(1)

V srpnu 2001 Rada nařízením (ES) č. 1676/2001 (2) uložila konečné antidumpingové clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího mimo jiné z Indie. Opatření měla podobu valorického antidumpingového cla v rozmezí od 0 % do 62,6 % uloženého na dovoz jednotlivě vyjmenovaných vyvážejících výrobců se zbytkovou celní sazbou 53,3 % na dovoz od všech ostatních společností.

(2)

V březnu 2006 Rada nařízením (ES) č. 366/2006 (3) změnila opatření uložená nařízením (ES) č. 1676/2001. S přihlédnutím ke zjištění z přezkumu konečných vyrovnávacích cel před pozbytím platnosti (nařízení (ES) Rady č. 367/2006 (4)) bylo uloženo antidumpingové clo v rozmezí od 0 % do 18 %.

(3)

Nařízením (ES) č. 1288/2006 (5) Rada v srpnu 2006 na základě prozatímního přezkumu týkajícího se subvencování indického výrobce PET filmu, společnosti Garware Polyester Limited, změnila konečné antidumpingové clo uložené této společnosti nařízením (ES) č. 1676/2001.

(4)

V září 2006 Rada na základě žádosti nového vyvážejícího výrobce nařízením (ES) č. 1424/2006 (6) změnila nařízení (ES) č. 1676/2001, pokud jde o jednoho vývozce z Indie. Se zohledněním rozpětí vývozní subvence dotčené společnosti, které bylo zjištěno v antisubvenčním šetření vedoucím k přijetí nařízení (ES) č. 367/2006, stanovilo pozměněné nařízení pro tuto společnost dumpingové rozpětí na 15,5 % a sazbu antidumpingového cla na 3,5 %. Jelikož pro tuto společnost nebylo stanoveno individuální vyrovnávací clo, byla použita sazba stanovená pro všechny ostatní společnosti.

(5)

V listopadu 2007 Rada na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení uložila nařízením (ES) č. 1292/2007 (7) konečné antidumpingové clo na dovoz PET filmu pocházejícího z Indie. Tímtéž nařízením byl zastaven částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, který byl omezen šetření dumpingu, pokud jde o jednoho indického vyvážejícího výrobce.

(6)

V lednu 2009 Rada na základě částečného prozatímního přezkumu týkajícího se subvencování pěti indických výrobců PET filmu, který Komise zahájila z vlastního podnětu, změnila nařízením (ES) č. 15/2009 (8) konečná antidumpingová cla uložená těmto společnostem nařízením (ES) č. 1292/2007 a konečná vyrovnávací cla uložená těmto společnostem nařízením (ES) č. 367/2007.

(7)

Nařízení (ES) č. 1292/2007 také zachovalo rozšíření opatření na Brazílii a Izrael, přičemž některé společnosti byly vyňaty. Poslední změna nařízení (ES) č. 1292/2007 byla v tomto ohledu provedena nařízením Rady (EU) č. 806/2010 (9).

(8)

Žadatel o tento prozatímní přezkum – společnost Garware Polyester Limited – v současnosti podléhá konečnému antidumpingovému clu ve výši 14,7 %.

(9)

Mělo by být také zmíněno, že společnost Garware Polyester Limited podléhá také vyrovnávacímu clu ve výši 5,4 % na základě nařízení (ES) č. 15/2009.

(10)

V srpnu 2009 Komise obdržela žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Žádost, omezená na zkoumání dumpingu, byla podána společností Garware Polyester Limited, vyvážejícím výrobcem z Indie (dále jen „Garware“ nebo „žadatel“). Ve své žádosti žadatel uvedl, že okolnosti, na jejichž základě byla opatření zavedena, se změnily a že tyto změny mají trvalý charakter. Žadatel poskytl přímé důkazy, že k vyrovnání účinků dumpingu není nutno nadále zachovávat současnou výši opatření.

(11)

Po konzultaci s poradním výborem Komise rozhodla, že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení částečného prozatímního přezkumu, a zveřejněním oznámení o zahájení přezkumu dne 1. prosince 2009 v Úředním věstníku Evropské unie (10) zahájila v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení částečný prozatímní přezkum omezený na přezkoumání dumpingu vzhledem k žadateli.

(12)

Šetření v rámci částečného prozatímního přezkumu mělo také posoudit, zda je třeba v závislosti na zjištěních přezkumu změnit celní sazbu v současnosti platnou pro dovoz dotčeného výrobku od vyvážejících výrobců v dotčené zemi, kteří nejsou jednotlivě vyjmenováni v čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1292/2007, tj. antidumpingovou celní sazbu platnou pro „všechny ostatní společnosti“ v Indii.

