ISSN 1725-5074

doi:10.3000/17255074.L_2011.061.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 61

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 54
8. března 2011


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 224/2011 ze dne 7. března 2011, kterým se stanoví standardní poplatek za zemědělský podnikový výkaz zemědělské účetní datové sítě od účetního období 2011

1

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 225/2011 ze dne 7. března 2011 o změně nařízení Komise (ES) č. 1277/2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 o prekursorech drog a k nařízení Rady (ES) č. 111/2005, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi

2

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 226/2011 ze dne 7. března 2011 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

5

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 227/2011 ze dne 7. března 2011, kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (EU) č. 867/2010 na hospodářský rok 2010/11

7

 

 

SMĚRNICE

 

*

Směrnice Komise 2011/29/EU ze dne 7. března 2011, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinné látky etridiazolu a kterou se mění rozhodnutí Komise 2008/934/ES ( 1 )

9

 

*

Směrnice Komise 2011/30/EU ze dne 7. března 2011, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinné látky fenbutatinoxidu a kterou se mění rozhodnutí Komise 2008/934/ES ( 1 )

14

 

*

Směrnice Komise 2011/31/EU ze dne 7. března 2011, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS, pokud jde o omezení použití účinné látky pirimifos-methylu ( 1 )

18

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady 2011/146/SZBP ze dne 7. března 2011, kterým se mění rozhodnutí 2010/145/SZBP, kterým se obnovují opatření na podporu účinného provádění mandátu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY)

21

 

 

2011/147/EU

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 29. září 2010 o režimu státních podpor C 4/09 (ex N 679/97) zavedeném Francií ve prospěch rozhlasového vysílání (oznámeno pod číslem K(2010) 6483)  ( 1 )

22

 

 

2011/148/EU

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 2. března 2011, kterým se mění rozhodnutí 2008/456/ES, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007/ES o zřízení Fondu pro vnější hranice na období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu Solidarita a řízení migračních toků s ohledem na řídicí a kontrolní systémy členských států, dále pravidla pro správní a finanční řízení a způsobilost výdajů na projekty spolufinancované tímto fondem (oznámeno pod číslem K(2011) 1160)

28

 

 

2011/149/EU

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 7. března 2011 o historických emisích z letectví podle čl. 3c odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (oznámeno pod číslem K(2011) 1328)  ( 1 )

42

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

8.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 61/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 224/2011

ze dne 7. března 2011,

kterým se stanoví standardní poplatek za zemědělský podnikový výkaz zemědělské účetní datové sítě od účetního období 2011

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1217/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o založení zemědělské účetní datové sítě pro sběr údajů o příjmech a o hospodářské činnosti zemědělských podniků v Evropském společenství (1),

s ohledem na nařízení Komise (EHS) č. 1915/83 ze dne 13. července 1983, kterým se stanoví prováděcí pravidla k vedení účetnictví pro stanovení příjmu zemědělských podniků (2), a zejména na čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 5 odst. 1 nařízení (EHS) č. 1915/83 stanoví, že Komise zaplatí členským státům standardní poplatek za každý řádně vyplněný zemědělský podnikový výkaz, který jí byl předán ve lhůtě stanovené v článku 3 uvedeného nařízení.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1264/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví standardní poplatek za zemědělský podnikový výkaz zemědělské účetní datové sítě pro účetní období 2009 (3) stanovilo standardní poplatek za zemědělský podnikový výkaz pro účetní období 2009 ve výši 155 EUR. Celkový vývoj nákladů a jeho vliv na náklady na vyplnění zemědělského podnikového výkazu odůvodňuje přezkoumání poplatku.

(3)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru Společenství pro zemědělskou účetní datovou síť,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní poplatek uvedený v čl. 5 odst. 1 nařízení (EHS) č. 1915/83 činí 157 EUR.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od účetního období 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. března 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 27.

(2)  Úř. věst. L 190, 14.7.1983, s. 25.

(3)  Úř. věst. L 338, 17.12.2008, s. 31.


8.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 61/2


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 225/2011

ze dne 7. března 2011

o změně nařízení Komise (ES) č. 1277/2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 o prekursorech drog a k nařízení Rady (ES) č. 111/2005, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 111/2005 ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi (1), a zejména na čl. 11 odst. 1 a čl. 12 odst. 1 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1277/2005 (2) stanoví, zda jsou zapotřebí specifická opatření pro účely sledování vývozu prekursorů drog z Evropské unie. V příloze IV daného nařízení jsou pro každou látku kategorií 2 a 3 uvedenou v příloze nařízení (ES) č. 111/2005 uvedeny země, u nichž se vyžaduje předběžné oznámení o vývozu. Seznamy zahrnují třetí země, které požádaly o zasílání předběžných oznámení o vývozu v souladu s čl. 12 odst. 10 Úmluvy Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z roku 1988.

(2)

Komise OSN pro omamné látky na svém 2. zasedání konaném dne 8. března 2010 rozhodla zařadit kyselinu fenyloctovou do tabulky I Úmluvy Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z roku 1988. V čl. 12 odst. 10 dané úmluvy se stanoví, že každá smluvní strana, z jejíhož území se bude provádět vývoz jakékoliv látky z tabulky I, zajistí, že před takovým vývozem poskytnou její příslušné orgány příslušným orgánům dovážející země informace o vyvážené zásilce.

(3)

V návaznosti na rozhodnutí zařadit kyselinu fenyloctovou do tabulky I Úmluvy OSN je nutné pozměnit přílohu IV nařízení (ES) č. 1277/2005 tak, aby bylo zajištěno, že při každém vývozu kyseliny fenyloctové z Evropské unie jsou zasílána předběžná oznámení o vývozu.

(4)

Příloha IV nařízení (ES) č. 1277/2005 neuvádí všechny třetí země, které od vstupu nařízení Komise (ES) č. 297/2009 (3) požádaly o zasílání předběžných oznámení o vývozu pro některé uvedené látky kategorií 2 a 3. Takovéto žádosti podaly Afghánistán, Austrálie a Ghana, a měly by tudíž být zařazeny do seznamu.

(5)

Nařízení (ES) č. 1277/2005 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 30 odst. 1 nařízení (ES) č. 111/2005,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha IV nařízení (ES) č. 1277/2005 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. března 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 22, 26.1.2005, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 202, 3.8.2005, s. 7.

(3)  Úř. věst. L 95, 9.4.2009, s. 13.


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA IV

1.

Seznam zemí uvedených v článku 20, u nichž se pro vývoz látek kategorie 2 uvedených v příloze nařízení (ES) č. 111/2005 vyžaduje předběžné oznámení o vývozu.

Látka

Místo určení

Acetanhydrid

Manganistan draselný

Kyselina fenyloctová

Kterákoli třetí země

Kyselina anthranilová

 

Afghánistán

 

Austrálie

 

Antigua a Barbuda

 

Benin

 

Bolívie

 

Brazílie

 

Kanada

 

Kajmanské ostrovy

 

Chile

 

Kolumbie

 

Kostarika

 

Dominikánská republika

 

Ekvádor

 

Etiopie

 

Ghana

 

Haiti

 

Indie

 

Indonésie

 

Jordánsko

 

Kazachstán

 

Libanon

 

Madagaskar

 

Malajsie

 

Maledivy

 

Mexiko

 

Nigérie

 

Omán

 

Paraguay

 

Peru

 

Filipíny

 

Moldavsko

 

Ruská federace

 

Saúdská Arábie

 

Jižní Afrika

 

Tádžikistán

 

Turecko

 

Spojené arabské emiráty

 

Sjednocená republika Tanzanie

 

Venezuela

Piperidin

 

Afghánistán

 

Austrálie

 

Antigua a Barbuda

 

Benin

 

Bolívie

 

Brazílie

 

Kanada

 

Kajmanské ostrovy

 

Chile

 

Kolumbie

 

Kostarika

 

Dominikánská republika

 

Ekvádor

 

Etiopie

 

Ghana

 

Haiti

 

Indie

 

Indonésie

 

Jordánsko

 

Kazachstán

 

Libanon

 

Madagaskar

 

Malajsie

 

Maledivy

 

Mexiko

 

Nigérie

 

Omán

 

Paraguay

 

Peru

 

Filipíny

 

Moldavsko

 

Ruská federace

 

Saúdská Arábie

 

Tádžikistán

 

Turecko

 

Spojené arabské emiráty

 

Sjednocená republika Tanzanie

 

Spojené státy americké

 

Venezuela

2.

Seznam zemí uvedených v článcích 20 a 22, u nichž se pro vývoz látek kategorie 3 uvedených v příloze nařízení (ES) č. 111/2005 vyžaduje předběžné oznámení o vývozu a vývozní povolení.

Látka

Místo určení

Methyletylketon (MEK)  (1)

Toluen  (1)

Aceton  (1)

Ethylether  (1)

 

Afghánistán

 

Austrálie

 

Antigua a Barbuda

 

Argentina

 

Benin

 

Bolívie

 

Brazílie

 

Kanada

 

Kajmanské ostrovy

 

Chile

 

Kolumbie

 

Kostarika

 

Dominikánská republika

 

Ekvádor

 

Egypt

 

Salvador

 

Etiopie

 

Ghana

 

Guatemala

 

Haiti

 

Honduras

 

Indie

 

Jordánsko

 

Kazachstán

 

Libanon

 

Madagaskar

 

Malajsie

 

Maledivy

 

Mexiko

 

Nigérie

 

Omán

 

Pákistán

 

Paraguay

 

Peru

 

Filipíny

 

Moldavsko

 

Korejská republika

 

Ruská federace

 

Saúdská Arábie

 

Tádžikistán

 

Turecko

 

Spojené arabské emiráty

 

Sjednocená republika Tanzanie

 

Uruguay

 

Venezuela

kyselina chlorovodíková

Kyselina sírová

 

Bolívie

 

Chile

 

Kolumbie

 

Ekvádor

 

Peru

 

Turecko

 

Venezuela


(1)  Včetně solí těchto látek, pokud je výskyt solí možný.“


8.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 61/5


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 226/2011

ze dne 7. března 2011

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 8. března 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. března 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

José Manuel SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

IL

122,2

MA

45,1

TN

115,9

TR

93,9

ZZ

94,3

0707 00 05

TR

162,5

ZZ

162,5

0709 90 70

MA

32,9

TR

93,3

ZZ

63,1

0805 10 20

EG

55,8

IL

78,1

MA

57,1

TN

43,4

TR

65,8

ZA

37,9

ZZ

56,4

0805 50 10

EG

42,1

MA

45,9

TR

41,4

ZZ

43,1

0808 10 80

CA

99,3

CL

90,0

CN

75,4

MK

54,8

US

128,9

ZZ

89,7

0808 20 50

AR

89,0

CL

107,3

CN

54,8

US

79,9

ZA

94,0

ZZ

85,0


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


8.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 61/7


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 227/2011

ze dne 7. března 2011,

kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (EU) č. 867/2010 na hospodářský rok 2010/11

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 951/2006 ze dne 30. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 318/2006, pokud jde o obchod s třetími zeměmi v odvětví cukru (2), a zejména na čl. 36 odst. 2 druhý pododstavec druhou větu uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Částky reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2010/11 byly stanoveny nařízením Komise (EU) č. 867/2010 (3). Tyto ceny a tato cla byly naposledy pozměněné nařízením Komise (EU) č. 219/2011 (4).

(2)

Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s pravidly a postupy stanovenými nařízením (ES) č. 951/2006,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro produkty uvedené v článku 36 nařízení (ES) č. 951/2006 stanovené nařízením (EU) č. 867/2010 na hospodářský rok 2010/11 se mění a jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 8. března 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. března 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

José Manuel SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 24.

(3)  Úř. věst. L 259, 1.10.2010, s. 3.

(4)  Úř. věst. L 59, 4.3.2011, s. 23.


PŘÍLOHA

Pozměněné reprezentativní ceny a pozměněná dodatečná dovozní cla pro bílý cukr, surový cukr a produkty kódu KN 1702 90 95 ode dne 8. března 2011

(EUR)

Kód KN

Výše reprezentativních cen na 100 kg netto příslušného produktu

Výše dodatečného cla na 100 kg netto příslušného produktu

1701 11 10 (1)

57,33

0,00

1701 11 90 (1)

57,33

0,00

1701 12 10 (1)

57,33

0,00

1701 12 90 (1)

57,33

0,00

1701 91 00 (2)

52,87

1,61

1701 99 10 (2)

52,87

0,00

1701 99 90 (2)

52,87

0,00

1702 90 95 (3)

0,53

0,20


(1)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu III nařízení (ES) č. 1234/2007.

(2)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu II nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3)  Na 1 % obsahu sacharosy.


SMĚRNICE

8.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 61/9


SMĚRNICE KOMISE 2011/29/EU

ze dne 7. března 2011,

kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinné látky etridiazolu a kterou se mění rozhodnutí Komise 2008/934/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (1), a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 451/2000 (2) a (ES) č. 1490/2002 (3) stanoví prováděcí pravidla pro třetí etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS a zřizují seznam účinných látek, které mají být zhodnoceny z hlediska možného zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Tento seznam zahrnuje etridiazol.

