18.12.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 335/1

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 29. listopadu 2010

o podpisu Protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím a Komorským svazem v odvětví rybolovu, jménem Evropské unie a o prozatímním provádění tohoto protokolu

(2010/783/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 43 ve spojení s čl. 218 odst. 5 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 5. října 2006 přijala Rada nařízení (ES) č. 1563/2006 o uzavření dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím a Komorským svazem v odvětví rybolovu (1).

(2)	Protokol připojený k uvedené dohodě pozbude platnosti dnem 31. prosince 2010.

(3)

Evropská unie sjednala s Komorským svazem (dále jen „Komory“) nový protokol, jímž se plavidlům EU přiznávají rybolovná práva ve vodách spadajících pod svrchovanost Komor nebo pod jurisdikci Komor ve věcech rybolovu. Aby mohla plavidla EU vykonávat činnosti rybolovu, má se nový protokol podle jeho článku 13 provádět prozatímně.

(4)	Na základě jednání byl nový protokol dne 21. května 2010 parafován a dále pozměněn výměnou dopisů ze dne 16. září 2010.

(5)	Nový protokol by měl být podepsán a prozatímně prováděn až do dokončení postupů vedoucích k jeho uzavření,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Podpis protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím a Komorským svazem v odvětví rybolovu, se schvaluje jménem Evropské unie s výhradou jeho uzavření.

Znění protokolu se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat protokol jménem Evropské unie s výhradou jeho uzavření.

Článek 3

Protokol je v souladu se svým článkem 13 prováděn prozatímně až do dokončení postupů vedoucích k jeho uzavření.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 29. listopadu 2010.

Za Radu

předseda

K. PEETERS

(1) Úř. věst. L 290, 20.10.2006, s. 6.

PROTOKOL,

kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím a Komorským svazem v odvětví rybolovu

Článek 1

Doba používání a rybolovná práva

1. Na období tří let se rybolovná práva přiznaná plavidlům Evropské unie podle článku 5 dohody o partnerství v odvětví rybolovu stanoví takto:

—	plavidla lovící tuňáky vlečnou sítí: 45 plavidel,

—	plavidla pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru: 25 plavidel.

2. Odstavec 1 se použije s výhradou ustanovení článků 5, 6, 8 a 9 tohoto protokolu.

Článek 2

Finanční příspěvek – Platební postupy

1. Finanční příspěvek podle článku 7 dohody o partnerství v odvětví rybolovu je na období uvedené v článku 1 stanoven na 1 845 750 EUR.

2. Finanční příspěvek zahrnuje:

a)	roční částku za přístup do výlučné hospodářské oblasti (VHO) Komor 315 250 EUR odpovídající referenční tonáži 4 850 tun ročně a

b)	zvláštní částku 300 000 EUR za rok na podporu provádění odvětvové politiky rybolovu Komor.

3. Odstavec 1 se použije s výhradou ustanovení článků 3, 4, 5 a 6 tohoto protokolu a článků 12 a 13 dohody.

4. Finanční příspěvek uvedený v odstavci 1 zaplatí Evropská unie jakožto 615 250 EUR ročně během doby používání tohoto protokolu, což celkově odpovídá ročním částkám uvedeným v odst. 2 písm. a) a odst. 2 písm. b).

5. Pokud celkové množství úlovků plavidel Evropské unie v komorských vodách přesáhne 4 850 tun ročně, bude celková částka ročního finančního příspěvku zvýšena o 65 EUR za každou tunu ulovenou navíc. Celková roční částka vyplacená Evropskou unií však nesmí přesáhnout dvojnásobek částky uvedené v odst. 2 písm. a) (630 500 EUR). Pokud množství ulovená plavidly Evropské unie přesáhnou množství odpovídající dvojnásobku celkové roční částky, je splatná částka za množství přesahující uvedené omezení vyplacena v následujícím roce.

6. Platba na první rok bude provedena nejpozději do třiceti dní po vstupu tohoto protokolu v platnost a na následující roky nejpozději k výročnímu datu podpisu tohoto protokolu.

7. Přidělení finančního příspěvku uvedeného v odst. 2 písm. a) spadá do výlučné pravomoci komorských orgánů.

8. Celý finanční příspěvek podle čl. 2 odst. 2 tohoto protokolu se vyplácí na jediný účet státní poklady založený u centrální banky Komor.

9. Z tohoto jediného účtu se částka odpovídající finančnímu příspěvku podle čl. 2 odst. b) převede na účet TR 5006, který u centrální banky založilo ministerstvo příslušné pro rybolov.

Článek 3

Podpora trvalého a zodpovědného rybolovu v komorských vodách

1. Strany se v rámci smíšeného výboru zřízeného v článku 9 dohody o partnerství v odvětví rybolovu nejpozději tři měsíce po vstupu tohoto protokolu v platnost dohodnou na víceletém odvětvovém programu a na podmínkách jeho používání, přičemž jde zejména o:

—	roční a víceleté obecné zásady, podle nichž se použije finanční příspěvek uvedený v čl. 2 odst. 2 písm. b),

—

roční a víceleté cíle, které je třeba uskutečnit, aby bylo možné včas dosáhnout zavedení udržitelného a zodpovědného rybolovu s ohledem na priority vyjádřené Komorami ve vnitrostátní politice rybolovu nebo v jiných politikách, které souvisejí se zavedením odpovědného a udržitelného rybolovu nebo na něj mají dopad,

—	kritéria a postupy, které se mají použít, aby bylo možné provést roční hodnocení získaných výsledků.

2. Každá změna navržená ve víceletém odvětvovém programu musí být schválena stranami v rámci smíšeného výboru.

3. Komory každoročně rozhodnou o případném přidělení doplňkové částky k části finančního příspěvku uvedeného v čl. 2 odst. 2 písm. b) za účelem provádění víceletého programu. Toto přidělení se musí oznámit Evropské unii.

4. Evropská komise si v odůvodněném případě na základě každoročního vyhodnocení výsledků provádění víceletého odvětvového programu vyhrazuje právo po poradě s oběma stranami v rámci smíšeného výboru snížit část finančního příspěvku uvedeného v čl. 2 odst. 2 písm. b) protokolu s cílem přizpůsobit částku přidělenou na provádění programu v souladu s výsledky.

Článek 4

Vědecká spolupráce na zodpovědném rybolovu

1. Obě dvě strany se zavazují, že budou podporovat zodpovědný rybolov v komorských vodách založený na zásadě nediskriminace mezi různými loďstvy, která v těchto vodách působí.

2. Během období, na které se vztahuje tento protokol, se Evropská unie a Komorský svaz snaží sledovat stav rybolovných zdrojů v komorské rybolovné oblasti.

3. Obě strany respektují doporučení a usnesení Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC) a zavazují se, že budou podporovat spolupráci v řízení zodpovědného rybolovu na úrovni subregionu.

4. V souladu s článkem 4 dohody se strany na základě doporučení a usnesení přijatých v rámci Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC) a na základě nejlepších dostupných vědeckých stanovisek poradí v rámci smíšeného výboru podle článku 9 dohody s cílem po vědeckém zasedání a společnou dohodou případně přijmout opatření vedoucí k udržitelnému řízení rybolovných zdrojů, kterými jsou určovány činnosti plavidel Evropské unie.

Článek 5

Přizpůsobení rybolovných práv na základě společné dohody

Rybolovná práva uvedená v článku 1 lze přizpůsobit na základě společné dohody, pokud se v doporučeních a usneseních, která přijala IOTC, potvrdí, že toto přizpůsobení zaručuje udržitelné řízení rybolovných zdrojů Komor. V takovém případě je finanční příspěvek podle čl. 2 odst. 2 písm. a) úměrně a pro rata temporis přizpůsoben. Celková výše ročního finančního příspěvku vyplacená Evropskou unií však nesmí přesáhnout dvojnásobek částky uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a).

Článek 6

Nová rybolovná práva

1. Pokud by měla plavidla Evropské unie zájem o rybolovné činnosti, které nejsou uvedeny v článku 1, strany se o této skutečnost poradí před případným udělením povolení orgány Komor. V případě potřeby se strany dohodnou na podmínkách pro tato nová rybolovná práva a, je-li to nutné, změní tento protokol a jeho přílohu.

2. Strany podporují experimentální rybolov. Za tímto účelem a na žádost jedné ze stran se strany radí a určují případ od případu druhy, podmínky i veškeré další relevantní parametry.

3. Strany uskutečňují experimentální rybolov podle platných komorských právních předpisů a případně podle dohodnutých administrativních a vědeckých ustanovení. Povolení k experimentálnímu rybolovu se udělují na období maximálně šesti měsíců.

4. V případech, kdy se strany domnívají, že expertimentální kampaně vedly k pozitivním výsledkům, mohou komorské orgány v rámci schůze smíšeného výboru zřízeného v článku 9 dohody přidělit rybolovná práva týkající se nových druhů loďstvu Evropské unie až do vypršení platnosti tohoto protokolu. Finanční příspěvek uvedený v čl. 2 odst. 2 písm. a) tohoto protokolu se v důsledku toho zvýší.

Článek 7

Podmínky pro rybolovné činnosti – doložka o výlučnosti

1. Aniž je dotčen článek 6 dohody, mohou plavidla plující pod vlajkou členského státu Evropské unie provozovat rybolovné činnosti v komorských vodách pouze v případě, že mají povolení k rybolovu vydané v rámci tohoto protokolu a podle pravidel uvedených v příloze k tomuto protokolu.

2. Komorské orgány mohou plavidlům Evropské unie udělit povolení k rybolovu u kategorií rybolovu, na které se tento protokol nevztahuje, a u experimentálního rybolovu. Udělení těchto povolení však na základě dohody obou stran podléhá právním předpisům a pravidlům Komorského svazu.

Článek 8

Pozastavení a revize platby finančního příspěvku

1. Finanční příspěvek uvedený v čl. 2 odst. 2 písm. a) a b) lze zrevidovat nebo pozastavit po poradě v rámci smíšeného výboru, pokud:

a)	nezvyklé okolnosti, které nejsou přírodním jevem, brání průběhu rybolovných činností v komorské VHO;

b)	v důsledku podstatných změn politických pokynů, jež vedly k uzavření tohoto protokolu, jedna z obou stran požaduje revizi jeho ustanovení s cílem případné změny těchto ustanovení;

c)	Evropská unie konstatuje, že na Komorách dochází k porušování podstatných a základních prvků lidských práv stanovených článkem 9 dohody z Cotonou.

2. Evropská unie si vyhrazuje právo částečně nebo úplně pozastavit výplatu zvláštního finančního příspěvku stanoveného v čl. 2 odst. 2 písm. b) tohoto protokolu:

a)	pokud podle hodnocení smíšeného výboru nejsou dosažené výsledky v souladu s plánem;

b)	v případě neprovedení tohoto finančního příspěvku.

3. Vyplácení tohoto finančního příspěvku se obnoví po poradě a dohodě obou stran, jakmile dojde ke znovunastolení situace předcházející událostem uvedeným v odstavci 1 nebo pokud to odůvodňují výsledky finančního provádění uvedené v odstavci 2.

Článek 9

Pozastavení provádění protokolu

1. Provádění tohoto protokolu lze pozastavit z iniciativy jedné z obou stran po konzultaci v rámci smíšeného výboru, pokud:

a)	nezvyklé okolnosti, které nejsou přírodním jevem, brání průběhu rybolovných činností v komorské VHO;

b)	v důsledku podstatných změn politických pokynů, jež vedly k uzavření tohoto protokolu, jedna z obou stran požaduje revizi jeho ustanovení s cílem případné změny těchto ustanovení;

c)	Evropská unie konstatuje, že na Komorách dochází k porušování podstatných a základních prvků lidských práv stanovených článkem 9 dohody z Cotonou;

d)	Evropská unie nezaplatila finanční příspěvek stanovený v čl. 2 odst. 2 písm. a) z jiných důvodů, než které jsou stanoveny v článku 8 tohoto protokolu;

e)	mezi oběma stranami dojde k neshodě na interpretaci tohoto protokolu;

f)	jedna ze stran nedodržuje ustanovení tohoto protokolu.

2. Provádění protokolu může být pozastaveno na podnět jedné strany, pokud je spor mezi stranami považován za vážný, a pokud konzultace vedené v rámci smíšeného výboru neumožnily ukončení tohoto sporu smírem.

3. Používání protokolu lze pozastavit tím, že zúčastněná strana písemně oznámí svůj úmysl nejméně tři měsíce přede dnem, ke kterému by toto pozastavení mělo nabýt účinku.

4. V případě pozastavení pokračují strany v jednání s cílem najít smírčí řešení sporu, který mezi sebou mají. Pokud je takového řešení dosaženo, pokračuje se v používání protokolu a výše finančního příspěvku se úměrně a pro rata temporis sníží podle doby, během které bylo používání protokolu pozastaveno.

Článek 10

Vnitrostátní právní předpisy

1. Činnosti rybářských plavidel Evropské unie v komorských vodách se řídí právními předpisy používanými na Komorách, pokud dohoda o partnerství v odvětví rybolovu a tento protokol s přílohou a dodatky nestanoví jinak.

2. Komorské orgány informují Evropskou komisi o každé změně nebo o každém novém právním předpise, jež se týkají odvětví rybolovu.

Článek 11

Doba platnosti

Tento protokol a jeho příloha jsou použitelné po dobu tří let od zahájení prozatímního provádění v souladu s článkem 13, ledaže dojde k vypovězení podle článku 12.

Článek 12

Vypovězení

1. V případě vypovězení tohoto protokolu dotyčná strana písemně oznámí druhé straně svůj úmysl vypovědět protokol nejméně šest měsíců před datem, kdy toto vypovězení nabude účinku.

2. Odesláním oznámení podle předchozího odstavce se zahajují konzultace mezi stranami.

Článek 13

Prozatímní provádění

Tento protokol a jeho příloha se provádějí prozatímně ode dne podpisu.

Článek 14

Vstup v platnost

Tento protokol a jeho příloha vstupují v platnost dnem, ke kterému si strany vzájemně oznámí splnění postupů nezbytných k tomuto účelu.

PŘÍLOHA

Podmínky pro provozování rybolovu v komorských vodách plavidly Evropské unie

KAPITOLA I

FORMÁLNÍ NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTÍ O POVOLENÍ K RYBOLOVU A VYDÁVÁNÍ POVOLENÍ K RYBOLOVU

ODDÍL 1

Vydávání povolení k rybolovu

Pouze způsobilá plavidla Evropské unie mohou získat povolení k rybolovu v komorských vodách.

Aby bylo plavidlo způsobilé, nesmí pro majitele plavidla, velitele a samotné plavidlo platit zákaz rybolovných činností na Komorách. Musí být v řádném poměru ke správním orgánům Komor v tom smyslu, že musí být vyrovnány všechny předcházející závazky vyplývající z jejich rybolovných činností na Komorách podle dohod o rybolovu uzavřených s Evropskou unií. Kromě toho musí dodržovat ustanovení nařízení (ES) č. 1006/2008 o povoleních k rybolovu.

Každé plavidlo Evropské unie, které žádá o povolení k rybolovu, musí být zastupováno zástupcem s bydlištěm na Komorách. V žádosti o povolení k rybolovu musí být uvedeno jméno a adresa tohoto zástupce.

Příslušné orgány Evropské unie předloží příslušným orgánům Komor žádost pro každé plavidlo, které si přeje provozovat rybolov podle dohody, nejméně 20 dní před dnem začátku požadované platnosti.

Žádosti se podávají u příslušných orgánů Komor na formuláři, jehož vzor je připojen v dodatku I.

Ke každé žádosti o povolení k rybolovu jsou připojeny tyto doklady:

—	důkaz o zaplacení poplatku na dobu platnosti povolení,

—	veškeré další doklady nebo potvrzení požadovaná na základě zvláštních ustanovení použitelných podle typu plavidla na základě tohoto protokolu.

Platba poplatku se provádí na účet uvedený orgány Komor.

Poplatky zahrnují všechny vnitrostátní a místní poplatky kromě přístavních poplatků a nákladů na služby.

Povolení pro všechna plavidla vydávají příslušné orgány Komor majitelům plavidel nebo jejich zástupcům prostřednictvím Delegace Evropské unie na Mauriciu, a to ve lhůtě 15 dní ode dne přijetí složky dokladů podle výše uvedeného bodu 6.

10.

V případě, že jsou úřady Delegace Evropské unie v době podpisu povolení k rybolovu zavřeny, zašle se povolení přímo zástupci plavidla a kopii obdrží Delegace.

11.

Každé povolení k rybolovu se vydává pro konkrétní plavidlo a je nepřenosné.

12.

Na žádost Evropské unie a v případě prokázané vyšší moci je však povolení k rybolovu plavidla nahrazeno novým povolením k rybolovu vydaným pro jiné plavidlo podobných znaků jako plavidlo, které má být nahrazeno, aniž by byl splatný nový poplatek.

13.

Majitel plavidla, které má být nahrazeno, nebo jeho zástupce vrátí zrušené povolení k rybolovu prostřednictvím Delegace Evropské unie příslušným orgánům Komor.

14.

Dnem nabytí účinku nového povolení k rybolovu je den vrácení zrušeného povolení k rybolovu majitelem plavidla příslušným orgánům Komor. Oznámení o převodu povolení k rybolovu je zasláno Delegace Evropské unie na Mauriciu.

15.

Povolení k rybolovu musí být vždy na palubě, aniž by bylo dotčeno to, co je stanoveno v kapitole VI bodu 1 této přílohy.

ODDÍL 2

Podmínky povolení k rybolovu – poplatky a zálohy

Povolení k rybolovu jsou platná jeden rok. Jsou obnovitelná.

Poplatek se stanoví na 35 EUR za tunu ryb ulovených v komorských vodách.

Povolení k rybolovu se vydávají poté, co jsou příslušným vnitrostátním orgánům zaplaceny tyto paušální částky:

—	3 700 EUR ročně za plavidlo lovící tuňáky vlečnou sítí, což odpovídá poplatkům za 106 tun tuňáků ulovených za rok,

—	2 200 EUR ročně za plavidlo pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru, což odpovídá poplatkům za 63 tun tuňáků ulovených za rok.

Konečné vyúčtování poplatků za rybolovné období stanoví Evropská komise nejpozději do 31. července následujícího roku na základě prohlášení o úlovcích vypracovaného každým majitelem plavidla a potvrzeného vědeckými institucemi odpovědnými za ověřování údajů o úlovcích jako IRD (Institut de Recherche pour le Développement – Výzkumný ústav pro rozvoj), IEO (Instituto Espańol de Oceanografia – Španělský oceánografický institut) a IPIMAR (Instituto de Investigaçăo das Pescas e do Mar – Portugalský institut pro mořský rybolov) v členských státech.

Toto vyúčtování se zároveň sdělí příslušnému orgánu Komor a majitelům plavidel.

Všechny případné dodatečné platby provedou majitelé plavidel příslušným vnitrostátním orgánům Komor nejpozději do 30. srpna následujícího roku na účet uvedený v bodu 7 oddíle 1 této kapitoly.

Pokud je však částka konečného vyúčtování nižší než zaplacená záloha uvedená v bodě 3 tohoto oddílu, zbytková částka není majiteli plavidla vrácena.

ODDÍL 3

Podpůrná plavidla

Podpůrná plavidla musí být povolena podle ustanovení a podmínek komorských právních předpisů.

Za povolení vystavená podpůrným plavidlům se nesmí požadovat poplatek. Tato plavidla se musí plavit pod vlajkou členského státu Evropské unie nebo musí být součástí evropské společnosti.

Příslušné komorské orgány pravidelně předávají Komisi seznam těchto povolení prostřednictvím Delegace EU na Mauriciu.