(13)

Šetření míry dumpingu se týkalo období od 1. října 2008 do 30. září 2009 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(14)

Komise o zahájení šetření v rámci částečného prozatímního přezkumu oficiálně informovala žadatele, orgány země vývozu a výrobní odvětví v Unii. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci vyjádřit a účastnit se slyšení.

(15)

S cílem získat informace nezbytné pro své šetření zaslala Komise žadateli dotazník a ve lhůtě stanovené k tomuto účelu obdržela odpověď.

(16)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, jež považovala za nezbytné pro stanovení dumpingu. V provozovnách žadatele se uskutečnila ověřovací návštěva.

(17)

Výrobkem dotčeným tímto přezkumem je stejný výrobek, jako je výrobek vymezený v nařízení ukládajícím platná opatření (nařízení Rady (ES) č. 1292/2007 v platném znění), tedy polyethylentereftalátový (PET) film pocházející z Indie, v současnosti kódů KN ex 3920 62 19 a ex 3920 62 90 .

(18)

Podobně jako předchozí šetření ukázalo i toto šetření, že PET film vyráběný v Indii a vyvážený do Unie a PET film vyráběný a prodávaný na domácím indickém trhu, jakož i PET film vyráběný a prodávaný v EU výrobci z Unie mají stejné základní fyzické a chemické vlastnosti a stejná základní použití.

(19)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(20)

Podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejdříve přezkoumala, zda byl domácí prodej obdobného výrobku uskutečněný žadatelem nezávislým odběratelům reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje činil alespoň 5 % celkového objemu odpovídajícího vývozu do Unie.

(21)

Komise poté určila ty druhy obdobného výrobku prodávané dotčenou společností na domácím trhu, které jsou totožné nebo přímo srovnatelné s druhy výrobku prodávanými na vývoz do Unie.

(22)

Potom bylo zjišťováno, zda prodej žadatele na domácím trhu byl u každého druhu výrobku reprezentativní, tj. zda prodej každého druhu výrobku na domácím trhu představoval alespoň 5 % objemu prodeje stejného druhu výrobku vyváženého do Unie. U těchto druhů výrobků prodávaných v reprezentativním množství bylo dále zjišťováno, zda se tento prodej uskutečnil v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení.

(23)

Zjišťování, zda u prodeje jednotlivých druhů výrobku v reprezentativních množstvích na domácím trhu lze mít za to, že byl uskutečněn v běžném obchodním styku, vycházelo ze stanovení podílu ziskového prodeje příslušného druhu nezávislým odběratelům. Ve všech případech, kdy byl prodej určitého druhu výrobku na domácím trhu uskutečněn v dostatečném množství a v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočítané jako vážený průměr veškerého prodeje tohoto druhu na domácím trhu během období přezkumného šetření.

(24)

Nicméně u zbývajících druhů výrobku, jejichž prodej na domácím trhu nebyl reprezentativní nebo se neuskutečnil v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota stanovena početně v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení. Běžná hodnota byla stanovena jako součet výrobních nákladů vyvážených druhů výrobku, jenž byl v případě potřeby upraven o přiměřené částky za prodejní, správní a režijní náklady a o přiměřený zisk, a to na základě skutečných údajů ohledně výroby a prodeje v běžném obchodním styku obdobného výrobku vyvážejícím výrobcem, který byl předmětem šetření, podle první věty čl. 2 odst. 6 základního nařízení.

(25)

Jelikož byl vývoz spolupracujícího vyvážejícího výrobce v Indii do Unie uskutečněn přímo nezávislým odběratelům, byla vývozní cena stanovena na základě skutečně zaplacených nebo splatných cen za dotčený výrobek v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(26)

Srovnání vážené průměrné běžné hodnoty a vážené průměrné vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny ze závodu a na stejné obchodní úrovni. V zájmu spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédnuto k rozdílům činitelů, u kterých bylo prokázáno, že ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Za tímto účelem byly provedeny náležité úpravy, které se týkaly nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejších nákladů, obchodních provizí, finančních nákladů a nákladů na balení, které žadatel v odůvodněných případech platí.

(27)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo provedeno srovnání vážené průměrné běžné hodnoty podle druhu výrobku a vážené průměrné vývozní ceny odpovídajícího druhu dotčeného výrobku. Toto srovnání neprokázalo existenci dumpingu.

(28)

Podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení se také posuzovalo, zda lze změněné okolnosti přiměřeně považovat za okolnosti trvalé povahy.

