-R-T4-T5-R

4.2.8 Zpracování výsledků měření

4.2.8.1 Výpočet koeficientu maximální brzdné síly pneumatiky

Koeficient maximální brzdné síly pneumatiky (μpeak) je nejvyšší hodnotou μ(t) dosaženou před zablokováním, která se vypočítá při každé zkušební jízdě následujícím způsobem. Za účelem odstranění hluku by měly být filtrovány analogové signály. Digitálně zaznamenávané signály musí být filtrovány za použití techniky klouzavého průměru.

Formula

kde:

μ(t) je dynamický koeficient brzdné síly pneumatiky v reálném čase

fh(t) je dynamická brzdná síla v reálném čase v N

fv(t) je dynamické svislé zatížení v reálném čase v N

4.2.8.2 Validace výsledků

Variační koeficient μpeak se vypočítá následujícím způsobem:

(standardní odchylka / průměr) x 100

U referenčních pneumatik (R): Pokud je variační koeficient koeficientu maximální brzdné síly (μpeak) referenční pneumatiky vyšší než 5 %, žádné údaje se neberou v úvahu a zkoušku je třeba provést znovu u všech zkušebních pneumatik (u zkoušené pneumatiky / zkoušených pneumatik i referenční pneumatiky).

U zkoušené pneumatiky / zkoušených pneumatik (T).: Variační koeficient koeficientu maximální brzdné síly (μpeak) se vypočítá u každé zkoušené pneumatiky. Pokud je některý z variačních koeficientů vyšší než 5 %, je třeba údaje vyřadit a zkoušku je třeba u dotčené zkoušené pneumatiky opakovat.

4.2.8.3 Výpočet upraveného průměrného koeficientu maximální brzdné síly

Průměrný koeficient maximální brzdné síly referenční pneumatiky použitý při výpočtu jejího koeficientu brzdné síly je upraven v závislosti na umístění každé zkoušené pneumatiky v daném zkušebním cyklu.

Tento upravený průměrný koeficient maximální brzdné síly referenční pneumatiky (Ra) se vypočítá podle tabulky 3, kde R1 je průměrný koeficient maximální brzdné síly pneumatiky zjištěný v rámci první zkoušky referenční pneumatiky (R) a R2 je průměrný koeficient maximální brzdné síly pneumatiky v rámci druhé zkoušky téže referenční pneumatiky (R).

Tabulka 3

Počet zkoušených pneumatik v rámci jednoho zkušebního cyklu	Zkoušená pneumatika	Ra
1 (R1 -T1-R2 )	T1	Ra = 1/2 (R1 + R2 )
2 (R1 -T1-T2-R2 )	T1	Ra = 2/3 R1 + 1/3 R2
2 (R1 -T1-T2-R2 )	T2	Ra = 1/3 R1 + 2/3 R2
3 (R1 -T1-T2-T3-R2 )	T1	Ra = 3/4 R1 + 1/4 R2
	T2	Ra = 1/2 (R1 +R2 )
	T3	Ra = 1/4 R1 + 3/4 R2

4.2.8.4 Výpočet průměrného koeficientu maximální brzdné síly pneumatiky (μ peak,ave)

Průměrná hodnota koeficientů maximální brzdné síly (μpeak,ave ) se vypočítá podle tabulky 4, kde Ta (a = 1, 2 nebo 3) je průměr koeficientů maximální brzdné síly měřený u jedné zkoušené pneumatiky v rámci jednoho zkušebního cyklu.

Tabulka 4

Zkušební pneumatika	μpeak,ave
Referenční pneumatika	μpeak,ave(R) = Ra jako u tabulky 3
Zkoušená pneumatika	μpeak,ave (T) = Ta

4.2.8.5 Výpočet indexu přilnavosti za mokra zkoušené pneumatiky

Index přilnavosti za mokra zkoušené pneumatiky (G(T)) se vypočítá takto:

Formula

kde:

—	t je teplota mokrého povrchu silnice ve stupních Celsia naměřená při zkoušení zkušební pneumatiky (T)

—	t0 je referenční teplota mokrého povrchu

—	t0 = 20 °C u běžných pneumatik a t0 = 10 °C u pneumatik pro jízdu na sněhu

—	μpeak,ave(R0) = 0,85 je koeficient maximální brzdné síly u referenčních pneumatik při dodržení referenčních podmínek

—	a = –0,4232 a b = -8,297 u běžných pneumatik, a = 0,7721 a b = 31,18 u pneumatik pro jízdu na sněhu

Dodatek A

Příklady zkušebních protokolů týkajících se indexu přilnavosti za mokra

PŘÍKLAD 1: Zkušební protokol týkající se indexu přilnavosti za mokra za použití metody s využitím přívěsu

Číslo zkušebního protokolu:		Datum zkoušky:
Typ povrchu vozovky:		Hloubka struktury povrchu:
μ peak (SRTT14″ E 1136):		BPN:
Rychlost (km/h):		Hloubka vody (mm):

Č.		1	2	3	4	5	6	7	8	9	10
Velikost
Provozní popis
Identifikace pneumatiky
Ráfek
Vzorek
Zatížení (N)
Tlak (kPa)
μ peak	1
	2
	3
	4
	5
	6
	7
	8
Průměr
Standardní odchylka σ
(σ/průměr) ≤ 5 %
Ra, upravené
Index přilnavosti za mokra
Teplota povrchu (°C)
Teplota okolního prostředí (°C)
Poznámky

PŘÍKLAD 2: Zkušební protokol týkající se indexu přilnavosti za mokra za použití metody využívající osobní automobil

Řidič:		Datum zkoušky:

Dráha:		Osobní vozidlo:	Počáteční rychlost (km/h):
	Hloubka struktury povrchu (mm):	Značka:	Konečná rychlost (km/h):
	BPN:	Model:
	Hloubka vody (mm):	Typ:

Č.		1		2		3		4		5
Značka		Uniroyal		PNEUMATIKA B		PNEUMATIKA C		PNEUMATIKA D		Uniroyal
Vzorek		ASTM F 2493 SRTT16″		VZOREK B		VZOREK C		VZOREK D		ASTM F 2493 SRTT16″
Velikost		P225/60R16		VELIKOST B		VELIKOST C		VELIKOST D		P225/60R16
Provozní popis		97S		LI/SS		LI/SS		LI/SS		97S
Identifikace pneumatiky		XXXXXXXXX		YYYYYYYYY		ZZZZZZZZZ		NNNNNNNNN		XXXXXXXXX
Ráfek
Tlak na přední nápravu (kPa)
Tlak na zadní nápravu (kPa)
Zatížení přední nápravy (N)
Teplota mokrého povrchu (°C)
Okolní teplota (°C)
		Brzdná vzdálenost m)	Průměrné zpomalení (m/s2)	Brzdná vzdálenost (m)	Průměrné zpomalení (m/s2)	Brzdná vzdálenost (m)	Průměrné zpomalení (m/s2)	Brzdná vzdálenost (m)	Průměrné zpomalení (m/s2)	Brzdná vzdálenost (m)	Průměrné zpomalení (m/s2)
Měření	1
	2
	3
	4
	5
	6
	7
	8
	9
	10
Průměrná AD (m/s2)
Standardní odchylka (m/s2)
Validace výsledků Variační koeficient (%) < 3 %
Upravené průměrné AD ref. pneumatiky: R a (m/s2)
BFC(R) referenční pneumatiky (SRTT16″)
BFC(T) zkoušená pneumatika
Index přilnavosti za mokra (%)

“

(1) Rozměr ASTM E 1136 SRTT je P195/75R14.

9.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 62/27

SMĚRNICE KOMISE 2011/34/EU

ze dne 8. března 2011,

kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinné látky flurochloridonu a kterou se mění rozhodnutí Komise 2008/934/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (1), a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 451/2000 (2) a (ES) č. 1490/2002 (3) stanoví prováděcí pravidla pro třetí etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS a zřizují seznam účinných látek, které mají být zhodnoceny z hlediska možného zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Tento seznam zahrnuje flurochloridon.

(2)

V souladu s článkem 11e nařízení (ES) č. 1490/2002 oznamovatel stáhl svou podporu zařazení uvedené účinné látky do přílohy I směrnice 91/414/EHS do dvou měsíců od obdržení návrhu zprávy o posouzení. Rozhodnutí Komise 2008/934/ES ze dne 5. prosince 2008 o nezařazení některých účinných látek do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a o odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující tyto látky (4) se tudíž týkalo i nezařazení flurochloridonu.

(3)

V souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS původní oznamovatel (dále jen „žadatel“) předložil novou žádost, ve které požádal o uplatnění zkráceného postupu stanoveného články 14 až 19 nařízení Komise (ES) č. 33/2008 ze dne 17. ledna 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 91/414/EHS, pokud jde o běžný a zkrácený postup pro posuzování účinných látek, které byly součástí pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 uvedené směrnice, nebyly však zařazeny do její přílohy I (5).

(4)

Žádost byla předložena Španělsku, které bylo nařízením (ES) č. 1490/2002 jmenováno členským státem zpravodajem. Lhůta pro zkrácený postup byla dodržena. Specifikace účinné látky a doporučená použití jsou stejná jako v případě rozhodnutí 2008/934/ES. Uvedená žádost je také v souladu se zbývajícími hmotněprávními a procesními požadavky podle článku 15 nařízení (ES) č. 33/2008.

(5)

Španělsko posoudilo dodatečné údaje předložené žadatelem a připravilo dodatečnou zprávu. Dne 3. listopadu 2009 postoupilo tuto zprávu Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a Komisi. Úřad zaslal dodatečnou zprávu ostatním členským státům a žadateli k vyjádření připomínek a obdržené připomínky postoupil Komisi. V souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 33/2008 a na žádost Komise předložil úřad své závěry ohledně flurochloridonu dne 14. října 2010 Komisi (6). Návrh zprávy o posouzení, dodatečná zpráva a závěry úřadu byly přezkoumány členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a dokončeny dne 4. února 2011 v podobě zprávy Komise o přezkoumání flurochloridonu.

(6)

Z různých provedených zkoumání vyplynulo, že přípravky na ochranu rostlin obsahující flurochloridon mohou obecně splňovat požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 91/414/EHS, zejména pokud jde o použití, která byla zkoumána a podrobně popsána ve zprávě Komise o přezkoumání. Je proto vhodné zařadit látku flurochloridon do přílohy I, a zajistit tak, aby ve všech členských státech mohla být povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující tuto účinnou látku udělována v souladu s ustanoveními uvedené směrnice.

