(1)

Na základě stížnosti zaslala Evropská komise portugalským orgánům dne 20. ledna 2003 žádost o informace týkající se parafiskálního poplatku nazývaného „na podporu vína“, který vybírá Institut révy a vína, a týkající se opatření financovaných takto vybraným poplatkem.

(2)

Stálé zastoupení Portugalska při Evropské unii odpovědělo Komisi dopisem ze dne 14. března 2003. Jako odpověď na dotazy útvarů Komise zaslané faxem dne 14. května a 22. prosince 2003 byly v dopisech ze dne 4. srpna 2003, 2. září 2003, 24. února 2004 a 15. července 2004 zaslány doplňující informace.

(3)

Vzhledem k tomu, že se dotčený mechanismus uplatňuje bez předchozího povolení Komise od roku 1995, byl zapsán do registru neoznámené podpory. Opatření prováděná Portugalskem ve skutečnosti představují novou podporu neoznámenou Komisi, a tudíž protiprávní ve smyslu čl. 1 písm. f) nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 (nyní článek 108) SFEU (3).

(4)

Dopisem ze dne 6. prosince 2004 (K(2004)4522) oznámila Komise Portugalsku své rozhodnutí zahájit ve věci této podpory formální vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU. Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo uveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství (4). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby předložily své připomínky k dotčené podpoře.

(5)

Portugalské orgány předložily své připomínky dopisy ze dne 11. a 13. ledna 2005. Svoji odpověď doplnily dopisem ze dne 24. května 2006. Komise neobdržela připomínky od třetích zúčastněných stran.

(6)

Tato kapitola stručně rekapituluje souvislosti a hlavní skutečnosti týkající se opatření zkoumaných v tomto rozhodnutí. Podrobnosti o těchto skutečnostech jsou uvedeny v rozhodnutí o zahájení řízení uvedeném ve 4. bodě odůvodnění výše.

(7)

Institut révy a vína (dále jen „IRV“) je veřejný orgán založený v roce 1986 s cílem zajistit kontrolu a obecnou koordinaci odvětví vína v Portugalsku. V souladu s ustanoveními legislativního nařízení č. 99/97 ze dne 26. dubna 1997 (základní zákon o Institutu révy a vína) (5) byly IRV uděleny obecné pravomoci v oblasti podpory, studia, kontroly, dohledu a propagace výroby a prodeje vína a vinařských produktů a za těmito účely byl vybaven administrativní a finanční autonomií.

(8)

Tento orgán vykonává činnost, která mu byla přidělena vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy Společenství týkajícími se odvětví vína, a zejména funguje jako vnitrostátní instituce, kterou portugalský stát (6) pověřil dohledem nad dodržováním předpisů Společenství v odvětví vína podle čl. 72 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (7).

(9)

V rámci svých úkolů obecné koordinace v odvětví vína IRV vyvíjí dva typy činností:

(10)

IRV také poskytuje určité služby třetím stranám, a to: (i) organizování a podporu vzdělávacích činností pro hospodářské subjekty, profesní a mezioborová sdružení v odvětví vína a zaměstnance IRV; (ii) poskytování skladovacích kapacit infrastruktury IRV hospodářským subjektům působícím v dotčeném odvětví a (iii) poskytování laboratorních služeb IRV a vzdělávání vlastních pracovníků a jiných pracovníků odvětví vína (z velké části financované podpůrnými programy Společenství a vnitrostátními podpůrnými programy).

(11)

IRV také zajišťuje propagaci vína. To se projevuje poskytnutím podpory reprezentativním mezioborovým sdružením odvětví vína, která plánují rozvoj aktivit na propagaci a reklamu vína a vinařských produktů. Tato podpora je financována částečně z příjmů z poplatku na podporu vína, který se vybírá z domácích a dovezených produktů, kdy dané procento stanoví každoročně portugalské orgány, které současně určují kritéria výběru příjemců podpory (8).

(12)

Od roku 1997 byla podpora obecné propagace vína a vinařských produktů přidělena na základě otevřeného a konkurenčního postupu portugalskému mezioborovému sdružení, které zastupuje portugalské odvětví vína, s názvem „Viniportugal“. Viniportugal se jako jediný kandidát od roku 1997 stal příjemcem celého parafiskálního poplatku určeného k těmto účelům.

(13)

Toto procento z uvedeného poplatku bylo určeno k financování dvou různých typů propagačních kampaní:

(14)

Co se týče kampaní na obecnou propagaci vína v Portugalsku, potvrzují portugalské orgány, že Viniportugal plní podpůrnou funkci a provádí propagační činnosti v oblasti vína a vinařských produktů, jako je podpora kulturních a vědeckých činností spojených s odvětvím vína. V této souvislosti Viniportugal podporuje kulturu vína pořádáním veletrhů a výstav v této oblasti, vydáváním publikací na toto téma a pomocí prezentací, informačních akcí a reklamních kampaní vzhledem k tomu, že obecná propagace vína má přímý vliv na spotřebu vína v Portugalsku.

(15)

Portugalské orgány uvádějí, že cílem propagačních a reklamních činností, které vyvíjí Viniportugal, není v žádném případě odradit spotřebitele od nákupu vinařských produktů z jiných členských států nebo poškodit jejich pověst. Rovněž nemají přinést prospěch určité výrobní značce nebo jednotlivým producentům.

(16)

Hlavním cílem reklamních kampaní na vnitrostátní úrovni je získat mladé zletilé spotřebitele obou pohlaví pro zdravou konzumaci vína jako alternativy k pivu nebo jiným alkoholickým nápojům.

(17)

Sdružení Viniportugal rovněž podporuje vydávání knih, prospektů a praktických příruček o víně s cílem popularizovat kulturu vína; uzavírá smlouvy s institucemi vyššího vzdělávání na podporu vzdělávání odborníků v odvětví vína a restauratérství; podporuje portugalský svaz someliérů, aby zvýšilo kvalitu vín podávaných ve veřejných prostorách a zajistilo všeobecnou znalost vlastností vína; a konečně Viniportugal podporuje umírněnou a odpovědnou konzumaci vína ve spolupráci se zdravotnickými institucemi tím, že pořádá semináře o boji proti alkoholu v krvi a bezpečnosti silničního provozu a navrhuje kodex správné praxe v oblasti reklamy na víno s cílem propagovat víno důstojným způsobem a vyhnout se podpoře konzumace alkoholu u nezletilých. Portugalské orgány předložily vzorky propagačních materiálů, které prokazují dodržování výše uvedených zásad.

(18)

Na druhé straně, co se týče kampaní k propagaci portugalského vína a vinařských produktů na území jiných členských států a třetích zemí, uvedly portugalské orgány, že činnosti vyvíjené na trzích jiných členských států a třetích zemí jsou zacíleny na propagaci portugalských vín a realizují se prostřednictvím zveřejňování reklam v odborných časopisech, rozšiřování informačních bulletinů, účasti na odborných výstavách a podpory návštěv novinářů odborných periodik v Portugalsku. Portugalské orgány tvrdí, že cílem těchto kampaní není odradit spotřebitele od nákupu produktů z jiných členských států nebo poškodit pověst těchto produktů ani přinést prospěch určité výrobní značce nebo jednotlivým producentům. V této souvislosti předložily portugalské orgány příklady a vzorky reklamních kampaní v zahraničním odborném tisku.

