(1)

Na základě antidumpingového šetření týkajícího se dovozu žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Ukrajiny (dále jen „první šetření“) byla nařízením Rady (ES) č. 452/2007 ze dne 23. dubna 2007 (2) uložena antidumpingová opatření. Nařízení vstoupilo v platnost dne 27. dubna 2007.

(2)

Připomíná se, že sazba konečného antidumpingového cla uloženého na žehlicí prkna vyráběná čínským vyvážejícím výrobcem Since Hardware (Guangzhou) Co., Ltd. (dále jen „společnost Since Hardware“) byla 0 %, zatímco u ostatních čínských vyvážejících výrobců se pohybovala mezi 18,1 % a 38,1 %. Na základě následného prozatímního přezkumu se tyto celní sazby zvýšily až na 42,3 % prováděcím nařízením Rady (EU) č. 270/2010 ze dne 29. března 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 452/2007 (3).

(3)

Dne 2. října 2009 zveřejnila Komise v Úředním věstníku Evropské unie (4) oznámení o zahájení antidumpingového šetření („oznámení o zahájení“) podle článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (5) (dále jen „základní nařízení“), týkajícího se dovozu žehlicích prken pocházejících z ČLR do Unie, omezeného na společnost Since Hardware. V oznámení o zahájení vyhlásila Komise též zahájení přezkumu podle čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1515/2001, aby bylo možné provést veškeré potřebné změny nařízení (ES) č. 452/2007 s ohledem na zprávu odvolacího orgánu WTO s názvem „Mexiko – konečná antidumpingová opatření týkající se hovězhoí a rýže“ (AB-2005-6) (6). Uvedená zpráva v odstavcích 305 a 306 stanoví, že vyvážející výrobce, u něhož nebyl v rámci původního šetření zjištěn dumping, musí být vyloučen z rozsahu působnosti konečného opatření uloženého v důsledku tohoto šetření a nemůže být předmětem přezkumu administrativních a změněných okolností.

(4)

Společnost Since Hardware by měla být vyloučena z konečného antidumpingového opatření uloženého nařízením (ES) č. 452/2007, aby nebyla předmětem zároveň dvou antidumpingových řízení,

(1)

Nařízením (ES) č. 1312/98 ze dne 24. června 1998 (2) uložila Rada na základě antidumpingového šetření (dále jen „původní šetření“) konečná antidumpingová cla (dále jen „původní opatření“) na dovoz lan ze syntetických vláken pocházejících z Indie. Uložená výše cla činila pro jednoho indického vyvážejícího výrobce 53 % a pro veškerý ostatní dovoz pocházející z Indie (dále jen „dotčená země“) 82 %.

(2)

Na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“) Rada nařízením (ES) č. 1736/2004 ze dne 4. října 2004 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz lan ze syntetických vláken pocházejících z Indie (3) tato opatření zachovala.

(3)

Žádost o přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení podal dne 4. května 2009 styčný výbor motouzového, lanařského a síťařského výrobního odvětví Evropské unie (Eurocord) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců v Unii představujících podstatnou část, v tomto případě více než 50 %, výroby lan ze syntetických vláken v Unii.

(4)

Žádost byla podána z toho důvodu, že pokud by opatření pozbyla platnosti, došlo by pravděpodobně k obnovení dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Unie.

(5)

Poněvadž Komise po konzultaci s poradním výborem rozhodla, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu, oznámila dne 7. října 2009 zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (4) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(6)

Šetření týkající se pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. října 2008 do 30. září 2009 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy se týkalo období od 1. ledna 2006 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(7)

Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti úředně vyrozuměla známé výrobce v Unii, vývozce a vyvážející výrobce v dotčené zemi, zástupce dotčené země, dovozce, jakož i sdružení uživatelů, o nichž bylo známo, že se jich šetření týká.

(8)

Zúčastněné strany měly možnost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(9)

Vzhledem ke zjevně vysokému počtu výrobců v Unii a vyvážejících výrobců v Indii se v souladu s článkem 17 základního nařízení považovalo za vhodné zvážit, zda by se měl provést výběr vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byly výše uvedené strany požádány, aby se přihlásily do 15 dnů ode dne zahájení přezkumu a aby Komisi poskytly informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu.

(10)

Ve stanovené lhůtě se přihlásilo a požadované informace poskytlo celkem pět indických výrobců (přičemž dva z nich patří do stejné skupiny), kteří projevili zájem o zařazení do vzorku. Čtyři z těchto pěti společností v období přezkumného šetření vyráběly a dovážely dotčený výrobek na trh Unie. Pátá společnost v průběhu období přezkumného šetření dotčený výrobek na trh Unie nedovážela. Všech pět společností se považovalo za spolupracující společnosti a počítalo se s nimi pro výběr vzorku. Úroveň spolupráce ze strany Indie, tj. procentní podíl vývozu do Unie uskutečněného indickými spolupracujícími společnostmi v porovnání s celkovým indickým vývozem do Unie, nebylo možné vypočítat, jelikož celkový vývoz do Unie v průběhu období přezkumného šetření, který uvedlo zmíněných pět spolupracujících společností, byl podstatně vyšší než objem evidovaný Eurostatem pro veškerý vývoz z Indie, a to z důvodů objasněných podrobně ve 21. až 23. bodě odůvodnění.

(11)

Vzorek byl vybrán po dohodě s indickými orgány a zahrnoval zmíněné čtyři společnosti, které uvedly vývoz do Unie. Dvě z těchto čtyř společností zařazených do vzorku byly ve spojení. Je třeba připomenout, že v původním šetření spolupracoval pouze jeden vyvážející výrobce a že se na tohoto výrobce v současnosti vztahuje individuální sazba antidumpingového cla. Rovněž je třeba připomenout, že v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti žádný z indických vyvážejících výrobců nespolupracoval, a proto v souladu s ustanoveními čl. 18 odst. 1 základního nařízení vycházela zjištění z dostupných údajů.

(12)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo osmnáct výrobců v Unii (všech patnáct žadatelů a další tři výrobci, kteří společně představovali 78 % celkové výroby v Unii). Na základě informací získaných od spolupracujících výrobců v Unii vybrala Komise vzorek pěti výrobců v Unii představujících přibližně 40 % výrobního odvětví Unie, tak jak je vymezeno ve 40. bodě odůvodnění, a přibližně polovinu prodeje všech spolupracujících výrobců v Unii nezávislým odběratelům v Unii. Vzorek byl vybrán na základě největšího reprezentativního objemu prodeje a zeměpisného rozložení výrobců v Unii, které mohly být přiměřeně přezkoumány v době, která byla k dispozici. Jeden z pěti výrobců v Unii zařazených do vzorku zahájil činnost v průběhu posuzovaného období, a jeho údaje proto nebyly použity při analýze trendů, které vykazovaly ukazatele újmy, aby se zamezilo zkreslení, pokud jde o tyto trendy. Údaje ostatních čtyř výrobců v Unii zařazených do vzorku, které byly použity pro analýzu těchto trendů, však byly i přesto reprezentativní.

(13)

Komise zaslala dotazníky všem pěti výrobcům v Unii zařazeným do vzorku i všem čtyřem indickým vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku.

(14)

Odpovědi na dotazník přišly od všech pěti výrobců v Unii zařazených do vzorku. Ze čtyř indických vyvážejících výrobců zařazených do vzorku jeden přestal spolupracovat, zatímco zbývající tři výrobci, z nichž dva jsou navzájem ve spojení, odpověděli na dotazník ve stanovených lhůtách. Z tohoto důvodu se vzorek indických vyvážejících výrobců nakonec skládal z uvedených tří indických společností, které odpověděly na dotazník.

(15)

Komise si zjistila a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné, aby mohla určit, zda je pravděpodobné přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy, a vymezit zájem Unie. V prostorách následujících společností se uskutečnily inspekce na místě:

—

Axiom Imex International Ltd., Boisar,

—

Tufropes Private Limited, Silvassa,

—

India Nets, Indore.

—

Cordoaria Oliveira SÁ (Portugalsko),

—

Eurorope SA (Řecko),

—

Lanex A.S. (Česká republika),

—

Lankhorst Euronete Ropes (Portugalsko),

—

Teufelberger Ges.m.b.H. (Rakousko).

(16)

Dotčený výrobek je stejný jako v původním šetření a je vymezen takto: motouzy, šňůry, provazy a lana, též splétané nebo oplétané, též impregnované, povrstvené, potažené nebo opláštěné pryží nebo plasty, z polyethylenu nebo polypropylenu, jiné než vázací nebo balicí motouzy, o délkové hmotnosti vyšší než 50 000 decitex (5 g/m), jakož i z jiných syntetických vláken z nylonu nebo jiných polyamidů nebo z polyesterů, o délkové hmotnosti vyšší než 50 000 decitex (5 g/m). V současnosti je tento výrobek zařazen do kódů KN 5607 49 11 , 5607 49 19 , 5607 50 11 a 5607 50 19 . Dotčený výrobek se používá v široké škále námořních a průmyslových aplikací, především v lodní dopravě (zejména k uvazování) a v odvětví rybolovu.

(17)

Jedna ze zúčastněných stran tvrdila, že zmíněná lana používaná k uvazování nespadají do definice dotčeného výrobku, nýbrž by měla být kvůli smyčkám, jež jsou k nim připevněny, deklarována jako „výrobky z lanoví“, které spadají do jiného kódu KN (viz též 23. bod odůvodnění). Je však třeba poznamenat, že lana k uvazování se zmiňují pouze v kontextu možných použití různých druhů dotčeného výrobku, které jsou všechny definovány jako lana ze syntetických vláken, jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění.

(18)

Jak bylo prokázáno v původním šetření a potvrzeno v tomto šetření, dotčený výrobek a lana ze syntetických vláken vyráběná a prodávaná indickými vyvážejícími výrobci na jejich domácím trhu a lana vyráběná a prodávaná výrobci v Unii na trhu Unie jsou ve všech ohledech totožná a mají stejné základní fyzické a chemické vlastnosti. Považují se proto za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(19)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že výrobek vyráběný výrobním odvětvím Unie není srovnatelný s dotčeným výrobkem vzhledem k tomu, že výrobci v Unii začali používat nový typ suroviny s názvem Dyneema, která je mnohem dražší než ostatní suroviny, jelikož výrobky, v nichž je tato surovina použita, mají mnohem větší pevnost. Indičtí výrobci zařazení do vzorku tento druh suroviny skutečně nepoužívají. Za prvé je však nutno uvést, že dotyčné výrobky představují pouze malou část výrobků prodávaných výrobci v Unii. I když je skutečně pravda, že někteří výrobci v Unii tento druh vláken používají stále více, tvoří lana z Dyneema pouze malý zlomek výroby v Unii. Proto ačkoli významný rozdíl v ceně suroviny (až přibližně 25–30krát dražší) může mít určitý dopad zejména na ukazatel újmy týkající se průměrné ceny prodeje u výrobního odvětví Unie, je dopad lan z Dyneema na celkový výsledek posouzení omezený vzhledem k nesmírnému množství „běžných“ lan vyráběných v Unii. Za druhé, veškeré výpočty provedené v tomto přezkumu před pozbytím platnosti vycházely ze srovnání odpovídajících druhů výrobků, přičemž se braly v potaz různé suroviny. Tyto výpočty proto nemohou být zkresleny rozdílem v sortimentní skladbě. Výrobek, v němž byly použity suroviny jako Dyneema, má každopádně stejné základní fyzické a chemické vlastnosti jako dotčený výrobek. Tvrzení bylo proto odmítnuto.

(20)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení se zjišťovalo, zda je pravděpodobné přetrvávání nebo obnovení dumpingu poté, co by platná opatření uložená vůči Indii případně pozbyla platnosti.

