ISSN 1725-5074
doi:10.3000/17255074.L_2010.151.ces
Úřední věstník
Evropské unie
L 151
České vydání
Právní předpisy
Ročník 53
17. června 2010
|
ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2010.151.ces |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
L 151 |
|
|
|
||
|
České vydání |
Právní předpisy |
Ročník 53 |
|
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
|
CS |
Akty, jejichž název není vytištěn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
|
17.6.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 151/1 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 519/2010
ze dne 16. června 2010,
kterým se přijímá program statistických údajů a metadat pro sčítání lidu, domů a bytů stanovený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 ze dne 9. července 2008 o sčítání lidu, domů a bytů (1), a zejména na čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Podle čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 763/2008 by Komise měla přijmout program statistických údajů a metadat sčítání lidu, domů a bytů, jež mají být předávány Komisi. |
|
(2) |
Aby byla zajištěna srovnatelnost údajů ze sčítání lidu, domů a bytů prováděných v členských státech a aby bylo možno vypracovávat spolehlivé celounijní přehledy, měl by být tento program ve všech členských státech stejný. |
|
(3) |
Zejména je nezbytné vymezit hyperkrychle, které jsou stejné ve všech členských státech, speciální hodnoty buněk a příznaky, které mohou členské státy v těchto hyperkrychlích používat, jakož i metadata k jednotlivým tématům. |
|
(4) |
Nařízení Komise (ES) č. 1201/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 o sčítání lidu, domů a bytů, pokud jde o technické specifikace témat a jejich rozdělení (2), stanoví technické specifikace témat sčítání lidu, domů a bytů a jejich rozdělení, jež se mají použít pro údaje, které se zasílají Komisi za referenční rok 2011. |
|
(5) |
Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro evropský statistický systém, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět
Toto nařízení zavádí program statistických údajů a metadat sčítání lidu, domů a bytů, jež mají být předány Komisi (Eurostatu) za referenční rok 2011.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí definice a specifikace uvedené v příloze nařízení (ES) č. 1201/2009. Použijí se rovněž tyto definice:
|
1) |
„celkovým počtem obyvatel“ vymezené zeměpisné oblasti se rozumějí všechny osoby, jejichž místo obvyklého pobytu ve smyslu definice uvedené v čl. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 763/2008 se nachází v dané zeměpisné oblasti; |
|
2) |
„hyperkrychlí“ se rozumí vícerozměrné křížové srovnání jednotlivých rozdělení, které obsahuje hodnotu buňky pro ukazatel každé kategorie každého rozdělení křížově porovnaného podle každé kategorie jakéhokoli jiného rozdělení použitého v dané hyperkrychli; |
|
3) |
„hlavní marginální distribucí“ se rozumí podmnožina dané hyperkrychle, která vznikne křížovým srovnáním některých, avšak nikoli všech rozdělení dané hyperkrychle; |
|
4) |
„primární buňkou“ se rozumí jakákoli buňka, která je součástí nejméně jedné hlavní marginální distribuce dané hyperkrychle. V hyperkrychlích, pro které není definována žádná hlavní marginální distribuce, jsou všechny buňky primárními buňkami; |
|
5) |
„sekundární buňkou“ se rozumí buňka hyperkrychle, která není primární buňkou dané hyperkrychle; |
|
6) |
„hodnotou buňky“ se rozumí informace předaná v buňce hyperkrychle. Hodnota buňky může být buď „číselnou hodnotou buňky“, nebo „speciální hodnotou buňky“; |
|
7) |
„číselnou hodnotou buňky“ se rozumí číselná hodnota, která se předává v buňce za účelem poskytnutí statistické informace o pozorování pro danou buňku; |
|
8) |
„důvěrnou hodnotou buňky“ se rozumí číselná hodnota buňky, která se nesmí zveřejňovat, aby byla chráněna statistická důvěrnost údajů podle řízení rizika prozrazení statistických údajů jednotlivých členských států; |
|
9) |
„nedůvěrnou hodnotou buňky“ se rozumí číselná hodnota buňky, která není důvěrnou hodnotou buňky; |
|
10) |
„nespolehlivou hodnotou buňky“ se rozumí číselná hodnota buňky, která je podle kontroly kvality členských států nespolehlivá; |
|
11) |
„speciální hodnotou buňky“ se rozumí symbol, který je předáván v buňce hyperkrychle namísto číselné hodnoty buňky; |
|
12) |
„příznakem“ se rozumí kód, který může doprovázet určitou hodnotu buňky za účelem popisu konkrétní charakteristiky dané hodnoty buňky. |
Článek 3
Program statistických údajů
1. Program statistických údajů, jež mají být předány Komisi (Eurostatu) za referenční rok 2011, je tvořen hyperkrychlemi uvedenými v příloze I.
2. Členské státy předávají speciální hodnotu buňky „nehodí se“ pouze v těchto případech:
|
a) |
když se buňka týká kategorie „nehodí se“ alespoň jednoho rozdělení nebo |
|
b) |
když buňka popisuje pozorování, které v daném členském státu neexistuje. |
3. Případnou důvěrnou hodnotu buňky členské státy nahrazují speciální hodnotou buňky „není k dispozici“.
4. Členské státy mohou nedůvěrnou hodnotu buňky nahradit speciální hodnotou buňky „není k dispozici“ pouze v případě, že se jedná o hodnotu sekundární buňky.
5. Na žádost členského státu Komise (Eurostat) nezveřejňuje případnou nespolehlivou hodnotu buňky předanou daným členským státem.
Článek 4
Metadata k hodnotám buněk
1. Členské státy buňku hyperkrychle případně opatří těmito příznaky:
|
a) |
„důvěrné“; |
|
b) |
„nespolehlivé“; |
|
c) |
„upraveno po prvním předání údajů“; |
|
d) |
„viz připojené informace“. |
2. Každou buňku, jejíž důvěrná hodnota byla nahrazena speciální hodnotou „není k dispozici“, je nutno opatřit příznakem „důvěrné“.
3. Každou buňku, jejíž číselná hodnota je nespolehlivá, je nutno opatřit příznakem „nespolehlivé“ bez ohledu na to, zda byla pro danou buňku předána číselná hodnota buňky nebo speciální hodnota buňky „není k dispozici“.
4. U každé buňky opatřené alespoň jedním z příznaků „nespolehlivé“, „upraveno po prvním předání údajů“ a „viz připojené informace“ je nutno uvést vysvětlující text.
Článek 5
Metadata k tématům
Členské státy poskytují Komisi (Eurostatu) metadata k tématům v souladu s přílohou II.
Článek 6
Nabytí účinku
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 16. června 2010.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
PŘÍLOHA I
Program statistických údajů (hyperkrychlí) za referenční rok 2011 podle čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 763/2008
|
č. (1) |
Celkem (2) |
Rozdělení (3) |
|||||||||
|
1. |
GEO.L. |
SEX. |
HST.H. |
LMS. |
CAS.L. |
POB.L. |
COC.L. |
AGE.M. |
|||
|
1.1 |
GEO.L. |
SEX. |
HST.H. |
LMS. |
|
|
|
AGE.M. |
|||
|
1.2 |
GEO.L. |
SEX. |
HST.H. |
LMS. |
CAS.L. |
POB.L. |
|
|
|||
|
1.3 |
GEO.L. |
SEX. |
HST.H. |
LMS. |
CAS.L. |
|
COC.L. |
|
|||
|
1.4 |
GEO.L. |
SEX. |
HST.H. |
|
CAS.L. |
|
|
AGE.M. |
|||
|
1.5 |
GEO.L. |
SEX. |
HST.H. |
|
|
POB.L. |
|
AGE.M. |
|||
|
1.6 |
GEO.L. |
SEX. |
HST.H. |
|
|
|
COC.L. |
AGE.M. |
|||
|
2. |
GEO.L. |
SEX. |
HST.H. |
EDU. |
CAS.L. |
POB.L. |
COC.L. |
AGE.M. |
|||
|
2.1 |
GEO.L. |
SEX. |
HST.H. |
EDU. |
|
|
|
AGE.M. |
|||
|
2.2 |
GEO.L. |
SEX. |
HST.H. |
EDU. |
CAS.L. |
POB.L. |
|
|
|||
|
2.3 |
GEO.L. |
SEX. |
HST.H. |
EDU. |
CAS.L. |
|
COC.L. |
|
|||
|
2.4 |
GEO.L. |
SEX. |
HST.H. |
|
CAS.L. |
|
|
AGE.M. |
|||
|
2.5 |
GEO.L. |
SEX. |
HST.H. |
|
|
POB.L. |
|
AGE.M. |
|||
|
2.6 |
GEO.L. |
SEX. |
HST.H. |
|
|
|
COC.L. |
AGE.M. |
|||
|
3. |
GEO.L. |
SEX. |
HST.H. |
SIE. |
CAS.L. |
POB.L. |
COC.L. |
AGE.M. |
|||
|
3.1 |
GEO.L. |
SEX. |
HST.H. |
SIE. |
|
|
|
AGE.M. |
|||
|
3.2 |
GEO.L. |
SEX. |
HST.H. |
SIE. |
CAS.L. |
POB.L. |
|
|
|||
|
3.3 |
GEO.L. |
SEX. |
HST.H. |
SIE. |
CAS.L. |
|
COC.L. |
|
|||
|
3.4 |
GEO.L. |
SEX. |
HST.H. |
|
CAS.L |
|
|
AGE.M. |
|||
|
3.5 |
GEO.L. |
SEX. |
HST.H. |
|
|
POB.L. |
|
AGE.M. |
|||
|
3.6 |
GEO.L. |
SEX. |
HST.H. |
|
|
|
COC.L. |
AGE.M. |
|||
|
4. |
GEO.L. |
SEX. |
HST.H. |
LOC. |
CAS.L. |
POB.L. |
COC.L. |
AGE.M. |
|||
|
4.1 |
GEO.L. |
SEX. |
HST.H. |
LOC. |
|
|
|
AGE.M. |
|||
|
4.2 |
GEO.L. |
SEX. |
HST.H. |
LOC. |
CAS.L. |
POB.L. |
|
|
|||
|
4.3 |
GEO.L. |
SEX. |
HST.H. |
LOC. |
CAS.L. |
|
COC.L. |
|
|||
|
4.4 |
GEO.L. |
SEX. |
HST.H. |
|
CAS.L. |
|
|
AGE.M. |
|||
|
4.5 |
GEO.L. |
SEX. |
HST.H. |
|
|
POB.L. |
|
AGE.M. |
|||
|
4.6 |
GEO.L. |
SEX. |
HST.H. |
|
|
|
COC.L. |
AGE.M. |
|||
|
5. |
Počet všech soukromých domácností (6) |
GEO.L. |
TPH.H. |
SPH.H. |
TSH. |
|
|
|
|
||
|
6. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.L. |
SEX. |
FST.H. |
LMS. |
CAS.L. |
POB.M. |
COC.M. |
AGE.M. |
||
|
6.1 |
GEO.L. |
SEX. |
FST.H. |
LMS. |
|
|
|
AGE.M. |
|||
|
6.2 |
GEO.L. |
SEX. |
FST.H. |
LMS. |
CAS.L. |
POB.M. |
|
|
|||
|
6.3 |
GEO.L. |
SEX. |
FST.H. |
LMS. |
CAS.L. |
|
COC.M. |
|
|||
|
6.4 |
GEO.L. |
SEX. |
FST.H. |
|
CAS.L. |
|
|
AGE.M. |
|||
|
6.5 |
GEO.L. |
SEX. |
FST.H. |
|
|
POB.L. |
|
AGE.M. |
|||
|
6.6 |
GEO.L. |
SEX. |
FST.H. |
|
|
|