(19)

Institut IRV je odpovědný za podporu a zajišťování technického vzdělávání a informačních činností pro hospodářské subjekty v odvětví vína, aby se tak zaručila kvalita vín a vinařských produktů. V letech 1997 až 2002 pořádal tento institut různé vzdělávací akce pro své úředníky (1 449 úředníků), další úředníky státní správy a v menší míře i pro subjekty v daném odvětví (135 zaměstnanců).

(20)

Portugalské orgány zdůrazňují, že náklady na vzdělávací činnost pořádanou IRV v tomto období byly rovněž podpořeny z programů podpory modernizace zemědělství a lesnictví (PAMAF) 6 a z programu Agro – opatření 7, které jsou spolufinancovány Evropským sociálním fondem, kromě obecného školení „Sistema de Informaçao e Gestão Vitivinícola – 2000“, jehož náklady byly 367,12 EUR. Portugalské orgány doplňují, že díky tomu nemusel institut IRV ani hospodářské subjekty přispívat na financování tohoto vzdělávání.

(21)

Zkoumané opatření se týká používání výnosů parafiskálního poplatku, který Institut révy a vína (dále jen „IRV “) vybírá od hospodářských subjektů působících v odvětví vína od roku 1995 (9). Cílem tohoto poplatku je zajistit tomuto veřejnému orgánu dostatečné prostředky na provádění úkolů spojených s koordinací odvětví vína v Portugalsku, což představuje více než 62 % rozpočtu na provoz IRV.

(22)

Podle čl. 1 odst. 1 legislativního nařízení 119/97 podléhají vína a vinařské produkty pocházející z ú zemí Portugalska stejně jako vnější produkty prodávané v Portugalsku poplatku na podporu vína, který je náhradou za služby poskytované IRV v souvislosti se všeobecnou podporou a koordinací odvětví vína nebo, v případě autonomních oblastí Azorských ostrovů a Madeiry, za služby poskytované příslušnými regionálními orgány.

(23)

Poplatek na podporu vína se vybírá nejen z vinařských produktů vyráběných a prodávaných v Portugalsku, ale i z produktů vyráběných v Portugalsku a prodávaných v jiných členských státech nebo ve třetích zemích (vývoz) a z vinařských produktů pocházejících z jiných členských států nebo ze třetích zemí a prodávaných v Portugalsku (dovoz).

(24)

Sazbu poplatku každoročně stanoví příslušné orgány ministerstva zemědělství. Sazba se liší podle obalové úpravy produktu a objemu obalu (10).

(25)

Výnosy z poplatku na podporu vína jsou i přes název poplatku určeny především na financování služeb všeobecné koordinace odvětví vína, které poskytuje IRV, a ve druhé řadě na propagaci vína a vinařských produktů.

(26)

Při zahájení řízení se Komise domnívala, že při obecné koordinaci odvětví vína svěřené právními předpisy Společenství a vnitrostátními právními předpisy i při organizování poskytování podpory na propagaci vína institut IRV nevystupuje jako soukromý subjekt, ale jako veřejný orgán, a že se tedy u něj nejedná o státní podporu (viz bod 66 rozhodnutí o zahájení řízení).

(27)

Co se týče činnosti IRV jakožto poskytovatele některých služeb třetím stranám podle podmínek trhu (viz 15. bod odůvodnění výše), institut IRV neměl na základě svého postavení na trhu žádnou hospodářskou výhodu, a tudíž se u něj nejedná o státní podporu (viz bod 70 rozhodnutí o zahájení řízení).

(28)

Na základě informací, které měla Komise k dispozici, se rovněž domnívala, že sdružení Viniportugal nezískalo ekonomickou výhodu, a tudíž se nejednalo o státní podporu ve prospěch tohoto sdružení. Toto mezioborové sdružení je pouze poskytovatelem služeb, který byl vybrán podle objektivních kritérií otevřeným, transparentním a nediskriminujícím postupem, aby poskytoval takové služby (viz bod 87 rozhodnutí o zahájení řízení).

(29)

Ve chvíli zahájení vyšetřovacího řízení se tedy Komise domnívala, že došlo ke státní podpoře ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU ve prospěch hospodářských subjektů odvětví vína z hlediska financování kampaní k propagaci a reklamě v oblasti vína a vinařských produktů (viz bod 80 rozhodnutí o zahájení řízení).

(30)

Co se týče vzdělávání, měla Komise rovněž za to, že se jednalo o státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU (viz body 79 a 80 rozhodnutí o zahájení řízení).

(31)

Komise zahájila řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU, jelikož měla pochybnosti o slučitelnosti těchto dvou druhů podpory s vnitřním trhem.

(32)

Pokud tedy jde o podporu reklamy portugalského vína na trhu jiných členských států a třetích zemí, Komise neměla v době zahájení řízení dostatečné informace, aby uzavřela, zda tyto akce přes uvádění původu vína nesdělují pouze informace o objektivních vlastnostech dotčených produktů a zda neobsahují subjektivní tvrzení o kvalitě produktů pouze z důvodu jejich původu (viz bod 119 rozhodnutí o zahájení řízení).

(33)

Co se týče financování podpor na propagaci a na vzdělávání, Komise měla v souladu s judikaturou Soudního dvora za to, že podpora vnitrostátních producentů může být financována parafiskálními poplatky uloženými i na dovoz od producentů stejného produktu jiných členských států pouze v tom případě, že budou existovat pojistky, že tito producenti mohou využívat všech těchto podpor stejným způsobem jako vnitrostátní producenti. Komise tedy ve stádiu zahájení řízení neměla dostatečné informace k tomu, aby uzavřela, zda v této věci nedochází k diskriminaci mezi vnitrostátními a dovezenými produkty. Nemohla tedy dojít k závěru, zda produkty pocházející z jiných členských států, ze kterých také musel být zaplacen poplatek, mohly stejným způsobem a stejnou měrou využívat všech výhod vyplývajících z uvedeného poplatku jako vnitrostátní produkty (viz bod 135 rozhodnutí o zahájení řízení).

(34)

Komise rovněž požadovala po portugalských orgánech, aby poskytly veškeré informace potřebné k vyhodnocení dotčených opatření, zejména v souvislosti s nediskriminačním charakterem metody financování uvedených podpor (tj. podpor na propagaci a reklamu vína a vinařských produktů v Portugalsku i na území jiných členských států a třetích zemí a podpor na vzdělávání) a v souvislosti s objektivní povahou reklamních kampaní pořádaných na trzích členských států a třetích zemí.