(7)

Aniž je dotčen tento závěr, je třeba získat další informace týkající se některých specifických aspektů. Podle čl. 6 odst. 1 směrnice 91/414/EHS může zařazení látky do přílohy I podléhat určitým podmínkám. Proto je vhodné požadovat, aby žadatel předložil další informace za účelem potvrzení významu nečistot jiných než toluen, shody ekotoxikologického zkušebního materiálu s technickými specifikacemi, významu metabolitu R42819 (7), který se vyskytuje v podzemních vodách, a vlastností flurochloridonu, které potenciálně narušují činnost žláz s vnitřní sekrecí.

(8)	Před zařazením účinné látky do přílohy I je třeba poskytnout členským státům a zúčastněným stranám přiměřené období, které jim umožní připravit se na plnění nových požadavků, které ze zařazení vyplynou.

(9)

Aniž jsou dotčeny závazky stanovené směrnicí 91/414/EHS jako důsledek zařazení účinné látky do přílohy I, mělo by být členským státům po zařazení poskytnuto šestiměsíční období, ve kterém přezkoumají stávající povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující flurochloridon, aby bylo zajištěno splnění požadavků stanovených směrnicí 91/414/EHS, zejména ustanovení článku 13 uvedené směrnice a příslušných podmínek stanovených v příloze I. Členské státy by měly v případě potřeby změnit, nahradit nebo odejmout stávající povolení v souladu s ustanoveními směrnice 91/414/EHS. Odchylně od výše stanovené lhůty by pro předložení a zhodnocení úplné dokumentace podle přílohy III pro každý přípravek na ochranu rostlin a pro každé určené použití mělo být v souladu s jednotnými zásadami stanovenými ve směrnici 91/414/EHS poskytnuto delší období.

(10)

Zkušenosti z předchozích zařazení účinných látek, posouzených v rámci nařízení Komise (EHS) č. 3600/92 ze dne 11. prosince 1992, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro první etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice Rady 91/414/EHS o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (8), do přílohy I směrnice 91/414/EHS ukázaly, že při výkladu povinností držitelů stávajících povolení mohou vzniknout problémy, pokud jde o přístup k údajům. Aby se předešlo dalším těžkostem, zdá se proto být nezbytné ujasnit povinnosti členských států, zejména povinnost ověřit, že držitel povolení má přístup k dokumentaci splňující požadavky přílohy II uvedené směrnice. Ve srovnání se směrnicemi, které byly dosud přijaty a kterými se mění příloha I, však toto ujasnění neukládá členským státům ani držitelům povolení žádné nové povinnosti.

(11)	Směrnice 91/414/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(12)	Rozhodnutí 2008/934/ES stanoví nezařazení flurochloridonu a odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující uvedenou látku do 31. prosince 2011. Je nezbytné zrušit řádek týkající se flurochloridonu v příloze uvedeného rozhodnutí.

(13)	Rozhodnutí 2008/934/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(14)	Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Příloha I směrnice 91/414/EHS se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

Řádek týkající se flurochloridonu v příloze rozhodnutí 2008/934/ES se zrušuje.

Článek 3

Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 30. listopadu 2011. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Budou tyto předpisy používat od 1. prosince 2011.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 4

1. V souladu se směrnicí 91/414/EHS členské státy do 30. listopadu 2011 v případě potřeby změní nebo odejmou stávající povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující účinnou látku flurochloridon.

Do tohoto dne zejména ověří, zda jsou splněny podmínky přílohy I uvedené směrnice týkající se flurochloridonu, s výjimkou podmínek stanovených v části B údajů o uvedené účinné látce, a zda držitel povolení má dokumentaci či přístup k dokumentaci splňující požadavky přílohy II uvedené směrnice v souladu s podmínkami článku 13 uvedené směrnice.

2. Odchylně od odstavce 1 členské státy v souladu s jednotnými zásadami stanovenými v příloze VI směrnice 91/414/EHS nově zhodnotí každý povolený přípravek na ochranu rostlin obsahující flurochloridon jako jedinou účinnou látku, nebo jako jednu z několika účinných látek, které byly všechny nejpozději do 31. května 2011 uvedeny v příloze I směrnice 91/414/EHS, a to na základě dokumentace splňující požadavky přílohy III uvedené směrnice a při zohlednění části B údajů v příloze I uvedené směrnice, které se týkají flurochloridonu. Na základě tohoto hodnocení určí, zda přípravek splňuje podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. b), c), d) a e) směrnice 91/414/EHS.

Po tomto určení postupují členské státy takto:

a)	pokud přípravek obsahuje flurochloridon jako jedinou účinnou látku, povolení v případě potřeby změní nebo odejmou nejpozději do 31. května 2015, nebo

pokud přípravek obsahuje flurochloridon jako jednu z několika účinných látek, povolení v případě potřeby změní nebo odejmou do 31. května 2015 nebo do data stanoveného pro tuto změnu či odnětí v příslušné směrnici nebo směrnicích, jimiž se příslušná látka nebo látky zařazují do přílohy I směrnice 91/414/EHS, podle toho, co nastane později.

Článek 5

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem 1. června 2011.

Článek 6

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 8. března 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1.

(2) Úř. věst. L 55, 29.2.2000, s. 25.

(3) Úř. věst. L 224, 21.8.2002, s. 23.

(4) Úř. věst. L 333, 11.12.2008, s. 11.

(5) Úř. věst. L 15, 18.1.2008, s. 5.

(6) Evropský úřad pro bezpečnost potravin; Conclusion on the peer review of the pesticide risk assessment of the active substance flurochloridone. EFSA Journal 2010;8(12):1869. [66 pp.]. doi:10.2903/j.efsa.2010.1869. K dispozici na internetové adrese: www.efsa.europa.eu/efsajournal.htm.

(7) R42819: (4RS)-4-(chlormethyl)-1-[3-(trifluormethyl)fenyl]pyrrolidin-2-on.

(8) Úř. věst. L 366, 15.12.1992, s. 10.

PŘÍLOHA

V příloze I směrnice 91/414/EHS se na konec tabulky doplňují nové údaje, které znějí:

Číslo

Obecný název, identifikační čísla

Název podle IUPAC

Čistota (1)

Vstup v platnost

Konec platnosti zařazení

Zvláštní ustanovení

„342

Flurochloridon

CAS: 61213-25-0

CIPAC: 430

(3RS,4RS;3RS,4SR)-3-chlor-4-chlormethyl-

1-(α,α,α-trifluor-m-tolyl)-2-pyrrolidon

≥ 940 g/kg.

Relevantní nečistoty:

Toluen: max. 8 g/kg

1. června 2011

31. května 2021

ČÁST A

Povolena mohou být pouze použití jako herbicid.

ČÁST B

Při uplatňování jednotných zásad uvedených v příloze VI musí být zohledněny závěry zprávy o přezkoumání flurochloridonu, a zejména dodatky I a II uvedené zprávy, dokončené Stálým výborem pro potravinový řetězec a zdraví zvířat dne 4. února 2011.

Při tomto celkovém hodnocení musí členské státy věnovat zvláštní pozornost:

1.	riziku pro necílové rostliny a vodní organismy;

2.	ochraně podzemních vod, pokud je tato účinná látka používána v oblastech s citlivými půdními a/nebo nepříznivými klimatickými podmínkami.

Podmínky povolení musí v případě potřeby zahrnovat opatření ke zmírnění rizika.

Dotčené členské státy zajistí, aby žadatel předložil Komisi další potvrzující informace ohledně:

1.	významu nečistot jiných než toluen;

2.	shody ekotoxikologického zkušebního materiálu s technickými specifikacemi;

3.	významu metabolitu R42819 (R42819: (4RS)-4-(chlormethyl)-1-[3-(trifluormethyl)fenyl]pyrrolidin-2-on ), který se vyskytuje v podzemních vodách;

4.	vlastností flurochloridonu, které potenciálně narušují činnost žláz s vnitřní sekrecí.

Dotčené členské státy zajistí, aby žadatel předložil Komisi informace uvedené v 1. a 2. bodě do 1. prosince 2011, informace uvedené ve 3. bodě do 31. května 2013 a informace uvedené ve 4. bodě do dvou let od přijetí pokynů OECD ke zkouškám ohledně narušení činnosti žláz s vnitřní sekrecí.“

(1) Další podrobnosti o identitě a specifikaci účinné látky jsou uvedeny ve zprávě o přezkoumání.

9.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 62/32

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 3. března 2011,

kterým se mění rozhodnutí 2008/457/ES, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Rady 2007/435/ES o zřízení Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí na období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu Solidarita a řízení migračních toků, pokud jde o řídicí a kontrolní systémy členských států, dále pravidla pro správní a finanční řízení a způsobilost výdajů na projekty spolufinancované tímto fondem

(oznámeno pod číslem K(2011) 1289)

(Pouze anglické, bulharské, české, estonské, finské, francouzské, italské, litevské, lotyšské, maďarské, maltské, německé, nizozemské, polské, portugalské, rumunské, řecké, slovenské, slovinské, španělské a švédské znění je závazné)

(2011/151/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/435/ES ze dne 25. června 2007 o zřízení Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí na období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (1), a zejména na článek 21 a čl. 33 odst. 4 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Vzhledem ke zkušenostem nabytým od počátku fungování Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí je vhodné objasnit povinnosti obsažené v rozhodnutí Komise 2008/457/ES (2), pokud jde o transparentnost, rovné zacházení a nediskriminaci při provádění projektů.

(2)	Od členských států se vyžaduje, aby podávaly zprávy o provádění ročních programů. Je proto vhodné objasnit, které informace mají členské státy poskytnout.

(3)	V zájmu snížení administrativní zátěže členských států a poskytnutí vyšší právní jistoty je třeba zjednodušit a objasnit pravidla týkající se způsobilosti výdajů na akce spolufinancované Evropským fondem pro integraci státních příslušníků třetích zemí.

(4)

Většina změn zavedených tímto rozhodnutím by měla být použitelná okamžitě. Jelikož však roční programy na roky 2009 a 2010 již probíhají, měla by být tato pravidla týkající se způsobilosti výdajů na akce spolufinancovaných Evropským fondem pro integraci státních příslušníků třetích zemí použitelná počínaje ročním programem na rok 2011. Členské státy by nicméně měly mít možnost použít tato pravidla za určitých podmínek dříve.

(5)	V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, je Spojené království vázáno základním právním aktem, a v důsledku toho i tímto rozhodnutím.

(6)	V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, je Irsko vázáno základním aktem, a v důsledku toho i tímto rozhodnutím.