(2)

V souladu s článkem 11e nařízení (ES) č. 1490/2002 oznamovatel stáhl svou podporu zařazení uvedené účinné látky do přílohy I směrnice 91/414/EHS do dvou měsíců od obdržení návrhu zprávy o posouzení. Rozhodnutí Komise 2008/934/ES ze dne 5. prosince 2008 o nezařazení některých účinných látek do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a o odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující tyto látky (4) se tudíž týkalo i nezařazení etridiazolu.

(3)

V souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS původní oznamovatel (dále jen „žadatel“) předložil novou žádost, ve které požádal o uplatnění zkráceného postupu stanoveného články 14 až 19 nařízení Komise (ES) č. 33/2008 ze dne 17. ledna 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 91/414/EHS, pokud jde o běžný a zkrácený postup pro posuzování účinných látek, které byly součástí pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 uvedené směrnice, nebyly však zařazeny do její přílohy I (5).

(4)

Žádost byla předložena Nizozemsku, které bylo nařízením (ES) č. 1490/2002 jmenováno členským státem zpravodajem. Lhůta pro zkrácený postup byla dodržena. Specifikace účinné látky a doporučená použití jsou stejná jako v případě rozhodnutí 2008/934/ES. Uvedená žádost je také v souladu se zbývajícími hmotněprávními a procesními požadavky podle článku 15 nařízení (ES) č. 33/2008.

(5)

Nizozemsko posoudilo dodatečné údaje předložené žadatelem a připravilo dodatečnou zprávu. Dne 2. prosince 2009 postoupilo tuto zprávu Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a Komisi. Úřad zaslal dodatečnou zprávu ostatním členským státům a žadateli k vyjádření připomínek a obdržené připomínky postoupil Komisi. V souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 33/2008 a na žádost Komise předložil úřad své závěry ohledně etridiazolu dne 24. září 2010 Komisi (6). Návrh zprávy o posouzení, dodatečná zpráva a závěry úřadu byly přezkoumány členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a dokončeny dne 28. ledna 2011 v podobě zprávy Komise o přezkoumání etridiazolu.

(6)

Z různých provedených zkoumání vyplynulo, že přípravky na ochranu rostlin obsahující etridiazol mohou obecně splňovat požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 91/414/EHS, zejména pokud jde o použití, která byla zkoumána a podrobně popsána ve zprávě Komise o přezkoumání. Je proto vhodné zařadit látku etridiazol do přílohy I, a zajistit tak, aby ve všech členských státech mohla být povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující tuto účinnou látku udělována v souladu s ustanoveními uvedené směrnice.

(7)

Aniž je dotčen tento závěr, je třeba získat další informace týkající se některých specifických aspektů. Podle čl. 6 odst. 1 směrnice 91/414/EHS může zařazení látky do přílohy I podléhat určitým podmínkám. Při hodnocení žádostí o povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující etridiazol pro jiná užití než u okrasných rostlin proto členské státy zajistí, aby byly před tím, než je takové povolení uděleno, poskytnuty veškeré potřebné informace. Kromě toho je vhodné požadovat, aby žadatel předložil další informace za účelem potvrzení specifikace komerčně vyráběného technického materiálu na základě vhodných analytických údajů, významu nečistot, rovnocennosti specifikací komerčně vyráběného technického materiálu a specifikací zkušebního materiálu použitého pro toxikologickou dokumentaci, významu rostlinných metabolitů kyseliny 5-hydroxy-ethoxyetridiazolové a 3-hydroxymethyletridiazolu, nepřímé expozice podzemních vod a půdních organismů etridiazolu a jeho metabolitům dichloretridiazolu a kyselině etridiazolové v půdě a přenosu kyseliny etridiazolové atmosférou na dlouhé a krátké vzdálenosti.

(8)

Před zařazením účinné látky do přílohy I je třeba poskytnout členským státům a zúčastněným stranám přiměřené období, které jim umožní připravit se na plnění nových požadavků, které ze zařazení vyplynou.

(9)

Aniž jsou dotčeny závazky stanovené směrnicí 91/414/EHS jako důsledek zařazení účinné látky do přílohy I, mělo by být členským státům po zařazení poskytnuto šestiměsíční období, ve kterém přezkoumají stávající povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující etridiazol, aby bylo zajištěno splnění požadavků stanovených směrnicí 91/414/EHS, zejména ustanovení článku 13 uvedené směrnice a příslušných podmínek stanovených v příloze I. Členské státy by měly v případě potřeby změnit, nahradit nebo odejmout stávající povolení v souladu s ustanoveními směrnice 91/414/EHS. Odchylně od výše stanovené lhůty by pro předložení a zhodnocení úplné dokumentace podle přílohy III pro každý přípravek na ochranu rostlin a pro každé určené použití mělo být v souladu s jednotnými zásadami stanovenými ve směrnici 91/414/EHS poskytnuto delší období.

(10)

Zkušenosti z předchozích zařazení účinných látek, posouzených v rámci nařízení Komise (EHS) č. 3600/92 ze dne 11. prosince 1992, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro první etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice Rady 91/414/EHS o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (7), do přílohy I směrnice 91/414/EHS ukázaly, že při výkladu povinností držitelů stávajících povolení mohou vzniknout problémy, pokud jde o přístup k údajům. Aby se předešlo dalším těžkostem, zdá se proto být nezbytné ujasnit povinnosti členských států, zejména povinnost ověřit, že držitel povolení má přístup k dokumentaci splňující požadavky přílohy II uvedené směrnice. Ve srovnání se směrnicemi, které byly dosud přijaty a kterými se mění příloha I, však toto ujasnění neukládá členským státům ani držitelům povolení žádné nové povinnosti.

(11)

Směrnice 91/414/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(12)

Rozhodnutí 2008/934/ES stanoví nezařazení etridiazolu a odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující uvedenou látku do 31. prosince 2011. Je nezbytné zrušit řádek týkající se etridiazolu v příloze uvedeného rozhodnutí.

(13)

Rozhodnutí 2008/934/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(14)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Příloha I směrnice 91/414/EHS se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

Řádek týkající se etridiazolu v příloze rozhodnutí 2008/934/ES se zrušuje.

Článek 3

Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 30. listopadu 2011. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Budou tyto předpisy používat od 1. prosince 2011.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 4

1.   V souladu se směrnicí 91/414/EHS členské státy do 30. listopadu 2011 v případě potřeby změní nebo odejmou stávající povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující účinnou látku etridiazol.

Do tohoto dne zejména ověří, zda jsou splněny podmínky přílohy I uvedené směrnice týkající se etridiazolu, s výjimkou podmínek stanovených v části B údajů o uvedené účinné látce, a zda držitel povolení má dokumentaci či přístup k dokumentaci splňující požadavky přílohy II uvedené směrnice v souladu s podmínkami článku 13 uvedené směrnice.

2.   Odchylně od odstavce 1 členské státy v souladu s jednotnými zásadami stanovenými v příloze VI směrnice 91/414/EHS nově zhodnotí každý povolený přípravek na ochranu rostlin obsahující etridiazol jako jedinou účinnou látku, nebo jako jednu z několika účinných látek, které byly všechny nejpozději do 31. května 2011 uvedeny v příloze I směrnice 91/414/EHS, a to na základě dokumentace splňující požadavky přílohy III uvedené směrnice a při zohlednění části B údajů v příloze I uvedené směrnice, které se týkají etridiazolu. Na základě tohoto hodnocení určí, zda přípravek splňuje podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. b), c), d) a e) směrnice 91/414/EHS.

Po tomto určení postupují členské státy takto:

a)

pokud přípravek obsahuje etridiazol jako jedinou účinnou látku, povolení v případě potřeby změní nebo odejmou nejpozději do 31. května 2015, nebo

b)

pokud přípravek obsahuje etridiazol jako jednu z několika účinných látek, povolení v případě potřeby změní nebo odejmou do 31. května 2015 nebo do data stanoveného pro tuto změnu či odnětí v příslušné směrnici nebo směrnicích, jimiž se příslušná látka nebo látky zařazují do přílohy I směrnice 91/414/EHS, podle toho, co nastane později.

Článek 5

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem 1. června 2011.

Článek 6

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 7. března 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 55, 29.2.2000, s. 25.

(3)  Úř. věst. L 224, 21.8.2002, s. 23.

(4)  Úř. věst. L 333, 11.12.2008, s. 11.

(5)  Úř. věst. L 15, 18.1.2008, s. 5.

(6)  Evropský úřad pro bezpečnost potravin; Conclusion on the peer review of the pesticide risk assessment of the active substance etridiazole. EFSA Journal 2010;8(10):1823. [66 pp.]. doi:10.2903/j.efsa.2010.1823. K dispozici na internetové adrese: www.efsa.europa.eu/efsajournal.htm.

(7)  Úř. věst. L 366, 15.12.1992, s. 10.


PŘÍLOHA

V příloze I směrnice 91/414/EHS se na konec tabulky doplňují nové údaje, které znějí:

Číslo

Obecný název, identifikační čísla

Název podle IUPAC

Čistota (1)

Vstup v platnost

Konec platnosti zařazení

Zvláštní ustanovení

„332

Etridiazol

CAS: 2593-15-9

CIPAC: 518

ethyl-3-trichloromethyl-1,2,4-thiadiazol-5-yl ether

≥ 970 g/kg

ze dne 1. června 2011

ze dne 31. května 2021

ČÁST A

Povolena mohou být pouze použití jako fungicid ve sklenících při pěstování v umělých substrátech.

ČÁST B

Při hodnocení žádostí o povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující etridiazol pro jiná užití než u okrasných rostlin věnují členské státy zvláštní pozornost kritériím uvedeným v čl. 4 odst. 1 písm. b) a zajistí, aby byly před tím, než je takové povolení uděleno, poskytnuty jakékoli potřebné informace.

Při uplatňování jednotných zásad uvedených v příloze VI musí být zohledněny závěry zprávy o přezkoumání etridiazolu, a zejména dodatky I a II uvedené zprávy, dokončené Stálým výborem pro potravinový řetězec a zdraví zvířat dne 28. ledna 2011.

Při tomto celkovém hodnocení musí členské státy:

1)

věnovat zvláštní pozornost riziku pro obsluhu a pracovníky a zajistit, aby v podmínkách použití bylo zahrnuto užití odpovídajících opatření ke zmírnění rizika;

2)

zajistit, aby se používaly vhodné postupy nakládání s odpady, pokud jde o odpadní vody ze zavlažování při pěstování v umělých substrátech. Členské státy, které umožňují vypouštění odpadních vod do kanalizace či do přírodních vodních útvarů, zajistí, aby bylo provedeno vhodné posouzení rizika;

3)

věnovat zvláštní pozornost riziku pro vodní organismy a zajistit, aby v podmínkách použití bylo zahrnuto užití odpovídajících opatření ke zmírnění rizika.

Dotčené členské státy si vyžádají předložení potvrzujících informací ohledně:

1)

specifikace komerčně vyráběného technického materiálu na základě vhodných analytických údajů;

2)

významu nečistot;

3)

rovnocennosti specifikací komerčně vyráběného technického materiálu a specifikací zkušebního materiálu použitého pro toxikologickou dokumentaci;

4)

významu rostlinných metabolitů kyseliny 5-hydroxy-ethoxyetridiazolové a 3-hydroxymethyletridiazolu;

5)

nepřímé expozice podzemních vod a půdních organismů etridiazolu a jeho metabolitům dichloretridiazolu a kyselině etridiazolové v půdě;

6)

přenosu kyseliny etridiazolové atmosférou na dlouhé a krátké vzdálenosti.

Dotčené členské státy zajistí, aby žadatel předložil Komisi informace uvedené v bodě 1, 2 a 3 do 1. prosince 2011 a informace uvedené v bodě 4, 5 a 6 do 31. května 2013.“


(1)  Další podrobnosti o identitě a specifikaci účinné látky jsou uvedeny ve zprávě o přezkoumání.


8.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 61/14


SMĚRNICE KOMISE 2011/30/EU

ze dne 7. března 2011,

kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinné látky fenbutatinoxidu a kterou se mění rozhodnutí Komise 2008/934/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (1), a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 451/2000 (2) a (ES) č. 1490/2002 (3) stanoví prováděcí pravidla pro třetí etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS a zřizují seznam účinných látek, které mají být zhodnoceny z hlediska možného zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Tento seznam zahrnuje fenbutatinoxid.

(2)

V souladu s článkem 11e nařízení (ES) č. 1490/2002 oznamovatel stáhl svou podporu zařazení uvedené účinné látky do přílohy I směrnice 91/414/EHS do dvou měsíců od obdržení návrhu zprávy o posouzení. Rozhodnutí Komise 2008/934/ES ze dne 5. prosince 2008 o nezařazení některých účinných látek do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a o odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující tyto látky (4) se tudíž týkalo i nezařazení fenbutatinoxidu.

(3)

V souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS původní oznamovatel (dále jen „žadatel“) předložil novou žádost, ve které požádal o uplatnění zkráceného postupu stanoveného články 14 až 19 nařízení Komise (ES) č. 33/2008 ze dne 17. ledna 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 91/414/EHS, pokud jde o běžný a zkrácený postup pro posuzování účinných látek, které byly součástí pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 uvedené směrnice, nebyly však zařazeny do její přílohy I (5).