COC.L. |
AGE.M. |
|||
|
7. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.L. |
SEX. |
FST.H. |
EDU. |
CAS.L. |
POB.L. |
COC.L. |
AGE.M. |
||
|
7.1 |
GEO.L. |
SEX. |
FST.H. |
EDU. |
|
|
|
AGE.M. |
|||
|
7.2 |
GEO.L. |
SEX. |
FST.H. |
EDU. |
CAS.L. |
POB.L. |
|
|
|||
|
7.3 |
GEO.L. |
SEX. |
FST.H. |
EDU. |
CAS.L. |
|
COC.L. |
|
|||
|
7.4 |
GEO.L. |
SEX. |
FST.H. |
|
CAS.L. |
|
|
AGE.M. |
|||
|
7.5 |
GEO.L. |
SEX. |
FST.H. |
|
|
POB.L. |
|
AGE.M. |
|||
|
7.6 |
GEO.L. |
SEX. |
FST.H. |
|
|
|
COC.L. |
AGE.M. |
|||
|
8. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.L. |
SEX. |
FST.H. |
SIE. |
CAS.L. |
POB.L. |
COC.L. |
AGE.M. |
||
|
8.1 |
GEO.L. |
SEX. |
FST.H. |
SIE. |
|
|
|
AGE.M. |
|||
|
8.2 |
GEO.L. |
SEX. |
FST.H. |
SIE. |
CAS.L. |
POB.L. |
|
|
|||
|
8.3 |
GEO.L. |
SEX. |
FST.H. |
SIE. |
CAS.L. |
|
COC.L. |
|
|||
|
8.4 |
GEO.L. |
SEX. |
FST.H. |
|
CAS.L. |
|
|
AGE.M. |
|||
|
8.5 |
GEO.L. |
SEX. |
FST.H. |
|
|
POB.L. |
|
AGE.M. |
|||
|
8.6 |
GEO.L. |
SEX. |
FST.H. |
|
|
|
COC.L. |
AGE.M. |
|||
|
9. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.L. |
SEX. |
FST.H. |
LOC. |
CAS.L. |
POB.L. |
COC.L. |
AGE.M. |
||
|
9.1 |
GEO.L. |
SEX. |
FST.H. |
LOC. |
|
|
|
AGE.M. |
|||
|
9.2 |
GEO.L. |
SEX. |
FST.H. |
LOC. |
CAS.L. |
POB.L. |
|
|
|||
|
9.3 |
GEO.L. |
SEX. |
FST.H. |
LOC. |
CAS.L. |
|
COC.L. |
|
|||
|
9.4 |
GEO.L. |
SEX. |
FST.H. |
|
CAS.L. |
|
|
AGE.M. |
|||
|
9.5 |
GEO.L. |
SEX. |
FST.H. |
|
|
POB.L. |
|
AGE.M. |
|||
|
9.6 |
GEO.L. |
SEX. |
FST.H. |
|
|
|
COC.L. |
AGE.M. |
|||
|
10. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.L. |
SEX. |
OCC. |
IND.H. |
CAS.H. |
EDU. |
AGE.M. |
|
||
|
10.1 |
GEO.L. |
SEX. |
OCC. |
|
CAS.H. |
|
AGE.M. |
|
|||
|
10.2 |
GEO.L. |
SEX. |
OCC. |
|
CAS.H. |
EDU. |
|
|
|||
|
10.3 |
GEO.L. |
SEX. |
|
IND.H. |
CAS.L. |
|
AGE.M. |
|
|||
|
10.4 |
GEO.L. |
SEX. |
|
IND.H. |
CAS.L. |
EDU. |
|
|
|||
|
10.5 |
GEO.L. |
SEX. |
OCC. |
IND.H. |
|
|
AGE.L. |
|
|||
|
10.6 |
GEO.L. |
SEX. |
OCC. |
IND.H. |
CAS.L. |
|
|
|
|||
|
10.7 |
GEO.L. |
SEX. |
OCC. |
IND.H. |
|
EDU. |
|
|
|||
|
11. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.L. |
SEX. |
SIE. |
OCC. |
IND.H. |
CAS.L. |
COC.L. |
AGE.M. |
||
|
11.1 |
GEO.L. |
SEX. |
SIE. |
OCC. |
|
|
|
AGE.M. |
|||
|
11.2 |
GEO.L. |
SEX. |
SIE. |
OCC. |
|
CAS.L. |
COC.L. |
|
|||
|
11.3 |
GEO.L. |
SEX. |
SIE. |
|
IND.H. |
|
|
AGE.M. |
|||
|
11.4 |
GEO.L. |
SEX. |
SIE. |
|
IND.H. |
CAS.L. |
COC.L. |
|
|||
|
12. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.L. |
SEX. |
LOC. |
SIE. |
ROY. |
CAS.L. |
COC.L. |
AGE.M. |
||
|
12.1 |
GEO.L. |
SEX. |
LOC. |
SIE. |
|
|
|
AGE.M. |
|||
|
12.2 |
GEO.L. |
SEX. |
LOC. |
SIE. |
|
CAS.L. |
COC.L. |
|
|||
|
12.3 |
GEO.L. |
SEX. |
LOC. |
SIE. |
ROY. |
CAS.L. |
|
|
|||
|
12.4 |
GEO.L. |
SEX. |
LOC. |
SIE. |
ROY. |
|
COC.L. |
|
|||
|
12.5 |
GEO.L. |
SEX. |
LOC. |
|
ROY. |
|
|
AGE.M. |
|||
|
12.6 |
GEO.L. |
SEX. |
LOC. |
|
ROY. |
CAS.L. |
COC.L. |
|
|||
|
13. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.L. |
SEX. |
EDU. |
CAS.L. |
OCC. |
COC.L. |
AGE.M. |
|
||
|
13.1 |
GEO.L. |
SEX. |
EDU. |
CAS.L. |
|
|
AGE.M. |
|
|||
|
13.2 |
GEO.L. |
SEX. |
EDU. |
CAS.L. |
OCC. |
COC.L. |
|
|
|||
|
14. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.L. |
SEX. |
EDU. |
CAS.L. |
IND.H. |
COC.L. |
AGE.M. |
|
||
|
14.1 |
GEO.L. |
SEX. |
EDU. |
CAS.L. |
|
|
AGE.M. |
|
|||
|
14.2 |
GEO.L. |
SEX. |
EDU. |
CAS.L. |
IND.H. |
|
|
|
|||
|
14.3 |
GEO.L. |
|
EDU. |
CAS.L. |
IND.H. |
COC.L. |
|
|
|||
|
15. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.L. |
SEX. |
CAS.L. |
POB.M. |
OCC. |
IND.H. |
AGE.M. |
|
||
|
15.1 |
GEO.L. |
SEX. |
CAS.L. |
POB.M. |
|
|
AGE.M. |
|
|||
|
15.2 |
GEO.L. |
SEX. |
CAS.L. |
POB.M. |
OCC. |
|
|
|
|||
|
15.3 |
GEO.L. |
SEX. |
CAS.L. |
POB.M. |
|
IND.H. |
|
|
|||
|
16. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.L. |
SEX. |
CAS.L. |
COC.M. |
OCC. |
IND.H. |
AGE.M. |
|
||
|
16.1 |
GEO.L. |
SEX. |
CAS.L. |
COC.M. |
|
|
AGE.M. |
|
|||
|
16.2 |
GEO.L. |
SEX. |
CAS.L. |
COC.M. |
OCC. |
|
|
|
|||
|
16.3 |
GEO.L. |
SEX. |
CAS.L. |
COC.M. |
|
IND.H. |
|
|
|||
|
17. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.L. |
SEX. |
CAS.L. |
ROY. |
OCC. |
IND.H. |
COC.L. |
AGE.M. |
||
|
17.1 |
GEO.L. |
SEX. |
CAS.L. |
ROY. |
|
|
|
AGE.M. |
|||
|
17.2 |
GEO.L. |
SEX. |
CAS.L. |
ROY. |
OCC. |
|
COC.L. |
|
|||
|
17.3 |
GEO.L. |
SEX. |
CAS.L. |
ROY. |
|
IND.H. |
|
|
|||
|
18. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.L. |
SEX. |
CAS.H. |
LMS. |
COC.L. |
AGE.M. |
|
|
||
|
18.1 |
GEO.L. |
SEX. |
CAS.H. |
LMS. |
|
AGE.M. |
|
|
|||
|
18.2 |
GEO.L. |
SEX. |
CAS.H. |
LMS. |
COC.L. |
|
|
|
|||
|
19. |
Celkový počet obyvatel (4) |
LPW.L. |
SEX. |
OCC. |
IND.H. |
EDU. |
COC.L. |
AGE.M. |
|
||
|
19.1 |
LPW.L. |
SEX. |
OCC. |
|
EDU. |
|
AGE.M. |
|
|||
|
19.2 |
LPW.L. |
SEX. |
OCC. |
|
EDU. |
COC.L. |
|
|
|||
|
19.3 |
LPW.L. |
SEX. |
|
IND.H. |
|
|
AGE.M. |
|
|||
|
19.4 |
LPW.L. |
SEX. |
|
IND.H. |
EDU. |
COC.L. |
|
|
|||
|
19.5 |
LPW.L. |
SEX. |
OCC. |
IND.H. |
|
|
AGE.L. |
|
|||
|
19.6 |
LPW.L. |
SEX. |
OCC. |
IND.H. |
EDU |
|
|
|
|||
|
19.7 |
LPW.L. |
SEX. |
|
|
EDU |
COC.L. |
AGE.M. |
|
|||
|
20. |
Celkový počet obyvatel (4) |
LPW.L. |
SEX. |
SIE. |
OCC. |
IND.H. |
EDU. |
COC.L. |
AGE.M. |
||
|
20.1 |
LPW.L. |
SEX. |
SIE. |
|
|
|
|
AGE.M. |
|||
|
20.2 |
LPW.L. |
SEX. |
SIE. |
OCC. |
|
|
COC.L. |
|
|||
|
20.3 |
LPW.L. |
SEX. |
SIE. |
|
IND.H. |
|
COC.L. |
|
|||
|
20.4 |
LPW.L. |
SEX. |
SIE. |
|
|
EDU. |
COC.L. |
|
|||
|
21. |
Celkový počet obyvatel (4) |
LPW.L. |
SEX. |
POB.M. |
OCC. |
IND.H. |
AGE.M. |
|
|
||
|
21.1 |
LPW.L. |
SEX. |
POB.M. |
|
|
AGE.M. |
|
|
|||
|
21.2 |
LPW.L. |
SEX. |
POB.M. |
OCC. |
|
|
|
|
|||
|
21.3 |
LPW.L. |
SEX. |
POB.M. |
|
IND.H. |
|
|
|
|||
|
22. |
Celkový počet obyvatel (4) |
LPW.L. |
SEX. |
COC.M. |
OCC. |
IND.H. |
AGE.M. |
|
|
||
|
22.1 |
LPW.L. |
SEX. |
COC.M. |
|
|
AGE.M. |
|
|
|||
|
22.2 |
LPW.L. |
SEX. |
COC.M. |
OCC. |
|
|
|
|
|||
|
22.3 |
LPW.L. |
SEX. |
COC.M. |
|
IND.H. |
|
|
|
|||
|
23. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.L. |
LPW.N. |
SEX. |
EDU. |
OCC. |
POB.M. |
COC.M. |
AGE.M. |
||
|
23.1 |
GEO.L. |
LPW.N. |
SEX. |
EDU. |
OCC. |
|
|
AGE.L. |
|||
|
23.2 |
GEO.L. |
LPW.N. |
SEX. |
EDU. |
|
POB.M. |
|
AGE.L. |
|||
|
23.3 |
GEO.L. |
LPW.N. |
SEX. |
EDU. |
|
|
COC.M. |
AGE.L. |
|||
|
24. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.L. |
LPW.N. |
SEX. |
EDU. |
IND.H. |
POB.M. |
COC.M. |
AGE.M. |
||
|
24.1 |
GEO.L. |
LPW.N. |
SEX. |
EDU. |
IND.H. |
|
|
AGE.L. |
|||
|
24.2 |
GEO.L. |
LPW.N. |
SEX. |
EDU. |
|
POB.M. |
|
AGE.L. |
|||
|
24.3 |
GEO.L. |
LPW.N. |
SEX. |
EDU. |
|
|
COC.M. |
AGE.L. |
|||
|
25. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.H. |
POB.M. |
COC.M. |
CAS.L. |
AGE.M. |
|
||
|
25.1 |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
POB.M. |
|
|
AGE.M. |
|
|||
|
25.2 |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.H. |
POB.M. |
|
CAS.L. |
|
|
|||
|
25.3 |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
|
COC.M. |
|
AGE.M. |
|
|||
|
25.4 |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.H. |
|
COC.M. |
CAS.L. |
|
|
|||
|
25.5 |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
POB.L. |
COC.L. |
|
AGE.L. |
|
|||
|
25.6 |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
POB.L. |
COC.L. |
CAS.L. |
|
|
|||
|
25.7 |
GEO.L. |
SEX. |
|
POB.M. |
COC.M. |
|
AGE.M. |
|
|||
|
25.8 |
GEO.L. |
SEX. |
|
POB.M. |
COC.M. |
CAS.L. |
|
|
|||
|
25.9 |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.H. |
|
|
|
AGE.M. |
|
|||
|
26. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.N. |
SEX. |
POB.H. |
CAS.L. |
YAT. |
AGE.M. |
|
|
||
|
26.1 |
GEO.N. |
SEX. |
POB.H. |
|
|
AGE.M. |
|
|
|||
|
26.2 |
GEO.N. |
SEX. |
POB.H. |
CAS.L. |
YAT. |
|
|
|
|||
|
27. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.N. |
SEX. |
COC.H. |
CAS.L. |
YAT. |
AGE.M. |
|
|
||
|
27.1 |
GEO.N. |
SEX. |
COC.H. |
|
|
AGE.M. |
|
|
|||
|
27.2 |
GEO.N. |
SEX. |
COC.H. |
CAS.L. |
YAT. |
|
|
|
|||
|
28. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.N. |
SEX. |
POB.H. |
COC.L. |
CAS.L. |
AGE.M. |
|
|
||
|
28.1 |
GEO.N. |
SEX. |
POB.H. |
COC.L. |
|
AGE.M. |
|
|
|||
|
28.2 |
GEO.N. |
SEX. |
POB.H. |
COC.L. |
CAS.L. |
|
|
|
|||
|
29. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
OCC. |
CAS.L. |
POB.M. |
AGE.M. |
|
||
|
29.1 |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
OCC. |
|
|
AGE.M. |
|
|||
|
29.2 |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
OCC. |
CAS.L. |
POB.M. |
|
|
|||
|
29.3 |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
|
CAS.L. |
|
AGE.M. |
|
|||
|
30. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
OCC. |
CAS.L. |
COC.M. |
AGE.M. |
|
||
|
30.1 |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
OCC. |
|
|
AGE.M. |
|
|||
|
30.2 |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
OCC. |
CAS.L. |
COC.M. |
|
|
|||
|
30.3 |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
|
CAS.L. |
|
AGE.M. |
|
|||
|
31. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
IND.H. |
CAS.L. |
POB.M. |
AGE.M. |
|
||
|
31.1 |
GEO.L. |
|
YAE.L. |
IND.H. |
|
|
AGE.M. |
|
|||
|
31.2 |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
IND.H. |
|
|
AGE.L. |
|
|||
|
31.3 |
GEO.L. |
|
YAE.L. |
IND.H. |
CAS.L. |
POB.M. |
|
|
|||
|
31.4 |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
IND.H. |
|
POB.M. |
|
|
|||
|
32. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
IND.H. |
CAS.L. |
COC.M. |
AGE.M. |
|
||
|
32.1 |
GEO.L. |
|
YAE.L. |
IND.H. |
|
|
AGE.M. |
|
|||
|
32.2 |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
IND.H. |
|
|
AGE.L. |
|
|||
|
32.3 |
GEO.L. |
|
YAE.L. |
IND.H. |
CAS.L. |
COC.M. |
|
|
|||
|
32.4 |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
IND.H. |
|
COC.M. |
|
|
|||
|
33. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
SIE. |
CAS.L. |
POB.M. |
COC.M. |
AGE.M. |
||
|
33.1 |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
SIE. |
|
|
|
AGE.M. |
|||
|
33.2 |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
SIE. |
CAS.L. |
POB.M. |
|
|
|||
|
33.3 |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
SIE. |
CAS.L. |
|
COC.M. |
|
|||
|
33.4 |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
|
CAS.L. |
|
|
AGE.M. |
|||
|
34. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
EDU. |
CAS.L. |
POB.M. |
AGE.M. |
|
||
|
34.1 |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
EDU. |
|
|
AGE.M. |
|
|||
|
34.2 |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
EDU. |
CAS.L. |
POB.M. |
|
|
|||
|
34.3 |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
|
CAS.L. |
|
AGE.M. |
|
|||
|
35. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
EDU. |
CAS.L. |
COC.M. |
AGE.M. |
|
||
|
35.1 |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
EDU. |
|
|
AGE.M. |
|
|||
|
35.2 |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
EDU. |
CAS.L. |
COC.M. |
|
|
|||
|
35.3 |
GEO.L. |
SEX. |
YAE.L. |
|
CAS.L. |
|
AGE.M. |
|
|||
|
36. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.N. |
SEX. |
YAT. |
OCC. |
EDU. |
CAS.L. |
POB.M. |
AGE.M. |
||
|
36.1 |
GEO.N. |
SEX. |
YAT. |
OCC. |
EDU. |
|
|
AGE.M. |
|||
|
36.2 |
GEO.N. |
SEX. |
YAT. |
OCC. |
EDU. |
CAS.L. |
POB.M. |
|
|||
|
37. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.N. |
SEX. |
YAT. |
OCC. |
EDU. |
CAS.L. |
COC.M. |
AGE.M. |
||
|
37.1 |
GEO.N. |
SEX. |
YAT. |
OCC. |
EDU. |
|
|
AGE.M. |
|||
|
37.2 |
GEO.N. |
SEX. |
YAT. |
OCC. |
EDU. |
CAS.L. |
COC.M. |
|
|||
|
38. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.L. |
SEX. |
HAR.L. |
CAS.L. |
POB.L. |
COC.L. |
ROY. |
AGE.M. |
||
|
38.1 |
GEO.L. |
SEX. |
HAR.L. |
CAS.L. |
POB.L. |
|
|
AGE.M. |
|||
|
38.2 |
GEO.L. |
SEX. |
HAR.L. |
CAS.L. |
|
COC.L. |
|
AGE.M. |
|||
|
38.3 |
GEO.L. |
SEX. |
HAR.L. |
CAS.L. |
POB.L. |
|
ROY. |
|
|||
|
38.4 |
GEO.L. |
SEX. |
HAR.L. |
CAS.L. |
|
COC.L. |
ROY. |
|
|||
|
39. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.L. |
SEX. |
HAR.L. |
LOC. |
ROY. |
POB.M. |
COC.M. |
AGE.M. |
||
|
39.1 |
GEO.L. |
SEX. |
HAR.L. |
LOC. |
|
|
|
AGE.M. |
|||
|
39.2 |
GEO.L. |
SEX. |
HAR.L. |
LOC. |
ROY. |
POB.M. |
|
|
|||
|
39.3 |
GEO.L. |
SEX. |
HAR.L. |
LOC. |
ROY. |
|
COC.M. |
|
|||
|
40. |
Celkový počet obyvatel (4) (nepovinný údaj) |
GEO.L. |
SEX. |
HAR.H. |
LOC. |
AGE.M. |
|
|
|
||
|
40.1 |
GEO.L. |
SEX. |
HAR.H. |
|
AGE.M. |
|
|
|
|||
|
40.2 |
GEO.L. |
SEX. |
HAR.H. |
LOC. |
|
|
|
|
|||
|
41. |
Počet všech obývaných bytů (7) |
GEO.L. |
OWS. |
NOC.H. |
TOB. |
(UFS. nebo NOR.) |
(DFS. nebo DRM.) |
WSS. |
TOI. |
BAT. |
TOH. |
|
41.1 |
GEO.L. |
OWS. |
NOC.H. |
TOB. |
(UFS. nebo NOR.) |
|
|
|
|
|
|
|
41.2 |
GEO.L. |
OWS. |
NOC.H. |
TOB. |
|
(DFS. nebo DRM.) |
|
|
|
|
|
|
41.3 |
GEO.L. |
OWS. |
NOC.H. |
TOB. |
|
|
WSS. |
|
|
|
|
|
41.4 |
GEO.L. |
OWS. |
NOC.H. |
TOB. |
|
|
|
TOI. |
|
|
|
|
41.5 |
GEO.L. |
OWS. |
NOC.H. |
TOB. |
|
|
|
|
BAT. |
|
|
|
41.6 |
GEO.L. |
OWS. |
NOC.H. |
TOB. |
|
|
|
|
|
TOH. |
|
|
42. |
GEO.L. |
SEX. |
AGE.H. |
HST.M. |
FST.H. |
|
|
|
|||
|
42.1 |
GEO.L. |
SEX. |
AGE.H. |
HST.M. |
|
|
|
|
|||
|
42.2 |
GEO.L. |
SEX. |
AGE.H. |
|
FST.H. |
|
|
|
|||
|
43. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.L. |
SEX. |
AGE.H. |
CAS.H. |
OCC. |
IND.H. |
|
|
||
|
43.1 |
GEO.L. |
SEX. |
AGE.H. |
CAS.H. |
|
|
|
|
|||
|
43.2 |
GEO.L. |
SEX. |
AGE.H. |
|
OCC. |
|
|
|
|||
|
43.3 |
GEO.L. |
SEX. |
AGE.H. |
|
|
IND.H. |
|
|
|||
|
44. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.L. |
SEX. |
AGE.H. |
CAS.L. |
SIE. |
EDU. |
LOC. |
|
||
|
44.1 |
GEO.L. |
SEX. |
AGE.H. |
CAS.L. |
SIE. |
|
|
|
|||
|
44.2 |
GEO.L. |
SEX. |
AGE.H. |
CAS.L. |
|
EDU. |
|
|
|||
|
44.3 |
GEO.L. |
SEX. |
AGE.H. |
|
|
|
LOC. |
|
|||
|
45. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.L. |
SEX. |
AGE.H. |
POB.M. |
COC.M. |
|
|
|
||
|
45.1 |
GEO.L. |
SEX. |
AGE.H. |
POB.M. |
|
|
|
|
|||
|
45.2 |
GEO.L. |
SEX. |
AGE.H. |
|
COC.M. |
|
|
|
|||
|
46. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.M. |
SEX. |
LMS. |
ROY. |
POB.M. |
COC.M. |
AGE.M. |
|
||
|
46.1 |
GEO.M. |
SEX. |
|
|
POB.M. |
|
AGE.M. |
|
|||
|
46.2 |
GEO.M. |
SEX. |
|
|
|
COC.M. |
AGE.M. |
|
|||
|
46.3 |
GEO.M. |
SEX. |
LMS. |
|
|
|
AGE.M. |
|
|||
|
46.4 |
GEO.M. |
SEX. |
LMS. |
|
POB.L. |
|
|
|
|||
|
46.5 |
GEO.M. |
SEX. |
LMS. |
|
|
COC.L. |
|
|
|||
|
46.6 |
GEO.M. |
SEX. |
|
ROY. |
|
|
AGE.M. |
|
|||
|
46.7 |
GEO.M. |
SEX. |
|
ROY. |
POB.M. |
|
|
|
|||
|
46.8 |
GEO.M. |
SEX. |
|
ROY. |
|
COC.M. |
|
|
|||
|
46.9 |
GEO.M. |
SEX. |
LMS. |
ROY. |
|
|
|
|
|||
|
47. |
GEO.M. |
SEX. |
HST.M. |
LMS. |
POB.L. |
COC.L. |
AGE.M. |
|
|||
|
47.1 |
GEO.M. |
SEX. |
HST.M. |
|
|
|
AGE.M. |
|
|||
|
47.2 |
GEO.M. |
SEX. |
HST.M. |
LMS. |
|
|
|
|
|||
|
47.3 |
GEO.M. |
SEX. |
HST.M. |
|
POB.L. |
|
|
|
|||
|
47.4 |
GEO.M. |
SEX. |
HST.M. |
|
|
COC.L. |
|
|
|||
|
48. |
GEO.M. |
SEX. |
AGE.M. |
HST.H. |
|
|
|
|
|||
|
49. |
Počet všech soukromých domácností (6) |
GEO.M. |
TPH.H. |
SPH.H. |
|
|
|
|
|
||
|
50. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.M. |
SEX. |
FST.L. |
LMS. |
POB.L. |
COC.L. |
AGE.M. |
|
||
|
50.1 |
GEO.M. |
SEX. |
FST.L. |
|
|
|
AGE.M. |
|
|||
|
50.2 |
GEO.M. |
SEX. |
FST.L. |
LMS. |
|
|
|
|
|||
|
50.3 |
GEO.M. |
SEX. |
FST.L. |
|
POB.L. |
|
|
|
|||
|
50.4 |
GEO.M. |
SEX. |
FST.L. |
|
|
COC.L. |
|
|
|||
|
51. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.M. |
SEX. |
AGE.M. |
FST.H. |
|
|
|
|
||
|
52. |
Počet všech rodin (8) |
GEO.M. |
TFN.H. |
SFN.H. |
|
|
|
|
|
||
|
53. |
Počet všech bytů (9) |
GEO.M. |
TOB. |
OCS. |
POC. |
|
|
|
|
||
|
54. |
Počet všech obývaných bytů (7) |
GEO.M. |
TOB. |
(DFS. nebo DRM.) |
(UFS. nebo NOR.) |
NOC.H. |
|
||||
|
54.1 |
GEO.M. |
TOB. |
(DFS. nebo DRM.) |
(UFS. nebo NOR.) |
|
|
|||||
|
54.2 |
GEO.M. |
TOB. |
(DFS. nebo DRM.) |
|
NOC.H. |
|
|||||
|
55. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.M. |
SEX. |
AGE.H. |
|
|
|
|
|
||
|
56. |
Celkový počet obyvatel (4) |
GEO.H. |
SEX. |
AGE.M. |
|
|
|
|
|
||
|
57. |
Počet všech soukromých domácností (6) |
GEO.H. |
TPH.L. |
SPH.L. |
|
|
|
|
|
||
|
58. |
Počet všech rodin (8) |
GEO.H. |
TFN.L. |
SFN.L. |
|
|
|
|
|
||
|
59. |
Počet všech obydlených prostor (10) |
GEO.H. |
TLQ. |
|
|
|
|
|
|
||
|
60. |
Počet všech bytů (9) |
GEO.H. |
OCS. |
TOB. |
|
|
|
|
|
||
(1) V rámci položky tabulky pro určitou hyperkrychli jednociferné číslo v prvním řádku shora (zvýrazněné tučným písmem) označuje hyperkrychli podle čl. 2 bodu 2 tohoto nařízení. Každé níže uvedené dvojciferné číslo (nikoli tučným písmem) označuje „hlavní marginální distribuci“ podle čl. 2 bodu 3 tohoto nařízení.
(2) Celkový součet každé hyperkrychle udává hodnotu za celou vykazující zemi.
(3) V rámci položky tabulky pro určitou hyperkrychli obsahuje první řádek shora (zvýrazněný tučným písmem) všechna rozdělení použitá v dané hyperkrychli podle čl. 2 bodu 2 tohoto nařízení. Každý další níže uvedený řádek (nikoli tučným písmem) označuje „hlavní marginální distribuci“ podle čl. 2 bodu 3 tohoto nařízení. Tento kód určuje rozdělení uvedené pod tímto kódem v příloze nařízení (ES) č. 1201/2009.
(4) Bezdomovectví: Údaje o celkovém počtu obyvatel v zásadě zahrnují i počet všech osob primárně bez domova (osob žijících na ulicích bez přístřeší) a sekundárně bez domova (osob, které často mění místo svého dočasného ubytování). Členské státy nicméně nemusí zahrnout počet osob bez domova do svých údajů o celkovém počtu obyvatel, nebo mohou počet osob bez domova zahrnout, ale nemusí údaj o osobách bez domova dále rozčlenit podle jakéhokoli členění nebo kategorie (číselný údaj je zahrnut pouze v celkovém počtu a/nebo zařazen do kategorie „Neuvedeno“). Pokud členské státy počet osob bez domova do svých údajů o celkovém počtu obyvatel nezahrnou, musí poskytnout Komisi nejlepší dostupný odhad počtu všech osob primárně bez domova a počtu všech osob sekundárně bez domova v celém členském státu.
(5) U „osob, které žijí v soukromé domácnosti (bez udání kategorie)“ (kategorie HST.M.1.3. nebo HST.H.1.3.), „osob primárně bez domova“ (HST.M.2.2. nebo HST.H.2.2.) a „osob, které nežijí v soukromé domácnosti (bez udání kategorie)“ (HST.M.2.3. nebo HST.H.2.3.) se nevyžaduje žádná hlavní marginální distribuce (doporučuje se: GEO.L. x SEX. x AGE.L. x HST.M., respektive GEO.L. x SEX. x AGE.L. x HST.H.).
(6) Jak je určen v tématu „Způsob bydlení“ v příloze nařízení (ES) č. 1201/2009.
(7) Jak je určen v tématech „Obydlenost bytů“ a „Způsob bydlení“ v příloze nařízení (ES) č. 1201/2009.
(8) Určených jako „rodinné jádro“ v tématu „Postavení v rodině“ v příloze nařízení (ES) č. 1201/2009.
(9) Jak je určen v tématu „Způsob bydlení“ v příloze nařízení (ES) č. 1201/2009.
(10) Jak je určen v tématu „Typ obydlených prostor“ v příloze nařízení (ES) č. 1201/2009.
PŘÍLOHA II
METADATA K TÉMATŮM
Členské státy předají Komisi (Eurostatu) definice týkající se témat sčítání lidu, domů a bytů.
U každého tématu musí metadata
|
— |
pojmenovat zdroje údajů použité k vykázání statistických údajů o daném tématu, |
|
— |
vykázat metodiku použitou k odhadu údajů o daném tématu, |
|
— |
uvést důvody případné nespolehlivosti údajů o daném tématu. |
Kromě toho členské státy poskytují metadata uvedená níže:
Místo obvyklého pobytu
Metadata musí vysvětlovat, jakým způsobem je použita definice „místa obvyklého pobytu“ uvedená v čl. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 763/2008, zejména do jaké míry bylo vykázáno místo zákonného nebo ohlášeného pobytu namísto místa obvyklého pobytu podle 12měsíčního kritéria, a taktéž musí obsahovat jasnou definici koncepce přijaté pro součet obyvatel, kteří pobývají v místě sčítání.
Metadata musí uvádět, zda vysokoškoláci, jejichž adresa během semestru není totožná s domovem jejich rodiny, jsou považováni za osoby, které mají své místo obvyklého pobytu v domově své rodiny.
Metadata musí uvádět, zda údaje o celkovém počtu obyvatel zahrnují/nezahrnují osoby primárně bez domova (osoby žijící na ulicích bez přístřeší) a/nebo osoby sekundárně bez domova (osoby, které často mění místo svého dočasného ubytování).
Metadata musí vykazovat jakékoli jiné, pro danou zemi specifické uplatnění pravidel pro „zvláštní případy“, která jsou uvedena v technických specifikacích k tématu „Místo obvyklého pobytu“ v příloze nařízení (ES) č. 1201/2009.
Rodinný stav/partnerství
Metadata musí vykazovat příslušný právní základ v členském státu, co se týče manželství osob opačného pohlaví a manželství osob stejného pohlaví, minimálního věku pro vstup do manželství, registrovaného partnerství osob opačného pohlaví a registrovaného partnerství osob stejného pohlaví a možnosti rozvodu nebo právní rozluky.
Ekonomická témata
Metadata musí vykazovat jakékoli jiné, pro danou zemi specifické uplatnění pravidel uvedených v technických specifikacích k tématu „Typ současné ekonomické aktivity“ v příloze nařízení (ES) č. 1201/2009. Metadata musí vykazovat, zda je typ současné ekonomické aktivy uveden na základě rejstříků, a pokud ano, musí uvádět příslušné definice použité v daném rejstříku.
Metadata musí vykazovat minimální věk pro ekonomickou aktivitu v dané zemi a příslušný právní základ.
Pokud sčítání v členském státu identifikuje osoby vykonávající více než jedno zaměstnání, musí metadata popisovat metodu použitou k jejich zařazení do jejich hlavního zaměstnání (například na základě času, který tráví v práci, nebo na základě obdrženého příjmu).
Metadata musí vykazovat jakékoli jiné, pro danou zemi specifické uplatnění pravidel uvedených v technických specifikacích k tématu „Postavení v zaměstnání“ v příloze nařízení (ES) č. 1201/2009. Pokud sčítání v členském státu identifikuje osoby, které jsou zaměstnavatelem a zároveň zaměstnancem, musí metadata popisovat metodu použitou k jejich zařazení do jedné z těchto dvou kategorií.
Země/místo narození
U sčítání, u kterých nejsou k dispozici žádné informace nebo jen neúplné informace o zemi narození podle mezinárodních hranic existujících v okamžiku sčítání, musí metadata vykazovat metodiku použitou k zařazení osob v rámci rozdělení v tématu „Země/místo narození“.
Metadata musí uvádět, zda bylo místo obvyklého pobytu matky nahrazeno místem narození.
Státní občanství
V zemích, kde část obyvatel tvoří osoby, které jsou „uznanými neobčany“ (tzn. osoby, které nejsou občany žádného státu, nejsou ale bez státní příslušnosti a mají některá, avšak nikoli všechna práva a povinnosti pojící se k občanství), musí metadata uvádět příslušné informace.
Místo obvyklého pobytu jeden rok před sčítáním
Pokud sčítání v členském státu shromažďuje informace o tématu „Předchozí místo obvyklého pobytu a datum přistěhování na současné místo obvyklého pobytu“, musí metadata popisovat případnou metodiku použitou k vykázání místa obvyklého pobytu jeden rok před sčítáním.
Témata týkající se domácností a rodin
Metadata musí uvádět, zda se při sčítání v členském státu k identifikaci soukromých domácností používá koncepce „hospodařící domácnosti“, nebo koncepce „bytové domácnosti“. Metadata musí vykazovat metodu použitou ke generování domácností a rodin.
Metadata musí vykazovat způsob identifikování vztahů mezi členy domácnosti (např. matice vztahů; vztah k referenční osobě).
Metadata musí popisovat metodiku použitou k vykázání osob primárně bez domova.
Obydlenost bytů
Pokud sčítání v členském státu shromažďuje informace o tématech „Obydlenost bytů“ a „Neobydlené byty“, musí metadata popisovat metodiku použitou k vykázání těchto kategorií.
Typ vlastnictví
Metadata musí uvádět definici „bytových družstev“ použitou pro účely sčítání v členském státu a také příslušný právní základ.
Metadata musí vykazovat případné typické příklady, které jsou zařazeny v rámci „Bytů v jiném typu vlastnictví“.
Užitná podlahová plocha a/nebo počet obytných místností bytové jednotky, charakteristika zalidnění
Metadata musí vykazovat použití buď koncepce „užitné podlahové plochy“, nebo případně koncepce „počtu obytných místností“, a uvést definici použitou ke stanovení příslušné charakteristiky zalidnění.
|
17.6.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 151/14 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 520/2010
ze dne 16. června 2010,
kterým se mění nařízení (ES) č. 831/2002, pokud jde o přístup k důvěrným údajům pro vědecké účely, s ohledem na dostupná zjišťování a zdroje statistických údajů
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice (1), a zejména na článek 23 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení Komise (ES) č. 831/2002 (2) stanoví podmínky, za kterých je možný přístup k důvěrným údajům sdělovaným orgánu Společenství za účelem získání statistických závěrů pro vědecké účely. Uvádí různá zjišťování a zdroje údajů, na které se vztahuje. |
|
(2) |
Ze strany výzkumných pracovníků a vědecké obce stále silněji zaznívá požadavek přístupu k důvěrným údajům pro vědecké účely z evropského dotazníkového šetření o zdraví (EHIS), statistik Společenství o informační společnosti (CSIS), šetření rodinných účtů a statistického vykazování silniční přepravy zboží (CGR). |
|
(3) |
Evropské dotazníkové šetření o zdraví (EHIS) si klade za cíl harmonizovaně a s vysokým stupněm srovnatelnosti mezi členskými státy EU měřit zdravotní stav, životní styl (zdravotní faktory) a využívání služeb v oblasti zdravotní péče u občanů EU. Témata obsažená v dotazníku zohledňují politické i vědecké potřeby. Využití souborů individuálních údajů umožní výzkumným pracovníkům provádět studie specifických skupin obyvatelstva (kupříkladu starších osob) v zájmu lepšího posouzení jejich zdravotního stavu i toho, jak systémy zdravotní péče uspokojují jejich potřeby. Výsledky takových výzkumných studií by bylo možné využít k vypracování konkrétních plánů pro různé skupiny obyvatel nebo ke zhodnocení evropských či/a vnitrostátních plánů prevence. |
|
(4) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004 ze dne 21. dubna 2004 o statistice Společenství o informační společnosti (3) skýtá rámec pro ustanovení o harmonizovaných statistických údajích o využívání informačních a komunikačních technologií (IKT) v domácnostech jednotlivci a domácnostmi. Přístup k individuálním souborům údajů by byl velkým přínosem pro výzkumnou práci zaměřenou na dopad využívání IKT, pokud jde o evropské společnosti a digitální začlenění. Výsledky lze využít ke zhodnocení stávajících politik a vymezení příslušných nových politik na vnitrostátní a evropské úrovni, jako je např. strategie i2010. |
|
(5) |
Šetření rodinných účtů zahrnuje klasifikaci výdajů podle charakteristiky domácnosti a podle její sledované osoby a příjmu domácnosti. Homogenita tohoto zdroje umožňuje vytvoření nástrojů mikrosimulace za účelem prověření hypotéz o celé EU a pomoci tvůrcům politik přijímat informovaná rozhodnutí. |
|
(6) |
Nařízení Rady (ES) č. 1172/98 ze dne 25. května 1998 o statistickém vykazování silniční přepravy zboží (4) požaduje, aby země podávající zprávy poskytovaly Eurostatu čtvrtletní mikrodata o vozidlech vybraných do vzorku, jimi provedených jízdách a zboží přepravovaném při těchto jízdách mezi regiony. Přístup výzkumných pracovníků k těmto údajům by byl přínosem pro analýzy dopravní politiky a dopravní modely, mimo jiné pro účely regionální politiky EU, vyvažování různých druhů dopravy a rozvoj transevropských dopravních sítí v EU. |
|
(7) |
Do výčtu v nařízení (ES) č. 831/2002 by proto mělo být doplněno evropské dotazníkové šetření o zdraví (EHIS), statistiky Společenství o informační společnosti (CSIS) – modul 2: Jednotlivci, domácnosti a informační společnost, šetření rodinných účtů a statistické vykazování silniční přepravy zboží. |
|
(8) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro evropský statistický systém (výbor pro ESS), |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (ES) č. 831/2002 se mění takto:
|
1) |
V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Orgán Společenství může umožnit ve svých prostorách přístup k důvěrným údajům získaným z těchto zjišťování nebo zdrojů statistických údajů:
Přístup k údajům pro určitý výzkumný projekt se však na žádost vnitrostátního orgánu, který údaje poskytl, neumožní.“ |
|
2) |
V článku 6 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Orgán Společenství může zpřístupnit soubory anonymizovaných mikrodat z těchto zjišťování nebo zdrojů statistických údajů:
Přístup k údajům pro určitý výzkumný projekt se však na žádost vnitrostátního orgánu, který údaje poskytl, neumožní.“ |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 16. června 2010.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164.
(2) Úř. věst. L 133, 18.5.2002, s. 7.
|
17.6.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 151/16 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 521/2010
ze dne 16. června 2010
o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),
s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 17. června 2010.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 16. června 2010.
Za Komisi, jménem předsedy,
Jean-Luc DEMARTY
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
PŘÍLOHA
Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
|
(EUR/100 kg) |
||
|
Kód KN |
Kódy třetích zemí (1) |
Paušální dovozní hodnota |
|
0702 00 00 |
IL |
132,1 |
|
MA |
44,4 |
|
|
MK |
45,6 |
|
|
TR |
50,2 |
|
|
ZZ |
68,1 |
|
|
0707 00 05 |
MA |
37,3 |
|
MK |
45,6 |
|
|
TR |
119,1 |
|
|
ZZ |
67,3 |
|
|
0709 90 70 |
TR |
101,8 |
|
ZZ |
101,8 |
|
|
0805 50 10 |
AR |
83,9 |
|
BR |
112,1 |
|
|
TR |
94,3 |
|
|
US |
83,2 |
|
|
ZA |
93,7 |
|
|
ZZ |
93,4 |
|
|
0808 10 80 |
AR |
106,2 |
|
BR |
77,3 |
|
|
CA |
127,1 |
|
|
CL |
97,4 |
|
|
CN |
53,8 |
|
|
NZ |
126,0 |
|
|
US |
123,5 |
|
|
UY |
123,8 |
|
|
ZA |
111,6 |
|
|
ZZ |
105,2 |
|
|
0809 10 00 |
TR |
228,7 |
|
ZZ |
228,7 |
|
|
0809 20 95 |
SY |
245,9 |
|
TR |
345,1 |
|
|
US |
576,0 |
|
|
ZZ |
389,0 |
|
|
0809 30 |
TR |
158,2 |
|
ZZ |
158,2 |
|
(1) Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ ZZ “ znamená „jiného původu“.
ROZHODNUTÍ
|
17.6.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 151/18 |
ROZHODNUTÍ POLITICKÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO VÝBORU EU SSR GUINEA-BISSAU/1/2010
ze dne 15. června 2010
o jmenování vedoucího mise Evropské unie na podporu reformy bezpečnostního sektoru v Republice Guinea-Bissau (EU SSR GUINEA-BISSAU)
(2010/334/SZBP)
POLITICKÝ A BEZPEČNOSTNÍ VÝBOR,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 38 třetí pododstavec této smlouvy,
s ohledem na společnou akci Rady 2008/112/SZBP ze dne 12. února 2008 o misi Evropské unie na podporu reformy bezpečnostního sektoru v Republice Guinea-Bissau (EU SSR GUINEA-BISSAU) (1), a zejména na čl. 8 odst. 1 druhý pododstavec uvedené společné akce,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Podle čl. 8 odst. 1 společné akce 2008/112/SZBP zmocnila Rada v souladu s článkem 38 Smlouvy Politický a bezpečnostní výbor k přijímání příslušných rozhodnutí za účelem výkonu politické kontroly a strategického řízení mise EU SSR GUINEA-BISSAU, včetně rozhodnutí o jmenování vedoucího mise. |
|
(2) |
Dne 5. března 2008 jmenoval Politický a bezpečnostní výbor na návrh generálního tajemníka Rady, vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku rozhodnutím EU SSR GUINEA-BISSAU/1/2008 (2) vedoucím mise EU SSR GUINEA BISSAU pana Juana Estebana VERASTEGUIE. |
|
(3) |
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku navrhla jmenovat nástupcem pana Juana Estebana VERASTEGUIE ve funkci vedoucího mise EU SSR GUINEA-BISSAU od 1. července 2010 pana Fernanda AFONSA, |
PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Pan Fernando AFONSO je jmenován vedoucím mise Evropské unie na podporu reformy bezpečnostního sektoru v Republice Guinea-Bissau (EU SSR GUINEA-BISSAU) na dobu od 1. července 2010.
Článek 2
Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru EU SSR GUINEA-BISSAU/1/2008 ze dne 5. března 2008 se zrušuje.
Článek 3
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
Použije se do skončení platnosti společné akce Rady 2008/112/SZBP.
V Bruselu dne 15. června 2010.
Za Politický a bezpečnostní výbor
předseda
C. FERNÁNDEZ-ARIAS
|
17.6.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 151/19 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 10. června 2010
o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES
(oznámeno pod číslem K(2010) 3751)
(2010/335/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (1), a zejména na přílohu V část C bod 10 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Směrnice 2009/28/ES stanoví pravidla pro výpočet dopadu skleníkových plynů z biopaliv a biokapalin a z referenčních fosilních paliv při současném zohlednění emisí vyvolaných změnami v zásobě uhlíku v důsledku změn ve využívání půdy. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS (2) zahrnuje odpovídající pravidla pro biopaliva. |
|
(2) |
Komise by měla své pokyny pro výpočet zásob uhlíku v půdě vypracovat na základě pokynů Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006. Uvedené pokyny byly určeny pro národní inventury skleníkových plynů a nejsou uvedeny v podobě snadno použitelné pro hospodářské subjekty. V případě, že pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů neobsahují informace nezbytné pro účely výroby biopaliv a biokapalin nebo takové informace nejsou dostupné, je proto vhodné vycházet z údajů pocházejících z jiných vědeckých zdrojů. |
|
(3) |
Pro výpočet zásob uhlíku v organické hmotě půdy je nutné zohlednit klima, půdní typ, pokryv půdy, způsob hospodaření s půdou a vstupy. Pro minerální půdy je pro tento účel vhodné použít metodiku IPCC úroveň 1 pro organický uhlík v půdě, neboť pokrývá tuto problematiku na světové úrovni. U organických půd se metodika IPCC zaměřuje zejména na ztrátu uhlíku v důsledku odvodňování půdy, přičemž sleduje pouze roční ztráty. Vzhledem k tomu, že odvodňování půdy všeobecně vede k velkým ztrátám zásob uhlíku, které nelze nahradit úsporou skleníkových plynů z biopaliv nebo biokapalin, a odvodňování rašelinišť zakazují kritéria udržitelnosti stanovená směrnicí 2009/28/ES, postačí stanovit obecná pravidla pro určování množství organického uhlíku v půdě nebo ztráty uhlíku v organických půdách. |
|
(4) |
Pro výpočet zásoby uhlíku v živé biomase a v neživé organické hmotě lze použít nepříliš složitý postup odpovídající metodice IPCC úroveň 1 pro vegetaci. V souladu s uvedenou metodikou lze oprávněně předpokládat, že při přeměně půdy dochází ke ztrátě celé zásoby uhlíku v živé biomase I v neživé organické hmotě. Neživá organická hmota má při přeměně půdy za účelem pěstování zemědělských plodin na výrobu biopaliv a biokapalin obvykle jen malý význam, měla by však být zohledněna, alespoň pokud jde o uzavřené lesy. |
|
(5) |
Při výpočtu dopadů skleníkových plynů vyvolaných přeměnou půdy by hospodářské subjekty měly mít možnost používat skutečné hodnoty zásob uhlíku spojených s referenčním využíváním půdy a s využíváním půdy po přeměně. Měly by také mít možnost používat standardní hodnoty, které by tyto pokyny měly stanovit. Není však nutné poskytovat standardní hodnoty pro nepravděpodobné kombinace klimatu a půdního typu. |
|
(6) |
Příloha V směrnice 2009/28/ES stanoví způsob výpočtu dopadů skleníkových plynů a obsahuje pravidla pro výpočet anualizovaných emisí ze změn zásoby uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy. Pokyny, jež tvoří přílohu k tomuto rozhodnutí, stanoví pravidla pro výpočet zásob uhlíku v půdě, která doplňují pravidla stanovená v příloze V, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Pokyny pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES jsou stanoveny v příloze tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 10. června 2010.
Za Komisi
Günther OETTINGER
člen Komise
PŘÍLOHA
Pokyny pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES
OBSAH
|
1. |
Úvod | 21 |
|
2. |
Ucelené podchycení zásob uhlíku v půdě | 22 |
|
3. |
Výpočet zásob uhlíku | 22 |
|
4. |
Zásoba organického uhlíku v půdě | 23 |
|
5. |
Zásoba uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin | 23 |
|
6. |
Zásoba uhlíku v standardních minerálních půdách | 25 |
|
7. |
Faktory zohledňující rozdíl mezi zásobou organického uhlíku v půdě a zásobou organického uhlíku ve standardní půdě | 26 |
|
8. |
Hodnoty zásoby uhlíku pro zásobu uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin | 33 |
1. ÚVOD
Tyto pokyny stanoví pravidla pro výpočet zásob uhlíku v půdě při referenčním využívání půdy (CS R, jak je definováno v bodě 7 přílohy V směrnice 2009/28/ES) a při skutečném využívání půdy (CSA , jak je definováno v bodě 7 přílohy V směrnice 2009/28/ES).
V bodě 2 jsou stanovena pravidla umožňující ucelené určování zásob uhlíku v půdě. Bod 3 stanoví obecné pravidlo pro výpočet zásob uhlíku, které se skládají ze dvou částí: z organického uhlíku v půdě a ze zásoby uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin.
Bod 4 stanoví podrobná pravidla pro určování zásoby organického uhlíku v půdě. Pro minerální půdy umožňuje používat metodu opírající se o hodnoty stanovené v těchto pokynech, ale umožňuje i použití jiných metod. Pro organické půdy jsou popsány metody, ale pokyny neobsahují hodnoty pro určování zásoby organického uhlíku v organických půdách.
Bod 5 stanoví podrobná pravidla pro zásobu uhlíku ve vegetaci, ale uplatní se jen v případě, že nebudou použity hodnoty pro zásobu uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin stanovené v bodě 8 těchto pokynů (použití hodnot uvedených v bodě 8 není povinné a v určitých případech nemusí příslušné hodnoty ani obsahovat).
Bod 6 stanoví pravidla pro volbu příslušných hodnot v případě, že budou použity hodnoty z pokynů týkající se organického uhlíku v minerálních půdách (tyto hodnoty jsou stanoveny v bodech 6 a 7). V těchto pravidlech se odkazuje na datové vrstvy týkající se klimatických oblastí a půdních typů zpřístupněné prostřednictvím online platformy pro transparentnost, která byla zřízena směrnicí 2009/28/ES. Tyto datové vrstvy jsou podrobnými vrstvami tvořícími základ obrázků 1 a 2.
Bod 8 stanoví hodnoty pro zásobu uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin a příslušné parametry. Body 7 a 8 stanoví hodnoty pro čtyři různé kategorie využití půdy: ornou půdu, trvalé zemědělské plodiny, travní porosty a zalesněné plochy.
Obrázek 1
Klimatické oblasti
Legenda: 1 = tropické montánní (horské); 2 = tropické vlhké; 3 = tropické střídavě vlhké, 4 = tropické suché; 5 = mírně teplé vlhké; 6 = mírně teplé suché; 7 = mírně studené vlhké; 8 = mírně studené suché; 9 = subarktické (boreální) vlhké; 10 = subarktické (boreální) suché; 11 = polární vlhké; 12 = polární suché.
Obrázek 2
Zeměpisné rozdělení půdních typů
Legenda: 1 = organické; 2 = písčité půdy; 3 = mokřadní půdy; 4 = vulkanické půdy; 5 = spodické půdy; 6 = hlinité půdy biologicky vysoce aktivní; 7 = hlinité půdy biologicky málo aktivní; 8 = jiné oblasti.
2. UCELENÉ PODCHYCENÍ ZÁSOB UHLÍKU V PŮDĚ
Pro určení zásoby uhlíku na jednotku plochy spojenou s CS R a CS A se použijí tato pravidla:
|
(1) |
území, pro které se vypočítávají zásoby uhlíku v půdě, musí mít celoplošně podobné
|
|
(2) |
zásoba uhlíku při skutečném využívání půdy CS A se stanoví jako
|
3. VÝPOČET ZÁSOB UHLÍKU
Pro výpočet CS R a CS A se použije toto pravidlo:
CS i = (SOC + C VEG) × A
kde:
CS i = zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s využíváním půdy i (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci);
SOC= organický uhlík v půdě (vyjádřený jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaný podle bodu 4;
CVEG = zásoba uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5, nebo zvolená z příslušných hodnot v bodě 8;
A= faktor měřítka (scaling) dané oblasti (vyjádřený v hektarech na jednotku plochy).
4. ZÁSOBA ORGANICKÉHO UHLÍKU V PŮDĚ
4.1. Minerální půdy
Pro výpočet SOC lze použít toto pravidlo:
SOC = SOC ST × FLU × FMG × FI
kde:
SOC= organický uhlík v půdě (vyjádřený jako hmotnost uhlíku na hektar);
SOCST = organický uhlík ve standardní půdě, a to ve svrchní vrstvě 0–30 centimetrů (vyjádřený jako hmotnost uhlíku na hektar);
FLU = faktor využití půdy zohledňující rozdíl mezi zásobou organického uhlíku v půdě spojenou s typem využívání půdy a zásobou organického uhlíku ve standardní půdě;
FMG = faktor hospodaření zohledňující rozdíl mezi zásobou organického uhlíku v půdě spojenou s hlavním způsobem hospodaření s půdou a zásobou organického uhlíku ve standardní půdě;
FI = faktor vstupů zohledňující rozdíl mezi organickým uhlíkem v půdě spojeným s různými úrovněmi vstupů uhlíku do půdy a zásobou organického uhlíku ve standardní půdě.
Pro SOCST se použijí příslušné hodnoty uvedené v bodě 6.
Pro FLU , FMG a FI se použijí příslušné hodnoty uvedené v bodě 7.
Alternativně k použití pravidel uvedených výše lze k určení SOC použít i jiné vhodné metody, včetně měření. Pokud takové metody nejsou založeny na měření, zohlední se klima, půdní typ, pokryv půdy, způsob hospodaření s půdou a vstupy.
4.2. Organické půdy (histosoly)
Pro určení SOC se použijí vhodné metody. Takové metody zohledňují celou hloubku organické vrstvy půdy, dále klima, pokryv půdy a způsob hospodaření s půdou a vstupy. Takové metody mohou zahrnovat měření.
V případech, kdy se jedná o zásoby uhlíku ovlivněné odvodňováním půdy, musí příslušné metody zohlednit ztráty uhlíku v důsledku odvodňování. Takové metody mohou být založeny na určení ročních ztrát uhlíku v důsledku odvodňování.
5. ZÁSOBA UHLÍKU V NADZEMNÍ VEGETACI A V PODZEMNÍCH ORGÁNECH ROSTLIN
Kromě případů, kdy se pro CVEG použije hodnota stanovená v bodě 8, se pro výpočet CVEG použije toto pravidlo:
CVEG = CBM + CDOM
kde:
CVEG = zásoba uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar);
CBM = zásoba uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin vázaná v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5.1;
CDOM = zásoba uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin vázaná v neživé organické hmotě (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5.2.
Pro CDOM lze použít hodnotu 0 kromě případů, kdy se jedná o zalesněné plochy – s výjimkou lesních plantáží – s porostem koruny tvořícím nejméně 30 %.
5.1. Živá biomasa
Pro výpočet CBM se použije toto pravidlo:
CBM = CAGB + CBGB
kde:
CBM = nadzemní a podzemní zásoba uhlíku vázaná v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar);
CAGB = nadzemní zásoba uhlíku vázaná v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5.1.1;
CBGB = podzemní zásoba uhlíku vázaná v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5.1.2.
5.1.1. Nadzemní živá biomasa
Pro výpočet CAGB se použije toto pravidlo:
CAGB = BAGB × CFB
kde:
CAGB = nadzemní zásoba uhlíku vázaná v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar);
BAGB = hmotnost nadzemní živé biomasy (vyjádřená jako hmotnost sušiny na hektar);
CFB = obsah uhlíku v sušině živé biomasy (vyjádřený jako podíl hmotnosti uhlíku na hmotnosti sušiny).
Pro ornou půdu, trvalé zemědělské plodiny a lesní plantáže je hodnotou BAGB průměrná hmotnost nadzemní živé biomasy během produkčního cyklu
Pro CFB lze použít hodnotu 0,47
5.1.2. Podzemní živá biomasa
Pro výpočet CBGB se použije jedno z těchto dvou pravidel:
|
(1) |
CBGB = BBGB × CFB kde: CBGB = podzemní zásoba uhlíku v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar); BBGB = hmotnost podzemní živé biomasy (vyjádřená jako hmotnost sušiny na hektar); CFB = obsah uhlíku v sušině živé biomasy (vyjádřený jako podíl hmotnosti uhlíku na hmotnosti sušiny). Pro orné půdy, trvalé zemědělské plodiny a lesní plantáže je hodnotou BBGB průměrná hmotnost podzemní živé biomasy během produkčního cyklu. Pro CFB lze použít hodnotu 0,47 |
|
(2) |
CBGB = CAGB × R kde: CBGB = podzemní zásoba uhlíku v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar); CAGB = nadzemní zásoba uhlíku v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar); R= poměr podzemní zásoby uhlíku v živé biomase a nadzemní zásoby uhlíku v živé biomase. Pro R mohou být použity příslušné hodnoty stanovené v bodě 8. |
5.2. Neživá organická hmota
Pro výpočet CDOM se použije toto pravidlo:
CDOM = CDW + CLI
kde:
CDOM = nadzemní a podzemní zásoba uhlíku v neživé organické hmotě (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar);
CDW = zásoba uhlíku v mrtvé dřevní hmotě (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5.2.1;
CLI = zásoba uhlíku v opadance (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5.2.2.
5.2.1. Zásoba uhlíku v mrtvé dřevní hmotě
Pro výpočet CDW se použije toto pravidlo:
CDW = DOMDW × CFDW
kde:
CDW = zásoba uhlíku v mrtvé dřevní hmotě (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar);
DOMDW = hmotnost mrtvé dřevní hmoty (vyjádřená jako hmotnost sušiny na hektar);
CFDW = obsah uhlíku v sušině mrtvé dřevní hmoty (vyjádřený jako podíl hmotnosti uhlíku na hmotnosti sušiny).
Pro CFDW lze použít hodnotu 0,5.
5.2.2. Zásoba uhlíku v opadance
Pro výpočet CLI se použije toto pravidlo:
CLI = DOMLI × CFLI
kde:
CLI = zásoba uhlíku v opadance (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar);
DOMLI = hmotnost opadanky (vyjádřená jako hmotnost sušiny na hektar);
CFLI = obsah uhlíku v sušině opadanky (vyjádřený jako podíl hmotnosti uhlíku na hmotnosti sušiny).
Pro CFLI lze použít hodnotu 0,4.
6. ZÁSOBA UHLÍKU VE STANDARDNÍ PŮDĚ V MINERÁLNÍCH PŮDÁCH
Hodnota SOCST se zvolí z tabulky 1 podle příslušné klimatické oblasti a půdního typu dané oblasti, které jsou stanoveny v bodech 6.1 a 6.2.
Tabulka 1
SOCST , organický uhlík ve standardní půdě, a to ve svrchní vrstvě 0–30 centimetrů
|
(tuny uhlíku na hektar) |
||||||
|
Klimatická oblast |
Půdní typ |
|||||
|
|
Hlinité půdy biologicky vysoce aktivní |
Hlinité půdy biologicky málo aktivní |
Písčité půdy |
Spodické půdy |
Vulkanické půdy |
Mokřadní půdy |
|
Boreální |
68 |
— |
10 |
117 |
20 |
146 |
|
Mírně studená suchá |
50 |
33 |
34 |
— |
20 |
87 |
|
Mírně studená střídavě vlhká |
95 |
85 |
71 |
115 |
130 |
87 |
|
Mírně teplá suchá |
38 |
24 |
19 |
— |
70 |
88 |
|
Mírně teplá střídavě vlhká |
88 |
63 |
34 |
— |
80 |
88 |
|
Tropická suchá |
38 |
35 |
31 |
— |
50 |
86 |
|
Tropická střídavě vlhká |
65 |
47 |
39 |
— |
70 |
86 |
|
Tropická vlhká |
44 |
60 |
66 |
— |
130 |
86 |
|
Tropická montánní |
88 |
63 |
34 |
— |
80 |
86 |
6.1. Klimatická oblast
Příslušná klimatická oblast pro volbu příslušné hodnoty pro SOCST se určí z datových vrstev týkajících se klimatických oblastí zpřístupněných prostřednictvím platformy pro transparentnost, která byla vytvořena na základě článku 24 směrnice 2009/28/ES.
6.2. Půdní typ
Příslušný půdní typ se určí podle obrázku 3. Jako vodítko pro určení příslušného půdního typu lze použít datové vrstvy k půdním typům zpřístupněné prostřednictvím platformy pro transparentnost, která byla vytvořena na základě článku 24 směrnice 2009/28/ES.
Obrázek 3
Klasifikace půdních typů
7. FAKTORY ZOHLEDŇUJÍCÍ ROZDÍL MEZI ZÁSOBOU ORGANICKÉHO UHLÍKU V PŮDĚ A ZÁSOBOU ORGANICKÉHO UHLÍKU VE STANDARDNÍ PŮDĚ
Příslušné hodnoty pro FLU , FMG a FI se zvolí z tabulek v tomto bodě. Pro výpočet CSR se použijí faktory hospodaření a vstupů, které se používaly v lednu 2008. Pro výpočet CSA se použijí faktory hospodaření a vstupů, které se používají nyní a které povedou k rovnovážnému stavu příslušné zásoby uhlíku.
7.1. Orná půda
Tabulka 2
Faktory pro ornou půdu
|
Klimatická oblast |
Využití půdy (F LU) |
Hospodaření (F MG) |
Vstupy (F I) |
FLU |
FMG |
FI |
|
Mírná/boreální suchá |
Zemědělsky využívaná |
Plná kultivace |
Nízké |
0,8 |
1 |
0,95 |
|
Střední |
0,8 |
1 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
0,8 |
1 |
1,37 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
0,8 |
1 |
1,04 |
|||
|
Omezená kultivace |
Nízké |
0,8 |
1,02 |
0,95 |
||
|
Střední |
0,8 |
1,02 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
0,8 |
1,02 |
1,37 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
0,8 |
1,02 |
1,04 |
|||
|
Bez kultivace |
Nízké |
0,8 |
1,1 |
0,95 |
||
|
Střední |
0,8 |
1,1 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
0,8 |
1,1 |
1,37 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
0,8 |
1,1 |
1,04 |
|||
|
Mírná/boreální |
Zemědělsky využívaná |
Plná kultivace |
Nízké |
0,69 |
1 |
0,92 |
|
Střední |
0,69 |
1 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
0,69 |
1 |
1,44 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
0,69 |
1 |
1,11 |
|||
|
Omezená kultivace |
Nízké |
0,69 |
1,08 |
0,92 |
||
|
Střední |
0,69 |
1,08 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
0,69 |
1,08 |
1,44 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
0,69 |
1,08 |
1,11 |
|||
|
Bez kultivace |
Nízké |
0,69 |
1,15 |
0,92 |
||
|
Střední |
0,69 |
1,15 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
0,69 |
1,15 |
1,44 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
0,69 |
1,15 |
1,11 |
|||
|
Tropická suchá |
Zemědělsky využívaná |
Plná kultivace |
Nízké |
0,58 |
1 |
0,95 |
|
Střední |
0,58 |
1 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
0,58 |
1 |
1,37 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
0,58 |
1 |
1,04 |
|||
|
Omezená kultivace |
Nízké |
0,58 |
1,09 |
0,95 |
||
|
Střední |
0,58 |
1,09 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
0,58 |
1,09 |
1,37 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
0,58 |
1,09 |
1,04 |
|||
|
Bez kultivace |
Nízké |
0,58 |
1,17 |
0,95 |
||
|
Střední |
0,58 |
1,17 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
0,58 |
1,17 |
1,37 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
0,58 |
1,17 |
1,04 |
|||
|
Tropická střídavě vlhká/vlhká |
Zemědělsky využívaná |
Plná kultivace |
Nízké |
0,48 |
1 |
0,92 |
|
Střední |
0,48 |
1 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
0,48 |
1 |
1,44 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
0,48 |
1 |
1,11 |
|||
|
Omezená kultivace |
Nízké |
0,48 |
1,15 |
0,92 |
||
|
Střední |
0,48 |
1,15 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
0,48 |
1,15 |
1,44 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
0,48 |
1,15 |
1,11 |
|||
|
Bez kultivace |
Nízké |
0,48 |
1,22 |
0,92 |
||
|
Střední |
0,48 |
1,22 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
0,48 |
1,22 |
1,44 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
0,48 |
1,22 |
1,11 |
|||
|
Tropická montánní |
Zemědělsky využívaná |
Plná kultivace |
Nízké |
0,64 |
1 |
0,94 |
|
Střední |
0,64 |
1 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
0,64 |
1 |
1,41 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
0,64 |
1 |
1,08 |
|||
|
Omezená kultivace |
Nízké |
0,64 |
1,09 |
0,94 |
||
|
Střední |
0,64 |
1,09 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
0,64 |
1,09 |
1,41 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
0,64 |
1,09 |
1,08 |
|||
|
Bez kultivace |
Nízké |
0,64 |
1,16 |
0,94 |
||
|
Střední |
0,64 |
1,16 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
0,64 |
1,16 |
1,41 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
0,64 |
1,16 |
1,08 |
Tabulka 3 stanoví pokyny pro volbu příslušných hodnot z tabulek 2 a 4.
Tabulka 3
Pokyny pro hospodaření a vstupy pro ornou půdu a trvalé plodiny
|
Hospodaření/Vstupy |
Pokyny |
|
Plná kultivace |
Silné narušení půdy s úplným obracením půdy a/nebo časté kultivační činnosti (během roku). V době setí je malá část (např. méně než 30 %) povrchu pokryta zbytky plodin. |
|
Omezená kultivace |
První a/nebo druhá fáze orby, avšak s omezeným narušením půdy (obvykle mělká a bez úplného obracení půdy), při výsadbě běžně zůstává povrch pokryt zbytky plodin z více než 30 %. |
|
Bez kultivace |
Přímé setí bez první fáze orby pouze s minimálním narušením půdy v osevní ploše. K hubení plevele se často používají herbicidy. |
|
Nízké |
Vracení zbytků plodin do půdy, pokud k němu dochází, je nízké v důsledku jejich odstraňování (sběrem nebo spalováním), častého úhorování bez výsevů, pěstování plodin poskytujících málo zbytků (např. zeleniny, tabáku, bavlny), chybějícího minerálního hnojení nebo plodin poutajících vzdušný dusík. |
|
Střední |
Charakteristické pro jednoleté pěstování obilovin, kdy všechny zbytky zemědělských plodin se vracejí do pole. Jsou-li zbytky odstraňovány, přidává se doplňková organická hmota (např. hnůj). Rovněž vyžaduje minerální hnojení nebo střídání s plodinou poutající vzdušný dusík. |
|
Vysoké s hnojem |
Představuje značně vyšší vstupy uhlíku než u systémů pěstování plodin se středními vstupy uhlíku v důsledku toho, že je doplňkově pravidelně přidáváno živočišné hnojivo. |
|
Vysoké bez hnoje |
Představuje podstatně vyšší vstupy zbytků zemědělských plodin než u systémů pěstování plodin se středními vstupy uhlíku v důsledku doplňkových postupů, jako je pěstování plodin poskytujících velké množství zbytků, použití zelených hnojiv, podsevů, zelených úhorů, zavlažování, častého používání vytrvalých trav při každoročním střídání plodin, ale bez použití hnoje (viz předchozí bod). |
7.2. Trvalé plodiny
Tabulka 4
Faktory pro trvalé plodiny, tj. víceleté plodiny, jejichž stonek se obvykle každoročně nesklízí, jako jsou rychle rostoucí dřeviny a olejové palmy
|
Klimatická oblast |
Využití půdy (F LU) |
Hospodaření (F MG) |
Vstupy (F I) |
FLU |
FMG |
FI |
|
Mírná/boreální suchá |
Trvalé plodiny |
Plná kultivace |
Nízké |
1 |
1 |
0,95 |
|
Střední |
1 |
1 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
1 |
1 |
1,37 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
1 |
1 |
1,04 |
|||
|
Omezená kultivace |
Nízké |
1 |
1,02 |
0,95 |
||
|
Střední |
1 |
1,02 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
1 |
1,02 |
1,37 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
1 |
1,02 |
1,04 |
|||
|
Bez kultivace |
Nízké |
1 |
1,1 |
0,95 |
||
|
Střední |
1 |
1,1 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
1 |
1,1 |
1,37 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
1 |
1,1 |
1,04 |
|||
|
Mírná/boreální |
Trvalé plodiny |
Plná kultivace |
Nízké |
1 |
1 |
0,92 |
|
Střední |
1 |
1 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
1 |
1 |
1,44 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
1 |
1 |
1,11 |
|||
|
Omezená kultivace |
Nízké |
1 |
1,08 |
0,92 |
||
|
Střední |
1 |
1,08 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
1 |
1,08 |
1,44 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
1 |
1,08 |
1,11 |
|||
|
Bez kultivace |
Nízké |
1 |
1,15 |
0,92 |
||
|
Střední |
1 |
1,15 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
1 |
1,15 |
1,44 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
1 |
1,15 |
1,11 |
|||
|
Tropická suchá |
Trvalé plodiny |
Plná kultivace |
Nízké |
1 |
1 |
0,95 |
|
Střední |
1 |
1 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
1 |
1 |
1,37 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
1 |
1 |
1,04 |
|||
|
Omezená kultivace |
Nízké |
1 |
1,09 |
0,95 |
||
|
Střední |
1 |
1,09 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
1 |
1,09 |
1,37 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
1 |
1,09 |
1,04 |
|||
|
Bez kultivace |
Nízké |
1 |
1,17 |
0,95 |
||
|
Střední |
1 |
1,17 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
1 |
1,17 |
1,37 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
1 |
1,17 |
1,04 |
|||
|
Tropická střídavě vlhká/vlhká |
Trvalé plodiny |
Plná kultivace |
Nízké |
1 |
1 |
0,92 |
|
Střední |
1 |
1 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
1 |
1 |
1,44 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
1 |
1 |
1,11 |
|||
|
Omezená kultivace |
Nízké |
1 |
1,15 |
0,92 |
||
|
Střední |
1 |
1,15 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
1 |
1,15 |
1,44 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
1 |
1,15 |
1,11 |
|||
|
Bez kultivace |
Nízké |
1 |
1,22 |
0,92 |
||
|
Střední |
1 |
1,22 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
1 |
1,22 |
1,44 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
1 |
1,22 |
1,11 |
|||
|
Tropická montánní |
Trvalé plodiny |
Plná kultivace |
Nízké |
1 |
1 |
0,94 |
|
Střední |
1 |
1 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
1 |
1 |
1,41 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
1 |
1 |
1,08 |
|||
|
Omezená kultivace |
Nízké |
1 |
1,09 |
0,94 |
||
|
Střední |
1 |
1,09 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
1 |
1,09 |
1,41 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
1 |
1,09 |
1,08 |
|||
|
Bez kultivace |
Nízké |
1 |
1,16 |
0,94 |
||
|
Střední |
1 |
1,16 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
1 |
1,16 |
1,41 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
1 |
1,16 |
1,08 |
Tabulka 3 v bodě 7.1 stanoví pokyny pro volbu příslušných hodnot z tabulky 4.