(29)

V tomto ohledu šetření ukázalo, že po předchozím šetření, tj. po přezkumu před pozbytím platnosti uvedeném v 5. bodě odůvodnění, provedla společnost Garware významné změny ve svých výrobních postupech a technologii. Společnost přešla, pokud jde o surovinu, od dimethyltereftalátu (DMT) na čištěnou kyselinu tereftalovou. Během období šetření tohoto přezkumu před pozbytím platnosti byla společnost Garware jediným vyvážejícím výrobcem z Indie, který stále používal zastaralou technologii založenou na DMT. Výsledkem této změny technologie, jakož i investice do nové továrny na výrobu PET vloček (chips), bylo významné snížení výrobních nákladů mezi předchozím přezkumem před pozbytím platnosti a současným přezkumem. Toto snížení nákladů má přímý vliv na dumpingové rozpětí. Tato změna okolností může být proto považována za změnu trvalé povahy.

(30)

Je třeba také uvést, že přibližné dumpingové rozpětí vypočítané pro prodej při vývozu žadatele do třetích zemí bylo během období přezkumného šetření negativní. Pokud jde o objem, byl tento prodej několikrát vyšší než prodej při vývozu do Unie.

(31)

Proto se má za to, že okolnosti, kvůli nimž byl tento prozatímní přezkum zahájen, se pravděpodobně v dohledné době nezmění způsobem, který by měl vliv na zjištění tohoto prozatímního přezkumu. Proto byl učiněn závěr, že se tyto změny považují za trvalé a že zachování současné výše opatření již nemá opodstatnění.

(32)

S ohledem na výsledky tohoto přezkumného šetření se považuje za vhodné změnit antidumpingové clo platné pro dovoz dotčeného výrobku společnosti Garware na 0 %.

(33)

Podle čl. 14 odst. 1 základního nařízení a čl. 24 odst. 1 druhého pododstavce nařízení Rady (ES) č. 597/2009 (11) nesmí být žádný výrobek podroben zároveň antidumpingovému a vyrovnávacímu clu za účelem nápravy jedné a téže situace, která vzniká dumpingem nebo poskytnutím vývozní subvence. Jak bylo uvedeno v 9. bodě odůvodnění, žadatel podléhá vyrovnávacímu clu. Vzhledem k tomu, že antidumpingové clo stanovené pro žadatele, pokud jde o dotčený výrobek, je 0 %, tato situace v tomto případě nenastává.

(34)

Zúčastněné strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlí navrhnout změnu celní sazby uplatňované na žadatele, a bylo jim umožněno vyjádřit své připomínky. Nikdo nevyjádřil žádné připomínky,

(1)

Evropská komise (dále jen „Komise“) dne 22. prosince 2009 oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“) oznámila zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu přečištěné kyseliny tereftalové a jejích solí (dále jen „PKT“) pocházející z Thajska do Unie.

(2)

Antisubvenční řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který podaly dne 13. listopadu 2009 společnosti BP Aromatics Limited NV a CEPSA Quimica S.A. (dále jen „žadatelé“) představující významný podíl, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby PKT v Unii. Podnět obsahoval přímé důkazy o subvencování dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a o výsledné podstatné újmě, které byly uznány za dostačující odůvodnění pro zahájení řízení.

(3)

Tentýž den Komise zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (3) informovala o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu PKT pocházející z Thajska do Unie. Toto šetření bylo zastaveno rozhodnutím Komise 2011/32/EU (4).

(4)

Před zahájením řízení a v souladu s čl. 10 odst. 7 základního nařízení Komise uvědomila vládu Thajska, že obdržela řádně doložený podnět, v němž se tvrdí, že subvencovaný dovoz PKT pocházející z Thajska způsobuje výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Vláda Thajska byla vyzvána ke konzultacím s cílem vyjasnit situaci, pokud jde o obsah podnětu, a dosáhnout řešení na základě dohody. Vláda Thajska nabídku konzultací přijala a následně se uskutečnily konzultace. Během konzultací nebylo nicméně dosaženo řešení na základě dohody. Byly však patřičně zohledněny připomínky vznesené orgány Thajska ohledně tvrzení uvedených v podnětu, pokud jde o napadnutelnost režimů. V průběhu konzultací byla od vlády Thajska obdržena podání.

(5)

O zahájení řízení Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, ostatní známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce v Thajsku, zástupce dotčené vyvážející země a známé dovozce a uživatele. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a k podání žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(6)

Komise rozeslala dotazníky orgánům země dovozu, žadatelům, ostatním známým výrobcům v Unii, známým vyvážejícím výrobcům v Thajsku a známým dovozcům a uživatelům dotčeného výrobku a všem ostatním stranám, které si dotazník vyžádaly ve lhůtách uvedených v oznámení o zahájení.

(7)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od orgánů Thajska, tří známých thajských vyvážejících výrobců, tří výrobců v Unii, jednoho dovozce do Unie a pěti uživatelů v Unii.

(8)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné ke stanovení subvencování, výsledné újmy a zájmu Unie.

(9)

Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto státních orgánů:

kancelář výboru pro investice (Board of Investment), Bangkok, Thajsko

(10)

Kontrolní návštěvy se uskutečnily v prostorách těchto subjektů:

(11)

Vzhledem k tomu, že společnosti TPT a Indorama vlastní stejná holdingová společnost, budou v tomto dokumentu označovány jako „skupina Indorama“.

(12)

Šetření subvencí a újmy se týkalo období od 1. prosince 2008 do 30. listopadu 2009 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2006 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(13)

Dotčeným výrobkem je kyselina tereftalová a její soli o čistotě nejméně 99,5 % hmotnostních, v současnosti kódu KN ex 2917 36 00 (dále jen „dotčený výrobek“).

(14)

PKT se získává čištěním surové kyseliny tereftalové, jež je výsledkem reakce paraxylenu (PX) s rozpouštědlem a roztokem katalyzátoru.

(15)

Bylo zjištěno, že dotčený výrobek a PKT vyráběná a prodávaná na thajském vnitrostátním trhu i PKT vyráběná a prodávaná v Unii odvětvím Unie mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a použití. Proto se považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(16)

Na základě informací obsažených v podnětu a v odpovědích na dotazník Komise byly prošetřeny následující režimy, v jejichž rámci byly údajně poskytovány subvence ze strany státního orgánu:

(17)

Investment Promotion Act B.E. 2544 (dále jen „zákon o podpoře investic“) poskytuje pobídky pro rozvoj thajského hospodářství. Zákon o podpoře investic, jehož provádění spravuje Board of Investment of Thailand (dále jen „výbor pro investice“), uděluje kvalifikovaným projektům výhody vyplývající z režimů zmíněných v oddílu 3.1. Každá společnost, která chce získat výhody vyplývající ze zákona o podpoře investic, podá u výboru pro investice žádost o potvrzení o podpoře (Certificate of promotion), v němž je uvedeno, které výrobky se mají vyrábět a které výhody se udělují.

(18)

Zákon o kompenzaci daní a cel z vyváženého zboží vyrobeného v království (Tax and Duty Compensation of Exported Goods Produced in the Kingdom Act B.E.2524 (1981)) předepisuje kritéria a podmínky pro účast v režimu kompenzace daní a cel z vyváženého zboží. Tento režim má na starosti thajské ministerstvo financí.

(19)

Součet všech vypočtených subvencí pro každou samostatnou společnost je nepatrný, tj. jeho hodnota činí méně než 2 % hodnoty výrobku. Proto nelze v souladu s čl. 14 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního antisubvenčního nařízení uvalit na thajské vývozce antisubvenční cla, i kdyby byly všechny dotčené subvence napadnutelné. Jelikož se jedná o nepatrné subvencování, nebylo zjišťováno, zda se u režimů subvencí uvedených v bodě odůvodnění 3.1 jedná o specifickou subvenci.

(20)

Pro objasnění jsou však níže uvedeny podrobné údaje o režimech a odpovídající míry subvencí pro jednotlivé společnosti, bez ohledu na to, zda jsou subvence považovány za napadnutelné či nikoli.

(21)

Právní základ pro osvobození od dovozního cla na strojní zařízení poskytuje článek 28 zákona o podpoře investic. V tomto režimu jsou společnosti oprávněny k úplnému osvobození od platby dovozního cla na strojní zařízení na základě schválení výborem pro investice, pokud se v Thajsku nevyrábí ani nemontuje strojní zařízení srovnatelné kvality. Právní základ pro 50 % snížení dovozního cla z dováženého strojního zařízení poskytuje článek 29 zákona o podpoře investic.

(22)

Aby mohla společnost uvedený režim využít, musí mít potvrzení o podpoře, v němž je uvedeno, že je osvobozena od dovozního cla na strojní zařízení nebo že se jí uvedené clo snižuje podle článků 28 a 29 zákona o podpoře investic. Celní odbor obdrží kopii licence a takzvaný hlavní seznam strojního zařízení (Master list of Machinery), který byl schválen výborem pro investice, a při dovozu strojního zařízení toto zařízení propustí bez úhrady dovozního cla.

(23)

Výhoda pro vývozce byla vypočtena na základě výše nezaplaceného cla splatného z dovezených dlouhodobých aktiv, rozložením této částky na období odpovídající běžné době amortizace těchto dlouhodobých aktiv v daném výrobním odvětví. Bylo stanoveno, že uvedené období je 15 let, což je v souladu s obdobími amortizace používanými většinou společností vyrábějících dotčený výrobek jak v Thajsku, tak i v EU. Takto vypočtená částka, která se vztahuje k období šetření, byla upravena připočítáním úroku během období šetření, aby se stanovila celková výhoda příjemce v rámci tohoto režimu; za vhodnou byla považována komerční úroková sazba v Thajsku v průběhu období šetření. Tato částka pak byla přepočítána na celkový prodejní obrat během období šetření.

