(1)

Nařízením (EU) č. 1242/2009 (3) (dále jen „prozatímní nařízení“) Komise uložila prozatímní antidumpingové clo z dovozu některých systémů pro snímání nákladu pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“).

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který dne 2. února 2009 podala společnost Smiths Detection Group Limited (dále jen „žadatel“) jménem výrobce představujícího více než 80 % celkové výroby některých systémů pro snímání nákladu v Unii. Tento podnět obsahoval důkazy o dumpingu a podstatné újmě způsobené tímto dumpingem, které byly považovány za dostatečné pro zahájení řízení.

(3)

Po zveřejnění podstatných skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímních antidumpingových opatření (dále jen „poskytnutí prozatímních zjištění“), předložily některé zúčastněné strany k prozatímním zjištěním písemné připomínky. Strany, které o to požádaly, dostaly možnost slyšení.

(4)

Komise nadále shromažďovala a ověřovala veškeré informace, jež považovala za nezbytné ke konečným zjištěním. Komise zejména nadále pokračovala v šetření týkajícím se spotřeby EU. V tomto ohledu se Komise obrátila na zúčastněné strany, zejména uživatele a výrobce dotčeného výrobku, aby ověřila tvrzení stran ohledně řady transakcí.

(5)

Připomíná se, že, jak je stanoveno v 9. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2007 do 31. prosince 2008 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Posouzení vývojových tendencí týkajících se stanovení újmy se vztahovalo na období od 1. ledna 2004 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(6)

Jediný spolupracující čínský vyvážející výrobce (dále jen „čínský výrobce“) tvrdil, že neexistuje žádné odůvodnění, proč bylo použito období šetření v délce 18 měsíců, a nikoli 12 měsíců, jak je při antidumpingových šetřeních běžné. Podle čínského výrobce se období šetření mělo jednoduše vztahovat na kalendářní rok 2008.

(7)

Na úvod je třeba podotknout, že během prozatímní fáze šetření čínský výrobce použití osmnáctiměsíčního období šetření nezpochybnil. Žádost byla podána teprve po přijetí prozatímních opatření. Období šetření však již bylo ohlášeno v oznámení o zahájení řízení a v dotaznících, tedy již na samém počátku šetření. Konkrétní důvody pro volbu období šetření v délce osmnácti měsíců byly vysvětleny v 9. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Čínský výrobce nepředložil žádné argumenty, které by odůvodnění týkající se relativně malého množství transakcí na tomto trhu zpochybnily.

(8)

Aby však byla zaručena plná srovnatelnost údajů týkajících se období šetření s údaji, které se vztahují na předcházející roky, byly veškeré údaje, které jsou uvedeny v částech o újmě a příčinných souvislostech a vztahují se na období šetření, vyjádřeny v celoročním poměru.

(9)

Čínský výrobce rovněž tvrdil, že volba období šetření byla provedena s cílem zmanipulovat ukazatele újmy. Tuto domněnku je třeba zamítnout.

(10)

Komise si v počáteční fázi šetření nebyla a nemohla být vědoma obsáhlého souboru údajů týkajících se ukazatelů újmy. Tyto údaje byly určeny teprve v průběhu šetření.

(11)

Na závěr je třeba poznamenat, že toto šetření není prvním případem, kdy je období šetření stanoveno na dobu delší než 12 měsíců (například šestnáctiměsíční období šetření týkající se kovů vápníku pocházejících z ČLR a Ruska, které bylo stanoveno nařízením Komise (ES) č. 892/94 (4), či osmnáctiměsíční období šetření týkající se uhličitanu sodného pocházejícího ze Spojených států amerických, které bylo stanoveno nařízením Komise (ES) č. 823/85 (5).

(12)

Čínský výrobce rovněž v podání uvedl, že podpis smlouvy se vztahuje na všechny transakce v určitém okamžiku bez ohledu na to, zda k prodeji došlo prostřednictvím nabídkového řízení, či nikoli, a tudíž není třeba období šetření prodlužovat. Toto tvrzení není přesvědčivé, jelikož neřeší základní problém poměrně nízkého počtu transakcí v tomto odvětví. Datum podpisu smlouvy bylo použito pouze proto, aby byly dostatečně zřejmé materiální složky prodejů a zároveň aby bylo jasně definováno datum, podle nějž by bylo možné určit, co by mělo být součástí období šetření a předcházejících období a co by mělo být vynecháno.

(13)

Jelikož nebyly k období šetření vzneseny žádné další připomínky, 9. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(14)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na nichž byl založen záměr doporučit uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých systémů pro snímání nákladu pocházejících z ČLR a konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, v níž mohly vznést vůči tomuto oznámení námitku.

(15)

Byly zváženy a ve vhodných případech zohledněny ústní a písemné připomínky zúčastněných stran.

(16)

V návaznosti na prozatímní opatření byla znovu přezkoumána definice výrobku s ohledem na připomínky čínského výrobce a na podrobné šetření tvrzení výrobního odvětví Unie. Tento proces vedl k závěru, že pro snímání nákladu nelze použít žádný výrobek využívající technologii alfa ani beta. Proto se má za to, že je oprávněné vyloučit tyto dva typy technologií z definice výrobku. Nebyly vzneseny žádné další námitky, které by mohly zpochybnit prozatímní zjištění, že ve snímačích nákladu lze použít všechny zbývající technologie (kromě technologie alfa a beta) zahrnuté v definici výrobku a že všechny typy výrobku slouží stejnému účelu, tedy snímání nákladu pomocí stejné hlavní základní vlastnosti, tj. emise záření při snímání nákladu. Během období šetření se v EU prodávaly jednotky dotčeného výrobku využívající záření gama.

(17)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je vyvozen závěr, že všechny typy systémů pro snímání nákladu využívající neutronovou technologii nebo rentgenové záření se zdrojem 250 KeV či více nebo záření gama, které v současnosti spadají pod kódy KN ex 9022 19 00 , ex 9022 29 00 , ex 9027 80 17 a ex 9030 10 00 , a motorová vozidla vybavená takovými systémy, která v současnosti spadají po kód KN ex 8705 90 90 , mají stejné základní fyzické a technické vlastnosti, totéž konečné použití a navzájem si konkurují na trhu Unie. Na tomto základě se potvrzují závěry 10. až 15. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, pokud neodkazují na technologie využívající záření alfa nebo beta.

(18)

Jelikož nebyly k obdobnému výrobku vzneseny žádné další připomínky, 16. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(19)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je s konečnou platností vyvozen závěr, že všechny výše definované typy systémů pro snímání nákladu jsou obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(20)

Čínský výrobce nepožádal o tržní zacházení, ale pouze o individuální zacházení. Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, 19. a 20. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(21)

Jelikož nebyly k individuálnímu zacházení vzneseny žádné další připomínky, 21. až 25. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(22)

Žádná strana nezpochybnila výběr Spojených států amerických (USA) jako srovnatelné země.

(23)

Čínský výrobce zopakoval své připomínky, že jedna společnost usazená v USA, která je ve spojení s žadatelem, při šetření nespolupracovala. Tvrdil, že žadatel použil k výpočtu běžné hodnoty v podnětu údaje týkající se společnosti v USA, která je s ním ve spojení, zatímco během šetření žadatel prohlásil, že společnost v USA, s níž je ve spojení, není výrobcem obdobného výrobku. Čínský vyvážející výrobce uvedl, že americká strana ve spojení s žadatelem měla při šetření spolupracovat povinně a pokud nespolupracovala, mělo by to být považováno za důvod k tomu, aby byl žadatel považován za nespolupracující společnost a aby bylo tudíž řízení ukončeno. Rovněž prohlásil, že Komise měla objasnit a ověřit, zda je společnost v USA výrobcem obdobného výrobku. Na závěr čínský vyvážející výrobce zpochybnil použití nepreferenčních pravidel EU týkajících se původu jako ukazatele, zda lze hospodářský subjekt považovat za výrobce výrobku.

(24)

Pokud jde o připomínky, podle nichž byly v podnětu použity údaje získané od společnosti v USA, která je s žadatelem ve spojení, podotýká se, že informace o běžné hodnotě v podnětu byly založeny na obecných cenách v USA, které jsou veřejně dostupné na internetových stránkách vlády Spojených států s názvem GSA Advantages. U dvou typů obdobného výrobku nebyly žádné ceny veřejně dostupné, a běžná hodnota tedy musela být vypočtena na základě informací o výrobních nákladech v EU, které byly upraveny na úroveň USA na základě žadatelových znalostí trhu USA.

(25)

Kromě toho čínský výrobce nepředložil žádné důkazy, které by mohly zpochybnit zjištění uvedená ve 32. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(26)

Antidumpingové právní předpisy EU v žádném případě neobsahují pravidlo, podle nějž by řízení mělo být ukončeno, protože se výrobce ve srovnatelné zemi rozhodl při šetření nespolupracovat. Skutečnost, že výrobce je s žadatelem ve spojení, tento závěr nemění. Kromě toho není soudní věc, o kterou se jediný spolupracující čínský vyvážející výrobce opírá, tj. T-249/06 (Interpipe), v tomto případě relevantní, jelikož v uvedené věci se otázka týkala rozsahu, v němž je dceřiná společnost výrobce ve Společenství povinna spolupracovat pro účely stanovení újmy. Jde o jinou otázkou než o poskytnutí údajů pro stanovení běžné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(27)

Pokud jde o tvrzení o definici pojmu výrobce, podotýká se, že při šetření bylo stanoveno, že žadatel vyrábí obdobný výrobek v EU a tato výrobní činnost postačuje k získání původu v souladu s nepreferenčními pravidly EU týkajícími se původu. Podle právních předpisů není nutné formulovat závěry ohledně statusu právnických osob, které nejsou v rámci probíhajícího řízení předmětem šetření, nejsou usazeny v EU nebo jejichž údaje nebyly při šetření použity k vymezení zjištění.

(28)

Jelikož nebyly k výběru srovnatelné země vzneseny žádné další připomínky, 26. až 37. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(29)

Připomíná se, že běžná hodnota byla vypočtena na základě údajů, které poskytl jediný spolupracující výrobce ve srovnatelné zemi (tj. ve Spojených státech amerických), a údajů výrobního odvětví Unie. Běžná hodnota u jednoho typu výrobku dováženého do EU byla tudíž stanovena na základě cen při prodeji obdobného výrobku vyrobeného výrobcem v USA na domácím trhu ve Spojených státech. Spolupracující výrobce v USA nevyráběl žádný jiný typ výrobku, který by byl srovnatelný s typy výrobku dováženými z Číny do EU. Aby byl pro běžnou hodnotu získán širší základ, Komise rovněž zkoumala, zda by bylo možné stanovit běžnou hodnotu jiných typů výrobku na jiném základě v souladu s ustanoveními čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení („jakýkoli jiný přiměřený základ“). V prozatímní fázi bylo zjištěno, že by pro některé typy výrobku bylo možné použít ověřené informace o nákladech výrobního odvětví Unie.

(30)

Po uložení prozatímních opatření předložil čínský výrobce připomínky k běžné hodnotě.

(31)

Jediný spolupracující čínský vyvážející výrobce tvrdil, že by běžná hodnota měla být snížena o částku představující rozdíl v nákladech na samostatně vyrobené a externě pořízené urychlovače, neboť čínská společnost urychlovače vyrábí, ale výrobce v USA a výrobní odvětví Unie je kupují.

(32)

Pokud jde o toto tvrzení, nutno poznamenat, že nebylo doloženo žádnými věcnými důkazy, a to navzdory skutečnosti, že Komise v průběhu šetření o takovéto důkazy požádala.

(33)

Čínský výrobce požádal Komisi o poskytnutí přesné specifikace konkrétních typů modelů používaných pro výpočet běžné hodnoty. V tomto ohledu se podotýká, že výrobní odvětví Unie a výrobce ve srovnatelné zemi považují informace tohoto typu za důvěrné. Samozřejmě že pokud by byly zveřejněny přesné názvy modelů, pak by vzhledem k tomu, že modely patří pouze do jediné řady a že konkrétní vlastnosti této řady již byly zveřejněny, a také ke skutečnosti, že pro účely výpočtů běžné hodnoty byl použit pouze omezený počet typů modelů, byly strany, které takovéto informace obdrží, schopny odvodit skutečné ceny účtované za specifické typy modelů či náklady a ceny, na jejichž základě byla stanovena běžná hodnota u různých typů modelů. Takovéto informace jsou samozřejmě ze své povahy důvěrné, a žádost tudíž musela být zamítnuta.

(34)

Čínský výrobce vyjádřil pochybnosti ohledně způsobu, jímž Komise stanovila běžnou hodnotu odvozenou z údajů výrobního odvětví Unie. Uvedl, že by měly být použity spíše skutečné prodejní ceny, než nabídky cen v nabídkovém řízení. Především je na místě připomenout, že údaje od výrobního odvětví Unie byly použity proto, aby bylo z hlediska procentního vyjádření dosaženo vyšší reprezentativnosti srovnání běžné hodnoty a prodejů na vývoz, které prováděl čínský výrobce. Z toho důvodu byla běžná hodnota u typů dotčeného výrobku, u nichž nebylo možné stanovit běžnou hodnotu na základě informací dostupných v USA, pokud možno stanovena na základě ověřených informací od výrobního odvětví Unie o stejných typech výrobků, které byly dovezeny z Číny.