7.3. Travní porosty
Tabulka 5
Faktory pro travní porosty včetně savan
|
Klimatická oblast |
Využití půdy (F LU) |
Hospodaření (F MG) |
Vstupy (F I) |
FLU |
FMG |
FI |
|
Mírná/boreální suchá |
Travní porosty |
Zúrodněné |
Střední |
1 |
1,14 |
1 |
|
Vysoké |
1 |
1,14 |
1,11 |
|||
|
Minimálně udržované |
Střední |
1 |
1 |
1 |
||
|
Mírně degradované |
Střední |
1 |
0,95 |
1 |
||
|
Silně degradované |
Střední |
1 |
0,7 |
1 |
||
|
Mírná/boreální střídavě vlhká/vlhká |
Travní porosty |
Zúrodněné |
Střední |
1 |
1,14 |
1 |
|
Vysoké |
1 |
1,14 |
1,11 |
|||
|
Minimálně udržované |
Střední |
1 |
1 |
1 |
||
|
Mírně degradované |
Střední |
1 |
0,95 |
1 |
||
|
Silně degradované |
Střední |
1 |
0,7 |
1 |
||
|
Tropická suchá |
Travní porosty |
Zúrodněné |
Střední |
1 |
1,17 |
1 |
|
Vysoké |
1 |
1,17 |
1,11 |
|||
|
Minimálně udržované |
Střední |
1 |
1 |
1 |
||
|
Mírně degradované |
Střední |
1 |
0,97 |
1 |
||
|
Silně degradované |
Střední |
1 |
0,7 |
1 |
||
|
Tropická střídavě vlhká/vlhká |
Savany |
Zúrodněné |
Střední |
1 |
1,17 |
1 |
|
Vysoké |
1 |
1,17 |
1,11 |
|||
|
Minimálně udržované |
Střední |
1 |
1 |
1 |
||
|
Mírně degradované |
Střední |
1 |
0,97 |
1 |
||
|
Silně degradované |
Střední |
1 |
0,7 |
1 |
||
|
Tropická montánní, suchá |
Travní porosty |
Zúrodněné |
Střední |
1 |
1,16 |
1 |
|
Vysoké |
1 |
1,16 |
1,11 |
|||
|
Minimálně udržované |
Střední |
1 |
1 |
1 |
||
|
Mírně degradované |
Střední |
1 |
0,96 |
1 |
||
|
Silně degradované |
Střední |
1 |
0,7 |
1 |
Tabulka 6 stanoví pokyny pro volbu příslušných hodnot z tabulky 5.
Tabulka 6
Pokyny pro udržování a vstupy pro travní porosty
|
Hospodaření/Vstupy |
Pokyny |
|
Zúrodněné |
Představuje travní porosty, které jsou udržitelně spravované, s umírněnou pastvou a které byly alespoň jednou zúrodněny (např. hnojením, zlepšením druhové skladby porostů, zavlažením). |
|
Minimálně udržované |
Představuje nedegradované a udržitelně spravované travní porosty, avšak bez větších zúrodňujících zásahů. |
|
Mírně degradované |
Představuje nadměrně spásané nebo mírně degradované travní porosty s poněkud sníženou produktivitou (v porovnání s původními nebo minimálně udržovanými travními porosty), do kterých nepřicházejí žádné hospodářské vstupy. |
|
Silně degradované |
Vede k velké a dlouhodobé ztrátě produktivity a vegetačního krytu v důsledku těžkého mechanického poškození vegetace nebo silné eroze půdy. |
|
Střední |
Používá se tam, kde nebyly použity žádné doplňkové hospodářské vstupy. |
|
Vysoké |
Používá se u zúrodněných travních porostů, kde byl použit jeden nebo více hospodářských vstupů (kromě případů, které je nutné zařadit mezi zúrodněné travní porosty). |
7.4 Zalesněné plochy
Tabulka 7
Faktory pro zalesněné plochy s porostem koruny tvořícím nejméně 10 %
|
Klimatická oblast |
Využití půdy (F LU) |
Hospodaření (F MG) |
Vstupy (F I) |
FLU |
FMG |
FI |
|
Všechny |
Původní les (nedegradovaný) |
n/u (*1) |
n/u |
1 |
|
|
|
Všechny |
Spravovaný les |
Všechny |
Všechny |
1 |
1 |
1 |
|
Tropická střídavě vlhká/suchá |
Střídavé obdělávání – zkrácený úhor |
n/u |
n/u |
0,64 |
|
|
|
Střídavé obdělávání – vyzrálý úhor |
n/u |
n/u |
0,8 |
|
|
|
|
Mírná/boreální střídavě vlhká/suchá |
Střídavé obdělávání – zkrácený úhor |
n/u |
n/u |
1 |
|
|
|
Střídavé obhospodařování – zkrácený úhor |
n/u |
n/u |
1 |
|
|
Tabulka 8 stanoví pokyny pro volbu příslušných hodnot z tabulky 7.
Tabulka 8
Pokyny pro využití půdy pro zalesněné plochy
|
Využití půdy |
Pokyny |
|
Původní les (nedegradovaný) |
Představuje původní nebo mnohaletý, nedegradovaný a udržitelně spravovaný les. |
|
Střídavé obdělávání |
Trvalé střídavé obdělávání, kdy tropický les nebo zalesněná krajina jsou na kratší (např. 3–5leté) období vymýceny za účelem výsadby jednoletých zemědělských plodin a poté ponechány k opětovnému zalesnění. |
|
Vyzrálý úhor |
Představuje situace, kdy se lesní vegetace obnoví do dospělého nebo téměř dospělého stavu, než je znovu vymýcena za účelem pěstování zemědělských plodin. |
|
Zkrácený úhor |
Představuje situace, kdy před opětovným vymýcením nedojde k obnovení lesní vegetace. |
8. HODNOTY ZÁSOBY UHLÍKU PRO ZÁSOBU UHLÍKU V NADZEMNÍ VEGETACI A V PODZEMNÍCH ORGÁNECH ROSTLIN
Pro CVEG nebo R lze použít příslušné hodnoty stanovené v tomto bodě.
8.1. Orná půda
Tabulka 9
Vegetační hodnoty pro ornou půdu (všeobecné)
|
Klimatická oblast |
CVEG (tuny uhlíku na hektar) |
|
Všechny |
0 |
Tabulka 10
Vegetační hodnoty pro cukrovou třtinu (specifické)
|
Pásmo |
Klimatická oblast |
Ekologická zóna |
Světadíl |
CVEG (tuny uhlíku na hektar) |
|
Tropické |
Tropická suchá |
Tropické suché lesy |
Afrika |
4,2 |
|
Asie (pevninská, ostrovní) |
4 |
|||
|
Tropické křoviny |
Asie (pevninská, ostrovní) |
4 |
||
|
Tropická střídavě vlhká |
Opadavé lesy tropického střídavě vlhkého pásma |
Afrika |
4,2 |
|
|
Severní a Jižní Amerika |
5 |
|||
|
Tropická vlhká |
Tropické dešťové lesy |
Asie (pevninská, ostrovní) |
4 |
|
|
Střední a Jižní Amerika |
5 |
|||
|
Subtropické |
Mírně teplá suchá |
Subtropické stepi |
Severní Amerika |
4,8 |
|
Mírně teplá sřídavě vlhká |
Subtropické vlhké lesy |
Střední a Jižní Amerika |
5 |
|
|
Severní Amerika |
4,8 |
8.2. Trvalé zemědělské plodiny, tj. víceleté plodiny, jejichž stonek se obvykle každoročně nesklízí, jako jsou rychle rostoucí dřeviny a olejové palmy
Tabulka 11
Vegetační faktory pro trvalé plodiny (všeobecně)
|
Klimatická oblast |
CVEG (tuny uhlíku na hektar) |
|
Mírná (všechny režimy vlhkosti) |
43,2 |
|
Tropická suchá |
6,2 |
|
Tropická střídavě vlhká |
14,4 |
|
Tropická vlhká |
34,3 |
Tabulka 12
Vegetační hodnoty pro zvláštní trvalé plodiny
|
Klimatická oblast |
Typ plodiny |
CVEG (tuny uhlíku na hektar) |
|
Všechny |
Kokosové palmy |
75 |
|
Jatrofa |
17,5 |
|
|
Jojoba |
2,4 |
|
|
Olejová palma |
60 |
8.3. Travní porosty
Tabulka 13
Vegetační hodnoty pro travní porosty — kromě křovin (všeobecné)
|
Klimatická oblast |
CVEG (tuny uhlíku na hektar) |
|
Boreální suchá a vlhká |
4,3 |
|
Mírně studená suchá |
3,3 |
|
Mírně studená vlhká |
6,8 |
|
Mírně teplá suchá |
3,1 |
|
Mírně teplá vlhká |
6,8 |
|
Tropická suchá |
4,4 |
|
Tropická střídavě vlhká a vlhká |
8,1 |
Tabulka 14
Vegetační hodnoty pro rostlinu miscanthus (specifické)
|
Pásmo |
Klimatická oblast |
Ekologická zóna |
Světadíl |
CVEG (tuny uhlíku na hektar) |
|
Subtropické |
Mírně teplá suchá |
Subtropické suché lesy |
Evropa |
10 |
|
Severní Amerika |
14,9 |
|||
|
Subtropické stepi |
Severní Amerika |
14,9 |
Tabulka 15
Vegetační hodnoty pro křoviny, tj. krajiny s vegetací složenou hlavně z dřevin nižších než 5 metrů, které nemají jasné fyziognomické rysy stromů
|
Pásmo |
Světadíl |
CVEG (tuny uhlíku na hektar) |
|
Tropické |
Afrika |
46 |
|
Severní a Jižní Amerika |
53 |
|
|
Asie (pevninská) |
39 |
|
|
Asie (ostrovní) |
46 |
|
|
Austrálie |
46 |
|
|
Subtropické |
Afrika |
43 |
|
Severní a Jižní Amerika |
50 |
|
|
Asie (pevninská) |
37 |
|
|
Evropa |
37 |
|
|
Asie (ostrovní) |
43 |
|
|
Mírné |
Celosvětově |
7,4 |
8.4 Zalesněné plochy
Tabulka 16
Vegetační hodnoty pro zalesněné plochy – kromě lesních plantáží – s porostem koruny tvořícím více než 30 %
|
Pásmo |
Tropické dešťové lesy |
Světadíl |
CVEG (tuny uhlíku na hektar) |
R |
|
Tropické |
Tropické dešťové lesy |
Afrika |
40 |
0,37 |
|
Severní a Jižní Amerika |
39 |
0,37 |
||
|
Asie (pevninská) |
36 |
0,37 |
||
|
Asie (ostrovní) |
45 |
0,37 |
||
|
Tropické střídavě vlhké lesy |
Afrika |
30 |
0,24 |
|
|
Severní a Jižní Amerika |
26 |
0,24 |
||
|
Asie (pevninská) |
21 |
0,24 |
||
|
Asie (ostrovní) |
34 |
0,24 |
||
|
Tropické suché lesy |
Afrika |
14 |
0,28 |
|
|
Severní a Jižní Amerika |
25 |
0,28 |
||
|
Asie (pevninská) |
16 |
0,28 |
||
|
Asie (ostrovní) |
19 |
0,28 |
||
|
Tropické horské systémy |
Afrika |
13 |
0,24 |
|
|
Severní a Jižní Amerika |
17 |
0,24 |
||
|
Asie (pevninská) |
16 |
0,24 |
||
|
Asie (ostrovní) |
26 |
0,28 |
||
|
Subtropické |
Subtropické vlhké lesy |
Severní a Jižní Amerika |
26 |
0,28 |
|
Asie (pevninská) |
22 |
0,28 |
||
|
Asie (ostrovní) |
35 |
0,28 |
||
|
Subtropické suché lesy |
Afrika |
17 |
0,28 |
|
|
Severní a Jižní Amerika |
26 |
0,32 |
||
|
Asie (pevninská) |
16 |
0,32 |
||
|
Asie (ostrovní) |
20 |
0,32 |
||
|
Subtropické stepi |
Afrika |
9 |
0,32 |
|
|
Severní a Jižní Amerika |
10 |
0,32 |
||
|
Asie (pevninská) |
7 |
0,32 |
||
|
Asie (ostrovní) |
9 |
0,32 |
||
|
Mírné |
Oceánské lesy mírného pásu |
Evropa |
14 |
0,27 |
|
Severní Amerika |
79 |
0,27 |
||
|
Nový Zéland |
43 |
0,27 |
||
|
Jižní Amerika |
21 |
0,27 |
||
|
Kontinentální lesy mírného pásu |
Asie, Evropa (≤ 20 let) |
2 |
0,27 |
|
|
Asie, Evropa (> 20 let) |
14 |
0,27 |
||
|
Severní a Jižní Amerika (≤ 20 let) |
7 |
0,27 |
||
|
Severní a Jižní Amerika (> 20 let) |
16 |
0,27 |
||
|
Horské systémy mírného pásu |
Asie, Evropa (≤ 20 let) |
12 |
0,27 |
|
|
Asie, Evropa (> 20 let) |
16 |