(4)

Žádost byla předložena Belgii, která byla nařízením (ES) č. 451/2000 jmenována členským státem zpravodajem. Lhůta pro zkrácený postup byla dodržena. Specifikace účinné látky a doporučená použití jsou stejná jako v případě rozhodnutí 2008/934/ES. Uvedená žádost je také v souladu se zbývajícími hmotněprávními a procesními požadavky podle článku 15 nařízení (ES) č. 33/2008.

(5)

Belgie posoudila dodatečné údaje předložené žadatelem a připravila dodatečnou zprávu. Dne 1. prosince 2009 postoupila tuto zprávu Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a Komisi. Úřad zaslal dodatečnou zprávu ostatním členským státům a žadateli k vyjádření připomínek a obdržené připomínky postoupil Komisi. V souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 33/2008 a na žádost Komise předložil úřad své závěry ohledně fenbutatinoxidu dne 23. srpna 2010 Komisi (6). Návrh zprávy o posouzení, dodatečná zpráva a závěry úřadu byly přezkoumány členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a dokončeny dne 28. ledna 2011 v podobě zprávy Komise o přezkoumání fenbutatinoxidu.

(6)

Z různých provedených zkoumání vyplynulo, že přípravky na ochranu rostlin obsahující fenbutatinoxid mohou obecně splňovat požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 91/414/EHS, zejména pokud jde o použití, která byla zkoumána a podrobně popsána ve zprávě Komise o přezkoumání. Je proto vhodné zařadit látku fenbutatinoxid do přílohy I, a zajistit tak, aby ve všech členských státech mohla být povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující tuto účinnou látku udělována v souladu s ustanoveními uvedené směrnice.

(7)

Aniž je dotčen tento závěr, je třeba získat další informace týkající se některých specifických aspektů. Podle čl. 6 odst. 1 směrnice 91/414/EHS může zařazení látky do přílohy I podléhat určitým podmínkám. Proto je vhodné požadovat, aby žadatel předložil další informace za účelem potvrzení výsledků posouzení rizika na základě nejnovějších vědeckých poznatků, pokud jde o relevantní nečistotu bis(hydroxybis(2-methyl-2-fenylpropyl)tin)oxid (SD 31723). Tyto informace by se měly týkat následujících vlastností: genotoxického potenciálu, ekotoxikologické relevance, spektra, stability nečistoty při skladování a metod analýzy v přípravcích na ochranu rostlin.

(8)

Před zařazením účinné látky do přílohy I je třeba poskytnout členským státům a zúčastněným stranám přiměřené období, které jim umožní připravit se na plnění nových požadavků, které ze zařazení vyplynou.

(9)

Aniž jsou dotčeny závazky stanovené směrnicí 91/414/EHS jako důsledek zařazení účinné látky do přílohy I, mělo by být členským státům po zařazení poskytnuto šestiměsíční období, ve kterém přezkoumají stávající povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující fenbutatinoxid, aby bylo zajištěno splnění požadavků stanovených směrnicí 91/414/EHS, zejména ustanovení článku 13 uvedené směrnice a příslušných podmínek stanovených v příloze I. Členské státy by měly v případě potřeby změnit, nahradit nebo odejmout stávající povolení v souladu s ustanoveními směrnice 91/414/EHS. Odchylně od výše stanovené lhůty by pro předložení a zhodnocení úplné dokumentace podle přílohy III pro každý přípravek na ochranu rostlin a pro každé určené použití mělo být v souladu s jednotnými zásadami stanovenými ve směrnici 91/414/EHS poskytnuto delší období.

(10)

Zkušenosti z předchozích zařazení účinných látek, posouzených v rámci nařízení Komise (EHS) č. 3600/92 ze dne 11. prosince 1992, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro první etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice Rady 91/414/EHS o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (7), do přílohy I směrnice 91/414/EHS ukázaly, že při výkladu povinností držitelů stávajících povolení mohou vzniknout problémy, pokud jde o přístup k údajům. Aby se předešlo dalším těžkostem, zdá se proto být nezbytné ujasnit povinnosti členských států, zejména povinnost ověřit, že držitel povolení má přístup k dokumentaci splňující požadavky přílohy II uvedené směrnice. Ve srovnání se směrnicemi, které byly dosud přijaty a kterými se mění příloha I, však toto ujasnění neukládá členským státům ani držitelům povolení žádné nové povinnosti.

(11)

Směrnice 91/414/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(12)

Rozhodnutí 2008/934/ES stanoví nezařazení fenbutatinoxidu a odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující uvedenou látku do 31. prosince 2011. Je nezbytné zrušit řádek týkající se fenbutatinoxidu v příloze uvedeného rozhodnutí.

(13)

Rozhodnutí 2008/934/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(14)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Příloha I směrnice 91/414/EHS se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

Řádek týkající se fenbutatinoxidu v příloze rozhodnutí 2008/934/ES se zrušuje.

Článek 3

Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 30. listopadu 2011. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Budou tyto předpisy používat od 1. prosince 2011.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 4

1.   V souladu se směrnicí 91/414/EHS členské státy do 30. listopadu 2011 v případě potřeby změní nebo odejmou stávající povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující účinnou látku fenbutatinoxid.

Do tohoto dne zejména ověří, zda jsou splněny podmínky přílohy I uvedené směrnice týkající se fenbutatinoxidu, s výjimkou podmínek stanovených v části B údajů o uvedené účinné látce, a zda držitel povolení má dokumentaci či přístup k dokumentaci splňující požadavky přílohy II uvedené směrnice v souladu s podmínkami článku 13 uvedené směrnice.

2.   Odchylně od odstavce 1 členské státy v souladu s jednotnými zásadami stanovenými v příloze VI směrnice 91/414/EHS nově zhodnotí každý povolený přípravek na ochranu rostlin obsahující fenbutatinoxid jako jedinou účinnou látku, nebo jako jednu z několika účinných látek, které byly všechny nejpozději do 31. května 2011 uvedeny v příloze I směrnice 91/414/EHS, a to na základě dokumentace splňující požadavky přílohy III uvedené směrnice a při zohlednění části B údajů v příloze I uvedené směrnice, které se týkají fenbutatinoxidu. Na základě tohoto hodnocení určí, zda přípravek splňuje podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. b), c), d) a e) směrnice 91/414/EHS.

Po tomto určení postupují členské státy takto:

a)

pokud přípravek obsahuje fenbutatinoxid jako jedinou účinnou látku, povolení v případě potřeby změní nebo odejmou nejpozději do 31. května 2015; nebo

b)

pokud přípravek obsahuje fenbutatinoxid jako jednu z několika účinných látek, povolení v případě potřeby změní nebo odejmou do 31. května 2015 nebo do data stanoveného pro tuto změnu či odnětí v příslušné směrnici nebo směrnicích, jimiž se příslušná látka nebo látky zařazují do přílohy I směrnice 91/414/EHS, podle toho, co nastane později.

Článek 5

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem 1. června 2011.

Článek 6

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 7. března 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 55, 29.2.2000, s. 25.

(3)  Úř. věst. L 224, 21.8.2002, s. 23.

(4)  Úř. věst. L 333, 11.12.2008, s. 11.

(5)  Úř. věst. L 15, 18.1.2008, s. 5.

(6)  Evropský úřad pro bezpečnost potravin; Conclusion on the peer review of the pesticide risk assessment of the active substance fenbutatin oxide. EFSA Journal 2010; 8(9):1711. [73 pp.]. doi:10.2903/j.efsa.2010.1711. K dispozici na internetové adrese: www.efsa.europa.eu.

(7)  Úř. věst. L 366, 15.12.1992, s. 10.


PŘÍLOHA

V příloze I směrnice 91/414/EHS se na konec tabulky doplňují nové údaje, které znějí:

Číslo

Obecný název, identifikační čísla

Název podle IUPAC

Čistota (1)

Vstup v platnost

Konec platnosti zařazení

Zvláštní ustanovení

„338

Fenbutatinoxid

CAS: 13356-08-6

CIPAC: 359

bis[tris(2-methyl-2-fenylpropyl)-tin]oxid

≥ 970 g/kg

Nečistoty:

bis[hydroxybis(2-methyl-2-fenylpropyl)tin]oxid (SD 31723): nejvýše 3 g/kg

1. června 2011

31. května 2021

ČÁST A

Povolena mohou být pouze použití jako akaricid ve sklenících.

ČÁST B

Při uplatňování jednotných zásad uvedených v příloze VI musí být zohledněny závěry zprávy o přezkoumání fenbutatinoxidu, a zejména dodatky I a II uvedené zprávy, dokončené Stálým výborem pro potravinový řetězec a zdraví zvířat dne 28. ledna 2011.

Při tomto celkovém hodnocení musí členské státy věnovat zvláštní pozornost:

technické specifikaci obsahu nečistot,

limitům reziduí v odrůdách malých rajčat (třešňových rajčat),

bezpečnosti obsluhy. V podmínkách použití musí být v případě potřeby předepsáno užití odpovídajících osobních ochranných prostředků,

riziku pro vodní organismy.

Podmínky povolení musí v případě potřeby zahrnovat opatření ke zmírnění rizika.

Dotčené členské státy si vyžádají předložení informací za účelem potvrzení výsledků posouzení rizika, zakládajících se na nejnovějších vědeckých poznatcích, pokud jde o nečistotu SD 31723. Tyto informace se týkají následujících vlastností:

a)

genotoxického potenciálu;

b)

ekotoxikologické relevance;

c)

spektra, stability při skladování a metod analýzy v přípravku.

Dotčené členské státy zajistí, aby žadatel tyto potvrzující informace Komisi předložil do 31. května 2013.“


(1)  Další podrobnosti o identitě a specifikaci účinné látky jsou uvedeny ve zprávě o přezkoumání.


8.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 61/18


SMĚRNICE KOMISE 2011/31/EU

ze dne 7. března 2011,

kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS, pokud jde o omezení použití účinné látky pirimifos-methylu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (1), a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 5 odst. 5 směrnice 91/414/EHS zařazení lze kdykoliv přehodnotit, vyskytnou-li se pochybnosti, že kritéria vymezená v odstavcích 1 a 2 uvedeného článku jsou stále plněna.

(2)

Směrnicí Komise 2007/52/ES (2) byl pirimifos-methyl zařazen jako účinná látka do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Zvláštní ustanovení týkající se uvedené látky nicméně vyžadovalo, aby oznamovatel předložil další studie potvrzující posouzení expozice obsluhy.

(3)

Dne 22. září 2009 předložil oznamovatel uvedené studie Spojenému království, které bylo nařízením Komise (ES) č. 451/2000 (3) jmenováno členským státem zpravodajem.

(4)

Spojené království posoudilo uvedené studie a předložilo Komisi dodatek k návrhu zprávy o posouzení dne 25. února 2010, který byl zaslán k připomínkám ostatním členským státům a Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a oznamovateli. Uvedený dodatek byl s přihlédnutím k návrhu zprávy o posouzení přezkoumán členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a dokončen dne 28. ledna 2011 v podobě přepracované zprávy Komise o přezkoumání pirimifos-methylu ze dne 16. března 2007.

(5)

Ze studií zahrnutých do zprávy o přezkoumání dokončené dne 28. ledna 2011 vyplývá, že riziko pro obsluhu při použití ručního zařízení není přijatelné.

(6)

S přihlédnutím k návrhu zprávy o posouzení, jeho dodatku a připomínkám, které zaslaly členské státy, EFSA a oznamovatel, nadále platí závěr, že lze obecně očekávat, že přípravky na ochranu rostlin obsahující pirimifos-methyl splní požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 91/414/EHS, zejména pokud jde o použití, která byla zkoumána a podrobně popsána ve zprávě Komise o přezkoumání. Zařazení pirimifos-methylu je nicméně nezbytné omezit vyloučením ručního postřikovače.

(7)

Směrnice 91/414/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(8)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Příloha I směrnice 91/414/EHS se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. října 2011. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Budou tyto předpisy používat od 1. listopadu 2011.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 3

V souladu se směrnicí 91/414/EHS členské státy do 31. října 2011 v případě potřeby změní nebo odejmou stávající povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující účinnou látku pirimifos-methyl.

Článek 4

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 5

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 7. března 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 214, 17.8.2007, s. 3.

(3)  Úř. věst. L 55, 29.2.2000, s. 25.


PŘÍLOHA

V příloze I směrnice 91/414/EHS se řádek 162 nahrazuje tímto:

„162

pirimifos-methyl

CAS č.: 29232-93-7

CIPAC č.: 239

O-2-(diethylamino)-6-methylpyrimidin-4-yl

O,O- dimethylfosforothioát

≥ 880 g/kg

ze dne 1. října 2007

ze dne 30. září 2017

ČÁST A

Povolena mohou být pouze použití jako insekticid pro posklizňové skladování.

Nesmí být povolen ruční postřikovač.

ČÁST B

Při hodnocení žádostí o povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících pirimifos-methyl pro jiná použití než pro aplikace s automatizovaným systémem v prázdných obilních sýpkách věnují členské státy zvláštní pozornost kritériím uvedeným v čl. 4 odst. 1 písm. b) a zajistí, aby byly poskytnuty jakékoli potřebné údaje a informace před tím, než je takové povolení uděleno.