KAPITOLA II

RYBOLOVNÉ OBLASTI

Aby nebyl poškozen drobný rybolov v komorských vodách, nemají plavidla Evropské unie povolení k rybolovu v okruhu menším než 10 námořních mil kolem každého ostrova a v okruhu 3 námořních mil kolem zařízení na koncentraci ryb (DCP), která nainstalovalo komorské ministerstvo příslušné pro rybolov a jejichž umístění bylo oznámeno zástupci Evropské unie na Mauriciu.

Tato ustanovení může změnit smíšený výbor podle článku 9 dohody.

KAPITOLA III

SLEDOVÁNÍ A DOHLED

ODDÍL I

Režim pro záznamy o úlovcích

Všechna plavidla, která mají podle dohody povolení k rybolovu v komorské rybolovné oblasti, musí sdělovat své úlovky komorskému ministerstvu příslušnému pro rybolov takto:

1.1	Evropská plavidla s povolením k rybolovu v komorských vodách musí denně vyplnit lodní deník IOTC pro lov tuňáka (dodatky 2 a 3) u každé plavby uskutečněné v komorských vodách. Lodní deník se musí vyplnit i v případě, že se nic neuloví.

1.2	Kopie lodního deníku IOTC pro lov tuňáka se musí zaslat rovněž vědeckým ústavům uvedeným v kapitole I oddíle 2 bodu 4.

Pro období, kdy se plavidlo nenacházelo v komorských vodách, je třeba vyplnit lodní deník s poznámkou „Mimo výlučnou hospodářskou oblast (VHO) Komor“.

Formuláře se vyplňují čitelně a podepisuje je velitel plavidla.

Pokud nejsou dodržována ustanovení této kapitoly, vyhrazuje si vláda Komor právo pozastavit povolení k rybolovu plavidlu, které ustanovení porušilo, dokud nesplní příslušné formality, a zároveň uplatnit na velitele plavidla postihy zakotvené v platných právních předpisech Komor. O tomto postupu se uvědomí Evropská komise.

Prohlášení zahrnují úlovky plavidel v průběhu každé plavby. Na konci každé plavby a vždy předtím, než plavidlo opustí komorské rybolovné oblasti, jsou elektronicky předána komorskému ministerstvu příslušnému pro rybolov a Evropské komisi. Oba příjemci neprodleně elektronicky zašlou plavidlu potvrzení o příjmu s kopií pro druhého příjemce.

Originály prohlášení odeslaných elektronicky během ročního období platnosti povolení k rybolovu ve smyslu bodu 1 oddílu 2 kapitoly I této přílohy se na fyzickém nosiči předají komorskému ministerstvu příslušnému pro rybolov do 45 dní po ukončení poslední plavby uskutečněné během uvedeného období. Kopie na fyzickém nosiči se zároveň předají Evropské komisi.

Obě strany musí učinit vše pro to, aby se zřídil režim podávání prohlášení o úlovcích založený výlučně na elektronické výměně všech údajů: obě strany budou tudíž muset počítat s rychlým nahrazením papírové verze podávání prohlášení o úlovcích verzí ve formátu elektronickém.

Po zavedení režimu elektronického podávání prohlášení o úlovcích se v případě technické poruchy tohoto režimu budou prohlášení o úlovcích provádět podle výše uvedených bodů 5 a 6 až do opětovného zprovoznění režimu.

ODDÍL 2

Hlášení úlovků: vstup do komorských vod a opuštění komorských vod

Doba plavby plavidla Evropské unie je pro účely této přílohy definována takto:

—	jako doba mezi vstupem do komorských vod a jejich opuštěním, nebo

—	jako doba mezi vstupem do komorských vod a překládkou, nebo

—	jako doba mezi vstupem do komorských vod a vykládkou na Komorách.

Evropská plavidla oznámí orgánům Komor příslušným pro kontrolu rybolovu nejméně 3 hodiny předem svůj úmysl vplout do komorských vod nebo je opustit.

Při oznámení o vstupu nebo opuštění sdělí všechna plavidla rovněž svou polohu a objem a druhy úlovků na palubě. Pro tato oznámení se upřednostňuje elektronická forma podle vzoru v dodatku 4, a pokud elektronická forma není možná, provádějí se oznámení faxem s potvrzením o přijetí pro plavidlo. V případě poruchy se tato oznámení provádějí vysílačkou.

Plavidlo přistižené při rybolovu, které neinformovalo příslušný orgán Komor, se považuje za plavidlo bez povolení k rybolovu.

Elektronická adresa, čísla faxu a telefonu, jakož i údaje o rozhlasové frekvenci se rovněž oznámí při vydání povolení k rybolovu.

ODDÍL 3

Překládka a vykládka

Všechna evropská plavidla, která si přejí provést překládku nebo vykládku úlovků v komorských vodách, musí tuto operaci provést v rejdě přístavů Komor.

1.1

Majitelé těchto plavidel musí příslušným orgánům Komor oznámit nejméně 24 hodin předem tyto informace:

—	názvy rybářských plavidel, která mají překládku nebo vykládku provést,

—	název nákladního přepravce,

—	tonáž podle druhů, které budou překládány nebo vykládány,

—	den překládky nebo vykládky,

—	příjemce vyloženého úlovku.

Překládka i vykládka se považují za opuštění komorských vod. Plavidla tedy musí předat příslušným orgánům Komor prohlášení o úlovcích a oznámit svůj úmysl buď pokračovat v rybolovu, nebo opustit komorské vody.

Všechny operace překládky nebo vykládky úlovků, které nejsou ve výše uvedených bodech uvedeny, jsou v komorských vodách zakázány. Na každou osobu jednající proti tomuto ustanovení se vztahují sankce stanovené právními předpisy platnými na Komorách.

ODDÍL 4

Kontrola satelitem

Evropská plavidla se musí sledovat mimo jiné systémem satelitního sledování a bez diskriminace, v souladu s následujícími ustanoveními.

Pro účely satelitního sledování byly zeměpisné polohy ohraničení komorské rybolovné oblasti oznámeny zástupcům nebo agentům majitelů plavidel, jakož i kontrolním střediskům států vlajky.

Strany si v souladu s podmínkami stanovenými v bodě 4 a 6 vymění informace o adresách https a specifikace týkající se elektronického přenosu dat mezi jejich kontrolními středisky. Tyto informace budou podle možností obsahovat jména, telefonní a faxová čísla a elektronické adresy, které lze používat pro obecnou komunikaci mezi kontrolními středisky.

Poloha plavidel se určí s mezní odchylkou menší než 500 m a s intervalem spolehlivosti 99 %.

Pokud plavidlo, které provádí rybolovné činnosti podle dohody mezi EU a Komorami a které je v souladu s právními předpisy Evropské unie předmětem satelitního sledování, vpluje do komorské rybolovné oblasti, kontrolní středisko státu vlajky neprodleně předá hlášení o následné poloze komorskému středisku pro sledování rybolovu (CNCSP), a to v časových intervalech nepřesahujících dvě hodiny. Tyto zprávy se nazývají hlášení o poloze.

4.1	Vysílání se může změnit na nejvýše třicetiminutové intervaly, pokud existují závažné důkazy o tom, že plavidlo porušuje předpisy.

4.2	Tyto důkazy bude muset CNCSP předložit kontrolnímu středisku státu vlajky, jakož i Evropské komisi. K nim se bude muset přiložit žádost o změnu intervalu vysílání. Kontrolní středisko státu vlajky bude pak muset zaslat údaje do CNCSP na Komorách v reálném čase, ihned po obdržení žádosti.

4.3	CNCSP Komor o ukončení inspekce okamžitě vyrozumí kontrolní středisko státu vlajky a Evropskou komisi.

4.4	Kontrolní středisko státu vlajky a Evropská komise musí být informovány o následných opatřeních po jakékoli inspekci založené na tomto zvláštním požadavku.

Hlášení popsaná v bodě 4 se přenášejí elektronickou cestou ve formátu https bez dalšího protokolu. Hlášení se sdělují v reálném čase ve formátu tabulky v dodatku 4.

5.1	Plavidla mají při provozu v komorských vodách zakázáno vypínat zařízení pro satelitní sledování.

Pokud se na zařízení pro průběžné satelitní sledování instalovaném na palubě rybářského plavidla vyskytne technická závada nebo dojde-li k jeho poruše, velitel plavidla co nejdříve předá informace uvedené v bodě 4 kontrolnímu středisku státu vlajky. Za těchto okolností bude nezbytné podávat hlášení o poloze každé čtyři hodiny, dokud se bude plavidlo nacházet ve vodách Komor.

6.1	Toto celkové hlášení o poloze bude zahrnovat informace o polohách v hodinových intervalech tak, jak je zaznamenal kapitán tohoto plavidla během těchto čtyř hodin.

6.2	Kontrolní středisko státu vlajky nebo rybářské plavidlo samo musí tato hlášení neprodleně předat CNCSP Komor.

6.3	V případě nutnosti nebo pochybností mohou příslušné komorské orgány požadovat, pokud se jedná o konkrétní plavidlo, doplňující informace v kontrolním středisku státu vlajky.

Vadné zařízení se opraví nebo vymění, jakmile plavidlo ukončí rybářský výjezd a v každém případě nejpozději do jednoho měsíce. Po uplynutí této lhůty nesmí dotyčné rybářské plavidlo uskutečnit žádné další rybářské výjezdy, dokud nebude zařízení opraveno nebo vyměněno.

Hardwarové složky a software režimu satelitního sledování musí být odolné proti falšování, to znamená, že nesmí umožnit vložení nebo odstranění nepravdivých poloh ani manipulaci s polohami. Systém musí být plně automatický a musí být neustále v provozu bez ohledu na vnější podmínky. Je zakázáno ničit, poškozovat, vyřazovat z provozu nebo rušit systém satelitního sledování.

8.1

Kapitán plavidla musí zejména dbát na to, aby:

—	údaje nebyly v žádném případě měněny,

—	anténa nebo antény napojené na systém satelitního sledování nebyly v žádném případě zakryty,

—	napájení systému satelitního sledování elektrickou energií nebylo v žádném případě přerušeno,

—	systém sledování plavidel nebyl odstraněn z plavidla nebo z místa, kde byl původně namontován,

—	každá výměna systému satelitního sledování plavidla byla okamžitě oznámena příslušným komorským orgánům.

8.2	Za každé porušení výše uvedených povinností může být podle komorského práva pohnán k odpovědnosti velitel, pokud plavidlo působí v komorských vodách.

Kontrolní střediska států vlajky budou sledovat pohyb svých plavidel v komorských vodách. Nejsou-li plavidla sledována v souladu se stanovenými podmínkami, je o tom neprodleně informováno CNCSP a použije se postup stanovený v bodě 6.

10.

Kontrolní střediska států vlajky a CNCSP Komor musí spolupracovat na tom, aby se zajistilo provedení těchto ustanovení. Pokud CNCSP zjistí, že stát vlajky neoznamuje údaje v souladu s bodem 4, neprodleně o tom uvědomí druhou stranu. Po doručení oznámení musí tato druhá strana reagovat ve lhůtě 24 hodin tak, že bude informovat CNCSP o důvodech neoznámení údajů a uvede přiměřenou lhůtu, v níž dosáhne souladu s těmito ustanoveními. Pokud v předepsané lhůtě k dosažení souladu nedojde, budou obě strany řešit spor písemně nebo postupem podle níže uvedeného bodu 14.

11.

Údaje o sledování sdělené v souladu s těmito ustanoveními druhé straně slouží výhradně orgánům Komor pro účely kontroly a sledování loďstva Evropské unie provádějícího rybolovné činnosti podle dohody o rybolovu mezi EU a Komorami. Tyto údaje nesmí být za žádných okolností sdělovány třetím osobám.

12.

Strany se dohodly, že si na požádání vymění informace o zařízení používaném pro satelitní sledování, aby byla pro účely těchto ustanovení v plném rozsahu zajištěna slučitelnost všech částí tohoto zařízení s požadavky druhé smluvní strany.

13.

Strany se dohodly na tom, že tato ustanovení zrevidují, pokud to bude vhodné, zejména v případě nefunkčnosti nebo poruchy u plavidel. Tyto případy bude muset příslušný komorský orgán oznámit státu vlajky nejméně 15 dní před revizní schůzí.

14.

O jakémkoli sporu týkajícím se výkladu nebo používání těchto ustanovení vedou strany konzultace v rámci smíšeného výboru podle článku 9 dohody mezi Evropskou unií a Komorami.

KAPITOLA IV

NAJÍMÁNÍ NÁMOŘNÍKŮ

Každé plavidlo Evropské unie najme během plavby v komorských vodách na své náklady nejméně 1 kvalifikovaného komorského námořníka.

Majitelé plavidel se snaží najímat další námořníky ze zemí AKT.

Majitelé plavidel si svobodně vybírají námořníky, které najmou na svá plavidla, z námořníků uvedených na seznamu, který jim poskytne příslušný orgán Komor.

Majitel plavidla nebo jeho zástupce sdělí příslušnému orgánu Komor jména místních námořníků, kteří byli najati na dotčené plavidlo, s poznámkou o přidělení jejich funkce v rámci posádky.

Prohlášení Mezinárodní organizace práce (MOP) o zásadách a základních právech při práci se plně vztahuje na námořníky najaté na rybářská plavidla Evropské unie. Zejména se to týká svobody sdružování a faktického uznávání práva na kolektivní vyjednávání pracovníků, jakož i odstranění diskriminace v zaměstnání a povolání.

Pracovní smlouvy námořníků, jejichž jedna kopie je předána signatářům, se sepisují mezi zástupcem (zástupci) majitelů plavidel a námořníky nebo jejich odbory nebo jejich zástupci ve spojení s příslušným orgánem Komor. Tyto smlouvy námořníkům zajistí výhody režimu sociálního zabezpečení, který se na ně vztahuje, včetně životního, zdravotního a úrazového pojištění.

Plat námořníků ze států AKT zajišťují majitelé plavidel. Stanoví se na základě společné dohody mezi majiteli plavidel nebo jejich zástupci a námořníky nebo jejich odbory nebo jejich zástupci. Platové podmínky námořníků ze zemí AKT nesmí být horší než podmínky pro posádky z jejich zemí a v žádném případě horší, než stanoví normy MOP.

Každý námořník najatý plavidly Evropské unie se musí den před navrhovaným datem jeho nalodění dostavit k veliteli určeného plavidla. Pokud se námořník k datu a hodině stanovené k nalodění nedostaví, je majitel plavidla automaticky zproštěn závazku tohoto námořníka najmout.

V případě, že nejsou místní námořníci najati z jiných důvodů, než které jsou uvedeny v předcházejícím bodě, jsou dotčení majitelé plavidel povinni zaplatit za každý den plavby v komorských vodách paušální částku stanovenou na 20 EUR za den a za plavidlo. Platba této částky se provede nejpozději ve lhůtě stanovené v bodu 6 oddíle 2 kapitole I této přílohy.

10.

Tato částka bude použita na vzdělávání místních námořníků-rybářů a bude zaplacena na účet, který sdělí orgány Komor.

KAPITOLA V

POZOROVATELÉ

Plavidla, která mají podle dohody povolení k rybolovu v komorských vodách, nalodí za níže stanovených podmínek pozorovatele jmenované orgány Komor příslušné pro rybolov.

1.1	Na žádost komorského ministerstva příslušného pro rybolov nalodí plavidla pro lov tuňáků pozorovatele jmenovaného ministerstvem, jehož úkolem je ověřovat úlovky ulovené v komorských vodách.

1.2	Příslušný orgán Komor sestaví seznam plavidel určených k nalodění pozorovatele a také seznam pozorovatelů určených k přijetí na palubu. Tyto seznamy se aktualizují. Evropské komisi jsou předávány po jejich sestavení a poté z důvodu jejich případné aktualizace každé tři měsíce.

1.3	Při vydání povolení k rybolovu nebo nejpozději 15 dní před stanoveným datem nalodění pozorovatele sdělí příslušný orgán Komor dotčeným majitelům plavidel nebo jejich zástupcům jméno pozorovatele, který je určen k přijetí na palubu plavidla.

Pozorovatel je na palubě přítomen po dobu jedné plavby. Avšak na výslovnou žádost příslušných orgánů Komor může být toto nalodění v závislosti na průměrné délce plaveb stanovených pro určité plavidlo rozloženo do několika plaveb. Příslušné orgány Komor vysloví tuto žádost při sdělení jména pozorovatele určeného k nalodění na příslušné plavidlo.

Podmínky nalodění pozorovatele jsou stanoveny společnou dohodou mezi majitelem plavidla nebo jeho zástupcem a orgány Komor.

Nalodění pozorovatele proběhne v přístavu zvoleném majitelem plavidla a uskuteční se na počátku první plavby v komorských vodách po oznámení seznamu stanovených plavidel.

Dotčení majitelé plavidel sdělí ve lhůtě dvou týdnů a s desetidenním předběžným oznámením data a přístavy na Komorách, které byly stanoveny k nalodění pozorovatelů.

V případě, že je pozorovatel naloděn v zahraničí, nese náklady na přepravu pozorovatele majitel plavidla. Pokud plavidlo, které má na palubě komorského pozorovatele, opustí komorské vody, musí být na náklady majitele plavidla přijata veškerá opatření k zajištění co možná nejrychlejší repatriace pozorovatele.

Pokud pozorovatel není přítomen na dohodnutém místě a v danou dobu, a to do dvanácti následujících hodin, je majitel plavidla automaticky zproštěn povinnosti vzít tohoto pozorovatele na palubu.

S pozorovatelem se na palubě jedná jako s lodním důstojníkem. Plní tyto úkoly:

8.1	sleduje rybolovné činnosti plavidel;

8.2	ověřuje polohu plavidel provádějících rybolovné operace;

8.3	sestaví seznam používaných rybolovných zařízení;

8.4	ověřuje údaje o úlovcích v komorských vodách zaznamenané v lodním deníku;

8.5	ověřuje procenta vedlejších úlovků a provádí odhad objemu výmětů prodávaných druhů ryb, korýšů a hlavonožců;

8.6	vysílačkou sděluje údaje o rybolovu, včetně objemu hlavního a vedlejšího úlovku na palubě.

Velitel přijme veškerá opatření vyplývající z jeho zodpovědnosti, aby pozorovateli zajistil fyzickou a mravní bezpečnost při plnění jeho úkolů.

10.

Pozorovateli je k plnění úkolů poskytnuta veškerá nezbytná pomoc. Velitel mu umožní přístup ke komunikačním zařízením nezbytným k plnění jeho úloh, k dokladům přímo souvisejícím s rybolovnými činnostmi plavidla, zejména včetně lodního deníku a navigační knihy, a také do částí plavidla, které jsou nezbytné k usnadnění plnění jeho úkolů.

11.

Při pobytu na palubě pozorovatel:

11.1	podnikne všechny vhodné kroky k tomu, aby podmínky jeho nalodění a jeho přítomnost na palubě plavidla nerušily nebo neomezovaly rybolovné činnosti;

11.2	bere ohled na materiál a zařízení na palubě a na důvěrnost všech dokumentů dotyčného plavidla.

12.

Na konci pozorování a před opuštěním plavidla sestaví pozorovatel zprávu o činnosti, kterou předá příslušným orgánům Komor a kopii zašle Evropské komisi. Podepíše ji za přítomnosti velitele, který může doplnit nebo nechat doplnit veškeré připomínky, které považuje za vhodné, a tyto doplní svým podpisem. Při vylodění vědeckého pozorovatele je jedna kopie zprávy předána veliteli plavidla.

13.

Majitel plavidla na své náklady zajistí s ohledem na možnosti plavidla ubytování a stravu pozorovatelů v podmínkách, jaké jsou poskytovány důstojníkům.

14.

Plat a sociální odvody pozorovatele uhradí příslušné orgány Komor.

KAPITOLA VI

KONTROLA

Evropská rybářská plavidla musí dodržovat opatření a doporučení přijatá Komisí pro tuňáky Indického oceánu (IOTC), pokud se jedná o rybolovná zařízení, jejich technické specifikace a všechna ostatní technická opatření použitelná při rybolovných činnostech.