(35)

Toto rozhodnutí zkoumá uplatňování parafiskálního poplatku od jeho vstupu v platnost až do 31. prosince 2006, kdy vstoupily v platnost nové pokyny Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013, aniž by to mělo vliv na postoj, který Komise zaujme k uplatňování tohoto poplatku na podporu vína po tomto datu.

(36)

V reakci na rozhodnutí o zahájení řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU zaslaly portugalské orgány své připomínky v dopisech ze dne 11. a 13. ledna 2005. Svoji odpověď doplnily dopisem ze dne 24. května 2006.

(37)

Co se týče podpor na vzdělávání, portugalské orgány upřesnily následující skutečnosti.

(38)

V letech 1997 až 2000 institut IRV pořádal vzdělávací činnosti v souvislosti se základními otázkami odvětví vína v Portugalsku, které byly určeny zejména zaměstnancům IRV a dalších veřejných orgánů a v menší míře subjektům v odvětví vína.

(39)

Náklady na všechny činnosti podporované a prováděné IRV v uvedeném období byly zcela hrazeny z programů podpory modernizace zemědělství a lesnictví (PAMAF) 6 a z programu Agro – opatření 7, které jsou částečně financovány Společenstvím – Evropským sociálním fondem (ESF) – a částečně z vnitrostátních prostředků – z plánu investic a výdajů na rozvoj ústřední správy.

(40)

Jedinou činností za uvedené období, jejíž náklady byly skutečně hrazeny z rozpočtu IRV, bylo obecné školení „Sistema de Informação e Gestão Vitivinícola 2000“, které proběhlo v roce 2000, s celkovými náklady ve výši 367,12 EUR, a které bylo určeno zaměstnancům regionálních zemědělských odborů (regionálních útvarů ministerstva zemědělství) a zaměstnancům regionálních vinařských výborů, což jsou odpovědné orgány zaručující pravost a kvalitu vín z určitých regionů.

(41)

A konečně, portugalské orgány považovaly za nezbytné zdůraznit, že zanedbatelné náklady na tuto činnost – pouze 367,12 EUR – znamenají, že dopad na hospodářskou soutěž na vnitřním trhu je nulový nebo přinejmenším minimální.

(42)

Pokud jde o pochybnosti Komise ohledně podpory reklamy portugalského vína na trhu jiných členských států a třetích zemí, poskytly portugalské orgány tyto informace:

(43)

Propagační a reklamní činnosti sdružení Viniportugal v Portugalsku a na území jiných členských států a třetích zemí jsou obecné povahy, netýkají se konkrétních odvětví a nejsou zacílena na propagaci určitých podniků nebo jednotlivých producentů.

(44)

Cílem těchto kampaní není poškodit pověst vinařských produktů z jiných členských států ani odradit spotřebitele od nákupu vinařských produktů z jiných členských států a tyto kampaně se řídí platnými právními předpisy Společenství (tj. předpisy týkajícími se označování a obchodní úpravy potravin a reklam na potraviny). Reklamní činnosti sdružení Viniportugal v jiných členských státech Evropské unie a ve třetích zemích tedy dodržují negativní kritéria uvedená v odstavcích 18 až 30 pokynů Společenství ke státním podporám na reklamu výrobků uvedených v příloze I Smlouvy o ES a určitých výrobků, které v této příloze uvedeny nejsou (11) (dále jen „pokyny ke státním podporám na reklamu“), jež platilo v době provádění dotčené podpory.

(45)

Tyto činnosti rovněž splňuji pozitivní kritéria stanovená v odstavci 31 a násl. pokynů ke státním podporám na reklamu. Cílem těchto činností je skutečně seznámit spotřebitele v jiných členských státech s portugalskými víny, a napomoci tak rozvoji činností portugalského odvětví vína ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU.

(46)

Cílem kampaní sdružení Viniportugal mimo Portugalsko je představit základní vlastnosti portugalského vína a pozvat spotřebitele z jiných členských států a třetích zemí, aby ochutnali produkty, které neznají. Kampaně neobsahují žádné subjektivní prohlášení o kvalitě produktů pouze na základě jejich původu, což je v souladu s pokyny ke státním podporám na reklamu.

(47)

Portugalské orgány tedy prohlašují, že reklamní činnosti sdružení Viniportugal v jiných členských státech Evropské unie a ve třetích zemích je třeba považovat za slučitelné s vnitřním trhem ve světle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a pokynů ke státním podporám na reklamu.

(48)

Na podporu svého tvrzení předložily portugalské orgány příklady a vzorky reklamních kampaní v zahraničním odborném tisku.

(49)

Co se týče pochybností Komise ohledně financování kampaní určených na propagaci a reklamu vína v jiných členských státech a třetích zemích, portugalské orgány zdůrazňují, že v období 1997–2005 představovaly příjmy z poplatku uvaleného na produkty pocházející z jiných členských států pouze 15 % celkových příjmů z tohoto poplatku.

Roční příjmy z poplatku na podporu vína (roční průměr za období 1998–2005  (12))

(50)

V této souvislosti mají portugalské orgány za to, že dovážené produkty se podílejí na úhradě pouze části obecné propagace vína a vinařských produktů prováděné v Portugalsku, která je přínosem jak pro portugalské produkty, tak pro produkty pocházející z jiných členských států. Podle portugalských orgánů je ostatní financování obecné propagace zajištěno částí dávky uvalené na vnitrostátní produkty, které mají do stejné míry prospěch z výhod, jež z nich plynou. Portugalské orgány na druhé straně uvedly, že průměrné náklady na obecnou propagaci vína a vinařských produktů jsou mnohem vyšší, než je částka přidělovaná sdružení Viniportugal pocházející z poplatku na podporu uvaleného na produkty jiných členských států. Podle portugalských orgánů představuje podpora udělovaná každoročně sdružení Viniportugal v dotčeném období 25 až 45 % příjmu z poplatku na podporu vína (viz 15. bod odůvodnění výše). Z této částky pouze 15 % pochází z poplatku uvaleného na produkty dovážené z jiných členských států. Zbylých 85 % pochází z příjmů z daně uvalené na portugalské produkty (13). Činnost sdružení Viniportugal je tedy zejména financována z příjmů z poplatku uvaleného na portugalské produkty.

(51)

Portugalské orgány dodávají, že během tohoto období představovaly výdaje sdružení Viniportugal na akce spojené s obecnou podporou vína v Portugalsku průměrně 32 % celkových výdajů tohoto sdružení.

Výdaje sdružení Viniportugal (roční průměr za období 1998–2005  (14))

(52)

Vzhledem k tomu, že příspěvek produktů z jiných členských států k činnosti sdružení Viniportugal představuje maximálně 15 % celkových příjmů tohoto sdružení plynoucích z poplatku na podporu vína, dospěly portugalské orgány k závěru, že příspěvek těchto produktů je tedy omezen na financování stěží jedné části výdajů na akce obecné propagace, které sdružení Viniportugal v Portugalsku pořádá.

(53)

Tyto akce, z nichž mohou podle portugalských orgánů mít užitek portugalské produkty i produkty dovážené z jiných členských států, byly na jedné straně financovány z příspěvku produktů z jiných členských států a na straně druhé z příspěvku portugalských produktů.