(24)

Společnost Indorama Group získala výhodu 0,3 % a společnost Siam Mitsui PTA Co., Ltd získala výhodu 0,19 %.

(25)

Právní základ pro osvobození od daně z příjmu právnických osob poskytuje článek 31 zákona o podpoře investic. Běžná sazba daně z příjmu právnických osob v Thajsku je 30 %.

(26)

V období šetření nezískala z tohoto režimu výhodu žádná z šetřených společností. Všichni thajští vyvážející výrobci kompenzují zisky vytvořenými v období šetření ztráty, které si převedly z dřívějších účetních období. Tento postup připouští thajský daňový zákoník u všech společností, jak u společností podporovaných výborem pro investice, tak u společností tímto výborem nepodporovaných, a nejedná se o subvenci. V důsledku této skutečnosti šetřené společnosti nevyužily režim osvobození od daně z příjmu právnických osob.

(27)

Právní základ pro dvojí odečtení nákladů na dopravu, elektřinu a vodu od zdanitelných příjmů po dobu 10 let od data prvního příjmu plynoucího z podporované činnosti poskytuje čl. 35 odst. 2 zákona o podpoře investic.

(28)

Aby mohla společnost uvedený režim využít, musí mít potvrzení o podpoře, v němž je uvedeno, že je oprávněna k dvojímu odečtení nákladů na dopravu, elektřinu a vodu od zdanitelných příjmů podle čl. 35 odst. 2 zákona o podpoře investic. Kromě obvyklého odečtení výše uvedených nákladů mohou společnosti podporované výborem pro investice odečíst stejnou částku od svého zisku ještě jednou na daňovém přiznání. Společnost musí v každoročním daňovém přiznání vyplnit zvláštní sloupec vyhrazený pro podporovanou činnost. V důsledku toho se pak o tuto částku sníží zdanitelný čistý zisk nebo zvýší čistá ztráta.

(29)

Výhoda vyplývající z tohoto režimu by měla být vypočtena na základě částky, která byla podruhé odečtena od čistého zisku a je zaznamenána v daňovém přiznání v zvláštním sloupci pro podporované činnosti. U nepodporovaných činností by tato částka byla součástí čistého zisku podléhajícího dani z příjmu právnických osob, a proto 30 % z této částky (běžná sazba daně z příjmu právnických osob) představuje výhodu pro společnosti. Tato částka pak byla přepočítána na celkový prodejní obrat během období šetření.

(30)

Společnost Indorama Group získala výhodu 0,55 % a společnost Siam Mitsui PTA Co., Ltd získala výhodu 0,57 %.

(31)

Právní základ pro uvedený režim poskytuje čl. 35 odst. 3 zákona o podpoře investic. Režim povoluje odpočítat od čistého zisku, kromě běžné amortizace, i částku nepřesahující 25 % projektových nákladů na instalace nebo vybudování zařízení využívaných v rámci podporované činnosti. Příjemce by měl využít tuto výhodu do deseti let od data, kdy došlo k příjmu plynoucího z podporované činnosti.

(32)

V období šetření nezískala z tohoto režimu výhodu žádná z šetřených společností. V obdobích před obdobím šetření všichni vyvážející výrobci buď nevyužili režim osvobození od daně z příjmu (jelikož od svých zisků odpočítali kumulované ztráty z minulosti) nebo vykazovali ztráty. Z těchto důvodů nemohli z uvedeného režimu získat výhody.

(33)

Právní základ pro uvedený režim poskytuje čl. 36 odst. 1 zákona o podpoře investic. V rámci uvedeného režimu je výbor pro investice oprávněn udělit osvobození od dovozního cla na suroviny a základní materiály používané při výrobě zboží na vývoz. Způsobilé pro uvedený režim jsou společnosti v kterékoli zóně, pokud jsou podporované.

(34)

V období šetření nezískala z tohoto režimu výhodu žádná z šetřených společností. Dovozní clo z hlavních surovin používaných pro výrobu PKT je nulové. Šetření thajští vývozci proto z tohoto režimu nezískali žádnou výhodu.

(35)

Notification of the Compensation of Tax of Export Merchandise Produced in the Kingdom 1/2547 – Rate of Compensation (Oznámení o kompenzaci daně z vyváženého zboží vyrobeného v království – Míra kompenzace) stanoví výhodu z uvedeného režimu.

(36)

Společnosti získají zpětnou úhradu ve výši 0,38 % hodnoty FOB vyváženého zboží. Výhoda se vypočítává pro každou vývozní transakci, avšak společnosti obvykle podávají několik žádostí o zpětnou úhradu současně. Společnosti podávají žádosti o zpětnou úhradu současně u příslušného orgánu a následně zpětnou úhradu obdrží.