Při uplatňování jednotných zásad uvedených v příloze VI musí být zohledněny závěry zprávy o přezkoumání pirimifos-methylu, a zejména dodatky I a II uvedené zprávy, dokončené Stálým výborem pro potravinový řetězec a zdraví zvířat dne 16. března 2007.

Při tomto celkovém hodnocení musí členské státy věnovat zvláštní pozornost:

bezpečnosti obsluhy. V povolených podmínkách použití musí být předepsáno užití odpovídajících osobních ochranných pomůcek včetně dýchacích ochranných pomůcek a opatření ke zmírnění rizika s cílem snížit expozici;

dietární expozici spotřebitelů z hlediska budoucích změn maximálních limitů reziduí.“


ROZHODNUTÍ

8.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 61/21


ROZHODNUTÍ RADY 2011/146/SZBP

ze dne 7. března 2011,

kterým se mění rozhodnutí 2010/145/SZBP, kterým se obnovují opatření na podporu účinného provádění mandátu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 8. března 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/145/SZBP (1).

(2)

Opatření stanovená rozhodnutím 2010/145/SZBP by měla být obnovena na období dalších dvanácti měsíců,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V článku 4 rozhodnutí 2010/145/SZBP se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí. Jeho použitelnost končí dnem 16. března 2012.“

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 7. března 2011.

Za Radu

předseda

CZOMBA S.


(1)  Úř. věst. L 58, 9.3.2010, s. 8.


8.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 61/22


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 29. září 2010

o režimu státních podpor C 4/09 (ex N 679/97) zavedeném Francií ve prospěch rozhlasového vysílání

(oznámeno pod číslem K(2010) 6483)

(Pouze francouzské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2011/147/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 2 první pododstavec této smlouvy (1),

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody (2),

poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek v souladu s uvedenými články (3),

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

(1)

Dopisem ze dne 2. října 1997 oznámila Francouzská republika Komisi režim podpory N 679/97 – návrh nařízení, jehož cílem bylo pozměnit zavedený režim podpory rozhlasového vysílání (4). Komise rozhodnutím ze dne 10. listopadu 1997 (5) schválila prodloužení tohoto režimu podpory rozhlasového vysílání na dobu deseti let.

(2)

Úprava uvedeného režimu podpory byla schválena rozhodnutím Komise ze dne 28. července 2003 (6). Úprava navrhovaná francouzskými orgány se mimo jiné týkala změny pravidel pro financování režimu podpory (7). V uvedeném rozhodnutí Komise dospěla k závěru, že pozměněný režim podpory je slučitelný se společným trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato úprava nabyla účinnosti dne 1. ledna 2003 na období deseti let.

(3)

Soudní dvůr Evropské unie prohlásil dne 22. prosince 2008 rozhodnutí Komise ze dne 10. listopadu 1997 týkající se období 1997–2002 za neplatné. Komise přijala všechna nezbytná opatření k nápravě zjištěné protiprávnosti a přezkoumala informace poskytnuté francouzskými orgány (podrobný popis tohoto postupu viz část 3 „Důvody, které vedly k zahájení řízení“).

(4)

Dopisem ze dne 11. února 2009 Komise informovala Francouzskou republiku o svém rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie ve věci uvedené podpory.

(5)

Rozhodnutí Komise zahájit uvedené řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (8). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby předložily své připomínky k předmětné podpoře.

(6)

Francouzská republika podala své připomínky k tomuto opatření dopisem ze dne 23. dubna 2009.

(7)

Komise neobdržela žádné další připomínky zúčastněných stran v této věci.

2.   PODROBNÝ POPIS PODPORY

(8)

Předmětné opatření je režimem podpory ve prospěch malých francouzských rozhlasových stanic zaměřených na místní posluchače, které plní roli místní sociální komunikace a jejichž podnikatelské příjmy z vysílání reklamní nebo sponzorské povahy nepřekročí 20 % obratu.

(9)

Podpora byla financována prostřednictvím parafiskálního poplatku odváděného z příjmů z reklamy šířené v rámci rozhlasového a televizního vysílání.

(10)

Příslušný orgán, kterým je Fond na podporu rozhlasového vysílání (Fonds de soutien à l’expression radiophonique, FSER), může poskytnout tři druhy podpor:

a)

zřizovací příspěvek ve prospěch rozhlasových stanic „radios associatives“ nově povolených Nejvyšší radou pro rozhlasové a televizní vysílání (Conseil supérieur de l’audiovisuel), který nesmí překročit tabulkově stanovenou maximální hranici;

b)

provozní příspěvek, jehož výše je určena nejprve progresivní a poté degresivní tabulkovou sazbou stanovenou výborem pro udělování dotací. Tento příspěvek se může v rámci stanovených limitů zvýšit s ohledem na úsilí, které provozovatel rozhlasového vysílání vynakládá v oblasti vnitřního řízení a při činnostech v oblasti vzdělávací, občanské a kulturní nebo v oblasti místní sociální komunikace;

c)

příspěvek na vybavení ve výši 50 % nákladů na obnovu zařízení způsobilých rozhlasových stanic, který může být poskytnut pouze jednou za pět let a nesmí přesáhnout tabulkově stanovenou maximální hranici.

(11)

Tento režim je uplatňován od roku 1989 a prodělal několik úprav, které byly všechny oznámeny Komisi a Komisí schváleny v letech 1990, 1992, 1997 a 2003.

2.1   Příjemci režimu podpory

(12)

Návrh oznámený francouzskými orgány zavádí režim podpory podle článku 80 zákona č. 86-1067 ze dne 30. září 1986 o svobodě sdělovacích prostředků, ve znění článku 25 zákona 89-25 ze dne 17. ledna 1989 a článku 27 zákona 90-1170 ze dne 29. prosince 1990, který stanoví:

„Provozovatelům rozhlasového vysílání, jejichž podnikatelské příjmy z vysílání reklamní nebo sponzorské povahy nedosahují 20 % jejich celkového obratu, bude za podmínek stanovených nařízením Conseil d’État (Státní rady) poskytnuta podpora.

Financování této podpory se zajišťuje výběrem poplatku z příjmů z reklamy šířené v rámci rozhlasového a televizního vysílání.

Na úplatu, již provozovatelé rozhlasového vysílání obdrží v souvislosti s vysíláním na podporu kolektivních akcí nebo obecně prospěšných akcí, nebude při stanovení horní hranice uvedené v odstavci 1 tohoto článku brán zřetel.“

2.2   Způsob financování režimu podpory

(13)

Pokud jde o financování režimu podpor, návrh oznámený francouzskými orgány dne 2. října 1997, jenž se stal nařízením č. 97-1263 ze dne 29. prosince 1997, kterým se zavádí parafiskální poplatek ve prospěch Fondu na podporu rozhlasového vysílání (9), stanoví v článku 1:

„K financování Fondu na podporu majitelů licence k provozování rozhlasového vysílání, jejichž podnikatelské příjmy z vysílání reklamní nebo sponzorské povahy nedosahují 20 % jejich celkového obratu, se s účinností od 1. ledna 1998 na období pěti let zavádí parafiskální poplatek z reklamy šířené v rámci rozhlasového a televizního vysílání (dále jen ‚poplatek z reklamní činnosti‘). Cílem uvedeného poplatku je podpora rozhlasového vysílání.“

Článek 2 téhož nařízení stanoví:

„Poplatek se vyměřuje z částek po odečtení provize agentuře a daně z přidané hodnoty, které jsou zaplaceny inzerenty za šíření jejich reklamních sdělení určených pro francouzské území.

Osobami povinnými k odvádění poplatku jsou osoby, které jsou zodpovědné za uvádění těchto reklamních vysílání na trh.

Sazba poplatku bude stanovena ve společném výnosu ministrů pro rozpočet a spoje a bude odstupňovaná podle čtvrtletních příjmů provozovatelů povinných k odvádění poplatků, přičemž platí následující horní hranice:

[…].“

Článek 4 téhož nařízení stanoví, že poplatek uvedený v článku 2 nařízení je vyměřen a vybrán daňovou správou ve prospěch Fondu na podporu rozhlasového vysílání podle týchž právních předpisů a s týmiž zárukami a sankcemi, jaké platí pro daň z přidané hodnoty.

(14)

Tato ustanovení byla změněna v souvislosti s úpravou režimu podpory, který byl oznámen Komisi a schválen rozhodnutím ze dne 28. července 2003 (10). Podle nových pravidel parafiskálnímu poplatku podléhají pouze provozovatelé usazení na francouzském území.

3.   DŮVODY, KTERÉ VEDLY K ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ

(15)

Rozhodnutím N 679/97 Komise v roce 1997 schválila úpravu režimu podpory spočívajícího v systému financování prostřednictvím parafiskálního poplatku z reklamy vysílané rozhlasem nebo televizí. Toto rozhodnutí neobsahuje žádnou analýzu způsobu financování. Rozhodnutí z roku 1997 bylo účinné až do roku 2003, kdy bylo nahrazeno novým rozhodnutím o schválení NN 42/03 (11).

(16)

Dne 3. srpna 2004 Régie Networks, reklamní dceřiná společnost velké francouzské rozhlasové stanice NRJ, napadla u soudu v Lyonu poplatky odvedené v roce 2001 (152 524 EUR). Případ byl předmětem žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce k Soudnímu dvoru ohledně platnosti rozhodnutí Komise ze dne 10. listopadu 1997 o povolení podpory.

(17)

Soudní dvůr prohlásil rozsudkem (12) ze dne 22. prosince 2008 rozhodnutí z roku 1997 za neplatné s odůvodněním, že Komise neprovedla posouzení způsobu financování zkoumaného opatření.

(18)

V bodě 89 svého rozsudku Soudní dvůr připomíná, že přezkoumání opatření podpory Komisí musí nutně zohlednit i způsob financování podpory v případě, že tento způsob financování je nedílnou součástí opatření podpory. V bodě 99 svého rozsudku Soudní dvůr uvádí, že poplatek je nedílnou součástí opatření podpory, pokud na základě relevantní vnitrostátní právní úpravy existuje vztah závazného určení mezi dotčeným poplatkem a dotčenou podporou v tom smyslu, že výnos z poplatku je nezbytně určen k financování podpory a přímo ovlivňuje její výši, a v důsledku toho i posouzení slučitelnosti této podpory se společným trhem.

(19)

Poté, co Soudní dvůr ověřil, zda všechny tyto podmínky jsou v daném případě splněny, dospěl v bodě 112 svého rozsudku k závěru, že poplatek z reklamní činnosti je nedílnou součástí režimu podpor pro rozhlasové vysílání, k jejichž financování tento poplatek slouží. Komise tudíž měla povinnost zohlednit uvedený poplatek při přezkumu předmětného režimu podpory, což však v rozhodnutí NN 42/03 neučinila.

(20)

V návaznosti na rozsudek, který prohlásil rozhodnutí Komise ze dne 10. listopadu 1997 za neplatné, Komise přijala všechna nezbytná opatření k nápravě zjištěné protiprávnosti a přezkoumala informace poskytnuté francouzskými orgány. V důsledku toho Komise dne 11. února 2009 zahájila formální vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie pod číslem řízení C4/2009 (13).

4.   PŘIPOMÍNKY FRANCIE

(21)

Dopisem ze dne 23. dubna 2009 zaslaly francouzské orgány Komisi tyto připomínky:

a)

Průměrná výše finančních prostředků vybraných a odvedených v průběhu dotčeného období odpovídala částce 20 milionů EUR ročně, která byla rozdělena mezi více než 500 příjemců.

b)

Je nesporné, že zahraniční hospodářské subjekty poskytující rozhlasové služby ve Francii prostřednictvím stanic nebo provozovatelů usazených v jiných členských státech rovněž odváděly tento parafiskální poplatek, jejich totožnost však není možné zjistit.

c)

Podpora nemůže být navrácena ze dvou hlavních důvodů: za prvé, tento režim podpor byl řádně oznámen a opakovaně schválen Komisí, což vedlo ke vzniku legitimního očekávání u příjemců. Za druhé, finanční situace příjemců neumožňuje francouzským orgánům za současných okolností získat zpět vyplacené částky.

5.   POSOUZENÍ PODPORY

5.1   Právní základ posouzení

(22)

Posouzení předmětného režimu podpor je založeno na čl. 107 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie.

5.2   Existence podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie

(23)

Ustanovení čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví:

„Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak“.

(24)

Analýza předmětného případu s ohledem na podmínky stanovené v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.

a)   Podpora poskytnutá státem ze státních prostředků

Režim podpor je financován z prostředků pocházejících z odvodů parafiskálního poplatku, který je stanoven v právních předpisech, vybírán daňovou správou, a který se vztahuje na reklamu šířenou v rámci rozhlasového a televizního vysílání.

Podpory jsou tudíž poskytovány z veřejných zdrojů francouzského státu.

b)   Účinek narušení nebo možnosti narušení hospodářské soutěže zvýhodněním určitých podniků nebo určitých odvětví výroby

Režim podpory zvýhodňuje pouze provozovatele služeb rozhlasového vysílání. Příjemci režimu podpory jsou provozovatelé těchto služeb, jejichž reklamní zdroje nedosahují 20 % jejich celkového obratu. Tito provozovatelé jsou konkurenty, pokud jde o příjmy z reklam a upoutání posluchačů, a to zejména vzhledem k ostatním provozovatelům rozhlasového vysílání na území Francie, jejichž podnikatelské příjmy přesahují tuto hranici a kteří nejsou příjemci veřejné podpory v rámci režimu podpor.