(21)

Podle údajů Eurostatu byl objem dovozu dotčeného výrobku z Indie v celém posuzovaném období zanedbatelný. V průběhu období přezkumného šetření činil objem dovozu z Indie 31 tun, tj. méně než 0,1 % spotřeby Unie v období přezkumného šetření:

(22)

Podle ověřených údajů však tři společnosti zařazené do vzorku zaslaly v období přezkumného šetření do Unie podstatně vyšší objemy dotčeného výrobku, než jsou objemy uvedené v Eurostatu. V tomto ohledu se připomíná, že v původním šetření poskytli dovozci informace prokazující, že určité množství dotčeného výrobku pořízeného v Indii nebylo na trhu Unie propuštěno do volného oběhu, nýbrž bylo uloženo v celních skladech a prodáno zaoceánským plavidlům nebo námořním plovoucím plošinám. Jeden z výrobců, kteří předložili žádost, toto tvrzení zopakoval v současném šetření. Vzhledem k nedostatečné spolupráci přístavních obchodníků při šetření nebylo možno toto tvrzení ověřit. Podle seznamu odběratelů, který poskytli vyvážející výrobci zařazení do vzorku, však bylo zřejmé, že odběrateli jsou skutečně většinou dodavatelé pro obchodní a námořní plavidla a námořní plovoucí plošiny v přístavech Unie. Na základě výše uvedených skutečností se zdá, že rozdíl mezi statistickými daty a nahlášenými údaji je zapříčiněn tímto prodejem.

(23)

Je třeba rovněž uvést, že žádost o přezkum před pozbytím platnosti obsahovala tvrzení o obcházení opatření. V tomto ohledu žadatel tvrdil, že určité objemy lan ze syntetických vláken z Indie vstoupily na území Unie pod číslem KN 5609 (Výrobky z […] motouzů, šňůr, provazů nebo lan), na něž se opatření nevztahují. V tomto šetření však nebyly na podporu tohoto názoru zjištěny žádné informace.

(24)

Na základě výše uvedených skutečností se usuzuje, že v období přezkumného šetření bylo z Indie na celní území Unie skutečně dovezeno 31 tun dotčeného výrobku. Pokud jde o ověřený vývoz do přístavů Unie uskutečněný třemi indickými výrobci zařazenými do vzorku, který nebyl propuštěn do volného oběhu na trhu Unie, tento prodej se považuje za součást indického vývozu do ostatních třetích zemí.

(25)

Jelikož neexistoval významný objem dovozu z Indie do Unie, nemohl být takový objem základem pro reprezentativní analýzu pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu nebo újmy. Vzhledem k takto omezenému skutečnému objemu dovozu skutečně nelze vyvodit závěr, že v průběhu období přezkumného šetření docházelo k dumpingovému dovozu z Indie působícímu újmu. Analýza se proto zaměřila na pravděpodobnost obnovení dumpingu a újmy v případě, že by opatření pozbyla platnosti.

(26)

Zkoumalo se, zda v dotčené zemi existuje nevyužitá výrobní kapacita, která by vytvářela potenciál k obnovení dumpingového vývozu v případě zrušení opatření.

(27)

Bylo zjištěno, že výrobní kapacita tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření prudce vzrostla, zatímco využití kapacity se v téže době snížilo. V období přezkumného šetření činily volné kapacity uvedených tří společností přibližně 75 % spotřeby Unie. To naznačuje pravděpodobný nárůst objemu dovozu do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(28)

Co se týká ostatních výrobců lan ze syntetických vláken v Indii, je známo, že společnost Garware, která po fázi výběru vzorku přestala spolupracovat, je významným výrobcem a podle jejích oficiálních internetových stránek má značnou výrobní kapacitu. V žádosti o přezkum před pozbytím platnosti jsou mimoto uvedeni další čtyři velcí indičtí výrobci. V Indii existuje rovněž řada středních a malých výrobců, kteří prodávají především na domácím trhu. Jelikož tito indičtí výrobci nespolupracovali při šetření, není jejich výrobní kapacita známa, lze však předpokládat, že trend u těchto výrobců je srovnatelný s trendem zjištěným u spolupracujících společností, a že tito výrobci tudíž mají další volnou kapacitu.

(29)

Poté, co jim byla sdělena uvedená zjištění, zpochybnili všichni indičtí výrobci zařazení do vzorku údaje týkající se jejich celkové volné kapacity. Všechny tyto údaje však uvedly samotné společnosti a byly ověřeny při šetření, které se uskutečnilo v prostorách každé z nich. Tato tvrzení proto byla odmítnuta.

(30)

Objem vývozu tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku do jiných třetích zemí, včetně prodeje přístavům Unie, který nevstupuje na celní území Unie, je značný a v průběhu posuzovaného období se zvýšil přibližně o 80 %, což představuje téměř polovinu celkového prodeje vyvážejících výrobců v průběhu období přezkumného šetření.

(31)

Skutečný dovoz do Unie se po uložení původních opatření prakticky zastavil. Je však nutno podotknout, že objem vývozu výrobců zařazených do vzorku do přístavů v Unii se v posuzovaném období značně zvýšil, a to z 61 na 785 tun. Vzhledem k tomu, že se skutečný dovoz do Unie uskutečňuje částečně prostřednictvím stejných prodejních kanálů jako v případě výrobků prodávaných v přístavech Unie, tato zvýšená přítomnost v blízkosti trhu Unie může naznačovat, že v případě neexistence opatření by indičtí výrobci zařazení do vzorku (a případně i další výrobci) mohli začít v krátkém čase prodávat značná množství dotčeného výrobku na trhu Unie.

(32)

Vzhledem k výše zmíněné orientaci indických výrobců na vývoz, jakož i k jejich rostoucí přítomnosti v přístavech Unie lze učinit závěr, že je vysoce pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, množství indického vývozu do Unie by se významně zvýšilo.

(33)

Poté, co jim byla sdělena zjištění přezkumu, jeden z indických výrobců poznamenal, že indický vývoz je po celém světě velmi diverzifikovaný mezi trhy s růstovým potenciálem, a proto by v případě neexistence opatření nedošlo k obnovení vývozu do Unie ve značném objemu. Uznává se, že někteří indičtí výrobci mohli diverzifikovat svůj vývoz mezi různé trhy, to však nelze pokládat za dostatečné, aby to mohlo změnit závěry, které byly učiněny na základě výše uvedených zjištění.

(34)

Orientační výpočet dumpingu byl proveden na základě ověřeného prodeje do přístavů Unie uskutečněného třemi vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku, který se sice považuje za součást vývozu do jiných třetích zemí, poskytuje však vhodný údaj o možných cenách indických lan ze syntetických vláken v případě neexistence cel. Běžné hodnoty vycházely z cen na domácím trhu v Indii. Na základě těchto údajů byl u dvou ze tří indických výrobců zařazených do vzorku zjištěn dumping. Bylo zjištěno, že dumpingová rozpětí činí průměrně 10 %, což lze považovat za významné rozpětí, ačkoliv je mnohem nižší než rozpětí zjištěná v původním šetření.

(35)

Ze srovnání cen dosažených třemi vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku na trzích jiných třetích zemí (vyjma prodeje do přístavů Unie) s jejich cenami na domácím trhu byl zjištěn podobný výsledek, ačkoliv takto zjištěná dumpingová rozpětí byla nižší.

(36)

Poté, co jim byla sdělena zjištění přezkumu, jeden z indických výrobců uvedl, že v souvislosti s indickým dovozem do Unie nebyl zjištěn dumping. Ve skutečnosti se však prakticky téměř žádný dovoz neuskutečnil. Kromě toho byl dumping konstatován jak u prodeje do přístavů Unie, tak u prodejů do dalších třetích zemí. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(37)

Jiná ze zúčastněných stran uvedla, že dumpingová rozpětí zjištěná v tomto přezkumu nelze považovat za významná v porovnání se stávající úrovní cel, vzhledem k rozdílným nákladům na pracovní sílu v Unii a v Asii. Je však třeba poznamenat, že náklady na pracovní sílu v Unii nejsou pro výpočet dumpingového rozpětí relevantní.

(38)

Na základě výše uvedené analýzy se konstatuje, že vyvážející výrobci mají značný výrobní potenciál k obnovení vývozu do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti. Co se týká cen, bylo zjištěno, že dva výrobci zařazení do vzorku uskutečňovali prodej do jiných třetích zemí za dumpingové ceny. Vezme-li se navíc v potaz rovněž společnost Garware, která přestala spolupracovat, existuje dalších pět velkých vyvážejících výrobců uvedených v podnětu, u nichž lze na základě dostupných informací předpokládat, že vykazují stejný trend jako společnosti, u nichž byl zjištěn prodej do jiných třetích zemí za dumpingové ceny.

(39)

Vzhledem k náznakům, že indičtí vyvážející výrobci mají i nadále strategický zájem o trh Unie, což prokazují jejich rostoucí objemy vývozu do přístavů Unie a obrovská dostupná volná kapacita, je pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, obnovili by tito výrobci vývoz do Unie ve značném množství. Vzhledem k cenovému chování indických výrobců na trzích ve třetích zemích je vysoce pravděpodobné, že by došlo k obnovení vývozu za dumpingové ceny. Konstatuje se proto, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to k obnovení dumpingu.

(40)

Výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení představují výrobci v Unii, na něž připadá celková výroba v Unii. Počet výrobců v Unii lze odhadnout na přibližně čtyřicet.

(41)

Informace pro výběr vzorku požadované v oznámení o zahájení přezkumu poskytlo patnáct výrobců v Unii, jejichž jménem byla žádajícím sdružením podána žádost o přezkum před pozbytím platnosti, a další tři výrobci v Unii. Jak je uvedeno ve 12. bodě odůvodnění, podrobně byl šetřen vzorek pěti výrobců představujících přibližně 40 % výrobního odvětví Unie. Vzorek se skládal z těchto společností:

(42)

Jak již bylo uvedeno ve 12. bodě odůvodnění, osmnáct spolupracujících výrobců v Unii představovalo 78 % celkové výroby v Unii v průběhu období přezkumného šetření.

(43)

Spotřeba lan ze syntetických vláken v Unii byla stanovena na základě objemů prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie (včetně prodeje uskutečněného nespolupracujícími výrobci v Unii na základě odhadu žádajícího sdružení) s připočtením veškerého dovozu do Unie podle údajů Eurostatu.

(44)

Na základě výše uvedených skutečností lze stanovit, že se v průběhu posuzovaného období spotřeba Unie snížila o 7 %. Poté, co se mezi roky 2006 a 2007 spotřeba zvýšila o 16 %, mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření poklesla o 20 %.

(45)

Jak je uvedeno ve 21. bodě odůvodnění, skutečný indický dovoz do Unie byl v celém posuzovaném období v důsledku platných účinných antidumpingových opatření zanedbatelný.

(46)

Jak však bylo objasněno ve 22. bodě odůvodnění, indičtí výrobci jsou v rostoucí míře přítomni v blízkosti trhu Unie, a to prostřednictvím vývozu do přístavů EU, který nepodléhá celnímu odbavení, a je tudíž od zmíněných antidumpingových cel osvobozen.

(47)

Jelikož byl skutečný indický dovoz do Unie zanedbatelný, bylo srovnání cen provedeno mezi cenami indického vývozu do jiných třetích zemí (včetně vývozu do přístavů v Unii, na nějž se antidumpingová cla nevztahují) a cenami prodeje v Unii, který uskutečnili výrobci v Unii zařazení do vzorku.

(48)

Na tomto základě bylo zjištěno, že se indický vývoz do jiných třetích zemí uskutečnil za prodejní ceny podstatně nižší, než jsou ceny výrobního odvětví Unie. Takto zjištěný cenový rozdíl dosáhl až 46 % a v průměru činil 18 %.

(49)

Hodnota indického vývozu do jiných třetích zemí během posuzovaného období vzrostla o více než 30 %. Tento prodej představoval téměř polovinu celkového obratu indických vyvážejících výrobců zařazených do vzorku v průběhu období přezkumného šetření.

(50)

Navzdory poklesu spotřeby na trhu Unie o 7 % se objem dovozu z jiných třetích zemí v posuzovaném období zvýšil o 18 %. Podíl tohoto dovozu na trhu tak vzrostl ze 17 % na 22 %.