(54)

Zbývající část příspěvku získaného z portugalských produktů – na činnost sdružení Viniportugal – byla určena na financování všech akcí na propagaci a reklamu portugalských vín v jiných členských státech a třetích zemích, kdy se tedy jednalo o jediný zdroj financování těchto činností.

(55)

Portugalské orgány závěrem prohlašují, že neexistuje diskriminační zacházení mezi vnitrostátními víny a vinařskými produkty a těmi, které pocházejí z jiných členských zemí, z toho důvodu, že (i) obě kategorie přispívají k financování činností obecné propagace vína a vinařských produktů v Portugalsku, jež jsou přínosem jak pro vnitrostátní produkty, tak pro produkty dovážené z jiných členských států; (ii) kampaně na propagaci a reklamu pořádané sdružením Viniportugal v jiných členských státech a třetích zemích, které jsou přínosem pouze pro portugalské víno, jsou financovány výhradně z příjmů z poplatku, který se vybírá z vnitrostátních vín a vinařských produktů.

(56)

Podle portugalských orgánů je tedy třeba finanční mechanismus dotčené podpory považovat za slučitelný s články 107 a 110 SFEU.

(57)

Na výrobu a obchod týkající se výrobků odvětví vína se v souladu s článkem 71 nařízení (ES) č. 1493/99 (15) o společné organizaci trhů s těmito produkty použijí články 107 až 109 SFEU.

(58)

Podle čl. 107 odst. 1 SFEU podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak.

(59)

Aby se na určité opatření vztahovalo ustanovení čl. 107 odst. 1 SFEU, musí současně splňovat čtyři specifické podmínky: 1 opatření musí být financováno státem nebo ze státních prostředků, 2 musí se selektivně vztahovat pouze na určité podniky nebo určitá odvětví výroby, 3 pro podniky, kterým se podpora poskytuje, musí zahrnovat hospodářskou výhodu, 4 musí ovlivňovat obchod uvnitř Společenství a musí narušovat nebo může narušit hospodářskou soutěž.

(60)

Ve svém rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení vyslovila Komise své pochybnosti ohledně následujících otázek: za prvé ohledně slučitelnosti propagačních opatření na trzích ostatních členských států a třetích zemí s článkem 107 SFEU, za druhé ohledně slučitelnosti vzdělávání organizovaného IRV s článkem 107 SFEU a za třetí ohledně slučitelnosti s článkem 110 SFEU, pokud jde o financování propagačních opatření financovaných pomocí parafiskálního poplatku na trzích jiných členských států a třetích zemí. Komise proto své vyšetřovací řízení omezí na tyto otázky.

(61)

Podpory, které jsou předmětem tohoto vyšetřovacího řízení, byly financovány prostřednictvím parafiskálního poplatku nazývaného „na podporu vína“.

(62)

Pokud jde o otázku, zda je možné výnosy z parafiskálních poplatků považovat za státní prostředky, je nutné připomenout, že u státních zdrojů nelze rozlišovat mezi případy, kdy je podpora přímo poskytnuta státem, a těmi, kdy je poskytnuta veřejnými nebo soukromými orgány, které jsou určené nebo zřízené státem (16).

(63)

Dne 15. července 2004 Soudní dvůr Evropských společenství ve svém rozsudku vyneseném ve věci Pearle (17) (věc C-345/02) uvedl, že povinné příspěvky všech podniků v odvětví shromažďované prostřednictvím jedné organizace nemohou být považovány za státní prostředky, pokud jsou současně splněny čtyři následující podmínky:

(64)

Zdá se, že oznámené opatření všechny tyto podmínky nesplňuje. Poplatek nazvaný „na podporu vína“ je stanoven portugalským orgánem na základě legislativního nařízení (viz 11. bod odůvodnění) jako nástroj pro výkon politiky přijaté portugalskou vládou, a to podpory vína. Portugalský orgán má navíc jako zákonodárce možnost zasahovat do stanovení způsobů financování opatření a použití příspěvků. V tomto případě vyplývá zásah portugalského státu jasně z ustanovení legislativních nařízení č. 137/95 ze dne 14. června a č. 119/97 ze dne 15. května.

(65)

Vzhledem k tomu, že nejsou splněny podmínky a), c) a d) rozsudku ve věci Pearle, výnosy z poplatku nazvaného „na podporu vina“ se tudíž považují za „státní zdroje“.

(66)

Rovněž je nutné ověřit, zda analyzovaný mechanismus „narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby“. Existenci podpory je nutno stanovit na úrovni možných příjemců podpory vína a příslušného financování.

(67)

Aby vyrovnání poskytnuté ze státních zdrojů představovalo státní podporu ve smyslu článku 107, musí poskytovat ekonomické zvýhodnění, které by nebylo možné získat za normálních tržních podmínek, a tato výhoda musí být selektivní. Kritérium selektivity je splněno, pokud je uvedené zvýhodnění vyhrazeno několika podnikům nebo jednomu odvětví hospodářské činnosti. Tato podmínka je tudíž v tomto případě splněna, neboť odvětví vína a vinařské produkty jsou jasně vymezeny.

(68)

Při zahájení vyšetřovacího řízení určila Komise za příjemce hospodářské subjekty, které jsou příjemci služeb poskytovaných IRV a sdružením Viniportugal. Bez ohledu na to, zda financování činností IRV představuje státní podporu ve prospěch této organizace, vyvstává rovněž otázka, zda je možné kvalifikovat podle čl. 107 odst. 1 SFEU jako státní podporu služby poskytované touto organizací ve prospěch odvětví vína. Není pochyb o tom, že subjekty dotčeného odvětví (výrobci, zpracovatelé, velkoobchodníci, maloobchodníci atd.) jsou podniky vykonávajícími hospodářskou činnost.

(69)

Podle judikatury Soudního dvora se za podpory považují zejména zásahy, které různou formou zmírňují náklady, jež běžně zatěžují rozpočet podniku, a které, aniž by byly dotacemi v přísném slova smyslu, jsou proto stejné povahy a mají stejné účiny (18).

(70)

Proto je na druhém místě důležité odpovědět na otázku, zda a případně v jaké míře činnosti financované těmito „státními zdroji“, tj. služby nabízené příslušnému odvětví IRV a propagační akce organizované sdružením Viniportugal, představují pro hospodářské subjekty daného odvětví ekonomické zvýhodnění.

(71)

Pokud jde o služby IRV, je nutné na jedné straně vědět, zda a případně v jaké míře by bez služeb zajišťovaných IRV musely nést hospodářské subjekty odvětví vína v Portugalsku náklady za dané služby a zda tyto služby představují náklady, jež běžně zatěžují rozpočet podniku. Za tímto účelem je nutno rozlišit tři různé skupiny služeb:

(72)

Komise je toho názoru, že služby a činnosti IRV jako generálního koordinátora odvětví vína a zejména služby týkající se dozorování, kontroly, certifikace, auditu a řízení tržních mechanismů představují důsledek dodržování požadavků stanovených právními předpisy Společenství a vnitrostátními právními předpisy a jako takové nepředstavují činnosti, jež běžně zatěžují rozpočet podniku, nýbrž činnosti, které vyplývají ze základních funkcí státu.