0,27 |
||
|
Severní a Jižní Amerika (≤ 20 let) |
6 |
0,27 |
||
|
Severní a Jižní Amerika (> 20 let) |
6 |
0,27 |
||
|
Boreální |
Boreální jehličnaté lesy |
Asie, Evropa, Severní Amerika |
12 |
0,24 |
|
Boreální zalesněná krajina a tundra |
Asie, Evropa, Severní Amerika (≤ 20 let) |
0 |
0,24 |
|
|
Asie, Evropa, Severní Amerika (> 20 let) |
2 |
0,24 |
||
|
Boreální horské systémy |
Asie, Evropa, Severní Amerika (≤ 20 let) |
2 |
0,24 |
|
|
Asie, Evropa, Severní Amerika (> 20 let) |
6 |
0,24 |
Tabulka 17
Vegetační hodnoty pro zalesněné plochy – kromě lesních plantáží – s porostem koruny tvořícím více než 30 %
|
Pásmo |
Ekologická zóna |
Světadíl |
CVEG (tuny uhlíku na hektar) |
|
Tropické |
Tropické dešťové lesy |
Afrika |
204 |
|
Severní a Jižní Amerika |
198 |
||
|
Asie (pevninská) |
185 |
||
|
Asie (ostrovní) |
230 |
||
|
Tropické střídavě vlhké opadavé lesy |
Afrika |
156 |
|
|
Severní a Jižní Amerika |
133 |
||
|
Asie (pevninská) |
110 |
||
|
Asie (ostrovní) |
174 |
||
|
Tropické suché lesy |
Afrika |
77 |
|
|
Severní a Jižní Amerika |
131 |
||
|
Asie (pevninská) |
83 |
||
|
Asie (ostrovní) |
101 |
||
|
Tropické horské systémy |
Afrika |
77 |
|
|
Severní a Jižní Amerika |
94 |
||
|
Asie (pevninská) |
88 |
||
|
Asie (ostrovní) |
130 |
||
|
Subtropické |
Subtropické humidní lesy |
Severní a Jižní Amerika |
132 |
|
Asie (pevninská) |
109 |
||
|
Asie (ostrovní) |
173 |
||
|
Subtropické suché lesy |
Afrika |
88 |
|
|
Severní a Jižní Amerika |
130 |
||
|
Asie (pevninská) |
82 |
||
|
Asie (ostrovní) |
100 |
||
|
Subtropické stepi |
Afrika |
46 |
|
|
Severní a Jižní Amerika |
53 |
||
|
Asie (pevninská) |
41 |
||
|
Asie (ostrovní) |
47 |
||
|
Mírné |
Oceánské lesy mírného pásu |
Evropa |
84 |
|
Severní Amerika |
406 |
||
|
Nový Zéland |
227 |
||
|
Jižní Amerika |
120 |
||
|
Kontinentální lesy mírného pásu |
Asie, Evropa (≤ 20 let) |
27 |
|
|
Asie, Evropa (> 20 let) |
87 |
||
|
Severní a Jižní Amerika (≤ 20 let) |
51 |
||
|
Severní a Jižní Amerika (> 20 let) |
93 |
||
|
Horské systémy mírného pásu |
Asie, Evropa (≤ 20 let) |
75 |
|
|
Asie, Evropa (> 20 let) |
93 |
||
|
Severní a Jižní Amerika (≤ 20 let) |
45 |
||
|
Severní a Jižní Amerika (> 20 let) |
93 |
||
|
Boreální |
Boreální jehličnaté lesy |
Asie, Evropa, Severní Amerika |
53 |
|
Boreální zalesněná krajina a tundra |
Asie, Evropa, Severní Amerika (≤ 20 let) |
26 |
|
|
Asie, Evropa, Severní Amerika (> 20 let) |
35 |
||
|
Boreální horské systémy |
Asie, Evropa, Severní Amerika (≤ 20 let) |
32 |
|
|
Asie, Evropa, Severní Amerika (> 20 let) |
53 |
Tabulka 18
Vegetační hodnoty pro lesní plantáže
|
Pásmo |
Ekologická zóna |
Světadíl |
CVEG (tuny uhlíku na hektar) |
R |
|
Tropické |
Tropické dešťové lesy |
Afrika, listnaté dřeviny > 20 let |
87 |
0,24 |
|
Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let |
29 |
0,24 |
||
|
Afrika, Pinus sp. > 20 let |
58 |
0,24 |
||
|
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let |
17 |
0,24 |
||
|
Americký kontinent, Eucalyptus sp. |
58 |
0,24 |
||
|
Americký kontinent, Pinus sp. |
87 |
0,24 |
||
|
Americký kontinent, Tectona grandis |
70 |
0,24 |
||
|
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní |
44 |
0,24 |
||
|
Asie, listnaté dřeviny |
64 |
0,24 |
||
|
Asie, ostatní |
38 |
0,24 |
||
|
Tropické střídavě vlhké opadavé lesy |
Afrika, listnaté dřeviny > 20 let |
44 |
0,24 |
|
|
Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let |
23 |
0,24 |
||
|
Afrika, Pinus sp. > 20 let |
35 |
0,24 |
||
|
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let |
12 |
0,24 |
||
|
Americký kontinent, Eucalyptus sp. |
26 |
0,24 |
||
|
Americký kontinent, Eucalyptus sp. |
79 |
0,24 |
||
|
Americký kontinent, Tectona grandis |
35 |
0,24 |
||
|
Amerika, listnaté dřeviny ostatní |
29 |
0,24 |
||
|
Asie, listnaté dřeviny |
52 |
0,24 |
||
|
Asie, ostatní |
29 |
0,24 |
||
|
Tropické suché lesy |
Afrika, listnaté dřeviny > 20 let |
21 |
0,28 |
|
|
Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let |
9 |
0,28 |
||
|
Afrika, Pinus st. > 20 let |
18 |
0,28 |
||
|
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let |
6 |
0,28 |
||
|
Americký kontinent, Eucalyptus sp. |
27 |
0,28 |
||
|
Americký kontinent, Pinus sp. |
33 |
0,28 |
||
|
Americký kontinent, Tectona grandis |
27 |
0,28 |
||
|
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní |
18 |
0,28 |
||
|
Asie, listnaté dřeviny |
27 |
0,28 |
||
|
Asie, ostatní |
18 |
0,28 |
||
|
Tropické křoviny |
Afrika, listnaté dřeviny |
6 |
0,27 |
|
|
Afrika, Pinus sp. > 20 let |
6 |
0,27 |
||
|
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let |
4 |
0,27 |
||
|
Americký kontinent, Eucalyptus sp. |
18 |
0,27 |
||
|
Americký kontinent, Pinus sp. |
18 |
0,27 |
||
|
Americký kontinent, Tectona grandis |
15 |
0,27 |
||
|
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní |
9 |
0,27 |
||
|
Asie, listnaté dřeviny |
12 |
0,27 |
||
|
Asie, ostatní |
9 |
0,27 |
||
|
Tropické horské systémy |
Afrika, listnaté dřeviny > 20 let |
31 |
0,24 |
|
|
Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let |
20 |
0,24 |
||
|
Afrika, Pinus sp. > 20 let |
19 |
0,24 |
||
|
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let |
7 |
0,24 |
||
|
Americký kontinent, Eucalyptus sp. |
22 |
0,24 |
||
|
Americký kontinent, Pinus sp. |
29 |
0,24 |
||
|
Americký kontinent, Tectona grandis |
23 |
0,24 |
||
|
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní |
16 |
0,24 |
||
|
Asie, listnaté dřeviny |
28 |
0,24 |
||
|
Asie, ostatní |
15 |
0,24 |
||
|
Subtropické |
Subtropické humidní lesy |
Americký kontinent, Eucalyptus sp. |
42 |
0,28 |
|
Americký kontinent, Pinus sp. |
81 |
0,28 |
||
|
Americký kontinent, Tectona grandis |
36 |
0,28 |
||
|
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní |
30 |
0,28 |
||
|
Asie, listnaté dřeviny |
54 |
0,28 |
||
|
Asie, ostatní |
30 |
0,28 |
||
|
Subtropické suché lesy |
Afrika, listnaté dřeviny > 20 let |
21 |
0,28 |
|
|
Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let |
9 |
0,32 |
||
|
Afrika, Pinus sp. > 20 let |
19 |
0,32 |
||
|
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let |
6 |
0,32 |
||
|
Americký kontinent, Eucalyptus sp. |
34 |
0,32 |
||
|
Americký kontinent, Pinus sp. |
34 |
0,32 |
||
|
Americký kontinent, Tectona grandis |
28 |
0,32 |
||
|
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní |
19 |
0,32 |
||
|
Asie, listnaté dřeviny |
28 |
0,32 |
||
|
Asie, ostatní |
19 |
0,32 |
||
|
Subtropické stepi |
Afrika, listnaté dřeviny |
6 |
0,32 |
|
|
Afrika, Pinus sp. > 20 let |
6 |
0,32 |
||
|
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let |
5 |
0,32 |
||
|
Americký kontinent, Eucalyptus sp. |
19 |
0,32 |
||
|
Americký kontinent, Pinus sp. |
19 |
0,32 |
||
|
Americký kontinent, Tectona grandis |
16 |
0,32 |
||
|
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní |
9 |
0,32 |
||
|
Afrika, listnaté dřeviny > 20 let |
25 |
0,32 |
||
|
Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let |
3 |
0,32 |
||
|
Asie, jehličnany > 20 let |
6 |
0,32 |
||
|
Asie, jehličnany ≤ 20 let |
34 |
0,32 |
||
|
Subtropické horské systémy |
Afrika, listnaté dřeviny > 20 let |
31 |
0,24 |
|
|
Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let |
20 |
0,24 |
||
|
Afrika, Pinus sp. > 20 let |
19 |
0,24 |
||
|
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let |
7 |
0,24 |
||
|
Americký kontinent, Eucalyptus sp. |
22 |
0,24 |
||
|
Americký kontinent, Pinus sp. |
34 |
0,24 |
||
|
Americký kontinent, Tectona grandis |
23 |
0,24 |
||
|
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní |
16 |
0,24 |
||
|
Asie, listnaté dřeviny |
28 |
0,24 |
||
|
Asie, ostatní |
15 |
0,24 |
||
|
Mírné |
Oceánské lesy mírného pásu |
Asie, Evropa, listnaté dřeviny > 20 let |
60 |
0,27 |
|
Asie, Evropa, listnaté dřeviny ≤ 20 let |
9 |
0,27 |
||
|
Asie, Evropa, jehličnany > 20 let |
60 |
0,27 |
||
|
Asie, Evropa, jehličnany ≤ 20 let |
12 |
0,27 |
||
|
Severní Amerika |
52 |
0,27 |
||
|
Nový Zéland |
75 |
0,27 |
||
|
Jižní Amerika |
31 |
0,27 |
||
|
Kontinentální lesy a horské systémy mírného pásu |
Asie, Evropa, listnaté dřeviny > 20 let |
60 |
0,27 |
|
|
Asie, Evropa, listnaté dřeviny ≤ 20 let |
4 |
0,27 |
||
|
Asie, Evropa, jehličnany > 20 let |
52 |
0,27 |
||
|
Asie, Evropa, jehličnany ≤ 20 let |
7 |
0,27 |
||
|
Severní Amerika |
52 |
0,27 |
||
|
Jižní Amerika |
31 |
0,27 |
||
|
Boreální |
Boreální jehličnaté lesy a horské systémy |
Asie, Evropa > 20 let |
12 |
0,24 |
|
Asie, Evropa ≤ 20 let |
1 |
0,24 |
||
|
Severní Amerika |
13 |
0,24 |
||
|
Boreální zalesněná krajina a tundra |
Asie, Evropa > 20 let |
7 |
0,24 |
|
|
Asie, Evropa ≤ 20 let |
1 |
0,24 |
||
|
Severní Amerika |
7 |
0,24 |
(*1) n/u = není uvedeno; v těchto případech se FMG a FI nepoužijí a pro výpočet SOC lze použít toto pravidlo: SOC = SOCST × FLU .