ISSN 1725-5074

doi:10.3000/17255074.L_2011.011.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 11
European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 54
15. ledna 2011

Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Rady (EU) č. 25/2011 ze dne 14. ledna 2011 o změně nařízení (ES) č. 560/2005, kterým se ukládají některá zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Pobřeží slonoviny

1

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 26/2011 ze dne 14. ledna 2011 o povolení vitaminu E jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat ( 1 )

18

 

 

Nařízení Komise (EU) č. 27/2011 ze dne 14. ledna 2011 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

22

 

 

Nařízení Komise (EU) č. 28/2011 ze dne 14. ledna 2011, kterým se stanoví dovozní clo v odvětví obilovin platné ode dne 16. ledna 2011

24

 

 

Nařízení Komise (EU) č. 29/2011 ze dne 14. ledna 2011 o prodejních cenách pro obiloviny v reakci na čtvrté jednotlivé nabídkové řízení v rámci nabídkových řízení otevřených nařízením (EU) č. 1017/2010

27

 

 

Nařízení Komise (EU) č. 30/2011 ze dne 14. ledna 2011, kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (EU) č. 867/2010 na hospodářský rok 2010/11

29

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady 2011/17/SZBP ze dne 11. ledna 2011 o změně rozhodnutí Rady 2010/656/SZBP, kterým se obnovují omezující opatření vůči Pobřeží slonoviny

31

 

*

Rozhodnutí Rady 2011/18/SZBP ze dne 14. ledna 2011 o změně rozhodnutí Rady 2010/656/SZBP, kterým se obnovují omezující opatření vůči Pobřeží slonoviny

36

 

 

2011/19/EU

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 14. ledna 2011 o postupu ověřování shody stavebních výrobků podle čl. 20 odst. 2 směrnice 89/106/EHS, pokud jde o těsnicí materiály pro nenosné použití ve spojích v budovách a nášlapných površích (oznámeno pod číslem K(2011) 62)  ( 1 )

49

 

 

2011/20/EU

 

*

Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 13. prosince 2010 o zvýšení základního kapitálu Evropské centrální banky (ECB/2010/26)

53

 

 

2011/21/EU

 

*

Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 13. prosince 2010 o splacení zvýšeného základního kapitálu Evropské centrální banky národními centrálními bankami členských států, jejichž měnou je euro (ECB/2010/27)

54

 

 

2011/22/EU

 

*

Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 13. prosince 2010 o splacení základního kapitálu Evropské centrální banky národními centrálními bankami zemí mimo eurozónu (ECB/2010/28)

56

 

 

2011/23/EU

 

*

Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 31. prosince 2010 o splacení základního kapitálu, převodu devizových rezerv a příspěvcích na rezervní fondy a rezervy Evropské centrální banky ze strany Eesti Pank (ECB/2010/34)

58

 

 

DOPORUČENÍ

 

 

2011/24/EU

 

*

Doporučení Komise ze dne 11. ledna 2011 k certifikaci obranných podniků podle článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství ( 1 )

62

 

 

2011/25/EU

 

*

Doporučení Komise ze dne 14. ledna 2011, kterým se stanoví pokyny pro rozlišení mezi krmnými surovinami, doplňkovými látkami, biocidními přípravky a veterinárními léčivými přípravky ( 1 )

75

 

 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.

II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

15.1.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 11/1

NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 25/2011

ze dne 14. ledna 2011

o změně nařízení (ES) č. 560/2005, kterým se ukládají některá zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Pobřeží slonoviny

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 215 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí 2010/656/SZBP ze dne 29. října 2010, kterým se obnovují omezující opatření vůči Pobřeží slonoviny (1), ve znění rozhodnutí 2011/18/SZBP ze dne 14. ledna 2011 (2),

s ohledem na společný návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí 2010/656/SZBP v platném znění stanoví přijetí omezujících opatření vůči některým osobám, které – i když nebyly určeny Radou bezpečnosti Organizace spojených národů nebo Výborem pro sankce – brání v Pobřeží slonoviny mírovému procesu a národnímu usmíření, a zejména vůči těm, kteří ohrožují úspěšné dokončení volebního procesu, stejně tak jako vůči právnickým osobám, subjektům nebo orgánům, které jsou těmito osobami vlastněny nebo ovládány, a vůči osobám, subjektům či orgánům, které jednají jejich jménem nebo na jejich příkaz.

(2)

Tato opatření spadají do oblasti působnosti Smlouvy o fungování Evropské unie, a proto – především z důvodu zajištění jejich jednotného uplatňování hospodářskými subjekty ve všech členských státech – je k jejich provádění nezbytné regulační opatření na úrovni Unie.

(3)

Toto nařízení dodržuje základní práva a zásady uznané zejména v Listině základních práv Evropské unie, především právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces a právo na ochranu osobních údajů. Toto nařízení by mělo být uplatňováno v souladu s těmito právy a zásadami. Toto nařízení rovněž plně ctí závazky členských států podle Charty OSN a právně závaznou povahu rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

(4)

S ohledem na konkrétní hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti, kterou představuje situace v Pobřeží slonoviny, a v zájmu zajištění soudržnosti s postupem v případě změny a přezkumu příloh I a II rozhodnutí 2010/656/SZBP by pravomoc ke změně seznamů uvedených v přílohách I a IA nařízení (ES) č. 560/2005 měla náležet Radě.

(5)

Součástí postupu pro změny seznamů uvedených v přílohách I a IA nařízení (ES) č. 560/2005 by mělo být to, že určeným fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům nebo orgánům budou sděleny důvody zařazení na seznam, aby měly příležitost se k těmto důvodům vyjádřit. Jsou-li předloženy připomínky nebo nové podstatné důkazy, měla by Rada s ohledem na tyto připomínky své rozhodnutí přezkoumat a dotčenou osobu, subjekt nebo orgán o této skutečnosti informovat.

(6)

Pro účely provádění tohoto nařízení a v zájmu zajištění co největší právní jistoty v rámci Unie by měla být zveřejněna jména a další důležité údaje týkající se fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů, jejichž finanční prostředky a hospodářské zdroje mají být v souladu s tímto nařízením zmrazeny. Při zpracovávání osobních údajů by mělo být dodržováno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (3) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (4).

(7)

K zajištění účinnosti opatření stanovených tímto nařízením by mělo toto nařízení okamžitě vstoupit v platnost,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 560/2005 se mění takto:

1)

článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

1.   Zmrazují se veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které patří fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům a orgánům uvedeným v příloze I či v příloze IA, anebo jsou jimi vlastněny, drženy nebo ovládány.

2.   Žádné finanční prostředky nebo hospodářské zdroje nesmějí být, přímo či nepřímo, poskytnuty fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům nebo orgánům uvedeným v příloze I či v příloze IA, nebo v jejich prospěch.

3.   Zakazuje se vědomá a úmyslná účast na činnostech, jejichž cílem nebo výsledkem je přímé či nepřímé obcházení opatření uvedených v odstavcích 1 a 2.

4.   Příloha I obsahuje seznam fyzických nebo právnických osob, subjektů a orgánů podle čl. 5 odst. 1 písm. a) rozhodnutí 2010/656/SZBP v platném znění.

5.   Příloha IA obsahuje seznam fyzických nebo právnických osob, subjektů a orgánů podle čl. 5 odst. 1 písm. b) rozhodnutí 2010/656/SZBP v platném znění.“;

2)

vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 2a

1.   Přílohy I a IA obsahují důvody pro zařazení daných osob, subjektů a orgánů na seznam, poskytnuté Radou bezpečnosti OSN nebo Výborem pro sankce pro přílohu I.

2.   Přílohy I a IA rovněž obsahují případné dostupné informace nezbytné k identifikaci dotyčných fyzických nebo právnických osob, subjektů a orgánů, poskytnuté Radou bezpečnosti OSN nebo Výborem pro sankce pro přílohu I. Pokud jde o fyzické osoby, tyto informace mohou zahrnovat jména, včetně přezdívek, datum a místo narození, státní příslušnost, čísla pasu a průkazu totožnosti, pohlaví, adresu, je-li známa, a funkci či povolání. Pokud jde o právnické osoby, subjekty a orgány, tyto informace mohou zahrnovat název, místo a datum registrace, registrační číslo a místo podnikání. Příloha I rovněž obsahuje datum určení Radou bezpečnosti OSN nebo Výborem pro sankce.“;

3)

články 3 a 4 se nahrazují tímto:

„Článek 3

1.   Odchylně od článku 2 mohou příslušné orgány členských států, jak jsou určeny na internetových stránkách uvedených v příloze II, povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů anebo zpřístupnění některých finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů za takových podmínek, které považují za vhodné, pokud rozhodly, že tyto finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou:

a)

nezbytné k úhradě základních výdajů, včetně úhrad za potraviny, plateb nájemného nebo splácení hypoték, plateb za léky a lékařské ošetření, plateb daní, pojistného a poplatků za veřejné služby;

b)

určeny výlučně k hrazení přiměřených profesních odměn a náhradě výdajů vzniklých v souvislosti s poskytováním právních služeb;

c)

určeny výlučně k úhradě poplatků nebo nákladů na běžné vedení nebo správu zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů.

V případě osoby, subjektu nebo orgánu uvedeného v příloze I oznámí členské státy svůj úmysl povolit přístup k těmto finančním prostředkům a hospodářským zdrojům Výboru pro sankce. Orgány přístup nepovolí, pokud do dvou pracovních dní od oznámení obdrží od Výboru pro sankce zamítavé rozhodnutí.

2.   Odchylně od článku 2 a pokud jde o osobu, subjekt nebo orgán uvedený v příloze I, mohou příslušné orgány členských států, jak jsou určeny na internetových stránkách uvedených v příloze II, povolit za podmínek stanovených v odst. 14 písm. e) rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1572 (2004) uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů anebo zpřístupnění některých finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů za takových podmínek, které považují za vhodné, pokud rozhodly, že tyto finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou nezbytné pro hrazení mimořádných výdajů, pokud členské státy o tomto rozhodnutí uvědomily Výbor pro sankce a pokud tento výbor toto rozhodnutí schválil, za podmínek stanovených v bodu 14 písm. e) rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1572 (2004).

3.   Odchylně od článku 2 a pokud jde o osobu, subjekt nebo orgán uvedený v příloze IA, mohou příslušné orgány členských států, jak jsou určeny na internetových stránkách uvedených v příloze II, povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů anebo zpřístupnění některých finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů za takových podmínek, které považují za vhodné, pokud rozhodly, že tyto finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou nezbytné pro hrazení mimořádných výdajů, a pokud členský stát oznámil všem ostatním členským státům a Komisi alespoň dva týdny před udělením povolení důvody, pro něž se domnívá, že by mělo být dané povolení uděleno.

Článek 4

Odchylně od článku 2 mohou příslušné orgány členských států, jak jsou určeny na internetových stránkách uvedených v příloze II, povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

dotčené finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou předmětem soudního, správního nebo rozhodčího zástavního práva, které vzniklo přede dnem, kdy se na osobu, subjekt nebo orgán uvedený v článku 2 začalo vztahovat toto nařízení, nebo se na ně vztahuje soudní, správní nebo rozhodčí rozhodnutí vynesené před tímto dnem;

b)

dotčené finanční prostředky nebo hospodářské zdroje budou použity výlučně k uspokojení pohledávek, které takové zástavní právo zajišťuje nebo které takové rozhodnutí uznává za platné, a to v mezích stanovených platnými právními předpisy, jimiž se řídí práva osob majících takové nároky;

c)

zástavní právo nebo rozhodnutí není ve prospěch osoby, subjektu či orgánu uvedeného v příloze I nebo v příloze IA;

d)

uznání zástavního práva nebo rozhodnutí není v rozporu s veřejným pořádkem v daném členském státě; a

e)

členské státy v případě osoby, subjektu či orgánu uvedeného v příloze I oznámily zástavní právo nebo rozhodnutí Výboru pro sankce.“;

4)

článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Ustanovení čl. 2 odst. 2 nebrání finančním nebo úvěrovým institucím v Unii v případech, kdy přijímají finanční prostředky převáděné na účet fyzické či právnické osoby, subjektu nebo orgánu uvedených na seznamu, v připsání takových finančních prostředků ve prospěch zmrazených účtů za předpokladu, že takové přírůstky na účtech budou rovněž zmrazeny. Dotčená finanční nebo úvěrová instituce neprodleně uvědomí o těchto transakcích příslušný orgán.“;

5)

vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 9a

Zákaz uvedený v čl. 2 odst. 2 nezakládá jakoukoli odpovědnost fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů, které zpřístupnily finanční prostředky nebo hospodářské zdroje, pokud nevěděly a neměly rozumný důvod předpokládat, že svým jednáním daný zákaz porušují.“;

6)

článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Komise je oprávněna měnit přílohu II na základě informací poskytnutých členskými státy.“;

7)

vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 11a

1.   Pokud Rada bezpečnosti OSN nebo Výbor pro sankce zařadí fyzickou nebo právnickou osobu, subjekt či orgán na seznam, Rada zařadí tuto fyzickou nebo právnickou osobu, subjekt či orgán do přílohy I.

2.   Pokud Rada rozhodne o tom, že na fyzickou nebo právnickou osobu, subjekt či orgán se mají vztahovat opatření uvedená v čl. 2 odst. 1, změní odpovídajícím způsobem přílohu IA.

3.   Rada sdělí své rozhodnutí fyzické nebo právnické osobě, subjektu či orgánu uvedeným v odstavcích 1 a 2, včetně důvodů zařazení na seznam, a to buď přímo, je-li známa jejich adresa, nebo zveřejněním oznámení, čímž těmto fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům umožní se k této záležitosti vyjádřit.

4.   Jsou-li předloženy připomínky nebo nové podstatné důkazy, Rada své rozhodnutí přezkoumá a dotčenou fyzickou nebo právnickou osobu, subjekt nebo orgán o této skutečnosti informuje.

5.   Pokud OSN rozhodne vyjmout fyzickou nebo právnickou osobu, subjekt nebo orgán ze seznamu nebo pozměnit identifikační údaje o fyzické nebo právnické osobě, subjektu nebo orgánu uvedených na seznamu, Rada odpovídajícím způsobem změní přílohu I.

6.   Seznam uvedený v příloze IA se pravidelně přezkoumává, a to alespoň jednou za 12 měsíců.“;

8)

vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 12a

Pokud se v tomto nařízení ukládá povinnost oznámit určité skutečnosti Komisi, informovat Komisi nebo s ní jinak komunikovat, použije se pro tyto účely adresa a další kontaktní údaje uvedené v příloze II.“;

9)

článek 13 se nahrazuje tímto:

„Článek 13

Toto nařízení se použije:

a)

na území Unie včetně jejího vzdušného prostoru;

b)

na palubě každého letadla nebo plavidla v soudní pravomoci některého členského státu;

c)

pro každou osobu nacházející se na území Unie nebo mimo něj, která je státním příslušníkem některého členského státu;

d)

pro každou právnickou osobu, subjekt nebo orgán založený nebo zřízený podle práva některého členského státu;

e)

pro každou právnickou osobu, subjekt nebo orgán v souvislosti s jakoukoli podnikatelskou činností vykonávanou zcela nebo částečně v rámci Unie.“;

10)

znění přílohy I se vkládá do nařízení (ES) č. 560/2005 jako příloha IA;

11)

příloha II nařízení (ES) č. 560/2005 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. ledna 2011.

Za Radu

předseda

J. MARTONYI

(1)  Úř. věst. L 285, 30.10.2010, s. 28.

(2)  Viz strana 36 v tomto čisle Úředního věstníku.

(3)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

PŘÍLOHA I

„PŘÍLOHA IA

Seznam fyzických a právnických osob, subjektů nebo orgánů, které nebyly určeny Radou bezpečnosti OSN nebo Výborem pro sankce, podle článků 2, 4 a 7

A.   Fyzické osoby

 

Jméno (a případná další jména)

Identifikační údaje

Odůvodnění

1.

Pascal Affi N’Guessan

Narozen dne 1. ledna 1953, Bouadikro;

číslo pasu: PD-AE 09DD00013.

Předseda Lidové fronty Pobřeží slonoviny (FPI): brání mírovému procesu usmíření; veřejně podněcuje k nenávisti a násilí.

2.

Podplukovník Nathanaël Ahouman Brouha

Narozen dne 6. června 1960.

Velitel Bezpečnostní skupiny úřadu prezidenta republiky (GSPR)

Odpovědný za závažné porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Pobřeží slonoviny; významný vojenský činitel odmítající uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

3.

Aké N'Gbo Gilbert Marie

Narozen dne 8. října 1955, Abidžan;

číslo pasu: 08 AA 61107 (platný do 2. dubna 2014)

Nelegitimní předseda vlády a ministr plánování a rozvoje; člen nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

4.

Pierre Israël Amessan Brou

 

Generální ředitel rozhlasu a televize Pobřeží slonoviny (RTI);

brání mírovému procesu usmíření veřejným podněcováním k nenávisti a násilí a účastí na dezinformační kampani v souvislosti s prezidentskými volbami v roce 2010.

5.

Frank Anderson Kouassi

 

Předseda Státní rady pro audiovizuální komunikaci (CNCA);

brání mírovému procesu usmíření veřejným podněcováním k nenávisti a násilí a účastí na dezinformační kampani v souvislosti s prezidentskými volbami v roce 2010; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

6.

Nadiani Bamba

Narozena dne 13. června 1974, Abidžan;

číslo pasu:

PD - AE 061 FP 04

Ředitelka skupiny ‚Cyclone‘, vydavatelka deníku ‚Le temps‘; brání mírovému procesu usmíření veřejným podněcováním k nenávisti a násilí a účastí na dezinformační kampani v souvislosti s prezidentskými volbami v roce 2010.

7.

Kadet Bertin

Narozen kolem roku 1957, Mama.

Bezpečnostní poradce prezidenta Gbagba;

brání mírovému procesu usmíření, odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta; podněcuje k represi a zastrašování.

8.

Generál Dogbo Blé

Narozen dne 2. února 1959, Daloa.

Velitel sboru republikánské gardy;

brání mírovému procesu usmíření; odpovědný za závažné porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Pobřeží slonoviny; významný vojenský činitel odmítající uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

9.

Bohoun Bouabré Paul Antoine

Narozen dne 9. února 1957, Issia;

číslo pasu: PD AE 015 FO 02

Bývalý státní ministr, vysoký představitel FPI;

brání mírovému procesu usmíření , odmítá výsledky prezidentských voleb.

10.

Podprefekt Oulaï Delefosse

Narozen dne 28. října 1968.

Představitel Vlastenecké odbojové unie Velkého západu (UPRGO);

brání mírovému procesu usmíření tím, že odmítá odzbrojit a podřídit se pravomoci demokraticky zvoleného prezidenta.

11.

Admirál Vagba Faussignau

Narozen dne 31. prosince 1954, Bobia.

Velitel námořnictva Pobřeží slonoviny – zástupce náčelníka Generálního štábu; odpovědný za závažné porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Pobřeží slonoviny; významný vojenský činitel odmítající uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

12.

Pastor Gammi

 

Vůdce Hnutí za osvobození západní části Pobřeží slonoviny (MILOCI); brání mírovému procesu usmíření tím, že odmítá odzbrojit a podřídit se pravomoci demokraticky zvoleného prezidenta.

13.

Laurent Gbagbo

Narozen dne 31. května 1945, Gagnoa.

Nelegitimní prezident republiky; brání mírovému procesu usmíření , odmítá výsledky prezidentských voleb.

14.

Simone Gbagbo

Narozena dne 20. června 1949, Moossou.

Předsedkyně poslaneckého klubu Lidové fronty Pobřeží slonoviny (FPI); brání mírovému procesu usmíření; veřejně podněcuje k nenávisti a násilí.

15.

Generál Guiai Bi Poin

Narozen dne 31. prosince 1954, Gounela.

Vedoucí velitelství bezpečnostních operací (CECOS);

brání mírovému procesu usmíření; odpovědný za závažné porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Pobřeží slonoviny; významný vojenský činitel odmítající uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

16.

Denis Maho Glofiei

Narozen ve Val de Marne.

Představitel Fronty pro osvobození Velkého západu (FLGO);

brání mírovému procesu usmíření tím, že odmítá odzbrojit a podřídit se pravomoci demokraticky zvoleného prezidenta.

17.

Kapitán Anselme Séka Yapo

Narozen dne 2. května 1973, Adzopé.

Osobní strážce Simone Gbagbo;

odpovědný za závažné porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Pobřeží slonoviny; významný vojenský činitel odmítající uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

18.

Désiré Tagro

Narozen dne 27. ledna 1959, Issia;

číslo pasu:

PD - AE 065FH08.

Generální tajemník nelegitimního úřadu prezidenta Laurenta Gbagba; člen nelegitimní vlády Laurenta Gbagba, odmítá výsledky prezidentských voleb;

podíl na násilných represích lidového hnutí v únoru, listopadu a prosinci roku 2010.

19.

Yao N'Dré

Narozen dne 29. prosince 1956.

Předseda Ústavní rady; brání mírovému procesu usmíření, odmítá výsledky prezidentských voleb; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

20.

Yanon Yapo

 

Nelegitimní strážce pečeti (Garde des sceaux), ministr spravedlnosti a lidských práv;

brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

21.

M. Dogou Alain

Narozen dne 16. července 1964, Aboisso.

číslo pasu:

PD-AE/053FR05 (platný do 27. května 2011)

Nelegitimní ministr obrany a civilní služby;

brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

22.

Emile Guiriéoulou

Narozen l. ledna 1949, Guiglo.

číslo pasu:

PD-AE/008GO03 (platný do 14. března 2013)

Nelegitimní ministr vnitra; brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

23.

Charles Désiré Noël Laurent Dallo

Narozen dne 23. prosince 1955, Gagnoa.

číslo pasu:

08AA19843 (platný do 13. října 2013).

Nelegitimní ministr hospodářství a financí;

brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

24.

Augustin Kouadio Komoé

Narozen dne 19. září 1961, Kokomian.

číslo pasu:

PD-AE/010GO03 (platný do 14. března 2013)

Nelegitimní ministr důlního hospodářství a energetiky; brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

25.

Christine Adjobi Nebout (též Aya Christine Rosalie Adjobi rozená Nebout)

Narozena dne 24. července 1949, Grand Bassam;

číslo pasu:

PD-AE/017FY12 (platný do 14. prosince 2011)

Nelegitimní ministryně zdravotnictví a boje proti AIDS; brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

26.

Yapo Atsé Benjamin

Narozen dne l. ledna 1951, Akoupé.

číslo pasu:

PD-AE/089GO04 (platný do 1. dubna 2013).

PS-AE/057AN06

Nelegitimní ministr výstavby a urbanismu; brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

27.

Coulibaly Issa Malick

Narozen dne 19. srpna 1953, Korhogo

číslo pasu:

PD-AE/058GB05 (platný do 10. května 2012)

Nelegitimní ministr zemědělství; brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

28.

Ahoua Don Mello

Narozen dne 23. června 1958, Boungouanou;

číslo pasu:

PD-AE/017FY12 (platný do 23. února 2013)

Nelegitimní ministr infrastruktury a sanace; mluvčí vlády; brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

29.

N’Goua Abi Blaise

 

Nelegitimní ministr dopravy; brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

30.

Anne Jacqueline Lohouès Oble

Narozena dne 7. listopadu 1950, Dabou;

číslo pasu:

PD-AE/050GU08 (platný do 4. srpna 2013)

Nelegitimní ministryně školství; brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

31.

Angèle Gnonsoa (též Zon Sahon)

Narozena dne l. ledna 1940, Tai;

číslo pasu:

PD-AE/040ER05 (platný do 28. května 2012)

Nelegitimní ministryně odborného vzdělávání;

brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

32.

Koffi Koffi Lazare

 

Nelegitimní ministr životního prostředí a vodního a lesního hospodářství; brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

33.

Elisabeth Badjo Djékouri

épouse

Dagbo Jeannie

Narozena dne 24. prosince 1971, Lakota;

číslo pasů: 08AA15517 (platný do 25. listopadu 2013);

PS-AE/040HD12 (platný do 1. prosince 2011).

Nelegitimní ministryně veřejné služby; brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

34.

Charles Blé Goudé

Narozen dne 1. ledna 1972, Kpoh;

starý pas:

DD-AE/088OH12

Nelegitimní ministr mládeže, odborného vzdělávání a zaměstnanosti, předseda strany COJEP (Panafrický kongres mládeže a vlastenců);

brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

Pozn.: již od roku 2005 podléhá sankcím RB OSN.

35.

Philippe Attey

Narozen dne 10. října 1951, Agboville;

starý pas: AE/32AH06

Nelegitimní ministr průmyslu a rozvoje soukromého sektoru;

brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

36.

Danièle Boni Claverie (státní příslušnice Francouzské republiky a Pobřeží slonoviny)

 

Nelegitimní ministryně pro otázky žen, rodiny a dítěte;

brání mírovému procesu usmíření a odmítá výsledky prezidentských voleb tím, že je členkou nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

37.

Ettien Amoikon

 

Nelegitimní ministr informačních technologií a komunikace;

brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

38.

Ouattara Gnonzié

 

Nelegitimní ministr komunikace;

brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

39.

Alphonse Voho Sahi

Narozen dne 15. června 1958, Gueyede;

číslo pasu:

PD-AE/066FP04 (platný do 1. dubna 2011).

Nelegitimní ministr kultury;

brání mírovému procesu usmíření a odmítá výsledky prezidentských voleb tím, že je členem nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

40.

M. Kata Kéké (též Keke Joseph Kata)

Narozen dne l. ledna 1951, Daloa;

číslo pasu:

PD-AE/086FO02 (platný do 27. února 2011)

Nelegitimní ministr pro vědu a výzkum;

brání mírovému procesu usmíření , odmítá výsledky prezidentských voleb tím, že je členem nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

41.

Franck Guéi

Narozen dne 20. února 1967;

číslo pasu:

PD-AE/082GL12 (platný do 22. prosince 2012)

Nelegitimní ministr sportu;

brání mírovému procesu usmíření a odmítá výsledky prezidentských voleb tím, že je členem nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

42.

Touré Amara

 

Nelegitimní ministr obchodu;

brání mírovému procesu usmíření a odmítá výsledky prezidentských voleb tím, že je členem nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

43.

Kouamé Sécré Richard

 

Nelegitimní ministr cestovního ruchu a řemeslné výroby;

brání mírovému procesu usmíření , odmítá výsledky prezidentských voleb tím, že je členem nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

44.

Anne Gnahouret Tatret

 

Nelegitimní ministryně solidarity, obnovy a sociální soudržnosti;

brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

45.

M. Nyamien Messou

Narozen dne 20. června 1954, Bongouanou;

starý pas:PD-AE/056FE05 (platný do 29. května 2010)

Nelegitimní ministr práce;

brání mírovému procesu usmíření a odmítá výsledky prezidentských voleb tím, že je členem nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

46.

Koné Katina Justin

 

Nelegitimní ministr pověřený rozpočtem;

brání mírovému procesu usmíření a odmítá výsledky prezidentských voleb tím, že je členem nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

47.

N'Guessan Yao Thomas

 

Nelegitimní ministr vlády při ministerstvu školství pověřený záležitostmi vysokoškolského vzdělávání;

brání mírovému procesu usmíření a odmítá výsledky prezidentských voleb tím, že je členem nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

48.

Lago Daléba Loan Odette

Narozena dne l. ledna 1955, Floleu;

číslo pasu:

08AA68945 (platný do 29. dubna 2014).

Nelegitimní státní tajemnice pro školní a studentský život;

brání mírovému procesu usmíření a odmítá výsledky prezidentských voleb tím, že je členkou nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

49.

Georges Armand Alexis Ouégnin

Narozen dne 27. listopadu 1953, Bouaké;

číslo pasu:

08AA59267 (platný do 24. března 2014).

Nelegitimní státní tajemník pro všeobecné zdravotní pojištění;

brání mírovému procesu usmíření a odmítá výsledky prezidentských voleb tím, že je členem nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

50.

Dogo Djéréké Raphaël

 

Nelegitimní státní tajemník pro osoby se zdravotním postižením;

brání mírovému procesu usmíření a odmítá výsledky prezidentských voleb tím, že je členem nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

51.

Dosso Charles Radel Durando

 

Nelegitimní státní tajemník pro válečné oběti;

brání mírovému procesu usmíření a odmítá výsledky prezidentských voleb tím, že je členem nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

52.

Timothée Ahoua N'Guetta

Narozen dne 25. dubna 1931, Aboisso;

číslo pasu:

PD-AE/084FK10 (platný do 20. října 2013)

Člen Ústavní rady;

brání mírovému procesu usmíření, odmítá výsledky prezidentských voleb; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

53.

Jacques André Daligou Monoko

 

Člen Ústavní rady;

brání mírovému procesu usmíření, odmítá výsledky prezidentských voleb; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

54.

Bruno Walé Ekpo

 

Člen Ústavní rady;

brání mírovému procesu usmíření, odmítá výsledky prezidentských voleb; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

55.

Félix Tano Kouakou

Narozen dne 12. března 1959, Ouelle;

číslo pasu:

PD-AE/091FD05 (platný do 13. května 2010)

Člen Ústavní rady;

brání mírovému procesu usmíření, odmítá výsledky prezidentských voleb; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

56.

Hortense Kouassi Angoran

 

Členka Ústavní rady;

brání mírovému procesu usmíření, odmítá výsledky prezidentských voleb; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

57.

Joséphine Suzanne Touré

Narozena dne 28. února 1972, Abidžan;

číslo pasů:

PD-AE/02GL12 (platný do 7. prosince 2012);

08AA62264 (platný do 6. dubna 2014).

Členka Ústavní rady; brání mírovému procesu usmíření, odmítá výsledky prezidentských voleb; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

58.

Konaté Navigué

Narozen dne 4. března 1974, Tindara;

číslo pasu:

PD-AE/076FE06 (platný do 5. června 2010)

Předseda mládežníků strany FPI (Lidová fronta Pobřeží slonoviny);

veřejně podněcuje k nenávisti a násilí.

59.

Patrice Baï

 

Bezpečnostní poradce bývalého prezidenta Gbagba; koordinuje akce k zastrašení odpůrců; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

60.

Marcel Gossio

Narozen dne 18. února 1951, Adjamé;

číslo pasu: 08AA14345 (platný do 6. října 2013).

Generální ředitel přístavní správní společnosti Port Autonome d'Abidjan; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta; přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

61.

Alphonse Mangly (též Mangley)

Narozen dne l. ledna 1958, Danané;

číslo pasů: 04LE57580 (platný do 16. června 2011);

PS-AE/077HK08 (platný do 3. srpna 2012);

PD-AE/065GK11 (platný do 15. listopadu 2012);

PD-AE/065GK11 (platný do 15. listopadu 2012)

Generální ředitel celní správy;

odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta; přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

62.

Marc Gnatoa

 

Vůdce FSCO (Fronta zabezpečení středozápadu); podílel se na represivních akcích; brání mírovému procesu usmíření tím, že odmítá odzbrojit a podřídit se pravomoci demokraticky zvoleného prezidenta.

63.

Moussa Touré Zéguen

Narozen dne 9. září 1944,

starý pas: AE/46CR05

Generální tajemník GPP (Sdružení vlastenců za mír);

představitel milicí; podílel se na represích po druhém kole prezidentských voleb; brání mírovému procesu usmíření tím, že odmítá odzbrojit a podřídit se pravomoci demokraticky zvoleného prezidenta.

64.

Bro Grébé Geneviève rozená Yobou

Narozena dne 13. března 1953, Grand Alepé;

číslo pasu:

PD-AE/072ER06 (platný do 6. června 2012)

Předsedkyně organizace Vlastenky Pobřeží slonoviny;

brání mírovému procesu usmíření veřejným podněcováním k nenávisti a násilí.

65.

Lorougnon Souhonon Marie Odette rozená Gnabri

 

Národní tajemnice žen FPI (Lidová fronta Pobřeží slonoviny);

brání mírovému procesu usmíření veřejným podněcováním k nenávisti a násilí.

66.

Felix Nanihio

 

Generální tajemník CNCA (Národní rada pro audiovizuální komunikace); brání mírovému procesu usmíření veřejným podněcováním k nenávisti a násilí a účastí na dezinformační kampani v souvislosti s prezidentskými volbami v roce 2010; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

67.

Stéphane Kipré

 

Ředitel deníku Le Quotidien d'Abidjan; brání mírovému procesu usmíření veřejným podněcováním k nenávisti a násilí a účastí na dezinformační kampani v souvislosti s prezidentskými volbami v roce 2010.

68.

Lahoua Souanga Etienne, též César Etou

 

Ředitel a šéfredaktor novin Notre Voie;

brání mírovému procesu usmíření veřejným podněcováním k nenávisti a násilí a účastí na dezinformační kampani v souvislosti s prezidentskými volbami v roce 2010.

69.

Jean Baptiste Akrou

Narozen dne l. ledna 1956, Yamoussoukro

číslo pasu: 08AA15000

(platný do 5. října 2013)

Generální ředitel novin Fraternité Matin;

brání mírovému procesu usmíření veřejným podněcováním k nenávisti a násilí a účastí na dezinformační kampani v souvislosti s prezidentskými volbami v roce 2010.

70.

Armádní generál Philippe Mangou

 

Náčelník generálního štábu; brání mírovému procesu usmíření; odpovědný za závažné porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Pobřeží slonoviny; významný vojenský činitel odmítající uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

71.

Generál Affro (četnictvo)

 

Náměstek vrchního velitelství četnictva; brání mírovému procesu usmíření; odpovědný za závažné porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Pobřeží slonoviny; významný vojenský činitel odmítající uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

72.

M. Ottro Laurent Zirignon

Narozen dne l. ledna 1943, Gagnoa;

číslo pasů: 08AB47683 (platný do 26. ledna 2015);

PD-AE/062FR06 (platný do 1. června 2011);

97LB96734

Předseda správní rady státní rafinérské společnosti SIR; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta; přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

73.

M. Kassoum Fadika

Narozen dne 7. června 1962, Man;

číslo pasu: 08AA57836 (platný do 1. dubna 2014)

Ředitel státní ropné společnosti PETROCI; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta; přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

74.

Djédjé Mama Ohoua Simone

Narozena dne l. ledna 1957, Zialegrehoa nebo Gagnoa;

číslo pasu: 08AA23624 (platný do 22. října 2013);

PD-AE/006FR05

Generální ředitelka státní pokladny; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta; přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

75.

Kessé Feh Lambert

Narozen dne 22. listopadu 1948, Gbonne;

číslo pasu:

PD-AE/047FP03 (platný do 26. března 2011)

Generální ředitel daňové správy; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta; přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

76.

Aubert Zohoré

 

Zvláštní poradce Laurenta Gbagba pro ekonomické otázky; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

77.

Thierry Legré

 

Člen hnutí vlastenecké mládeže; brání mírovému procesu usmíření veřejným podněcováním k nenávisti a násilí.

78.

Armádní generál Kassaraté Edouard Tiapé

 

Vrchní velitel četnictva; brání mírovému procesu usmíření; odpovědný za závažné porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Pobřeží slonoviny; významný vojenský činitel odmítající uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

79.

Major plukovník Babri Gohourou Hilaire

 

Mluvčí bezpečnostních sil Pobřeží slonoviny; brání mírovému procesu usmíření; podněcuje k nenávisti a násilí; významný vojenský činitel odmítající uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

80.

Divizní komisař Yoro Claude

 

Ředitel zásahových jednotek národní policie; odpovědný za závažné porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Pobřeží slonoviny; významný vojenský činitel odmítající uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

81.

Vrchní komisař Loba Gnango Emmanuel Patrick

 

Velitel brigády těžkooděnců (BAE); odpovědný za závažné porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Pobřeží slonoviny; významný vojenský činitel odmítající uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

82.

Kapitán Guei Badia

 

Námořní základna – námořnictvo Pobřeží slonoviny; odpovědný za závažné porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Pobřeží slonoviny; významný vojenský činitel odmítající uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

83.

Poručík Ourigou Bawa

 

Námořní základna – námořnictvo Pobřeží slonoviny; odpovědný za závažné porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Pobřeží slonoviny; významný vojenský činitel odmítající uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

84.

Vrchní komisař Joachim Robe Gogo

 

Velitel operací velitelství bezpečnostních operací (CECOS); odpovědný za závažné porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Pobřeží slonoviny; významný vojenský činitel odmítající uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

85.

Gilbert Anoh N'Guessan

 

Předseda CGFCC (Rada pro správu odvětví kávy a kakaa); odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta; přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.


B.   Právnické osoby, subjekty a organizace

 

Název (a případné další názvy)

Identifikační údaje

Odůvodnění

1.

PETROCI (Société Nationale d'Opérations Pétrolières de la Côte d'Ivoire) (státní podnik v odvětví ropného průmyslu)

Abidjan Plateau, Immeuble les Hévéas - 14 boulevard Carde

Přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

2.

SIR (Société Ivoirienne de Raffinage) (státní rafinérský podnik)

Abidjan Port Bouët, Route de Vridi – Boulevard de Petit Bassam

Přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

3.

Port Autonome d'Abidjan (státní podnik spravující přístav v Abidžanu)

Abidjan Vridi, Zone portuaire

Přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

4.

Port Autonome de San Pedro (státní podnik spravující přístav v San Pedru)

San Pedro, Zone portuaire

Zastoupení v Abidžanu: Immeuble Ancien Monoprix, face Gare Sud Plateau - 1er Etage côté Rue du Commerce

Přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

5.

BNI (Banque Nationale d'Investissement) (státní investiční banka)

Abidjan Plateau, Avenue Marchand – Immeuble SCIAM

Přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

6.

BFA (Banque pour le Financement de l'Agriculture) (Banka pro financování zemědělství)

Abidjan Plateau, Rue Lecoeur – Immeuble Alliance B, 2ème – 4ème étage

Přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

7.

Versus Bank

Abidjan Plateau, Avenue Botreau Roussel – Immeuble CRRAE UMOA, derrière la BCEAO, face à la rue des Banques

Přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

8.

CGFCC (Comité de Gestion de la Filière Café et Cacao) (Rada pro správu odvětví kávy a kakaa)

Abidjan Plateau - Immeuble CAISTAB, 23ème étage

Přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

9.

APROCANCI (l'Association des Producteurs de Caoutchouc Naturel de Côte d'Ivoire) (sdružení producentů přírodního kaučuku Pobřeží slonoviny)

Cocody II Plateau Boulevard Latrille – Sicogi, bloc A Bâtiment D 1er étage

Přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

10.

SOGEPE (Société de gestion du patrimoine de l'électricité) (společnost spravující energetickou infrastrukturu)

Abidjan Plateau, Place de la République - Immeuble EECI, 15ème étage

Přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

11.

RTI (Radiodiffusion Télévision ivoirienne) (státní rozhlas a televize)

Cocody Boulevard des Martyrs, 08 - BP 883 - Abidjan 08 - Côte d'Ivoire

Veřejné podněcování k nenávisti a násilí účastí na desinformační kampani v souvislosti s prezidentskými volbami v roce 2010.“

PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA II

Internetové stránky obsahující informace o příslušných orgánech podle článků 3, 4, 5, 7 a 8 a adresa pro oznamování Evropské komisi

BELGIE

http://www.diplomatie.be/eusanctions

BULHARSKO

http://www.mfa.government.bg

ČESKÁ REPUBLIKA

http://www.mfcr.cz/mezinarodnisankce

DÁNSKO

http://www.um.dk/da/menu/Udenrigspolitik/FredSikkerhedOgInternationalRetsorden/Sanktioner/

NĚMECKO

http://www.bmwi.de/BMWi/Navigation/Aussenwirtschaft/Aussenwirtschaftsrecht/embargos.html

ESTONSKO

http://www.vm.ee/est/kat_622/

IRSKO

http://www.dfa.ie/home/index.aspx?id=28519

ŘECKO

http://www.mfa.gr/www.mfa.gr/en-US/Policy/Multilateral+Diplomacy/Global+Issues/International+Sanctions/

ŠPANĚLSKO

http://www.maec.es/es/MenuPpal/Asuntos/Sanciones%20Internacionales/Paginas/Sanciones_%20Internacionales.aspx

FRANCIE

http://www.diplomatie.gouv.fr/autorites-sanctions/

ITÁLIE

http://www.esteri.it/MAE/IT/Politica_Europea/Deroghe.htm

KYPR

http://www.mfa.gov.cy/sanctions

LOTYŠSKO

http://www.mfa.gov.lv/en/security/4539

LITVA

http://www.urm.lt

LUCEMBURSKO

http://www.mae.lu/sanctions

MAĎARSKO

http://www.kulugyminiszterium.hu/kum/hu/bal/Kulpolitikank/nemzetkozi_szankciok/

MALTA

http://www.doi.gov.mt/EN/bodies/boards/sanctions_monitoring.asp

NIZOZEMSKO

http://www.minbuza.nl/sancties

RAKOUSKO

http://www.bmeia.gv.at/view.php3?f_id=12750&LNG=en&version=

POLSKO

http://www.msz.gov.pl

PORTUGALSKO

http://www.min-nestrangeiros.pt

RUMUNSKO

http://www.mae.ro/node/1548

SLOVINSKO

http://www.mzz.gov.si/si/zunanja_politika/mednarodna_varnost/omejevalni_ukrepi/

SLOVENSKO

http://www.foreign.gov.sk

FINSKO

http://formin.finland.fi/kvyhteistyo/pakotteet

ŠVÉDSKO

http://www.ud.se/sanktioner

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

www.fco.gov.uk/competentauthorities

Adresa Evropské komise pro účely oznámení nebo jinou komunikaci:

European Commission

Foreign Policy Instruments Service

Unit FPIS.2

CHAR 12/106

B-1049 Bruxelles/Brussel

Belgium

E-mail: relex-sanctions@ec.europa.eu

Tel.: (32 2) 295 55 85

Fax: (32 2) 299 08 73“

15.1.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 11/18

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 26/2011

ze dne 14. ledna 2011

o povolení vitaminu E jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje. Článek 10 uvedeného nařízení stanoví přehodnocení doplňkových látek povolených podle směrnice Rady 70/524/EHS (2).

(2)

Vitamin E byl směrnicí 70/524/EHS povolen bez časového omezení jako doplňková látka ve skupině „vitaminy, provitaminy a chemicky přesně definované látky se srovnatelným účinkem“ pro všechny druhy zvířat. Uvedená doplňková látka byla v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 1831/2003 následně zapsána do registru pro doplňkové látky jako stávající produkt.

(3)

V souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 1831/2003 ve spojení s článkem 7 uvedeného nařízení byla podána žádost o přehodnocení vitaminu E jako doplňkové látky pro výkrm všech druhů zvířat, přičemž bylo žádáno o zařazení uvedené doplňkové látky do kategorie doplňkových látek „nutriční doplňkové látky“. Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) ve svém stanovisku ze dne 25. května 2010 dospěl k závěru, že za navržených podmínek užití nemá vitamin E nepříznivé účinky na zdraví zvířat, zdraví spotřebitelů nebo na životní prostředí (3). Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky předloženou referenční laboratoří Společenství, zřízenou nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení vitaminu E prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedené doplňkové látky mělo být podle přílohy tohoto nařízení povoleno.

(6)

Jelikož změny podmínek povolení nesouvisí s bezpečnostními důvody, je vhodné stanovit přechodné období pro spotřebování stávajících zásob premixů a krmných směsí.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přípravky uvedené v příloze, náležející do kategorie doplňkových látek „nutriční doplňkové látky“, se povolují jako doplňkové látky ve výživě zvířat s výhradou podmínek stanovených v uvedené příloze.

Článek 2

Krmiva obsahující vitamin E označené v souladu se směrnicí 70/524/EHS nebo nařízením (ES) č. 1831/2003 mohou být uváděny na trh a používány až do vyčerpání zásob.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. ledna 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29.

(2)  Úř. věst. L 270, 14.12.1970, s. 1.

(3)  EFSA Journal 2010; 8(6):1635 (Shrnutí).

PŘÍLOHA

Identifikační číslo doplňkové látky

Doplňková látka

Chemický vzorec, popis, metody analýzy

Druh nebo kategorie zvířat

Maximální stáří

Minimální obsah

Maximální obsah

Jiná ustanovení

Konec platnosti povolení

Nutriční doplňkové látky: Vitaminy, provitaminy a chemicky přesně definované látky se srovnatelným účinkem

3a700

Vitamin E/all-rac-alfa-tokoferol acetát

 

Účinná látka

 

all-rac-alfa-tokoferol acetát C31H52O3

CAS: 7695-91-2

 

Kritéria čistoty: all-rac-alfa-tokoferol acetát > 93 %

 

Metody analýzy

1.

Pro stanovení vitaminu E (olejová forma) v doplňkových látkách: European Pharmacopoeia EP-0439.

2.

Pro stanovení vitaminu E (prášková forma) v doplňkových látkách: European Pharmacopoeia EP-0691.

3.

Pro stanovení úrovně povoleného vitaminu E v krmivech: nařízení Komise (ES) č. 152/2009 (1).

Všechny druhy zvířat

—

—

—

1.

Pokud je obsah vitaminu E uveden na obalu, použijí se uvedené ekvivalenty jednotek měření obsahů:

—

1 mg all-rac-alfa-tokoferol acetát = 1 MJ

—

1 mg RRR-alfa-tokoferol = 1,49 MJ

—

1 mg RRR-alfa-tokoferyl acetát = 1,36 MJ

2.

Vitamin E může být také používán v pitné vodě.

4. února 2021

Vitamin E/RRR-alfa-tokoferyl acetát

 

Účinná látka

 

RRR-alfa-tokoferyl acetát: C31H52O3

CAS: 58-95-7

 

Kritéria čistoty: RRR-alfa-tokoferyl acetát > 40 %

 

Metody analýzy

1.

Pro stanovení vitaminu E (olejová forma) v doplňkových látkách: European Pharmacopoeia EP-1257.

2.

Pro stanovení vitaminu E (prášková forma) v doplňkových látkách: European Pharmacopoeia EP-1801.

3.

Pro stanovení úrovně povoleného vitaminu E v krmivech: nařízení Komise (ES) č. 152/2009.

 

 

 

 

 

 

Vitamin E/RRR-alfa-tokoferol

 

Účinná látka

 

RRR-alfa-tokoferol: C29H50O2

CAS: 59-02-9

 

Kritéria čistoty: RRR-alfa-tokoferol > 67 %

 

Metody analýzy

1.

Pro stanovení vitaminu E (olejová forma) v doplňkových látkách: European Pharmacopoeia EP-1256.

2.

Pro stanovení vitaminu E (prášková forma) v doplňkových látkách: European Pharmacopoeia EP-1801.

3.

Pro stanovení úrovně povoleného vitaminu E v krmivech: nařízení Komise (ES) č. 152/2009.

 

 

 

 

 

 

(1)  Úř. věst. L 54, 26.2.2009, s. 1.

15.1.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 11/22

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 27/2011

ze dne 14. ledna 2011

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 15. ledna 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. ledna 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

José Manuel SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.

PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

MA

76,6

TN

113,1

TR

107,2

ZZ

99,0

0707 00 05

EG

158,2

JO

87,5

TR

145,3

ZZ

130,3

0709 90 70

MA

41,4

TR

127,5

ZZ

84,5

0805 10 20

EG

57,3

IL

67,1

MA

54,7

TR

70,4

ZA

56,7

ZZ

61,2

0805 20 10

MA

69,3

TR

79,6

ZZ

74,5

0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90

CN

129,3

HR

46,1

IL

68,0

JM

100,4

MA

103,8

TR

73,2

ZZ

86,8

0805 50 10

TR

58,5

ZZ

58,5

0808 10 80

CA

99,7

CN

95,7

US

124,4

ZZ

106,6

0808 20 50

CN

87,7

US

114,6

ZZ

101,2

(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.

15.1.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 11/24

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 28/2011

ze dne 14. ledna 2011,

kterým se stanoví dovozní clo v odvětví obilovin platné ode dne 16. ledna 2011

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 642/2010 ze dne 20. července 2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o dovozní cla v odvětví obilovin (2), a zejména na čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se dovozní clo za produkty kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002, ex 1005, jiná než hybridní osivo, a ex 1007, jiná než hybridy k setí, rovná intervenční ceně platné pro uvedené produkty při dovozu, zvýšené o 55 % a snížené o dovozní cenu CIF platnou pro dotyčnou zásilku. Uvedené clo však nesmí překročit celní sazbu společného celního sazebníku.

(2)

Podle čl. 136 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 se pro účely výpočtu dovozního cla podle odstavce 1 uvedeného článku pro uvedené produkty pravidelně stanoví reprezentativní dovozní ceny CIF.

(3)

Podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 642/2010 je cenou pro výpočet dovozního cla produktů kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002 00, 1005 10 90, 1005 90 00 a 1007 00 90 denní reprezentativní dovozní cena CIF určená postupem podle článku 5 uvedeného nařízení.

(4)

Je třeba stanovit dovozní cla použitelná ode dne 16. ledna 2011 až do doby, kdy budou stanovena nová dovozní cla a vstoupí v platnost,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Počínaje dnem 16. ledna 2011 jsou dovozní cla v odvětví obilovin uvedená v čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 stanovena v příloze I tohoto nařízení na základě údajů uvedených v příloze II.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 16. ledna 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. ledna 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

José Manuel SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 187, 21.7.2010, s. 5.

PŘÍLOHA I

Dovozní cla za produkty podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 použitelná ode dne 16. ledna 2011

Kód KN

Popis zboží

Dovozní clo (1)

(EUR/t)

1001 10 00

PŠENICE tvrdá vysoké jakosti

0,00

střední jakosti

0,00

nízké jakosti

0,00

1001 90 91

PŠENICE obecná, k setí

0,00

ex 1001 90 99

PŠENICE obecná vysoké jakosti, jiná než osivo

0,00

1002 00 00

ŽITO

0,00

1005 10 90

KUKUŘICE, jiná než hybridní osivo

0,00

1005 90 00

KUKUŘICE, jiná než osivo (2)

0,00

1007 00 90

zrna ČIROKU, jiná než hybridy k setí

0,00

(1)  Pro zboží, které je do Unie dopravováno přes Atlantický oceán nebo Suezským průplavem může podle čl. 2 odst. 4 nařízení (EU) č. 642/2010 dovozce získat snížení cla ve výši:

—

3 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází ve Středozemním moři nebo v Černém moři,

—

2 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází v Dánsku, Estonsku, Irsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Finsku, Švédsku, Spojeném království nebo na atlantickém pobřeží Iberského poloostrova.

(2)  Dovozci může být poskytnuto paušální snížení ve výši 24 EUR/t, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 3 nařízení (EU) č. 642/2010.

PŘÍLOHA II

Prvky výpočtu cel stanovených v příloze I

31.12.2010-13.1.2011

1.

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 642/2010:

(EUR/t)

 

Pšenice obecná (1)

Kukuřice

Pšenice tvrdá, vysoké jakosti

Pšenice tvrdá, střední jakosti (2)

Pšenice tvrdá, nízké jakosti (3)

Ječmen

Burza

Minnéapolis

Chicago

—

—

—

—

Kotace

260,12

184,60

—

—

—

—

Cena FOB USA

—

—

283,80

273,80

253,80

162,56

Prémie – Záliv

—

11,46

—

—

—

—

Prémie – Velká jezera

81,04

—

—

—

—

—

2.

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 642/2010:

Náklady za přepravu: Mexický záliv–Rotterdam:

20,17 EUR/t

Náklady za přepravu: Velká jezera–Rotterdam:

— EUR/t

(1)  Kladná prémie 14 EUR/t zahrnuta (čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 642/2010).

(2)  Záporná prémie 10 EUR/t (čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 642/2010).

(3)  Záporná prémie 30 EUR/t (čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 642/2010).

15.1.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 11/27

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 29/2011

ze dne 14. ledna 2011

o prodejních cenách pro obiloviny v reakci na čtvrté jednotlivé nabídkové řízení v rámci nabídkových řízení otevřených nařízením (EU) č. 1017/2010

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na čl. 43 písm. f) ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Komise (EU) č. 1017/2010 (2) byl zahájen prodej obilovin prostřednictvím nabídkových řízení v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení Komise (EU) č. 1272/2009 ze dne 11. prosince 2009, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o nákup a prodej zemědělských produktů v rámci veřejné intervence (3).

(2)

V souladu s čl. 46 odst. 1 nařízení (EU) č. 1272/2009 a s článkem 4 nařízení (EU) č. 1017/2010 musí Komise na základě nabídek do nabídkového řízení pro každou obilovinu a každý členský stát určit minimální prodejní cenu nebo rozhodnout, že minimální prodejní cenu neurčí.

(3)

Na základě nabídek obdržených pro čtvrté jednotlivé nabídkové řízení bylo rozhodnuto určit pro obiloviny a pro členské státy minimální prodejní cenu.

(4)

Aby dostal trh rychlý signál a aby bylo zaručeno účinné řízení opatření, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro čtvrté jednotlivé nabídkové řízení na prodej obilovin v rámci nabídkových řízení otevřených nařízením (EU) č. 1017/2010, u nichž dne 12. ledna 2011 vypršela lhůta pro podávání nabídek, jsou rozhodnutí o prodejní ceně pro jednotlivé obiloviny a členské státy stanovena v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. ledna 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

José Manuel SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 293, 11.11.2010, s. 41.

(3)  Úř. věst. L 349, 29.12.2009, s. 1.

PŘÍLOHA

Rozhodnutí o prodeji

(v EUR/t)

Členský stát

Minimální prodejní cena

Pšenice obecná

Ječmen

Kukuřice

Kód KN 1001 90

Kód KN 1003 00

Kód KN 1005 90 00

Belgique/België

X

X

X

България

X

X

X

Česká republika

X

180,28

X

Danmark

X

195,00

X

Deutschland

X

198,00

X

Eesti

X

185,50

X

Eire/Ireland

X

X

X

Elláda

X

X

X

España

X

X

X

France

X

198,10

X

Italia

X

X

X

Kypros

X

X

X

Latvija

X

X

X

Lietuva

X

X

X

Luxembourg

X

X

X

Magyarország

X

201,21

X

Malta

X

X

X

Nederland

X

X

X

Österreich

X

X

X

Polska

X

X

X

Portugal

X

X

X

România

X

X

X

Slovenija

X

X

X

Slovensko

X

180,30

X

Suomi/Finland

X

180,00

X

Sverige

X

190,00

X

United Kingdom

X

198,01

X

(—)

žádná minimální prodejní cena nebyla určena (všechny nabídky byly zamítnuty)

(°)

žádné nabídky

(X)

pro prodej nejsou k dispozici žádné obiloviny

(#)

nepoužije se

15.1.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 11/29

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 30/2011

ze dne 14. ledna 2011,

kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (EU) č. 867/2010 na hospodářský rok 2010/11

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 951/2006 ze dne 30. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 318/2006, pokud jde o obchod s třetími zeměmi v odvětví cukru (2), a zejména na čl. 36 odst. 2 druhý pododstavec druhou větu uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Částky reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2010/11 byly stanoveny nařízením Komise (EU) č. 867/2010 (3). Tyto ceny a tato cla byly naposledy pozměněné nařízením Komise (EU) č. 24/2011 (4).

(2)

Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s pravidly a postupy stanovenými nařízením (ES) č. 951/2006,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro produkty uvedené v článku 36 nařízení (ES) č. 951/2006 stanovené nařízením (EU) č. 867/2010 na hospodářský rok 2010/11 se mění a jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 15. ledna 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. ledna 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

José Manuel SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 24.

(3)  Úř. věst. L 259, 1.10.2010, s. 3.

(4)  Úř. věst. L 10, 14.1.2011, s. 3.

PŘÍLOHA

Pozměněné reprezentativní ceny a pozměněná dodatečná dovozní cla pro bílý cukr, surový cukr a produkty kódu KN 1702 90 95 ode dne 15. ledna 2011

(EUR)

Kód KN

Výše reprezentativních cen na 100 kg netto příslušného produktu

Výše dodatečného cla na 100 kg netto příslušného produktu

1701 11 10 (1)

61,95

0,00

1701 11 90 (1)

61,95

0,00

1701 12 10 (1)

61,95

0,00

1701 12 90 (1)

61,95

0,00

1701 91 00 (2)

60,43

0,00

1701 99 10 (2)

60,43

0,00

1701 99 90 (2)

60,43

0,00

1702 90 95 (3)

0,60

0,17

(1)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu III nařízení (ES) č. 1234/2007.

(2)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu II nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3)  Na 1 % obsahu sacharosy.

ROZHODNUTÍ

15.1.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 11/31

ROZHODNUTÍ RADY 2011/17/SZBP

ze dne 11. ledna 2011

o změně rozhodnutí Rady 2010/656/SZBP, kterým se obnovují omezující opatření vůči Pobřeží slonoviny

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 29. října 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/656/SZBP, kterým se obnovují omezující opatření vůči Pobřeží slonoviny (1).

(2)

Dne 22. prosince 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/801/SZBP (2) o změně rozhodnutí Rady 2010/656/SZBP s cílem uložit zákaz vydávání víz osobám, které brání mírovému procesu a národnímu usmíření, a zejména ohrožují úspěšné dokončení volebního procesu.

(3)

Vzhledem k závažnosti situace v Pobřeží slonoviny by měly být na seznam osob, na něž se vztahují omezující opatření, uvedený v příloze II rozhodnutí 2010/656/SZBP, zařazeny další osoby,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Na seznam uvedený v příloze II rozhodnutí 2010/656/SZBP se zařazují osoby uvedené v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 11. ledna 2011.

Za Radu

předseda

J. MARTONYI

(1)  Úř. věst. L 285, 30.10.2010, s. 28.

(2)  Úř. věst. L 341, 23.12.2010, s. 45.

PŘÍLOHA

Osoby podle článku 1

 

Jméno

(a případná další jména)

Identifikační údaje

Odůvodnění

1.

Yanon Yapo

 

Nelegitimní strážce pečeti (Garde des sceaux), ministr spravedlnosti a lidských práv;

člen nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

2.

Dogou Alain

 

Nelegitimní ministr obrany a civilní služby;

člen nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

3.

Emile Guiriéoulou

 

Nelegitimní ministr vnitra;

člen nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

4.

Charles Désiré Noël Laurent Dallo

 

Nelegitimní ministr hospodářství a financí;

člen nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

5.

Augustin Kouadio Komoé

 

Nelegitimní ministr důlního hospodářství a energetiky;

člen nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

6.

Christine Adjobi Nebout

 

Nelegitimní ministryně zdravotnictví a boje proti AIDS;

členka nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

7.

Yapo Atsé Benjamin

 

Nelegitimní ministr výstavby a urbanismu;

člen nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

8.

Coulibaly Issa Malick

 

Nelegitimní ministr zemědělství;

člen nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

9.

Ahoua Don Mello

 

Nelegitimní ministr infrastruktury a sanace;

člen nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

10.

N’Goua Abi Blaise

 

Nelegitimní ministr dopravy;

člen nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

11.

Anne Jacqueline Lohouès Oble

 

Nelegitimní ministryně školství;

členka nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

12.

Angèle Gnonsoa

 

Nelegitimní ministryně odborného vzdělávání;

členka nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

13.

Koffi Koffi Lazare

 

Nelegitimní ministr životního prostředí a vodního a lesního hospodářství;

člen nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

14.

Elisabeth Badjo Djékouri

épouse

Dagbo Jeannie

 

Nelegitimní ministryně veřejné služby;

členka nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

15.

Charles Blé Goudé

 

Nelegitimní ministr mládeže, odborného vzdělávání a zaměstnanosti, předseda strany COJEP (Panafrický kongres mládeže a vlastenců);

člen nelegitimní vlády Laurenta Gbagba. Pozn.: podléhá již sankcím RB OSN z r. 2005.

16.

Philippe Attey

 

Nelegitimní ministr průmyslu a rozvoje soukromého sektoru;

člen nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

17.

Danièle Boni Claverie (státní příslušnice Francouzské republiky a Pobřeží slonoviny)

 

Nelegitimní ministryně pro otázky žen, rodiny a dítěte;

členka nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

18.

Ettien Amoikon

 

Nelegitimní ministr informačních technologií a komunikace;

člen nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

19.

Ouattara Gnonzié

 

Nelegitimní ministr komunikace;

člen nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

20.

Alphonse Voho Sahi

 

Nelegitimní ministr kultury;

člen nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

21.

Kata Kéké

 

Nelegitimní ministr pro vědu a výzkum;

člen nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

22.

Franck Guéi

 

Nelegitimní ministr sportu;

člen nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

23.

Touré Amara

 

Nelegitimní ministr obchodu;

člen nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

24.

Kouamé Sécré Richard

 

Nelegitimní ministr cestovního ruchu a řemeslné výroby;

člen nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

25.

Anne Gnahouret Tatret

 

Nelegitimní ministryně solidarity, obnovy a společenské soudržnosti;

členka nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

26.

Nyamien Messou

 

Nelegitimní ministr práce;

člen nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

27.

Koné Katina Justin

 

Nelegitimní ministr vlády pro rozpočet;

člen nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

28.

N’guessan Yao Thomas

 

Nelegitimní ministr vlády při ministerstvu školství příslušný pro záležitosti vysokoškolského vzdělávání;

člen nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

29.

Lago Daléba Loan Odette

 

Nelegitimní státní tajemnice pro školní a studentský život;

členka nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

30.

Georges Armand Alexis Ouégnin

 

Nelegitimní státní tajemník pro všeobecné zdravotní pojištění;

člen nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

31.

Dogo Djéréké Raphaël

 

Nelegitimní státní tajemník osoby se zdravotním postižením;

člen nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

32.

Dosso Charles Radel Durando

 

Nelegitimní státní tajemník pro válečné oběti;

člen nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

33.

Timothée Ahoua N'Guetta

 

Člen Ústavní rady;

podílel se na potvrzení správnosti zfalšovaných výsledků.

34.

Jacques André Daligou Monoko

 

Člen Ústavní rady;

podílel se na potvrzení správnosti zfalšovaných výsledků.

35.

Bruno Walé Ekpo

 

Člen Ústavní rady;

podílel se na potvrzení správnosti zfalšovaných výsledků.

36.

Félix Tano Kouakou

 

Člen Ústavní rady;

podílel se na potvrzení správnosti zfalšovaných výsledků.

37.

Hortense Kouassi Angoran

 

Členka Ústavní rady;

podílela se na potvrzení správnosti zfalšovaných výsledků.

38.

Joséphine Suzanne Touré

 

Členka Ústavní rady;

podílela se na potvrzení správnosti zfalšovaných výsledků.

39.

Konaté Navigué

 

Předseda mládežníků strany FPI (Lidová fronta Pobřeží slonoviny);

podněcování k nenávisti a násilí.

40.

Patrice Bailly

 

Bezpečnostní poradce bývalého prezidenta Gbagba.

41.

Marcel Gossio

 

Generální ředitel přístavní správní společnosti Port Autonome d'Abidjan;

přispívá k financování veřejných fondů, které zůstaly pod faktickou kontrolou bývalého prezidenta.

42.

Alphonse Mangly

 

Generální ředitel celní správy;

přispívá k financování veřejných fondů, které zůstaly pod faktickou kontrolou bývalého prezidenta.

43.

Marc Gnatoa

 

Vůdce FSCO (Fronta zabezpečení středozápadu);

vůdce milicí; vydírání.

44.

Moussa Touré Zéguen

 

Generální tajemník GPP (Sdružení vlastenců za mír);

představitel milicí; vydírání.

45.

Bro Grébé Geneviève

 

Předsedkyně organizace Vlastenky Pobřeží slonoviny;

podněcování k nenávisti a násilí.

46.

Lorougnon Marie Odette

 

Národní tajemnice žen FPI;

podněcování k nenávisti a násilí.

47.

Felix Nanihio

 

Generální tajemník CNCA (Národní rada pro audiovizuální komunikace);

aktivně podporoval dezinformační kampaň.

48.

Stéphane Kipré

 

Ředitel deníku Le Quotidien d'Abidjan

podněcování k nenávisti a násilí.

49.

Lahoua Souanga Etienne, též César Etou

 

Ředitel a šéfredaktor časopisu Notre Voie

podněcování k nenávisti a násilí.

50.

Jean Baptiste Akrou

 

Generální ředitel časopisu Fraternité Matin

podněcování k nenávisti a násilí.

51.

Armádní generál Philippe Mangou

 

Náčelník generálního štábu;

politické postoje ve prospěch Gbagba;

potlačování lidových hnutí;

výslovná podpora prezidentu Gbagbovi během ceremoniálu uvedení do úřadu.

52.

Plukovník Affro (četnictvo)

 

Náměstek vrchního velitelství četnictva;

potlačení lidových hnutí v únoru, listopadu a prosinci r. 2010.

53.

Laurent Ottro Zirignon

 

Předseda správní rady státní rafinérské společnosti SIR;

přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

54.

Abdoulaye Diallo

 

Prezident vývozní a dovozní společnosti SOGIEX SA;

přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

55.

Kassoum Fadika

 

Ředitel státní ropné společnosti PETROCI;

přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

56.

Djédjé Mama Simone

 

Generální ředitelka státní pokladny;

přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

57.

Feh Kessé Lambert

 

Generální ředitel daňové správy;

přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

58.

Frédéric Lafont (francouzský státní příslušník)

 

Podnikatel;

osoba podezřelá z porušování embarga.

59.

Louise Esme Lafont, rozená Kado (francouzská státní příslušnice)

 

Podnikatelka;

osoba podezřelá z porušování embarga.

15.1.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 11/36

ROZHODNUTÍ RADY 2011/18/SZBP

ze dne 14. ledna 2011

o změně rozhodnutí Rady 2010/656/SZBP, kterým se obnovují omezující opatření vůči Pobřeží slonoviny

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 29. října 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/656/SZBP, kterým se obnovují omezující opatření vůči Pobřeží slonoviny (1).

(2)

Dne 13. prosince 2010 Rada zdůraznila význam prezidentských voleb konaných ve dnech 31. října a 28. listopadu 2010 pro návrat míru a stability na Pobřeží slonoviny a uvedla, že je nezbytně nutné respektovat vůli, kterou obyvatelé Pobřeží slonoviny samostatně vyjádřili.

(3)

Dne 17. prosince 2010 vyzvala Evropská rada všechny čelné civilní i vojenské představitele Pobřeží slonoviny, kteří tak ještě neučinili, aby akceptovali pravomoci demokraticky zvoleného prezidenta Alassana Ouattary.

(4)

Dne 22. prosince 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/801/SZBP (2) o změně rozhodnutí 2010/656/SZBP s cílem zavést cestovní omezení vůči těm, kteří brání mírovému procesu a národnímu usmíření, a zejména těm, kteří ohrožují úspěšné dokončení volebního procesu.

(5)

Dne 14. ledna 2011 přijala Rada rozhodnutí 2011/17/SZBP (3) o změně rozhodnutí 2010/656/SZBP s cílem zařadit další osoby na seznam osob, na něž se vztahují cestovní omezení.

(6)

Vzhledem k závažnosti situace na Pobřeží slonoviny by měla být vůči těmto osobám zavedena další omezující opatření.

(7)

Kromě toho by měl být seznam osob, na něž se vztahují omezující opatření, uvedený v příloze II rozhodnutí 2010/656/SZBP, změněn a informace týkající některých osob na seznamu by měly být aktualizovány,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2010/656/SZBP se mění takto:

1)

článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

1.   Zmrazují se veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje přímo či nepřímo vlastněné nebo ovládané:

a)

osobami podle přílohy I určenými Výborem pro sankce a uvedenými v čl. 4 odst. 1 písm. a) nebo držené subjekty přímo či nepřímo vlastněnými nebo ovládanými těmito osobami nebo jakýmikoli osobami, které jednají jejich jménem nebo na jejich příkaz, jak určí Výbor pro sankce;

b)

osobami či subjekty podle přílohy II, které nejsou uvedeny na seznamu přílohy I a které brání mírovému procesu a procesu národního usmíření, a zejména ohrožují úspěšné dokončení volebního procesu, nebo držené subjekty přímo či nepřímo vlastněnými nebo ovládanými těmito osobami či subjekty nebo jakýmikoli osobami, které jednají jejich jménem nebo na jejich příkaz.

2.   Osobám ani subjektům uvedeným v odstavci 1 nebo v jejich prospěch nesmějí být přímo ani nepřímo zpřístupněny žádné finanční prostředky, finanční aktiva ani hospodářské zdroje.

3.   Členské státy mohou udělit výjimky z opatření uvedených v odstavcích 1 a 2 v případě finančních prostředků a hospodářských zdrojů, které jsou:

a)

nezbytné k úhradě základních výdajů, včetně úhrad za potraviny, nájemné nebo hypotéku, léky a lékařské ošetření, daně, pojistné a poplatky za veřejné služby;

b)

určené výlučně k úhradě přiměřených profesních odměn a k náhradě výdajů spojených s poskytováním právních služeb;

c)

určené výlučně k hrazení poplatků nebo nákladů na služby v souladu s vnitrostátním právem, na běžné vedení nebo správu zmrazených finančních prostředků a hospodářských zdrojů;

d)

nezbytné pro úhradu mimořádných výdajů;

e)

předmětem soudcovského, správního nebo rozhodčího zástavního práva nebo rozhodnutí, v kterémžto případě mohou být finanční prostředky a hospodářské zdroje použity k uhrazení pohledávek zajištěných takovým zástavním právem nebo k výkonu takových rozhodnutí, pokud bylo zástavní právo zřízeno nebo rozhodnutí vydáno předtím, než Výbor pro sankce určil dotyčnou osobu či subjekt, a pokud nejsou ve prospěch některé z osob či některého ze subjektů uvedených v tomto článku.

V souvislosti s osobami a subjekty uvedenými v příloze I:

—

mohou být výjimky uvedené v písmenech a), b) a c) prvního pododstavce uděleny dotčeným členským státem poté, co oznámí Výboru pro sankce svůj záměr povolit tam, kde je to vhodné, přístup k těmto finančním prostředkům a hospodářským zdrojům, a to pokud do dvou pracovních dnů od tohoto oznámení neobdrží od Výboru pro sankce zamítavé rozhodnutí;

—

může být výjimka uvedená v písmenu d) prvního pododstavce udělena dotčeným členským státem poté, co oznámí svůj záměr Výboru pro sankce a Výbor pro sankce jej schválí;

—

může být výjimka uvedená v písmenu e) prvního pododstavce udělena dotčeným členským státem poté, co oznámí svůj záměr Výboru pro sankce.

4.   Odstavec 2 se nepoužije na připisování na zmrazené účty:

a)

úroků nebo jiných výnosů z těchto účtů nebo

b)

plateb splatných podle smluv, dohod nebo závazků, které byly uzavřeny nebo vznikly přede dnem, od nějž se na tyto účty vztahují omezující opatření stanovená ve společném postoji 2004/852/SZBP nebo v tomto rozhodnutí,

pokud se na tyto úroky, jiné výnosy a platby nadále vztahuje odstavec 1.“;

2)

článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10

1.   Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

2.   Toto rozhodnutí bude přezkoumáno, změněno nebo případně zrušeno v souladu s příslušnými rozhodnutími Rady bezpečnosti OSN.

3.   Opatření podle čl. 4 odst. 1 písm. b) a čl. 5 odst. 1 písm. b) jsou pravidelně přezkoumávána, a to alespoň každých dvanáct měsíců. Tato opatření se přestanou pro dotyčné osoby a subjekty uplatňovat, rozhodne-li Rada postupem podle čl. 6 odst. 2, že již nejsou splněny podmínky pro jejich použití.“

Článek 2

Příloha II rozhodnutí 2010/656/SZBP se nahrazuje přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 14. ledna 2011.

Za Radu

předseda

J. MARTONYI

(1)  Úř. věst. L 285, 30.10.2010, s. 28.

(2)  Úř. věst. L 341, 23.12.2010, s. 45.

(3)  Viz strana 31 v tomto čísle Úředního věstníku.

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA II

Seznam osob a subjektů uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. b) a v čl. 5 odst. 1 písm. b)

A.   Osoby

 

Jméno (a případná další jména)

Identifikační údaje

Odůvodnění

1.

Pascal Affi N’Guessan

Narozen 1.1.1953 v Bouadikro;

číslo pasu: PD-AE 09DD00013.

Předseda strany FPI (Lidová fronta Pobřeží slonoviny); brání mírovému procesu usmíření; veřejně podněcuje k nenávisti a násilí.

2.

Podplukovník Nathanaël Ahouman Brouha

Narozen 6.6.1960

Velitel bezpečnostní skupiny úřadu prezidenta republiky (GSPR);

odpovědný za vážná porušení lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Pobřeží slonoviny významný vojenský činitel odmítající uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

3.

Aké N'Gbo Gilbert Marie

Narozen 8.10.1955 v Abidžanu;

číslo pasu:

08 AA 61107 (platí do 2.4.2014)

Nelegitimní předseda vlády a ministr plánování a rozvoje; člen nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

4.

Pierre Israël Amessan Brou

 

Generální ředitel rozhlasu a televize (RTI);

brání mírovému procesu usmíření veřejným podněcováním k nenávisti a násilí a účastí na dezinformačních kampaních ve spojitosti s prezidentskou volbou v r. 2010.

5.

Frank Anderson Kouassi

 

Předseda Státní rady pro audiovizuální komunikaci (CNCA);

brání mírovému procesu usmíření veřejným podněcováním k nenávisti a násilí a účastí na dezinformačních kampaních ve spojitosti s prezidentskou volbou v r. 2010; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

6.

Nadiani Bamba

Narozena 13.6.1974 v Abidžanu;

číslo pasu: PD - AE 061 FP 04

Ředitelka skupiny Cyclone, vydavatelka deníku Le Temps; brání mírovému procesu usmíření veřejným podněcováním k nenávisti a násilí a účastí na dezinformačních kampaních ve spojitosti s prezidentskou volbou v r. 2010.

7.

Kadet Bertin

Narozen kolem r. 1957 v Mama

Bezpečnostní poradce prezidenta Gbagba

brání mírovému procesu usmíření; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta; podněcuje k represím a zastrašování.

8.

generál Dogbo Blé

Narozen 2.2.1959 v Daloa

Velitel sboru republikánské gardy;

brání mírovému procesu usmíření; odpovědný za vážná porušení lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Pobřeží slonoviny významný vojenský činitel odmítající uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

9.

Bohoun Bouabré Paul Antoine

Narozen 9.2.1957 v Issia;

číslo pasu: PD AE 015 FO 02

Bývalý státní ministr, vysoký činitel strany FPI;

brání mírovému procesu usmíření; odmítá výsledky prezidentských voleb.

10.

podprefekt Oulaï Delefosse

Narozen 28.10.1968

Představitel Vlastenecké odbojové unie Velkého západu (UPRGO); brání mírovému procesu usmíření tím, že odmítá odzbrojit a podřídit se pravomoci demokraticky zvoleného prezidenta.

11.

admirál Vagba Faussignau

Narozen 31.12.1954 v Bobia

Velitel námořnictva Pobřeží slonoviny – zástupce náčelníka generálního štábu; odpovědný za vážná porušení lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Pobřeží slonoviny významný vojenský činitel odmítající uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

12.

Pastor Gammi

 

Vůdce Hnutí za osvobození západní části Pobřeží slonoviny (MILOCI); brání mírovému procesu usmíření tím, že odmítá odzbrojit a podřídit se pravomoci demokraticky zvoleného prezidenta.

13.

Laurent Gbagbo

Narozen 31.5.1945 v Gagnoa

Nelegitimní prezident republiky; brání mírovému procesu usmíření; odmítá výsledky prezidentských voleb.

14.

Simone Gbagbo

Narozena 20.6.1949 v Moossou

Předsedkyně poslaneckého klubu strany FPI; brání mírovému procesu usmíření; veřejně podněcuje k nenávisti a násilí.

15.

generál Guiai Bi Poin

Narozen 31.12.1954 v Gounela

Vedoucí velitelství bezpečnostních operací (CECOS);

brání mírovému procesu usmíření; odpovědný za vážná porušení lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Pobřeží slonoviny; významný vojenský činitel odmítající uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

16.

Denis Maho Glofiei

Narozen ve Val de Marne

Představitel Fronty pro osvobození Velkého západu (FLGO);

brání mírovému procesu usmíření tím, že odmítá odzbrojit a podřídit se pravomoci demokraticky zvoleného prezidenta.

17.

Kapitán Anselme Séka Yapo

Narozen 2.5.1973 v Adzopé

Osobní strážce Simone Gbagbo;

odpovědný za vážná porušení lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Pobřeží slonoviny významný vojenský činitel odmítající uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

18.

Désiré Tagro

Narozen 27.1.1959 v Issia;

číslo pasu:

PD - AE 065FH08.

Generální tajemník nelegitimního úřadu prezidenta Gbagba; člen nelegitimní vlády Laurenta Gbagba; odmítá výsledky prezidentských voleb;

podílel se na násilných represích lidového hnutí v únoru, listopadu a prosinci roku 2010.

19.

Yao N'Dré

Narozen 29.12.1956

Předseda Ústavní rady; brání mírovému procesu usmíření; odmítá výsledky prezidentských voleb; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

20.

Yanon Yapo

 

Nelegitimní strážce pečeti (Garde des sceaux), ministr spravedlnosti a lidských práv; brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

21.

Dogou Alain

Narozen 16.7.1964 v Aboisso;

číslo pasu:

PD-AE/053FR05 (platí do 27.5.2011)

Nelegitimní ministr obrany a civilní služby;

brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

22.

Emile Guiriéoulou

Narozen 1.1.1949 v Guiglo;

číslo pasu:

PD-AE/008GO03 (platí do 14.3.2013)

Nelegitimní ministr vnitra; brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

23.

Charles Désiré Noël Laurent Dallo

Narozen 23.12.1955 v Gagnoa;

číslo pasu:

08AA19843 (platí do 13.10.2013)

Nelegitimní ministr hospodářství a financí;

brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

24.

Augustin Kouadio Komoé

Narozen 19.9.1961 v Kokomian;

číslo pasu:

PD-AE/010GO03 (platí do 14.3.2013)

Nelegitimní ministr důlního hospodářství a energetiky; brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

25.

Christine Adjobi Nebout (též Aya Christine Rosalie Adjobi rozená Nebout)

Narozena 24.7.1949 v Grand Bassam;

číslo pasu:

PD-AE/017FY12 (platí do 14.12.2011)

Nelegitimní ministryně zdravotnictví a boje proti AIDS; brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

26.

Yapo Atsé Benjamin

Narozen 1.1.1951 v Akoupé;

čísla pasů:

PD-AE/089GO04 platí do 1.4.2013);

PS-AE/057AN06

Nelegitimní ministr výstavby a urbanismu; brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

27.

Coulibaly Issa Malick

Narozen 19.8.1953 v Korhogo;

číslo pasu:

PD-AE/058GB05 (platí do 10.5.2012)

Nelegitimní ministr zemědělství; brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

28.

Ahoua Don Mello

Narozen 23.6.1958 v Bongouanou;

číslo pasu:

PD-AE/044GN02 (platí do 23.2.2013)

Nelegitimní ministr infrastruktury a sanace, mluvčí vlády; brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

29.

N'Goua Abi Blaise

 

Nelegitimní ministr dopravy; brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

30.

Anne Jacqueline Lohouès Oble

Narozena 7.11.1950 v Dabou;

číslo pasu:

PD-AE/050GU08 (platí do 4.8.2013)

Nelegitimní ministryně školství; brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

31.

Angèle Gnonsoa (též Zon Sahon)

Narozena 1.1.1940 v Taï;

číslo pasu:

PD-AE/040ER05 (platí do 28.5.2012)

Nelegitimní ministryně odborného vzdělávání;

brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

32.

Koffi Koffi Lazare

 

Nelegitimní ministr životního prostředí a vodního a lesního hospodářství; brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

33.

Elisabeth Badjo Djékouri

épouse

Dagbo Jeannie

Narozena 24.12.1971 v Lakota;

čísla pasů: 08AA15517 (platí do 25.11.2013)

PS-AE/040HD12 platí do 1.12.2011)

Nelegitimní ministryně veřejné služby; brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

34.

Charles Blé Goudé

Narozen 1.1.1972 v Kpoh;

dřívější pas:

DD-AE/088OH12

Nelegitimní ministr mládeže, odborného vzdělávání a zaměstnanosti, předseda strany COJEP (Panafrický kongres mládeže a vlastenců);

brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

Pozn.: již od roku 2005 podléhá sankcím RB OSN.

35.

Philippe Attey

Narozen 10.10.1951 v Agboville;

dřívější pas: AE/32AH06

Nelegitimní ministr průmyslu a rozvoje soukromého sektoru;

brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

36.

Danièle Boni Claverie (státní příslušnice Francouzské republiky a Pobřeží slonoviny)

 

Nelegitimní ministryně pro otázky žen, rodiny a dítěte;

brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

37.

Ettien Amoikon

 

Nelegitimní ministr informačních technologií a komunikace;

brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

38.

Ouattara Gnonzié

 

Nelegitimní ministr komunikace;

brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

39.

Alphonse Voho Sahi

Narozen 15.6.1958 v Gueyede;

číslo pasu:

PD-AE/066FP04 (platí do 1.4.2011);

Nelegitimní ministr kultury;

brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

40.

Kata Kéké (též Keke Joseph Kata)

Narozen 1.1.1951 v Daloa;

číslo pasu:

PD-AE/086FO02 (platí do 27.2.2011)

Nelegitimní ministr pro vědu a výzkum;

brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

41.

Franck Guéi

Narozen 20.2.1967;

číslo pasu:

PD-AE/082GL12 (platí do 22.12.2012)

Nelegitimní ministr sportu;

brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

42.

Touré Amara

 

Nelegitimní ministr obchodu;

brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

43.

Kouamé Sécré Richard

 

Nelegitimní ministr cestovního ruchu a řemeslné výroby;

brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

44.

Anne Gnahouret Tatret

 

Nelegitimní ministryně solidarity, obnovy a sociální soudržnosti;

brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

45.

Nyamien Messou

Narozen 20.6.1954 v Bongouanou;

dřívější pas: PD-AE/056FE05 (platí do 29.5.2010)

Nelegitimní ministr práce;

brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

46.

Koné Katina Justin

 

Nelegitimní ministr pověřený rozpočtem;

brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

47.

N'Guessan Yao Thomas

 

Nelegitimní ministr vlády při ministerstvu školství pověřený záležitostmi vysokoškolského vzdělávání;

brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

48.

Lago Daléba Loan Odette

Narozena 1.1.1955 ve Floleu

číslo pasu:

08AA68945 (platí do 29.4.2014)

Nelegitimní státní tajemnice pro školní a studentský život;

brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

49.

Georges Armand Alexis Ouégnin

Narozen 27.8.1953 v Bouaké;

číslo pasu:

08AA59267 (platí do 24.3.2014)

Nelegitimní státní tajemník pro všeobecné zdravotní pojištění;

brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

50.

Dogo Djéréké Raphaël

 

Nelegitimní státní tajemník pro osoby se zdravotním postižením;

brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

51.

Dosso Charles Radel Durando

 

Nelegitimní státní tajemník pro válečné oběti;

brání mírovému procesu usmíření a svým členstvím v nelegitimní vládě Laurenta Gbagba odmítá výsledky prezidentských voleb.

52.

Timothée Ahoua N'Guetta

Narozen 25.4.1931 v Aboisso;

číslo pasu:

PD-AE/084FK10 (platí do 20.10.2013)

Člen Ústavní rady;

brání mírovému procesu usmíření; odmítá výsledky prezidentských voleb; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

53.

Jacques André Daligou Monoko

 

Člen Ústavní rady;

brání mírovému procesu usmíření; odmítá výsledky prezidentských voleb; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

54.

Bruno Walé Ekpo

 

Člen Ústavní rady;

brání mírovému procesu usmíření; odmítá výsledky prezidentských voleb; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

55.

Félix Tano Kouakou

Narozen 12.3.1959 v Ouelle;

číslo pasu:

PD-AE/091FD05 (platí do 13.5.2010)

Člen Ústavní rady;

brání mírovému procesu usmíření; odmítá výsledky prezidentských voleb; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

56.

Hortense Kouassi Angoran

 

Členka Ústavní rady;

brání mírovému procesu usmíření; odmítá výsledky prezidentských voleb; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

57.

Joséphine Suzanne Touré

Narozena 28.2.1972 v Abidžanu;

čísla pasů:

PD-AE/032GL12 (platí do 7.12.2012)

08AA62264 (platí do 6.4.2014)

Členka Ústavní rady;

brání mírovému procesu usmíření; odmítá výsledky prezidentských voleb; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

58.

Konaté Navigué

Narozen 4.3.1974 v Tindara;

číslo pasu:

PD-AE/076FE06 (platí do 5.6.2010)

Předseda mládežníků strany FPI (Lidová fronta Pobřeží slonoviny):

veřejně podněcuje k nenávisti a násilí.

59.

Patrice Baï

 

Bezpečnostní poradce bývalého prezidenta Gbagba; koordinuje akce k zastrašení protivníků; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

60.

Marcel Gossio

Narozen 18.2.1951 v Adjamé;

číslo pasu: 08AA14345 (platí do 6.10.2013)

Generální ředitel přístavní správní společnosti Port Autonome d'Abidjan; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta; přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

61.

Alphonse Mangly (též Mangley)

Narozen 1.1.1958 v Danané;

čísla pasů: 04LE57580 (platí do 16.6.2011)

PS-AE/077HK08 (platí do 3.8.2012)

PD-AE/065GK11 (platí do 15.11.2012)

PD-AE/065GK11 (platí do 15.11.2012)

Generální ředitel celní správy;

odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta; přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

62.

Marc Gnatoa

 

Vůdce FSCO (Fronta zabezpečení středozápadu); podílel se na represích; brání mírovému procesu usmíření tím, že odmítá odzbrojit a podřídit se pravomoci demokraticky zvoleného prezidenta.

63.

Moussa Touré Zéguen

Narozen 9.9.1944

dřívější pas: AE/46CR05

Generální tajemník GPP (Sdružení vlastenců za mír);

představitel milicí; podílel se na represích po druhém kole prezidentských voleb; brání mírovému procesu usmíření tím, že odmítá odzbrojit a podřídit se pravomoci demokraticky zvoleného prezidenta.

64.

Bro Grébé Geneviève rozená Yobou

Narozena 13.3.1953 v Grand Alepé

číslo pasu:

PD-AE/072ER06 (platí do 6.6.2012)

Předsedkyně organizace Vlastenky Pobřeží slonoviny;

brání mírovému procesu usmíření veřejným podněcováním k nenávisti a násilí.

65.

Lorougnon Souhonon Marie Odette rozená Gnabri

 

Národní tajemnice žen strany FPI (Lidová fronta Pobřeží slonoviny);

brání mírovému procesu usmíření veřejným podněcováním k nenávisti a násilí.

66.

Felix Nanihio

 

Generální tajemník CNCA (Národní rada pro audiovizuální komunikace); brání mírovému procesu usmíření veřejným podněcováním k nenávisti a násilí a účastí na dezinformačních kampaních ve spojitosti s prezidentskými volbami v r. 2010; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

67.

Stéphane Kipré

 

Ředitel deníku Le Quotidien d'Abidjan; brání mírovému procesu usmíření veřejným podněcováním k nenávisti a násilí a účastí na dezinformačních kampaních ve spojitosti s prezidentskými volbami v r. 2010.

68.

Lahoua Souanga Etienne (též César Etou)

 

Ředitel a šéfredaktor novin Notre Voie;

brání mírovému procesu usmíření veřejným podněcováním k nenávisti a násilí a účastí na dezinformačních kampaních ve spojitosti s prezidentskými volbami v r. 2010.

69.

Jean Baptiste Akrou

Narozen 1.1.1956 v Yamoussoukro

číslo pasu: 08AA15000

(platí do 5.10.2013)

Generální ředitel novin Fraternité Matin;

brání mírovému procesu usmíření veřejným podněcováním k nenávisti a násilí a účastí na dezinformačních kampaních ve spojitosti s prezidentskými volbami v r. 2010.

70.

armádní generál Philippe Mangou

 

Náčelník generálního štábu; brání mírovému procesu usmíření; odpovědný za vážná porušení lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Pobřeží slonoviny; významný vojenský činitel odmítající uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

71.

generál Affro (četnictvo)

 

Náměstek vrchního velitelství četnictva; brání mírovému procesu usmíření; odpovědný za vážná porušení lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Pobřeží slonoviny; významný vojenský činitel odmítající uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

72.

Ottro Laurent Zirignon

Narozen 1.1.1943 v Gagnoa;

čísla pasů: 08AB47683 (platí do 26.1.2015)

PD-AE/062FR06 (platí do 1.6.2011);

97LB96734

Předseda správní rady státní rafinérské společnosti SIR; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta; přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

73.

Kassoum Fadika

Narozen 7.6.1962 v Man;

číslo pasu: 08AA57836 (platí do 1.4.2011);

Ředitel státní ropné společnosti PETROCI; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta; přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

74.

Djédjé Mama Ohoua Simone

Narozena 1.1.1957 v Zialegrehoa nebo v Gagnoa

číslo pasu: 08AA23624 (platí do 22.10.203)

PD-AE/006FR05

Generální ředitelka státní pokladny; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta; přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

75.

Kessé Feh Lambert

Narozen 22:11:1948 v Gbonne;

číslo pasu:

PD-AE/047FP03 (platí do 26.3.2011)

Generální ředitel daňové správy; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta; přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

76.

Aubert Zohoré

 

Zvláštní poradce L. Gbagba pro ekonomické otázky; odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

77.

Thierry Legré

 

Člen hnutí vlastenecké mládeže; brání mírovému procesu usmíření veřejným podněcováním k nenávisti a násilí.

78.

Armádní generál Kassaraté Edouard Tiapé

 

Vrchní velitel četnictva; brání mírovému procesu usmíření; odpovědný za vážná porušení lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Pobřeží slonoviny; významný vojenský činitel odmítající uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

79.

Major plukovník Babri Gohourou Hilaire

 

Mluvčí bezpečnostních sil Pobřeží slonoviny; brání mírovému procesu usmíření; podněcuje k nenávisti a násilí; významný vojenský činitel odmítající uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

80.

Divizní komisař Yoro Claude

 

Ředitel zásahových jednotek národní policie; odpovědný za vážná porušení lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Pobřeží slonoviny významný vojenský činitel odmítající uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

81.

Vrchní komisař Loba Gnango Emmanuel Patrick

 

Velitel brigády těžkooděnců; odpovědný za vážná porušení lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Pobřeží slonoviny významný vojenský činitel odmítající uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

82.

Kapitán Guei Badia

 

Námořní základna – námořnictvo Pobřeží slonoviny; odpovědný za vážná porušení lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Pobřeží slonoviny významný vojenský činitel odmítající uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

83.

Poručík Ourigou Bawa

 

Námořní základna – námořnictvo Pobřeží slonoviny; odpovědný za vážná porušení lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Pobřeží slonoviny významný vojenský činitel odmítající uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

84.

Vrchní komisař Joachim Robe Gogo

 

Velitel operací velitelství bezpečnostních operací (CECOS); odpovědný za vážná porušení lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Pobřeží slonoviny; významný vojenský činitel odmítající uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta.

85.

Gilbert Anoh N'Guessan

 

Předseda Rady pro správu odvětví kávy a kakaa (CGFCC); odmítá uznat pravomoc demokraticky zvoleného prezidenta; přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.


B.   Subjekty

 

Název (a případné další názvy)

Identifikační údaje

Odůvodnění

1.

PETROCI (Société Nationale d'Opérations Pétrolières de la Côte d'Ivoire) (státní podnik v odvětví ropného průmyslu)

Abidjan Plateau, Immeuble les Hévéas - 14 boulevard Carde

Přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

2.

SIR (Société Ivoirienne de Raffinage) (státní rafinérský podnik)

Abidjan Port Bouët, Route de Vridi – Boulevard de Petit Bassam

Přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

3.

Port Autonome d'Abidjan (státní podnik spravující abidžanský přístav)

Abidjan Vridi, Zone portuaire

Přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

4.

Port Autonome de San Pedro (státní podnik spravující přístav v San Pedru)

San Pedro, Zone portuaire

Zastoupení v Abidžanu: Immeuble Ancien Monoprix, face Gare Sud Plateau - 1er Etage côté Rue du Commerce

Přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

5.

BNI (Banque Nationale d'Investissement) (státní investiční banka)

Abidjan Plateau, Avenue Marchand – Immeuble SCIAM

Přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

6.

BFA (Banque pour le Financement de l'Agriculture) (státní banka pro financování zemědělství)

Abidjan Plateau, Rue Lecoeur – Immeuble Alliance B, 2ème – 4ème étage

Přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

7.

Versus Bank

Abidjan Plateau, Avenue Botreau Roussel – Immeuble CRRAE UMOA, derrière la BCEAO, face à la rue des Banques

Přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

8.

CGFCC (Comité de Gestion de la Filière Café et Cacao) (Rada pro správu odvětví kávy a kakaa)

Abidjan Plateau - Immeuble CAISTAB, 23ème étage

Přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

9.

APROCANCI (l'Association des Producteurs de Caoutchouc Naturel de Côte d'Ivoire) (sdružení producentů přírodního kaučuku Pobřeží slonoviny)

Cocody II Plateau Boulevard Latrille – Sicogi, bloc A Bâtiment D 1er étage

Přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

10.

SOGEPE (Société de gestion du patrimoine de l'électricité) (společnost spravující energetickou infrastrukturu)

Abidjan Plateau, Place de la République - Immeuble EECI, 15ème étage

Přispívá k financování nelegitimní vlády Laurenta Gbagba.

11.

RTI (Radiodiffusion Télévision ivoirienne) (státní rozhlas a televize)

Cocody Boulevard des Martyrs, 08 - BP 883 - Abidjan 08 - Côte d'Ivoire

Veřejné podněcování k nenávisti a násilí účastí na dezinformační kampani v spojitosti s prezidentskými volbami v r. 2010.“

15.1.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 11/49

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 14. ledna 2011

o postupu ověřování shody stavebních výrobků podle čl. 20 odst. 2 směrnice 89/106/EHS, pokud jde o těsnicí materiály pro nenosné použití ve spojích v budovách a nášlapných površích

(oznámeno pod číslem K(2011) 62)

(Text s významem pro EHP)

(2011/19/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 89/106/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků (1), a zejména na čl. 13 odst. 4 uvedené směrnice,

po konzultaci se Stálým výborem pro stavebnictví,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Komise má vybrat jeden ze dvou postupů ověřování shody výrobku podle čl. 13 odst. 3 směrnice 89/106/EHS. Uvedený článek stanoví, že Komise má vybrat co nejméně obtížný postup, který je v souladu s bezpečností. Proto je nutné rozhodnout, zda je pro daný výrobek nebo skupinu výrobků systém řízení výroby, za nějž je odpovědný výrobce, nezbytnou a postačující podmínkou pro ověření shody, nebo zda je z důvodů souvisejících se splněním kritérií uvedených v čl. 13 odst. 4 pro daný účel nutná účast schváleného certifikačního orgánu.

(2)

V čl. 13 odst. 4 se požaduje, aby byl takto určený postup uveden v pověřeních a v technických specifikacích. Je proto vhodné vymezit výrobky nebo skupinu výrobků, na něž se vztahují příslušné technické specifikace.

(3)

Oba postupy podle čl. 13 odst. 3 směrnice 89/106/EHS jsou podrobně popsány v příloze III uvedené směrnice. Je tedy nezbytné jasně vymezit metody uplatňování těchto dvou postupů v souladu s přílohou III, pro každý výrobek nebo skupinu výrobků, neboť příloha III uvádí určité systémy jako přednostní.

(4)

Postup uvedený v čl. 13 odst. 3 písm. a) odpovídá systémům stanoveným v první možnosti, bez průběžného dozoru, a v druhé a třetí možnosti bodu ii) oddílu 2 přílohy III. Postup uvedený v čl. 13 odst. 3 písm. b) odpovídá systémům stanoveným v bodě i) oddílu 2 přílohy III a v první možnosti bodu ii) oddílu 2 přílohy III, s průběžným dozorem,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Shoda výrobků a skupin výrobků uvedených v příloze I se ověřuje postupem, při němž je kromě systému řízení výroby provozovaného výrobcem do posuzování a dozoru nad řízením výroby nebo samotným výrobkem zapojen schválený orgán.

Článek 2

Postup ověřování shody stanovený v příloze II musí být uveden v pověřeních pro harmonizované evropské normy.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 14. ledna 2011.

Za Komisi

Antonio TAJANI

místopředseda

(1)  Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 12.

PŘÍLOHA I

Těsnicí materiály pro nenosné použití ve spojích v budovách a nášlapných površích:

1)

těsnicí materiály pro vnější a/nebo vnitřní zdi, přepážky;

2)

těsnicí materiály pro skleněné prvky (kromě těsnicích materiálů pro akvária, nosných skleněných prvků, prvních a vnějších utěsnění pro výrobu oddělených skleněných dílů, vodorovných skleněných prvků (méně než 7°) a organického skla);

3)

těsnicí materiály pro sanitární spoje (kromě průmyslových aplikací, aplikací pro pitnou vodu, aplikací pod vodou (bazény, odpadní systémy apod.) a aplikací pro styk s potravinami);

4)

těsnicí materiály pro nášlapné povrchy (kromě zabezpečení proti úniku chemických látek, podpovrchového použití, silnic a jiných dopravních zón, letišť a úpraven odpadních vod).

PŘÍLOHA II

Poznámka: U výrobků, které mají více než jedno z určených použití specifikovaných v následujících skupinách, se úkoly schváleného subjektu vyplývající z příslušných systémů ověřování shody kumulují.

SKUPINA VÝROBKŮ

TĚSNICÍ MATERIÁLY PRO NENOSNÉ POUŽITÍ VE SPOJÍCH V BUDOVÁCH A NÁŠLAPNÝCH POVRŠÍCH (1/2)

Systémy ověřování shody

Pro níže uvedený výrobek/uvedené výrobky a určené/určená použití se od CEN/Cenelec požaduje, aby v příslušných harmonizovaných evropských normách specifikovaly následující systém/systémy ověřování shody:

Výrobek

Určené použití

Úroveň/úrovně nebo třída/třídy

Systém ověřování shody

—

Těsnicí materiály pro vnější zdi

venkovní použití

—

3

—

Těsnicí materiály pro vnitřní zdi, přepážky

použití v budovách

—

4

—

Těsnicí materiály pro skleněné povrchy

pro použití při stavbě budov

—

3

—

Těsnicí materiály pro nášlapné povrchy

—

3

—

Těsnicí materiály pro sanitární spoje

—

3

Systém 3: Viz příloha III oddíl 2 bod ii) směrnice 89/106/EHS, druhá možnost.

Systém 4: Viz příloha III oddíl 2 bod ii) směrnice 89/106/EHS, třetí možnost.

Specifikace systému má být taková, aby mohl být zaveden i tam, kde není nutné stanovit ukazatel pro určitou vlastnost, protože na ni neexistuje nejméně v jednom členském státě vůbec žádný právní požadavek (viz čl. 2 odst. 1 směrnice 89/106/EHS a popřípadě bod 1.2.3 interpretačních dokumentů). V těchto případech se ověření takové vlastnosti nesmí výrobci ukládat, pokud si nepřeje tento ukazatel výrobku uvádět.

SKUPINA VÝROBKŮ

TĚSNICÍ MATERIÁLY PRO NENOSNÉ POUŽITÍ VE SPOJÍCH V BUDOVÁCH A NÁŠLAPNÝCH POVRŠÍCH (2/2)

Systémy ověřování shody

Pro níže uvedený výrobek/uvedené výrobky a určené/určená použití se od CEN/Cenelec požaduje, aby v příslušných harmonizovaných evropských normách specifikovaly následující systém/systémy ověřování shody:

Výrobek/výrobky

Určené použití/určená použití

Úroveň/úrovně nebo třída/třídy

(reakce na oheň)

Systém/systémy ověřování shody

Těsnicí materiály pro nenosné použití v budovách a nášlapných površích:

pro použití podléhající předpisům o reakci na oheň

A1 (1), A2 (1), B (1), C (1)

1

A1 (2), A2 (2), B (2), C (2), D, E

3

(A1 až E) (3), F

4

Systém 1: Viz příloha III oddíl 2 bod i) směrnice 89/106/EHS, bez auditních zkoušek vzorků.

Systém 3: Viz příloha III oddíl 2 bod ii) směrnice 89/106/EHS, druhá možnost.

Systém 4: Viz příloha III oddíl 2 bod ii) směrnice 89/106/EHS, třetí možnost.

Specifikace systému má být taková, aby mohl být zaveden i tam, kde není nutné stanovit ukazatel pro určitou vlastnost, protože na ni neexistuje nejméně v jednom členském státě vůbec žádný právní požadavek (viz čl. 2 odst. 1 směrnice 89/106/EHS a popřípadě bod 1.2.3 interpretačních dokumentů). V těchto případech se ověření takové vlastnosti nesmí výrobci ukládat, pokud si nepřeje tento ukazatel výrobku uvádět.

(1)  Výrobky/materiály, u nichž jasně stanovená etapa výrobního procesu vede k lepší klasifikaci z hlediska reakce na oheň (např. přidáním retardérů hoření nebo omezením organických materiálů).

(2)  Výrobky/materiály, na něž se nevztahuje poznámka pod čarou (*).

(3)  Výrobky/materiály, u nichž se nevyžaduje zkoušení reakce na oheň (např. výrobky/materiály tříd A1 podle rozhodnutí Komise 96/603/ES).

15.1.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 11/53

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 13. prosince 2010

o zvýšení základního kapitálu Evropské centrální banky

(ECB/2010/26)

(2011/20/EU)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“), a zejména na článek 28.1 tohoto statutu,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1009/2000 ze dne 8. května 2000 o zvýšení základního kapitálu Evropské centrální banky (1), a zejména na článek 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 28.1 první věty statutu ESCB činí základní kapitál Evropské centrální banky (ECB) 5 miliard EUR. Základní kapitál ECB byl zvýšen na 5 760 652 402,58 EUR v souladu s článkem 48.3 statutu ESCB v důsledku přistoupení členských států k Unii a vstupu jejich národních centrálních bank do Evropského systému centrálních bank.

(2)

Podle čl. 28.1 druhé věty statutu ESCB může být základní kapitál ECB zvýšen rozhodnutím Rady guvernérů kvalifikovanou většinou stanovenou v článku 10.3 statutu ESCB v mezích a za podmínek, které stanoví Rada Evropské unie postupem podle článku 41 statutu ESCB.

(3)

Podle článku 1 nařízení (ES) č. 1009/2000 může Rada guvernérů ECB zvýšit základní kapitál ECB nad částku uvedenou v čl. 28.1 první větě statutu ESCB o dodatečnou částku až do výše 5 miliard EUR.

(4)

Podle 4. bodu odůvodnění nařízení (ES) č. 1009/2000 toto nařízení stanoví mez pro budoucí zvýšení základního kapitálu ECB a umožňuje Radě guvernérů ECB v budoucnosti rozhodnout o skutečném zvýšení, aby byla zachována přiměřená výše základního kapitálu nutná k provádění operací ECB.

(5)

Vzhledem ke zvyšování bilanční sumy ECB v posledních letech se považuje za nezbytné zvýšit základní kapitál ECB o 5 miliard EUR, aby byla zachována přiměřená výše základního kapitálu nutná k provádění operací ECB,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zvýšení základního kapitálu ECB

Základní kapitál ECB se zvyšuje o 5 miliard EUR z 5 760 652 402,58 EUR na 10 760 652 402,58 EUR.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 29. prosince 2010.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 13. prosince 2010.

prezident ECB

Jean-Claude TRICHET

(1)  Úř. věst. L 115, 16.5.2000, s. 1.

15.1.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 11/54

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 13. prosince 2010

o splacení zvýšeného základního kapitálu Evropské centrální banky národními centrálními bankami členských států, jejichž měnou je euro

(ECB/2010/27)

(2011/21/EU)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“), a zejména na článek 28.3 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí ECB/2008/24 ze dne 12. prosince 2008 o opatřeních nezbytných ke splacení základního kapitálu Evropské centrální banky zúčastněnými národními centrálními bankami (1) stanovilo, jakým způsobem a v jaké výši byly národní centrální banky členských států, jejichž měnou je euro, povinny splatit základní kapitál Evropské centrální banky (ECB) ke dni 1. ledna 2009.

(2)

Podle článku 1 rozhodnutí ECB/2010/26 ze dne 13. prosince 2010 o zvýšení základního kapitálu Evropské centrální banky (2) se s účinkem od 29. prosince 2010 zvyšuje základní kapitál ECB o 5 miliard EUR z 5 760 652 402,58 EUR na 10 760 652 402,58 EUR.

(3)

Rozhodnutí ECB/2008/23 ze dne 12. prosince 2008 o procentních podílech národních centrálních bank v klíči pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky (3) stanoví klíč pro upisování základního kapitálu ECB v souladu s článkem 29.3 statutu ESCB a s účinkem od 1. ledna 2009 stanoví vážené podíly přidělené jednotlivým národním centrálním bankám v klíči pro upisování základního kapitálu (dále jen „vážené podíly v klíči pro upisování základního kapitálu“).

(4)

Podle článku 28.3 statutu ESCB má Rada guvernérů pravomoc určit kvalifikovanou většinou podle článku 10.3 statutu ESCB, v jaké výši a jakým způsobem má být základní kapitál splacen.

(5)

Podle článku 1 rozhodnutí Rady 2010/416/EU ze dne 13. července 2010 v souladu s čl. 140 odst. 2 Smlouvy o přijetí eura Estonskem ke dni 1. ledna 2011 (4) Estonsko splňuje podmínky nezbytné pro přijetí eura a výjimka v jeho prospěch uvedená v článku 4 aktu o přistoupení z roku 2003 (5) se s účinkem ode dne 1. ledna 2011 zrušuje.

(6)

V souladu s rozhodnutím ECB/2010/34 ze dne 31. prosince 2010 o splacení základního kapitálu, převodu devizových rezerv a příspěvcích na rezervní fondy a rezervy Evropské centrální banky ze strany Eesti Pank (6) je Eesti Pank povinna splatit zbývající část svého upsaného podílu na základním kapitálu ECB s účinkem od 1. ledna 2011, přičemž se přihlédne ke zvýšení základního kapitálu ECB s účinkem od 29. prosince 2010 a ke způsobu, jakým má být základní kapitál splacen,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Výše a způsob splacení upsaného základního kapitálu

1.   S ohledem na vážené podíly v klíči pro upisování základního kapitálu stanovené v článku 2 rozhodnutí ECB/2008/23 a na zvýšení základního kapitálu ECB podle článku 1 rozhodnutí ECB/2010/26 má každá národní centrální banka upsaný podíl na základním kapitálu v celkové výši, která je uvedena vedle jejího názvu v následující tabulce:

Národní centrální banka

EUR

Nationale Bank van België/Banque Nationale de Belgique

261 010 384,68

Deutsche Bundesbank

2 037 777 027,43

Banc Ceannais na hÉireann/Central Bank of Ireland

119 518 566,24

Bank of Greece

211 436 059,06

Banco de España

893 564 575,51

Banque de France

1 530 293 899,48

Banca d’Italia

1 344 715 688,14

Central Bank of Cyprus

14 731 333,14

Banque centrale du Luxembourg

18 798 859,75

Bank Ċentrali ta‘ Malta/Central Bank of Malta

6 800 732,32

De Nederlandsche Bank

429 156 339,12

Oesterreichische Nationalbank

208 939 587,70

Banco de Portugal

188 354 459,65

Banka Slovenije

35 381 025,10

Národná banka Slovenska

74 614 363,76

Suomen Pankki

134 927 820,48

2.   Každá národní centrální banka splatí dodatečnou částku, která je uvedena vedle jejího názvu v následující tabulce:

Národní centrální banka

EUR

Nationale Bank van België/Banque Nationale de Belgique

121 280 000

Deutsche Bundesbank

946 865 000

Banc Ceannais na hÉireann/Central Bank of Ireland

55 535 000

Bank of Greece

98 245 000

Banco de España

415 200 000

Banque de France

711 060 000

Banca d’Italia

624 830 000

Central Bank of Cyprus

6 845 000

Banque centrale du Luxembourg

8 735 000

Bank Ċentrali ta‘ Malta/Central Bank of Malta

3 160 000

De Nederlandsche Bank

199 410 000

Oesterreichische Nationalbank

97 085 000

Banco de Portugal

87 520 000

Banka Slovenije

16 440 000

Národná banka Slovenska

34 670 000

Suomen Pankki

62 695 000

3.   Národní centrální banky uhradí ECB částky uvedené v odstavci 2 zvláštním převodem prostřednictvím transevropského expresního automatizovaného systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2).

4.   Každá národní centrální banka splatí svůj zvýšený podíl na základním kapitálu ve třech stejných ročních splátkách. První splátka se uhradí dne 29. prosince 2010 a následující splátky se uhradí dva pracovní dny před posledním provozním dnem TARGET2 v následujících dvou letech.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 29. prosince 2010.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 13. prosince 2010.

prezident ECB

Jean-Claude TRICHET

(1)  Úř. věst. L 21, 24.1.2009, s. 69.

(2)  Viz strana 53 v tomto čísle Úředního věstníku.

(3)  Úř. věst. L 21, 24.1.2009, s. 66.

(4)  Úř. věst. L 196, 28.7.2010, s. 24.

(5)  Akt o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie (Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 33).

(6)  Viz strana 58 v tomto čísle Úředního věstníku.

15.1.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 11/56

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 13. prosince 2010

o splacení základního kapitálu Evropské centrální banky národními centrálními bankami zemí mimo eurozónu

(ECB/2010/28)

(2011/22/EU)

GENERÁLNÍ RADA EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“), a zejména na článek 47 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 47 statutu ESCB stanoví, že centrální banky členských států, na které se vztahuje výjimka (dále jen „národní centrální banky zemí mimo eurozónu“), nesplácejí svůj upsaný základní kapitál, nerozhodne-li Generální rada většinou představující alespoň dvě třetiny upsaného základního kapitálu Evropské centrální banky (ECB) a alespoň polovinu podílníků, že musí být splacen minimální procentní podíl jako příspěvek na úhradu provozních nákladů ECB.

(2)

Článek 1 rozhodnutí ECB/2008/28 ze dne 15. prosince 2008 o opatřeních nezbytných ke splacení základního kapitálu Evropské centrální banky nezúčastněnými národními centrálními bankami (1) stanoví, že národní centrální banky zemí mimo eurozónu jsou povinny splatit 7 % svého upsaného podílu na základním kapitálu ECB s účinkem od 1. ledna 2009.

(3)

Rozhodnutí ECB/2008/23 ze dne 12. prosince 2008 o procentních podílech národních centrálních bank v klíči pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky (2) stanoví klíč pro upisování základního kapitálu ECB v souladu s článkem 29.3 statutu ESCB a s účinkem od 1. ledna 2009 stanoví vážené podíly přidělené jednotlivým národním centrálním bankám v klíči pro upisování základního kapitálu (dále jen „vážené podíly v klíči pro upisování základního kapitálu“).

(4)

Podle článku 1 rozhodnutí ECB/2010/26 ze dne 13. prosince 2010 o zvýšení základního kapitálu Evropské centrální banky (3) se s účinkem od 29. prosince 2010 zvyšuje základní kapitál ECB o 5 miliard EUR z 5 760 652 402,58 EUR na 10 760 652 402,58 EUR.

(5)

V důsledku zvýšení základního kapitálu ECB by byly národní centrální banky zemí mimo eurozónu povinny splatit 7 % svého příslušného podílu na zvýšeném základním kapitálu, ačkoli provozní náklady ECB vyšší příspěvek v absolutním vyjádření neodůvodňují. Aby se předešlo takovému zvýšenému příspěvku na úhradu provozních nákladů ECB ze strany národních centrálních bank zemí mimo eurozónu, je třeba snížit procentní podíl, který jsou národní centrální banky zemí mimo eurozónu povinny splatit, tak aby částky, jež mají být splaceny, zůstaly na podobné úrovni,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Výše a způsob splacení upsaného základního kapitálu

Každá národní centrální banka země mimo eurozónu splatí 3,75 % svého podílu na upsaném základním kapitálu ECB s účinkem od 29. prosince 2010. S ohledem na vážené podíly v klíči pro upisování základního kapitálu stanovené v článku 2 rozhodnutí ECB/2008/23 má každá národní centrální banka země mimo eurozónu upsaný a splacený podíl na základním kapitálu v celkové výši, která je uvedena vedle jejího názvu v následující tabulce:

Národní centrální banka země mimo eurozónu

Upsaný základní kapitál k 29. prosinci 2010

(v EUR)

Splacený základní kapitál k 29. prosinci 2010

(v EUR)

Българска народна банка (Bulharská národní banka)

93 467 026,77

3 505 013,50

Česká národní banka

155 728 161,57

5 839 806,06

Danmarks Nationalbank

159 634 278,39

5 986 285,44

Eesti Pank

19 261 567,80

722 308,79

Latvijas Banka

30 527 970,87

1 144 798,91

Lietuvos bankas

45 797 336,63

1 717 400,12

Magyar Nemzeti Bank

149 099 599,69

5 591 234,99

Narodowy Bank Polski

526 776 977,72

19 754 136,66

Banca Națională a României

265 196 278,46

9 944 860,44

Sveriges Riksbank

242 997 052,56

9 112 389,47

Bank of England

1 562 145 430,59

58 580 453,65

Článek 2

Úprava splaceného základního kapitálu

1.   Vzhledem k tomu, že každá národní centrální banka země mimo eurozónu již splatila 7 % svého podílu na upsaném základním kapitálu ECB platného do 28. prosinci 2010 na základě rozhodnutí ECB/2008/28, každá z těchto bank splatí dodatečnou částku uvedenou v následující tabulce, která představuje rozdíl mezi splaceným základním kapitálem uvedeným v článku 1 a částkou, která byla v minulosti splacena:

Národní centrální banka země mimo eurozónu

(v EUR)

Българска народна банка (BulharskБ nБrodnН banka)

2 421,63

Česká národní banka

4 034,75

Danmarks Nationalbank

4 135,95

Eesti Pank

499,04

Latvijas Banka

790,95

Lietuvos bankas

1 186,56

Magyar Nemzeti Bank

3 863,01

Narodowy Bank Polski

13 648,22

Banca Națională a României

6 870,95

Sveriges Riksbank

6 295,79

Bank of England

40 473,51

2.   Národní centrální banky zemí mimo eurozónu uhradí ECB částky uvedené v odstavci 1 dne 29. prosince 2010 zvláštním převodem prostřednictvím transevropského expresního automatizovaného systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2).

3.   V případě, že národní centrální banka země mimo eurozónu nemá přístup k TARGET2, převedou se částky podle článku 1 připsáním na účet, který ECB nebo příslušná národní centrální banka země mimo eurozónu včas určí.

Článek 3

Závěrečná ustanovení

1.   Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 29. prosince 2010.

2.   Rozhodnutí ECB/2008/28 se zrušuje s účinkem od 29. prosince 2010.

3.   Odkazy na rozhodnutí ECB/2008/28 se považují za odkazy na toto rozhodnutí.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 13. prosince 2010.

prezident ECB

Jean-Claude TRICHET

(1)  Úř. věst. L 21, 24.1.2009, s. 81.

(2)  Úř. věst. L 21, 24.1.2009, s. 66.

(3)  Viz strana 53 v tomto čísle Úředního věstníku.

15.1.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 11/58

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 31. prosince 2010

o splacení základního kapitálu, převodu devizových rezerv a příspěvcích na rezervní fondy a rezervy Evropské centrální banky ze strany Eesti Pank

(ECB/2010/34)

(2011/23/EU)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“), a zejména na články 30.1, 30.3, 48.1 a 48.2 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku 1 rozhodnutí Rady 2010/416/EU ze dne 13. července 2010 v souladu s čl. 140 odst. 2 Smlouvy o přijetí eura Estonskem ke dni 1. ledna 2011 (1) Estonsko splňuje podmínky nezbytné pro přijetí eura a výjimka v jeho prospěch uvedená v článku 4 aktu o přistoupení z roku 2003 (2) se s účinkem od 1. ledna 2011 zrušuje.

(2)

Článek 48.1 statutu ESCB stanoví, že národní centrální banka členského státu, na který se přestala vztahovat výjimka, je povinna splatit svůj upsaný podíl na základním kapitálu Evropské centrální banky (ECB) ve stejném rozsahu jako národní centrální banky ostatních členských států, jejichž měnou je euro. Podle článku 2 rozhodnutí ECB/2008/23 ze dne 12. prosince 2008 o procentních podílech národních centrálních bank v klíči pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky (3) činí vážený podíl Eesti Pank v klíči pro upisování základního kapitálu ECB 0,1790 %. Eesti Pank již splatila část svého podílu na upsaném základním kapitálu ECB v souladu s článkem 1 rozhodnutí ECB/2010/28 ze dne 13. prosince 2010 o splacení základního kapitálu Evropské centrální banky národními centrálními bankami zemí mimo eurozónu (4).

(3)

Podle článku 1 rozhodnutí ECB/2010/26 ze dne 13. prosince 2010 o zvýšení základního kapitálu Evropské centrální banky (5) se s účinkem od 29. prosince 2010 zvyšuje základní kapitál ECB o 5 miliard EUR z 5 760 652 402,58 EUR na 10 760 652 402,58 EUR. Podle článku 1 rozhodnutí ECB/2010/27 ze dne 13. prosince 2010 o splacení zvýšeného základního kapitálu Evropské centrální banky národními centrálními bankami členských států, jejichž měnou je euro (6), má být zvýšený základní kapitál splacen ve třech stejných ročních splátkách.

(4)

Eesti Pank by tedy měla splatit zbývající část svého podílu na upsaném základním kapitálu ECB ve výši 18 539 259,01 EUR takto: 3. ledna 2011 částku 9 589 259,01 EUR, která je výsledkem násobku upsaného základního kapitálu ECB k 28. prosinci 2010 (5 760 652 402,58 EUR) a váženého podílu Eesti Pank v klíči pro upisování základního kapitálu (0,1790 %) po odečtení části jejího podílu na upsaném základním kapitálu ECB, která byla již splacena v souladu s rozhodnutím ECB/2010/27, a dále částku 8 950 000,00 EUR, která je výsledkem násobku částky, o kterou se zvyšuje upsaný základní kapitál ECB (5 miliard EUR), a váženého podílu Eesti Pank v klíči pro upisování základního kapitálu. Eesti Pank by měla částku 8 950 000,00 EUR uhradit ve třech stejných splátkách. První splátka má být uhrazena spolu s částkou 9 589 259,01 EUR a další dvě splátky, každá ve výši 2 983 333,33 EUR, dva pracovní dny před posledním provozním dnem TARGET2 v roce 2011 a 2012.

(5)

Článek 48.1 ve spojení s článkem 30.1 statutu ESCB stanoví, že národní centrální banka členského státu, na který se přestala vztahovat výjimka, je též povinna převést na ECB devizové rezervy. Podle článku 48.1 statutu ESCB se výše těchto převodů určuje násobkem hodnoty devizových rezerv, které již byly v souladu s článkem 30.1 statutu ESCB převedeny na ECB, vyjádřené v eurech podle platných směnných kurzů, a poměru mezi počtem podílů upsaných dotyčnou národní centrální bankou a počtem podílů již splacených národními centrálními bankami ostatních členských států, jejichž měnou je euro. Při určování „devizových rezerv, které již byly v souladu s článkem 30.1 převedeny na ECB“, je třeba náležitě zohlednit předchozí úpravy klíče pro upisování základního kapitálu ECB (7) podle článku 29.3 statutu ESCB a rozšíření klíče pro upisování základního kapitálu ECB podle článku 48.3 statutu ESCB (8). Podle rozhodnutí ECB/2008/27 ze dne 12. prosince 2008 o opatřeních nezbytných pro příspěvek na souhrnnou hodnotu kapitálu Evropské centrální banky a pro úpravu pohledávek národních centrálních bank ve výši převedených devizových rezerv (9) proto činí hodnota devizových rezerv, které již byly podle článku 30.1 statutu ESCB převedeny na ECB, vyjádřená v eurech, 145 853 596,60 EUR.

(6)

Devizové rezervy, které má Eesti Pank převést, by měly být v japonských jenech a zlatě anebo by měly být v japonských jenech a zlatě denominovány.

(7)

Článek 30.3 statutu ESCB stanoví, že ECB je povinna připsat ve prospěch každé národní centrální banky členského státu, jehož měnou je euro, pohledávku ve výši devizových rezerv, jež tato národní centrální banka převedla na ECB. Ustanovení o denominaci a úročení pohledávek, které již byly připsány ve prospěch národních centrálních bank členských států, jejichž měnou je euro (10), by se měla vztahovat též na denominaci a úročení pohledávek Eesti Pank.

(8)

Článek 48.2 statutu ESCB stanoví, že národní centrální banka členského státu, na který se přestala vztahovat výjimka, je povinna přispívat do rezervních fondů ECB a do rezerv rovnocenných rezervním fondům a na částku, jež má být ještě vyčleněna na rezervní fondy a rezervy odpovídající zůstatku účtu zisků a ztrát k 31. prosinci roku, který předcházel roku zrušení výjimky. Výše tohoto příspěvku se určuje podle článku 48.2 statutu ESCB.

(9)

Analogicky k článku 3.5 jednacího řádu Evropské centrální banky (11) měl guvernér Eesti Pank možnost vznést připomínky k tomuto rozhodnutí před jeho přijetím,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

a)

„devizovými rezervami“ zlato nebo hotovost;

b)

„zlatem“ troyské unce ryzího zlata ve formě zlatých cihel (London Good Delivery) podle standardů London Bullion Market Association;

c)

„hotovostí“ zákonná měna Japonska (japonský jen).

Článek 2

Výše a způsob splacení základního kapitálu

1.   Eesti Pank splatí zbývající část svého podílu na upsaném základním kapitálu ECB, která činí 18 539 259,01 EUR.

2.   Eesti Pank uhradí ECB dne 3. ledna 2011 první splátku ve výši 12 572 592,35 EUR zvláštním převodem prostřednictvím transevropského expresního automatizovaného systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2). Eesti Pank uhradí dvě další splátky, každou ve výši 2 983 333,33 EUR, dva pracovní dny před posledním provozním dnem TARGET2 v roce 2011 a 2012.

3.   Eesti Pank uhradí ECB dne 3. ledna 2011 zvláštním převodem prostřednictvím TARGET2 úrok z částky splatné ECB podle odstavce 2 první věty přirostlý za dny 1. a 2. ledna 2011. Tento úrok se vypočítá za každý den s použitím metody výpočtu skutečný počet dnů/360, pomocí sazby rovnající se mezní úrokové sazbě, kterou Eurosystém použil při své poslední hlavní refinanční operaci.

Článek 3

Převod devizových rezerv

1.   S účinkem od 1. ledna 2011 a v souladu s tímto článkem a opatřeními přijatými na jeho základě převede Eesti Pank na ECB částku devizových rezerv denominovaných v japonských jenech a zlatě rovnající se částce 145 853 596,60 EUR takto:

Částka japonských jenů v hotovosti vyjádřená v eurech

Hodnota zlata vyjádřená v eurech

Celková částka vyjádřená v eurech

123 975 557,11

21 878 039,49

145 853 596,60

2.   Částka devizových rezerv vyjádřená v eurech, kterou má Eesti Pank převést podle odstavce 1, se vypočte na základě směnných kurzů mezi eurem a japonským jenem stanovených v rámci 24hodinového písemného konzultačního řízení mezi Eurosystémem a Eesti Pank dne 31. prosince 2010 a v případě zlata na základě ceny v amerických dolarech za troyskou unci ryzího zlata stanovené v rámci určování ceny zlata v Londýně (London gold fixing) v 10:30 londýnského času dne 31. prosince 2010.

3.   ECB potvrdí Eesti Pank co možná nejdříve částku vypočtenou podle odstavce 2.

4.   Eesti Pank převede na ECB japonské jeny v hotovosti.

5.   Převod hotovosti se uskuteční na účty, které určí ECB. Dnem vypořádání pro převod hotovosti na ECB je 4. leden 2011. Eesti Pank udělí pokyny k uskutečnění tohoto převodu na ECB.

6.   Hodnota zlata, které Eesti Pank převádí na ECB v souladu s odstavcem 1, se co nejvíce blíží částce 21 878 039,49 EUR, avšak tuto částku nepřesáhne.

7.   Eesti Pank převede zlato uvedené v odstavci 1 v neinvestované podobě na účty a místa, které určí ECB. Dnem vypořádání pro převod zlata na ECB je 6. leden 2011. Eesti Pank udělí pokyny k uskutečnění tohoto převodu na ECB.

8.   Převede-li Eesti Pank zlato na ECB v hodnotě nižší, než je částka stanovená v odstavci 1, převede 6. ledna 2011 částku hotovosti v japonských jenech odpovídající výslednému rozdílu na účet ECB, který určí ECB. Tato hotovost v japonských jenech netvoří součást devizových rezerv denominovaných v japonských jenech, které Eesti Pank převádí na ECB v souladu s levým sloupcem tabulky uvedené v odstavci 1.

9.   Případný rozdíl mezi celkovou částkou vyjádřenou v eurech, která je uvedena v odstavci 1, a částkou uvedenou v čl. 4 odst. 1 se vyrovná v souladu s dohodou ze dne 31. prosince 2010 mezi Eesti Pank a Evropskou centrální bankou o pohledávce připsané Evropskou centrální bankou ve prospěch Eesti Pank podle článku 30.3 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (12).

Článek 4

Denominace, úročení a splatnost pohledávek ve výši příspěvků

1.   S účinkem od 1. ledna 2011 a za podmínek úpravy týkající se dnů vypořádání převodů devizových rezerv v článku 3 připíše ECB ve prospěch Eesti Pank pohledávku denominovanou v eurech ve výši celkové částky jejího příspěvku na devizové rezervy vyjádřené v eurech. Tato pohledávka činí 103 115 678,01 EUR.

2.   Pohledávka, kterou ECB připíše ve prospěch Eesti Pank, se úročí ode dne vypořádání. Úrok se vypočítá za každý den s použitím metody výpočtu skutečný počet dnů/360, pomocí sazby rovnající se 85 % mezní úrokové sazby, kterou Eurosystém použil při své poslední hlavní refinanční operaci.

3.   Pohledávka se úročí na konci každého účetního roku. ECB čtvrtletně informuje Eesti Pank o souhrnné částce.

4.   Pohledávka se nesplácí.

Článek 5

Příspěvky na rezervní fondy a rezervy ECB

1.   S účinkem od 1. ledna 2011 a v souladu s čl. 3 odstavci 5 a 6 přispívá Eesti Pank do rezervních fondů ECB a do rezerv rovnocenných rezervním fondům a na částku, jež má být ještě vyčleněna na rezervní fondy a rezervy odpovídající zůstatku účtu zisků a ztrát k 31. prosinci 2010.

2.   Výše příspěvku Eesti Pank se určuje podle článku 48.2 statutu ESCB. Odkazy v článku 48.2 na „počet podílů upsaných dotyčnou centrální bankou“ a na „počet podílů již splacených ostatními centrálními bankami“ se vztahují na vážený podíl Eesti Pank a vážené podíly národních centrálních bank ostatních členských států, jejichž měnou je euro, v klíči pro upisování základního kapitálu ECB podle rozhodnutí ECB/2008/23.

3.   Pro účely odstavce 1 zahrnují pojmy „rezervní fondy ECB“ a „rezervy rovnocenné rezervním fondům“ všeobecný rezervní fond ECB, zůstatky na účtech přecenění a rezervy na krytí kurzového, úrokového a úvěrového rizika, rizika tržních cen a rizika souvisejícího s cenou zlata.

4.   ECB vypočítá a potvrdí Eesti Pank výši jejího příspěvku podle odstavce 1 nejpozději v první pracovní den následující po schválení účetní závěrky ECB za rok 2010 Radou guvernérů.

5.   V druhý pracovní den následující po schválení účetní závěrky ECB za rok 2010 Radou guvernérů Eesti Pank uhradí ECB prostřednictvím TARGET2:

a)

částku splatnou ve prospěch ECB podle odstavce 4 a

b)

úrok z částky splatné ve prospěch ECB podle odstavce 4 přirostlý za období od 1. ledna 2011 do dne platby.

6.   Úrok podle odst. 5 písm. b) se vypočítá za každý den s použitím metody výpočtu skutečný počet dnů/360, pomocí sazby rovnající se mezní úrokové sazbě, kterou použil Eurosystém při své poslední hlavní refinanční operaci.

Článek 6

Pravomoci

1.   Výkonná rada ECB vydává v potřebném rozsahu pokyny Eesti Pank s cílem upřesnit a provést jakákoli ustanovení tohoto rozhodnutí a stanovit vhodná opatření k řešení případných problémů.

2.   Veškeré pokyny Výkonné rady podle odstavce 1 se neprodleně oznamují Radě guvernérů a Výkonná rada se řídí rozhodnutím, které Rada guvernérů v dané věci přijme.

Článek 7

Závěrečné ustanovení

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2011.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 31. prosince 2010.

prezident ECB

Jean-Claude TRICHET

(1)  Úř. věst. L 196, 28.7.2010, s. 24.

(2)  Akt o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie (Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 33).

(3)  Úř. věst. L 21, 24.1.2009, s. 66.

(4)  Viz strana 56 v tomto čísle Úředního věstníku.

(5)  Viz strana 53 v tomto čísle Úředního věstníku.

(6)  Viz strana 54 v tomto čísle Úředního věstníku.

(7)  Rozhodnutí ECB/2003/17 ze dne 18. prosince 2003 o procentních podílech národních centrálních bank v klíči pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky (Úř. věst. L 9, 15.1.2004, s. 27) a rozhodnutí ECB/2008/23 ze dne 12. prosince 2008 o procentních podílech národních centrálních bank v klíči pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky (Úř. věst. L 21, 24.1.2009, s. 66).

(8)  Rozhodnutí ECB/2004/5 ze dne 22. dubna 2004 o procentních podílech národních centrálních bank v klíči pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky (Úř. věst. L 205, 9.6.2004, s. 5) a rozhodnutí ECB/2006/21 ze dne 15. prosince o procentních podílech národních centrálních bank v klíči pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky (Úř. věst. L 24, 31.1.2007, s. 1).

(9)  Úř. věst. L 21, 24.1.2009, s. 77.

(10)  Podle obecných zásad ECB/2000/15 ze dne 3. listopadu 1998 ve znění obecných zásad ze dne 16. listopadu 2000 o složení a ocenění devizových rezerv, metodách jejich prvního převodu a o denominaci a úročení odpovídajících pohledávek (Úř. věst. L 336, 30.12.2000, s. 114).

(11)  Rozhodnutí ECB/2004/2 ze dne 19. února 2004, kterým se přijímá jednací řád Evropské centrální banky (Úř. věst. L 80, 18.3.2004, s. 33).

(12)  Dosud nezveřejněná v Úředním věstníku.

DOPORUČENÍ

15.1.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 11/62

DOPORUČENÍ KOMISE

ze dne 11. ledna 2011

k certifikaci obranných podniků podle článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství

(Text s významem pro EHP)

(2011/24/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (1) stanoví kritéria, podle nichž mají členské státy certifikovat obranné podniky usazené na jejich území jako příjemce produktů pro obranné účely, které byly přepraveny na základě obecných licencí k transferu.

(2)

Certifikace podniků je klíčovým prvkem zjednodušeného systému udělování licencí zavedeného směrnicí 2009/43/ES.

(3)

Pokud by si členské státy vykládaly kritéria pro certifikaci odlišně, mohlo by to bránit provádění směrnice 2009/43/ES a dosažení cíle zjednodušení.

(4)

Konvergentní výklad a uplatňování kritérií pro certifikaci členskými státy jsou důležité pro vzájemné uznávání osvědčení uvedených v čl. 9 odst. 6 směrnice 2009/43/ES a pro rozšířené používání obecných licencí.

(5)

Zástupci členských států ve výboru zřízeném článkem 14 směrnice 2009/43/ES navrhli, že by konvergentního výkladu a uplatňování kritérií pro certifikaci mohlo být dosaženo přijetím doporučení Komise.

(6)

Zástupci členských států ve výboru zřízeném článkem 14 směrnice 2009/43/ES proto zřídili pracovní skupinu, která připraví obecné pokyny k certifikaci obranných podniků podle článku 9 směrnice 2009/43/ES.

(7)

Obecné pokyny stanovené v tomto doporučení vycházejí z osvědčených postupů určitých členských států, které se ukázaly jako účinné a proveditelné,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

1.   KRITÉRIA PRO CERTIFIKACI

1.1   Posouzení kritérií stanovených v čl. 9 odst. 2 písm. a) a b)

Pro certifikaci by měly být způsobilé pouze přijímající podniky, které skutečně vyrábějí produkty pro obranné účely nebo neúplné produkty pro obranné účely, na něž se vztahuje směrnice 2009/43/ES a které sestávají ze součástí a/nebo systémů a subsystémů pořízených od třetích stran a mají být uvedeny na trh pod vlastním názvem nebo obchodní značkou.

Certifikované přijímající podniky by měly používat produkty pro obranné účely přijaté na základě obecných licencí k transferu uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2009/43/ES pro vlastní výrobu (která zahrnuje začleňování součástí do jiných produktů nebo jejich použití jako rezervních či náhradních dílů) a neměly by je jako takové opětovně převádět nebo vyvážet (vyjma pro účely údržby nebo opravy), jestliže se vyžaduje předchozí povolení členského státu původu.

Příslušné orgány by měly být ve vhodných případech a před vydáním osvědčení schopné požadovat od přijímajícího podniku prohlášení, v němž se tento podnik zaváže k tomu, že:

a)

produkty pro obranné účely přijaté na základě obecných licencí k transferu uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2009/43/ES použije pro vlastní výrobu;

b)

se zdrží opětovného transferu nebo vývozu příslušných produktů jako takových, vyjma pro účely údržby nebo opravy.

1.2   Dodávky pro přijímající podniky, které na základě obecných licencí k transferu uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. a) směrnice 2009/43/ES provádějí nákupy výlučně využívané ozbrojenými silami členského státu

Přijímající podniky, které jsou kvalifikovány jako veřejní zadavatelé ve smyslu čl. 1 odst. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES (2) a provádějí nákupy výlučně využívané ozbrojenými silami členského státu, by měly mít nárok přijmout produkty pro obranné účely na základě obecných licencí uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. a) směrnice 2009/43/ES, aniž by byly certifikovány.

1.3   Posouzení kritérií stanovených v čl. 9 odst. 2 písm. c) a f)

Vedoucí pracovník uvedený v čl. 9 odst. 2 písm. c) směrnice 2009/43/ES by měl být osobně zodpovědný za interní program dodržování právních norem nebo systém řízení transferů a vývozu uplatňované v podniku a za pracovníky pověřené kontrolou vývozu a transferů. Tento vedoucí pracovník by měl být členem řídícího orgánu daného podniku.

Je-li osvědčení požadováno pro jednu či více výrobních jednotek, měl by popis řetězce odpovědnosti ve struktuře přijímajícího podniku požadovaný podle čl. 9 odst. 2 písm. f) směrnice 2009/43/ES jasně stanovit kontrolu vedoucího pracovníka nad pracovníky v uvedených jednotkách pověřenými kontrolou vývozu a transferů.

Dotazy a obecné pokyny k popisu interních programů dodržování právních norem a následným posouzením jsou stanoveny v příloze I. Členské státy mohou doplnit další dotazy. Jestliže členské státy další dotazy doplní, měly by se tyto dotazy přímo týkat procesu posuzování certifikace.

1.4   Organizační struktura, kterou je třeba certifikovat, a posouzení kritérií stanovených v čl. 9 odst. 2 písm. d) a e)

Přístup k certifikaci bude záviset na organizační struktuře přijímajícího podniku a na způsobu, jakým přenáší odpovědnost za kontroly transferů a vývozu. Certifikován může být celý podnik nebo jednotlivé provozní jednotky. Podniky, které mají výrobní jednotky, na které byla přenesena odpovědnost za kontroly transferů a vývozu, a související činnosti na více adresách, by měly určit, na které z těchto jednotek se má osvědčení vztahovat.

2.   CERTIFIKACE

2.1   Standardní šablona osvědčení

Doporučuje se používat standardní šablonu osvědčení uvedenou v příloze II.

Osvědčení by mělo být vypracováno v jednom z úředních jazyků členského státu, který osvědčení vydává, a pokud možno v jednom z úředních jazyků jiného členského státu, který určí certifikovaný přijímající podnik. Na osvědčení by mělo být uvedeno datum jeho vstupu v platnost.

