A.

vzhledem k tomu, že „občané mají právo vědět, jakým způsobem se nakládá s jejich daněmi a jak se zachází s pravomocí, jež byla svěřena politickým orgánům“ (9),

B.

vzhledem k tomu, že zásada kontroly a vyvážených pravomocí má v institucích, pro něž je charakteristické decentralizované finanční řízení, zásadní význam, a vzhledem k tomu, že tato zásada musí být zajištěna dostatečně rozvinutou centrální odpovědností za systémovou přiměřenost, pokud jde o rámec vnitřní kontroly a strukturu řízení,

C.

vzhledem k tomu, že podmínkou účinné a smysluplné odpovědnosti – povinnosti objasňovat, jak jsou využívány veřejné finanční prostředky – je přístup evropských občanů k relevantním a objektivním informacím,

D.

vzhledem k tomu, že v souladu s běžnými postupy byl správě Parlamentu zaslán dotazník a že Výbor pro rozpočtovou kontrolu obdržel odpověď a za přítomnosti místopředsedy odpovědného za rozpočet a generálního tajemníka ji projednal,

1.

s maximální spokojeností konstatuje, že zprávy o udělení absolutoria týkající se plnění rozpočtu Parlamentu v posledním desetiletí sehrály důležitou roli a díky nim nastaly ve finančním řízení Parlamentu velmi pozitivní změny, jako je statut poslanců, statut asistentů a proces EMAS; je odhodlán jít i nadále cestou tohoto povzbuzujícího vývoje k dosažení vynikajících výsledků v řízení veřejných finančních prostředků;

2.

vnímá obecný pojem „správa a řízení“ jako soubor postupů, zvyklostí, politik a pravidel, jež spoluurčují způsob, jakým je společnost nebo instituce řízena, spravována a kontrolována s cílem snížit náklady a zlepšit výsledky;

3.

připomíná, že návrh zprávy o parlamentní kontrole plnění rozpočtu tematické sekce Rozpočtové záležitosti byl vydán dne 12. března 2009, a doporučuje, aby Parlament přijal soubor osvědčených postupů;

4.

zdůrazňuje, že klíčovými prvky dobré správy a řízení společnosti jsou transparentnost a otevřenost, zodpovědnost a veřejná odpovědnost osob, jimž byla v organizaci svěřena správa a řízení;

5.

veřejnou odpovědností rozumí uznání a převzetí odpovědnosti za činy, rozhodnutí a politiky, ale i povinnost informovat o souvisejících důsledcích, objasňovat je a nést za ně odpovědnost;

6.

konstatuje, že Parlament je složitou organizací, v níž často nelze jednoznačně určit hranice mezi politickými a správními rozhodnutími, což souvisí s jeho vícevrstvou strukturou správy a řízení;

7.

je toho názoru, že v rámci účinné a účelné správy a řízení musí být věnována náležitá pozornost úloze vedoucích pracovníků; zastává názor, že generální ředitelé, ředitelé a vedoucí oddělení by měli být vybíráni na základě svých zásluh, přičemž by měla být zohledněna otázka rovných příležitostí a zeměpisné rovnováhy, zkušeností a manažerských schopností;

8.

je přesvědčen, že sofistikovanější systémy vnitřní kontroly a řízení rizik zlepší veřejnou odpovědnost a ochrání politické vedení a vysoce postavené administrativní pracovníky před finančními a jinými riziky;

9.

vyzývá proto příslušné útvary, aby přezkoumaly a v případě potřeby posílily minimální standardy vnitřní kontroly tak, aby zahrnovaly získané zkušenosti a zohledňovaly nejnovější vývoj v oblasti řízení rizik a správy a řízení; připomíná, že schvalující útvary mají při vytváření svých systémů vnitřní kontroly a prováděcích opatření povinnost tyto standardy dodržovat; vyzývá příslušné útvary, aby si předtím, než revidované minimální standardy vnitřní kontroly předloží předsednictvu k posouzení a schválení, vyžádaly stanovisko Výboru pro rozpočtovou kontrolu;

10.

bere na vědomí následující cíle generálního tajemníka na období 2008–2009:

11.

připomíná, že finanční prostředky Parlamentu zahrnují i peníze daňových poplatníků a že všechny orgány a instituce používající veřejné finanční prostředky jsou povinny vysvětlit, jakým způsobem je využívají, a v souladu se zásadami řádného finančního řízení (hospodárnost, účinnost, efektivita) a transparentnosti poskytnout vyčerpávající, objektivní a relevantní informace o tom, v jakém rozsahu jsou dotčené prostředky používány na zamýšlené účely;

12.

připomíná, že všechny granty podléhají zásadě transparentnosti a rovného zacházení, zejména podle čl. 109 odst. 1 a čl. 110 odst. 2 finančního nařízení a článku 169 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 (10) (dále jen „prováděcí pravidla“); zdůrazňuje, že tyto zásady se vztahují na všechny příjemce finančních prostředků Unie, včetně zaměstnanců Parlamentu a jejich příbuzných, kteří dostávají podpory na soukromé zájezdy (lyžařské a jiné); žádá správu, aby podnikla kroky v návaznosti na přezkum takovýchto plateb;

13.

zdůrazňuje, že některá rizika poškození dobré pověsti jsou mnohem nebezpečnější než rizika finanční, a vyzývá generálního tajemníka a schvalující osoby, aby plně posoudili rizikový profil Parlamentu;

14.

vítá vytvoření postu manažera pro řízení rizik ke dni 24. února 2010 a žádá nově jmenovaného manažera pro řízení rizik, aby co nejdříve informoval příslušné výbory o koncepci přístupu k rizikům a o budoucí strategii;

15.

konstatuje, že úkolem zvláštního manažera pro řízení rizik by mělo být poskytování pomoci schvalujícím osobám při řízení rizik prostřednictvím poradenství a koordinace;

16.

zdůrazňuje, že nezávislost, úloha a řádné plnění úkolů manažera pro řízení rizik jsou důležité; bere na vědomí, že tento manažer bude přidělen přímo ke kanceláři generálního tajemníka, a toto řešení vítá;

17.

vyzývá generálního tajemníka, aby jako nedílnou součást postupu udělování absolutoria zasílal Výboru pro rozpočtovou kontrolu výroční zprávu o činnostech manažera pro řízení rizik;

18.

zdůrazňuje, že vstupem Lisabonské smlouvy v platnost se zvýšily pravomoci Parlamentu a pracovní zátěž poslanců a jejich pomocných zaměstnanců; domnívá se, že pracovní podmínky na všech pracovištích by měly odpovídajícím způsobem odrážet zvýšené nároky na práci a materiál;

19.

v této souvislosti připomíná svá zjištění týkající se renovačních prací s cílem odstranit součásti obsahující azbest a žádá generálního tajemníka, aby předložil zprávu o provozních a finančních výsledcích těchto prací a možných budoucích potřebách následných sanačních opatření;

20.

upozorňuje na to, že rekonstrukce ve Štrasburku po zřícení stropu, k němuž došlo dne 7. srpna 2008, nesmějí hradit evropští daňoví poplatníci;

21.

navrhuje, aby Výbor pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu obdržel dotazník a příslušné odpovědi týkající se budov ve stejné době jako Rozpočtový výbor Parlamentu;

22.

zdůrazňuje, že projekt Parl-TV má velmi malou přidanou hodnotu kvůli nízkému počtu diváků; zastává názor, že financování Parl-TV a celý projekt by měly být přezkoumány;

23.

zdůrazňuje, že hlavní přínos parlamentního a veřejného postupu vedoucího k tomu, že Parlament sám sobě udělí absolutorium, spočívá v tom, že skýtá další možnost důkladné veřejné kontroly finančního řízení tohoto orgánu, která evropským občanům umožňuje pochopit zvláštní organizaci, strukturu správy a řízení a pracovní metody Parlamentu;

24.

upozorňuje na potřebu dalšího snižování rizik finančního řízení Parlamentu, kde i méně závažné nedostatky mohou vést ke značnému poškození pověsti, které zastíní politické výsledky Parlamentu, a připomíná poslancům a zaměstnancům Parlamentu jejich osobní odpovědnost za řádné finanční řízení Parlamentu;

25.

zdůrazňuje, že důkladná kontrola je nezbytná pro zajištění plné veřejné odpovědnosti osob pověřených v Parlamentu finančním řízením, protože pouze úplná transparentnost umožní evropským občanům sledovat finanční řízení Parlamentu a způsob, jakým se nakládá s penězi daňových poplatníků;

26.

zdůrazňuje, že Parlament jako orgán má zásadní zájem na plné transparentnosti svého finančního řízení; očekává proto, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu se plně ztotožní se svou specifickou a důležitou úlohou v Parlamentu a jednoznačně upozorní na místa, kde lze provést změny k lepšímu, stejně jako to činí u dalších orgánů a institucí;

27.

plně si uvědomuje, že objektivní, profesionální a komplexní analýza složitých rozhodovacích a řídících struktur a postupů je obtížná a časově náročná, a doporučuje, aby Výbor pro rozpočtovou kontrolu získal lepší podmínky pro plnění stále náročnějších úkolů tím, že bude značně posílen plán pracovních míst na jeho sekretariátu;

28.

zdůrazňuje, že znění článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie (zavedeného Lisabonskou smlouvou) představuje pro kontrolní činnost Parlamentu náročný úkol;

29.

zdůrazňuje, že sekretariát výboru nelze posílit pouze na základě kvantitativních ukazatelů, a vyzývá generálního tajemníka, aby stanovil i řádně definované kvalitativní ukazatele;

30.

rovněž zdůrazňuje, že tradiční činnosti Parlamentu, jako je důkladná kontrola nakládání s veřejnými finančními prostředky, musí být nedílnou součástí hlavní pracovní náplně tohoto orgánu na všech úrovních;

31.

je si vědom tradičního postupu, na jehož základě Výbor pro rozpočtovou kontrolu žádá správu, aby ve svých zprávách o udělení absolutoria poskytovala informace týkající se různých témat; doporučuje, aby tyto zprávy byly zasílány přímo předsedovi Výboru pro rozpočtovou kontrolu a ihned poté, co je předseda výboru obdrží, byly pro informaci členům výboru i evropským občanům zveřejňovány na domovských stránkách tohoto výboru;

32.

ocenil by, kdyby se generální tajemník dostavil k výměně názorů s příslušným výborem ohledně odpovědí, které dala správa k požadavkům obsaženým v usneseních o udělení absolutoria, a to každoročně na zářijové řádné schůzi tohoto výboru;

33.

bere na vědomí číselné údaje, na jejichž základě byla sestavena účetní závěrka Parlamentu za rozpočtový rok 2008:

34.

bere na vědomí, že pokud jde o prostředky na rok 2008, představují celkové provedené platby, včetně prostředků, které byly automaticky i neautomaticky přeneseny do rozpočtového roku 2009, 94 % celkových prostředků na rok 2008;

35.

bere na vědomí, že celková částka prostředků na závazky v rámci rozpočtu Evropské unie na rok 2008 činila 129 150 milionů EUR, přičemž rozpočet Parlamentu se na této částce podílel 1 453 miliony EUR; dále bere na vědomí, že tato částka těsně přesahuje 1 % rozpočtu Unie a představuje 19,48 % ze 7 284 milionů EUR, které byly vyčleněny na správní výdaje všech orgánů a institucí EU;

36.

bere na vědomí, že belgická vláda Parlamentu počátkem roku 2010 uhradila 85 896 389 EUR; žádá generálního tajemníka, aby Výbor pro rozpočtovou kontrolu včas informoval o způsobu využití těchto finančních prostředků;

37.

bere na vědomí, že útvar interního auditu provedl komplexní audit řízení a kontroly postupu zadávání veřejných zakázek v Parlamentu v letech 2004 a 2005 a že závěrečná zpráva ze dne 31. března 2006 obsahovala 144 konkrétních opatření, která měla být provedena do 31. března 2008;

38.

vítá skutečnost, že útvar interního auditu zahájil v roce 2008 novou řadu auditů s cílem znovu posoudit míru provádění těchto 144 konkrétních opatření, a bere na vědomí, že tyto nové audity na konci roku 2009 stále probíhaly;

39.

upozorňuje na skutečnost, že zadávání veřejných zakázek je jako styčná plocha mezi veřejným a soukromým sektorem vysoce rizikovou oblastí, která vyžaduje trvalou pozornost;

40.

připomíná, že v každé fázi postupu zadávání veřejných zakázek – při počátečním posouzení potřeb, přípravě nabídkového řízení, vypracování výzvy k předkládání nabídek a specifikací, komunikaci s účastníky řízení, otevření nabídek, hodnocení nabídek, rozhodnutí o zadání zakázky, uzavření smluv – v důsledku složitého právního prostředí a konkrétních nezbytností existují významná rizika ohrožující dosažení výše uvedených cílů;

41.

vyzývá generálního tajemníka, aby zajistil, aby pokračovala zvláštní školení v problematice zadávání veřejných zakázek a aby je absolvovali všichni zaměstnanci, kteří s veřejnými zakázkami pracují, aby bylo zadávání veřejných zakázek uznáno jako specializovaná činnost v parlamentním seznamu profesních dovedností pouze pro interní pracovníky a aby bylo zadávání veřejných zakázek považováno za „citlivé místo“, na němž se musí pracovníci patřičným způsobem střídat nebo pro nějž musí být přijata ještě další kontrolní opatření;

42.

vyzývá generálního tajemníka, aby sehrál aktivní úlohu v nadcházejícím tříletém přezkumu finančního nařízení formou správního poradenství v oblastech, které potřebují reformu;

43.

bere na vědomí, že centrální útvary na základě informací schvalujících útvarů vypracovávají pro rozpočtový orgán výroční zprávu (11) o zakázkách udělených v roce 2008 a následující rozdělení všech zakázek udělených v roce 2008 a 2007:

(Výroční zpráva o zakázkách udělených Evropským parlamentem, 2008, s. 4)

44.

bere na vědomí následující rozdělení zakázek udělených v roce 2008 a 2007 podle použitého řízení:

(Výroční zpráva o zakázkách udělených Evropským parlamentem, 2008, s. 6)

45.

bere na vědomí, že z 358 zakázek udělených v roce 2008 bylo 140 zakázek v celkové hodnotě 485,2 milionu EUR zadáno v otevřených nebo omezených řízeních a 218 zakázek v celkové hodnotě 197 milionů EUR v řízeních vyjednávacích;

46.

bere na vědomí zejména skutečnost, že v roce 2008 došlo k velkému zvýšení počtu výjimečných vyjednávacích řízení, jak dokládá následující tabulka:

(Výroční zpráva o zakázkách udělených Evropským parlamentem, 2008, s. 9)

47.

bere na vědomí, že v případě šesti pověřených schvalujících osob došlo ke zvýšení jak počtu, tak podílu výjimečných vyjednávacích řízení;

48.

připomíná, že článek 54 prováděcích pravidel stanoví: „Pokud se poměr vyjednávacích řízení k počtu veřejných zakázek udělených stejnou pověřenou schvalující osobou značně zvýší ve vztahu k minulým rokům nebo pokud je tento poměr značně vyšší než průměr zaznamenaný jejím orgánem, podá o tom příslušná schvalující osoba zprávu uvedenému orgánu s uvedením opatření přijatých pro odvrácení tohoto vývoje“;

49.

je toho názoru, že toto zvýšení zaznamenané mezi lety 2007 a 2008 jednoznačně vyžaduje, aby schvalující osoby přijaly opatření pro „odvrácení tohoto vývoje“; vyzývá generálního tajemníka, aby předložil Výboru pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu zprávu o opatřeních přijatých před 1. zářím 2010;

50.

vyzývá schvalující osoby, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria poskytovaly – za rozpočtový rok 2009 i v příštích letech – více informací, které mu umožní vykonávat důkladnější dohled nad způsobem, jakým Parlament využívá výjimečných vyjednávacích řízení (články 126 a 127 prováděcích pravidel), a to tím, že ke své výroční zprávě o činnosti připojí přílohu uvádějící jasné informace, které se budou týkat:

51.

vyzývá dále centrální finanční oddělení, aby informace, které mají být poskytnuty v nové příloze „výroční zprávy o zakázkách udělených Evropským parlamentem“, konsolidovalo;

52.

připomíná, že čl. 8 odst. 9 až 11 vnitřních předpisů pro plnění rozpočtu Evropského parlamentu stanoví, že generální tajemník vydává jako hlavní pověřená schvalující osoba prohlášení o tom, zda byl rozpočet Parlamentu plněn v souladu se zásadami řádného finančního řízení a zda zřízený kontrolní rámec poskytuje nezbytné záruky legality a správnosti uskutečněných operací;

53.

dále připomíná, že prohlášení, jež hlavní pověřená schvalující osoba vydává, vychází z prohlášení generálních ředitelů jednajících jako pověřené schvalující osoby;

54.

bere na vědomí, že bývalý generální tajemník ve svém prohlášení ze dne 4. března 2009 (13)

55.

dále bere na vědomí, že hlavní pověřená schvalující osoba rovněž uvedla, že prohlášení je založeno na jejím úsudku, na zprávách o interním auditu, které obdržela, na činnosti v oblasti centrálního monitorování a podpory finančního řízení, jež byla vykonána jejím jménem a na její pokyn, a na všech dalších informacích, které má k dispozici;

56.

poznamenává, že čl. 60 odst. 4 finančního nařízení zavazuje každou schvalující osobu k tomu, aby zavedla „postupy vnitřního řízení a kontrol, které jsou vhodné pro plnění jejích úkolů“, a že čl. 60 odst. 7 druhý pododstavec finančního nařízení zavazuje tutéž osobu odpovědnou za finanční řízení, aby podala zprávu o „účinnosti a účelnosti“ systému, který zavedla;

57.

dále konstatuje, že pouze někteří generální ředitelé „upozornili na rizika spojená s jejich operacemi nebo podali zprávu o fungování jejich systémů vnitřní kontroly“ (odpověď na otázku 4.2.1), zatímco v čl. 60 odst. 7 druhém pododstavci finančního nařízení je jasně stanoveno, že schvalující osoby ve své výroční zprávě o činnosti posoudí „účinnost a účelnost systému vnitřní kontroly“;

58.

bere na vědomí, že tyto nedostatky vyplývají „nepochybně ze skutečnosti, že pokyny pro vypracování výročních zpráv o činnosti za rok 2008 ponechaly schvalujícím osobám větší volnost, pokud jde o způsob, jakým jsou tyto zprávy podávány, a to zejména pokud jde o systémy vnitřní kontroly“ (odpověď na otázku č. 4.2); s potěšením však bere na vědomí, že pokyny pro rok 2009 byly v tomto ohledu přísnější, a očekává, že všichni generální ředitelé budou podle toho jednat;

59.

připomíná, že cílem systému vnitřní kontroly je zajistit správné výdaje v souladu s finančním nařízením;

60.

zdůrazňuje, že v každém systému finančního řízení musí při schvalování výdajů existovat odpovídající kontrola a rovnováha;

61.

vyzývá proto generálního tajemníka, aby co nejdříve, nejpozději však 31. prosince 2010, informoval orgán příslušný k udělení absolutoria o konkrétních opatřeních, která přijal či hodlá přijmout v zájmu posílení systému vnitřní kontroly, a o lhůtě pro jejich provedení, a zejména pak o následujících bodech:

62.

bere na vědomí, že Parlament a Evropský hospodářský a sociální výbor se v otázce koeficientu násobení u platů nadále řídí, stejně jako v předešlých letech, ustanoveními služebního řádu, přičemž vyčkávají na konečné rozhodnutí Soudního dvora v příslušné žalobě podané jejich zaměstnanci;

63.

konstatuje, že od rozpočtového roku 2004 Účetní dvůr vyzývá Parlament k zajištění toho, aby náklady na ubytování vzniklé během služební cesty byly hrazeny v souladu se služebním řádem; bere na vědomí úsilí, které GŘ pro personál vynakládá na zjednodušení a racionalizaci správy služebních cest;

64.

bere na vědomí odpověď správy a upozorňuje na skutečnost, že není možné, aby „rozpočtový základ“ překročil regulační rámec; domnívá se, že tato otázka by si zasloužila v rámci připravovaného přezkumu služebního řádu zvláštní pozornost;

65.

očekává, že orgány Parlamentu, které mají v této oblasti hlavní rozhodovací pravomoci (předsednictvo, generální tajemník a generální ředitel pro personál), učiní co nejdříve po přijetí rozhodnutí potřebná opatření s cílem zajistit, aby vnitřní pravidla a postupy Parlamentu týkající se služebních cest byly plně v souladu se zásadou řádného finančního řízení a se služebním řádem;

66.

bere na vědomí, že útvary Parlamentu odvedly v letech 2004–2008 značnou práci při účtování výdajů na asistenční příspěvky poslancům, a vyjadřuje jim za to uznání;

67.

vyzývá generálního tajemníka, generálního ředitele pro personál a generálního ředitele pro inovace a technologickou podporu, aby přezkoumali, v jaké míře mohou být využity nové technologie pro videokonference k tomu, aby ušetřily náklady na služební cesty; poukazuje zejména na možnost využití softwaru s otevřeným zdrojovým kódem pro bezpečnější a levnější pořádání videokonferencí;

68.

dále konstatuje, že nový systém, který je používán od 14. července 2009, by měl zajistit náležitý soulad s příslušnými pravidly a zásadami a poskytnout pevné záruky pro transparentnost, zákonnost a řádné finanční řízení parlamentních asistenčních příspěvků;

69.

podporuje právo daňových poplatníků kontrolovat to, jak poslanci jakožto veřejné osoby využívají své příspěvky, a vyzývá poslance, aby při hospodaření s evropskými veřejnými prostředky náležitě zohledňovali veřejný zájem;

70.

vzhledem k značnému riziku poškození dobré pověsti v této oblasti veřejné politiky vybízí interního auditora a Evropský účetní dvůr, aby pečlivě sledovali fungování a účinnost nového rámce a aby oznámili veškeré jeho nedostatky, popř. možnosti, jak lze zlepšit přístup veřejnosti k informacím o platbách poslancům, včetně asistenčních příspěvků;

71.

znovu upozorňuje na připomínky Účetního dvora ve výročních zprávách z let 2006 a 2007 ohledně toho, že je nutné stanovit jasná pravidla, která by vymezovala závazky a povinnosti Parlamentu a členů fondu v případě schodku; žádá generálního tajemníka, aby do 31. prosince 2010 předložil návrh řešení, přičemž je třeba dodržet rozhodnutí přijaté na plenárním zasedání, že na úhradu schodku nesmějí být použity žádné další daňové prostředky;

72.

bere na vědomí, že dne 31. prosince 2008 dosáhl pojistněmatematický schodek fondu 121 844 000 EUR a že fond ke stejnému datu vyhodnotil, že dosud nevyplacené dávky členům činí 276 984 000 EUR (příloha 11.2 výroční zprávy Evropského účetního dvora za rok 2008);

73.

konstatuje, že závazky Parlamentu se promítají ve finančních výkazech ke dni 31. prosince 2008;

74.

bere na vědomí zprávu nezávislého auditora, podle něhož „výpočty rezervy na starobní důchody a podobných závazků vycházejí ze 6,5 % návratnosti investic ročně“, což není realistické;

75.

zdůrazňuje potřebu úplné transparentnosti při přijímání rozhodnutí řídících orgánů Parlamentu, jmenovitě předsedy, předsednictva, kvestorů a Konference předsedů výborů;

76.

vybízí předsednictvo, aby zvážilo možnost lépe zpřístupnit Výboru pro rozpočtovou kontrolu informace o rozhodnutích s významnými rozpočtovými dopady, které jsou poskytovány Rozpočtovému výboru, aby byly lépe uspokojeny požadavky orgánu příslušného k udělení absolutoria a evropských daňových poplatníků na informace;

77.

zastává názor, že obzvláště předsednictvo jako orgán Parlamentu příslušný pro přijímání finančních a administrativních rozhodnutí, která mají dopad na poslance a chod Parlamentu, musí posílit demokratickou odpovědnost;

78.

domnívá se, že návrhy opravných rozpočtů, které se vztahují pouze na aktuální rozpočtový rok, jsou jako nástroj pro řízení nedostatečné, a žádá předsednictvo, aby předložilo odhad očekávaných dopadů hlavních finančních rozhodnutí pro příštích pět let;

79.

upozorňuje na skutečnost, že otázky, které se týkají odpovědnosti ve veřejné politice a řízení rizik ztráty dobré pověsti veřejného orgánu, nelze omezit na právní hlediska;

80.

konstatuje, že útvar interního auditu byl od svého vzniku součástí generálního ředitelství pro finance, které odpovídá za asi 30 % rozpočtu Parlamentu, a vítá skutečnost, že od 1. září 2009 je tento útvar na základě rozhodnutí generálního tajemníka přidružen přímo ke kanceláři generálního tajemníka, neboť se tak provádění interního auditu zefektivní a v odděleních, jichž se audit týká, bude jeho činnost vnímána nezávisleji a objektivněji;

81.

zdůrazňuje, že dřívější umístění v organizační struktuře tomuto útvaru nebránilo vykonávat interní audit v souladu s profesními a zákonnými požadavky; vítá jeho nové umístění a očekává, že zajistí lepší předávání významných informací o rizicích ze strany generálního tajemníka, čímž tomuto útvaru umožní lépe vykonávat úlohu poradce EP v otázkách zvládání rizik;

82.

s uspokojením konstatuje, že útvar interního auditu upřednostňuje kontrolu a poradenství v souvislosti s uplatňováním nových decentralizovaných systémů vnitřní kontroly zavedených finančním nařízením, které nabylo účinnosti dne 1. ledna 2003;

83.

dále shledává, že výsledkem první revize rámce vnitřní kontroly provedené v letech 2003 a 2004 bylo 14 zpráv o auditu, které zahrnuly všechna oddělení a ústřední útvary a obsahovaly 452 schválených opatření;

84.

konstatuje, že soubor prvních následných auditů v letech 2005 a 2006 ukázal, že vedení realizovalo 225 z původních 452 opatření a že z 227 nedokončených opatření jich bylo 20 považováno za „nanejvýš důležitá“, protože se týkala velmi rizikových oblastí, a proto vyžadovala, aby příslušné útvary bezodkladně přijaly nápravná opatření;

85.

dále shledává, že výsledky druhého souboru následných auditů v letech 2007 a 2008 byly zpracovány na konci roku 2008 a že z nich vyplynulo, že z 452 původních opatření zůstává 88 otevřeno a že jejich realizací byla pověřena různá generální ředitelství, a sice:

86.

vítá, že bylo zdokonaleno řízení jednotlivých generálních ředitelství a jejich systémy vnitřní kontroly, avšak pozastavuje se nad vysokým počtem nedokončených opatření, kdy se podařilo realizovat pouze 80,53 % vytyčených cílů za poměrně dlouhé období, během něhož měly mít příslušné útvary dostatek času na přijetí nápravných opatření;

87.

je si plně vědom toho, že během dotčeného období byla některá oddělení přesunuta na jiná generální ředitelství; připomíná, že „orgán zajistí provedení doporučení, která vyplývají z auditů“ v souladu s čl. 86 odst. 3 finančního nařízení, a považuje za neuspokojující, že doporučení vydaná na základě auditů provedených v letech 2003 a 2004 nebyla ještě v roce 2008 realizována;

88.

zdůrazňuje, že 88 nedokončených opatření naznačuje, že v některých specifických oblastech přetrvávají zbytková rizika, a důrazně doporučuje, aby byla urychleně přijata vhodná opatření s cílem co nejdříve uskutečnit zbývající doporučení; vyzývá generálního tajemníka, aby příslušný výbor informoval o dosaženém pokroku;

89.

je přesvědčen, že by měl být proveden přezkum útvaru interního auditu Parlamentu s cílem posílit tento útvar, a tím dále zlepšit finanční kontrolu, a že by útvaru měly být poskytnuty veškeré nástroje, které zaručí splnění úkolů Výboru pro rozpočtovou kontrolu;

90.

požaduje, aby se Parlamentu dostalo do 30. září 2010 plného vysvětlení a konkrétních odpovědí, proč nebylo doposud otevřeno nové návštěvnické centrum;

91.

nepovažuje cenu Parlamentu za žurnalistiku za vhodnou, neboť Parlament by neměl udělovat ceny novinářům, jejichž úkolem je kriticky se zabývat institucemi EU a jejich prací;

92.

konstatuje, že v roce 2008 byly prostředky v rámci bodu rozpočtu 4000 použity následujícím způsobem:

93.

připomíná, že dne 19. listopadu 2008 předsednictvo na své schůzi rozhodlo o dodatečném navýšení prostředků v bodu rozpočtu 4000 o celkovou částku 6 000 000 EUR, jež byla určena na financování informační kampaně v souvislosti s evropskými volbami v roce 2009 (D(2009)28076 ze dne 15. června 2009);

94.

bere na vědomí, že dne 15. prosince 2008 předsednictvo rozhodlo

95.

připomíná, že předseda EP na schůzi předsednictva dne 16. června 2009„vyjádřil znepokojení nad tím, že účast v těchto volbách celkově poklesla na 43,2 %, což (…) je skutečnost, kterou se nové předsednictvo bude muset důkladně zabývat“ (PE 426.193/BUR);

96.

bere na vědomí, že dne 8. července 2009 předseda EP v souladu s bodem 2.7.3 předpisů pro používání prostředků z bodu rozpočtu 4000  (18) postoupil ověřené zprávy o používání prostředků, které mu předložily politické skupiny, Výboru pro rozpočtovou kontrolu (dopis 311812);

97.

upozorňuje na to, že generální tajemník ve svém sdělení členům předsednictva ze dne 15. června 2009 (D(2009)28076) uvedl, že „auditoři ve všech zprávách potvrdili, že všechny předložené závěrky bez výjimky byly v souladu s předpisy“;

98.

konstatuje, že předsednictvo na své schůzi dne 16. června 2009 (zápis ze schůze ze dne 16. června 2009, PE 426.193/BUR):

99.

připomíná, že v souladu s bodem 2.2.3 předpisů pro používání prostředků z bodu rozpočtu 4000 každá skupina „musí zavést systém vnitřní kontroly“;

100.

konstatuje, že v roce 2008 byly prostředky v rámci bodu rozpočtu 4020 použity následujícím způsobem:

101.

konstatuje, že předsednictvo na své schůzi dne 17. června 2009 schválilo bez rozpravy závěrečné zprávy o provádění příslušných programů činností a finanční výkazy sedmi z deseti evropských politických stran (zápis ze schůze ze dne 17. června 2009, PE 426.231/BUR);

102.

dále shledává, že generální tajemník ve svém sdělení členům předsednictva (D(2009)30444 ze dne 15. června 2009) poskytl následující informace:

103.

konstatuje, že předsednictvo na své schůzi dne 14. září 2009 schválilo závěrečné zprávy o provádění příslušných programů činností a finanční výkazy tří evropských politických stran, jejichž zprávy nemělo k dispozici na své předchozí schůzi konané dne 17. června 2009, jmenovitě ADIE (Aliance nezávislých demokratů v Evropě), AEN (Aliance pro Evropu národů) a EUD (EU Demokraté) (zápis ze schůze ze dne 14. září 2009, PE 426.393/BUR);

104.

dále konstatuje, že předsednictvo rozhodlo, aby schvalující osoba od tří dotčených stran (ADIE, AEN a EUD) získala s ohledem na konečnou výši příspěvků, které jim měly být vyplaceny, zpět přeplatek ve výši 90 604,58 EUR;

105.

bere na vědomí sdělení generálního tajemníka, v němž reagoval na bod 96 usnesení Parlamentu ze dne 23. dubna 2009 (19) a informoval o krocích přijímaných v návaznosti na zjištění interního auditora, která jsou uvedena ve zprávě o uplatňování pravidel pro poskytování příspěvků politickým stranám na evropské úrovni (20), a vyjádřil se ke třem činnostem, od nichž bylo „upuštěno“;

106.

připomíná, že „musí být zajištěna maximální průhlednost a finanční kontrola politických stran na evropské úrovni, které jsou financovány ze souhrnného rozpočtu Evropské unie“, jak se uvádí v bodu odůvodnění 11 nařízení (ES) č. 2004/2003 (21);

107.

zdůrazňuje, že „maximální průhlednosti“ nelze dosáhnout i) bez důsledného uplatňování příslušných předpisů, zejména zavedení vzorové struktury pro popis programu činností a pro závěrečné zprávy o činnosti, a ii) aniž by schvalující osoba přímo na místě prováděla dostatečně často kontroly ex post vyplacených příspěvků;

108.

nedokáže pochopit, jak může předsednictvo plnit povinnosti, které mu ukládá čl. 209 odst. 2 (rozhodovat „o případném pozastavení nebo snížení financování a o zpětném získání neoprávněně vyplacených částek“) a čl. 209 odst. 3 (schvalovat „závěrečnou zprávu o činnosti a závěrečné vyúčtování politické strany, která prostředky obdržela“) jednacího řádu bez existence výše zmíněných vzorových struktur, které mají zásadní význam pro transparentní průběh hodnocení a plateb;

109.

konstatuje, že v roce 2008 byly prostředky v rámci bodu rozpočtu 4030 použity následujícím způsobem:

110.

konstatuje, že předsednictvo na své schůzi dne 17. června 2009 schválilo závěrečné zprávy o provádění programů činností a finanční výkazy šesti z deseti nadací a stanovilo, aby schvalující osoba od Institutu evropských demokratů požadovala vrácení přeplatku ve výši 85 437,44 EUR a ostatním pěti nadacím uhradila zůstatek ve výši 482 544,35 EUR (zápis ze schůze ze dne 17. června 2009, PE 426.231/BUR);

111.

dále shledává, že generální tajemník ve svém sdělení členům předsednictva (D(2009)31289 ze dne 15. června 2009) poskytl následující informace:

112.

konstatuje, že předsednictvo na své schůzi dne 14. září 2009 schválilo závěrečné zprávy o provádění programů činností a finanční výkazy tří ze čtyř evropských politických nadací, které své zprávy nemohly zaslat k projednání na schůzi konané dne 17. června 2009 (Evropské liberální fórum – ELF, Transform Europe – TE a Fondation Politique Eurropéene Pour La Democratie– FPED) (zápis ze schůze ze dne 14. září 2009 a sdělení členům předsednictva D(2009)40444 ze dne 9. září 2009);

113.

dále shledává, že předsednictvo rovněž rozhodlo, aby schvalující osoba od ELF získala zpět přeplatek ve výši 15 144,39 EUR a od FPED přeplatek ve výši 32 178,58 a aby nadaci TE uhradila zůstatek ve výši 21 965,56 EUR. Přijetí rozhodnutí o uzavření rozpočtového roku nadace FEUD odložilo na příští schůzi;

114.

plně podporuje zakládání evropských politických stran a nadací a jejich činnost; domnívá se, že pro evropské občany je stěžejní, aby finanční řízení těchto stran a nadací bylo transparentní a aby tyto subjekty plnily plánované cíle;

115.

zastává názor, že informace předkládané orgánu příslušnému k udělení absolutoria přesvědčivě nedokládají, že systémy řízení a vnitřní kontroly fungují účinně, a že údaje a dokumentace poskytované stranami a nadacemi dostatečně nesplňují oprávněná očekávání občanů a daňových poplatníků ohledně transparentnosti; očekává, že schvalující osoby vytvoří program pro provádění kontrol ex post, které jsou významným předpokladem pro ujištění se o správnosti účetnictví;

116.

vítá, že útvar interního auditu přistoupil k hodnocení toho, jak jsou prováděna jeho doporučení z roku 2007, a že součástí jeho nové zprávy bude i přezkoumání evropských politických nadací;

117.

bere na vědomí, že předsednictvo rozhodnutím ze dne 14. září 2009 ustavilo dočasnou hodnotící skupinu, která se má pod vedením místopředsedkyně Dagmar Roth-Behrendtové zabývat uplatňováním statutu poslanců a asistentů a navrhnout řešení stávajících praktických problémů;

118.

vítá tuto iniciativu a upozorňuje na to, že veškeré změny v administrativních postupech a platných pravidlech je třeba provádět s náležitým zřetelem na možné riziko poškození dobré pověsti a na finanční rizika a že je nutné se vyvarovat zbytečných nákladů;

119.

očekává, že generální tajemník již zjistil rizika spojená s novými systémy a vyčíslil náklady na správu a kontrolu nutnou k omezení těchto rizik;

120.

očekává, že generální tajemník přijme všechna nezbytná opatření k tomu, aby omezil dobu, po kterou zůstávají volná pracovní místa neobsazena, na maximálně tři měsíce, a tak významně přispěje ke zlepšení služeb poskytovaných poslancům, neboť zaměstnancům umožní odvádět práci v očekávané kvalitě;

121.

vyzývá generálního tajemníka k zajištění toho, aby oznámení o volných pracovních místech na pozice vedoucího oddělení a vyšší funkce byla přístupná i úředníkům z ostatních orgánů a institucí EU;

122.

opakuje svůj požadavek dlouhodobé strategie Parlamentu v oblasti nemovitostí; připomíná svou výzvu z bodu 30 usnesení ze dne 22. října 2009 k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl I – Evropský parlament, oddíl II – Rada, oddíl IV – Soudní dvůr, oddíl V – Účetní dvůr, oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor, oddíl VII – Výbor regionů, oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv, oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů (23); zdůrazňuje zejména, že v rámci této strategie v oblasti nemovitostí by měly být zohledněny rostoucí náklady na údržbu zakoupených budov a ve střednědobém horizontu rovněž náklady na jejich opravy; poukazuje ne to, že strategie v oblasti nemovitostí musí zajistit udržitelnost rozpočtu Parlamentu; zdůrazňuje, že je nutné rovněž vzít v úvahu požadavky vyplývající ze vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, a očekává, že bude informován o výsledcích;

123.

pokud jde o informační kanceláře, požaduje, aby se Komise a Parlament dohodly na střednědobé a dlouhodobé politice v oblasti nemovitostí, která bude obsahovat plány směřující daleko do budoucnosti a zejména jednoznačně vymezí postupy pro nákup nemovitostí, úlohu jednotlivých orgánů a časový rámec splátek; zdůrazňuje, že tato dohoda je tím důležitější, že Komise a Parlament v současnosti upřednostňují ve vztahu k informačním kancelářím odlišné způsoby financování;

124.

s uspokojením konstatuje, že Mezinárodní organizace pro normalizaci udělila Parlamentu osvědčení ISO – ISO 14001:2004 pro jeho systémy řízení z hlediska ochrany životního prostředí ve třech hlavních pracovních místech;

125.

vítá skutečnost, že Parlament:

126.

vyzývá generálního tajemníka, aby přijal opatření s cílem vzbudit – na všech úrovních – větší porozumění pro to, že je třeba obecně zamezit produkci zbytečného odpadu a konkrétně snížit počet vytištěných – ovšem nepoužitých – dokumentů pro různé schůze zejména s ohledem na množství úsilí v hospodářské a finanční oblasti, které bylo vynaloženo na rozvoj digitální infrastruktury; navrhuje proto, aby se zlepšilo využívání stávajícího digitálního vybavení Parlamentu;

127.

očekává, že všechny rozhodovací orgány budou při přijímání všech rozhodnutí ohledně např. budov (včetně izolace, geotermální energie, biopaliv a fotovoltaických panelů), přepravy a kancelářských potřeb obecně věnovat mimořádnou pozornost ekologickým požadavkům;

128.

doporučuje, aby se Parlament inspiroval praxí v některých členských státech a podílel se na proplácení cestovních výloh zaměstnanců, kteří používají na cestě z domova do práce veřejné dopravní prostředky, přičemž tito zaměstnanci se na oplátku vzdají práva na přístup do garáží Parlamentu, protože tímto způsobem by se snížil počet automobilů přijíždějících každé ráno do Bruselu, a tedy i emise oxidu uhličitého;

129.

plně podporuje princip mnohojazyčnosti a bere na vědomí rozhodnutí Parlamentu ze dne 24. října 2007 (24) znovu zavést úplné překlady doslovných záznamů z jednání do všech úředních jazyků a dodatečné náklady ve výši 14 840 000 EUR; žádá, aby byly vypracovány analýzy ohledně toho, jak jsou různé jazykové verze doslovných záznamů z jednání využívány;

130.

zastává názor, že tým EMAS by měl být funkčně nezávislý a disponovat dostatečnými finančními prostředky pro provádění svých činností; vyzývá tým EMAS, aby předložil svou výroční zprávu předsedovi Výboru pro rozpočtovou kontrolu;

131.

vyjadřuje znepokojení nad pokračujícím výskytem drobné trestné činnosti v budovách Parlamentu; žádá, aby generální tajemník věnoval této záležitosti zvláštní pozornost s cílem tuto drobnou trestnou činnost omezit;

132.

konstatuje, že každý automobil, který Parlament v roce 2009 zakoupil, má vyšší emise CO2, než je průměr nových automobilů umístěných na trh v Evropské unii v tomto roce; je si vědom toho, že existuje stále větší počet automobilů s velkým výkonem a emisemi nižšími než tento průměr, včetně hybridních automobilů;

133.

vyzývá příslušné orgány, aby do 31. prosince 2010 vyměnily celý vozový park limuzín Parlamentu používaných k protokolárním nebo reprezentačním účelům a nahradily je vozy s emisemi CO2 nižšími, než je průměr v EU za poslední rok, pro nějž jsou k dispozici údaje Komise, a aby tyto vozy vyhradily k užívání předsedovi EP, předsedům politických skupin a významným hostům a zajistily, že vozy, které mají k dispozici poslanci v Bruselu a ve Štrasburku, budou k tomuto datu odpovídat evropské emisní normě 5;

134.

je překvapen, že většina vozů zakoupených v roce 2008 byla považována za nejvíce šetrné k životnímu prostředí s ohledem na potřeby uživatele; vyzývá Parlament, aby poslance nabádal k používání veřejné dopravy a přehodnotil své služby poskytování jízdních kol k dopravě po Bruselu s cílem jejich využívání rozšířit; požaduje dále, aby Parlament zavedl vlastní službu poskytování jízdních kol během plenárních zasedání ve Štrasburku a aby byl k dispozici dostatek jízdních kol;

135.

konstatuje, že v roce 2008 vydalo GŘ IPOL 7,1 milionu EUR a GŘ EXPO 499 423 EUR na externí studie (odpověď na otázku 24); vyzývá příslušné útvary, aby před zadáním nové externí studie ověřily, zda již podobná studie není k dispozici nebo ji nevypracovává jiný orgán či instituce Unie;

136.

vyzývá generálního tajemníka, aby zkontaktoval ostatní orgány a instituce EU s cílem vytvořit centrální databázi vypracovaných studií, do níž by mohla nahlížet i širší veřejnost;

137.

konstatuje, že celkové náklady na předplatné komerčních elektronických informačních služeb činily 804 987 EUR v roce 2008 a 970 484 EUR v roce 2009; vyzývá příslušné útvary, aby při obnově smluv zlepšily podmínky přístupu, a tak umožnily většímu počtu uživatelů, včetně poslanců, tyto informační služby přínosně využívat.

138.

žádá, aby úhrada nákladů vzniklých při skupinové návštěvě pod záštitou poslanců byla osobě odpovědné za skupinu poskytnuta formou bankovního převodu, a nikoli v hotovosti; dále žádá, aby Parlament vypracoval studii, která by zjistila, zda systém náhrady cestovních výdajů vzniklých oficiální skupinové návštěvě formou paušální částky je adekvátní s ohledem na odlišná místa odjezdu a cíle jednotlivých skupin, nebo zda by byl pro tento druh skupin vhodnější systém náhrady skutečných nákladů do určité výše.

A.

vzhledem k tomu, že Rada, zastoupená španělským předsednictvím, souhlasila s přehodnocením tzv. džentlmenské dohody z roku 1970,

B.

vzhledem k tomu, že „občané mají právo vědět, jakým způsobem se nakládá s jejich daněmi a jak se zachází s pravomocí, jež byla svěřena politickým orgánům“ (9),

C.

vzhledem k tomu, že v závěrech ze zasedání Evropské rady konaného v Kolíně nad Rýnem ve dnech 3. a 4. června 1999 se počítá s udělením provozních kapacit Radě v oblasti posílené společné evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP),

D.

vzhledem k tomu, že rozhodnutí Rady 2004/197/SZBP (10) ze dne 23. února 2004 zavádí mechanismus pro správu financování společných nákladů na operace Evropské unie v souvislosti s vojenstvím nebo obranou nazvaný ATHENA, a vzhledem k tomu, že rozhodnutí 2004/582/ES zástupců vlád členských států zasedajících v Radě dne 28. dubna 2004, které se týká výsad a imunit udělených mechanismu ATHENA (11), mu uděluje výsady a imunity a dává Radě provozní pravomoci,

E.

vzhledem k tomu, že rozhodnutí Rady 2000/178/SZBP ze dne 28. února 2000 o pravidlech pro odborníky členských států ve vojenské oblasti dočasně přidělené ke generálnímu sekretariátu Rady (12) a rozhodnutí Rady 2001/80/SZBP ze dne 22. ledna 2001 o zřízení Vojenského štábu Evropské unie (13) stanoví, že náklady spojené s vysíláním vojenských odborníků jsou hrazeny z rozpočtu Rady,

1.

bere na vědomí, že v roce 2008 měla Rada k dispozici prostředky na závazky v celkové výši 743 milionů EUR (2007: 650 milionu EUR), přičemž míra jejich využití činila 93,31 %, což je výrazně více než v roce 2007 (81,89 %), přesto však stále méně, než je průměrná míra využití u ostatních orgánů a institucí (95,67 %);

2.

s ohledem na problémy při udělování absolutoria v roce 2007 a 2008 opakuje svůj postoj, který zaujal v rozhodnutí ze dne 25. dubna 2002 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu na rozpočtový rok 2000 (14) a sice že „[…] Evropský parlament a Rada v minulosti vzájemně neposuzovaly provádění svých oddílů rozpočtu; domnívá se, že s ohledem na skutečnost, že náklady na zahraniční, bezpečnostní a obrannou politiku a na oblast spravedlnosti a vnitřních věcí financované ze správního rozpočtu Rady mají stále více povahu provozních nákladů, měla by se vyjasnit platnost této úpravy v těchto nových politických oblastech s cílem odlišit tradiční správní výdaje od provozních nákladů“;

3.

je toho názoru, že s ohledem na zvýšení správních výdajů a zejména případný výskyt nákladů provozní povahy je třeba provádět kontrolu správních výdajů Rady stejným způsobem, jako tomu je u ostatních orgánů a institucí EU, tedy v rámci postupu udělování absolutoria podle článku 319 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.

je toho názoru, že tato kontrola vychází z následujících písemných dokladů předložených všemi orgány a institucemi:

a ústní prezentace na schůzi výboru odpovědného za udělování absolutoria;

5.

očekává, že v budoucnu budou v průběhu rozpravy o udělení absolutoria v plénu přítomny všechny orgány a instituce zastoupené na odpovídající úrovni;

6.

odmítá stanovisko Rady, že skutečnost, že Rada a Parlament v minulosti vzájemně neposuzovaly provádění svých oddílů rozpočtu vyplývá z „džentlmenské dohody“ (usnesení zaznamenané v zápisu ze schůze Rady ze dne 22. dubna 1970); je toho názoru, že „džentlmenská dohoda“ není závazným dokumentem a její výklad Radou je příliš volný;

7.

věří, že příprava rozpočtu a udělování absolutoria jsou dva zcela oddělené postupy a že „džentlmenská dohoda“ mezi Parlamentem a Radou týkající se přípravy příslušných oddílů rozpočtu nesmí Radu zbavovat její plné odpovědnosti vůči veřejnosti za finanční prostředky, které má k dispozici;

8.

domnívá se, že udělování absolutoria za rok 2008 se odehrává ve velmi důležité době, kdy je třeba jasně stanovit postup udělování absolutoria nové Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ), aby byla prostřednictvím úplné transparentnosti zajištěna důvěryhodnost, a vyzývá Radu, aby zajistila, že Parlamentu před skončením postupu udělování absolutoria za rok 2008 předloží konkrétní, podrobné a komplexní plány na zaměstnaneckou, organizační a kontrolní strukturu ESVČ, včetně vojenského štábu EU, situačního střediska, ředitelství generálního sekretariátu Rady pro řešení krizí a krizové plánování, útvaru schopnosti civilního plánování a provádění i všech zaměstnanců generálního sekretariátu pracujících v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, přičemž tyto plány budou ukazovat zejména nárůst počtu a rozdělení zaměstnanců a předpokládané dopady na rozpočet, a aby se okamžitě na základě předložených návrhů zapojila do jednání s rozpočtovým orgánem;

9.

zdůrazňuje, že k udělení absolutoria v letošním roce nebude možné přihlížet při udělování absolutoria v následujících letech, pokud Rada nedosáhne významného pokroku v problémových oblastech uvedených v bodu 5 usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. listopadu 2009;

10.

znovu opakuje, že Rada by měla být přítomna v Parlamentu při každoročním představování výroční zprávy Účetního dvora a při každoroční rozpravě o udělení absolutoria;

11.

vyzývá Radu spolu s Evropským parlamentem, aby jako rozpočtové orgány ustavily každoroční postup v rámci udělování absolutorií s cílem zlepšit výměnu informací o svých rozpočtech; v rámci tohoto postupu by se předseda Rady doprovázený generálním tajemníkem Rady oficiálně sešel s Výborem pro rozpočtovou kontrolu nebo jeho delegací složenou z předsedy, koordinátorů a zpravodaje a poskytl jim veškeré nutné informace týkající se plnění rozpočtu Rady; navrhuje také, aby předseda příslušného výboru pravidelně a vhodnou formou informoval daný výbor o těchto diskusích;

12.

vyzývá španělské předsednictví k přehodnocení neformální dohody o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Rady, vyzývá k tomu, aby byl do revize finančních nařízení zahrnut odpovídající závazek, jež by byl splněn před zahájením nového finančního období po roce 2013 a vyzývá k ukončení diskusí před 15. říjnem 2010;

13.

připomíná Radě svůj postoj vyjádřený v bodu 12 usnesení ze dne 24. dubna 2007 (15) o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2005, ve kterém stojí: „vyzývá k maximální transparentnosti v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP); žádá Radu, aby zajistila, že v souladu s bodem 42 interinstitucionální dohody […] se v rozpočtu Rady neobjeví žádné provozní výdaje v oblasti SZBP; vyhrazuje si právo, že v případě porušení dohody uskuteční potřebné kroky“;

14.

uznává skutečnost, že Rada nabídla Parlamentu různé formy konzultací a předávání informací o vývoji v oblasti SZBP; domnívá se však, že výroční zpráva o hlavních hlediscích a strategických rozhodnutích SZBP, kterou Rada předložila Parlamentu podle bodu 43 IIA, se zaměřuje výhradně na popis společných postojů SZBP, společných akcí a prováděcích opatření a že v budoucnosti by měly být poskytnuty mnohem obsáhlejší informace pro účely udělení absolutoria;

15.

opakuje svou žádost, aby Rada uváděla u každé položky v hlavě 3 (Výdaje vzniklé v souvislosti se zvláštními činnostmi orgánu) přesnou povahu výdajů, a umožnila tak Parlamentu ověřit, zda jsou všechny výdaje v souladu s IIA a zda žádný z nich nemá povahu provozních nákladů;

16.

je znepokojen nedostatkem transparentnosti u nákladů na činnosti, zejména služební cesty zvláštních zástupců, a požaduje, aby podrobný rozpis výdajů zvláštních zástupců a rozpočtu na jejich služební cesty byl zveřejněn na internetu;

17.

žádá Účetní dvůr o vysvětlení, proč ve své výroční zprávě za rok 2008 v souvislosti s Radou nezmiňuje nevyřešené problémy, které byly uvedeny ve výše zmíněném usnesení Parlamentu ze dne 25. listopadu 2009;

18.

bere na vědomí připomínku Účetního dvora uvedenou v bodu 11.10 jeho výroční zprávy za rok 2008, která se týká nesplnění ustanovení čl. 5 odst. 3 finančního nařízení s ohledem na pokračující nadhodnocování rozpočtu (2005–2008) vyčleněného na zabezpečený evropský systém pro automatický přenos zpráv (SESAME); bere na vědomí odpověď Rady a její záměr zlepšit koordinaci struktur pro řízení velkých projektů v oblasti informačních technologií;

19.

vítá audity, které provedl útvar Rady pro interní audit v roce 2008 (8 finančních auditů a jeden smíšený audit), a také skutečnost, že velká část doporučení z těchto auditů byla přijata; upozorňuje však, že nóta, která byla k této záležitosti předložena orgánu příslušnému k udělení absolutoria, byla velice obecná, a žádá podrobnější informace o uplatňování doporučení vyplývajících z auditu;

20.

vítá nový integrovaný systém řízení a finanční kontroly (SAP), který funguje od 1. ledna 2008 a přinese rozpočtové úspory a zvýšení účinnosti všem třem zapojeným orgánům (Radě, Účetnímu dvoru a Soudnímu dvoru);

21.

vítá dosažené výsledky, pokud jde o konsolidaci organizace po rozšíření EU v letech 2004 a 2007, zejména centralizaci překladatelských oddělení a náboru úředníků z nových členských států; vítá také zavedení flexibilní pracovní doby, které přispívá k lepšímu sladění pracovního a rodinného života; poukazuje však na nízkou míru obsazenosti pracovních míst uvedených v plánu pracovních míst (v průměru 90 %; v roce 2007 – 86 %);

22.

bere na vědomí, že výrazné navýšení zálohových plateb na budovu Residence Palace (70 milionů EUR namísto plánových 15 milionů EUR s cílem dosáhnout následného snížení ceny nemovitosti) bylo možné díky tomu, že nebyly zcela vyčerpány vyčleněné prostředky (míra využití 85,7 %), a požaduje, aby v příštích výročních zprávách byly uvedeny podrobné informace o politice v oblasti nemovitostí, které umožní řádnou kontrolu v rámci udělování absolutoria;

23.

domnívá se, že roční rozpočet pro stálého předsedu Evropské rady by měl být oddělen od rozpočtu Rady a od roku 2012 by měl být předkládán jako nový rozpočtový oddíl;

24.

vítá kroky španělského předsednictví v oblasti objasňování postupu udělování absolutoria, jež mají za cíl prokázat vůli nést plnou odpovědnost vůči Parlamentu, pokud jde o správní rozpočet Rady, a žádá, aby navazující předsednictví přijala pevný závazek pokračovat v této činnosti ve stejném duchu.

A.

vzhledem k tomu, že článek 317 Smlouvy o fungování EU stanoví, že odpovědnost za plnění rozpočtu Unie náleží Komisi, a to ve spolupráci s členskými státy, které spolupracují s Komisí, aby zajistily využití rozpočtových prostředků v souladu se zásadami řádného finančního řízení,

B.

vzhledem k tomu, že čl. 287 odst. 1 Smlouvy o fungování EU ukládá Účetnímu dvoru povinnost předkládat Parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, a dodává, že toto prohlášení může být doplněno zvláštními hodnoceními ke každé hlavní oblasti činnosti Unie,

C.

vzhledem k tomu, že pro provádění hlavních politik EU je charakteristické „sdílené řízení“ rozpočtových prostředků Společenství ze strany Komise a členských států, v jehož rámci spravují 80 % výdajů Společenství členské státy,

D.

vzhledem k tomu, že zlepšení finančního řízení v Unii musí být podpořeno přísným sledováním pokroku v Komisi a ve členských státech a že by členské státy měly převzít odpovědnost za řízení prostředků EU a zajistit dokončení integrovaného rámce vnitřní kontroly s cílem získat pozitivní prohlášení o věrohodnosti (DAS),

E.

vzhledem k tomu, že ve svých posledních pěti každoročních usneseních o udělení absolutoria Parlament upozorňoval na naléhavou potřebu zavést vnitrostátní prohlášení na příslušné politické úrovni, jež by se týkala veškerých prostředků EU v rámci sdíleného řízení, aby tak každý členský stát převzal odpovědnost za řízení prostředků EU, které obdržel,

F.

vzhledem k tomu, že provádění bodu 44 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (IID) (9) a čl. 53b odst. 3 finančního nařízení týkajícího se ročních shrnutí auditů a dostupných prohlášení by mělo představovat značný příspěvek ke zlepšování řízení rozpočtu EU,

G.

vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve svém výše uvedeném stanovisku č. 6/2007 také zdůrazňuje, že vnitrostátní prohlášení lze považovat za nový prvek vnitřní kontroly prostředků EU a že by mohlo stimulovat zvýšenou kontrolu prostředků EU v oblastech sdíleného řízení,

H.

vzhledem k tomu, že práce parlamentního Výboru pro rozpočtovou kontrolu obecně a konkrétně pak postup udělování absolutoria představují součást procesu usilujícího o plnou odpovědnost Komise jako celku i jednotlivých členů Komise a dalších relevantních aktérů, z nichž nejdůležitější jsou členské státy, za finanční řízení v EU v souladu se Smlouvou o fungování EU, a proto vytvářejí pevnější základ pro rozhodování,

I.

vzhledem k tomu, že Rozpočtový výbor Parlamentu by měl výsledky udělování absolutoria za rok 2008 a vydaná doporučení náležitě zohlednit během následujícího rozpočtového procesu,

J.

vzhledem k tomu, že doporučení Rady k udělení absolutoria by měla ve snaze sloužit konstruktivnímu účelu usilovat o posílení reformních snah a odpovědnosti členských států za nápravu problémů, které Účetní dvůr zjistil, a zajistit lepší finanční řízení v Evropské unii,

K.

vzhledem k tomu, že stávající harmonogram udělování absolutoria je příliš dlouhý vzhledem k nutnosti co nejrychleji provést nápravná opatření a reformy požadované Evropským parlamentem v rámci jeho kontrolní pravomoci; vzhledem k tomu, že roční účetní závěrka musí být vypracována před koncem prvního čtvrtletí roku následujícího po kontrolovaném účetním období, aby Účetní dvůr mohl předložit svou zprávu do konce druhého čtvrtletí roku následujícího po kontrolovaném účetním období;

L.

vzhledem k tomu, že článek 83 nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců těchto společenství (10), stanoví, že důchody jsou vypláceny z rozpočtu a že vyplácení těchto prostředků společně zaručují členské státy podle klíče stanoveného pro financování těchto výdajů; vzhledem k tomu, že zaměstnanci přispívají do souhrnného rozpočtu poměrnou částí svého platu, aby se podíleli na financování systému důchodového zabezpečení,

M.

vzhledem k tomu, že článek 83 nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 zavádí společnou záruku členských států, což znamená, že tuto záruku je možné využít v případě selhání jednoho nebo více členských států, a lze z toho vyvodit, že Unie může tento nárok uplatňovat vůči těm členským státům, které tento závazek přijaly,

1.

je na začátku nového funkčního období Komise i nadále znepokojen nahromaděnými problémy po předchozí Komisi, konkrétně:

2.

vítá první známky kolegiálního přístupu ze strany nové Komise, které se projevily v tom, jak se komisaři László Andor, Johannes Hahn a Algirdas Šemeta zapojili do diskusí s parlamentním Výborem pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu, a očekává rozhodné prohlášení komisařů Janusze Lewandowského a Algirdase Šemety s příslibem praktických kroků v následujících oblastech: prohlášení členských států o věrohodnosti účtů, návrh přijatelného rizika výskytu chyb, zjednodušení a transparentnost a svěřenecké fondy pokrývající vnější akce, a je dále přesvědčen, že jsou potřebná další opatření v oblasti finančních oprav a zpětného vymáhání částek a v oblasti systému vnitřní kontroly;

3.

je přesvědčen, že chyby ve výdajích omezují účinnost při dosahování politických cílů EU, a znovu opakuje, že skupiny politik s mírou chyb nižší než 2 % tvoří stále jen 47 % rozpočtu EU, což představuje za léta 2005 až 2008 nárůst o pouhých 9 %; domnívá se, že tato míra meziročního zlepšení je stále nedostatečná, a zdůrazňuje, že navzdory některým zlepšením přetrvává míra chyb přesahující 5 % v některých skupinách politik, které tvoří 31 % rozpočtu, a míra chyb mezi 2 % a 5 % u dalších skupin politik tvořících 22 % rozpočtu;

4.

vyzývá Komisi, aby připravila a předložila Parlamentu novou Agendu pro období od roku 2010 dále, v níž se zaváže k tomu, že zrychlí snižování míry chyb tak, aby zajistila, aby do roku 2014 mohl dát Účetní dvůr „zelenou“ dalším 20 % rozpočtu, a že provede prozatímní změny, které požaduje Účetní dvůr, a to ve formě nové metodiky, která odhalí specifické míry chyb v rozpočtové kapitole Soudržnost, a bude rozlišovat mezi platbami provedenými na základě právních předpisů na období 2000–2006 a na období 2007–2013; domnívá se, že dosažení tohoto cíle je nezbytné pro to, aby se v budoucnu výdaje EU plně zhodnotily a nastal pokrok ve snaze o získání pozitivního DAS;

5.

žádá předsedu Komise, aby informoval Parlament o způsobu, jakým hodlá Komise zvýšit koordinovanost své činnosti s cílem vyřešit přetrvávající nedostatky finančních systémů a výrazně snížit míru chyb, jak je uvedeno výše;

6.

s uspokojením bere na vědomí pozitivní stanovisko Účetního dvora, pokud jde o spolehlivost roční účetní závěrky, a jeho výrok, že účetní závěrka ve všech významných ohledech věrně zobrazuje finanční situaci Společenství k 31. prosinci 2008 a výsledky jejich činností a peněžní toky za daný rok;

7.

považuje za anomálii, aby byla v roční účetní závěrce uvedena záporná hodnota čistých aktiv ve výši 51 400 000 000 EUR, a klade si otázku, zda by částky, jejichž úhrada bude požadována od členských států, neměly být v závěrce uvedeny jako pohledávky, neboť se jedná o spolehlivý závazek týkající se důchodů zaměstnanců, jejichž výše je odhadována na 37 000 000 000 EUR; bere na vědomí vysvětlení, která podal účetní Komise a z nichž vyplývá, že byly náležitě uplatněny mezinárodní účetní standardy vztahující se na veřejný sektor; navrhuje, aby byla zvážena možnost vytvořit penzijní fond Společenství, který by umožnil externalizovat tyto finanční závazky vůči zaměstnancům;

8.

vyjadřuje však znepokojení v souvislosti s připomínkami Účetního dvora týkajícími se nedostatků zjištěných u některých subjektů a generálních ředitelství v účetním systému u faktur/výkazů nákladů a předběžného financování – tyto nedostatky ohrožují kvalitu finančních informací;

9.

vítá výrok „bez výhrad“, který Účetní dvůr vydal v souvislosti s příjmy, se závazky u všech skupin politik a s platbami, na nichž se zakládá účetní závěrka, u skupin politik „vzdělávání a občanství“ a „správní a jiné výdaje“, které jsou ve všech významných ohledech legální a správné;

10.

žádá Účetní dvůr, aby pro příští absolutorium poskytl prohlášení o legalitě a správnosti uskutečněných operací v souladu s čl. 287 odst. 1 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování EU, a to stejným způsobem, jak to činí u věrohodnosti účtů;

11.

vítá úsilí Komise prosazovat a uplatňovat zdokonalené postupy kontroly a řízení, které povedou ke zlepšení ve srovnání s předchozími lety, pokud jde o snížení míry chyb zjištěné Účetním dvorem u uskutečněných operací v některých výdajových oblastech (v oblastech politiky „zemědělství a přírodní zdroje“, „výzkum, energie a doprava“ a „vzdělávání a občanství“);

12.

lituje skutečnosti, že výhrady stále obsahuje (tj. je negativní) DAS týkající se velice důležitých oblastí výdajů Společenství v rozpočtu na rozpočtový rok 2008 (rozvoj venkova, strukturální opatření, výzkum, energie a doprava, vnější vztahy na úrovni prováděcích organizací a rozšíření), ve kterých platby stále ve značném rozsahu vykazují významné chyby;

13.

uznává, že Komise ve svém sdělení o dopadu akčního plánu na posílení její kontrolní úlohy v rámci sdíleného řízení strukturálních opatření uvádí, že kroky nastíněné v tomto sdělení již byly dokončeny; konstatuje, že z předběžných výsledků vyplývá, že v období 2007 až 2013 má činit míra chyb přibližně 5 %; očekává však, že z uvedených opatření bude mít větší prospěch politika soudržnosti, v níž stále přetrvávají velmi značné problémy, a to i přes pokrok, kterého Komise dosáhla ve snaze o účinnější využívání prostředků EU a větší účinnost celkového mechanismu kontroly;

14.

podobně se domnívá, že v oblastech „rozvoj, energie a doprava“ a „vnější pomoc, rozvoj a rozšíření“ by akční plán Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly již měl přinášet prospěch a že by Komise měla být schopna poskytnout řadu ukazatelů a popisných prvků pro měření dopadu tohoto akčního plánu;

15.

bere však na vědomí připomínku Účetního dvora, že zatím nelze určit, zda měl akční plán měřitelný dopad na systémy dohledu a kontroly, a tedy v konečném důsledku na správnost operací (bod 2.28 výroční zprávy za rok 2008), a naléhavě žádá Komisi, aby přijala odpovídající opatření s cílem zajistit, aby pro udělování absolutoria na rok 2009 byly k dispozici ukazatele umožňující měřit dopady daného akčního plánu;

16.

žádá Komisi, aby předložila návrhy na zkrácení lhůt v rámci postupu udělování absolutoria tak, aby se hlasování v plénu mohlo konat v roce následujícím po kontrolovaném rozpočtovém roce;

17.

vítá práci, kterou Účetní dvůr odvedl ve snaze vyjasnit metodu DAS, pokud jde o faktory, které přispívají k neustálému zvyšování účinnosti a účelnosti kontrolních systémů z roku na rok v jednotlivých odvětvích a ke kvalitě konkrétních částí zprávy Účetního dvora, a žádá jej, aby o tom Parlament i nadále pravidelně informoval;

18.

domnívá se, že to, že Účetní dvůr každoročně od vstupu Maastrichtské smlouvy v platnost posuzuje, jak Komise spravuje prostředky EU, se ukázalo jako užitečný nástroj pro zlepšování hospodaření s těmito prostředky, a uznává, že Komise vyvinula velké úsilí, aby se toto hospodaření zlepšilo; žádá však členské státy, aby projevily větší odhodlání, pokud jde o zlepšení vynakládání finančních prostředků;

19.

poukazuje na zlepšení, ke kterému došlo od vstupu Niceské smlouvy v platnost, protože prohlášení Účetního dvora o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací může být doplněno zvláštními hodnoceními ke každé hlavní oblasti činnosti Unie (podle nynějšího čl. 287 odst. 1 Smlouvy o fungování EU);

20.

domnívá se však také, že s pouhým tímto jediným celkovým a ročním posouzením nelze přesně zachytit složitou strukturu financí Evropských společenství, a dále se domnívá, že bude-li pokračovat stav, že toto výroční posouzení je po 15 po sobě následujících let nepřetržitě negativní, může to mít nepříznivou odezvu mezi občany, kteří nechápou, proč Účetní dvůr neustále vydává negativní stanovisko;

21.

poznamenává, že podle čl. 48 odst. 2 Smlouvy o EU, ve znění Lisabonské smlouvy, má Parlament posílenou úlohu v postupu revize Smluv, má totiž právo iniciativy v tom smyslu, že může předkládat Radě návrhy na změnu Smluv, tj. i v případě prohlášení o věrohodnosti;

22.

vyzývá k úvaze o tom, zda by bylo možné a účelné mít v budoucnu samostatná prohlášení o věrohodnosti zpracovaná pro jednotlivé oblasti/oblasti politiky i pro jednotlivé víceleté programy, aby si tímto způsobem lépe odpovídaly metodika Účetního dvora a víceletá povaha financí Evropských společenství vyznačující se členěním na řadu oblastí;

23.

poznamenává, že Komise soustavně prohlašuje, že z „víceleté povahy“ dotčených výdajů vyplývá, že většinu chyb lze odhalit a napravit před ukončením příslušných programů; dále poznamenává, že Účetní dvůr zastává názor, že v současnosti není k dispozici dostatek informací, které by toto tvrzení podpořily;

24.

je znepokojen tím, že nerealizované rozpočtové závazky (tj. nevyužité závazky přenesené za účelem pokrytí budoucích výdajů), zejména u víceletých programů, se v roce 2008 zvýšily o 16,4 miliardy EUR (tj. o 11,8 %) na 155 miliard EUR (bod 3.9 výroční zprávy za rok 2008), i když připouští, že tento stav je v některých případech důsledkem zpoždění v počáteční fázi nových programů, zatímco v jiných případech je výsledkem nedostatků v postupu rozpočtového plánování; je znepokojen tím, že nevyužité prostředky každoročně představují promarněnou příležitost z hlediska uskutečňování politik a programů EU;

25.

bere však na vědomí, že i když nerealizované rozpočtové závazky u rozlišených výdajů zůstávají na velmi vysoké úrovni a přesahují celkové rozpočtové prostředky na závazky na rok 2008, Účetní dvůr také upozorňuje, že většina nerealizovaných rozpočtových závazků je však nyní z roku 2007 a 2008, a týká se tak současného finančního rámce (bod 3.15 výroční zprávy za rok 2008);

26.

vítá skutečnost, že automatickým zrušením závazků by se mělo předejít problémům v současném rozpočtovém období, je však i nadále znepokojen tím, že nejvyšší podíl nerealizovaných rozpočtových závazků (tzv. RAL) je v oblasti soudržnosti a souvisí s tím, že v této oblasti neexistoval postup zrušení závazků pro období 2000–2006;

27.

žádá členské státy, aby zbývající dokumenty související s prohlášením o shodě systémů řízení a kontroly předložily co nejdříve a v náležité kvalitě, aby se tak zabránilo dalším prodlením s průběžnými platbami a dalšímu nárůstu nerealizovaných rozpočtových závazků;

28.

vyzývá Komisi, aby předložila Parlamentu přehled rozpočtové podpory poskytnuté v letech 2005 až 2009 podle jednotlivých zemí a podle jednotlivých fondů;

29.

konstatuje určitá zlepšení ve zpětném vymáhání prostředků, je nicméně i nadále znepokojen problémy, pokud jde o zpětné vymáhání finančních prostředků Společenství, které byly nesprávně vyplaceny, a nízkou kvalitou poskytnutých informací o mechanismech oprav uplatňovaných na úrovni členských států; upozorňuje na naléhavou potřebu usilovat o zpětné vymáhání veškerých nesprávně vyplacených prostředků;

30.

vítá informace, které Komise poskytla o finančních opravách, rozepsané podle jednotlivých členských států až do září 2009, je však znepokojen tím, že roční povaha zprávy Účetního dvora nejde dobře dohromady se souhrnnými údaji poskytovanými Komisí, a úplné posouzení výkonnosti za jeden zkoumaný rok, tj. 2008, tudíž není možné;

31.

žádá Komisi, aby zlepšila účinnost a účelnost systémů pro zpětné vymáhání částek z víceletých programů, a to i na úrovni členských států, a aby sdružila údaje o zpětném vymáhání částek a o finančních opravách s cílem poskytnout spolehlivé a srovnatelné číselné údaje o různých oblastech politiky a o způsobech správy finančních prostředků; žádá Komisi, aby učinila odkaz na Parlament v poznámkách k roční závěrce, aby tak umožnila celkový přehled;

32.

žádá Komisi, aby předložila úplné a spolehlivé číselné údaje o finančních opravách, a zejména o zpětném vymáhání prostředků, a to s uvedením příslušného členského státu, přesné rozpočtové položky a rok, ke kterému se jednotlivé zpětně vymáhané částky vztahují (jak bylo uvedeno již ve zprávě o udělení absolutoria za rok 2006 (11)), a to vzhledem k tomu, že jakákoli jiná forma předkládání údajů neumožňuje zevrubnou kontrolu;

33.

připomíná svůj požadavek, aby Komise pro každý evropský fond každoročně vypracovala klasifikační tabulku s uvedením zjištěné míry chyb – a to jak včetně zohlednění dopadů opravných mechanismů, tak i bez nich – a aby ji předala Parlamentu aktivním, transparentním a snadno přístupným způsobem;

34.

vyzývá Účetní dvůr, aby vyjádřil k tomuto seznamu připomínky na základě svých vlastních zjištění;

35.

upozorňuje na význam rozhodnutí a opatření k zajištění konečné nápravy s cílem vyloučit z financování EU výdaje, které nebyly provedeny v souladu s právními předpisy EU, a znovu požaduje přesné uvádění rozpočtového okruhu a roku, jehož se zpětné vymáhání jednotlivých částek týká;

36.

ujišťuje Komisi, že ji plně podporuje v důsledném uplatňování právních předpisů týkajících se pozastavování plateb, a vítá kroky, jež byly podniknuty s cílem nepřevádět prostředky do doby, než bude Komise mít absolutní záruku, že řídící a kontrolní systémy členského státu, který je příjemcem dotčených prostředků, jsou spolehlivé;

37.

upozorňuje na příklad Řecka, kde výrazné finanční opravy na základě rozhodnutí Komise podle všeho vedly k lepší výkonnosti v některých oblastech; vyzývá Komisi, aby zjistila, o jaké oblasti jde, a připomíná, že integrovaný systém správy a kontroly (IACS) neposkytl žádné důkazy o tom, že by akční plán vytvořený a realizovaný řeckými orgány byl účinný (bod 2.5 výroční zprávy za rok 2008);

38.

domnívá se, že pokud se budou opakovaně objevovat výhrady v souvislosti s výdajovými programy určitého členského státu, přispěje nátlakové opatření v podobě pozastavení plateb ke zvýšení úsilí členských států o řádné využívání prostředků EU, které obdržely;

39.

vyzývá Komisi, aby zjednodušila pravidla a uplatňovala platné právní předpisy v oblasti pozastavení plateb, kdykoli to bude nutné, a pravidelně o těchto pozastavených platbách a výsledcích tohoto kroku informovala Parlament, Radu a Účetní dvůr;

40.

je toho názoru, že roční shrnutí, která musí členské státy každoročně sestavit spolu s přehledem kontrol účtů a dostupných prohlášení v souladu s článkem 3 IID a čl. 53b odst. 3 finančního nařízení, by měly být prvním krokem k zavedení vnitrostátního prohlášení o řízení ve všech členských státech;

41.

vítá prohlášení meziparlamentní konference o zlepšení vnitrostátní odpovědnosti za finanční prostředky EU, která se konala v Haagu ve dnech 28.–29. ledna 2010, v němž se doporučuje zavádět nebo posilovat vnitrostátní politické nástroje s cílem zlepšit kontrolu a řízení výdajů hrazených z prostředků EU v členských státech, a také aby nástroje používané pro řízení finančních prostředků EU a odpovědnost, jako např. výroční zprávy, obsahovaly prvky společného rámce EU, které budou umožňovat srovnání a stanovení osvědčených postupů, stejně jako dosažení pokroku při zavádění vnitrostátních prohlášení o řízení;

42.

zdůrazňuje, že při nadcházejícím přezkumu finančního nařízení je třeba posílit roli ročních shrnutí a zlepšit kvalitu, homogennost a srovnatelnost údajů poskytovaných členskými státy, aby byl zajištěn jejich přínos v oblasti kontroly prostředků EU;

43.

vítá informace poskytnuté Parlamentu Komisí o ročních shrnutích, která obdržela v roce 2009, a žádá Komisi, aby zveřejňovala veškerá roční shrnutí všech členských států s cílem zvýšit transparentnost a veřejnou odpovědnost; vyzývá Komisi, aby na základě obdržených ročních shrnutí provedla analýzu silných a slabých stránek vnitrostátních systémů jednotlivých členských států v oblasti správy a kontroly prostředků EU;

44.

domnívá se, že je nanejvýš důležité, aby Komise podala zprávu o kvalitě těchto ročních shrnutí a aby vytvořila přidanou hodnotu k tomuto procesu tím, že určí společné problémy, navrhne možná řešení nebo zjistí osvědčené postupy a využije těchto informací v rámci své kontrolní úlohy;

45.

domnívá se, že by Parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru měla být ke konci roku 2010 předložena srovnávací analýza a měla by být brzy poté zveřejněna;

46.

vyzývá Komisi, aby zajistila, aby obecné pokyny týkající se ročních shrnutí vyžadovaly od všech členských států jednotnou metodiku a analytický záběr; bere na vědomí záměr Komise revidovat své pokyny tak, aby se zjednodušily požadavky na vykazování a byly podány podrobnější pokyny pro osvědčené postupy; požaduje, aby Komise této příležitosti využila k tomu, aby do pokynů zahrnula i rámcový návod pro vnitrostátní prohlášení o řízení pro ty členské státy, které se rozhodnou tato prohlášení zavést, a aby vypracovala vlastní motivační přístup;

47.

vítá dobrovolné iniciativy Dánska, Nizozemska, Švédska a Spojeného království, které vypracovaly vnitrostátní prohlášení o řízení prostředků EU; všímá si však značných rozdílů mezi těmito čtyřmi vnitrostátními iniciativami; upřímně vítá dopis nizozemské a švédské vlády, který vyzývá Komisi, aby vydala pokyny týkající se vymezení klíčových hledisek vnitrostátních prohlášení, které by mohly rovněž sloužit jako cenný zdroj informací pro další členské státy; lituje skutečnosti, že navzdory těmto iniciativám většina ostatních členských států ještě takováto prohlášení nezavedla;

48.

připomíná svůj požadavek na zavedení vnitrostátních prohlášení o řízení (v bodě 32 svého usnesení ze dne 23. dubna 2009 (12) připojeného k rozhodnutí o udělení absolutoria na rok 2007);

49.

upozorňuje na první odstavec článku 317 Smlouvy o fungování EU (bývalý článek 274 Smlouvy o ES), který nyní stanoví, že Komise „plní rozpočet ve spolupráci s členskými státy“, a je i nadále přesvědčen, že pokrokem v tomto směru bude podávání vnitrostátních prohlášení o řízení týkajících se veškerých prostředků EU v rámci sdíleného řízení, jak Parlament požadoval ve svých posledních pěti každoročních usneseních o udělení absolutoria;

50.

poukazuje na druhý pododstavec článku 317 Smlouvy o fungování EU, který ukládá členským státům určité – zatím neupřesněné – povinnosti kontroly a auditu při plnění rozpočtu, jakož i z toho vyplývající odpovědnosti; žádá Komisi, aby využila nového znění článku 317 k co nejrychlejšímu zavedení povinných vnitrostátních prohlášení o řízení; odkazuje také na článek 291 Smlouvy o fungování EU, který dává Komisi nové nástroje k zajištění stejného a jednotného provedení právně závazných aktů Unie;

51.

vyzývá Komisi, aby v rámci přezkumu finančního nařízení navrhla povinnost členských států vydávat vnitrostátní prohlášení o řízení podepsaná na příslušné politické úrovni a osvědčená jejich nejvyššími vnitrostátními orgány kontroly účetnictví, a to jako prostředek úlevy od administrativního břemene a zlepšení správy prostředků v rámci sdíleného řízení;

52.

žádá, aby podle čl. 287 odst. 3 Smlouvy o fungování EU byla ve věci kontrol v rámci sdíleného řízení posílena spolupráce mezi vnitrostátními orgány kontroly účetnictví a Účetním dvorem;

53.

navrhuje, aby vnitrostátní orgány kontroly účetnictví jako nezávislí externí auditoři vydávaly v souladu s mezinárodními auditorskými standardy vnitrostátní auditorská osvědčení o řízení prostředků EU, která by byla základem vnitrostátních prohlášení o řízení; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost úpravy a přizpůsobení harmonogramu udělování absolutoria tak, aby umožňoval včasné provedení auditů těchto vnitrostátních prohlášení o řízení ze strany (vnitrostátních) externích auditorů;

54.

je hluboce znepokojen prokázaným manipulováním s finančními statistikami a daňovými úniky, k nimž docházelo v Řecku; zjišťuje, že se v celé tamní státní správě všeobecně rozšířila korupce ve veřejném sektoru, jak přiznal předseda řecké vlády; upozorňuje na značné finanční dopady této situace v podobě nákladů, které zatěžují rozpočet Řecka; žádá Komisi, aby přednostně vyšetřila okolnosti, za nichž mohla po tak dlouhou dobu dostávat a fakticky přijímat nepravdivé makroekonomické údaje;

55.

vyjadřuje své znepokojení nad opakovanou kritikou Účetního dvora týkající se nedostatečné kvality kontrol prováděných v členských státech a podle jeho mínění škodí pověsti EU, mohou-li jednotlivé členské státy uplatňovat různé standardy kontroly;

56.

i přes postupné zlepšování DAS od roku 2003 (v roce 2008 vyslovil Účetní dvůr pozitivní stanovisko auditora k 56 % výdajů oproti 6 % v roce 2003) je i nadále znepokojen konstatováním Účetního dvora, že zatím nelze určit, zda měl akční plán měřitelný dopad na systémy dohledu a kontroly, a že Komise není schopna prokázat, že její opatření na zlepšení systémů dohledu a kontroly účelně zmírňují riziko vzniku chyb v některých rozpočtových oblastech (body 2.28 a 2.33 výroční zprávy za rok 2008);

57.

žádá Komisi, aby i nadále pravidelně předkládala hodnocení integrovaného systému vnitřní kontroly, a požaduje, aby výroční zprávy o činnosti a souhrnné zprávy podávaly ještě přesnější a podrobnější informace o fungování systémů oddělení Komise a členských států v oblasti sdíleného řízení, jak už to v současnosti činí generální ředitelství Komise pro regionální politiku ve své výroční zprávě o činnosti;

58.

upozorňuje v této souvislosti na význam opatření č. 10 výše uvedeného akčního plánu, které navrhuje provést „analýzu nákladů na kontrolu“, neboť „je nutné nalézt vhodnou rovnováhu mezi náklady na kontrolu a přínosy těchto kontrol“;

59.

žádá Komisi, aby v roce 2010 provedla úplnější a podrobnější hodnocení nákladů na zdroje, které jsou vyčleněny na kontrolní systémy v oblastech „výzkum, energie a doprava“, „rozvoj venkova“, „vnější pomoc“ a „správní výdaje“, jak to požadoval Parlament ve svých předchozích usneseních připojených k rozhodnutí o udělení absolutoria;

60.

je přesvědčen, že toto hodnocení bude klíčovým nástrojem pro posouzení, jakých zlepšení lze v budoucnu dosáhnout a s jakými náklady, jak doporučuje Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2008 (bod 2.35 písm. a)), a pro dosažení pokroku v otázce přijatelného rizika výskytu chyb;

61.

bere na vědomí výše uvedené sdělení Komise ze dne 16. prosince 2008 o společné dohodě o koncepci přijatelného rizika výskytu chyb jakožto pevného metodologického základu, z něhož lze vycházet při ekonomické analýze přijatelné míry rizika; připomíná své pochybnosti ohledně údajů o nákladech na kontrolu poskytovaných členskými státy a žádá Komisi, aby aktualizovala a doplňovala údaje použité ve sdělení; vyzývá Komisi, aby řešila všechny slabiny a nedostatky, které zjistil Účetní dvůr, a zdůrazňuje především tyto:

62.

žádá Komisi, aby vypracovala podrobnou analýzu nedostatků a slabin, které zjistil Účetní dvůr (13), zejména pokud jde o kvalitu údajů poskytovaných členskými státy;

63.

připomíná opatření č. 4 výše uvedeného akčního plánu, které v souladu s doporučeními Parlamentu navrhuje zahájit „interinstitucionální dialog o přípustných rizicích uskutečněných operací“; konstatuje nicméně, že s prováděním tohoto opatření se sotva začalo;

64.

domnívá se proto, že by Komise v zájmu dodržování zásady proporcionality a zásady efektivity nákladů (tj. odpovídající návratnosti vynaložených prostředků) kontrolních systémů měla zhodnotit poměr mezi zdroji, které má k dispozici pro každou jednotlivou politiku, na jedné straně a částí těchto zdrojů, kterou využívá na kontrolní systémy, v členění podle jednotlivých oblastí výdajů, na straně druhé;

65.

žádá Komisi, aby stanovila oblasti s vysokou politickou citlivostí (s vysokým rizikem poškození dobré pověsti), v nichž by měl být zvolen kvalitativní (nikoli ekonomický) přístup k mírám chyb;

66.

domnívá se, že při stanovování přijatelné míry chyb by měl být rovněž vzat v úvahu objem prostředků Unie, které jsou v důsledku chyb ohroženy;

67.

je také přesvědčen, že stávající poměr nákladů a výnosů mezi zdroji vyčleněnými na kontrolní činnosti a výsledky těchto kontrol by měly být základním prvkem, který by měl mít Účetní dvůr na zřeteli při vydávání DAS;

68.

lituje, že Komise vynakládá větší úsilí na to, aby přesvědčila Parlament o potřebě zavést koncept „přijatelného rizika výskytu chyb“, než na to, aby přesvědčila členské státy o potřebě povinných vnitrostátních prohlášení o řízení;

69.

zdůrazňuje, že kontrolní systémy odrážejí složitost předpisů a pravidel na různých úrovních, které se někdy překrývají; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby urychlila své kroky ve snaze o zjednodušení a plně do tohoto procesu zapojila Parlament, a žádá členské státy a regiony, aby vyvinuly odpovídající úsilí o dosažení tohoto cíle;

70.