(35)

Běžná hodnota byla tudíž pro řadu typů výrobků (v každém případě jiných než mobilních systémů pro snímání) vypočtena na základě standardních nákladů, aniž byly vzaty v úvahu náklady na stavební práce či jiné náklady na místě, a byl k ní připočten běžný procentní podíl zisku, který byl v každém případě mnohem nižší než cílový zisk používaný pro stanovení rozpětí újmy. Při šetření bylo stanoveno, že výrobní odvětví Unie používá standardní náklady pro všechny typy výrobků, které nabízí. Byly ověřeny záznamy o přípravě těchto standardních nákladů, způsobu jejich výpočtu a srovnání se skutečnými náklady při standardním oceňování a bylo konstatováno, že jsou v pořádku.

(36)

Kromě toho byl struktura nákladů výrobního odvětví Unie srovnána se strukturou nákladů výrobce obdobného výrobku v USA. Bylo zjištěno, že i) ziskové rozpětí výrobce v USA bylo vyšší než ziskové rozpětí použité pro výpočet běžné hodnoty na základě údajů od výrobního odvětví Unie a ii) struktura nákladů výrobního odvětví Unie se víceméně podobá struktuře nákladů výrobce ve srovnatelné zemi (přesný rozdíl nelze zveřejnit z důvodů důvěrnosti). Použití údajů výrobního odvětví Unie pro stanovení běžné hodnoty je tudíž jednoznačně v souladu s ustanoveními čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(37)

Čínský výrobce rovněž vznesl připomínky k veřejnému nabídkovému řízení, na jehož základě výrobce obdobného výrobku v USA prodával mobilní systémy pro snímání nákladu na trhu v USA. Tvrdila, že pokud Komise používá běžnou hodnotu na základě nabídkového řízení, které se uskutečnilo v roce 2005, a srovnává ji s vývozní cenou týkající se období šetření, nelze takovéto srovnání považovat za spravedlivé. Skutečnosti stanovené během šetření tuto domněnku nepotvrzují. V USA je na základě veřejného nabídkového řízení udělena rámcová smlouva, na jejímž základě může vítěz řízení po určitou dobu prodávat. Tato rámcová smlouva však neobsahovala žádné ceny. Byla skutečně uzavřena v roce 2005, ale příslušné individuální kvóty pro nabídkové řízení byly stanoveny v roce 2007, tedy již v období šetření, a ve stejném roce došlo i k podpisu smluv. Proto Komise dospěla k závěru, že by toto nabídkové řízení mělo být v období šetření zohledněno a mělo by být součástí údajů pro výpočet dumpingového rozpětí.

(38)

Čínský výrobce rovněž požádal o vysvětlení, proč nebyla běžná hodnota přemístitelného systému, jako například systému prodávaného čínským výrobcem v Lotyšsku, odvozena z prodejů výrobce v USA, ale spíše z údajů výrobního odvětví Unie. V tomto ohledu se podotýká, že Komise nemohla použít údaje ve srovnatelné zemi, jelikož tyto údaje spolupracující výrobce ve srovnatelné zemi neposkytl.

(39)

Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, 38. až 42. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(40)

Po uložení prozatímních opatření předložil jediný spolupracující čínský vyvážející výrobce připomínky k vývozní ceně.

(41)

Tyto připomínky byly vzneseny v souvislosti s transakcemi v Nizozemsku, Finsku a Polsku ve vztahu ke konkrétním nákladovým položkám. Připomínky, které bylo možné podepřít ověřenými údaji, byly přijaty a výpočet dumpingového rozpětí byl odpovídajícím způsobem revidován. Připomínky odkazující na některé náklady na instalaci musely být zamítnuty. V tomto ohledu se připomíná, že ačkoli byly v různých fázích šetření požadovány relevantní aktuální údaje o cenách různých prvků dotčeného výrobku, společnost se nikdy nepokusila poskytnout návrh přesvědčivého přehledu. Částky poskytnuté po zveřejnění prozatímních zjištění představují novou informaci, která není doložena účetními informacemi ani jinými důkazy, které by bylo možné ověřit.

(42)

Čínský výrobce rovněž vysvětlil, že provedla jeden prodej mimo rámec veřejných nabídkových řízení. Tato informace je potvrzena. Při šetření bylo nicméně zjištěno, že k tomuto prodeji nedošlo v rámci běžné činnosti. Ve skutečnosti se jednalo o náhradní výrobek a cena, na kterou odkazuje, byla dohodnuta mnoho let před obdobím šetření. Náhradní výrobek byl zcela odlišného typu než původní výrobek. Proto nešlo o transakci, která spadá do období šetření, ale o vypořádání dříve uzavřené smlouvy. Z toho důvodu nebylo možné vývozní cenu týkající této transakce při výpočtu zohlednit.

(43)

Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, 43. až 46. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(44)

Čínský výrobce tvrdil, že srovnání bylo provedeno na základě zkrácených kontrolních výrobních čísel, která opomíjejí fyzické rozdíly mezi srovnávanými výrobky. Kromě toho čínská společnost uvedla, že při srovnání cen měly být vzaty v úvahu urychlovače, odlišnosti v typech rámu a úrovních energie.

(45)

Pokud jde o první tvrzení, je třeba zdůraznit následující body. Pokud jde o údaje získané od výrobního odvětví Unie, připomíná se, že výpočty byly provedeny s údaji, které přímo souvisely s příslušnými nabídkami ve veřejných nabídkových řízeních, tedy údaji o typech výrobků, které si ve stejném okamžiku konkurují na stejné úrovni obchodu a které byly orgány pořádajícími nabídkové řízení považovány za srovnatelné. Pokud jde o údaje získané od výrobce obdobného výrobku v USA, při šetření bylo stanoveno, že porovnávaný typ výrobku splňuje přísná pravidla stanovená v čl. 1 odst. 4 základního nařízení, jde tedy o výrobek, který je ve všech ohledech podobný posuzovanému výrobku. Skutečnost, že kontrolní výrobní číslo či zkrácené kontrolní výrobní číslo výrobku neodráží všechny fyzické odlišnosti, tudíž Komisi nebrání v tom, aby provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny. A co je důležitější, byly zkoumány odlišnosti, které by mohly ovlivnit srovnatelnost cen. Z informací o spisu vyplývá, že výrobky dodané spolupracujícím čínským vyvážejícím výrobcem se ve srovnání s výrobky použitými jako základ pro běžnou hodnotu často vyznačují dodatečnými rysy. V důsledku toho byla běžná hodnota stanovena konzervativně.

(46)

Pokud jde o urychlovače, typy rámu a úrovně energie, je třeba poznamenat. že požadované úpravy spadají do působnosti čl. 2 odst. 10 základního nařízení, ale nebylo prokázáno, že by rozdíly ve faktorech, na něž poukazuje tvrzení, měly vliv na ceny a srovnatelnost cen, jelikož čínská strana neposkytla žádné informace, které by úpravu ospravedlňovaly.

(47)

Čínský výrobce uvedl, že urychlovač je důležitou součástí dotčeného výrobku a měl být zařazen do struktury kontrolního výrobního čísla výrobku. Komise urychlovač do struktury kontrolního výrobního čísla výrobku nezařadila, jelikož žádná z dotčených stran nepředložila důkazy, které by dokládaly skutečnost, že urychlovač je faktor, který by odlišoval různé typy výrobku.

(48)

Čínský výrobce rovněž požádal, aby byly identifikovány a množstevně vyjádřeny úpravy běžné hodnoty, aby bylo možné převést ji zpět na základ ceny ze závodu. Běžná hodnota určená na základě prodejních cen obdobného výrobku, který vyrábí jediný výrobce v USA, na domácím trhu byla upravena o náklady na záruku a náklady na úvěry. Běžná hodnota určená na základě údajů od výrobního odvětví Unie byla upravena o náklady na přepravu, záruku, odbornou přípravu, dokumentaci a poplatky zprostředkovatelům. Pokud jde o žádost o množstevní vyjádření těchto úprav, Komise nemůže takovéto údaje zveřejnit, neboť tyto informace jsou ze své povahy považovány za důvěrné. Nutno poznamenat, že stejně tak nebyly výrobnímu odvětví Unie poskytnuty odpovídající údaje zohledněné při výpočtu vývozní ceny ze závodu.

(49)

Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, 47. a 48. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(50)

Čínský výrobce kritizoval skutečnost, že z výpočtu dumpingu byly vyloučeny některé prodeje. V tomto ohledu se podotýká, že prodejní hodnoty dotčených transakcí byly původně zohledněny při stanovení vývozních cen. U těchto transakcí však nebylo možné stanovit běžnou hodnotu. Nebylo tudíž možné porovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu.

(51)

Čínský výrobce rovněž tvrdil, že do celkové hodnoty CIF, která sloužila jako jmenovatel při výpočtech dumpingu, měla být zařazena také hodnota CIF prodejů uvedených v 50. bodě odůvodnění. S tímto tvrzením nelze souhlasit. Výpočet celkového dumpingu je výsledkem vydělení součtu různých zjištěných dumpingů (u nichž bylo možné provést srovnání cen) součtem odpovídajících hodnot CIF. Zařazení hodnot CIF prodejů, u nichž nebylo možné vzhledem k tomu, že nebyla stanovena běžná hodnota, provést srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny, by při těchto výpočtech způsobilo aritmetickou chybu, neboť by již čitatel ani jmenovatel neodkazovaly na srovnatelné transakce.

(52)

Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, 49. a 50. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(53)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je konečné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením 38,8 %.

(54)

Pouze od čínského výrobce byly obdrženy připomínky ohledně zjištění týkajících se újmy, přičemž některé z nich byly pouze opakováním připomínek, jimiž se již zabývalo prozatímní nařízení.

(55)

Tvrzení týkající se připomínek, kterými se již zabývalo prozatímní nařízení, nejsou v tomto nařízení opakována.

(56)

Připomíná se, že v tomto případě odkazují předložené informace na dva výrobce v Unii a jednoho vyvážejícího výrobce, kteří v zásadě představují trh Unie. S ohledem na výše uvedené skutečnosti nelze v zájmu ochrany obchodních informací uvést přesné číselné údaje. Ukazatele jsou proto uvedeny ve formě indexu nebo rozpětí.

(57)

V odpovědi na prozatímní zjištění jediný čínský výrobce požádal, aby byla analýza újmy vyjádřena v celoročním průměru. Ačkoli se tím nezmění podstata údajů, ale pouze jejich prezentace, bylo tvrzení považováno za opodstatněné, a tudíž je celá níže uvedená analýza vyjádřena v celoročním průměru.

(58)

Čínský výrobce zpochybnila údaje o objemu prodejů během posuzovaného období (od roku 2004 do konce období šetření), které byly poskytnuty v dokumentu obsahujícím prozatímní zjištění týkající se dané společnosti. Podotýká se, že Komise danému čínskému výrobci poskytla vyčerpávající a úplný přehled shromážděných údajů. Obdržená reakce čínského výrobce byla následně podrobena křížové kontrole na základě dostupných informací poskytnutých orgány členských států coby uživateli dotčeného výrobku a výrobci v Unii. Proto jsou v konečné fázi šetření známy podrobné údaje o čínských prodejích do Unie a jejich dopadu.

(59)

Čínský výrobce tvrdil, že pokud ze strany výrobního odvětví neexistuje žádná nabídka, jeho prodeje by měly být z analýzy újmy a příčinných souvislostí vyloučeny. Instituce však nemohou rozhodnout, že skutečnost, že výrobní odvětví Unie v období šetření nepředložilo nabídku v jednom konkrétním nabídkovém řízení, ale čínský vyvážející výrobce nabídku předložil, znamená, že si v tomto případě samo způsobilo újmu v takovém rozsahu, že se tím ruší příčinná souvislost mezi újmou a dumpingem. Kromě toho jsou s účastí v nabídkovém řízení vždy spojeny určité náklady (překlady, zprostředkovatel, v některých případech platba za podání nabídky atd.), společnosti tudíž nepředkládají nabídky, pokud si nejsou jisty, že mohou uspět.

(60)

Čínský výrobce rovněž tvrdil, že v případech, kdy žadatel (Smiths Detection Group Limited) předložil nabídky, které přesahovaly cenové stropy stanovené v rámci nabídkového řízení, měly by být nabídky vyloučeny z analýzy újmy a příčinných souvislostí. Při šetření nicméně nebyly odhaleny žádné ověřitelné informace, které by potvrzovaly, že k takovýmto nabídkám došlo.

(61)

Čínský výrobce uvedl, že údaje o újmě jsou asymetrické. To je způsobeno tím, že objemy prodejů, podíl na trhu a zisk odkazují na prodeje ke dni uzavření smlouvy, zatímco některé jiné ukazatele újmy byly odvozeny z účetnictví žadatele, a tudíž se nemusí časově shodovat. Na počátku tohoto šetření musely útvary Komise stanovit jasný referenční bod pro prodeje, který by byl použitelný na všechny společnosti, jež v rámci řízení spolupracují. Bylo rozhodnuto, že nejlepším referenčním bodem je datum uzavření smlouvy, jelikož mezi datem zahájení nabídkového řízení a datem uzavření smlouvy a také mezi datem uzavření smlouvy a datem konečné faktury bývá mnohdy velký časový odstup. Kromě toho se na smlouvu může vztahovat několik faktur a smlouva může trvat několik let.

(62)

Jakmile bylo jako referenční bod stanoveno datum uzavření smlouvy, nebylo možné žádat od výrobců v Unii, aby celé odpovědi na dotazník sestavili na základě dat uzavření smluv. To by znamenalo, že by museli zcela přepracovat své účetnictví způsobem, který není běžný a který by způsobil četné nesrovnalosti a následně by nepříznivě ovlivnil kvalitu takových informací. S ohledem na to, že nebylo možné použít jako referenční bod data faktur, byly údaje o újmě v tomto případě poskytnuty tím nejlepším způsobem odpovídajícím tomuto výrobku.