Předmětné podpory tudíž narušují nebo přinejmenším mohou narušit hospodářskou soutěž mezi provozovateli služeb, kteří jsou příjemci uvedených podpor a provozovateli služeb, kteří jejich příjemci nejsou.

c)   Vliv na obchod mezi členskými státy

Služby rozhlasového vysílání poskytované z francouzského území, a to zejména příjemci režimu podpor, mohou být přijímány v jiných členských státech, byť jen v příhraničních oblastech. Je také zřejmé, že parafiskálnímu poplatku stanovenému oznámenými právními předpisy podléhají i reklamní zdroje provozovatelů služeb poskytovaných z jiných členských států na francouzském území.

Z toho vyplývá, že oznámený režim podpor ovlivňuje nebo může ovlivňovat obchod mezi členskými státy.

d)   Závěr ohledně existence státní podpory

Vzhledem k těmto okolnostem má Komise za to, že režim podpory rozhlasového vysílání oznámený francouzskými orgány spadá do působnosti ustanovení čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Za předpokladu, že uvedený režim představuje státní podporu, musí Komise přezkoumat jeho slučitelnost s vnitřním trhem. V souladu s výše uvedeným rozsudkem Régie Networks musí být poplatek z reklamní činnosti, ze kterého je financována předmětná podpora, zohledněn při přezkumu slučitelnosti tohoto režimu.

5.3   Slučitelnost podpory ve smyslu čl. 107 odst. 2 a 3 Smlouvy o fungování Evropské unie

(25)

Oznámené opatření podpory vzhledem k svému předmětu a rozsahu působnosti zjevně nesplňuje podmínky stanovené v čl. 107 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a čl. 107 odst. 3 písm. a) a b) Smlouvy o fungování Evropské unie.

(26)

Vzhledem ke svému cíli zvýhodnit stanice poskytující rozhlasové služby na francouzském území a podpořit zejména ty, jejichž reklamní zdroje jsou nejnižší, se režim podpory zaměřuje na zabezpečení plurality sdělovacích prostředků na území Francie, což je oprávněným obecným cílem. Podpora příjemců by tak mohla být přezkoumána s ohledem na podmínky stanovené v čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie. Ten stanoví: „Za slučitelné s vnitřním trhem mohou být považovány: (…) podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem (…)“. V tomto případě musí Komise porovnat kladné a záporné účinky opatření.

(27)

Ve svých předchozích rozhodnutích Komise dospěla k závěru, že režim podpor má pozitivní účinky a je slučitelný s vnitřním trhem, a to zejména s ohledem na skutečnost, že tento režim podpor přispívá k jasně stanovenému cíli obecného zájmu. Jeho cílem je totiž podporovat pluralitu stanic poskytujících rozhlasové služby na území Francie. Režim podporuje malé stanice zaměřené na místní posluchače s ohledem na sociální, kulturní a místní zájmy, což je oprávněný cíl obecného zájmu. Možnost narušení hospodářské soutěže způsobené režimem podpor zvýhodňujícím tyto místní stanice je nízká a nemění podmínky obchodu v takové míře, která by byla v rozporu se společným zájmem. Vzhledem k poslání a velikosti těchto stanic je narušení hospodářské soutěže mezi těmito stanicemi a provozovateli stejných druhů služeb v jiném členském státě velmi omezená. V důsledku toho je vliv tohoto režimu na obchod mezi členskými státy velmi nízký.

(28)

Z přezkumu článků 3 a 6 nařízení č. 97-1263 nicméně vyplývá, že způsob financování režimu podpory prostřednictvím dotčeného parafiskálního poplatku je nedílnou součástí opatření, což mimo jiné uvedl Soudní dvůr v rozsudku Régie Networks (body 99 až 112).

(29)

Jak je uvedeno v bodě 89 rozsudku Régie Networks: „způsob financování podpory může činit celý režim podpor, k jehož financování slouží, neslučitelným se společným trhem. Přezkoumání podpory tudíž nemůže být odděleno od účinků jejího způsobu financování. Přezkoumání opatření podpory Komisí musí naopak nutně zohlednit i způsob financování podpory v případě, že tento způsob financování je nedílnou součástí opatření podpory (viz v tomto smyslu zejména výše uvedený rozsudek van Calster a další, bod 49, jakož i rozsudek ze dne 15. července 2004, Pearle a další, C-345/02, Sb. rozh. 2004, s. I-7139, bod 29)“.

(30)

Z toho vyplývá, že Komise musí při přezkumu slučitelnosti režimu podpory s vnitřním trhem zmíněný poplatek zohlednit. V tomto ohledu se uvedený poplatek z reklamní činnosti zdá být v rozporu s obecnou zásadou, která byla pravidelně uváděna Komisí a potvrzena také Soudním dvorem v jeho rozsudku ze dne 25. června 1970, Francie v. Komise (47/69, Sb. rozh. 1970, s. 487), podle níž musejí být dovezené výrobky nebo služby osvobozeny od jakéhokoli parafiskálního poplatku určeného k financování režimu podpor, které jsou poskytovány pouze domácím podnikům. Soudní dvůr uvedl tuto analýzu v bodě 115 svého rozsudku Régie Networks.

(31)

Komise má za to, že neosvobození rozhlasových služeb poskytovaných ve Francii ze stanic usazených v jiných členských státech, které nemohou být příjemci podpor poskytovaných v rámci oznámeného režimu, mění podmínky obchodu v míře, která je v rozporu se společným zájmem. I kdyby byl obecný cíl podpory příjemců, který oznámený režim sleduje, oprávněný a mohl být považován za slučitelný s vnitřním trhem, v případě způsobu financování uvedeného režimu tomu tak není.

6.   ZÁVĚRY

(32)

Za těchto okolností Komise dospěla k závěru, že tento režim podpor může být prohlášen za slučitelný s vnitřním trhem, a to zejména s ohledem na kritéria stanovená v čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie. Komise však nemůže schválit způsob financování tohoto režimu.

(33)

V tomto ohledu Komise vzala na vědomí skutečnost zmíněnou v dopise francouzských orgánů ze dne 23. dubna 2009, tedy údajnou nemožnost zjistit (mezi plátci parafiskálního poplatku, ze kterého je režim financován) totožnost zahraničních hospodářských subjektů, které poskytovaly rozhlasové služby ve Francii prostřednictvím stanic nebo provozovatelů usazených v jiných členských státech v období, během nějž byl dotyčný režim podpor uplatňován. Komise připouští, že vzhledem ke staršímu datu skutkových okolností existují jisté administrativní potíže, které znemožňují zjištění jejich totožnosti. Nicméně na základě informací, které francouzské orgány poskytly, se v tomto případě nezdá, že by uplynulé časové období představovalo samo o sobě nepřekonatelnou překážku pro zjištění totožnosti osob povinných k odvádění poplatku. Francouzské orgány však uvedly, že z informací, které mají k dispozici, nelze vždy zjistit, zda osoby povinné k odvádění poplatku byly provozovatelé vysílající z francouzského území nebo z jiného členského státu. V takovém případě je jejich povinností ve lhůtě šesti měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí individuálně informovat osobu povinnou k odvádění poplatku o jejím konkrétním právu na navrácení poplatků, pokud vysílala do Francie z jiného členského státu. Orgány musejí vynaložit veškeré prostředky, které mají k dispozici, aby zjistily totožnost osob povinných k odvádění poplatku. Jelikož však není jisté, zda francouzské orgány budou samy moci zjistit totožnost všech osob povinných k odvádění tohoto poplatku, ukládá se jim povinnost vhodným způsobem zveřejnit informace o opatření k navrácení poplatků, aby dotčené hospodářské subjekty měly možnost se samy přihlásit.

(34)

Nic nebrání tomu, aby Francie umožnila těmto neznámým subjektům uplatnit právo na navrácení poplatků, které byly neoprávněně odvedeny v období let 1997–2002. Francie může napravit neslučitelnost způsobu financování režimu podpor navrácením částky poplatků, které jsou v rozporu s vnitřním trhem za těchto podmínek:

Francie osloví dotčené hospodářské subjekty formou individuálního oznámení jejich konkrétního práva na navrácení poplatků ve všech případech, ve kterých jsou francouzské orgány schopny zjistit jejich totožnost, a formou vhodného zveřejnění informací zejména prostřednictvím inzerce v odborných časopisech v celé Evropské unii (14),

pro podání žádosti o navrácení bude osobám povinným k odvádění poplatku poskytnuta lhůta tří let (15) od odpovídajícího zveřejnění,

navrácení poplatku se uskuteční nejpozději do šesti měsíců ode dne podání žádosti (16),

navrácené částky budou navýšeny o skutečné úroky naběhlé za období ode dne jejich odvedení do dne jejich skutečného navrácení, které se vypočtou na základě složené úrokové sazby, kdy jako referenční cílová sazba bude analogicky použita sazba uvedená v článku 9 nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (17),

francouzské orgány přijmou veškeré rozumné důkazy o zaplacení poplatku, které jim dotčené hospodářské subjekty poskytnou,

právo na navrácení nesmí podléhat dalším podmínkám,

každých šest měsíců ode dne oznámení tohoto rozhodnutí zašlou francouzské orgány Komisi pravidelně zprávy o stavu postupu navrácení poplatků,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Režim podpor zavedený Francií je slučitelný s vnitřním trhem za podmínek stanovených v článku 2.

Článek 2

K odstranění diskriminace vůči zahraničním provozovatelům rozhlasového vysílání, kteří francouzskému státu odvedli poplatky z reklamní činnosti, aniž by byli příjemci režimu podpor, francouzské orgány navrátí parafiskální poplatky vybrané od zahraničních subjektů v období let 1997–2002. Ve lhůtě šesti měsíců ode dne oznámení tohoto rozhodnutí informují všechny hospodářské subjekty povinné k odvádění poplatků, které mají být navráceny, o jejich právu na navrácení, a to ve všech případech, kdy budou moci zjistit jejich totožnost a prostřednictvím odpovídajícího zveřejnění je vyzvat, a tak jim umožnit, aby se přihlásily, přičemž jim poskytnou tříletou lhůtu k podání žádosti o navrácení poplatků (18). Po této výzvě a na základě důkazů předložených dotčenými hospodářskými subjekty Francie nejpozději do šesti měsíců ode dne podání žádosti o navrácení navrátí poplatky neslučitelné s vnitřním trhem navýšené o naběhlé skutečné úroky, které se vypočtou na základě složené úrokové sazby, kdy jako referenční cílová sazba bude analogicky použita sazba uvedená v článku 9 nařízení (ES) č. 794/2004.

Článek 3

Do dvou měsíců ode dne oznámení tohoto rozhodnutí Francie informuje Komisi o opatřeních přijatých za účelem dosažení souladu s tímto rozhodnutím.

Každých šest měsíců ode dne oznámení tohoto rozhodnutí Francie zašle Komisi pravidelnou zprávu o stavu postupu navrácení poplatků uvedeného v článku 2, a to do uplynutí lhůty tří let ode dne posledního opatření odpovídajícího zveřejnění uvedeného v článku 2.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno Francouzské republice.

V Bruselu dne 29. září 2010.

Za Komisi

Joaquín ALMUNIA

místopředseda


(1)  S účinností ode dne 1. prosince 2009 se články 87 a 88 Smlouvy o ES staly články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Oba soubory ustanovení jsou v zásadě totožné. Pro účely tohoto rozhodnutí se odkazy na články 107 a 108 Smlouvy ve vhodných případech považují za odkazy na články 87 a 88 Smlouvy o ES.

(2)  Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.

(3)  Úř. věst C 223, 16.9.2009, s. 15. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri = OJ:C:2009:223:0015:0019:CS:PDF

(4)  Nařízení 92-1053 ze dne 30. září 1992.

(5)  Dopis francouzským orgánům ze dne 10. listopadu 1997, státní podpora N 679/97 (Úř. věst. C 120, 1.5.1999, s. 2); http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri = OJ:C:1999:120:0002:0002:CS:PDF

(6)  Státní podpora NN 42/03 (ex N 752/02) (Úř. věst. C 219, 16.9.2003, s. 3); http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri = OJ:C:2003:219:0002:0003:CS:PDF; http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/comp-2003/nn042-03.pdf

(7)  Viz 14. bod odůvodnění.

(8)  Viz poznámka pod čarou 1.

(9)  JORF ze dne 30. prosince 1997, s. 19194.

(10)  Státní podpora NN 42/03 (ex N 752/02) (Úř. věst. C 219, 16.9.2003, s. 3). Viz pozn. 5.

(11)  Viz poznámka pod čarou 10.

(12)  Věc C-333/07, Régie Networks; http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri = CELEX:62007C0333:CS:HTML.

(13)  Viz poznámka pod čarou 1.

(14)  V rámci jejích hranic z roku 2003.

(15)  Jedná se o ve Francii obvyklou lhůtu pro reakci daňových poplatníků ve vztahu k daňové správě, kterou lze považovat za přiměřenou.