1. Seznam plavidel

1.1

Evropská unie aktualizuje seznam plavidel, kterým bylo v souladu s ustanoveními tohoto protokolu vydáno povolení k rybolovu. Tento seznam je po svém sestavení a následně po každé aktualizaci zasílán orgánům Komor příslušným pro kontrolu rybolovu.

1.2

Plavidla Evropské unie mohou být do seznamu uvedeného v předchozím bodě zapsána po obdržení oznámení o platbě zálohy uvedené v kapitole I oddíle 2 bodě 3 této přílohy. V takovém případě může majitel plavidla obdržet úředně ověřenou kopii tohoto seznamu, kterou uchová na palubě místo povolení k rybolovu, dokud není povolení vydáno.

2. Kontrolní postupy

2.1

Velitelé plavidel Evropské unie, která provádějí rybolovné činnosti v komorských vodách, umožní a usnadní vstup na palubu a plnění úloh všem komorským úředníkům pověřeným inspekcí a kontrolou rybolovných činností.

2.2

Přítomnost těchto úředníků na palubě nepřekročí dobu nezbytnou ke splnění jejich úkolu.

2.3

Po dokončení inspekce a kontroly obdrží velitel plavidla kopii inspekční zprávy.

2.4

S cílem ulehčit zabezpečené postupy inspekcí a aniž jsou dotčeny komorské právní předpisy, musí se inspekční základny a inspektoři při kontrolní prohlídce plavidel prokázat jakožto úředníci s pověřením od Komor.

2.5

Velitelé evropských plavidel, kteří se účastní operace vykládky nebo překládky v komorském přístavu, umožní a usnadní kontrolu operací ze strany komorských inspektorů.

KAPITOLA VII

KONTROLNÍ PROHLÍDKA PLAVIDLA

1. Kontrolní prohlídka plavidla

1.1

Příslušné orgány Komor uvědomí v maximální lhůtě 24 pracovních hodin Evropskou komisi a stát vlajky o každé prohlídce plavidla a každém potrestání evropského plavidla, ke kterému došlo v komorských vodách.

1.2

Evropská Komise současně obdrží krátkou zprávu o okolnostech a důvodech, které vedly k této kontrolní prohlídce plavidla.

2. Protokol o kontrolní prohlídce plavidla

2.1

Velitel plavidla musí po zjištění zapsaném v protokolu sestaveném příslušným orgánem Komor tento doklad podepsat.

2.2

Tímto podpisem nejsou dotčena práva a způsob obhajoby, které může velitel uplatnit vůči protiprávnímu jednání, které mu je vytýkáno.

2.3

Velitel musí své plavidlo dovést do přístavu oznámeného orgány Komor. V případech bagatelního protiprávního jednání může příslušný orgán Komor povolit kontrolovanému plavidlu pokračování v rybolovných činnostech.

3. Konzultační schůzka v případě kontrolní prohlídky plavidla

3.1

Dříve než se přijmou případná jiná opatření týkající se velitele či posádky plavidla nebo jakékoli kroky týkající se nákladu a zařízení plavidla, než jsou opatření nebo kroky sloužící k zajištění důkazu o domnělém protiprávním jednání, do jednoho pracovního dne od obdržení výše uvedených informací se koná konzultační schůzka Evropské komise a příslušných orgánů Komor za případné účasti zástupce dotčeného členského státu.

3.2

Na schůzce si strany vzájemně vymění všechny užitečné dokumenty nebo všechny informace, které napomáhají objasnit okolnosti zjištěných skutečností. Majitel plavidla nebo jeho zástupce je informován o výsledku tohoto jednání a o všech opatřeních, která mohou z kontrolní prohlídky plavidla vyplývat.

4. Pravidla pro kontrolní prohlídku plavidla

4.1

Před zahájením soudního řízení se domnělé protiprávní jednání zkusí vyřešit smírným narovnáním. Tento postup se ukončí nejpozději tři pracovní dny po kontrolní prohlídce plavidla.

4.2

V případě smírného narovnání se v souladu s právními předpisy Komor stanoví výše uplatněné pokuty. Tato částka se musí zaznamenat, podepsat a zaslat Evropské komisi, jakož i státu vlajky.

4.3

V případě, kdy záležitost nemohla být vyřešena smírným narovnáním a řeší ji příslušný soudní orgán, složí majitel plavidla v bance určené příslušnými orgány Komor bankovní záruku, která byla stanovena s ohledem na náklady vzniklé při kontrolní prohlídce plavidla, jakož i s ohledem na výši pokut a odškodnění, kterým podléhají osoby odpovědné za protiprávní jednání.

4.4

Bankovní záruku nelze vrátit před ukončením soudního řízení. Je uvolněna, jakmile je řízení ukončeno bez vynesení rozsudku. V případě vynesení rozsudku s pokutou nižší, než je složená záruka, uvolní příslušné orgány komor rovněž zbývající částku.

4.5

Plavidlo bude propuštěno a posádce bude umožněno opustit přístav:

—	buď jakmile budou splněny povinnosti vyplývající ze smírného narovnání,

—	nebo jakmile je složena bankovní záruka stanovená ve výše uvedeném bodě 4.3. a je přijata příslušnými orgány Komor v očekávání ukončení soudního řízení.

Dodatky

Formulář žádosti o povolení k rybolovu

Lodní deník plavidel lovících vlečnou sítí

Lodní deník plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru

Formulář prohlášení o vstupu do oblasti a o opuštění oblasti

Podávání zpráv VMS Komorám – hlášení o poloze

Dodatek 1

ŽÁDOST O POVOLENÍ K RYBOLOVU PRO ZAHRANIČNÍ RYBÁŘSKÉ PLAVIDLO

Jméno žadatele: …

…

Adresa žadatele: …

…

Jméno a adresa nájemce plavidla, nejde-li o výše uvedenou osobu: …

…

Jméno a adresa zástupce (agenta) na Komorách: …

…

Název plavidla: …

…

Typ plavidla: …

…

Země registrace: …

…

Přístav a registrační číslo: …

…

Vnější označení plavidla: …

…

Radiový volací znak a frekvence: …

…

Délka plavidla: …

…

Šířka plavidla: …

…

Typ a výkon motoru: …

…

Hrubá prostornost plavidla: …

…

Čistá prostornost plavidla: …

…

Minimální počet členů posádky: …

…

Druh rybolovu: …

…

Druhy ryb, které se mají lovit: …

…

Požadovaná doba platnosti: …

…

Já, níže podepsaný, potvrzuji, že výše uvedené údaje jsou správné.

Datum … Podpis …

Dodatek 2

LODNÍ DENÍK PLAVIDEL LOVÍCÍCH VLEČNOU SÍTÍ

DEPART/SALIDA/DEPARTURE

ARRIVEE/LLEGADA/ARRIVAL

NAVIRE/BARCO/VESSEL

PATRON/PATRON/MASTER

FEUILLE

PORT/PUERTO/PORT

DATE/FECHA/DATE

HEURE/HORA/HOUR

LOCH/CORREDERA/LOCH

PORT/PUERTO/PORT

DATE/FECHA/DATE

HEURE/HORA/HOUR

LOCH/CORREDERA/LOCH

HOJA/SHEET No

DATE

FECHA

DATE

POSITION (chaque calée ou midi)

POSICIÓN (cada lance o mediodia)

POSITION (each set or midday)

CALEE

LANCE

SET

CAPTURE ESTIMEE

ESTIMACIÓN DE LA CAPTURA

ESTIMATED CATCH

ASSOCIATION

ASSOCIACIÓN

ASSOCIATION

COMMENTAIRES

OBSERVACIONES

COMMENTS

COURANT

CORRIENTE

CURRENT

ALBACORE

RABIL

YELLOWFIN

LISTAO

LISTADO

SKIPJACK

PATUDO

BIGEYE

AUTRE ESPECE préciser le/les nom(s)

OTRA ESPECIE dar el/los nombre(s)

OTHER SPECIES give name(s)

REJETS préciser le/les nom(s)

DESCARTES dar el/los nombre(s)

DISCARDS give name(s)

Route/Recherche, problèmes divers, type d’épave (naturelle/artificielle, balisée, bateau), prise accessoire, taille du banc, autres associations, …

Ruta/Busca, problemas varios, tipo de objeto (natural/artificial, con baliza, barco), captura accesoria, talla del banco, otras asociaciones, …

Steaming/Searching, miscellaneous problems, log type (natural/artificial, with radio beacon, vessel), by catch, school size, other associations, …

Taille

Talla

Size

Capture

Captura

Catch

Taille

Talla

Size

Capture

Captura

Catch

Taille

Talla

Size

Capture

Captura

Catch

Nom

Nombre

Name

Taille

Talla

Size

Capture

Captura

Catch

Nom

Nombre

Name

Taille

Talla

Size

Capture

Captura

Catch

Une calée par ligne/Un lance cada línea/One set by line

PODPIS

DATUM

Dodatek 3

LODNÍ DENÍK PLAVIDEL LOVÍCÍCH NA DLOUHOU LOVNOU ŠŇŮRU

Flag country/Pavilion

Name of boat/nom du navire

Date reported/Date de déclaration †

Name of captain/Nom du capitaine

Vessel size/Taille du navire

GT (tons)/TB (tonnes)

LOA (m)/LHT (m)

Reporting person/Personne déclarante

Name/Nom

Phone/Téléphone

License number/Numéro de licence

Departure date/Date de départ †

Departure port/Port de départ

Call sign/Indicatif radio

Arrival date/Date d’arrivée †

Arrival port/Port d’arrivée

Number of crew/Effectif équipage

† use YYYY/MM/DD for dates/utilisez AAAA/MM/JJ pour les dates

Gear configuration/configuration de l'engin

Branch line length/Longueur des avancons (m)

Float line length/longueur des ralingues de flotteurs (m)

Type of weight/type de poids

Length between branch lines/longueur entre les avancons

whole/entier

processed/transformé

Pour chaque pose, les captures doivent être indiquées en nombre et poids (kg) respectivement dans les lignes supérieure et inférieure.

Date

Position

Tunas/thons

Billfishes / Aiguilles de mer

Sharks/requins

Latitude

Longitude

southern bluefin/thon rouge

albacore/german

bigeye/patudo

yellowfin/albacore

skipjack/listao

Swordfish/espadon

Stripped marlin/marlin ray

blue marlin/marlin bleu

black marlin/marlin noir

Sailfish/voilier

Shortbill spearfish/marlin rostre court

Blue shark/Peau bleue

Porbeagle/requin taupe

Mako/petite taupe

Other/autres

Degree/Degrs ą

N S

Degree/Degrs ą

E W

N S

E W

N S

E W

N S

E W

N S

E W

for dates, use the YYYY/MM/DD format/pour les dates, utiliser le format AAAA/MM/JJ

ą for positions, use the format/pour les positions, utiliser le formatŹ: XXXX'

** for SST, use a value with one decimal point/pour la SST, utiliser une valeur une dcimale

Dodatek 4

VZOR TABULKY PRO SLEDOVÁNÍ RYBOLOVNÉ ČINNOSTI RYBÁŘSKÝCH PLAVIDEL EU V KOMORSKÝCH VODÁCH

Stát vlajky	Název plavidla	Znak plavidla	Rok	Kategorie (plavidlo lovící vlečnou sítí, plavidlo lovící dlouhou lovnou šňůrou)	Povolení k rybolovu	Vstup do oblasti	Opuštění oblasti	Dny rybolovu (VMS)	Úlovek	Poznámky VMS

Dodatek 5

PODÁVÁNÍ ZPRÁV VMS KOMORÁM

Hlášení o poloze

Datový údaj	Kód	Povinný/nepovinný údaj	Poznámky
Začátek záznamu	SR	P	Systémový údaj – označuje začátek záznamu
Příjemce	AD	P	Údaj týkající se hlášení – příjemce. Kód země ISO ALFA 3
Odesílatel	FS	P	Údaj týkající se hlášení – odesílatel. Kód země ISO ALFA 3
Druh hlášení	TM	P	Údaj týkající se hlášení - druh hlášení „POS“
Rádiový volací znak	RC	P	Údaj o plavidle – mezinárodní rádiová volací značka plavidla
Interní referenční číslo smluvní strany	IR	N	Údaj o plavidle – jedinečné číslo plavidla smluvní strany (kód státu vlajky ISO3, za nímž následuje číslo)
Externí registrační číslo	XR	N	Údaj o plavidle – číslo na boku plavidla
Stát vlajky	FS	N	Údaj o státu vlajky
Zeměpisná šířka	LA	P	Údaj o poloze plavidla – poloha ve stupních a minutách S/J SSMM (WGS - 84)
Zeměpisná délka	LO	P	Údaj o poloze plavidla – poloha ve stupních a minutách V/Z SSSMM (WGS - 84)
Datum	DA	P	Údaj o poloze plavidla – datum záznamu polohy UTC (RRRRMMDD)
Čas	TI	P	Údaj o poloze plavidla – čas záznamu polohy UTC (HHMM)
Konec záznamu	ER	P	Systémový údaj – označuje konec záznamu

Soubor znaků: ISO 8859.1

Přenos dat má tuto strukturu:

—	dvojité lomítko (//) a kód „SR“ označují začátek přenosu,

—	dvojité lomítko (//) a kód označují začátek datového prvku,

—	jednoduché lomítko (/) označuje oddělení kódu od údaje,

—	párové údaje jsou odděleny mezerou,

—	písmena „ER“ a dvojité lomítko (//) na konci označují konec záznamu.

—	Nepovinné údaje musí být vloženy mezi začátkem a koncem záznamu.

18.12.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 335/21

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1213/2010

ze dne 16. prosince 2010

o zavedení společných pravidel pro propojení vnitrostátních elektronických rejstříků podniků silniční dopravy

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (1), a zejména na článek 16 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Aby se usnadnilo propojení vnitrostátních elektronických rejstříků požadované v čl. 16 odst. 5 nařízení (ES) č. 1071/2009, měla by Komise přijmout společná pravidla pro realizaci uvedeného propojení v souladu s čl. 16 odst. 6 nařízení (ES) č. 1071/2009.

(2)

Na zpracování všech osobních údajů podle nařízení (ES) č. 1071/2009 se vztahují ustanovení o ochraně osobních údajů stanovené zejména ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (2). Členské státy by obzvláště měly provést vhodná bezpečnostní opatření bránící zneužití osobních údajů.

(3)

Na zpracování všech osobních údajů podle nařízení (ES) č. 1071/2009 se případně vztahují ustanovení o ochraně osobních údajů stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001/ES ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (3).

(4)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 18 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 (4),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Společná pravidla umožňující propojení vnitrostátních elektronických rejstříků jsou stanovena v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 31. prosince 2012.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. prosince 2010.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51.

(2) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(3) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(4) Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 8.

PŘÍLOHA

Systém propojení vnitrostátních elektronických rejstříků se nazývá ERRU (European Registers of Road Transport Undertakings – evropské rejstříky podniků silniční dopravy).

1. VÝMĚNA INFORMACÍ

1.1 Výměna týkající se porušení předpisů

1.1.1 Oznámení o porušení předpisů

Při výměně informací v souladu s čl. 13 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy (1) nebo v souladu s čl. 23 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy a o změně nařízení (ES) č. 561/2006 (2) používají členské státy zprávy v tomto formátu (Oznámení o porušení předpisů):

Druh údajů

Položka údajů

Povinné nebo nepovinné

Doplňující popis pole údajů

Oznamující členský stát

Povinné

Zvolený dvoupísmenný kód ISO 3166-1 alfa 2

Oznamující příslušný orgán

Identifikátor oznamujícího příslušného orgánu

Povinné

Alfanumerické pole pro volný text

Členský stát určení

Povinné

Zvolený dvoupísmenný kód ISO 3166-1 alfa 2

Podrobnosti oznámení

Číslo oznámení

Povinné

Alfanumerické pole pro volný text

Datum oznámení

Povinné

Zadání numerických údajů ve formátu ISO 8601 (RRRR-MM-DD)

Čas oznámení

Povinné

Zadání numerických údajů ve formátu HH:MM:SS

Dopravní podnik

Název

Nepovinné

Alfanumerické pole pro volný text

Povolení

Sériové číslo ověřené kopie licence Společenství

Povinné

Alfanumerické pole pro volný text

Registrační číslo vozidla

Nepovinné

Alfanumerické pole pro volný text

Závažné porušení předpisů

Kategorie

Povinné

Typ

Povinné

Datum porušení předpisů

Povinné

Zadání numerických údajů ve formátu ISO 8601 (RRRR-MM-DD)

Datum kontroly, během níž bylo porušení předpisů zjištěno

Povinné

Zadání numerických údajů ve formátu ISO 8601 (RRRR-MM-DD)

Uložené a provedené sankce

Datum konečného rozhodnutí

Povinné

Zadání numerických údajů ve formátu ISO 8601 (RRRR-MM-DD)

Druh uložené sankce

Povinné

Uvede se jedna z těchto skutečností:

„Výstraha“

„Dočasný zákaz provozování kabotáže“

„Pokuta“

„Zákaz“

„Odstavení“

„Jiné“

V případě potřeby datum začátku platnosti uložené sankce

Nepovinné

Zadání numerických údajů ve formátu ISO 8601 (RRRR-MM-DD)

V případě potřeby datum konce platnosti uložené sankce

Nepovinné

Zadání numerických údajů ve formátu ISO 8601 (RRRR-MM-DD)

Provedené sankce

Povinné

Uvede se jedna z těchto skutečností:

„Ano“

„Ne“

„Není známo“

Vyžádané sankce

Druh vyžádané správní sankce

Nepovinné

Uvede se jedna z těchto skutečností:

„Výstraha“

„Dočasné odejmutí některých nebo všech ověřených opisů licence Společenství“

„Trvalé odejmutí některých nebo všech ověřených opisů licence Společenství“

„Dočasné odejmutí licence Společenství“

„Trvalé odejmutí licence Společenství“

„Vydání osvědčení řidiče pozastaveno“

„Odejmutí osvědčení řidiče“

„Vydání osvědčení řidiče podřízeno dalším podmínkám, které zabrání jejich zneužívání nebo nesprávnému používání“

Trvání vyžádané sankce (v kalendářních dnech)

Nepovinné

Zadání numerických údajů ve formátu DDDDD

1.1.2 Oznámení o reakci na porušení předpisů

Při výměně informací v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení (ES) č. 1072/2009 nebo v souladu s čl. 22 odst. 2 nařízení (ES) č. 1073/2009 používají členské státy zprávy v tomto formátu (Oznámení o reakci na porušení předpisů):

Druh údajů

Položka údajů

Povinné nebo nepovinné

Doplňující popis pole údajů

Reagující členský stát

Povinné

Zvolený dvoupísmenný kód ISO 3166-1 alfa 2

Reagující příslušný orgán

Identifikátor reagujícího příslušného orgánu

Povinné

Alfanumerické pole pro volný text

Členský stát určení

Povinné

Zvolený dvoupísmenný kód ISO 3166-1 alfa 2

Příslušný orgán určení

Identifikátor příslušného orgánu určení

Povinné

Alfanumerické pole pro volný text

Podrobnosti o reakci

Číslo oznámení

Povinné

Alfanumerické pole pro volný text

Datum reakce

Povinné

Zadání numerických údajů ve formátu ISO 8601 (RRRR-MM-DD)

Čas reakce

Povinné

Zadání numerických údajů ve formátu HH:MM:SS

Dopravní podnik

Název

Povinné

Alfanumerické pole pro volný text

Orgán ukládající sankci

Název orgánu ukládajícího sankci

Povinné

Alfanumerické pole pro volný text

Uložené sankce

Potvrzení uložené sankce

Povinné

Uvede se jedna z těchto skutečností:

„Ano“

„Ne“

Uložená sankce

Povinné

Uvede se jedna z těchto skutečností:

„Výstraha“

„Dočasné odejmutí některých nebo všech ověřených opisů licence Společenství“

„Trvalé odejmutí některých nebo všech ověřených opisů licence Společenství“

„Dočasné odejmutí licence Společenství“

„Trvalé odejmutí licence Společenství“

„Vydání osvědčení řidiče pozastaveno“

„Odejmutí osvědčení řidiče“

„Vydání osvědčení řidiče podřízeno dalším podmínkám, které zabrání jejich zneužívání nebo nesprávnému používání“

„Jiné“

Datum uložení sankce

Nepovinné

Zadání numerických údajů ve formátu ISO 8601 (RRRR-MM-DD)

Datum konce platnosti sankce

Nepovinné

Zadání numerických údajů ve formátu ISO 8601 (RRRR-MM-DD)

Důvod, proč nebyla sankce uložena

Nepovinné

Alfanumerické pole pro volný text

1.2 Kontrola dobré pověsti odpovědných zástupců pro dopravu

1.2.1 Požadavek k vyhledávání

Při ověřování, zda byl odpovědný zástupce pro dopravu v jednom z členských států prohlášen za nezpůsobilého k řízení dopravní činnosti podniku v souladu s čl. 11 odst. 4 nařízení (ES) č. 1071/2009, používají členské státy zprávy v tomto formátu (Požadavek k vyhledávání):

Kategorie údajů	Položka údajů	Povinné nebo nepovinné	Doplňující popis pole údajů
Žádající členský stát	Žádající členský stát	Povinné	Zvolený dvoupísmenný kód ISO 3166-1 alfa 2
Žádající příslušný orgán	Identifikátor žádajícího příslušného orgánu	Povinné	Alfanumerické pole pro volný text
Podrobnosti požadavku k vyhledávání	Číslo požadavku k vyhledávání	Povinné
	Datum požadavku k vyhledávání	Povinné
	Čas požadavku k vyhledávání	Povinné
Odpovědný zástupce pro dopravu	Křestní jméno	Povinné	Alfanumerické pole pro volný text
	Příjmení	Povinné	Alfanumerické pole pro volný text
	Datum narození	Povinné	Zadání numerických údajů ve formátu ISO 8601 (RRRR-MM-DD)
	Místo narození	Nepovinné	Alfanumerické pole pro volný text
	Číslo osvědčení o odborné způsobilosti	Povinné	Alfanumerické pole pro volný text
	Datum vydání osvědčení o odborné způsobilosti	Povinné	Zadání numerických údajů ve formátu ISO 8601 (RRRR-MM-DD)
	Země vydání osvědčení o odborné způsobilosti	Povinné	Zvolený dvoupísmenný kód ISO 3166-1 alfa 2

1.2.2 Reakce na požadavek k vyhledávání

Pro odpověď na požadavek k vyhledávání podle bodu 1.2.1 používají členské státy zprávy v tomto formátu (Reakce na požadavek k vyhledávání):

Druh údajů

Položka údajů

Povinné nebo nepovinné

Doplňující popis pole údajů

Žádající členský stát

Povinné

Zvolený dvoupísmenný kód ISO 3166-1 alfa 2

Žádající příslušný orgán

Identifikátor žádajícího příslušného orgánu

Povinné

Alfanumerické pole pro volný text

Odpovídající členský stát

Povinné

Zvolený dvoupísmenný kód ISO 3166-1 alfa 2

Odpovídající příslušný orgán

Identifikátor odpovídajícího příslušného orgánu

Povinné

Alfanumerické pole pro volný text

Podrobnosti reakce na požadavek k vyhledávání

Číslo požadavku k vyhledávání

Povinné

Alfanumerické pole pro volný text

Datum reakce

Povinné

Zadání numerických údajů ve formátu ISO 8601 (RRRR-MM-DD)

Čas reakce

Povinné

Zadání numerických údajů ve formátu HH:MM:SS

Výsledky vyhledávání

Stav

Povinné

Uvede se jedna z těchto skutečností:

—

Zjištěno

—	Nezjištěno

Odpovědný zástupce pro dopravu

Křestní jméno

Povinné

Alfanumerické pole pro volný text

Příjmení

Povinné

Alfanumerické pole pro volný text

Datum narození

Povinné

Zadání numerických údajů ve formátu ISO 8601 (RRRR-MM-DD)

Místo narození

Povinné

Alfanumerické pole pro volný text

Číslo osvědčení o odborné způsobilosti

Povinné

Alfanumerické pole pro volný text

Datum vydání osvědčení o odborné způsobilosti

Povinné

Zadání numerických údajů ve formátu ISO 8601 (RRRR-MM-DD)

Země vydání osvědčení o odborné způsobilosti

Povinné

Zvolený dvoupísmenný kód ISO 3166-1 alfa 2

Počet řízených podniků

Povinné

Zadání numerických údajů

Počet vozidel, za něž odpovídá

Povinné

Zadání numerických údajů

Způsobilost

Povinné

Uvede se jedna z těchto skutečností:

—	„Nezpůsobilý“

—	„Způsobilý“

Datum konce období, pro něž je osoba prohlášena za nezpůsobilou

Nepovinné

Zadání numerických údajů ve formátu ISO 8601 (RRRR-MM-DD)

Použije se, pokud je stav způsobilosti „Nezpůsobilý“

1.3 Potvrzení

Pro potvrzení přijetí zprávy používají členské státy zprávy v tomto formátu (Potvrzení):

Druh údajů	Položka údajů	Povinné nebo nepovinné	Doplňující popis pole údajů
Potvrzující členský stát	Potvrzující členský stát	Povinné	Zvolený dvoupísmenný kód ISO 3166-1 alfa 2
Potvrzující příslušný orgán	Identifikátor potvrzujícího příslušného orgánu	Povinné	Alfanumerické pole pro volný text
Členský stát určení	Členský stát určení	Povinné	Zvolený dvoupísmenný kód ISO 3166-1 alfa 2
Příslušný orgán určení	Identifikátor příslušného orgánu určení	Povinné	Alfanumerické pole pro volný text
Podrobnosti původní zprávy	Identifikátor původní zprávy	Povinné	Alfanumerické pole pro volný text
Podrobnosti potvrzení	Identifikátor potvrzení	Povinné	Alfanumerické pole pro volný text
	Datum potvrzení	Povinné	Zadání numerických údajů ve formátu YYYY-MM-DD
	Čas potvrzení	Povinné	Zadání numerických údajů ve formátu HH:MM:SS

2. ARCHITEKTURA ERRU

Propojení má formu rámce pro předávání XML zpráv, který poskytuje členským státům služby prostřednictvím XML zpráv způsobem, jenž je spolehlivý, bezpečný a koordinovaný (pokud jde o tok dat).

Systém ERRU sestává ze systému zahrnujícího architekturu „centrálního uzlu“ (od klienta k serveru, s inteligentním routerem) a architekturu typu „peer to peer“. Členské státy si mohou pro výměnu XML zpráv v síti sTESTA (za použití HTTPS) zvolit kteroukoli z těchto dvou architektur.

Schéma systému ERRU je na obrázku 1 níže:

Obrázek 1

Systém ERRU

Peer to peer

Centrální uzel

Členské státy mají dvě možnosti, jak sdělovat zprávy, v závislosti na architektuře využívané členskými státy, které jsou zapojeny do výměny: použití architektury centrálního uzlu nebo architektury peer to peer.

Centrální uzel spravuje Komise. Komise odpovídá za technický provoz, údržbu a celkovou bezpečnost sítě sTESTA a centrálního uzlu. Na tomto centrálním uzlu se ukládají pouze přihlašovací údaje. Komise nemá mimo účely údržby a odstraňování chyb přístup k obchodním údajům.

Členské státy odpovídají za svůj vnitrostátní systém. Členské státy využívající architekturu peer to peer odpovídají za její interoperabilitu s centrálním uzlem.

Členské státy pro účely propojení prostřednictvím ERRU používají:

—	standardní internetové protokoly (XML, HTTPS, webové služby XML) a

—	soukromou síť Evropské komise sTESTA.

3. STATISTIKA A PŘIHLAŠOVÁNÍ

Členské státy využívající připojení peer to peer zpřístupní Komisi jednou týdně informace nezbytné pro statistické účely.

V zájmu zajištění soukromí jsou údaje pro statistické účely anonymní.

Přihlašovací údaje se užívají pro sledování veškerých transakcí za účelem monitorování a odstraňování chyb a pro sestavování statistických údajů o těchto transakcích. Ukládají se a monitorují tyto druhy přihlašovacích údajů:

—	záznamy o aplikacích (např. vyměněné zprávy včetně druhu zprávy, data a struktury zprávy);

—	bezpečnostní záznamy (např. pokusy o přihlášení, o přístup k souborům);

—	systémové záznamy (např. selhání systému).

Přihlašovací údaje se uchovávají po dobu nejvýše šesti měsíců.

Členské státy využívající architekturu peer to peer odpovídají za přihlašovací údaje týkající se transakcí provedených prostřednictvím připojení typu peer to peer.

Národní kontaktní místa určená členskými státy v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 1071/2009 odpovídají za přístup k vyměněným údajům a další použití a aktualizaci údajů po přístupu.

4. MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ SLUŽEB

Členské státy v souvislosti s ERRU udržují tyto minimální standardy služeb:

4.1 Časový rámec služeb a jejich působnost

24 hodin/7 dnů

4.2 Míra dostupnosti technického systému

98 %

Míra dostupnosti systému představuje procento úspěšných transakcí za měsíc.

4.3 Doba odezvy systému

Maximálně 60 vteřin.

Pokud systém nesplňuje požadovanou dobu reakce, členský stát podnikne všechny potřebné kroky k tomu, aby u systému byla co nejdříve obnovena doba obvyklé reakce.

4.4 Údržba

Členské státy informují ostatní členské státy a Komisi o jakékoli běžné činnosti údržby prostřednictvím portálu pro údržbu týden předem.

4.5 Postup v případě poruch

Poruchou se rozumí situace, kdy je systém členského státu z nepředvídatelných důvodů nedostupný.

V případě, že poruchu nelze do 30 minut odstranit, uplatní členský stát, jehož systém poruchu způsobil, následující postup:

a)	oznámení poruchy ostatním členským státům a Komisi e-mailem do 30 minut;

b)	okamžitě po obnovení systému se ostatním členským státům a Komisi zašle e-mailem další zpráva informující je o tom, že byl obnoven běžný provoz systému.

(1) Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 72.

(2) Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 88.

18.12.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 335/36

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1217/2010

ze dne 14. prosince 2010

o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na některé kategorie dohod o výzkumu a vývoji

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2821/71 ze dne 20. prosince 1971 o použití čl. 85 odst. 3 Smlouvy na kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě (1),

poté, co zveřejnila návrh tohoto nařízení,

po konzultaci Poradního výboru pro restriktivní praktiky a dominantní postavení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EHS) č. 2821/71 zmocňuje Komisi, aby prostřednictvím nařízení použila čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (*1) na určité kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě spadajících do působnosti čl. 101 odst. 1 Smlouvy, jejichž předmětem je výzkum a vývoj výrobků, technologií nebo postupů až po stádium průmyslového využití, jakož i využití výsledků, včetně ustanovení o právech duševního vlastnictví.

(2)

Podle ustanovení čl. 179 odst. 2 Smlouvy má Unie podporovat podniky, včetně malých a středních podniků, v jejich činnosti v oblasti výzkumu a technologického rozvoje vysoké úrovně a podporovat jejich snahy o vzájemnou spolupráci. Toto nařízení má usnadnit výzkum a vývoj a zároveň účinně chránit hospodářskou soutěž.

(3)

Nařízení Komise (ES) č. 2659/2000 ze dne 29. listopadu 2000 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na kategorie dohod o výzkumu a vývoji (2) definuje kategorie dohod o výzkumu a vývoji, které Komise běžně považuje za dohody splňující podmínky stanovené v čl. 101 odst. 3 Smlouvy. Vzhledem k celkově pozitivním zkušenostem s používáním uvedeného nařízení, jehož platnost skončí dne 31. prosince 2010 a k dalším zkušenostem získaným od jeho přijetí je vhodné přijmout nové nařízení o blokových výjimkách.

(4)

Toto nařízení by mělo splňovat oba požadavky na zajištění účinné ochrany hospodářské soutěže a na zajištění přiměřené právní jistoty pro podniky. Plnění těchto cílů by mělo brát v úvahu potřebu v nejvyšší možné míře zjednodušit správní dozor a právní rámec. Do určité úrovně tržních sil lze pro použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy obecně předpokládat, že kladné účinky dohod o výzkumu a vývoji převáží nad všemi zápornými účinky na hospodářskou soutěž.

(5)

Pro použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy formou nařízení není nutné definovat ty vertikální dohody, na které by se mohl vztahovat čl. 101 odst. 1 Smlouvy. Při jednotlivém hodnocení dohod podle čl. 101 odst. 1 Smlouvy je nutné brát zřetel na několik faktorů, a zejména na tržní strukturu na relevantním trhu.

(6)

Dohody o společném provádění výzkumných prací nebo společném vývoji výsledků výzkumu až po fázi průmyslového využití, ale nikoli včetně této fáze, obecně nespadají do působnosti čl. 101 odst. 1 Smlouvy. Za určitých okolností, například pokud se strany dohodnou, že nebudou provádět jiný výzkum a vývoj ve stejné oblasti, a tím se vzdají příležitosti získat výhody v hospodářské soutěži nad ostatními stranami, však takové dohody mohou do působnosti čl. 101 odst. 1 Smlouvy spadat, a proto by měly být do tohoto nařízení zahrnuty.

(7)	Je třeba omezit výhody výjimky zavedené tímto nařízením na ty dohody, u nichž se lze s dostatečnou jistotou domnívat, že splňují podmínky uvedené v čl. 101 odst. 3 Smlouvy.

(8)

Je velice pravděpodobné, že budou-li strany přispívat vzájemně se doplňujícími dovednostmi, aktivy a činnostmi, podpoří spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje a v oblasti využívání výsledků technického a hospodářského pokroku. To rovněž zahrnuje situace, kdy jedna strana pouze financuje činnosti v oblasti výzkumu a vývoje uskutečňované jinou stranou.

(9)	Společné využívání výsledků lze považovat za přirozený důsledek společného výzkumu a vývoje. Může nabývat různých forem, například výroby, využívání práv duševního vlastnictví, které podstatným způsobem přispívá k technickému nebo hospodářskému pokroku, nebo uvádění nových výrobků na trh.

(10)	Obecně lze očekávat, že spotřebitelé budou mít ze zvýšeného objemu a efektivity výzkumu a vývoje prospěch prostřednictvím zavádění nových nebo zlepšených výrobků nebo služeb, jejich rychlejšího uvádění na trh nebo snížení cen, které přinesou nové nebo zlepšené technologie nebo postupy.

(11)

Pro zdůvodnění výjimky by se mělo společné využívání týkat výrobků, technologií nebo postupů, pro které je využití výsledků výzkumu a vývoje rozhodující. Všechny strany by se navíc měly v dohodě o výzkumu a vývoji dohodnout, že budou mít všechny plný přístup ke konečným výsledkům společného výzkumu a vývoje, včetně veškerých vzniklých práv na duševní vlastnictví a know-how, pro účely dalšího výzkumu, vývoje a využívání, a to jakmile budou konečné výsledky k dispozici. Přístup k výsledkům by neměl být obecně omezen, pokud jde o využití výsledků pro účely dalšího výzkumu a vývoje. Pokud však strany v souladu s tímto nařízením omezí svá práva na využívání výsledků, zejména pokud se specializují na oblast využívání, může být přístup k výsledkům pro účely využívání příslušným způsobem omezen. Pokud se navíc na výzkumu a vývoji budou účastnit akademické instituce, výzkumné ústavy nebo podniky, které provádějí výzkum a vývoj jako komerční službu, aniž by se aktivně účastnily využívání výsledků, mohou se dohodnout na využívání výsledků výzkumu a vývoje výhradně pro účely dalšího výzkumu. V závislosti na svých schopnostech a obchodních potřebách se mohou strany na spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje účastnit nerovným dílem. Aby tedy bylo možno zohlednit a vynahradit rozdíly v hodnotě a povaze podílů jednotlivých stran, smí dohoda o výzkumu a vývoji využívající toto nařízení stanovit, že jedna strana vynahradí jiné straně získání přístupu k výsledkům pro účely dalšího výzkumu nebo využívání. Tato náhrada by neměla být tak vysoká, aby v přístupu účinně bránila.

(12)

Podobně platí, že tam, kde dohoda o výzkumu a vývoji společné využívání výsledků nestanoví, měly by si strany na základě dohody o výzkumu a vývoji udělit vzájemný přístup k svému dosavadnímu know-how, pokud je nezbytné pro účely využívání výsledků ostatními stranami. Sazby jakýchkoliv účtovaných poplatků by neměly být tak vysoké, aby účinně bránily k přístupu ostatním stranám.

(13)

Výjimka zavedená tímto nařízením by měla být omezena na dohody o výzkumu a vývoji, které podnikům nedávají možnost vyloučení hospodářské soutěže pro podstatnou část příslušných výrobků, služeb nebo technologií. Je nutné vyloučit z blokové výjimky dohody mezi soutěžiteli, jejichž součet podílů na trhu výrobků, služeb nebo technologií, které by se mohly zlepšit nebo by mohly být nahrazeny pomocí výsledků výzkumu a vývoje, v době uzavření dohody přesahuje určitou úroveň. Neznamená to však, že dohody o výzkumu a vývoji buď odpovídají čl. 101 odst. 1 Smlouvy, nebo nesplňují podmínky čl. 101 odst. 3 Smlouvy, je-li překročena prahová hodnota tržního podílu stanovená v tomto nařízení nebo nejsou-li splněny jiné podmínky podle tohoto nařízení. V takových případech je třeba provést individuální posouzení dané dohody o výzkumu a vývoji podle článku 101 Smlouvy.

(14)

Aby bylo zajištěno zachování účinné hospodářské soutěže během společného využívání výsledků, mělo by být určeno ustanovení pro blokovou výjimku, která by se přestala používat, pokud by příliš narostl součet podílů stran na trhu výrobků, služeb nebo technologií vzniklý v důsledku společného výzkumu a vývoje. Výjimka by se měla nadále použít bez ohledu na podíl stran na trhu po určité období po zahájení společného využívání v očekávání stabilizace podílů na trhu, zejména po zavedení zcela nového výrobku, a měla by zaručovat minimální období návratnosti příslušných investic.

(15)

Toto nařízení by nemělo vyjímat dohody obsahující omezení, která nejsou nezbytná k dosažení výše uvedených příznivých účinků dohod o výzkumu a vývoji. V zásadě by dohody obsahující některé druhy závažných omezení hospodářské soutěže, například omezení svobody stran provádět výzkum a vývoj v oblasti, která nesouvisí s dohodou, stanovení cen účtovaných třetím stranám, omezení výroby nebo prodeje a omezení pasivních prodejů smluvních výrobků nebo smluvních technologií na územích vyhrazených jiným stranám nebo zákazníkům vyhrazeným jiným stranám, měly být vyloučeny z výhod výjimky zavedené tímto nařízením, bez ohledu na podíl stran na trhu. V této souvislosti by omezení oblasti použití neměla znamenat omezení výstupu nebo prodeje a neměla by ani zakládat omezení z hlediska území nebo zákazníků.

(16)	Omezení podílu na trhu, výjimka vyloučená pro určité dohody a podmínky stanovené tímto nařízením za obvyklých podmínek zajišťují, že dohody, na které se použije bloková výjimka, neumožní stranám vyloučit hospodářskou soutěž pro podstatnou část příslušných výrobků nebo služeb.

(17)

Nelze vyloučit, že mohou vzniknout účinky uzavření trhu škodlivé pro hospodářskou soutěž, pokud jedna strana financuje několik projektů výzkumu a vývoje prováděných soutěžiteli v souvislosti s týmiž smluvními výrobky nebo smluvními technologiemi, a to zejména, pokud vůči třetím stranám získá výlučné právo na využívání výsledků. Proto by se výhoda plynoucí z tohoto nařízení měla vztahovat na dohody o placeném výzkumu a vývoji pouze tehdy, pokud součet podílů všech stran účastnících se těchto spojených dohod na trhu, to znamená financující strany a všech stran, které výzkum a vývoj provádějí, nepřekračuje 25 %.

(18)

Dohody mezi podniky, které nejsou konkurenčními výrobci výrobků, technologií a postupů, jež by bylo možné zlepšit nebo nahradit pomocí výsledků výzkumu a vývoje, vyloučí účinnou hospodářskou soutěž ve výzkumu a vývoji pouze za výjimečných okolností. Je proto vhodné umožnit, aby takové dohody mohly využívat výjimky stanovené tímto nařízením bez ohledu na podíl na trhu a řešit výjimečné případy odejmutím této výhody.

(19)

Komise může odejmout výhodu plynoucí z tohoto nařízení podle čl. 29 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (3), pokud v konkrétním případě zjistí, že dohoda, na kterou se vztahuje výjimka podle tohoto nařízení, má účinky, které nejsou slučitelné s čl. 101 odst. 3 Smlouvy.

(20)

Podle čl. 29 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 může orgán pro hospodářskou soutěž členského státu odejmout výhodu plynoucí z tohoto nařízení na celém území členského státu nebo na jeho části, pokud v konkrétním případě zjistí, že dohoda, na kterou se vztahuje výjimka podle tohoto nařízení, má na celém území členského státu nebo na jeho části účinky, které nejsou slučitelné s čl. 101 odst. 3 Smlouvy, a pokud má toto území všechny vlastnosti odděleného zeměpisného trhu.

(21)

Výhody plynoucí z tohoto nařízení lze podle článku 29 nařízení (ES) č. 1/2003 odejmout například v případě, že existence dohody o výzkumu a vývoji podstatným způsobem omezuje možnost třetích stran provádět výzkum a vývoj v příslušné oblasti, vzhledem k omezené výzkumné kapacitě dostupné jinde, kde z důvodu konkrétní struktury nabídky sama existence dohody o výzkumu a vývoji podstatným způsobem omezuje přístup třetích stran na trh smluvních výrobků nebo technologií, kde strany bez objektivně oprávněného důvodu nevyužívají výsledky společného výzkumu a vývoje, kde smluvní výrobky nebo technologie nejsou na celém společném trhu nebo jeho podstatné části vystaveny účinné hospodářské soutěži shodných výrobků, technologií nebo postupů nebo výrobků, které uživatelé považují vzhledem k jejich vlastnostem, ceně a zamýšlenému použití za rovnocenné nebo kde by existence dohody o výzkumu a vývoji vylučovala účinnou hospodářskou soutěž ve výzkumu a vývoji na určitém trhu.

(22)	Vzhledem k tomu, že jsou dohody o výzkumu a vývoji často dlouhodobé povahy, zejména pokud se spolupráce rozšíří i na využívání výsledků, měla by být doba platnosti tohoto nařízení stanovena na 12 let,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Definice

1. Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

„dohodou o výzkumu a vývoji“ se rozumí dohoda uzavřená mezi dvěma a více stranami týkající se podmínek, za kterých tyto strany provádějí:

i)	společný výzkum a vývoj smluvních výrobků nebo smluvních technologií a společné využívání výsledků tohoto výzkumu a vývoje,

ii)	společné využívání výsledků výzkumu a vývoje smluvních výrobků nebo smluvních technologií, společně prováděných podle předchozí dohody mezi stejnými stranami,

iii)	společný výzkum a vývoj smluvních výrobků nebo smluvních technologií s výjimkou společného využívání výsledků,

iv)	placený výzkum a vývoj smluvních výrobků nebo smluvních technologií a společné využívání výsledků tohoto výzkumu a vývoje,

v)	společné využívání výsledků placeného výzkumu a vývoje smluvních výrobků nebo smluvních technologií podle předchozí dohody mezi stejnými stranami, nebo

vi)	placený výzkum a vývoj smluvních výrobků nebo smluvních technologií s výjimkou společného využívání výsledků;

b)	„dohodou“ se rozumí dohoda, rozhodnutí sdružení podniků nebo jednání ve vzájemné shodě;

„výzkumem a vývojem“ se rozumí získávání know-how, pokud jde o výrobky, technologie nebo postupy, a provádění teoretické analýzy, systematických studií nebo pokusů, včetně pokusné výroby, technických zkoušek výrobků nebo postupů, zřizování nezbytných zařízení a nabývání práv duševního vlastnictví k výsledkům;

d)	„výrobkem“ se rozumí zboží nebo služba, včetně přechodných výrobků nebo služeb a konečných výrobků nebo služeb;

e)	„smluvní technologií“ se rozumí technologie nebo postup vzniklý společným výzkumem a vývojem;

f)	„smluvním výrobkem“ se rozumí výrobek vzniklý společným výzkumem a vývojem nebo vyrobený nebo pořízený za použití smluvních technologií;

g)	„využíváním výsledků“ se rozumí výroba nebo distribuce smluvních výrobků nebo použití smluvních technologií nebo postoupení nebo udělení licence, pokud jde o práva duševního vlastnictví nebo sdělení know-how nutného pro takovou výrobu nebo použití;

h)	„právy duševního vlastnictví“ se rozumí práva duševního vlastnictví, včetně práv průmyslového vlastnictví, autorských práv a práv příbuzných;

i)	„know-how“ se rozumí tajný, podstatný a identifikovaný celek praktických nepatentovaných informací, které jsou výsledkem zkušeností a testování;

j)	slovem „tajné“ se v souvislosti s know-how rozumí, že know-how není obecně známé a snadno dostupné;

k)	slovem „podstatné“ se v souvislosti s know-how rozumí, že know-how obsahuje informace, které jsou důležité a užitečné pro výrobu smluvních výrobků nebo pro použití smluvních technologií;

l)	slovem „identifikované“ se v souvislosti s know-how rozumí, že know-how je popsáno dostatečně obsáhle tak, aby bylo možné ověřit, že splňuje kritéria tajnosti a podstatnosti;

slovem „společně“ se v souvislosti s činnostmi prováděnými na základě dohod o výzkumu a vývoji rozumí činnosti, při kterých je práce:

i)	prováděna společným týmem, organizací nebo podnikem,

ii)	společně svěřena třetí straně nebo

iii)	rozdělena mezi strany formou specializace v oblasti výzkumu a vývoji nebo využití;

n)	„specializací v oblasti výzkumu a vývoje“ se rozumí situace, kdy je každá ze stran zapojena do výzkumných a vývojových činností, na něž se dohoda o výzkumu a vývoji vztahuje a strany si rozdělily výzkumné a vývojové práce způsobem, které považují za nejvhodnější; nepatří sem placený výzkum a vývoj;

„specializací v oblasti využívání“ se rozumí situace, kdy si strany mezi sebou rozdělí jednotlivé úkoly, jako je výroba nebo distribuce, nebo si vzájemně uloží omezení ohledně využívání výsledků, jako jsou omezení vztahující se na některá území, zákazníky nebo oblasti využívání;patří sem situace, kdy pouze jedna strana vyrábí a distribuuje smluvní výrobky na základě výlučné licence udělené ostatními stranami;

p)	„placeným výzkumem a vývojem“ se rozumí výzkum a vývoj, který provádí jedna strana a financuje financující strana;

q)	„financující stranou“ se rozumí strana, která financuje placený výzkum a vývoj aniž by sama prováděla výzkumnou činnost;

r)	„soutěžícím podnikem“ se rozumí skutečný nebo potenciální soutěžitel;

s)	„skutečným soutěžitelem“ se rozumí podnik dodávající výrobek, technologii nebo postup, které může na relevantním zeměpisném trhu zlepšit, zastoupit nebo nahradit smluvní výrobek nebo smluvní technologie;

„potenciálním soutěžitelem“ podnik, který by bez dohody o výzkumu a vývoji reálně a nejen pouze hypoteticky jako odezvu na malý, avšak trvalý růst relativních cen pravděpodobně vynaložil nejpozději do tří let další potřebné investice nebo jiné nezbytné náklady na změnu tak, aby nahradil výrobek, technologii nebo postup, jež mohou být na relevantním zeměpisném trhu zlepšeny, zastoupeny nebo nahrazeny smluvním výrobkem nebo smluvní technologií;

u)	„relevantním trhem výrobku“ relevantní trh pro výrobky, které mohou být zlepšeny, zastoupeny nebo nahrazeny smluvními výrobky;

v)	„relevantním trhem technologie“ relevantní trh pro technologie nebo postupy, které mohou být zlepšeny, zastoupeny nebo nahrazeny smluvními technologiemi.

2. Pro účely tohoto nařízení zahrnují pojmy „podnik“ a „strana“ i jejich spojené podniky.

„Spojenými podniky“ se rozumí:

podniky, ve kterých smluvní strana dohody o výzkumu a vývoji, přímo či nepřímo:

i)	má pravomoc vykonávat více než polovinu hlasovacích práv,

ii)	má pravomoc jmenovat více než polovinu členů dozorčí rady, představenstva nebo orgánů právně zastupujících podnik nebo

iii)	má právo spravovat záležitosti podniku;

b)	podniky, které mohou přímo či nepřímo vykonávat ve smluvní straně dohody o výzkumu a vývoji práva nebo pravomoci uvedené v písmenu a);

c)	podniky, ve kterých podnik uvedený v písmenu b) může přímo či nepřímo vykonávat práva nebo pravomoci uvedené v písmenu a);

d)	podniky, ve kterých může smluvní strana dohody o výzkumu a vývoji spolu s jedním nebo více podniky uvedenými v písmenech a), b) nebo c) nebo ve kterých mohou dva nebo více z posledně uvedených podniků společně vykonávat práva nebo pravomoci uvedené v písmenu a);

podniky, ve kterých vykonávají práva nebo pravomoci uvedené v písmenu a) společně:

i)	smluvní strany dohody o výzkumu a vývoji nebo podniky s nimi spojené uvedené v písmenech a) až d) nebo

ii)	jedna nebo více stran dohody o výzkumu a vývoji nebo jeden nebo více podniků s nimi spojených uvedených v písmenech a) až d) a jedna nebo více třetích stran.

Článek 2

Výjimka

1. Podle čl. 101 odst. 3 Smlouvy a podle ustanovení tohoto nařízení se tímto prohlašuje, že se čl. 101 odst. 1 Smlouvy nepoužije na dohody o výzkumu a vývoji.

Tato výjimka se použije v míře, v jaké takové dohody o výzkumu a vývoji obsahují omezení hospodářské soutěže spadající do působnosti čl. 101 odst. 1 Smlouvy.

2. Výjimka stanovená v odstavci 1 se použije na ustanovení obsažená v dohodách o výzkumu a vývoji, která se týkají postoupení nebo udělení licence k právům duševního vlastnictví jedné nebo více stranám nebo subjektu, který strany pověří prováděním společného výzkumu a vývoje, placeného výzkumu a vývoje nebo společného využívání, za předpokladu, že tato ustanovení nepředstavují základní předmět těchto dohod, ale přímo se jich týkají a jsou nezbytná pro jejich provádění.

Článek 3

Podmínky pro udělení výjimky

1. Výjimka stanovená v článku 2 se použije za podmínek uvedených v odstavcích 2 až 5.

2. Dohody o výzkumu a vývoji musí stanovit, že všechny strany mají plný přístup ke konečným výsledkům společného výzkumu a vývoje nebo placeného výzkumu a vývoje, včetně uplatňování všech z něj vyplývajících práv duševního vlastnictví a know-how pro účely dalšího výzkumu a vývoje a využívání, jakmile jsou výsledky k dispozici. Pokud strany omezí svá práva na využívání výsledků v souladu s tímto nařízením, zejména pokud se specializují na oblast využívání, může být přístup k výsledkům pro účely využívání příslušným způsobem omezen. Výzkumné ústavy, akademické instituce nebo podniky, které provádějí výzkum a vývoj jako komerční činnost bez aktivní účasti na využívání výsledků, se kromě toho mohou dohodnout na tom, že využívání svých výsledků omezí na další výzkum. Dohody o výzkumu a vývoji mohou stanovit, že si strany vzájemně vynahradí udělení přístupu k výsledkům pro účely dalšího výzkumu nebo využívání, ale tato náhrada nesmí být tak vysoká, aby účinně přístupu bránila.

3. Aniž je dotčen odstavec 2, pokud dohoda o výzkumu a vývoji stanoví pouze společný výzkum a vývoj nebo placený výzkum a vývoj, musí tato dohoda o výzkumu a vývoji stanovit, že každé straně musí být udělen přístup k veškerému dosavadnímu know-how ostatních stran nezbytnému pro účely využívání výsledků. Dohody o výzkumu a vývoji mohou stanovit, že si strany vzájemně vynahradí udělení přístupu ke svému dosavadnímu know-how, ale tato náhrada nesmí být tak vysoká, aby účinně přístupu bránila.

4. Každé společné využívání se smí týkat pouze výsledků, které jsou chráněny právy duševního vlastnictví nebo představují know-how a které jsou nezbytné pro výrobu smluvních výrobků nebo pro používání smluvních technologií.

5. Podniky pověřené výrobou smluvních výrobků formou specializace v oblasti využívání musí být povinny plnit objednávky dodávek smluvních výrobků ode všech stran kromě případů, kdy dohody o výzkumu a vývoji stanoví rovněž společnou distribuci ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. m) bodu i) nebo ii) nebo kdy se strany dohodly na tom, že smluvní výrobky smí distribuovat pouze strana, které je vyrábí.

Článek 4

Práh podílu na trhu a doba trvání výjimky

1. Pokud strany nejsou konkurenčními podniky, použije se výjimka stanovená v článku 2 po dobu trvání výzkumu a vývoje. Pokud jsou výsledky společně využívány, výjimka se nadále použije po dobu sedmi let od doby, kdy byly smluvní výrobky nebo smluvní technologie poprvé uvedeny na trh na vnitřním trhu.

2. Pokud jsou dvě nebo více stran konkurenčními podniky, výjimka stanovená v článku 2 se použije po dobu uvedenou v odstavci 1 tohoto článku, pouze pokud v době uzavření dohody o výzkumu a vývoji:

a)	v případě dohod o výzkumu a vývoji uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) bodu i), ii) nebo iii) nepřesahuje součet podílů stran dohody o výzkumu a vývoji na trhu 25 % relevantních trhů výrobku a technologie, nebo

v případě dohod o výzkumu a vývoji uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) bodech iv), v) nebo vi) součet podílů na trhu financující strany a všech stran, s nimiž financující strana uzavřela dohody výzkumu a vývoji v souvislosti se stejnými smluvními výrobky nebo smluvními technologiemi, nepřesahuje 25 % relevantních trhů výrobku a technologie.

3. Po uplynutí doby uvedené v odstavci 1 se výjimka nadále použije, dokud součet podílů stran na trhu nepřesáhne 25 % relevantních trhů výrobku a technologie.

Článek 5

Tvrdá omezení

Výjimka stanovená v článku 2 se nevztahuje na dohody o výzkumu a vývoji, které přímo nebo nepřímo, samostatně nebo v kombinaci s jinými faktory, jež mohou strany ovlivňovat, mají za cíl něco z následujícího:

omezení svobody smluvních stran provádět výzkum a vývoj nezávisle nebo ve spolupráci s třetími stranami v oblasti, která není spojena s oblastí, které se dohoda o výzkumu a vývoji týká, nebo po dokončení společného výzkumu a vývoje nebo placeného výzkumu a vývoje, v oblasti, které se týká, anebo v související oblasti;

omezení výroby nebo prodeje s výjimkou:

i)	stanovení výrobních cílů v případě, že společné využívání výsledků zahrnuje společnou výrobu smluvních výrobků,

ii)	stanovení prodejních cílů v případě, že společné využívání výsledků zahrnuje společnou distribuci smluvních výrobků nebo společné udělení licence na smluvní technologie ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. m) bodu i) nebo ii),

iii)	praktiky, které představují specializaci v oblasti využívání, a

iv)	omezení svobody stran vyrábět, prodávat, zadávat nebo udělovat licence na výrobky, technologie nebo postupy, které konkurují smluvním výrobkům nebo smluvním technologiím během období, u něhož se strany dohodly na společném využívání výsledků;

stanovení cen při prodeji smluvních výrobků nebo udělování licence na smluvní technologie třetím stranám, s výjimkou stanovení cen účtovaných přímým zákazníkům nebo určování poplatků za udělení licence přímým nabyvatelům v případě, že společné využívání výsledků zahrnuje společnou distribuci smluvních výrobků nebo společné udělování licence na smluvní technologie ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. m) bodu i) nebo ii);

d)	omezení území, na kterém smí strany pasivně prodávat smluvní výrobky nebo udělovat licence na smluvní technologie, s výjimkou požadavku udělovat licenci na výsledky výlučně další straně;

e)	požadavek neprovádět nebo omezit aktivní prodej smluvních výrobků nebo smluvních technologií v rámci území nebo zákazníkům, kteří nebyli stranám výlučně přiděleni formou specializace v oblasti využívání;

f)	požadavek odmítnout uspokojit poptávku od zákazníků nacházejících se na území stran nebo od zákazníků jiným způsobem rozdělených mezi stranami formou specializace v oblasti využívání, kteří by smluvní výrobky uváděli na trh na dalších územích v rámci vnitřního trhu;

g)	požadavek ztížit uživatelům nebo dalším prodejcům získávání smluvních výrobků od jiných prodejců na vnitřním trhu.

Článek 6

Vyloučená omezení

Výjimka stanovená v článku 2 se nepoužije na žádný z následujících závazků obsažených v dohodách o výzkumu a vývoji:

závazek nenapadat po dokončení výzkumu a vývoje platnost práv duševního vlastnictví, která strany mají na vnitřním trhu a která jsou významná pro výzkum a vývoj, nebo po skončení dohody o výzkumu a vývoji platnost práv duševního vlastnictví, která strany mají na vnitřním trhu a která chrání výsledky výzkumu a vývoje, aniž by byla ovlivněna možnost stanovit ukončení dohody o výzkumu a vývoji v případě, že jedna ze stran napadne platnost takových práv duševního vlastnictví;

závazek neposkytovat licence třetím stranám na výrobu smluvních výrobků nebo používat smluvní technologie, pokud je dohodou o výzkumu a vývoji stanoveno využívání výsledků společného výzkumu a vývoje nebo placeného výzkumu a vývoje alespoň jednou ze stran a pokud k tomu dochází na vnitřním trhu vzhledem ke třetím stranám.

Článek 7

Použití prahu podílu na trhu

Pro uplatňování prahu podílu na trhu stanoveného v článku 4 se použijí tato pravidla:

a)	podíl na trhu se vypočítá na základě hodnoty prodejů na trhu; pokud nejsou údaje o prodejích na trhu k dispozici, lze ke stanovení podílu jednotlivých stran na trhu použít odhady odvozené od jiných spolehlivých informací o trhu včetně objemů prodeje na trhu;

b)	podíl na trhu se vypočítá na základě údajů týkajících se předchozího kalendářního roku;

c)	podíl na trhu podniků uvedených v čl. 1 odst. 2 druhém pododstavci písm. e) se rozdělí stejným dílem mezi podniky mající práva a pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 2 druhém pododstavci písm. a);

d)	pokud podíl na trhu uvedený v čl. 4 odst. 3 zpočátku nepřesahuje 25 %, ale následně vzroste nad tuto hranici, aniž by překročil 30 %, použije se výjimka stanovená v článku 2 po období dvou po sobě následujících kalendářních let od roku, kdy byl práh 25 % překročen poprvé;

e)	pokud podíl na trhu uvedený v čl. 4 odst. 3 zpočátku nepřesahuje 25 %, ale následně vzroste nad 30 %, použije se výjimka stanovená v článku 2 po období jednoho kalendářního roku od roku, kdy byl práh 30 % překročen poprvé;

f)	výhody podle písmen d) a e) nelze kombinovat tak, aby přesáhly období dvou kalendářních let.

Článek 8

Přechodné období

Zákaz stanovený v čl. 101 odst. 1 Smlouvy se v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2012 nevztahuje na dohody již platné dne 31. prosince 2010 a které nesplňují podmínky pro výjimku podle tohoto nařízení, ale které splňují podmínky pro výjimku podle nařízení (ES) č. 2659/2000.

Článek 9

Doba platnosti

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2011.

Jeho platnost skončí dne 31. prosince 2022.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. prosince 2010.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 285, 29.12.1971, s. 46.

(*1) S účinkem od 1. prosince 2009 se článek 81 Smlouvy o ES stal článkem 101 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Oba články jsou ve své podstatě identické. Pro účely tohoto nařízení je v případě potřeby nutné odkazy na článek 101 SFEU chápat jako odkazy na článek 81 Smlouvy o ES. SFEU rovněž zavedla některé terminologické změny jako je nahrazení pojmu „Společenství“ pojmem „Unie“ a „společný trh“ pojmem „vnitřní trh“. Pojmy SFEU se použijí v celém tomto nařízení.

(2) Úř. věst. L 304, 5.12.2000, s. 7.

(3) Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1.

18.12.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 335/43

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1218/2010

ze dne 14. prosince 2010

o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na některé kategorie specializačních dohod

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2821/71 ze dne 20. prosince 1971 o použití čl. 85 odst. 3 Smlouvy na kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě (1),

po zveřejnění předlohy tohoto nařízení,

po konzultaci s Poradním výborem pro restriktivní praktiky a dominantní postavení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EHS) č. 2821/71 zmocňuje Komisi, aby prostřednictvím nařízení použila čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (*1) na určité kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě spadajících do působnosti čl. 101 odst. 1 Smlouvy, jejichž předmětem je specializace, včetně dohod nezbytných pro dosažení tohoto cíle.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 2658/2000 ze dne 29. listopadu 2000 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na kategorie specializačních dohod (2) definuje kategorie specializačních dohod, které podle Komise zpravidla splňují podmínky stanovené v čl. 101 odst. 3 Smlouvy. Vzhledem k celkově pozitivním zkušenostem s používáním uvedeného nařízení, jehož platnost skončí dne 31. prosince 2010, a k dalším zkušenostem získaným od jeho přijetí nařízení je vhodné přijmout nové nařízení o blokových výjimkách.

(3)

Toto nařízení by mělo splňovat oba požadavky na zajištění účinné ochrany hospodářské soutěže a na zajištění přiměřené právní jistoty pro podniky. Plnění těchto cílů by mělo brát v úvahu potřebu v nejvyšší možné míře zjednodušit správní dozor a právní rámec. Do určité úrovně tržní síly lze pro použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy obecně předpokládat, že kladné účinky specializačních dohod převáží nad všemi zápornými účinky na hospodářskou soutěž.

(4)	Pro použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy prostřednictvím nařízení není nutné definovat ty dohody, na které by se mohl vztahovat čl. 101 odst. 1 Smlouvy. Při jednotlivém hodnocení dohod podle čl. 101 odst. 1 Smlouvy je nutné vzít v úvahu několik faktorů, zejména strukturu relevantního trhu.

(5)	Je třeba omezit výhody výjimky zavedené tímto nařízením na ty dohody, u nichž se lze s dostatečnou jistotou domnívat, že splňují podmínky uvedené v čl. 101 odst. 3 Smlouvy.

(6)

Dohody o výrobní specializaci nejvíce přispějí ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží, pokud mají strany schopnosti, aktiva nebo provádějí činnosti, které se doplňují, neboť se mohou soustředit na výrobu určitých výrobků, a tak pracovat efektivněji a dodávat výrobky levněji. Totéž obecně platí také o specializačních dohodách v oblasti přípravy služeb. Je pravděpodobné, že při účinné hospodářské soutěži získají spotřebitelé přiměřený podíl na výsledných přínosech.

(7)

Tyto výhody mohou plynout z dohod, kterými se jedna strana zcela nebo částečně vzdává výroby určitých výrobků nebo přípravy určitých služeb ve prospěch jiné strany („jednostranná specializace“), z dohod, kterými se každá strana zcela nebo částečně vzdává výroby určitých výrobků nebo přípravy určitých služeb ve prospěch jiné strany („reciproční specializace“), a z dohod, kterými se strany zavazují společně vyrábět určité výrobky nebo připravovat určité služby („společná výroba“). V souvislosti s tímto nařízením koncepce jednostranné a reciproční specializace nevyžadují, aby strana snížila kapacitu, stačí, když strany sníží objem své výroby. Koncept společné výroby však nevyžaduje, aby strany omezily své individuální výrobní činnosti mimo působnost předpokládané dohody o společné výrobě.

(8)

Povaha dohod o jednostranné a reciproční specializaci předpokládá, že strany působí na stejném trhu výrobku. Není nutné, aby strany působily na stejném zeměpisném trhu. Proto by použití tohoto nařízení na dohody o jednostranné a reciproční specializaci mělo být omezeno na případy, kdy strany působí na stejném trhu výrobku. Dohody o společné výrobě mohou uzavírat strany, které již působí na stejném trhu výrobku, ale také strany, které hodlají vstoupit na trh výrobku prostřednictvím dohody. Dohody o společné výrobě by proto měly spadat do působnosti tohoto nařízení nezávisle na tom, zda strany již působí na stejném trhu výrobku.

(9)

Aby bylo zajištěno, že bude dosaženo výhod specializace, aniž by jedna ze stran zcela opustila trh navazující na výrobu, měly by být tímto nařízením upraveny jednostranné a reciproční specializační dohody pouze tehdy, obsahují-li dodavatelské a nákupní závazky nebo provádějí-li společnou distribuci. Dodavatelské a nákupní závazky mohou, ale nemusejí mít výhradní povahu.

(10)

Lze předpokládat, že pokud podíl stran na relevantním trhu výrobků, které jsou předmětem specializační dohody, nepřesáhne určitou úroveň, poskytnou tyto dohody obecně hospodářský přínos v podobě úspor z rozsahu nebo struktury či v podobě lepších výrobních technologií, zatímco spotřebitelům poskytnou přiměřený podíl na výsledných přínosech. Pokud se však u výrobků, které jsou vyráběny v rámci specializační dohody, jedná o polotovary, které jedna nebo více stran zcela nebo částečně využívá jako vstup pro svou vlastní výrobu určitých navazujících výrobků, jež jsou těmito stranami následně prodávány na trhu, měla by být výjimka plynoucí z tohoto nařízení rovněž podmíněna tím, že podíl stran na relevantním trhu těchto navazujících výrobků nepřekročí určitou úroveň. V takovém případě by pouhé sledování podílu stran na trhu na úrovni polotovarů opomíjelo případné riziko uzavření trhu nebo zvýšení ceny vstupů pro soutěžitele na úrovni navazujících výrobků. Nelze se však domnívat, že se na specializační dohody buď nevztahuje čl. 101 odst. 1 Smlouvy nebo že nesplňují podmínky čl. 101 odst. 3 Smlouvy, jakmile je překročena prahová hodnota podílu na trhu stanovená v tomto nařízení nebo jiné podmínky stanovené tímto nařízením. V takových případech musí být podle článku 101 Smlouvy provedeno individuální posouzení specializační dohody.

(11)

Toto nařízení by nemělo vyjímat dohody obsahující omezení, která nejsou nezbytná k dosažení příznivých účinků vzniklých na základě specializační dohody. Dohody obsahující určité typy přísných omezení zaměřených proti hospodářské soutěži týkající se stanovení cen účtovaných třetím stranám, omezení výroby nebo prodeje a rozdělení trhů nebo zákazníků by v zásadě měly být vyloučeny z výhod výjimky podle tohoto nařízení, a to bez ohledu na podíl stran na trhu.

(12)	Omezení podílu na trhu, vyloučená výjimka pro určité dohody a podmínky stanovené tímto nařízením za obvyklých podmínek zajišťují, že dohody, na které se vztahuje bloková výjimka, neumožní stranám vyloučit hospodářskou soutěž pro podstatnou část dotyčných výrobků nebo služeb.

(13)

Podle čl. 29 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (3) může Komise odejmout výhodu plynoucí z tohoto nařízení, pokud v konkrétním případě zjistí, že dohoda, na kterou se vztahuje výjimka podle tohoto nařízení, má dopady, které nejsou slučitelné s čl. 101 odst. 3 Smlouvy.

(14)

Podle čl. 29 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 může orgán pro hospodářskou soutěž členského státu odejmout výhodu plynoucí z tohoto nařízení na území tohoto členského státu nebo jeho části, pokud v konkrétním případě zjistí, že dohoda, na kterou se vztahuje výjimka zavedená tímto nařízením, má dopady neslučitelné s čl. 101 odst. 3 Smlouvy na území tohoto členského státu nebo jeho části, a pokud má toto území všechny vlastnosti odděleného zeměpisného trhu.

(15)

Výhodu poskytovanou tímto nařízením lze podle článku 29 nařízení (ES) č. 1/2003 odejmout například tehdy, pokud je relevantní trh velmi koncentrovaný a hospodářská soutěž je již slabá především z důvodu postavení ostatních účastníků na trhu nebo vazeb mezi ostatními účastníky trhu vytvořených na základě paralelních specializačních dohod.

(16)	V zájmu snadnějšího uzavírání specializačních dohod, které mohou být založeny na struktuře zúčastněných stran, by měla být doba platnosti tohoto nařízení stanovena na 12 let,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Definice

1. Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)	„specializační dohodou“ se rozumí jednostranná specializační dohoda, reciproční jednostranná specializační dohoda nebo dohoda o společné výrobě;

b)	„jednostrannou specializační dohodou“ se rozumí dohoda mezi dvěma stranami, jež působí na stejném trhu výrobku, kterou se jedna strana zavazuje zcela nebo částečně zastavit výrobu nebo zdržet se výroby těchto výrobků a nakupovat je od jiné strany, která se zaváže tyto výrobky vyrábět a dodávat;

„reciproční specializační dohodou“ se rozumí dohoda mezi dvěma nebo více stranami, jež působí na stejném trhu výrobku, kterou se dvě nebo více stran na recipročním základě zavazují zcela nebo částečně zastavit výrobu nebo zdržet se výroby určitých, ale různých výrobků a nakupovat tyto výrobky od ostatních stran, které se zaváží tyto výrobky vyrábět a dodávat;

d)	„dohodou o společné výrobě“ se rozumí dohoda, kterou se dvě nebo více stran zavazují vyrábět určité výrobky společně;

e)	„dohodou“ se rozumí dohoda, rozhodnutí sdružení podniků nebo jednání ve vzájemné shodě;

f)	„výrobkem“ se rozumí zboží nebo služba, včetně polotovarů nebo služeb a konečných výrobků nebo služeb, s výjimkou distribučních služeb a pronájmů;

g)	„výrobou“ se rozumí výroba zboží nebo příprava služeb zahrnující rovněž výrobu formou subdodávek;

h)	„přípravou služeb“ se rozumí činnosti, které předcházejí poskytování služeb zákazníkům;

„relevantním trhem“ se rozumí relevantní trh výrobku a zeměpisný trh, ke kterému patří výrobky specializace, a v případě výrobků specializace ve formě polotovarů, jež jedna nebo více stran zcela nebo částečně využívá interně k výrobě navazujících výrobků, rovněž relevantní trh výrobku a zeměpisný trh, ke kterému patří navazující výrobky;

j)	„výrobkem specializace“ se rozumí výrobek, který je vyroben na základě specializační dohody;

k)	„navazujícím výrobkem“ se rozumí výrobek, pro který je výrobek specializace využíván jednou nebo více stranami jako vstup a který je těmito stranami prodáván na trhu;

l)	„konkurenčním podnikem“ se rozumí skutečný nebo potenciální soutěžitel;

m)	„skutečným soutěžitelem“ se rozumí podnik, který působí na stejném relevantním trhu;

„potenciálním soutěžitelem“ se rozumí podnik, který by v případě, že neexistuje specializační dohoda, reálně a nejen pouze hypoteticky jako odezvu na malý, avšak trvalý růst relativních cen pravděpodobně vynaložil nejpozději do tří let další potřebné investice nebo jiné nezbytné náklady na změnu tak, aby vstoupil na relevantní trh;

o)	„závazkem výhradních dodávek“ se rozumí závazek nedodávat jinému konkurenčnímu podniku s výjimkou podniku, který je stranou dohody, výrobek specializace;

p)	„závazkem výhradního nákupu“ se rozumí závazek nakupovat výrobek specializace pouze od strany dohody;

slovem „společně“ se v souvislosti s distribucí rozumí, že strany:

i)	provádějí distribuci výrobků společným týmem, organizací nebo podnikem, nebo

ii)	jmenují třetí stranu distributorem na výhradním nebo nevýhradním základě za předpokladu, že třetí strana není konkurenční podnik;

r)	„distribucí“ se rozumí distribuce včetně prodeje zboží a poskytování služeb.

2. Pro účely tohoto nařízení zahrnují pojmy „podnik“ a „strana“ i jejich spojené podniky.

„Spojenými podniky“ se rozumí:

podniky, v nichž jedna strana specializační dohody přímo nebo nepřímo:

i)	má pravomoc vykonávat více než polovinu hlasovacích práv,

ii)	má pravomoc jmenovat více než polovinu členů dozorčí rady, představenstva nebo orgánů právně zastupujících podnik nebo

iii)	má právo řídit záležitosti podniku;

b)	podniky, které mohou přímo či nepřímo v podniku, jenž je stranou specializační dohody, vykonávat práva nebo pravomoci uvedené v písmenu a);

c)	podniky, ve kterých podnik uvedený v písmenu b) může přímo či nepřímo vykonávat práva nebo pravomoci uvedené v písmenu a);

d)	podniky, ve kterých může strana specializační dohody spolu s jedním nebo více podniky uvedenými v písmenech a), b) nebo c) nebo ve kterých mohou dva nebo více z posledně uvedených podniků společně vykonávat práva nebo pravomoci uvedené v písmenu a);

podniky, ve kterých vykonávají práva nebo pravomoci uvedené v písmenu a) společně:

i)	strany specializační dohody nebo podniky s nimi spojené uvedené v písmenech a) až d), nebo

ii)	jedna nebo více stran specializační dohody nebo jeden či více jejich spojených podniků uvedených v písmenech a) až d) a jedna nebo více třetích stran.

Článek 2

Výjimka

1. Podle čl. 101 odst. 3 Smlouvy a podle ustanovení tohoto nařízení se tímto prohlašuje, že se čl. 101 odst. 1 Smlouvy nepoužije na specializační dohody.

Tato výjimka se použije v míře, v jaké takové dohody obsahují omezení hospodářské soutěže spadající do působnosti čl. 101 odst. 1 Smlouvy.

2. Výjimka stanovená v odstavci 1 se použije na ustanovení obsažená ve specializačních dohodách, která se týkají postoupení nebo udělení licence ohledně práv duševního vlastnictví jedné nebo více stranám za předpokladu, že tato ustanovení nepředstavují základní předmět těchto dohod, ale přímo se jich týkají a jsou nezbytná pro jejich provádění.

3. Výjimka stanovená v odstavci 1 se použije na specializační dohody, když:

a)	strany převezmou závazek výhradního nákupu nebo výhradních dodávek, nebo

b)	strany neprodávají nezávisle výrobky specializace, ale provádějí společnou distribuci těchto výrobků.

Článek 3

Práh podílu na trhu

Výjimka stanovená v článku 2 se použije za podmínky, že celkový podíl stran na trhu nepřesahuje 20 % relevantního trhu.

Článek 4

Tvrdá omezení

Výjimka stanovená v článku 2 se nevztahuje na specializační dohody, které mají přímo nebo nepřímo, samostatně nebo v kombinaci s jinými faktory pod kontrolou stran dané dohody za cíl něco z následujícího:

a)	stanovení cen při prodeji výrobků třetím stranám s výjimkou stanovení cen účtovaných přímým zákazníkům v rámci společné distribuce;

omezení výroby nebo prodeje s výjimkou:

i)	ustanovení o dohodnutém množství výrobků v rámci jednostranných nebo recipročních specializačních dohod nebo stanovení kapacity a výrobního objemu v rámci dohody o společné výrobě a

ii)	stanovení prodejních cílů v rámci společné distribuce;

c)	rozdělení trhů nebo zákazníků.

Článek 5

Použití prahu podílu na trhu

Pro uplatňování prahu podílu na trhu stanoveného v článku 3 se použijí tato pravidla:

a)	podíl na trhu se vypočítá na základě hodnoty prodejů na trhu; pokud nejsou údaje o prodejích na trhu k dispozici, lze ke stanovení podílu jednotlivých stran na trhu použít odhady odvozené od jiných spolehlivých informací o trhu včetně objemů prodeje na trhu;

b)	podíl na trhu se vypočítá na základě údajů týkajících se předchozího kalendářního roku;

c)	podíl na trhu podniků uvedených v čl. 1 odst. 2 druhém pododstavci písm. e) se rozdělí stejným dílem mezi podniky mající práva a pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 2 druhém pododstavci písm. a);

d)	pokud podíl na trhu uvedený v článku 3 zpočátku nepřesahuje 20 %, ale následně vzroste nad tuto hranici, aniž by překročil 25 %, použije se výjimka stanovená v článku 2 po období dvou po sobě následujících kalendářních let od roku, kdy byl práh 20 % překročen poprvé;

e)	pokud podíl na trhu uvedený v článku 3 zpočátku nepřesahuje 20 %, ale následně vzroste nad 25 %, použije se výjimka stanovená v článku 2 po období jednoho kalendářního roku od roku, kdy byl práh 25 % překročen poprvé;

f)	výhody podle písmen d) a e) nelze kombinovat tak, aby přesáhly období dvou kalendářních let.

Článek 6

Přechodné období

Zákaz stanovený v čl. 101 odst. 1 Smlouvy se v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2012 nevztahuje na dohody již platné dne 31. prosince 2010 a které nesplňují podmínky pro výjimky stanovené tímto nařízením, ale které splňují podmínky pro výjimku podle nařízení (ES) č. 2658/2000.

Článek 7

Doba platnosti

Toto nařízení vstupuje v platnost dne 1. ledna 2011.

Jeho platnost skončí dne 31. prosince 2022.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. prosince 2010.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 285, 29.12.1971, s. 46.

(2) Úř. věst. L 304, 5.12.2000, s. 3.

(3) Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1.

18.12.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 335/60

ROZHODNUTÍ RADY 2010/784/SZBP

ze dne 17. prosince 2010

o policejní misi Evropské unie pro palestinská území (EUPOL COPPS)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 28 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 14. listopadu 2005 přijala Rada společnou akci 2005/797/SZBP o policejní misi Evropské unie pro palestinská území (1) (EUPOL COPPS) na dobu tří let. Operační fáze EUPOL COPPS začala dnem 1. ledna 2006.

(2)	Mise byla naposledy prodloužena rozhodnutím Rady 2009/955/SZBP (2), jehož použitelnost končí dnem 31. prosince 2010.

(3)	Dne 19. listopadu 2010 doporučil Politický a bezpečnostní výbor prodloužení mise o další období 12 měsíců do 31. prosince 2011.

(4)	Velitelskou a řídicí strukturou mise by neměly být dotčeny smluvní závazky vedoucího mise vůči Evropské komisi, pokud jde o plnění rozpočtu mise.

(5)	Pro misi by měla být uvedena v činnost pohotovostní složka.

(6)	Mise bude probíhat za situace, která se může zhoršit a která by mohla ohrozit cíle společné zahraniční a bezpečnostní politiky stanovené v článku 21 Smlouvy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Mise

1. Policejní mise Evropské unie pro palestinská území, dále uváděná jako Koordinační úřad Evropské unie pro podporu palestinské policie (EUPOL COPPS), zřízená společnou akcí 2005/797/SZBP pokračuje od 1. ledna 2011.