žádá Komisi, aby uspořádala interinstitucionální diskusi za účasti zástupců Rady, Komise, Účetního dvora a Parlamentu na nejvyšší úrovni v první fázi a ve druhé fázi za účasti zástupců členských států, vnitrostátních parlamentů a nejvyšších orgánů kontroly účetnictví s cílem zahájit komplexní rozpravu o současném systému postupu udělování absolutoria;

71.

navrhuje přidělit během příštího rozpočtového procesu Komisi zdroje potřebné k uspořádání takové rozpravy;

72.

lituje skutečnosti, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2008 znovu zdůraznil, že některé výroční zprávy o činnosti stále neobsahují dostatek podkladů pro prohlášení o věrohodnosti; žádá Účetní dvůr, aby zahrnul do jednotlivých kapitol výroční zprávy podrobnou analýzu příslušných výročních zpráv o činnosti;

73.

se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr nadále nalézá slabiny ve fungování systémů dohledu a kontroly a v příslušných výhradách k jistotě vyjádřené v prohlášeních generálních ředitelů Komise, především co se týče jejich vlivu na prohlášení o věrohodnosti týkající se legality a správnosti uskutečněných operací, a připomíná členským státům a Komisi jejich povinnosti v této oblasti;

74.

trvá na tom, že veřejnost musí mít přístup k informacím o všech členech expertních a pracovních skupin, které spolupracují s Komisí, a ke zveřejněným informacím o všech příjemcích prostředků EU;

75.

trvá na tom, že Komise musí být odpovědná za zajištění úplnosti, dohledatelnosti a srovnatelnosti údajů poskytnutých o příjemcích finančních prostředků EU, včetně podrobností o příjemcích a jejich projektech;

76.

vítá skutečnost, že informace o příjemcích finanční podpory EU budou zveřejňovány ve větší míře na přístupné a přehledné internetové stránce, a požaduje vytvoření standardní struktury a podoby vnitrostátních, regionálních a mezinárodních internetových stránek přístupných z centrálního portálu;

77.

opět zdůrazňuje, že je nezbytné provést revizi stávajícího kodexu chování členů Komise, aby se odstranily nedostatky jako: a) chybějící definice pojmu „střet zájmů“, b) není stanoven postup v případě střetu zájmů, c) není jasno v otázce přijímání darů a pohoštění a d) neexistuje orgán, který by se zabýval stížnostmi a zbavoval předsedu (případné) povinnosti provádět hodnocení sebe sama;

78.

očekává, že Komise zahájí konzultace s Parlamentem týkající se revize stávajícího kodexu chování členů Komise v duchu vzájemného souhlasu, kterého bylo dne 27. ledna 2010 dosaženo mezi předsedou Komise José Manuelem Barrosem a pracovní skupinou Parlamentu v otázce provedení revize rámcové dohody mezi Parlamentem a Komisí, a že přijme revidovanou verzi svého kodexu chování členů Komise nejpozději do srpna 2010, přičemž poznamenává, že tato revize měla být provedena ještě před jmenováním nové Komise;

79.

připomíná, že je důležité zajistit absolutní transparentnost a publicitu, pokud jde o zaměstnance kabinetů členů Komise, kteří nebyli přijati do pracovního poměru v souladu se služebním řádem;

80.

připomíná také, že závazný kodex chování členů Komise by měl zahrnovat nezbytná etická pravidla a hlavní zásady, jimiž se musí členové Komise řídit při výkonu své funkce, zejména při jmenování kolegů, a to zvláště ve svých kabinetech;

81.

vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byli všichni zaměstnanci dobře proškoleni a řádně informováni o svých povinnostech a právech stanovených v článcích 22a a 22b služebního řádu;

82.

bere na vědomí mírné snížení počtu zaměstnanců, jejichž náplní práce je „administrativní podpora a koordinace“ (z 31,8 % v roce 2007 na 30,9 % v roce 2009), což představuje jen malou část celkových režijních nákladů; opakuje své předchozí požadavky, aby byla přijata opatření s cílem dosáhnout v této oblasti 20 % podílu (bod 217 výše uvedeného usnesení ze dne 23. dubna 2009);

83.

naléhavě žádá Komisi, aby společně s přípravnými dokumenty pro rozpočet na rok 2011 (dříve se jednalo o dokumenty vztahující se k předběžnému návrhu rozpočtu) předložila plán pracovních míst, v němž je uplatněno 3 % snížení v této oblasti jakožto první krok k dosažení 20 % úrovně na konci funkčního období druhé Barrosovy Komise;

84.

vyzývá Komisi, aby před přepracováním služebního řádu úředníků a pracovního řádu ostatních zaměstnanců vypracovala a předložila alternativní metody úpravy platů úředníků a ostatních zaměstnanců na náležitém právním a účetním základě; domnívá se, že by tak měl vzniknout širší základ pro výpočet výše roční úpravy a k úpravě platů by docházelo rychleji, a tak by se v ní přiměřeněji promítal celkový hospodářský vývoj v členských státech;

85.

vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by se nevyplatilo zařazovat kandidáty do nástupní platové třídy podle jejich předpokladů k výkonu dané práce, a aby předložila návrhy na zařazení kvalifikovaných zaměstnanců do vyšších platových tříd; jako součást tohoto posouzení očekává zprávu o praktickém využití členů kabinetu po jejich odchodu z funkce a v souvislosti s podmínkami, které musí splňovat při nástupu na takové místo;

86.

vyzývá Komisi, aby zaujala stanovisko k tomu, do jaké míry bylo skutečně dosaženo úspor, které byly plánovány při reformě služebního řádu v roce 2004, a to zejména s ohledem na zvýšení příspěvků úředníků a ostatních zaměstnanců v oblasti zdravotní péče a důchodů;

87.

navrhuje, aby Komise rozdělila hierarchickou pravomoc mezi osoby, které odpovídají za účetnictví, a osoby, které jsou oprávněny převádět finanční prostředky podle obvyklých pravidel bezpečnosti v oblasti vnitřní kontroly při nakládání s finančními prostředky;

88.

připomíná svůj požadavek (body 254 a 255 výše uvedeného usnesení ze dne 23. dubna 2009) na vytvoření a uplatňování obecného systému řízení pro „regulační agentury“ a na zavedení účinného monitorovacího systému agentur Unie;

89.

v tomto ohledu zdůrazňuje, že přestože jsou některé agentury z právního hlediska nezávislé, Komise je i nadále odpovědná za plnění jejich rozpočtu (v souladu s čl. 317 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, články 54, 55 a 185 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a článkem 37 a čl. 41 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002);

90.

je znepokojen velkým počtem vyšetřování, která trvají déle než 9 měsíců, a tím, že jen v málo případech vyšetřovaných úřadem OLAF jsou přijímána následná opatření ve vnitrostátních soudních systémech, a domnívá se, že by mělo být provedeno hodnocení personálních zdrojů úřadu OLAF, aby se zjistilo, zda by vyšší počet zaměstnanců mohl přinést zlepšení ve dvou výše uvedených oblastech;

91.

vítá závazný slib nové Komise ze dne 15. ledna 2010 co možná nejdříve odblokovat jednání v Radě o reformě úřadu OLAF a předložit nejpozději do července 2010 slíbený a dlouho očekávaný „diskusní dokument“ Komise jako podklad pro jednání v Radě;

92.

opakuje, že je nezbytné zohlednit postoj Parlamentu v prvním čtení ze dne 20. listopadu 2008 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1073/1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (14), a rád by znovu zdůraznil, že v zájmu zajištění toho, aby měl v budoucnu úřad OLAF dostatečně silné postavení, by bylo třeba, aby úřad zůstal v rámci Komise a zároveň si zachoval nezávislost; připomíná, že článek 317 Smlouvy o fungování EU klade větší odpovědnost na členské státy a podporuje tak trvalý požadavek Parlamentu, aby členské státy zlepšily svou spolupráci s úřadem OLAF;

93.

rád by v brzké době obdržel návrh na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) ve smyslu článku 86 Smlouvy o fungování EU; rád by se podílel na jednáních o zřízení úřadu EPPO;

94.

požaduje, aby Komise co nejdříve předložila svůj slíbený a dlouho očekávaný „diskusní dokument“, a znovu připomíná důležitost postoje Parlamentu k tomuto tématu v prvním čtení ze dne 20. listopadu 2008; rád by znovu zdůraznil, že v zájmu zajištění toho, aby byl v budoucnu úřad OLAF dostatečně silný, by bylo třeba, aby úřad zůstal v rámci Komise a zároveň si zachoval nezávislost; zdůrazňuje své návrhy týkající se funkce generálního ředitele OLAF, které uvedl ve svém postoji k této věci, a žádá, aby jmenování úspěšného kandidáta proběhlo velmi rychle; je toho názoru, že toto výběrové řízení musí probíhat v interinstitucionálním rámci, který plně respektuje výsadní pravomoci Parlamentu;

95.

znovu potvrzuje svůj postoj, že postup jmenování prozatímního generálního ředitele úřadu OLAF se musí obdobně řídit předpisy obsaženými v právním aktu, který je právním základem pro úřad OLAF, konkrétně ustanoveními článku 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (15); lituje toho, že Komise v tomto směru obecně uplatňuje služební řád, a je znepokojen tím, že tento přístup Komise může nepříznivě ovlivnit efektivnost úřadu OLAF;

96.

vítá skutečnost, že Účetní dvůr usoudil, že v souhrnu byla prohlášení členských států týkající se tradičních vlastních zdrojů, která byla zaslána Komisi, spolehlivá a bez zásadních chyb a že byly také správně vypočítány vlastní zdroje pocházející z DPH a vycházející z HND a Komise tyto prostředky řádně vybrala a zanesla do účtů Společenství;

97.

se znepokojením bere na vědomí zprávu Komise o řeckých statistikách schodku veřejných financí a veřejného dluhu (KOM(2010) 1), která vzbuzuje vážné pochybnosti o spolehlivosti údajů poskytovaných řeckými orgány; vyzývá Komisi, aby vlastním šetřením ověřila platnost údajů dodaných za rok 2008 a potvrdila správnost a legalitu dodaných výpočtů a příspěvku do vlastních zdrojů;

98.

žádá Komisi, aby předložila své plány, jak bude v budoucnu postupovat při operacích s řeckou státní správou; zdůrazňuje, že pracovníci, kteří se podílejí na správě evropských fondů, musí být vyňati z úsporných opatření s cílem zajistit zachování a integritu řídících struktur;

99.

konstatuje však, že pokud jde o vlastní zdroje vycházející z DPH, výhrady vyslovené již v roce 1989 jsou nadále platné, a žádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy pokračovala ve své snaze zajistit, aby byly vytýkané nedostatky v přiměřené době odstraněny;

100.

žádá Komisi, aby ve věci vlastních příjmů vycházejících z HND postupovala podle doporučení Účetního dvora uvedeného v bodě 4.36 výroční zprávy za rok 2008 a sdělila Parlamentu podrobnosti o pokroku dosaženém při uplatňování přímého ověřování a posuzování dozorčích a kontrolních systémů vnitrostátních statistických úřadů v členských státech;

101.

vítá pozitivní hodnocení Účetního dvora, který na základě své kontrolní činnosti dospěl k závěru, že s výjimkou oblasti rozvoje venkova se v platbách za rok končící 31. prosincem 2008 v rámci skupiny politik „zemědělství a přírodní zdroje“ nevyskytly žádné významné chyby; s potěšením poznamenává, že průměrná míra chyb EU-27 je nižší než 2 % hranice, kterou Účetní dvůr toleruje;

102.

se znepokojením bere na vědomí velmi rozšířené míry lokálně způsobených chyb mezi členskými státy při uplatňování podpor „na plochu“ (Francie 0,20 %, Spojené království 0,24 %, Německo 0,3 %, Řecko 3,70 %, Rumunsko 12,57 %, Bulharsko přibližně 6 %) a trvá na tom, že tím nesmí být ohrožena celková důvěryhodnost systému; požaduje dobře cílená, okamžitá opatření, která povedou ke snížení administrativní zátěže pro úspěšné členské státy a k účinným protiopatřením;

103.

vyjadřuje politování nad zjištěním Účetního dvora týkajícím se oblasti rozvoje venkova, která je stále poznamenána vysokou mírou chyb, přestože odhadovaná míra chyb byla nižší než v předchozích letech;

104.

vítá hodnocení, které provedla Komise a které se týká kvality prohlášení a ročních shrnutí předkládaných členskými státy v oblasti výdajů na zemědělství; Komise v něm dospěla k závěru, že v roce 2008 byla většina těchto dokumentů v souladu s právními povinnostmi a celkově se řídila pokyny Komise;

105.

stejně jako v předchozích letech opakuje, že IACS je obecně účinným kontrolním systémem, který snižuje riziko chyb a nesprávných výdajů, lituje však, že Účetní dvůr shledal výrazné nedostatky ve vybraných platebních agenturách ve třech členských státech: v Bulharsku, v Rumunsku a ve Spojeném království (ve Skotsku) (viz bod 5.32 výroční zprávy za rok 2008); uznává však, že byla přijata opatření k řešení těchto nedostatků;

106.

požaduje zjednodušení složitých pravidel a přesnější definice kritérií způsobilosti, zejména u agroenvironmentálních opatření, v první řadě na úrovni Komise, ale také na vnitrostátní úrovni v rámci plánů rozvoje venkova, a také žádá, aby všechny zúčastněné strany měly k dispozici komplexnější a jasnější instrukce a pokyny a aby se pořádaly školicí akce;

107.

lituje skutečnosti, že systém evidence půdy (LPIS), který používají vnitrostátní orgány, stále ještě v některých členských státech, ve kterých byly Účetním dvorem hlášeny závažné nedostatky (Bulharsko, Španělsko, Polsko a Spojené království), nefunguje správným způsobem; konstatuje, že na vnitrostátní úrovni byla přijata různá opatření k řešení těchto nedostatků;

108.

vyjadřuje také znepokojení nad chybami, pokud jde o výdaje v rámci programu SAPARD v Bulharsku a Rumunsku, kvůli nimž muselo generální ředitelství pro zemědělství vyjádřit ve výroční zprávě o činnosti výhradu; bere na vědomí již přijaté akční plány v reakci na doporučení Komise;

109.

zdůrazňuje význam včasných a důkladných následných auditů, jimiž je možno zjistit nezpůsobilé výdaje nebo nedostatečné podklady, a umožnit tak provést nezbytné opravy;

110.

je znepokojen nedostatky, které Účetní dvůr zjistil v souvislosti s tím, jak členské státy vymezují, co je nezbytné k udržování půdy v dobrém zemědělském a environmentálním stavu, neboť určitým příjemcům je vyplácena podpora v rámci režimu jednotné platby nebo režimu jednotné platby na plochu, aniž by příjemci s dotčenou půdou cokoli dělali (bod 5.49 výroční zprávy za rok 2008);

111.

domnívá se, že tyto nedostatky, včetně problému příjemců, kteří nesplňují podmínky definice „zemědělců“, jak odhalil Účetní dvůr ve výroční zprávě za rok 2008, by měla Komise vyřešit, aby zajistila vyšší míru věrohodnosti u činnosti certifikačních orgánů;

112.

bere na vědomí závěry Účetního dvora a naléhavě vyzývá Komisi, aby zlepšila kontroly v členských státech, které nesplňovaly právní předpisy Společenství při rozdělování nároků nad rámec ustanovení nařízení;

113.

bere na vědomí, že Komise poukázala na nedostatky týkající se účtů pohledávek u čtvrtiny platebních agentur a navrhla finanční opravy v přibližné výši 25,3 milionu EUR; dále poznamenává, že tyto opravy představují přibližně 1,95 % z 1 295 milionů EUR, které měly být získány zpět ke konci roku 2008; zdůrazňuje, že i když je tento údaj těsně pod 2 % prahem významnosti, značí, že na souhrnné úrovni účtů pohledávek existuje riziko významné chyby;

114.