(51)

Je nutno zmínit, že dovoz z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) v posuzovaném období vzrostl o 46 % a dosáhl podílu na trhu ve výši 8,6 % (v porovnání s 5,5 % v roce 2006). Ačkoliv kvůli obecné povaze údajů Eurostatu, které nejsou rozděleny podle druhů výrobků, nebylo možno provést přesné srovnání cen, zdá se, že průměrná cena čínského dovozu do Unie je podstatně vyšší než průměrná cena indického vývozu. Mimoto se zdá, že průměrná cena čínského dovozu odpovídá cenám výrobního odvětví Unie.

(52)

Dovoz z Korejské republiky (dále jen „Korea“) do Unie měl v posuzovaném období stálý podíl na trhu ve výši přibližně 3 %. Objem tohoto dovozu klesl souběžně se snižující se spotřebou o 6 %.

(53)

Dovoz z jakékoli jiné třetí země měl v průběhu období přezkumného šetření podíl na trhu Unie pro lana ze syntetických vláken nižší než 2 %.

(54)

Byly analyzovány všechny ukazatele újmy uvedené v čl. 3 odst. 5 základního nařízení. Pokud jde o ukazatele objemu prodeje a podílu výrobců v Unii na trhu, tyto ukazatele byly analyzovány na základě údajů získaných pro všechny výrobce v Unii, tj. výrobní odvětví Unie. Co se týká všech ostatních ukazatelů újmy, jejich zkoumání vycházelo z informací poskytnutých výrobci v Unii zařazenými do vzorku, které byly ověřeny v prostorách jednotlivých společností, jak bylo uvedeno v 15. bodě odůvodnění. Jak již bylo uvedeno ve 12. bodě odůvodnění, jeden z výrobců v Unii zahájil činnost v průběhu posuzovaného období, jeho údaje proto nebyly v analýze trendů týkajících se ukazatelů újmy použity, aby se zamezilo zkreslení těchto trendů.

(55)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období významně snížil, a to o 12 %. Jak již bylo uvedeno ve 44. bodě odůvodnění, spotřeba Unie v posuzovaném období klesla o 7 %, přičemž obzvláště prudký pokles začal od roku 2007. Je třeba zdůraznit, že se objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie snižoval rychlejším tempem než pokles spotřeby:

(56)

Vývoj popsaný v předchozím bodě odůvodnění a výše uvedené tabulce měl mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření za následek úbytek podílu výrobního odvětví Unie na trhu. Snižování podílu výrobního odvětví Unie na trhu bylo trvalé, přičemž celkový úbytek činil 4,6 procentního bodu:

(57)

Je nutno podotknout, že výše uvedený úbytek podílu výrobního odvětví Unie na trhu byl do značné míry zapříčiněn rostoucím podílem čínského dovozu na trhu (viz 50. bod odůvodnění).

(58)

Souběžně s vývojem objemu prodeje se objem výroby výrobců v Unii zařazených do vzorku snižoval srovnatelným tempem, a to o 17 % v průběhu posuzovaného období. Výrobní kapacita v témže období vzrostla o 5 %. To mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření vedlo ke snížení využití kapacity o 20 %:

(59)

Co se týká zásob, výrobci lan ze syntetických vláken udržovali obecně své zásoby na poměrně nízké úrovni, jelikož se většina výroby uskutečňuje na základě poptávky. Bylo možno zaznamenat, že v průběhu posuzovaného období, a zejména v období přezkumného šetření, vykazovaly průměrné zásoby pokles, který byl velkou měrou zapříčiněn snížením výroby lan ze syntetických vláken.

(60)

Průměrné ceny obdobného výrobku prodávaného v Unii výrobci v Unii zařazenými do vzorku se v posuzovaném období do určité míry zvýšily, zejména mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření:

(61)

Je však třeba poznamenat, že výše uvedená průměrná prodejní cena je vypočtena na základě všech druhů výrobku, včetně lan ze syntetických vláken nejvyšší hodnoty, například lan ze syntetických vláken vyrobených ze suroviny s názvem Dyneema. Cenový rozdíl mezi jednotlivými druhy výrobku je skutečně obrovský (viz 19. bod odůvodnění). V minulých letech zvýšilo výrobní odvětví Unie výrobu výrobků vyšší hodnoty. Tato lana ze syntetických vláken mají v jejich sortimentní skladbě tudíž rostoucí podíl. Tyto nedávné změny v sortimentní skladbě jsou jedním z důvodů zvýšení průměrných jednotkových prodejních cen výrobního odvětví Unie.

(62)

Částečně v důsledku platných účinných opatření a částečně díky diverzifikaci sortimentní skladby se výrobcům v Unii zařazeným do vzorku podařilo v celém posuzovaném období zachovat stálou a dobrou úroveň ziskovosti:

(63)

Investice byly v letech 2006 a 2007 na poměrně vysoké úrovni, načež poklesly na polovinu předchozí částky. V průběhu období přezkumného šetření se neuskutečnily prakticky žádné investice.

(64)

Souběžně s konstantním vývojem ziskovosti se v posuzovaném období zvýšila i návratnost investic.

(65)

Peněžní tok výrobců v Unii zařazených do vzorku byl v průběhu posuzovaného období na poměrně stálé úrovni:

(66)

Situace výrobců v Unii zařazených do vzorku, co se týče zaměstnanosti, se mezi roky 2006 a 2008 vyvíjela příznivě. Od roku 2008 do období přezkumného šetření však v důsledku klesající poptávky na trhu došlo ke snížení zaměstnanosti. Pokles poptávky mající za následek snížení výroby vedl mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření rovněž k snížení produktivity. Pokud jde o roční mzdové náklady na zaměstnance, ty se až do roku 2008 zvyšovaly, načež v období přezkumného šetření následoval mírný pokles.

(67)

Mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření se spotřeba Unie snížila o 7 % (viz 44. bod odůvodnění), objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie však poklesl o 12 % a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se snížil o 6 procentních bodů (viz 55. a 56. bod odůvodnění). Na druhou stranu, objem skutečného indického dovozu byl kvůli platným opatřením i nadále zanedbatelný, objem dovozu z ostatních zemí však vzrostl o 18 % (především kvůli dovozu z ČLR) a získal dalších 5 procentních bodů podílu na trhu (viz 50. bod odůvodnění). Konstatuje se tudíž, že výrobní odvětví Unie bylo poklesem spotřeby dotčeno více, a zaznamenalo proto významnější úbytek objemu prodeje než ostatní účastníci na trhu.

(68)

Kvůli skutečnosti, že dovoz dotčeného výrobku z Indie byl během období přezkumného šetření zanedbatelný, nebylo možno stanovit dumpingové rozpětí pro skutečný indický dovoz. Je však nutno podotknout, že indický vývoz do přístavů Unie, který nepodléhá celnímu odbavení, významně vzrostl a bylo zjištěno, že se část tohoto prodeje uskutečňovala za dumpingové ceny.

(69)

Bylo analyzováno, zda výrobní odvětví Unie stále ještě překonává účinky minulého dumpingu. Dospělo se k závěru, že se výrobnímu odvětví Unie již do značné míry podařilo tyto účinky překonat vzhledem ke skutečnosti, že byla po dlouhou dobu v platnosti účinná antidumpingová opatření.

(70)

Vzhledem ke skutečnosti, že pokud jde o dovoz lan ze syntetických vláken pocházejících z Indie, byla v platnosti účinná antidumpingová opatření, se zdá, že se výrobnímu odvětví Unie podařilo do značné míry překonat účinky minulého dumpingu působícího újmu.

(71)

Nelze však vyvodit závěr, že je situace výrobního odvětví Unie jistá. Ačkoliv se zdá, že určité ukazatele újmy týkající se finančních výsledků výrobců v Unii (zejména ziskovost, návratnost investic a peněžní tok) vykazují poměrně stálou tendenci, ostatní ukazatele újmy (zejména objem prodeje a podíl na trhu, výroba a využití kapacity, jakož i investice) jasně ukazují, že situace výrobního odvětví Unie byla na konci období přezkumného šetření stále poměrně nejistá. Poté, co jim byla sdělena zjištění tohoto šetření, jeden z indických výrobců uvedl, že výrobní odvětví Unie během období přezkumného šetření neutrpělo žádnou újmu. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že nebylo konstatováno, že výrobní odvětví Unie utrpělo v průběhu období přezkumného šetření hmotnou újmu. Avšak závěr učiněný na základě zjištění přezkumu byl ten, že některé ukazatele vykazovaly stálé hodnoty, zatímco ostatní vykazovaly známky újmy.

(72)

Některé strany tvrdily, že nepříznivý vývoj některých ukazatelů újmy nebyl způsoben indickým dovozem, nýbrž celosvětovou hospodářskou krizí a rostoucím tržním podílem čínského dovozu. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že nepříznivý vývoj některých ukazatelů nebyl připisován téměř neexistujícímu dovozu z Indie. Navíc nárůst dovozu z Číny byl zkoumán a neměl žádný dopad na analýzu pravděpodobnosti obnovení dumpingu působícího újmu.

(73)

Co se týká životaschopnosti výrobního odvětví Unie obecně, je třeba uvést, že postupné uvádění různých výrobků vyšší hodnoty na trh – jak v rámci Unie, tak i na trzích třetích zemí – znamená, jak se zdá, kladné vyhlídky, pokud jde o dlouhodobou konkurenceschopnost výrobního odvětví Unie, jelikož počet výrobců vyrábějících tato vysoce kvalitní lana ze syntetických vláken je v současnosti na světovém trhu omezený.

(74)

Jak bylo uvedeno ve 25. bodě odůvodnění, vzhledem k zanedbatelnému objemu dovozu dotčeného výrobku z Indie během období přezkumného šetření se analýza zaměřila na pravděpodobnost obnovení dumpingu a újmy.

(75)

Jak je podrobně rozvedeno ve 26. až 28. bodě odůvodnění, indičtí vyvážející výrobci mají k dispozici obrovské volné kapacity. Jak bylo objasněno ve 30. až 32. bodě odůvodnění, indičtí výrobci jsou mimoto silně orientováni na vývoz a mají pobídku k prodeji svých výrobků ve velkém objemu na vývozních trzích. Jak bylo navíc uvedeno ve 31. bodě odůvodnění, indičtí výrobci jsou silně a ve stále větší míře přítomni v přístavech Unie. Na základě těchto důvodů lze vyvodit závěr, že je velmi pravděpodobné, že by dovoz z Indie do Unie dosáhl v krátkém čase značného objemu, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(76)

Jak je uvedeno v 34. a 35. bodě odůvodnění, v případě neexistence opatření je pravděpodobné, že dojde k obnovení indického dovozu za dumpingové ceny. Jak je zmíněno ve 47. a 48 bodě odůvodnění, bylo mimoto rovněž zjištěno, že skutečnost, že prodejní ceny indických výrobců jsou v průměru o 18 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie (a tento cenový rozdíl může dosáhnout až 46 %), zřejmě naznačuje, že v případě neexistence opatření budou indičtí výrobci pravděpodobně vyvážet dotčený výrobek na trh Unie za ceny podstatně nižší, než jsou ceny výrobního odvětví Unie, tj. je pravděpodobné, že jejich ceny budou představovat podbízení vůči prodejním cenám výrobců v Unii.

(77)

Na základě výše uvedených skutečností lze vyvodit závěr, že v případě neexistence opatření je velmi pravděpodobné, že se indický dovoz dotčeného výrobku obnoví ve značném množství a s cenami podstatně nižšími, než jsou ceny výrobního odvětví Unie.

(78)

Vzhledem k poměrně nejisté situaci výrobního odvětví Unie (jak je vysvětleno v 71. a 72. bodě odůvodnění) je pravděpodobné, že případné obnovení indického dumpingového dovozu ve velkém za ceny nižší než ceny v Unii bude znamenat újmu pro výrobní odvětví Unie. Je zejména pravděpodobné, že rozsáhlé obnovení dumpingového dovozu bude mít za následek další úbytky podílu na trhu a objemu prodeje výrobního odvětví Unie, což povede k snížení výroby a poklesu zaměstnanosti. To bude mít spolu se značným cenovým tlakem v důsledku dovozu s nižšími cenami, než jsou prodejní ceny výrobců v Unii, za následek rychlé a vážné zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie.