2. EUPOL COPPS působí v souladu s mandátem mise stanoveným v článku 2.

Článek 2

Mandát mise

Cílem EUPOL COPPS je přispět k zavedení udržitelných a účinných opatření v oblasti policejní práce v souladu s nejlepšími mezinárodními normami při zajištění vlastní odpovědnosti palestinské strany, ve spolupráci s programy Unie pro oblast budování institucí, jakož i s dalším mezinárodním úsilím v širších souvislostech bezpečnostního sektoru, včetně reformy trestního soudnictví.

Za tímto účelem EUPOL COPPS:

a)	napomáhá palestinské civilní policii při provádění programu rozvoje policie poskytováním poradenství a důkladného odborného vedení palestinské civilní policii, zejména vyšším úředníkům na oblastní, ústřední a ministerské úrovni;

b)	koordinuje a zprostředkovává pomoc Unie a členských států a – v případě potřeby – mezinárodní pomoc poskytovanou palestinské civilní policii;

c)	poskytuje poradenství v otázkách trestního soudnictví souvisejících s policií;

d)	zahrnuje projektovou skupinu pro identifikaci a provádění projektů. Mise podle potřeby koordinuje, podporuje a poskytuje poradenství ohledně projektů prováděných na vlastní odpovědnost členskými státy a třetími státy v oblastech souvisejících s misí a na podporu jejích cílů.

Článek 3

Přezkum

Jednou za šest měsíců se v souladu s kritérii pro posuzování stanovenými v koncepci operací (CONOPS) a v operačním plánu (OPLAN) a s ohledem na vývoj na místě uskuteční přezkum, který umožní podle potřeby provést úpravy, pokud jde o rozsah a oblast působnosti EUPOL COPPS.

Článek 4

Struktura

EUPOL COPPS tvoří při plnění mise tyto složky:

1)	vedoucí mise / policejní komisař,

2)	útvar poradenství,

3)	útvar programové koordinace,

4)	správní útvar,

5)	útvar pro právní stát.

Tyto složky mise jsou dále rozpracovány v CONOPS a v OPLAN. CONOPS a OPLAN schvaluje Rada.

Článek 5

Civilní velitel operace

1. Ředitel útvaru schopnosti civilního plánování a provádění je civilním velitelem operace pro EUPOL COPPS.

2. Civilní velitel operace vykonává velení a řízení EUPOL COPPS na strategické úrovni v rámci politické kontroly a strategického řízení ze strany Politického a bezpečnostního výboru a v rámci obecné pravomoci vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“).

3. Civilní velitel operace zajišťuje řádné a účinné provádění rozhodnutí Rady i rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru, včetně vydávání pokynů na strategické úrovni podle potřeby vedoucímu mise a poskytování mu poradenství a technické podpory.

4. Veškerý vyslaný personál zůstává zcela pod velením vnitrostátních orgánů dotčeného vysílajícího státu nebo orgánu Unie. Orgány jednotlivých států přenesou operační řízení (OPCON) svého personálu, týmů a útvarů na civilního velitele operace.

5. Civilní velitel operace nese celkovou odpovědnost za zajištění řádného výkonu činností Unie.

6. Civilní velitel operace a zvláštní zástupce EU se podle potřeby vzájemně konzultují.

Článek 6

Vedoucí mise

1. Vedoucí mise přebírá odpovědnost a vykonává velení a řízení mise v místě působení.

2. Vedoucí mise vykonává velení a řízení nad personálem, týmy a útvary přispívajících států, které byly přiděleny civilním velitelem operace, a zároveň nese administrativní a logistickou odpovědnost, včetně odpovědnosti za majetek, zdroje a informace, které jsou misi k dispozici.

3. Vedoucí mise vydává pokyny veškerému personálu mise v zájmu účinného provádění EUPOL COPPS v místě působení a zajišťuje koordinaci a běžné řízení mise podle pokynů civilního velitele operace na strategické úrovni.

4. Vedoucí mise odpovídá za plnění rozpočtu mise. Vedoucí mise podepíše za tímto účelem smlouvu s Komisí.

5. Vedoucí mise odpovídá za kázeňský dohled nad personálem. Kázeňská opatření vůči vyslanému personálu jsou v pravomoci příslušného vnitrostátního orgánu nebo orgánu Unie.

6. Vedoucí mise zastupuje EUPOL COPPS v místě operace a zajistí odpovídající zviditelnění mise.

7. Vedoucí mise koordinuje případně činnost s dalšími činiteli Unie na místě. Aniž je dotčena linie velení, v otázkách místní politické situace poskytuje vedoucímu mise vedení zvláštní zástupce EU.

Článek 7

Personál EUPOL COPPS

1. Počet a pravomoci personálu EUPOL COPPS odpovídají mandátu mise stanovenému v článku 2 a struktuře uvedené v článku 4.

2. EUPOL COPPS tvoří zejména personál vyslaný členskými státy nebo orgány Unie. Každý členský stát nebo orgán Unie nese náklady spojené s veškerým personálem, který vyslal, včetně platů, nákladů na zdravotní péči, cestovních výdajů na cestu do oblasti mise a zpět a příspěvků s výjimkou použitelných diet, příplatků za ztížené podmínky a rizikových příplatků.

3. EUPOL COPPS v případě potřeby najímá na smluvním základě státní příslušníky členských států, pokud požadované funkce nezajistí personál vyslaný členskými státy.

4. EUPOL COPPS najímá v případě potřeby také místní personál.

5. Personál mise mohou případně vyslat i třetí státy. Každý vysílající třetí stát nese náklady na personál, který vyslal, včetně platů, nákladů na zdravotní péči, příspěvků, pojištění pro případ zvýšeného rizika a cestovních výdajů do oblasti mise a zpět.

6. Veškerý personál vykonává své povinnosti a jedná v zájmu mise. Veškerý personál dodržuje bezpečnostní zásady a minimální normy stanovené rozhodnutím Rady 2001/264/ES ze dne 19. března 2001, kterým se přijímají bezpečnostní předpisy Rady (3).

Článek 8

Postavení personálu EUPOL COPPS

1. Postavení personálu EUPOL COPPS, včetně případných výsad, imunit a dalších záruk nezbytných pro uskutečnění a řádný průběh EUPOL COPPS, je upraveno v dohodě uzavřené podle článku 37 Smlouvy.

2. Členský stát nebo orgán Unie, který vyslal člena personálu, odpovídá za řešení veškerých stížností člena personálu ohledně vyslání nebo stížností, které se člena personálu týkají. Dotyčný členský stát nebo orgán Unie odpovídá za zahájení řízení proti vyslané osobě.

3. Pracovní podmínky a práva a povinnosti mezinárodního a místního personálu jsou stanoveny ve smlouvách mezi vedoucím mise / policejním komisařem a dotyčným členem personálu.

Článek 9

Linie velení

1. EUPOL COPPS má jakožto operace pro řešení krize jednotnou linii velení.

2. Politický a bezpečností výbor vykonává z pověření Rady a vysokého představitele politickou kontrolu a strategické řízení EUPOL COPPS.

3. Civilní velitel operace je velitelem EUPOL COPPS na strategické úrovni v rámci politické kontroly a strategického řízení ze strany Politického a bezpečnostního výboru a v rámci obecné pravomoci vysokého představitele a jako takový vydává pokyny vedoucímu mise a poskytuje mu poradenství a technickou podporu.

4. Civilní velitel operace podává zprávy Radě prostřednictvím vysokého představitele.

5. Vedoucí mise vykonává velení a řízení EUPOL COPPS v místě působení a přímo odpovídá civilnímu veliteli operace.

Článek 10

Politická kontrola a strategické řízení

1. Politický a bezpečnostní výbor vykonává v rámci odpovědnosti Rady a vysokého představitele politickou kontrolu a strategické řízení mise. Rada zmocňuje Politický a bezpečnostní výbor k přijímání příslušných rozhodnutí za tímto účelem v souladu s čl. 38 třetím pododstavcem Smlouvy. Toto zmocnění zahrnuje pravomoc jmenovat na návrh vysokého představitele vedoucího mise a měnit CONOPS a OPLAN. Zahrnuje rovněž pravomoci přijímat následná rozhodnutí o jmenování vedoucího mise. Rozhodovací pravomoc, pokud jde o cíle a ukončení mise, si ponechává Rada.

2. Politický a bezpečnostní výbor pravidelně podává zprávy Radě.

3. Civilní velitel operace a vedoucí mise podávají pravidelně a podle potřeby zprávy Politickému a bezpečnostnímu výboru týkající se otázek spadajících do oblastí jejich odpovědnosti.

Článek 11

Účast třetích států

1. Aniž je dotčena rozhodovací samostatnost Unie a její jednotný institucionální rámec, mohou být třetí státy vyzvány, aby přispěly k EUPOL COPPS za předpokladu, že ponesou náklady na vyslání svého personálu, včetně platů, nákladů na zdravotní péči, příspěvků, pojištění pro případ zvýšeného rizika a cestovních výdajů na cestu do oblasti mise a zpět, a že případně přispějí na provozní náklady EUPOL COPPS.

2. Třetí státy přispívající k EUPOL COPPS mají ve vztahu k běžnému řízení mise stejná práva a povinnosti jako členské státy.

3. Rada zmocňuje Politický a bezpečnostní výbor k přijímání příslušných rozhodnutí ve věci přijímání navrhovaných příspěvků a ke zřízení výboru přispěvatelů.

4. Podrobná ustanovení týkající se účasti třetích států jsou obsažena v dohodách uzavřených podle článku 37 Smlouvy a podle potřeby v dalších technických ujednáních. Jestliže Unie a třetí stát uzavřou dohodu, kterou se vytváří rámec pro účast tohoto třetího státu na operacích Unie pro řešení krizí, použijí se v souvislosti s EUPOL COPPS ustanovení takové dohody.

Článek 12

Bezpečnost

1. V koordinaci s bezpečnostní kanceláří Rady řídí civilní velitel operace plánování prováděné vedoucím mise v oblasti bezpečnostních opatření a zajišťuje jejich řádné a účinné provádění v rámci EUPOL COPPS v souladu s články 5 a 10.

2. Vedoucí mise odpovídá za bezpečnost operace a za zajištění plnění minimálních bezpečnostních požadavků kladených na operaci v souladu s politikou Unie v oblasti bezpečnosti personálu nasazeného mimo Unii při provádění operací podle hlavy V Smlouvy a jejích podpůrných nástrojů.

3. Vedoucímu mise je nápomocen důstojník pro bezpečnost mise, který podává zprávy vedoucímu mise a který rovněž udržuje úzké služební vztahy s bezpečnostní kanceláří Rady.

4. Personál EUPOL COPPS absolvuje před nástupem do funkcí povinné bezpečnostní školení v souladu s OPLAN. Dostane se mu také pravidelného udržovacího výcviku v místě působení organizovaného důstojníkem pro bezpečnost mise.

Článek 13

Finanční ustanovení

1. Finanční referenční částka určená na pokrytí výdajů souvisejících s EUPOL COPPS na období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2011 činí 8 250 000 EUR.

2. Veškeré výdaje jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly použitelnými pro souhrnný rozpočet Unie.

3. Státním příslušníkům zúčastněných třetích států a sousedních zemí je umožněno účastnit se nabídkových řízení. S výhradou schválení Komisí může vedoucí mise uzavírat technická ujednání s členskými státy, zúčastněnými třetími státy a dalšími mezinárodními aktéry ohledně poskytování vybavení, služeb a prostor pro EUPOL COPPS.

4. Vedoucí mise / policejní komisař podává Komisi, která nad jeho činností vykonává dohled, úplné zprávy o činnostech vykonaných v rámci své smlouvy.

5. Finanční ujednání respektují operační požadavky EUPOL COPPS, včetně slučitelnosti vybavení a interoperability týmů mise.

6. Výdaje jsou způsobilé ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.

Článek 14

Předávání utajovaných informací

1. Vysoký představitel je v souladu s bezpečnostními předpisy Rady oprávněn podle potřeby a v souladu s operačními potřebami mise předávat třetím státům přidruženým k tomuto rozhodnutí utajované informace a dokumenty EU vytvořené pro účely mise až do stupně utajení „RESTREINT UE“.

2. V případě zvláštní a neodkladné operační potřeby je vysoký představitel v souladu s bezpečnostními předpisy Rady též oprávněn předávat místním orgánům utajované informace a dokumenty EU vytvořené pro účely mise až do stupně utajení „RESTREINT UE“. Ve všech ostatních případech se tyto informace a dokumenty předávají místním orgánům v souladu s postupy odpovídajícími úrovni jejich spolupráce s Unií.

3. Vysoký představitel je oprávněn předávat třetím státům přidruženým k tomuto rozhodnutí a místním orgánům neutajované dokumenty EU o jednáních Rady týkajících se mise, na které se vztahuje služební tajemství podle čl. 6 odst. 1 jednacího řádu Rady (4)

Článek 15

Pohotovostní složka

Pro EUPOL COPPS se uvádí v činnost pohotovostní složka.

Článek 16

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

Jeho použitelnost končí dnem 31. prosince 2011.

V Bruselu dne 17. prosince 2010.

Za Radu

předseda

S. VANACKERE

(1) Úř. věst. L 300, 17.11.2005, s. 65.

(2) Úř. věst. L 330, 16.12.2009, s. 76.

(3) Úř. věst. L 101, 11.4.2001, s. 1.

(4) Rozhodnutí Rady 2009/937/EU ze dne 1. prosince 2009, kterým se přijímá její jednací řád (Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 35).

18.12.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 335/66

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 17. prosince 2010,

kterým se udělují výjimky z uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 452/2008 o vypracovávání a rozvoji statistik o vzdělávání a celoživotním učení, pokud jde o Belgii, Německo, Estonsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Francii, Itálii, Maďarsko, Maltu, Polsko, Portugalsko, Finsko a Spojené království

(oznámeno pod číslem K(2010) 9126)

(Pouze nizozemské, anglické, finské, francouzské, německé, řecké, maďarské, irské, italské, maltské, polské, portugalské a španělské znění je závazné)

(2010/786/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 452/2008 ze dne 23. dubna 2008 o vypracovávání a rozvoji statistik o vzdělávání a celoživotním učení (1), a zejména na čl. 6 odst. 3 uvedeného nařízení,

se zřetelem na žádosti Belgického království, Spolkové republiky Německo, Estonské republiky, Irska, Řecké republiky, Španělského království, Francouzské republiky, Italské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Portugalské republiky, Finské republiky a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	V souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 452/2008 se toto nařízení vztahuje na vypracovávání statistik ve třech specifických oblastech.

(2)	V článku 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 452/2008 se stanoví, že v případě nutnosti se přijmou omezené výjimky a přechodná období pro jeden nebo více členských států, přičemž tyto výjimky a přechodná období musí být založeny na objektivních důvodech.

(3)	Z informací poskytnutých Komisi vyplývá, že žádosti členských států o výjimky jsou důsledkem potřeby provést rozsáhlé úpravy vnitrostátních statistických systémů pro dosažení úplné shody s nařízením (ES) č. 452/2008.

(4)	Takové výjimky by se proto měly Belgii, Německu, Estonsku, Irsku, Řecku, Španělsku, Francii, Itálii, Maďarsku, Maltě, Polsku, Portugalsku, Finsku a Spojenému království na základě jejich žádost udělit.

(5)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro evropský statistický systém,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Uvedeným členským státům se udělují výjimky v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Belgickému království, Spolkové republice Německo, Estonské republice, Irsku, Řecké republice, Španělskému království, Francouzské republice, Italské republice, Maďarské republice, Republice Malta, Polské republice, Portugalské republice, Finské republice a Spojenému království Velké Británie a Severního Irska.

V Bruselu dne 17. prosince 2010.

Za Komisi

Olli REHN

člen Komise

(1) Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 227.

PŘÍLOHA

Výjimky z nařízení (ES) č. 452/2008, jak je prováděno Komisí, týkající se oblasti 1: systémy vzdělávání a odborné přípravy

Členský stát

Tabulky a členění

Konec platnosti výjimky

Belgie

údaje o pracovnících se předávají Komisi (Eurostatu) každoročně do 30. listopadu roku t + 2 (tabulky PERS_ENRL2 a PERS1)

ze dne 31. prosinec 2013

údaje o absolventech/absolvováních se předávají Komisi (Eurostatu) každoročně do 31. prosince roku t + 2 (tabulky GRAD2, GRAD4 a GRAD5)

ze dne 31. prosinec 2013

údaje o výdajích na vzdělávání se předávají Komisi (Eurostatu) každoročně do 31. prosince roku t + 2 (tabulky FIN_ENRL2, FINANCE1 a FINANCE2)

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet studentů v plných vzdělávacích programech, redukovaných vzdělávacích programech a přepočet počtu studentů na plné vzdělávací programy v neveřejných vzdělávacích institucích (řádky C1, C2, C3, C4) v tabulce ENRL1a

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet nově přijatých studentů na úrovni ISCED 5B (sloupec 4) v tabulce ENTR2

ze dne 31. prosinec 2012

—	počet nově přijatých studentů na úrovni ISCED 6 (sloupec 5) v tabulce ENTR2

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet nově přijatých studentů na úrovni ISCED 5B (sloupec 3) v tabulce ENTR3

ze dne 31. prosinec 2012

—	počet nově přijatých studentů na úrovni ISCED 6 (sloupec 4) v tabulce ENTR3

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet absolventů, kteří absolvovali poprvé, pro úrovně ISCED 3 a 4 (sloupce 9, 10, 11, 19) v tabulce GRAD2

ze dne 31. prosinec 2012

—	počet absolventů, kteří absolvovali poprvé, pro úroveň ISCED 5 A (sloupce 19, 20, 21, 22) v tabulce GRAD4

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet absolventů, kteří absolvovali poprvé, pro úroveň ISCED 5B (sloupec 23) v tabulce GRAD4

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet studentů vztažený na statistiku o pedagogických pracovnících v neveřejných institucích (řádky C1, C2, C3) v tabulce PERS_ENRL2

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet učitelů a akademických pracovníků v neveřejných institucích (řádky A50, A51, A52, A53) v tabulce PERS1

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet učitelů na úrovních ISCED 3 a 4 v programech všeobecného vzdělávání a odborného vzdělávání (sloupce 7, 8, 12 a 13) v tabulce PERS1

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet učitelů v programech odborného vzdělávání založených na výuce ve škole a programů založených na výuce ve škole a na pracovišti (sloupce 9, 10, 14 a 15) v tabulce PERS1

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet studentů vztažený na statistiku o financování vzdělávání v neveřejných vzdělávacích institucích (řádky C1, C2, C3) v tabulce FIN_ENRL2

ze dne 31. prosinec 2013

—	výdaje na vzdělávání podle úrovní ISCED 2, 3 a 4 (sloupce 3, 6 a 10) v tabulce FINANCE1

ze dne 31. prosinec 2013

—	výdaje na vzdělávání týkající se transferů finančních prostředků na vzdělávání regionálním a místním samosprávám (řádky C7 a C8) v tabulce FINANCE1

ze dne 31. prosinec 2013

—	výdaje na vzdělávání plynoucí z dalších neveřejných subjektů do veřejných institucí (řada E1) v tabulce FINANCE1

ze dne 31. prosinec 2013

—	výdaje na vzdělávání v členění na úrovně ISCED 2, 3 a 4 (sloupce 3, 6 a 10) v tabulce FINANCE2

ze dne 31. prosinec 2012

—	výdaje všech neveřejných institucí (řádky W6, W13, W14, W15, W20, W21, W22, W30, W40) v tabulce FINANCE2

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet studentů podle věku, pohlaví a regionu, tabulka REGIO2

ze dne 31. prosinec 2013

Německo

údaje o výdajích na vzdělávání se předávají Komisi (Eurostatu) každoročně do 31. března roku t + 3

ze dne 31. prosinec 2013

—	studenti zapsaní na úrovni ISCED 6 pro tabulky ENRL1, ENRL1a, ENRL5, ENRL8, FIN_ENRL2, REGIO1, REGIO2

ze dne 31. prosinec 2013

—	nově přijatí studenti na úrovni ISCED 6 pro tabulky ENTR2, ENTR3

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet studentů podle celkového počtu moderních cizích jazyků, které studují (řádek A1), pro tabulku ENRLLNG2

ze dne 31. prosinec 2013

Estonsko

—	výdaje plynoucí z dalších neveřejných subjektů do vzdělávacích institucí v řádcích E10, E11 tabulky FINANCE1

ze dne 31. prosinec 2013

—	výdaje veřejných institucí v řádcích A2, A13, A14, A15, A20, A21, A22, A40 tabulky FINANCE2

ze dne 31. prosinec 2013

—	výdaje všech neveřejných institucí v řádcích W6, W13, W14, W15, W20, W21, W22, W30, W40 v tabulce FINANCE2

ze dne 31. prosinec 2013

Irsko

—	počet učitelů na úrovních ISCED 2 a 3 (sloupce 5, 6, 7, 8, 9, 10) v tabulce PERS1

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet akademických pracovníků na úrovních ISCED 5B, 5 A a 6 (sloupce 17 a 18) v tabulce PERS1

ze dne 31. prosinec 2013

—	výdaje domácností na vzdělávací instituce v řádcích H1, H4, H5, H18, H20 tabulky FINANCE1

ze dne 31. prosinec 2013

—	výdaje plynoucí z dalších neveřejných subjektů do vzdělávacích institucí v řádcích E1, E4, E5, E10, E11, E12, E20 tabulky FINANCE1

ze dne 31. prosinec 2013

—	výdaje všech neveřejných institucí v řádcích W6, W13, W14, W15, W30, W40 tabulky FINANCE2

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet studentů zapsaných v neveřejných institucích pro tabulky ENRL1, ENRL1_adult, ENRL1a (řádky C1–C4), ENRL5, ENRL8, REGIO1, ENRLLNG1 a ENRLLNG2

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet nově přijatých studentů v neveřejných vzdělávacích institucích pro tabulky ENTR2, ENTR3

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet studentů zapsaných v neveřejných vzdělávacích institucích (řádky C1, C2, C3) v tabulce PERS_ENRL2

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet učitelů a akademických pracovníků v neveřejných institucích (řádky A50, A51, A52, A53) v tabulce PERS1

ze dne 31. prosinec 2013

Řecko

—	počet nově přijatých studentů na úrovni ISCED 6 v tabulce ENTR3

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet absolventů podle oboru vzdělávání na úrovních ISCED 3 a 4 (sloupce 1 a 2) v tabulce GRAD5

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet učitelů a akademických pracovníků podle věku na úrovních ISCED 2, 3, 4, 5 a 6 v tabulce PERS1

ze dne 31. prosinec 2013

—	tabulka FIN_ENRL2

ze dne 31. prosinec 2013

—	tabulka FINANCE1

ze dne 31. prosinec 2013

—	tabulka FINANCE2

ze dne 31. prosinec 2013

Španělsko

—	učitelé na úrovni ISCED 3 v programech všeobecného vzdělávání a všech programech odborného vzdělávání (sloupce 7, 8)

ze dne 31. prosinec 2013

—	celkové platby za zboží a služby v oblasti vzdělávání jiným než vzdělávacím institucím v řádku H18 tabulky FINANCE1

ze dne 31. prosinec 2013

—	platby vzdělávacím institucím v řádku E1, E4 tabulky FINANCE1

ze dne 31. prosinec 2013

—	finanční pomoc pro studenty v řádku E10, E11 tabulky FINANCE1

ze dne 31. prosinec 2013

Francie

údaje o zapsaných a přijatých studentech se předávají Komisi (Eurostatu) každoročně do 31. října roku t + 2 (tabulky ENRL1, ENRL1_Adult, ENRL1a, ENRL5, ENRL8, ENTR2, ENTR3)

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet studentů zapsaných v plných vzdělávacích programech (řádky A109 až A216) v tabulce ENRL1

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet studentů zapsaných v plných vzdělávacích programech v rámci programů vzdělávání dospělých (řádky A73 až A144) v tabulce ENRL1_Adult

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet studentů v plných vzdělávacích programech, redukovaných vzdělávacích programech a přepočet počtu studentů na plné vzdělávací programy (řádky A5 až A13, B2, B3, B4, C2, C3, C4) v tabulce ENRL1a

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet nově přijatých studentů na úrovni ISCED 5B (sloupec 4) v tabulce ENTR2

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet nově přijatých studentů na úrovni ISCED 5B (sloupec 3) v tabulce ENTR3

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet absolventů, kteří absolvovali poprvé, pro úrovně ISCED 3 a 4 (sloupce 9, 10, 11, 19) v tabulce GRAD 2

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet absolventů na úrovni ISCED 4 podle věku a pohlaví (řádky A2 až A27, A30 až A55, A58 až A83) v tabulce GRAD2

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet absolventů na úrovních ISCED 5 a 6 (všechny řádky a sloupce) v tabulce GRAD4

ze dne 31. prosinec 2013

Itálie

údaje o absolventech/absolvováních na úrovni ISCED 5, druhý diplom a úrovni ISCED 6 pro tabulku GRAD5 se předávají Komisi (Eurostatu) každoročně do 1. března roku t + 3 (sloupce 8, 12, 13 a 14 v tabulce GRAD5)

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet nově přijatých studentů podle věku na úrovních ISCED 4, 5B a 6 (sloupce 2, 3, 4) v tabulce ENTR2

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet absolventů podle oboru vzdělávání na úrovních ISCED 3 a 4 (sloupce 1 a 2) v tabulce GRAD5

ze dne 31. prosinec 2013

—	učitelé a akademičtí pracovníci v neveřejných institucích (sloupce A50, A51, A52, A53) v tabulce PERS1

ze dne 31. prosinec 2013

Maďarsko

—	výdaje plynoucí z dalších neveřejných subjektů do vzdělávacích institucí v řádcích E1, E4, E5, E20 tabulky FINANCE1

ze dne 31. prosinec 2012

—	výdaje všech neveřejných institucí v řádcích W (W6, W13, W14, W15, W20, W21, W22, W30, W40) v tabulce FINANCE2

ze dne 31. prosinec 2013

Malta

—	počet studentů zapsaných v neveřejných institucích pro tabulky ENRL1, ENRL1a (řádky C1–C4), ENRL5, ENRL8, REGIO1, ENRLLNG1 a ENRLLNG2

ze dne 31. prosinec 2013

—	tabulka ENRL1_Adult

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet nově přijatých studentů v neveřejných vzdělávacích institucích pro tabulky ENTR2, ENTR3

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet studentů zapsaných v neveřejných vzdělávacích institucích (řádky C1, C2, C3) v tabulce PERS_ENRL2

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet učitelů a akademických pracovníků v neveřejných institucích (řádky A50, A51, A52, A53) v tabulce PERS1

ze dne 31. prosinec 2013

—	proměnné výdajů v řádcích C10–C14, F1–F20, G5b, G10–G14, H1–H5b, H15–H20, E10–E12, N5b a sloupcích 7, 8, 10, 12, 13, 14 tabulky FINANCE1

ze dne 31. prosinec 2013

—	proměnné výdajů v řádcích A30, X30 a sloupcích 7, 8, 10, 12, 13, 14 tabulky FINANCE2

ze dne 31. prosinec 2013

Polsko

—	počet studentů podle státní příslušnosti na úrovni ISCED 5B (řádek 3) v tabulce ENRL8

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet nově přijatých studentů podle pohlaví a věku na úrovni ISCED 6 (sloupec 5) v tabulce ENTR2

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet nově přijatých studentů podle oboru vzdělávání na úrovni ISCED 6 (sloupec 5) v tabulce ENTR3

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet absolventů, kteří poprvé ukončili vzdělávání na úrovni ISCED 4, (řádek 19) v tabulce GRAD 2

ze dne 31. prosinec 2013

—	výdaje ústřední vlády, regionálních a místních samospráv (řádky C1, C2, C3, C4, R1, R2, R3, R4, L1, L2, L3, L4) v tabulce FINANCE1

ze dne 31. prosinec 2013

—	finanční prostředky od mezinárodních agentur a z jiných zahraničních zdrojů (řádky F5, F9, F20) v tabulce FINANCE1

ze dne 31. prosinec 2013

—	výdaje domácností na vzdělávací instituce (řádky H1, H4) v tabulce FINANCE 1

ze dne 31. prosinec 2013

—	výdaje plynoucí z dalších neveřejných subjektů do vzdělávacích institucí v řádcích E1, E4, E5, E10, E11, E12, E20 tabulky FINANCE1

ze dne 31. prosinec 2013

—	neveřejné výdaje na vzdělávací instituce (řádky P1, P4) v tabulce FINANCE1

ze dne 31. prosinec 2013

—	výdaje všech neveřejných institucí v řádcích W (W6, W13, W14, W15, W20, W21, W22, W30, W40) v tabulce FINANCE2

ze dne 31. prosinec 2013

Portugalsko

—	počet studentů zapsaných v plných vzdělávacích programech (řádky A109–A216) v tabulce ENRL1

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet studentů zapsaných v plných vzdělávacích programech (řádky A73–A144) v tabulce ENRL1_Adult

ze dne 31. prosinec 2013

—

koeficient pro přepočet na plné vzdělávací programy (řádek S7), počet studentů vzdělávajících se v programech založených na výuce ve škole a na pracovišti na úrovních ISCED 3 a 4 (řádky A4, A8, A11 a A13); studenti zapsaní v plných vzdělávacích programech (řádky A5–A13, B2–B4, C2–C4) v tabulce ENRL1a

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet úspěšných absolvování doktorských programů (sloupec 18) v tabulce GRAD4

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet absolvování podle oboru vzdělávání na úrovních ISCED 3 a 4 (sloupce 1 a 2), počet úspěšných absolvování doktorských programů na úrovni ISCED 6 (sloupec 14) v tabulce GRAD5

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet studentů v redukovaných vzdělávacích programech/plných vzdělávacích programech/přepočet počtu studentů na plné vzdělávací programy (řádky A1–C9); programů založených na výuce ve škole a na pracovišti na úrovních ISCED 3 a 4 (sloupce 9, 10, 14, 15) v tabulce PERS_ENRL2

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet počet učitelů a akademických pracovníků v redukovaných vzdělávacích programech/plných vzdělávacích programech/přepočet počtu učitelů a akademických pracovníků na plné vzdělávací programy (řádky A37–A61 kromě sloupce 16), členění úrovní ISCED 5B, 5 A/6 (sloupce 17–18) v tabulce PERS1

ze dne 31. prosinec 2013

—	členění úrovní ISCED 4, 5B, 5 A/6 (sloupce 10–15) v tabulce FINANCE1

ze dne 31. prosinec 2013

—	transfery finančních prostředků na vzdělávání regionálním a místním samosprávám (řádek R8); transfery a platby za vzdělávání neveřejným subjektům (řádky R10–R14); celkové výdaje regionálních samospráv na vzdělávání (řádek R20) v tabulce FINANCE1

ze dne 31. prosinec 2013

—	přímé výdaje na vzdělávací instituce (řádky L1–L5a); transfery a platby za vzdělávání neveřejným subjektům (řádky L10–L14); celkové výdaje místních samospráv na vzdělávání (řádek L20) v tabulce FINANCE1

ze dne 31. prosinec 2013

—	součet výdajů všech úrovní veřejné správy (řádky G1–G14) v tabulce FINANCE1

ze dne 31. prosinec 2013

—	finanční prostředky od mezinárodních agentur a z jiných zahraničních zdrojů (řádky F2–F3, F5–F5c, F9, F20) v tabulce FINANCE1

ze dne 31. prosinec 2013

—	výdaje domácností (řádky H1, H4, H5) v tabulce FINANCE1

ze dne 31. prosinec 2013

—	výdaje dalších neveřejných subjektů (řádky E1, E4–E5, E5c, E10–E12, E20) v tabulce FINANCE1

ze dne 31. prosinec 2013

—	celkové neveřejné výdaje (řádky P1–P20) v tabulce FINANCE1;

ze dne 31. prosinec 2013

—	součet veřejných, neveřejných a mezinárodních výdajů (řádky N1–N20) v tabulce FINANCE1

ze dne 31. prosinec 2013

—	členění úrovní ISCED 4, 5B, 5 A/6 (sloupce 10–15) v tabulce FINANCE2

ze dne 31. prosinec 2013

—	výdaje všech neveřejných institucí (řádky W6, W13–W15, W20–W22, W30, W40) v tabulce FINANCE2

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet studentů v redukovaných vzdělávacích programech/plných vzdělávacích programech/přepočet počtu studentů na plné vzdělávací programy (řádky A1–C3) v tabulce FINANCE_ENRL2

ze dne 31. prosinec 2013

—	tabulka ENRLLNG1

ze dne 31. prosinec 2013

—	tabulka ENRLLNG2

ze dne 31. prosinec 2013

Finsko

údaje o pracovnících se předávají Komisi (Eurostatu) každoročně do 31. prosince roku t + 2 (tabulky PERS_ENRL2 a PERS1)

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet studentů podle moderních cizích jazyků, které studují, na úrovni ISCED 3 (sloupec 3) v tabulce ENRLLNG1

ze dne 31. prosinec 2013

Spojené království

—	počet absolventů na úrovni ISCED 4 (sloupce 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19) v tabulce GRAD2

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet učitelů na úrovni ISCED 4 (sloupce 11, 12, 13, 14, 15) v tabulce PERS1

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet akademických pracovníků na úrovních ISCED 5B, 5 A a 6 (sloupce 17 a 18) v tabulce PERS1

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet studentů podle moderních cizích jazyků, které studují, na úrovních ISCED 1 a 2 (sloupce 1 a 2) v tabulce ENRLLNG1

ze dne 31. prosinec 2013

—	počet studentů podle počtu moderních cizích jazyků, které studují, na úrovních ISCED 1 a 2 (sloupce 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8) v tabulce ENRLLNG2

ze dne 31. prosinec 2013

Výjimky z nařízení (ES) č. 452/2008, jak je prováděno Komisí, týkající se oblasti 2: účast dospělých na celoživotním učení

Ve Finské republice se sběr údajů pro první zjišťování o účasti a neúčasti dospělých na celoživotním učení (zjišťování vzdělávání dospělých) uskuteční od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012. Referenční období, za které se sbírají údaje o účasti na aktivitách celoživotního učení, je 12 měsíců před obdobím sběru údajů.

		ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2010.335.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 335

České vydání	Právní předpisy	Ročník 53 18. prosince 2010

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		MEZINÁRODNÍ DOHODY
		2010/783/EU
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 29. listopadu 2010 o podpisu Protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím a Komorským svazem v odvětví rybolovu, jménem Evropské unie a o prozatímním provádění tohoto protokolu	1
		Protokol, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím a Komorským svazem v odvětví rybolovu	3
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Rady (EU) č. 1212/2010 ze dne 29. listopadu 2010 o rozdělení rybolovných práv v rámci Dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím a Komorským svazem v odvětví rybolovu	19
	*	Nařízení Komise (EU) č. 1213/2010 ze dne 16. prosince 2010 o zavedení společných pravidel pro propojení vnitrostátních elektronických rejstříků podniků silniční dopravy ( 1 )	21
	*	Nařízení Komise (EU) č. 1214/2010 ze dne 17. prosince 2010 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Carota Novella di Ispica (CHZO))	30
	*	Nařízení Komise (EU) č. 1215/2010 ze dne 17. prosince 2010 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Montoro-Adamuz (CHOP))	32
	*	Nařízení Komise (EU) č. 1216/2010 ze dne 17. prosince 2010, kterým se schvalují změny, které nejsou menšího rozsahu, specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení [Welsh Lamb (CHZO)]	34
	*	Nařízení Komise (EU) č. 1217/2010 ze dne 14. prosince 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na některé kategorie dohod o výzkumu a vývoji ( 1 )	36
	*	Nařízení Komise (EU) č. 1218/2010 ze dne 14. prosince 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na některé kategorie specializačních dohod ( 1 )	43
		Nařízení Komise (EU) č. 1219/2010 ze dne 17. prosince 2010 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	48
		Nařízení Komise (EU) č. 1220/2010 ze dne 17. prosince 2010 o prodejních cenách pro obiloviny v reakci na třetí jednotlivé nabídkové řízení v rámci nabídkových řízení otevřených nařízením (EU) č. 1017/2010	50
		Nařízení Komise (EU) č. 1221/2010 ze dne 17. prosince 2010 o vydávání dovozních licencí na žádosti podané během prvních sedmi dnů měsíce prosince 2010 v rámci celních kvót otevřených nařízením (ES) č. 533/2007 pro drůbeží maso	52
		Nařízení Komise (EU) č. 1222/2010 ze dne 17. prosince 2010 o vydávání dovozních licencí na žádosti podané během prvních sedmi dnů měsíce prosince 2010 v rámci celních kvót otevřených nařízením (ES) č. 539/2007 pro některé produkty v odvětví vajec a vaječného albuminu	54
		Nařízení Komise (EU) č. 1223/2010 ze dne 17. prosince 2010 o vydávání dovozních licencí na žádosti podané během prvních sedmi dnů měsíce prosince 2010 v rámci celní kvóty otevřené nařízením (ES) č. 1384/2007 pro odvětví drůbežího masa pocházejícího z Izraele	56
		Nařízení Komise (EU) č. 1224/2010 ze dne 17. prosince 2010 o vydávání dovozních licencí na žádosti podané během prvních sedmi dnů měsíce prosince 2010 v rámci celní kvóty otevřené nařízením (ES) č. 1385/2007 pro odvětví drůbežího masa	58
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady 2010/784/SZBP ze dne 17. prosince 2010 o policejní misi Evropské unie pro palestinská území (EUPOL COPPS)	60
		2010/785/EU
	*	Rozhodnutí Komise ze dne 17. prosince 2010, kterým se v zásadě uznává úplnost dokumentace předložené k podrobnému zkoumání s ohledem na možné zařazení pyriofenonu do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS (oznámeno pod číslem K(2010) 9076) ( 1 )	64
		2010/786/EU
	*	Rozhodnutí Komise ze dne 17. prosince 2010, kterým se udělují výjimky z uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 452/2008 o vypracovávání a rozvoji statistik o vzdělávání a celoživotním učení, pokud jde o Belgii, Německo, Estonsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Francii, Itálii, Maďarsko, Maltu, Polsko, Portugalsko, Finsko a Spojené království (oznámeno pod číslem K(2010) 9126)	66

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	AL	78,3
	EG	88,4
	MA	50,0
	TR	109,6
	ZZ	81,6
0707 00 05	EG	140,2
	JO	158,2
	TR	88,4
	ZZ	128,9
0709 90 70	MA	84,2
	TR	138,3
	ZZ	111,3
0805 10 20	AR	43,0
	BR	41,5
	CL	87,1
	MA	64,5
	PE	58,9
	SZ	46,6
	TR	56,0
	UY	48,0
	ZA	44,7
	ZZ	54,5
0805 20 10	MA	65,4
0805 20 10	ZZ	65,4
0805 20 30 , 0805 20 50 , 0805 20 70 , 0805 20 90	HR	60,3
	IL	72,7
	TR	71,4
	ZZ	68,1
0805 50 10	AR	49,2
	TR	56,7
	UY	49,2
	ZZ	51,7
0808 10 80	AR	74,9
	AU	205,3
	CA	87,8
	CL	84,2
	CN	83,7
	MK	29,3
	NZ	74,9
	US	95,2
	ZA	124,0
	ZZ	95,5
0808 20 50	CN	49,5
	US	135,7
	ZZ	92,6

Číslo skupiny	Pořadové číslo	Koeficient přidělení pro žádosti o dovozní licence podané pro podobdobí od 1.1.2011-31.3.2011 (%)
1	09.4410	0,412031
3	09.4412	0,426075
4	09.4420	0,541711
6	09.4422	0,558347