(73)

Nicméně pokud jde o financování školení určených hospodářským subjektům daného odvětví, zdá se jasné, že se jedná o výhodu ve prospěch těchto subjektů, neboť vzdělávání představuje činnost, jež běžně zatěžuje rozpočet podniků.

(74)

Podle informací poskytnutých portugalskými orgány při zahájení řízení byla všechna školení s výjimkou školení obecného zájmu „Sistema de Informação e Gestão Vitivinícola – 2000“, jehož náklady činily 367,12 EUR, spolufinancována Evropským sociálním fondem, a nebyla tudíž financována z výnosů parafiskálního poplatku. Z tohoto důvodu nejsou dotčená školení předmětem tohoto vyšetřovacího řízení.

(75)

Pokud jde o jediné školení financované z výnosů z poplatku na podporu vína, tj. školení obecného zájmu „Sistema de Informação e Gestão Vitivinícola - 2000“, Komise uvedla, že na základě nové informace došlo ke změně jeho kvalifikace jako státní podpory. Podle nově poskytnutých informací bylo toto školení určeno výlučně zaměstnancům regionálních odborů ministerstva zemědělství a zaměstnancům regionálních vinařských výborů, které jsou příslušnými státními úřady v oblasti kontroly a ověřování pravosti a jakosti vín v dotčených regionech. Z těchto informací vyplývá, že se nejedná o opatření podpory určené příjemcům služeb poskytovaných IRV, ale o opatření spojené se vzděláváním uvnitř státní správy.

(76)

Na základě výše uvedeného nepředstavuje toto vzdělávání státní podporu podle čl. 107 odst. 1 SFEU.

(77)

Pokud jde o realizaci akcí na propagaci vína a vinařských produktů prostřednictvím sdružení Viniportugal, jedná se skutečně o ekonomické zvýhodnění hospodářských subjektů daného odvětví a zejména odvětví vína v Portugalsku. Organizování propagace těchto produktů je nákladem, jenž běžně zatěžuje rozpočet podniku.

(78)

Proto Komise dospěla k závěru, že poskytování služeb spočívající v realizaci propagačních akcí představuje selektivní výhodu ze státních prostředků ve prospěch hospodářských subjektů odvětví vína v Portugalsku.

(79)

Za účelem stanovení, zda předmětné podpory spadají do působnosti čl. 107 odst. 1 SFEU, je nakonec nutné stanovit, zda mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy a zda narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby.

(80)

Soudní dvůr dospěl k závěru, že pokud zvýhodnění poskytnuté členským státem posílí postavení určité kategorie podniků vůči jiným konkurenčním podnikům v rámci obchodu uvnitř Společenství, je nutné považovat tento obchod za ovlivněný dotčeným zvýhodněním (19).

(81)

Jeví se, že opatření, která jsou předmětem šetření, obchod mezi členskými státy ovlivnit mohou, neboť domácí výrobu zvýhodňují na úkor výroby ostatních členských států. Odvětví vína je na úrovni Společenství široce otevřeno hospodářské soutěži, a je tudíž velmi citlivé na jakákoliv opatření ve prospěch toho či onoho členského státu.

(82)

Skutečnost, že mezi členskými státy existují obchodní výměny v odvětví vína a vinařských produktů, dokazuje existence společné organizace trhů v tomto odvětví.

(83)

Níže uvedená tabulka uvádí příklad úrovně obchodních výměn těchto produktů ve Společenství v rozmezí let 1999 až 2004 (20).

(84)

Proto pokud jde o financování propagačních akcí a reklamy na víno a vinařské produkty z části výnosů z poplatku nazývaného „na podporu vína“, potvrzuje Komise v souladu s čl. 107 odst. 1 SFEU svoje stanovisko týkající se existence státní podpory ve prospěch hospodářských subjektů odvětví vína a vinařských produktů.

(85)

Komise se ve světle výše uvedeného domnívá, že opatření ve prospěch hospodářských subjektů odvětví vína a vinařských produktů poskytují ze státních zdrojů financované zvýhodnění, na které ostatní subjekty nemají nárok. Toto zvýhodnění narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby, a proto může ovlivnit obchod mezi členskými státy. V důsledku toho Komise dospěla k závěru, že tato opatření spadají do působnosti čl. 107 odst. 1 SFEU.

(86)

Portugalské orgány Komisi v souladu s čl. 108 odst. 3 SFEU neoznámily ustanovení, kterými se zavádí jmenovaný parafiskální poplatek, ani ji neinformovaly o financování činností ve prospěch odvětví vína.

(87)

Zásada neslučitelnosti zakotvená v čl. 107 odst. 1 SFEU nicméně zná výjimky.

(88)

Zejména čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU stanoví, že za slučitelné s vnitřním trhem mohou být považovány podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

(89)

Podle sdělení Komise o stanovení použitelných pravidel pro posuzování protiprávní státní podpory musí být každá protiprávní podpora ve smyslu čl. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 659/1999 posouzena v souladu s pravidly a pokyny platnými v okamžiku, kdy je podpora poskytnuta.

(90)

Proto je slučitelnost podpor poskytnutých před 1. lednem 2002 nutno ověřit ve světle právního rámce platného pro státní podpory určené na reklamu zemědělských produktů a některých produktů nespadajících do přílohy II Smlouvy o EHS (21) a slučitelnost podpor poskytnutých po tomto datu ve světle již zmíněných pokynů ke státní podpoře na reklamu, aniž jsou dotčena zvláštní prováděcí pravidla stanovená ve výše uvedených pokynech.

(91)

Právní rámec z roku 1987 a uvedené pokyny nicméně v podstatě sdílejí stejné zásady. Stanoví záporná a kladná kritéria, která musí všechny režimy vnitrostátních podpor dodržovat. Nesmí se tedy jednat o reklamní opatření, která jsou v rozporu s článkem 28 Smlouvy (nyní článek 34 SFEU ) nebo s odvozeným právem Společenství, a tato opatření nesmějí být zaměřena na podporu určitých podniků.

(92)

Podle informací zaslaných portugalskými orgány je možné dojít k závěru, že tato opatření mají cíle, které jsou v souladu s mnohými z kladných kritérií obsažených ve výše uvedených ustanoveních, neboť spadají buď pod cíl rozvoje malých a středních podniků či některých oblastí nebo pod cíl zlepšení produktů vysoké jakosti nebo zdravé výživy.

(93)

Portugalské orgány mimo jiné vysvětlily, že sdělení předávaná prostřednictvím propagačních akcí a reklamy jsou obecného charakteru, spočívají především v realizaci výstav, účasti na veletrzích a vydávání katalogů a jiných nosičů, nemají za cíl odradit spotřebitele od nákupu výrobků jiných členských států nebo uvedené produkty očerňovat a nejsou ve prospěch konkrétního podniku či jednotlivého výrobce.

