9.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 325/1

(1)

Druhý odstavec přílohy VIII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/42/ES (2) stanoví, že o podmínkách pro shromažďování souboru dat B1 (údaje o „námořní dopravě v hlavních evropských přístavech podle přístavu, druhu nákladu, zboží a relace“) má rozhodnout Rada na návrh Komise s ohledem na výsledky pilotní studie provedené během tříletého přechodného období podle článku 10 směrnice Rady 95/64/ES ze dne 8. prosince 1995 o statistickém vykazování přepravy zboží a cestujících po moři (3).

(2)

Podle zprávy Komise Radě a Evropskému parlamentu o zkušenostech získaných při činnostech prováděných podle směrnice 95/64/ES (dále jen „zpráva Komise“) se sběr podrobných údajů pro hromadné (volně ložené) a částečně volně ložené náklady zdá být proveditelný a přiměřený z hlediska nákladů. Vážné obtíže se ale objevily pro sběr uvedených údajů pro přepravu typu ro-ro. Bylo na místě zvážit možnost rozšíření působnosti směrnice 95/64/ES na další údaje uvedené v čl. 10 odst. 2 písm. a) uvedené směrnice pouze poté, kdy bylo získáno více zkušeností se sběrem stávajících údajů a stávající systém byl dobře zaveden. Pokud jde o sběr údajů o zboží, měly by být vzaty v úvahu případné změny klasifikace NST/R (Jednotná klasifikace zboží pro statistiku dopravy/revidováno 1967).

(3)

Stávající systém sběru údajů je dobře zaveden, včetně provedení změn zavedených rozhodnutím Komise 2005/366/ES ze dne 4. března 2005, kterým se provádí směrnice Rady 95/64/ES o statistickém vykazování přepravy zboží a cestujících po moři a kterým se mění její přílohy (4), a zeměpisného rozšíření systému z důvodu rozšíření Unie v letech 2004 a 2007.

(4)

Značný počet členských států, které předávají údaje Komisi (Eurostatu) v rámci směrnice 95/64/ES, pravidelně poskytují Komisi (Eurostatu) soubor dat B1 na dobrovolném základě v souladu s klasifikací NST/R.

(5)

Nařízení Komise (ES) č. 1304/2007 ze dne 7. listopadu 2007, pokud jde o stanovení NST 2007 jakožto jediné klasifikace pro přepravované zboží/věci v některých druzích dopravy (5), zavedlo klasifikaci NST 2007 (Jednotnou klasifikaci zboží pro statistiku dopravy 2007) jakožto jedinou klasifikaci pro přepravované zboží v námořní, silniční a železniční dopravě a dopravě po vnitrozemských vodních cestách. Uvedená klasifikace je použitelná od referenčního roku 2008, kdy zahrnuje údaje za rok 2008. Vážné obtíže související se sestavováním údajů podle druhu zboží v souladu s klasifikací NST/R, zmíněné ve zprávě Komise, byly vyřešeny zavedením klasifikace NST 2007. Ve většině případů nebude proto sběr souboru dat B1 představovat pro respondenty žádnou další zátěž.

(6)

V souladu s nařízením Rady (ES) č. 1172/98 ze dne 25. května 1998 o statistickém vykazování silniční přepravy zboží (6), nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 91/2003/ES ze dne 16. prosince 2002 o statistice železniční dopravy (7) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1365/2006 ze dne 6. září 2006 o statistice přepravy věcí po vnitrozemských vodních cestách (8) je sběr údajů podle druhu zboží povinný pro evropské statistiky týkající se silniční dopravy, železniční dopravy a dopravy po vnitrozemských vodních cestách a dobrovolný pro námořní dopravu. Za účelem dosažení nejvyšší možné srovnatelnosti mezi jednotlivými druhy dopravy by se evropské statistiky o všech druzích dopravy měly shromažďovat v souladu se společnými koncepcemi a normami.

(7)

Zavedení povinnosti poskytovat Komisi (Eurostatu) soubor dat B1 od roku 2011, poskytne členským státům dostatečnou lhůtu, v jejímž průběhu lze dobrovolného sběru využít k nezbytným testům a úpravám.

(8)

Komise by měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o některá prováděcí pravidla ke směrnici 2009/42/ES. Je zvláště důležité, aby Komise vedla během přípravné fáze odpovídající konzultace, včetně konzultací s odborníky.

(9)

Směrnice 2009/42/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

v čl. 3 odst. 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise může tato opatření přijímat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10a s výhradou podmínek stanovených v článcích 10b a 10c.“;

2)

v čl. 4 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise může tato opatření přijímat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10a s výhradou podmínek stanovených v článcích 10b a 10c.“;

3)

v článku 5 se třetí odstavec nahrazuje tímto:

„Komise může tato opatření přijímat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10a s výhradou podmínek stanovených v článcích 10b a 10c.“;

4)

v článku 10 se zrušuje odstavec 3;

5)

vkládají se nové články, které zní:

„Článek 10a

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 4, čl. 4 odst. 1 a čl. 5 třetím pododstavci je svěřena Komisi na dobu pěti let od 29 prosince 2010. Komise předloží zprávu o přenesené pravomoci nejpozději šest měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud je Evropský parlament nebo Rada nezruší v souladu s článkem 10b.

