12.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 295/1

(1)

Zemní plyn (dále jen „plyn“) je velmi významnou součástí dodávek energie v Evropské unii, představuje jednu čtvrtinu dodávek primární energie a využívá se především pro výrobu elektřiny, vytápění, jako surovina pro průmysl a jako palivo v dopravě.

(2)

Spotřeba plynu v Evropě v průběhu posledních desíti let rychle rostla. Se snížením domácí těžby vzrostl ještě rychleji dovoz plynu, čímž vznikla vyšší závislost na dovozu a potřeba zabývat se otázkami zajištění bezpečnosti jeho dodávek. Některé členské státy se navíc vzhledem k nedostatečnému propojení infrastruktury se zbytkem Unie ocitly v izolované oblasti („plynové ostrovy“).

(3)

Vzhledem k významu plynu ve skladbě zdrojů energie v Unii si toto nařízení klade za úkol ukázat odběratelům plynu, že byla učiněna veškerá nezbytná opatření s cílem zajistit kontinuitu dodávek, především v případě náročných klimatických podmínek, a dojde-li k narušení jeho dodávek. Těchto cílů by mělo být dosaženo prostřednictvím nejhospodárnějších opatření, aby nebyla narušena relativní konkurenceschopnost tohoto paliva ve srovnání s ostatními palivy.

(4)

Směrnice Rady 2004/67/ES (3) poprvé stanovila na úrovni Společenství právní rámec pro zajištění bezpečnosti dodávek plynu, který měl zároveň přispět k řádnému fungování vnitřního trhu s plynem v případě narušení dodávek. Zřídila Koordinační skupinu pro otázky plynu, která se ukázala být užitečnou platformou pro výměnu informací a při vymezení společných opatření mezi členskými státy, Komisí, plynárenským odvětvím a spotřebiteli. Síť zpravodajů pro energetickou bezpečnost, kterou v prosinci 2006 schválila Evropská rada, zlepšila možnosti shromažďování informací a zavedla včasné varování při možném ohrožení bezpečnosti dodávek energie. Nové právní předpisy v oblasti vnitřního trhu s energií přijaté Evropským parlamentem a Radou v červenci 2009 představují významný krok k dotvoření vnitřního trhu s energií a jejich jednoznačným cílem je zlepšit bezpečnost dodávek energie v Unii.

(5)

Podle stávajících opatření v oblasti bezpečnosti dodávek plynu, která byla přijata na úrovni Unie, však mají členské státy při volbě opatření i nadále velkou volnost. Je-li ohrožena bezpečnost dodávek pro jeden členský stát, existuje jasné riziko, že jednostranná opatření uvedeného státu mohou ohrozit řádné fungování vnitřního trhu s plynem a dodávky plynu odběratelům. Nedávné zkušenosti ukazují, nakolik je toto riziko reálné. Aby mohl vnitřní trh s plynem fungovat i v případě nedostatečných dodávek, je nezbytné zajistit solidaritu a koordinaci v reakci na krize v oblasti dodávek, a to jak z hlediska prevence, tak reakce na konkrétní narušení dodávek.

(6)

Do některých oblastí Unie je dodáván málo výhřevný plyn. Z důvodu jeho vlastností nelze tento plyn využívat v zařízeních, která jsou určena pro vysoce výhřevný plyn. Je však možné využívat vysoce výhřevný plyn v zařízeních určených pro plyn málo výhřevný, pokud byl na něj přeměněn, například přidáním dusíku. Specifičnost málo výhřevného plynu by měla být vzata v úvahu na celostátní a regionální úrovni a měla by být zohledněna v posouzení rizik a v plánech preventivních opatření a plánech pro stav nouze na těchto úrovních.

(7)

K větší bezpečnosti dodávek na úrovni Unie jako celku i v jednotlivých členských státech je nezbytná diverzifikace tras pro přepravu plynu a zdrojů dodávek pro Unii. V budoucnu bude zabezpečení dodávek záviset na vývoji palivové skladby, na rozvoji těžby v Unii a ve třetích zemích, které zásobují plynem Unii, na investicích do skladovacích zařízení a na diverzifikaci tras pro přepravu plynu a zdrojů dodávek v Unii i mimo ni, včetně zařízení na zkapalněný zemní plyn (dále jen „LNG“). V této souvislosti je třeba věnovat zvláštní pozornost prioritním krokům v oblasti infrastruktury, jak jsou vymezeny ve sdělení Komise ze dne13. listopadu 2008 nazvaném „Druhý strategický přezkum energetické politiky – Akční plán EU pro zajištění bezpečnosti dodávek energie a jejich solidární využití“, například jižnímu plynovému koridoru (Nabucco a plynovod propojující Turecko, Řecko a Itálii), diverzifikovaným a přiměřeným dodávkám LNG do Evropy, účinnému propojení v Pobaltí, Středomořskému energetickému okruhu a přiměřenému severojižnímu propojení plynovodů ve střední a jihovýchodní Evropě.

(8)

Aby se snížil dopad případných krizí vyvolaných narušením dodávek plynu, měly by členské státy usnadnit diverzifikaci energetických zdrojů, dodavatelských tras a zdrojů dodávek plynu.

(9)

Velké narušení dodávek plynu do Unie může ovlivnit všechny členské státy, Unii jako celek a smluvní strany Smlouvy o Energetickém společenství (4), podepsané v Aténách dne 25. října 2005. Může také vážně poškodit hospodářství celé Unie. Narušení dodávek plynu může mít rovněž vážné sociální dopady, zejména pak na zranitelné skupiny zákazníků.

(10)

Někteří zákazníci, včetně domácností a zákazníků poskytujících klíčové sociální služby, jako jsou činnosti ve zdravotnictví, v oblasti péče o dítě, v oblasti vzdělávání a další sociální a pečovatelské služby, jakož i, které jsou nezbytné pro fungování členského státu, jsou obzvlášť zranitelní a mohou potřebovat ochranu. Široká definice těchto chráněných zákazníků by neměla být v rozporu s mechanismy evropské solidarity.

(11)

Zpráva o provádění evropské bezpečnostní strategie schválená Evropskou radou v prosinci 2008, upozorňuje na rostoucí závislost na energii z dovozu jako na značné dodatečné riziko pro bezpečnost dodávek energie v Unii a vyzdvihuje energetickou bezpečnost jako jeden z nových úkolů v oblasti bezpečnostní politiky. Vnitřní trh s plynem je klíčovým prvkem ke zvýšení bezpečnosti dodávek energie do Unie a ke snížení vystavení členských států škodlivým účinkům narušení dodávek.

(12)

V zájmu dobře fungujícího vnitřního trhu s plynem má zásadní význam, aby opatření k zabezpečení dodávek zemního plynu nepřiměřeně nenarušovala hospodářskou soutěž nebo účinné fungování vnitřního trhu s plynem.

(13)

Výpadek jediné největší plynárenské infrastruktury, takzvaná zásada N-1, je reálným scénářem. Členské státy by měly při analýze bezpečnosti dodávek plynu každého členského státu vycházet právě z výpadku takové infrastruktury, který by měl být srovnávacím kritériem schopnosti těchto států nalézt za daný výpadek náhradu.

(14)

Dostačující a diverzifikovaná plynárenská infrastruktura v členském státě i v rámci Unie, zejména včetně nové plynárenské infrastruktury propojující stávající izolované systémy, které tvoří izolované oblasti („plynové ostrovy“), se sousedními členskými státy, má zásadní význam při řešení situací, kdy dojde k narušení dodávek. Společná minimální kritéria pro zabezpečení dodávek plynu by měla při zohlednění vnitrostátních nebo regionálních specifických podmínek zajistit stejné podmínky při zabezpečování dodávek plynu pro všechny a vytvořit významné pobídky pro budování nezbytné infrastruktury a zlepšení úrovně připravenosti pro případ krize. Na zajištění dodávek energie se mohou významně podílet opatření na straně poptávky, například přechod na jiná paliva, pokud je možné tato opatření uplatnit rychle a značně snížit poptávku v reakci na narušení dodávek. Mělo by se více propagovat účinné využívání energie, především v případech, kdy je třeba přijmout opatření na straně poptávky. Mělo by se řádně zohlednit, jaký dopad budou mít navrhovaná opatření na straně nabídky a poptávky na životní prostředí, a měla by být co nejvíce upřednostňována opatření, jejichž dopad na životní prostředí bude nejnižší, přičemž se současně zohlední problematika zabezpečení dodávek plynu.

(15)

Měly by se silně podporovat investice do nové plynárenské infrastruktury, ovšem k jejich uskutečnění by se mělo přistoupit až na základě náležitého posouzení jejich dopadu na životní prostředí v souladu s příslušnými právními akty Unie. Tato nová infrastruktura by měla zlepšit zabezpečení dodávek plynu a zároveň zajistit řádné fungování vnitřního trhu s plynem. Investice by měly být v zásadě prováděny podniky a zakládat se na hospodářských pobídkách. Mělo by se řádně zohlednit, že je třeba usnadnit integraci plynu z obnovitelných zdrojů do infrastruktury plynárenské sítě. Do investic do infrastruktury, které jsou přeshraniční povahy, by měly být v oblastech své působnosti úzce zapojeny Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura“), zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 (5), a Evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav (dále jen „síť ENTSO pro zemní plyn“), zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám (6), aby se tak lépe zohlednily přeshraniční důsledky. Je nutno připomenout, že v souladu s nařízením (ES) č. 713/2009 může agentura vydávat ve své působnosti stanoviska či doporučení o přeshraničních otázkách. Agentura a síť ENTSO pro zemní plyn hrají společně s dalšími tržními subjekty významnou úlohu při vypracovávání a provádění desetiletého plánu rozvoje sítě pro celou Unii, který obsahuje mimo jiné výhled přiměřenosti dodávek v Evropě, a s ohledem na přeshraniční propojení by měl mimo jiné vycházet z přiměřených potřeb jednotlivých uživatelů sítě.

(16)

Příslušné orgány nebo členské státy by měly zajistit, aby došlo k testování trhu s plynem, jelikož se jedná o jeden z nezbytných kroků v rámci procesu dosahování souladu se standardem pro infrastrukturu.

(17)

Při plnění úkolů, jež stanoví toto nařízení, by měly příslušné orgány dle potřeby úzce spolupracovat s ostatními důležitými vnitrostátními orgány, především s národními regulačními orgány, aniž jsou dotčeny jejich pravomoci v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (7).

(18)

V případě, že je třeba vytvořit nová přeshraniční propojení či rozšířit stávající propojení, měla by být v rané fázi zahájena úzká spolupráce mezi dotčenými členskými státy, příslušnými orgány a národními regulačními orgány v případě, že nejsou příslušnými orgány.