žádá Komisi, aby situaci podrobně dále sledovala a zajistila, aby dluhy byly správně stanoveny a řádně zaúčtovány do rozpočtu Společenství;

115.

konstatuje, že průběžné platby za období 2007–2013, které byly provedeny v roce 2008, představují pouze 32 % výdajů a že připomínky Účetního dvora se vztahují zejména k výdajům během programového období 2000–2006, které představují 68 % výdajů z Fondu soudržnosti v roce 2008; konstatuje tedy, že dopady posílení právního rámce na období 2007–2013 a zjednodušení opatření přijatých v letech 2008 a 2009 se zatím nemohou viditelně projevit;

116.

zdůrazňuje, že naprostou prioritou musí být další snižování celkových měr chyb, které byly i v roce 2008 v oblasti výdajů vysoké, a zlepšování dohledu Komise a systému zpětného vymáhání prostředků;

117.

je znepokojen tím, že chyby zjištěné v oblasti soudržnosti poukazují na skutečnost, že 11 % celkové vyplacené částky nemělo být nikdy vyplaceno, přičemž v roce 2007 nedošlo k žádnému zlepšení; lituje, že finanční opravy a zpětné získávání částek jsou funkční jen zčásti; konstatuje, že v programovém období 2000–2006 byly provedeny tyto finanční opravy: Španělsko 1 535,07 milionu EUR; Řecko 881,24 milionu EUR; Itálie 693,90 milionu EUR; Francie 248,48 milionu EUR; Spojené království 155,94 milionu EUR; Portugalsko 128,24 milionu EUR; Polsko 88,99 milionu EUR; Maďarsko 40,62 milionu EUR; Slovenská republika 39,16 milionu EUR; Irsko 25,55 milionu EUR; Německo 19,33 milionu EUR; Švédsko 11,30 milionu EUR;

118.

se znepokojením bere na vědomí problémy, s nimiž se setkávají orgány členských států v oblasti provádění regulačních požadavků na období 2007–2013 ve vnitrostátním právu (jako například problémy neslučitelnosti mezi EU a vnitrostátní úrovní, zpoždění v přípravě předpisů, nejednoznačné předpisy), stejně jako v oblasti zavádění nových řídících a kontrolních systémů (přidělování úkolů novým orgánům, např. řídícím a certifikačním orgánům a orgánům účetní kontroly);

119.

vyslovuje politování nad tím, že systém sankcí pro členské státy, které vykazují vysokou míru chyb a dostávají značný podíl finančních prostředků, je neúčinný, neboť tyto státy vrací pouze 3–5 % z celkového objemu zpětně získaných prostředků; je znepokojen skutečností, že náklady na to, aby měl členský stát řádně fungující kontrolní systémy, tuto částku výrazně převyšují, což je demotivující;

120.

znovu opakuje svůj požadavek na další zjednodušení pravidel navrhovaných Komisí a také na zavedení účinnějších kontrol na vnitrostátní a evropské úrovni s cílem zajistit účinnější provádění strukturálních fondů a Fondu soudržnosti; je toho názoru, že je nezbytné objektivní hodnocení dopadů opatření pro zjednodušení pravidel zavedených v letech 2008–2009, a vyzývá Komisi, aby toto hodnocení provedla do konce roku 2010;

121.

bere na vědomí obavy Účetního dvora týkající se skutečnosti, že je obtížné stanovit v jediné výroční zprávě definitivní a neotřesitelný obraz měnící se a vyvíjející se reality, kterou představuje rozpočet politiky soudržnosti podléhající víceletému dynamickému rámci, v němž lze ověřit konečná procenta chyb a nesrovnalostí s následky, stejně jako reálná množství, která podléhají navrácení, až s velkým zpožděním (Komise právě uzavřela období 1994–1999); v tomto smyslu Komisi žádá, aby kromě platného akčního plánu předložila ve spolupráci s Účetním dvorem návrh, který by tyto obtíže vyplývající z rozdílu mezi víceletým rozpočtovým rámcem a systémem každoroční kontroly řešil; tento návrh by byl vhodný také pro zaručení efektivnější kontroly velkých evropských projektů, jako například Galileo;

122.

konstatuje, že akční plán na posílení kontrolní úlohy Komise v rámci sdíleného řízení strukturálních opatření předložený v roce 2008 nebyl v roce 2008 plně proveden a nevyřešil hlavní problém, tj. příliš složitá pravidla společně s prováděcími požadavky, které se v jednotlivých členských státech a někdy dokonce i v různých regionech liší; žádá Komisi, aby zajistila včasný překlad pokynů pro potřeby orgánů veřejné správy v členských státech; zdůrazňuje navíc, že dopad akčního plánu nelze zatím posoudit, neboť chyby, k nimž došlo v předchozích letech, stále ovlivňují výdaje, které Komise proplácí, na což Účetní dvůr oprávněně poukazuje ve své výroční zprávě (bod 6.34);

123.

domnívá se, že přestože došlo k výraznému zlepšení řídících a kontrolních systémů, které byly zavedeny v rámci akčního plánu na rok 2008, jenž posílil dozorčí úlohu Komise nad strukturálními opatřeními, je zjištění Komise, že pouze 31 % systémů funguje řádně, zatímco 60 % vyžaduje zlepšení, neuspokojivé; vyzývá proto odpovědné členské státy, regionální orgány a řídící orgány, aby intenzivně spolupracovaly s Komisí ve snaze tento trend ve statistikách zvrátit;

124.

konstatuje, že výsledek auditu uvádí předběžnou míru chyb ve výši 5 %, což odráží pozitivní výsledky zjednodušení zavedeného na programové období 2007–2013;

125.

zjišťuje, že akční plán, který vypracovala Komise, jí umožnil přijmout opatření ve všech oblastech, které doporučoval Účetní dvůr; vítá kroky Komise v podobě poskytování školení a pokynů pro orgány spravující jednotlivé programy s cílem zlepšit fungování sdíleného řízení, jež se uplatňuje při řízení výdajů v rámci politiky soudržnosti; dále vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí při poskytování pokynů členským státům, jak postupovat, a aby členské státy vybízela k posílení postupů pro zpětné vymáhání nesprávně vyplacených částek a podávání zpráv o této činnosti;

126.

bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že podíl projektů obsahujících chyby v reprezentativním statistickém vzorku činil 43 % a že u velkého počtu projektů došlo k přeplacení; domnívá se však, že toto zjištění je zmírněno tvrzením Komise, že si byla vědoma existence nedostatků v pěti z celkem šesti dotčených programů a přijala nápravná opatření; bere na vědomí další tvrzení Komise, které potvrzuje zjištění Účetního dvora uvedené v bodu 6.20 jeho výroční zprávy, že v případě 58 % chyb se jedná o chyby v dodržování předpisů, které by neměly mít dopad na proplacení výdajů;

127.

konstatuje, že porušování pravidel pro zadávání veřejných zakázek je nejčastějším důvodem vzniklých nesrovnalostí; vyzývá Komisi, aby prověřila příčinu tohoto nedodržování příslušných pravidel; v této souvislosti vítá zjištění Účetního dvora a iniciativy přijaté Komisí ke zjednodušení řízení strukturálních fondů a je toho názoru, že tyto iniciativy přispějí ke snížení výskytu chyb;

128.

vybízí Komisi, aby nejpozději do roku 2011 předložila návrh týkající se přijatelného rizika výskytu chyb v oblasti politiky soudržnosti, jež je oblastí nejnáchylnější k chybám;

129.

žádá Komisi, aby neprodleně provedla počáteční analýzu poměru nákladů a výnosů mezi zdroji vynaloženými na kontrolní činnosti v rámci GŘ REGIO a GŘ EMPL a výsledků získaných v rámci těchto kontrol;

130.

konstatuje, že první pozitivní dopady posílené kontroly a právního rámce – a také akčního plánu Komise – na míru chyb v programovém období 2007–2013 se viditelně projeví nejspíše až koncem roku 2010;

131.

je znepokojen tím, že s blížícím se koncem programového období 2000–2006 mohou vnitrostátní orgány, které jsou pod tlakem, aby absorbovaly prostředky EU přidělené na závazky, předložit vyšší počet neplánovaných projektů; zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit, aby se tato situace v tomto programovém období neopakovala, a vyzývá Komisi, aby přísně uplatňovala opravná a odrazující opatření (pozastavení plateb a finanční opravy) vůči členským státům, u nichž to bude zapotřebí;

132.

lituje v této souvislosti pomalého zahájení programů spadajících do programového období 2007–2013, k němuž došlo v důsledku toho, že členské státy předložily se zpožděním zprávy o posouzení shody a auditní strategie; sdílí názory Účetního dvora a je znepokojen tím, že toto zpoždění může zvýšit pravděpodobnost, že kontrolní systémy nebudou v počáteční fázi schopny chybám předcházet a zjišťovat je; znovu vyzývá Komisi, aby co nejdůsledněji plnila svou kontrolní úlohu;

133.

požaduje, aby Komise stanovila a šířila osvědčené postupy mezi členskými státy s cílem umožnit lepší absorpci finančních prostředků a urychlení cash flow u příjemců prostřednictvím úpravy a zjednodušení prováděcích předpisů pro strukturální fondy na vnitrostátní úrovni;

134.

bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že v programovém období 2007–2013 jsou posílena ustanovení o provádění kontroly a jsou vyjasněny příslušné odpovědnosti Komise a členských států; v této souvislosti oceňuje přínos orgánů provádějících audit, které byly zřízeny pro každý z programů, a sdílí očekávání Komise, že výroční zpráva o auditu a stanoviska předložená orgánem provádějícím audit by měly podpořit prohlášení o věrohodnosti, které předkládají vnitrostátní kontrolní systémy;

135.

žádá Komisi, aby Parlamentu poskytla v rámci své nadcházející souhrnné zprávy a výroční zprávy o činnosti jasné informace o členských státech, jejichž kontrolní systémy jsou nejméně efektivní, a aby pro každý fond vypracovala klasifikační tabulku za daný rok; kromě toho vyzývá Účetní dvůr, aby vypracoval podobnou tabulku také na základě svých auditů;

136.

upozorňuje na připomínku Účetního dvora podobnou té pro rok 2007, že rozsah ani hloubka výhrad ve výroční zprávě o činnosti plně neodrážejí závažnost problémů spojených s výskytem nesrovnalostí a neúčinnými kontrolními systémy; je tedy toho názoru, že přístup generálních ředitelství by měl být obezřetnější a rozsah výhrad tudíž větší;

137.

upozorňuje na specifickou povahu výdajů v rámci politiky soudržnosti, která vyplývá z víceletého systému řízení, a zdůrazňuje, že finanční opravy se provádějí až v následujících letech a také při uzavírání programového období, což Komisi v úhrnu umožňuje zjistit a napravit velké množství nesrovnalostí;

138.

vítá čtvrtletní zprávy Komise o finančních opravách a zintenzivnění finančních oprav Komise v letech 2008 a 2009; lituje nicméně, že systém finančních oprav má na členské státy jen malý odrazující účinek, neboť veškeré nezpůsobilé výdaje zjištěné Komisí nebo Účetním dvorem mohou členské státy nahradit způsobilými výdaji; zastává stanovisko, že Komise, by měla zajistit, aby v budoucnu mohly být nahrazovány jinými výdaji bez ztráty prostředků pro příslušné členské státy jen ty nesrovnalosti, které odhalí samotné členské státy;

139.

vyslovuje politování nad chabou kvalitou zpráv o zpětném vymáhání částek a finančních opravách, které předkládají některé členské státy Komisi, což omezuje užitečnost a úplnost čtvrtletních zpráv Komise předkládaných Parlamentu; vyzývá Komisi, aby přijala další opatření a zajistila, aby členské státy plnily své povinnosti tím, že budou důsledně kontrolovat a posuzovat spolehlivost a úplnost poskytovaných údajů, a očekává, že obdrží nové stručné pokyny určené pro certifikační orgány a také doporučení Komise, jak zlepšit výkaznictví; žádá Komisi, aby v nadcházející souhrnné zprávě uvedla, které členské státy neplní požadavky na výkaznictví;

140.

konstatuje, že počet nesrovnalostí nahlášených členskými státy úřadu OLAF v roce 2008 výrazně kolísá: Itálie 802, Španělsko 488, Spojené království 483, Portugalsko 403, Německo 372, Polsko 329, Nizozemsko 262, Švédsko 146, Francie 98, Řecko 96, Česká republika 80, Slovenská republika 62, Maďarsko 39, Rakousko 37, Belgie 35, Estonsko 28, Finsko 28, Litva 26, Lotyšsko 22, Slovinsko 13, Kypr 4, Bulharsko 4, Irsko 2, Malta 1, Rumunsko 0; je znepokojen tím, že tato skutečnost může vést k narušení ucelenosti systému výkaznictví;

141.

konstatuje, že u kontrolovaných projektů nebyly Komisi hlášeny žádné případy podvodů, a zdůrazňuje, že míra chyb ve zprávě Účetního dvora nepoukazuje nezbytně na podvody;

142.

žádá Komisi, aby neustále kontrolovala věrohodnost nahlašovaných údajů a aby ověřila na základě vlastních šetření účinnost systému výkaznictví tam, kde se počet hlášených nesrovnalostí jeví jako nízký;

143.

žádá Komisi, aby poskytla podrobné informace o číselných údajích a režimech rozdělování plateb provedených v rámci Fondu solidarity Evropské unie řeckými orgány po ničivých lesních požárech; vyzývá Komisi, aby poskytla informace o kontrolách ex post provedených na základě těchto výsledků;

144.

vítá rozhodnutí Účetního dvora začlenit do pracovního plánu na rok 2010 audity ESF a EFRR zaměřené na oblasti cestovního ruchu, odborného vzdělávání žen a zásobování veřejnosti pitnou vodou, které mají zvláštní význam pro rozvoj místních komunit;

145.

vyzývá Účetní dvůr, aby vyhodnotil, jak řídící orgány provádějí vnější hodnocení strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, a aby se zejména zaměřil na nezávislost tohoto hodnocení, pokud jej platí jeho objednavatel;

146.

vyzývá Účetní dvůr, aby vyhodnotil schopnost orgánů členských států pro kontrolu účetnictví provádět audity, a to z hlediska lidských zdrojů, a jejich nezávislost při posuzování shody systému kontroly řízení;

147.

vítá skutečnosti, že v rámci prostředků přidělených Evropskému sociálnímu fondu (ESF) činila míra využití u prostředků na závazky 100 % (tj. 10,6 miliardy EUR) a u prostředků na platby 97,1 % (tj. 8,8 miliardy EUR); oceňuje úsilí Komise o zlepšení finančního řízení;

148.

má doklady o tom, že u ESF je míra chyb nižší než celkových 11 % zjištěných pro všechny strukturální fondy; vybízí Komisi, aby informovala o své vlastní míře chyb a aby zvážila posílení samostatnosti ESF v příštím rozpočtovém období;

149.

připomíná, že přijetí vhodných opatření k prevenci podvodů a korupce je úkolem generálního ředitelství pro zaměstnanost, které tyto prostředky spravuje; vítá úzkou spolupráci s úřadem OLAF; požaduje záruky, že případy podvodů v ESF budou vyšetřovat a stíhat také vnitrostátní soudní orgány;