Pro účely čl. 9 odst. 4 písm. a) by osvědčení mělo od certifikovaného přijímajícího podniku požadovat, aby příslušnému orgánu oznámil všechny faktory a události, které vyvstaly nebo k nimž došlo po udělení osvědčení a které mohou ovlivnit platnost nebo obsah osvědčení. Certifikovaný přijímající podnik by měl zejména oznámit:

a)

všechny důležité změny své průmyslové činnosti týkající se produktů pro obranné účely;

b)

jakoukoli změnu adresy, na které může příslušný orgán získat přístup k záznamům o přijatých produktech pro obranné účely.

Je-li to nutné, měl by být pro účely písmena a) význam změny odůvodňující oznámení posouzen s ohledem na informace, které již byly poskytnuty pro účely registrace podniku jako obranného podniku nebo pro účely udělení licence k činnosti v oblasti obrany nebo výrobní licence.

2.2   Výměna informací o přijímajících podnicích, které žádají o certifikaci

Pro účely článku 12 směrnice 2009/43/ES jsou vnitrostátní příslušné orgány podněcovány k tomu, aby si vyměňovaly všechny náležité informace o vydávání osvědčení. Pokud je pro účely posouzení přijímajícího podniku za účelem vydání osvědčení nezbytné získat informace od jiných příslušných orgánů, vydávající vnitrostátní příslušný orgán by měl před vydáním osvědčení navázat styky s ostatními příslušnými vnitrostátními orgány.

3.   SLEDOVÁNÍ DODRŽOVÁNÍ PRÁVNÍCH NOREM

3.1   Pravomoci příslušných orgánů provádět návštěvy za účelem ověření dodržování právních norem

Pro účely návštěv k ověření souladu s podmínkami připojenými k osvědčení a s kritérii stanovenými v čl. 9 odst. 2 by inspektoři určení příslušným orgánem měli mít přinejmenším pravomoc:

a)

vstoupit do příslušných prostor;

b)

prověřit a zkopírovat záznamy, údaje, jednací řád a jakýkoli jiný materiál, který se týká výrobků vyvážených, převáděných nebo přijatých na základě licence k transferu od jiného členského státu.

Takové inspekce by měly být prováděny v souladu s právními předpisy členského státu, v němž mají být provedeny.

3.2   Případy, které odůvodňují opětovné posouzení

Příslušný orgán by měl znovu posoudit soulad s podmínkami připojenými k osvědčení a s kritérii stanovenými v čl. 9 odst. 2 v těchto případech:

a)

došlo k významným změnám v certifikovaném přijímajícím podniku, včetně změn interní organizace podniku nebo jeho činností;

b)

existují náznaky, že certifikovaný přijímající podnik již neplní příslušné podmínky a kritéria;

c)

pokud bylo certifikovanému přijímajícímu podniku nařízeno provést nápravnou akci;

d)

pokud má být zrušeno pozastavení osvědčení.

3.3   Důkladnější sledování nově certifikovaných přijímajících podniků

Příslušný orgán by měl věnovat obzvláštní pozornost sledování nově certifikovaných přijímajících podniků. Příslušný orgán by měl sledovat dodržování právních norem pokud možno během prvního roku poté, co bylo osvědčení vydáno poprvé.

4.   NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ, POZASTAVENÍ A ZRUŠENÍ OSVĚDČENÍ

4.1   Rozhodnutí nařídit nápravnou akci

Pokud již certifikovaný přijímající podnik nesplňuje jedno či více kritérií stanovených v čl. 9 odst. 2 směrnice 2009/43/ES nebo podmínky připojené k osvědčení a pokud příslušný orgán považuje nesoulad za málo významný, měl by příslušný orgán ve lhůtě, která nepřesahuje jeden měsíc od data, kdy příslušný orgán poprvé zjistil nesoulad, přijmout rozhodnutí, kterým bude od přijímajícího podniku požadovat provedení nápravné akce.

Příslušný orgán by měl toto rozhodnutí neprodleně písemně oznámit certifikovanému přijímajícímu podniku. Takovéto rozhodnutí by mělo od certifikovaného přijímajícího podniku požadovat, aby ve lhůtě stanovené v písemném oznámení provedl nařízenou nápravnou akci.

Po uplynutí této lhůty by měl příslušný orgán ověřit, že nápravná akce byla provedena. Ověření by mohlo zahrnovat návštěvu na místě, setkání s vedoucím pracovníkem uvedeným v čl. 9 odst. 2 písm. c) směrnice 2009/43/ES nebo vyšším úředníkem jmenovaným uvedeným vedoucím pracovníkem a/nebo posouzení písemné dokumentace předložené tímto vedoucím pracovníkem.

Ve lhůtě, která nepřesahuje tři měsíce od dokončení ověření, by měl být certifikovaný přijímající podnik písemně uvědomen o posouzení, které příslušný orgán provedl, aby zjistil, do jaké míry byla přijatá nápravná akce vhodná.

4.2   Pozastavení a zrušení osvědčení

Příslušný orgán by měl pozastavit nebo zrušit osvědčení, nastane-li některý z těchto případů:

a)

certifikovaný přijímající podnik neprovedl nápravnou akci ve lhůtě stanovené v písemném oznámení příslušného orgánu, v němž příslušný orgán od certifikovaného přijímajícího podniku požaduje, aby provedl nápravnou akci;

b)

certifikovaný přijímající podnik již nesplňuje jedno či více kritérií stanovených v čl. 9 odst. 2 směrnice 2009/43/ES nebo podmínky připojené k osvědčení a příslušný orgán považuje nesoulad za závažný.

Příslušný orgán by měl rozhodnutí o pozastavení nebo zrušení osvědčení neprodleně písemně oznámit certifikovanému přijímajícímu podniku a Komisi.

Příslušný orgán by měl pozastavení zachovat, dokud certifikovaný přijímající podnik není schopen prokázat soulad s kritérii stanovenými v čl. 9 odst. 2 směrnice 2009/43/ES a s podmínkami připojenými k osvědčení. Příslušný orgán by měl v písemném oznámení o pozastavení osvědčení nebo v následné písemné korespondenci určit lhůtu, v níž by měl certifikovaný přijímající podnik takovýto soulad prokázat.

4.3   Zrušení pozastavení osvědčení

Po uplynutí lhůty určené v rozhodnutí o pozastavení by měl příslušný orgán ověřit, zda certifikovaný přijímající podnik splňuje kritéria stanovená v čl. 9 odst. 2 směrnice 2009/43/ES a podmínky připojené k osvědčení.

Ověření by mělo zahrnovat návštěvu na místě, setkání s vedoucím pracovníkem uvedeným v čl. 9 odst. 2 písm. c) směrnice 2009/43/ES nebo vyšším úředníkem jmenovaným uvedeným vedoucím pracovníkem a/nebo posouzení písemné dokumentace předložené tímto vedoucím pracovníkem.

Ve lhůtě, která nepřesahuje jeden měsíc od dokončení ověření, by měl příslušný orgán písemně oznámit certifikovanému přijímajícímu podniku nové rozhodnutí, v němž uvede některou z těchto informací:

a)

že je pozastavení osvědčení zrušeno a datum, kdy toto zrušení nabývá účinku;

b)

pozastavení je zachováno do určitého data, po kterém bude provedeno další ověření;

c)

osvědčení je zrušeno.

5.   VÝMĚNA INFORMACÍ O CERTIFIKACI

Pokud bylo osvědčení uděleno, pozastaveno či zrušeno, nebo pokud bylo zrušeno pozastavení osvědčení, příslušný orgán by měl neprodleně písemně uvědomit certifikovaný přijímající podnik a Komisi.

6.   NÁSLEDNÉ KROKY

Členské státy se vyzývají, aby toto doporučení uvedly v účinnost nejpozději do 30. června 2012.

Členské státy se vybízejí, aby Komisi informovaly o opatřeních, která přijaly za účelem uvedení v účinnost tohoto doporučení.

7.   URČENÍ

Toto doporučení je určeno členským státům.

V Bruselu dne 11. ledna 2011.

Za Komisi

Antonio TAJANI

místopředseda

(1)  Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.

PŘÍLOHA I

Dotazy a obecné pokyny k popisu interních programů dodržování právních norem a k následným posouzením

Hlavní oblasti

Klíčové dotazy

Doporučené osvědčené postupy

Příslušné kritérium pro certifikaci

1.

Organizační, lidské a technické zdroje přidělené na řízení transferů a vývozu

Jaký procentní podíl obchodní činnosti podniku (ročního obratu) závisí na vývozu a transferech zboží, pro které se požaduje licence?

Kolik vývozu a transferů takového zboží se během roku uskuteční?

Které funkce (např. nákup, technické činnosti, řízení projektů, doprava) v rámci společnosti se podílejí na procesu vývozu a transferů a jak je rozdělena příslušná odpovědnost?

Je v podniku zaveden elektronický systém řízení vývozu a transferů? Jaké jsou jeho hlavní rysy?

Účelem těchto dotazů je získat dodatečné informace o interní organizaci podniku, které jsou důležité pro posouzení dopadu činností týkajících se vývozu/transferu na podnik a na související provozní postupy.

 

Kolik lidí je zaměstnáno výlučně za účelem řízení vývozu a transferů nebo má toto řízení na starosti spolu s jinými úkoly?

Měli by to být vždy alespoň 2 lidé, pro případ dovolené, nemoci apod.

Rozesílá podnik interně svůj písemný závazek dodržovat předpisy v oblasti kontroly vývozu/transferů a všechna příslušná omezení konečného použití a vývozu?

Rozesílá podnik interně svůj písemný závazek na žádost poskytnout informace o konečném použití/konečném uživateli?

Oba písemné závazky by měly být zahrnuty do příruček pro dodržování souladu, které jsou k dispozici pracovníkům odpovědným za kontrolu vývozu/transferů, a měli by o nich vědět všichni zaměstnanci, jichž se kontrola vývozu/transferů týká (např.: v oddělení prodeje …).

čl. 9 odst. 2 písm. d) a čl. 9 odst. 2 písm. e)

Dodržoval dosud podnik předpisy v oblasti kontroly vývozu/transferů?

Podnik by měl tradičně dosahovat dobrých výsledků, pokud jde o dodržování předpisů v oblasti kontroly vývozu/transferů.

čl. 9 odst. 2 písm. a)

Mají pracovníci odpovědní za kontrolu vývozu/transferů k dispozici příručky pro dodržování souladu a jsou tyto příručky aktualizovány?

Příručky pro dodržování souladu, sloužící jako návod pro pracovníky odpovědné za kontrolu vývozu/transferů, by měly být k dispozici alespoň v elektronické podobě (např. na podnikovém intranetu).

Tyto příručky by měly obsahovat provozní a organizační postupy, jimiž se mají pracovníci odpovědní za kontrolu vývozu/transferů řídit.

Pracovníci odpovědní za kontrolu vývozu/transferů by měli být neprodleně informováni o změnách příručky, které se týkají jejich úkolů, a o vstupu těchto změn v platnost.

čl. 9 odst. 2 písm. f)

2.

Řetězec odpovědnosti

Popište řetězec odpovědnosti za vývoz a transfery ve vašem podniku.

Odpovědnost za dodržování souladu při kontrole vývozu/transferů by měla být stanovena písemně. Písemné podklady popisující řetězec odpovědnosti (např. záznamy nebo organizační schémata) by měly být aktualizovány.

Popis by měl obsahovat podrobné údaje o předání odpovědnosti a o přijatých obvyklých postupech v situacích, kdy vedoucí pracovník uvedený v čl. 9 odst. 2 písm. c) směrnice 2009/43/ES není přítomen.

čl. 9 odst. 2 písm. f)

Má příslušný orgán k tomuto popisu vždy přístup?

Příslušný orgán by měl mít vždy snadný přístup k informacím o řetězci odpovědnosti, a to nejen ve fázi podání žádosti, ale také pro účely následného sledování dodržování právních norem a návštěv za účelem ověření dodržování právních norem.

čl. 9 odst. 2 písm. f)

Ve které části vašeho podniku se nachází řízení vývozu/transferů?

Zda je řízení kontroly vývozu/transferů organizováno v každé expediční jednotce, ve správním ústředí nebo jako samostatné oddělení kontroly vývozu záleží na velikosti a struktuře podniku.

čl. 9 odst. 2 písm. f)

Jaká je působnost pracovníků odpovědných za kontrolu vývozu/transferů ve vztahu k jiným funkcím v rámci podniku?

Pracovníci odpovědní za kontrolu vývozu/transferů by měli být co nejvíce chráněni před střetem zájmů. Měli by být zmocněni k zastavení transakce.

čl. 9 odst. 2 písm. f)

Jak je uspořádán vztah mezi pracovníky odpovědnými za kontrolu vývozu/transferů a vedoucím pracovníkem, jaká je např. možnost výměny informací?

Pracovníci odpovědní za kontrolu vývozu by měli mít možnost obrátit se přímo na vedoucího pracovníka, pokud potřebují pravomoc zastavit transakci.

čl. 9 odst. 2 písm. f)

Uveďte, jaké další povinnosti má vedoucí pracovník, který byl určen jako osoba osobně zodpovědná za transfery a vývoz.

Vedoucí pracovník by měl být členem nejvyššího vedení. Jeho postavení by nemělo vést ke střetu zájmů (např.: neměl by být zároveň vedoucím oddělení prodeje …)

čl. 9 odst. 2 písm. c) a f)
3.   

Interní audity

a)

Namátková inspekce

Jak často jsou namátkové inspekce prováděny?

Interní program dodržování právních norem a denní provozní postupy by měly být podrobovány (neočekávaným) namátkovým kontrolám.

čl. 9 odst. 2 písm. f)

b)

Interní audity

Jak často jsou interní audity prováděny?

V ideálním případě jednou za rok a nejméně každé tři roky.

čl. 9 odst. 2 písm. f)

Jaký procentní podíl vývozu/transferů je podroben kontrolám?

V závislosti na četnosti vývozu/transferů, alespoň 1 % a podle očekávání nejvýše 20 %. Poměr se může při jednotlivých auditech lišit.

Kdo tyto kontroly provádí?

Možnou odpovědí by měla být jedna z těchto možností:

—

osoba ve vyšší funkci v řetězci odpovědnosti za kontroly vývozu/transferů,

—

vedoucí jakosti,

—

finanční ředitel nebo účetní,

—

kdokoli jiný ze střední úrovně řízení nebo ve vyšší funkci, kdo má alespoň určitý odstup od každodenní práce týmu odpovědného za vývoz/transfery.

Jakých otázek se tyto audity týkají?

Audity by měly zodpovědět tyto otázky:

—

Jsou dodržována zavedená vývozní omezení?

—

Jsou zavedeny a aktualizovány postupy, které zaručují, že jsou dodržovány všechny předpisy týkající se vývozu a transferů?

—

Je pravidelně prováděna instruktáž?

—

Je možné rychle získat přístup k záznamům?

—

Jsou záznamy vyčerpávající?

—

Vztahují se záznamy na všechny důležité aspekty dovozu, vývozu a transferu a na produkty, které zůstávají v členském státě?

—

Jsou k dispozici informace o historii příslušných produktů od zdroje po místo určení?

c)

Plánování a účinnost auditů a kroky navazující na audity

Jak zaručujete, že je auditu podroben reprezentativní podíl zásilek?

Auditu by měla být podrobena alespoň jedna zásilka na každého zákazníka nebo na každé místo určení nebo alespoň jedna zásilka na každý projekt.

čl. 9 odst. 2 písm. f)

Stanoví podnik program interního auditu?

Měl by být stanoven program interního auditu, který by zaručoval, že je auditu podroben reprezentativní počet zásilek.

Jsou případy nesouladu zjištěné při interních auditech systematicky napravovány? Jsou o takovýchto akcích vedeny záznamy?

Podnik by měl vést jasné záznamy o všech případech podezření na nesoulad, které zjistil interní audit, o doporučených opatřeních k nápravě těchto případů a o posouzení účinnosti těchto nápravných opatření pro dosažení souladu.
4.   

Obecné zvyšování povědomí

4.1

Provozní a organizační postupy

Jak jsou koncipovány interní postupy podniku, které mají zvyšovat obecné povědomí a co nejvíce snížit rizika spojená s kontrolami vývozu/transferů?

Provozní a organizační postupy by měly být stanoveny písemně a měly by obsahovat pokyny a obecné zásady k těmto bodům:

—

celkovému procesu vývozu/transferů od přijetí objednávky, posouzení použitelnosti předpisů o vývozu/transferech a dodržení příslušných předpisů týkajících se vývozu/transferů až po odeslání nebo převedení (před odesláním nebo převedením musí být provedena závěrečná kontrola souladu),

—

sledování souladu s podmínkami licence,

—

interakci s externími subjekty a v některých případech s jinými zúčastněnými odděleními v rámci podniku, např. právním oddělením a oddělením prodeje,

—

koordinaci všech zaměstnanců, kteří se podílejí na kontrolách vývozu/transferů nebo jichž se tyto kontroly určitým způsobem týkají (např.: prodejci by měli být poučeni, aby pracovníky odpovědné za kontrolu vývozu/transferů informovali o všech pochybnostech, a měli by být informováni, že k vyřízení objednávky může dojít teprve tehdy, byla-li schválena pracovníky odpovědnými za kontrolu vývozu/transferů),

—

koordinaci a případné výměně informací s příslušnými orgány (např.: případné podávání zpráv o podezřelých příkazech k transakci, případná existence politiky dobrovolného poskytování informací …).

čl. 9 odst. 2 písm. f)
4.1.1   

Provozní a organizační postupy: fáze před udělením licence (1)

a)

Embarga

Jakým způsobem podnik zohledňuje embarga?

Pro případy, kdy má být zásilka podle plánu odeslána do místa určení, na které je uvaleno embargo, by měla být stanovena pravidla, podle nichž by bylo možné ověřit příslušné předpisy týkající se embarga. Takovéto ověření by se mělo vztahovat alespoň na:

—

zákazy dodávek stanovené předpisem týkajícím se embarga,

—

klasifikaci produktů, které mají být odeslány, podle seznamu produktů, jichž se embargo týká,

—

dodatečné požadavky na udělení licence pro určité služby, např. technickou pomoc.

čl. 9 odst. 2 písm. f)

b)

Seznamy sankcí

Jakým způsobem podnik zohledňuje seznamy sankcí?

Podle příslušných seznamů sankcí by měly být zkontrolovány názvy/jména a totožnosti právnických a fyzických osob, jimž má být dodávka zaslána.

čl. 9 odst. 2 písm. f)

Jaká míra (nebo procentní podíl) jistoty, že byl nalezen vyhovující protějšek, je při hledání totožnosti na seznamu sankcí požadována, aby bylo možné považovat tento protějšek za odpovídající (za „shodu“)? Jaké postupy se použijí, když byl pro určité jméno nalezen shodný protějšek?

Procesní pokyny by měly být stanoveny písemně a měly by podrobně uvádět, jak je třeba zacházet s pravděpodobnými vyhovujícími protějšky a případy „shody“ (pokud byl např. nalezen odpovídající protějšek, musí to být oznámeno příslušnému orgánu).

c)

Kontrola produktů uvedených na seznamu (produkty, pro které je třeba udělit licenci, protože jsou zařazeny do kontrolního seznamu pro vývoz/transfery)

Dotazy k interním postupům, které zaručují, že produkt uvedený na seznamu není vyvezen či převeden bez licence:

 

čl. 9 odst. 2 písm. f)

1)

Je zaveden systém pro elektronické zpracování údajů, který zaznamenává klasifikaci produktů, které podnik přijal nebo vyrobil?

Klasifikace produktů by měla být zaznamenávána v systému pro elektronické zpracování údajů (pouze pokud tento systém již existuje). Změny kontrolních seznamů by měly být v systému okamžitě hlášeny.

2)

Jak jsou všechny produkty, na které se vztahují požadavky na udělení licence, klasifikovány a zaznamenány a kdo je za to odpovědný? Jaké jsou zavedeny postupy, aby bylo zaručeno, že je klasifikace produktů neustále aktuální, a jak je tato aktualizace dokumentována?

Pracovníci odpovědní za kontrolu vývozu/transferů by měli nést zodpovědnost za zaznamenávání a klasifikaci produktů, v případě potřeby po poradě s technickými odborníky.

3)

Jak je posouzeno konečné použití a věrohodnost příjemce?

Pracovníci odpovědní za kontrolu vývozu/transferů by měli nést zodpovědnost za ověření věrohodnosti příjemců a měli by věnovat zvláštní pozornost konečnému použití a riziku odklonění.

Pokud jsou pracovníci odpovědní za kontrolu vývozu/transferů informováni, že příjemce porušil předpisy v oblasti kontroly vývozu/transferů, měli by informovat příslušný orgán. Ověření dobré víry příjemce je obzvláště důležité v případech, kdy jde o nového zákazníka nebo kdy je totožnost zákazníka nejasná nebo pokud existují pochybnosti o deklarovaném konečném použití (např.: příjemce objednal neobvyklá množství, požaduje zvláštní a neobvyklé tranzitní trasy …).

d)

Nehmotný převod technologií

Jak podnik zaručuje soulad s požadavky na nehmotný převod technologií (např. prostřednictvím elektronické pošty nebo přístupem k intranetu ze zahraničí)?

Podnik by měl vydat jasné a písemné pokyny, pokud jde o nehmotný převod technologií prostřednictvím elektronické pošty, faxu, intranetu nebo internetu.

K poskytnutí nebo převodu technologie by mělo dojít teprve po posouzení, zda jde o technologii, pro kterou je požadována licence, a pokud o takovou technologii jde, poté, co byla licence povolující převod udělena.

čl. 9 odst. 2 písm. f)

e)

Technická pomoc

Jak podnik zaručuje soulad s požadavky na technickou pomoc?

Měl by být zaveden postup pro dodržení souladu s požadavky na technickou pomoc:

—

pro zahraniční návštěvníky/zaměstnance,

—

pro zaměstnance (např. technické pracovníky) v zahraničí,

—

pro konference, semináře se zahraničními účastníky nebo pro případy, kdy jsou konference nebo semináře organizovány v zahraničí.

čl. 9 odst. 2 písm. f)

4.1.2

Provozní a organizační postupy: fáze udělení licence

Jak podnik zajišťuje, aby žádosti o licence, které podává, byly úplné a vyčerpávající?

Podnik by měl být vybaven tak, aby mohl v plném rozsahu dodržovat procesy a postupy podávání žádostí o licence, které platí v členském státě, kde je usazen.

čl. 9 odst. 2 písm. f)

4.1.3

Provozní a organizační postupy: fáze po udělení licence

Jaké interní postupy zaručují, že jsou dodrženy podmínky licence?

Aby bylo zajištěno dodržení podmínek licence, mělo by být před konečným odesláním provedeno závěrečné ověření splnění požadavků na kontrolu vývozu/transferů.

čl. 9 odst. 2 písm. f)

4.2

Zvyšování povědomí a odborná příprava pracovníků odpovědných za kontrolu vývozu

Jaké informace mají všichni zaměstnanci, jichž se týkají kontroly vývozu/transferů, a všichni pracovníci odpovědní za kontrolu vývozu/transferů k dispozici?

Všichni by měli mít přístup k výše uvedeným organizačním a provozním postupům, které se týkají kontrol vývozu/transferů.