(37)

Výhoda v rámci tohoto režimu je skutečná částka přijatá jako zpětná úhrada a následně zaznamenaná v účetnictví společnosti jako příjem. Tato částka pak byla přepočítána na vývozní obrat během období šetření.

(38)

Společnost Indorama Group získala výhodu 0,36 % a společnost Siam Mitsui PTA Co., Ltd rovněž získala výhodu 0,36 %.

(39)

Prozatímní výše subvencí podle ustanovení základního nařízení, vyjádřená podle hodnoty, činí u thajských vyvážejících výrobců:

—   Indorama Petrochem Limited: 1,3 %,

—   TPT Petrochemical Public Company Limited: 1 %,

—   Siam Mitsui PTA Co., Ltd: 1,1 %.

(40)

Jelikož Petrochem Limited a TPT Petrochemical Public Company Limited jsou součástí stejné skupiny, byla pro ně stanovena společná sazba antisubvenčního cla. Konečná částka pro skupinu Indorama/TPT činí 1,2 %.

Souhrnná tabulka

(41)

Vzhledem k nepatrným částkám napadnutelných subvencí pro thajské vyvážející výrobce by neměla být uložena prozatímní opatření týkající se dovozu PKT pocházející z Thajska.

(42)

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním ohledně subvencí není považováno za nutné předkládat analýzu újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie.

(43)

Řízení by mělo být zastaveno, jelikož částky napadnutelných subvencí pro thajské vyvážející výrobce jsou nižší než 2 % hodnoty výrobku. Zúčastněné strany o tom byly informovány a dostaly příležitost vyjádřit své stanovisko.

(44)

Co se týče hledisek subvence, vyjádření byla obdržena od thajské vlády a jednoho z žadatelů.

(45)

Thajská vláda tvrdila, že šetřené režimy nelze považovat za režimy specifických subvencí, jelikož jsou součástí decentralizační politiky země, nejsou závislé na vývozní výkonnosti a neomezují přístup na určitá odvětví podnikání nebo regiony. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že šetřením bylo jasně zjištěno, že šetřené režimy, které vyvážející výrobci během období šetření využili (osvobození od dovozního cla na strojní zařízení, dvojí odečtení od zdanitelného příjmu, kompenzace vývozní daně) jsou podle ustanovení základního antisubvenčního nařízení napadnutelnými subvencemi. Proto musí být tvrzení thajské vlády odmítnuta.

(46)

Jeden z žadatelů tvrdil, že některé subvence, zejména režim osvobození od daně z příjmu, by měly být rozprostřeny na kratší období. To muselo být odmítnuto, jelikož v období šetření nezískal výhodu z uvedeného režimu žádný z vyvážejících výrobců.

(47)

Co se týče hledisek újmy, nepředložila své stanovisko žádná zúčastněná strana.

(48)

Závěrem je třeba uvést, že žádná vyjádření kterékoli zúčastněné strany nezpochybňují zjištění, že ochranná opatření jsou nezbytná.

(49)

Vzhledem k uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že antisubvenční řízení týkající se dovozu přečištěné kyseliny tereftalové a jejích solí pocházející z Thajska by mělo být ukončeno bez uložení antisubvenčních opatření,

(1)

Evropská komise (dále jen „Komise“) dne 22. prosince 2009 oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“) oznámila zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu přečištěné kyseliny tereftalové a jejích solí (dále jen „PKT“) pocházející z Thajska do Unie.

(2)

Antidumpingové řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který podaly dne 13. listopadu 2009 společnosti BP Aromatics Limited NV a CEPSA Quimica S.A. (dále jen „žadatelé“) představující významný podíl, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby PKT v Unii. Podnět obsahoval přímé důkazy o dumpingu dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a o výsledné podstatné újmě, které byly uznány za dostačující odůvodnění pro zahájení řízení.

(3)

Tentýž den Komise zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (3) informovala o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu PKT pocházející z Thajska do Unie. Toto šetření bylo zastaveno rozhodnutím Komise 2011/31/EU (4).

(4)

O zahájení řízení Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, ostatní známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce v Thajsku, zástupce dotčené vyvážející země a známé dovozce a uživatele. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a k podání žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(5)

Komise rozeslala dotazníky žadatelům, ostatním známým výrobcům v Unii, známým vyvážejícím výrobcům v Thajsku a známým dovozcům a uživatelům dotčeného výrobku a všem ostatním stranám, které si dotazník vyžádaly ve lhůtách uvedených v oznámení o zahájení.

(6)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od tří známých thajských vyvážejících výrobců, tří výrobců v Unii, jednoho dovozce do Unie a pěti uživatelů v Unii.

(7)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné ke stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Kontrolní návštěvy se uskutečnily v prostorách těchto subjektů:

(8)

Vzhledem k tomu, že společnosti TPT a Indorama vlastní stejná holdingová společnost, budou v tomto dokumentu označovány jako „skupina Indorama“.