(7)	V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, není Dánsko vázáno tímto rozhodnutím a používání tohoto rozhodnutí se na ně nevztahuje.

(8)

Opatření uvedená v tomto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem společného Výboru pro solidaritu a řízení migračních toků zřízeného podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007/ES ze dne 23. května 2007 o zřízení Fondu pro vnější hranice na období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu Solidarita a řízení migračních toků (3).

(9)	Rozhodnutí 2008/457/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2008/457/ES se mění takto:

1)	V čl. 9 odst. 1 se druhá věta nahrazuje tímto: „Za stejných podmínek se rovněž zveřejňují jakékoli důležité změny obsahu výzev k předkládání návrhů.“

Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Prováděcí smlouvy

Při zadávání zakázek na provádění projektů jednají státní, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty, sdružení tvořená jedním nebo několika takovými orgány nebo subjekty v souladu s platnými právními předpisy a zásadami pro zadávací řízení platnými v Unii a daném členském státě.

Subjekty jiné než ty, jež jsou uvedeny v prvním pododstavci, zadávají zakázky na provádění projektů po náležitém zveřejnění, aby byl zajištěn soulad se zásadami transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení. Zakázky, jejichž hodnota je nižší než 100 000 EUR, lze udělit, pokud si dotčený subjekt vyžádá alespoň tři nabídky. Aniž by byly dotčeny vnitrostátní předpisy, nepodléhají smlouvy v hodnotě nižší než 5 000 EUR žádné z procesních povinností.“

3)	V čl. 21 se odst. 1 nahrazuje tímto: „1. Odpovědný orgán oznámí Komisi formálním dopisem jakékoliv důležité změny v řídicích a kontrolních systémech a přepracovaný popis řídicího a kontrolního systému zašle Komisi co nejdříve a nejpozději k okamžiku, kdy tyto změn nabudou účinku.“

4)	V článku 24 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Finanční tabulky spojené se zprávami o pokroku a závěrečnými zprávami obsahují rozdělení částek podle priorit a zvláštních priorit, jak je definováno ve strategických pokynech.“

Článek 25 se mění takto:

V odstavci 1 se doplňuje nová věta, která zní:

„Jakékoliv změny auditní strategie předložené v souvislosti s čl. 28 odst. 1 písm. c) základního právního aktu a přijaté Komisí budou co nejdříve zaslány Komisi. Přepracovaná auditní strategie se sestaví souladu se vzorem uvedeným v příloze VI, s vyznačením zavedených změn.“

Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Vyjma případů, kdy oběma posledním ročním programům přijatým Komisí odpovídá roční příspěvek Společenství, který je nižší než 1 milion EUR, předkládá auditní orgán výroční auditní plán každoročně do 15. února, a to počínaje rokem 2010. Auditní plán se sestaví v souladu s postupy uvedenými ve vzoru v příloze VI. Členské státy nemusí při předkládání ročních auditních plánů znovu předkládat také auditní strategii. Jedná-li se o kombinovanou auditní strategii podle čl. 28 odst. 2 základního právního aktu, může být předložen kombinovaný auditní plán.“

Článek 26 se nahrazuje tímto:

„Článek 26

Dokumenty vypracované certifikačním orgánem

1. Certifikační orgán podle čl. 37 odst. 4 základního právního aktu sestaví a předá Komisi certifikace týkající se žádosti o druhou předběžnou platbu ve formátu podle přílohy VIII.

2. Certifikační orgán podle čl. 38 odst. 1 písm. a) základního právního aktu sestaví a předá Komisi certifikace týkající se žádosti o konečnou platbu ve formátu podle přílohy IX.“

7)	Článek 37 se nahrazuje tímto: „Článek 37 Elektronická výměna dokumentů Kromě řádně podepsaných dokumentů v tištěné podobě uvedených v kapitole 3 se informace zasílají rovněž v elektronické podobě.“

8)	Přílohy se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

1. Ustanovení čl. 1 odst. 1 až 7 a body 1 až 5 přílohy se použijí od data přijetí tohoto rozhodnutí.

2. Bod 6 přílohy se použije nejpozději počínaje prováděním ročních programů na rok 2011.

3. Členské státy mohou rozhodnout o použití bodu 6 přílohy v souvislosti s probíhajícími nebo budoucími projekty počínaje ročními programy na roky 2009 a 2010, a to v naprostém souladu se zásadami rovného zacházení, transparentnosti a nediskriminace. Členské státy v tom případě použijí pro příslušné projekty nová pravidla v plném rozsahu a tam, kde je to nezbytné, změní dohodu o grantu. Pokud jde pouze o výdaje na technickou pomoc, mohou se členské státy rozhodnou použít bod 6 přílohy počínaje ročním programem na rok 2008.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Belgickému království, Bulharské republice, České republice, Spolkové republice Německo, Estonské republice, Irsku, Řecké republice, Španělskému království, Francouzské republice, Italské republice, Kyperské republice, Lotyšské republice, Litevské republice, Lucemburskému velkovévodství, Maďarské republice, Republice Malta, Nizozemskému království, Rakouské republice, Polské republice, Portugalské republice, Rumunsku, Republice Slovinsko, Slovenské republice, Finské republice, Švédskému království a Spojenému království Velké Británie a Severního Irska.

V Bruselu dne 3. března 2011.

Za Komisi

Cecilia MALMSTRÖM

členka Komise

(1) Úř. věst. L 168, 28.6.2007, s. 18.

(2) Úř. věst. L 167, 27.6.2008, s. 69.

(3) Úř. věst. L 144, 6.6.2007, s. 22.

PŘÍLOHA

Přílohy rozhodnutí 2008/457/ES se mění takto:

Příloha III se mění takto:

1.1	bod 2 se zrušuje;

1.2	bod 4.2 se zrušuje.

Příloha IV se mění takto:

2.1

bod 1.2 část A se nahrazuje tímto:

„1.2	Popis procesu týkajícího se výběru projektů (na úrovni odpovědného orgánu / pověřeného orgánu nebo přidružených subjektů) a jejich výsledků.“;

2.2	v části A bodu 2 tabulce 1 posledním sloupci se zrušuje slovo „způsobilé“.

Příloha V část A se mění takto:

3.1

bod 1.2 se nahrazuje tímto:

„1.2	Aktualizované informace ze zprávy o pokroku týkající se popisu organizace výběru projektů (na úrovni odpovědného orgánu / pověřeného orgánu nebo přidružených subjektů) a jejich výsledky, připadá-li v úvahu.“;

3.2

doplňuje se nový bod 1.8, který zní:

„1.8	Potvrzení toho, že od posledního přepracování oznámeného Komisi dne … nedošlo k žádným důležitým změnám řídicího a kontrolního systému.“;

3.3

bod 4 se nahrazuje tímto:

„4. FINANČNÍ PROVÁDĚNÍ

Závěrečná zpráva o provádění akčního programu

Tabulka 1

Podrobná finanční zpráva

Členský stát: […]

Příslušný roční program: […]

Situace ke dni: [den/měsíc/rok]

(všechny částky v EUR)

Programován členským státem (podle schváleného ročního programu Komise)

Závazky členského státu

Údaje o skutečných částkách přijatých odpovědným orgánem

(náklady vynaložené příjemci a konečný příspěvek ES)

Akce

Projekty

Ref. priorita

Ref. konkrétní priorita (1)

Plánované náklady celkem

(a)

Příspěvek ES

(b)

% příspěvku ES

(c = b/a)

Celkové způsobilé náklady

(d)

Příspěvek ES

(e)

% příspěvku ES

(f = e: d)

Celkové způsobilé náklady

(g)

Příspěvek ES

(h)

% příspěvku ES

(i = h: g)

Příspěvky třetích stran

(j)

Příjmy z daného projektu

(k)

Platba/zpětné získání učiněno ze strany odpovědného orgánu

(l)

Akce 1: […]

projekt 1: […]

projekt N […]

Akce 1 celkem

Akce …: […]

projekt 1: […]

projekt N: […]

Akce celkem …: […]

Akce N: […]

projekt 1: […]

projekt N: […]

Akce N celkem

Technická pomoc

Další operace (1)

CELKEM

0 %

3.4

Bod 6 se nahrazuje tímto:

„6. PŘÍLOHY

Soulad způsobilých výdajů na projekty a příjmů se zásadou neziskovosti a souhrnný popis projektu.

Závěrečná zpráva o provádění ročního programu

Tabulka 6 A

Způsobilé náklady na projekty a zdroje příjmů. Soulad se zásadou neziskovosti podle přílohy XI bodu 1.3.3

Situace k: den/měsíc/rok

	Způsobilé náklady			Zdroje příjmů
	Přímé náklady	Nepřímé náklady	Celkové způsobilé náklady	Příspěvek od EU	Příspěvek třetích stran	Příjmy z daného projektu	Celkové příjmy (podle přílohy XI bodu 1.3.3)
	a)	b)	c) = a) + b)	e)	f)	g)	h)= e) + f) +g)
Reference projektu
Reference projektu
Reference projektu
atd.
AKCE 1 CELKEM
Reference projektu
Reference projektu
Reference projektu
atd.
AKCE 2 CELKEM
Reference projektu
Reference projektu
Reference projektu
atd.
AKCE N CELKEM
TECHNICKÁ POMOC
ROČNÍ PROGRAM CELKEM

Příloha VIII se mění takto:

4.1	název se nahrazuje tímto:

4.2	v poznámce pod čarou 1 se zrušuje slovo „způsobilé“;

4.3

bod 2 se nahrazuje tímto:

„2.	vykázané výdaje byly vynaloženy v souvislosti s akcemi, které byly vybrány pro financování podle kritérií týkajících se ročního programu;“.

5.	Název přílohy IX se nahrazuje tímto:

Příloha XI se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA XI

PRAVIDLA PRO ZPŮSOBILOST VÝDAJŮ FOND PRO INTEGRACI

I. Obecené Zásady

I.1 Hlavní zásady

V souladu se základním právním aktem musí způsobilé výdaje splňovat následující podmínky:

a)	musí spadat do působnosti fondu a jeho cílů, jak je popsáno v článcích 1, 2 a 3 základního právního aktu;

b)	musí být vynaloženy na akce jmenované v článku 4 základního právního aktu;

c)	musí být potřebné k uskutečnění činností, kterých se týká projekt tvořící součást víceletých a ročních programů schválených Komisí;

d)	musí být přiměřené a splňovat zásady řádného finančního řízení, zejména pokud jde o poměr mezi kvalitou a vynaloženými prostředky a o efektivitu nákladů;

musí být vynaloženy konečným příjemcem a/nebo partnery v rámci projektu, kteří mají sídlo v členském státě EU, kde jsou i zapsáni v obchodním rejstříku, s výjimkou mezinárodních veřejných organizací zřízených na základě mezivládních dohod a specializovaných agentur zřízených těmito organizacemi, společností Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) a Červeného půlměsíce. S ohledem na čl. 39 odst. 2 tohoto rozhodnutí se pravidla týkající se konečného příjemce budou obdobně týkat i partnerů podílejících se na daném projektu;

f)	musí se týkat cílových skupin uvedených v rámci základního právního aktu;

g)	musí být vynaloženy v souladu se zvláštními ustanoveními dohody o grantu.

