25.9.2010

CS XM

Úřední věstník Evropské unie

L 251/8

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 13. září 2010

o jmenování členů Evropského hospodářského a sociálního výboru na období od 21. září 2010 do 20. září 2015

(2010/570/EU, Euratom)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 300 odst. 2 a článek 302 této smlouvy ve spojení s článkem 7 Protokolu o přechodných ustanoveních připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, ke Smlouvě o fungování Evropské unie a ke Smlouvě o evropském společenství pro atomovou energii,

s ohledem na návrhy předložené každým členským státem,

s ohledem na stanovisko Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Funkční období současných členů Evropského hospodářského a sociálního výboru končí dnem 20. září 2010 (1). Měli by být proto jmenováni členové tohoto výboru na dobu pěti let počínaje dnem 21. září 2010.

(2)

Všechny členské státy předložily seznamy kandidátů v počtu odpovídajícím počtu míst přidělenému Smlouvou, přičemž všichni kandidáti jsou zástupci organizací zaměstnavatelů, zaměstnanců a dalších subjektů zastupujících občanskou společnost, zejména v sociálně-hospodářské, občanské, profesní a kulturní oblasti. Vláda Rumunska však navrhne později jednoho dalšího kanditáta, aby doplnila seznam podle počtu míst přidělených Smlouvou,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Osoby uvedené v příloze tohoto rozhodnutí jsou jmenovány členy Evropského hospodářského a sociálního výboru na období od 21. září 2010 do 20. září 2015.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 13. září 2010.

Za Radu

předseda

S. VANACKERE

(1) Rozhodnutí Rady 2006/524/ES, Euratom ze dne 11. července 2006 o jmenování českých, německých, estonských, španělských, francouzských, italských, lotyšských, litevských, lucemburských, maďarských, maltských, rakouských, slovinských a slovenských členů Evropského hospodářského a sociálního výboru (Úř. věst. L 207, 28.7.2006, s. 30); rozhodnutí Rady 2006/651/ES, Euratom ze dne 15. září 2006 o jmenování belgických, řeckých, irských, kyperských, nizozemských, polských, portugalských, finských, švédských, britských a dvou italských členů Evropského hospodářského a sociálního výboru (Úř. věst. L 269, 28.9.2006, s. 13); rozhodnutí Rady 2006/703/ES, Euratom ze dne 16. října 2006 o jmenování dánských členů Evropského hospodářského a sociálního výboru (Úř. věst. L 291, 21.10.2006, s. 33) a rozhodnutí Rady 2007/3/ES, Euratom ze dne 1. ledna 2007 o jmenování bulharských a rumunských členů Evropského hospodářského a sociálního výboru (Úř. věst. L 1, 4.1.2007, s. 6).

ПРИЛОЖЕНИЕ — ANEXO — PŘÍLOHA — BILAG — ANHANG — LISA — ΠΑΡΑΡΤΗΜΑ — ANNEX — ANNEXE — ALLEGATO — PIELIKUMS — PRIEDAS — MELLÉKLET — ANNESS — BIJLAGE — ZAŁĄCZNIK — ANEXO — ANEXĂ — PRÍLOHA — PRILOGA — LIITE — BILAGA

Членове / Miembros / Členové / Medlemmer / Mitglieder / Liikmed / Μέλη / Members / Membres / Membri / Locekļi / Nariai / Tagok / Membri / Leden / Członkowie / Membros / Membri / Členovia / Člani / Jäsenet / Ledamöter

BELGIE

M. Tony VANDEPUTTE

Administrateur délégué honoraire et conseiller général de la Fédération des entreprises de Belgique (FEB)

M. Robert de MÛELENAERE

Administrateur délégué à la Confédération de la construction

M. Yves VERSCHUEREN

Administrateur délégué d’Essenscia

M. Daniel MAREELS

Directeur général de Febelfin

M. Bernard NOËL

Secrétaire national de la CGSLB, syndicat libéral

M. Claude ROLIN

Secrétaire général ACV-CSC

Mme Bérengère DUPUIS

Conseiller — Services d’études, Confédération des syndicats chrétiens (CSC)

M. André MORDANT

Président honoraire de la Fédération générale du travail de Belgique (FGTB)

Dhr. Xavier VERBOVEN

Gewezen Algemeen Secretaris van het Algemeen Belgisch Vakverbond (ABVV)

M. Jean-François HOFFELT

Secrétaire général de la Fédération belge de l’économie sociale et des coopératives (Febecoop), président du Conseil national belge de la coopération et président du service externe pour la prévention et la protection au travail Arista

M. Yves SOMVILLE

Directeur du service d’études de la Fédération wallonne de l’agriculture (FWA)

Dhr. Ronny LANNOO

Adviseur-generaal UNIZO

BULHARSKO

Ms Milena ANGELOVA

Member of the ИСС (Bulgarian Economic and Social Council), Bureau member of the European Economic and Social Committee, Secretary-General of the Асоциация на индустриалния капитал в България (АИКБ) (Bulgarian Industrial Capital Association, BICA)

Mr Bojidar DANEV

Member of the ИСС (Bulgarian Economic and Social Council), member of the European Economic and Social Committee, Chairman of the Българска стопанска камара (БСК) (Bulgarian Industrial Association, BIA)

Ms Lena RUSENOVA

Member of the ИСС (Bulgarian Economic and Social Council), member of the European Economic and Social Committee, Head Economist at the Конфедерацията на работодателите и индустриалците в България (КРИБ) (Confederation of Employers and Industrialists in Bulgaria, CEIB)

Mr Georgi STOEV

Member of the ИСС (Bulgarian Economic and Social Council), Deputy-Chairman of the Българска търговско-промишлена палата (БТПП) (Bulgarian Chamber of Commerce and Industry, BCCI)

Mr Plamen DIMITROV

Chairman of the постоянната комисия по труд, доходи, жизнено равнище и индустриални отношения на ИСС (Standing Committee on Labour, Incomes, Standard of Living and Industrial Relations of the Bulgarian Economic and Social Council), member of the European Economic and Social Committee, Vice-President of КНСБ (CITUB, Confederation of Independent Trade Unions of Bulgaria)

Mr Dimiter MANOLOV

Member of the ИСС (Bulgarian Economic and Social Council), member of the European Economic and Social Committee, Vice-President of КТ „Подкрепа“ (Confederation of Labour „Podkrepa“)

Mr Veselin MITOV

Member of the ИСС (Bulgarian Economic and Social Council), member of the European Economic and Social Committee, Confederate Secretary of КТ „Подкрепа“ (Confederation of Labour „Podkrepa“)

Mr Jeliazko CHRISTOV

Member of the ИСС (Bulgarian Economic and Social Council), member of the European Economic and Social Committee, President of КНСБ (CITUB, Confederation of Independent Trade Unions of Bulgaria)

Mr Lalko DULEVSKI

President of the ИСС (Bulgarian Economic and Social Council), Head of the катедра в Университета за национално и световно стопанство (Human Resources and Social Protection Department at the University of National and World Economy)

Mr Plamen ZACHARIEV

Vice-President of the ИСС (Bulgarian Economic and Social Council), President of the Национален център за социална рехабилитация (НЦСР) (National Centre for Social Rehabilitation, NCSR)

Mr Lyubomir HADJIYSKI

Member of the European Economic and Social Committee, Marketing Manager for the auditing firm Grant Thornton Bulgaria

Ms Diliana SLAVOVA

Executive Director of the Национален млечен борд (National Milk Board) and the Национална асоциация на млекопреработвателите (National Association of Milk Producers), member of the European Commission High-Level Group on Milk

ČESKÁ REPUBLIKA

Vladimíra DRBALOVÁ

Ředitelka Sekce mezinárodních organizací a evropských záležitosti Svazu průmyslu a dopravy ČR

Josef ZBOŘIL

Člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR

Marie ZVOLSKÁ

Specialistka odboru poradenských služeb Svazu českých a moravských výrobních družstev

Ivan VOLEŠ

Poradce prezidenta Hospodářské komory ČR pro mezinárodní vztahy

Helena ČORNEJOVÁ

Vedoucí sociálně-ekonomického oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů

Zdeněk MÁLEK

Manažer ČMKOS pro sociální dialog a poradce ČMKOS

Lucie STUDNIČNÁ

Mezinárodní tajemnice Odborového svazu KOVO

Dana ŠTECHOVÁ

Poradkyně, Oddělení ČMKOS pro evropské a další mezinárodní vztahy

Roman HAKEN

Místopředseda Rady vlády ČR pro nestátní neziskové organizace a předseda jejího Výboru pro spolupráci s regiony

Ludvík JÍROVEC

Člen Hospodářské komory ČR, člen Agrární komory ČR, expert v COPA-COGEGA/Brusel

Jaroslav NĚMEC

Ředitel Arcidiecézní charity Praha

Pavel TRANTINA

Manažer projektů a spolupráce s EU v České radě dětí a mládeže, expert UNDP pro tvorbu zákona o dobrovolnictví v Bosně a Hercegovině

DÁNSKO

Ms Dorthe ANDERSEN

Director EU policy, Confederation of Danish Employers

Ms Sinne Alsing CONAN

Director of European Affairs, Confederation of Danish Industry

Mr Nils Juhl ANDREASEN

Managing Director, Danish Confederation of Employers’ Associations in Agriculture (SALA)

Ms Marie-Louise KNUPPERT

Secretary of International Relations, Danish Confederation of Trade Unions

Mr Peder Munch HANSEN

EU-Advisor, Danish Confederation of Trade Unions

Mr Søren KARGAARD

International Consultant, FTF — Confederation of Professionals in Denmark

Mr Ask Abildgaard ANDERSEN

Policy Officer, Disabled Peoples Organisations Denmark

Ms Benedicte FEDERSPIEL

Senior Advisor, Danish Consumer Council

Ms Mette Pia KINDBERG

Vice Chair Person, Women’s Council in Denmark

NĚMECKO

Mr Peter CLEVER

Mitglied der Hauptgeschäftsführung der Bundesvereinigung der Deutschen Arbeitgeberverbände (BDA)

(Member of the Executive Board of the National Union of German Employers’ Associations (BDA))

Mr Bernd DITTMANN

Bereichsleiter Europa, Bundesverband der Deutschen Industrie (BDI)

(Vice President and Executive Director Europe — Federation of German Industries (BDI))

Mr Göke FRERICHS

Präsidiumsmitglied im Bundesverband des Deutschen Großhandel, Außenhandel, Dienstleistungen (BGA)

(Board member, German Federation for Wholesale and Foreign Trade (BGA))

Mr Thomas ILKA

Leiter der Vertretung des Deutschen Industrie- und Handelskammertages (DIHK) bei der EU

(Director of the Representation to the EU of the Federation of German Chambers of Industry and Commerce (DIHK))

Mr Adalbert KIENLE

Stellvertretender Generalsekretär des Deutschen Bauernverbandes (DBV)

(Deputy General Secretary, German Farmers’ Association (DBV))

Mr Volker PETERSEN

Stellvertretender Generalsekretär im Deutschen Raiffeisenverband e.V. (DRV)

(Deputy Secretary-General of the Association of German Agricultural Credit Cooperatives (DRV))

Mr Joachim WÜRMELING

Mitglied der Hauptgeschäftsführung des Gesamtverbandes der deutschen Versicherungswirtschaft e.V. (GDV)

(Member of the Executive Board of the German Insurance Association (GDV))

Mr Joachim FRIED

Leiter Wirtschaft, Politik und Regulierung bei der Deutschen Bahn

(Director of Economics, Policy and Regulation, German Railways)

Ms Gabriele BISCHOFF

Bereichsleiterin Europapolitik beim Bundesvorstand des Deutschen Gewerkschaftsbundes (DGB)

(Director of European Policy — Federal Executive of the German Trade Union Confederation (DGB))

Mr Claus MATECKI

Mitglied des Geschäftsführenden Bundesvorstandes des Deutschen Gewerkschaftsbundes (DGB)

(Member of the National Executive of the German Trade Union Confederation (DGB))

Mr Armin DUTTINÉ

Leiter des EU-Verbindungsbüros ver.di

(Director of the EU liaison office, German United Services Union (ver.di))

Mr Horst MUND

Bereichsleiter Internationales IG Metall

(Director of International Department, IG Metall)

Mr Alexander GRAF VON SCHWERIN

Berater Europäische Angelegenheiten beim Konzern Duisburger Versorgungs- und Verkehrsgesellschaft mbH (DVV Konzern)

(European Affairs Adviser, DVV Konzern)

Mr Hans-Joachim WILMS

Europabeauftragter bei der IG Bauen — Agrar — Umwelt (IG Bau)

(European Affairs Officer, German Trade Union for Construction, Agriculture and the Environment (IG BAU))

Mr Egbert BIERMANN

Mitglied des Geschäftsführenden Hauptvorstandes der IG Bergbau, Chemie, Energie (IG BCE)

(Member of the Executive Board of German Mining, Chemical and Energy Industrial Union (IG BCE))

Ms Michaela ROSENBERGER

Stellvertretende Vorsitzende Gewerkschaft Nahrung — Genuss — Gaststätten

(Deputy Chair of the German Trade Union of Food, Beverages, Tobacco, Hotel and Catering and Allied Workers)

Mr Jürgen KEßLER

Vorstandsvorsitzender Verbraucherzentrale Berlin

(Chairman of the Board, Berlin Consumers’ Association)

Mr Bernd SCHLÜTER

Berater bei der Bundesarbeitsgemeinschaft der Freien Wohlfahrtspflege (BAGFW)

(Advisor, Federal Association of Non-Statutory Welfare Services (BAGFW))

Ms Renate HEINISCH

Mitglied im Bundesvorstand der Senioren-Organisationen (BAGSO)

(Member of the Federal Association of German Senior Citizens’ Organisations (BAGSO))

Mr Frank STÖHR

Zweiter Bundesvorsitzender dbb Beamtenbund und Tarifunion

(Vice-President, Federal Board of Management, German Civil Service Federation)

Mr Lutz RIBBE

Direktor, Stiftung Europäisches Naturerbe (Euronatur)

(Director, European Nature Heritage Fund (Euronatur))

Mr Prof. Dr Gerd WOLF

Beauftragter der Helmholtz-Gemeinschaft Deutscher Forschungszentren (HGF)

(Representative of the Helmholtz Association of German Research Centres (HGF))

Mr Holger SCHWANNECKE

Generalsekretär des Zentralverbandes des Deutschen Handwerks (ZDH)

(General Secretary, Central Association of German Craft Trades (ZDH))

Mr Arno METZLER

Hauptgeschäftsführer des Bundesverbandes der Freien Berufe (BFB)

(Chief Executive and Head of Brussels Office, German National Association of Liberal Professions (BFB))

ESTONSKO

Ms Eve PÄÄRENDSON

Estonian Employers’ Confederation, Director of International Relations

Ms Reet TEDER

Estonian Chamber of Commerce and Industry, policy director

Ms Mare VIIES

Estonian Employees’ Unions’ Confederation; Tallinn University of Technology, Researcher at Centre for Economic Research at TUT

Ms Liina CARR

Estonian Trade Union Confederation, International Secretary

Mr Kaul NURM

Estonian Farmers’ Federation, managing director

Ms Mall HELLAM

NGO Network of Estonian Nonprofit Organizations, member of the supervisory board; Executive Director of Open Estonia Foundation

Mr Meelis JOOST

Estonian Chamber of Disabled People, Foreign relations and European policy officer

IRSKO

Ms Heidi LOUGHEED

Head of IBEC Europe

Mr David CROUGHAN

Head of Economics and Taxation, IBEC

Mr Thomas McDONOGH

Chairman, Thomas McDonogh and Sons Ltd

Mr Jim McCUSKER

Previously General Secretary of NIPSA

Mr Manus O’RIORDAN

Head of Research, SIPTU (rtd)

Ms Sally Anne KINAHAN

Assistant General Secretary, ICTU

Ms Jillian VAN TURNHOUT

Chief Executive, Children’s Rights Alliance, Former President National Youth Council of Ireland

Mr Padraig WALSHE

COPA President and former IFA President

Ms Siobhán EGAN

Policy and Advocacy Officer, BirdWatch Ireland

ŘECKO

Mme Irini Ivoni PARI

Fédération des industries grecques (SEB)

M. Dimitris DIMITRIADIS

Confédération nationale de commerce hellénique (ESEE)

Μ. Georgios DRAKOPOULOS

Association des entreprises helléniques de tourisme (SETE)

Mme Anna BREDIMA

Association des armateurs grecs (Ε.Ε.Ε.)

M. Christos POLΥΖΟGOPOULOS

Confédération générale grecque des ouvriers (GE.S.E.E.)

M. Eleftherios PAPADOPOULOS

Confédération générale grecque des ouvriers (GE.S.E.E.)

M. Georgios DASSIS

Confédération générale grecque des ouvriers (GE.S.E.E.)

M. Spyridon PAPASΡΥROS

Fédération des fonctionnaires

M. Nikolaos LIOLIOS

Confédération hellénique des coopératives agricoles (PASEGES)

Mme Evangelia KEKELEKI

Centre de protection des consommateurs (KEPKA)

M. Panagiotis GKOFAS

Confédération générale grecque de commerçants et artisans (GSBEE)

M. Ioannis VARDAKASTANIS

Confédération nationale de personnes handicapées (ESAmeA)

ŠPANĚLSKO

Sr. Rafael BARBADILLO LÓPEZ

Miembro de la Confederación Española de Organizaciones Empresariales (CEOE)

Sra. Lourdes CAVERO MESTRE

Miembro de la Confederación Española de Organizaciones Empresariales (CEOE)

Sr. José María ESPUNY MOYANO

Miembro de la Confederación Española de Organizaciones Empresariales (CEOE)

Sra. Margarita LÓPEZ ALMENDÁRIZ

Miembro de la Confederación Española de Organizaciones Empresariales (CEOE)

Sr. Ángel PANERO FLÓREZ

Miembro de la Confederación Española de Organizaciones Empresariales (CEOE)

Sr. José Isaías RODRÍGUEZ GARCÍA-CARO

Miembro de la Confederación Española de Organizaciones Empresariales (CEOE)

Sr. José SARTORIOUS ÁLVAREZ DE BOHORQUES

Miembro de la Confederación Española de Organizaciones Empresariales (CEOE)

Sr. José María ZUFIAUR

Presidente de la Fundación Educación y Trabajo

Sra. Isabel CAÑO AGUILAR

Directora de la Oficina de UGT en Bruselas

Sr. Juan MENDOZA CASTRO

Colaborador de UGT para Asuntos Internacionales

Sra. Joana AGUDO

Presidenta del Comité Coordinador de los Consejos Sindicales Interregionales de Comisiones Obreras (CC.OO.)

Sr. Juan MORENO PRECIADO

Responsable de la Oficina de la Confederación Sindical de Comisiones Obreras (CC.OO.) en Bruselas

Sr. Luis Miguel PARIZA CASTAÑOS

Secretaría de Política Internacional de la Confederación sindical de Comisiones Obreras (CC.OO.)

Sra. Laura GONZÁLEZ TXABARRI

Miembro del Comité Ejecutivo de ELA

Sr. Javier SÁNCHEZ ANSÓ

Responsable de Relaciones Internacionales, Estructuras Agrarias y Desarrollo Rural de la Comisión Ejecutiva de la Coordinadora de Organizaciones de Agricultores y Ganaderos (COAG)

Sr. Miguel Ángel CABRA DE LUNA

Función ejercida: Vocal de Relaciones Internacionales de la Confederación Empresarial Española de la Economía Social (CEPES)

Sr. Gabriel SARRÓ IPARRAGUIRRE

Director de la Organización de Productores Asociados de Grandes Atuneros Congeladores (OPAGAC)

Sr. José Manuel ROCHE RAMO

Secretario de Relaciones Internacionales de UPA

Sr. Pedro Raúl NARRO SÁNCHEZ

Director de Asuntos Europeos de ASAJA

Sr. Carlos TRÍAS PINTO

Director en la Asociación General de Consumidores (ASGECO); Director en la Unión de Cooperativas de Consumidores y Usuarios de España (UNCCUE)

Sr. Bernardo HERNÁNDEZ BATALLER

Secretario General de la Asociación de Usuarios de la Comunicación (AUC)

FRANCIE

Mme Emmanuelle BUTAUD-STUBBS

Déléguée générale de l’Union des industries textiles (UIT)

M. Bernard HUVELIN

Vice-président de la Fédération française du bâtiment (FFB)

M. Stéphane BUFFETAUT

Directeur chargé des relations institutionnelles, Veolia Environnement

M. Henri MALOSSE

Directeur, conseiller institutionnel pour les affaires européennes auprès de la présidence de l’ACFCI

M. Philippe de BRAUER

Président de la commission internationale de la Confédération générale des petites et moyennes entreprises (CGPME)

M. Jean-Pierre CROUZET

Vice-président de la CGAD, président de la Confédération nationale de la boulangerie française, membre du conseil national de l’Union professionnelle artisanale (UPA)

M. Henri BRICHART

Président de la Fédération nationale des producteurs de lait

M. Éric PIGAL

Délégué national de la Confédération française de l’encadrement/Confédération générale des cadres (CFE-CGC), en charge de la coordination du Comité économique et social européen, du CESE français et du Conseil économique et social régional

M. Jacques LEMERCIER

Président de l’international UNI Europa Poste&logistique — membre de la commission exécutive confédérale, Force ouvrière (FO)

Mme Laure BATUT

Assistante confédérale au secteur international et Europe, Force ouvrière (FO)

M. Jean-Pierre COULON

Secrétaire confédéral en charge des affaires européennes et internationales de la Confédération française des travailleurs chrétiens (CFTC)

Mme Béatrice OUIN

Chargée de mission au sein du service international et Europe de la Confédération française démocratique du travail (CFDT)

M. Gérard DANTIN

Chargé de mission au sein du service international et Europe de la Confédération française démocratique du travail (CFDT)

Mme An LENOUAIL-MARLIERE

Conseillère à l’espace Europe/international de la Confédération générale du travail (CGT)

M. Denis MEYNENT

Conseiller à l’espace Europe/international de la Confédération générale du travail (CGT)

Mme Reine-Claude MADER-SAUSSAYE

Présidente de la Confédération de la consommation, du logement et du cadre de vie (CLCV)

M. Édouard de LAMAZE

Avocat à la Cour, ancien délégué interministériel aux professions libérales, ancien membre du CEC, Union nationale des professions libérales (UNAPLE)

M. Julien VALENTIN

Agriculteur, responsable des nouvelles technologies de l’information et de la communication (NTIC), Centre national des jeunes agriculteurs (CNJA)

M. Gilbert BROS

Vice-président de l’Assemblée permanente des chambres d’agriculture (APCA)

Président de la Chambre d’agriculture de Haute-Loire

Mme Évelyne PICHENOT

Présidente de la délégation pour l’Union européenne du Conseil économique, social et environnemental (CESE) français

Membre du CESE français

M. Joseph GUIMET

Administrateur de l’Union nationale des associations familiales (UNAF), président du groupe de l’UNAF au CESE français

M. Jean-Paul PANZANI

Membre du comité exécutif, président de la Fédération nationale de la mutualité française (FNMF)

M. Georges CINGAL

Administrateur de France nature environnement

M. Thierry LIBAERT

Professeur, université de Louvain, maître de conférences en communication à l’Institut d'études politiques (IEP) catholique de Paris, membre de la commission gouvernance au Grenelle de l’environnement

ITÁLIE

Mr Mario CAMPLI

Coordinatore politiche europee Legacoop

Mr Luigi CAPRIOGLIO

Consigliere nazionale della Confederazione Italiana Dirigenti e Alte Professionalità (CIDA)

Mr Francesco CAVALLARO

Segretario generale della CISAL (Confederazione Italiana Sindacati Autonomi Lavoratori)

Mr Carmelo CEDRONE

Professore incaricato di Politica Economica Europea, Univ. La Sapienza Roma — Componente del «Team Europe» — Collaboratore del Dipartimento Europeo ed Internazionale UIL (Unione Italiana del Lavoro) — Membro del Comitato Centrale UIL — Componente del Consiglio Direttivo del Movimento Europeo

Mr Franco CHIRIACO

Presidente del Sindacato Unitario Nazionale Inquilini ed Assegnatari (SUNIA) — Confederazione Generale Italiana del Lavoro (CGIL)

Mr Roberto CONFALONIERI

Segretario generale CONFEDIR (Confederazione dei Dirigenti Italiani e delle Alte Professionalità) — Consigliere CNEL (Consiglio Nazionale dell’Economia e del Lavoro)

Mr Gianfranco DELL’ALBA

Direttore della Delegazione di Confindustria presso l’Unione Europea

Mr Pietro Francesco DE LOTTO

Direttore Generale di Confartigianato Vicenza

Mr Giancarlo DURANTE

Direttore Centrale dell’Associazione Bancaria Italiana, Responsabile dell’area Sindacale e del Lavoro

Mr Emilio FATOVIC

Vice Segretario Generale CONFSAL

(Confederazione Generale dei Sindacati Autonomi dei Lavoratori) con delega al privato

Mr Giuseppe GUERINI

Presidente Nazionale Federsolidarietà

Mr Edgardo Maria IOZIA

Segretario Nazionale Unione Italiana Lavoratori Credito Esattorie e Assicurazioni (UILCA) — Presidente UNI Europa Finanza

Mr Giuseppe Antonio Maria IULIANO

Dipartimento Politiche internazionali CISL (Confederazione Italiana Sindacati Lavoratori), Coordinatore di aree — Responsabile per l’Europa centro-orientale e per l’America latina

Mr Luca JAHIER

Presidente del Consiglio nazionale delle Associazioni Cristiane Lavoratori Italiani (ACLI) e responsabile relazioni internazionali

Mr Antonio LONGO

Presidente dell’Associazione Movimento Difesa del Cittadino — Direttore della testata giornalistica «Diritti & Consumi»

Mr Sandro MASCIA

Responsabile Ufficio di Rappresentanza della Confagricoltura di Bruxelles

Mr Stefano PALMIERI

Responsabile dell’Ufficio Europa della CGIL (Confederazione Generale Italiana del Lavoro) a Bruxelles

Mr Antonello PEZZINI

Imprenditore tessile-tecnico. Confindustria Bergamo

Mr Antonio POLICA

Dirigente Confederale UGL (Unione Generale del Lavoro)

Mr Virgilio RANOCCHIARI

Responsabile della Delegazione Fiat per l’Europa

Mr Maurizio REALE

Responsabile della Rappresentanza per le Relazioni con le Istituzioni Comunitarie — Coldiretti

Ms Daniela RONDINELLI

Responsabile Ufficio Internazionale FISASCAT CISL (Federazione Italiana Sindacati Addetti Commerciali Affitti Turismo — Confederazione Italiana Sindacati dei Lavoratori)

Mr Corrado ROSSITTO

Presidente Nazionale della Confederazione Italiana di Unione delle Professioni Intellettuali (CIU)

Mr Claudio ROTTI

Presidente AICE (Associazione Italiana Commercio Estero)

KYPR

Μιχάλης Αντωνίου (Mr Michalis ANTONIOU)

Βοηθός Γενικός Διευθυντής (Deputy Director General)

Ομοσπονδία Εργοδοτών και Βιομηχάνων (ΟΕΒ) (Cyprus Employers and Industrialists Federation)

Ανδρέας Λουρουτζιάτης (Mr Andreas LOUROUTZIATIS)

Αντιπρόεδρος Κυπριακού Εμπορικού και Βιομηχανικού Επιμελητηρίου (ΚΕΒΕ) (Vice-President, Cyprus Chamber of Commerce and Industry)

Κυπριακό Εμπορικό και Βιομηχανικό Επιμελητήριο (ΚΕΒΕ) (Cyprus Chamber of Commerce and Industry)

Ανδρέας Παυλικκάς (Mr Andreas PAVLIKKAS)

Υπεύθυνος Γραφείου Ερευνών και Μελετών (Head of Research and Studies Department)

Παγκύπρια Εργατική Ομοσπονδία (ΠΕΟ) (Pancyprian Federation of Labour)

Δημήτρης Κιττένης (Mr Dimitris KITTENIS)

Τέως Γενικός Γραμματέας (Former Secretary-General)

Συνομοσπονδία Εργαζομένων Κύπρου (ΣΕΚ) (Cyprus Workers’ Confederation)

Κωστάκης Κωνσταντινíδης (Mr Costakis CONSTANTINIDES)

Μέλος Κυπριακού Συνδέσμου Καταναλωτών (Member, Cyprus Consumers’ Association)

Μηχάλης Λύτρας (Mr Michalis LITRAS)

Γενικός Γραμματέας (Secretary-General)

Παναγροτικής Ένωσης Κύπρου (Panagrarian Union of Cyprus)

LOTYŠSKO

Mr Vitālijs GAVRILOVS

Latvijas Darba devēju konfederācijas (LDDK) prezidents

Mr Gundars STRAUTMANIS

Latvijas Tirdzniecības un rūpniecības kameras (LTRK) viceprezidents un LTRK Padomes loceklis

Mr Pēteris KRĪGERS

Latvijas Brīvo arodbiedrību savienības (LBAS) priekšsēdētājs

Ms Ariadna ĀBELTIŅA

Latvijas Brīvo arodbiedrību savienības (LBAS) ārējo sakaru koordinētāja starptautiskos jautājumos

Mr Armands KRAUZE

Lauksaimnieku organizāciju sadarbības padomes (LOSP) valdes priekšsēdētājs

Ms Gunta ANČA

Latvijas Cilvēku ar īpašām vajadzībām sadarbības organizācijas SUSTENTO valdes priekšsēdētāja

Mr Andris GOBIŅŠ

Eiropas Kustības Latvijā (EKL) prezidents

LITVA

Mr Alfredas JONUŠKA

Director General, Siauliai Chamber of Commerce, Industry and Crafts

Mr Stasys KROPAS

President, Association of Lithuania Banks; Vice-president, Lithuanian business confederation ICC Lithuania

Mr Gintaras MORKIS

Deputy Director General, Lithuanian Confederation of Industrialists

Ms Gražina GRUZDIENĖ

Chairman, Trade Union of Lithuanian Food Producers

Ms Daiva KVEDARAITĖ

Head of Information Centre, Lithuanian Trade Union Solidarumas

Ms Inga PREIDIENĖ

Vice-chairperson, Youth Organization, Lithuanian Labour Federation

Mr Mindaugas MACIULEVIČIUS

Director, Agricultural cooperative „Lietuviško ūkio kokybė“

Mr Zenonas Rokas RUDZIKAS

Member, Lithuanian Academy of Sciences; Leading researcher, Institute of Theoretical Physics and Astronomy, Vilnius University

Ms Indrė VAREIKYTĖ

Member, Lithuanian Board of Education; Member, Youth Committee in the Tripartite Council of the Republic of Lithuania

LUCEMBURSKO

Mme Viviane GOERGEN

Secrétaire générale adjointe de la Confédération luxembourgeoise des syndicats chrétiens (LCGB)

M. Raymond HENCKS

Membre du comité exécutif de la Confédération générale de la fonction publique (CGFP)

M. Paul RECKINGER

Président honoraire de la Chambre des métiers du Grand-Duché de Luxembourg

M. Jean-Claude REDING

Président de la Confédération syndicale indépendante du Luxembourg (OGBL)

Mme Josiane WILLEMS

Directrice de la Centrale paysanne luxembourgeoise (CPL)

M. Christian ZEYEN

General Manager d’ArcelorMittal

MAĎARSKO

Antal CSUPORT

Managing director, National Association of Strategic and Public Utility Companies

Tamás NAGY

Chairman, National Federation of Agricultural Cooperatives and Producers

Dr. Péter VADÁSZ

Co-chairman, Confederation of Hungarian Employers and Industrialists

János VÉRTES

Co-chairman in charge of international relations, National Federation of Traders and Caterers

József KAPUVÁRI

Member of the Board, National Confederation of Hungarian Trade Unions

Dr. Ágnes CSER

Co-chairman, LIGA Confederation

Dr. Miklós PÁSZTOR

Expert, National Federation of Workers’ Council

Dr. János WELTNER

Expert, Trade Union Block of Intellectual Employers

Dr. Etele BARÁTH

Hon. university professor, Hungarian Society for Urban Planning

Kinga JOÓ

Expert, HÖOK a Hallgatókért Foundation

Dr. Lajos MIKULA

Expert, Agricultural and Rural Youth Association

Ákos TOPOLÁNSZKY

Expert, „SOURCE“ Mental Helpers Association

MALTA

Ms Grace ATTARD

President, National Council of Women (NCW)

Ms Anna Maria DARMANIN

Council Member, Confederation of Malta Trade Unions (CMTU)

Mr Vincent FARRUGIA

Director General, Malta Chamber of Small and Medium Enterprises (GRTU)

Mr Stefano MALLIA

Vice President, Malta Chamber of Commerce, Enterprise and Industry (MCCEI)

Mr Michael PARNIS

Deputy General Secretary, General Workers Union

NIZOZEMSKO

Ms Johanna Anna VAN DEN BANDT-STEL

Head of the Brussels Office of VNO-NCW and MKB-Nederland

Ms Melanie Irmgard BOUWKNEGT

Economic Policy Advisor at CNV

Ms Marjolijn BULK

Policy Advisor International Affairs at FNV

Mr Joost Peter VAN IERSEL

Member of the EESC

Mr Willem Wolter MULLER

Advisor International Affairs at MHP

Mr Nicolaas Clemens Maria VAN NIEKERK

Freelance management advisor/supervisor

Mr Frank VAN OORSCHOT

Senior Specialist International Affairs at LTO

Mr Ullrich SCHRÖDER

Permanent Delegate Brussels at MKB-Nederland

Mr Martin SIECKER

International Manager at FNV

Mr Joannes Gertrudis Wilhelmina SIMONS

Emeritus Professor Transport Economics Free University of Amsterdam, Member of the EESC

Mr Dick WESTENDORP

Emeritus General Director Consumers Union

Ms Anna Antonia Maria VAN WEZEL

Member of the EESC

RAKOUSKO

Ms Waltraud KLASNIC

Landeshauptmann a. D.

Dr Johannes KLEEMANN

Mitglied des Wirtschafts- und Sozialausschusses in den Mandatsperioden 2002-2006 und 2006-2010

Mag. Dipl. Ing. Johann KÖLTRINGER

Hauptabteilungsleiter des Österreichischen Raiffeisenverbandes

Mag. Christa SCHWENG

Referentin der Wirtschaftskammer Österreich, Abteilung für Sozialpolitik und Gesundheit

Mag. Thomas DELAPINA

Geschäftsführer des Beirats für Wirtschafts- und Sozialfragen; Sekretär in der Kammer für Arbeiter und Angestellte für Wien

Mag. Wolfgang GREIF

Gewerkschaft der Privatangestellten, Druck, Journalismus, Papier; Bereichsleiter Europa, Konzerne und internationale Beziehungen

Mr Thomas KATTNIG

Gewerkschaft der Gemeindebediensteten; Leiter des Referats für Internationale Verbindungen

Dr Christoph LECHNER

Leiter der Abteilung Verfassungsrecht und Allgemeine und Internationale Sozialpolitik in der Kammer für Arbeiter und Angestellte für Niederösterreich

Mag. Oliver RÖPKE

Leiter des Europabüros des ÖGB

Mr Alfred GAJDOSIK

Vorsitzender-Stellvertreter der Gewerkschaft VIDA

Mag. Gerfried GRUBER

Referent der Landwirtschaftskammer Österreich

Dr Anne-Marie SIGMUND

Europabeauftragte des Bundeskomitees Freie Berufe Österreichs

POLSKO

Mr Krzysztof OSTROWSKI

Consultant, Business Centre Club — Association of Employers

Mr Andrzej MALINOWSKI

President, Confederation of Polish Employers

Ms Anna NIETYKSZA

Member, Confederation of Polish Employers

Mr Marek KOMOROWSKI

Counsellor, Polish Confederation of Private Employers Lewiatan

Mr Jacek Piotr KRAWCZYK

Vice-president, Polish Confederation of Private Employers Lewiatan

Mr Jan KLIMEK

Vice-president, Polish Craft Association

Mr Tadeusz KLIŚ

Vice-president, Polish Craft Association

Ms Dorota GARDIAS

Secretary General, Trade Union Forum

Mr Wiesław SIEWIERSKI

President, Trade Union Forum

Mr Andrzej ADAMCZYK

Secretary of the international affairs, Independent and Self-Governing Trade Union Solidarność

Mr Marian KRZAKLEWSKI

Member of the National Commission, Independent and Self-Governing Trade Union Solidarność

Mr Andrzej CHWILUK

Vice-president of the Trade Unions of Miners, All-Poland Alliance of Trade Unions

Mr Tomasz Dariusz JASIŃSKI

Specialist of the international affairs, All-Poland Alliance of Trade Unions

Mr Stanisław Józef RÓŻYCKI

Vice-president of the Council of Education and Science of the Polish Teachers’ Union, All-Poland Alliance of Trade Unions

Mr Krzysztof BALON

Secretary of the Research programme Council, Working Community of Associations of Social Organisations WRZOS

Mr Krzysztof KAMIENIECKI

Vice-president, Institute for Sustainable Development Foundation

Ms Marzena MENDZA-DROZD

Member of the Board, Forum of Non-Government Initiatives’ Association, All-Poland Federation of Non-Governmental Organisations

Mr Krzysztof PATER

Member of the Scout Court, Polish Scouting and Guiding Association

Ms Jolanta PLAKWICZ

Member, Polish Women’s Lobby

Mr Władysław SERAFIN

President, National Union of Farmers, Circles and Agricultural Organizations

Ms Teresa TISZBIEREK

Vice-president, Association of the Voluntary Fire Brigades of the Republic of Poland

PORTUGALSKO

Mr Manuel Eugénio PIMENTEL CAVALEIRO BRANDÃO

Confederação da Indústria Portuguesa (CIP)

(Confederation of Portuguese Industry)

Mr Luís Miguel CORREIA MIRA

Confederação dos Agricultores de Portugal (CAP)

(Portuguse Farmers’ Confederation)

Mr Pedro D’ALMEIDA FREIRE

Confederação do Comércio e Serviços de Portugal (CCP)

(Portuguese Trade and Services Confederation)

Mr Paulo BARROS VALE

Associação Empresarial de Portugal (AEP)

(Portuguese Business Association)

Mr Mário David FERREIRINHA SOARES

Confederação Geral dos trabalhadores Portugueses (CGTP)

(General Confederation of Portuguese Workers)

Mr Carlos Manuel ALVES TRINDADE

Confederação Geral dos Trabalhadores Portugueses (CGTP)

(General Confederation of Portuguese Workers)

Mr Alfredo Manuel VIEIRA CORREIA

União Geral de Trabalhadores (UGT)

(General Workers’ Union)

Mr Victor Hugo DE JESUS SEQUEIRA

União Geral de Trabalhadores (UGT)

(General Workers’ Union)

Mr Jorge PEGADO LIZ

Associação Portuguesa para a Defesa do Consumidor (DECO)

(Portuguese Consumer Protection Association)

Mr Carlos Alberto PEREIRA MARTINS

Conselho Nacional das Ordens Profissionais (CNOP)

(National Council of Professional Bodies)

Mr Francisco João BERNARDINO DA SILVA

Confederação Nacional das Cooperativas Agrícolas e do Crédito Agrícola de Portugal, CCRL (CONFAGRI)

(Portuguese National Confederation of Agricultural Coperatives and Agricultural Credit, limited-liability cooperative confederation)

Rev. Vítor José MELÍCIAS LOPES

União das Misericórdias Portuguesas (UMP)

(Union of Portuguese Charitable Institutions)

RUMUNSKO

Dl Petru Sorin DANDEA

Vicepreședinte, Confederația Națională Sindicală „Cartel ALFA”

(Vice-President of the National Trade Union Confederation „Cartel ALFA“)

Dl Dumitru FORNEA

Secretar confederal, Confederația Sindicală Națională MERIDIAN

(Confederal secretary of the National Trade Union Confederation — Meridian)

Dl Minel IVAȘCU

Secretar general, Blocul Național Sindical

(Secretary-General of the National Trade Union Bloc (BNS))

Dl Sorin Cristian STAN

Secretar general, Confederația Națională a Sindicatelor Libere din România (FRĂȚIA)

(Secretary-General of the National Confederation of Romanian Free Trade Unions (FRĂȚIA))

Dl Sabin RUSU

Secretar general, Confederația Sindicatelor Democratice din România

(Secretary-General of the Confederation of Romanian Democratic Trade Unions)

Dl Eugen Mircea BURADA

Președinte executiv, Consiliul Național al Patronatului Român

(Executive President, National Council of Romanian Employers)

Dna Ana BONTEA

Director, Departamentul Juridic și Dialog Social — Consiliul Național al Întreprinderilor Private Mici și Mijlocii din România

(Director of the Legislative and Social Dialogue Department, National Council of Small and Medium-Sized Private Enterprises in Romania)

Dl Mihai MANOLIU

Secretar general, Alianța Confederațiilor Patronale din România

(Secretary-General, Alliance of Romanian Employers’ Confederations)

Dl Aurel Laurențiu PLOSCEANU

Președinte, Asociația Română a Antreprenorilor de Construcții

(President of the Romanian Construction Entrepreneurship Association)

Dl Ștefan VARFALVI

Președinte executiv, UGIR

(Executive President of UGIR)

Dl Cristian PÂRVULESCU

Președinte, Asociația Pro Democrația

(President of the Pro-Democracy Association)

Dl Ionuț SIBIAN

Director, Fundația pentru Dezvoltarea Societății Civile

(Director, Civil Society Development Foundation)

Dl Sorin IONIȚĂ

Director de cercetare, Societatea Academică din România

(Director of research, Academic Society of Romania)

Dl Radu NICOSEVICI

Președinte, Academia de Advocacy

(Chairman of the Advocacy Academy)

SLOVINSKO

Mr Cveto STANTIČ

Predstavnik velikega gospodarstva (representative of large business)

Mr Dare STOJAN

Predstavnik malega gospodarstva (representative of small business)

Mr Andrej ZORKO

Izvršni sekretar Zveze svobodnih sindikatov Slovenije (Executive Secretary of the ZSSS (Free Trade Unions of Slovenia))

Mr Dušan REBOLJ

Predsednik Konfederacije sindikatov Pergam Slovenije (President of Pergam Trade Union Federation (KSS Pergam))

Mr Bojan HRIBAR

Predstavnik sindikatov javnega sektorja (representative of the public sector trade unions)

Mr Igor HROVATIČ

Direktor Kmetijsko gozdarske zbornice Slovenije (Director of the Agriculture and Forestry Federation)

Mr Primož ŠPORAR

Predstavnik organizacije SKUP – Skupnost privatnih zavodov (representative of SKUP — Community of Private Institutes)

SLOVENSKO

Ján ORAVEC

Prezident Združenia podnikateľov Slovenska (ZPS)

Michal PINTÉR

Člen Republikovej únie zamestnávateľov (RÚZ), riaditeľ, U.S. Steel Košice, s.r.o.

Igor ŠARMÍR

Riaditeľ odboru potravinárstva a obchodu Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory, tajomník Únie potravinárov SR

Vladimír MOJŠ

Predseda Hospodárskeho a sociálneho výboru (HSV), viceprezident Konfederácie odborových zväzov SR

Dušan BARČÍK

Viceprezident Konfederácie odborových zväzov SR pre výrobné OZ, predseda Integrovaného odborového zväzu

Ján GAŠPERAN

Viceprezident Konfederácie odborových zväzov SR pre nevýrobné OZ, predseda OZ pracovníkov školstva a vedy na Slovensku

Juraj STERN

Prezident Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku (SFPA)

Viliam PÁLENÍK

Prezident Inštitútu zamestnanosti

Tomáš DOMONKOS

Vedecký pracovník Ekonomického ústavu Slovenskej akadémie vied (SAV)

FINSKO

Mr Filip Mikael HAMRO-DROTZ

asiantuntija Elinkeinoelämän keskusliitto EK

Ms Ulla SIRKEINEN

erityisasiantuntija Elinkeinoelämän keskusliitto EK

Ms Marja-Liisa PELTOLA

osastopäällikkö Keskuskauppakamari

Mr Simo Markus PENTTINEN

kansainvälisten asioiden päällikkö Akava ry

Mr Reijo Veli Erik PAANANEN

EU-asiantuntija Suomen Ammattiliittojen Keskusjärjestö SAK ry

Ms Leila KURKI

työllisyyspoliittinen asiantuntija Toimihenkilökeskusjärjestö STTK ry

Ms Pirkko Marjatta RAUNEMAA

kuluttajaekonomisti ja elintarvikeasiantuntija Kotitalous- ja kuluttaja-asioiden neuvottelukunta/Kuluttajat — Konsumenterna ry

Mr Seppo Ilmari KALLIO

johtaja Maa- ja metsätaloustuottajain Keskusliitto MTK ry

Mr Thomas PALMGREN

kansainvälisten asioiden asiamies Suomen yrittäjät

ŠVÉDSKO

Ms Ellen Paula NYGREN

Ombudsman, Landsorganisation i Sverige (LO) (Swedish Trade Union Confederation)

Mr Frank Thomas ABRAHAMSSON

Vice-president, Landsorganisation i Sverige (LO) (Swedish Trade Union Confederation)

Mr Thomas Mikael JANSON

International Secretary, Tjänstemännens centralorganisation (TCO) (Swedish Confederation of Professional Employees)

Mr Paul Henrik LIDEHÄLL

International Secretary, Sveriges akademikers centralorganisation (SACO) (Swedish Confederation of Professional Associations)

Mr Ulf Christian ARDHE

Director, Svenskt näringsliv (Confederation of Swedish Enterprise)

Ms Annika Kristina BRÖMS

Deputy Director, Svenskt näringsliv (Confederation of Swedish Enterprise)

Mr Thord Stefan BACK

Manager Sustainable Logistics, Transportgruppen (The Transport Group)

Mr Erik SVENSSON

Director, ALMEGA

Mr Staffan Mats Vilhelm NILSSON

Member of the EESC, President Group III

Lantbrukarnas riksförbund (LRF) (Federation of Swedish Farmers)

Ms Ingrid Eva-Britt KÖSSLER

President, The Swedish Breastcancer Association

Handikappförbundens samarbetsorgan (Swedish Disability Federation)

Ms Inger Kristina Elisabeth PERSSON

Chairman, Sveriges konsumenter (Swedish Consumers’ Association)

Ms Ariane Elisabeth RODERT

EU Policy Advisor, Forum for frivilligt socialt arbete (National Forum for Voluntary Social Work)

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Mr George LYON

Legal Counsel — Northgate Information Solutions UK Ltd

Ms Brenda KING

Chief Executive, ACDiversity

Mr David SEARS

Consultant

Mr Jonathan PEEL

Director, Jonathan Peel EU Communications Ltd

Mr Bryan CASSIDY

Consultant

Mr Peter MORGAN

Chairman, Association of Lloyd’s Members

Ms Madi SHARMA

Entrepreneur

Mr Brendan BURNS

Management Consultant & Financial Investor

Mr Peter COLDRICK

Part-time adviser to General Secretary, ETUC

Mr Brian CURTIS

Retired; Former Regional Organiser; National Union of Rail, Maritime & Transport Workers (RMT)

Ms Sandy BOYLE

Retired; Former Director, AMICUS (Trade Union)

Ms Christine BLOWER

General Secretary, National Union of Teachers (NUT)

Ms Monica TAYLOR

Member of UNITE (Trade Union) Executive Council

Mr Nicholas CROOK

International Officer, UNISON (Trade Union)

Ms Judy McKNIGHT

Retired; Former General Secretary NAPO (Trade Union)

Ms Kathleen Walker SHAW

Head of European Office, Britain’s General Union (GMB)

Ms Rose D’SA

Consultant in EU, Commonwealth and International Law

Ms Jane MORRICE

Deputy Chief Equality Commissioner; Equality Commission Northern Ireland

Ms Maureen O’NEILL

Director, Faith in Older People

Mr Michael SMYTH

Economist, University of Ulster

Mr Richard ADAMS

Senior Partner, Community Viewfinders Ltd

Mr Stuart ETHERINGTON

Chief Executive Officer, National Council for Voluntary Organisations

Mr Tom JONES

Self-employed Farmer

Mr Sukhdev SHARMA

Chairman of Board of Directors, Calderdale and Huddersfield Hospitals NHS Foundation Trust

25.9.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 251/28

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 24. září 2010,

kterým se mění pro účely zohlednění vědeckého a technického pokroku příloha směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES, co se týče výjimek pro použití olova, rtuti, kadmia, šestimocného chromu, polybromovaných bifenylů a polybromovaných difenyletherů

(oznámeno pod číslem K(2010) 6403)

(Text s významem pro EHP)

(2010/571/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES ze dne 27. ledna 2003 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (1), a zejména na čl. 5 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice 2002/95/ES zakazuje používání olova, rtuti, kadmia, šestimocného chromu, polybromovaných bifenylů (PBB) a polybromovaných difenyletherů (PBDE) v elektrických a elektronických zařízeních (EEZ) uvedených na trh po 1. červenci 2006. Výjimky z tohoto zákazu jsou vyjmenovány v příloze uvedené směrnice. Tyto výjimky musí být přezkoumávány tak, aby se přizpůsobily vědeckému a technickému pokroku.

(2)

Z přezkoumání výjimek vyplývá, že pro některá použití olova, rtuti, kadmia nebo šestimocného chromu by měla nadále platit výjimka ze zákazu používání vzhledem k tomu, že vyloučení užívání těchto nebezpečných látek v daných případech použití je stále vědecky nebo technicky neproveditelné. Proto je vhodné tyto výjimky zachovat.

(3)	Z přezkoumání výjimek vyplývá, že pro některá použití olova, rtuti, kadmia nebo šestimocného chromu je vědecky nebo technicky možné zastavení užívání nebo náhrada jinými látkami. Proto je vhodné tyto výjimky zrušit.

(4)	Z přezkoumání výjimek vyplývá, že pro některá použití olova, rtuti, kadmia nebo šestimocného chromu bude vyloučení nebo nahrazení jejich používání vědecky nebo technicky možné v dohledné době. Proto je vhodné pro tyto výjimky stanovit lhůty, po jejichž uplynutí platnost výjimek vyprší.

(5)	Z přezkoumání výjimek vyplývá, že pro některá použití rtuti je vědecky nebo technicky možné částečné vyloučení nebo nahrazení jejich používání. Je proto vhodné omezit množství rtuti u těchto použití.

(6)	Z přezkoumání výjimek vyplývá, že pro některá použití rtuti je v dohledné době vědecky nebo technicky možné pouze jejich částečné a postupné vyloučení nebo nahrazení jejich používání. Proto je vhodné u těchto použití rtuti omezit její množství postupně.

(7)

V některých případech není technicky možné opravit EEZ s použitím jiných než originálních náhradních dílů. Výhradně v těchto případech může být povoleno použití náhradních dílů obsahujících olovo, rtuť, kadmium, šestimocný chrom nebo polybromované difenylethery, které byly povoleny výjimkou, pro opravu EEZ uvedených na trh před tím, než příslušná výjimka vypršela nebo byla zrušena.

(8)

Nařízení Komise (ES) č. 244/2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign nesměrových světelných zdrojů pro domácnost (2), a nařízení Komise (ES) č. 245/2009 ze dne 18. března 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign zářivek bez integrovaného předřadníku, vysoce intenzivních výbojek a předřadníků a svítidel, jež mohou sloužit k provozu těchto zářivek a výbojek, a kterým se zrušuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/55/ES (3), stanovují orientační ukazatele pro použití rtuti ve svítidlech. Obsah rtuti ve světelných zdrojích byl označen jako parametr s významným dopadem na životní prostředí nařízeními (ES) č. 244/2009 a (ES) č. 245/2009, bylo ale považováno za vhodnější začlenit příslušné omezení do směrnice 2002/95/ES, která se týká i světelných zdrojů vyjmutých z uvedených nařízení.

(9)

Z výsledků provedených analýz zaměřených na opatření stanovená nařízením (ES) č. 244/2009 vyplývá, že v některých případech použití rtuti je vědecky nebo technicky možné částečné vyloučení nebo nahrazení užívání této látky bez negativního dopadu na životní prostředí, zdraví a/nebo bezpečnost spotřebitelů, který by převážil výhody jejího nahrazení. Je tedy vhodné omezit množství rtuti pro taková použití v souladu s nařízením (ES) č. 244/2009.

(10)	Je nezbytné podstatně změnit přílohu směrnice 2002/95/ES. Pro přehlednost by měla být celá příloha nahrazena novou přílohou.

(11)	V souladu s čl. 5 odst. 2 směrnice 2002/95/ES konzultovala Komise příslušné strany.

(12)	Směrnice 2002/95/ES by tedy měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(13)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 18 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES (4),

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha směrnice 2002/95/ES se nahrazuje zněním uvedeným v příloze této směrnice.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 24. září 2010.

Za Komisi

Janez POTOČNIK

člen Komise

(1) Úř. věst. L 37, 13.2.2003, s. 19.

(2) Úř. věst. L 76, 24.3.2009, s. 3.

(3) Úř. věst. L 76, 24.3.2009, s. 17.

(4) Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 9.

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA

Použití vyjmutá ze zákazu uvedeného v čl. 4 odst. 1

Výjimka		Rozsah a doba platnosti
1	Rtuť v jednopaticových kompaktních zářivkách, jejíž obsah nepřevyšuje (na jeden hořák):
1 a)	Pro všeobecné osvětlování < 30 W: 5 mg	Platí do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 3,5 mg na jeden hořák, a to do 31. prosince 2012; po 31. prosinci 2012 může být použito 2,5 mg na jeden hořák
1 b)	Pro všeobecné osvětlování 30 W a < 50 W: 5 mg	Platí do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 3,5 mg na jeden hořák
1 c)	Pro všeobecné osvětlování 50 W a < 150 W: 5 mg
1 d)	Pro všeobecné osvětlování 150 W: 15 mg
1 e)	Pro zářivky kruhového nebo čtvercového tvaru s průměrem trubice 17 mm pro všeobecné osvětlování	Bez omezení do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 7 mg na jeden hořák
1 f)	Pro zvláštní účely: 5 mg
2 a)	Rtuť v dvoupaticových lineárních zářivkách pro všeobecné osvětlování, jejíž obsah nepřevyšuje (na jednu zářivku):
2 a) 1)	Pro trifosfátové zářivky s normální dobou životnosti a průměrem trubice < 9 mm (např. T2): 5 mg	Platí do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 4 mg na jednu zářivku
2 a) 2)	Pro trifosfátové zářivky s normální dobou životnosti a průměrem trubice 9 mm a ≤ 17 mm (např. T5): 5 mg	Platí do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 3 mg na jednu zářivku
2 a) 3)	Pro trifosfátové zářivky s normální dobou životnosti a průměrem trubice 17 mm a ≤ 28 mm (např. T8): 5 mg	Platí do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 3,5 mg na jednu zářivku
2 a) 4)	Pro trifosfátové zářivky s normální dobou životnosti a průměrem trubice > 28 mm (např. T12): 5 mg	Platí do 31. prosince 2012; po 31. prosinci 2012 může být použito 3,5 mg na jednu zářivku
2 a) 5)	Pro trifosfátové zářivky s prodlouženou životností (25 000 h): 8 mg	Platí do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 5 mg na jednu zářivku
2 b)	Rtuť v jiných zářivkách, jejíž obsah nepřevyšuje (na jednu zářivku):
2 b) 1)	Pro lineární halofosfátové zářivky s průměrem trubice > 28 mm (např. T10 a T12): 10 mg	Platí do 13. dubna 2012
2 b) 2)	Pro nelineární halofosfátové zářivky (všech průměrů): 15 mg	Platí do 13. dubna 2016
2 b) 3)	Pro nelineární trifosfátové zářivky s průměrem trubice > 17 mm (např. T9)	Bez omezení do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 15 mg na jednu zářivku
2 b) 4)	Pro světelné zdroje pro jiné obecné osvětlení a zvláštní účely (např. indukční výbojky)	Bez omezení do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 15 mg na jedno svítidlo
3	Rtuť v zářivkách se studenou katodou a zářivkách s externí elektrodou pro zvláštní účely, jejíž obsah nepřevyšuje (na jednu zářivku):
3 a)	Pro krátké (500 mm)	Bez omezení do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 3,5 mg na jednu zářivku
3 b)	Pro středně dlouhé (> 500 mm a 1 500 mm)	Bez omezení do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 5 mg na jednu zářivku
3 c)	Pro dlouhé (> 1 500 mm)	Bez omezení do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 13 mg na jednu zářivku
4 a)	Rtuť v jiných nízkotlakých výbojkách, jejíž obsah nepřevyšuje (na jednu výbojku):	Bez omezení do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 15 mg na jednu výbojku
4 b)	Rtuť ve vysokotlakých sodíkových výbojkách se zlepšeným podáním barev Ra > 60 pro všeobecné osvětlení, jejíž obsah nepřevyšuje (na jeden hořák):
4 b)-I	P ≤ 155 W	Bez omezení do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 30 mg na jeden hořák
4 b)-II	155 W < P ≤ 405 W	Bez omezení do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 40 mg na jeden hořák
4 b)-III	P > 405 W	Bez omezení do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 40 mg na jeden hořák
4 c)	Rtuť v jiných vysokotlakých sodíkových výbojkách pro všeobecné osvětlování, jejíž obsah nepřevyšuje (na jeden hořák):
4 c)-I	P ≤ 155 W	Bez omezení do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 25 mg na jeden hořák
4 c)-II	155 W < P ≤ 405 W	Bez omezení do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 30 mg na jeden hořák
4 c)-III	P > 405 W	Bez omezení do 31. prosince 2011; po 31. prosinci 2011 může být použito 40 mg na jeden hořák
4 d)	Rtuť ve vysokotlakých rtuťových výbojkách	Platí do 13. dubna 2015
4 e)	Rtuť v halogenidových výbojkách
4 f)	Rtuť v jiných výbojkách pro zvláštní použití konkrétně neuvedených v této příloze
5 a)	Olovo ve skle obrazovek
5 b)	Olovo ve skle zářivek, jehož obsah nepřevyšuje 0,2 % hmotnostních
6 a)	Olovo jako legující prvek v oceli pro účely strojního obrábění a pozinkované oceli, obsahující až 0,35 % hmotnostních olova
6 b)	Olovo jako legující prvek ve slitinách hliníku, obsahujících až 0,4 % hmotnostních olova
6 c)	Slitina mědi obsahující až 4 % hmotnostní olova
7 a)	Olovo v pájkách s vysokým bodem tání (např. slitiny olova obsahující 85 % hmotnostních olova nebo více)
7 b)	Olovo v pájkách pro servery, paměti a systémy pro ukládání dat a pro zařízení síťové infrastruktury pro přepínání, signalizaci, přenos a správu sítě pro telekomunikace
7 c)-I	Olovo, obsažené ve skleněných nebo keramických částech elektrických a elektronických dílů, kromě dielektrických keramických částí kondenzátorů, např.v piezoelektrických přístrojích, nebo ve skleněné nebo keramické pojivové směsi
7 c)-II	Olovo v dielektrických keramických částech kondenzátorů pro jmenovité střídavé napětí 125 V nebo stejnosměrné napětí 250 V nebo vyšší
7 c)-III	Olovo v dielektrických keramických částech kondenzátorů pro jmenovité střídavé napětí menší než 125 V nebo stejnosměrné napětí 250 V	Platí do 1. ledna 2013 a po tomto datu může být použito v dílech EEZ uvedených na trh před 1. lednem 2013
8 a)	Kadmium a jeho sloučeniny v bezpečnostních tepelných pojistkách	Platí do 1. ledna 2012 a po tomto datu může být použito v dílech EEZ uvedených na trh před 1. lednem 2012
8 b)	Kadmium a jeho sloučeniny v elektrických kontaktech
9	Šestimocný chrom jako antikorozní činidlo v chladicích systémech z uhlíkové oceli v absorpčních ledničkách do 0,75 % hmotnostních v chladicí kapalině
9 b)	Olovo v olověných ložiskových pánvích a pouzdrech v kompresorech obsahujících chladící látku v systémech vytápění, ventilace, klimatizace a chlazení
11 a)	Olovo používané v pružných systémech pin konektorů	Může být použito v dílech EEZ uvedených na trh před 24. zářím 2010
11 b)	Olovo používané jinde než v pružných systémech pin konektorů	Platí do 1. ledna 2013 a po tomto datu může být použito v dílech EEZ uvedených na trh před 1. lednem 2013
12	Olovo používané jako povrchový materiál u modulu typu c-ring pro vedení tepla	Může být použito v dílech EEZ uvedených na trh před 24. zářím 2010
13 a)	Olovo v čirém optickém skle
13 b)	Kadmium a olovo ve filtračním skle a skle používaném pro etalony odrazivosti
14	Olovo v pájkách obsahující více než dva prvky pro spojení mezi kolíky a sadou mikroprocesorů o obsahu olova vyšším než 80 % a nižším než 85 % hmotnostních	Platí do 1. ledna 2011 a po tomto datu může být použito v dílech EEZ uvedených na trh před 1. lednem 2011
15	Olovo v pájkách pro sestavení stabilního elektrického spojení mezi polovodičovým materiálem a nosičem v sadách integrovaných obvodů využívajících technologii „Flip Chip“
16	Olovo v lineárních žárovkách s trubicemi potaženými silikátem	Platí do 1. září 2013
17	Halogenidy olova jako zdroj záření ve výbojkách s vysokou intenzitou výboje (HID) používaných v profesionálních reprografických aplikacích
18 a)	Olovo jako aktivátor ve fluorescenčním prášku (nejvýše 1 % hmotnostních olova) výbojek, jsou-li používány jako speciální zdroje světla v diazografické reprografii, litografii, lapačích hmyzu, fotochemických a konzervovacích postupech a obsahující luminofory jako například SMS ((Sr,Ba)2MgSi2O7:Pb)	Platí do 1. ledna 2011
18 b)	Olovo jako aktivátor ve fluorescenčním prášku (nejvýše 1 % hmotnostních olova) výbojek, jsou-li používány jako zářiče v soláriích obsahující luminofory jako například BSP (BaSi2O5:Pb)
19	Olovo obsahující PbBiSn-Hg a PbInSn-Hg v určitých směsích jako hlavní amalgám a PbSn-Hg jako vedlejší amalgám v kompaktních, energeticky velmi úsporných výbojkách	Platí do 1. června 2011
20	Oxid olova ve skle používaném ke spojení předních a zadních podkladů v plochých zářivkách používaných v displejích na bázi tekutých krystalů (LCD)	Platí do 1. června 2011
21	Olovo a kadmium v tiskových barvách pro aplikaci smaltu na sklo, jako je borosilikátové sklo nebo sodnovápenaté sklo
23	Olovo v ukončeních součástek s malou roztečí, jiných než konektorů s roztečí 0,65 mm nebo menší	Může být použito v dílech EEZ uvedených na trh před 24. zářím 2010
24	Olovo v letovacích pájkách pro pájení otvorem v diskoidních a plochých vícevrstvově uspořádaných keramických kondenzátorech
25	Oxid olova v displejích s povrchovým vedením emitorů elektronů (SED) používaných zejména ve stavebních komponentech, zejména těsnicí fritě a fritovém kroužku
26	Oxid olova ve skleněné baňce UVB zářivek s černým sklem	Platí do 1. června 2011
27	Slitiny olova jako pájky pro měniče používané ve vysokovýkonových reproduktorech (určených pro několikahodinový provoz při hladině akustického výkonu 125 dB SPL a vyšších)	Platí do 24. zářím 2010
29	Olovo v křišťálovém skle podle přílohy I (kategorie 1, 2, 3 a 4) směrnice Rady 69/493/EHS (1)
30	Kadmiové slitiny jako elektrické/mechanické pájené spoje elektrických vodičů umístěných přímo na kmitacích cívkách měničů používaných ve vysokovýkonových reproduktorech s hladinou zvukového tlaku ve výši 100 dB (A) a vyšší
31	Olovo v pájecích materiálech v plochých zářivkách bez obsahu rtuti (které se používají například v displejích na bázi tekutých krystalů, v designovém či průmyslovém osvětlení)
32	Oxid olova v těsnicí fritě používané ve výrobě okenních montážních celků pro argonové a kryptonové laserové trubice
33	Olovo v pájkách na pájení tenkých měděných drátů o průměru rovnajícím se nebo menším než 100 μm ve výkonových transformátorech
34	Olovo v prvcích ladicích potenciometrů z kovovo-keramických materiálů
36	Rtuť používaná jako inhibitor rozprašování katody ve stejnosměrných plazmových obrazovkách s obsahem do 30 mg na obrazovku	Platí do 1. července 2010
37	Olovo v pokovené vrstvě vysokonapěťových diod s pouzdrem ze skla na bázi borátu zinečnatého
38	Kadmium a oxid kademnatý v pastách pro tlusté vrstvy používaných na oxid berylnatý spojený s hliníkem
39	Kadmium ve světelných diodách (LED) II-VI konvertujících barvu (< 10 μg Cd na mm2 plochy emitující světlo) pro použití v systémech polovodičového osvětlení nebo vizualizace	Platí do 1. července 2014

Pozn.: Pro účely čl. 5 odst. 1 písm. a) směrnice 2002/95/ES se pro olovo, rtuť, šestimocný chróm, polybromované bifenyly (PBB) a polybromovaný difenylether (PBDE) toleruje maximální hodnota koncentrace ve výši 0,1 % hmotnosti v homogenních materiálech a pro kadmium ve výši 0,01 % hmotnosti v homogenních materiálech.“

(1) Úř. věst. L 326, 29.12.1969, s. 36.

25.9.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 251/35

DOPORUČENÍ KOMISE

ze dne 20. září 2010

o regulovaném přístupu k přístupovým sítím nové generace (NGA)

(Text s významem pro EHP)

(2010/572/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (1), a zejména na čl. 19 odst. 1 uvedené směrnice,

s ohledem na stanoviska Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Komunikačního výboru (COCOM),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Jednotný trh EU se službami elektronických komunikací, a zejména rozvoj vysokorychlostních širokopásmových služeb, je klíčem k dosažení hospodářského růstu a naplnění cílů strategie Evropa 2020. Evropská rada v závěrech svého zasedání v březnu 2009 zdůraznila zásadní úlohu telekomunikací a zavádění širokopásmového přístupu, pokud jde o investice EU, kterou je vytváření pracovních míst a celkové hospodářské oživení. Jednou ze sedmi hlavních iniciativ ve strategii Evropa 2020 je rozvoj „Digitální agendy pro Evropu“, která byla představena v květnu 2010.

(2)

Digitální agenda pro Evropu stanovuje cíle pro nasazení a zavádění rychlého a velmi rychlého širokopásmového přístupu a předpokládá celou řadu opatření na podporu zavádění přístupových sítí nové generace (NGA) na bázi optických vláken a na podporu značných investic, které bude třeba v nadcházejících letech uskutečnit. Toto doporučení, na které je třeba nahlížet v tomto kontextu, si klade za cíl podporovat efektivní investice a inovace do nové a lepší infrastruktury, s ohledem na rizika vznikající všem investujícím podnikům a potřebu zachovat účinnou hospodářskou soutěž, jež v průběhu času působí jako významná hybná síla investic.

(3)

Vnitrostátní regulační orgány podle čl. 16 odst. 4 směrnice 2002/21/ES vytvářejí regulační odpovědi na výzvy, které migrace ze sítí založených na kovových vedeních na sítě založené na optických vláknech přináší. Relevantními trhy jsou v tomto ohledu trhy velkoobchodního přístupu k infrastruktuře sítě (trh 4) a velkoobchodního širokopásmového přístupu (trh 5). Konzistence regulačních přístupů vnitrostátních regulačních orgánů má zásadní význam, aby nedošlo k narušení jednotného trhu a aby byla nastolena právní jistota pro všechny investující podniky. Je proto vhodné poskytnout vnitrostátním regulačním orgánům vodítko s cílem zabránit nevhodné rozdílnosti regulačních přístupů, přičemž se uvedeným orgánům umožní, aby při navrhování vhodných nápravných opatření zohlednily okolnosti v příslušném členském státě. Vhodná škála nápravných opatření, která budou vnitrostátní regulační orgány ukládat, by měla odrážet přiměřené uplatnění principu žebříku investic.

(4)

Toto doporučení se zabývá především nápravnými opatřeními, která budou uložena operátorům s významnou tržní silou na základě procedury analýzy trhu provedené podle článku 16 směrnice 2002/21/ES. Avšak v případech, kde je to odůvodněno na základě skutečnosti, že zdvojení infrastruktury je ekonomicky neefektivní nebo fyzicky neproveditelné, mohou členské státy též uložit podnikům provozujícím sítě elektronických komunikací povinnost vzájemného sdílení zařízení v souladu s článkem 12 uvedené směrnice, což by bylo vhodné k překonání nedostatků v infrastruktuře inženýrských sítí a koncových segmentech.

(5)	Očekává se, že se v návaznosti na zavádění sítí NGA významně změní podmínky poptávky a nabídky, a to jak na velkoobchodní, tak na maloobchodní úrovni. Proto může být nutné uložit nová nápravná opatření a zavést novou kombinaci aktivních a pasivních přístupových nápravných opatření na trzích 4 a 5.

(6)

Regulační jistota je klíčem k podpoře účinných investic všech operátorů. Je důležité v průběhu času uplatňovat konzistentní regulační přístup, neboť tak získají investoři důvěru pro navrhování svých obchodních plánů. Aby bylo možné zmírnit nejistotu spojenou s periodickým přezkoumáváním trhu, měly by vnitrostátní regulační orgány v maximální možné míře vyjasnit, jak mohou předvídatelné změny podmínek na trhu nápravná opatření ovlivňovat.

(7)	V případech, kdy se nové optické sítě instalují na zelené louce, by měly vnitrostátní regulační orgány revidovat a v případě nutnosti také upravit stávající regulační povinnosti, a zajistit tak jejich platnost nezávisle na použité síťové technologii.

(8)	Zavádění sítí NGA pravděpodobně povede k významným změnám v ekonomice poskytování služeb a v podmínkách konkurenčního prostředí.

(9)

V této souvislosti by měly vnitrostátní regulační orgány pečlivě přezkoumávat nově vznikající podmínky hospodářské soutěže vyplývající z rozšíření sítí NGA. Vnitrostátní regulační orgány by měly vymezit zeměpisné trhy na regionální a místní úrovni v souladu s doporučením Komise 2007/879/ES ze dne 17. prosince 2007 o relevantních trzích produktů a služeb v odvětví elektronických komunikací, které připadají v úvahu pro regulaci ex ante podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (2), pokud mohou jasně identifikovat podstatně a objektivně odlišné podmínky hospodářské soutěže, které jsou v průběhu času stabilní. I v situacích, kdy nelze dojít k závěru, že rozdílné podmínky hospodářské soutěže by odůvodňovaly vymezení zeměpisných trhů na regionální a místní úrovni, by mohlo být vhodné, aby vnitrostátní regulační orgány reagovaly na odlišné podmínky hospodářské soutěže mezi různými oblastmi v rámci geograficky vymezeného trhu, například z důvodu přítomnosti několika alternativních infrastruktur či operátorů založených na infrastruktuře, uložením diferencovaných nápravných opatření a přístupových produktů.

(10)

Migrace ze sítí založených na kovových vedeních na sítě založené na optických vláknech může změnit soutěžní podmínky v různých zeměpisných oblastech a může vyžadovat přezkoumání územního vymezení trhů 4 a 5 nebo nápravných opatření na trzích 4 a 5 v případech, kdy byly tyto trhy nebo nápravná opatření segmentovány na základě soutěže při zpřístupnění účastnického vedení (LLU).

(11)	V případech, kdy je na trhu 4 zjištěna významná tržní síla, by měl být použit vhodný soubor nápravných opatření.

(12)

Pro zavádění paralelních sítí z optických vláken má zásadní význam přístup k infrastruktuře inženýrských sítí. Proto je důležité, aby vnitrostátní regulační orgány získaly potřebné informace pro posouzení, zda a kde jsou k dispozici kabelovody a jiná zařízení účastnických vedení pro účely zavádění sítí NGA. Vnitrostátní regulační orgány by měly využít své pravomoci podle směrnice 2002/21/ES k získání všech potřebných informací o umístění, kapacitě a dostupnosti těchto zařízení. Alternativní operátoři by měli mít v ideálním případě možnost zavádět své optické sítě ve stejné době jako operátor s významnou tržní silou, přičemž by sdíleli náklady na inženýrské stavby.

(13)

Uložení povinnosti přístupu k inženýrským sítím bude účinné pouze v případě, kdy bude operátor s významnou tržní silou poskytovat přístup za stejných podmínek vlastním útvarům na nižší úrovni distribučního řetězce a třetím stranám, které o přístup usilují. Vnitrostátní regulační orgány by měly vycházet ze svých zkušeností při vývoji postupů a nástrojů pro zpřístupnění účastnických vedení a zavést potřebné obchodní procesy týkající se objednávání a provozního přístupu k inženýrským zařízením. Za účelem podpory efektivních investic a hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury je přiměřené uložit operátorovi s významnou tržní silou povinnost zveřejnit referenční nabídku, jakmile je to možné poté, co o ni subjekt usilující o přístup požádá. V této referenční nabídce by měly být specifikovány podmínky a postupy pro přístup k infrastruktuře inženýrských sítí, včetně ceny za přístup.

(14)

Nákladově orientované ceny zahrnují přiměřenou návratnost vloženého kapitálu. Pokud se investice do nereplikovatelného fyzického majetku, například infrastruktury inženýrských sítí, neprovádí konkrétně za účelem zavádění sítí NGA (a nejsou spojeny s obdobnou mírou systémového rizika), neměl by být jejich rizikový profil považován za odlišný od investic do stávající infrastruktury vycházející z kovových vedení.

(15)	Pokud je to možné, měly by vnitrostátní regulační orgány usilovat o to, aby nově zbudovaná zařízení operátora s významnou tržní silou byla navržena takovým způsobem, aby umožňovala zavedení optických vedení několika operátorů.

(16)

V kontextu optického vlákna do domácnosti („Fibre to the Home“, FTTH) by byla duplikace koncového segmentu účastnického vedení z optického vlákna obvykle nákladná a neefektivní. Aby byla možná udržitelná hospodářská soutěž v oblasti infrastruktury, je nutné, aby operátor s významnou tržní silou zajistil přístup ke koncovému segmentu infrastruktury z optického vlákna. Aby bylo možné zajistit účinný vstup, je důležité poskytovat přístup na takové úrovni v síti operátora s významnou tržní silou, která umožňuje subjektům vstupujícím na trh dosáhnout minimálního efektivního rozsahu na podporu účinné a udržitelné soutěže. Kde je to nezbytné, mohou být požadována konkrétní rozhraní pro zajištění efektivního přístupu.

(17)

K zajištění účinnosti přístupu ke koncovému segmentu jsou nezbytné povinnosti transparentnosti a nediskriminace. Pokud je o to požádán, je nezbytné, aby operátor s významnou tržní silou zveřejnil vhodnou referenční nabídku v krátkém časovém horizontu, aby mohly subjekty usilující o přístup přijmout investiční rozhodnutí.

(18)	Vnitrostátní regulační orgány musí zajistit, aby ceny za přístup odrážely náklady skutečně hrazené operátorem s významnou tržní silou, včetně řádného přihlédnutí k úrovni investičního rizika.

(19)

Sítě založené na vícevláknových optických vedeních mohou být zaváděny s marginálně vyššími náklady než sítě založené na jednovláknovém optickém vedení, přičemž umožní alternativním operátorům kontrolu nad jejich vlastním připojením až ke koncovým uživatelům. Takové sítě pravděpodobně přispějí k dlouhodobě udržitelné hospodářské soutěži, v souladu s cíli předpisového rámce EU. Je tedy žádoucí, aby vnitrostátní regulační orgány využily svých pravomocí k usnadnění zavádění vícevláknových optických vedení v koncovém segmentu, s ohledem zejména na poptávku a náklady s tím spojené.

(20)

Aby mohli alternativní operátoři, z nichž někteří již zavedli své vlastní sítě pro připojení ke zpřístupněnému účastnickému kovovému vedení operátora s významnou tržní silou, pokračovat v hospodářské soutěži i v kontextu sítí NGA, musí jim být poskytovány vhodné přístupové produkty. Pro účely FTTH mohou tyto produkty podle okolností sestávat z přístupu k infrastruktuře inženýrských sítí, ke koncovému segmentu, ke zpřístupněnému účastnickému vedení založenému na optických vláknech (včetně nenasvícených vláken) nebo z velkoobchodního širokopásmového přístupu. V případech, kdy nápravná opatření uložená na trhu 4 vedou k účinné hospodářské soutěži na odpovídajícím trhu na nižší úrovni distribučního řetězce, na celém trhu nebo v určitých zeměpisných oblastech, mohou být další nápravná opatření na trhu nebo v dotčených oblastech zrušena. Takové zrušení by bylo vhodné například tehdy, když úspěšné uložení nápravných opatření fyzického přístupu způsobí, že dodatečná nápravná opatření přístupu k datovému toku jsou nadbytečná. Kromě toho by za výjimečných okolností mohly vnitrostátní regulační orgány upustit od uložení zpřístupnění účastnického vedení založeného na optickém vlákně v těch zeměpisných oblastech, kde je pravděpodobné, že přítomnost několika alternativních infrastruktur, například sítí FTTH a/nebo kabelových sítí, v kombinaci s konkurenčními nabídkami přístupu na základě zpřístupnění, povede k účinné hospodářské soutěži na nižší úrovni distribučního řetězce.

(21)

Povinnosti uložené podle článku 16 směrnice 2002/21/ES jsou založeny na povaze zjištěného problému, bez ohledu na použitou technologii nebo architekturu zaváděnou operátorem s významnou tržní silou. Skutečnost, zda operátor s významnou tržní silou využívá topologii sítě bod-multibod nebo bod-bod, by proto sama o sobě vzhledem k dostupnosti nových technologií zpřístupnění umožňujících řešit potenciální technické problémy v této oblasti neměla mít vliv na výběr nápravných opatření. Vnitrostátní regulační orgány by měly být schopny přijmout na přechodné období opatření ukládající povinnost poskytovat alternativní produkty pro přístup nabízející nejbližší rovnocennou alternativu, která představuje náhradu fyzického zpřístupnění, za podmínky, že budou doprovázeny nejvhodnějšími ochrannými opatřeními zajišťujícími rovnocennost přístupu a účinnou hospodářskou soutěž (3). Vnitrostátní regulační orgány by rozhodně měly v takových případech uložit povinnost zajistit fyzické zpřístupnění, jakmile to bude proveditelné z technického a obchodního hlediska.

(22)

Pokud je uložena povinnost zpřístupnění optického účastnického vedení, měla by být stávající referenční nabídka LLU změněna tak, aby zahrnovala všechny příslušné podmínky přístupu, včetně finančních podmínek týkajících se zpřístupnění optického účastnického vedení v souladu s přílohou II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES (4). Taková změna by měla být zveřejněna bez zbytečného odkladu, aby subjektům usilujícím o přístup byla v nezbytné míře zajištěna transparentnost a jistota při plánování.

(23)

Zavádění FTTH je obvykle spojeno se značnými riziky vzhledem k vysokým nákladům na jeho zavedení na domácnost a ke stále ještě omezenému počtu maloobchodních služeb vyžadujících dokonalejší vlastnosti (např. vyšší propustnost), které je možné poskytnout pouze s využitím optických vláken. Investice do optických vláken závisí, pokud jde o jejich amortizaci, na zavádění nových služeb poskytovaných prostřednictvím sítí NGA v krátkodobém i střednědobém horizontu. Náklady na kapitál operátora s významnou tržní silou by pro účely stanovení ceny za přístup měly odrážet vyšší riziko investic v poměru k investicím do stávajících sítí založených na kovovém vedení.

(24)	Diverzifikace rizika zavádění může vést k časnějšímu a efektivnějšímu zavádění sítí NGA. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly posoudit cenové plány navržené operátorem s významnou tržní silou za účelem diverzifikace investičního rizika.

(25)

V případech, kdy operátoři s významnou tržní silou nabízejí nižší ceny za přístup k optickému účastnickému vedení výměnou za předem učiněné závazky nebo dlouhodobé či objemové smlouvy, by tyto postupy neměly být považovány za nepřiměřeně diskriminační, pokud jsou vnitrostátní regulační orgány přesvědčeny, že nižší ceny náležitě odrážejí skutečné snížení investičního rizika. Vnitrostátní regulační orgány by však měly zajistit, že takové cenové ujednání nepovede ke stlačování marží bránícímu efektivnímu vstupu na trh.

(26)

Stlačování marží může být doloženo tak, že operátor s významnou tržní silou prokáže, že jeho vlastní provozy na nižší úrovni distribučního řetězce by nemohly obchodovat se ziskem na základě ceny účtované jeho konkurentům provozním útvarem na vyšší úrovni distribučního řetězce operátora s významnou tržní silou (test stejně efektivního soutěžitele). Jinak lze stlačování marží rovněž doložit tak, že se prokáže, že rozpětí mezi cenou účtovanou konkurentům na trhu s přístupem na vyšší úrovni distribučního řetězce a cenou, kterou účtuje útvar na nižší úrovni distribučního řetězce operátora s významnou tržní silou na trhu na nižší úrovni distribučního řetězce, není dostatečné, aby umožňovalo přiměřeně efektivnímu poskytovateli služby na trhu na nižší úrovni distribučního řetězce dosáhnout běžného zisku (test přiměřeně efektivního soutěžitele). V konkrétním kontextu cenové kontroly ex ante prováděné s cílem zachovat účinnou hospodářskou soutěž mezi subjekty, které nemají stejné úspory z rozsahu a ze sortimentu a mají různé náklady na jednotku sítě, je obvykle vhodnější použít test „přiměřeně efektivního soutěžitele“. Posouzení případného stlačování marží by dále mělo být prováděno po přiměřenou dobu. Vnitrostátní regulační orgány by v zájmu podpory předvídatelnosti měly předem řádně stanovit metodiku, kterou budou využívat pro stanovení testu pro posouzení přiměřenosti marže (imputation test), používaných parametrů a nápravných mechanismů v případě, že bude zjištěno zmenšování rozpětí.

(27)

Sítě založené na vícevláknových optických vedeních zajišťují, že subjekty usilující o přístup mohou získat plnou kontrolu nad vedeními z optických vláken, aniž by musely duplicitně vynakládat vysoké investice nebo riskovat diskriminační zacházení v případě nařízeného zpřístupnění jednoho optického vlákna. Sítě založené na vícevláknových optických vedeních proto pravděpodobně povedou k včasnější a intenzivnější hospodářské soutěži na trhu na nižší úrovni distribučního řetězce. Společné investice do sítí NGA mohou snižovat náklady i rizika investujícího podniku, a mohou proto vést k rozsáhlejšímu zavádění FTTH.

(28)

Ujednání o společných investicích do FTTH s vícevláknovými optickými vedeními mohou za určitých podmínek vést k účinné hospodářské soutěži v zeměpisných oblastech, ve kterých jsou tyto společné investice prováděny. Tyto podmínky se týkají zejména počtu zúčastněných operátorů, struktury společně řízené sítě a dalších ujednání mezi spoluinvestory a mají za cíl zajistit účinnou hospodářskou soutěž na trhu na nižší úrovni distribučního řetězce. V takové situaci, pokud jsou podmínky hospodářské soutěže v dotčených oblastech podstatně a objektivně odlišné od těch, které převažují jinde, by takový postup mohl odůvodnit vymezení samostatného trhu, na kterém není po provedení analýzy trhu podle článku 16 směrnice 2002/21/ES žádná významná tržní síla nalezena.

(29)

Vnitrostátní regulační orgány by měly posoudit náklady na zpřístupnění úseků účastnického vedení. Pokud je to vhodné, měly by vnitrostátní regulační orgány předem zorganizovat konzultaci s alternativními operátory, kteří mají potenciální zájem sdílet rozvodné skříně, a na tomto základě určit, kde by tomu měly být rozvodné skříně přizpůsobeny a jak by měly být rozděleny náklady.

(30)

Aby byla nápravná opatření pro zpřístupnění úseků účastnického vedení účinná, měly by vnitrostátní regulační orgány při jejich ukládání, přijmout vhodná opatření pro páteřní připojení (backhaul). Subjekty usilující o přístup by měly být schopny vybrat řešení, která nejlépe odpovídají jejich požadavkům, ať už se jedná o nenasvícená vlákna (a případně kovové vedení), ethernetové páteřní připojení (backhaul) nebo přístup ke kabelovodům. Vnitrostátní regulační orgány by mohly v případě potřeby přijmout opatření týkající se přiměřené velikosti rozvodných skříní ve vlastnictví operátora s významnou tržní silou.

(31)

Transparentnost podmínek pro přístup k úsekům účastnického vedení lze nejlépe zajistit jejich zařazením do stávající referenční nabídky LLU. Je důležité, aby se tento požadavek na transparentnost vztahoval na všechny položky nezbytné pro poskytování přístupu k úsekům účastnického vedení, včetně služeb páteřního připojení (backhaul) a doplňkových služeb, aby bylo možné dosáhnout kontinuity stávajících konkurenčních nabídek. Referenční nabídka musí obsahovat všechny cenové podmínky, které umožní novým subjektům provést výpočet obchodního plánu pro přístup k úsekům účastnického vedení.

(32)

V souladu s cenou za zpřístupnění účastnického vedení musí být ceny všech položek nezbytných pro zpřístupnění úseku účastnického vedení nákladově orientované a v souladu se současnými metodikami používanými pro určování ceny za zpřístupnění účastnického kovového vedení. Nahrazení kovového vedení optickým vláknem až k mezilehlému distribučnímu bodu představuje významnou investici, jež s sebou nese určitá rizika, přestože jsou tato rizika považována za nižší než u sítí FTTH, přinejmenším v hustě obydlených oblastech, s ohledem na související relativní náklady na zavádění na domácnost a nejistou poptávku po vylepšených nebo dokonalejších službách.

(33)

Vnitrostátní regulační orgány by měly používat zásady nediskriminace, aby nedošlo k časovému zvýhodnění maloobchodního útvaru operátora s významnou tržní silou. Ten by měl mít povinnost aktualizovat svoji velkoobchodní nabídku přístupu k datovému toku, než uvede na trh nové maloobchodní služby založené na optickém vláknu, aby konkurenčním operátorům využívajícím přístup poskytl přiměřenou lhůtu pro reakci na uvedení takových produktů na trh. Za přiměřenou lhůtu k provedení nezbytných úprav se považuje šest měsíců, pokud neexistují jiná účinná ochranná opatření zaručující, že nedojde k diskriminaci.

(34)

Očekává se, že velkoobchodní produkty širokopásmového přístupu na základě optických vláken mohou být technicky nakonfigurovány tak, aby ve srovnání s produkty datového toku na základě kovového vedení umožňovaly větší flexibilitu a lepší vlastnosti služeb. Pro podporu hospodářské soutěže v oblasti maloobchodních produktů je důležité, aby se různé vlastnosti služeb odrážely v různých regulovaných produktech na základě sítí NGA, včetně služeb pro podnikatele.

(35)	Prostřednictvím dané sítě NGA lze dodávat různé produkty datového toku, které se mohou na nižší úrovni distribučního řetězce lišit, pokud jde například o šířku pásma, spolehlivost, kvalitu služeb nebo jiné parametry.

(36)

Nová nápravná opatření přístupu budou muset být pečlivě specifikována, například s ohledem na technické protokoly a rozhraní sloužící vzájemnému propojení optických sítí nebo rozsah a vlastnosti nových nápravných opatření přístupu k datovému toku. Vnitrostátní regulační orgány by měly spolupracovat mezi sebou i s mezinárodními normalizačními organizacemi a zúčastněnými stranami z odvětví na vývoji společných technických norem v této oblasti.

(37)

V případech, kdy se využívá regulace cen ex ante, by se měly ceny za velkoobchodní přístup k bitovému toku odvozovat prostřednictvím orientace na náklady. Vnitrostátní regulační orgány by mohly využít jiné vhodné metodiky cenové kontroly, např. sníženou maloobchodní sazbu, pokud existují dostatečná soutěžní omezení maloobchodního útvaru na nižší úrovni distribučního řetězce operátora s významnou tržní silou. Vnitrostátní regulační orgány by měly stanovit různé ceny pro různé produkty přístupu k datovému toku za podmínky, že takové cenové rozdíly lze odůvodnit výchozími náklady na poskytování služeb tak, aby všichni operátoři mohli těžit z trvalého rozlišení cen na velkoobchodní i maloobchodní úrovni. Riziko, které podstupuje operátor s významnou tržní silou, by mělo být při určování ceny za přístup řádně zohledněno.

(38)

Účinná nápravná opatření fyzického přístupu by mohla v některých oblastech způsobit, že uložení povinnosti velkoobchodního širokopásmového přístupu bude pro dosažení účinné hospodářské soutěže na trhu na nižší úrovni distribučního řetězce zbytečné. Zejména pokud operátor s významnou tržní silou zavedl síť FTTH a alternativní operátoři mají k dispozici účinný přístup k účastnickému vedení z optických vláken (zejména při zavádění sítě bod-bod), může vnitrostátní regulační orgán považovat takový přístup za dostačující pro zajištění účinné hospodářské soutěže na trhu na nižší úrovni distribučního řetězce, zvláště v hustě obydlených oblastech. Upuštění od uložení povinnosti velkoobchodního širokopásmového přístupu za těchto okolností může mít za následek lepší investiční pobídky pro všechny operátory a podpořit včasné zavedení.

(39)

Pokud se osvědčilo funkční oddělení nebo pokud obdobná úprava vedla ke zcela stejnému přístupu k síti NGA pro alternativní operátory a útvar na nižší úrovni distribučního řetězce operátora s významnou tržní silou a pokud existují dostatečná soutěžní omezení útvaru na nižší úrovni distribučního řetězce operátora s významnou tržní silou, mají vnitrostátní regulační orgány při navrhování nápravných opatření pro velkoobchodní širokopásmový přístup větší flexibilitu. Zejména určení ceny produktu přístupu k datovému toku by mohlo být ponecháno na trhu. Je však zásadně důležité pečlivě sledovat a provádět vhodný test stlačování marží, jak je uvedeno výše, aby ve výsledku nedošlo k omezování hospodářské soutěže.

(40)

Operátoři, kteří v současné době využívají přístupu, mají oprávněný zájem na získání přiměřeného času pro přípravu změn, které významně ovlivní jejich investice a jejich obchodní případ. V případě neexistence obchodní dohody by měly vnitrostátní regulační orgány zajistit zavedení vhodné plánu migrace. Takový plán migrace by měl být transparentní a dostatečně podrobný, aby se operátoři, kteří v současné době využívají přístupu, mohli připravit na změny. Současně by měl obsahovat pravidla pro veškeré nezbytné práce prováděné společně subjekty usilujícími o přístup a operátorem s významnou tržní silou, a také přesné postupy pro odstavení bodů propojení z provozu. Stávající povinnosti operátora s významnou tržní silou by měly být zachovány během vhodného přechodného období. Toto přechodné období by mělo odpovídat standardnímu investičnímu období pro zpřístupnění účastnického vedení nebo úseku účastnického vedení, které obecně činí 5 let. V případě, že operátor s významnou tržní silou poskytuje rovnocenný přístup k hlavnímu rozvaděči (MDF), může vnitrostátní regulační orgán rozhodnout, že stanoví kratší období.

(41)

V případě, že operátor s významnou tržní silou plánuje nahradit část stávající přístupové sítě z kovového vedení optickým vláknem a odstavit v současné době využívané body propojení, by si vnitrostátní regulační orgány měly vyžádat relevantní informace od operátora s významnou tržní silou a podle čl. 9 odst. 1 směrnice 2002/19/ES zajistit, aby podniky, které mají přístup do sítě operátora s významnou tržní silou, obdržely všechny nezbytné informace včas, aby mohly včas přizpůsobit své vlastní sítě a plány na rozšiřování sítě. Vnitrostátní regulační orgány by měly definovat formát a míru podrobnosti těchto informací, přičemž je třeba zajistit, aby tyto informace byly použity pouze pro zamýšlený účel a aby v průběhu celého procesu byla zajištěna důvěrnost těchto informací,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

Účel a oblast působnosti

1.	Cílem tohoto doporučení je podpořit rozvoj jednotného trhu posílením právní jistoty a podporou investic, hospodářské soutěže a inovací na trhu širokopásmových služeb, zejména při migraci na přístupové sítě nové generace (NGA).

2.	Toto doporučení stanoví společný přístup pro prosazování konzistentní implementace nápravných opatření s ohledem na sítě NGA na základě postupu pro analýzu trhu podle směrnic 2002/19/ES a 2002/21/ES.

Pokud budou vnitrostátní regulační orgány zvažovat v kontextu postupů pro analýzu trhu provedených podle článku 16 směrnice 2002/21/ES uložení regulačních nápravných opatření, měly by navrhovat účinná nápravná opatření v souladu s výše uvedenými směrnicemi a se společným přístupem stanoveným v tomto doporučení. Předpisový rámec vnitrostátním regulačním orgánům poskytuje řadu nápravných opatření a umožňuje jim navrhovat vhodná opatření s cílem řešit selhání trhu a dosáhnout zamýšlených regulačních cílů v každém členském státě. Vnitrostátní regulační orgány by měly brát v úvahu ujednání uzavřená subjekty s cílem diverzifikovat rizika zavádění sítí z optických vláken pro připojení domácností nebo budov a podporu hospodářské soutěže.

Konzistentní přístup

Vnitrostátní regulační orgány by měly využít své pravomoci podle článku 5 směrnice 2002/21/ES, aby zajistily, že operátor s významnou tržní silou poskytne všechny informace potřebné k navržení vhodných regulačních nápravných opatření při migraci na sítě NGA, například informace o plánovaných změnách topologie své sítě nebo o dostupnosti kabelovodů.

5.	Přezkum trhů 4 a 5 podle doporučení 2007/879/ES by měl brát v úvahu sítě NGA a každý vnitrostátní regulační orgán by jej měl provádět koordinovaně a včas. Vnitrostátní regulační orgány by měly zajistit, aby nápravná opatření uložená na trzích 4 a 5 byla vzájemně konzistentní.

V případě, že analýzy relevantního trhu naznačují, že podmínky na trhu zůstávají víceméně konstantní, měly by vnitrostátní regulační orgány v rámci příslušného období přezkumu používat konzistentní regulační přístup. Pokud je to možné, měly by vnitrostátní regulační orgány ve svých rozhodnutích vysvětlit, jak hodlají přizpůsobit nápravná opatření na trzích 4 a 5 v budoucích přezkumech trhu v reakci na pravděpodobné změny tržních podmínek.

7.	Při používání symetrických opatření podle článku 12 směrnice 2002/21/ES, poskytováním přístupu k infrastruktuře inženýrských sítí podnikatele a koncovému segmentu, by měly vnitrostátní regulační orgány přijmout prováděcí opatření podle článku 5 směrnice 2002/19/ES.

V případech, kdy se optické vlákno zavádí v přístupové síti budované na zelené louce, by vnitrostátní regulační orgány neměly požadovat, aby operátor s významnou tržní silou zavedl též paralelní síť z kovového vedení, aby mohl plnit své stávající povinnosti, včetně povinností univerzální služby, ale umožnit poskytování všech stávajících regulovaných produktů nebo služeb formou funkčně ekvivalentních produktů nebo služeb využívajících optická vlákna.

Zeměpisné rozdíly

Vnitrostátní regulační orgány by měly posoudit rozdíly v podmínkách hospodářské soutěže v různých zeměpisných oblastech s cílem určit, zda je vymezení zeměpisných trhů na regionální nebo místní úrovni nebo uložení odlišných nápravných opatření oprávněné. V případech, kdy jsou rozdíly v podmínkách hospodářské soutěže stabilní a významné, měly by vnitrostátní regulační orgány vymezit zeměpisné trhy na regionální nebo místní úrovni v souladu s doporučením Komise 2007/879/ES. V ostatních případech by vnitrostátní regulační orgány měly sledovat, zda zavádění sítí NGA a následný vývoj podmínek hospodářské soutěže v rámci zeměpisně vymezeného trhu odůvodňuje zavedení odlišných nápravných opatření.

10.

V případech, kdy v minulosti došlo na trhu 5 ke stanovení zeměpisných trhů na regionální nebo místní úrovni nebo nápravných opatření, které závisely na přístupových produktech trhu 4, jež se mohou z důvodu zavedení sítí NGA stát nadbytečnými, je třeba takovou segmentaci nebo taková nápravná opatření přezkoumat.

Definice

11.

Pro účely tohoto doporučení se rozumí:

„Přístupovými sítěmi nové generace (NGA)“ kabelové přístupové sítě, které sestávají zcela nebo zčásti z optických prvků a které jsou schopné dodávat služby širokopásmového přístupu s dokonalejšími vlastnostmi (např. s vyšší propustností) ve srovnání se službami poskytovanými prostřednictvím stávajících sítí založených na kovovém vedení. Ve většině případů jsou sítě NGA výsledkem modernizace již existujících přístupových sítí používajících kovové vedení nebo koaxiální kabel.

„Infrastrukturou inženýrských sítí“ fyzická zařízení účastnického vedení zaváděná operátorem elektronických komunikací za účelem umístění kabelů účastnického vedení, například kovového vedení, optických vláken a koaxiálních kabelů. Zpravidla, nikoli však výhradně, tento výraz odkazuje na podzemní nebo nadzemní prostředky, jako jsou dílčí kabelovody, kabelovody, kabelové šachty a stožáry.

„Kabelovodem“ podzemní potrubí nebo vedení používané pro umístění kabelů (z optických vláken, kovového vedení nebo koaxiálních kabelů) buď páteřních, nebo přístupových sítí.

„Kabelovou šachtou“ otvory, obvykle s krytem, jejichž prostřednictvím může člověk vstoupit do podzemních prostor sloužících k umístění přístupového bodu pro zajištění propojení nebo provádění údržby podzemních kabelů elektronických komunikací.

„Metropolitním prezenčním bodem“ („Metropolitan Point of Presence“, MPoP) místo vzájemného propojení přístupové sítě a páteřní sítě operátora sítě NGA. Jedná se o obdobu hlavního rozvaděče (Main Distribution Frame, MDF) v případě přístupových sítí z kovových vedení. Všechna připojení účastníků sítě NGA v dané oblasti (obvykle město nebo část města) jsou soustředěna na MPoP na optickém rozvaděči (ODF). Z ODF jsou účastnická vedení sítí NGA připojena k zařízení páteřní sítě operátora NGA nebo jiných operátorů, případně prostřednictvím mezilehlého vedení páteřního připojení (backhaul), kdy se zařízení nenachází v MPoP.

„Distribučním bodem“ mezilehlý uzel v síti NGA, odkud se jeden či více kabelů z optického vlákna z MPoP (přiváděcí segment) dělí a odkud jsou distribuovány pro připojení k objektům koncových uživatelů (koncový segment). Distribuční bod obvykle slouží několika budovám nebo domům. Může se nacházet buď v suterénu budovy (v případě více bytových jednotek), nebo na ulici. V distribučním bodu je umístěn rozvaděč koncových kabelů a případně nenapájená zařízení, jako jsou optické rozbočovače.

„Koncovým segmentem“ segment přístupové sítě NGA, který spojuje objekt koncového uživatele s prvním distribučním bodem. Koncový segment proto zahrnuje vertikální kabelové rozvody uvnitř budovy a případně i horizontální kabelové rozvody až k optickému rozbočovači umístěnému v suterénu budovy nebo v blízkosti kabelové šachty.

Sítí „FTTH“ neboli „optickým vláknem do domácnosti“ přístupová síť sestávající z vedení optických vláken jak přívodního, tak koncového segmentu přístupové sítě, tj. připojení objektu zákazníka (domácnosti nebo bytu v případě více bytových jednotek) k MPoP pomocí optických vláken. Pro účely tohoto doporučení znamená síť FTTH jak „optické vlákno do domácnosti“, tak „optické vlákno do budovy“ („fibre-to-the-building“, FTTB).

„Vícevláknovou optickou sítí FTTH“ forma zavádění optických vláken, kdy investor zavádí více vedení optických vláken, než je nutné pro vlastní potřebu, a to jak v přívodním, tak koncovém segmentu přístupové sítě s cílem prodat přístup k dalším vedením optických vláken jiným operátorům, zejména ve formě nezrušitelných užívacích práv.

„Společnou investicí do sítí FTTH“ dohoda mezi nezávislými poskytovateli služeb elektronických komunikací mající za cíl zavádění sítí FTTH společně, zejména v řídce obydlených oblastech. Společné investice zahrnují různé právní úpravy, obvykle však společní investoři budují síťovou infrastrukturu a sdílejí fyzický přístup k takové infrastruktuře.

Přístup k velkoobchodní fyzické infrastruktuře sítě (trh 4)

12.	Pokud je na trhu 4 zjištěna významná tržní síla, vnitrostátní regulační orgány by měly uložit odpovídající soubor nápravných opatření, přičemž zohlední zejména zásady uvedené níže.

Přístup k infrastruktuře inženýrských sítí operátora s významnou tržní silou

13.	V případech, kdy je k dispozici kapacita kabelovodu, by vnitrostátní regulační orgány měly uložit povinný přístup k infrastruktuře inženýrských sítí. Přístup by měl být poskytován v souladu se zásadou rovnocennosti, jak se uvádí v příloze II.

14.	Vnitrostátní regulační orgány by měly zajistit, aby byl přístup ke stávající infrastruktuře inženýrských sítí poskytován na základě nákladově orientovaných cen v souladu s přílohou I.

15.	Pokud existuje poptávka po referenční nabídce pro přístup k infrastruktuře inženýrských sítí, vnitrostátní regulační orgány by měly uložit zveřejnění referenční nabídky, jakmile je to možné. Referenční nabídka by měla být zveřejněna nejpozději do šesti měsíců po předložení takové žádosti.

16.

Vnitrostátní regulační orgány by měly v souladu s poptávkou na trhu podporovat nebo, je-li to podle vnitrostátního práva možné, uložit povinnost operátorovi s významnou tržní silou, aby při budování infrastruktur inženýrských sítí instaloval dostatečnou kapacitu pro ostatní operátory, kteří budou moci tato zařízení využívat.

17.

Vnitrostátní regulační orgány by měly spolupracovat s dalšími orgány s cílem vytvořit databázi obsahující informace o zeměpisné poloze, dostupné kapacitě a dalších fyzických vlastnostech veškeré infrastruktury inženýrských sítí, která by mohla být využívána pro zavádění sítí optických vláken na daném trhu nebo v daném tržním segmentu. Tato databáze by měla být přístupná všem operátorům.

Přístup ke koncovému segmentu v případě sítě FTTH

18.

Pokud operátor s významnou tržní silou zavádí sítě FTTH, měly by vnitrostátní regulační orgány kromě povinnosti poskytovat přístup k infrastruktuře inženýrských sítí uložit též povinnost přístupu ke koncovému segmentu přístupové sítě operátora s významnou tržní silou, včetně kabelových rozvodů v budovách. Za tímto účelem by měly vnitrostátní regulační orgány uložit operátorovi s významnou tržní silou povinnost poskytovat podrobné informace o architektuře své přístupové sítě a po konzultaci s potenciálními subjekty usilujícími o přístup přes možné přístupové body určit, kde by se měl nacházet distribuční bod koncového segmentu přístupové sítě pro účely uložení povinnosti přístupu, v souladu s čl. 12 odst. 1 směrnice 2002/19/ES. Při tomto rozhodování by vnitrostátní regulační orgány měly brát v úvahu skutečnost, že budou muset hostit dostatečný počet připojení koncových uživatelů, aby byla pro subjekty usilující o přístup distribuční místa z obchodního hlediska smysluplná.

19.

Operátor s významnou tržní silou by měl mít povinnost poskytovat přístup k distribučním bodům v souladu se zásadou rovnocennosti, jak se uvádí v příloze II. Pokud existuje žádost o referenční nabídku pro přístup ke koncovému segmentu, vnitrostátní regulační orgány by měly uložit zveřejnění takové nabídky, jakmile je to možné. Referenční nabídka by měla být zveřejněna nejpozději do šesti měsíců po předložení takové žádosti.

20.	Vnitrostátní regulační orgány by měly zajistit, aby byl přístup ke koncovému segmentu poskytován za nákladově orientované ceny v souladu s přílohou I.

21.	Vnitrostátní regulační orgány by v souladu s poptávkou na trhu měly podporovat, nebo v případech, kdy je to podle vnitrostátního práva možné, uložit povinnost operátorovi s významnou tržní silou zavést v koncovém segmentu vícevláknové optické vedení.

Zpřístupnění účastnického vedení z optických vláken v případě sítě FTTH

22.

V souladu se zásadami stanovenými ve směrnici 2002/19/ES (5) platí, že pokud operátor s významnou tržní silou zavádí síť FTTH, měly by vnitrostátní regulační orgány v zásadě požadovat zpřístupnění účastnického vedení z optických vláken. Jakákoli výjimka by mohla být odůvodněná pouze v zeměpisných oblastech, kde bude účinná hospodářská soutěž na trhu na nižší úrovni distribučního řetězce pravděpodobně zajištěna přítomností několika alternativních infrastruktur, například sítí FTTH a/nebo kabelových sítí v kombinaci s nabídkami konkurenčního přístupu. Uložení povinnosti zpřístupnit účastnické vedení z optických vláken by mělo být doprovázeno vhodnými opatřeními zajišťujícími společné umístění a páteřní připojení (backhaul). Přístup by měl být poskytován v nejvhodnějším místě na síti, kterým je obvykle metropolitní prezenční bod (MPoP).

23.	Vnitrostátní regulační orgány by měly uložit povinnost zpřístupnění účastnického vedení z optických vláken bez ohledu na architekturu sítě a technologie používané operátorem s významnou tržní silou.

24.

Současná referenční nabídka týkající se LLU by měla být co nejdříve doplněna, aby zahrnovala zpřístupnění účastnického vedení z optických vláken. Příloha II směrnice 2002/19/ES stanoví minimální seznam podmínek, které musí být součástí referenční nabídky LLU, a které by měly platit obdobně i pro zpřístupnění účastnického vedení z optických vláken. Referenční nabídka by měla být zveřejněna co nejdříve a v každém případě nejpozději do šesti měsíců poté, co vnitrostátní regulační orgán povinnost poskytnout přístup uloží.

25.

Cena za přístup ke zpřístupněnému účastnickému vedení z optických vláken by měla být nákladově orientovaná. Vnitrostátní regulační orgány by měly při stanovení ceny za zpřístupnění účastnického vedení z optických vláken řádně zohlednit další a kvantifikovatelná investiční rizika operátora s významnou tržní silou. V zásadě by se mělo toto riziko odrážet v přirážce zahrnuté do ceny kapitálu pro příslušné investice v souladu s přílohou I.

26.

Vnitrostátní regulační orgány by rovněž měly posoudit cenové programy navržené operátorem s významnou tržní silou pro účely diverzifikace rizika investice. Vnitrostátní regulační orgány by měly souhlasit s takovými programy pouze tehdy, když budou přesvědčeny, že operátor s významnou tržní silou poskytl všechny příslušné informace týkající se investice, a pouze pokud takové programy nemají diskriminační nebo vylučující účinek. Kritéria pro posuzování těchto cenových programů jsou stanovena v příloze I.

27.

V takových případech by vnitrostátní regulační orgány měly zajistit, aby byla ponechána dostatečná marže mezi velkoobchodní a maloobchodní cenou, aby byl umožněn vstup na trh pro efektivního soutěžitele. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly po přiměřenou dobu sledovat chování operátora s významnou tržní silou v oblasti cenotvorby s využitím řádně stanoveného testu stlačování marží. Vnitrostátní regulační orgány by měly předem stanovit metodiku, kterou budou používat pro identifikaci testu imputace, parametry testu stlačování marží a nápravné mechanismy v případě, že bude stlačování marží zjištěno.

28.

V případě, že budou podmínky hospodářské soutěže v oblasti působnosti společného zavádění sítí FTTH založených na vícevláknových optických vedeních několika investory podstatně odlišné, tj. takové, aby odůvodnily stanovení samostatného zeměpisného trhu, měly by vnitrostátní regulační orgány přezkoumat v rámci analýzy trhů, zda je s ohledem na úroveň hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury vyplývající z takové společné investice na takovém trhu oprávněné určení významné tržní síly. V této souvislosti by měly vnitrostátní regulační orgány zejména prošetřit, zda má každý ze společných investorů zcela odpovídající a nákladově orientovaný přístup ke společné infrastruktuře a zda společní investoři na trhu na nižší úrovni distribučního řetězce účinně soutěží. Měly by také prověřit, zda společní investoři instalují dostatečnou kapacitu kabelovodů pro třetí strany, aby je tyto mohly využívat, a zda k takové kapacitě poskytují nákladově orientovaný přístup.

Povinnost přístupu v případě sítě FTTN

29.

Vnitrostátní regulační orgány by měly uložit povinnost zpřístupnění úseku účastnického kovového vedení. Nápravné opatření pro zpřístupnění úseku účastnického kovového vedení by mělo být doplněno opatřeními týkajícími se páteřního připojení (backhaul), včetně optického a ethernetového páteřního připojení (backhaul), kde je to vhodné, a doplňkovými nápravnými opatřeními zajišťujícími jeho účinnost a životaschopnost, například nediskriminačním přístupem k zařízením pro společné umístění, nebo pokud neexistují, rovnocenným společným umístěním. Referenční nabídka by měla být zveřejněna co nejdříve a v každém případě nejpozději do šesti měsíců poté, co vnitrostátní regulační orgán povinnost poskytnout přístup uloží.

30.

Když vnitrostátní regulační orgány uloží povinnost zpřístupnit úsek účastnického kovového vedení, měly by požadovat, aby byl operátor s významnou tržní silou povinen doplnit stávající referenční nabídku pro LLU o všechny potřebné položky. Cena za přístup ke všem položkám by měla být nákladově orientovaná v souladu s přílohou I.

Velkoobchodní širokopásmový přístup (trh 5)

31.

Pokud na trhu 5 působí operátor s významnou tržní silou, měla by být zachována nápravná opatření pro velkoobchodní širokopásmový přístup nebo by měla být pozměněna pro stávající služby a jejich substituty v řetězci. Vnitrostátní regulační orgány by měly zvážit možnost velkoobchodního širokopásmového přístupu přes VDSL coby substitutu v řetězci stávajícího velkoobchodního širokopásmového přístupu využívajícího účastnická vedení pouze z kovového vedení.

32.

Vnitrostátní regulační orgány by měly operátorům s významnou tržní silou uložit povinnost zpřístupnit nové velkoobchodní produkty širokopásmového přístupu v zásadě nejméně šest měsíců před tím, než operátor s významnou tržní silou nebo jeho dceřiné společnosti uvedou na vlastní maloobchodní trhy na nižší úrovni distribučního řetězce odpovídající služby sítí NGA, pokud neexistují jiné účinné záruky garantující nediskriminaci.

33.	Vnitrostátní regulační orgány by měly uložit povinnost poskytovat různé velkoobchodní produkty, které nejlépe odpovídají technickým možnostem infrastruktury sítí NGA, pokud jde o šířku pásma a kvalitu, aby mohli alternativní operátoři účinně soutěžit, včetně služeb pro podnikatele.

34.

Vnitrostátní regulační orgány by měly vzájemně spolupracovat s cílem vymezit příslušné technické specifikace produktů velkoobchodního širokopásmového přístupu poskytovaných prostřednictvím sítí NGA a měly by poskytovat informace mezinárodním normalizačním organizacím s cílem usnadnit vývoj příslušných oborových norem.

35.	Vnitrostátní regulační orgány by měly v zásadě uložit povinnost uplatňovat nákladově orientované ceny velkoobchodních produktů širokopásmového přístupu v souladu s přílohou I, s přihlédnutím k rozdílům v šířce pásma a kvalitě různých velkoobchodních nabídek.

36.

Vnitrostátní regulační orgány by měly analyzovat, zda je povinnost uplatňování nákladově orientované ceny ve vztahu k velkoobchodnímu širokopásmovému přístupu nezbytná k dosažení účinné hospodářské soutěže v případě, že bylo prokázáno, že rovnocennost přístupu lze účinně zajistit funkčním oddělením nebo jinou formou oddělení. V případě, že se nepoužívají nákladově orientované ceny, by vnitrostátní regulační orgány měly sledovat chování operátora s významnou tržní silou v oblasti cenotvorby s využitím řádně stanoveného testu stlačování marží.

37.

Pokud se vnitrostátní regulační orgány domnívají, že v dané zeměpisné oblasti existuje účinné zpřístupnění účastnického vedení z optického vlákna operátora s významnou tržní silou a že takový přístup pravděpodobně povede k účinné hospodářské soutěži na trhu na nižší úrovni distribučního řetězce, měly by vnitrostátní regulační orgány zvážit možnost zrušení povinnosti velkoobchodního přístupu k datovému toku v dané oblasti.

38.	Při zkoumání, zda na trhu působí operátor s významnou tržní silou, by se měly vnitrostátní regulační orgány v případě společných investic řídit zásadami uvedenými v bodě 28.

Migrace

39.

Stávající povinnosti týkající se významné tržní síly ve vztahu k trhům 4 a 5 by měly zůstat zachovány a neměly by být eliminovány změnou stávající síťové architektury a technologie, ledaže by došlo k dosažení dohody o odpovídající migraci mezi operátorem s významnou tržní silou a operátory, kteří přístup k síti operátora s významnou tržní silou v současné době využívají. V případě, že k takové dohodě nedojde, by měly vnitrostátní regulační orgány zajistit, aby byli alternativní operátoři o odstavování bodů propojení z provozu – například místní ústředny – informováni minimálně pět let předem, popřípadě se zohledněním okolností v příslušném členském státě. Toto období může být kratší než pět let, pokud je v bodu propojení poskytován zcela rovnocenný přístup.

40.

Vnitrostátní regulační orgány by měly zavést transparentní rámec pro migraci z kovových sítí na optické sítě. Vnitrostátní regulační orgány by měly zajistit, aby systémy a postupy zavedené operátorem s významnou tržní silou, včetně systémů provozní podpory, byly navrženy tak, aby se alternativním poskytovatelům usnadnila migrace na přístupové produkty založené na sítích NGA.

41.

Vnitrostátní regulační orgány by měly využít své pravomoci podle článku 5 směrnice 2002/21/ES k získání informací od operátora s významnou tržní silou týkajících se plánů na změny sítě, které by mohly ovlivnit podmínky hospodářské soutěže na daném trhu nebo dílčím trhu. V případech, kdy operátor s významnou tržní silou hodlá nahradit část své stávající přístupové sítě založené na kovových vedeních sítí založenou na optických vláknech a plánuje odstavit v současné době používané body propojení, měly by vnitrostátní regulační orgány podle čl. 9 odst. 1 směrnice 2002/19/ES zajistit, aby podniky, které mají přístup k síti operátora s významnou tržní silou, včas obdržely veškeré potřebné informace, aby mohly podle nich přizpůsobit své vlastní sítě a plány na rozšiřování sítě. Vnitrostátní regulační orgány by měly definovat formát a míru podrobnosti takových informací a zajistit, aby byla striktně respektována důvěrnost takových informací.

42.	Toto doporučení je určeno členským státům.

V Bruselu dne 20. září 2010.

Za Komisi

Neelie KROES

místopředsedkyně

(1) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33.

(2) Úř. věst. L 344, 28.12.2007, s. 65.

(3) Viz rovněž 60. bod odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES (Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 37).

(4) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 7.

(5) Viz zejména 19. bod odůvodnění.

PŘÍLOHA I

Zásady stanovení cen a rizika

1. OBECNÉ ZÁSADY PRO STANOVENÍ CENY ZA PŘÍSTUP K SÍTÍM NGA

Podle čl. 8 odst. 2 směrnice 2002/21/ES mají vnitrostátní regulační orgány podporovat hospodářskou soutěž při poskytování elektronických komunikačních sítí, služeb elektronických komunikací a souvisejících zařízení a služeb, mimo jiné podporováním účinných investic do infrastruktury. Při určování nákladového základu používaného pro povinnosti nákladové orientace cen podle čl. 13 odst. 1 směrnice 2002/19/ES by vnitrostátní regulační orgány měly zvážit, zda je zdvojení příslušné přístupové infrastruktury sítě NGA ekonomicky proveditelné a efektivní. Pokud tomu tak není, je prvořadým cílem vytvořit skutečně rovné podmínky jak pro útvar na nižší úrovni distribučního řetězce operátora s významnou tržní silou, tak pro alternativní operátory sítí. Důsledný regulační přístup tedy může znamenat, že vnitrostátní regulační orgány používají různé nákladové základy pro výpočet nákladově orientované ceny replikovatelných i nereplikovatelných aktiv nebo – v druhém uvedeném případě – alespoň že upravují parametry, na nichž je založena jejich nákladová metodika.

V případech, kdy ziskovost investic do sítí NGA závisí na nejistých faktorech, jako jsou předpoklady významně vyšších průměrných tržeb na uživatele nebo zvýšení podílu na trhu, by vnitrostátní regulační orgány měly posoudit, zda kapitálové náklady odrážejí vyšší riziko investic v poměru k investicím do stávajících sítí na základě kovových vedení. Je možné využít i další mechanismy sloužící k rozdělení investičního rizika mezi investory a subjekty usilující o přístup a k podpoře pronikání na trh, například dlouhodobé ceny za přístup k síti nebo množstevní slevy. Takové cenové mechanismy by měly být přezkoumány vnitrostátními regulačními orgány v souladu s kritérii stanovenými v oddílech 7 a 8 níže.

Za účelem prosazování nákladově orientovaných cen by měly vnitrostátní regulační orgány ukládat povinnost vést oddělené účetnictví v souladu s článkem 11 směrnice 2002/19/ES. Oddělené účetnictví pro infrastrukturu sítí NGA a/nebo prvky služby, k nimž je nařízen přístup, by mělo být nastaveno takovým způsobem, aby vnitrostátní regulační orgán mohl i) určit náklady na všechna příslušná aktiva pro stanovení ceny za přístup (včetně odpisů a změn ocenění) a ii) účinně sledovat, zda operátor s významnou tržní silou poskytuje přístup za stejných podmínek a cen ostatním účastníkům trhu i vlastnímu útvaru na nižší úrovni distribučního řetězce. Takové sledování by mělo zahrnovat provádění testů stlačování marží. Náklady by měly být rozdělovány na základě objektivních kritérií mezi různé velkoobchodní a maloobchodní produkty, které jsou na takových vstupech závislé, aby se zamezilo dvojímu započtení.

Vnitrostátní regulační orgány by měly stanovit přírůstkové náklady potřebné pro poskytování přístupu k dotčeným zařízením. Tyto náklady zahrnují objednávání a poskytování přístupu k infrastruktuře inženýrských sítí nebo optickému vláknu, náklady na provoz a údržbu IT systémů a provozní náklady spojené s řízením velkoobchodního produktu. Tyto náklady by měly být poměrně rozděleny mezi všechny podniky, které mají přístup, včetně útvaru na nižší úrovni distribučního řetězce operátora s významnou tržní silou.

2. CENA ZA PŘÍSTUP K INFRASTRUKTUŘE INŽENÝRSKÝCH SÍTÍ

Přístup ke stávající infrastruktuře inženýrských sítí operátora s významnou tržní silou na trhu 4 by měl být uložen povinně na základě nákladově orientované ceny. Vnitrostátní regulační orgány by měly regulovat ceny za přístup k infrastruktuře inženýrských sítí v souladu s metodikou pro stanovení cen za zpřístupnění účastnického kovového vedení. Vnitrostátní regulační orgány by měly zajistit, aby ceny za přístup odrážely náklady skutečně hrazené operátorem s významnou tržní silou. Vnitrostátní regulační orgány by měly zejména brát v úvahu skutečnou životnost příslušné infrastruktury a případnou hospodárnost jejího zavádění operátorem s významnou tržní silou. Ceny za přístup by měly vyjadřovat řádnou hodnotu dané infrastruktury, včetně odpisů.

Při stanovení ceny za přístup k infrastruktuře inženýrských sítí by vnitrostátní regulační orgány neměly považovat míru rizika za odlišnou od míry rizika infrastruktury založené na kovovém vedení, kromě případů, kdy operátor s významnou tržní silou musí při zavádění sítě NGA vynaložit určité stavební náklady nad rámec běžných nákladů na údržbu.

3. CENA ZA PŘÍSTUP KE KONCOVÉMU SEGMENTU V PŘÍPADĚ SÍTĚ FTTH

Vnitrostátní regulační orgány by měly stanovit ceny za přístup k distribučnímu bodu v souladu s metodikou pro stanovení cen za zpřístupnění účastnického kovového vedení. Vnitrostátní regulační orgány by měly zajistit, aby ceny za přístup odrážely náklady skutečně hrazené operátorem s významnou tržní silou, a to případně včetně vyšší rizikové prémie, odrážející jakákoli dodatečná a vyčíslitelná rizika operátora s významnou tržní silou.

4. CENA ZA PŘÍSTUP K OPTICKÉMU VLÁKNU V BODU MPOP V PŘÍPADĚ SÍTĚ FTTH (ZPŘÍSTUPNĚNÉ ÚČASTNICKÉ VEDENÍ Z OPTICKÉHO VLÁKNA)

Při stanovování ceny za zpřístupnění účastnického vedení by vnitrostátní regulační orgány měly zahrnout vyšší rizikovou prémii, aby odrážela jakákoli dodatečná a vyčíslitelná investiční rizika operátora s významnou tržní silou. Riziková prémie by měla být odhadnuta v souladu s metodikou stanovenou v bodu 6 níže. Další cenová flexibilita by mohla být poskytnuta v souladu s body 7 a 8 níže.

V souladu se zásadou nediskriminace by měla být cena účtovaná operátorem s významnou tržní silou vlastnímu útvaru na nižší úrovni distribučního řetězce stejná jako cena účtovaná třetím stranám.

5. CENA ZA PŘÍSTUP KÚČASTNICKÉMU KOVOVÉMU VEDENÍ V PŘÍPADĚ SÍTĚ FTTN

Vnitrostátní regulační orgány by měly uplatnit nákladově orientovaný přístup ke všem nezbytným prvkům s cílem umožnit zpřístupnění úseku účastnického vedení, včetně opatření páteřního připojení (backhaul) a doplňkových nápravných opatření, například nediskriminačního přístupu k zařízením pro společné umístění, nebo v jejich nepřítomnosti, pro rovnocenné společné umístění.

Regulované ceny za přístup by neměly být vyšší než náklady vynaložené efektivním operátorem. Pro tento účel mohou vnitrostátní regulační orgány zvážit vyhodnocení těchto nákladů pomocí modelu založeného na přístupu zdola nahoru nebo na referenčních hodnotách, jsou-li k dispozici.

Při stanovení ceny za přístup k úsekům účastnického kovového vedení by vnitrostátní regulační orgány neměly považovat míru rizika za odlišnou od míry rizika stávající infrastruktury založené na kovovém vedení.

6. KRITÉRIA PRO STANOVENÍ RIZIKOVÉ PRÉMIE

Investiční riziko by mělo být odměněno rizikovou prémií zahrnutou v nákladech kapitálu. Hodnota návratnosti kapitálu umožněná ex ante pro investice do sítí NGA by měla být v rovnováze mezi poskytováním přiměřených pobídek pro podniky, aby investovaly (tzn. dostatečně vysoká návratnost) na jedné straně a podporou efektivity alokace, udržitelné hospodářské soutěže a maximálních výhod pro spotřebitele (tzn. návratnost, která není příliš nepřiměřená) na straně druhé. Za tím účelem by vnitrostátní regulační orgány měly v odůvodněných případech při výpočtu váženého průměru ceny kapitálu, který se v současné době provádí pro stanovení ceny zpřístupnění účastnického kovového vedení, zahrnout do období splácení investice doplněk odrážející riziko investice. Kalibrace příjmů pro výpočet váženého průměru ceny kapitálu by měla brát v úvahu všechny rozměry vloženého kapitálu, včetně přiměřených nákladů na pracovní sílu, stavebních nákladů, očekávaného zvýšení efektivity a konečné hodnoty aktiv, v souladu s 20. bodem odůvodnění směrnice 2002/19/ES.

Vnitrostátní regulační orgány by měly odhadnout investiční riziko mimo jiné tak, že budou brát v úvahu následující faktory nejistoty: i) nejistotu týkající se maloobchodní a velkoobchodní poptávky, ii) nejistotu týkající se nákladů na zavedení, inženýrských staveb a manažerského provedení, iii) nejistotu týkající se technologického pokroku, iv) nejistotu týkající se dynamiky trhu a rozvíjející se situace v oblasti hospodářské soutěže, například míru hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury a/nebo kabelu, a v) makroekonomickou nejistotu. Tyto faktory se mohou v průběhu času měnit, zejména v důsledku postupného růstu plnění maloobchodní a velkoobchodní poptávky. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly přezkoumávat situaci v pravidelných intervalech a rizikové prémie v průběhu času upravovat s ohledem na změny výše uvedených faktorů.

Kritéria jako existence úspor z rozsahu (zvláště pokud se investice provádí pouze v městských oblastech), vysokého podílu na maloobchodním trhu, kontroly nezbytné infrastruktury, úspor provozních nákladů, výnosu z prodeje nemovitostí nebo přednostního přístupu k akciovým a dluhopisovým trhům pravděpodobně zmírní riziko investic do sítí NGA pro operátora s významnou tržní silou. Tyto aspekty by měly být pravidelně přehodnocovány vnitrostátními regulačními orgány při přezkoumávání rizikové prémie.

Výše uvedené úvahy se týkají zejména investic do sítí FTTH. Na druhou stranu investice do sítí FTTN, které představují částečnou modernizaci stávající přístupové sítě (jako například VDSL), mají obvykle výrazně nižší rizikový profil než investice do FTTH, přinejmenším v hustě obydlených oblastech. Zejména existuje menší míra nejistoty ohledně poptávky po šířce pásma, jež má být plněna prostřednictvím sítí FTTN/VDSL, stejně jako jsou nižší celkové kapitálové požadavky. Platí proto, že zatímco regulované ceny za FTTN/VDSL na základě WBA by měly brát v úvahu veškerá investiční rizika, neměla by být předpokládána rizika takového rozsahu, jako jsou rizika spojená se sítěmi FTTH na základě produktů velkoobchodního přístupu. Při stanovení rizikové prémie pro WBA na základě sítě FTTN/VDSL by měly vnitrostátní regulační orgány tyto faktory brát náležitě v úvahu a neměly by v zásadě schvalovat cenové programy stanovené v bodech 7 a 8 níže. Vnitrostátní regulační orgány by měly veřejně konzultovat svoji metodiku určování rizikové prémie.

7. KRITÉRIA PRO POSUZOVÁNÍ DLOUHODOBÝCH CEN PŘÍSTUPU K SÍTI FTTH

Ceny za přístup upravené pro dlouhodobý přístup na základě rizika se mohou lišit v závislosti na době, pro kterou je závazek přístupu přijímán. Smlouvy o dlouhodobém přístupu by měly mít cenu za přístupové vedení na nižší úrovni než smlouvy o krátkodobém přístupu. Ceny dlouhodobého přístupu by měly pouze odrážet snížení rizika pro investory, a proto nemohou být nižší než nákladově orientované ceny, ke kterým není připočítána vyšší riziková prémie odrážející systémové riziko investice. V rámci dlouhodobých smluv by účastníci získali plnou kontrolu nad hmotným majetkem a rovněž by jim byla nabídnuta možnost zapojit se do sekundárního obchodování. Krátkodobé smlouvy by byly k dispozici bez přijetí dlouhodobého závazku, a tedy obvykle za vyšší cenu za přístup na vedení, přičemž cena přístupu by odrážela potenciální hodnotu spojenou s flexibilitou takové formy přístupu, kterou subjekt usilující o přístup využívá.

Dlouhodobé ceny přístupu k síti by však mohly být operátorem s významnou tržní silou v průběhu času zneužity k prodeji vlastních maloobchodních služeb za ceny nižší, než jsou ceny jeho regulovaných velkoobchodních služeb (protože by vlastnímu maloobchodnímu útvaru na nižší úrovni distribučního řetězce účtoval ceny za dlouhodobý závazek), což by vedlo k zamezení přístupu na trh. Kromě toho platí, že alternativní poskytovatelé s menší odběratelskou základnou a nejasnými obchodními perspektivami čelí vyšším úrovním rizika. Nemuseli by tak být schopni zavázat se k nákupu na dlouhou dobu. Mohli by tak být nuceni investici rozložit a regulovaný přístup nakoupit v pozdější fázi.

Z těchto důvodů by byly ceny za dlouhodobý přístup k síti přijatelné pouze v případech, kdy vnitrostátní regulační orgány zajistí splnění následujících podmínek:

a)	ceny dlouhodobého závazku odrážejí pouze snížení rizika pro investory a

b)	po přiměřenou dobu existuje dostatečná marže mezi velkoobchodní a maloobchodní cenou, aby mohl výkonný soutěžitel vstoupit na trh na nižší úrovni distribučního řetězce.

8. KRITÉRIA PRO POSUZOVÁNÍ MNOŽSTEVNÍCH SLEV V PŘÍPADĚ FTTH

Ceny za přístup přizpůsobené riziku spočívajícímu v množstevních slevách odrážejí skutečnost, že investiční riziko klesá s celkovým počtem účastnických optických vedení již prodaných v dané oblasti. Investiční riziko je úzce spjato s počtem účastnických vedení z optických vláken, která zůstávají nevyužita. Čím je podíl využitých účastnických optických vedení vyšší, tím je riziko nižší. Ceny za přístup by se proto mohly lišit v závislosti na množství zakoupených služeb. Měla by být povolena jednotná výše slevy, jež bude k dispozici při jednotné ceně za vedení všem oprávněným operátorům. Vnitrostátní regulační orgány by měly určit množství vedení, které je třeba zakoupit pro získání nároku na takovou množstevní slevu s ohledem na předpokládaný minimální provozní rozsah nutný k tomu, aby subjekt usilující o přístup mohl účinně soutěžit na trhu, jakož i na potřebu zachovat tržní strukturu s dostatečným počtem oprávněných operátorů, aby byla zajištěna účinná hospodářská soutěž. Množstevní sleva by měla odrážet pouze snížení rizika pro investory, a proto není možné, aby vedla k takovým cenám za přístup, které jsou nižší než nákladově orientované ceny, k nimž není připočtena zvýšená riziková prémie odrážející systémové investiční riziko. Vzhledem k tomu, že riziková prémie by se měla za běžných okolností po celkovém zvýšení míry plnění maloobchodní a velkoobchodní poptávky snižovat, měla by se odpovídajícím způsobem snižovat i množstevní sleva. Jakmile bude maloobchodní i velkoobchodní poptávka z velké míry splněna, nemusí již být riziková prémie odůvodněná.

Množstevní sleva by měla být vnitrostátními regulačními orgány přijata pouze za předpokladu, že jsou splněny následující podmínky:

jednotná výše množstevní slevy se vypočítá podle oblasti, jejíž velikost vhodným způsobem určí vnitrostátní regulační orgán s ohledem na vnitrostátní podmínky a na architekturu sítě, a uplatňuje se stejným způsobem pro všechny subjekty usilující o přístup, které jsou v dané oblasti ochotny zakoupit přinejmenším objem vedení, který dává nárok na slevu, a

b)	množstevní sleva odráží pouze snížení rizika pro investory, a

c)	po přiměřenou dobu existuje dostatečná marže mezi velkoobchodní a maloobchodní cenou, aby mohl výkonný soutěžitel vstoupit na trh.

PŘÍLOHA II

Uplatňování zásady rovnocennosti přístupu k infrastruktuře inženýrských sítí operátora s významnou tržní silou za účelem zavádění sítí NGA

1. ZÁSADA ROVNOCENNOSTI

Přístup k infrastruktuře inženýrských sítí operátora s významnou tržní silou může představovat důležitý vklad k zavádění sítí NGA. V zájmu vytvoření rovných podmínek mezi novými subjekty na trhu a operátorem s významnou tržní silou je důležité, aby byl takový přístup poskytován za přísně rovnocenných podmínek. Vnitrostátní regulační orgány by měly požadovat, aby operátor s významnou tržní silou poskytoval přístup ke své infrastruktuře inženýrských sítí za stejných podmínek svým interním subjektům usilujícím o přístup i třetím stranám. Operátor s významnou tržní silou by měl zejména sdílet veškeré potřebné informace týkající se vlastností infrastruktury a uplatňovat stejné postupy pro objednávání a poskytování přístupu. Pro zajištění řádného uplatňování zásady rovnocennosti jsou nezbytné referenční nabídky a dohody o úrovni poskytovaných služeb. Na druhou stranu je důležité, aby jakékoli asymetrické znalosti, které má operátor s významnou tržní silou k dispozici, pokud jde o plány třetích stran usilujících o přístup, operátor s významnou tržní silou nezneužíval k získání neoprávněné obchodní výhody.

2. INFORMACE O INFRASTRUKTUŘE INŽENÝRSKÝCH SÍTÍ A DISTRIBUČNÍCH BODECH

Operátor s významnou tržní silou by měl poskytovat třetím stranám usilujícím o přístup informace o infrastruktuře inženýrských sítí a distribučních bodech na stejné úrovni, jaké má k dispozici interně. Tyto informace by měly zahrnovat uspořádání infrastruktury inženýrských sítí i údaje o technických vlastnostech jednotlivých složek, ze kterých se infrastruktura skládá. Měly by být poskytnuty též informace o zeměpisné poloze prvků infrastruktury, včetně kabelovodů, stožárů a dalších hmotných aktiv (např. údržbářských komor), pokud jsou k dispozici, stejně jako o dostupné prostorové kapacitě v kabelovodech. Je třeba též poskytnout zeměpisnou polohu distribučních míst a seznam připojených budov.

Operátor s významnou tržní silou by měl specifikovat všechna intervenční pravidla a technické podmínky týkající se přístupu k jeho infrastruktuře inženýrských sítí, distribučním místům a různým prvkům, z nichž infrastruktura sestává, i jejich využívání. Stejná pravidla a podmínky by měly platit pro třetí strany usilující o přístup i pro interní subjekty usilující o přístup.

Operátor s významnou tržní silou by měl poskytovat nástroje pro zajištění řádného přístupu k informacím, například snadno dostupné seznamy, databáze či webové portály. Informace by měly být pravidelně aktualizovány tak, aby zohledňovaly vývoj a rozvoj infrastruktury a další shromážděné informace, zejména při příležitosti projektů zavádění optických vláken operátorem s významnou tržní silou nebo jinými subjekty usilujícími o přístup.

3. OBJEDNÁVÁNÍ A POSKYTOVÁNÍ PŘÍSTUPU

Operátor s významnou tržní silou by měl zavést postupy a nástroje nezbytné pro zajištění účinného přístupu a využívání své infrastruktury inženýrských sítí, distribučních míst a různých prvků, z nichž infrastruktura sestává. Zejména by měl operátor s významnou tržní silou poskytovat třetím stranám usilujícím o přístup komplexní systémy objednávání, poskytování a řízení problémů rovnocenné s těmi, které poskytuje interním subjektům usilujícím o přístup. Součástí by měla být opatření zaměřená na uvolnění kapacity v kabelovodech využívaných v současné době.

Žádosti o informace, přístup a používání infrastruktury inženýrských sítí, distribučních míst a různých prvků, z nichž se infrastruktura skládá, třetích stran usilujících o přístup, by měly být zpracovávány ve stejným lhůtách jako rovnocenné žádosti interních subjektů usilujících o přístup. Též by měla být zajištěna stejná úroveň transparentnosti postupu v žádostech a negativní odpovědi by měly být objektivně odůvodněny.

Informační systémy operátora s významnou tržní silou by měly vést záznamy o vyřizování žádostí, které by měly být k dispozici vnitrostátnímu regulačnímu orgánu.

4. UKAZATELE ÚROVNĚ SLUŽEB

Aby bylo možné zajistit, že se přístup a využívání infrastruktury inženýrských sítí operátora s významnou tržní silou poskytuje rovnocenně, měly by být definovány a vypočítávány ukazatele úrovně služeb, jak pro interní subjekty, tak pro třetí strany usilující o přístup. Ukazatele úrovně služeb by měly měřit schopnost reakce operátora s významnou tržní silou, aby mohl provádět opatření nezbytná pro poskytnutí přístupu ke své infrastruktuře inženýrských sítí. Cílové úrovně služeb by měly být dohodnuty se subjekty usilujícími o přístup.

Ukazatele úrovně služeb by měly zahrnovat lhůty pro reakci na žádosti o informace o dostupnosti prvků infrastruktury, včetně kabelovodů, stožárů a dalších hmotných aktiv (např. kabelových šachet), nebo o distribučních místech; lhůty pro reakci na žádost o možnost využití prvků infrastruktury; měření reakce při vyřizování žádostí o přístup a využití prvků infrastruktury, měření reakce při procesech řešení problémů.

Výpočet ukazatelů úrovně služeb by se měl provádět v pravidelných pevně stanovených intervalech a měl by se předkládat třetím stranám usilujícím o přístup. Vnitrostátní regulační orgány by měly kontrolovat, že úroveň služeb poskytovaných třetím stranám usilujícím o přístup je rovnocenná s úrovní služeb poskytovaných operátorem služeb s významnou tržní silou interně. Operátor s významnou tržní silou by se měl zavázat k přiměřenému odškodnění v případě nedodržení požadované úrovně služeb sjednané s třetími stranami usilujícími o přístup.

5. REFERENČNÍ NABÍDKA

V referenční nabídce by měly být zveřejněny různé položky potřebné k poskytování rovnocenného přístupu k infrastruktuře inženýrských sítí operátora s významnou tržní silou, pokud subjekt usilující o přístup o takovou nabídku požádal. Minimálně by měla referenční nabídka obsahovat příslušné postupy a nástroje pro získávání informací o infrastruktuře inženýrských sítí, popis podmínek přístupu a užívání různých prvků, které infrastrukturu inženýrských sítí tvoří, popis postupů a nástrojů pro objednávání přístupu, zajišťování přístupu a řešení problémů; a měla by též určovat cílové úrovně služeb a sankce za porušení takových úrovní služeb. Interní poskytování přístupu by mělo být založeno na stejných podmínkách, jaké jsou obsaženy v referenční nabídce poskytované třetím stranám usilujícím o přístup.

6. SLEDOVÁNÍ ZE STRANY VNITROSTÁTNÍCH REGULAČNÍCH ORGÁNŮ

Vnitrostátní regulační orgány by měly zajistit účinné využívání zásady rovnocennosti. Za tímto účelem by měly zajistit, aby byla třetím stranám usilujícím o přístup na jejich žádost včas předložena referenční nabídka pro přístup k infrastruktuře inženýrských sítí. Dále kromě zpráv o úrovni poskytovaných služeb by vnitrostátní regulační orgány měly zajistit, aby operátoři s významnou tržní silou zaznamenávali všechny prvky nezbytné ke sledování, zda je dodržován požadavek na rovnocennost přístupu. Tyto informace by měly umožnit vnitrostátním regulačním orgánům provádět pravidelné kontroly a ověřovat, zda jsou operátorem s významnou tržní silou poskytovány třetím stranám usilujícím o přístup informace požadované úrovně a zda jsou správně využívány postupy pro objednávání přístupu a jeho poskytování.

Kromě toho by měly vnitrostátní regulační orgány zajistit, aby byl k dispozici urychlený následný postup při řešení sporů.

7. ASYMETRIE INFORMACÍ

Zavedený operátor má předchozí znalosti o plánech na zavádění třetích stran usilujících o přístup. Aby se zabránilo zneužití takových informací k získání neoprávněné konkurenční výhody, neměl by operátor s významnou tržní silou mající na starosti provoz infrastruktury inženýrských sítí tyto informace sdílet se svým maloobchodním útvarem na nižší úrovni distribučního řetězce.

Vnitrostátní regulační orgány by měly minimálně zajistit, aby se osoby, které se podílí na činnosti maloobchodního útvaru na nižší úrovni distribučního řetězce operátora s významnou tržní silou, nesměly zapojovat do podnikových struktur operátora s významnou tržní silou, které odpovídají, přímo nebo nepřímo, za správu přístupu k infrastruktuře inženýrských sítí.

		ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2010.251.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 251

České vydání	Právní předpisy	Svazek 53 25. září2010

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise (EU) č. 845/2010 ze dne 23. září 2010, kterým se stanoví zákaz rybolovu tuňáka obecného v Atlantském oceánu, východně od 45° západní délky, a ve Středozemním moři plavidly plujícími pod vlajkou Portugalska	1
		Nařízení Komise (EU) č. 846/2010 ze dne 24. září 2010 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	3
		Nařízení Komise (EU) č. 847/2010 ze dne 24. září 2010 o vydávání dovozních licencí pro rýži v rámci celních kvót otevřených na podobdobí září 2010 nařízením (ES) č. 327/98	5
		ROZHODNUTÍ
		2010/570/EU, Euratom
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 13. září 2010 o jmenování členů Evropského hospodářského a sociálního výboru na období od 21. září 2010 do 20. září 2015	8
		2010/571/EU
	*	Rozhodnutí Komise ze dne 24. září 2010, kterým se mění pro účely zohlednění vědeckého a technického pokroku příloha směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES, co se týče výjimek pro použití olova, rtuti, kadmia, šestimocného chromu, polybromovaných bifenylů a polybromovaných difenyletherů (oznámeno pod číslem K(2010) 6403) ( 1 )	28
		DOPORUČENÍ
		2010/572/EU
	*	Doporučení Komise ze dne 20. září 2010 o regulovaném přístupu k přístupovým sítím nové generace (NGA) ( 1 )	35

Č.	27/T&Q
Členský Stát	Portugalsko
Populace	BFT/AE045W
Druh	Tuňák obecný (Thunnus thynnus)
Oblast	Atlantský oceán, východně od 45° západní délky, a Středozemní moře
Datum	23.7.2010

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MA	82,9
	MK	47,2
	TR	50,2
	XS	58,9
	ZZ	59,8
0707 00 05	TR	127,9
0707 00 05	ZZ	127,9
0709 90 70	TR	116,5
0709 90 70	ZZ	116,5
0805 50 10	AR	100,5
	CL	118,6
	IL	127,5
	TR	104,9
	UY	139,0
	ZA	106,2
	ZZ	116,1
0806 10 10	TR	120,9
0806 10 10	ZZ	120,9
0808 10 80	AR	63,5
	BR	68,3
	CL	91,6
	NZ	103,2
	US	128,5
	ZA	92,8
	ZZ	91,3
0808 20 50	CN	54,1
	ZA	88,6
	ZZ	71,4
0809 30	TR	149,8
0809 30	ZZ	149,8
0809 40 05	BA	53,5
	MK	45,0
	ZZ	49,3

Původ	Pořadové číslo	Koeficient přidělení pro podobdobí měsíce září 2010	Celková množství dostupná pro podobdobí měsíce října 2010 (v kilogramech)
Spojené státy americké	09.4127	— (1)
Thajsko	09.4128	— (1)
Austrálie	09.4129	— (1)
Jiného původu	09.4130	— (2)
Všechny země	09.4138		4 127 145