(9)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. prosince 2008 do 30. listopadu 2009 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2006 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(10)

Dotčeným výrobkem je kyselina tereftalová a její soli o čistotě nejméně 99,5 % hmotnostních, v současnosti kódu KN ex 2917 36 00 (dále jen „dotčený výrobek“).

(11)

PKT se získává čištěním surové kyseliny tereftalové, jež je výsledkem reakce paraxylenu (dále jen „PX“) s rozpouštědlem a roztokem katalyzátoru.

(12)

Bylo zjištěno, že dotčený výrobek a PKT vyráběná a prodávaná na thajském vnitrostátním trhu i PKT vyráběná a prodávaná v Unii odvětvím Unie mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a použití. Proto byly ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení považovány za obdobné.

(13)

Všichni tři thajští vyvážející výrobci uvedení v podnětu předložili odpovědi na dotazník. Šetřením bylo zjištěno, že neexistují žádní další thajští výrobci PKT a že se odpovědi týkají 100 % thajského vývozu na trh EU.

(14)

Uvedené tři společnosti požádaly o provedení výpočtu dumpingu na základě měsíčních údajů, jelikož náklady na hlavní surovinu a následně i ceny dotčeného výrobku v průběhu období šetření výrazně kolísaly. Z důvodů uvedených v 26. bodě odůvodnění nebylo použití požadované metodiky považováno za opodstatněné.

(15)

Je třeba poznamenat, že prodej na vnitrostátním trhu a trhu EU vycházel buď z okamžitých cen nebo ze smluv založených na nákladech na PX (hlavní surovinu) nebo ze vzorce založeného na cenovém indexu PKT v Číně. V posledním uvedeném případě došlo několikrát ke značné časové prodlevě, než byl konečný index k dispozici. K využití vzorce bylo nutno použít ujednání o fakturaci, podle nějž bylo možno uhradit konečnou cenu několik měsíců po vystavení původní prozatímní faktury. Za účelem opravy konečné ceny dohodnuté ve smlouvě byly vystaveny vrubopisy/dobropisy.

(16)

Pro všechny spolupracující vyvážející výrobce v Thajsku byla použita následující obecná metodika.

(17)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve u thajských výrobců přezkoumala, zda byl jejich prodej dotčeného výrobku na domácím trhu v období šetření dostatečně reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představoval alespoň 5 % jejich celkového vývozu dotčeného výrobku do Unie. Prodej thajských výrobců na domácím trhu byl shledán v průběhu období šetření za dostatečně reprezentativní.

(18)

Komise následně zkoumala, zda prodej obdobného výrobku na domácím trhu může být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto zkoumání proběhlo na základě stanovení podílu ziskového domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu v průběhu období šetření.

(19)

Vzhledem k tomu, že objem ziskového prodeje obdobného výrobku představoval více než 80 % celkového objemu domácího prodeje obdobného výrobku pro všechny tři výrobce, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr veškerého domácího prodeje.

(20)

Šetření ukázalo, že jeden ze spolupracujících vyvážejících výrobců (SMPC) prodával na trhu EU prostřednictvím svého největšího akcionáře (MCI, společnost se sídlem v Japonsku), který pak prodával řadě japonských obchodníků, jež nakonec prodávali zákazníkům na trhu EU. Bylo šetřeno, zda MCI a největší japonský obchodník jsou ve spojení a zda mělo toto spojení dopad na ceny.

(21)

Bylo zjištěno, že nejdůležitějším spojením bylo držení velmi nízkého procentního podílu běžných akcií japonskými bankami jménem mnoha správců. Bylo tedy zjištěno, že uvedené spojení není takové povahy, aby ovlivňovalo ceny. Vzhledem i) k uvedeným cenovým/smluvním ujednáním, které jsou pro toto odvětví typické, a ii) k povaze spojení mezi výše uvedenými společnostmi, jsou ceny nezávislé. Proto bylo stanoveno, že vývozní cenu dotčeného výrobku lze stanovit na základě prodeje společností MCI japonským obchodníkům.

(22)

Společnosti MCI byl zaslán dopis, kterým byla informována o důsledcích nespolupráce, jelikož při inspekci v Tokiu nebyl úředníkům umožněn úplný přístup k účetním údajům týkajícím se některých úprav.