2.	V případě víceletých akcí ve smyslu čl. 13 odst. 6 základního právního aktu se za projekt vhodný pro použití těchto pravidel způsobilosti považuje pouze ta část akce, která je spolufinancována z ročního programu.

3.	Projekty financované z fondu nejsou financovány z jiných zdrojů rozpočtu Společenství. Projekty podporované fondem jsou spolufinancovány z veřejných či soukromých zdrojů.

I.2 Rozpočet projektu

Rozpočet projektu je předkládán v této podobě:

Výdaje

Příjmy

+	přímé náklady (PN)

+	nepřímé náklady (pevné procento z PN uvedené v dohodě o grantu)

+	příspěvek ES (definovaný jako nejnižší ze tří částek uvedených v článku 12 tohoto rozhodnutí)

+	příspěvek od konečného příjemce a partnerů podílejících se na projektu

+	příspěvek třetích stran

+	příjmy z daného projektu

=	Způsobilé náklady celkem (ZNC)

=	Příjmy celkem (PC)

Rozpočet je vyrovnaný: celkové způsobilé náklady se rovnají celkovým příjmům.

I.3 Příjmy a zásada neziskovosti

Projekty financované z fondu musí být neziskové. Jestliže na konci projektu zdroje příjmů, včetně výše uvedených příjmů z projektu, přesáhnou výdaje, příspěvek z fondu určený na projekt bude přiměřeně snížen. Všechny zdroje příjmů musí být zaneseny v účetnictví konečného příjemce nebo uvedeny v daňových podkladech a musí být zjistitelné a ověřitelné.

Příjmy projektu se skládají z finančních příspěvků poskytnutých na realizaci projektu z fondu, z veřejných nebo ze soukromých zdrojů, včetně vlastního příspěvku konečného příjemce, jakož i ze všech příjmů z projektu. Termín „příjmy z projektu“ pro účely tohoto pravidla zahrnuje výnosy získané z projektu během období způsobilosti uvedeného v bodě I.4, z tržeb, nájmů, poskytovaných služeb, zápisného či jiných podobných příjmů.

3.	Příspěvek Společenství vyplývající z použití zásady neziskovosti, jak je uvedeno v čl. 12 písm. c) tohoto rozhodnutí, bude činit částku „celkových způsobilých nákladů“ po odečtení „příspěvku od třetích stran“ a „příjmů z projektu“.

I.4 Období způsobilosti

Náklady spojené s projektem musí vzniknout po 1. lednu roku uvedeného ve finančním rozhodnutí schvalujícím roční programy členských států, přičemž příslušné platby budou učiněny rovněž po tomto datu (kromě odpisů). Období způsobilosti trvá do 30. června roku N (2) + 2, což znamená, že náklady spojené s projektem musí vzniknout před tímto datem.

Výjimka z období způsobilosti uvedeného v odstavci 1 se uplatní pro:

a)	projekty podporované v rámci ročního programu na rok 2007 v souladu s čl. 33 odst. 3 základního právního aktu;

b)	technickou pomoc pro členské státy (uvedenou v bodě IV.3).

I.5 Záznam výdajů

1.	Výdaje odpovídají platbám, které provedl konečný příjemce. S výjimkou odpisů musí mít formu (hotovostních) finančních transakcí.

2.	Výdaje musí být zpravidla podloženy oficiálními fakturami. Nelze-li tyto faktury přiložit, jsou platby doloženy účetními doklady nebo podklady s rovnocennou průkazní hodnotou.

Náklady musí být zjistitelné a ověřitelné. Jde zejména o tyto prvky:

a)	musí být zaznamenány v účetnictví konečného příjemce;

b)	musí být stanoveny v souladu s platnými účetními standardy země, v níž má konečný příjemce sídlo, a dále musí odpovídat běžným postupům při vyúčtování nákladů konečného příjemce a

c)	musí být vykázány v souladu s požadavky platné daňové a sociální legislativy.

4.	Je-li to nezbytné, jsou koneční příjemci povinni ponechat si ověřené kopie účetních dokladů, které prokazují výši příjmů a výdajů partnerů, kteří se na projektu podílí.

5.	Uložení a zpracování záznamů uvedených v odstavcích 2 až 4 se musí řídit vnitrostátními právními předpisy pro ochranu údajů.

I.6 Místní působnost

Výdaje na akce popsané v článku 4 základního právního aktu musí:

a)	vzniknout konečným příjemcům definovaným v bodu I.1.1 písm. e) a

b)	vzniknout na území členských států, s výjimkou akcí uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. c) základního právního aktu, jež se týkají opatření organizovaných před odjezdem do přijímací země a jež mohou vzniknout na území členských států či země původu.

Partneři v rámci projektu, kteří mají sídlo ve třetí zemi, kde jsou i zapsáni v obchodním rejstříku, se mohou projektů účastnit pouze bez nákladů, s výjimkou mezinárodních veřejných organizací zřízených na základě mezivládních dohod a specializovaných agentur zřízených těmito organizacemi, společností Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) a Červeného půlměsíce.

II. Kategorie způsobilých nákladů (v rámci projektu)

II.1 Přímé způsobilé náklady

Přímými způsobilými náklady na projekt se rozumí náklady, které lze s ohledem na všeobecné podmínky uvedené v části I specifikovat jako zvláštní náklady přímo spojené s prováděním daného projektu. Přímé náklady budou zahrnuty v odhadovaném celkovém rozpočtu daného projektu.

Mezi způsobilé náklady se řadí:

II.1.1 Náklady na zaměstnance

1.	Náklady na zaměstnance přidělené na projekt, které zahrnují platy, výdaje na sociální zabezpečení a jiné zákonem stanovené náklady, jsou způsobilé v případě, že odpovídají obvyklému odměňování zaměstnanců, které příjemce uplatňuje.

2.	U mezinárodních organizací mohou způsobilé náklady na zaměstnance zahrnovat částky na pokrytí zákonných povinností a nároků spojených s odměňováním.

Příslušné náklady na platy zaměstnanců veřejných orgánů jsou způsobilé pouze v míře, ve které se týkají nákladů na činnosti, které by příslušný veřejný orgán neprováděl, kdyby se dotyčný projekt neuskutečnil. Tito zaměstnanci jsou přiděleni nebo vysláni za účelem provádění projektu písemným rozhodnutím konečného příjemce.

4.	Rozpis personálních nákladů se uvádí v předběžném rozpočtu, včetně rozdělení kompetencí a počtu zaměstnanců.

II.1.2 Náklady na dopravu a pobyt

1.	Náklady na dopravu a pobyt jsou způsobilé jako přímé náklady na zaměstnance nebo ostatní osoby, které se podílejí na činnostech v rámci projektu, je-li jejich cesta pro provádění projektu nezbytná.

Cestovné je způsobilé na základě skutečně vzniklých nákladů. Sazby pro náhradu cestovného vychází z cenově nejvýhodnějšího způsobu veřejné dopravy, přičemž dopravu letadlem lze zpravidla povolit pouze u cest delších než 800 km (cesta tam a zpět) či v těch případech, kdy použití letecké dopravy odůvodňuje zeměpisná poloha cílového místa. V případě cestování vlastním osobním vozem se náhrada cestovného zpravidla poskytuje na základě nákladů na veřejnou dopravu či na základě sazeb odvíjejících se od najetých kilometrů v souladu se zveřejněnými oficiálními pravidly v daném členském státě či pravidly používanými konečným příjemcem.

Náklady na pobyt jsou způsobilé buď podle skutečných nákladů, nebo podle denních náhrad. Má-li organizace své vlastní sazby pro denní náhrady (náhrady na pobyt), nepřekročí tyto sazby maximální výši stanovenou členským státem v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi. Náhrady na pobyt obvykle zahrnují místní dopravu (včetně taxislužby), ubytování, stravu, místní telefonní hovory a jiné drobné výdaje.

II.1.3 Vybavení

II.1.3.1 Obecná pravidla

1.	Náklady vztahující se ke koupi vybavení jsou způsobilé pouze tehdy, jsou-li k provádění daného projektu nezbytné. Vybavení musí mít technické vlastnosti nezbytné pro projekt a splňovat platné normy a standardy.

2.	Rozhodnutí, zda zvolit formu leasingu, nájmu či koupě, se musí vždy zakládat na nejméně nákladné variantě. Pokud ovšem není možné využít leasingu či nájmu, protože se jedná o časové krátký projekt či protože zde dochází k rychlému snížení hodnoty, je přijatelná možnost koupě.

II.1.3.2 Nájem a leasing

Výdaje spojené s nájmem a leasingem jsou způsobilé pro spolufinancování, podléhají však pravidlům platným v daném členském státě, vnitrostátním právním předpisům a zvyklostem, jakož i podmínkám týkajícím se doby trvání nájmu či leasingu pro účely daného projektu.

II.1.3.3 Nákup

Pokud je vybavení pořízeno v průběhu projektu, musí rozpočet uvést, zda jsou zahrnuty náklady v plném rozsahu nebo jen ta část odpisů zařízení, která odpovídá délce jeho používání pro daný projekt, tedy míra skutečného využití pro daný projekt. Část odpisů zařízení, která odpovídá délce jeho používání pro daný projekt, se vypočte v souladu s platnými vnitrostátními pravidly.

2.	Vybavení, které bylo pořízeno před zahájením projektu, ale které je pro účely daného projektu používáno, je způsobilé na základě odpisů. Způsobilé však tyto náklady nejsou tehdy, pokud bylo dané zařízení původně pořízeno z prostředků grantu Společenství.

3.	U jednotlivých částí vybavení pořízených za méně než 20 000 EUR je za způsobilý náklad považována plná kupní cena, jestliže je dané vybavení zakoupeno dříve než v posledních třech měsících trvání projektu. U jednotlivých položek v ceně 20 000 EUR nebo vyšší jsou způsobilé pouze na základě odpisů.