(16)  Tato lhůta byla použita v rozhodnutí Komise ze dne 14. prosince 2004 o dani z nákupu masa (asanační daň) zavedené Francií. Tato lhůta se zdá být přiměřená a není důvod se od ní odchýlit v předmětném případě.

(17)  Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1.

(18)  V souladu s podmínkami stanovenými ve 34. bodě odůvodnění.


8.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 61/28


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 2. března 2011,

kterým se mění rozhodnutí 2008/456/ES, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007/ES o zřízení Fondu pro vnější hranice na období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ s ohledem na řídicí a kontrolní systémy členských států, dále pravidla pro správní a finanční řízení a způsobilost výdajů na projekty spolufinancované tímto fondem

(oznámeno pod číslem K(2011) 1160)

(Pouze anglické, bulharské, české, estonské, finské, francouzské, italské, litevské, lotyšské, maďarské, maltské, německé, nizozemské, polské, portugalské, rumunské, řecké, slovenské, slovinské, španělské a švédské znění je závazné)

(2011/148/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007/ES ze dne 23. května 2007 o zřízení Fondu pro vnější hranice na období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (1), a zejména na článek 25 a čl. 37 odst. 4 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

S ohledem na zkušenosti získané od vytvoření Fondu pro vnější hranice je vhodné upřesnit povinnosti v rozhodnutí Komise 2008/456/ES (2), jež se týkají transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace při provádění projektů.

(2)

Členské státy musí podávat zprávy o provádění ročních programů. Je proto vhodné objasnit, jaké informace mají členské státy poskytovat.

(3)

Aby se snížila administrativní zátěž členských států a zavedla větší právní jistota, měla by se zjednodušit a upřesnit pravidla pro způsobilost výdajů na opatření, která jsou spolufinancována z Fondu pro vnější hranice.

(4)

Většina změn zavedených tímto rozhodnutím by měla platit okamžitě. Protože však roční programy pro roky 2009 a 2010 právě probíhají, měla by revidovaná pravidla pro způsobilost výdajů na akce spolufinancované Fond pro vnější hranice platit pro roční programy od roku 2011. Za určitých podmínek by členské státy nicméně měly mít možnost použít tato pravidla dříve.

(5)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, Dánsko provedlo rozhodnutí 574/2007/ES do svého vnitrostátního práva, a proto je pro něj závazné.

(6)

Toto rozhodnutí rozvíjí ustanovení schengenského acquis, kterého se Spojené království neúčastní v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis  (3), a v souladu s následným rozhodnutím Rady 2004/926/ES ze dne 22. prosince 2004 o uvedení v platnost částí schengenského acquis pro Spojené království Velké Británie a Severního Irska (4). Rozhodnutí proto není pro Spojené království závazné ani použitelné.

(7)

Toto rozhodnutí rozvíjí ustanovení schengenského acquis, kterého se Irsko neúčastní v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis  (5). Rozhodnutí proto není pro Irsko závazné ani použitelné.

(8)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (6), která spadají do oblasti uvedené v bodech A a B článku 1 rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (7).

(9)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí rozhodnutí č. 574/2007/ES ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 4 odst. 1 rozhodnutí Rady o podpisu této smlouvy za Evropské společenství a o prozatímním uplatňování některých jejích ustanovení.

(10)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem společného Výboru „pro solidaritu a řízení migračních toků“, který je zřízen rozhodnutí č. 574/2007/ES.

(11)

Rozhodnutí 2008/456/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2008/456/ES se mění takto:

1)

V čl. 9 odst. 1 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Za stejných podmínek se rovněž zveřejňují jakékoli důležité změny obsahu výzev k předkládání návrhů.“

2)

Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Prováděcí smlouvy

Při uzavírání smluv za účelem realizace projektů jednají stát, regionální či místní orgány, veřejnoprávní instituce, asociace tvořené jedním nebo několika takovými orgány či několika takovými veřejnoprávními institucemi v souladu s právem a zásadami Unie a vnitrostátním právem a zásadami, které upravují zadávání veřejných zakázek.

Ostatní subjekty, které nejsou uvedené v prvním odstavci, uzavírají smlouvy za účelem realizace projektů až po příslušném zveřejnění, aby se zajistilo dodržování zásad transparentnosti, nediskriminačního přístupu a rovného zacházení. Smlouvy, jejichž hodnota je nižší než 100 000 EUR, mohou být uzavřeny za předpokladu, že si příslušný subjekt vyžádá alespoň tři nabídky. Aniž jsou dotčena vnitrostátní pravidla, na smlouvy, jejichž hodnota je nižší než 5 000 EUR, se nevztahují žádné procesní povinnosti.“

3)

V článku 21 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Odpovědný orgán oznámí Komisi prostřednictvím formálního dopisu jakoukoli významnou změnu týkající se řídicího a kontrolního systému a přepracovaný popis řídicího a kontrolního systému zašle Komisi co nejdříve, nejpozději v době, kdy takové změny nabudou účinku.“

4)

V článku 24 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Finanční tabulky spojené se zprávami o pokroku a závěrečnými zprávami obsahují rozdělení částek jak podle priorit, tak i zvláštních priorit, tak jak je určeno ve strategických pokynech.“

5)

Článek 25 se mění takto:

a)

V odstavci 1 se doplňují nové věty, které zní:

„Jakékoli změny týkající se auditní strategie, které byly předloženy podle čl. 32 odst. 1 písm. c) základního právního aktu a které Komise přijala, se zasílají Komisi co nejdříve. Přepracovaná auditní strategie se sestaví v souladu se vzorem v příloze VI, s vyznačením zavedených změn.“

b)

Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Vyjma případů, kdy oběma posledním ročním programům přijatým Komisí odpovídá roční příspěvek Společenství, který je nižší než 1 milion EUR, předkládá auditní orgán výroční auditní plán každoročně do 15. únorem, a to počínaje rokem 2010. Auditní plán se sestaví v souladu s postupy uvedenými ve vzoru v příloze VI. Pokud členské státy předkládají výroční auditní plány, nemusí znovu předkládat auditní strategii. Jedná-li se o kombinovanou auditní strategii podle čl. 32 odst. 2 základního právního aktu, může být předložen kombinovaný auditní plán.“

6)

Článek 26 se nahrazuje tímto:

„Článek 26

Dokumenty vypracované certifikačním orgánem

1.   Certifikační orgán podle čl. 41 odst. 4 základního právního aktu sestaví a předá Komisi certifikace týkající se žádosti o druhou předběžnou platbu ve formátu podle přílohy VIII.

2.   Certifikaci týkající se žádosti o závěrečnou platbu podle čl. 42 odst. 1 písm. a) základního aktu sestaví certifikační orgán a odpovědný orgán ji předá Komisi ve formátu podle přílohy IX.“

7)

Článek 37 se nahrazuje tímto:

„Článek 37

Elektronická výměna dokumentů

Kromě řádně podepsaných dokumentů v tištěné podobě uvedených v kapitole 3 se informace zasílají také v elektronické podobě.“

8)

Článek 40 odst. 3 písm. b) se nahrazuje tímto:

„b)

pokud jde o všechny další dodatečné náklady, do 30. června roku N (8) + 2

9)

Přílohy se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

1.   Ustanovení čl. 1 bodů 1 až 8 a bodů 1 až 5 přílohy se použijí od data přijetí tohoto rozhodnutí.

2.   Bod 6 přílohy platí nejpozději od provedení ročního programu pro rok 2011.

3.   Počínaje ročními programy pro roky 2009 a 2010 se členské státy se mohou rozhodnout, že uplatní bod 6 přílohy s ohledem na aktuální či budoucí projekty při plném respektování zásad rovného zacházení, průhlednosti a nediskriminačního přístupu. V takovém případě uplatní členské státy pro příslušný projekt nová pravidla v plném rozsahu a, pokud to bude nutné, změní grantovou dohodu. Pokud jde pouze o výdaje na technickou pomoc, mohou se členské státy rozhodnout použít bod 6 přílohy počínaje ročním programem na rok 2008.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Belgickému království, Bulharské republice, České republice, Spolkové republice Německo, Estonské republice, Řecké republice, Španělskému království, Francouzské republice, Italské republice, Kyperské republice, Lotyšské republice, Litevské republice, Lucemburskému velkovévodství, Maďarské republice, Republice Malta, Nizozemskému království, Rakouské republice, Polské republice, Portugalské republice, Rumunsku, Republice Slovinsko, Slovenské republice, Finské republice a Švédskému království.

V Bruselu dne 2. března 2011.

Za Komisi

Cecilia MALMSTRÖM

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 144, 6.6.2007, s. 22.

(2)  Úř. věst. L 167, 27.6.2008, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.

(4)  Úř. věst. L 395, 31.12.2004, s. 70.

(5)  Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20

(6)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(7)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.

(8)  Přičemž „N“ zde zastupuje rok uvedený ve finančním rozhodnutí schvalujícím roční programy členských států.“


PŘÍLOHA

Přílohy rozhodnutí 2008/456/ES se mění takto:

1.

Příloha III se mění takto:

1.1

bod 2 se zrušuje;

1.2

bod 4.2 se zrušuje.

2.

Příloha IV se mění takto:

2.1

v části A se bod 1.2 se nahrazuje tímto:

„1.2

Popis procesu výběru projektů (na úrovni odpovědného orgánu/pověřeného orgánu či přidružených subjektů) a jejich výsledků.“;

2.2

v části A bod 2 tabulka 1 poslední sloupec se zrušuje slovo „způsobilé“.

3.

V příloze V se část A mění takto:

3.1

bod 1.2 se nahrazuje tímto:

„1.2

Aktualizované informace ze zprávy o pokroku týkající se popisu organizace výběru projektů (na úrovni odpovědného orgánu/pověřeného orgánu či přidružených subjektů) a případně jejich výsledků.“;

3.2

doplňuje se nový bod 1.8, který zní:

„1.8

Potvrzení, že v řídicím a kontrolním systému nedošlo od poslední revize oznámené Komisi dne … k žádným významným změnám.“;

3.3

bod 4 se nahrazuje tímto:

„4.   FINANČNÍ PLNĚNÍ

Závěrečná zpráva o realizaci ročního programu

Tabulka 1

Podrobná finanční zpráva

 

Členský stát: […]

 

Předmětný roční program: […]

 

Situace k: (den/měsíc/rok)


(veškeré hodnoty jsou uvedeny v EUR)

Plánované prostředky členského státu (shodné s prostředky schváleného ročního programu Komise)

Závazky členského státu

Údaje o skutečných částkách přijatých odpovědným orgánem

(náklady vynaložené příjemci a konečný příspěvek ES)

Opatření

Projekty

Ref. priorita

Ref. zvláštní priorita (1)

Plánované náklady celkem

a)

Příspěvek Společenství

b)

Příspěvek Společenství v %

(c = b: a)

Způsobilé náklady celkem

d)

Příspěvek Společenství v %

e)

Příspěvek Společenství v %

(f = e: d)

Způsobilé náklady celkem

g)

Příspěvek Společenství v %

h)

Příspěvek Společenství v %

(i = h: g)

Příspěvky třetích stran

j)

Příjmy z daného projektu

k)

Platba/zpětné získání má být učiněno ze strany: RA

l)

Opatření 1: […]

Projekt 1: […]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Projekt N: […]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Opatření 1 celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Opatření …: […]

Projekt 1: […]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Projekt N: […]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Opatření … celkem: […]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Opatření N: […]

Projekt 1: […]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Projekt N: […]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Opatření N celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Technická pomoc

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jiné operace (1)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CELKEM

0

0

0 %

0

0

0 %

0

0

0 %

0

 

 

3.4

bod 6 se nahrazuje tímto:

„6.   PŘÍLOHY

Soulad způsobilých výdajů na projekt a příjmů z projektu se zásadou neziskovosti a souhrnným popisem projektu.

Závěrečná zpráva o realizaci ročního programu

Tabulka 6 A

Způsobilé náklady na projekt a zdroje příjmů. Dodržování zásady neziskovosti stanovené v bodě I.3.3 přílohy XI

Situace k: (den/měsíc/rok)


 

Způsobilé náklady

Zdroje příjmů

 

Přímé náklady

Nepřímé náklady

Způsobilé náklady celkem

Příspěvek EU

Příspěvek třetích stran

Příjmy z daného projektu

Celkové příjmy

(podle přílohy XI bodu I.3.3)

 

a)

b)

c) = a) + b)

e)

f)

g)

h) = e) + f) + g)

Referenční číslo projektu

 

 

 

 

 

 

 

Referenční číslo projektu

 

 

 

 

 

 

 

Referenční číslo projektu

 

 

 

 

 

 

 

atd.

 

 

 

 

 

 

 

OPATŘENÍ 1 CELKEM

 

 

 

 

 

 

 

Referenční číslo projektu

 

 

 

 

 

 

 

Referenční číslo projektu

 

 

 

 

 

 

 

Referenční číslo projektu

 

 

 

 

 

 

 

atd.

 

 

 

 

 

 

 

OPATŘENÍ 2 CELKEM

 

 

 

 

 

 

 

Referenční číslo projektu

 

 

 

 

 

 

 

Referenční číslo projektu

 

 

 

 

 

 

 

Referenční číslo projektu

 

 

 

 

 

 

 

atd.