(19)

Za účelem podpory členských států při financování investic do těžby, infrastruktury a opatření týkajících se energetické účinnosti na regionální a místní úrovni mohou být k dispozici různé finanční prostředky Unie, zejména pak úvěry a záruky z Evropské investiční banky nebo financování z regionálních fondů, strukturálních fondů nebo Fondu soudržnosti. Evropská banka, jakož i nástroje vnější pomoci Společenství, například evropský nástroj sousedství a partnerství, nástroj předvstupní pomoci nebo finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci, mohou taktéž financovat opatření ve třetích zemích s cílem zlepšit zabezpečení dodávek energie.

(20)

Toto nařízení by mělo umožnit plynárenským podnikům a odběratelům spoléhat se v případě narušení dodávek co nejdéle na tržní mechanismy. Mělo by rovněž stanovit nouzové mechanismy, které se použijí, pokud již trhy samy nedokáží přiměřeně reagovat na narušení dodávek plynu. Za účelem zmírňování účinků narušení dodávek by tržní nástroje měly být upřednostňovány i ve stavu nouze.

(21)

Po vstupu nových právních předpisů pro vnitřní trh s energií, přijatých v červenci 2009 v platnost, se na plynárenství budou vztahovat nová ustanovení, díky nimž budou mít členské státy, národní regulační orgány, provozovatelé přepravních soustav a agentura jasně vymezené úkoly a povinnosti a zároveň se zlepší transparentnost trhu v zájmu jeho účinného fungování, zajištění bezpečnosti dodávek a ochrany zákazníků.

(22)

Dotvořením vnitřního trhu s plynem a účinnou hospodářskou soutěží na tomto trhu zajistí Unie nejvyšší úroveň bezpečnosti dodávek do všech členských států, pokud bude trh moci plně fungovat v případě narušení dodávek, které se dotkne části Unie, ať už je příčina narušení jakákoli. Za tímto účelem je zapotřebí komplexního a účinného společného přístupu k bezpečnosti dodávek, především transparentnosti, solidarity a nediskriminujících politik, které jsou slučitelné s fungováním vnitřního trhu, aby se zabránilo jeho narušení a nedošlo k oslabení reakcí trhu na narušení dodávek.

(23)

Zajištění bezpečnosti dodávek plynu je v jejich oblastech činnosti a působnosti společným úkolem plynárenských podniků, členských států, především prostřednictvím jejich příslušných orgánů, a Komise. Tam, kde je to vhodné, by měly národní regulační orgány, pokud nejsou příslušnými orgány, rovněž napomáhat při zajišťování bezpečnosti dodávek plynu ve svých oblastech činnosti a působnosti v souladu se směrnicí 2009/73/ES. Odběratelé zemního plynu, kteří jej využívají k výrobě elektřiny nebo k průmyslovým účelům, mohou navíc hrát významnou úlohu také při zajišťování bezpečnosti dodávek plynu tím, že jsou schopni reagovat na krizi opatřeními na straně poptávky, například přerušitelnými smlouvami a přechodem na jiné palivo, která mají přímý dopad na rovnováhu nabídky a poptávky.

(24)

V zájmu zachování účinného fungování vnitřního trhu s plynem, zejména v případě narušení dodávek a v krizových situacích, má proto zcela klíčový význam, aby se přesně vymezily úkoly a povinnosti všech plynárenských podniků a příslušných orgánů. Úkoly a povinnosti by měly být stanoveny tak, aby se zajistilo, že je dodržován tříúrovňový přístup, který zahrnuje nejprve příslušné plynárenské podniky a průmysl, potom členské státy na vnitrostátní a regionální úrovni, a konečně Unii. V případě krizové situace v oblasti dodávek by měly mít tržní subjekty dostatečnou příležitost reagovat na situaci prostřednictvím tržních opatření. Pokud by reakce tržních subjektů nebyly dostatečné, měly by členské státy a jejich příslušné orgány přijmout opatření s cílem odstranit nebo zmírnit dopady dané krize v oblasti dodávek plynu. Pouze pokud by tato opatření nebyla dostatečná, měla by být přijata opatření na regionální úrovni nebo na úrovni Unie zaměřená na odstranění nebo zmírnění dopadů uvedené krize. Pokud to bude možné, měla by být upřednostňována regionální řešení.

(25)

V duchu solidarity bude za účelem uplatňování tohoto nařízení zavedena široká regionální spolupráce zahrnující orgány veřejné správy a plynárenské podniky, jejímž cílem bude optimalizovat přínosy, jež s sebou přináší koordinace opatření přijatých za účelem zmírnění známých rizik, a uplatňovat opatření, která budou pro zúčastněné strany co nejhospodárnější.

(26)

Stanoveny by měly být i dostatečně harmonizované standardy bezpečnosti dodávek, jež by se vztahovaly přinejmenším na situaci, která nastala v lednu 2009, a zohledňovaly rozdíly mezi členskými státy, přičemž by se přihlíželo k povinnostem veřejné služby a opatřením na ochranu zákazníků, jak jsou uvedeny v článku 3 směrnice 2009/73/ES. Aby poskytovaly nezbytnou právní jistotu, měly by být tyto standardy bezpečnosti dodávek plynu stabilní a jednoznačně vymezené, aniž by pro plynárenské podniky, včetně nových subjektů a malých podniků, nebo pro konečné odběratele představovaly neodůvodněnou a nepřiměřenou zátěž. Tyto standardy by měly také zaručit rovný přístup plynárenských podniků v Unii k zákazníkům z různých členských států. Opatření, která jsou nezbytná k zajištění toho, aby byl splněn standard pro dodávky, mohou zahrnovat doplňkové skladovací kapacity a objemy, skladování v potrubí, smlouvy o dodávkách, přerušitelné smlouvy a veškerá další opatření s podobným účinkem a také nezbytná technická opatření k zabezpečení dodávek plynu.

(27)

V zájmu účinného fungování trhu s plynem je nezbytné, aby plynárenské podniky uskutečnily včas nezbytné investice do domácí těžby a infrastruktur, jakými jsou například propojení, a to zejména ta, která poskytují přístup k plynárenské síti Unie, zařízení umožňující fyzické obousměrné toky plynu potrubím, zásobníky a zařízení na znovuzplynování LNG, a měly při těchto investicích na paměti možná narušení dodávek, například situaci z ledna 2009. Při prognóze budoucích finančních potřeb plynárenské infrastruktury ve vztahu k nástrojům Unie by měla Komise podle potřeby upřednostňovat projekty infrastruktury, které prohlubují integraci vnitřního trhu s plynem a zabezpečení jeho dodávek.

(28)

Provozovatelům přepravních soustav by nemělo být bráněno, aby zvážili případy, kdy by investice do vytvoření fyzických kapacit pro přepravu plynu v obou směrech (dále jen „obousměrná kapacita“) v rámci přeshraničních propojení se třetími zeměmi mohlo napomoci větší bezpečnosti dodávek, především v případě třetích zemí, které zajišťují tranzit plynu mezi dvěma členskými státy.

(29)

Je důležité, aby byly zachovány dodávky plynu, zejména pokud jde o zákazníky z domácností, jakož i o omezený počet dalších zákazníků, zejména zákazníků poskytujících klíčové sociální služby, které mohou dotyčné členské státy definovat, pokud jim dále není možné zajistit dodávky tržním způsobem. Je nezbytně nutné, aby byla vymezena opatření, která se přijmou během krize, a to ještě před tím, než jakákoli krize nastane a aby byly dodržovány bezpečnostní požadavky, včetně případů, kdy jsou chránění zákazníci připojeni ke stejné distribuční síti jako ostatní odběratelé. Je-li kapacita přístupu k infrastruktuře z technických důvodů omezená, mohou tato opatření zahrnovat uplatnění poměrného snížení původně rezervovaných kapacit.

(30)

Příslušné orgány by se obecně měly řídit svým plánem pro stav nouze. V řádně zdůvodněných mimořádných případech však mohou přijímat opatření, která se od těchto plánů odchylují.

(31)

Pro splnění povinností týkajících se zabezpečení dodávek si lze vybírat z mnoha nástrojů. Tyto nástroje by měly být podle potřeby využívány v celostátním a regionálním kontextu a v kontextu Unie, aby se dosáhlo konzistentního a hospodárného výsledku.

(32)

Bezpečnostními aspekty dodávek z hlediska dlouhodobého plánování investic do dostatečných přeshraničních kapacit a jiných infrastruktur zajišťujících dlouhodobou schopnost soustavy zaručit bezpečnost dodávek a uspokojovat přiměřenou poptávku se zabývá směrnice 2009/73/ES. Ke splnění standardů bezpečnosti dodávek může být zapotřebí přechodné období, aby bylo možné uskutečnit nezbytné investice. Základním nástrojem pro určení požadovaných investic potřebných na úrovni Unie je desetiletý plán rozvoje sítě pro celou Unii, který vypracovala síť ENTSO pro zemní plyn pod dohledem agentury, mimo jiné za účelem splnění požadavků na infrastrukturu stanovených v tomto nařízení.

(33)

Síť ENTSO pro zemní plyn a agentura by se ve své oblasti působnosti měly jako členové Koordinační skupiny pro otázky plynu plně zapojit do procesu spolupráce a konzultací na úrovni Unie.

(34)

Koordinační skupina pro otázky plynu je hlavním orgánem, který Komise konzultuje v souvislosti s vypracováváním plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze. Připomíná se, že síť ENTSO pro zemní plyn a agentura jsou členy Koordinační skupiny pro otázky plynu a budou v této souvislosti konzultovány.

(35)

Aby se zajistila co nejvyšší připravenost na narušení dodávek, měly by příslušné orgány po konzultaci s plynárenskými podniky vypracovat plány pro stav nouze. Tyto plány by měly být ve vzájemném souladu na národní, regionální nebo na úrovni Unie. Jejich obsah by měl vycházet z osvědčených postupů ve stávajících plánech a jasně by měl vymezit úlohy a povinnosti všech dotčených plynárenských podniků a příslušných orgánů. Je-li to možné a nutné, měly by být na regionální úrovni vypracovány společné plány pro stav nouze.

(36)

Za účelem prohloubení solidarity mezi členskými státy, dojde-li k vyhlášení stavu nouze pro Unii, a zejména s cílem podpořit členské státy, jež jsou vystaveny méně příznivým zeměpisným či geologickým podmínkám, by členské státy měly vytvořit opatření k uplatnění této solidarity. Plynárenské podniky by měly přijmout opatření, jako jsou obchodní dohody, které mohou zahrnovat zvýšený vývoz plynu nebo zvýšený odběr ze zásobníků. Je důležité podpořit uzavírání ujednání mezi plynárenskými podniky. Opatření obsažená v plánu pro stav nouze by měla zahrnovat mechanismy, které v případě potřeby zajistí spravedlivé kompenzace pro plynárenské podniky. Solidární opatření mohou být zvlášť vhodná mezi členskými státy, jimž Komise doporučuje vypracovat společné plány preventivních opatření nebo plány pro stav nouze na regionální úrovni.