Tyto provozní a organizační postupy by měly být zaznamenány a aktualizovány v příručkách pro zajištění souladu, které mají pracovníci odpovědní za kontrolu vývozu/transferů k dispozici.

Provozní a organizační postupy by měly obsahovat jasný popis procesu dodržování souladu při vývozu/transferu od přijetí objednávky, ověření souladu s příslušnými předpisy týkajícími se vývozu/transferů až po konečné odeslání nebo převedení.

čl. 9 odst. 2 písm. f)

Jak často se aktualizují znalosti pracovníků odpovědných za kontrolu vývozu?

To by se mělo dít při každé změně vnitrostátních a unijních právních předpisů a postupů v oblasti kontroly vývozu, ale přinejmenším jednou za rok. Kromě ročních obecných aktualizací v rámci odborné přípravy se doporučuje, aby byly k dispozici také komentáře k právním předpisům v oblasti kontroly vývozu/transferů a odborné časopisy a tiskoviny, pokud existují.

Jakým způsobem se aktualizují znalosti pracovníků odpovědných za kontrolu vývozu/transferů?

Odborná příprava prostřednictvím různých nástrojů včetně:

—

externích seminářů,

—

účasti na informačních schůzkách pořádaných příslušnými orgány,

—

školení, externích nebo on-line.

5.

Fyzická a technická bezpečnost

Je bezpečnost vaší společnosti akreditována příslušným státním orgánem? Uveďte podrobnosti.

Je pravděpodobné, že každé národní ministerstvo obrany nebo podobná organizace požaduje určitá bezpečnostní opatření, pokud podnik pracuje jejich jménem. Může postačovat pouhá skutečnost, že je akreditována bezpečnost podniku.

čl. 9 odst. 2 písm. f)

Pokud není bezpečnost takto úředně akreditována, jaká bezpečnostní opatření jsou zavedena k zajištění bezpečnosti záznamů a postupů týkajících se vývozu/transferů?

Prostory by měly být v celém rozsahu oploceny. Měl by být zabezpečen a kontrolován vstup. Prostory by měly být pod stálým dohledem, a to i mimo pracovní dobu. Mohl by být zřízen samostatný vstup pro příjem a výdej, který by se nacházel mimo hlavní výrobní prostor.

čl. 9 odst. 2 písm. f)

Jaká bezpečnostní opatření jsou zavedena, pokud jde o software a techniku?

Systém by měl být chráněn heslem a zabezpečen firewallem. Podniková síť je zabezpečena proti neoprávněnému přístupu.

Měla by být kontrolována elektronická zařízení (laptopy, osobní digitální pomůcky atd.), která jsou vynášena mimo podnik nebo do zahraničí, a také e-maily zasílané jako součást projektu i za jiných okolností.

čl. 9 odst. 2 písm. f)

6.

Vedení záznamů a sledovatelnost vývozu a transferů

Jakým způsobem vedete záznamy o vývozních omezeních, která vám byla předána od dodavatele produktu?

Podniky by měly vést záznamy jedním nebo několika z těchto způsobů:

—

v elektronickém souboru nebo složce v elektronické poště,

—

ve složkách podle projektů,

—

ve složkách podle dodavatelů,

—

v samostatných složkách pro omezení,

—

v systému objednávek.

čl. 9 odst. 2 písm. f)

Jak přiřazujete vývozní omezení k následnému transferu nebo vývozu?

Možné odpovědi by měly obsahovat jednu nebo více z těchto možností:

—

pomocí elektronického souboru nebo složky v elektronické poště obsahujících informace o dovozu a následném pohybu,

—

v rámci systému řízení podniku,

—

pomocí složek pro projekty nebo dodavatele, v nichž jsou všechny informace vedeny společně,

—

pomocí systému evidence podobného systému složek.

čl. 9 odst. 2 písm. f)

Jak jsou tyto záznamy zpřístupňovány příslušným orgánům?

—

Mělo by být možné záznamy zpřístupňovat elektronicky – v některých případech může být nutné provést návštěvu na místě, je-li nutný přístup k zabezpečenému intranetu, ale některé záznamy je možné převádět pro účely kontroly na dálku.

—

Záznamy mohou být rovněž k dispozici v tištěné podobě a některé z těchto záznamů je možné skenovat, např. pro účely kontroly na dálku.

čl. 9 odst. 2 písm. f)

(1)  Účelem fáze před udělením licence je určit, zda kontroly vývozu/transferů mají dopad na podnik, tj. zda jsou předpisy týkající se kontroly vývozu/transferů relevantní z hlediska činnosti a transakcí podniku, a následně zda je pro tyto transakce zaveden požadavek na udělení licence. Cílem je co nejdříve určit a analyzovat veškerá rizika spojená s kontrolou vývozu/transferů a provést nezbytná patřičná opatření, např. požádat o licenci nebo odpovídajícím způsobem použít obecnou licenci.

PŘÍLOHA II

STANDARDNÍ ŠABLONA OSVĚDČENÍ

Image

15.1.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 11/75

DOPORUČENÍ KOMISE

ze dne 14. ledna 2011,

kterým se stanoví pokyny pro rozlišení mezi krmnými surovinami, doplňkovými látkami, biocidními přípravky a veterinárními léčivými přípravky

(Text s významem pro EHP)

(2011/25/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009 o uvádění na trh a používání krmiv, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 a o zrušení směrnice Rady 79/373/EHS, směrnice Komise 80/511/EHS, směrnic Rady 82/471/EHS, 83/228/EHS, 93/74/EHS, 93/113/ES a 96/25/ES a rozhodnutí Komise 2004/217/ES (1), a zejména na čl. 7 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozlišení mezi krmnými surovinami, doplňkovými látkami a dalšími produkty, jako jsou veterinární léčiva, má dopad na podmínky pro jejich uvádění na trh, v závislosti na příslušných použitelných právních předpisech.

(2)

Provozovatelé krmivářských podniků a příslušné vnitrostátní kontrolní orgány musí často řešit otázky, které se týkají klasifikace produktů, což může ohrozit uvádění krmiv na trh v celé Evropské unii.

(3)

Aby se zamezilo nedůslednosti při nakládání s těmito produkty, aby se usnadnila práce příslušných vnitrostátních orgánů a aby se pomohlo zúčastněným hospodářským subjektům fungovat v rámci, který poskytuje vhodnou úroveň právní jistoty, měly by se stanovit nezávazné pokyny pro rozlišování mezi krmnými surovinami, doplňkovými látkami a dalšími druhy produktů.

(4)

Opatření stanovená tímto doporučením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

Pro rozlišení mezi krmnými surovinami, doplňkovými látkami a dalšími druhy produktů by se měly vzít v úvahu pokyny uvedené v příloze tohoto doporučení.

V Bruselu dne 14. ledna 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1)  Úř. věst. L 229, 1.9.2009, s. 1.

PŘÍLOHA

POKYNY PRO ROZLIŠENÍ MEZI KRMNÝMI SUROVINAMI, DOPLŇKOVÝMI LÁTKAMI A DALŠÍMI PRODUKTY

Cílem těchto pokynů je pomoci příslušným vnitrostátním orgánům a provozovatelům krmivářských podniků prosazovat a používat příslušné právní předpisy.

Pokyny jsou založeny na ustanoveních právního rámce, kterými se řídí různé druhy dotčených produktů, zejména pokud jde o definice těchto produktů, které jsou v nich uvedeny, aby bylo možné určit ukazatele pro rozlišení mezi jednotlivými druhy produktů.

U jakéhokoli produktu by neměla být kritéria navrhovaná pro rozlišení mezi různými druhy produktů používána následně, ale současně, aby mohl být vytvořen profil každého jednotlivého produktu, ve kterém budou zohledněny všechny jeho vlastnosti. Žádné z kritérií se nesmí použít výhradně nebo nesmí mít přednost před jiným.

Analogie s ostatními produkty se nesmí použít jako kritérium pro rozlišení, může však být nápomocná při přezkoumávání rozhodnutí, které již bylo učiněno na základě použití stanovených kritérií. Lze ji však rovněž použít pro kontrolu konzistentnosti.

1.   Právní předpisy týkající se krmiv

1.1   Právní texty

V příslušných právních předpisech lze nalézt tyto definice:

 

Ustanovení čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 178/2002 (1):

„krmivo“: látka nebo výrobek, včetně doplňkových látek, zpracované, částečně zpracované nebo nezpracované, určené ke krmení zvířat orální cestou.

3. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 767/2009 vychází z této široké definice krmiva a uvádí: „Krmiva mohou být ve formě krmných surovin, krmných směsí, doplňkových látek, premixů nebo medikovaných krmiv.“

 

Ustanovení čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 767/2009:

„krmné suroviny“: produkty rostlinného nebo živočišného původu, jejichž hlavním účelem je uspokojit nutriční potřebu zvířat, v přírodním stavu, čerstvé nebo konzervované, a výrobky získané jejich průmyslovým zpracováním, jakož i organické nebo anorganické látky, obsahující doplňkové látky či nikoliv, které jsou určeny ke krmení zvířat orální cestou, ať již jako takové, po zpracování, pro přípravu krmných směsí nebo jako nosiče do premixů;

„nosič“: látka, která se používá k rozpouštění, ředění, disperzi nebo jiné fyzikální úpravě doplňkové látky s cílem usnadnit manipulaci s ní, její aplikaci nebo použití, aniž přitom ovlivňuje její technologickou funkci a aniž vykazuje jakýkoliv vlastní technologický účinek;

„krmivo určené ke zvláštním účelům výživy“: krmivo, které může uspokojit zvláštní účel výživy z důvodu svého zvláštního složení nebo způsobu výroby, kterými se zřetelně odlišuje od běžného krmiva. Krmivo určené ke zvláštním účelům výživy nezahrnuje medikovaná krmiva ve smyslu směrnice 90/167/EHS;

„krmení zvířat orální cestou“: perorální podávání krmiv do trávicího ústrojí zvířete s cílem uspokojit nutriční potřebu zvířete nebo udržet produktivitu obvykle zdravých zvířat.

 

Ustanovení čl. 2 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1831/2003 (2):

„doplňkové látky“: látky, mikroorganismy nebo přípravky, jiné než krmné suroviny a premixy, které se záměrně přidávají do krmiva nebo vody, aby splnily zejména některé z funkcí vyjmenovaných v čl. 5 odst. 3 nařízení:

a)mít příznivý vliv na vlastnosti krmiva;b)mít příznivý vliv na vlastnosti živočišných produktů;c)mít příznivý vliv na zbarvení okrasných ryb a ptáků;d)uspokojovat nutriční požadavky zvířat;d)mít příznivý vliv na důsledky živočišné výroby pro životní prostředí;f)mít příznivý vliv na živočišnou produkci, užitkovost nebo dobré životní podmínky zvířat, zejména působením na flóru gastro-intestinálního traktu nebo na stravitelnost krmiva, nebog)mít kokcidiostatický nebo histomonostatický účinek.

 

Ustanovení čl. 2 odst. 2 písm. h) nařízení (ES) č. 1831/2003:

„pomocné technické látky“: jakákoliv látka, která není konzumována jako krmivo, záměrně použitá při zpracování krmiv nebo krmných surovin, aby splnila technologický účel během úpravy nebo zpracování, jež může mít za následek nezamýšlenou, avšak technologicky nevyhnutelnou přítomnost reziduí této látky nebo jejích derivátů v konečném produktu, za podmínky, že tato rezidua nemají nepříznivý účinek na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo na životní prostředí a nemají žádné technologické účinky na konečné krmivo.

V 11. bodě odůvodnění nařízení (ES) č. 767/2009 se navíc uvádí: „(…) Krmné suroviny se v první řadě používají pro uspokojení potřeb zvířat, například potřeby energie, živin, minerálních látek nebo dietních vláknin. Kromě základních nutričních složek nejsou obvykle chemicky přesně vymezeny. Účinky, které lze odůvodnit vědeckým posouzením a které se týkají výhradně doplňkových látek nebo veterinárních léčiv, by měly být z objektivních použití krmných surovin vyloučeny. (…)“

1.2   Důsledky pro rozlišení mezi krmnými surovinami a doplňkovými látkami

1.2.1   Co vyplývá z právních textů

—   „Doplňkové látky jsou látky (…) jiné než krmné suroviny“: produkt nemůže být zároveň krmnou surovinou a doplňkovou látkou.

—   „Nutriční potřeby zvířat“: není možné stanovit vyčerpávající seznam relevantních znaků, za nejdůležitější vlastnosti krmných surovin však lze považovat tyto:

—   „Hlavním účelem je uspokojit nutriční potřebu zvířat“ a „v první řadě se používají pro uspokojení potřeb zvířat“: kromě obvyklé primární funkce dodávání živin zvířatům mohou mít krmné suroviny i jiný účel, například pokud jsou používány jako nosiče nebo pokud nejsou stravitelné střevním traktem zvířete. To je v souladu s cílem „krmení zvířat orální cestou“ („uspokojení nutriční potřeby zvířete nebo udržení produktivity obvykle zdravých zvířat“), což odpovídá primárně zamýšlenému použití podle definice „krmiva“.

1.2.2   Kritéria, která mají být současně brána v úvahu při hodnocení případ od případu

—   Metoda výroby a zpracování – chemické vymezení a stupeň standardizace nebo přečištění: produkty rostlinného nebo živočišného původu, v přírodním stavu, čerstvé nebo konzervované, a výrobky získané jejich jednoduchým zpracováním, jakož i organické nebo anorganické látky, lze považovat za krmné suroviny (například mastné kyseliny nebo uhličitan vápenatý). Chemicky přesně vymezené látky, které jsou přečištěné a vykazují určitý stupeň standardizace zaručený výrobcem, by se mohly považovat za doplňkové látky (např. aromatické oleje/silice specificky extrahované z rostlinného materiálu). Některé krmné suroviny jsou nicméně chemicky přesně vymezené látky a jsou standardizované (např. sacharosa). Na druhou stranu přírodní produkty z celých rostlin a jejich částí nebo výrobky z nich, jež jsou výsledkem omezeného fyzického zpracování, jako je šrotování (drcení), mletí nebo sušení, by se považovaly za krmné suroviny.

—   Bezpečnost a způsob užití: Je-li z důvodu zdraví zvířat nebo lidí nutné stanovit maximální obsah výrobku v denní krmné dávce, lze výrobky klasifikovat jako doplňkové látky. Pro určité krmné suroviny však rovněž platí maximální množství pro zapracování. Status doplňkové látky by mohl poskytnout lepší rámec pro účinnou manipulaci s výrobkem, pokud jde o jeho stabilitu, homogenitu a možnost předávkování. Doplňkové látky se obvykle zapracovávají v nízkých množstvích. Mnoho krmných surovin, jako jsou například minerální soli, se však rovněž zapracovává do krmných dávek v nízkých množstvích.

—   Funkčnost: doplňkové látky jsou definovány svými funkcemi, které jsou stanoveny v čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003. Tyto funkce se však nevztahují pouze na doplňkové látky. Krmná surovina proto může rovněž vykazovat funkci doplňkové látky (např. jako zahušťující látka), to by však nemělo být její jediné zamýšlené použití.

2.   Biocidní přípravky

2.1   Právní texty

V příslušných právních předpisech lze nalézt tyto definice:

 

Čl. 2 odst. 1 směrnice 98/8/ES (3):

„biocidní přípravky“: účinné látky a přípravky obsahující jednu nebo více účinných látek, ve formě, v níž jsou dodávány uživateli, určené k ničení, odpuzování, zneškodňování, zabránění účinku nebo dosažení jiného regulačního účinku na jakýkoliv škodlivý organismus chemickým anebo biologickým způsobem;

„účinná látka“: látka nebo mikroorganismus včetně virů nebo hub, které mají obecný nebo specifický účinek na škodlivé organismy nebo proti nim;

„škodlivý organismus“: každý organismus, jehož přítomnost je nežádoucí nebo který má nepříznivý účinek na člověka, jeho činnosti nebo předměty, které užívá nebo vyrábí, nebo na zvířata nebo na životní prostředí.

 

Bod 1 písm. a) přílohy I nařízení (ES) č. 1831/2003:

„konzervanty“: látky nebo případně mikroorganismy, které chrání krmiva před znehodnocením způsobeným mikroorganismy nebo jejich metabolity.

 

Ustanovení čl. 1 odst. 2 směrnice 98/8/ES uvádí toto:

„Tato směrnice se vztahuje na biocidní přípravky definované v čl. 2 odst. 1 písm. a), avšak s výjimkou přípravků, které jsou definovány nebo spadají do oblasti působnosti níže uvedených směrnic pro účely těchto směrnic:

(…)

o)

směrnice Rady 70/524/EHS ze dne 23. listopadu 1970 o doplňkových látkách v krmivech, směrnice Rady 82/471/EHS ze dne 30. června 1982 o určitých produktech používaných ve výživě zvířat a směrnice Rady 77/101/EHS ze dne 23. listopadu 1976 o uvádění krmných surovin na trh;

(…)“.

 

Příloha V směrnice 98/8/ES obsahuje úplný seznam 23 typů přípravků s názorným popisem každého typu, včetně těchto typů přípravků, které mají vztah ke krmivům:

Typ přípravku 3: Biocidní přípravky pro veterinární hygienu: Přípravky této skupiny jsou biocidní přípravky používané pro veterinárně-hygienické účely včetně přípravků používaných v prostorách, ve kterých se chovají, zdržují nebo přepravují zvířata.

Typ přípravku 4: Dezinfekční přípravky pro oblast potravin a krmiv: Přípravky používané pro dezinfekci zařízení, zásobníků, potřeb pro konzumaci, povrchů a potrubí souvisejících s výrobou, přepravou, skladováním nebo spotřebou potravin, krmiv nebo nápojů (včetně pitné vody) pro lidi a zvířata.

Typ přípravku 5: Dezinfekční přípravky pro pitnou vodu: Přípravky používané pro dezinfekci pitné vody (pro lidi a zvířata).

Typ přípravku 20: Konzervační přípravky pro potraviny nebo krmiva Přípravky používané pro ochranu potravin nebo krmiv před škodlivými organismy.

2.2   Důsledky pro rozlišení mezi krmivy a biocidními přípravky

Na základě čl. 1 odst. 2 směrnice 98/8/ES přípravky, které jsou definované právními předpisy o krmivech nebo spadají do oblasti působnosti právních předpisů o krmivech, včetně pomocných technických látek, nejsou biocidní přípravky, ale mají být považovány za krmiva (přednost právních předpisů o krmivech před právními předpisy o biocidních přípravcích).

Výrobky spadající pod přípravky typu 3 a 4 stanovené v příloze V směrnice 98/8/ES se nepovažují za krmiva.

Některé výrobky by však mohly být vyhodnoceny jako přípravky typu 5 nebo 20 a rovněž být považovány za krmiva, obvykle za doplňkové látky. Vzhledem k výše uvedené přednosti právních předpisů o krmivech před právními předpisy o biocidních přípravcích se takové výrobky mají považovat za krmiva. Výrobky sloužící ke konzervaci krmiva nebo vody pro zvířata nejsou biocidními přípravky. Pokud jsou takové výrobky uvedeny jako typy přípravků 5 nebo 20, nejsou určeny k tomu, aby byly podávány zvířatům.

3.   Veterinární léčivé přípravky

3.1   Právní texty

V příslušných právních předpisech lze nalézt tyto definice:

 

Článek 1 směrnice 2001/82/ES (4):

„Veterinární léčivý přípravek“:

a)

jakákoliv látka nebo kombinace látek představená s tím, že má léčebné nebo preventivní vlastnosti v případě onemocnění zvířat, nebo

b)

jakákoliv látka nebo kombinace látek, kterou lze použít u zvířat nebo podat zvířatům buď k obnově, úpravě nebo ovlivnění fyziologických funkcí prostřednictvím farmakologického, imunologického nebo metabolického účinku, nebo za účelem stanovení lékařské diagnózy.

„Medikovaná krmiva“: jakákoliv směs veterinárního léčivého přípravku nebo veterinárních léčivých přípravků a krmiva nebo krmiv, které jsou zhotoveny za účelem uvedení na trh a určeny ke zkrmení zvířatům bez dalších úprav, z důvodu jejich léčebných nebo preventivních vlastností nebo dalších vlastností léčivého přípravku podle definice „veterinárního léčivého přípravku“.

 

Ustanovení čl. 2 odst. 2 směrnice 2001/82/ES uvádí toto:

„V případě pochybnosti, jestliže může výrobek s přihlédnutím ke všem svým vlastnostem odpovídat současně definici ‚veterinárního léčivého přípravku‘ i definici výrobku podléhajícího jiným právním předpisům Společenství, se použije tato směrnice.“

 

Ustanovení čl. 3 odst. 1 téže směrnice uvádí toto:

„Tato směrnice se nevztahuje na:

a)

medikovaná krmiva, jak jsou vymezena ve směrnici Rady 90/167/EHS ze dne 26. března 1990, kterou se stanoví podmínky pro přípravu, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv ve Společenství;

(…)

d)

doplňkové látky upravené směrnicí Rady 70/524/EHS ze dne 23. listopadu 1970 o doplňkových látkách v krmivech, pokud jsou začleňovány do krmiv pro zvířata a doplňkových krmiv pro zvířata v souladu s uvedenou směrnicí;

(…)“.

 

Ustanovení čl. 13 odst. 3 nařízení (ES) č. 767/2009 zní:

„Označení ani obchodní úprava krmných surovin a krmných směsí nesmějí obsahovat tvrzení, že krmná surovina nebo krmná směs:

a)

zabraňuje určitému onemocnění, zmírňuje ho nebo odstraňuje, s výjimkou kokcidiostatik a histomonostatik, jak je povoleno nařízením (ES) č. 1831/2003; toto písmeno se však nevztahuje na tvrzení týkající se nutriční nerovnováhy za předpokladu, že nejsou vztahována k patologickým příznakům;

(…)“.

3.2   Důsledky pro rozlišení mezi krmivy a veterinárními léčivými přípravky

—

Pokud se po zvážení všech vlastností neklasifikovaného výrobku dospěje k závěru, že by se mohlo jednat o veterinární léčivý přípravek, měl by být výrobek považován za veterinární léčivý přípravek (přednost právních předpisů o veterinárních léčivých přípravcích před právními předpisy o krmivech, s výjimkou povolených doplňkových látek).

—

Medikovaná krmiva nejsou veterinárními léčivými přípravky, ale podle 3. bodu odůvodnění nařízení (ES) č. 767/2009 jsou formou krmiva obsahujícího medikované premixy a musí být předepsána veterinárním lékařem.

—

Na základě definice „zvláštního účelu výživy“ (viz výše bod 1.1) je hranice mezi krmivem a veterinárním léčivým přípravkem stanovena. Zvláštních účelů výživy, jako například „podpory jaterní funkce v případě chronické jaterní nedostatečnosti“ nebo „omezení tvorby urátových kamenů“ či „snížení rizika horečky při poporodním slehnutí“ lze dosáhnout krmivy.

(1)  Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29.

(3)  Úř. věst. L 123, 24.4.1998, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 1.