(23)

Proto bylo rozhodnuto vypočítat úpravy v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě dostupných údajů. V důsledku toho byla použita následující metodika. Pokud jde o náklady na dopravu, byly na základě informací zjištěných na místě upraveny směrem nahoru. Pro zbývající úpravy byly oznámené částky i čisté prodejní ceny zkontrolovány porovnáním s údaji z ostatních nezávislých zdrojů, v tomto případě se zjištěnými údaji týkajícími se ostatních dvou thajských vyvážejících výrobců, a bylo zjištěno, že jsou v souladu se stejným druhem prodeje. Byla zvážena alternativní metoda, totiž použití cen Eurostatu, avšak tato metoda nebyla použita, jelikož cena Eurostatu pro tento výrobek byla cenou CIF k datu dovozu a nikoli upravenou konečnou cenou stanovenou v souladu s uvedenou prodejní smlouvou a uvedeným systémem fakturace. Tento přístup byl výjimečně vhodný vzhledem ke struktuře trhu, jak je vysvětleno v 15. bodě odůvodnění. Je třeba poznamenat, že většina úprav již byla ověřena v Thajsku.

(24)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu.

(25)

V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen. Na tomto základě byly provedeny – v případě, že byly použitelné a odůvodněné – úpravy o rozdíly v nákladech na dopravu, pojištění, balení, úvěry, manipulaci a provize.

(26)

Srovnání mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou bylo provedeno na ročním základě. Žádost vyvážejících výrobců o provedení porovnání na měsíčním základě byla zvážena, avšak nebylo jí vyhověno, jelikož bylo zřejmé, že by to nezměnilo celkový závěr, pokud jde o dumping, tj. celostátní nepatrný dumping.

(27)

Dumpingové rozpětí pro spolupracující vyvážející výrobce v Thajsku bylo v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou stanovenou výše uvedeným způsobem.

(28)

Na základě výše uvedené metodiky byla konečná dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procentní podíl nezaplaceného cla ceny CIF na hranicích Unie, stanovena takto:

(29)

Tři vyvážející výrobci (dva ze skupiny Indorama a SMPC) představují při srovnání s údaji Eurostatu veškerý vývoz pocházející z Thajska. Pro posouzení toho, zda je dumpingové rozpětí v celostátním měřítku nepatrné, byl stanoven celostátní vážený průměr dumpingového rozpětí. Bylo zjištěno, že toto rozpětí je nepatrné, tj. 1,8 %.

(30)

Vzhledem k celostátnímu nepatrnému dumpingovému rozpětí by neměla být uložena prozatímní opatření týkající se dovozu PKT pocházející z Thajska.

(31)

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním ohledně dumpingu není považováno za nutné předkládat analýzu újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie.

(32)

Řízení by tedy mělo být zastaveno, jelikož dumpingové rozpětí stanovené pro Thajsko je menší než 2 %. Zúčastněné strany o tom byly informovány a dostaly příležitost vyjádřit své stanovisko.

(33)

Co se týče dumpingu, stanoviska byla obdržena od jednoho z žadatelů, který byl toho názoru, že v důsledku skutečností, jež byly k dispozici, měla Komise společnosti SMPC přisoudit dumpingové rozpětí stanovené pro ostatní dva vyvážející výrobce (tj. 3,7 %). Žadatel uvedl, že v takovém případě by bylo stanoveno větší než nepatrné dumpingové rozpětí. Toto tvrzení muselo být zamítnuto. Komise vycházela z dostupných údajů, pokud jde o japonskou společnost ve spojení, přičemž využila údaje společnosti, které byly k dispozici, a upravila je směrem nahoru a porovnala s ostatními ověřitelnými zdroji. Přiřadit za těchto okolností dumpingové rozpětí ostatních vývozců by nebylo v souladu s ustanoveními článku 18.

(34)

Stejný žadatel rovněž uvedl, že ostatní vlády mají na šetření týkající se PKT pro podobné období šetření odlišný názor. Toto tvrzení muselo být zamítnuto. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že důkazy poskytnuté uvedenou stranou se týkaly antidumpingového cla uloženému Čínskou lidovou republikou z dovozu PKT z Koreje a Thajska. Poskytnuté údaje nemohou potvrdit tvrzení uvedené strany, že neexistují důkazy o tom, jak byly v tomto čínském antidumpingovém šetření stanoveny běžná hodnota a vývozní cena. Kromě toho se šetření čínskými orgány vztahovalo na období od 1. října 2007 do 30. září 2008, zatímco období šetření použité v současném šetření EU se vztahuje na období od 1. prosince 2008 do 30. listopadu 2009. Období zvažovaná v rámci šetření EU a čínského šetření jsou velmi odlišná.

(35)

Co se týče hledisek újmy, nepředložila své stanovisko žádná zúčastněná strana.

(36)

Závěrem je třeba uvést, že žádná vyjádření kterékoli zúčastněné strany nezpochybňují zjištění, že ochranná opatření jsou nezbytná.

(37)

Vzhledem k uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že antidumpingové řízení týkající se dovozu přečištěné kyseliny tereftalové a jejích solí pocházející z Thajska by mělo být ukončeno bez uložení antidumpingových opatření,