(79)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje závěr, že pokud by opatření pozbyla platnosti, je pravděpodobné obnovení újmy způsobené obnoveným dumpingovým dovozem dotčeného výrobku z Indie.

(80)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo ověřeno, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem celé Unie.

(81)

Určení zájmu Unie bylo založeno na posouzení všech jednotlivých dotčených zájmů, tj. zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců, obchodníků, velkoobchodníků a průmyslových uživatelů dotčeného výrobku.

(82)

Je třeba připomenout, že se v předchozích šetřeních nemělo za to, že by uložení opatření bylo v rozporu se zájmem Unie. Toto šetření je mimoto přezkumem před pozbytím platnosti, analyzuje tudíž situaci, v níž jsou zavedena antidumpingová opatření.

(83)

Na tomto základě se zkoumalo, zda navzdory závěru o pravděpodobnosti obnovení dumpingu a pravděpodobném obnovení újmy existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že v tomto konkrétním případě není zachování opatření v zájmu Unie.

(84)

Jak již bylo uvedeno v 56. a 73. bodě odůvodnění, výrobnímu odvětví Unie se podařilo zachovat významný, i když snižující se podíl na trhu a současně diverzifikovat sortimentní skladbu zavedením vysoce kvalitních lan ze syntetických vláken. Lze proto usuzovat, že výrobní odvětví Unie zůstalo ze strukturálního hlediska životaschopné.

(85)

Vzhledem k závěrům ohledně situace výrobního odvětví v Unii, které jsou uvedeny v 70. až 72. bodě odůvodnění, a podle tvrzení týkajících se analýzy pravděpodobnosti obnovení újmy (jak bylo objasněno v 74. až 79. bodě odůvodnění) lze mít rovněž za to, že je pravděpodobné, že by výrobní odvětví Unie zaznamenalo vážné zhoršení finanční situace, pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti, a to by vedlo k obnovení podstatné újmy.

(86)

Vzhledem k předpokládaným objemům a cenám dovozu dotčeného výrobku z Indie by bylo výrobní odvětví Unie skutečně vystaveno vážnému riziku. Jak je objasněno v 78. bodě odůvodnění, tento dovoz by měl za následek další snížení podílu výrobního odvětví Unie na trhu, objemu prodeje a zaměstnanosti a rovněž by stlačil jeho ceny, což by nakonec vedlo k zhoršení jeho ziskovosti na podobné negativní úrovně, jaké byly zjištěny v původním šetření.

(87)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a s ohledem na neexistenci údajů prokazujících opak se vyvozuje závěr, že by zachování stávajících opatření nebylo v rozporu se zájmem výrobního odvětví Unie.

(88)

Komise zaslala dotazníky deseti dovozcům/obchodníkům, kteří nejsou ve spojení. Pouze jedna z těchto společností zaslala odpověď a vyslovila své námitky. Jelikož je však tato společnost ve spojení s jedním indickým výrobcem lan ze syntetických vláken, nelze ji považovat za dovozce, který není ve spojení. Poněvadž je společnost dovozcem ve spojení, její zájem je neoddělitelně spojen se zájmem indického výrobce.

(89)

Za této situace se vyvozuje závěr, že neexistují přesvědčivé důvody, které by naznačovaly, že by zachování opatření do značné míry nepříznivě ovlivnilo dotčené dovozce/obchodníky, kteří nejsou ve spojení.

(90)

Komise zaslala dopis jednomu průmyslovému sdružení uživatelů dotčeného výrobku. Žádný uživatel neposkytl úplnou odpověď na dotazník a od sdružení nebyla obdržena žádná písemná podání.

(91)

Vzhledem k neexistující spolupráci ze strany uživatelů a s ohledem na skutečnost, že dopad antidumpingových opatření bude ve srovnání s ostatními náklady hlavních uživatelských výrobních odvětví, jako je stavba lodí, projektování a provozování námořních plovoucích plošin, pravděpodobně zanedbatelný, se vyvozuje závěr, že zachování opatření nebude mít na tyto uživatele v zásadě nepříznivý dopad.

(92)

Lze předpokládat, že zachování opatření zajistí, aby během krátké doby nedošlo k obnovení indického dumpingového dovozu na trh Unie ve značném množství. Výrobní odvětví Unie bude mít proto i nadále prospěch z podmínek hospodářské soutěže na trhu Unie a snížení hrozby uzavírání podniků a poklesu zaměstnanosti. Očekává se rovněž, že tyto příznivé účinky zaručí podmínky pro rozvoj inovačních, technicky zdokonalených výrobků pro nová a specializovaná použití ze strany výrobního odvětví Unie.

(93)

Je nutno rovněž zmínit, že na základě zvážení zájmu dovozců/obchodníků a rovněž uživatelů v Unii se zdá, že neexistují žádné přesvědčivé důvody prokazující, že by zachování opatření mělo značný nepříznivý dopad.

(94)

Vzhledem k výše uvedeným závěrům ohledně dopadu zachování opatření na jednotlivé účastníky na trhu Unie se vyvozuje závěr, že zachování opatření není v rozporu se zájmem Unie.

(95)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti, mimo jiné obrovské volné kapacity indických výrobců, jejich silnou orientaci na vývoz a rostoucí přítomnost v blízkosti trhu Unie, ceny jejich vývozu na trhy ostatních třetích zemí, u nichž bylo zjištěno, že jsou nižší než běžná hodnota a rovněž podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Unie v období přezkumného šetření, jakož i poměrně nejistou situaci výrobního odvětví Unie je pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, došlo by pravděpodobně k obnovení dumpingového dovozu z Indie působícího újmu.

(96)

Všechny dotčené strany byly informovány o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlí doporučit zachování stávajících opatření v současné podobě. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím vznést námitky, nebyly však předloženy žádné námitky, které by odůvodňovaly změnu výše uvedených zjištění. Tvrzeními souvisejícími se sdělením zjištění přezkumu příslušným stranám se zabývají příslušné body odůvodnění tohoto nařízení.

(97)

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že by (jak je stanoveno v čl. 11 odst. 2 základního nařízení) antidumpingová cla uložená nařízením (ES) č. 1736/2004 měla být zachována.

(98)

Aniž by se opomíjela skutečnost, že byla zjištěna pravděpodobnost obnovení dumpingu působícího újmu, vyznačuje se toto řízení zvláštními okolnostmi, zejména dlouhou dobou trvání platných opatření, jejichž platnost již byla jednou prodloužena, a velmi omezeným množstvím skutečného dovozu z Indie, jak je uvedeno v 21. až 24. bodě odůvodnění. Tyto skutečnosti by se měly přiměřeně zohlednit v době prodloužené platnosti antidumpingových opatření, která by měla činit tři roky. Poté, co mu byla sdělena zjištění přezkumu, žadatel uvedl, že by opatření měla být prodloužena o pět let a že výše uvedené úvahy neodůvodňují prodloužení na kratší dobu.

(99)

Obvykle prodloužení opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení platí na pět let. Šetření dospělo k závěru, že situace výrobního odvětví Unie byla na konci období přezkumného šetření stále velmi nejistá a že se dlouhou dobu potýkalo s finančními těžkostmi, jak bylo konstatováno v původním šetření. Ještě se proto zcela nezotavilo z dumpingu působícího újmu. Řada klíčových ukazatelů však naznačila, že uložení opatření již přineslo určitá podstatná zlepšení. Z analýzy této komplexní situace vyplývá, že k úplnému a důkladnému zotavení z jakýchkoli minulých účinků dumpingu působícího újmu pravděpodobně dojde v době kratší, než je obvyklých pět let. Usuzuje se, že s ohledem na analýzu celkové újmy a pravděpodobný vývoj na trhu během platnosti opatření by období tří let mělo být dostačující k tomu, aby došlo k úplnému hospodářskému a finančnímu zotavení výrobního odvětví Unie. Z těchto důvodů se nejeví jako nutné zachovat opatření po delší dobu.

(100)

Usuzuje se proto, že by prodloužení opatření o celé pětileté období nebylo plně doloženo skutečnostmi zjištěnými při šetření, a že by doba platnosti opatření měla být proto omezena na tři roky.

(101)

Individuální sazba antidumpingového cla uvedená v článku 2 tohoto nařízení byla stanovena na základě zjištění původního šetření. Odráží proto situaci dotčené společnosti zjištěnou v průběhu šetření. Tato celní sazba (na rozdíl od celostátního cla použitelného na „všechny ostatní společnosti“) je proto použitelná výhradně na dovoz výrobků pocházejících z Indie a vyráběných dotyčnou společností, tedy konkrétně uvedenou právnickou osobou. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v článku 1, včetně subjektů ve spojení s konkrétně uvedenou společností, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celostátnímu clu.

(102)

S veškerými žádostmi o použití individuální antidumpingové celní sazby (např. po změně názvu subjektu nebo po vzniku nových výrobních či prodejních subjektů) je třeba se neprodleně obrátit na Komisi a připojit veškeré příslušné informace, zejména pak informace o jakýchkoli změnách v činnostech společnosti souvisejících s výrobou či domácím a vývozním prodejem, které jsou spojeny například se změnou názvu nebo změnou výrobních či prodejních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení příslušně změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby,

(1)

Na základě antidumpingového šetření týkajícího se dovozu žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) a Ukrajiny (dále jen „první šetření“) byla nařízením Rady (ES) č. 452/2007 ze dne 23. dubna 2007 (2) uložena antidumpingová opatření. Nařízení vstoupilo v platnost dne 27. dubna 2007.

(2)

Připomíná se, že sazba konečného antidumpingového cla uloženého na žehlicí prkna vyráběná čínským vyvážejícím výrobcem Since Hardware (Guangzhou) Co., Ltd. (dále jen „společnost Since Hardware“) byla 0 %, zatímco u ostatních čínských vyvážejících výrobců se pohybovala mezi 18,1 % a 38,1 %. Na základě následného prozatímního přezkumu se tyto celní sazby zvýšily až na 42,3 % prováděcím nařízením Rady (EU) č. 270/2010 ze dne 29. března 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 452/2007 (3).

(3)

Dne 2. října 2009 zveřejnila Komise v Úředním věstníku Evropské unie (4) oznámení o zahájení antidumpingového šetření („oznámení o zahájení“) podle článku 5 základního nařízení týkajícího se dovozu žehlicích prken pocházejících z ČLR do Unie, omezeného na společnost Since Hardware. V oznámení o zahájení vyhlásila Komise též zahájení přezkumu podle čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1515/2001 (dále jen „přezkum podle nařízení (ES) č. 1515/2001“), aby bylo možné provést veškeré potřebné změny nařízení (ES) č. 452/2007 s ohledem na zprávu odvolacího orgánu WTO s názvem „Mexiko – konečná antidumpingová opatření týkající se hovězhoí a rýže“ (AB-2005-6) (5).

(4)

Antidumpingové šetření bylo zahájeno na základě podnětu podaného dne 20. srpna 2009 třemi výrobci v Unii, společnostmi Colombo New Scal S.p.A., Pirola S.p.A. a Vale Mill (Rochdale) Ltd. (dále jen „žadatelé“), představujícími podstatnou část celkové výroby žehlicích prken v Unii.

(5)

Připomíná se, že s ohledem na zprávu odvolacího orgánu WTO bylo proti společnosti Since Hardware zahájeno nové antidumpingové šetření na základě článku 5 základního nařízení, a nikoli prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Uvedená zpráva stanoví v odstavcích 305 a 306, že vyvážející výrobce, u něhož nebyl v rámci původního šetření zjištěn dumping, musí být vyloučen z rozsahu působnosti konečného opatření uloženého v důsledku tohoto šetření a nemůže být předmětem přezkumu administrativních a změněných okolností.