(94)

Ve svém rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení (bod 108) Komise uvedla, že veřejné podpory poskytnuté na financování propagačních akcí do 1. ledna 2002 jsou v tomto případě v souladu s kritérii stanovenými v příslušných ustanoveních Společenství.

(95)

Od 1. ledna 2002 bod 8 pokynů Společenství ke státní podpoře na reklamu produktů spadajících do přílohy I Smlouvy o ES a některých produktů nespadajících do přílohy I stanoví, že propagační akce, jako šíření vědeckých poznatků, organizace veletrhů a výstav nebo účast na podobných akcích či analogických iniciativách v odvětví veřejných vztahů včetně průzkumu veřejného mínění a průzkumu trhu, nejsou považovány za reklamu. Státní podpory týkající se takové propagace v širším slova smyslu jsou předmětem bodů 13 a 14 pokynů Společenství pro státní podpory v zemědělství.

(96)

Bod 13.2 zemědělských pokynů týkající se státních podpor v zemědělství stanoví, že podpory lze poskytnout na využití znalců nebo služeb tohoto druhu včetně technických studií, studií proveditelnosti a koncepčních studií, jakož i průzkumů trhu, pokud dotčené činnosti mají za cíl zlepšení jakosti zemědělských produktů. Bod 14 dále umožňuje poskytnutí podpor v oblasti technické pomoci v zemědělství. Zejména jsou povoleny podpory týkající se šíření nových technologií.

(97)

Výše popsané podpory mohou spadat do první či do druhé z těchto kategorií, neboť jejich konečným cílem je poskytnout dotčené produkci technickou pomoc v podobě podpory uvádění na trh jakostních zemědělských produktů a obecného seznamování s vlastnostmi těchto produktů.

(98)

Povoleny jsou v tomto případě podpory pokrývající 100 % nákladů. Aby se však zamezilo poskytování vysokých částek velkým společnostem, celková výše podpory, kterou je možno v souladu s těmito dvěma body poskytnout, nesmí překročit 100 000 EUR na příjemce a na tříleté období, nebo jedná-li se o podpory poskytované podnikům spadajícím do kategorie malé a střední podniky tak, jak je vymezila Komise, 50 % způsobilých výdajů, přičemž se použije nejvyšší částka. Za účelem výpočtu výše podpory je za příjemce považován ten, komu jsou služby určeny.

(99)

Portugalské orgány vysvětlily, že v případě všeobecných akcí obecně platného dosahu, jejichž skutečný příjemce je zcela rozmělněný mezi všemi subjekty vinařského oboru, zůstane tudíž úroveň podpory na příjemce a období tří let pod prahem 100 000 EUR.

(100)

Ve svém rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení (bod 114) Komise uvedla, že veřejné podpory poskytnuté na financování propagačních akcí po 1. lednu 2002 se v tomto případě zdají v souladu s kritérii stanovenými v příslušných ustanoveních Společenství.

(101)

S ohledem na informace poskytované portugalskými orgány v průběhu šetření tohoto spisu a při neexistenci opačných připomínek třetích stran po zahájení formálního vyšetřovacího řízení potvrzuje Komise své stanovisko ke slučitelnosti s ustanoveními Společenství v oblasti akcí na všeobecnou propagaci vína zajišťovaných sdružením Viniportugal v Portugalsku tak, jak jej vyjádřila při zahájení řízení (22).

(102)

Pokud jde o propagační akce a reklamu portugalského vína na trzích ostatních členských států a třetích zemí zajišťovaných sdružením Viniportugal, zejména po 1. lednu 2002, uvedla Komise pochybnosti o slučitelnosti těchto akcí s ustanoveními pokynů ke státní podpoře na reklamu.

(103)

V souladu s bodem 4.1 těchto pokynů je přípustné, aby členský stát přímo či nepřímo podnikal propagační akce na trhu ostatních členských států s cílem seznámit spotřebitele ostatních členských států či oblastí se zemědělskými produkty, nebo dokonce s celou kategorií produktů jiného členského státu. Nicméně je nutné, aby tyto propagační akce předávaly objektivní informace o vlastnostech dotčených produktů a neobsahovaly subjektivní tvrzení o jakosti produktů pouze na základě jejich původu.

(104)

Při zahájení řízení však neměla Komise dostatečné informace k tomu, aby mohla dojít k závěru, že i přesto, že tyto propagační akce zmiňují původ vín, předávají pouze informace o objektivních vlastnostech dotčených produktů a neobsahují subjektivní tvrzení o jakosti produktů pouze na základě jejich původu. Portugalské orgány byly tudíž vyzvány, aby prokázaly, že případný odkaz na původ produktů je v souladu s těmito podmínkami.

(105)

Komise vzala v úvahu ujištění poskytnutá portugalskými orgány ohledně (i) obecné povahy propagačních akcí sdružení Viniportugal (viz výše uvedený 37. bod odůvodnění); (ii) skutečnosti, že se propagační akce a reklama sdružení Viniportugal v Portugalsku a na území ostatních členských států a třetích zemí netýkají konkrétních značek ani nemají za cíl propagovat určité podniky či jednotlivé výrobce (viz výše uvedený 37. bod odůvodnění); (iii) že propagační akce nemají za cíl očernit vinařské produkty jiných členských států, nesnaží se odradit spotřebitele od nákupu vinařských produktů v jiných členských státech a jsou v souladu s platnými právními předpisy Společenství (a to právními předpisy týkajícími se označování a obchodní úpravy potravin a související reklamy) (viz výše uvedený 38. bod odůvodnění); (iv) skutečnosti, že cílem těchto akcí je seznámit spotřebitele jiných členských států s portugalskými víny a podpořit tak rozvoj činností portugalského odvětví vína ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU (viz výše uvedený 39. bod odůvodnění); a konečně, (v) skutečnosti, že účelem propagačních akcí sdružení Viniportugal mimo Portugalsko je informovat o základních vlastnostech portugalského vína a vyzvat tak spotřebitele jiných členských států a třetích zemí k degustaci těchto pro ně zatím neznámých produktů a že propagační akce neobsahují žádná subjektivní prohlášení o jakosti produktů založená pouze na jejich původu (viz výše uvedený 40. bod odůvodnění).

(106)

Na základě doplňujících informací poskytnutých portugalskými orgány a při neexistenci opačných připomínek třetích stran po zahájení formálního vyšetřovacího řízení byla Komise s to uzavřít, že pochybnosti vyjádřené při zahájení řízení týkající se objektivní povahy propagačních a reklamních akcí podniknutých na trzích členských států a třetích zemí byly rozptýleny.

(107)

Ve světle výše uvedeného považuje Komise podporu obecné propagace vína v Portugalsku, jakož i podporu propagace a reklamy portugalského vína na trzích ostatních členských států a třetích zemí za slučitelnou s kladnými a zápornými kritérii stanovenými v pokynech ke státní podpoře na reklamu.