II.1.4 Nemovitosti

II.1.4.1 Obecná pravidla

Nemovitost musí mít technické vlastnosti nezbytné pro projekt a splňovat platné normy a standardy.

II.1.4.2 Nájem

Nájem nemovitosti splňuje podmínky spolufinancování, pokud existuje jasná vazba mezi tímto nájmem a cíli příslušného projektu, přičemž je nutné dodržet podmínky uvedené níže, aniž by bylo dotčeno uplatnění přísnějších vnitrostátních pravidel:

a)	nemovitost nebyla pořízena z grantu Společenství;

b)	nemovitost je používána pouze za účelem realizace projektu. Pokud tomu tak není, bude způsobilá pouze ta část nákladů, která odpovídá využití pro účely projektu.

II.1.5 Pomocné materiály, zásoby a obecné služby

Náklady na pomocné materiály, zásoby a obecné služby splňují kritéria způsobilosti, pokud jsou zjistitelné a přímo nezbytné pro provádění daného projektu.

II.1.6 Smluvní zadávání

1.	Koneční příjemci musí mít zpravidla kapacitu řídit projekty sami. Částka odpovídající úkolům zadaným subdodavatelům v rámci projektu bude muset být jasně uvedena ve smlouvě o grantu.

Výdaje vztahující se k následujícím subdodavatelským smlouvám nejsou způsobilé pro spolufinancování z fondu:

a)	smlouvy o subdodávkách, které plní úkoly vztahující se k celkovému řízení projektu;

b)	smlouvy o subdodávkách, které zvyšují náklady na projekt, aniž by k projektu úměrným způsobem přispívaly;

c)	smlouvy o subdodávkách uzavřené se zprostředkovateli nebo poradci, ve kterých je platba stanovena na základě procenta z celkových nákladů na projekt, ledaže by tuto platbu konečný příjemce odůvodnil odkazem na skutečnou hodnotu poskytnutých prací nebo služeb.

3.	Subdodavatelé se ve všech subdodavatelských smlouvách zavazují, že všem auditním a kontrolním orgánům poskytnou veškeré nezbytné informace týkající se subdodavatelských činností.

II.1.7 Náklady vyplývající přímo z požadavků vztahujících se k spolufinancování Unií

Náklady, které je nutné vynaložit ke splnění požadavků vztahujících se ke spolufinancování Unií, jako je zveřejnění, transparentnost, hodnocení projektu, externí audit, bankovní záruky, náklady na překlad atd., jsou přímé způsobilé náklady.

II.1.8 Honoráře odborníků

Honoráře za právní poradenství, notářské poplatky a náklady na technické a finanční odborníky splňují podmínky způsobilosti.

II.1.9 Zvláštní náklady spojené se státními příslušníky třetích zemí spadajících do působnosti fondu

Za účelem pomoci jsou způsobilé koupě provedené konečným příjemcem pro státní příslušníky třetích zemí spadajících do působnosti fondu, jak je definováno v základním právním aktu, a proplácení nákladů, jež těmto osobám vznikly, konečným příjemcem, a to za následujících zvláštních podmínek:

a)	konečný příjemce si po dobu stanovenou podle článku 41 základního právního aktu ponechá potřebné informace a důkazy o tom, že státní příslušníci třetích zemí, kteří danou pomoc přijali, spadají do působnosti fondu, jak je definováno v základním právním aktu;

b)	konečný příjemce si musí vést evidenci podpory poskytnuté státním příslušníkům třetích zemí (jako například faktury a doklady) po dobu stanovenou v článku 41 základního aktu.

V případě akcí, které vyžadují účast (například školení) osob, které spadají do působnosti fondu, mohou být za účelem motivace rozdělovány malé finanční částky v hotovosti jako doplňková pomoc, pokud jejich celková částka nepřekročí 25 000 EUR na projekt a je rozdělována jednotlivým osobám za účast na každé jednotlivé akci, kurzu atd. Konečný příjemce si vede seznam osob s uvedením času a data platby a zajistí odpovídající následné kroky, aby se zabránilo dvojímu financování a zneužití finančních prostředků.

II.2 Nepřímé způsobilé náklady

1.	Nepřímé náklady představují ty druhy výdajů, které v přísném souladu s podmínkami způsobilosti popsanými v bodě I.1.1 není možné označit jako konkrétní náklady přímo spojené s projektem.

2.	Odchylně od bodu I.1.1 písm. e) a bodu I.5 mohou být nepřímé náklady na provádění akce způsobilé na základě procentně stanovené paušální částky, která nesmí překročit 7 % výše celkových přímých způsobilých nákladů.

3.	Organizace, které získaly grant na provozní náklady z rozpočtu Unie nemohou do svého předběžného rozpočtu zahrnout nepřímé náklady.

III. Nezpůsobilé náklady

Kritéria způsobilosti nesplňují výdaje na:

a)	DPH, s výjimkou případů, kdy příjemce prokáže, že nemůže získat DPH zpět;

b)	výnosy z kapitálu, dluhy a poplatky za dluhové služby, debetní úroky, provize za směnu peněz a kurzové ztráty, rezervy na ztrátu či případné budoucí závazky, dlužné úroky, pochybné závazky, pokuty, peněžité sankce, náklady na soudní spory a nepřiměřené či neuvážené výdaje;

c)	náklady na reprezentaci výhradně pro pracovníky podílející se na projektu. Povolují se přiměřené náklady na organizaci společenských setkání pořádaných v souvislosti s projektem, například akce při příležitosti dokončení projektu nebo schůzek řídicí skupiny projektu;

d)	náklady vykázané konečným příjemcem a hrazené z grantu Společenství poskytnutého pro jiný projekt nebo pracovní program;

e)	pořízení pozemku, jakož i pořízení, stavba a oprava nemovitosti;

f)	příspěvky ve formě věcných plnění.

IV. Technická pomoc z podnětu Členských států

1.	Všechny náklady nezbytné pro provádění fondu odpovědným orgánem, pověřeným orgánem, kontrolním orgánem nebo jinými subjekty podílejícími se na úkolech uvedených v odstavci 2 jsou způsobilé jako technická pomoc v rámci mezí stanovených v článku 15 základního právního aktu.

To zahrnuje následující opatření:

a)	výdaje týkající se přípravy, výběru, posouzení, řízení a kontroly akcí;

b)	výdaje na audity a kontroly opatření a projektů na místě;

c)	výdaje na hodnocení opatření či projektů;

d)	výdaje týkající se poskytování a šíření informací a zaručení transparentnosti opatření;

e)	výdaje na pořízení, instalaci a údržbu počítačových systémů pro řízení, kontrolu a hodnocení fondů;

výdaje na jednání kontrolních výborů a podvýborů v souvislosti s prováděním akcí. Tyto výdaje mohou rovněž zahrnovat náklady na účast odborníků a jiných účastníků na jednáních těchto výborů, včetně účastníků ze třetích zemí, pokud se jejich přítomnost považuje v souvislosti s účinnou realizací opatření za zásadní;

g)	výdaje na posílení administrativní kapacity pro provádění fondu.

Činnosti spojené s technickou pomocí musí být provedeny po 1. lednu roku uvedeného ve finančním rozhodnutí schvalujícím roční programy členských států, přičemž příslušné platby budou učiněny rovněž po tomto datu. Období způsobilosti trvá do termínu předložení konečné zprávy o provádění ročního programu.

4.	Veškerá zadávací řízení musí proběhnout v souladu s vnitrostátními pravidly pro zadávací řízení vydanými daným členských státem.

Členské státy mohou provádět opatření technické pomoci týkající se tohoto fondu společně s opatřeními technické pomoci, jež se vztahují k jednomu ze čtyř fondů či ke všem z nich. V tomto případě však pro financování z tohoto fondu bude způsobilá pouze ta část nákladů, která se využila na provádění společného opatření tohoto fondu, přičemž členské státy musí zajistit, že:

a)	část nákladů na společná opatření se připisuje příslušnému fondu přiměřeným a prokazatelným způsobem; a

b)	dvojí financování nákladů je vyloučeno.“

(1) Je-li použitelné.“

(2) Přičemž N zde zastupuje rok uvedený ve finančním rozhodnutí schvalujícím roční programy členských států.

9.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 62/46

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 3. března 2011,

kterým se mění rozhodnutí 2008/22/ES, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES o zřízení Evropského uprchlického fondu na období 2008 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“, pokud jde o řídicí a kontrolní systémy, pravidla správního a finančního řízení a způsobilost výdajů v rámci projektů spolufinancovaných fondem

(oznámeno pod číslem K(2011) 1290)

(2011/152/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES ze dne 23. května 2007 o zřízení Evropského uprchlického fondu na období 2008 až 2013 jako součást obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ a o zrušení rozhodnutí Rady 2004/904/ES (1), a zejména na článek 23 a čl. 35 odst. 4 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	S ohledem na zkušenosti získané od zahájení činnosti Evropského uprchlického fondu je vhodné vyjasnit povinnosti obsažené v rozhodnutí Komise 2008/22/ES (2) týkající se průhlednosti, rovného zacházení a nediskriminačního přístupu během uskutečňování projektů.

(2)	Členské státy musí podávat zprávy o provádění ročních programů. Je proto vhodné objasnit, jaké informace mají členské státy poskytovat.

(3)	Aby se snížilo správní zatížení členských států a poskytla se větší právní jistota, měla by být zjednodušena a vyjasněna pravidla pro způsobilost výdajů na akce spolufinancované Evropským uprchlickým fondem.

(4)

Většina změn zavedených tímto rozhodnutím by měla platit okamžitě. Protože však roční programy pro roky 2009 a 2010 právě probíhají, měla by revidovaná pravidla pro způsobilost výdajů na akce spolufinancované Evropským uprchlickým fondem platit pro roční programy od roku 2011. Za určitých podmínek by členské státy nicméně měly mít možnost použít tato pravidla dříve.

(5)	V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, je Spojené království vázáno základním aktem, a v důsledku toho i tímto rozhodnutím.

(6)	V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, je Irsko vázáno základním aktem, a v důsledku toho i tímto rozhodnutím.

(7)	V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, není Dánsko vázáno tímto rozhodnutím a používání tohoto rozhodnutí se na ně nevztahuje.

(8)

Opatření uvedená v tomto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem společného Výboru „Solidarita a řízení migračních toků“ zřízeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007/ES ze dne 23. května 2007 o zřízení Fondu pro vnější hranice na období 2007 až 2013 jako součást obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (3).