(63)

V desátém měsíci šetření, tedy v odpovědi na prozatímní zjištění, čínský výrobce rovněž zpochybnil skutečnost, že období šetření trvá osmnáct měsíců, a uvedl, že mělo být omezeno na kalendářní rok 2008. Toto tvrzení bylo zamítnuto z důvodů, které hovoří ve prospěch osmnáctiměsíčního období a jsou uvedeny v prozatímním nařízení a v 5. až 11. bodě odůvodnění. Kromě toho by takováto změna zabránila včasnému ukončení šetření, neboť by všechny spolupracující společnosti musely být požádány, aby znovu poskytly odpovědi na dotazník na základě revidovaného období šetření.

(64)

Čínský výrobce rovněž vyjádřil pochybnosti, zda byla do analýzy újmy provedené Komisí řádně začleněna řada společností v EU, které jsou ve spojení s žadatelem. Za plné spolupráce s celou skupinou však byly ověřeny odpovědi žadatele na dotazník a Komise je přesvědčena, že ukazatele újmy a výpočty byly řádně analyzovány u celé skupiny. Jak bylo čínskému výrobci vysvětleno před přijetím prozatímních opatření, společnosti v EU, na něž odkazuje, mají při výrobě a uvádění příslušného výrobku na trh zanedbatelnou úlohu nebo nemají úlohu žádnou. Jejich úloha je ve skutečnosti omezena na určité funkce týkající se prodeje výrobku, který je předmětem šetření (například servis), a prodeje výrobků, které nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.

(65)

Čínský výrobce na závěr tvrdil, že jelikož nebylo výrobní odvětví Unie schopno splnit technické požadavky některých nabídkových řízení či se nabídkových řízení vůbec neúčastnilo, nemohlo u těchto transakcí dojít k dumpingu, který by výrobnímu odvětví EU způsobil újmu. S tímto tvrzením nelze souhlasit.

(66)

Především se podotýká, že skutečnost, že u některých vývozních transakcí nelze stanovit běžnou hodnotu, nezpochybňuje zjištění ohledně dumpingu působícího újmu za předpokladu, že je základ výpočtu považován za reprezentativní. Tak tomu bylo v tomto případě (viz 50. bod odůvodnění). U konkrétních dotčených transakcí se poukazuje na následující skutečnosti. Transakce odkazující na potíže s technickými požadavky se týká jednoho typu výrobku prodávaného na základě jediného nabídkového řízení. Čínský výrobce na jedné straně a dva výrobci v Unii na straně druhé vykládali nabídkové řízení zcela odlišně. Čínský výrobce ke konci šetření tvrdil, že dotčený typ výrobku se od mobilního snímače naprosto liší, ale výrobní odvětví Unie zastávalo odlišný názor. Je tudíž zřejmé, že se výrobní odvětví Unie tohoto nabídkového řízení zúčastnilo s pevným přesvědčením, že by mělo nabízet konkrétní typ výrobku. Co je ještě důležitější, s účastí výrobního odvětví Unie byly spojeny náklady (na překlady, zprostředkovatele, platbu za podání nabídky atd.). Skutečnost, že podle konečného závěru nabídkového řízení výrobní odvětví Unie nepředložilo nabídku za stejných podmínek, tudíž neznamená, že takový dovoz automaticky nepřispíval k újmě.

(67)

Pokud jde o zbývající transakce, čínský výrobce odkazuje na transakci, která nespadá do období šetření, jak bylo vysvětleno ve 42. bodě odůvodnění, a ve skutečnosti představuje vypořádání dříve uzavřené smlouvy. Odkazuje se též na transakci, u níž se výrobní odvětví Unie neúčastnilo nabídkového řízení. Pokud jde o vypořádání smlouvy, nebylo formulováno žádné zjištění ohledně újmy. Pokud jde o druhou transakci, použijí se závěry v 59. bodě odůvodnění.

(68)

V průběhu jedenáctého měsíce šetření předložila rumunská společnost tvrzení, že během období šetření byla výrobcem některých systémů pro snímání nákladu v EU. Komise vyhledala a ověřila informace o skutečném statusu této společnosti. Podle informací předložených jednak společností, jednak jinými subjekty na tomto trhu včetně čínského výrobce je činnost této společnosti v souvislosti s obdobným výrobkem těsně spjata s výrobními činnostmi zavedeného výrobce systémů pro snímání nákladu v Unii. Z toho důvodu je v rámci stávajícího šetření jediný prodej, který rumunská společnost v období šetření uskutečnila, považován za prodej uskutečněný výrobcem systému pro snímání nákladu v Unii, s nímž rumunská společnost spolupracovala.

(69)

Pokud jde o makroekonomické ukazatele, jako jsou např. spotřeba, výroba, využití kapacity, zásoby, objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost, produktivita a mzdy, jakož i prodeje na vývoz, je třeba podotknout, že byly analyzovány u všech výrobců v Unii.

(70)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, zjištění uvedená v 52. až 56. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(71)

Čínský výrobce tvrdil, že úroveň spotřeby v Unii vymezená v prozatímním nařízení není přesná. V této souvislosti se Komise obrátila na zúčastněné strany, zejména uživatele, aby shromáždila další informace o spotřebě v EU během posuzovaného období. Na základě dodatečného vstupu, který strany poskytly, se má za to, že se spotřeba v EU vyvíjela následujícím způsobem:

(72)

Spotřeba dotčeného výrobku a obdobného výrobku v EU vzrostla během posuzovaného období o 11 %.

(73)

Čínský výrobce tvrdil, že by měly být zveřejněny spíše údaje o skutečné spotřebě než indexované informace. V tomto ohledu se podotýká, že, jak již bylo jasně vysvětleno v 54. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, výrobou některých systémů pro snímání nákladu se v EU zabývá jen velmi omezený počet stran a zveřejnění skutečných údajů o spotřebě by vedlo ke zveřejnění údajů o skutečných prodejích stran a takovéto informace jsou ze své povahy považovány za důvěrné.

(74)

Rovněž bylo uvedeno, že by spotřeba měla zohledňovat všechny jednotky dotčeného výrobku, které byly spotřebovány na trhu EU. V této souvislosti se poznamenává, že údaje o spotřebě v Unii zohledňují všechny prodeje výrobku, který je předmětem šetření, (ať jsou výsledkem nabídkového řízení, či nikoli) uskutečněného všemi stranami (které jsou Komisi známy). Údaje byl podrobeny křížové kontrole a ověřeny u různých dostupných zdrojů. Údaje o spotřebě však sestávají pouze ze skutečných prodejů, nikoli malého počtu transakcí oznámených Komisi, při nichž šlo buď o nájem, či dar. Pokud by do údajů byly zahrnuty i tyto údaje, byl by čínský podíl na trhu ještě větší.

(75)

Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, 57. a 58. bod odůvodnění prozatímního nařízení ve znění stanoveném v 71. až 74. bodě odůvodnění se potvrzují.

(76)

Jak bylo vysvětleno výše v 57. a 58. bodě odůvodnění, byly revidovány objemy a podíly dumpingového dovozu dotčeného výrobku na trhu. Roční rozložení údajů a aktualizace objemů potvrdily závěry prozatímního nařízení, že dovoz a jeho podíl na trhu od roku 2004 výrazně vzrostl. Čínská strana zpochybnila metodiku použitou k indexaci těchto údajů. Je důležité zdůraznit, že aktuální použité údaje, třebaže indexované, v prozatímní a konečné fázi ukazují, že došlo k výraznému nárůstu objemu a podílu dovozu z dotčené země na trhu.

(77)

Objem dovozu dotčeného výrobku vzrostl během posuzovaného období o více než 150 %.

(78)

Jak je uvedeno v 60. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, průměrná vývozní cena se výrazně lišila v závislosti na typu dováženého snímače nákladu a nelze z ní vyvodit žádné smysluplné závěry.

(79)

Podíl dovozu z dotčené země na trhu se v posuzovaném období zvýšil více než dvojnásobně.

(80)

Čínský výrobce tvrdil, že by rovněž měly být prošetřeny objemy po období šetření (ve formě úspěšné účasti v nabídkových řízeních během období šetření, na jejímž základě byly po období šetření podepsány smlouvy). V souladu s ustanoveními základního nařízení nejsou s výjimkou mimořádných okolností události po období šetření zohledněny. Čínský vyvážející výrobce na žádné takové mimořádné okolnosti nepoukázal. Kromě toho by z důvodů srovnatelnosti bylo rovněž nutné přerozdělit prodeje za období, která předcházela období šetření. Tvrzení tudíž nebylo přijato. S ohledem na nárůst dovozu z hlediska objemu a podílu na trhu, jak je uvedeno výše, nemělo toto rozhodnutí v žádném případě vliv na faktory, které jsou v tomto případě zkoumány.

(81)

Čínský výrobce uvedl, že metodika týkající se cenového podbízení použitá v prozatímní fázi byla chybná. Podle jeho názoru nebylo možné srovnávat jeho skutečné prodejní ceny s cenami nabídnutými výrobním odvětvím Unie v nabídkovém řízení. V tomto ohledu se podotýká, že tato metodika byla považována za nejvhodnější, jelikož bylo třeba provést spravedlivé srovnání u výrobku, který je z povahy velice složitý a je předmětem zadávání veřejné zakázky. Zúčastněné strany neoznačily žádné jiné použitelné metody.

(82)

Nutno poznamenat, že ačkoli metodika zůstala stejná jako metodika popsaná výše, byly provedeny menší úpravy výpočtu, čímž byly sníženy ceny výrobního odvětví Unie, a tyto ceny byly sděleny zúčastněným stranám.

(83)

Z revidovaného srovnání je patrné, že během období šetření byl dovoz dotčeného výrobku prodáván v Unii za ceny, které podbízely ceny výrobního odvětví Unie v rozpětí od 15 do 20 %. Je třeba poznamenat, že čínský výrobce v podání tvrdil, že jedním z důvodů, proč získal smlouvy, bylo, že nabízel lepší specifikace výrobku. Pokud jde o cenové podbízení (a prodej pod cenou), mohlo vést k provedení úprav a k výpočtu vyšších rozpětí újmy. Žádné takovéto úpravy provedeny nebyly, jelikož tato tvrzení nebyla prokázána jako odůvodněná a nebyly k dispozici žádné informace k jejich množstevnímu vyjádření.

(84)

Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, zbývající informace v 59. až 62. bodě odůvodnění prozatímního nařízení ve znění stanoveném výše v 76. až 83. bodě odůvodnění se potvrzují.

(85)

Nutno poznamenat, že údaje o ukazatelích újmy jsou v konečném nařízení popsány jinak, aby zohledňovaly dvě otázky, jak je uvedeno výše v 57. a 69. bodě odůvodnění, konkrétně žádost čínského výrobce o roční vyjádření údajů za osmnáctiměsíční období šetření a začlenění údajů získaných od druhého výrobce v Unii do analýzy makroekonomických ukazatelů.

(86)

Během posuzovaného období vzrostl objem výroby výrobního odvětví Unie o 51 %. Tento pozitivní trend je zapříčiněn zejména dobrým prodejem obdobného výrobku na vývoz. Z téhož důvodu výrobní odvětví Unie v průběhu posuzovaného období zdvojnásobilo svou výrobní kapacitu. Využití kapacity výrobního odvětví Unie se v průběhu posuzovaného období snížilo o 24 %.

(87)

Vzhledem k tomu, že se výše uvedené údaje týkají výroby, jejíž značná část je prodávána na trzích mimo EU, nejsou tyto ukazatele v tomto případě považovány za důležité.

(88)

Úroveň zásob výrobního odvětví Unie měla během posuzovaného období vzrůstající a kolísající tendence. To však nebylo považováno za důležitý ukazatel, jelikož toto výrobní odvětví pracuje na základě výroby na zakázku, zásoby jsou vždy velice nízké a značná část těchto zásob byla vyčleněna pro vývozní trh.

(89)

V průběhu posuzovaného období se prodej výrobního odvětví Unie snižoval a v období šetření klesl oproti původnímu objemu téměř o 25 %. Mezi rokem 2004 a koncem období šetření přišlo výrobní odvětví Unie o 20 procentních bodů svého podílu na trhu.

(90)

Zjištění ohledně prodejních cen v 69. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(91)

Čínský výrobce zopakoval žádost, aby mu byly zaslány informace o veřejných zakázkách, které byly žadateli uděleny, a o rozsahu, v němž byla určitá nabídková řízení zohledněna v rámci tohoto šetření. Z důvodů důvěrnosti však nebylo považováno za vhodné poskytnout takto podrobné údaje. Čínský výrobce rovněž požádal o další potvrzení, že při výpočtu spotřeby v Unii bylo jakožto rozhodující faktor použito datum podpisu prodejních smluv vyplývajících z nabídkových řízení. V tomto ohledu instituce potvrzují, že pro všechny strany byla použita metodika vysvětlená v 57. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tatáž strana rovněž požádala o objasnění, zda údaje žadatele odkazují na oba jeho výrobní závody. Jak je uvedeno v 7. bodě odůvodnění písm. a) prozatímního nařízení, potvrzuje se, že údaje oznámené žadatelem byly získány z obou jeho výrobních závodů.

(92)

V posuzovaném období se výrobní odvětví Unie stalo ztrátovým. V průběhu období šetření byla situace obzvláště nepříznivá.

(93)

Investice byly během posuzovaného období nízké. Velká část investic byla určena na údržbu provozních prostor výrobního odvětví Unie. Vyšší úroveň investic, která byla zaznamenána v roce 2007, se týká nového patentu ke zvýšení výkonnosti dotčeného výrobku. Připomíná se, že tato činnost je náročná na know-how, nikoli na investice.

(94)

Návratnost investic vyjádřená čistým ziskem výrobního odvětví Unie a čistou účetní hodnotou investic vykazuje v průběhu posuzovaného období pokles, není však náležitým ukazatelem újmy, jelikož odráží zejména aktiva, která již byla odepsána.

(95)

Stav peněžního toku výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období výrazně zhoršil.

(96)

Vzhledem k tomu, že výroba systémů pro snímání nákladu představovala pouze malou část činností žadatele, nebyla schopnost získávat kapitál v tomto případě považována za důležitý ukazatel.

(97)

Zaměstnanost, průměrné mzdové náklady na pracovníka a produktivita na pracovníka během posuzovaného období vzrostly. Tyto ukazatele však v tomto případě nejsou považovány za důležité, jelikož se většina údajů o zaměstnanosti týká výroby některých systémů pro snímání nákladu prodávaných na vývozním trhu.

(98)

Zjištění v 76. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(99)

Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, zbývající informace v 64. až 76. bodě odůvodnění prozatímního nařízení ve znění stanoveném v 85. až 98. bodě odůvodnění se potvrzují.

(100)

Zjištění obsažená v prozatímní nařízení, která se týkají odlišných stupňů významu ukazatelů újmy, zůstávají v tomto konkrétním řízení platná. Za nejdůležitější činitele újmy jsou považovány ziskovost, podíl na trhu a cenové podbízení, jelikož přímo odrážejí úspěchy výrobního odvětví Unie ve vztahu k jeho činnosti na trhu Unie. Důvody, proč některé jiné ukazatele důležité nejsou, jsou vysvětleny výše.

(101)

Pokud jde o ziskovost, stalo se výrobní odvětví Unie během posuzovaného období ztrátové a podíl výrobců v Unii na trhu klesl o 24 %. Kromě toho čínský výrobce podbízel žadatele v rozpětí od 15 do 20 %.

(102)

Čínský podíl dotčeného výrobku na trhu v Unii během posuzovaného období vzrostl o 140 %, zatímco výrobní odvětví Unie zároveň zaznamenalo výrazný pokles objemu prodeje (– 24 %) a podílu na trhu (o 20 procentních bodů).

(103)

Jak je vysvětleno v obecných poznámkách před touto analýzou újmy, údaje byly popsány jinak než v prozatímním nařízení. Je zřejmé, že ať jsou údaje popsány v ročním formátu, či nikoli, nemění se tím podstata údajů, ale pouze jejich prezentace. Výše popsané údaje o újmě (v souvislosti s makroekonomickými ukazateli) však rovněž zahrnují údaje od druhého výrobce v Unii. Je tudíž vyvozen závěr, že výše uvedené revidované údaje potvrzují prozatímní závěry o újmě, tedy že v posuzovaném období trvala nepříznivá situace ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(104)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se má za to, že závěry o podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, vymezené v prozatímním nařízení se kvůli změněné prezentaci údajů popsané v 85. bodě odůvodnění nemění. Jelikož nebyly v tomto ohledu vzneseny žádné jiné připomínky, 77. až 80. bod odůvodnění prozatímního nařízení ve znění stanoveném v 100. až 103. bodě odůvodnění se potvrzují.

(105)

Připomínky ke zjištěním týkajícím se příčinné souvislosti byly obdrženy pouze od čínského výrobce.

(106)

Připomíná se, že účinky dumpingového dovozu a jiných činitelů byly vyjádřeny v celoročním průměru z důvodů vysvětlených v 85. bodě odůvodnění.

(107)

Podíl dumpingového dovozu na trhu vzrostl během posuzovaného období o 140 %, podíl výrobního odvětví Unie na trhu klesl o 32 %. K těmto nepříznivým změnám pro výrobní odvětví Unie došlo v souvislosti s poklesem spotřeby v EU, který se v letech mezi rokem 2004 a obdobím šetření prohloubil o 11 % (údaj vyjádřený v celoročním průměru).

(108)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie se v průběhu posuzovaného období zvýšil. Vývoz představoval v období šetření naprostou většinu (85 až 95 %) celkového objemu výroby v EU.

(109)

Čínský výrobce naznačil, že Komise neprovedla analýzu dovozu ze Spojených států amerických a že společnosti v USA prodaly během období šetření do EU více snímačů nákladu než společnosti v ČLR, toto tvrzení však není doloženo aktuálními skutečnostmi ani konkrétními ověřitelnými důkazy.

(110)

Po uložení prozatímních opatření se Komise aktivně snažila získat více informací o dovozu z USA, ale nakonec potvrdila údaje o objemu dovozu z USA, které byly stanoveny v prozatímní fázi.

(111)

Čínský výrobce kritizoval důsledky neúčasti výrobního odvětví Unie v některých nabídkových řízeních. V tomto ohledu podotýkáme, že při šetření byla zohledněna skutečnost, že ne všechny strany (výrobní odvětví Unie, jediný spolupracující čínský vyvážející výrobce, jiní výrobci některých systémů pro snímání nákladu) předložily nabídky ve všech nabídkových řízeních. Nebyly zjištěny žádné významné činitele, z nichž by vyplývalo, že jednoznačně zaznamenaná újma v průběhu posuzovaného období je výsledkem neúčasti výrobního odvětví Unie v nabídkových řízeních, jež nebyla považována za přiměřené obchodní příležitosti. Přiměřená obchodní příležitost je jakožto rozhodující faktor při účasti v nabídkovém řízení potvrzena skutečností, že s účastí v nabídkovém řízení jsou spojeny určité náklady (na překlady, zprostředkovatele, někdy platbu za podání nabídky atd.) a společnosti nabídku nepředloží, pokud si nejsou jisty, že mohou uspět.

(112)

Čínský výrobce trval na tvrzení, že by v rámci příčinných souvislostí měly být hlouběji analyzovány škodlivé účinky necenových faktorů, například jiných technických faktorů.

(113)

Samozřejmě že by výrobní odvětví Unie bylo bývalo schopno uspokojit tytéž specifikace, jimiž se vyznačuje čínský výrobek. To by však znamenalo, že by výrobní odvětví Unie muselo daný výrobek nabídnout za vyšší cenu. Tato otázka ve skutečnosti v plném rozsahu odkrývá účinek dumpingu čínského výrobce. Část dumpingu je způsobena tím, že čínský vyvážející výrobce jednoduše nabízí výrobek s více rysy. Jelikož směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (6) připouští použití pouze dvou kritérií: „nejnižší ceny“ a „hospodářsky nejvýhodnější nabídky“, musela být zakázka téměř automaticky udělena čínskému dodavateli, který provádí dumping. Nabídky předložené čínským vývozcem by přestaly být ekonomicky nejvýhodnější, pokud by nebyly bývaly dumpingové, tzn. pokud by bývaly byly alespoň o tolik vyšší, aby zohlednily dodatečné rysy.

(114)

Na závěr je třeba poukázat na skutečnost, že z šetření vyplývá, že žadatel splnil všechny technické specifikace v nabídkových řízeních, v nichž jak žadatel, tak čínský výrobce předložili nabídku za stejných podmínek.

(115)

Čínský výrobce rovněž tvrdil, že došlo k případům, kdy byly nabídky uděleny čínské společnosti navzdory tomu, že nabídla vyšší cenu než žadatel. Takovéto transakce by tudíž neměly být považovány za transakce, které byly příčinou újmy.

(116)

V tomto ohledu je nutno poznamenat, že při šetření byl zjištěn pouze jediný případ nabídkového řízení, kdy se na první pohled zdá, že čínský výrobce získal zakázku navzdory skutečnosti, že nabídl vyšší cenu než žadatel. Šetřením však bylo odhaleno, že tomu tak ve skutečnosti nebylo, jelikož nabídka čínské společnosti zahrnuje mnoho dodatečných rysů za tutéž cenu. Pokud by měly být provedeny úpravy, aby byly všechny tyto dodatečné rysy zohledněny, byla by vývozní cena nižší a bylo by s ní spjato vyšší dumpingové rozpětí. Nebyly poskytnuty žádné ověřitelné informace na podporu tvrzení, že čínská společnost nabídla vyšší cenu než žadatel i v jiných nabídkových řízeních.

(117)

Čínský výrobce uvedl, že druhý výrobce v Unii stanovil nepřiměřeně nízké ceny, čímž způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu, a že této straně není dovozem z Číny způsobena žádná újma, jelikož ukončila aktivní spolupráci.

(118)

Především se připomíná, že druhý výrobce v Unii poskytl v souvislosti s tímto řízením informace a že analýza újmy je posouzena ve vztahu k celému výrobnímu odvětví Unie. Kromě toho je na místě poznamenat, že tvrzení čínského výrobce o stanovení nepřiměřeně nízkých cen není doloženo žádnými věcnými důkazy a nemůže zpochybnit zjištění vyplývající z šetření, která jsou popsána v 89. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(119)

Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, 81. až 95. bod odůvodnění prozatímního nařízení ve znění stanoveném v 105. až 118. bodě odůvodnění se potvrzují.

(120)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se potvrzuje prozatímní zjištění, že dumpingový dovoz způsobily výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(121)

Dva uživatelé, kteří již v prozatímní fázi zaslali námitky, trvali na svých původních připomínkách. Zdůrazňují obavy v souvislosti s hospodářskou soutěží a technologickým vývojem, pokud by byla konečná opatření uložena. Oběma obavami se však zabývalo prozatímní nařízení a nebyly předloženy žádné nové informace, které by mohly potvrdit, že by uložením konečného cla byla alespoň v krátkodobém či střednědobém výhledu poškozena hospodářská soutěž a technologický vývoj.

(122)

Žádná ze dvou výše uvedených námitek nemění prozatímní závěry. Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, 96. až 113. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(123)

Čínský výrobce vznesl připomínky k výpočtu prodeje pod cenou. V odůvodněných případech byly v konečné fázi provedeny úpravy.

(124)

Čínský výrobce předložil tvrzení ve vztahu k rozpětí újmy, které bylo podobné tvrzení v 51. bodě odůvodnění tohoto nařízení. Toto tvrzení muselo být zamítnuto ze stejných důvodů, jaké jsou uvedeny v 51. bodě odůvodnění.

(125)

Čínský výrobce rovněž požádal o objasnění metody použité pro stanovení ziskového rozpětí před zdaněním a zejména o vysvětlení, na který rok se toto ziskové rozpětí vztahuje. V tomto ohledu se podotýká, že ziskové rozpětí před zdaněním bylo stanoveno na základě analýzy údajů, které se vztahují na finanční roky 2006 a 2007.

(126)

Výpočet konečného dumpingového rozpětí a definitivní úrovně pro odstranění újmy vedl k tomu, že úroveň pro odstranění újmy je nižší než konečné dumpingové rozpětí. Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, 114. až 117. bod odůvodnění prozatímního nařízení ve znění stanoveným v 123. až 126 bodě odůvodnění tohoto nařízení se potvrzují.

(127)

S ohledem na závěry, jichž bylo dosaženo v souvislosti s dumpingem, újmou, příčinnými souvislostmi a zájmem Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo na úrovni nejnižší zjištěné hodnoty rozpětí dumpingu a újmy podle pravidla nižšího cla. V tomto případě by v souladu s tímto pravidlem měla být celní sazba stanovena na úrovni zjištěné újmy. Ta byla vypočtena na 34 %, jelikož od prozatímního šetření, kdy byla celní sazba stanovena na úrovni zjištěného dumpingu, výrazně klesla.

(128)

Na základě výše uvedených skutečností činí sazba konečného antidumpingového cla pro ČLR 34 %.

(129)

V souladu se 120. bodem odůvodnění prozatímního nařízení se z důvodu podrobného monitorování účinnosti opatření žádají příslušné orgány členských států, aby Komisi pravidelně poskytovaly důvěrné informace o řízeních EU týkajících se zadávání veřejných zakázek, na jejichž základě došlo k prodeji systémů pro snímání nákladu.

(130)

Vzhledem k rozsahu zjištěného dumpingového rozpětí a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie se považuje za nezbytné s konečnou platností vybrat částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, a to v rozsahu cla, které bylo s konečnou platností uloženo tímto nařízením. Jelikož konečné clo je nižší než clo prozatímní, uvolní se částky, které byly zajištěny nad rámec konečné sazby cla,

(1)

Komise nařízením (ES) č. 1247/2009 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila prozatímní antidumpingové clo na dovoz určitých drátů z molybdenu pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“).

(2)

Řízení bylo zahájeno v návaznosti na podnět podaný Evropským sdružením pro kovy (European Association of Metals, EUROMETAUX) (dále jen „žadatel“) jménem výrobce představujícího podstatnou část, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby drátů z molybdenu v Unii.

(3)

Jak je uvedeno ve 13. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2008 do 31. března 2009 (dále jen „období šetření“). Analýza trendů významných pro posouzení újmy se týkala období od března 2005 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(4)

Po sdělení základních skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímních antidumpingových opatření (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), se některé zúčastněné strany k prozatímním zjištěním písemně vyjádřily. Strany, které o to požádaly, dostaly možnost být vyslechnuty. Komise nadále shromažďovala a ověřovala veškeré informace, jež považovala za nezbytné ke konečným zjištěním. Byly zváženy ústní a písemné připomínky zúčastněných stran a na jejich základě byla prozatímní zjištění podle potřeby upravena.

(5)

Všem stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na nichž byl založen záměr doporučit uložení konečného antidumpingového cla na dovoz určitých drátů z molybdenu pocházejících z ČLR a konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla („poskytnutí konečných informací“). Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž se mohly vyjádřit k poskytnutým informacím.

(6)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k dotčenému výrobku a obdobnému výrobku, potvrzuje se tímto 14. až 17. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(7)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ke zjištěním o statutu tržního hospodářství a individuálním zacházení, potvrzuje se tímto 18. až 23. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(8)

Po zveřejnění prozatímních zjištění spolupracující vyvážející výrobce zpochybnil použití vývozních cen z USA do ostatních zemí (včetně Unie) jako základu pro stanovení běžné hodnoty pro ČLR. Místo toho navrhl použít cenu skutečně zaplacenou nebo cenu, kterou je třeba zaplatit, za obdobný výrobek v Unii, protože se domnívá, že běžná hodnota stanovená na tomto základě by vedla k nižšímu dumpingovému rozpětí pro ČLR.

(9)

Tentýž výrobce tvrdil, že běžná hodnota by měla být upravena směrem dolů, aby byla zohledněna větší efektivnost, které se těší jako vertikálně integrovaný výrobce, v porovnání s žadatelem nebo výrobcem ve srovnatelné zemi, kteří nemají těžební zařízení na hlavní surovinu, molybdenovou rudu.

(10)

Vzhledem k prvnímu tvrzení je třeba poznamenat, že používání cen zaplacených nebo cen, které je třeba zaplatit, v Unii, představuje možnost stanovenou v čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, která se uplatní pouze tehdy, pokud nelze použít ostatní možnosti uvedené v tomto článku. Jelikož při tomto řízení spolupracoval výrobce ze třetí země a bylo tedy možné uplatnit možnost ceny třetí země s tržním hospodářstvím, za niž se výrobek prodává do jiných zemí, neexistuje právní odůvodnění pro uplatnění poslední možnosti stanovené v čl. 2 odst. 7 písm. a). Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(11)

Vzhledem k druhému tvrzení je třeba poznamenat, že spolupracující výrobce neposkytl žádné důkazy prokazující, že úroveň integrace výrobce je faktorem, který má vliv na ceny a srovnatelnost cen. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(12)

Některé strany zpochybnily výběr výrobce ve srovnatelné zemi vzhledem ke skutečnosti, že společnost v USA je dceřinou společností žadatele. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že skutečnost, že společnost v navržené srovnatelné zemi je ve spojení s žadatelem, nevylučuje, že obdržené informace jsou důvěryhodné a ověřitelné.

(13)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky k běžné hodnotě, které by změnily prozatímní zjištění, potvrzuje se tímto 24. až 25. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(14)

Protože nebyly předloženy žádné připomínky týkající se vývozní ceny, potvrzuje se tímto 26. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(15)

Je třeba poznamenat, že úpravy týkající se nepřímých daní uvedené v 27. bodě odůvodnění prozatímního nařízení činí 5 % a představují rozdíl mezi DPH, která se má zaplatit z domácího prodeje, a DPH, která se má zaplatit z vývozních prodejních transakcí s náležitým ohledem na míru vratky DPH z vývozního prodeje. Spolupracující vyvážející výrobce zpochybnil způsob, jakým byla tato úprava uplatněna, a tvrdil, že by měla být vypočítána spíše jako faktor snižující vývozní cenu.

(16)

Vzhledem k tomuto tvrzení je třeba poznamenat, že úprava byla založena na ustanovení čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení, které stanoví úpravu na běžnou hodnotu o dovozní poplatky a nepřímé daně, což je kategorie, do které spadá DPH. Z těchto důvodů bylo toto tvrzení odmítnuto.

(17)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně srovnání, které by změnily prozatímní zjištění, potvrzuje se tímto 27. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(18)

Na základě výše uvedeného se tímto potvrzuje celostátní dumpingové rozpětí ve výši 68,4 % stanovené v 28. až 29. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(19)

Je třeba připomenout, že v zájmu ochrany důvěrných obchodních informací jediného výrobce v Unii, který plně spolupracoval, jsou veškeré níže uvedené číselné údaje související s citlivými informacemi indexovány nebo uvedeny v určitém rozpětí.

(20)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky k výrobě v Unii, potvrzuje se tímto 30. až 31. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(21)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně vymezení výrobního odvětví Unie, potvrzuje se tímto 32. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(22)

Pokud jde o 33. bod odůvodnění prozatímního nařízení, je třeba poznamenat, že na základě připomínek, které obdržela jedna zúčastněná strana, byla zjištěna tisková chyba. Účetní období („ÚO“) 2005 výrobce v Unii zahrnuje období od 1. března 2005 do 28. února 2006, a nikoliv období od 1. března 2004 do 28. února 2005, jak je uvedeno v tomto bodě odůvodnění. Začátkem pro posouzení újmy byl tedy ve skutečnosti březen 2005.

(23)

Je třeba připomenout, že spotřeba v Unii byla stanovena připočtením objemu prodeje známých výrobců v Unii k veškerému dovozu ze třetích zemí podle údajů Eurostatu. Dále se připomíná, že jelikož kód KN, pod nímž je dotčený výrobek deklarován, zahrnuje rovněž jiné výrobky, které nejsou předmětem tohoto šetření, a jelikož neexistují zvláštní dovozní statistiky pouze pro dotčený výrobek, byly údaje Eurostatu upraveny v souladu s metodou navrženou v podnětu. Tato metoda je založena na srovnání hodnot dovozu z ČLR s hodnotami prodeje výrobců v Unii.

(24)

Nicméně v prozatímní fázi korespondovaly použité údaje o dovozu s kalendářními roky, zatímco objemy prodejů známých výrobců byly založeny na účetních obdobích. Jedna zúčastněná strana poukázala na tento rozdíl v období použitém pro stanovení spotřeby a tvrdila, že také dovozy by měly vycházet z účetních období.

(25)

Toto tvrzení se mělo za platné, a proto byly údaje Eurostatu upraveny, aby odpovídaly stejným obdobím, a to účetním obdobím. V důsledku toho byly údaje o spotřebě v Unii uvedené v tabulce 1 prozatímního nařízení upraveny takto (nové údaje tak, jak jsou uvedeny zde v tabulce 1):

Tabulka 1

(26)

Celkový objem spotřeby drátu z molybdenu v Unii se za posuzované období snížil o 11 %. Poptávka v roce 2006 mírně klesla o 2 % a v roce 2007 vzrostla o 9 %, načež v roce 2008 a v posuzovaném období poklesla v souvislosti s negativním dopadem hospodářské krize.

(27)

Po přijetí argumentu uvedeného v (25). bodě odůvodnění následuje níže tabulka s revidovanými celkovými objemy dovozu, podíly na trhu a cenami čínských drátů z molybdenu na trhu Unie v posuzovaném období. Je třeba poznamenat, že tato revize neměla vliv na objem dovozu z dotčené země během období šetření.

Tabulka 2

(28)

Z revidovaných údajů v uvedené tabulce 2 vyplývá, že celkově se trendy v objemu dovozu z dotčené země a jejich podíl na trhu uvedené v tabulce 36. bodu odůvodnění prozatímního nařízení nezměnily. Dumpingový dovoz z ČLR se významně zvýšil ze 42 tun v roce 2005 na 100 tun v roce 2008, tj. více než dvojnásobně. Po nejvyšší hodnotě, jíž bylo dosaženo v roce 2008, tento dovoz během období šetření klesal v souladu s vývojem spotřeby Unie. Podíl dumpingového dovozu na trhu se navíc v průběhu posuzovaného období více než zdvojnásobil.

(29)

Nicméně revidované údaje týkající se průměrných cen dovozu vykazují nyní mezi rokem 2005 a obdobím šetření klesající tendenci. Bylo zjištěno, že v průběhu posuzovaného období klesly průměrné ceny dovozu z ČLR o 4 %.

(30)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky k cenovému podbízení, potvrzuje se tímto 39. a 40. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(31)

Připomíná se, že v souladu s 41. bodem odůvodnění prozatímního nařízení zahrnoval přezkum účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů s významem pro posouzení stavu výrobního odvětví Unie od roku 2005 do konce období šetření.

(32)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky k výrobě, výrobní kapacitě a využití kapacity, potvrzují se tímto prozatímní závěry uvedené v 41. až 43. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(33)

Po přijetí prozatímního nařízení a po drobné úpravě spotřeby Unie v uvedené tabulce 1 byl podíl výrobního odvětví Unie na trhu revidován následovně, zatímco objem prodeje a průměrné prodejní ceny zůstaly beze změn:

Tabulka 3

(34)

Jak je uvedeno v 45. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, objem prodeje výrobního odvětví Unie nezávislým odběratelům na trhu Unie se v posuzovaném období významně snížil o 32 %. Tento pokles významně převýšil pokles spotřeby, která, jak je uvedeno v tabulce 2, klesla za stejné období o 11 %. To vedlo k významnému poklesu podílu výrobního odvětví Unie na trhu o 23 % za stejné období.

(35)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k vývoji prodejních cen, zásob, zaměstnanosti a ukazatelů finančních výsledků výrobního odvětví Unie, potvrzují se tímto prozatímní závěry uvedené v 46. až 57. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(36)

Závěr o tom, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu, jak se uvádí v 58. až 61. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, se rovněž potvrzuje.

(37)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení bylo v prozatímní fázi zkoumáno, zda dumpingový dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu v takové míře, že ji lze považovat za podstatnou.

(38)

Připomíná se, že zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie se časově shodovalo s prudkým nárůstem dumpingového dovozu z ČLR. Po zavedení prozatímních opatření a po revizích údajů o dovozu pocházejícího z ČLR, jak je uvedeno v 25. bodě odůvodnění, objem dovozu a podíl čínských vývozců na trhu se mezi rokem 2005 a obdobím šetření více než zdvojnásobil.

(39)

V důsledku revizí dovozní ceny dumpingového dovozu klesly v průběhu posuzovaného období o 4 %, ale byly i nadále nižší než ceny výrobního odvětví Unie, a cenové podbízení dosáhlo v průběhu období šetření 30 až 35 %. Výrobní odvětví Unie následně čelilo cenovému tlaku čínských vývozců trvalejšího rázu, aby zůstalo na trhu Unie konkurenceschopné.

(40)

Jedna zúčastněná strana zpochybnila existenci příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem z ČLR a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie. Argumentovala tím, že neexistuje souvislost mezi finančními výsledky výrobního odvětví Unie a prudkým nárůstem dumpingového dovozu. Zdůraznila, že zatímco dovoz z ČLR v roce 2007 v porovnání s předchozími obdobími podstatně vzrostl, výrobní odvětví Unie se v tomto roce dostalo ze ztráty do zisku.

(41)

V této souvislosti je třeba za prvé uvést, že mezi rokem 2005 a obdobím šetření se dovoz více než zdvojnásobil, zatímco objem prodeje výrobního odvětví Unie podstatně klesl o 32 %, což vedlo ke ztrátě podílu na trhu ve výši 33 % v témže období. Všechny ostatní ukazatele újmy, například výroba, využití kapacity, investice, ziskovost a peněžní tok, zároveň vykazovaly v průběhu tohoto období výrazné klesající tendence. Za druhé šetření ukázala, že slabé výsledky výrobního odvětví Unie souvisely se snížením cen ve snaze získat zpět důležité zákazníky ztracené díky čínským vývozcům. Pokud jde o rok 2007, výrobní odvětví Unie pokračovalo ve svých pokusech získat zpět své zákazníky úsilím o racionalizaci s cílem udržet nízké pořizovací náklady a být schopno konkurovat nízkým cenám dumpingového dovozu. Proto se závěry uvedené v 63. až 66. bodě odůvodnění prozatímního nařízení považují za platné, a toto tvrzení tedy muselo být odmítnuto.

(42)

Na základě výše uvedených skutečností lze potvrdit, že výrazný nárůst levného dumpingového dovozu z ČLR měl během období šetření značně negativní dopad na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(43)

Připomíná se, že v rámci analýzy příčinných souvislostí byly zkoumány i ostatní činitelé, konkrétně vývoj poptávky, vývoj nákladů výrobního odvětví Unie, jeho vývozní výkonnost a konečně možný dopad dovozu z jiných zemí.

(44)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, nezpůsobil dumpingový dovoz, ale jiné činitele, konkrétně i) zmenšení poptávky v důsledku hospodářské krize a změn v technologiích a ii) vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie.

(45)

Pokud jde o pokles spotřeby, je třeba poznamenat, že objem prodeje výrobního odvětví Unie klesl podstatně více (–32 %) než činil pokles spotřeby Unie (–11 %), což vedlo ke ztrátě podílu na trhu ve výši 33 %. Zároveň se výrazně zvýšil podíl čínských vývozců na trhu, který se více než zdvojnásobil. Proto se má za to, že závěr uvedený v 69. bodě odůvodnění prozatímního nařízení lze potvrdit, a toto tvrzení tedy muselo být odmítnuto.

(46)

Pokud jde o vývozní výkonnost, vývozní prodej výrobního odvětví Unie opravdu vykazoval klesající tendence z důvodů uvedených v 72. bodě odůvodnění prozatímního nařízení (tj. v souladu s nepříznivou celosvětovou situací automobilového odvětví od roku 2008). Nicméně šetřením bylo prokázáno, že prodej na vývoz nebyl hlavní obchodní činností výrobního odvětví Unie, jelikož tento prodej nikdy nepřesáhl 17 % jeho prodeje Unie v posuzovaném období. Avšak co je důležitější, kromě 71. a 72. bodu odůvodnění prozatímního nařízení je třeba poznamenat, že jeho prodejní ceny na vývozním trhu zůstaly nad prodejními cenami v rámci Unie. Jakýkoliv negativní dopad způsobený poklesem objemu prodeje na vývoz je tudíž považován za velmi omezený. Toto tvrzení muselo být proto odmítnuto.

(47)

Vzhledem k výše uvedenému a jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 67. až 80. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(48)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k zájmu výrobního odvětví Unie, potvrzují se tímto prozatímní závěry uvedené v 83. až 86. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(49)

Připomíná se, že navzdory skutečnosti, že bylo kontaktováno mnoho stran, míra spolupráce dovozců, obchodníků a uživatelů při šetření v prozatímní fázi byla velmi nízká. Připomíná se, že v prozatímní fázi plně spolupracoval pouze jeden obchodník se sídlem v Německu a jeden uživatel se sídlem v Itálii.

(50)

Spolupracující uživatel namítal, že v analýze zájmu Unie provedené v prozatímní fázi byl podceněn negativní vliv antidumpingových opatření na jeho podnikání, a tvrdil, že by opravdu měl problém přenést zvýšení nákladů na své zákazníky.

(51)

Připomíná se, že podíl činnosti týkající se dotčeného výrobku na činnosti tohoto uživatele činí 15 až 25 % jeho celkové činnosti. Další analýza provedená po uložení prozatímních opatření potvrdila, že dopad na celkový zisk společnosti by byl omezený. Tento uživatel má v segmentu zahrnujícím dotčený výrobek silné postavení, zejména pokud jde o spolehlivost a zajištění dodávek pro své zákazníky. Tato skutečnost naznačuje, že tento uživatel bude pravděpodobně schopen přenést přinejmenším část zvýšení nákladů na své zákazníky. Proto muselo být toto tvrzení odmítnuto.

(52)

Po zveřejnění prozatímního nařízení se přihlásili dva uživatelé a jeden dovozce a namítali, že uložení antidumpingového cla bude mít negativní dopad na jejich činnost.

(53)

Podle údajů poskytnutých jedním z těchto dvou uživatelů představuje segment zahrnující dráty z molybdenu 10 až 20 % jeho celkové činnosti. Na základě poskytnutých informací existují náznaky, že zatímco uložení antidumpingového cla bude mít pravděpodobně negativní vliv na část jeho činnosti zahrnující dráty z molybdenu, byl by tento uživatel stále ziskový. Pokud jde o druhého uživatele, nebyla poskytnuta žádná data, která by odůvodnila jeho tvrzení.

(54)

Pokud jde o dovozce, je třeba poznamenat, že poskytnul pouze celkové základní informace, na základě nichž se zdá, že dovoz drátů z molybdenu z ČLR činil 10 až 20 % celkového dovozu z ČLR v období šetření. Pokud jde o podíl činnosti s molybdenem v poměru k celkové činnosti společnosti, činí méně než 7 %. Na základě dostupných informací lze tedy dojít k závěru, že zatímco antidumpingová opatření by měla negativní dopad na segment podnikání zahrnující dráty z molybdenu, celkový dopad na celou činnost společnosti by byl omezený.

(55)

Vzhledem k výše uvedenému a jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se tímto 93. až 96. bod odůvodnění zjištění a závěrů prozatímního nařízení.

(56)

Po zveřejnění prozatímního nařízení se přihlásily některé strany a namítaly, že antidumpingová opatření povedou k omezené hospodářské soutěži na trhu Unie.

(57)

Pokud jde o toto tvrzení, je třeba zopakovat, že jelikož antidumpingové clo by obnovilo rovné podmínky, čínský dovoz by pravděpodobně nadále přicházel na trh Unie, nikoliv však za ceny působící újmu. Mimoto se připomíná, že existují určité alternativní zdroje dodávek. Nebyly poskytnuty žádné podložené důkazy zpochybňující platnost tohoto závěru, a proto se tímto potvrzují závěry uvedené v 97. až 99. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(58)

Na základě výše uvedeného se potvrzuje, že v tomto případě neexistují žádné přesvědčivé důvody proti uložení antidumpingových cel z dovozu drátů z molybdenu pocházejících z ČLR.

(59)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné opodstatněné připomínky, které by změnily závěr ohledně úrovně pro odstranění újmy, potvrzuje se tímto 101. až 104. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(60)

Vzhledem k výše uvedenému a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo, a to na úrovni dostatečné k odstranění újmy působené dumpingovým dovozem, aniž by bylo překročeno zjištěné dumpingové rozpětí. V tomto případě by měla být sazba stanovena na úrovni zjištěného rozpětí újmy, tj. 64,3 %.

(61)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit uložení konečných antidumpingových cel. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím vznést námitky. Připomínky stran byly patřičně zváženy, a kde to bylo na místě, byla zjištění odpovídajícím způsobem upravena.

(62)

Jeden čínský spolupracující vyvážející výrobce vyjádřil ochotu nabídnout cenový závazek v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení.

(63)

Nicméně této společnosti nebyl přiznán ani status tržního hospodářství, ani individuální zacházení a obecným postupem Komise je, že v takovém případě závazky neakceptuje, jelikož nelze individuálně stanovit celní rozpětí. Proto nebylo možné vzít cenový závazek blíže v úvahu.

(64)

Vzhledem k rozsahu zjištěných dumpingových rozpětí a vzhledem k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie je považováno za nezbytné s konečnou platností vybrat částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením,

(1)

Dne 22. ledna 2001 uložila Rada nařízením (ES) č. 132/2001 (3) konečné antidumpingové clo (dále jen „stávající opatření“) ve výši 33,25 EUR na tunu z dovozu dusičnanu amonného kódů KN 3102 30 90 a 3102 40 90 pocházejícího mimo jiné z Ukrajiny. Šetření, které vedlo k uložení uvedených opatření, bude v dalším textu označováno jako „původní šetření“.

(2)

Dne 17. května 2004 po částečném prozatímním přezkumu Rada nařízením (ES) č. 993/2004 (4) osvobodila od antidumpingového cla, které bylo uloženo nařízením Rady (ES) č. 132/2001, dovoz do Unie dotčeného výrobku vyrobeného společnostmi, od nichž Komise přijala závazky. Nařízením Komise (ES) č. 1001/2004 (5), naposledy pozměněným nařízením (ES) č. 1996/2004 (6), byly přijaty závazky do dne 20. května 2005. Cílem těchto závazků bylo přihlédnout k některým důsledkům rozšíření Evropské unie na 25 členských států.

(3)

Po provedení prozatímního přezkumu omezeného na definici dotčeného výrobku rozhodla Rada nařízením (ES) č. 945/2005 (7), že je třeba definici dotčeného výrobku objasnit a že platná opatření by se měla vztahovat na dotčený výrobek, pokud je obsažen v jiných hnojivech, úměrně k obsahu dusičnanu amonného a jiných vedlejších látek a živin.

(4)

Po provedení šetření před pozbytím platnosti se Rada rozhodla nařízením (ES) č. 442/2005 (8) prodloužit stávající opatření, vyjasněné nařízením (ES) č. 945/2005, o dva roky.

(5)

Po přezkumu před pozbytím platnosti uložila Rada nařízením (ES) č. 661/2008 (9) konečná antidumpingová opatření týkající se dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska.

(6)

Rada změnila nařízení (ES) č. 442/2007 nařízením (ES) č. 662/2008 (10) tak, že přijala cenový závazek nabídnutý jedním vyvážejícím výrobcem.

(7)

Po oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření, které bylo zveřejněno dne 17. října 2008 (11), byla dne 22. ledna 2009 doručena žádost o přezkum před pozbytím platnosti stávajících opatření v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Tuto žádost předložilo Evropské sdružení výrobců hnojiv (European Fertiliser Manufacturers Association – EFMA) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby dusičnanu amonného v Unii.

(8)

Žadatel tvrdil, že v souvislosti s dovozem dusičnanu amonného pocházejícího z Ukrajiny (dále jen „dotčená země“) existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu a újmy výrobnímu odvětví Unie, a poskytl k tomuto tvrzení dostatečné přímé důkazy.

(9)

Po konzultaci s poradním výborem dospěla Komise k závěru, že existují dostatečné důvody pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a dne 23. dubna 2009 oznámila zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (12).

(10)

Šetření přetrvávání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. dubna 2008 do 31. března 2009 (dále jen „období přezkumného šetření“). Posouzení trendů, které jsou relevantní pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení újmy, zahrnovalo období od roku 2005 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(11)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise úředně vyrozuměla vyvážející výrobce, dovozce a uživatele, kterých se podle jejích informací tento přezkum týká, a též jejich sdružení, zástupce vyvážející země, žadatele a výrobce v Unii. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(12)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(13)

Vzhledem k vysokému počtu výrobců v Unii a dovozců do Unie bylo považováno za vhodné přezkoumat v souladu s článkem 17 základního nařízení, zda by měla být použita metoda výběru vzorku. Aby Komise mohla rozhodnout, zda bude skutečně zapotřebí vybrat vzorek, a pokud ano, provést tento výběr, byly výše uvedené strany v souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvány, aby se přihlásily do patnácti dnů ode dne zahájení šetření a poskytly Komisi informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(14)

Po přezkoumání předložených informací a vzhledem k tomu, že ochotu spolupracovat projevilo dvanáct výrobců v Unii, bylo rozhodnuto, že v případě výrobců v Unii je třeba provést výběr vzorku. Žádní dovozci se nepřihlásili, aby poskytli informace požadované v oznámení o zahájení řízení.

(15)

Dvanáct výrobců v Unii, kteří v období přezkumného šetření představovali zhruba 80 % celkové výroby v Unii, řádně a ve stanovené lhůtě vyplnilo formulář pro výběr vzorku a formálně souhlasilo s další spoluprací při šetření. Na tomto základě vybrala Komise v souladu s článkem 17 základního nařízení reprezentativní vzorek na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje dusičnanu amonného v Unii, který bylo možno v době, která byla k dispozici, patřičně prošetřit. Do vzorku bylo vybráno pět výrobců v Unii, kteří v období přezkumného šetření představovali zhruba 57 % celkové výroby výrobního odvětví Unie.

(16)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl vybraný vzorek projednán s dotčenými stranami a tyto proti němu nevznesly žádné námitky.

(17)

Pěti vybraným výrobcům v Unii a všem známým vyvážejícím výrobcům z dotčené země byly rozeslány dotazníky.

(18)

Vyplněné dotazníky vrátilo pět vybraných výrobců v Unii a tři vyvážející výrobci z dotčené země.

(19)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a následné újmy a pro stanovení zájmu Unie. Kontrolní návštěvy se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(20)

Dotčeným výrobkem jsou pevná hnojiva obsahující více než 80 % hmotnostních dusičnanu amonného, pocházející z Ukrajiny, v současnosti kódů KN 3102 30 90 , 3102 40 90 , ex 3102 29 00 , ex 3102 60 00 , ex 3102 90 00 , ex 3105 10 00 , ex 3105 20 10 , ex 3105 51 00 , ex 3105 59 00 a ex 3105 90 91 . Dusičnan amonný je pevné dusíkaté hnojivo běžně užívané v zemědělství. Vyrábí se z amoniaku a kyseliny dusičné a v prilované nebo granulované formě přesahuje obsah dusíku 28 % hmotnostních.

(21)

Je třeba zdůraznit, že definice dotčeného výrobku byla vyjasněna v nařízení (ES) č. 945/2005.

(22)

Tento přezkum potvrdil zjištění z původního šetření, že dusičnan amonný je čistě komoditní výrobek a jeho kvalita a základní fyzikální a chemické vlastnosti jsou stejné bez ohledu na zemi původu. Bylo proto shledáno, že dotčený výrobek a výrobky vyráběné a prodávané vyvážejícími výrobci na jejich domácím trhu a ve třetích zemích a též výrobky vyráběné a prodávané výrobci z Unie na trhu Unie mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a v podstatě stejné použití, a jsou proto považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(23)

Spolupracovali tři vyvážející výrobci z Ukrajiny. Čtvrtý známý vyvážející výrobce na šetření nespolupracoval.

(24)

Ze srovnání údajů o vývozu tří spolupracujících vyvážejících výrobců a celkového objemu vývozu z Ukrajiny do Unie vyplynulo, že tři spolupracující vyvážející výrobci se na celkovém dovozu Unie z Ukrajiny podíleli v průběhu období přezkumného šetření z více než 90 %. Úroveň spolupráce byla proto považována za vysokou.

(25)

Celkový objem dovozu dotčeného výrobku z Ukrajiny byl nízký a jeho podíl na celkovém trhu v Unii představoval v období přezkumného šetření 1,1 %.

(26)

Připomínáme, že v průběhu minulého přezkumu před pozbytím platnosti opatření nebyla Ukrajina ještě považována za stát s tržním hospodářstvím, a proto byla běžná hodnota pro Ukrajinu stanovena na základě údajů získaných od spolupracujícího výrobce z USA považovaných za srovnatelnou zemi.

(27)

V průběhu tohoto přezkumu byla běžná hodnota získána od uvedených tří spolupracujících vyvážejících výrobců a ověřena v jejich prostorách. Komise zkoumala, zda jejich prodej na domácím trhu může být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Za tímto účelem byly zkoumány náklady na výrobu dotčeného výrobku vyrobeného a prodaného spolupracujícími výrobci na domácím trhu.

(28)

Pokud jde o náklady na plyn, bylo zjištěno, že Ukrajina dovážela většinu plynu spotřebovávaného při výrobě dusičnanu amonného z Ruska. Na základě všech dostupných a ověřených údajů je zřejmé, že Ukrajina v průběhu období přezkumného šetření dovážela zemní plyn z Ruska za cenu o přibližně 40 % nižší, než byla cena, za kterou byl vyvážen Ruskem na trh Unie. Bylo však zjištěno, že ceny byly v poslední čtvrtině období přezkumného šetření podobné.

(29)

Bylo zjištěno, že s výjimkou jednoho typu výrobku vyváženého jedním výrobcem, byl v průběhu období přezkumného šetření prodej na domácím trhu uskutečněn v běžném obchodním styku. Běžná hodnota byla proto stanovena buď na základě ceny, která je nebo má být zaplacena nezávislými odběrateli na domácím trhu na Ukrajině v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení, nebo na základě početně určené běžné hodnoty typu výrobku neprodávaného v běžném obchodním styku. V souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení byla běžná hodnota vypočtena na základě výrobních nákladů na vyvážené typy výrobků s připočtením přiměřené výše prodejních, správních a režijních nákladů (SG&A) a přiměřeného ziskového rozpětí. Tyto částky pro prodejní, správní a režijní náklady a pro zisk, byly stanoveny na základě skutečných údajů, které vývozce nebo výrobce skutečně zaznamená při výrobě a prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

(30)

Je třeba zdůraznit, že běžná hodnota byla stanovena podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení, aniž by byla provedena úprava s ohledem na ceny plynu placené ukrajinskými vyvážejícími výrobci. Důvodem bylo, jak je uvedeno níže ve 32. až 34. bodě odůvodnění, že i neupravené náklady a ceny ukrajinských vyvážejících výrobců na domácím trhu i přes zjevné zkreslení cen plynu jasně ukazují, že v průběhu období přezkumného šetření docházelo k dumpingu. Z tohoto důvodu a vzhledem k tomu, že cílem přezkumu před pozbytím platnosti opatření je stanovit, zda je pravděpodobné, že by docházelo k pokračování nebo obnovení dumpingu v případě zrušení opatření, aby bylo možno rozhodnout, zda opatření platná v současnosti mají být ponechána v platnosti nebo zrušena, bylo usouzeno, že není nutno zvažovat, zda by oprava podle čl. 2 odst. 5 byla v tomto případě opodstatněná.

(31)

V souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení byla vývozní cena stanovena na základě ceny skutečně zaplacené či splatné za dotčený výrobek při prodeji na vývoz do Společenství. Veškerý prodej uvedených tří spolupracujících vyvážejících výrobců byl určen přímo nezávislým odběratelům v Unii.

(32)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Pro zajištění spravedlivého srovnání, byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy rozdílů ovlivňujících srovnatelnost cen. Stejně tak byly v oprávněných případech a po předložení ověřených důkazů provedeny úpravy o rozdíly v nákladech na přepravu, manipulaci, nakládku, vedlejších nákladech, pojištění, provizích a balení.

(33)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny.

(34)

Pro dotčené tři spolupracující vyvážející výrobce byl na celostátním základě stanoven vážený průměr dumpingového rozpětí na 6–7 %.

(35)

Na domácím trhu prodali všichni tři spolupracující výrobci během období přezkumného šetření v průměru 46 % své výrobní kapacity.

(36)

Ačkoliv uvedení tři spolupracující vyvážející výrobci prodali značnou část své produkce na domácím trhu, byli rovněž závislí na vývozu do třetích zemí. V průběhu období přezkumného šetření měli volnou kapacitu odpovídající přibližně 6 % spotřeby Unie.

(37)

Vzhledem k informacím uvedeným v žádosti o přezkum, které se týkají čtvrtého známého ukrajinského výrobce, který nespolupracoval při šetření, byla celková volná kapacita na Ukrajině v průběhu období přezkumného šetření odhadnuta na přibližně 9 % spotřeby Unie.

(38)

Někteří spolupracující ukrajinští vyvážející výrobci tvrdili, že ve stále větší míře přicházejí o podíl na svém domácím trhu ve prospěch ruských výrobců, kteří mohou nabídnout velmi nízké ceny vzhledem k mnohem nižším cenám plynu v Rusku. Zdá se tedy nepravděpodobné, že by domácí ukrajinský trh mohl absorbovat tuto volnou výrobní kapacitu, a jakékoli zvýšení výroby tedy bude pravděpodobně určeno na vývoz.

(39)

V průběhu období přezkumného šetření vyvážely uvedené tři spolupracující společnosti dusičnan amonný do mnoha dalších třetích zemí. Je však třeba zdůraznit, že některé tradiční trhy ve třetích zemích jsou ukrajinskému vývozu uzavřeny ať již v důsledku platných antidumpingových opatření (např. v USA platí antidumpingová opatření ve výši přesahující 100 %) a/nebo v důsledku bezpečnostních omezení (např. v Čínské lidové republice nebo Austrálii). Unie je v každém případě největší, nejatraktivnější a zároveň geograficky nejbližší vývozní trh. Jeho atraktivita je dále posílena logistickými výhodami vyplývajícími z nízkých cen za železniční přepravu na Ukrajině.

(40)

Vzhledem k výše uvedenému nelze vyloučit, že značná část volné kapacity přítomné na Ukrajině by mohla být použita k navýšení vývozu do Unie v případě nepřítomnosti antidumpingových opatření.

(41)

Analýza cen, které tři spolupracující ukrajinští vyvážející výrobci účtovali při vývozu do třetích zemí a které byly stanoveny na úrovni CIF při použití mezinárodních sazeb za přepravu zboží předložených v žádosti o přezkum, ukázala, že během období přezkumného šetření byly tyto ceny až o 25 % nižší než převládající tržní cena v Unii.

(42)

Z toho důvodu je zřejmé, že v případě zrušení opatření by existovala motivace pro to, aby byl ukrajinský vývoz do třetích zemí přesměrován do Unie. Vyšší ceny na trhu v Unii by umožnily ukrajinským vývozcům dosáhnout vyššího ziskového rozpětí.

(43)

Na základě údajů předložených třemi spolupracujícími vyvážejícími výrobci mohlo být rovněž stanoveno, že v průběhu období přezkumného šetření byl vývoz do třetích zemí realizován za dumpingové ceny na úrovni celého státu.

(44)

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním lze dospět k závěru, že vývoz z Ukrajiny je stále prováděn za dumpingové ceny a že je pravděpodobné, že by došlo k přetrvávání dumpingu na trhu Unie, pokud by stávající antidumpingová opatření byla zrušena. Zejména pokud budeme uvažovat stávající volnou kapacitu na Ukrajině a atraktivitu trhu Unie, je zde v případě nejméně dvou vyvážejících výrobců zřejmá motivace pro ukrajinské vyvážející výrobce, aby i) zvýšili vývoz na trh Unie a ii) přesměrovali vývoz dusičnanu amonného na trh Unie za dumpingové ceny.

(45)

Kromě toho bylo zjištěno, že vážené průměrné vývozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců účtované při prodeji na trzích třetích zemí jsou rovněž významným způsobem nižší než převládající cenová úroveň v Unii. To zesiluje pravděpodobnost zvýšení vývozu z Ukrajiny do Unie za dumpingové ceny, pokud by opatření přestala platit.

(46)

V Unii vyrábí obdobný výrobek 16 společností nebo skupin společností, jejichž výstup tvoří celkovou výrobu obdobného výrobku v Unii ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(47)

Při šetření spolupracovalo dvanáct výrobců v Unii:

(48)

Vzhledem k tomu, že těchto 12 výrobců v Unii představovalo během období přezkumného šetření přibližně 80 % celkové výroby v Unii, byl učiněn závěr, že představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Budou nadále označováni slovy „výrobní odvětví Unie“.

(49)

Jak je uvedeno v 14. a 15. bodě odůvodnění, výběr vzorku pěti výrobců v Unii byl proveden z těchto 12 výrobců. Všichni výrobci v Unii zařazení do vzorku spolupracovali a zaslali ve stanovených lhůtách odpovědi na dotazník. Kromě toho sedm ostatních spolupracujících výrobců včas zaslalo určité obecné údaje pro účely analýzy újmy.

(50)

Zjevná spotřeba Unie byla stanovena na základě objemu prodeje uskutečněného výrobním odvětvím Unie na trhu Unie, objemu prodeje ostatních výrobců v Unii na trhu Unie, údajů Eurostatu o všech dovozech do Unie a na základě informací obsažených v odpovědích spolupracujících společností na dotazník, pokud se týkaly dovozu dotčeného výrobku z Ukrajiny. Vzhledem k rozšíření Unie na 27 členských států byly z důvodu jasnosti a jednotnosti analýzy veškeré ukazatele újmy stanoveny na základě trhu EU-27 pro celé posuzované období.

(51)

Mezi rokem 2005 a obdobím přezkumného šetření klesla spotřeba Unie o 10 %.

(52)

V následující tabulce je uveden vývoj objemů, podílů na trhu a průměrných cen dovozu z Ukrajiny. Množstevní a cenové tendence byly zpracovány na základě informací obsažených v odpovědích spolupracujících vyvážejících výrobců na dotazník, dovozních statistik (Eurostat) a ukrajinských vývozních statistik.

(53)

Objem dovozu z Ukrajiny stabilně klesal až do roku 2007, ale v průběhu období přezkumného šetření dosáhl téměř stejné úrovně jakou měl v roce 2005. Podíl ukrajinského dovozu na trhu se mírně zvýšil z 1 % v roce 2005 na 1,1 % v období přezkumného šetření. Ceny za jednotku se v průběhu posuzovaného období zvýšily ze 123 na 230 EUR/t. Toto zvýšení v průběhu období přezkumného šetření musí být vnímáno v souvislosti s celosvětovým vývojem cen a s vývojem cen základní suroviny.

(54)

Pro účely výpočtu úrovně cenového podbízení během období přezkumného šetření byly srovnány ceny výrobního odvětví Unie ze závodu účtované nezávislým zákazníkům s dovozními cenami, které spolupracující vyvážející výrobci účtovali CIF na hranice Unie, upravenými s ohledem na cenu franko přístav určení. Na základě těchto údajů bylo zjištěno, že dovoz z Ukrajiny představoval v průběhu období přezkumného šetření vůči výrobnímu odvětví Unie cenové podbízení v průměrné výši 22,5 %. I když bylo k vývozním cenám do Unie připočteno antidumpingové clo, byla zjištěna míra cenového podbízení ve výši 11 %.

(55)

V následující tabulce jsou uvedeny objemy dovozu z jiných třetích zemí během posuzovaného období. Uvedené množstevní a cenové tendence vycházejí z údajů Eurostatu.

(56)

Na trhu Unie došlo v roce 2008 a období přezkumného šetření k výraznému zvýšení cen ze všech třetích zemí. Zdá se, že všechny země s výjimkou Ruska uvedené v tabulce shora zvýšily ve sledovaném období svůj objem vývozu do Unie. Dovoz z Ruska, na který se vztahuje pevné antidumpingové clo ve výši 47,07 EUR za tunu, se vyznačoval, stejně jako dovoz z Ukrajiny, nejnižší cenou ve srovnání s ostatními vyvážejícími státy.

(57)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují situaci výrobního odvětví Unie.

(58)

Protože pro šetření újmy byl vybrán vzorek, některé ukazatele, jako například výroba, výrobní kapacita, prodej, podíl na trhu, produktivita a zaměstnanost, byly posuzovány pro celé výrobní odvětví Unie (v tabulkách níže značeno „Unie“). Ostatní ukazatele újmy spojené s výkonností jednotlivých společností, jako například ceny, zásoby, výrobní náklady, ziskovost, mzdy, investice, návratnost investic, peněžní tok a schopnost navýšení kapitálu, byly posuzovány na základě informací shromážděných od vybraných výrobců v Unii (v tabulkách níže značeno v.v.).

(59)

Od roku 2005 do období přezkumného šetření klesl objem výroby výrobního odvětví Unie o 18 %, tj. z přibližně 7 milionů tun v roce 2005 na přibližně 5,8 milionu tun v průběhu období přezkumného šetření. Využití pro vlastní potřebu zůstávalo v posuzovaném období na nízké úrovni a v průběhu období přezkumného šetření situaci ve výrobním odvětví Unie nijak zvláště neovlivnilo.

(60)

Výrobní kapacita se po celé posuzované období víceméně nezměnila. Spolu s poklesem výroby se využití kapacity snížilo z 55 % v roce 2005 na 45 % v průběhu období přezkumného šetření. Jak již bylo shledáno v původním šetření, využití výrobní kapacity pro dusičnan amonný může být ovlivněno výrobou jiných výrobků, které lze vyrábět na stejném výrobním zařízení. Z toho důvodu je tendence využití kapacity pro posouzení ekonomické situace výrobního odvětví v Unii méně významná.

(61)

Prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie se mezi rokem 2005 a obdobím přezkumného šetření snížil o 14 %. Toto snížení je nutno posuzovat na pozadí mírně klesající spotřeby na trhu Unie ve stejném období.

(62)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu zůstával stabilní mezi roky 2005 a 2008, ale mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření poklesl o tři procentní body.

(63)

Míra zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie poklesla mezi rokem 2005 a obdobím přezkumného šetření o 8 %.

(64)

V průběhu posuzovaného období poklesla průměrná produktivita na zaměstnance ve výrobním odvětví Unie o 11 %. Důvodem byla ta skutečnost, že relativní pokles produkce byl vyšší než relativní pokles zaměstnanosti.

(65)

Pokud jde o rozsah skutečného dumpingového rozpětí, není tento dopad vzhledem k současnému nízkému objemu dovozu z Ukrajiny považován za významný, a z téhož důvodu není ani odpovídající ukazatel považován za podstatný pro stanovení újmy.

(66)

V roce 2008 a v průběhu období přezkumného šetření se díky příznivým podmínkám, které v tomto období panovaly na mezinárodním trhu s dusičnanem amonným, výrazně zvýšila průměrná čistá prodejní cena vybraných výrobců z Unie.

(67)

Stav zásob na konci roku výrobního odvětví Unie se v průběhu období od roku 2005 do období přezkumného šetření snížil o 26 %. Výrazný nárůst zaznamenaný v roce 2006 byl způsoben strmým poklesem prodeje mezi roky 2005 a 2006.

(68)

Od roku 2005 do období přezkumného šetření vzrostla průměrná mzda na jednoho zaměstnance o 6 %, jak ukazuje následující tabulka. S ohledem na míru inflace a celkové snížení počtu zaměstnanců se má za to, že tento nárůst mezd je mírný.

(69)

Roční investice do obdobného výrobku vynaložené pěti výrobci ze vzorku se v posuzovaném období vyvíjely pozitivně a vzrostly o 70 %. Investice souvisely zejména s modernizací určitého strojního vybavení. To dokládá, že výrobní odvětví Unie je ochotno neustále zvyšovat svoji konkurenceschopnost.

(70)

Ziskovost vybraných výrobců se výrazně zlepšila zejména po roce 2006 a dosáhla úrovně 28,1 % obratu v průběhu období přezkumného šetření. Návratnost investic vyjádřená jako zisk v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic po celé posuzované období v zásadě sledovala uvedenou pozitivní tendenci ziskovosti.

(71)

Peněžní tok v průběhu posuzovaného období výrazně vzrostl, stejně jako v uvedeném období rostla celková ziskovost.

(72)

Šetření neodhalilo, že by vybraní výrobci z Unie měli potíže s navyšováním kapitálu. V této souvislosti je třeba uvést, že několik těchto výrobců je součástí velkých skupin, takže financují své činnosti v rámci skupiny, k níž náleží, prostřednictvím cash-poolingu nebo vnitroskupinových půjček poskytovaných mateřskými společnostmi.

(73)

Od roku 2005 do období přezkumného šetření zaznamenala většina ukazatelů újmy příznivý vývoj: prodejní ceny za jednotku a ziskovost se výrazně zvýšily, ziskovost dosáhla v průběhu období přezkumného šetření úrovně 28,1 %. Investice, návratnost investic a peněžní tok rovněž zaznamenaly pozitivní vývoj.

(74)

I když výroba a objem prodeje v posuzovaném období značně poklesly, je třeba tuto skutečnost posuzovat v souvislosti se zmenšením trhu Unie, řádově o minus 10 %.

(75)

Celkově se situace výrobního odvětví Unie v porovnání se situací před zavedením antidumpingových opatření na dovoz dusičnanu amonného z dotčené země v roce 2001 výrazně zlepšila.

(76)

V souvislosti s pravděpodobností obnovení újmy byly posuzovány dva hlavní parametry: i) pravděpodobný objem a ceny vývozu z dotčené země a ii) pravděpodobný dopad těchto předpokládaných objemů a cen dovozu z dotčené země na výrobní odvětví Unie.

(77)

Spolupracující ukrajinští výrobci disponují známou volnou kapacitou přibližně 650 000 tun, což znamená 9 % trhu Unie, jak bylo uvedeno v 37. bodě odůvodnění. Tato nadbytečná kapacita ukazuje, že ukrajinští výrobci mohou rychle zvýšit svoji současnou výrobu, a tedy svůj vývoz dusičnanu amonného.

(78)

Kromě toho jsou ukrajinští výrobci kvůli relativně malé velikosti svého domácího trhu silně závislí na vývozech do třetích zemí. Jak je vysvětleno ve 41. bodě odůvodnění, byl tento vývoz uskutečňován za ceny výrazně nižší, než je převládající tržní cena v Unii.

(79)

Vzhledem k shora uvedeným skutečnostem a závěrům by ve srovnání s jinými vývozními trhy mohl být trh Unie pro ukrajinské vyvážející výrobce cenově atraktivní. Proto lze s vysokou pravděpodobností očekávat, že pokud by opatření přestala platit, byla by značná část objemů vyvážených do třetích zemí přesměrována na trh Unie. V porovnání s ostatními trhy je trh Unie blízko, což by také mohlo zvýšit jeho atraktivitu a tak i pravděpodobnost toho, že ukrajinští výrobci svůj současný vývoz do třetích zemí přesměrují do Unie.

(80)

Vzhledem k tomu, že v současné době nemají ukrajinské výrobky na trhu Unie silné postavení, museli by ukrajinští vývozci získat podíl na trhu nebo rozšířit okruh svých zákazníků, čehož by se pravděpodobně snažili dosáhnout nabízením dusičnanu amonného za dumpingové ceny, jak bylo zjištěno pro období přezkumného šetření.

(81)

Na základě výše uvedených údajů je tedy pravděpodobné, že pokud by opatření přestala platit, byly by značné objemy dusičnanu amonného vyrobeného na Ukrajině přesměrovány na trh Unie za dumpingové ceny, které by představovaly pro výrobní odvětví Unie významné cenové podbízení.

(82)

Přezkum ukázal, že dusičnan amonný je čistě komoditní výrobek, jehož ceny mohou být výrazně ovlivněny přítomností levného dovozu podbízejícího ceny výrobního odvětví Unie. Jinými slovy, trh Unie je do značné míry nestálý. V průběhu posuzovaného období převládaly na světovém trhu s dusičnanem amonným příznivé podmínky, což mělo důležitý vliv na udržení cen na vysoké úrovni, a použitá antidumpingová opatření snížila možnost zkreslení cen na trhu Unie. V průběhu uvedeného období existovala těsná rovnováha mezi nabídkou a poptávkou, v důsledku čehož byly ceny všech dusíkatých hnojiv, které jsou komoditními výrobky, na vysoké úrovni. Dusičnan amonný je také komoditním výrobkem, jehož ceny jsou ovlivňovány řadou faktorů, jako je například cena plynu, která má značný vliv na nabídku, protože je nejdůležitější složkou nákladů, a klimatické podmínky a úroveň zásob plodin a obilí, které mají obecný dopad na snižování nebo zvyšování poptávky po hnojivech.

(83)

Konkrétně s ohledem na trh Unie je možné předpokládat, že poptávka po dusičnanu amonném se ve srovnání s úrovní v průběhu období přezkumného šetření lehce zvýší. Vzhledem k tomu, že ceny ukrajinských vyvážejících výrobců byly výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie, donutil by pravděpodobný nárůst objemu dovozu z Ukrajiny výrobní odvětví Unie buď k velkému snížení cen, a tím snížil jeho zisky, nebo je připravil o velký podíl na trhu, a tedy i příjmy, nebo by se oba tyto dopady projevily zároveň. Úspěšně probíhající restrukturalizace výrobního odvětví Unie by pravděpodobně vyvážila takové snížení cen pouze částečně a celý proces oživení by mohl být ohrožen. Proto by zrušení opatření pravděpodobně vedlo ke zhoršení celkové hospodářské situace výrobního odvětví Unie.

(84)

Výše uvedené skutečnosti a úvahy vedou k závěru, že pokud by opatření přestala platit, došlo by k vývozu z dotčené země pravděpodobně ve značném rozsahu a za dumpingové ceny, které by cenově podbízely ceny výrobního odvětví v Unii. To by se vší pravděpodobností mělo za následek tendenci ke stlačování cen na trhu s předpokládaným nepříznivým dopadem na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie. To by zejména ohrozilo finanční oživení, kterého bylo dosaženo v posuzovaném období, což by vedlo k obnovení újmy.

(85)

Bylo zjišťováno, zda existují závažné důvody, které by mohly vést k závěru, že obnovení platných antidumpingových opatření není v zájmu Unie. Za tímto účelem a v souladu s článkem 21 základního nařízení bylo na základě všech poskytnutých důkazů zvažováno, jaký dopad by mělo obnovení opatření pro všechny strany, kterých se toto šetření týká, a jaké důsledky by mělo ukončení platnosti těchto opatření.

(86)

Aby bylo možné posoudit dopad případného zachování opatření, byla všem zúčastněným stranám dána možnost se k věci vyjádřit podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(87)

Je vhodné připomenout, že při původním šetření bylo stanoveno, že zavedení opatření není v rozporu se zájmem Unie. Skutečnost, že toto šetření je přezkumem, tedy analýzou situace, ve které jsou antidumpingová opatření již v platnosti, umožňuje zhodnotit jakýkoli nepřiměřený nežádoucí dopad, který platná antidumpingová opatření mohla mít na dotčené strany.

(88)

Výrobní odvětví Unie prokázalo, že je strukturálně životaschopným odvětvím. To potvrdil i příznivý vývoj jeho hospodářské situace zaznamenaný po uložení antidumpingových opatření v roce 2001. Od roku 2005 do období přezkumného šetření výrobní odvětví Unie výrazně zvýšilo svoji ziskovost a úspěšně se restrukturalizovalo.

(89)

Lze tudíž s určitostí předpokládat, že výrobní odvětví Unie bude mít nadále prospěch ze stávajících opatření a bude se dále zotavovat tím, že si udrží a stabilizuje ziskovost. Pokud by opatření nebyla zachována, je pravděpodobné, že by došlo ke zvýšení dovozu z dotčené země za dumpingové ceny, který by způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu, neboť by vyvíjel tlak na snížení prodejních cen, což by ohrozilo jeho současnou příznivou finanční situaci.

(90)

Jak bylo uvedeno ve 14. bodě odůvodnění, žádný dovozce neprojevil ochotu nechat se zařadit do vzorku a neposkytl základní informace požadované na formuláři pro výběr vzorku. Připomíná se, že v předchozím šetření bylo zjištěno, že dopad uložených opatření nebude významný, protože dovozci obvykle a ve značném rozsahu obchodují i s jinými hnojivy a ne pouze s dusičnanem amonným. Zrušení antidumpingových opatření u jiných hnojiv může výše uvedené pouze posílit. V této souvislosti byla v srpnu 2007 zrušena antidumpingová opatření týkající se dovozu močoviny pocházející z Ruska a v březnu 2008 byla zrušena opatření týkající se dovozu z Běloruska, Chorvatska, Libye a Ukrajiny (13). Ale vzhledem k nespolupráci ze strany dovozců, a tedy nepřítomnosti nezvratných důkazů, které by umožnily posoudit případné významné negativní důsledky, byl učiněn závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, proč by stávající antidumpingová opatření neměla být zachována.

(91)

Nejsou k dispozici žádné spolehlivé informace, ze kterých by vyplývalo, že zachování opatření bude mít negativní vliv na dovozce nebo obchodníky.

(92)

Uživateli dusičnanu amonného v Unii jsou zemědělci. V původním šetření bylo uvedeno, že cena dusičnanu amonného nemá na činnost zemědělců velký dopad, takže jakýkoli nárůst této ceny by je pravděpodobně nijak výrazně nepříznivě neovlivnil.

(93)

V průběhu tohoto šetření předložily dvě zemědělské organizace připomínky, ve kterých podporují ukončení opatření. Uvádějí zejména, že reforma společné zemědělské politiky z roku 2003 zredukovala používání mechanizmů tržní intervence a přerušila vazbu mezi podporou Unie a výrobou. V důsledku tohoto procesu liberalizace musí zemědělci v Unii pracovat za podmínek existujících na světových trzích. Pouze pokud by byla umožněna svobodná volba dodavatele dusičnanu amonného, bylo by možno zabránit výraznému vzrůstu cen zemědělských produktů.

(94)

Případné prodloužení stávajících antidumpingových opatření by však nebránilo uživatelům ve svobodném výběru dodavatelů dusičnanu amonného a zachovalo by přitom rovné podmínky na trhu Unie, na kterém by došlo k posílení účinné hospodářské soutěže. Na základě výše uvedeného je možno dospět k závěru, že prodloužení antidumpingových opatření vůči Ukrajině nebude mít pro uživatele dotčeného výrobku žádné výrazně nepříznivé důsledky.

(95)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl učiněn závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, proč by stávající antidumpingová opatření neměla být zachována.

(96)

Všechny strany byly informovány o stěžejních skutečnostech a důvodech, na jejichž základě byl přijat záměr doporučit, aby stávající opatření byl zachována. Bylo jim také poskytnuto období, ve kterém se po tomto oznámení mohou vyjádřit. Oprávněné připomínky byly patřičným způsobem zohledněny.

(97)

Z uvedeného vyplývá, že podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení by antidumpingová opatření uplatňovaná na dovoz dusičnanu amonného z Ukrajiny měla být zachována. Jedná se o opatření spočívající ve zvláštních clech.

(98)

Jak bylo uvedeno v 28. bodě odůvodnění, došlo v poslední čtvrtině období přezkumného šetření k sbližování cen zemního plynu dováženého na Ukrajinu a cen převažujících na trhu Unie. Možné nepříznivé dopady dumpingu by proto mohly být ovlivněny dopadem nárůstu výrobních cen způsobeným vývojem cen plynu na domácím trhu na cenu vývozu, pokud by se ukázalo, že tento nárůst by byl setrvalý. Z toho důvodu je vhodné omezit zachování opatření na dva roky.

(99)

Závazky přijaté rozhodnutím Komise 2008/577/ES (14) zůstávají v platnosti,