(37)

V souvislosti s tímto nařízením má Komise významnou úlohu v případě stavu nouze, a to jak na úrovni Unie, tak na regionální úrovni.

(38)

Solidarita na evropské úrovni by případně měla mít rovněž podobu pomoci při civilní ochraně poskytované Unií a jejími členskými státy. Tuto pomoc by měl usnadnit a koordinovat mechanismus civilní ochrany Společenství vytvořený rozhodnutím Rady 2007/779/ES, Euratom (8).

(39)

Tímto nařízením nejsou dotčena svrchovaná práva členských států týkající se jejich vlastních přírodních zdrojů.

(40)

Směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu (9) stanoví postup, který má za cíl zlepšit v Unii ochranu označených evropských kritických struktur, včetně některých plynárenských infrastruktur. Směrnice 2008/114/ES společně se stávajícím nařízením přispívají k tvorbě komplexního přístupu k energetické bezpečnosti Unie.

(41)

Plány pro stav nouze je třeba pravidelně aktualizovat a zveřejňovat. Měly by být předmětem vzájemného hodnocení a zkoušek.

(42)

Koordinační skupina pro otázky plynu by měla být Komisi poradcem pro usnadňování koordinace opatření v oblasti zabezpečení dodávek pro případ stavu nouze v Unii. Rovněž by měla sledovat přiměřenost a vhodnost opatření přijatých podle tohoto nařízení.

(43)

Tímto nařízením by měly být plynárenské podniky a příslušné orgány členských států zmocněny k tomu, aby zajistily účinné a co nejdelší fungování vnitřního trhu s plynem při narušení dodávek, a to ještě před tím, než příslušné orgány přijmou opatření na řešení situace, v níž již trh není schopen zajistit požadované dodávky plynu. Tato výjimečná opatření by měla být plně v souladu s právem Unie a měla by být oznámena Komisi.

(44)

Vzhledem k tomu, že pro bezpečnost dodávek plynu v Unii jsou klíčové dodávky plynu ze třetích zemí, by měla Komise své kroky ve vztahu ke třetím zemím koordinovat, a společně se zeměmi těžby a tranzitními zeměmi by se měla podílet na ujednáních pro řešení krizových situací a zajistit stabilní tok plynu do Unie. Komise by měla být oprávněna, po konzultaci se zúčastněnými třetími zeměmi, využít monitorovací pracovní skupinu pro sledování toků plynu do Unie v krizových situacích, a při vzniku krize z důvodu obtíží ve třetí zemi se ujmout zprostředkování a usnadnění jednání.

(45)

Je důležité, aby podmínky dodávání plynu ze třetích zemí nevedly k narušení hospodářské soutěže a byly v souladu s pravidly vnitřního trhu.

(46)

Pokud existují důvěryhodné informace o situaci vně Unie, která ohrožuje zabezpečení dodávek jednomu nebo více členským státům, a mohla by spustit mechanismus včasného varování mezi Unií a třetí zemí, měla by Komise neprodleně informovat Koordinační skupinu pro otázky plynu, a Unie by měla přijmout vhodná opatření s cílem zmírnit následky této situace.

(47)

V únoru 2009 dospěla Rada ve složení pro energetiku k závěru, že transparentnost a spolehlivost by se měla zlepšit smysluplnou výměnou informací mezi Komisí a členskými státy o vztazích se třetími zeměmi v oblasti energetiky, včetně dlouhodobých ujednání o dodávkách, při zachování důvěrnosti obchodně citlivých informací.

(48)

Pravidla stanovená ve Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, především pravidla hospodářské soutěže, se uplatňují na služby obecného hospodářského zájmu, pokud to nebrání poskytování těchto služeb, přičemž členské státy si zachovávají rozsáhlou možnost volného uvážení při stanovování, zadávání a organizování povinností veřejné služby.

(49)

Vzhledem k tomu, že cíle tohoto nařízení, totiž zabezpečení dodávek plynu v Unii, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, a proto jich lze z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(50)

Směrnice 2004/67/ES by měla být zrušena,

1.

„chráněnými zákazníky“ se rozumějí všichni zákazníci z domácností, kteří jsou připojeni k distribuční síti; pokud tak dotyčný členský stát rozhodne, mohou jimi být i:

Co nejdříve a nejpozději 3. prosince 2011 oznámí členské státy Komisi, zda hodlají zahrnout do definice chráněných zákazníků také zákazníky uvedené v písmenu a), písmenu b) nebo v obou písmenech;

2.

„příslušným orgánem“ se rozumí ústřední orgán státní správy nebo národní regulační orgán, kterému členský stát uloží odpovědnost za zajištění toho, aby byla prováděna opatření stanovená v tomto nařízení. Tím není dotčena možnost členských států umožnit příslušnému orgánu, aby některými úkoly stanovenými v tomto nařízení pověřil jiné subjekty. Takové úkoly musí být prováděny za dohledu příslušného orgánu a být upřesněny v plánech uvedených v článku 4.

a)

plán preventivních opatření obsahující opatření, která jsou nezbytná k odstranění nebo ke zmírnění zjištěných rizik, v souladu s posouzením rizik vypracovaným na základě článku 9; a

b)

plán pro stav nouze obsahující opatření, která se mají přijmout ke zmírnění dopadu narušení dodávek plynu nebo k jeho odstranění v souladu s článkem 10.

a)

Komise tyto plány vyhodnotí v souladu s písmenem b). Za tímto účelem Komise konzultuje Koordinační skupinu pro otázky plynu a řádně přihlédne k jejímu stanovisku. Komise podá o svém hodnocení plánů zprávu Koordinační skupině pro otázky plynu a

b)

v případě, že na základě těchto konzultací Komise

a)

výsledky posouzení rizik stanoveného v článku 9;

b)

opatření, objemy a kapacity nutné z hlediska splnění standardů pro infrastrukturu a standardů pro dodávky a jejich harmonogram, jak je uvedeno v článcích 6 a 8, případně včetně míry, do jaké mohou opatření na straně poptávky dostatečně a včas kompenzovat narušení dodávek plynu uvedené v čl. 6 odst. 2, určení jediné největší plynárenské infrastruktury společného zájmu v případě, kdy se uplatní čl. 6 odst. 3, a standard pro zvýšené dodávky plynu podle čl. 8 odst. 2;

c)

povinnosti uložené plynárenským podnikům a dalším příslušným subjektům, včetně povinností týkajících se bezpečného provozu plynárenských soustav;

d)

ostatní preventivní opatření, jako například opatření týkající se nutnosti lepšího propojení sousedících členských států a, je-li to vhodné, možnost diverzifikace tras přepravy plynu a zdrojů dodávek, k řešení zjištěných rizik s cílem zachovat dodávky plynu všem odběratelům v nejvyšší možné míře;

e)

tam, kde je to na místě, mechanismy spolupráce s jinými členskými státy zaměřené na vypracování a provádění společných plánů preventivních opatření a společných plánů pro stav nouze, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 3;

f)

informace o stávajících a budoucích propojeních, včetně propojení, která umožňují přístup do plynárenské soustavy Unie, o přeshraničních tocích plynu, o přeshraničním přístupu ke skladovacím zařízením a o fyzické kapacitě pro přepravu plynu oběma směry (dále jen „obousměrná kapacita“), zejména v případě stavu nouze;

g)

informace o veškerých příslušných povinnostech veřejné služby, které se týkají zabezpečení dodávek plynu.

a)

se jedná o připojení k těžebním zařízením, zařízením na zkapalněný zemní plyn (LNG) či distribučním soustavám nebo

b)

byla udělena výjimka podle článku 7.

a)

v případě Lucemburska má tento členský stát alespoň dvě propojení s jinými členskými státy, alespoň dva různé zdroje dodávek plynu a žádné zařízení na skladování plynu ani zařízení na LNG na svém území;

b)

v případě Slovinska má tento členský stát alespoň dvě propojení s jinými členskými státy, alespoň dva různé zdroje dodávek plynu a žádné zařízení na skladování plynu ani zařízení na LNG na svém území;

c)

v případě Švédska tento členský stát nepřepravuje na svém území plyn do jiného členského státu a jeho vlastní roční hrubá spotřeba plynu nedosahuje 2 milionů tun ropného ekvivalentu a představuje méně než 5 % celkové primární spotřeby energie.

a)

návrh na vybudování obousměrné kapacity co do zpětného toku plynu (dále jen „kapacita zpětného toku“) nebo

b)

žádost o udělení výjimky z povinnosti umožnit obousměrnou kapacitu.

a)

udělí výjimku, pokud by kapacita zpětného toku nevedla k podstatně větší bezpečnosti dodávek plynu v žádném členském státě či regionu nebo pokud by byly investiční náklady podstatně vyšší než předpokládaný prospěch pro bezpečnost dodávek plynu, nebo

b)

přijme návrh na vybudování kapacity zpětného toku, nebo

c)

požádá provozovatele přepravní soustavy, aby svůj návrh přepracoval.

a)

při mimořádných teplotních hodnotách v průběhu sedmidenního období poptávkových špiček, ke kterým dochází statisticky jednou za dvacet let;

b)

v období výjimečně vysoké poptávky po plynu v délce nejméně 30 dní, ke kterým dochází statisticky jednou za dvacet let, a

c)

v období v délce nejméně 30 dní v případě narušení jediné největší plynárenské infrastruktury za průměrných zimních podmínek.

a)

musí být v souladu s čl. 3 odst. 6;

b)

nesmějí vést k nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže ani poškozovat fungování vnitřního trhu s plynem;

c)

nesmějí mít nepříznivý vliv na schopnost kteréhokoli členského státu zásobovat v případě stavu nouze na vnitrostátní úrovni, na úrovni Unie nebo na regionální úrovni anebo své chráněné zákazníky podle tohoto článku a

d)

musí splňovat kritéria stanovená v čl. 11 odst. 5 v případě stavu nouze na úrovni Unie nebo na regionální úrovni.