2.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

3.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi s výhradou podmínek stanovených v článcích 10b a 10c.

Článek 10b

Zrušení přenesení pravomoci

1.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 4, čl. 4 odst. 1 a čl. 5 třetím pododstavci kdykoli zrušit.

2.   Orgán, který zahájil vnitřní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, se vynasnaží uvědomit v přiměřené lhůtě před přijetím konečného rozhodnutí druhý orgán a Komisi a uvede pravomoci, jejichž přenesení by mohlo být zrušeno, a možné důvody tohoto zrušení.

3.   Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. Bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 10c

Námitky proti aktům v přenesené pravomoci

1.   Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení.

Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

2.   Pokud Evropský parlament ani Rada ve lhůtě uvedené v odstavci 1 námitky proti aktu v přenesené pravomoci nevysloví, je tento akt zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost dnem v něm stanoveným.

Akt v přenesené pravomoci může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím uvedené lhůty, pokud Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi o svém úmyslu námitky nevyslovit.

3.   Akt v přenesené pravomoci nevstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky ve lhůtě uvedené v odstavci 1. Orgán, který vyslovuje námitky proti aktu v přenesené pravomoci, je odůvodní.“;

6)

v příloze VIII se zrušuje druhý odstavec.

9.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 325/4

(1)

Článek 355 Smlouvy o fungování Evropské unie (EU) umožňuje, aby Evropská rada z podnětu dotyčného členského státu přijala po konzultaci s Komisí jednomyslně rozhodnutí, kterým se vůči Unii mění status dánské, francouzské nebo nizozemské země nebo území uvedených v čl. 355 odst. 1 a 2.

(2)

Francouzská republika (dále jen „Francie“) dopisem prezidenta republiky ze dne 30. června 2010 požádala Evropskou radu, aby toto rozhodnutí přijala ohledně ostrova Svatý Bartoloměj, který je uveden v čl. 355 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Francie žádá, aby byl status tohoto ostrova změněn ze statusu nejvzdálenějšího regionu, který se řídí článkem 349 Smlouvy o fungování EU, na status zámořské země a území, který se řídí částí čtvrtou Smlouvy o fungování EU.

(3)

Žádost Francie je podepřena vůlí vyjádřenou volenými zástupci ostrova Svatý Bartoloměj, který v rámci Francouzské republiky tvoří zámořský územní celek podle článku 74 francouzské ústavy s vlastní samosprávou, aby byl ostrovu udělen status vůči Evropské unii, jenž by lépe vyhovoval postavení, jaké toto území má v rámci vnitrostátního práva, zejména vzhledem k jeho fyzické vzdálenosti od metropolitní Francie a jeho malému ostrovnímu hospodářství orientovanému na cestovní ruch, které čelí konkrétním potížím se zásobováním, jež ztěžují uplatňování předpisů Unie.

(4)

Francie se zavázala uzavřít dohody nezbytné k ochraně zájmů Unie v rámci nového statusu. Tyto dohody by se měly týkat měnové oblasti, protože Francie má v úmyslu zachovat euro jakožto jednotnou měnu Svatého Bartoloměje a protože je třeba zajistit kontinuitu uplatňování práva Unie v oblastech, které jsou zásadní pro správné fungování hospodářské a měnové Unie. Dále by se měly týkat daňové oblasti a jejich cílem by mělo být zajistit, aby se mechanismy stanovené ve směrnici Rady 77/799/EHS ze dne 19. prosince 1977 vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní a daní z pojistného (1) a směrnici Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb (2), zaměřené zejména na boj proti přeshraničním podvodům a únikům, i v budoucnu uplatňovaly na území Svatého Bartoloměje. Občané Svatého Bartoloměje by měli zůstat občany Unie a mít v ní stejné povinnosti a svobody jako ostatní francouzští občané a stejně tak by všichni občané Unie měli na Svatém Bartoloměji požívat stejných práv a svobod jako v současnosti.

(5)

Změna statusu ostrova Svatý Bartoloměj vůči Evropské unii, která je v souladu s požadavkem demokraticky vyjádřeným jeho volenými zástupci, by neměla poškodit zájmy Unie a měla by v souvislosti s přechodem ostrova ke samosprávnému postavení v rámci vnitrostátního práva představovat logický krok,

1)

v čl. 349 prvním pododstavci se vypouštějí slova „Svatého Bartoloměje,“;

2)

v čl. 355 odst. 1 se vypouštějí slova „Svatý Bartoloměj,“;

3)

v příloze II se mezi odrážky týkající se Saint-Pierre a Miquelonu a Aruby vkládá nová odrážka, která zní: