23.10.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 279/1

(1)

Úmluva o ochraně Středozemního moře před znečišťováním, která byla následně přejmenována na Úmluvu o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středomoří (dále jen „Barcelonská úmluva“), byla jménem Evropského společenství uzavřena rozhodnutími Rady 77/585/EHS (1) a 1999/802/ES (2).

(2)

V souladu s čl. 4 odst. 3 písm. e) Barcelonské úmluvy se smluvní strany zavazují podporovat integrované řízení pobřežních zón s uvážením zájmů ochrany životního prostředí a krajiny a racionálního využívání přírodních zdrojů.

(3)

Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 30. května 2002 o provádění integrovaného řízení pobřežních zón v Evropě (3), zejména kapitola V tohoto doporučení, podporuje provádění integrovaného řízení pobřežních zón členskými státy v souvislosti se stávajícími úmluvami se sousedními zeměmi včetně nečlenských států ve stejném regionálním moři.

(4)

Evropská unie podporuje integrované řízení ve větším rozsahu pomocí horizontálních nástrojů, včetně oblasti ochrany životního prostředí, a vytvořením vědecké základny pro toto řízení v rámci výzkumných programů. Tyto činnosti tedy přispívají k integrovanému řízení pobřežních zón.

(5)

Integrované řízení pobřežních zón je jednou ze součástí integrované námořní politiky pro Evropskou unii, jak ji potvrdila Evropská rada na zasedání ve dnech 13. a 14. prosince 2007 v Lisabonu, a která byla podrobněji rozpracována ve sdělení Komise „Cesta k integrované námořní politice za účelem lepší správy Středozemního moře“ a později pozitivně zmíněna Radou pro obecné záležitosti v jejích závěrech ohledně integrované námořní politiky ze dne 16. listopadu 2009.

(6)

Na základě rozhodnutí Rady 2009/89/ES ze dne 4. prosince 2008 (4) byl jménem Společenství Radou podepsán Protokol o integrovaném řízení pobřežních zón ve Středomoří k Barcelonské úmluvě (dále jen „protokol“) s výhradou pozdějšího uzavření protokolu.

(7)

Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost ke dni 1. prosince 2009 Evropská unie uvědomila španělskou vládu o tom, že Evropská unie nahradila Evropské společenství a je jeho nástupkyní.

(8)

Ve středomořských pobřežních zónách nadále přetrvává vysoká zátěž pro životní prostředí a degradace pobřežních zdrojů. Protokol poskytuje rámec pro podporu koordinovanějšího a integrovanějšího přístupu se zapojením veřejnosti a soukromých zúčastněných stran včetně občanské společnosti a hospodářských subjektů. Tento komplexní přístup, založený na nejlepších dostupných vědeckých pozorováních a znalostech, je nutný k účinnějšímu řešení uvedených problémů a k dosažení udržitelnějšího rozvoje pobřežních zón Středomoří.

(9)

Protokol zahrnuje řadu opatření, která bude nutno provést na různých úrovních správy při zohlednění zásad subsidiarity a proporcionality. Unie by měla podporovat integrované řízení pobřežních zón s tím, že je mimo jiné nutno přihlížet k tomu, že většina ekologických problémů má přeshraniční charakter. Členské státy a jejich dotyčné příslušné orgány však budou odpovědné za návrh a provedení některých podrobných opatření stanovených v protokolu, která se týkají území na pobřeží, jako je zřízení zón, kde není povolena výstavba.

(10)

Protokol by měl být schválen,

23.10.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 279/3

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 798/2008 ze dne 8. srpna 2008, kterým se stanoví seznam třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, z nichž lze do Společenství dovážet a přes jeho území přepravovat drůbež a drůbeží produkty, a požadavky na vydání veterinárního osvědčení (2) stanoví požadavky na vydání veterinárního osvědčení pro uvedené komodity. Uvedené požadavky zohledňují, zda jsou s ohledem na nákazový status těchto třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, pokud jde o newcastleskou chorobu, požadovány doplňkové záruky nebo zvláštní podmínky, či nikoli.

(2)

Nařízení (ES) č. 798/2008 rovněž stanoví podmínky pro určení toho, zda se třetí země, území, oblast nebo jednotka považují za prosté newcastleské choroby. Jedním z těchto kritérií je, že nebylo provedeno žádné očkování proti newcastleské chorobě očkovacími látkami, jež nesplňují kritéria pro uznávané očkovací látky proti newcastleské chorobě uvedená v příloze VI části I uvedeného nařízení. V části II bodu 2 uvedené přílohy jsou stanovena zvláštní kritéria pro očkovací látky proti newcastleské chorobě, včetně kritérií pro inaktivované očkovací látky.

(3)

Příručka norem pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata Světové organizace pro zdraví zvířat („dále jen příručka OIE“) stanoví požadavky na očkovací látky proti newcastleské chorobě, včetně bezpečnostních kontrol v různých fázích výrobního procesu.

(4)

V zájmu zajištění nákazového statusu drůbeže v Unii a v zájmu usnadnění obchodu s drůbeží a drůbežím masem je vhodné, aby požadavky na očkovací látky proti newcastleské chorobě a na jejich používání ve třetích zemích, odkud by mohla být dovážena drůbež a drůbeží maso, zohledňovaly požadavky na tyto očkovací látky uvedené v příručce OIE.

(5)

Za tím účelem by obecná kritéria pro uznávané očkovací látky proti newcastleské chorobě, stanovená v příloze VI části I nařízení (ES) č. 798/2008, měla odkazovat na požadavky v příručce OIE, jež by měla být zachována jako dynamický odkaz, na jehož základě budou zohledňovány pravidelné aktualizace uvedené příručky ve světle nových vědeckých poznatků.

(6)

Navíc vzhledem k technickému pokroku dosaženému v oblasti výroby očkovacích látek proti newcastleské chorobě, zejména pokud jde o inaktivační techniky, a rovněž vzhledem k požadavkům stanoveným v příručce OIE by měla být zrušena zvláštní kritéria pro inaktivované očkovací látky proti newcastleské chorobě, stanovená v příloze VI části II bodu 2 nařízení (ES) č. 798/2008.

(7)

Je nutné změnit některá ustanovení týkající se masa a drůbeže stanovená v příloze VII nařízení (ES) č. 798/2008 a odpovídající vzorové veterinární osvědčení pro maso drůbeže (POU) uvedené v příloze I, aby se zohlednily změny v příloze VI uvedeného nařízení.

(8)

Nařízení (ES) č. 798/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Je vhodné stanovit datum použitelnosti tohoto nařízení, aby odpovídalo datu použitelnosti rozhodnutí Komise 93/152/EHS (3), ve znění rozhodnutí 2010/633/EU (4), které zavádí odpovídající změny kritérií pro inaktivované očkovací látky proti newcastleské chorobě, používané ve třetích zemích.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

23.10.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 279/10

(1)

Nařízení (ES) č. 999/2001 stanoví pravidla pro prevenci, tlumení a eradikaci přenosných spongiformních encefalopatií (dále jen „TSE“) u zvířat. Vztahuje se na produkci živých zvířat a produktů živočišného původu a na jejich uvádění na trh a v některých zvláštních případech na jejich vývoz.

(2)

Příloha X kapitola C bod 4 nařízení (ES) č. 999/2001 stanoví seznam rychlých testů, jichž má být použito pro dohled nad bovinní spongiformní encefalopatií (dále jen „BSE“) u skotu a nad TSE u ovcí a koz.

(3)

Dne 18. prosince 2009 a 29. dubna 2010 zveřejnil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) dvě vědecká stanoviska o analytické citlivosti schválených rychlých testů TSE. Tato stanoviska byla založena na studiích TSE, které provedla referenční laboratoř Evropské unie (dále jen „EURL“). Studie EURL měly zhodnotit analytickou citlivost všech v současnosti schválených rychlých testů s cílem získat dostatečné množství spolehlivých údajů o analytické citlivosti a na základě stejné sady vzorků zhodnotit každý test pro tři hlavní typy TSE u přežvýkavců: BSE, klasickou klusavku a atypickou klusavku.

(4)

Pokud se jedná o klusavku, došel úřad EFSA ve svém stanovisku zveřejněném dne 18. prosince 2009 k závěru, že testy „Enfer TSE v2“, „Enfer TSE v3“, „Prionics®-Check LIA SR“ a „Prionics®-WB Check Western SR“ nedokáží spolehlivě stanovit případy atypické klusavky, které by ostatními validovanými testy byly zjištěny, a podle protokolu EFSA k hodnocení rychlých testů post mortem na zjišťování TSE u malých přežvýkavců (EFSA, 2007b) nemohou být doporučeny k použití pro dohled nad TSE v uvedené oblasti. Proto by již tyto metody neměly být uváděny na seznamu rychlých testů, jichž má být použito pro dohled nad TSE u ovcí a koz, stanoveném v příloze X kapitole C bodě 4 nařízení (ES) č. 999/2001.

(5)

Dne 2. července 2009 informovaly laboratoře Idexx Komisi o tom, že jejich kombinovaný test „IDEXX HerdChek BSE-Scrapie Antigen Test Kit, EIA“, který byl vyvinut jak pro dohled nad TSE u malých přežvýkavců, tak pro dohled nad BSE u skotu, nebyl nikdy zařazen na seznam rychlých testů, jichž má být použito pro dohled nad BSE v Unii, přestože byl za tímto účelem úředně schválen EURL. Tento test by proto měl být přidán na seznam rychlých testů pro dohled nad BSE uvedený v příloze X kapitole C bodě 4 nařízení (ES) č. 999/2001.

(6)

Z praktických důvodů by se změny zavedené tímto nařízením měly použít ode dne 1. ledna 2011, neboť členské státy potřebují dostatek času k tomu, aby uvedly své postupy dohledu nad TSE u ovcí a koz do souladu s novým seznamem rychlých testů.

(7)

Příloha X nařízení (ES) č. 999/2001 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

23.10.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 279/13

(1)

Podle nařízení (ES) č. 1924/2006 jsou zdravotní tvrzení při označování potravin zakázána, pokud je Komise v souladu s uvedeným nařízením neschválí a nezařadí do seznamu schválených tvrzení.

(2)

Nařízení (ES) č. 1924/2006 rovněž stanoví, že provozovatelé potravinářských podniků mohou podávat žádosti o schválení zdravotních tvrzení u příslušného vnitrostátního orgánu členského státu. Příslušný vnitrostátní orgán postoupí platné žádosti Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA, dále jen „úřad“).

(3)

Jakmile úřad obdrží žádost, neprodleně o ní uvědomí ostatní členské státy a Komisi a k danému zdravotnímu tvrzení vydá své stanovisko.

(4)

Komise rozhodne o schválení zdravotních tvrzení s ohledem na stanovisko úřadu.

(5)

Dvě stanoviska, na něž se odkazuje v tomto nařízení, se týkají žádostí o schválení tvrzení o snížení rizika onemocnění podle čl. 14 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1924/2006 a tři stanoviska žádostí o schválení zdravotních tvrzení, která odkazují na vývoj a zdraví dětí podle čl. 14 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1924/2006.

(6)

V návaznosti na žádost sdružení Association de la Transformation Laitière Française (ATLA) předloženou podle čl. 14 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1924/2006 byl úřad požádán o vydání stanoviska ke zdravotnímu tvrzení týkajícímu se účinků jodu na normální růst dětí (otázka č. EFSA-Q-2008-324) (2). Navrhované tvrzení zformuloval žadatel takto: „Jod je nezbytný pro růst dětí.“

(7)

Na základě předložených údajů dospěl úřad ve svém stanovisku, které Komise obdržela dne 20. listopadu 2009, k závěru, že byl zjištěn příčinný vztah mezi příjmem jodu a uváděným účinkem. Zdravotní tvrzení formulované ve smyslu tohoto závěru by proto mělo být považováno za vyhovující požadavkům nařízení (ES) č. 1924/2006 a mělo by být zařazeno na seznam schválených tvrzení platných pro Unii.

(8)

V návaznosti na žádost sdružení Association de la Transformation Laitière Française (ATLA) předloženou podle čl. 14 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1924/2006 byl úřad požádán o vydání stanoviska ke zdravotnímu tvrzení týkajícímu se účinků železa na rozvoj poznávacích funkcí u dětí (otázka č. EFSA-Q-2008-325) (3). Navrhované tvrzení zformuloval žadatel takto: „Železo je nezbytné pro rozvoj poznávacích funkcí u dětí.“

(9)

Na základě předložených údajů dospěl úřad ve svém stanovisku, které Komise obdržela dne 20. listopadu 2009, k závěru, že byl zjištěn příčinný vztah mezi příjmem železa a uváděným účinkem. Zdravotní tvrzení formulované ve smyslu tohoto závěru by proto mělo být považováno za vyhovující požadavkům nařízení (ES) č. 1924/2006 a mělo by být zařazeno na seznam schválených tvrzení platných pro Unii.

(10)

V čl. 16 odst. 4 nařízení (ES) č. 1924/2006 je stanoveno, že stanovisko doporučující schválení zdravotního tvrzení by mělo obsahovat určité údaje. V souladu s tím by tyto údaje týkající se schválených tvrzení měly být uvedeny v příloze I tohoto nařízení a případně by v souladu s pravidly stanovenými v nařízení (ES) č. 1924/2006 a příslušnými stanovisky úřadu měly zahrnovat revidovanou formulaci tvrzení, zvláštní podmínky používání tvrzení a případně podmínky používání nebo omezení používání dané potraviny a/nebo doplňující sdělení nebo varování.

(11)

Jedním z cílů nařízení (ES) č. 1924/2006 je zajistit, aby zdravotní tvrzení byla pravdivá, srozumitelná, spolehlivá a užitečná pro spotřebitele, a v tomto kontextu je také třeba uvážit formulaci a prezentaci tvrzení. Je-li tedy tvrzení zformulováno tak, že má pro spotřebitele stejný význam jako schválené zdravotní tvrzení, neboť obě vykazují stejný vztah mezi kategorií potravin, potravinou nebo jednou její složkou a zdravím, měly by se na ně vztahovat totožné podmínky použití uvedené v příloze I.

(12)

V návaznosti na žádost společnosti GP International Holding B.V. předloženou podle čl. 14 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1924/2006 byl úřad požádán o vydání stanoviska ke zdravotnímu tvrzení týkajícímu se účinků výrobku OPC PremiumTM na snížení cholesterolu v krvi (otázka č. EFSA-Q-2009-00454) (4). Navrhované tvrzení zformuloval žadatel takto: „OPC prokazatelně snižuje hladinu cholesterolu v krvi, a může tudíž snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění.“

(13)

Na základě předložených údajů dospěl úřad ve svém stanovisku, které Komise obdržela dne 26. října 2009, k závěru, že nebyl zjištěn příčinný vztah mezi příjmem OPC PremiumTM a uváděným účinkem. Vzhledem k tomu, že dané tvrzení neodpovídá požadavkům stanoveným v nařízení (ES) č. 1924/2006, nemělo by být schváleno.

(14)

V návaznosti na žádost společnosti Valosun A.S. předloženou podle čl. 14 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1924/2006 byl úřad požádán o vydání stanoviska ke zdravotnímu tvrzení týkajícímu se účinků výrobku Uroval® na infekce močového ústrojí (otázka č. EFSA-Q-2009-00600) (5). Navrhované tvrzení zformuloval žadatel takto: „Výtažek z brusinek a D-manosa, hlavní účinné složky doplňku stravy Uroval®, brání přichycení škodlivých bakterií na stěnu močového měchýře. Přichycení škodlivých bakterií na stěnu močového měchýře je hlavním rizikem pro vznik infekcí močového ústrojí.“

(15)

Na základě předložených údajů dospěl úřad ve svém stanovisku, které Komise obdržela dne 22. prosince 2009, k závěru, že nebyl zjištěn příčinný vztah mezi příjmem výrobku Uroval® a uváděným účinkem. Vzhledem k tomu, že dané tvrzení neodpovídá požadavkům stanoveným v nařízení (ES) č. 1924/2006, nemělo by být schváleno.

(16)

V návaznosti na žádost společnosti Töpfer GmbH předloženou podle čl. 14 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1924/2006 byl úřad požádán o vydání stanoviska ke zdravotnímu tvrzení týkajícímu se účinků kombinace bifidobakterií (Bifidobacterium bifidum, Bifidobacterium breve, Bifidobacterium infantis, Bifidobacterium longum) na snížení počtu potenciálně patogenních střevních mikroorganismů (otázka č. EFSA-Q-2009-00224) (6). Navrhované tvrzení zformuloval žadatel takto: „Probiotické bifidobakterie přispívají ke zdravé střevní floře, jejíž složení je srovnatelné se střevní florou kojených dětí.“

(17)

Na základě předložených údajů dospěl úřad ve svém stanovisku, které Komise obdržela dne 22. prosince 2009, k závěru, že nebyl zjištěn příčinný vztah mezi příjmem kombinace bifidobakterií a uváděným účinkem. Vzhledem k tomu, že dané tvrzení neodpovídá požadavkům stanoveným v nařízení (ES) č. 1924/2006, nemělo by být schváleno.

(18)

Připomínky, které Komise obdržela od žadatelů a veřejnosti v souladu s čl. 16 odst. 6 nařízení (ES) č. 1924/2006, byly při stanovení opatření v tomto nařízení vzaty v úvahu.

(19)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a ani Evropský parlament, ani Rada nevyjádřily s těmito opatřeními nesouhlas,

23.10.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 279/18

(1)

Podle nařízení (ES) č. 1924/2006 jsou zdravotní tvrzení při označování potravin zakázána, pokud je Komise v souladu s uvedeným nařízením neschválí a nepřidá na seznam schválených tvrzení.

(2)

Nařízení (ES) č. 1924/2006 rovněž stanoví, že provozovatelé potravinářských podniků mohou podávat žádosti o schválení zdravotních tvrzení u příslušného vnitrostátního orgánu členského státu. Příslušný vnitrostátní orgán postoupí platné žádosti Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA, dále jen „úřad“).

(3)

Jakmile úřad žádost obdrží, neprodleně uvědomí ostatní členské státy a Komisi a k danému zdravotnímu tvrzení vydá své stanovisko.

(4)

Komise rozhodne o schválení zdravotních tvrzení s ohledem na stanovisko úřadu.

(5)

V návaznosti na žádost společnosti Rudolf Wild GmbH & Co. KG předloženou dne 10. června 2008 podle čl. 13 odst. 5 nařízení (ES) č. 1924/2006 byl úřad požádán o vydání stanoviska ke zdravotnímu tvrzení týkajícímu se účinků výrobku Immune Balance Drink na posílení obranyschopnosti organismu (otázka č. EFSA-Q-2009-00517) (2). V navrhovaném tvrzení použil žadatel mimo jiné tuto formulaci: „Immune Balance Drink aktivuje obranný systém organismu“.

(6)

Dne 4. listopadu 2009 obdržela Komise a členské státy vědecké stanovisko úřadu, ve kterém úřad dospěl k závěru, že na základě předložených údajů nebyl zjištěn příčinný vztah mezi užíváním výrobku Immune Balance Drink a uváděným účinkem. Vzhledem k tomu, že dané tvrzení neodpovídá požadavkům stanoveným v nařízení (ES) č. 1924/2006, nemělo by být schváleno.

(7)

Připomínky, které Komise obdržela od žadatele a veřejnosti podle čl. 16 odst. 6 nařízení (ES) č. 1924/2006, byly při stanovení opatření tohoto nařízení vzaty v úvahu.

(8)

Na zdravotní tvrzení zmíněná v čl. 13 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1924/2006 se vztahují přechodná opatření stanovená v čl. 28 odst. 5 uvedeného nařízení pouze tehdy, pokud jsou v souladu s podmínkami uvedeného ustanovení, mezi něž patří podmínka, že musí být v souladu s uvedeným nařízením. Pokud jde o tvrzení, jež je předmětem tohoto nařízení, dospěl úřad k závěru, že nebyla stanovena příčinná souvislost mezi konzumací příslušné potraviny a uváděným účinkem, a že uvedené tvrzení tudíž není v souladu s nařízením (ES) č. 1924/2006 a nemůže tedy využívat výhod přechodného období stanoveného v čl. 28 odst. 5 uvedeného nařízení. Šestiměsíční přechodné období je stanoveno proto, aby se provozovatelé potravinářských podniků mohli přizpůsobit požadavkům stanoveným v tomto nařízení.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a ani Evropský parlament, ani Rada s nimi nevyjádřily nesouhlas,

23.10.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 279/20

23.10.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 279/22

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/2/ES o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a náhradní sladidla (3) stanoví seznam potravinářských přídatných látek, které lze v Evropské unii používat, a podmínky jejich použití.

(2)

V oblasti potravinářských přídatných látek došlo od přijetí směrnice 95/2/ES k technickému vývoji. Uvedená směrnice by měla být změněna tak, aby tento vývoj zohledňovala.

(3)

Podle článku 31 nařízení (ES) č. 1333/2008 platí, že do doby, než budou vytvořeny seznamy potravinářských přídatných látek Unie podle ustanovení článku 30 uvedeného nařízení, je nutné přílohy směrnice 95/2/ES podle potřeby doplnit o opatření přijatá Komisí.

(4)

Stabilizátory agar (E 406), karagenan (E 407), karubin (E 410), guma guar (E 412), xanthan (E 415), pektiny (E 440), celulosa (E 460), karboxymethylcelulosa (E 466), oxidované škroby (E 1404), fosfát škrobu (E 1410), zesíťovaný fosfát škrobu (E 1412), fosfát zesíťovaného fosfátu škrobu (E 1413), acetylovaný zesíťovaný fosfát škrobu (E 1414), acetylovaný škrob (E 1420), acetylovaný zesíťovaný adipát škrobu (E 1422), hydroxypropylether škrobu (E 1440), hydroxypropylether zesíťovaného fosfátu škrobu (E 1442), sodná sůl oktenylsukcinátu škrobu (E 1450), acetylovaný oxidovaný škrob (E 1451) a emulgátor mono a diglyceridy mastných kyselin (E 471) je v současné době podle směrnice 95/2/ES povoleno používat pro různé účely. U těchto přídatných látek byl Vědeckým výborem pro potraviny (dále jen VVP) stanoven přijatelný denní příjem (ADI) jako „nespecifikovaný“, a proto nepředstavují pro zdraví spotřebitelů žádné riziko. Existuje technologická potřeba rozšířit jejich použití v neochucených kysaných smetanových výrobcích s živou kulturou a náhražkách o obsahu tuku nižším než 20 % pro účely zajištění stability a integrity emulze. Toto použití by bylo pro spotřebitele přínosem vzhledem k širšímu výběru kysaných smetanových výrobků se sníženým obsahem tuku s obdobnými vlastnostmi jako u běžných výrobků. Je proto vhodné toto dodatečné použití povolit.

(5)

Vědecký výbor pro potraviny přehodnotil v roce 1990 mléčnan sodný a draselný (E 325 a E 326), octan draselný (E 261), octan sodný (E 262 i) a hydrogenoctan sodný (E 262 ii) a dospěl k závěru, že všechny tyto látky jsou přítomny v potravinách jako přirozené složky a že jejich příjem je pravděpodobně nevýznamný ve srovnání s příjmem z přírodních zdrojů. Z toho důvodu byly všechny tyto látky zařazeny do „skupiny s nespecifikovaným přijatelným denním příjmem“. Následně bylo obecně schváleno používání těchto potravinářských přídatných látek ve všech potravinách, kromě potravin uvedených v čl. 2 odst. 3 směrnice 95/2/ES. Je vypracován návrh na rozšíření použití těchto potravinářských přídatných látek v balených polotovarech z čerstvě mletého masa za účelem kontroly růstu mikrobiálních patogenů (např. Listeria, E. coli O157). Na základě tohoto technologického opodstatnění a s přihlédnutím k tomu, že toto použití nevyvolává žádné obavy ohledně bezpečnosti, je vhodné dodatečné použití těchto potravinářských přídatných látek v balených polotovarech z čerstvě mletého masa povolit.

(6)

Sorbáty (E 200, E 202, E 203) a benzoáty (E 210, E 211, E 212, E 213) je v současné době podle směrnice 95/2/ES povoleno používat jako potravinářské přídatné látky. Dodatečné použití těchto potravinářských přídatných látek jako konzervantů je navrženo u analogů výrobků z ryb na bázi mořských řas (analogy kaviáru vyrobené z mořských řas) pro povrchovou úpravu různých potravin za účelem prevence růstu plísní a kvasinek a vzniku mykotoxinů. U těchto solí je stanoven přijatelný denní příjem 0–25 mg, respektive 0–5 mg/kg tělesné hmotnosti. Podle nejhoršího scénáře, v případě použití maximálních koncentrací, je odhadovaný příjem v porovnání s ADI velmi nízký. Expozice spotřebitelů v důsledku tohoto použití nevyvolává žádné obavy ohledně bezpečnosti. S ohledem na technologický vývoj a skutečnost, že tyto nové výrobky představují pouze okrajovou oblast na trhu, je proto vhodné povolit dodatečné použití sorbátů a benzoátů ve výrobcích, které jsou analogy rybího masa na bázi mořských řas.

(7)

Použití sorbátů (E 200, E 202, E 203) a benzoátů (E 210, E 211, E 212, E 213) je požadováno u piv v KEG sudech s přídavkem fermentovatelných cukrů a/nebo ovocných šťáv či koncentrátů vyšším než 0,5 %, která jsou podávána jako točená přímo ze sudu. Tato piva v KEG sudech mohou být napojená na výčepní zařízení po delší dobu. Vzhledem k tomu, že připojení sudu k výčepnímu zařízení nelze realizovat za sterilních podmínek, může dojít k mikrobiologické kontaminaci KEG sudu. To je problémem u piv, která stále obsahují fermentovatelné cukry, jelikož ty mohou způsobit růst nebezpečných mikroorganismů. Proto jsou zapotřebí antimikrobiální činidla v točených pivech a do kterých byly přidány fermentovatelné cukry a/nebo ovocné šťávy či koncentráty. S ohledem na příjem představuje konzumace těchto točených ovocných piv pouze okrajovou oblast na trhu a odhadovaný příjem sorbátů a benzoátů v případě „nejhoršího scénáře“ by měl být nižší než jejich příslušná hodnota ADI. Je proto vhodné povolit dodatečné použití sorbátů a benzoátů u piv v KEG sudech obsahujících více než 0,5 % přidaného fermentovatelného cukru a/nebo ovocných šťáv či koncentrátů.

(8)

Pro prevenci rozšíření plísní na citrusových plodech je povoleno pro účely jejich ošetření po sklizni použít pesticidy, jako např. imazalil a thiabendazol. Pro účely částečného nebo úplného nahrazení těchto pesticidů pro ošetření citrusového ovoce lze použít sorbáty (E 200, E 202, E 203). Sorbáty lze aplikovat na povrch neloupaných čerstvých citrusových plodů za pomoci těchto vosků: včelí vosk, kandelilový vosk, karnaubský vosk a šelak (E 901, E 902, E 903 a E 904). Expozice spotřebitelů těmto potravinářským přídatným látkám v důsledku takového použití nevyvolává žádné obavy ohledně bezpečnosti. Je proto vhodné povolit její dodatečné použití.

(9)

Spotřebitelé se mohou rozhodnout doplňovat svůj příjem některých živin prostřednictvím doplňků stravy. Pro tyto účely lze do doplňků stravy přidávat vitamin A a kombinace vitaminů A a D vymezené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES (4). Z důvodu bezpečné manipulace je nutné vitamin A a kombinace vitaminů A a D přidávat do přípravků, které mohou vyžadovat vysokou vlhkost a teplotu za přítomnosti škrobů a cukrů. Toto zpracování může podpořit růst mikroorganismů. Pro účely prevence růstu těchto mikroorganismů by měl být povolen přídavek sorbátů (E 200, E 202, E 203) a benzoátů (E 210, E 211, E 212 a E 213) ve vitaminu A a v kombinacích vitaminů A a D, jsou-li použity v doplňcích stravy dodávaných v sušené formě.

(10)

Podle směrnice 95/2/ES jsou oxid siřičitý a siřičitany (E 220, E 221, E 222, E 223, E 224, E 226, E 227, E 228) povolenými potravinářskými přídatnými látkami, které přednostně slouží jako antimikrobiální látky a zabraňují chemickému znehodnocení. V dnešní době má velký význam přeprava čerstvého ovoce, zejména námořní přeprava, která však může trvat i několik týdnů. Použití oxidu siřičitého a siřičitanů chrání čerstvé borůvky před růstem plísní. Vzhledem k tomu, že se jedná o okrajovou oblast na trhu, mělo by se povolit dodatečné použití oxidu siřičitého a siřičitanů pro ochranu čerstvých borůvek před růstem plísní. S ohledem na podložené technologické důvody pro povolení tohoto nového použití, na nutnost usnadnění celosvětového obchodu a na zanedbatelný dopad z hlediska příjmu oxidu siřičitého a siřičitanů je proto vhodné povolit dodatečné použití oxidu siřičitého u borůvek na úrovni koncentrace uvedené v příloze této směrnice.

(11)

Pro výrobu skořicových tyčinek (pouze Cinnamomum ceylanicum), známých také jako „cívky“, se používají čerstvé slupky vnitřní kůry skořicovníku. Slupka je vystavena mikrobiální kontaminaci a napadení hmyzem, zejména v tropických a vlhkých klimatických podmínkách v zemi výroby. Vhodným ošetřením proti této mikrobiální kontaminaci a napadení hmyzem je fumigace oxidem siřičitým. V roce 1994 Vědecký výbor pro potraviny stanovil ADI 0–0,7 mg/kg tělesné hmotnosti a dospěl k závěru, že použití oxidu siřičitého a dalších sirných sloučenin by za účelem omezení vzniku závažných astmatických reakcí mělo být limitováno. Přestože by mělo být použití oxidu siřičitého a siřičitanů omezeno, toto specifické použití má zanedbatelný vliv s ohledem na příjem oxidu siřičitého a siřičitanů. Proto je výhradně u tohoto konkrétního druhu skořice vhodné povolit dodatečné použití oxidu siřičitého a siřičitanů (E 220, E 221, E 222, E 223, E 224, E 226, E 227, E 228).

(12)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „EFSA“) vyhodnotil informace o bezpečnosti použití nisinu v dodatečné kategorii potravin „tekutá vejce“ a o bezpečnosti nisinu vyráběného prostřednictvím modifikovaného výrobního procesu. Ve svém stanovisku vydaném dne 26. ledna 2006 (5) potvrdil dříve stanovený přijatelný denní příjem (ADI) 0–0,13 mg na kg tělesné hmotnosti na den u nisinu vyráběného za použití nového výrobního procesu a procesu extrahování na základě fermentace cukrů jako náhražky za tradičně používané médium na bázi mléka. V tomto stanovisku EFSA dále potvrdil, že by používání nisinu v potravinách nemělo vést k rozvoji antibiotické rezistence. Podle EFSA neexistují žádné zprávy o tom, že by bakteriální mutace rezistentní na nisin vykazovaly křížovou rezistenci vůči antibiotickému léčivu. EFSA dospěl k názoru, že k tomu dochází pravděpodobně v důsledku rozdílností mezi antibiotickými léčivy a nisinem v oblasti způsobu antimikrobiálního působení. EFSA dále potvrdil své stanovisko vydané dne 20. října 2006 (6), že dodatečné používání nisinu v pasterizovaných tekutých vejcích za podmínek zamýšleného použití (maximální limit 6,5 mg/l) nevyvolává žádné obavy ohledně bezpečnosti a z technologického hlediska dokáže prodloužit dobu životnosti výrobku a chránit jej před růstem sporotvorných bakteriálních kmenů způsobujících otravu z jídla, jako např. rodu Bacillus cereus, které mohou přežít ošetření pasterizací. Je proto vhodné povolit toto dodatečné použití nisinu v pasterizovaných tekutých vejcích.

(13)

Dimethyldiuhličitan (E 242) je potravinářská přídatná látka povolená směrnicí 95/2/ES, která působí jako konzervační látka v nealkoholických ochucených nápojích, nealkoholických vínech a tekutých čajových koncentrátech. O povolení této přídatné látky bylo rozhodnuto na základě pozitivního stanoviska vydaného Vědeckým výborem pro potraviny v roce 1990 a potvrzeného v roce 1996. Vzhledem k tomu, že se dimethyldiuhličitan rychle rozkládá na oxid uhličitý a metanol, nebyl Vědecký výbor pro potraviny schopen stanovit ADI. V roce 2001 byl VVP požádán o posouzení bezpečnosti používání dimethyldiuhličitanu ve víně. Tehdy VVP dospěl k názoru, že vznik metanolu a dalších produktů chemické reakce, jako je např. methylkarbamát, v důsledku použití dimethyldiuhličitanu pro účely ošetření alkoholických nápojů a vína je podobný produktům vznikajícím v nealkoholických nápojích a i při vysoké konzumaci vína by neměl představovat žádné riziko plynoucí z obsahu metanolu a methylkarbamátu. Použití dimethyldiuhličitanu bylo požadováno z důvodu prevence znehodnocení v důsledku fermentace v neotevřených nesterilních lahvích jablečného vína (cidre), hruškového vína (poiré) a ovocných vín, vín se sníženým obsahem alkoholu, nápojů na bázi vína a všech ostatních výrobků, na něž se vztahuje nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 (7). Toto dodatečné použití by nemělo vyvolávat žádné obavy ohledně bezpečnosti spotřebitelů. Kromě toho by použití dimethyldiuhličitanu mohlo přispívat ke snížení expozice účinkům oxidu siřičitého. Je proto vhodné povolit dodatečné použití dimethyldiuhličitanu v jablečném vínu (cidre), hruškovém vínu (poiré) a ovocných vínech, vínech se sníženým obsahem alkoholu, nápojích na bázi vína a v ostatních výrobcích z oblasti působnosti nařízení (EHS) č. 1601/91.

(14)

EFSA zhodnotil informace o bezpečnosti používání výtažků z rozmarýnu v případech, kdy jsou používány jako antioxidanty v potravinách. Výtažky z rozmarýnu se získávají z rostliny Rosmarinus officinalis L. a obsahují různé složky, které mají antioxidační účinky (zejména fenolové kyseliny, flavonoidy, diterpenoidy a triterpenoidy). Přestože toxikologické údaje o výtažcích z rozmarýnu nebyly pro EFSA dostačující pro stanovení hodnoty ADI, EFSA ve svém stanovisku vydaném dne 7. března 2008 (8) dospěl k názoru, že rozpětí bezpečnosti bylo dostatečně vysoké pro přijetí závěru, že dietární expozice plynoucí z navrhovaného použití a míry používání nevyvolává žádné obavy ohledně bezpečnosti. Výtažky z rozmarýnu lze proto povolit v případech, kdy existuje technologické opodstatnění pro jejich použití. Navrhované použití výtažků z rozmarýnu jako antioxidantu by proto mělo být povoleno a extraktům rozmarýnu by mělo být přiděleno číslo E, konkrétně E 392.

(15)

Syrovátka vzniká jako vedlejší produkt při zpracování sýrů. Za účelem poskytnutí stravy dostatečně bohaté na bílkoviny byly vyvinuty určité nápoje obsahující syrovátkové bílkoviny. Pro uchování bílkovin v suspenzi během tepelného ošetření těchto nápojů musí být fosfáty v koncentracích, které jsou vyšší než u běžných nealkoholických ochucených nápojů. Proto by použití fosfátů ve sportovních nápojích obsahujících syrovátkové bílkoviny mělo být povoleno.

(16)

Včelí vosk (E 901) je v současné době povolen jako lešticí látka určená pro použití u drobných jemných pekárenských výrobků s čokoládovou polevou. Toto povolení se však nevztahuje na oplatky ke zmrzlině bez čokoládové polevy. Kromě toho, že včelí vosk lze považovat za alternativu čokolády v balených oplatkách ke zmrzlině, by poleva oplatek s obsahem včelího vosku mohla bránit migraci vody do oplatek a zabezpečit jejich křupavost a prodloužit dobu trvanlivosti výrobku, a proto je považován za technologicky opodstatněný. Včelí vosk by proto měl být povolen jako lešticí látka nahrazující plně či částečně vrstvu čokolády v balených oplatkách ke zmrzlině.

(17)

EFSA zhodnotil informace o bezpečnosti používání včelího vosku s přihlédnutím k jeho dodatečnému použití jako nosiče v potravinářských aromatech pro nealkoholické ochucené nápoje. Třebaže dostupné údaje o samotném včelím vosku nebyly pro EFSA dostačující pro stanovení hodnoty ADI, dospěl EFSA k závěru, že vzhledem k nízkému toxikologickému profilu včelího vosku nevyvolává stávající potravinářské použití a navrhované nové použití včelího vosku žádné obavy ohledně bezpečnosti. Je proto vhodné povolit toto dodatečné použití včelího vosku jako nosiče v potravinářských aromatech pro nealkoholické ochucené nápoje.

(18)

Triethyl-citrát (E 1505) je v současné době povoleno směrnicí 95/2/ES používat v EU jako nosiče v potravinářských aromatech a v sušených vaječných bílcích. V roce 1990 stanovil Vědecký výbor pro potraviny jeho hodnotu ADI na 0–20 mg/kg. Bylo navrženo rozšířit použití triethyl-citrátu jako lešticí látky v doplňcích stravy ve formě tablet. Triethyl-citrát by mohl zvýšit odolnost povrchové vrstvy chránící tablety před vnějším prostředím a prodloužit dobu uvolňování výrobku. V případě nejhoršího scénáře je tento dodatečný zdroj příjmu triethyl-citrátu (0,25 % ADI) v porovnání s plnou výší ADI zanedbatelný. Je proto vhodné povolit dodatečné použití triethyl-citrátu na úrovni EU jako lešticí látky v doplňcích stravy ve formě tablet.

(19)

EFSA vyhodnotil informace o bezpečnosti polyvinylalkoholu (PVA) jako povrchově aktivní látky pro použití v doplňcích stravy a dne 5. prosince 2005 (9) vydal své stanovisko. EFSA zjistil, že použití PVA pro účely povrchové úpravy doplňků stravy ve formě tobolek a tablet nevyvolává žádné obavy ohledně bezpečnosti. EFSA dospěl k závěru, že odhadovaná potenciální humánní expozice PVA za podmínek zamýšleného použití je nízká. Podle existujících zpráv by měl být PVA po ústním podání absorbován minimálně. V případě nejhoršího scénáře, na jehož základě EFSA provedl své hodnocení rizika, byl stanoven maximální limit pro použití ve výši 18 g/kg. Vzhledem k dobrým adhezním vlastnostem a povrchové síle polyvinylalkoholu se předpokládá, že tato nová potravinářská přídatná látka bude hrát technologickou roli jako povrchově aktivní látka u doplňků stravy, zejména u přípravků, u nichž je vyžadována ochrana proti vlhkosti a další vlastnosti související s ochranou proti vlhkosti. Je proto vhodné toto použití na úrovni EU povolit. Této nové potravinářské přídatné látce by mělo být přiděleno číslo E, konkrétně E 1203.

(20)

EFSA zhodnotil informace o bezpečnosti používání šesti variant polyethylenglykolu (PEG 400, PEG 3000, PEG 3350, PEG 4000, PEG 6000, PEG 8000) jako povrchově aktivní látky pro účely použití v doplňcích stravy a dne 28. listopadu 2006 (10) vydal své stanovisko. EFSA dospěl k závěru, že použití těchto variant polyethylenglykolu jako lešticí látky v přípravcích pro povrchovou úpravu doplňků stravy ve formě tablet a tobolek za podmínek zamýšleného použití nevyvolává žádné obavy ohledně bezpečnosti. EFSA ve svém hodnocení rizika dále přihlédnul k dodatečnému zdroji expozice těmto PEG pocházejícím z používání farmaceutických výrobků a dospěl k názoru, že již schválené použití PEG 6000 jako nosiče u náhradních sladidel a dále použití PEG u materiálů přicházejících do styku s potravinami může vést k dodatečnému příjmu, a to pouze v omezené míře. Je proto vhodné toto nové použití na úrovni EU povolit. Kromě toho v důsledku omezeného příjmu PEG 6000 jako nosiče náhradních sladidel a s ohledem na obdobný toxikologický profil u dalších variant PEG (šesti variantám PEG bylo přiřazeno skupinové TDI – „tolerovatelný denní příjem“) je proto rovněž vhodné povolit použití variant PEG, které EFSA vyhodnotil jako alternativy PEG 6000 jakožto nosiče náhradních sladidel. Všem těmto variantám PEG by mělo být přiřazeno číslo E, konkrétně E 1521.

(21)

EFSA vyhodnotil informace o bezpečnosti použití gumy Cassia jako nové potravinářské přídatné látky působící jako želírující látka a zahušťovadlo a dne 26. září 2006 (11) vydal své stanovisko. EFSA zjistil, že použití gumy Cassia indikované za specifických podmínek nevyvolává žádné obavy ohledně bezpečnosti. Přestože EFSA vyhodnotil dostupné toxikologické údaje o gumě Cassia jako nedostačující pro stanovení ADI, nedospěl k závěru, že by stávající údaje vyvolávaly znepokojení. EFSA zdůraznil zejména specifickou nízkou absorpci gumy Cassia a skutečnost, že pokud bude plně hydrolyzována, mohla by se rozštěpit na složky, které vstupují do obvyklých metabolických drah. V případě přidání do jiných běžných gum v potravinách existuje technologické opodstatnění pro použití gumy Cassia s ohledem na její synergické želírovací účinky. Je proto vhodné povolit použití gumy Cassia na úrovni EU. Gumě Cassia by mělo být přiřazeno číslo E, konkrétně E 427.

(22)

EFSA zhodnotil bezpečnost neotamu jako látky zvýrazňující chuť a dne 27. září 2007 (12) vydal své stanovisko. EFSA dospěl k názoru, že neotam nevyvolává žádné obavy ohledně bezpečnosti v souvislosti se svým navrhovaným použitím jako látka zvýrazňující chuť a stanovil ADI ve výši 0–2 mg/kg tělesné hmotnosti na den. Je tedy nutné povolit použití neotamu jako látky zvýrazňující chuť.

(23)

EFSA vyhodnotil informace o bezpečnosti používání L-cysteinu (E 920) v určitých potravinách určených pro kojence a malé děti. EFSA dospěl ve svém stanovisku vydaném dne 26. září 2006 (13) k závěru, že navrhované použití L-cysteinu ve zpracovaných potravinách na bázi obilovin a v potravinách (zejména dětských sušenkách) pro kojence a malé děti nevyvolává žádné obavy ohledně bezpečnosti. Sušenky pro kojence a malé děti musí mít vhodné složení, včetně kontrolovaného obsahu cukru a tuku. Sušenky s nízkým obsahem tuku však vykazují zvýšenou křehkost spojenou s rizikem uvíznutí v krku a zadušení, když se sušenka v ústech dítěte rozdrobí. Funkcí L-cysteinu je působit jako zlepšující přípravek do pečiva umožňující kontrolu struktury konečného produktu. Je proto vhodné povolit použití L-cysteinu v sušenkách pro kojence a malé děti na úrovni EU.

(24)

EFSA vyhodnotil bezpečnost používání přípravku enzymu na bázi trombinu s fibrinogenem získaným z hovězí a/nebo vepřové krve jako potravinářské přídatné látky pro rekonstituci potravin a dne 26. dubna 2005 vydal své stanovisko, že použití přípravku enzymu vyrobeného způsobem uvedeným v tomto stanovisku nevyvolává žádné obavy ohledně bezpečnosti (14). Avšak Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 19. května 2010 o návrhu směrnice Komise, kterou se mění přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/2/ES o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a náhradní sladidla, dospěl k závěru, že zařazení tohoto přípravku enzymu jako potravinářské přídatné látky pro rekonstituci potravin do přílohy IV směrnice 95/2/ES není v souladu s cílem ani obsahem nařízení (ES) č. 1333/2008, jelikož nesplňuje obecná kritéria stanovená v článku 6 nařízení (ES) č. 1333/2008, zejména kritéria stanovená v čl. 6 odst. 1 písm. c).

(25)

Rozhodnutí Komise 2004/374/ES (15) pozastavilo uvádění na trh a dovoz želé cukrovinek ve tvaru minipohárků obsahujících želírující potravinářské přídatné látky z mořských řas a určitých gum (E 400, E 401, E 402, E 403, E 404, E 405, E 406, E 407, E 407a, E 410, E 412, E 413, E 414, E 415, E 417, E 418) z důvodu rizika zadušení spojeného s těmito výrobky. Směrnice 95/2/ES byla odpovídajícím způsobem pozměněna směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/52/ES (16). Rozhodnutí Komise 2004/374/ES by proto mělo být zrušeno vzhledem k tomu, že jeho ustanovení byla zahrnuta do směrnice 95/2/ES.

(26)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a Evropský parlament ani Rada vůči nim nemá žádné výhrady,

23.10.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 279/32

(1)

Funkční období členů Evropského hospodářského a sociálního výboru skončilo dnem 20. září 2010.

(2)

Dne 13. září 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/570/EU, Euratom o jmenování členů Evropského hospodářského a sociálního výboru na období od 21. září 2010 do 20. září 2015 (1) s výjimkou jednoho rumunského člena, u kterého si rumunské orgány vyhradily možnost navrhnout jej později.

(3)

Dopisem, který Rada obdržela dne 28. září 2010, navrhly rumunské orgány Radě kandidáta na jmenování členem Evropského hospodářského a sociálního výboru na výše uvedené období, s cílem doplnit seznam členů přidělených Rumunsku Smlouvou,

23.10.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 279/33

(1)

Rozhodnutí Komise 93/152/EHS (2) stanoví některá pravidla týkající se očkovacích látek, které se mají používat v rámci programů rutinního očkování proti newcastleské chorobě.

(2)

Toto rozhodnutí stanoví zejména kritéria, která je třeba dodržet, vztahující se k indexu intracerebrální patogenity (ICPI) s ohledem na virový kmen newcastleské choroby používaný v živých oslabených a inaktivovaných očkovacích látkách proti uvedené chorobě.

(3)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (3) stanoví určité požadavky na imunologické veterinární léčivé přípravky, včetně požadavků na zkoušky bezpečnosti.

(4)

Vzhledem k technickému pokroku, ke kterému došlo v oblasti výroby očkovacích látek, zejména pokud jde o techniky inaktivace, a vzhledem k požadavkům směrnice 2001/82/ES a Evropského lékopisu je vhodné odstranit konkrétní požadavek na inaktivované očkovací látky týkající se indexu intracerebrální patogenity (ICPI) s ohledem na virový kmen newcastleské choroby používaný v takových očkovacích látkách, v současné době uvedený v čl. 1 písm. b) rozhodnutí 93/152/EHS.

(5)

Rozhodnutí 93/152/EHS by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Je vhodné stanovit datum použitelnosti tohoto rozhodnutí, aby odpovídalo datu použitelnosti nařízení Komise (ES) č. 798/2008 (4), ve znění nařízení (EU) č. 955/2010 (5), které zavádí odpovídající změny kritérií pro inaktivované očkovací látky proti newcastleské chorobě používané ve třetích zemích,

23.10.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 279/34

(1)

Podle článku 9a směrnice 2003/87/ES by se množství povolenek pro celou Unii mělo upravit tak, aby vyjadřovalo množství povolenek vydaných pro zařízení, která byla zahrnuta do systému EU pro obchodování s emisemi v období 2008–2012 podle čl. 24 odst. 1 směrnice 2003/87/ES. Množství povolenek pro celou Unii by rovněž mělo být upraveno s ohledem na zařízení, která provozují činnosti uvedené v příloze I dotyčné směrnice a která jsou zahrnuta do systému Unie pouze v období od roku 2013.

(2)

V souladu s článkem 9 směrnice 2003/87/ES založilo rozhodnutí Komise 2010/384/EU ze dne 9. července 2010 o množství povolenek pro celé Společenství, které mají být vydány v rámci systému EU pro obchodování s emisemi na rok 2013 (2), absolutní množství povolenek pro celou Unii na rok 2013 na celkovém množství povolenek, které vydaly nebo mají vydat členské státy v souladu s rozhodnutími Komise o jejich národních alokačních plánech na období 2008–2012. Protože od přijetí uvedeného rozhodnutí byly získány doplňující informace, mělo by být dotyčné rozhodnutí zrušeno a nahrazeno.

(3)

V návaznosti na žádosti členských států o jednostranné zahrnutí dodatečných činností a plynů do systému Unie podle čl. 24 odst. 1 směrnice 2003/87/ES byly rozhodnutími Komise K(2008) 7867, K(2009) 3032 a K(2009) 9849 do systému Unie zahrnuty činnosti, které v systému předtím zahrnuty nebyly. Pro účely tohoto rozhodnutí je třeba brát zřetel na žádosti podle čl. 24 odst. 1 směrnice 2003/87/ES, pokud Komise schválila jejich zahrnutí před 31. srpnem 2010. Nadále bude možné zohlednit v budoucích úpravách množství povolenek pro celou Unii na rok 2013 zahrnutí schválená Komisí po tomto dni. Podle čl. 9a odst. 1 směrnice 2003/87/ES se počínaje rokem 2010 množství povolenek pro celou Unii upraví o lineární faktor uvedený v článku 9 téže směrnice.

(4)

V souladu s čl. 2 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (3), členské státy uvedly v účinnost právní a správní předpisy zajišťující, aby provozovatelé zařízení provádějících činnosti uvedené v příloze I směrnice 2003/87/ES, která jsou zahrnuta do systému Unie pouze v období od roku 2013, předkládali příslušným orgánům řádně podložené a nezávisle ověřené údaje o emisích. Tyto údaje jsou nezbytné pro zohlednění při úpravě množství povolenek vydávaných pro celou Unii. Členské státy měly řádně podložené údaje o emisích oznámit Komisi do 30. června 2010.

(5)

Aby byly zajištěny rovné podmínky pro všechna zařízení, je třeba upravit údaje o emisích, které členské státy oznámily Komisi, aby bylo možné zohlednit úsilí o snížení emisí, které by se očekávalo od zařízení zahrnutých do systému Unie pouze v období od roku 2013, kdyby byla zahrnuta do systému Unie od roku 2005. Množství povolenek pro celou Unii je třeba rovněž od roku 2010 upravit podle čl. 9a odst. 2 dané směrnice o lineární faktor uvedený v článku 9 téže směrnice. V případě, že k Unii přistoupí nové členské státy, bude i nadále možné v budoucích úpravách množství povolenek pro celou Unii zohlednit doplňující informace.

(6)

Pokud členské státy oznámily údaje o emisích ze zařízení vyrábějících čpavek nebo uhličitan sodný, která budou zahrnuta do systému Unie pouze v období od roku 2013, byl brán zřetel na emise sloužící jako základ pro výpočet úpravy množství povolenek pro celou Unii stanovené v tomto rozhodnutí za předpokladu, že těmito emisemi se rozumí emise ve smyslu čl. 3 písm. b) směrnice 2003/87/ES. Aby byla zaručena souvislost mezi celkovým množstvím povolenek v systému Unie a emisemi, na něž byly vydány povolenky, které je nutno vyřadit, zůstane zachována možnost změnit množství povolenek pro celou Unii, jestliže se nařízení, které má být přijato podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2003/87/ES, od tohoto přístupu odchýlí.

(7)

Aby se zamezilo dvojímu započítání, měl by být pro úpravu množství povolenek pro celou Unii brán zřetel pouze na oznámené emise související s činnostmi uvedenými v příloze I směrnice 2003/87/ES, na něž se vztahuje systém Unie od roku 2013.

(8)

Podle článku 27 směrnice 2003/87/ES mohou členské státy ze systému pro celou Unii vyloučit některá zařízení, pokud Komisi každé takové zařízení oznámí nejpozději do 30. září 2011 a pokud Komise nevznese námitky. Komise zatím žádná oznámení v tomto smyslu od členských států neobdržela. Tato vynětí bude možné zohlednit i v budoucích úpravách množství povolenek pro celou Unii na rok 2013.

(9)

Bude možná nutno zohlednit doplňující informace týkající se množství povolenek pro celou Unii podle článku 9 směrnice 2003/87/ES, jak je stanoveno v rozhodnutí 2010/384/EU, jakmile budou k dispozici. Nadále zůstane zachována možnost zohlednit tyto doplňující informace v budoucích úpravách množství povolenek pro celou Unii na rok 2013.

(10)

Na základě informací dostupných po přijetí rozhodnutí 2010/384/EU, průměrné roční množství povolenek vydaných členskými státy podle rozhodnutí Komise o jejich národních alokačních plánech na období 2008–2012, které se zohlední pro výpočet množství povolenek pro celou Unii podle článku 9 směrnice 2003/87/ES, činí 2 037 227 209.

(11)

Absolutní množství povolenek pro celou Unii na rok 2013 podle článku 9 směrnice 2003/87/ES činí 1 930 883 949.

(12)

Množství povolenek vydaných na rok 2013 pro zařízení, která byla zahrnuta do systému EU v období 2008–2012 podle čl. 24 odst. 1 směrnice 2003/87/ES a upravena o lineární faktor podle článku 9 téže směrnice, činí 1 328 218.

(13)

Množství povolenek vydaných na rok 2013 pro zařízení, která jsou zahrnuta do systému Unie na období od roku 2013 a upravena o lineární faktor podle článku 9 uvedené směrnice, činí 106 940 715.