a)

uplatněním standardů uvedených v článcích 6 a 8, které ukazují výpočet vzorce N-1, použité předpoklady, včetně předpokladů pro výpočet vzorce N-1 na regionální úrovni, a údaje nutné pro tento výpočet;

b)

zvážením všech významných vnitrostátních a regionálních okolností, zejména velikosti trhu, konfigurace soustavy, skutečných toků plynu, včetně odtoku plynu z daného členského státu, kapacity fyzického toku plynu oběma směry, včetně možné budoucí nutnosti zvýšení kapacity přepravní soustavy, přítomnosti těžby a skladování a úlohy plynu ve skladbě zdrojů energie, zejména s ohledem na dálkové vytápění a výrobu elektřiny a na fungování průmyslových odvětví, a hledisek bezpečnosti dodávek a kvality plynu;

c)

simulací různých scénářů výjimečně vysoké poptávky po plynu a narušení dodávek, jako například poruchy hlavních přepravních infrastruktur, zásobníků nebo terminálů LNG a narušení dodávek od dodavatelů ze třetích zemí, s přihlédnutím k jejich výskytu v minulosti a pravděpodobnosti, ročnímu období, četnosti a době trvání jejich výskytu, případným geopolitickým rizikům, jakož i hodnocením pravděpodobných důsledků těchto scénářů;

d)

určením interakce a korelace rizik s ostatními členskými státy, mimo jiné otázky propojení, přeshraničních dodávek, přeshraničního přístupu ke skladovacím zařízením a obousměrné kapacity;

e)

přihlédnutím k maximální propojovací kapacitě všech hraničních vstupních a výstupních bodů.

a)

vycházejí z krizových úrovní vymezených v odstavci 3;

b)

vymezují úlohu a povinnosti plynárenských podniků a průmyslových odběratelů plynu, včetně důležitých výrobců elektřiny, s přihlédnutím k tomu, do jaké míry jsou ovlivněny případným narušením dodávek plynu, a jejich interakci s příslušnými orgány a případně i s národními regulačními orgány na každé z krizových úrovní definovaných v odstavci 3;

c)

vymezují úlohu a povinnosti příslušných orgánů a dalších subjektů, které byly pověřeny úkoly podle čl. 2 bodu 2, na každé z krizových úrovní vymezených v odstavci 3 tohoto článku;

d)

zajišťují, aby měly plynárenské podniky a průmysloví odběratelé dostatečnou možnost reagovat na každé z krizových úrovní;

e)

stanoví, pokud je to vhodné, opatření a kroky, které je třeba přijmout s cílem zmírnit možný dopad narušení dodávek plynu na dálkové vytápění a na dodávky elektřiny vyráběné z plynu;

f)

stanoví podrobné postupy a opatření, kterými je nutno se řídit na každé krizové úrovni, včetně odpovídajících systémů týkajících se informačních toků;

g)

určí krizového manažera nebo skupinu a vymezí jeho úlohu;

h)

stanoví podíl tržních opatření, zejména opatření uvedených v příloze II na řešení situace na úrovni výstrahy a zmírňování situace ve stavu nouze;

i)

stanoví podíl jiných než tržních opatření, zejména opatření uvedených v příloze III, která se plánují nebo mají být provedena ve stavu nouze, a posoudí, v jaké míře je použití těchto jiných než tržních opatření zapotřebí k řešení krize, posoudí jejich účinky a vymezí postupy pro jejich provádění, přičemž zohledňují, že jiná než tržní opatření se mají použít, pouze pokud samotná tržní opatření již nemohou zajistit dodávky plynu především chráněným zákazníkům;

j)

obsahují popis použitých mechanismů pro spolupráci s ostatními členskými státy na všech krizových úrovních;

k)

upřesňují zpravodajské povinnosti, které jsou plynárenským podnikům uloženy na úrovni výstrahy a ve stavu nouze;

l)

stanoví seznam předem vymezených opatření pro poskytnutí plynu v případě stavu nouze, včetně obchodních dohod mezi stranami zapojenými do těchto opatření, a případně mechanismů kompenzace pro plynárenské podniky, s řádným ohledem na důvěrnost citlivých údajů. Tato opatření mohou zahrnovat přeshraniční dohody mezi členskými státy nebo plynárenskými podniky.

a)

úroveň včasného varování (včasné varování): pokud existují konkrétní, závažné a spolehlivé informace, že může dojít k situaci, která pravděpodobně povede k podstatnému zhoršení situace v oblasti dodávek plynu a k vyhlášení úrovně výstrahy či stavu nouze; úroveň včasného varování může být spuštěna mechanismem včasného varování;

b)

úroveň výstrahy (výstraha): pokud dojde k narušení dodávek nebo vznikne výjimečně vysoká poptávka po plynu, která vede k podstatnému zhoršení situace v oblasti dodávek plynu, ale trh je stále schopen se vypořádat s tímto narušením dodávek nebo zvýšenou poptávkou, aniž by bylo potřeba přijmout jiná než tržní opatření;

c)

úroveň stavu nouze (stav nouze): v případě výjimečně vysoké poptávky po plynu, závažného narušení jeho dodávek nebo jiného podstatného zhoršení situace v oblasti dodávek plynu a v případě, že byla uplatněna veškerá vhodná tržní opatření, avšak dodávky plynu nepostačují k tomu, aby pokryly zbývající poptávku po plynu, takže je nutné dodatečně přistoupit k jiným než tržním opatřením přijatým zejména s cílem zajistit dodávky plynu chráněným zákazníkům podle článku 8.

a)

nebyla zavedena žádná opatření, která by mohla kdykoli nepřiměřeně omezovat tok plynu na vnitřním trhu;

b)

nebyla zavedena žádá opatření, která by mohla závažným způsobem ohrozit situaci v oblasti dodávek plynu v jiném členském státě, a

c)

byl v souladu s nařízením (ES) č. 715/2009 zachován přeshraniční přístup k infrastruktuře, pokud je to technicky možné a bezpečné, v souladu s plánem pro stav nouze.

a)

zajistí výměnu informací;

b)

zajistí konzistentnost a účinnost opatření na úrovni členského státu a regionu ve vztahu k Unii;

c)

koordinuje opatření vůči třetím zemím.

a)

nebyla zavedena žádná opatření, která by mohla kdykoli nepřiměřeně omezovat tok plynu na vnitřním trhu, zejména tok plynu na postižené trhy;

b)

nebyla zavedena žádná opatření, která by mohla závažným způsobem ohrozit situaci v oblasti dodávek plynu v jiném členském státě; a

c)

byl v souladu s nařízením (ES) č. 715/2009 zachován přeshraniční přístup k infrastruktuře, pokud je to technicky možné a bezpečné, v souladu s plánem pro stav nouze.

a)

bezpečnosti dodávek plynu, a to kdykoli a zvláště za stavu nouze;

b)

všech informací, které mají význam pro dodávky plynu na úrovni celostátní, regionální a úrovni Unie;

c)

osvědčených postupů a možných pokynů pro všechny dotčené subjekty;

d)

úrovně zabezpečení dodávek, srovnávacích kritérií a metodik posuzování;

e)

celostátních, regionálních a unijních scénářů a testování úrovní připravenosti;

f)

posouzení plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze a provádění opatření v nich stanovených;

g)

koordinace opatření pro řešení stavu nouze v rámci Unie, se třetími zeměmi, které jsou stranami Smlouvy o energetickém společenství, a s jinými třetími zeměmi;

h)

pomoci, kterou potřebují nejvíce postižené členské státy.

a)

denní poptávku po plynu a prognózy nabídky na další tři dny;

b)

tok plynu za den ve všech hraničních vstupních a výstupních bodech, jakož i ve všech místech připojení zařízení na těžbu, zásobníku či terminálu LNG k síti, vyjádřený v milionech m3/den;

c)

období, vyjádřené počtem dnů, po které se předpokládá, že lze zajistit dodávky plynu chráněným zákazníkům.

a)

informace stanovené v odstavci 2;

b)

informace o plánovaných opatřeních, která se mají uskutečnit, a opatřeních, která již provedl příslušný orgán s cílem zmírnit stav nouze, jakož i informace o jejich účinnosti;

c)

podané žádosti o dodatečná opatření, která mají uskutečnit další příslušné orgány;

d)

opatření provedená na žádost jiných příslušných orgánů.

a)

členské státy jí do 3. prosince 2011 sdělí stávající mezivládní dohody uzavřené se třetími zeměmi, které mají dopad na rozvoj plynárenských infrastruktur a dodávek plynu. Pokud členské státy uzavírají nové mezivládní dohody, která mají takový dopad, uvědomí o nich Komisi;

b)

v případě stávajících smluv do 3. prosince 2011 a dále v případě nových smluv nebo změny stávajících smluv plynárenské podniky oznámí dotčeným příslušným orgánům tyto podrobné údaje ke smlouvám uzavřeným s dodavateli ze třetích zemí na dobu delší než jeden rok:

a)

vypracuje závěry týkající se možných prostředků ke zlepšení zajištění bezpečnosti dodávek plynu na úrovni Unie, vyhodnotí možnost provedení posouzení rizik a vypracování plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze na úrovni Unie a podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení, včetně pokroku učiněného v oblasti propojenosti trhu, a

b)

podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o celkové konzistentnosti plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze členských států a o tom, jak přispívají k solidaritě a připravenosti z pohledu Unie.

a)

v případě čl. 2 druhého pododstavce bodu 1, čl. 3 odst. 2, čl. 9 odst. 1 a čl. 13 odst. 6 písm. a) a b): 12 měsíců;

b)

v případě čl. 4 odst. 2 a čl. 8 odst. 1: 18 měsíců;

c)

v případě čl. 4 odst. 5: 24 měsíců;

d)

v případě čl. 6 odst. 5: 36 měsíců;

e)

v případě čl. 6 odst. 1: 48 měsíců

12.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 295/23

(1)

Lesy přinášejí velký ekologický, hospodářský a sociální prospěch, včetně zdroje dřevařských a jiných výrobků a ekologických služeb, jež jsou pro lidstvo zásadní, jakými jsou zachování biologické rozmanitosti a funkčnosti ekosystému a ochrana klimatu.

(2)

Vzhledem k celosvětově rostoucí poptávce po dřevu a dřevařských výrobcích ve spojení s institucionálními nedostatky a nedostatky v oblasti správy, které se objevují v oblasti lesnictví v řadě zemí produkujících dřevo, vyvolává nezákonná těžba dřeva a související obchod stále větší znepokojení.

(3)

Nezákonná těžba dřeva je přetrvávající a značný problém mezinárodní úrovně. Představuje významnou hrozbu pro lesy, protože přispívá k odlesňování a znehodnocování lesa, které stojí asi za 20 % celosvětových emisí CO2, ohrožuje biologickou rozmanitost a podkopává udržitelné obhospodařování a rozvoj lesa, jakož i obchodní rentabilitu hospodářských subjektů jednajících v souladu s použitelnými právními předpisy. Přispívá rovněž k šíření pouští a erozi půdy a může zvyšovat nebezpečí extrémních povětrnostních podmínek a záplav. Kromě jiného má i sociální, politické a hospodářské dopady, často narušující pokrok na cestě k řádné správě a ohrožující živobytí místních komunit závislých na lese, a může souviset s ozbrojenými konflikty. Předpokládá se, že účinné řešení tohoto problému s nezákonnou těžbou dřeva v kontextu tohoto nařízení přispěje k úsilí Unie zaměřenému na zmírňování dopadů změny klimatu nákladově efektivním způsobem a mělo by doplňovat činnost Unie a její závazky vyplývající z Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu.

(4)

V rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí (3) je jako jedna z prioritních akcí označeno zkoumání možnosti přijmout aktivní opatření k předcházení obchodu s nezákonně vytěženým dřevem a boji proti němu a pokračování aktivní účasti Unie a členských států v uplatňování celosvětových i regionálních rezolucí a dohod týkajících se problematiky lesního hospodářství.

(5)

Ve sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 21. května 2003 nazvaném „Prosazování práva, správa a obchod v lesnictví (FLEGT): návrh akčního plánu EU“ byl navržen balíček opatření na podporu mezinárodního úsilí za účelem vyřešení problému nezákonné těžby dřeva a souvisejícího obchodu v souvislosti s obecným úsilím Unie zaměřeným na dosažení udržitelného obhospodařování lesů.

(6)

Evropský parlament a Rada uvítaly toto sdělení a uznaly, že je třeba, aby Unie přispěla k celosvětovému úsilí o vyřešení problému nezákonné těžby dřeva.

(7)

V souladu s cílem uvedeného sdělení, totiž zajistit, aby do Unie mohly vstupovat pouze dřevařské výrobky, které byly vyrobeny v souladu s vnitrostátními právními předpisy země produkující dřevo, jedná Unie se zeměmi produkujícími dřevo (dále jen „partnerské země“) o dobrovolných dohodách o partnerství FLEGT, na jejichž základě je stranám uložena právně závazná povinnost provést režim licencí a regulovat obchod se dřevem a dřevařskými výrobky vymezenými v těchto dobrovolných dohodách o partnerství FLEGT.

(8)

S ohledem na značný rozsah a naléhavost problému je nezbytné aktivně podporovat boj proti nezákonné těžbě dřeva a s ní souvisejícímu obchodu, doplnit a posílit iniciativu dobrovolných dohod o partnerství FLEGT a zlepšit součinnost politik zaměřených na ochranu lesů a na dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí, včetně boje proti změně klimatu a proti snižování biologické rozmanitosti.

(9)

Mělo by být oceněno úsilí zemí, které uzavřely dobrovolné dohody o partnerství FLEGT s Unií, a zásady, jež do nich byly začleněny, především pokud jde o definici pojmu „zákonně vytěžené dřevo“, a státy by měly být ve větší míře pobízeny k uzavírání dobrovolných dohod o partnerství FLEGT. Mělo by být také zohledněno, že v režimu licencí FLEGT se do Unie dováží pouze dřevo vytěžené v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy a dřevařské výrobky z tohoto dřeva. Dřevo obsažené v dřevařských výrobcích uvedených v přílohách II a III nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 ze dne 20. prosince 2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství (4), které pocházejí z partnerských zemí zařazených do přílohy I uvedeného nařízení, by proto mělo být považováno za vytěžené zákonným způsobem, jsou-li uvedené dřevařské výrobky v souladu s uvedeným nařízením a všemi prováděcími předpisy.

(10)

Měla by být rovněž zohledněna skutečnost, že Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) klade na strany úmluvy požadavek, aby udělovaly povolení k vývozu pouze v případě, že druh uvedený na seznamech CITES byl získán mimo jiné v souladu s vnitrostátními právními předpisy země vývozu. Dřevo z druhů vyjmenovaných v přílohách A, B, a C nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (5) by proto mělo být považováno za vytěžené zákonným způsobem, je-li v souladu s uvedeným nařízením a se všemi prováděcími předpisy.

(11)

S ohledem na to, že je třeba podpořit využívání recyklovaného dřeva a výrobků z něj a že zahrnutím těchto výrobků do působnosti tohoto nařízení by došlo k neúměrnému zatížení hospodářských subjektů, mělo by být recyklované dřevo a výrobky z recyklovaného dřeva, které již dokončily svůj cyklus použitelnosti a byly by jinak odstraněny jako odpad, vyňaty z oblasti působnosti tohoto nařízení.

(12)

Jedním z opatření v rámci tohoto nařízení by měl být zákaz uvádět nezákonně vytěžené dřevo či dřevařské výrobky z tohoto dřeva poprvé na vnitřní trh. S ohledem na komplexní povahu nezákonné těžby dřeva, její příčiny a dopady, by rovněž měla být přijata zvláštní opatření, například ta, která se zaměřují na jednání hospodářských subjektů.

(13)

V souvislosti s akčním plánem FLEGT může Komise a případně členské státy podporovat a provádět studie a výzkum týkající se míry a povahy nezákonné těžby dřeva v různých zemích a tyto informace zveřejňovat, jakož i podporovat poskytování praktických pokynů hospodářským subjektům o použitelných právních předpisech v zemích produkujících dřevo.

(14)

Neexistuje-li mezinárodně dohodnutá definice, mělo by vymezení toho, co představuje nezákonnou těžbu dřeva, vycházet z právních předpisů země, v níž bylo dřevo vytěženo, včetně správních předpisů a aktů provádějících mezinárodní úmluvy, jejichž smluvní stranou daná země je.

(15)

Mnoho dřevařských výrobků se před svým prvním uvedením na vnitřní trh a po něm zpracovává četnými způsoby. Aby se zabránilo zbytečné administrativní zátěži, měl by se systém náležité péče vztahovat pouze na hospodářské subjekty, které uvádějí dřevo a dřevařské výrobky na vnitřní trh poprvé, přičemž obchodník v dodavatelském řetězci by měl poskytovat základní informace o svých dodavatelích a kupcích, aby bylo možné dřevo a výrobky ze dřeva zpětně vysledovat.

(16)

Na základě systematického přístupu by hospodářské subjekty uvádějící dřevo a dřevařské výrobky na vnitřní trh poprvé měly učinit vhodné kroky s cílem zajistit, aby nezákonně vytěžené dřevo a dřevařské výrobky z tohoto dřeva nebyly uváděny na vnitřní trh. Za tímto účelem by hospodářské subjekty měly vykonávat náležitou péči prostřednictvím systému opatření a postupů, aby se riziko uvádění nezákonně vytěženého dřeva a dřevařských výrobků z tohoto dřeva na vnitřní trh snížilo na minimum.

(17)

Systém náležité péče zahrnuje tři prvky, na nichž je založeno řízení rizik: přístup k informacím, posouzení rizik a zmírnění zjištěného rizika. Systém náležité péče by měl poskytnout přístup k informacím o zdrojích a dodavatelích dřeva a dřevařských výrobků uváděných na vnitřní trh poprvé včetně relevantních informací, jako je například soulad s použitelnými právními předpisy, země těžby, druhy, množství a případně region dané země a oprávnění k těžbě. Na základě těchto informací by hospodářské subjekty měly provádět posouzení rizik. Dojde-li ke zjištění rizika, hospodářské subjekty by je měly zmírnit způsobem, který je úměrný zjištěnému riziku, s cílem zabránit uvádění nezákonně vytěženého dřeva a dřevařských výrobků z tohoto dřeva na vnitřní trh.

(18)

Aby nedocházelo ke zbytečnému administrativnímu zatížení, nemělo by být po hospodářských subjektech, které již používají systémy nebo postupy v souladu s požadavky tohoto nařízení, požadováno, aby zavedly nové systémy.

(19)

V zájmu uznání osvědčených postupů v odvětví lesnictví je možné v rámci postupu posouzení rizik používat certifikaci nebo jiné režimy ověřování třetích stran, které zahrnují ověřování souladu s použitelnými právními předpisy.

(20)

Dřevařský průmysl má pro hospodářství Unie značný význam. Organizace hospodářských subjektů jsou důležitými aktéry v tomto odvětví, protože zastupují zájmy těchto subjektů ve velkém měřítku a jednají s celou řadou zúčastněných stran. Tyto organizace mají rovněž odborné znalosti a kapacitu pro analýzu příslušných právních předpisů a pro pomoc svým členům při dodržování předpisů, avšak neměly by toho využívat k ovládnutí trhu. Pro usnadnění provádění tohoto nařízení a pro přispění k vytvoření dobrých postupů je vhodné uznat organizace, které vypracovaly systémy náležité péče splňující požadavky tohoto nařízení. Uznávání kontrolních organizací a odejímání takových uznání by mělo probíhat spravedlivým a transparentním způsobem. Seznam těchto uznaných organizací by měl být zveřejněn, aby se hospodářským subjektům umožnilo jejich využívání.

(21)

Příslušné orgány by měly vykonávat v pravidelných intervalech kontroly s cílem ověřit, že kontrolní organizace skutečně plní povinnosti stanovené v tomto nařízení. Příslušné orgány by dále měly usilovat o provádění kontrol v případě, že mají k dispozici relevantní informace, včetně opodstatněných obav třetích osob.

(22)

Příslušné orgány by měly sledovat, zda hospodářské subjekty skutečně dodržují povinnosti stanovené tímto nařízením. Za tímto účelem by příslušné orgány měly v případě potřeby provádět úřední kontroly podle plánu, které mohou zahrnovat kontroly v provozovnách hospodářských subjektů a audity na místě, a měly by mít možnost po hospodářských subjektech vyžadovat přijetí nápravných opatření, je-li to nutné. Příslušné orgány by dále měly usilovat o provádění kontrol v případě, že mají k dispozici významné informace, včetně opodstatněných obav třetích osob.

(23)

V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí (6) by příslušné orgány měly uchovávat záznamy o kontrolách a zpřístupňovat příslušné informace.

(24)

Vzhledem k mezinárodní povaze nezákonné těžby dřeva a souvisejícího obchodu by příslušné orgány měly spolupracovat mezi sebou i se správními orgány třetích zemí či s Komisí.

(25)

Aby členské státy usnadnily hospodářským subjektům, které uvádějí dřevo nebo dřevařské výrobky na vnitřní trh, dodržování požadavků tohoto nařízení, a to s ohledem na situaci malých a středních podniků, mohou s případným přispěním Komise hospodářským subjektům poskytovat technickou a jinou pomoc a usnadňovat výměnu informací. Tato pomoc by neměla hospodářské subjekty zprostit jejich povinnosti vykonávat náležitou péči.

(26)

Obchodníci a kontrolní organizace by se měli vyhnout krokům, které by mohly ohrozit dosažení cíle tohoto nařízení.

(27)

Členské státy by měly zajistit, aby porušování tohoto nařízení, zejména ze strany hospodářských subjektů, obchodníků a kontrolních organizací, bylo trestáno účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi. Vnitrostátní předpisy mohou stanovit, že po uplatnění účinných, přiměřených a odrazujících sankcí za porušení zákazu uvádět nezákonně vytěžené dřevo nebo výrobky z tohoto dřeva na vnitřní trh nemusí být uvedené dřevo a výrobky nutně zničeny, ale namísto toho použity pro účely ve veřejném zájmu.

(28)

Komise by měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o postupy pro uznávání a odejímání uznání kontrolních organizací, další příslušná kritéria pro posouzení rizik, jež mohou být nutná k doplnění kritérií již stanovených tímto nařízením, a seznam dřeva a dřevařských výrobků, na něž se toto nařízení vztahuje. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce prováděla náležité konzultace, včetně konzultací s odborníky.

(29)

Aby byly zajištěny jednotné podmínky provádění, Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci pro přijetí podrobných pravidel upravujících četnost a povahu kontrol kontrolních organizací prováděných příslušnými orgány a pravidel upravujících systémy náležité péče, s výjimkou dalších příslušných kritérií pro posouzení rizik. Podle článku 291 Smlouvy o fungování EU se pravidla a hlavní zásady týkající se mechanismů, kterými členské státy kontrolují, jak Komise uplatňuje své prováděcí pravomoci, stanoví předem v nařízení schváleném řádným legislativním postupem. Do přijetí tohoto nového nařízení zůstává v platnosti rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (7), s výjimkou regulativního postupu s kontrolou, který se nepoužije.

(30)

Hospodářským subjektům a příslušným orgánům by měla být poskytnuta přiměřená doba, aby se připravily na plnění požadavků uvedených v tomto nařízení.

(31)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž bojovat proti nezákonné těžbě dřeva a souvisejícímu obchodu, nemůže být dosaženo na úrovni jednotlivých členských států, a proto jej může být z důvodu jeho rozsahu lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle,

a)

„dřevem a dřevařskými výrobky“ dřevo a dřevařské výrobky uvedené v příloze, s výjimkou dřevařských výrobků či součástí takových výrobků, které byly vyrobeny ze dřeva nebo dřevařských výrobků, které již dokončily svůj cyklus použitelnosti a byly by jinak odstraněny jako odpad, ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech (8);

b)

„uváděním na trh“ bez ohledu na využitý prodejní postup jakékoliv dodávání dřeva a dřevařských výrobků poprvé na vnitřní trh, za účelem distribuce nebo použití v průběhu obchodní činnosti, ať již za úplatu nebo bezplatně. To rovněž zahrnuje dodávku prostřednictvím komunikačního prostředku na dálku, jak je definován ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku (9). Dodávání dřevařských výrobků získaných ze dřeva nebo z dřevařských výrobků, které již byly uvedeny na trh, na vnitřní trh se za „uvádění na trh“ nepovažuje;

c)

„hospodářským subjektem“ každá fyzická nebo právnická osoba uvádějící dřevo nebo dřevařské výrobky na trh;

d)

„obchodníkem“ každá fyzická nebo právnická osoba, která v průběhu obchodní činnosti prodává nebo nakupuje na vnitřním trhu dřevo nebo dřevařské výrobky, které již byly uvedeny na vnitřní trh;

e)

„zemí původu vytěženého dřeva“ země nebo území, kde bylo vytěženo dřevo, včetně dřeva, jež je obsaženo v dřevařských výrobcích;

f)

„zákonně vytěženým“ dřevo vytěžené v souladu s použitelnými právními předpisy v zemi původu vytěženého dřeva;

g)

„nezákonně vytěženým“ dřevo vytěžené v rozporu s použitelnými právními předpisy v zemi původu vytěženého dřeva;

h)

„použitelnými právními předpisy“ platné právní předpisy v zemi původu vytěženého dřeva, které upravují:

a)

hospodářské subjekty nebo obchodníky, kteří dřevo a dřevařské výrobky dodali, a

b)

případně obchodníky, kterým dřevo a dřevařské výrobky dodali.

a)

opatření a postupy zajišťující přístup k níže uvedeným informacím, které se týkají dodávek dřeva a dřevařských výrobků uváděných hospodářským subjektem na trh:

b)

postupy posouzení rizik, které umožňují provozovateli analyzovat a posoudit riziko uvedení nezákonně vytěženého dřeva nebo dřevařských výrobků z tohoto dřeva na trh.

Takové postupy zohledňují informace uvedené v písmeni a) i příslušná kritéria pro posouzení rizik, zahrnující:

c)

není-li riziko zjištěné během postupů posouzení rizik podle písmene b) zanedbatelné, postupy zmírňování rizika sestávající ze souboru opatření a postupů, které jsou odpovídající a přiměřené pro účinné snižování daného rizika a které mohou zahrnovat požádání o doplňkové informace či doklady nebo ověření třetí strany.

a)

udržují a pravidelně hodnotí systém náležité péče vymezený v článku 6 a udělují hospodářským subjektům práva jej využívat;

b)

ověřují řádné využívání systému náležité péče ze strany takových hospodářských subjektů;

c)

přijímají odpovídající opatření v případě, že hospodářský subjekt řádně nevyužívá svůj systém náležité péče, a oznamují příslušným orgánům případy významných nebo opakovaných porušení ze strany hospodářského subjektu.

a)

má právní subjektivitu a je zákonně usazena v Unii;

b)

má odpovídající odborné znalosti a kapacitu umožňující výkon funkcí uvedených v odstavci 1 a

c)

zajišťuje nepřítomnost jakýchkoli střetů zájmů při výkonu svých funkcí.

a)

prověření systému náležité péče, včetně posouzení rizika a postupů snižování rizika;

b)

prověření dokumentace a záznamů, které prokazují řádné fungování systému náležité péče a příslušných postupů;

c)

namátkové kontroly, včetně auditů na místě.

a)

zabavení dřeva a dřevařských výrobků;

b)

zákazu obchodování se dřevem a dřevařskými výrobky.

a)

pokuty přiměřené škodám napáchaným na životním prostředí, hodnotě dotčeného dřeva nebo dřevařských výrobků a daňovým ztrátám a hospodářským škodám, k nimž došlo v důsledku porušení předpisů, přičemž výše pokut je vypočítána tak, aby bylo zajištěno, že odpovědné osoby budou skutečně připraveny o hospodářský zisk plynoucí ze závažného porušení předpisů, jehož se dopustily, aniž je dotčeno legitimní právo na výkon povolání, a postupně se v případě opakovaného závažného porušení předpisů zvyšuje;

b)

zabavení dotčeného dřeva a dřevařských výrobků;

c)

okamžité pozastavení platnosti povolení k obchodování.

12.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 295/35

(1)

Měla by být zajištěna všeobecně vysoká úroveň provozní bezpečnosti civilního letectví v Evropě a mělo by být vyvinuto veškeré úsilí ke snížení počtu nehod a incidentů s cílem zajistit důvěru veřejnosti v leteckou dopravu.

(2)

Včasně prováděná šetření nehod a incidentů v civilním letectví zvyšují provozní bezpečnost letectví a napomáhají prevenci výskytu nehod a incidentů.

(3)

Pro zlepšení provozní bezpečnosti letectví mají zásadní význam hlášení a analýzy incidentů souvisejících s provozní bezpečností a šíření poznatků o nich. Komise by proto měla předložit návrh na revizi směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES ze dne 13. června 2003 o hlášení událostí v civilním letectví (4) do 31. prosince 2011.

(4)

Jediným cílem šetření by měla být prevence budoucích nehod a incidentů, aniž by se určovala vina či odpovědnost.

(5)

Je třeba přihlédnout k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví, podepsané v Chicagu dne 7. prosince 1944 (dále jen „Chicagská úmluva“), která stanoví provádění opatření nezbytných pro zajištění bezpečného provozu letadel. Zejména je třeba přihlédnout k příloze 13 Chicagské úmluvy a jejím následným změnám, jež stanoví mezinárodní standardy a doporučené postupy pro vyšetřování leteckých nehod a incidentů a rovněž výklad pojmů „stát zápisu do rejstříku“, „stát provozovatele“, „stát projekce“, „stát výroby“ a „stát, kde k události došlo“, které jsou použity v uvedené příloze.

(6)

V souladu s mezinárodními standardy a doporučenými postupy stanovenými v příloze 13 Chicagské úmluvy je za vyšetřování nehod a vážných incidentů odpovědný stát, kde k nehodě nebo vážnému incidentu došlo, nebo stát zápisu do rejstříku, pokud není možné s konečnou platností stanovit, že k nehodě nebo vážnému incidentu došlo na území některého státu. Dotčený stát může vyšetřováním pověřit jiný stát nebo požádat jiný stát o pomoc při vyšetřování. Šetření v Unii by měla být prováděna obdobně.

(7)

Ponaučení z provádění směrnice Rady 94/56/ES ze dne 21. listopadu 1994, kterou se zavádějí základní zásady pro vyšetřování nehod a nahodilých událostí v civilním letectví (5), by měla být využita ke zlepšení účinnosti šetření a prevence nehod a incidentů v civilním letectví v Unii.

(8)

Je třeba přihlédnout ke změnám v institucionálním a právním rámci upravujícím provozní bezpečnost civilního letectví v Unii, ke kterým došlo od přijetí směrnice 94/56/ES, a zejména ke zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA). Rovněž je třeba zohlednit unijní stránku bezpečnostních doporučení vzhledem k tomu, že provozní bezpečnost letectví je stále více regulována na úrovni Unie.

(9)

EASA vykonává jménem členských států funkce a úkoly státu projekce, výroby a zápisu do rejstříku, vztahují-li se ke schválení konstrukce, jak je uvedeno v Chicagské úmluvě a v jejích přílohách. V souladu s přílohou 13 Chicagské úmluvy by tudíž měla být přizvána k účasti na šetření, aby v oblasti své působnosti přispěla k jeho účinnosti a zajistila bezpečnou konstrukci letadel, aniž by ovlivnila nezávislost šetření. K účasti na šetření by měly být taktéž přizvány vnitrostátní orgány civilního letectví.

(10)

Osoby, které určí EASA a vnitrostátní orgány civilního letectví, by měly mít vzhledem ke svým úkolům v oblasti provozní bezpečnosti přístup k informacím podstatným pro hodnocení účinnosti požadavků provozní bezpečnosti.

(11)

V zájmu lepší prevence leteckých nehod a incidentů by se EASA měla ve spolupráci s příslušnými orgány členských států podílet rovněž na výměně informací a jejich analýze v rámci systémů hlášení událostí podle směrnice 2003/42/ES, přičemž je třeba zabránit jakémukoli střetu zájmů. Tyto informace by měly být přiměřeným způsobem chráněny před neoprávněným použitím či zveřejněním.

(12)

Uznává se, že účast EASA a příslušných orgánů členských států na výměně a analýze informací podle směrnice 2003/42/ES by mohla přispět k šetření díky on-line přístupu k podstatným informacím souvisejícím s provozní bezpečností, které jsou obsaženy v centrální evidenci informací o událostech v civilním letectví.