(9)	Rozhodnutí 2008/22/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2008/22/ES se mění takto:

1.	V čl. 9 odst. 1 se druhá věta nahrazuje tímto: „Za stejných podmínek se rovněž zveřejňují jakékoli důležité změny obsahu výzev k předkládání návrhů.“.

Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Prováděcí smlouvy

Při uzavírání smluv za účelem realizace projektů jednají stát, regionální či místní orgány, veřejnoprávní instituce, asociace tvořené jedním nebo několika takovými orgány či několika takovými veřejnoprávními institucemi v souladu s unijním a vnitrostátním právem a zásadami, které upravují zadávání veřejných zakázek.

Ostatní subjekty, které nejsou uvedené v prvním odstavci, uzavírají smlouvy za účelem realizace projektů až po příslušném zveřejnění, aby se zajistilo dodržování zásad transparentnosti, nediskriminačního přístupu a rovného zacházení. Smlouvy, jejichž hodnota je nižší než 100 000 EUR mohou být uzavřeny za předpokladu, že si příslušný subjekt vyžádá alespoň tři nabídky. Aniž jsou dotčena vnitrostátní pravidla, na smlouvy, jejichž hodnota je nižší než 5 000 EUR, se nevztahují žádné procesní povinnosti.“

V článku 21 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Odpovědný orgán oznámí Komisi prostřednictvím formálního dopisu jakoukoli významnou změnu týkající se řídicího a kontrolního systému a přepracovaný popis řídicího a kontrolního systému zašle Komisi co nejdříve, nejpozději v době, kdy takové změny nabudou účinku.“

4.	V článku 24 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Finanční tabulky spojené se zprávami o pokroku a závěrečnými zprávami obsahují rozdělení částek jak podle priorit, tak i zvláštních priorit, tak jak je určeno ve strategických pokynech.“

Článek 25 se mění takto:

v odstavci 1 se doplňují nové věty, které zní:

„Jakékoli změny týkající se strategie auditů, které byly předloženy podle čl. 30 odst. 1 písm. c) základního právního aktu a které Komise přijala, se zasílají Komisi co nejdříve. Revidovaná strategie auditů se vypracuje podle vzoru uvedeného v příloze 6 označením zanesených úprav.“

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Vyjma případů, kdy oba poslední roční programy přijaté Komisí odpovídají ročnímu příspěvku Společenství, který je nižší než 1 milion EUR, předkládá auditní orgán výroční auditní plán každoročně do 15. února, a to počínaje rokem 2010. Auditní plán se vypracuje podle vzoru uvedeného v příloze 6. Pokud členské státy předkládají výroční auditní plány, nemusí znovu předkládat strategii auditů. Jedná-li se o kombinovanou auditní strategii podle čl. 30 odst. 2 základního právního aktu, může být předložen kombinovaný auditní plán.“

Článek 26 se nahrazuje tímto:

„Článek 26

Dokumenty vypracované certifikačním orgánem

1. Certifikační orgán sestaví certifikace týkající se žádosti o druhé předběžné financování podle čl. 39 odst. 4 základního právního aktu a odpovědný orgán ho předá Komisi ve formátu uvedeném v příloze 8.

2. Certifikační orgán sestaví certifikace týkající se žádosti o konečné financování podle čl. 40 odst. 1 písm. a) základního právního aktu a odpovědný orgán ho předá Komisi ve formátu uvedeném v příloze 9.“

7.	Článek 37 se nahrazuje tímto: „Článek 37 Elektronická výměna dokumentů Kromě řádně podepsaných dokumentů v tištěné podobě uvedených v kapitole 3 se informace zasílají také v elektronické podobě.“

8.	Přílohy se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

1. Ustanovení čl. 1 bodů 1 až 7 a bodů 1 až 5 přílohy se použijí od data přijetí tohoto rozhodnutí.

2. Bod 6 přílohy platí nejpozději od provedení ročního programu pro rok 2011.

3. Počínaje ročními programy pro roky 2009 a 2010 členské státy se mohou rozhodnout, že uplatní bod 6 přílohy s ohledem na aktuální či budoucí projekty při plném respektování zásad rovného zacházení, průhlednosti a nediskriminačního přístupu. V takovém případě uplatní členské státy pro příslušný projekt nová pravidla v plném rozsahu a, pokud to bude nutné, změní grantovou dohodu. Pouze v případě výdajů na technickou pomoc, mohou členské státy rozhodnout, že uplatní bod 6 přílohy, a to počínaje ročním programem pro rok 2008.

Článek 3

V Bruselu dne 3. března 2011.

Za Komisi

Cecilia MALMSTRÖM

členka Komise

(1) Úř. věst. L 144, 6.6.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 7, 10.1.2008, s. 1.

(3) Úř. věst. L 144, 6.6.2007, s. 22.

PŘÍLOHA

Přílohy rozhodnutí 2008/22/ES se mění takto:

Příloha 3 se mění takto:

1.1	bod 2 se zrušuje;

1.2	bod 4.2 se zrušuje.

Příloha 4 se mění takto:

2.1	V části A se bod 1.2 nahrazuje tímto: „Popis procesu výběru projektů (na úrovni odpovědného orgánu/pověřeného orgánu či přidružených subjektů) a jejich výsledků“;

2.2	V části A bod 2 tabulka 1 poslední sloupec se zrušuje slovo „způsobilé“;

2.3

V části A se doplňuje nový bod 1.4a, který zní:

„1.4a

Jiné operace“

V příloze 5 se část A mění takto:

3.1

Bod 1.2 se nahrazuje tímto:

„1.2	Aktualizované informace ze zprávy o pokroku týkající se popisu organizace výběru projektů (na úrovni odpovědného orgánu/pověřeného orgánu či přidružených subjektů) a případně jejich výsledků“

3.2

Doplňuje se nový bod 1.4a, který zní:

„1.4a

Jiné operace“

3.3

Doplňuje se nový bod 1.8, který zní:

„1.8	Potvrzení, že v řídicím a kontrolním systému nedošlo od poslední revize oznámené Komisi dne … k žádným významným změnám“

3.4

Bod 4 se nahrazuje tímto:

„4. FINANČNÍ PLNĚNÍ

Závěrečná zpráva o realizaci ročního programu

Tabulka 1

Podrobná finanční zpráva

Členský stát: […]

Předmětný roční program: […]

Situace k: (den/měsíc/rok)

(veškeré hodnoty jsou uvedeny v EUR)

Plánované prostředky členského státu (shodné s prostředky schváleného ročního programu Komise)

Závazky členského státu

Údaje o skutečných částkách přijatých odpovědným orgánem

(náklady vynaložené příjemci a konečný příspěvek ES)

Akce

Projekty

Ref. priorita

Ref.: konkrétní priorita (1)

Plánované náklady celkem

Příspěvek Společenství

Příspěvek Společenství v %

(c = b: a)

Způsobilé náklady celkem

Příspěvek Společenství

Příspěvek Společenství v %

(f = e: d)

Způsobilé náklady celkem

Příspěvek Společenství

Příspěvek Společenství v %

(i = h: g)

Příspěvky třetích stran

Příjmy z daného projektu

Platba/zpětné získání má být učiněno ze strany:

Opatření 1: […]

Projekt 1: […]

Projekt N: […]

Opatření 1 celkem

Opatření …: […]

Projekt 1: […]

Projekt N: […]

Opatření … celkem: […]

Opatření N: […]

Projekt 1: […]

Projekt N: […]

Opatření N celkem

Technická pomoc

Jiné operace (1)

CELKEM

0 %

3.5

Bod 6 se nahrazuje tímto:

„6. PŘÍLOHY

Soulad způsobilých výdajů na projekt a příjmů z projektu se zásadou neziskovosti a souhrnným popisem projektu.

Závěrečná zpráva o realizaci ročního programu

Tabulka 6 A

Způsobilé náklady na projekt a zdroje příjmů. Dodržování zásady neziskovosti stanovené v bodě 1.3.3 přílohy 11

Situace k: den/měsíc/rok

	Způsobilé náklady			Zdroje příjmů
	Přímé náklady	Nepřímé náklady	Způsobilé náklady celkem	Příspěvek EU	Příspěvek třetích stran	Příjmy z daného projektu	Celkové příjmy (stanovené v bodu 1.3.3 přílohy 11)
	a)	b)	c) = a) + b)	e)	f)	g)	h) = e) + f) + g)
Referenční číslo projektu
Referenční číslo projektu
Referenční číslo projektu
atd.
OPATŘENÍ 1 CELKEM
Referenční číslo projektu
Referenční číslo projektu
Referenční číslo projektu
atd.
OPATŘENÍ 2 CELKEM
Referenční číslo projektu
Referenční číslo projektu
Referenční číslo projektu
atd.
OPATŘENÍ N CELKEM
TECHNICKÁ POMOC
ROČNÍ PROGRAM CELKEM

Příloha 8 se mění takto:

4.1	Název se nahrazuje tímto:

4.2	V poznámce pod čarou 1 se zrušuje slovo „způsobilé“;

4.3

Bod 2 se nahrazuje tímto:

„2.	Vykázané výdaje byly vynaloženy v souvislosti s opatřeními, která byla zvolena pro financování podle kritérií týkajících se ročního programu;“

5.	Příloha 9 se nahrazuje tímto:

Příloha 11 se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA 11

PRAVIDLA PRO ZPŮSOBILOST VÝDAJŮ EVROPSKÝ UPRCHLICKÝ FOND

I. Obecné zásady

I.1 Základní principy

V souladu se základním aktem musí způsobilé výdaje splňovat následující podmínky:

a)	musí spadat do působnosti fondu a jeho cílů, jak je popsáno v článcích 1 a 2 základního právního aktu;

b)	musí se vztahovat ke způsobilým akcím uvedeným v článku 3 základního právního aktu nebo, v případě mimořádných opatření, se musí týkat způsobilých akcí obsažených v článku 5 základního právního aktu;

c)	musí být zapotřebí pro vykonání činností zahrnutých do projektu, musí být součástí víceletých a ročních programů schválených Komisí nebo mimořádných opatření stanovených v článku 5 základního právního aktu, přičemž tato opatření představují úpravu příslušného ročního programu;

d)	musí být přiměřené a splňovat zásady řádného finančního řízení, zejména pokud jde o poměr mezi kvalitou a vynaloženými prostředky a o efektivitu nákladů;

musí být vynaloženy konečným příjemcem a/nebo společníky projektu, kteří musí mít sídlo v jednom z členských států EU, kde musí být rovněž zapsáni do obchodního rejstříku, s výjimkou mezinárodních vládních organizací vytvořených mezivládními dohodami a zvláštních agentur vytvořených takovými organizacemi, dále s výjimkou Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) a Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce. S ohledem na čl. 39 odst. 2 tohoto rozhodnutí se pravidla týkající se konečného příjemce budou obdobně týkat i partnerů podílejících se na daném projektu;

f)	musí být navázány na cílové skupiny vymezené v článku 6 základního právního aktu;

g)	musí být vynaloženy v souladu se zvláštními ustanoveními dohody o grantu.