(14)

Na základě článků 9 a 9a se celkové množství povolenek, které mají být vydány počínaje rokem 2013, musí každoročně snížit o lineární faktor 1,74 %, což činí 37 435 387 povolenek,

23.10.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 279/36

(1)

Článek 37 požaduje, aby každý členský stát poskytoval Komisi všeobecné údaje, které se týkají veškerých plánů na zneškodňování radioaktivních odpadů v jakékoli formě, aby mohla určit, zda provedení takového plánu může vést k radioaktivnímu zamoření vody, půdy nebo vzdušného prostoru jiného členského státu. Komise po poradě se skupinou odborníků zmíněnou v článku 31 vydá své stanovisko ve lhůtě šesti měsíců.

(2)

Byly získány zkušenosti z používání doporučení Komise ze dne 16. listopadu 1960 (1), 82/181/Euratom (2), 91/4/Euratom (3) a 99/829/Euratom (4) týkajících se používání článku 37 smlouvy.

(3)

Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 22. září 1988 ve věci 187/87 (5) rozhodl, že článek 37 Smlouvy o Euratomu musí být vykládán v tom smyslu, že všeobecné údaje musejí být Evropské komisi poskytnuty předtím, než vypouštění radioaktivních odpadů povolí dotyčný členský stát, aby Komise mohla vydat své stanovisko dřív, než bude toto vypouštění povoleno, tak aby bylo možné zohlednit stanovisko Komise.

(4)

Účelem článku 37 je zamezit jakékoli možnosti radioaktivního zamoření jiného členského státu. Komise po poradě s výše uvedenou skupinou odborníků měla za to, že zneškodňování radioaktivního odpadu spojeného s některými činnostmi nemůže způsobit radioaktivní zamoření jiného členského státu.

(5)

Ve výjimečných případech může Komise v důsledku obdržených informací požádat o poskytnutí všeobecných údajů pro plán na zneškodňování radioaktivního odpadu, o němž se jinak předpokládá, že nemůže způsobit radioaktivní zamoření jiného členského státu na základě tohoto doporučení; stanovisko Komise se pak může vztahovat na povolení udělené dřív.

(6)

Za účelem důkladného posouzení plánů na zneškodňování odpadu je nutné určit, které druhy činnosti mohou vést k zneškodňování radioaktivního odpadu ve smyslu článku 37 smlouvy, a specifikovat různé druhy činností, o nichž musí být předloženy informace ve formě všeobecných údajů.

(7)

Závody na výrobu směsného kysličníkového paliva zpracovávají velké množství oxidu plutoničitého a mělo by se vyžadovat poskytnutí všeobecných údajů o demontáži těchto závodů tak, jak je tomu už v případě demontáže jaderných reaktorů a závodů na přepracování paliva.

(8)

Běžné činnosti, které nemají žádný, nebo mají pouze zanedbatelný radiologický vliv v jiných členských státech, by Komisi neměly být předkládány.

(9)

Členské státy mohou zaslat integrovaný soubor poskytovaných podkladů za komplexní lokalitu, kde se v dlouhodobém časovém horizontu plánuje uskutečnění velkých změn v několika krocích, včetně provozu nových zařízení, a informace zahrnuté do počátečních všeobecných údajů by měly být úplné, aby Komisi umožnily splnit povinnosti podle článku 37 Smlouvy o Euratomu a vydat náležité stanovisko.

(10)

S ohledem na celou řadu existujících jaderných elektráren, k nimž ještě nebylo vydáno žádné stanovisko ve smyslu článku 37 smlouvy, a které mohou být předmětem změn nebo demontáže, je nutné určit, které informace musejí být poskytnuty jako všeobecné údaje s cílem umožnit Komisi plnit povinnosti, aniž je dotčena zásada rovnosti mezi zařízeními, které jsou předmětem změn, a zařízeními nepodléhajícími změnám.

(11)

V případech, kdy vystavení obyvatelstva záření v blízkosti předmětného zařízení je velmi nízké, mohou být tyto informace dostačující pro posouzení vlivu na jiné členské státy.

(12)

Za účelem důkladného posouzení radiologického vlivu havarijních situací na jiné členské státy by informace požadované ve všeobecných údajích o neplánovaných únicích z jaderných reaktorů a závodů na přepracování paliva měly být kromě referenčních havárií rozšířeny na havárie, které se berou v úvahu pro sestavení národního pohotovostního plánu vztahujícího se na lokalitu.

(13)

S cílem vysvětlit a vymezit informace požadované Komisí o nakládání s radioaktivním odpadem před jeho zneškodněním a o změnách plánu, k nimž Komise ještě nevydala stanovisko, byly začleněny dvě nové přílohy.

(14)

Všechny členské státy dosud prohlásily, že přestanou ukládat odpad do moře a žádný členský stát nehodlá ukládat radioaktivní odpad pod mořské dno,

1.

Pojem „zneškodňování radioaktivního odpadu“ ve smyslu článku 37 smlouvy by měl zahrnovat každý plánovaný nebo náhodný únik radioaktivních látek v životním prostředí nebo do životního prostředí v plynném, kapalném nebo pevném skupenství, který souvisí s níže uvedenými činnostmi:

2.

„Všeobecnými údaji“ ve smyslu článku 37 smlouvy se rozumějí:

3.

Činnosti spadajíce do oblasti působnosti odst. 1 bodu 12) by měly být považovány za činnosti, které nemohou způsobit radioaktivní zamoření jiného členského státu závažné z hlediska zdraví, pokud Komise v každém konkrétním případě nepožádá o předložení všeobecných údajů.

4.

U činností spadajících do oblasti působnosti odst. 1 bodu 9) by se předložení všeobecných údajů mělo řídit těmito podmínkami:

5.

V případě, že členský stát předpokládá změnu (10) plánu na zneškodňování radioaktivního odpadu, předložení všeobecných údajů by se mělo řídit těmito podmínkami:

6.

Všeobecné údaje by měly být Komisi předloženy:

7.

Zašlou-li členské státy integrovaný soubor předkládaných všeobecných údajů za komplexní lokalitu, kde se v dlouhodobém časovém horizontu plánuje uskutečnění velkých změn zahrnující několik kroků, včetně mimo jiné provozu nových zařízení, měly by předložené počáteční údaje obsahovat úplný a podrobný přehled plánovaných činností, které se musejí v dalších předložených údajích v případě jakýchkoli změn stávajícího plánu aktualizovat. Pokud jde o scénáře havárií v předložených počátečních údajích, všeobecné údaje by měly zahrnovat alespoň informace o odhadnutých množstvích a fyzikálně-chemických skupenstvích radionuklidů vyskytujících se v každém zařízení v lokalitě, jakož i množství, o nichž se předpokládá, že v případě havárie zvažované pro každé toto zařízení uniknou. Všeobecné údaje mohou poskytnout základní informace o minulých a současných činnostech v zařízení s přihlédnutím k tomu, že stanoviska Komise se budou vztahovat pouze na budoucí činnosti.

8.

Protože za předložení plánu na zneškodňování radioaktivního odpadu odpovídá příslušný členský stát, měl by tento stát převzít odpovědnost za veškeré informace předkládané Komisi a týkající se tohoto plánu.

9.

Po obdržení stanoviska by příslušný členský stát měl informovat Komisi o opatřeních, které hodlá učinit v reakci na každé doporučení uvedené ve stanovisku Komise k plánu na zneškodňování odpadu.

10.

Po obdržení stanoviska by dotyčný členský stát měl Komisi zaslat oznámení o povolení na vypouštění radioaktivního odpadu, jakož i o veškerých pozdějších změnách, pro porovnání s informacemi ve všeobecných údajích, z nichž vycházelo stanovisko Komise.