(13)

Rozsah šetření by měl záviset na ponaučení, které z nich lze pro zlepšení provozní bezpečnosti letectví vyvodit, zejména s přihlédnutím k potřebě hospodárného využití zdrojů, které má Unie pro šetření k dispozici.

(14)

Šetření nehod a incidentů by měl provádět nezávislý orgán pro šetření nebo by mělo být pod jeho kontrolou, aby se předešlo střetu zájmů a jakémukoli vnějšímu zásahu do určování příčin šetřených událostí.

(15)

Orgány pro šetření hrají v procesu šetření klíčovou úlohu. Jejich práce je pro stanovení příčin nehody nebo incidentu nanejvýš důležitá. Je proto nezbytné, aby mohly vést šetření zcela nezávisle a aby měly dostatečné finanční a lidské zdroje pro vedení účelného a efektivního šetření.

(16)

Je třeba posílit kapacitu orgánů členských států pro šetření a zajistit spolupráci mezi nimi, aby se zlepšila účinnost šetření a prevence nehod a incidentů v civilním letectví v Unii.

(17)

S cílem vytvořit skutečnou přidanou hodnotu v oblasti provozní bezpečnosti letectví by měla být v evropském kontextu uznána a posílena koordinační úloha orgánů pro šetření založená na již stávající spolupráci mezi nimi a na zdrojích, které jsou v členských státech k dispozici pro šetření a které by měly být využívány co nejhospodárněji. Tohoto uznání a posílení by mohlo být nejlépe dosaženo zřízením Evropské sítě orgánů pro šetření v civilním letectví (dále jen „síť“) s jasně definovaným posláním a úkoly.

(18)

Síť by měla provádět koordinační činnosti transparentně a nezávisle a měla by být aktivně podporována Unií.

(19)

Cílů tohoto nařízení lze lépe dosáhnout spoluprací s třetími zeměmi, kterým by mohlo být umožněno podílet se jako pozorovatelé na činnosti sítě.

(20)

Vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné jasně vymezit práva v oblasti šetření, měly by členské státy zajistit v souladu se svými platnými právními předpisy upravujícími pravomoci orgánů příslušných pro soudní vyšetřování, případně v úzké spolupráci s těmito orgány, aby orgány příslušné pro šetření mohly provádět své úkoly za co nejlepších podmínek v zájmu provozní bezpečnosti letectví. Orgány příslušné pro šetření by proto měly mít zaručen okamžitý a neomezený přístup na místo nehody a ke všem poznatkům, které jsou nezbytné pro splnění požadavků šetření bez ohrožení cílů soudního vyšetřování.

(21)

Účinné šetření je možné pouze tehdy, jsou-li řádně uchovány důležité důkazy.

(22)

Systém provozní bezpečnosti civilního letectví je založen na zpětné vazbě a poučení z nehod a incidentů, což si vyžaduje důsledné zachovávání pravidel důvěrnosti, aby bylo zajištěno, že cenné zdroje informací budou dostupné i v budoucnosti. V této souvislosti by citlivé informace o provozní bezpečnosti měly být náležitě chráněny.

(23)

Po nehodě vyvstává řada různých veřejných zájmů, jako je prevence budoucích nehod a řádný výkon spravedlnosti. Tyto zájmy překračují individuální zájmy zúčastněných stran i rámec konkrétní události. Rovnováha mezi všemi zájmy je nezbytná pro zajištění celkového veřejného zájmu.

(24)

Systém civilního letectví by měl rovněž podporovat nerepresivní prostředí umožňující dobrovolné hlášení událostí a prosazovat tak zásadu „spravedlivého posouzení“.

(25)

Informace, jež poskytla určitá osoba v rámci šetření, by neměly být použity proti ní, aniž jsou dotčeny ústavní zásady a vnitrostátní právo.

(26)

Členské státy by měly mít možnost omezit případy, kdy by mohlo být přijato rozhodnutí o zveřejnění informací získaných v průběhu šetření, aniž by bylo dotčeno řádné fungování soudního systému.

(27)

Pro prevenci nehod a incidentů je důležité co nejdříve předat podstatné informace, zejména zprávy a bezpečnostní doporučení vyplývající z šetření.

(28)

Bezpečnostní doporučení vycházející z šetření nehody či vážného incidentu nebo z jiných zdrojů, jako jsou studie provozní bezpečnosti, by vždy měla být vzata v úvahu příslušným orgánem a v případě potřeby dále rozpracována s cílem zajistit náležitou prevenci nehod a incidentů v civilním letectví.

(29)

Je třeba podporovat výzkum sledování pohybu letadel v reálném čase i možnost přístupu k informacím letových zapisovačů, aniž by byl zapisovač fyzicky dostupný, s cílem zlepšit prostředky, které mají inspektoři pro šetření k dispozici k určení příčin nehody, a lépe předcházet opakujícím se nehodám. Takovýto vývoj by znamenal významný pokrok v oblasti provozní bezpečnosti letectví.

(30)

Ze zkušenosti vyplývá, že je někdy obtížné rychle získat spolehlivé seznamy osob na palubě letadla, ale také to, že je důležité stanovit lhůtu, v níž je možné tento seznam od letecké společnosti požadovat. Kromě toho by údaje obsažené v takových seznamech měly být chráněny před neoprávněným použitím či zveřejněním. Je rovněž nezbytné, aby byly dostupné informace o nebezpečných věcech na palubě letadla, které se stalo účastníkem nehody, aby bylo možné omezit rizika, kterým jsou na místě události vystaveni inspektoři pro šetření.

(31)

Po nehodě letadla je nesnadné rychle zjistit příslušnou kontaktní osobu, která má být informována o přítomnosti cestujícího na jeho palubě. Cestujícím by proto měla být nabídnuta možnost uvést kontaktní osobu.

(32)

Pomoc obětem leteckých nehod a jejich příbuzným by měla být patřičně vymezena.

(33)

Způsob řešení nehody a jejích důsledků ze strany členských států a leteckých společností má rozhodující význam. V této souvislosti by členské státy měly mít krizový plán, v němž by byly stanoveny zejména letištní záchranné služby a pomoc obětem nehod v civilním letectví a jejich příbuzným. Rovněž letecké společnosti by měly mít plán pomoci obětem nehod v civilním letectví a jejich příbuzným. Zvláštní pozornost by se měla věnovat pomoci a komunikaci, pokud jde o oběti a jejich příbuzné a sdružení, která je zastupují.

(34)

Při uplatňování tohoto nařízení by měla být plně respektována pravidla pro přístup k údajům, jejich zpracování a ochranu osob stanovená v příslušných právních předpisech Unie.

(35)

Sankce by měly umožnit zejména postih všech osob, které v rozporu s tímto nařízením zveřejní informace chráněné tímto nařízením, které kladou překážky činnosti orgánu pro šetření tím, že inspektorům pro šetření brání ve výkonu povinností či odmítají poskytnout užitečné záznamy, důležité informace a dokumenty, ukrývají, mění nebo ničí, nebo které příslušné orgány neinformují o tom, že došlo k nehodě či vážnému incidentu, přestože jim je znám.

(36)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření společných pravidel v oblasti šetření v civilním letectví, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu jeho celoevropské působnosti lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(37)

Směrnice 94/56/ES by proto měla být zrušena,

(38)

Prohlášení ministrů o letišti v Gibraltaru, dohodnuté během prvního ministerského zasedání fóra pro dialog o Gibraltaru dne 18. září 2006 v Córdobě, nahradí společné prohlášení o letišti na Gibraltaru učiněné dne 2. prosince 1987 v Londýně, a tedy plné dodržování tohoto ministerského prohlášení bude považováno za dodržování prohlášení z roku 1987,

1)

„nehodou“ událost spojená s provozem letadla, která v případě letadla s posádkou nastane mezi okamžikem nástupu osob do letadla s úmyslem letět a okamžikem výstupu všech těchto osob nebo která v případě letadla bez posádky nastane mezi okamžikem, kdy je letadlo připraveno k pohybu za účelem letu, a okamžikem, kdy se zastaví na konci letu a hlavní pohonný systém je vypnut, přičemž během této doby:

2)

„zplnomocněným představitelem“ osoba určená státem na základě své kvalifikace za účelem účasti na šetření vedeném jiným státem. Členský stát určí zplnomocněného představitele z orgánu pro šetření;

3)

„poradcem“ osoba jmenovaná státem na základě své kvalifikace za účelem napomáhání zplnomocněnému představiteli státu při šetření;

4)

„příčinami“ činnosti, opomenutí, události, podmínky nebo jejich kombinace, které vedly k nehodě či incidentu; určení příčin neznamená přiřčení viny či určení správní, občanskoprávní či trestní odpovědnosti;

5)

„smrtelným zraněním“ zranění, které osoba utrpí při nehodě a které má za následek smrt této osoby do 30 dní ode dne nehody;

6)

„letovým zapisovačem“ jakýkoli typ zapisovače instalovaného v letadle za účelem usnadnění šetření nehod nebo incidentů;

7)

„incidentem“ událost, jiná než nehoda, spojená s provozem letadla, která postihuje nebo by mohla postihnout provozní bezpečnost;

8)

„mezinárodními standardy a doporučenými postupy“ mezinárodní standardy a doporučené postupy pro šetření leteckých nehod a incidentů přijaté podle článku 37 Chicagské úmluvy;

9)

„odpovědným inspektorem“ osoba pověřená na základě své kvalifikace organizováním, vedením a kontrolou šetření;

10)

„provozovatelem“ fyzická nebo právnická osoba provozující nebo navrhující k provozování jedno nebo více letadel;

11)

„zúčastněnou osobou“ majitel, člen posádky, provozovatel letadla, které mělo nehodu nebo se účastnilo vážného incidentu; osoba podílející se na údržbě, projekci a výrobě letadla nebo na odborné přípravě jeho posádky; osoba podílející se nařízení letového provozu, poskytování letových informačních služeb, která poskytla služby pro toto letadlo; pracovník vnitrostátního úřadu pro civilní letectví; nebo pracovník EASA;

12)

„předběžnou zprávou“ sdělení používané pro rychlé šíření údajů získaných v prvních fázích šetření;

13)

„příbuznými“ nejbližší rodina, blízcí příbuzní nebo jiné osoby mající velmi blízký vztah k oběti nehody, v souladu s právem státu oběti;

14)

„šetřením“ postup vedený orgánem pro šetření za účelem prevence nehod a incidentů, který zahrnuje shromažďování a analýzu informací, vypracování závěrů včetně určení příčiny či příčin nebo faktorů, které k nim přispívají, a případně vypracování bezpečnostních doporučení;

15)