 

 

 

 

 

 

 

OPATŘENÍ N CELKEM

 

 

 

 

 

 

 

TECHNICKÁ POMOC

 

 

 

 

 

 

 

ROČNÍ PROGRAM CELKEM

 

 

 

 

 

 

 

Image

4.

Příloha VIII se mění takto:

4.1

název se nahrazuje tímto:

4.2

v poznámce pod čarou č.1 se zrušuje slovo „způsobilé“;

4.3

bod 2 se nahrazuje tímto:

„2.

Vykázané výdaje byly vynaloženy v souvislosti s opatřeními, která byla zvolena pro financování podle kritérií týkajících se ročního programu.“

5.

Název přílohy IX se nahrazuje tímto:

6.

Příloha XI se nahrazuje touto:

„PŘÍLOHA XI

PRAVIDLA PRO ZPŮSOBILOST VÝDAJŮ FOND PRO VNĚJŠÍ HRANICE

I.   Obecné zásady

I.1   Základní principy

1.

V souladu se základním aktem musí způsobilé výdaje splňovat následující podmínky:

a)

musí spadat do působnosti fondu a jeho cílů, jak je popsáno v článcích 1 a 3 základního právního aktu;

b)

musí být vynaloženy na způsobilé akce jmenované v článcích 4 a 6 základního aktu;

c)

musí být potřebné k uskutečnění vykonání činností, kterých se týká projekt tvořící součást víceletých a ročních programů schválených Komisí;

d)

musí být přiměřené a splňovat zásady řádného finančního řízení, zejména pokud jde o poměr mezi kvalitou a vynaloženými prostředky a o efektivitu nákladů;

e)

musí být vynaloženy konečným příjemcem a/nebo společníky projektu, kteří musí mít sídlo v jednom z členských států EU, kde musí být rovněž zapsáni do obchodního rejstříku, s výjimkou mezinárodních vládních organizací vytvořených mezivládními dohodami a zvláštních agentur vytvořených takovými organizacemi, dále s výjimkou Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) a Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce. S ohledem na článek 39 tohoto rozhodnutí se pravidla týkající se konečného příjemce budou obdobně týkat i partnerů v rámci daného projektu;

f)

musí být vynaloženy v souladu se zvláštními ustanoveními dohody o grantu.

2.

V případě víceletých opatření ve smyslu čl. 16 odst. 6 základního právního aktu se za projekt vhodný pro použití těchto pravidel způsobilosti považuje pouze ta část opatření, která je spolufinancována z ročního programu.

3.

Projekty financované z fondu nejsou financovány z jiných zdrojů rozpočtu Společenství. Projekty podporované fondem budou spolufinancovány z veřejných či soukromých zdrojů.

I.2   Rozpočet projektu

Rozpočet projektu je předkládán v této podobě:

Výdaje

Příjmy

+

přímé náklady (PN)

+

nepřímé náklady (pevné procento z PN uvedené v dohodě o grantu)

+

příspěvek ES (definovaný jako nejnižší ze tří částek uvedených v článku 12 tohoto rozhodnutí)

+

příspěvek od konečného příjemce a společníků podílejících se na projektu

+

příspěvek třetích stran

+

příjmy z daného projektu

=

způsobilé náklady celkem (ZNC)

=

příjmy celkem (PC)

Rozpočet je vyrovnaný: celkové způsobilé náklady se rovnají celkovým příjmům.

I.3   Příjmy a zásada neziskovosti

1.

Projekty financované z fondu musí být neziskové. Jestliže na konci projektu zdroje příjmů, včetně výše uvedených příjmů z projektu, přesáhnou výdaje, příspěvek z fondu určený na projekt bude úměrně snížen. Všechny zdroje příjmů musí být zaneseny v účetnictví konečného příjemce nebo uvedeny v daňových podkladech a musí být zjistitelné a ověřitelné.

2.

Příjmy projektu se skládají z finančních příspěvků poskytnutých na realizaci projektu z fondu, z veřejných nebo ze soukromých zdrojů, včetně vlastního příspěvku konečného příjemce, jakož i ze všech příjmů z projektu. Termín „příjmy z projektu“ pro účely tohoto pravidla zahrnuje výnosy získané z projektu během období způsobilosti uvedeného v bodě I.4, dále z tržeb, pronájmů, poskytovaných služeb, zápisného či jiných podobných příjmů.

3.

Příspěvek Společenství vyplývající z použití zásady neziskovosti, jak je uvedeno v čl. 12 písm. c) tohoto rozhodnutí, bude činit částku „celkových způsobilých nákladů“ po odečtení „příspěvku třetích stran“ a „příjmů z projektu“.

I.4   Období způsobilosti

1.

Náklady spojené s projektem musí vzniknout po 1. lednu roku uvedeného ve finančním rozhodnutí schvalujícím roční programy členských států, přičemž příslušné platby budou učiněny rovněž po tomto datu (kromě odpisů). Období způsobilosti trvá do 30. června roku N (2) + 2, což znamená, že náklady spojené s projektem musí vzniknout před tímto datem.

2.

Výjimka z období způsobilosti uvedeného v odstavci 1 se uplatní na technickou pomoc pro členské státy (viz bod IV.3).

I.5   Záznam výdajů

1.

Výdaje odpovídají platbám, které provedl konečný příjemce. S výjimkou odpisů musí mít formu (hotovostních) finančních transakcí.

2.

Výdaje musí být zpravidla podloženy oficiálními fakturami. Nelze-li tyto faktury přiložit, jsou platby doloženy účetními doklady nebo podklady s rovnocennou průkazností.

3.

Náklady musí být možné identifikovat a ověřit. Zejména:

a)

musí být zaznamenány v účetnictví konečného příjemce;

b)

musí být stanoveny v souladu s platnými účetními standardy země, v níž má konečný příjemce sídlo, a dále musí odpovídat běžným postupům při vyúčtování nákladů konečného příjemce a dále

c)

musí být vykázány v souladu s požadavky platné daňové a sociální legislativy.

4.

Pokud je to nezbytné, jsou koneční příjemci povinni ponechat si ověřené kopie účetních dokladů, které prokazují výši příjmů a výdajů partnerů, kteří se na projektu podílí.

5.

Uložení a zpracování záznamů uvedených v odstavcích 2 až 4 musí být v souladu s vnitrostátními právními předpisy pro ochranu údajů.

I.6   Územní oblast působnosti

1.

Výdaje na akce popsané v článcích 4 a 6 základního aktu musí být uskutečněny na území členských států konečnými příjemci uvedenými v bodě I.1.1 písm. e) s výjimkou:

výdajů na provádění akcí týkajících se obecného cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1 písm. d) základního aktu. Výdaje na tyto akce mohou vzniknout na území členského státu a ve třetích zemích,

akcí týkajících se kontroly vnějších hranic. Tyto akce se mohou uskutečnit na území i mimo území členských států.

2.

Partneři v rámci projektu, kteří mají sídlo ve třetí zemi, kde jsou i zapsáni v obchodním rejstříku, se mohou projektů účastnit pouze bez nákladů, s výjimkou mezinárodních veřejných organizací zřízených na základě mezivládních dohod a specializovaných agentur zřízených těmito organizacemi, Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) a Mezinárodní federaci společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce.

II.   Kategorie způsobilých nákladů (v rámci projektu)

II.1   Přímé způsobilé náklady

Přímými způsobilými náklady na projekt se rozumí náklady, které lze s ohledem na všeobecné podmínky způsobilosti uvedené v části I specifikovat jako zvláštní náklady přímo spojené s realizací daného projektu. Přímé náklady budou zahrnuty v odhadovaném celkovém rozpočtu daného projektu.

Mezi způsobilé přímé náklady se řadí:

II.1.1   Náklady na zaměstnance

1.

Náklady na zaměstnance vyčleněné na projekt, které zahrnují skutečné mzdy a výdaje na sociální zabezpečení a jiné zákonné náklady, jsou způsobilé, pokud odpovídají sazbám, které příjemce běžně používá při odměňování zaměstnanců.

2.

U mezinárodních organizací způsobilé náklady na zaměstnance mohou zahrnovat položky na pokrytí zákonných povinností a nároků spojených s odměňováním.

3.

Příslušné náklady na platy zaměstnanců veřejných subjektů jsou způsobilé pouze v míře, ve které se týkají nákladů na činnosti, které by příslušný veřejný orgán neprováděl, kdyby se dotyčný projekt neuskutečnil; těmto zaměstnancům se provádění projektu přiděluje nebo se jeho prováděním pověřují prostřednictvím písemného rozhodnutí konečného příjemce.

4.

Rozpis nákladů na zaměstnance bude uveden v předběžném rozpočtu, včetně rozdělení kompetencí a počtu zaměstnanců.

II.1.2   Náklady na dopravu a pobyt

1.

Náklady na dopravu a pobyt jsou přímé způsobilé náklady na zaměstnance či jiné osoby, které se účastní aktivit spojených s projektem a cestují, neboť je to nezbytné pro provádění projektu.

2.

Cestovné je způsobilé na základě skutečně vzniklých nákladů. Sazby pro náhradu cestovného vychází z cenově nejvýhodnějšího způsobu veřejné dopravy, přičemž dopravu letadlem lze zpravidla povolit pouze u cest delších než 800 km (cesta tam a zpět) či v těch případech, kdy použití letecké dopravy odůvodňuje zeměpisná poloha cílového místa. V případě cestování vlastním osobním automobilem se náhrada cestovného zpravidla poskytuje na základě nákladů na veřejnou dopravu či na základě sazeb odvíjejících se od najetých kilometrů v souladu se zveřejněnými oficiálními pravidly v daném členském státě či pravidly užívanými konečným příjemcem.

3.

Náklady na pobyt jsou způsobilé buď na základě skutečných nákladů, nebo na základě denních příspěvků. Má-li organizace své vlastní sazby pro příspěvky (denní příspěvky), nepřekročí tyto sazby maximální výši stanovenou členským státem v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi. Denní příspěvky obvykle zahrnují místní dopravu (včetně taxislužby), ubytování, stravu, místní telefonní hovory a jiné drobné výdaje.

II.1.3   Vybavení

II.1.3.1   Obecná pravidla

Náklady vztahující se ke koupi vybavení (založené na: nájmu, leasingu, koupi na základě plných či částečných nákladů nebo odpisech nakoupených aktiv) jsou způsobilé pouze tehdy, jsou-li tyto náklady k provádění daného projektu nezbytné. Vybavení musí mít technické vlastnosti nezbytné pro projekt a splňovat platné normy a standardy.

II.1.3.2   Nájem a leasing

Výdaje spojené s nájmem a leasingem jsou způsobilé pro spolufinancování, podléhají však pravidlům platným v daném členském státě, vnitrostátním právním předpisům a zvyklostem, jakož i podmínkám týkajícím se doby trvání nájmu či leasingu pro účely daného projektu.

II.1.3.3   Nákup

1.

Náklady vztahující se k pořízení vybavení (systémy, provozní zařízení, dopravní prostředky, uvedené mimo jiné v čl. 5 odst. 1 písm. c) až f) základního aktu) jsou způsobilé v souladu s vnitrostátními pravidly. Takové náklady jsou způsobilé ke spolufinancování na základě plné či částečné pořizovací ceny, pokud

a)

jsou přímo spojené s prováděním projektu;

b)

jsou uskutečněny v souladu s vnitrostátními pravidly pro zadávací řízení v členském státě;

c)

vybavení má technické vlastnosti nezbytné pro projekt a splňuje použitelné normy;

d)

vybavení bude dále používáno ke stejným cílům uvedeným v projektu, a to po dni koupě a na minimální dobu:

tří a více let, pokud jde zařízení informační a komunikační technologie,

pěti a více let pro ostatní typy zařízení, jako jsou např. provozní zařízení a dopravní prostředky, s výjimkou zařízení uvedených níže,

deseti let, pokud jde o helikoptéry, plavidla a letadla.

2.

Náklady na výše uvedená zařízení mohou být případně způsobilé na základě odpisu v souladu s vnitrostátními pravidly. V tomto případě platí podmínky uvedené výše v odst. 1 písm. a), b) a c). Kromě toho musí být splněny tyto podmínky:

a)

Pokud je vybavení nakupováno před zahájením projektu nebo během něho, část odpisů zařízení je způsobilá na základě délky jeho používání pro daný projekt a míry skutečného využití pro daný projekt.

b)

Vybavení, které bylo koupeno před zahájením projektu, ale které je pro účely daného projektu používáno, je způsobilé na základě odpisů. Tyto náklady však nejsou způsobilé tehdy, pokud bylo dané zařízení původně zakoupeno z prostředků grantu Společenství.

c)

Náklady na nákup vybavení odpovídají obvyklým tržním cenám a hodnota dotčených částí vybavení bude odepisována v souladu s daňovými a účetními pravidly platnými pro konečného příjemce.

II.1.4   Nemovitosti

II.1.4.1   Obecná pravidla

V případě nákupu, výstavby či renovace nebo nájmu musí nemovitost mít technické vlastnosti nezbytné pro projekt a splňovat platné normy a standardy.

II.1.4.2   Nákup, výstavba a renovace

1.