2.	V případě víceletých opatření ve smyslu čl. 14 odst. 6 základního právního aktu se za projekt vhodný pro použití těchto pravidel způsobilosti považuje pouze ta část opatření, která je spolufinancována z ročního programu.

3.	Projekty financované z fondu nejsou financovány z jiných zdrojů rozpočtu Společenství. Projekty podporované fondem budou spolufinancovány z veřejných či soukromých zdrojů.

I.2. Rozpočet projektu

Rozpočet projektu je předkládán v této podobě:

Výdaje

Příjmy

+	přímé náklady (PN)

+	nepřímé náklady (pevné procento z PN uvedené v dohodě o grantu)

+	příspěvek Společenství (definovaný jako nejnižší ze tří částek uvedených v článku 12 tohoto rozhodnutí)

+	příspěvek od konečného příjemce a společníků podílejících se na projektu

+	příspěvek třetích stran

+	příjmy z daného projektu

=	způsobilé náklady celkem (ZNC)

=	příjmy celkem (PC)

Rozpočet je vyrovnaný: celkové způsobilé náklady se rovnají celkovým příjmům.

I.3 Příjmy a zásada neziskovosti

Příjmy projektu se skládají z finančních příspěvků poskytnutých na realizaci projektu z fondu, z veřejných nebo ze soukromých zdrojů, včetně vlastního příspěvku konečného příjemce, jakož i ze všech příjmů z projektu. Termín „příjmy“ pro účely tohoto pravidla zahrnuje výnosy získané z projektu během období způsobilosti uvedeného v bodě I.4, dále z tržeb, nájmů, poskytovaných služeb, zápisného či jiných podobných příjmů.

3.	Příspěvek Společenství vyplývající z použití zásady neziskovosti, jak je uvedeno v čl. 12 písm. c) tohoto rozhodnutí, bude činit částku „celkových způsobilých nákladů“ po odečtení „příspěvku od třetích stran“ a „příjmů z projektu“.

I.4 Období způsobilosti

2.	Výjimka z období způsobilosti uvedeného v odstavci 1 se činí pro mimořádná opatření (viz čl. 21 odst. 3 základního právního aktu) a pro technickou pomoc pro členské státy (viz bod IV.3).

I.5 Záznam výdajů

1.	Výdaje odpovídají platbám, které provedl konečný příjemce. S výjimkou odpisů musí mít formu (hotovostních) finančních transakcí.

2.	Výdaje musí být zpravidla podloženy oficiálními fakturami. Nelze-li tyto faktury přiložit, jsou platby doloženy účetními doklady nebo podklady s rovnocennou průkazností.

Náklady musí být možné identifikovat a ověřit. Zejména

a)	musí být zaznamenány v účetnictví konečného příjemce;

b)	musí být stanoveny v souladu s platnými účetními standardy země, v níž má konečný příjemce sídlo, a dále musí odpovídat běžným postupům při vyúčtování nákladů konečného příjemce a dále

c)	musí být vykázány v souladu s požadavky platné daňové a sociální legislativy.

4.	Pokud je to nezbytné, jsou koneční příjemci povinni ponechat si ověřené kopie účetních dokladů, které prokazují výši příjmů a výdajů partnerů, kteří se na projektu podílí.

5.	Uložení a zpracování záznamů uvedených v odstavcích 2 až 4 se musí řídit vnitrostátními právními předpisy pro ochranu údajů.

I.6 Územní oblast působnosti

Výdaje na opatření popsané v článcích 3 a 5 základního právního aktu musí:

a)	vzniknout konečným příjemcům definovaným v bodu I.1. odst. 1. písm. e) a dále

b)	vzniknout na území členských států, s výjimkou opatření týkajících se znovuosídlení uvedených v čl. 3 odst. 5 základního právního aktu, jež mohou vzniknout na území členských států či hostitelské země.

Partneři v rámci projektu, kteří mají sídlo ve třetí zemi, kde jsou i zapsáni v obchodním rejstříku, se mohou projektů účastnit pouze bez nákladů, s výjimkou mezinárodních veřejných organizací zřízených na základě mezivládních dohod a specializovaných agentur zřízených těmito organizacemi, Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) a Mezinárodní federaci společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce.

II. Kategorie způsobilých nákladů (v rámci projektu)

II.1. Přímé způsobilé náklady

Přímými způsobilými náklady na projekt se rozumí náklady, které lze s ohledem na všeobecné podmínky způsobilosti uvedené v části I specifikovat jako zvláštní náklady přímo spojené s realizací daného projektu. Přímé náklady budou zahrnuty v odhadovaném celkovém rozpočtu daného projektu.

Mezi způsobilé přímé náklady se řadí:

II.1.1 Náklady na zaměstnance

1.	Náklady na zaměstnance vyčleněné na projekt, které zahrnují skutečné mzdy a výdaje na sociální zabezpečení a jiné zákonné náklady, jsou způsobilé, pokud odpovídají sazbám, které příjemce běžně používá při odměňování zaměstnanců.

2.	U mezinárodních organizací mohou způsobilé náklady na zaměstnance zahrnovat částky na pokrytí zákonných povinností a nároků spojených s odměňováním.

Příslušné náklady na platy zaměstnanců veřejných subjektů jsou způsobilé pouze v míře, ve které se týkají nákladů na činnosti, které by příslušný veřejný subjekt neprováděl, kdyby se dotčený projekt neuskutečnil; těmto zaměstnancům se provádění projektu přiděluje nebo se jeho prováděním pověřují prostřednictvím písemného rozhodnutí konečného příjemce.

4.	Rozpis nákladů na zaměstnance bude uveden v předběžném rozpočtu, včetně rozdělení kompetencí a počtu zaměstnanců.

II.1.2 Náklady na dopravu a pobyt

1.	Náklady na dopravu a pobyt jsou přímé způsobilé náklady na zaměstnance či jiné osoby, které se účastní aktivit spojených s projektem a cestují, neboť je to nezbytné pro provádění projektu.

Cestovné je způsobilé na základě skutečně vzniklých nákladů. Sazby pro náhradu cestovného vychází z cenově nejvýhodnějšího způsobu veřejné dopravy, přičemž dopravu letadlem lze zpravidla povolit pouze u cest delších než 800 km (cesta tam a zpět) či v těch případech, kdy použití letecké dopravy odůvodňuje zeměpisná poloha cílového místa. V případě cestování vlastním osobním automobilem se náhrada cestovného zpravidla poskytuje na základě nákladů na veřejnou dopravu či na základě sazeb odvíjejících se od najetých kilometrů v souladu se zveřejněnými oficiálními pravidly v daném členském státě či pravidly užívanými konečným příjemcem.

II.1.3 Vybavení

II.1.3.1 Obecná pravidla

1.	Náklady na koupi vybavení jsou způsobilé pouze v případě, že toto zařízení je pro provádění projektu nezbytné. Vybavení musí mít technické vlastnosti nezbytné pro projekt a splňovat platné normy a standardy.

2.	Rozhodnutí, zda zvolit formu leasingu, nájmu či koupě, se musí vždy zakládat na nejméně nákladné variantě. Pokud ovšem není možné využít leasingu či pronájmu, protože se jedná o časově krátký projekt či protože zde dochází k rychlému snížení hodnoty, je přijatelná možnost koupě.

II.1.3.2 Nájem a leasing

Výdaje spojené s pronájmem a leasingem jsou způsobilé pro spolufinancování, podléhají však pravidlům vytvořeným v daném členském státě, vnitrostátním právním předpisům a zvyklostem, jakož i podmínkám týkajícím se doby trvání pronájmu či leasingu pro účely daného projektu.

II.1.3.3 Nákup

Pokud je vybavení nakupováno v době provádění projektu, musí rozpočet přesně uvést, zda financování zahrnuje veškeré náklady nebo jen tu část odpisů zařízení, která odpovídá délce jeho používání pro daný projekt, a tedy míře skutečného využití pro daný projekt. Poslední jmenované se vypočte v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy.

2.	Vybavení, které bylo koupeno před zahájením projektu, ale které je pro účely daného projektu používáno, je způsobilé na základě odpisů. Tyto náklady však nejsou způsobilé tehdy, pokud bylo dané zařízení původně zakoupeno z prostředků grantu Společenství.

3.	U jednotlivých částí vybavení zakoupených za méně než 20 000 EUR je za způsobilý náklad považována plná kupní cena, jestliže je dané zařízení zakoupeno nejpozději tři měsíce před ukončením projektu. Jednotlivé části zařízení, které stojí 20 000 EUR či více, jsou způsobilé pouze na základě odpisů.

II.1.4 Nemovitosti

II.1.4.1 Obecná pravidla

V případě koupě, výstavby či renovace nebo nájmu nemovitosti musí mít tato takové technické vlastnosti, které jsou pro projekt nezbytné a které odpovídají platným normám a standardům.

II.1.4.2 Nákup, výstavba a renovace

Pokud je pořízení nemovitosti pro provádění projektu nezbytné, a pokud je jednoznačně spojené s cíli projektu, koupě nemovitosti, tj. již postavené budovy, či její výstavba mohou být spolufinancovány za níže uvedených podmínek, aniž je dotčeno použití přísnějších vnitrostátních pravidel:

od nezávislého odborného odhadce či řádně pověřeného úředního orgánu se získá potvrzení, které stvrzuje, že daná cena nepřekračuje tržní hodnotu, a to buď tím, že potvrzuje, že daná nemovitost je v souladu s vnitrostátními právními předpisy, nebo uvádí body, v nichž v souladu není a u nichž konečný příjemce hodlá provést nápravu v rámci projektu;

b)	nemovitost nebyla koupena z grantu Společenství před realizací daného projektu;

c)	nemovitosti se užívá výhradně pro účely stanovené v projektu;

d)	způsobilá je pouze ta část odpisů budov, která odpovídá době trvání užívání v rámci projektu a míře jejich skutečného užívání pro daný projekt; výpočet odpisů bude proveden podle vnitrostátních účetních pravidel.