„bezpečnostním doporučením“ návrh orgánu pro šetření, který vychází z informací vyplývajících z šetření či jiných zdrojů, jako jsou studie provozní bezpečnosti, a který je vypracován s úmyslem předcházet nehodám a incidentům;

16)

„vážným incidentem“ incident, který souvisí s provozem letadla, jehož okolnosti naznačují vysokou pravděpodobnost nehody a který v případě letadla s posádkou nastane mezi okamžikem nástupu osob do letadla s úmyslem letět a okamžikem výstupu všech těchto osob nebo který v případě letadla bez posádky nastane mezi okamžikem, kdy letadlo je připraveno k pohybu za účelem letu, a okamžikem, kdy se zastaví na konci letu a hlavní pohonný systém je vypnut. Seznam příkladů vážných incidentů je uveden v příloze;

17)

„vážným zraněním“ zranění, které osoba utrpí při nehodě a které vede k jednomu z následujících případů:

a)

ke kterým došlo na území členských států, na něž se vztahují Smlouvy, v souladu s mezinárodními závazky členských států;

b)

jichž se účastní letadla zapsaná do rejstříku v některém členském státě nebo provozovaná podnikem usazeným v některém členském státě, ke kterým došlo mimo území členských států, na něž se vztahují Smlouvy, a tyto nehody či incidenty nejsou šetřeny třetí zemí;

c)

u nichž je členský stát podle mezinárodních standardů a doporučených postupů oprávněn jmenovat zplnomocněného představitele, který se účastní šetření z titulu státu zápisu do rejstříku, státu provozovatele, státu projekce, státu výroby či státu poskytujícího informace, zařízení či odborníky na žádost třetí země, která vede šetření;

d)

u nichž je členskému státu, který má zvláštní zájem z důvodu případů smrti či vážných zranění svých občanů, povoleno třetí zemí provádějící šetření jmenovat odborníka.

a)

vedoucí orgánu pro šetření nebo v případě multimodálního orgánu vedoucí jeho oddělení pro letectví musí mít zkušenosti a být způsobilý pro plnění svých úkolů podle tohoto nařízení a vnitrostátního práva v oblasti provozní bezpečnosti civilního letectví;

b)

inspektorům pro šetření musí být udělen status poskytující jim nezbytné záruky nezávislosti;

c)

orgán pro šetření musí mít k dispozici alespoň jednoho inspektora pro šetření schopného vykonávat v případě závažné letecké nehody funkci odpovědného inspektora;

d)

orgánu pro šetření musí být přidělen rozpočet, který mu umožní plnit jeho funkce;

e)

orgán pro šetření musí mít přímo, prostřednictvím spolupráce podle článku 6 nebo prostřednictvím ujednání s jinými vnitrostátními orgány k dispozici kvalifikované pracovníky a přiměřené prostory, včetně kanceláří a hangárů, v nichž může uchovávat a ohledávat letadla, jejich obsah a trosky.

a)

připravuje návrhy a doporučení pro orgány Unie týkající se všech aspektů rozvoje a uplatňování politik a pravidel Unie souvisejících s šetřením a prevencí nehod a incidentů;

b)

podněcuje sdílení informací užitečných pro zlepšení provozní bezpečnosti letectví a aktivně podporuje strukturovanou spolupráci mezi orgány pro šetření, Komisí, EASA a vnitrostátními orgány civilního letectví;

c)

koordinuje a organizuje případná vzájemná hodnocení, příslušnou odbornou přípravu a programy rozvoje dovedností pro inspektory pro šetření;

d)

podporuje osvědčené postupy šetření s cílem vytvořit na úrovni Unie společnou metodiku šetření a vypracovat přehled takových osvědčených postupů;

e)

posiluje kapacitu orgánů pro šetření, zejména vytvořením a správou rámce umožňujícího sdílení zdrojů;

f)

poskytuje vhodnou pomoc na žádost orgánů pro šetření za účelem uplatňování článku 6; tato pomoc zahrnuje mimo jiné poskytnutí seznamu inspektorů pro šetření, vybavení a kapacit dostupných v jiných členských státech, jež může případně využít orgán vedoucí šetření;

g)

má přístup k informacím obsaženým v databázi uvedené v článku 18 a analyzuje bezpečnostní doporučení obsažená v této databázi s cílem identifikovat důležitá bezpečnostní doporučení s významem pro celou Unii.

a)

jako poradce odpovědného inspektora v jakémkoli šetření podle čl. 5 odst. 1 a 2 prováděném na území členského státu nebo na místě uvedeném v čl. 5 odst. 2 pod kontrolou a podle rozhodnutí odpovědného inspektora;

b)

jako poradce jmenovaný podle tohoto nařízení k pomoci zplnomocněnému představiteli či zplnomocněným představitelům členských států v jakémkoli šetření prováděném ve třetí zemi, v němž byl orgán pro šetření vyzván k určení zplnomocněného představitele v souladu s mezinárodními standardy a doporučenými postupy pro šetření leteckých nehod a incidentů pod dohledem zplnomocněného představitele.

a)

navštívit místo nehody a ohledat trosky;

b)

navrhnout oblasti, ve kterých je třeba provést výslechy, a získat informace od svědků;

c)

obdržet kopie všech souvisejících dokumentů a získat příslušné věcné informace;

d)

účastnit se stahování záznamů, kromě zvukových či obrazových záznamů z pilotní kabiny;

e)

účastnit se šetření prováděných mimo místo události, jako jsou například ohledání součástek, zkoušky a simulace, technické instruktáže a jednání o pokroku v šetření, s výjimkou situací, kdy tyto činnosti souvisí s určením příčin nehody nebo s formulací bezpečnostních doporučení.

a)

mít okamžitý, neomezený a nerušený přístup na místo nehody nebo incidentu, jakož i k letadlu, jeho obsahu či troskám;

b)

zajistit okamžité vypracování seznamu důkazů a kontrolované odebrání trosek nebo součástí pro účely ohledání nebo analýzy;

c)

mít okamžitý přístup k letovým zapisovačům, jejich obsahu a k veškerým ostatním důležitým záznamům a mít nad nimi kontrolu;

d)

požadovat celkovou pitvu těl smrtelně zraněných osob a podílet se na ní a mít okamžitý přístup k jejím výsledkům nebo k výsledkům zkoušek provedených na odebraných vzorcích;

e)

požadovat lékařské vyšetření osob podílejících se na provozu letadla nebo provedení zkoušek na vzorcích odebraných těmto osobám a mít okamžitý přístup k výsledkům těchto vyšetření nebo zkoušek;

f)

předvolávat a vyslýchat svědky a požadovat po nich, aby dodali či předložili informace či důkazy důležité pro šetření;

g)

mít volný přístup k veškerým významným informacím nebo záznamům vlastníka letadla, držitele typového osvědčení, organizace odpovědné za údržbu, organizace odpovědné za odbornou přípravu, provozovatele nebo výrobce letadla, orgánů odpovědných za civilní letectví, EASA a poskytovatelů služeb řízení letů či provozovatelů letišť.

a)

přístup na místo nehody;

b)

uchování důkazů a přístup k nim;

c)

úvodní a průběžné informování o stavu jednotlivých procesů;

d)

výměnu informací;

e)

odpovídající použití informací o provozní bezpečnosti;

f)

řešení sporů.

a)

veškerá prohlášení osob získaná orgánem pro šetření v průběhu šetření;

b)

záznamy odhalující totožnost osob, které poskytly důkazy v rámci šetření;

c)

informace shromážděné orgánem pro šetření, které jsou zvláště citlivé a osobní povahy, včetně informací o zdravotním stavu osob;

d)

materiál, který byl vznikl následně v průběhu šetření, jako například poznámky, náčrty, stanoviska vypracovaná inspektory pro šetření a názory vyjádřené při analýze informací, včetně informací z letových zapisovačů;

e)

informace a důkazy poskytnuté inspektory pro šetření z jiných členských států nebo třetích zemí v souladu s mezinárodními standardy a doporučenými postupy, pokud tak požaduje jejich orgán pro šetření;

f)

návrhy předběžných či závěrečných zpráv nebo prozatímní prohlášení;

g)

hlasové a obrazové záznamy z pilotní kabiny a jejich přepis, jakož i hlasové záznamy ze stanovišť řízení letového provozu, aby se zajistilo, že informace, které nejsou pro šetření podstatné, zejména informace týkající se soukromí osob, jsou náležitě chráněny, aniž je dotčen odstavec 3.

a)

všechna sdělení mezi osobami, které se podílely na provozu letadla;

b)

písemné či elektronické záznamy a přepisy záznamů ze stanovišť řízení letového provozu, včetně zpráv a výsledků určených pro vnitřní účely;

c)

průvodní dopisy k bezpečnostním doporučením zasílaným orgány pro šetření subjektu, kterému jsou bezpečnostní doporučení určena, pokud tak požaduje orgán pro šetření, který doporučení vydává;

d)

hlášení o událostech podaná podle směrnice 2003/42/ES.

a)

orgánům pro šetření, orgánům pro civilní letectví dotčených států a Mezinárodní organizaci pro civilní letectví v souladu s mezinárodními standardy a doporučenými postupy;

b)

subjektům, kterým jsou bezpečnostní doporučení uvedená ve zprávě určena;

c)

Komisi a EASA, ledaže je zpráva veřejně dostupná v elektronické formě; v takovém případě orgán pro šetření tyto subjekty pouze náležitě vyrozumí.

a)

co nejdříve a nejpozději do dvou hodin od oznámení nehody letadla ověřený seznam všech osob na jeho palubě vycházející z nejlepších dostupných informací a

b)

okamžitě po oznámení nehody letadla seznam nebezpečných věcí na jeho palubě.

a)

navštívit místo nehody;

b)

mít přístup k příslušným věcným informacím, jejichž zveřejnění schválil odpovědný orgán pro šetření, a k informacím o pokroku dosaženém při šetření;

c)

obdržet kopii závěrečné zprávy.

12.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 295/51

(1)

Dohoda o hospodářském partnerství mezi státy CARIFORA na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (1) (dále jen „dohoda“) byla podepsána dne 15. října 2008 a je prozatímně uplatňována od 29. prosince 2008.

(2)

Článek 63 dohody stanoví, že jednání o seznamu závazků Bahamského společenství týkajících se služeb a investic bude dokončeno do šesti měsíců ode dne podepsání dohody.

(3)

Tato jednání byla úspěšně dokončena dne 25. ledna 2010.

(4)

Výsledek těchto jednání by měl být stanoven v rozhodnutí Smíšené rady CARIFORUM-EU zřízené dohodou.

(5)

Unie by proto měla ve Smíšené radě CARIFORUM-EU zaujmout postoj obsažený v návrhu rozhodnutí připojeném k tomuto rozhodnutí,