(6)

Společnost Since Hardware prohlásila, že Komise nemůže zahájit nové antidumpingové šetření na základě článku 5 základního nařízení proti jedné společnosti, neboť by tím porušila obecnou zásadu zakotvenou v článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) a v Antidumpingové dohodě WTO (ADA WTO), jakož i v základním nařízení, že antidumpingová řízení jsou zaměřena na dovoz z jednotlivých zemí, a nikoli od jednotlivých společností. Společnost Since Hardware zejména tvrdila, že Komise porušila čl. 9 odst. 3 a čl. 11 odst. 6 základního nařízení tím, že zahájila antidumpingové šetření na základě článku 5 namísto čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Společnost Since Hardware také tvrdila, že vzhledem k tomu, že pravidla WTO nemají přímý účinek v právním řádu EU, nemůže se Komise rozhodnout, že nevezme na vědomí výše uvedená ustanovení základního nařízení a automaticky provede předpis WTO, aniž by Rada předtím upravila základní nařízení.

(7)

V tomto ohledu se uznává, že antidumpingová řízení jsou obvykle zahajována proti dovozu z určité země, a nikoli od jednotlivých společností. Tento případ je však výjimkou z výše uvedeného pravidla s ohledem na následující zvláštní okolnosti. Odvolací orgán WTO stanovil ve své zprávě v odstavcích 216 až 218, že článek 5.8 Antidumpingové dohody WTO vyžaduje, aby vyšetřující orgán ukončil šetření ohledně vývozce, u něhož nebylo v rámci původního šetření zjištěno rozpětí nad minimální úroveň, a v odstavci 305, že tento vývozce musí být tedy vyloučen z konečných antidumpingových opatření (6) a že tito vývozci nemohou být předmětem přezkumu administrativních a změněných okolností (7). Je pravda, že pro nedostatečný přímý účinek pravidel WTO nelze obvykle přezkoumat právní platnost opatření přijatých orgány Unie (dále jen „orgány“) z hlediska dohod WTO. To však v tomto konkrétním případě neznamená, že by orgány neměly brát na vědomí pravidla WTO a zejména zprávu odvolacího orgánu WTO. Nařízení Rady (ES) č. 1515/2001 bylo přijato konkrétně z toho důvodu, aby mohly orgány uvést opatření přijaté v rámci základního nařízení do souladu s rozhodnutími obsaženými ve zprávě přijaté orgánem WTO pro řešení sporů, jak je uvedeno ve 4. bodě odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 1515/2001, bez předchozí změny základního nařízení. Nařízení (ES) č. 1515/2001 tedy zejména umožňuje orgánům formálně vyloučit vývozce, u nichž nebyl v průběhu předchozího původního šetření zjištěn dumping, z oblasti působnosti nařízení, které bylo přijato na konci uvedeného šetření. Pro tento účel byl zahájen přezkum nařízení (ES) č. 451/2007 na základě nařízení (ES) č. 1515/2001.

(8)

Navíc žádné ustanovení základního nařízení nevylučuje zahájení nového antidumpingového šetření na základě článku 5 základního nařízení proti jedné společnosti. Zároveň je třeba právní předpisy Unie vykládat pokud možno způsobem, který je v souladu s mezinárodním právem, zejména tam, kde jsou dotčená ustanovení určena k tomu, aby některá mezinárodní dohoda uzavřená Unií nabyla účinnosti. Vzhledem k tomu, že Antidumpingová dohoda WTO na jedné straně umožňuje členům WTO ukládat clo k zabránění škodlivému dumpingu, ale na druhé straně ji odvolací orgán WTO ve své zprávě vykládá tak, že neumožňuje přezkum společností, u nichž nebyl v průběhu původního šetření zjištěn dumping, je třeba základní nařízení v tomto případě vykládat tak, že umožňuje Unii zahájit šetření podle článku 5 základního nařízení.

(9)

Prováděcím nařízením Rady (EU) č. 1241/2010 ze dne 20. prosince 2010 (*1) byla společnost SINCE Hardware vyňata z působnosti nařízení (ES) č. 452/2007.

(10)

S ohledem na zvláštní okolnosti tohoto případu je tedy zahájení antidumpingového šetření na základě článku 5 základního nařízení proti společnosti Since Hardware zákonné.

(11)

Komise oficiálně informovala společnost Since Hardware, známé dotčené dovozce a výrobce v Unii, zástupce dotčené země a výrobce v potenciálních srovnatelných zemích o zahájení řízení. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(12)

K tomu, aby mohla společnost Since Hardware, pokud si bude přát, podat žádost o zacházení jako v tržním hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise tomuto vyvážejícímu výrobci formulář žádosti. Komise také společnosti Since Hardware zaslala dotazník. Vyvážející výrobce předložil vyplněnou žádost o zacházení jako v tržním hospodářství / individuální zacházení a vyplnil dotazník.

(13)

Vzhledem k vysokému počtu výrobců v Unii se v oznámení o zahájení předpokládá výběr vzorku pro stanovení podílu na újmě podle článku 17 základního nařízení. Pět výrobců v Unii předložilo požadované informace pro výběr vzorku ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(14)

Z výše uvedených pěti výrobců v Unii byli pouze tři žadatelé součástí výrobního odvětví Unie v prvním šetření. Vzhledem ke specifičnosti tohoto případu, jak je uvedeno v 57. až 60. bodu odůvodnění bylo rozhodnuto o zaslání dotazníků pouze těmto třem výrobcům v Unii, přičemž ostatní dva výrobci Unie byli požádáni, aby předložili případné dodatečné připomínky, které by pomohly Komisi zjistit, zda dovoz výrobků společnosti Since Hardware způsobil újmu výrobnímu odvětví Unie. Všichni tři žadatelé z Unie (výrobci v Unii) předložili vyplněné dotazníky. Ostatní dva výrobci v Unii nepředložili další připomínky k řízení.

(15)

Komise zaslala také dotazníky všem známým výrobcům v potenciálních srovnatelných zemích a všem známým dotčeným dovozcům, kteří nejsou ve spojení se společností Since Hardware. Pokud jde o dovozce do Unie, kteří nejsou ve spojení, byly zde zpočátku dvě společnosti spolupracující při šetření. Avšak jedna z nich nemohla ve spolupráci pokračovat. Druhým dovozcem byla stejná společnost jako jeden z výrobců v Unii, kteří nepodali žádost. Tato společnost předložila vyplněný dotazník pro dovozce. Kromě toho v šetření spolupracovalo také jedno obchodní sdružení a předložilo připomínky.

(16)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné pro účely posouzení zacházení jako v tržním hospodářství a rozhodnutí o dumpingu, podílu na újmě a zájmu Unie. Inspekce na místě byla provedena v prostorách společnosti Since Hardware v Guangzhou v ČLR a společnosti Vale Mill (Rochdale) Ltd. ve Spojeném království.

(17)

Komise informovala zúčastněné strany, že vzhledem ke složitému právnímu pozadí současného šetření (viz výše 0 bod odůvodnění a násl.) považovala za vhodnější neukládat v tomto případě prozatímní opatření, ale pokračovat v šetření. Žádná strana nevznesla námitky.

(18)

Zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit uložení konečného antidumpingového cla, a dostaly příležitost předložit připomínky. Připomínky předložené stranami byly zváženy a zjištění byla případně odpovídajícím způsobem upravena.

(19)

Šetření dumpingu a cenového podbízení se vztahovalo na období od 1. července 2008 do 30. června 2009 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání objemu dovozu výrobků společnosti Since Hardware relevantní pro posouzení újmy (podílu na ní) se vztahovalo na období od 1. ledna 2006 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“). Avšak z hlediska specifičnosti tohoto případu, a sice skutečnosti, že jiné původní šetření týkající se téhož výrobku a třetí země probíhalo teprve před několika lety, a vzhledem k tomu, že jsou cla uložená na základě tohoto šetření stále v platnosti, budou v analýze újmy uvedeny také odkazy na období tohoto předchozího šetření (dále jen „období prvního šetření“).

(20)

Dotčeným výrobkem jsou žehlicí prkna, opěrná či samostatně stojící, s vyvíječem páry či bez něj a/nebo s vyhřívanou a odsávanou deskou, včetně rukávníků, a jejich základní součásti, tj. podpěry, desky a rampy na žehličku, pocházející z ČLR a vyrobené společností Since Hardware (Guangzhou) Co., Ltd. (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódů KN ex 3924 90 00 , ex 4421 90 98 , ex 7323 93 90 , ex 7323 99 91 , ex 7323 99 99 , ex 8516 79 70 a ex 8516 90 00 .

(21)

Šetření ukázalo, že existují různé typy žehlicích prken a jejich základní součásti závisejí hlavně na jejich konstrukci a velikosti, na materiálu, z něhož jsou vyrobeny, a příslušenství. Všechny různé typy však mají stejné základní fyzické vlastnosti a použití.

(22)

Vyvážející výrobce tvrdil, že šetření by se nemělo týkat základních součástí žehlicích prken, jelikož žehlicí prkna a jejich základní součásti (tj. podpěry, desky a rampy na žehličku) netvoří jediný výrobek, a proto nemohou být součástí stejného dotčeného výrobku v rámci jednoho šetření. Tento argument šetření nepotvrdilo. V současném šetření bylo zjištěno, že základní součásti žehlicích prken by měly být zahrnuty do šetření, neboť podpěry, desky a rampy na žehličku určují vlastnosti hotového výrobku, nemají jiné konečné použití než jako součást konečného výrobku (tj. žehlicího prkna) a jako takové nejsou odlišným výrobkem. To je v souladu s řadou jiných šetření, kde byly hotové výrobky a jejich klíčové součásti považovány za jediný výrobek. Podobně jako v prvním šetření jsou tedy všechny stávající typy žehlicích prken a jejich základních součástí považovány pro účely tohoto šetření za jeden výrobek.

(23)

Nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi dotčeným výrobkem a žehlícími prkny a jejich základními součástmi vyráběnými žadateli a ostatními spolupracujícími výrobci v Unii a prodávanými na trhu Unie, která také nakonec posloužila jako srovnatelná země. Oba výrobky mají stejné fyzické vlastnosti a použití a jsou vzájemně zaměnitelné.

(24)

Proto jsou žehlicí prkna spolu se svými základními součástmi vyráběná a prodávaná v Unii považována za výrobek obdobný dotčenému výrobku ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(25)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se při antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z ČLR běžná hodnota určuje podle čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení v případě těch výrobců, kteří splnili kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, tj. pokud bylo prokázáno, že s ohledem na výrobu a prodej obdobného výrobku převažují podmínky tržního hospodářství. Tato kritéria jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě pouze pro orientaci:

(26)

Společnost Since Hardware požádala o zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a byla vyzvána k vyplnění formuláře žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství.

(27)

Šetřením bylo zjištěno, že společnost Since Hardware nesplňovala kritérium pro přiznání zacházení jako v tržním hospodářství uvedené v čl. 2 odst. 7 písm. c) první odrážce (kritérium 1) základního nařízení, pokud jde o náklady nejdůležitějších vstupů. Navíc bylo šetřením zjištěno, že společnost Since Hardware nesplňovala kritérium přiznání zacházení jako v tržním hospodářství uvedené v čl. 2 odst. 7 písm. c) druhé odrážce (kritérium 2) základního nařízení. Hlavní zjištění ohledně zacházení jako v tržním hospodářství jsou uvedena níže.

(28)

Pokud jde o kritérium 1, tj. že společnosti přijímají obchodní rozhodnutí na základě tržních signálů, bez zásadních zásahů státu, přičemž náklady nejdůležitějších vstupů podstatně odrážejí tržní hodnoty, je třeba poznamenat, že společnost Since Hardware tvrdila, že začala kupovat své hlavní suroviny (výrobky z oceli) na domácím čínském trhu, na rozdíl od období prvního šetření, kdy společnost Since Hardware tyto suroviny dovážela. Proto se zkoumalo, zda čínský domácí trh hlavních surovin lze považovat za trh odrážející tržní hodnoty.

(29)

Bylo zjištěno, že po uplynutí období prvního šetření, tj. po roce 2005, uložil stát vývozní omezení na několik výrobků z oceli, včetně základních surovin pro výrobu žehlicích prken, tj. ocelové desky, ocelových trubek a ocelového drátu. Je třeba poznamenat, že náklady na tyto suroviny představují značnou část celkových nákladů na suroviny pro dotčený výrobek. Zavedením vývozního cla se snížil podnět k vývozu, a tudíž se zvýšil objem výrobků dostupných na domácím trhu, což naopak vedlo k nižším cenám. Avšak v červnu 2009 (na konci období šetření) se čínská politika vzhledem k odvětví výroby oceli zřejmě opět změnila. Vývozní daň byla zrušena a byl zaveden nový rabat na DPH na výrobky z oceli, což vytváří příznivější prostředí pro vývoz. Nová politika, která již neodrazuje od vývozu, se shoduje s poklesem cen oceli na ostatních světových trzích a s vyrovnáním čínských domácích cen s mezinárodními cenami oceli, tj. situací, kdy na domácím trhu nehrozí zvyšování cen. Účelem těchto opakovaných změn v režimu vývozní daně / DPH týkající se oceli prováděných v průběhu doby zjevně bylo regulovat čínský domácí trh s ocelí a ceny na tomto trhu. Stát tak nadále vykonával důležitý vliv na domácí trh s ocelí a ceny oceli v ČLR u těchto konkrétních surovin tak nesledují spontánně trendy na světových trzích.

(30)

Mnoho studií a zpráv i veřejně přístupná konta řady výrobců oceli (8) skutečně potvrzují, že čínská vláda aktivně podporuje rozvoj odvětví oceli v ČLR.

(31)

Domácí ceny oceli v ČLR byly tudíž v průběhu první poloviny období šetření výrazně nižší než ceny na jiných velkých světových trzích, zejména ve srovnání s cenami oceli v Severní Americe a severní Evropě (9), a tyto cenové rozdíly nelze vysvětlit žádnou konkurenční výhodou ve výrobě oceli. Ve druhé polovině období šetření světové ceny oceli v Evropě a Severní Americe významně klesly, zatímco pokles čínských domácích cen byl daleko menší. Cenový rozdíl mezi čínskými a mezinárodními cenami oceli tak do konce období šetření prakticky zmizel. Avšak opatření přijatá čínskou vládou na regulaci čínského trhu s ocelí vedla v podstatě k situaci, kdy ceny surovin stále odrážely zásah státu, což mělo přímý dopad na rozhodování společností při pořizování surovin.

(32)

Vzhledem k tomu, že společnost Since Hardware nakupovala své suroviny v průběhu tohoto období šetření na čínském domácím trhu, těžila během období šetření z těchto uměle vytvořených nízkých a narušených cen oceli.

(33)

Byl tedy vyvozen závěr, že nejdůležitější vstupy společnosti Since Hardware podstatně neodrážejí tržní hodnoty. V návaznosti na to se dospělo k závěru, že společnost Since Hardware neprokázala, že splňuje kritérium 1 stanovené v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a proto nebylo možné jí přiznat zacházení jako v tržním hospodářství.

(34)

Navíc společnost nebyla schopna prokázat, že vede jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy (IAS) a používané ve všech oblastech, neboť v účtech, a zejména zprávě o ověření kapitálu společnosti, nebyla žádná zmínka o určité důležité transakci, k níž došlo v průběhu období šetření. Navíc auditoři nepředložili připomínky k této důležité transakci. Kromě toho bylo zjištěno zaúčtování významné částky, které nerespektovalo zásadu náležité prezentace účtů v rámci IAS. Ani k této skutečnosti nepředložil auditor připomínky. Byl tedy vyvozen závěr, že společnost neprokázala ani splnění kritéria 2 stanoveného v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(35)

Společnost Since Hardware, orgány dotčené země a příslušné výrobní odvětví Unie dostaly možnost vyjádřit se k výše uvedeným zjištěním. Své připomínky zaslala společnost a výrobní odvětví Unie.

(36)

Společnost Since Hardware předložila tři hlavní argumenty ohledně zjištění týkajícího se zacházení jako v tržním hospodářství. Za prvé uvedla, že rozhodnutí ohledně zacházení jako v tržním hospodářství bylo učiněno poté, co si Komise vyžádala a obdržela informace o domácím prodeji a nákladech společnosti, což by bylo porušením čl. 2 odst. 7 písm. c) druhého pododstavce základního nařízení. Za druhé, ačkoliv společnost Since Hardware nevyjádřila nesouhlas s vývojem cen oceli jako takových, tvrdila, že čínské ceny surovin byly přesto v souladu s cenami v jiných zemích a že cena, kterou společnost Since Hardware platila na čínském trhu, byla vyšší než ceny na několika trzích s ocelí v zemích s tržním hospodářstvím po celém světě. V této souvislosti společnost rovněž zpochybnila relevantnost cen na trhu s ocelí v severní Evropě a Severní Americe, na jejichž základě bylo srovnání provedeno. Společnost Since Hardware uvedla, že by jistě byly k dispozici ceny na ostatních mezinárodních trzích, jako například turecké nebo ukrajinské vývozní ceny, a že tyto ceny jsou nižší než domácí ceny v ČLR. Za třetí, společnost Since Hardware argumentovala, že zacházení jako v tržním hospodářství nelze upřít společnosti působící v jednom výrobním odvětví (žehlicí prkna) kvůli faktorům týkajícím se výlučně jiného výrobního odvětví (ocel) a že Komise nemůže vyrovnávat účinky subvencí na předcházejícím trhu prostřednictvím zamítnutí žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství na navazujícím trhu. Navíc společnost Since Hardware uvedla, že žádat po malé společnosti vyrábějící žehlicí prkna, aby poskytla důkaz, že čínský průmysl oceli není subvencován, je nepřiměřeným důkazním břemenem.

(37)

Pokud jde o první argument společnosti Since Hardware, je třeba poznamenat, že podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení musí být učiněno rozhodnutí, zda společnost Since Hardware splňuje pět příslušných kritérií, a toto rozhodnutí zůstane v platnosti po celou dobu šetření. Vzhledem k tomu, že je současné šetření omezeno na jednoho vyvážejícího výrobce, ověřila Komise zároveň žádost o zacházení jako v tržním hospodářství a odpovědi v antidumpingovém dotazníku v rámci téhož šetření na místě. žádost o zacházení jako v tržním hospodářství byla prošetřena podle vlastní skutkové podstaty a bez ohledu na účinky, které by mohla mít na výpočet dumpingového rozpětí. ve skutečnosti nebylo možno provést podrobné výpočty dumpingu u společnosti Since Hardware před rozhodnutím ohledně zacházení jako v tržním hospodářství při neexistenci údajů z vhodné země s tržním hospodářstvím. Proto k porušení čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení nedošlo.

(38)

Pokud jde o druhé tvrzení společnosti Since Hardware, šetření odhalilo, že ačkoliv se cenový rozdíl v druhé polovině období šetření zmenšil a na konci období šetření byl téměř odstraněn, má se za to, že i toto vyrovnání čínských cen s mezinárodními tržními cenami bylo výsledkem zásahu státu. V roce 2009, kdy ceny na mezinárodních trzích s ocelí prudce poklesly z důvodu finanční a ekonomické krize, stát skutečně zrušil dříve uložené vývozní daně, čímž umožnil vyrovnání domácích cen s mezinárodními cenami bez nebezpečí významného nárůstu cen u těchto důležitých surovin na domácím trhu. To ukazuje, že trh surovin potřebných k výrobě dotčeného výrobku v druhé polovině období šetření stále podléhal zásahu státu.

(39)

Je třeba poznamenat, že dodatečné informace o cenách, které předložila společnost Since Hardware, podpořily zjištění, že hlavní suroviny pro výrobu žehlicích prken v první polovině období šetření byly v průměru významně levnější na čínském domácím trhu než na jiných velkých světových trzích. Bylo provedeno srovnání čínských domácích cen oceli a domácích cen na jiných trzích srovnatelných z hlediska objemu s čínským trhem (EU, USA a Kanada), neboť tyto trhy se vyznačují vysokou spotřebou oceli a existuje zde několik aktivních výrobců. Jiné trhy navržené společností Since Hardware, například Turecko a Ukrajina (domácí a vývozní trh), nebyly shledány reprezentativními z hlediska velikosti nebo počtu výrobců těchto konkrétních surovin, a nebyly proto srovnatelné s čínským domácím trhem.

(40)

Připomíná se také, že základní nařízení klade důkazní břemeno na společnost žádající o zacházení jako v tržním hospodářství, aby prokázala splnění příslušných kritérií. Vzhledem k tomu, že Komise zjistila řadu náznaků toho, že cena hlavních vstupů neodráží tržní hodnoty, je tedy na společnosti, aby předložila důkazy, které by tuto skutečnost vyvrátily.

(41)

Dále základní nařízení v čl. 2 odst. 7 písm. c) výslovně stanoví možnost přezkoumání, zda společnosti rozhodují mimo jiné o vstupech na základě tržních signálů odrážejících nabídku a poptávku a bez zásadních zásahů státu a zda náklady nejdůležitějších vstupů podstatně odrážejí tržní hodnoty. Proto pokud určitá společnost nesplňuje tyto výše uvedené podmínky, lze zacházení jako v tržním hospodářství zamítnout. Je také třeba poznamenat, že společnost Since Hardware v průběhu prvního šetření své suroviny dovážela, ale z důvodu nižších cen na čínském trhu přešla na čínské zdroje.

(42)

Co se týče zjištěných sporných otázek v účetnictví, společnost Since Hardware uvedla, že se netýkají účtů společnosti Since Hardware a že to v žádném případě neznamená, že by společnost plně nedodržovala mezinárodní účetní standardy. Společnost Since Hardware také uvedla, že zjištěná chyba v účetnictví byla nepodstatná.

(43)

Skutečnost, že čínské společnosti nemusí v rámci domácího práva dodržovat určité účetní standardy, nemá žádný vliv na to, zda mohou být jejich účty hodnoceny s ohledem na tyto standardy pro účely rozhodnutí ohledně zacházení jako v tržním hospodářství. Náležitá prezentace finančních výkazů je základním mezinárodním účetním standardem a je na dané společnosti, aby prokázala, že případné nedodržení těchto standardů není porušením druhého kritéria čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. To nebylo provedeno ani u dotyčné transakce ani v případě špatného zaúčtování. V každém případě druhou posledně jmenovanou chybu nelze považovat za nepodstatnou, neboť představuje významné procento celkového vývozu do Unie v období šetření.

(44)

Závěrem lze tedy konstatovat, že žádný z argumentů vznesených společností Since Hardware nebyl natolik pádný, aby vedl k odlišnému hodnocení zjištění. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se potvrzují příslušná zjištění i závěr, že by společnosti Since Hardware nemělo být přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství.

(45)

Podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení se stanoví případné celostátní clo pro země spadající pod uvedený článek, s výjimkou případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují všechna kritéria pro individuální zacházení stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Tato kritéria jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě pouze pro orientaci:

(46)

Vedle žádosti o přiznání tržního zacházení požádala společnost Since Hardware rovněž o individuální zacházení v případě, že jí tržní zacházení nebude přiznáno.

(47)

Z šetření vyplynulo, že společnost Since Hardware splnila všechna výše uvedená kritéria, a lze tedy učinit závěr, že by jí mělo být přiznáno individuální zacházení.

(48)

Podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení se v případě dovozu ze zemí bez tržního hospodářství a při nepřiznání zacházení jako v tržním hospodářství pro země uvedené v čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení běžná hodnota určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím (srovnatelná země).

(49)

V oznámení o zahájení uvedla Komise svůj záměr použít Spojené státy americké (USA) jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účel stanovení běžné ceny pro ČLR, ale žádný výrobce z USA v šetření nespolupracoval. Následně byly osloveny také turecké a ukrajinské společnosti, ale ani tyto společnosti nespolupracovaly.

(50)

Vzhledem k tomu, že žádný výrobce z třetí země nespolupracoval, byli na základě čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení osloveni výrobci z Unie a jeden z nich se do spolupráce zapojil.

(51)

Společnost Since Hardware nepředložila žádné připomínky ohledně použití informací získaných od výrobce v Unii pro stanovení běžné hodnoty. Běžná hodnota byla tedy stanovena podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení na základě ověřených informací obdržených od spolupracujícího výrobce v Unii.