2.	S výhradou podmínky uvedené v odstavci 1 pod písmenem c) jsou plné náklady na rekonstrukci, modernizaci či renovaci budov způsobilé pouze do maximální částky 100 000 EUR. Pro částky překračující tento limit platí podmínky uvedené v odst. 1 písm. c) a d).

II.1.4.3 Pronájem

a)	nemovitost nebyla již dříve zakoupena z grantu Společenství;

b)	nemovitosti se užívá výhradně za účelem realizace projektu. Pokud tomu tak není, bude způsobilá pouze ta část nákladů, která se vynaloží pro účely projektu.

II.1.5 Pomocné materiály, zásoby a obecné služby

Náklady na pomocné materiály, zásoby a obecné služby splňují kritéria způsobilosti, pokud jsou zjistitelné a přímo nezbytné pro provádění daného projektu.

II.1.6. Subdodavatelské smlouvy

1.	Koneční příjemci musí být zpravidla schopni provést projekty sami. V dohodě o grantu musí být jasně určena výše nákladů na úkoly, které mají být v rámci projektu zadány subdodavatelům.

Výdaje vztahující se k následujícím subdodavatelským smlouvám nesplňují podmínky spolufinancování z fondu:

a)	smlouvy o subdodávkách, které plní úkoly vztahující se k celkovému řízení projektu;

b)	smlouvy o subdodávkách, které zvyšují náklady na projekt, aniž by k projektu úměrným způsobem přispívaly;

c)	smlouvy o subdodávkách uzavřené se zprostředkovateli nebo poradci, ve kterých je platba stanovena na základě procenta z celkových nákladů na projekt, ledaže by tuto platbu konečný příjemce odůvodnil odkazem na skutečnou hodnotu poskytnutých prací nebo služeb.

3.	Subdodavatelé se ve všech subdodavatelských smlouvách zavazují, že všem auditním a kontrolním orgánům poskytnou veškeré nezbytné informace týkající se subdodavatelských činností.

II.1.7 Náklady vyplývající přímo z požadavků vztahujících se k spolufinancování Unií

Náklady, které je nutné vynaložit ke splnění požadavků vztahujících se ke spolufinancování Unií, jako je například publicita, transparentnost, hodnocení projektu, externí audit, bankovní záruky, náklady na překlad atd., jsou přímé způsobilé náklady.

II.1.8 Honoráře odborníků

Honoráře za právní poradenství, notářské poplatky a náklady na technické a finanční odborníky splňují podmínky způsobilosti.

II.1.9 Zvláštní náklady vztahující se k cílovým skupinám

Pokud konečný příjemce provede za účelem pomoci koupě pro cílové skupiny či uhradí náklady, jež vznikly na straně cílových skupin, dané náklady patří rovněž mezi způsobilé, ovšem za těchto zvláštních podmínek:

a)	konečný příjemce si během období zmíněného v článku 43 základního právního aktu ponechá potřebné informace a důkazy o tom, že osoby, které danou pomoc přijaly, patří k cílové skupině stanovené v článku 6 základního právního aktu;

b)	během období uvedeného v článku 43 základního právního aktu si konečný příjemce musí vést evidenci poskytnuté podpory (jako například faktury a doklady) o osobách, kterým byla daná pomoc poskytnuta.

Pokud je v rámci opatření nutná docházka osob z cílové skupiny (např. do vzdělávacího kurzu), mohou být jako doplňková pomoc rozděleny malé peněžní pobídky, a to za předpokladu, že v rámci jednoho projektu nepřekročí celkem 25 000 EUR a že se rozdělují na osobu a konkrétní událost, kurz aj. Konečný příjemce si ponechá seznam, na kterém jsou uvedena jména osob, čas a datum platby, a zajistí řádnou následnou kontrolu, aby se zabránilo dvojímu financování a zneužití finančních prostředků.

II.1.10 Mimořádná opatření

1.	V řádně odůvodněných případech je možné se odchýlit od pravidel způsobilosti definovaných v tomto rozhodnutí, a to u výdajů týkajících se mimořádných opatření, pokud jsou daná odchýlení schválena v rozhodnutí Komise povolující tato mimořádná opatření.

2.	Podle čl. 21 odst. 3 základního právního aktu období způsobilosti nepřekročí šest měsíců, což znamená, že náklady spojené s projektem musí vzniknout během tohoto období.

II.2 Nepřímé způsobilé náklady

1.	Nepřímé způsobilé náklady na projekt jsou náklady, které s ohledem na podmínky popsané v bodu I.1.1. nelze označit jako zvláštní náklady, které přímo souvisejí s jeho provedením.

2.	Odchylně od bodu I.1.1. písm. e) a bodu I.5, mohou být nepřímé náklady vynaložené při provádění akce způsobilé na základě procentně stanovené paušální částky, která nesmí překročit 7 % celkových přímých způsobilých nákladů.

3.	Organizace, které z rozpočtu Unie obdrží grant na provozní náklady, nemohou do svého předběžného rozpočtu nepřímé náklady zahrnout.

III. Nezpůsobilé náklady

Kritéria způsobilosti nesplňují výdaje na:

a)	DPH, s výjimkou případů, kdy příjemce prokáže, že nemůže získat DPH zpět;

b)	výnosy z kapitálu, dluhy a poplatky za dluhové služby, debetní úroky, provize za směnu peněz a kurzové ztráty, rezervy na ztrátu či případné budoucí závazky, dlužné úroky, pochybné závazky, pokuty, peněžité sankce, náklady na soudní spory a nepřiměřené či neuvážené výdaje;

c)	náklady na reprezentaci výhradně pro pracovníky podílející se na projektu; povolují se přiměřené náklady na organizaci společenských setkání pořádaných v souvislosti s projektem, například akce při příležitosti dokončení projektu nebo schůzek řídící skupiny projektu;

d)	náklady vykázané konečným příjemcem a hrazené z grantu Společenství poskytnutého pro jiný projekt nebo pracovní program;

e)	nákup pozemků;

f)	příspěvky ve formě věcných plnění.

IV. Technická pomoc z podnětu členských států

Všechny náklady, které jsou nezbytné pro provádění fondu ze strany odpovědného orgánu, pověřeného orgánu, auditního orgánu, ověřujícího orgánu či subjektů poskytujících pomoc při vykonávání úkolů vyjmenovaných v odstavci 2, jsou v rámci technické pomoci při zohlednění omezení popsaných v článku 16 základního právního aktu způsobilé.

To zahrnuje následující opatření:

a)	výdaje na přípravu, výběr, posouzení, řízení a kontrolu akcí;

b)	výdaje na audity a kontroly akcí a projektů na místě;

c)	výdaje na hodnocení akcí či projektů;

d)	výdaje na poskytování a šíření informací a zaručení transparentnosti akcí;

e)	výdaje na pořízení, instalaci a údržbu počítačových systémů pro řízení, kontrolu a hodnocení fondů;

výdaje na jednání kontrolních výborů a podvýborů v souvislosti s realizací akcí; tyto výdaje mohou rovněž zahrnovat náklady na účast odborníků a jiných účastníků na jednáních těchto výborů, včetně účastníků ze třetích zemí, pokud se jejich přítomnost považuje v souvislosti s účinným prováděním akcí za zásadní;

g)	výdaje na posílení správní kapacity pro provádění fondu.

4.	Veškerá zadávací řízení musí proběhnout v souladu s vnitrostátními pravidly pro zadávací řízení vydanými daným členských státem.

a)	část nákladů na společná opatření se účtuje na odpovídající fond přiměřeným a prokazatelným způsobem a dále

b)	dvojí financování nákladů je vyloučeno.“

(1) Pokud se provádí.“

(2) Přičemž „N“ zde zastupuje rok uvedený ve finančním rozhodnutí schvalujícím roční programy členských států.

		ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2011.062.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 62

České vydání	Právní předpisy	Svazek 54 9. března 2011

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	IL	122,2
	MA	50,9
	TN	115,9
	TR	92,0
	ZZ	95,3
0707 00 05	TR	151,8
0707 00 05	ZZ	151,8
0709 90 70	MA	42,4
	TR	136,1
	ZZ	89,3
0805 10 20	EG	52,4
	IL	70,0
	MA	50,4
	TN	45,7
	TR	69,4
	ZZ	57,6
0805 50 10	EG	42,1
	MA	42,1
	TR	48,8
	ZZ	44,3
0808 10 80	CA	99,2
	CL	97,1
	CN	84,1
	MK	54,8
	US	144,9
	ZZ	96,0
0808 20 50	AR	90,7
	CL	105,3
	CN	57,6
	US	79,9
	ZA	98,5
	ZZ	86,4

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise (EU) č. 228/2011 ze dne 7. března 2011, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009, pokud jde o zkušební metodu pro zjištění přilnavosti za mokra u pneumatik třídy C1 ( 1 )	1
		Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 229/2011 ze dne 8. března 2011 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	17
		SMĚRNICE
	*	Směrnice Komise 2011/32/EU ze dne 8. března 2011, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinné látky isoxabenu a kterou se mění rozhodnutí Komise 2008/934/ES ( 1 )	19
	*	Směrnice Komise 2011/33/EU ze dne 8. března 2011, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinné látky dekan-1-olu a kterou se mění rozhodnutí Komise 2008/941/ES ( 1 )	23
	*	Směrnice Komise 2011/34/EU ze dne 8. března 2011, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinné látky flurochloridonu a kterou se mění rozhodnutí Komise 2008/934/ES ( 1 )	27
		ROZHODNUTÍ
		2011/150/EU
	*	Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 3. února 2011 o uzavření účtů Evropské policejní akademie za rozpočtový rok 2008	31
		2011/151/EU
	*	Rozhodnutí Komise ze dne 3. března 2011, kterým se mění rozhodnutí 2008/457/ES, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Rady 2007/435/ES o zřízení Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí na období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu Solidarita a řízení migračních toků, pokud jde o řídicí a kontrolní systémy členských států, dále pravidla pro správní a finanční řízení a způsobilost výdajů na projekty spolufinancované tímto fondem (oznámeno pod číslem K(2011) 1289)	32
		2011/152/EU
	*	Rozhodnutí Komise ze dne 3. března 2011, kterým se mění rozhodnutí 2008/22/ES, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES o zřízení Evropského uprchlického fondu na období 2008 až 2013 jako součásti obecného programu Solidarita a řízení migračních toků, pokud jde o řídicí a kontrolní systémy, pravidla správního a finančního řízení a způsobilost výdajů v rámci projektů spolufinancovaných fondem (oznámeno pod číslem K(2011) 1290)	46