(108)

Pokud se jedná o státní podporu financovanou pomocí parafiskálního poplatku, předmětem vyšetřovacího řízení ze strany Komise musí být jak činnosti financované podporou, tak i financování samotných podpor. Případná neslučitelnost financování státní podpory se společným trhem by totiž způsobila následnou neslučitelnost samotných podpor, a to i v případě, že by bylo poskytnutí podpory v souladu s platnými pravidly hospodářské soutěže.

(109)

Podle ustálené judikatury nespadají poplatky do působnosti ustanovení SFEU týkajících se státních podpor, ledaže představují způsob financování podpory, takže jsou její nedílnou součástí (23). Aby mohl být poplatek nebo část poplatku považován za nedílnou součást opatření podpory, musí nutně existovat vztah omezující závislosti mezi poplatkem a podporou podle příslušných vnitrostátních předpisů (24) v tom smyslu, že výtěžek z poplatku je nezbytně určen na financování podpory. Při existenci takové vazby výtěžek z poplatku přímo ovlivňuje výši podpory (25) a v důsledku toho i posouzení slučitelnosti této podpory s vnitřním trhem (26).

(110)

Dále je tedy nutné zkoumat, zda poplatek na podporu vína splňuje výše uvedené podmínky.

(111)

Na prvním místě je nutné posoudit, zda je výtěžek z poplatku nezbytně určen k financování podpory. V této souvislosti je nutno upozornit na skutečnost, že jak v legislativním nařízení č. 137/95, tak i v legislativním nařízení č. 119/97, kterým se stanoví výjimky, je stanoveno, že „příslušný procentuální podíl z výtěžku z poplatku na podporu, který má každoročně povinnost stanovit ministr zemědělství a který nicméně nepředstavuje nikdy méně než 25 %, je určen na obecné propagační akce v oblasti vína a vinařských produktů“ (čl. 11 odst. 2 legislativního nařízení č. 119/97). V tomto smyslu je část výtěžku z poplatku povinně – v souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy – určena na financování propagačních opatření, která jsou předmětem podpory.

(112)

Dále čl. 1 odst. 1 legislativního nařízení č. 119/97, kterým je vymezen rámec uplatnění poplatku, stanoví, že „na vína a vinařské produkty […] se vztahuje poplatek na podporu jako protihodnota vůči službám poskytovaným IRV v oblasti obecné podpory a celkové koordinace daného odvětví“. Na druhém místě je nutné posoudit, zda výtěžek z poplatku přímo ovlivňuje výši podpory. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že poplatek na podporu představuje jediný zdroj financování podpor propagace a reklamy, které jsou předmětem tohoto posuzování, a snížení výtěžku z poplatku by tedy následně předpokládalo snížení zdrojů financování propagačních opatření.

(113)

Proto se Komise domnívá, že v tomto případě je výtěžek z poplatku nezbytně určen na financování podpory a přímo ovlivňuje její výši. Na závěr je nutno shrnout, že v souladu s judikaturou Soudního dvora existuje podle vnitrostátních právních předpisů mezi poplatkem a podporou vztah omezující závislosti a poplatek na podporu vína je nedílnou součástí opatření podpory, jež je předmětem posuzování. V důsledku toho musí být financování akcí z poplatku rovněž posouzeno Komisí.

(114)

Jak je zmíněno ve výše uvedeném 9. bodě odůvodnění, poplatek se vztahuje jak na portugalské produkty určené ke spotřebě v Portugalsku, tak i na produkty určené k vývozu.

(115)

V rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení (bod 143) Komise uvádí, že se nezdá, že by při propagačních či reklamních akcích docházelo k diskriminaci mezi domácími výrobky určenými pro domácí trh a výrobky určenými k vývozu.

(116)

Pokud jde o otázku, do jaké míry produkty určené k vývozu těží z obecných propagačních opatření v Portugalsku, dospěla Komise s ohledem na informace poskytované portugalskými orgány během šetření tohoto spisu a při neexistenci opačných připomínek třetích stran po zahájení formálního vyšetřovacího řízení k závěru, že tato kategorie produktů v široké míře těží ze všech zvýhodnění vyplývajících z dotčeného poplatku a dále má značný prospěch z propagačních akcí na území jiných členských států a třetích zemí.

(117)

V souladu s judikaturou Soudního dvora (27) je Komise obvykle toho názoru, že financování státní podpory prostřednictvím povinných odvodů může mít dopad na podporu, jelikož má ochranný účinek přesahující podporu ve vlastním slova smyslu. Dotčený poplatek ve skutečnosti představuje povinný odvod. Podle stejné judikatury je Komise toho názoru, že podpora domácím výrobcům nemůže být financována z parafiskálních poplatků, jimiž je zatížen rovněž dovoz výrobců stejného produktu z jiných členských států, ledaže by existovaly záruky, že i ti mohou stejným způsobem jako domácí výrobci využívat všech těchto zvýhodnění.

(118)

Při zahájení formálního vyšetřovacího řízení Komise tedy uvedla, že pokud musel být za výrobky pocházející z ostatních členských států rovněž zaplacen poplatek, musely portugalské orgány ještě prokázat, že mezi domácími a dovezenými výrobky neexistuje žádná diskriminace a že dovezené výrobky, za které byl zaplacen poplatek, budou stejným způsobem a stejnou měrou jako domácí výrobky využívat všech z toho vyplývajících výhod (28).

(119)

Již bylo shledáno, že propagační a reklamní akce týkající se vína a vinařských produktů a zajišťované sdružením Viniportugal jsou financovány z části výnosů z poplatku na podporu vína.

(120)

Ve svých dalších připomínkách a informacích portugalské orgány přinesly ujištění, že příspěvek z výnosů z poplatku vybraného za dovezené produkty byl stěží použit na financování části nákladů na obecné propagační akce, které sdružení Viniportugal realizovalo v Portugalsku. Portugalské orgány potvrdily, že propagační a reklamní akce organizované na trzích ostatních členských států a třetích zemí ve prospěch portugalského vína a vinařských produktů jsou výlučně financovány z výnosů z poplatku vybraného za domácí výrobky.

(121)

Informace poskytnuté portugalskými orgány dokazují, že dovezené výrobky těží z obecných propagačních akcí v Portugalsku poměrným způsobem. Jak je již popsáno výše v 16. a 17. bodě odůvodnění, je hlavním cílem reklamních akcí organizovaných na vnitrostátní úrovni získat mladé dospělé spotřebitele obou pohlaví pro zdravou spotřebu vína jako alternativy k pivu nebo jiným alkoholickým nápojům. Portugalské orgány poskytly z propagačních akcí a osvětových projektů financovaných z dotčeného poplatku také reklamní vzorky. Jelikož mají propagační akce za cíl obecně podporovat spotřebu vína, dovážené produkty těží z uvedených opatření stejnou měrou.