(52)

Bylo zjištěno, že domácí prodej obdobného výrobku výrobce v Unii byl z hlediska objemu reprezentativní ve srovnání s dotčeným výrobkem, který společnost Since Hardware vyváží do Unie.

(53)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro společnost Since Hardware stanovena na základě ověřených informací obdržených od jediného spolupracujícího výrobce v Unii, tj. na základě cen skutečně zaplacených nebo cen, které je třeba zaplatit na trhu v Unii, za srovnatelné typy výrobků v běžném obchodním styku, nebo na základě vypočtených hodnot v případě, že domácí prodej srovnatelných typů výrobků v běžném obchodním styku nebyl zjištěn, tj. na základě výrobních nákladů žehlicích prken vyrobených výrobcem v Unii s připočtením přiměřené částky prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Použité ziskové rozpětí je v souladu se ziskovým rozpětím použitým v prvním šetření.

(54)

Ve všech případech byl dotčený výrobek přímo prodán na vývoz nezávislým odběratelům v Unii, a vývozní cena byla tudíž stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, konkrétně na základě skutečně zaplacených cen či cen, které je třeba zaplatit, za výrobek prodaný za účelem vývozu do Unie.

(55)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Pro zajištění náležitého srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédnuto k rozdílům u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Na tomto základě byly provedeny úpravy týkající se přepravních nákladů, nákladů na pojištění a manipulaci, úvěrových nákladů a nepřímých daní v případě, že byly použitelné a odůvodněné.

(56)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo provedeno srovnání váženého průměru běžné hodnoty podle typu výrobku s váženým průměrem vývozní ceny odpovídajícího typu dotčeného výrobku. Toto srovnání ukázalo existenci dumpingu.

(57)

Bylo zjištěno, že dumpingové rozpětí společnosti Since Hardware, vyjádřené jako procentní podíl čisté ceny s dodáním na hranici Unie, činí 51,7 %.

(58)

Zkoumání podstatné újmy pro výrobní odvětví Unie obvykle vychází ze všech dumpingových dovozů pocházejících z jedné nebo více vyvážejících zemí podle čl. 3 odst. 2 základního nařízení.

(59)

Avšak v tomto případě byla úplná analýza újmy týkající se všech dovozů žehlicích prken pocházejících mimo jiné z ČLR provedena již v rámci prvního šetření. V uvedeném šetření Komise stanovila, že dumpingový dovoz žehlicích prken pocházejících mimo jiné z ČLR skutečně způsobil podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie. Tato zjištění provedená podle ustanovení článku 3 základního nařízení vycházela z hodnocení účinků všech dovozů pocházejících z ČLR a Ukrajiny, s výjimkou dovozu žehlicích prken vyráběných společností Since Hardware, u nichž bylo zjištěno, že nejsou prodávána za dumpingové ceny.

(60)

V důsledku toho se v průběhu období šetření vztahovalo antidumpingové clo na všechny dovozy z těchto zemí (pouze v případě společnosti Since Hardware bylo clo rovno nule). Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie již bylo chráněno proti škodlivým účinkům těchto dovozů v průběhu období šetření, nebylo možno provést obvyklou úplnou analýzu újmy. Proto byl vypracován specifický přístup přizpůsobený specifičnosti tohoto šetření, kdy se orgány soustředily na konkrétní ukazatele újmy. Informace požadované od výrobního odvětví Unie byly zaměřeny na to, zda společnost Since Hardware používala cenové podbízení a jaká byla ziskovost těchto cen. Výrobní odvětví Unie bylo také vyzváno, aby poskytlo další informace, které dle jeho názoru naznačují, že mu vývoz společnosti Since Hardware do Unie způsobil újmu.

(61)

V této souvislosti Komise zkoumala i) vývoj dumpingového dovozu žehlicích prken vyrobených společností Since Hardware, ii) zda byl tento dovoz spojen s cenovým podbízením ve srovnání s prodejními cenami výrobního odvětví Unie a jaká byla ziskovost cen výrobního odvětví Unie a iii) veškeré informace poskytnuté výrobním odvětvím Unie naznačující, že mu vývoz společnosti Since Hardware do Unie způsobil újmu, například co se týká ztrát zákazníků a objednávek výrobního odvětví Unie ve prospěch společnosti Since Hardware a ziskovosti jeho prodeje v Unii během období šetření.

(62)

Žádost podali tři výrobci v Unii představující významnou část celkové známé výroby žehlicích prken Unie, tj. v tomto případě přibližně 40 % odhadované výroby Unie. Žádný výrobce z Unie nevznesl námitky proti zahájení tohoto řízení.

(63)

Jak je uvedeno ve 14. bodě odůvodnění, z pěti výrobců, kteří odpověděli na otázky v rámci výběru vzorku, byly pouze tři žadatelé součástí výrobního odvětví Unie v prvním šetření. Jak je uvedeno výše, byly s ohledem na specifičnost tohoto případu zaslány dotazníky pouze třem vybraným výrobcům v Unii, kteří byli součástí výrobního odvětví Unie již v prvním šetření.

(64)

Na základě informací poskytnutých výrobním odvětvím Unie se zdá, že spotřeba žehlicích prken v Unii je v podstatě stabilní od doby vyhlášení nařízení Rady (ES) č. 452/2007, pouze s mírným nárůstem úměrným zvýšení počtu obyvatel EU v důsledku posledního rozšíření Unie v roce 2007. Odhadovaná spotřeba Unie tak v posuzovaném období činila zhruba 8,5 až 9 milionů jednotek.

(65)

Výrobce žehlicích prken lze najít v několika členských státech, včetně Belgie, České republiky, Francie, Německa, Itálie, Polska, Portugalska, Nizozemska, Španělska a Spojeného království. Celkový objem roční výroby žehlicích prken v Unii lze odhadovat na více než 5 milionů jednotek.

(66)

Jak je popsáno ve 25. až 57. bodě odůvodnění výše, toto šetření ukázalo, že dovoz od společnosti Since Hardware byl na trhu Unie dumpingový.

(67)

V průběhu posuzovaného období vývoz společnosti Since Hardware do Unie značně vzrostl, o 64 % do období tohoto šetření (10). Na druhé straně se stále snižoval dovoz ostatních čínských a ukrajinských výrobců v důsledku uložení prozatímního cla v roce 2006 (důvěrné údaje vycházející ze zpráv členských států v souladu s čl. 14 odst. 6 základního nařízení):

Objem dovozu žehlicích prken vyrobených společností Since Hardware

(68)

Vzhledem k tomu, že spotřeba Unie zůstala během posuzovaného období v podstatě stabilní kromě mírného vzrůstu mezi rokem 2006 a 2007, jak je zmíněno výše v 64. bodě odůvodnění, se podíl společnosti Since Hardware na trhu vyvíjel v souladu s jejími objemy dovozu uvedenými výše. Je třeba poznamenat, že v roce 2006 představoval podíl společnosti Since Hardware na trhu Unie zhruba jednu pětinu celkového tržního podílu ostatních čínských a ukrajinských výrobců, zatímco do období šetření činil podíl společnosti Since Hardware na trhu téměř polovinu celkového tržního podílu ostatních čínských a ukrajinských výrobců. Podstatný nárůst objemu dovozu společnosti Since Hardware i jejího podílu na trhu lze vysvětlit skutečností, že byla jediným čínským výrobcem s nulovým antidumpingovým clem, a proto se její tržní příležitosti ve skutečnosti zlepšily od uložení prozatímních cel v roce 2006. Tuto skutečnost také potvrzuje výrazný opačný pozitivní vývoj objemu dovozu této společnosti ve srovnání se zhoršujícím se trendem objemu dovozu ostatních čínských a ukrajinských výrobců. Při pohledu na posuzované období lze skutečně zjistit tento opačný vývoj podílů na trhu:

Tržní podíl dovozu žehlicích prken vyrobených společností Since Hardware

(69)

Z výše uvedených tabulek jasně vyplývá, že společnosti Since Hardware se podařilo značně zvýšit objem dovozu a podíl na trhu (11).

(70)

Navíc výrobní odvětví Unie uvedlo, že v minulých letech ztratilo četné objednávky klientů kvůli společnosti Since Hardware. Skutečně byly zjištěny jasné známky toho, že někteří důležití zákazníci výrobního odvětví Unie změnili dodavatele a odebírali více výrobků od společnosti Since Hardware a méně od výrobního odvětví Unie než dříve.

(71)

Například údaje, které shromáždila Komise v rámci prvního šetření, ukazují, že určitý výrobce v Unii prodal za období prvního šetření (2005) značný počet kusů určitému zákazníkovi v Unii, zatímco v období současného šetření uvedl, že stejnému zákazníkovi prodal značně méně (mezi 10 % a 30 % původního množství). Naopak společnost Since Hardware prodala v období prvního šetření tomuto zákazníkovi v Unii malý počet kusů, ale daleko větší počet (mezi 300 % a 500 % původního množství) tomuto zákazníkovi prodala v období současného šetření.

(72)

Údaje, které shromáždila Komise v rámci prvního šetření, dále ukazují, že prodej určitého výrobce Unie jinému zákazníkovi v Unii za období prvního šetření značně poklesl (v rozsahu 30 % až 50 %) v období současného šetření. A opět společnost Since Hardware naopak v období prvního šetření neprodala tomuto zákazníkovi nic, zatímco v průběhu současného šetření prodala podstatné množství. Toto množství představuje 60 % až 80 % množství, o něž se snížil prodej výrobce v Unii tomuto zákazníkovi mezi obdobím prvního a současného šetření.

(73)

Pro účely analýzy cenového podbízení byly dovozní ceny společnosti Since Hardware porovnány s cenami výrobního odvětví Unie na základě vážených průměrů u srovnatelných typů výrobků během období šetření. Ceny výrobního odvětví Unie byly upraveny na úroveň cen ze závodu a srovnány s dovozními cenami CIF s dodáním na hranice Unie, případně s připočtením cla. Toto srovnání cen bylo provedeno u transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby náležité upravené a po odečtu rabatu a slev.

(74)

Průměrné rozpětí cenového podbízení zjištěné u společnosti Since Hardware, vyjádřené jako procento ceny výrobního odvětví Unie, činí 16,1 %.

(75)

Je třeba poznamenat, že ceny daného výrobního odvětví Unie byly v období šetření celkově ztrátové.

(76)

Výše uvedené skutečnosti ukazují na újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie kvůli dumpingovým množstvím prodávaným společností Since Hardware na trhu Unie, kam mohlo jinak dodávat výrobní odvětví Unie.

(77)

Jak bylo ukázáno výše, společnost Since Hardware nabízela během období šetření výrobky za silně dumpingové ceny představující značné cenové podbízení ve srovnání s cenami výrobního odvětví Unie. V důsledku toho se jí podařilo během období šetření prodat množství výrobků, které bylo daleko vyšší než například v roce 2005 nebo 2006. Společnost Since Hardware tedy způsobila výše zjištěnou újmu.

(78)

Jeden dovozce uvedl, že příčinou silného zastoupení žehlicích prken společnosti Since Hardware na trhu Unie byl směnný kurz EUR/USD, a nikoli dumpingové praktiky. Pokud by to však byla pravda, byly by všechny dovozy fakturované v USD zvýhodněny v rámci hospodářské soutěže se zbožím fakturovaným v eurech. Namísto toho, jak je uvedeno v 67. a 68. bodě odůvodnění, dovoz od ostatních čínských a ukrajinských výrobců prodávajících též v USD mezi rokem 2006 a obdobím šetření, tj. v období, kdy docházelo k častým změnám ve směnných kursech EUR/USD, stále klesal, na rozdíl od značného nárůstu dovozu od společnosti Since Hardware během téhož období. Proto bylo toto tvrzení odmítnuto.

(79)

Žádné další připomínky nebyly obdrženy. Proto byl učiněn závěr, že zjevně neexistuje žádný faktor, který by mohl odstranit příčinnou vazbu mezi dumpingovým dovozem od společnosti Since Hardware a jejím podílem na výše zjištěné újmě.

(80)

Jak je uvedeno výše v 15. bodě odůvodnění, v šetření spolupracovalo jedno obchodní sdružení. Kromě toho byli vyzváni také spolupracující výrobci v Unii a dovozci, aby předložili připomínky ohledně toho, zda by podle jejich názoru uložení případného antidumpingového cla společnosti Since Hardware změnilo závěr týkající se zájmu Unie uvedený v 51. až 62. bodě odůvodnění nařízení (ES) č. 452/2007.

(81)

Podle výrobců v Unii by uložení antidumpingového cla společnosti Since Hardware nezměnilo závěry ohledně zájmu Unie, jak je stanoven nařízením ES) č. 452/2007.

(82)

Spolupracující obchodní sdružení uvedlo, že uložení antidumpingového cla společnosti Since Hardware by obvykle mělo negativní dopad na ziskovost dotčených dovozců a maloobchodníků nebo distributorů. Podle daného obchodního sdružení však jeho členové, včetně velkých obchodních domů, také potvrdili, že u výrobku, jehož se šetření týká, nemá zvýšení ceny například v důsledku antidumpingových opatření přílišný dopad na vnímání zákazníků. Nebyl tedy předložen žádný konkrétní důkaz, který by změnil závěry týkající se zájmu Unie, jak byl stanoven dvěma výše uvedenými nařízeními.

(83)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti lze učinit závěr, že uložení antidumpingového cla společnosti Since Hardware by nemělo podstatný dopad na závěry týkající se zájmu Unie uvedené v 51. až 62. bodě odůvodnění nařízení (ES) č. 452/2007. Nebyly předloženy žádné důvody, proč by se analýza neměla obdobně vztahovat na uložení antidumpingového cla společnosti Since Hardware.

(84)

Po poskytnutí konečných zjištění byla obdržena písemná a ústní vyjádření od výrobního odvětví Unie a společnosti Since Hardware. Výrobní odvětví Unie s poskytnutými zjištěními souhlasí. Připomínky společnosti Since Hardware byly prostudovány, avšak žádná z nich nezměnila výše uvedené závěry. Hlavní argumenty společnosti Since Hardware byly tyto:

(85)

Společnost Since Hardware znovu zopakovala svá dřívější tvrzení o údajné nezákonnosti zahájení původního šetření proti jedné společnosti a o údajně nesprávných zjištěních ohledně zacházení jako v tržním hospodářství. Tato tvrzení byla popsána a vyvrácena v 6. až 10. a 36. až 44. bodě odůvodnění. Pokud jde o řadu podrobných bodů, které společnost Since Hardware k první záležitosti přednesla (řada z nich byla předložena během ústního slyšení), lze poznamenat toto:

(86)

(87)

(88)

(89)

(90)

(91)

(92)

(93)

Pokud jde o zjištění v oblasti zacházení jako v tržním hospodářství, společnost Since Hardware tvrdí, že povinnost dokázat, že splňuje kritéria pro zacházení jako v tržním hospodářství, zejména pokud jde zásahy státu do cen jejích hlavních surovin, pro ni představovala nadměrnou zátěž. Zacházení jako v tržním hospodářství však představuje výjimku z obecného pravidla a jakákoli odchylka či výjimka z něj musí být udělena za striktního dodržení kritérií. Zacházení jako v tržním hospodářství může být uděleno pouze, pokud u daného vyvážejícího výrobce převažují podmínky tržního hospodářství. Jak již bylo uvedeno ve 40. bodě odůvodnění výše, leží důkazní břemeno na vyvážejícím výrobci, který chce získat status tržního hospodářství. Tvrzení musí obsahovat dostatečné důkazy. Komise nemá povinnost prokázat, že vyvážející výrobce nesplňuje kritéria pro udělení zacházení jako v tržím hospodářství. Musí pouze posoudit, zda důkazy poskytnuté vyvážejícím výrobcem jsou dostatečné a prokazují, že tato kritéria jsou splněna. Jelikož Komise zjistila řadu prvků svědčících o zásadních zásazích státu, pokud jde o náklady na hlavní vstupy, je tudíž na dané společnosti, aby prokázala, že tyto zásahy státu neexistují a/nebo že nemají vliv na rozhodnutí společnosti (kritérium 1 v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení). Jak je uvedeno ve 34. a 43. bodě odůvodnění výše, společnost Since Hardware však v každém případě neprokázala, že splňuje druhé kritérium čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení týkající se účetnictví, o němž prohlásila, že pro ni představovalo nadměrnou důkazní zátěž.

(94)

Kromě výše uvedeného předložila společnost Since Hardware ve svých připomínkách k poskytnutým konečným zjištěním dvě nová tvrzení. Společnost zaprvé prohlásila, že běžná hodnota měla být upravena v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení, protože suroviny (výrobky z oceli) mají v ČLR nižší cenu než na trhu srovnatelné země. Toto tvrzení nelze přijmout. Připomíná se, že společnosti Since Hardware bylo zacházení jako v tržním hospodářství zamítnuto. V důsledku toho se běžná hodnota stanoví podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím. Z toho nutně vyplývá, že ceny a náklady v ČLR jsou pro stanovení běžné hodnoty považovány za nespolehlivé a nelze je použít pro její určení nebo úpravu. Dále se poznamenává, že úpravu podle čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení, kterou požaduje společnost Since Hardware, nelze učinit, pokud se neprokáže, že zákazníci by na domácím trhu, v tomto případě na trhu srovnatelné země, za obdobný výrobek platili trvale různé ceny z důvodu rozdílných cen surovin. Společnost Since Hardware žádný takový rozdíl v cenách neprokázala.

(95)

Zadruhé, společnost Since Hardware prohlásila, že Komise ve stávajícím šetření neprovedla dostatečně podrobnou analýzu újmy. Rovněž prohlásila, že Komise měla v souladu čl. 3 odst. 3 základního nařízení prošetřit všechny ukazatele újmy. Je však třeba poznamenat, že Komise zjistila (viz zejména část D), že dumpingový dovoz společnosti Since Hardware se během posuzovaného období výrazně zvýšil, zatímco její prodejní ceny se výrazně podbízely cenám výrobního odvětví Unie. Toto zjištění se zakládá na objektivním posouzení skutečných důkazů. Splňuje tak kritéria článku 3 základního nařízení.

(96)

Je pravda, že nebyly posouzeny všechny činitele uvedené v čl. 3 odst. 5 základního nařízení. Je však třeba připomenout, že v situaci, kdy v případě společnosti Since Hardware ještě nebyl zjištěn dumping, konkrétně během prvního šetření, již bylo díky posouzení těchto činitelů zjištěno, že dumpingový dovoz z ČLR způsobuje újmu. Opětovné posouzení těchto činitelů by bylo zbytečné, jelikož i za předpokladu, že všechny tyto činitele by nyní byly kladné, bylo by to (alespoň zčásti) proto, že výrobní odvětví Unie je nyní chráněno proti veškerému (14) dumpingovému vývozu z ČLR a Ukrajiny (kromě vývozu společnosti Since Hardware). Navíc nebyl zjištěn žádný činitel, který by narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem společnosti Since Hardware a jeho negativním účinkem na výrobní odvětví Unie. Na závěr lze konstatovat, že neuložit opatření společnosti Since Hardware by představovalo diskriminaci vůči vyvážejícím výrobcům, na něž se vztahují opatření uložená po prvním původním šetření.

(97)

S ohledem na výše uvedené závěry týkající se dumpingu, z toho vyplývající podíl na újmě, příčinné souvislosti a zájem Unie by na dovoz dotčeného výrobku z ČLR vyráběného společností Since Hardware měla být uložena konečná opatření.

(98)

Úroveň konečných antidumpingových opatření by měla být dostačující pro odstranění újmy, kterou dumpingový dovoz způsobil výrobnímu odvětví Unie, aniž by bylo překročeno zjištěné dumpingové rozpětí. Jak bylo uvedeno v 75. bodě odůvodnění), ceny výrobního odvětví Unie byly v období šetření celkově ztrátové. Proto by nebylo vhodné stanovit clo pouze na rozpětí cenového podbízení.

(99)

Při výpočtu výše cla potřebného pro odstranění účinků poškozujícího dumpingu se mělo za to, že případná opatření by měla umožnit výrobnímu odvětví Unie pokrýt své náklady a vytvořit zisk před zdaněním, kterého by mohlo být přiměřeně dosaženo za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. při neexistenci dumpingového dovozu. Ziskové rozpětí před zdaněním použité pro tento výpočet činilo 7 % obratu. Jak je uvedeno v 63. bodu odůvodnění nařízení (ES) č. 452/2007, v průběhu období prvního šetření bylo prokázáno, že toto byla výše zisku, které by mohlo být přiměřeně dosaženo při neexistenci poškozujícího dumpingu. Na tomto základě byla vypočítána cena pro obdobný výrobek nepoškozující výrobní odvětví Unie. Pro tento účel byly shromážděny informace od výrobního odvětví Unie pro výpočet váženého průměru rozpětí jeho skutečného zisku/ztráty během období současného šetření. Cena nezpůsobující poškození byla získána odečtením takto vypočítaného rozpětí skutečného zisku/ztráty výrobního odvětví Unie od jeho prodejních cen a přičtením výše uvedeného cílového ziskového rozpětí ve výši 7 %.

(100)

Potřebné zvýšení ceny bylo poté stanoveno na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny, jak byla stanovena pro výpočet cenového podbízení, s průměrnou nepoškozující cenou výrobků prodávaných výrobním odvětvím Unie na jejím trhu. Všechny rozdíly vyplývající z tohoto srovnání byly pak vyjádřeny jako procento průměrné dovozní CIF hodnoty. Tímto způsobem byla stanovena úroveň odstranění újmy ve výši 35,8 %, což bylo pod dumpingovým rozpětím zjištěným u společnosti Since Hardware.

(101)

V rámci přezkumu podle nařízení (ES) č. 1515/2001 a s ohledem na zprávu odvolacího orgánu WTO přijatou orgánem WTO pro řešení sporů, a zejména na odstavce 305 a 306 této zprávy je společnost Since Hardware vyloučena prováděcím nařízením (EU) č. 1241/2010 z konečného antidumpingového opatření uloženého nařízením Rady (ES) č. 452/2007.

(102)

Společnosti Since Hardware tak lze uložit nové opatření.

(103)

Ve světle výše uvedených skutečností a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení se má za to, že by na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR a vyráběného společností Since Hardware mělo být uloženo konečné antidumpingové clo na úrovni odstraňující újmu.

(104)

Na základě výše uvedených skutečností je sazba konečného cla pro tento dovoz stanovena na 35,8 %.

(105)

Podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení platí antidumpingová opatření běžně po dobu pěti let, pokud se nevyskytnou konkrétní důvody nebo okolnosti, které si vyžádají kratší období. V současném případě se považuje za vhodné omezit trvání daného opatření do vypršení platnosti antidumpingových opatření platných pro dovoz dotčeného výrobku pocházejícího mimo jiné z ČLR, která byla uložena nařízením (ES) č. 452/2007. To zároveň umožní zvážit případné žádosti o přezkum před pozbytím platnosti opatření platných pro veškerý dovoz pocházející mimo jiné z ČLR. Dotčené hospodářské subjekty, zejména společnost Since Hardware a/nebo výrobní odvětví Unie, mohou před 27. dubnem 2012 samozřejmě požádat o jiné přezkumy, zejména prozatímní přezkum tohoto nařízení, pokud budou splněny všechny s tím související požadavky.

(106)

S veškerými žádostmi o použití této antidumpingové celní sazby pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu, po vzniku nových výrobních či prodejních subjektů) je třeba se neprodleně obrátit na Komisi (15) a připojit veškeré příslušné údaje, zejména pak údaje o změnách v činnostech společnosti spojených s výrobou či domácím a vývozním prodejem, které souvisejí například se změnou názvu nebo se změnou ve výrobních či prodejních subjektech. Ve vhodných případech pak bude toto nařízení příslušným způsobem pozměněno,