Pokud je pořízení nemovitosti pro provádění projektu nezbytné a pokud je jednoznačně spojené s cíli projektu, nákup nemovitosti, tj. již postavené budovy, či její výstavba jsou způsobilé ke spolufinancování na základě plných či částečných nákladů nebo na základě odpisu za níže uvedených podmínek, aniž je dotčeno použití přísnějších vnitrostátních pravidel:

a)

je nutné získat potvrzení od nezávislého odborného odhadce či řádně pověřeného úředního orgánu, v němž bude uvedeno, že daná cena nepřekračuje tržní hodnotu, a to buď prostřednictvím prohlášení, že daná nemovitost je v souladu s vnitrostátními právními předpisy, či je nutné uvést body, v nichž v souladu není a u nichž konečný příjemce hodlá provést nápravu v rámci projektu;

b)

nemovitost nebyla pořízena z grantu Společenství před prováděním daného projektu;

c)

po dobu nejméně deseti let po ukončení projektu musí být nemovitost používána pouze za účelem stanoveným v projektu, pokud Komise v případě spolufinancování plných nebo částečných nákladů nevydá souhlas s jiným konkrétním užíváním; v případě spolufinancování na základě odpisu se tato doba snižuje na pět let;

d)

nákup nemovitostí respektuje zásady ekonomické výhodnosti a efektivity nákladů a považuje se za odpovídající cíli, jehož má být provedením projektu dosaženo;

e)

v případě spolufinancování na základě odpisu je způsobilá pouze ta část odpisů daných aktiv, která odpovídá době trvání projektu a míře jejich skutečného používání u daného projektu; výpočet odpisů bude proveden podle vnitrostátních účetních pravidel.

2.

Náklady na renovaci nemovitostí jsou způsobilé ke spolufinancování na základě plných nebo částečných nákladů nebo na základě odpisu. V případě nákladů na renovaci platí pouze podmínky uvedené v odst. 1 písm. c) a e).

II.1.4.3   Pronájem

Pronájem nemovitosti splňuje podmínky spolufinancování, pokud existuje jasná vazba mezi tímto pronájmem a cíli příslušného projektu, přičemž je nutné dodržet podmínky uvedené níže, aniž by bylo dotčeno uplatnění přísnějších vnitrostátních pravidel:

a)

Nemovitost nebyla předtím zakoupena z grantu Společenství.

b)

Nemovitost se má používat pouze pro provádění projektu. Pokud tomu tak není, bude způsobilá pouze ta část nákladů, která se odpovídá využití pro účely projektu.

II.1.5   Pomocné materiály, zásoby a obecné služby

Náklady na pomocné materiály, zásoby a obecné služby splňují podmínky způsobilosti, pokud jsou zjistitelné a přímo nezbytné pro provádění daného projektu.

II.1.6   Smlouvy o subdodávkách

1.

Koneční příjemci musí být zpravidla schopni provést projekty sami. V dohodě o grantu musí být jasně určena výše nákladů na úkoly, které mají být v rámci projektu zadány subdodavatelům.

2.

Výdaje vztahující se k následujícím subdodavatelským smlouvám nesplňují podmínky spolufinancování z fondu:

a)

smlouvy o subdodávkách, které plní úkoly vztahující se k celkovému řízení projektu;

b)

smlouvy o subdodávkách, které zvyšují náklady na projekt, aniž by k projektu úměrným způsobem přispívaly;

c)

smlouvy o subdodávkách uzavřené se zprostředkovateli nebo poradci, ve kterých je platba stanovena na základě procenta z celkových nákladů na projekt, ledaže by tuto platbu konečný příjemce odůvodnil odkazem na skutečnou hodnotu poskytnutých prací nebo služeb.

3.

Subdodavatelé se ve všech subdodavatelských smlouvách zavazují, že všem auditním a kontrolním orgánům poskytnou veškeré nezbytné informace týkající se subdodavatelských činností.

II.1.7   Náklady vyplývající přímo z požadavků vztahujících se k spolufinancování Unií

Náklady, které je nutné vynaložit ke splnění požadavků vztahujících se ke spolufinancování Unií, jako je například publicita, transparentnost, hodnocení projektu, externí audit, bankovní záruky, náklady na překlad atd., jsou přímé způsobilé náklady.

II.1.8   Honoráře odborníků

Honoráře za právní poradenství, notářské poplatky a náklady na technické a finanční odborníky splňují podmínky způsobilosti.

II.2   Nepřímé způsobilé náklady

1.

Nepřímými způsobilými náklady na činnost se rozumí náklady, které s ohledem na podmínky způsobilosti uvedené v bodu I.1.1 není možné označit jako konkrétní náklady přímo spojené s realizací projektu.

2.

Odchylně od bodu I.1.1 písm. e) a bodu I.5, mohou být nepřímé náklady vynaložené při provádění akce způsobilé na základě procentně stanovené paušální částky, která nesmí překročit 2,5 % celkových přímých způsobilých nákladů.

3.

Organizace, které z rozpočtu Unie obdrží grant na provozní náklady, nemohou do svého předběžného rozpočtu nepřímé náklady zahrnout.

III.   Nezpůsobilé náklady

Podmínky způsobilosti nesplňují výdaje na:

a)

DPH, s výjimkou případů, kdy příjemce prokáže, že nemůže získat DPH zpět;

b)

výnosy z kapitálu, dluhy a poplatky za dluhové služby, debetní úroky, provize za směnu peněz a kursové ztráty, rezervy na ztrátu či případné budoucí závazky, dlužné úroky, pochybné závazky, pokuty, peněžité sankce, náklady na soudní spory a nepřiměřené či neuvážené výdaje;

c)

náklady na reprezentaci výhradně pro pracovníky podílející se na projektu; povolují se přiměřené náklady na organizaci společenských setkání pořádaných v souvislosti s projektem, například akce při příležitosti dokončení projektu nebo schůzek řídící skupiny projektu;

d)

náklady vykázané konečným příjemcem a hrazené z grantu Společenství poskytnutého pro jiný projekt nebo pracovní program;

e)

nákup pozemků;

f)

příspěvky ve formě věcných plnění.

IV.   Technická pomoc z podnětu členských států

1.

Všechny náklady, které jsou nezbytné pro provádění fondu ze strany odpovědného orgánu, pověřeného orgánu, auditního orgánu, ověřujícího orgánu či subjektů poskytujících pomoc při vykonávání úkolů vyjmenovaných v odstavci 2, jsou v rámci technické pomoci při zohlednění omezení popsaných v článku 18 základního právního aktu způsobilé.

2.

To zahrnuje následující opatření:

a)

výdaje na přípravu, výběr, posouzení, řízení a kontrolu akcí;

b)

výdaje na audity a kontroly akcí a projektů na místě;

c)

výdaje na hodnocení akcí či projektů;

d)

výdaje na poskytování a šíření informací a zaručení transparentnosti akcí;

e)

výdaje na pořízení, instalaci a údržbu počítačových systémů pro řízení, kontrolu a hodnocení fondů;

f)

výdaje na jednání kontrolních výborů a podvýborů v souvislosti s realizací akcí; tyto výdaje mohou rovněž zahrnovat náklady na účast odborníků a jiných účastníků na jednáních těchto výborů, včetně účastníků ze třetích zemí, pokud se jejich přítomnost považuje v souvislosti s účinným prováděním akcí za zásadní;

g)

výdaje na posílení správní kapacity pro provádění fondu.

3.

Činnosti spojené s technickou pomocí musí být provedeny po 1. lednu roku uvedeného ve finančním rozhodnutí schvalujícím roční programy členských států, přičemž příslušné platby budou učiněny rovněž po tomto datu. Období způsobilosti trvá do termínu předložení konečné zprávy o provádění ročního programu.

4.

Veškerá zadávací řízení musí proběhnout v souladu s vnitrostátními pravidly pro zadávací řízení vydanými daným členským státem.

5.

Členské státy mohou provádět opatření technické pomoci týkající se tohoto fondu společně s opatřeními technické pomoci, jež se vztahují k jednomu ze čtyř fondů či ke všem z nich. V tomto případě však pro financování z tohoto fondu bude způsobilá pouze ta část nákladů, která se využila na provádění společného opatření tohoto fondu, přičemž členské státy musí zajistit, že:

a)

část nákladů na společná opatření se účtuje na odpovídající fond přiměřeným a prokazatelným způsobem a dále

b)

dvojí financování nákladů je vyloučeno.

V.   Zvláštní režim průjezdu

V souladu s čl. 40 odst. 1 se pravidla uvedená v základním aktu a v tomto rozhodnutí, která se týkají provádění ročních programů, obdobným způsobem vztahují na podporu na provádění zvláštního režimu průjezdu. Pokud jde však o pravidla způsobilosti obsažená v této příloze, platí pro zvláštní režim průjezdu tato zvláštní pravidla:

a)

období způsobilosti výdajů je v souladu s čl. 40 odst. 3 tohoto rozhodnutí;

b)

na základě čl. 6 odst. 2 písm. c) základního aktu jsou personální náklady veřejnoprávních orgánů způsobilé, pokud vychází ze skutečných dodatečných nákladů souvisejících s prováděním zvláštního režimu průjezdu a jsou k operaci přiděleny podle odůvodněné a nestranné metody; výdaje musí být certifikovány na základě dokladů, které umožňují identifikaci skutečných nákladů uhrazených veřejnoprávním orgánem v souvislosti se zvláštním režimem průjezdu, vyplývajících z úkolů jdoucích nad rámec jeho zákonných povinností nebo každodenních úkolů.“


(1)  Pokud je stanovena.“

(2)  Přičemž „N“ zde zastupuje rok uvedený ve finančním rozhodnutí schvalujícím roční programy členských států.


8.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 61/42


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 7. března 2011

o historických emisích z letectví podle čl. 3c odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství

(oznámeno pod číslem K(2011) 1328)

(Text s významem pro EHP)

(2011/149/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (1), a zejména na čl. 3c odst. 4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 3c směrnice 2003/87/ES stanoví celkové množství povolenek, které mají být přiděleny provozovatelům letadel. Toto množství je vymezeno jako procentní podíl historických emisí z letectví. V čl. 3 písm. s) směrnice 2003/87/ES jsou historické emise z letectví definovány jako průměrná střední hodnota ročních emisí z letadel vykonávajících v kalendářních letech 2004, 2005 a 2006 činnost v oblasti letectví uvedenou v příloze I směrnice 2003/87/ES. Podle čl. 3c odst. 2 a 3 uvedené směrnice by se celkové množství povolenek, které mají být provozovatelům letadel přiděleny, mělo vypočítat na základě zmíněného historického průměru.

(2)

Podle ustanovení článku 18b směrnice 2003/87/ES je Komisi nápomocen Eurocontrol. Za nejlepší dostupné údaje pro výpočet historických emisí byly považovány komplexní údaje o letovém provozu obsažené v databázích Eurocontrolu, jež spravuje ústřední kancelář traťových poplatků (Central Route Charges Office, CRCO) a ústřední stanoviště uspořádání toku letového provozu (Central Flow Management Unit, CFMU). Tyto údaje mimo jiné umožňují výpočet skutečné délky tratě pro každý jednotlivý let. Emise byly tehdy vypočítány pro jednotlivé lety metodikou ANCAT 3 (Abatement of Nuisances Caused by Air Transport, snižování nepříznivých účinků zapříčiněných leteckou dopravou) a metodikou CASE (Calculation of Emissions by Selective Equivalence, výpočet emisí selektivní ekvivalencí). Tento postup výpočtu historických emisí byl dále vylepšen využitím informací o skutečné spotřebě paliva, které dobrovolně poskytl reprezentativní počet provozovatelů letadel a jež přispěly ke zlepšení přesnosti postupu modelování. Byly provedeny další výpočty s cílem zohlednit spotřebu paliva spojenou s používáním pomocných energetických jednotek (APU). Zvolený přístup měl nejdříve stanovit průměrnou spotřebu paliva APU u různých typů letadel. Jednotlivé emisní faktory spotřeby paliva APU byly následně extrapolovány, aby bylo možné vypočítat celkové emise APU, přičemž byl uplatněn postup zohledňující skutečný podíl paliva spotřebovaného jednotlivými typy letadel k letům v rámci systému EU ETS a využití pozemních zdrojů na letištích. Emise odpovídající výsledné celkové spotřebě paliva APU byly zahrnuty do historických emisí z letectví za jednotlivé roky 2004, 2005 a 2006.

(3)

Roční emise z letadel vykonávajících činnost v oblasti letectví uvedenou v příloze I směrnice 2003/87/ES v kalendářním roce 2004 byly odhadnuty na 209 123 585 tun CO2. Roční emise z těchto letadel v kalendářním roce 2005 byly odhadnuty na 220 703 342 tun CO2 a roční emise z těchto letadel v kalendářním roce 2006 byly odhadnuty na 228 602 103 tun CO2. Jelikož jsou historické emise z letectví stanoveny jako aritmetický průměr těchto emisí, dosahují 219 476 343 tun CO2.

(4)

Komise konzultovala Výbor pro změnu klimatu, zřízený podle článku 9 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES ze dne 11. února 2004 o mechanismu monitorování emisí skleníkových plynů ve Společenství a provádění Kjótského protokolu (2),

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Historické emise z letectví pro účely čl. 3c odst. 1 a 2 směrnice 2003/87/ES se stanovují na 219 476 343 tun CO2.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 7. března 2011.

Za Komisi

Connie HEDEGAARD

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32.

(2)  Úř. věst. L 49, 19.2.2004, s. 1.