(122)

Poskytnuté informace nicméně nestačí k prokázání skutečnosti, že výnosy z poplatku vybraného za dovezené produkty nepřispěly k financování propagačních a reklamních akcí realizovaných na trzích ostatních členských států a třetích zemí, z kterých naopak výlučně těží portugalské víno. Zejména podle číselných údajů poskytnutých portugalskými orgány dosahovaly průměrné výnosy z poplatku vybraného za dovezené produkty v období od roku 1998 do roku 2005 výše 1 293 169 EUR, zatímco ve stejném období věnovalo sdružení Viniportugal na obecné propagační akce v Portugalsku ročně průměrně 525 698 EUR (viz výše uvedený 36. a 38. bod odůvodnění).

(123)

I když vnitrostátní právní předpisy stanoví povinnost přidělit na obecnou propagaci vína a vinařských produktů určitý procentuální podíl z výtěžku z poplatku, který není nikdy nižší než 25 %, mezi těmito dvěma částmi výtěžku z poplatku neexistuje oddělené účetnictví. Portugalské orgány mohly předložit pouze odhady části výtěžku z poplatku vybraného za dovezené produkty a určeného na obecnou propagaci.

(124)

Vzhledem k judikatuře citované ve výše uvedeném 116. bodě odůvodnění a ke skutečnosti, že opatření financovaná z poplatku představují státní podporu ve smyslu článku 107 SFEU, jakož i ke skutečnosti, že poplatek má diskriminační charakter, což je v rozporu s článkem 110 SFEU, neboť poplatek se rovněž vztahuje na výrobky pocházející z ostatních členských států, aniž by tyto výrobky těžily ze všech výhod z dotčeného poplatku vyplývajících, se tedy Komise domnívá, že výnos z poplatku získaný zatížením výrobků dovážených z jiných členských států za účelem financování propagačních akcí uskutečňovaných sdružením Viniportugal na trzích ostatních členských států a třetích zemí představuje financování podpory, které je neslučitelné s pravidly volného pohybu zboží, a v důsledku toho jsou takto financované státní podpory ve stejné míře neslučitelné se Smlouvou.

(125)

Na základě informací a záruk poskytnutých portugalskými orgány (viz 104. bod odůvodnění tohoto rozhodnutí) může Komise právoplatně dospět k závěru, že výrobci a obchodníci z ostatních členských států těžili stejnou měrou jako portugalští výrobci z opatření podpory obecné propagace organizované v Portugalsku.

(126)

Portugalské orgány však nepopřely, že výrobci a obchodníci z ostatních členských států nemohou těžit z opatření podpory propagace a reklamy mimo území Portugalska organizovaných výlučně ve prospěch portugalských vín.

(127)

Podle ustálené judikatury Soudního dvora, pokud je výnos odvodů, které postihují domácí a dovážené výrobky na základě shodných kritérií, určen k financování činností, z nichž zvláště těží domácí výrobky podléhající odvodům, může z toho vyplývat, že příspěvek vybíraný podle týchž kritérií je nicméně diskriminačním odvodem v rozsahu, v jakém je odvod uvalený na domácí výrobky neutralizován výhodami, k jejichž financování slouží, zatímco odvod zatěžující dovezené výrobky představuje čistou zátěž (29).

(128)

V tomto případě nemůže být tudíž vyloučeno, že nedošlo k diskriminaci dovezených výrobků. Z informací poskytnutých portugalskými orgány naopak vyplývá, že dovezené výrobky byly zatíženy poplatkem stejnou měrou jako domácí výrobky, ale netěžily z výhod financovaných z tohoto poplatku stejnou měrou jako domácí výrobky. Jak bylo uvedeno výše ve 122. bodě odůvodnění, dosahovaly podle číselných údajů poskytnutých portugalskými orgány průměrné výnosy z poplatku vybraného za dovezené výrobky v období od roku 1998 do roku 2005 výše 1 293 169 EUR, zatímco ve stejném období věnovalo sdružení Viniportugal na obecné propagační akce v Portugalsku ročně průměrně 525 698 EUR. Neexistuje oddělené účetnictví umožňující se ujistit, že výnos z poplatku pocházející z dovezených produktů je výlučně určen na obecnou propagaci v Portugalsku. Parafiskální poplatky a výnos z nich tudíž porušují článek 110 SFEU.

(129)

Na základě informací, které jí byly poskytnuty v souvislosti se zahájením formálního vyšetřovacího řízení, Komise není s to dospět k závěru, že podpory propagace portugalského vína a portugalských vinařských produktů na trzích ostatních členských států a třetích zemí nebyly byť jen zčásti financovány z výnosů poplatku na podporu vína pocházejících z dovezených výrobků. Komisi totiž nepřísluší zkoumat, jaké jsou skutečnosti, které jí mohly být předloženy, ale Komise musí jednak prozkoumat všechna nezbytná stanoviska a jednak vycházet z informací, jež má k dispozici v době přijetí rozhodnutí (30). Komise se domnívá a následně uzavírá, že financování těchto opatření podpory je nutno považovat za neslučitelné s vnitřním trhem.

(130)

Pokud je tedy financování státní podpory považováno za neslučitelné s použitými pravidly Smlouvy, musí být takto financovaná podpora považována Komisí rovněž za neslučitelnou tak dlouho, jak dlouho trvalo nesprávné financování, neboť regulérnost financování státní podpory je skutečně nezbytnou podmínkou k prohlášení její slučitelnosti (31).

(131)

Komise lituje, že Portugalsko poskytlo dotčené podpory a porušilo tak čl. 108 odst. 3 SFEU.

(132)

Komise dospěla k následujícím závěrům:

(133)

Toto rozhodnutí se omezuje pouze na posouzení uplatnění parafiskálního poplatku počínaje jehom vstupem v platnost a konče dnem 31. prosince 2006, kdy vstoupily v platnost nové pokyny Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013, aniž by bylo dotčeno stanovisko, které Komise zaujme vzhledem k uplatnění poplatku na podporu po tomto datu.

(134)

Komise považuje za vhodné přijmout v tomto případě podmíněné rozhodnutí s použitím možnosti nabídnuté čl. 7 odst. 4 nařízení (ES) č. 659/1999, podle něhož může Komise připojit ke kladnému rozhodnutí podmínky, za kterých může být podpora považována za slučitelnou se společným trhem, a může stanovit povinnosti pro umožnění kontroly plnění rozhodnutí.

(135)

K nápravě porušení článku 110, a tedy k odstranění diskriminace se zpětnou působností musí Portugalsko ve lhůtě a za podmínek stanovených Komisí přistoupit k navrácení části poplatku, kterou byly zatíženy výrobky pocházející z jiných členských států. Náprava tohoto porušení by učinila dotčené podpory slučitelnými s článkem 107 SFEU.

(136)

Komise stanoví podmínky, jimiž se uvedené navrácení musí řídit. Portugalsko musí za naprostého dodržení následujících podmínek navrátit poplatníkům část poplatku, která byla v období mezi datem účinnosti daně a 31. prosincem 2006 uvalena na výrobky pocházející z jiných členských států: