1.6.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 134/1

(1)

V souladu s čl. 33 odst. 2 nařízení (ES) č. 834/2007 byl v příloze III nařízení Komise (ES) č. 1235/2008 ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí (2), sestaven seznam třetích zemí, jejichž systém produkce a kontrolní opatření pro ekologickou produkci zemědělských produktů jsou uznány za rovnocenné s těmi, které jsou stanoveny v uvedeném nařízení. Vzhledem k nové žádosti a informacím, které třetí země předložily Komisi od posledního zveřejnění seznamu, by měly být zohledněny a na seznam přidány nebo vloženy určité úpravy.

(2)

Australské orgány informovaly Komisi o restrukturalizaci a změně názvu jednoho kontrolního subjektu. Australské orgány poskytly Komisi všechny nezbytné záruky, aby ji ujistily, že restrukturalizovaný kontrolní subjekt splňuje předpoklady stanovené v čl. 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 1235/2008.

(3)

Určité zemědělské produkty dovážené z Japonska jsou v současnosti uváděny na trh Unie podle přechodných pravidel stanovených v článku 19 nařízení (ES) č. 1235/2008. Japonsko předložilo Komisi žádost o zařazení na seznam v příloze III uvedeného nařízení a poskytlo informace požadované podle článků 7 a 8 tohoto nařízení. Z posouzení těchto informací a následných jednání s japonskými orgány vyplynulo, že pravidla, kterými se v této zemi řídí produkce a kontrola ekologické produkce, jsou rovnocenná pravidlům stanoveným v nařízení (ES) č. 834/2007. Komise provedla kontrolu na místě týkající se pravidel produkce a kontrolních opatření skutečně uplatňovaných v Japonsku, jak stanoví čl. 33 odst. 2 nařízení (ES) č. 834/2007. V důsledku toho by měla Komise zařadit Japonsko na seznam v příloze III nařízení (ES) č. 1235/2008.

(4)

Nařízení (ES) č. 1235/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem regulativního Výboru pro ekologickou produkci,

1.6.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 134/4

(1)

Dne 3. září 2009 Komise zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie  (2) oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu některých polyethylentereftalátů (dále jen „PET“) pocházejících z Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů (dále jen „dotčené země“) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Řízení bylo zahájeno v návaznosti na podnět, který podal dne 20. července 2009Polyethylene Terephthalate Committee of Plastics Europe (Výbor pro polyethylentereftaláty při Plastics Europe) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby některých polyethylentereftalátů v Unii. Podnět obsahoval zjevné důkazy o existenci dumpingu u dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí a o výsledné podstatné újmě, které byly uznány za dostačující odůvodnění pro zahájení řízení.

(3)

O zahájení řízení Komise oficiálně vyrozuměla žádající výrobce, ostatní známé výrobce v Unii, dovozce/obchodníky a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, vyvážející výrobce, jakož i zástupce vyvážejících zemí, jichž se zahájení řízení týká. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně sdělily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(4)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(5)

Vzhledem ke zjevně velkému počtu vyvážejících výrobců a dovozců v Unii se v oznámení o zahájení počítalo s výběrem vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný a, bude-li tomu tak, aby mohla vzorek vybrat, byli všichni výrobci a dovozci v Unii požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu se zněním oznámení o zahájení uvedli základní údaje o svých činnostech souvisejících s výrobkem, který je předmětem šetření, v průběhu posuzovaného období (od 1. července 2008 do 30. června 2009).

(6)

Čtrnáct výrobců v Unii poskytlo požadované informace a souhlasilo se zařazením do vzorku. Na základě posouzení informací poskytnutých spolupracujícími výrobci v Unii vybrala Komise vzorek pěti výrobců v Unii, který představuje 65 % prodeje všech spolupracujících výrobců v Unii.

(7)

Osm dovozců poskytlo požadované informace a souhlasilo se zařazením do vzorku. Na základě posouzení informací poskytnutých spolupracujícími dovozci vybrala Komise vzorek dvou dovozců, který představuje 83 % dovozu všech spolupracujících dovozců a 48 % veškerého dovozu z SAE, Íránu a Pákistánu.

(8)

Komise zaslala dotazníky vyvážejícím výrobcům, výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, dovozcům zařazeným do vzorku a všem uživatelům a dodavatelům, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a všem uživatelům a dodavatelům, kteří se přihlásili ve lhůtách uvedených v oznámení o zahájení řízení.

(9)

Odpovědi na dotazník obdržela od pěti výrobců z Unie zařazených do vzorku, jednoho dovozce zařazeného do vzorku, deseti uživatelů v Unii, tří dodavatelů surovin, jednoho vyvážejícího výrobce v Íránu a obchodníka, který s ním je ve spojení, jednoho vyvážejícího výrobce v Pákistánu a jednoho vyvážejícího výrobce ve Spojených arabských emirátech. Kromě toho sedm spolupracujících výrobců v Unii zaslalo požadované obecné údaje pro účely analýzy újmy.

(10)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(11)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2008 do 30. června 2009 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2006 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(12)

Dotčeným výrobkem je polyethylentereftalát s viskozitním číslem nejméně 78 ml/g, podle normy ISO 1628-5, pocházející z Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódu KN 3907 60 20.

(13)

PET je chemický výrobek obvykle používaný v odvětví plastů k výrobě lahví a fólií. Vzhledem k tomu, že polotovar vhodný pro výrobu lahví PET je homogenním výrobkem, nebyl dále rozdělen do různých typů výrobků.

(14)

Šetření ukázalo, že PET vyráběné a prodávané v Unii výrobním odvětvím Unie a PET vyráběné a prodávané na domácích trzích Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů a vyvážené do Unie mají v podstatě stejné chemické a fyzické vlastnosti a užití. Proto se ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení považují za obdobné.

(15)

Vzhledem ke značným pohybům cen surovin a tržních cen PET pozorovaných v období šetření bylo považováno za vhodné použít při stanovení běžné hodnoty a vývozní ceny čtvrtletní údaje. Tato metodika však nemohla být použita na případ Íránu, neboť zmiňovaný jediný íránský výrobce nebyl schopen poskytnout úplné čtvrtletní údaje.

(16)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve u jediného íránského výrobce přezkoumala, zda byl jeho prodej dotčeného výrobku na domácím trhu v období šetření dostatečně reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představoval alespoň 5 % celkového vývozu dotčeného výrobku do Unie. Prodej jediného íránského výrobce na domácím trhu byl shledán v průběhu posuzovaného období za dostatečně reprezentativní.

(17)

Komise následně zkoumala, zda prodej obdobného výrobku na domácím trhu může být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto zkoumání proběhlo na základě stanovení podílu ziskového prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu v průběhu období šetření.

(18)

Vzhledem k tomu, že objem ziskového prodeje obdobného výrobku představoval 80 % celkového objemu prodeje obdobného výrobku nebo méně, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr cen ziskového prodeje.

(19)

Vzhledem k tomu, že prodej na vývoz do Unie byl uskutečněn prostřednictvím obchodní společnosti ve spojení sídlící v Íránu, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, jmenovitě na základě cen této společnosti ve spojení pro nezávislé odběratele v Unii.

(20)

Běžná hodnota a vývozní ceny jediného vyvážejícího výrobce byly srovnány na základě ceny ze závodu.

(21)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen. Na tomto základě byly provedeny – v případě, že byly použitelné a odůvodněné – úpravy o rozdíly v úrovni obchodu, nákladech na dopravu, manipulaci, nakládku, vedlejších nákladech, nákladech na balení, nákladech na úvěry a dalších faktorech (bankovních poplatcích).

(22)

Společnost požadovala úpravy o rozdíly v úrovni obchodu způsobené různými strukturami prodeje mezi svými zákazníky/odběrateli na jejím domácím trhu a na trhu EU. Bylo jí vyhověno, a to v míře, v jaké je společnost byla schopna odůvodnit.

(23)

Íránský vyvážející výrobce dále vznesl námitku ohledně domnělého dopadu mezinárodních sankcí proti Íránu. Společnost tvrdila, že v důsledku není sankcí některým velkým americkým odběratelům PET, jako je Coca-Cola a Pepsi, umožněno nakupovat PET z Íránu, a že tudíž nevydávají certifikáty o jakosti pro PET pocházející z Íránu. To má údajně též vliv na další evropské odběratele, kteří požadují nižší ceny za PET, pokud pro něj společnosti Coca-Cola a Pepsi nevydaly certifikát. Íránský vyvážející výrobce však nebyl schopen vyčíslit domnělý dopad sankcí způsobem, který by byl podložen důkazy. Kromě toho se společnost potýkala s podobnými problémy na domácím trhu, kde nabyvatelům licencí Coca-Cola a Pepsi nebylo umožněno odebírat PET od íránských výrobců a musí spoléhat na dovoz z jiných zemí. V důsledku toho by sankce měly též vyvíjet tlak na snižování domácích cen tak, aby z hlediska porovnání ceny neexistoval žádný zjevný rozdíl. Byl tudíž vyvozen závěr, že není důvod provést úpravy o rozdíly způsobené dopadem sankcí na Írán.

(24)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí pro jediného íránského výrobce stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny.

(25)

Na základě informací obsažených v podnětu a informací získaných od spolupracujícího íránského vyvážejícího výrobce není známo, že by v Íránu byli nějací další výrobci dotčeného výrobku. Proto by se celostátní dumpingové rozpětí, které má být stanoveno pro Írán, mělo rovnat dumpingovému rozpětí stanovenému pro jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce v Íránu.

(26)

Prozatímní dumpingové rozpětí pro Írán, vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, je 28,6 %.

(27)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve u jediného pákistánského výrobce přezkoumala, zda byl jeho prodej dotčeného výrobku na domácím trhu dostatečně reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představoval alespoň 5 % celkového vývozu dotčeného výrobku do Unie. Prodej jediného pákistánského výrobce na domácím trhu byl shledán v průběhu posuzovaného období za dostatečně reprezentativní.

(28)

Komise následně zkoumala, zda prodej obdobného výrobku na domácím trhu může být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto zkoumání proběhlo na základě stanovení podílu ziskového prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na pákistánském domácím trhu v průběhu období šetření.

(29)

Vzhledem k tomu, že objem ziskového prodeje obdobného výrobku představoval více než 80 % celkového objemu prodeje obdobného výrobku na domácím trhu, byla běžná hodnota vypočtena jako vážený průměr všech cen ziskového prodeje obdobného výrobku na domácím trhu.

(30)

Jediný vyvážející výrobce v Pákistánu vyvážel dotčený výrobek přímo nezávislým odběratelům v Unii. Proto v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení byly vývozní ceny stanoveny na základě cen skutečně zaplacených nebo cen, které mají tito nezávislí odběratelé za dotčený výrobek zaplatit.

(31)

Běžné hodnoty a vývozní ceny jediného vyvážejícího výrobce byly srovnány na základě ceny ze závodu.

(32)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen. Na tomto základě byly provedeny – v případě, že byly použitelné a odůvodněné – úpravy o rozdíly v dovozních poplatcích, nákladech na slevy, rabaty, dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku, vedlejších nákladech, nákladech na balení, nákladech na úvěry, výdajích, k nimž došlo po prodeji (technická pomoc a poskytování služeb), nákladech na provize a další faktory (bankovní poplatky).

(33)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí pro jediného pákistánského výrobce stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny.

(34)

Prozatímní dumpingové rozpětí pro jediného pákistánského vyvážejícího výrobce, společnost Novatex Limited, vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením je 1,5 %, tj. pod minimální úrovní ve smyslu čl. 9 odst. 3 základního nařízení.

(35)

Vzhledem k tomu, že v Pákistánu neexistují další výrobci dotčeného výrobku, neměla by být uložena žádná prozatímní opatření.

(36)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve u jediného výrobce ve Spojených arabských emirátech (SAE) přezkoumala, zda byl jeho prodej dotčeného výrobku na domácím trhu dostatečně reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představoval alespoň 5 % celkového vývozu dotčeného výrobku do Unie. Prodej jediného výrobce z SAE na domácím trhu byl shledán v průběhu posuzovaného období za dostatečně reprezentativní.

(37)

Komise následně zkoumala, zda prodej obdobného výrobku na domácím trhu může být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto zkoumání proběhlo na základě stanovení podílu ziskového prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu SAE v průběhu období šetření.

(38)

Vzhledem k tomu, že objem ziskového prodeje obdobného výrobku představoval 80 % celkového objemu prodeje obdobného výrobku nebo méně, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr cen ziskového prodeje.

(39)

Jediný vyvážející výrobce ve Spojených arabských emirátech vyvážel dotčený výrobek přímo nezávislým odběratelům v Unii. Proto v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení byly vývozní ceny stanoveny na základě cen skutečně zaplacených nebo cen, které mají tito nezávislí odběratelé zaplatit za dotčený výrobek.

(40)

Běžné hodnoty a vývozní ceny jediného vyvážejícího výrobce byly srovnány na základě ceny ze závodu.

(41)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen. Na tomto základě byly provedeny – v případě, že byly použitelné a odůvodněné – úpravy o rozdíly v nákladech na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku, vedlejších nákladech, nákladech na úvěry a nákladech na provize.

(42)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí pro jediného výrobce ve Spojených arabských emirátech stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou.

(43)

Na základě informací obsažených v podnětu a informací získaných od spolupracujícího vyvážejícího výrobce z SAE není známo, že by ve SAE byli nějací další výrobci dotčeného výrobku. Proto by se celostátní dumpingové rozpětí, které má být stanoveno pro SAE, mělo rovnat dumpingovému rozpětí stanovenému pro jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce ve SAE.

(44)

Prozatímní dumpingové rozpětí pro SAE, vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, je 6,6 %.

(45)

V průběhu období šetření vyrábělo obdobný výrobek 17 výrobců v Unii. Má se tedy za to, že výstup těchto výrobců (určený na základě posouzení podkladů doručených spolupracujícími výrobci, a pro ostatní výrobce v Unii na základě údajů z podnětu) představuje výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(46)

Z těchto 17 výrobců jich při šetření 12 spolupracovalo. Bylo zjištěno, že těchto 12 výrobců představuje podstatnou část, v tomto případě více než 80 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii. Těchto 12 spolupracujících výrobců proto představuje výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a bude tudíž dále označováno jako „výrobní odvětví Unie“. Zbývající výrobci v Unii budou dále označováni jako „další výrobci v Unii“. Tito další výrobci v Unii aktivně nepodpořili podnět, ale ani ho nezamítli.

(47)

Je třeba poznamenat, že trh PET v Evropské unii je charakterizován poměrně vysokým počtem výrobců, kteří obvykle patří do větších skupin se sídly mimo EU. Trh prochází procesem konsolidace s řadou nedávných případů akvizic a rušení podniků. Například byly od roku 2009 zavřeny výrobní závody PET společnosti Tergal Fibers (Francie), Invista (Německo) a Artenius (Spojené království), zatímco společnost Indorama převzala bývalé závody společnosti Eastman ve Spojeném království a Nizozemsku.

(48)

Jak je uvedeno v 6. bodu odůvodnění, bylo vybráno pět samostatných výrobců, což představuje 65 % prodeje všech spolupracujících výrobců v Unii. Jedna společnost neměla možnost poskytnout všechny požadované údaje, takže vzorek musel být zmenšen na čtyři společnosti, což představuje 47 % prodeje všech spolupracujících výrobců.

(49)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemu prodeje vlastní výroby výrobního odvětví Unie na trhu EU, údajů o objemech dovozu na trh EU získaných od Eurostatu a – pokud jde o další výrobce v Unii – na základě odhadů založených na podnětu.

(50)

Spotřeba výrobku, který je předmětem šetření, v Unii vzrostla mezi rokem 2006 a obdobím šetření o 11 %. Konkrétně zřejmá poptávka vzrostla v roce 2007 o 8 %, mírně se snížila mezi rokem 2007 a 2008 (o 2 procentní body) a vzrostla o dalších 5 procentních bodů mezi rokem 2008 a obdobím šetření.

Tabulka č. 1

(51)

Komise zkoumala, zda má být dovoz PET do Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů posouzen souhrnně ve shodě s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(52)

Vzhledem k tomu, že dumpingové rozpětí zjištěné pro Pákistán je nepatrné, má se za to, že vliv dotčeného dovozu nemůže být posuzován spolu s dumpingovým dovozem z Íránu a SAE.

(53)

Pokud jde o vliv dovozu pocházejícího z SAE a Íránu, šetření ukázalo, že dumpingová rozpětí byla nad úrovní minimální hranice určené v čl. 9 odst. 3 základního nařízení a že objem dumpingového dovozu z těchto dvou zemí nebyl zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení.

(54)

S ohledem na podmínky hospodářské soutěže mezi dovozem z Íránu a Spojených arabských emirátů a obdobným výrobkem z šetření vyplynulo, že výrobci z těchto zemí využívají stejné prodejní kanály a prodávají obdobným kategoriím odběratelů. Z šetření též vyplynulo, že dovoz z obou těchto zemí měl během posuzovaného období stoupající trend.

(55)

Ve světle výše uvedeného se má za to, že všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení byla splněna a že dovoz z Íránu a Spojených arabských emirátů by měl být posouzen souhrnně.

(56)

Mezi rokem 2006 a obdobím šetření vzrostl objem dumpingového dovozu dotčeného výrobku více než dvacetinásobně a dosáhl v období šetření 212 198 tun. Konkrétněji dovoz z SAE a Íránu se mezi rokem 2006 a 2007 téměř ztrojnásobil, načež v roce 2008 oproti roku 2007 dále vzrostl na čtyřnásobek a mezi rokem 2008 a obdobím šetření se téměř zdvojnásobil.

Tabulka č. 2

(57)

Podíl na trhu, jenž připadal na dumpingový dovoz z SAE a Íránu, v roce 2006 činil 0,4 % a v průběhu posuzovaného období stabilně rostl, a to téměř o 7 procentních bodů. Konkrétně vzrostl o 0,8 procentního bodu v období let 2006 až 2007, o další 3,4 procentního bodu v období let 2007 až 2008 a o 2,5 procentního bodu mezi rokem 2008 a obdobím šetření. V období šetření činil podíl dumpingového dovozu z SAE a Íránu na trhu 7,1 %.

(58)

Je třeba poznamenat, že SAE vstoupily na trh teprve v roce 2007, přesto se jim rychle podařilo získat značný podíl na trhu.

(59)

Průměrná dovozní cena poklesla v posuzovaném období o 15 %, přičemž k nejprudšímu poklesu došlo mezi rokem 2008 a obdobím šetření. Konkrétně průměrná cena klesla o 1 % v roce 2007 a o další procentní bod v roce 2008, načež v období šetření klesla o dalších 13 procentních bodů.

Tabulka č. 3

(60)

Při zohlednění okolnosti, že ceny a náklady dotčeného výrobku v období šetření značně kolísaly, byly prodejní ceny a náklady zaznamenávány kvartálně a výpočet podbízení byl také prováděn kvartálně.

(61)

Za účelem analýzy cenového podbízení byly vážené průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie, upravené na úroveň cen ze závodu, srovnány s odpovídajícími váženými průměrnými cenami dovozu z SAE a Íránu pro prvního nezávislého odběratele na trhu Unie, stanovenými na základě cen CIF s příslušnou úpravou o náklady po dovozu a rozdíly v úrovni obchodu.

(62)

Srovnání ukázalo, že se v období šetření docházelo u dotčeného dumpingového výrobku pocházejícího z SAE prodávaného v Unii k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie o 3,9 %. U dumpingových výrobků pocházejících z Íránu prodávaných v Unii docházelo k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie o 3,2 %. Vážené průměrné rozpětí cenového podbízení obou zemí v období šetření je 3,8 %.

(63)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení bylo provedeno posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnující posouzení všech hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie během sledovaného období.

(64)

Jak bylo uvedeno výše, vzhledem k velkému počtu výrobců v Unii bylo nutno provést výběr vzorků. Pro účely analýzy újmy byly stanoveny ukazatele újmy na následujících dvou úrovních:

(65)

Výroba v rámci Unie klesla o 4 % mezi rokem 2006 a obdobím šetření. Konkrétně vzrostla o 5 % v roce 2007 na cca 2 570 000 tun, avšak prudce poklesla o 10 procentních bodů v roce 2008 oproti roku 2007 a mírně vzrostla o 1 procentní bod mezi rokem 2008 a obdobím šetření, kdy dosáhla cca 2 300 000 tun.

Tabulka č. 4

(66)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšila o 15 %. Konkrétně se v roce 2007 zvýšila o 1 % a poté o dalších 5 procentních bodů v roce 2008 a o dalších 9 procentních bodů v období šetření.

Tabulka č. 5

(67)

Míra využití kapacity v roce 2006 činila 83 %, v roce 2007 vzrostla na 87 %, avšak v roce 2008 klesla na 75 % a na pouhých 69 % v období šetření. Pokles míry využití v roce 2008 a v období šetření odráží sníženou výrobu a zvýšenou výrobní kapacitu v tomto období.

(68)

Objem prodeje výrobců v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie mírně poklesl v průběhu posuzovaného období. V roce 2007 prodej vzrostl o 5 %, avšak v následujícím roce poklesl mírně pod úroveň roku 2006 a v období šetření byl o 3 % nižší než v roce 2006 a činil přibližně 2 100 000 tun. S ohledem na omezený objem zásob vývoj prodeje těsně odráží vývoj výroby.

Tabulka č. 6

(69)

V průběhu posuzovaného období výrobci v Unii ztratili 10 procentních bodů podílu na trhu, který poklesl z 85 % v roce 2006 na 75 % v období šetření. Tato ztráta podílu na trhu odráží skutečnost, že i přes vzrůst spotřeby prodej výrobního odvětví Unie poklesl o 3 % v posuzovaném období. Je třeba poznamenat, že tento klesající trend byl zjištěn též u výrobců z Unie zařazených do vzorku.

Tabulka č. 7

(70)

Mezi rokem 2006 a obdobím šetření se navzdory nárůstu spotřeby Unie o 11 % snížil objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu EU o 3 % a podíl výrobců v Unii na trhu poklesl o 10 procentních bodů. Na druhé straně podíl dumpingového dovozu na trhu ve stejném období vzrostl z 0,4 % na 7,1 %. Závěrem tedy je, že výrobci v Unii nemohli mít prospěch z růstu trhu.

(71)

Míra zaměstnanosti výrobců v Unii vykazuje pokles o 15 % mezi rokem 2006 a obdobím šetření. Konkrétně počet zaměstnaných lidí poklesl výrazně z 2 400 v roce 2006 na 2 100 v roce 2007, resp. o 13 %, a v roce 2008 i v období šetření se udržel přibližně na této úrovni. Propad v roce 2007 je odrazem restrukturalizační snahy vyvíjené řadou výrobců v EU.

Tabulka č. 8

(72)

Produktivita pracovních sil výrobců v Unii, měřená výstupem (v tunách) na zaměstnance a rok v průběhu posuzovaného období, vzrostla o 12 %. Promítá se v tom skutečnost, že výroba klesala pomalejším tempem než míra zaměstnanosti, a svědčí o zvýšené účinnosti výrobců v Unii. To je obzvláště zřejmé v roce 2007, kdy výroba vzrostla a míra zaměstnanosti poklesla a produktivita byla o 21 % vyšší než v roce 2006.

Tabulka č. 9

(73)

Roční průměrné prodejní ceny výrobců v Unii pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, se na trhu EU udržely v letech 2006 až 2008 na neměnné úrovni cca 1 100 EUR za tunu. V období šetření roční průměrná prodejní cena poklesla o 12 % a dosáhla 977 EUR za tunu. Roční průměrná prodejní cena neodráží měsíční ani denní cenové výkyvy PET na evropském (a světovém) trhu, ale je považována za dostačující pro zachycení trendu během posuzovaného období. Prodejní ceny PET zpravidla kopírují cenové trendy hlavních surovin (zejména PTA a MEG), neboť tyto suroviny představují až 80 % celkových nákladů PET.

Tabulka č. 10

(74)

Jak je uvedeno výše, u prodejních cen výrobního odvětví Unie docházelo k cenovému podbízení dumpingovým dovozem z SAE a Íránu.

(75)

Vzhledem k objemu, podílu na trhu a cenám dumpingového dovozu z SAE a Íránu nelze považovat dopad skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie za zanedbatelný. Je důležité připomenout, že od roku 2000 jsou v platnosti antidumpingová opatření proti dovozu PET z Indie, Indonésie, Korejské republiky, Malajsie, Tchaj-wanu a Thajska a od roku 2004 proti dovozu z Čínské lidové republiky. Vzhledem k tomu, že v období posuzovaném v tomto šetření ztratilo výrobní odvětví Unie podíl na trhu a jeho ztráty vzrostly, nebylo zaznamenáno žádné skutečné překonání účinků dřívějšího dumpingu a má se za to, že výroba Unie zůstává zranitelná vůči poškozujícímu účinku dumpingového dovozu na trhu Unie.

(76)

Konečný stav zásob výrobců zařazených do vzorku poklesl mezi rokem 2006 a obdobím šetření o 22 %. Má se za to, že zásoby představují méně než 5 % roční produkce, a že je tudíž význam tohoto ukazatele pro analýzu újmy omezený.

Tabulka č. 11

(77)

Roční mzdové náklady vzrostly o 11 % od roku 2006 do roku 2007, načež v roce 2008 oproti roku 2007 poklesly o 2 procentní body a v období šetření o dalších 9 procentních bodů oproti roku 2008, čímž klesly na úroveň roku 2006. Roční mzdové náklady se tak celkově udržely na neměnné úrovni.

Tabulka č. 12

(78)

V průběhu posuzovaného období zůstala ziskovost prodeje obdobného výrobku odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu EU výrobci zařazenými do vzorku, vyjádřená procentem z čistého prodeje, stále záporná, a dokonce poklesla z – 6,9 % na – 7,5 %. Přesněji, výrobci zařazení do vzorku zvýšili ziskovost v roce 2007, kdy čisté ztráty představovaly pouze – 1,5 % čistého prodeje, avšak v roce 2008 se výrazně zvýšily na – 9,3 %. V období šetření se situace mírně zlepšila.

Tabulka č. 13

(79)

Návratnost investic, vyjádřená jako zisk v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic, v zásadě sledovala uvedenou tendenci ziskovosti. Vzrostla z úrovně – 9,6 % v roce 2006 na – 3,1 % v roce 2007. Poté poklesla na – 16,8 % v roce 2008 a dále opět vzrostla na – 12,3 % v období šetření. Celkově zůstala návratnost investic záporná a v průběhu posuzovaného období se zhoršila o 2,7 procentního bodu.

(80)

Čistý peněžní tok z provozní činnosti byl v roce 2006 záporný ve výši – 18,5 milionu EUR. V roce 2007 se podstatně zlepšil, když se dostal na kladnou hodnotu 19,5 milionu EUR, avšak v roce 2008 se výrazně zhoršil (– 42 miliony EUR), načež se dostal na zápornou hodnotu – 11 milionů EUR v období šetření. Peněžní tok se v průběhu posuzovaného období celkově zlepšil, avšak zůstal záporný.

(81)

Nebyly zaznamenány žádné známky toho, že by se výrobní odvětví Unie potýkalo s těžkostmi při získávání kapitálu, zejména díky tomu, že někteří výrobci jsou součástí větších skupin.

Tabulka č. 14

(82)

Roční investice společností zařazených do vzorku do výroby obdobného výrobku se snížily mezi roky 2006 a 2007 o 34 %, mezi roky 2007 a 2008 o dalších 59 procentních bodů a poté se v období šetření jen mírně snížily oproti roku 2008. Celkově investice v posuzovaném období poklesly o 96 %. Tento prudký pokles investic lze částečně vysvětlit skutečností, že v letech 2006 až 2007 byly získány nové výrobní linky se záměrem zvýšit kapacitu.

Tabulka č. 15

(83)

Z rozboru makroekonomických údajů vyplývá, že výrobci v Unii během posuzovaného období snížili výrobu a tržby. Ačkoli zaznamenaný pokles nebyl dramatický sám o sobě, je třeba na něj nahlížet ve světle zvýšené poptávky mezi rokem 2006 a obdobím šetření, která měla za následek pokles podílu výrobců v Unii na trhu o 10 procentních bodů na 75 %.

(84)

Relevantní mikroekonomické ukazatele ukazují zjevné zhoršení hospodářské situace u výrobců v Unii zařazených do vzorku. Ziskovost a návratnost investic zůstaly záporné a celkově ještě dále poklesly mezi rokem 2006 a obdobím šetření. Peněžní tok i přes celkový příznivý vývoj zůstal v období šetření rovněž záporný.

(85)

Na základě výše uvedených skutečností se dospělo k předběžnému závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(86)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz pocházející z Íránu a Spojených arabských emirátů způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu natolik velkou, že ji lze označit za podstatnou. Byly prozkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingového dovozu současně způsobovat újmu výrobnímu odvětví Unie, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovému dovozu.

(87)

Mezi rokem 2006 a obdobím šetření vzrostl objem dumpingového dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z SAE a Íránu více než dvacetinásobně, na 212 200 tun a jeho podíl na trhu vzrostl o téměř 7 procentních bodů (z 0,4 % na 7,1 %). Výrobní odvětví Unie zároveň ztratilo 10 procentních bodů podílu na trhu (z 84,9 % na 75,1 %). Průměrná cena tohoto dovozu mezi rokem 2006 a obdobím šetření poklesla a po celou dobu se držela na nižší úrovni než průměrná cena výrobců v Unii.

(88)

Jak je uvedeno v 62. bodu odůvodnění, cenové podbízení ze strany dumpingového dovozu činilo 3,9 % v případě SAE a 3,2 % v případě Íránu. I když cenové podbízení činilo méně než 4 %, není možno považovat je za bezvýznamné vzhledem k tomu, že PET je komoditou a hospodářská soutěž probíhá hlavně prostřednictvím cen.

(89)

Íránský vývozce tvrdil, že dovoz PET z Íránu nemohl způsobit výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu vzhledem k tomu, že úroveň tohoto dovozu jen mírně převyšovala zanedbatelnou úroveň stanovenou pro dovoz. Během období šetření však dovoz z Íránu, jehož podíl na trhu činil 1,9 %, přesáhl zanedbatelnou úroveň stanovenou v základním nařízení. Kromě toho íránské dovozní ceny představovaly cenové podbízení vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie. Vzhledem k těmto skutečnostem se tvrzení íránského vývozce zamítá.

(90)

Vzhledem k podbízení cenám výrobního odvětví Unie ze strany dovozu z SAE a Íránu se usuzuje, že tento dumpingový dovoz vyvíjel tlak na ceny na trhu, a bránil tak výrobnímu odvětví Unie udržovat své prodejní ceny v míře, která by mu umožnila pokrývat náklady a realizovat zisk. Proto se odhaduje, že existuje příčinná souvislost mezi tímto dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(91)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že veškerá újma je důsledkem nedostatečné vývozní aktivity výrobců v Unii. Jak je vidět z následující tabulky, objem vývozu výrobního odvětví vzrostl během posuzovaného období o 11 %. Úroveň vývozních cen za stejné období se snížila o 10 %, v důsledku čehož byla stabilní hodnota prodeje na vývoz během posuzovaného období. Proto nic nenasvědčuje tomu, že vývozní výkonnost přispěla k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie.

Tabulka č. 16

(92)

Jiná zúčastněná strana tvrdila, že ceny výrobního odvětví Unie na trhu EU byly uměle nadsazené. Podle této zúčastněné strany je dokladem pro její tvrzení skutečnost, že ceny na trhu EU zůstaly neměnné, i když vývozní prodejní ceny klesly. Šetření však ukázalo, že průměrné roční prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu EU se v průběhu posuzovaného období snížily o 12 %, tedy v souladu se snížením vývozních cen během téhož období. Toto tvrzení se proto zamítá.

(93)

Vzhledem k tomu, že dovoz z Pákistánu nebyl dumpingový, je nutné analyzovat, zda přesto přispěl k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie. Objem dovozu z Pákistánu v průběhu posuzovaného období vzrostl na dvojnásobek. Konkrétně poklesl o 25 % mezi rokem 2006 a 2007, avšak potom významně vzrostl v roce 2008 oproti roku 2007 o 117 procentních bodů a v období šetření o dalších 16 procentních bodů oproti roku 2008, kdy dosáhl cca 92 000 tun. Odpovídající podíl na trhu pokrytý tímto dovozem se zvýšil z 1,6 % v roce 2006 na 3,1 % v období šetření.

Tabulka č. 17

(94)

Průměrná cena pákistánského dovozu se obecně udržela pod úrovní průměrných cen výrobců v Unii. Avšak podrobná analýza údajů o cenách poskytnutá spolupracujícím vývozcem v Pákistánu ukázala, že jeho ceny se podbízejí cenám v Unii o méně než 1,5 %, což představuje méně než polovinu podbízení stanoveného pro dumpingový dovoz z Íránu a SAE. Proto ačkoli nelze vyloučit, že dovoz z Pákistánu přispěl k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie, tento příspěvek byl jen částečný a nemohl narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a jakoukoli újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(95)

Korejská republika podléhá antidumpingovému clu od roku 2000. Dvě korejské společnosti podléhají nulové celní sazbě a šetřením bylo zjištěno, že dovoz z Korejské republiky zůstal na vysoké úrovni a v posuzovaném období výrazně vzrostl. Korejský dovoz se zvýšil o téměř 150 % mezi rokem 2006 a obdobím šetření a odpovídající podíl na trhu se zvýšil z 3,5 % v roce 2006 na 7,7 % v období šetření.

Tabulka č. 18

(96)

Průměrná cena korejského dovozu se obecně udržela mírně pod úrovní průměrných cen výrobců v Unii. Avšak korejské ceny byly vyšší než průměrné ceny z Íránu a SAE a byly též vyšší než průměrné ceny z Pákistánu. Proto, ačkoli nelze vyloučit, že dovoz z Korejské republiky přispěl k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie, tento příspěvek byl jen částečný a má se za to, že nemohl narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z SAE a Íránu.

(97)

Íránský vývozce tvrdil, že k nárůstu íránského dovozu došlo v důsledku snížení jihokorejského dovozu, a tedy nikoli na úkor evropských výrobců. Z údajů Eurostatu však vyplývá, že v posuzovaném období narůstal objem dovozu z obou zemí zároveň. Proto nelze vyvozovat, že dovoz z Íránu pouze nahradil dovoz z Jižní Korey.

(98)

Dovoz z ostatních zemí byl realizován v průměru za ceny podstatně vyšší než průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Navíc tento dovoz v průběhu posuzovaného období přišel o podíl na trhu. Z tohoto důvodu nelze ani tento dovoz považovat za příčinu újmy výrobnímu odvětví Společenství.

Tabulka č. 19

(99)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že újma, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, byla způsobena konkurencí ze strany nespolupracujících výrobců v Unii. Pět výrobců v Unii při šetření nespolupracovalo. Jeden z nich zastavil svou výrobu již v průběhu posuzovaného období, zatímco druzí dva ji zastavili krátce po něm. Objem prodeje nespolupracujících výrobců byl odhadnut na základě informací poskytnutých v podnětu. Na základě dostupných informací se zdá, že tito výrobci v průběhu posuzovaného období přišli o podíl na trhu, který klesl z 20,5 % v roce 2006 na 16 % v období šetření. Při šetření nebyly shledány žádné důkazy, z nichž by vyplývalo, že chování těchto výrobců narušilo příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a jakoukoli újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

Tabulka č. 20

(100)

Finanční a hospodářská krize z roku 2008 vedla k růstu trhu, který byl pomalejší, než se očekávalo, a neobvyklý ve srovnání se začátkem tohoto století, kdy byla zaznamenána roční míra růstu cca 10 %. Poprvé došlo k poklesu poptávky po PET v roce 2008. To mělo jasný vliv na celkovou výkonnost výrobního odvětví Unie.

(101)

Negativní vliv hospodářského útlumu a poklesu poptávky byl umocněn zvýšeným dumpingovým dovozem z Íránu a SAE, který představoval podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie. I kdyby tedy bylo možné považovat hospodářský útlum za jednu z příčin újmy v období začínajícím posledním čtvrtletím 2008, tento faktor nemůže jakkoli zmírnit škodlivé účinky přítomnosti velice levného dumpingového dovozu na trhu EU během celého posuzovaného období. Výrobní odvětví Unie by kupříkladu i v době klesajících prodejů mohlo být schopno udržet přijatelnou úroveň cen, a omezit tak negativní účinky poklesu růstu spotřeby, kdyby na trhu nedocházelo k nekalé soutěži v podobě levného dumpingového zboží.

(102)

Hospodářský útlum též nemá žádný dopad na újmu způsobenou a zaznamenanou již před posledním čtvrtletím 2008.

(103)

V důsledku toho je nutno považovat hospodářský útlum pouze za jednu z příčin újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie od posledního čtvrtletí 2008 a vzhledem k jeho globálnímu charakteru jej není možno považovat za možný důvod narušení příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem z SAE a Íránu a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(104)

Některé zúčastněné strany konstatovaly, že každá újma způsobená výrobnímu odvětví Unie by byla především způsobena nepříznivou polohou přinejmenším některých výrobců v Unii (tj. daleko od přístavu, což přináší zbytečné náklady na dopravu surovin i konečného produktu).

(105)

Pokud jde o toto konstatování, má se za to, že zeměpisná poloha, která není snadno dostupná relativně levnými dopravními prostředky, má určité nevýhody z hlediska nákladů spojených s doručením surovin od dodavatelů a konečného výrobku zákazníkům. Avšak šetření i ověřené údaje od výrobců z Unie zařazených do vzorku (z nichž dva působili blízko přístavu a dva dále ve vnitrozemí) nevykázaly žádnou významnou korelaci mezi zeměpisnou polohou a hospodářskou výkonností výrobců z Unie. Újma ve skutečnosti byla způsobena i výrobcům působícím blízko přístavu.

(106)

V důsledku toho lze tedy učinit závěr, že zeměpisná poloha podstatně nepřispěla k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(107)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že každá újma způsobená výrobnímu odvětví Unie by byla způsobena skutečností, že mnozí výrobci v Unii nejsou vertikálně propojeni (ve vztahu k výrobě PTA), a jsou tudíž z hlediska nákladů významně znevýhodněni vůči integrovaným vývozcům. Ověřené údaje od výrobců z Unie zařazených do vzorku nevykázaly žádnou významnou korelaci mezi vertikálním propojením výroby PTA a hospodářskou výkonností výrobců z Unie.

(108)

V důsledku toho lze tedy učinit závěr, že nedostatečné vertikální propojení výroby PTA podstatně nepřispělo k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(109)

Časová shoda mezi nárůstem dumpingového dovozu z SAE a Íránu, zvýšením podílu na trhu a zjištěným cenovým podbízením na jedné straně a zhoršením situace výrobců Unie na straně druhé vede k závěru, že dumpingový dovoz způsobil podstatnou újmu, již utrpělo výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(110)

Byly analyzovány i další faktory, ale bylo shledáno, že nenarušují příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie. Pokud se jedná o Pákistán, vzhledem k velmi nízkému podbízení se má za to, že jeho dovoz významným způsobem nepřispěl k újmě výrobního odvětví Unie. Dovoz z Korejské republiky mohl přispět k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie, ale vzhledem k malému cenovému rozdílu mezi tímto dovozem a trhem Unie se má za to, že nemohl narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z SAE a Íránu. Vlivem klesajícího podílu na trhu a vysoké cenové úrovni není prokázáno, že by dovoz z jiných třetích zemí mohl přispět k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie. Kromě toho žádný jiný známý faktor, tj. vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, konkurence ze strany ostatních výrobců v Unii, hospodářský útlum, zeměpisná poloha a nedostatečné vertikální propojení, nepřispěl k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie do takové míry, že by byla narušena příčinná souvislost.

(111)

Na základě výše uvedené analýzy, která řádně odlišila a oddělila účinky všech známých faktorů ovlivňujících situaci výrobního odvětví Unie od škodlivých účinků dumpingového dovozu, tudíž prozatímní závěr zní, že dovoz z SAE a Íránu způsobil Unii podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(112)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda i přes závěry o dumpingu, újmě a příčinné souvislosti neexistují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že v tomto konkrétním případě není přijetí opatření v zájmu Unie. Pro tyto účely a podle čl. 21 odst. 1 základního nařízení zvážila Komise pravděpodobný dopad opatření na všechny dotčené strany a rovněž pravděpodobné důsledky nepřijetí opatření.

(113)

Komise rozeslala dotazníky nezávislým dovozcům, dodavatelům surovin, uživatelům a jejich sdružením. Celkově bylo rozesláno přes 50 dotazníků, avšak ve stanovené lhůtě bylo obdrženo jen 13 odpovědí. Kromě toho se 22 uživatelů přihlásilo později v řízení formou dopisů, ve kterých se vyslovili proti případnému uložení opatření v tomto případě.

(114)

Očekává se, že by uložení opatření na dovoz z SAE a Íránu zamezilo dalšímu narušování trhu, stlačování cen a obnovilo spravedlivou hospodářskou soutěž. To by naopak poskytlo výrobnímu odvětví Unie příležitost zlepšit svou situaci z důvodu zvýšení cen, objemu prodeje a podílu na trhu.

(115)

Nebudou-li přijata opatření, očekává se, že dovoz z SAE a Íránu by i nadále rostl při nízkých cenách, které se podbízejí cenám výrobního odvětví Unie. V tomto případě by výrobní odvětví Unie nemělo příležitost zlepšit svou situaci. S ohledem na špatnou finanční situaci výrobního odvětví Unie lze očekávat více případů rušení výrobních podniků s následným poklesem zaměstnanosti.

(116)

Nic nenasvědčuje tomu, že by zájmy ostatních výrobců v Unii, kteří při šetření aktivně nespolupracovali, byly odlišné od zájmů uvedených pro výrobní odvětví Unie.

(117)

Íránská společnost tvrdila, že uložení opatření by výrobnímu odvětví Unie nepomohlo, jelikož by vedlo pouze k novým investicím v jiných vyvážejících zemích. Toto tvrzení nelze přijmout, protože jeho logickým důsledkem by bylo, že antidumpingová opatření nelze nikdy uložit na výrobky, u nichž lze investice přesunout do jiných zemí. Také by to znamenalo odmítnout ochranu proti nekalým obchodním praktikám pouze z důvodu možné existence nové konkurence ze strany jiných třetích zemí.

(118)

Tatáž zúčastněná strana tvrdila, že žádná opatření nemohou napravit strukturální konkurenční znevýhodnění výrobního odvětví EU vyrábějícího PET ve srovnání s výrobním odvětvím vyrábějícím PET v Asii a na Blízkém východě. Toto tvrzení však nebylo dostatečně podloženo. Je třeba poznamenat, že někteří výrobci v Unii vybraní do vzorku, kteří jsou vertikálně integrováni, se rovněž nacházejí v obtížné finanční situaci. Kromě toho, i kdyby existovaly možné konkurenční výhody (například v podobě levnějšího přístupu k surovinám), nemění to nic na skutečnosti, že vyvážející výrobci se uchýlili k dumpingu.

(119)

Vyvozuje se proto předběžný závěr, že by uložení antidumpingových opatření bylo jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Unie.

(120)

Jak je uvedeno výše, výběr vzorku byl uplatněn u dovozců, kteří nejsou ve spojení, a ze dvou společností zařazených do vzorku pouze jeden dovozní zástupce (Global Services International, dále jen „G.S.I“) plně při tomto šetření spolupracoval tím, že dodal svou odpověď na dotazník. Dovoz vykázaný tímto spolupracujícím zástupcem představuje velký podíl v rámci veškerého dovozu z dotčených zemí v období šetření. Provize za dovoz PET tvoří většinu zisků společnosti G.S.I. Vzhledem k tomu, že tento zástupce podniká formou provize, neočekává se, že uložení cel bude mít na jeho činnost podstatný vliv, neboť jakýkoli nárůst dovozní ceny by pravděpodobně nesli jeho zákazníci.

(121)

Žádný jiný dovozce nedodal relevantní informace. Vzhledem k tomu, že dovoz z jiných zemí, ve kterých v současnosti platí antidumpingová opatření, neustal a že je k dispozici dovoz ze zemí bez antidumpingových opatření (např. Omán, USA, Brazílie), má se za to, že dovozci mohou dovážet z těchto zemí.

(122)

Vyvozuje se proto předběžný závěr, že by uložení prozatímních opatření nemělo významný negativní dopad na zájem dovozců v EU.

(123)

Tři dodavatelé surovin (dva dodavatelé PTA a jeden dodavatel MEG) při šetření spolupracovali a dodali svou odpověď na dotazník ve stanovené lhůtě. Počet zaměstnanců zaměstnaných v jejich evropských podnicích a podílejících se na výrobě PTA/MEG se pohyboval kolem 700.

(124)

Spolupracující výrobci PTA představují kolem 50 % nákupu PTA výrobců z Unie zařazených do vzorku. Výrobci PTA jsou do značné míry závislí na postavení výrobců PET, kteří jsou jejich hlavními odběrateli. Nízké ceny PET vedou k nižším cenám PTA a nižším rozpětím pro výrobce PTA. Je třeba poznamenat, že probíhá antidumpingové a antisubvenční šetření týkající se dovozu PTA pocházejícího z Thajska, což znamená, že výrobci PTA v EU by mohli být vystaveni nekalé hospodářské soutěži v podobě thajského dovozu. Proto by uložení opatření na dumpingový dovoz PET přineslo užitek výrobcům PTA.

(125)

Pro spolupracujícího dodavatele MEG představuje MEG méně než 10 % celkového obratu. Pokud jde o MEG, PET není jeho jediným nebo dokonce hlavním možným použitím a výrobci MEG jsou na situaci výrobního odvětví PET závislí méně. Obtíže výrobního odvětví PET však mohou mít určitý omezený dopad na dodavatele MEG, alespoň v krátkodobém a střednědobém horizontu.

(126)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem prozatímní závěr zní, že uložení opatření na dumpingový dovoz z SAE a Íránu by bylo v zájmu dodavatelů surovin.

(127)

PET, který je předmětem tohoto řízení (tj. s viskozitním číslem 78 ml/g nebo vyšším, tzv. „polotovar vhodný pro výrobu lahví“), se nejčastěji používá při výrobě lahví na vodu a další nápoje. Využití PET při výrobě jiných obalů (pevné potraviny nebo detergenty) a k výrobě fólií se rozvíjí, ale ještě zůstává poměrně omezené. Láhve z PET se vyrábějí ve dvou stádiích: i) nejprve se vyrobí předtvarovaný polotovar vstřikem PET do šablony a ii) předtvarovaný polotovar se zahřeje a vyfoukne do tvaru lahve. Výroba lahví může být integrovaným procesem (tj. tatáž společnost nakupuje PET, vyrábí předtvarovaný polotovar a vyfukuje ho do lahve) nebo se omezuje na druhou fázi (vyfukování předtvarovaného polotovaru do lahve). Předtvarované polotovary mohou být poměrně snadno přepravovány, neboť jsou malé a husté, zatímco prázdné lahve jsou nestabilní a kvůli jejich velikosti je jejich přeprava finančně velmi náročná.

(128)

PET lahve jsou plněny vodou a/nebo jinými nápoji v balírnách. Balírny se často účastní podnikání s PET buď pomocí integrovaných operací výroby lahví, nebo prostřednictvím dohod o zpracování s najatými zpracovateli a/nebo výrobci lahví, pro které vyjednávají cenu PET s výrobcem (měkké poplatky (soft tolling)), nebo dokonce kupují PET pro své vlastní lahve (tvrdé poplatky (hard tolling)).

(129)

Proto lze rozlišit dvě skupiny uživatelů:

(130)

Výrobci předtvarovaných polotovarů jsou hlavními uživateli polotovaru vhodného pro výrobu PET lahví. Čtyři zpracovatelé, představující 16 % spotřeby Unie v období šetření, při šetření plně spolupracovali (tj. ve stanovených lhůtách dodali kompletní odpovědi na dotazník). Jak bylo uvedeno výše, významné množství zpracovatelů se přihlásilo později v řízení a vyslovilo svůj nesouhlas, neposkytli však žádné ověřitelné údaje ohledně své spotřeby. Spolupracující dovozní zástupce během slyšení uvedl, že přes 80 % uživatelů EU je proti opatřením. Tato informace však nebyla dostatečně opodstatněná a nemohla být ověřena.

(131)

Sdružení zastupující evropské zpracovatele plastů (EuPC) během slyšení uvedlo, že k tomuto řízení zaujímá neutrální postoj. Ačkoli někteří jeho členové jsou proti jakémukoli opatření, současná úroveň cen PET na evropském trhu není pro společnosti recyklující PET udržitelná. Společnosti recyklující PET (které jsou rovněž reprezentovány EuPC) by s opatřeními souhlasily. V pozdější fázi šetření však sdružení změnilo svůj postoj a vyjádřilo nesouhlas s uložením opatření. Sdružení tvrdilo, že uložení opatření by způsobilo nepřiměřené náklady výrobnímu odvětví EU, které se zabývá zpracováním plastů a které tvoří zejména malé a střední podniky. Sdružení tvrdilo, že tyto malé a střední podniky nejsou schopné absorbovat vyšší ceny PET, a proto budou nuceny ukončit svou činnost nebo je to podnítí k přesunu mimo EU. Tato tvrzení nebyla v této fázi důkladněji doložena.

(132)

Celkový počet zaměstnanců spolupracujících zpracovatelů činí 1 300, zatímco počet zaměstnanců nahlášený zpracovateli, kteří se přihlásili později v řízení, činí dalších 6 000. Dovozní zástupce a jeho zákazníci během slyšení uvedli, že míra zaměstnanosti zpracovatelů je cca 20 000 osob. Informace o zaměstnanosti ještě musí být ověřeny.

(133)

Na základě dostupných informací PET využité při výrobě předtvarovaných polotovarů představuje 70 % až 80 % celkových výrobních nákladů pro zpracovatele. Je tedy zásadní položkou nákladů těchto společností. Z šetření doposud vyplynulo, že spolupracující zpracovatelé v průměru již zaznamenali určité ztráty. S ohledem na skutečnost, že většinu zpracovatelů představují malé a středně velké místní společnosti, mohou mít v krátkodobém a střednědobém horizontu pouze omezené možnosti převést zvýšení svých nákladů, zejména pokud jejich zákazník (balírny) je poměrně velký hráč s mnohem lepším postavením pro vyjednávání. Avšak smlouvy (sjednávané zpravidla každý rok) na prodej předtvarovaných polotovarů a/nebo lahví často obsahují ustanovení odrážející proměnnost cen PET.

(134)

Zpracovatelé a spolupracující dovozní zástupce tvrdili, že opatření by měla za následek to, že větší výrobci předtvarovaných polotovarů by přesunuli své standardizované výrobní linky do zemí sousedících s EU. Vzhledem k tomu, že náklady na přepravu předtvarovaných polotovarů na omezenou vzdálenost jsou poměrně nízké, začíná tento proces již do určité míry probíhat. V tomto okamžiku se zdá, že krátká vzdálenost k zákazníkovi nebo pružnost dodávek vyvažují výhody, které mohou nabídnout sousední země. Vzhledem k tomu, že navrhovaná úroveň opatření je mírná, bylo předběžné shledáno, že výhody spojené s výrobou předtvarovaných polotovarů mimo EU by neměly převážit současné nedostatky. Navíc vzhledem k přepravním nákladům bude změna působiště pravděpodobně alternativou pouze pro společnosti, jejichž zákazníci sídlí blízko hranic EU, avšak ne pro zpracovatele, kteří mají své zákazníky v ostatních částech EU.

(135)

Zpracovatelé a spolupracující dovozní zástupce též argumentovali, že opatření by mohla výrobcům PET přinést pouze krátkodobou pomoc. Tvrdili, že ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, jakmile se výrobci předtvarovaných polotovarů přesunou mimo EU, by byla na trhu EU nedostatečná poptávka po PET výrobcích a klesající ceny by v konečném důsledku donutily výrobce PET k rušení podniků nebo k jejich přesunu mimo EU. Vzhledem k úvahám v předchozím bodu odůvodnění a k tomu, že předběžně nebylo přestěhování výrobců předtvarovaných polotovarů mimo EU shledáno nutným, je uskutečnění tohoto scénáře nepravděpodobné.

(136)

Předběžně tudíž nelze vyloučit, že uložení opatření bude mít významný vliv na výrobní náklady zpracovatelů. Jelikož však není jisté, zda výrobci předtvarovaných polotovarů a/nebo výrobci lahví budou mít možnost převést zvýšené náklady na zákazníky, dopad na ziskovost zpracovatelů a jejich celkovou výkonnost nemůže být v tomto předběžném stadiu jasně stanoven.

(137)

Šest balíren včetně poboček společností Coca-Cola Co., Nestle Waters, Danone a Orangina při šetření spolupracovalo, tj. ve stanovených lhůtách dodaly kompletní odpovědi na dotazník. V období šetření představují kolem 11 % spotřeby PET v Unii. Formát poskytnutých informací neumožňuje stanovit jednoduše počet zaměstnanců, kteří se přímo podílejí na výrobě, která využívá PET. Podle předběžného odhadu jich však je kolem 6 000. Na základě dostupných informací se odhaduje, že výrobní odvětví balíren v Unii zaměstnává mezi 40 000 a 60 000 zaměstnanců, kteří se přímo podílejí na výrobě užívající PET.

(138)

Na základě dostupných informací se podíl nákladů na PET v celkových nákladech spolupracujících balíren pohybuje mezi 1 % a 14 % v závislosti na nákladech dalších komponentů využívaných při výrobě jejich příslušných výrobků. Z dostupných informací je zřejmé, že PET je zpravidla důležitější nákladovou položkou pro výrobce minerálních vod (zejména neznačkových), zatímco pro některé balírny nealkoholických nápojů je okrajovou položkou. Z informací, které jsou k dispozici ve spisu, vyplývá, že v některých případech náklady na PET mohou pro zákazníka představovat až 20 % konečné ceny minerální vody. Odhaduje se, že v průměru náklady PET mohou představovat až 10 % celkových nákladů balíren.

(139)

S ohledem na výše uvedené se má za to, že vzrůst cen PET po uložení navrhovaných opatření bude mít jen omezený dopad (méně než 2% nárůst nákladů) na celkovou situaci balíren, i když, jak se tvrdí, by měly obtíže s převáděním zvýšených nákladů na své zákazníky, což je každopádně nepravděpodobné přinejmenším ve střednědobém horizontu.

(140)

Některé strany namítly, že uložení opatření by vedlo k nedostatku PET na trhu EU a že výrobci v Unii nemají dostatečné kapacity pro uspokojení stávající poptávky.

(141)

V této souvislosti se podotýká, že výrobci v Unii v období šetření pracovali pouze na 69 % své kapacity a mají dostatečnou volnou kapacitu k tomu, aby v případě nutnosti nahradili dovoz z SAE a Íránu. Avšak účelem cla by nemělo být odrazení dovozu, ale jen obnovení spravedlivé hospodářské soutěže na trhu. Navíc jsou k dispozici i další zdroje dodávky.

(142)

Kromě toho se předpokládá, že odvětví recyklace PET zvýší výrobu, pokud se cena prvotního PET v EU udrží na rozumné výši a nesníží se v důsledku nekalé soutěže.

(143)

Íránský vývozce tvrdil, že uložení opatření proti PET z Íránu by mělo nepřiměřeně negativní účinek, pokud jde o status této země jakožto rozvojové země a pokud jde o skutečnost, že íránští vývozci již čelí značným znevýhodněním v důsledku mezinárodních sankcí. Je obvyklou praxí Komise přijímat antidumpingová opatření proti rozvojovým i rozvinutým zemím, kdykoli je takové opatření odůvodněné právními požadavky. Kromě toho skutečnost, že jsou zavedeny sankce proti Íránu, představuje podle stávajících antidumpingových pravidel irelevantní úvahu.

(144)

Na základě výše uvedeného se tedy očekává, že uložení opatření na dovoz z SAE a Íránu by poskytlo výrobnímu odvětví Unie, stejně tak jako dalším výrobcům v Unii, příležitost zlepšit svou situaci z důvodu zvýšení objemu prodeje, zvýšení cen a podílu na trhu. Přestože se mohou vyskytnout některé negativní důsledky formou zvýšení nákladů pro uživatele (zejména zpracovatele), budou pravděpodobně vyváženy očekávanými přínosy pro výrobce a jejich dodavatele.

(145)

Obnovení spravedlivé hospodářské soutěže a udržení rozumné výše hladiny cen v EU povzbudí recyklaci PET, čímž přispěje k ochraně životního prostředí. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se dospělo k předběžnému závěru, že proti zavedení opatření v tomto případě neexistují žádné přesvědčivé důvody. Po ověření odpovědí uživatelů na dotazník a dalším šetření může být nutné toto předběžné hodnocení v konečném stadiu přezkoumat.

(146)

Vzhledem k závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie by měla být na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Íránu a SAE uložena prozatímní opatření, aby se předešlo vzniku další újmy výrobnímu odvětví Unie dumpingovým dovozem.

(147)

U dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z Pákistánu nebyl prozatímně zjištěn žádný dumping, jak je uvedeno výše. Proto by neměla být uložena žádná prozatímní opatření.

(148)

Úroveň prozatímních opatření uložených na dovoz pocházející z SAE a Íránu by měla být dostatečná k tomu, aby odstranila újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie dumpingovým dovozem, ale nesmí být překročena zjištěná dumpingová rozpětí. Při výpočtu cla nezbytného k odstranění účinků poškozujícího dumpingu se má za to, že případná opatření by měla umožnit výrobnímu odvětví Unie pokrýt výrobní náklady a vytvořit celkový hrubý zisk, kterého by bylo možné dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. kdy nedochází k dumpingovému dovozu.

(149)

Unie požadovala cílový zisk ve výši 7,5 %, který byl použit v řízení proti Čínské lidové republice. Avšak během posuzovaného období výrobní odvětví Unie nikdy takového zisku nedosáhlo (ve skutečnosti nikdy nebylo dosaženo zisku) a dodalo k tomu, že zpravidla operuje při spíše nízkém obchodním rozpětí. Nejvyšší zisk dosažený dvěma společnostmi zařazenými do vzorku během jednoho roku posuzovaného období dosáhl 3 %. Za těchto okolností byl předběžně považován za nejvhodnější cílový zisk zisk ve výši 5 %.

(150)

Na tomto základě byla pro výrobní odvětví Unie vypočtena cena obdobného výrobku, která nezpůsobuje újmu. Cena, která nezpůsobuje újmu, byla stanovena odečtením skutečné ziskové marže od ceny ze závodu a přičtením výše uvedené cílené ziskové marže k takto vypočtené vyrovnané ceně.

(151)

Vzhledem k tomu, že během období šetření vykazovaly ceny surovin a tedy také ceny PET na trhu Unie významné rozdíly, bylo považováno za vhodné počítat úroveň odstranění újmy na základě čtvrtletních údajů.

(152)

S ohledem na výše uvedené a v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení se usuzuje, že by mělo být uloženo prozatímní antidumpingové clo z dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z Íránu a Spojených arabských emirátů, a to ve výši odpovídající nejnižší zjištěné úrovni odstranění dumpingu a újmy podle pravidla nižšího cla.

(153)

Na základě výše uvedeného a v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení se usuzuje, že navrhovaná celní sazba na dotčený výrobek pocházející z Íránu měla být založena na úrovni odstranění újmy 17 %. Navrhovaná celní sazba na dotčený výrobek pocházející ze Spojených arabských emirátů by měla být založena na dumpingu 6,6 %. Žádná předběžná opatření by neměla být uložena na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Pákistánu.

(154)

Je třeba poznamenat, že souběžně s antidumpingovým šetřením bylo provedeno antisubvenční šetření týkající se dovozu PET v případě Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů. Protože podle čl. 14 odst. 1 základního nařízení na jeden výrobek nesmí být současně uloženo antidumpingové i vyrovnávací clo, aby se napravila táž situace, která vzniká jak dumpingem, tak poskytnutím vývozní subvence, je třeba určit, do jaké míry částka subvencí a dumpingové rozpětí vyplývají ze stejné situace.

(155)

Pokud se jedná o systémy subvencování, které představovaly vývozní subvence ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (3), prozatímní dumpingová rozpětí stanovená pro vyvážejícího výrobce v Íránu jsou částečně důsledkem existence vyrovnávacích vývozních subvencí. Avšak jelikož stejná úroveň odstranění újmy platí pro antidumpingové i antisubvenční šetření, nenavrhuje se proti Íránu žádné prozatímní antidumpingové clo.

(156)

Jak bylo uvedeno v 15. bodu odůvodnění výše, náklady a ceny PET v krátkých časových úsecích značně kolísaly. Proto bylo považováno za vhodné uložit cla ve formě konkrétní částky za tunu. Tato částka vychází z použití antidumpingové celní sazby na vývozní ceny CIF použité pro výpočet dumpingového rozpětí.

(157)

Na základě výše uvedeného a při zohlednění zjištění uvedených v nařízení ukládajícím prozatímní vyrovnávací clo (nařízení Komise (EU) č. 473/2010) (4), navrhované hodnoty antidumpingového cla, vyjádřené jako cena CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, se prozatímně stanovují následovně:

(158)

V zájmu řádného úředního postupu by mělo být stanoveno období, během něhož mohou zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Rovněž je třeba uvést, že zjištění týkající se uložení cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a že mohou být pro účely jakýchkoli konečných opatření znovu uváženy,

1.6.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 134/25

(1)

Dne 3. září 2009 oznámila Komise prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu některých polyethylentereftalátů (dále jen „PET“) pocházejících z Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů (dále jen „dotčené země“) do Unie.

(2)

Téhož dne Komise zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (3) informovala o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu některých polyethylentereftalátů pocházejících z Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů do Unie a zahájila samostatné šetření (dále jen „antidumpingové řízení“).

(3)

Antisubvenční řízení bylo zahájeno po obdržení podnětu, který podal dne 20. července 2009Polyethylene Terephthalate Committee of Plastics Europe (Výbor pro polyethylentereftaláty při Plastics Europe) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby některých polyethylentereftalátů v Unii. Podnět obsahoval zjevné důkazy o subvencování uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, které byly považovány za dostačující pro zahájení antisubvenčního řízení.

(4)

Před zahájením řízení Komise v souladu s čl. 10 odst. 7 základního nařízení uvědomila vlády Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů (dále jen „SAE“), že obdržela řádně doložený podnět, v němž se uvádělo, že dovoz subvencovaných PET pocházejících z Íránu, Pákistánu a SAE způsobuje výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Příslušné vlády byly přizvány ke konzultacím za účelem vyjasnění situace ohledně obsahu podnětu a dosažení vzájemně dohodnutého řešení. Všechny vlády nabídku konzultací přijaly a následně se uskutečnily konzultace. V průběhu konzultací se nepodařilo dospět k vzájemně dohodnutému řešení. Připomínky podané orgány dotčených zemí ohledně tvrzení obsažených v podnětu, pokud jde o nenapadnutelnost programů, však byly patřičně zohledněny. V průběhu konzultací či po jejich skončení byla obdržena podání od vlád Pákistánu a SAE.

(5)

O zahájení řízení Komise oficiálně vyrozuměla žádající výrobce, ostatní známé výrobce v Unii, dovozce/obchodníky a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, vyvážející výrobce a zástupce dotčených vyvážejících zemí. Zúčastněné strany měly možnost písemně sdělit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(6)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(7)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu výrobců a dovozců v Unii se v oznámení o zahájení řízení v souladu s článkem 27 základního nařízení předpokládal výběr vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni výrobci a dovozci v Unii požádáni, aby se přihlásili Komisi a v souladu se zněním oznámení o zahájení řízení uvedli základní údaje o svých činnostech souvisejících s výrobkem, jehož se týká šetření, v průběhu období šetření (od 1. července 2008 do 30. června 2009).

(8)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo čtrnáct výrobců v Unii. Na základě informací obdržených od spolupracujících výrobců v Unii vybrala Komise vzorek pěti výrobců v Unii představujících 65 % prodeje všech spolupracujících výrobců v Unii.

(9)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo osm dovozců. Na základě informací obdržených od spolupracujících dovozců vybrala Komise vzorek dvou dovozců představujících 83 % dovozu všech spolupracujících dovozců a 48 % veškerého dovozu ze SAE, Íránu a Pákistánu.

(10)

Komise rozeslala dotazníky orgánům dotčených zemí, vyvážejícím výrobcům, výrobcům v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku, dovozcům zařazeným do vzorku a všem uživatelům a dodavatelům, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, jakož i těm, kteří se přihlásili ve lhůtách uvedených v oznámení o zahájení řízení.

(11)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od orgánů dotčených zemí, jednoho vyvážejícího výrobce v Íránu a obchodníka, který je s ním ve spojení, jednoho vyvážejícího výrobce v Pákistánu a jednoho vyvážejícího výrobce ve Spojených arabských emirátech, pěti výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku, jednoho dovozce zařazeného do vzorku, deseti uživatelů v Unii a tří dodavatelů surovin. Sedm spolupracujících výrobců v Unii mimoto poskytlo požadované obecné údaje pro účely analýzy újmy.

(12)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné pro zjištění subvencování, výsledné újmy a zájmu Unie.

(13)

Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto státních orgánů:

(14)

Inspekce na místě se uskutečnily rovněž v prostorách těchto společností:

(15)

Šetření subvencování a újmy se týkalo období od 1. července 2008 do 30. června 2009 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2006 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(16)

Dotčeným výrobkem je polyethylentereftalát s viskozitním číslem 78 ml/g nebo vyšším, podle normy ISO 1628-5, pocházející z Íránu, Pákistánu a SAE (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódu KN 3907 60 20.

(17)

PET je chemický výrobek, jenž se obvykle používá v odvětví plastů při výrobě lahví a fólií. Jelikož je PET této jakostní třídy homogenním výrobkem, nebyl dále rozdělen na různé druhy výrobků.

(18)

Šetřením bylo prokázáno, že PET vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie a PET vyráběný a prodávaný na domácích trzích v Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátech a vyvážený do Unie mají v podstatě tytéž chemické a fyzikální vlastnosti a totéž základní užití. Předběžně se proto považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(19)

Na základě informací obsažených v podnětu a v odpovědích na dotazník Komise byly prošetřeny následující programy, v jejichž rámci byly údajně poskytovány subvence ze strany státního orgánu:

(20)

Podle právních předpisů využívá společnost, která je usazena v ZHZ, bezcelní dovoz vstupního materiálu pod podmínkou, že se tento materiál použije v procesu výroby výrobku určeného pro následný vývoz. Během inspekce bylo rovněž zjištěno, že společnosti nacházející se ZHZ využívají rovněž bezcelní dovoz investičních prostředků.

(21)

Úplný právní popis programu ZHZ je v současnosti stanoven v těchto právních a správních předpisech: zákon o zřizování a správě zvláštních hospodářských zón v Íránské islámské republice č. 257/184168, který byl schválen dne 19. května 2005; schválení článku 138 ústavního zákona Komisí sekretariátu Vysoké rady volných průmyslově-obchodních zón, ze dne 27. května 2007; prováděcí nařízení pro zřizování a správu zvláštní hospodářské zóny Íránské islámské republiky; schválení rady ministrů ze dne 29. dubna 2006.

(22)

Petrochemická ZHZ byla založena dne 30. dubna 1997 (rok 1376 podle perského kalendáře) zákonem č. 58548, který byl vyhlášen v úředním věstníku č. 15275 dne 25. května 1997.

(23)

V souboru právních/správních aktů poskytnutých íránskou vládou během šetření nebylo zjištěno žádné zvláštní pravidlo týkající se způsobilosti. Jediný spolupracující íránský vyvážející výrobce zřídil své výrobní prostory v petrochemické ZHZ Mahshahr, Bandar Imam Khomeini. Podle informací poskytnutých íránskými orgány se jedná o jedinou petrochemickou ZHZ v Íránu.

(24)

Má se za to, že se každá ZHZ nachází mimo celní území země. Veškerý dovoz je tudíž osvobozen od celních poplatků pod podmínkou, že se dovezený vstupní materiál použije při výrobě výsledného výrobku určeného na vývoz.

(25)

Za účelem sledování množství bezcelně dovezených surovin, které byly spotřebovány při výrobě výsledného výrobku určeného na vývoz, evidují celní úřady v době dovozu a vývozu bezcelní dovozní množství i vývozní povinnost na základě standardních norem vstupů a výstupů stanovených v osvědčení s názvem „výrobní povolení“, které vydává všeobecný odbor ministerstva zdravotnictví a které je platné po dobu pěti let. Pro každou transakci vydávají celní úřady na žádost kontrolní číslo (spojovací článek) potřebné pro to, aby společnost mohla zboží celně odbavit u celních orgánů.

(26)

Společnost mimoto příslušnému orgánu pravidelně poskytuje údaje o vývozu a domácím prodeji, jež plánuje uskutečnit v následujícím roce. Na základě výše uvedených dostupných informací celní úřady dohlížejí na náležité využívaní poskytnutých výhod ze strany společnosti.

(27)

V případě domácího prodeje, tj. prodeje uskutečněného ze ZHZ na území země, je uloženo clo z části bezcelně dovezených vstupních materiálů, které jsou obsaženy v konečném výrobku, na základě standardních norem vstupů a výstupů.

(28)

Během inspekce na místě bylo zjištěno, že neexistují žádná konkrétní, zákonná a veřejně dostupná kritéria, jimiž se řídí rozhodnutí orgánu, který poskytuje subvenci, o tom, kdo je oprávněn usadit se v petrochemické ZHZ. Společnost, která se chce usadit v této zóně, musí podat žádost příslušnému orgánu, nejsou však k dispozici žádné pokyny, které by ukazovaly, na jakém základě lze žádost schválit nebo zamítnout. Zákon o založení petrochemické ZHZ mimoto správu a organizaci této zóny za účelem provádění petrochemických činností svěřuje státní petrochemické společnosti (akcionáři jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce).

(29)

Byly zjištěny vážné nesrovnalosti a selhání systému. Íránské orgány nezřídily náležitý ověřovací systém, aby bylo možno sledovat množství bezcelně dovezených surovin, které byly spotřebovány při výrobě výsledného výrobku určeného na vývoz. Společnost STPC, jediný spolupracující výrobce v Íránu, nepodávala zprávy o skutečném využití surovin a státní petrochemická společnost nezavedla v praxi žádný ověřovací systém, aby bylo možno potvrdit, že vstupy, jimž bylo přiznáno osvobození od cla, byly spotřebovány při výrobě vyvezeného výrobku, a jejich množství. Standardními normami vstupů a výstupů jsou výrobní poměry navržené společností a schválené vládou, které vyplývají z normy používané v petrochemickém průmyslu.

(30)

Jediný spolupracující vyvážející výrobce využíval výše uvedený program a rovněž bezcelní dovoz investičních prostředků.

(31)

S přihlédnutím ke všem výše uvedeným skutečnostem je nutno považovat bezcelní dovoz vstupů do ZHZ za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení, tj. finanční příspěvek íránské vlády, který poskytl vývozci, jehož se týkalo šetření, výhodu.

(32)

Program je mimoto specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, jelikož právní předpisy, na jejichž základě působí orgán, který poskytuje subvenci, výslovně omezují přístup do této zóny na určité podniky, které patří do petrochemického výrobního odvětví.

(33)

Program mimoto právně závisí na vývozní výkonnosti, považuje se proto za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení. Bez závazku týkajícího se vývozu nemůže společnost získat výhody na základě tohoto programu.

(34)

Tento program nelze považovat za přípustný systém vrácení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení, jelikož nesplňuje pravidla stanovená v příloze I, zejména písmenu i), příloze II a příloze III základního nařízení.

(35)

Íránská vláda zejména nezavedla ověřovací systém nebo postup, aby bylo možno potvrdit, zda a v jakém množství byly vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku (v souladu s přílohou II částí II bodem 4 základního nařízení a v případě systémů navracení u náhradních vstupů v souladu s přílohou III částí II bodem 2 základního nařízení). Samotné standardní normy vstupů a výstupů nelze považovat za zvláštní normy společnosti, ani systém pro ověřování skutečné spotřeby. Tento druh postupu neumožňuje vládě s dostatečnou přesností ověřit, jaké množství vstupů bylo spotřebováno při výrobě určené na vývoz a podle jakých referenčních standardních norem vstupů a výstupů by mělo být provedeno srovnání. Vláda mimoto nevykonává účinnou kontrolu na základě náležitě vedené evidence skutečné spotřeby. Íránská vláda ve skutečnosti neprovádí žádné další zkoumání na základě skutečných použitých vstupů, ačkoliv to by bylo obvykle nezbytné při neexistenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému (v souladu s přílohou II částí II bodem 5 a v případě systémů navracení u náhradních vstupů v souladu s přílohou III částí II bodem 3 základního nařízení).

(36)

Výhoda plynoucí z nezaplaceného cla z dovozu investičních prostředků je rovněž subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení, tj. finančním příspěvkem íránské vlády, který poskytl výhodu vývozci, jehož se šetření týká. Program mimoto právně závisí na vývozní výkonnosti, považuje se proto za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení. Bez závazku týkajícího se vývozu nemůže společnost získat výhody na základě tohoto programu.

(37)

Program nelze považovat za přípustný systém vrácení cla, jelikož se týká investičních prostředků, které nejsou spotřebovány ve výrobním procesu, nevztahuje se na ně proto oblast působnosti přípustných systémů vrácení cla podle přílohy I písmene i) základního nařízení.

(38)

S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem se dotyčné subvence považují za napadnutelné.

(39)

V případě neexistence přípustných systémů vrácení cla nebo systémů navracení u náhradních vstupů má výhoda podobu prominutí celkových dovozních cel, která jsou obvykle splatná při dovozu vstupů. V této souvislosti je třeba poznamenat, že základní nařízení nestanoví pouze napadnutí „nadměrného“ vrácení cla. Podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I písmene i) základního nařízení lze nadměrné vrácení cla napadnout pouze v případě, jsou-li splněny podmínky obsažené v přílohách II a III základního nařízení. Tyto podmínky však v daném případě splněny nebyly. Je-li zjištěno, že neexistuje odpovídající proces sledování, výše uvedenou výjimku pro systémy navracení nelze použít a namísto údajného nadměrného vrácení se použije obvyklé pravidlo napadnutí výše nezaplaceného cla (ušlého příjmu).

(40)

Výše subvence u vývozce s ohledem na bezcelní dovoz vstupů byla vypočítána na základně ušlých dovozních cel (základní clo) u materiálu dovezeného pro dotčený výrobek v průběhu období šetření (jmenovatel). V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení se tato výše subvence přepočte na vývozní obrat u dotčeného výrobku v průběhu období šetření, jelikož subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(41)

Míra subvencí zjištěná s ohledem na tento program v průběhu období šetření u vyvážejícího výrobce činí 1,13 %.

(42)

Výhodu plynoucí z neuhrazeného cla z dovozu investičních prostředků nelze mimoto považovat za přípustný systém vrácení cla, jelikož se týká investičních prostředků, které nejsou spotřebovány ve výrobním procesu. Výše subvence byla v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení vypočítána na základě nezaplaceného cla z dovezených investičních prostředků rozloženého na období 15 let, což odpovídá minimální době amortizace, která byla ve stávajícím šetření zjištěna v dotyčném výrobním odvětví ve všech třech dotčených zemích. V souladu se zavedenou praxí byla takto vypočtená částka, která připadá na období šetření, upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby odrážela celou výši výhody v průběhu času. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba v Íránu v průběhu období šetření.

(43)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence (jmenovatel) přepočtena na celkový vývozní obrat v průběhu období šetření, jelikož subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků. Míra subvence zjištěná s ohledem na tuto subvenci v průběhu období šetření u vyvážejícího výrobce činí 0,93 %.

(44)

Celková míra subvence zjištěná s ohledem na výše uvedená opatření během období šetření u vyvážejícího výrobce činí 2,06 %.

(45)

Tento program spočívá v přímém převodu nevratných peněžních prostředků poskytnutých státní petrochemickou společností jedinému spolupracujícímu íránskému vyvážejícímu výrobci.

(46)

Šetřením bylo zjištěno, že státní petrochemická společnost je hlavním akcionářem společnosti STPC, který vlastní 75 % jejích akcií. Zbývajícími akcionáři jsou Důchodový fond a fond sociální péče ministerstva ropného průmyslu, který vlastní 15 % akcií, a společnost Justice Shares Broker Co., která vlastní 10 % akcií. Během inspekce na místě bylo zjištěno, že státní petrochemická společnost financovala značnou část kapitálových nákladů společnosti STPC a její oběžný/provozní kapitál, jakož i splátky bankovních úvěrů společnosti STPC v době jejich splatnosti. Jak jednoznačně prokazují auditované účetní závěrky pro účetní rok zahrnující období šetření, zachování činnosti spolupracujícího vyvážejícího výrobce závisí na finanční podpoře hlavního akcionáře, který je zcela ve vlastnictví společnosti National Iranian Oil Company, jež patří íránskému ministerstvu ropného průmyslu.

(47)

Vklady hotovosti poskytnuté společnosti STPC nejsou mimoto v účetnictví společnosti vykázány jako půjčky.

(48)

Dluh společnosti STPC vůči státní petrochemické společnosti, který je jednoznačně uveden v auditovaných účetních závěrkách společnosti STPC pro období končící dnem 20. března 2009, odpovídá 51 % jejích celkových aktiv. V této souvislosti se podotýká, že článek 141 novely íránského obchodního zákoníku vyžaduje, aby akcionáři rozhodli o likvidaci či zachování činnosti společnosti, pokud společnost musí nejméně polovinu svého kapitálu přidělit na úhradu vzniklých ztrát.

(49)

Státní petrochemická společnost, jakožto hlavní akcionář společnosti STPC, až dosud nepodnikla žádné kroky k navýšení kapitálu společnosti STPC s ohledem na finanční situaci, ačkoliv dne 3. června 2009 valná hromada akcionářů společnosti STPC rozhodla, že je nutno vyjasnit situaci ohledně dluhů společnosti vůči státní petrochemické společnosti.

(50)

Při šetření bylo rovněž zjištěno, že výše popsaný převod peněžních prostředků je opakující se praxí, která se uskutečňuje řadu let. Z příslušných auditovaných účetních závěrek společnosti STPC skutečně vyplývá, že nevratné peněžní prostředky byly kumulovány od zahájení činnosti společnosti, jak je osvědčeno v auditovaných účetních závěrkách od účetního roku 2004.

(51)

S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem lze tuto finanční podporu ze strany státní petrochemické společnosti považovat za subvenci, jelikož se jedná o jednání vlády, které poskytuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení, tj. přímý převod peněžních prostředků ve formě účasti na provozním kapitálu a darů na uhrazení splátek úvěrů. Skutečnost, že nevratné peněžní prostředky byly kumulovány nejméně od roku 2004, potvrzuje, že se jedná o opakující se subvenci, jejímž účelem je zachovat činnost jediného spolupracujícího íránského vyvážejícího výrobce.

(52)

Státní petrochemickou společnost je mimoto nutno považovat za veřejný subjekt, a to na základě těchto faktorů: 1. státní vlastnictví: státní petrochemická společnost je státní dceřinou společností společnosti National Iranian Oil Company, kterou vlastní zcela ministerstvo ropného průmyslu; 2. stanovy státní petrochemické společnosti byly přijaty legislativním postupem; 3. valná hromada zástupců akcionářů je tvořena šesti ministry, včetně předsedy vlády, a dvěma řediteli společnosti National Iranian Oil Company, vybranými předsedou představenstva a generálním ředitelem společnosti National Iranian Oil Company. Jinými slovy, státní petrochemická společnost je zcela pod kontrolou vlády; 4. státní petrochemická společnost odpovídá za rozvoj a činnost petrochemického odvětví země a z tohoto důvodu byla pověřena správou petrochemické zvláštní hospodářské zóny.

(53)

Pokud jde o existenci výhody poskytnuté společnosti příjemce, šetřením bylo zjištěno, že by společnost STPC tak, jak je ustavena v současnosti, nemohla dále působit bez finanční podpory ze strany státní petrochemické společnosti. Tato praxe není v souladu s běžnou investiční praxí soukromých investorů, jelikož žádná obchodní organizace by takovéto nevratné peněžní prostředky neposkytla.

(54)

Tento finanční zásah státní petrochemické společnosti je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, jelikož orgán, který subvenci poskytuje, v souladu se svou politikou rozvoje petrochemického odvětví výslovně omezuje přístup k této subvenci pouze na společnost STPC.

(55)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se tato subvence považuje za napadnutelnou.

(56)

Výše napadnutelné subvence je vypočítána s ohledem na výhodu, která byla poskytnuta příjemci a jejíž existence byla zjištěna v průběhu období šetření. Je nutno mít za to, že výhodou poskytnutou příjemci je celková částka nevratných peněžních prostředků, jak ji vykazuje spolupracující vyvážející vývozce ve své účetní závěrce. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení se tato výše subvence (jmenovatel) přepočte na celkový prodejní obrat společnosti během období šetření, jelikož subvence nezávisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(57)

Míra subvence zjištěná s ohledem na tento program během období šetření u spolupracujícího vyvážejícího výrobce činí 51,02 %.

(58)

Předběžná výše napadnutelných subvencí v souladu s ustanoveními základního nařízení, vyjádřená podle hodnoty, u jediného spolupracujícího íránského vyvážejícího výrobce činí 53,08 %.

(59)

Na základě informací obsažených ve stížnosti a v odpovědích na dotazník Komise byly prošetřeny následující programy, v jejichž rámci byly údajně poskytovány subvence ze strany státního orgánu:

(60)

Tento program umožňuje bezcelní dovoz vstupního materiálu pod podmínkou, že se tento materiál použije k následnému vývozu.

(61)

Program vychází z celního zákona z roku 1969, ve znění ze dne 30. června 2008. Oddíl 219 (kapitola XX) tohoto celního zákona zmocňuje ústřední finanční úřad k vydávání oznámení týkajících se vývozní a dovozní politiky. V souladu s tím kapitola XV celních předpisů z roku 2001 (SRO č. 450(I)/2001, zveřejněno dne 18. června 2001) stanoví podrobnou úpravu pro osvobození zboží dovezeného do celního skladu pro provádění zpracovatelských operací od cla.

(62)

Pro využití programu celního skladu pro provádění zpracovatelských operací je nezbytné získat licenci, kterou vydává celní odbor úřadu vrchního správního úředníka okresu jakékoli žádající osobě nebo podniku, jak je popsáno v § 343 kapitole XV celních předpisů z roku 2001.

(63)

V okamžiku dovozu vstupních materiálů musí vyrábějící společnost uvést číslo SRO 450/(I)/2001 na formuláři prohlášení stanoveném celními orgány, tj. „celní prohlášení“. U celního odboru jsou však uloženy záruční obligace a zpětně datované šeky ve výši cla a daně z prodeje, které jsou platné po dobu tří let. Tato záruka je celními orgány uvolněna/zrušena při předložení důkazu o vývozu hotových výrobků, který poskytne dotyčná společnost.

(64)

Hotové výrobky vyrobené z dovezených vstupních materiálů jsou evidovány v evidenci celního skladu a suroviny jsou upraveny podle poměrů vstupů osvědčených v certifikátu analýzy. Tento certifikát vydávaný celním odborem potvrzuje poměry vstupů a výstupů všech surovin pro výrobu 1 000 kg dotčeného výrobku. Tyto poměry vstupů a výstupů jsou navrhovány společností a schvalovány vládou a vyplývají z normy uplatňované v dotyčném výrobním odvětví.

(65)

V době vývozu je v celním prohlášení učiněno prohlášení, že se vývoz uskutečnil z celního skladu pro provádění zpracovatelských operací, a k celnímu prohlášení je připojen výkaz spotřeby vstupních materiálů použitých při výrobě hotových výrobků určených na vývoz. Po přezkoumání všech aspektů celního prohlášení dotyčný celní úředník povolí vývoz hotových výrobků.

(66)

Když se dovezený vstupní materiál spotřebuje na příslušné hotové výrobky určené na vývoz podle evidence celního skladu, společnost zašle celnímu odboru dopis spolu s kopií dovozního celního prohlášení a potvrzení celnice o vývozu spolu se shrnutím/odsouhlasením prokazujícím spotřebu surovin a jejich vývoz v podobě hotových výrobků v rámci celního skladu pro provádění zpracovatelských operací. V souladu s tím celní úředník uvolní záruční obligaci a zpětně datované šeky uložené v době dovozu vstupních materiálů.

(67)

Jediný spolupracující vyvážející výrobce získal výhody v rámci programu celního skladu pro provádění zpracovatelských operací.

(68)

Inspekce na místě zjistila, že v praxi pákistánské orgány nepoužívají náležitý ověřovací systém k sledování množství bezcelně dovezených surovin, které byly spotřebovány při výrobě výsledného výrobku určeného na vývoz. Při porovnání se systémem navracení stanoveným v právních předpisech (kapitola XV celních předpisů z roku 2001) byly zjištěny vážné nesrovnalosti a selhání systému.

(69)

V celním skladu pro provádění zpracovatelských operací nebyly v prostorách jednoznačně vymezeny výrobní oblast a samostatné sklady hotových výrobků, zmetků a odpadu. Pouze suroviny dovezené bezcelně byly odděleny od vstupního materiálu pořízeného v místě. Prostory skladu, který je celním skladem a celním skladem pro provádění zpracovatelských operací, nebyly v samostatném prostoru se zvláštním vchodem nebo východem oddělenými od veřejných prostor a neměly žádný jiný vchod nebo východ, jak stanoví § 349 výše zmíněné kapitoly XV.

(70)

Příslušná evidence přijatých, vyrobených a vyvezených výrobků nebyla vedena podle skutečné spotřeby. Evidována byla pouze teoretická spotřeba podle certifikátu analýzy s poměry vstupů a výstupů všech surovin pro výrobu 1 000 kg výstupů. Tyto normy vstupů a výstupů jsou stanoveny orgány a pravidelně přezkoumávány, neexistují však jednoznačná pravidla ani důkazy prokazující, jak jsou tyto přezkumy prováděny.

(71)

Pákistánská vláda mimoto nezavedla v praxi účinný ověřovací systém. Orgány tvrdily, že provádějí kontroly dokumentace uchovávané společnostmi, tyto se však uskutečňují tak, že se kontrolují údaje vykázané společnostmi s ohledem na standardní normu vstupů a výstupů, a nikoli skutečné využití výrobního materiálu.

(72)

Orgány uvedly, že příslušný certifikát analýzy PET pro jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce byl přezkoumáván od roku 2002 (kdy byl vydán první předložený certifikát analýzy) až do období šetření. K doložení tohoto tvrzení orgány poskytly kopii jednoho přezkumu provedeného v roce 2004. Ačkoliv tento přezkum vedl k omezení množství surovin, jež je možno dovézt bezcelně, nebyla provedena žádná kontrola případného nadměrného vrácení s ohledem na ušlé clo. Od okamžiku úpravy certifikátu analýzy spolupracující vyvážející výrobce jednoduše upravil zaevidované množství v evidenci celního skladu podle údajů certifikátu analýzy. Od roku 2004 se navzdory jednoznačným důkazům, že výrobní proces mohl vést k lepšímu využití surovin (a tudíž nadměrnému vrácení cla), neuskutečnil žádný přezkum certifikátu analýzy a šetření skutečné spotřeby surovin použitých spolupracujícím vyvážejícím výrobcem.

(73)

S přihlédnutím ke všem výše uvedeným skutečnostem je nutno považovat program celního skladu pro provádění zpracovatelských operací za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení v podobě ušlých vládních příjmů, což poskytuje společnosti příjemce výhodu.

(74)

Tento program subvencí lze mimoto považovat za specifický, jelikož je dostupný pouze společnostem, které vyrábějí výrobky v celním skladu a dále vyvážejí zboží, právně proto závisí na vývozní výkonnosti v souladu s čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(75)

Tento program nelze dále považovat za přípustný systém vrácení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Program nesplňuje přísná pravidla stanovená v příloze I, zejména písmenu i), příloze II a příloze III základního nařízení.

(76)

Pákistánská vláda zejména nepoužívá účinně ověřovací systém nebo postup pro potvrzení, zda a v jakém množství byly vstupy spotřebovány při výrobě vyvezeného výrobku (v souladu s přílohou II částí II bodem 4 základního nařízení a v případě systémů navracení u náhradních vstupů v souladu s přílohou III částí II bodem 2 základního nařízení). Poměry vstupů a výstupů nelze považovat za zvláštní normy společnosti, ani za systém pro ověření skutečné spotřeby. Tento druh procesu vládě neumožňuje s dostatečnou přesností ověřit, jaké množství vstupů bylo spotřebováno při výrobě určené na vývoz. Mimoto se neprováděla účinná kontrola ze strany vlády na základě náležitě vedené evidence skutečné spotřeby. Pákistánská vláda mimoto neprováděla další zkoumání na základě skutečných dotčených vstupů, ačkoli to je obvykle nezbytné v případě neexistence účinně uplatňovaného ověřovacího systému (příloha II část II bod 5 a příloha III část II bod 3 základního nařízení).

(77)

S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem je tato subvence považována za napadnutelnou.

(78)

V případě neexistence přípustných systémů vrácení cla nebo systémů navracení u náhradních vstupů má výhoda podobu prominutí celkových dovozních cel, která jsou obvykle splatná při dovozu vstupů. V této souvislosti je třeba poznamenat, že základní nařízení nestanoví pouze napadnutí „nadměrného“ vrácení cla. Podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I písmene i) základního nařízení lze nadměrné vrácení cla napadnout pouze v případě, jsou-li splněny podmínky obsažené v přílohách II a III základního nařízení. Tyto podmínky však v daném případě splněny nebyly. Je-li zjištěno, že neexistuje odpovídající proces sledování, výše uvedenou výjimku pro systémy navracení nelze použít a namísto údajného nadměrného vrácení se použije obvyklé pravidlo napadnutí výše nezaplaceného cla (ušlého příjmu).

(79)

Výše subvence pro vývozce byla vypočítána na základně ušlých dovozních cel (základní clo) u materiálu dovezeného v rámci programu celního skladu pro provádění zpracovatelských operací, který byl použit pro dotčený výrobek v průběhu období šetření (jmenovatel). V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat u dotčeného výrobku v průběhu období šetření, jelikož subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(80)

Míra subvence zjištěná s ohledem na tento program v průběhu období šetření u vyvážejícího výrobce činí 2,57 %.

(81)

Tento program povoluje bezcelní dovoz strojů a zařízení určených pro celní sklad pro provádění zpracovatelských operací, které byly dovezeny do 30. června 2004. Strojní zařízení a náhradní díly, jež se nevyrábějí v místě, bylo nutno dovézt za účelem zřízení výrobní jednotky nebo k rozšíření, odlehčení, modernizaci a nahrazení stávajících jednotek v celním skladu.

(82)

Program je stanoven v SRO č. 554(I)/98 ze dne 12. června 1998.

(83)

Aby bylo možno tento program využít, musel dovozce celním orgánům nahlásit, že strojní zařízení bylo řádně nainstalováno nebo používáno v prostorách pod celním dohledem.

(84)

Dovozce musel orgánu vybírajícímu clo prokázat, že strojní zařízení nebo náhradní díly byly dovezeny za účelem zřízení výrobní jednotky v celním skladu, a poskytnout záruční obligaci na částku cla. Tato záruční obligace byla zrušena při předložení osvědčení o instalaci dovezeného strojního zařízení.

(85)

Tento program byl používán do června 2004 a jediný spolupracující vyvážející výrobce využil výhod při dovozu jedné části svého výrobního závodu mezi roky 2002 a 2003.

(86)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je nutno program považovat za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení ve formě ušlých vládních příjmů, což poskytlo společnosti příjemce výhodu.

(87)

Tento program subvencí lze považovat za specifický, jelikož je dostupný společnostem, které vyrábějí výrobky v celním skladu a dále vyvážejí zboží, závisí proto na vývozní výkonnosti v souladu s čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(88)

Výhodu plynoucí z nezaplaceného cla z dovozu investičních prostředků nelze mimoto považovat za přípustný systém vrácení cla, jelikož se týká investičních prostředků, které nejsou spotřebovány ve výrobním procesu, nevztahuje se na ně tudíž oblast působnosti přípustných systémů vrácení cla, jak je stanoveno v příloze I písmenu i) základního nařízení.

(89)

S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem je tato subvence považována za napadnutelnou.

(90)

Výše subvence byla v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení vypočítána na základě nezaplaceného cla z dovezených investičních prostředků rozloženého na období 15 let, což odpovídá minimální době amortizace, která byla ve stávajícím šetření zjištěna v dotyčném výrobním odvětví ve všech třech dotčených zemích. V souladu se zavedenou praxí byla takto vypočtená částka, která připadá na období šetření, upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby odrážela celou výši výhody v průběhu času. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba v Pákistánu v průběhu období šetření.

(91)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence (jmenovatel) přepočtena na celkový vývozní obrat v průběhu období šetření, jelikož subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(92)

Míra subvence zjištěná s ohledem na tento program během období šetření u vyvážejícího výrobce činí 0,01 %.

(93)

Program umožňuje poskytnutí finanční náhrady v případě domácích nákupů PTA (hlavní suroviny používané při výrobě PET) vyrobené v Pákistánu, a to ve výši 7,5 % fakturované prodejní ceny.

(94)

Program vychází ze SRO č. 1045(I)/2008 ze dne 19. září 2008, novelizovaného SRO č. 1299(I)/2008 ze dne 22. prosince 2008 a všem odběratelům a uživatelům PTA umožňuje získat při nákupech PTA pořízené v místě náhradu ve výši 7,5 %.

(95)

Tento program představuje vyrovnávací podporu pro uživatele nebo odběratele PTA uvedené ve výše zmíněném SRO a další uživatele schválené ministerstvem textilního průmyslu, kteří se stanou způsobilými v budoucnu. Tato vyrovnávací podpora je poskytována prostřednictvím pákistánské státní banky s cílem vyrovnat dopad PTA pořizované v místě nebo dovážené PTA. Tiskopisy žádosti o výhodu na základě programu jsou stanoveny jako příloha SRO. Přímo v SRO č. 1045(I)/2008 je uveden seznam společností příjemců na základě programu.

(96)

Tato náhrada představuje vyrovnávací podporu / celní ochranu pro odvětví výroby polyesterů, kterou spravuje pákistánská státní banka. V případě dovozu PTA je uloženo dovozní clo ve výši 7,5 %.

(97)

Je-li PTA pořízena u pákistánského výrobce, který PTA vyrábí v místě, část ceny ve výši 7,5 % je uvedena na faktuře zaslané domácím výrobcem PTA kupujícímu. Kupující poté na žádost obdrží náhradu ve výši 7,5 %.

(98)

Při šetření bylo zjištěno, že v praxi program poskytuje přímé financování odvětví výroby polyesterů v Pákistánu. SRO mají zvýhodnit pořizování PTA vyrobené v tuzemsku. Tato podpora PTA pořizované na domácím trhu se považuje za přímé financování kupujícího. Při šetření bylo zjištěno, že jediný spolupracující vyvážející výrobce byl v příslušném SRO výslovně uveden jako příjemce na základě tohoto programu. Příslušný SRO ve skutečnosti zmiňoval pouze osm společností v Pákistánu jako strany, které jsou oprávněny využívat tento program. Spolupracující vyvážející výrobce proto získal výhody plynoucí z vyrovnávací podpory pro PTA.

(99)

S přihlédnutím ke všem výše uvedeným skutečnostem se tento program považuje za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a odst. 2 základního nařízení, jelikož poskytuje finanční příspěvek ve formě přímého převodu peněžních prostředků, což poskytuje společnosti příjemce jednoznačnou výhodu.

(100)

Program je mimoto specifický ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. b) základního nařízení, jelikož subvence závisí na přednostním použití domácího výrobku před dováženým.

(101)

Tuto subvenci lze dále považovat rovněž za specifickou ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení, jelikož samotný právní předpis výslovně omezuje přístup k tomuto programu na určité podniky, které patří do odvětví výroby polyesterů.

(102)

Tato subvence je proto považována za napadnutelnou.

(103)

Výše napadnutelné subvence je vypočítána s ohledem na výhodu poskytnutou příjemci, jejíž existence byla zjištěna v průběhu období šetření. Má se za to, že výhodou poskytnutou příjemci je celková částka finanční náhrady, která je spolupracujícím vyvážejícím výrobcem vykázána v jeho účetnictví.

(104)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence (jmenovatel) přepočtena na celkový prodejní obrat společnosti v průběhu období šetření, jelikož subvence nezávisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(105)

Míra subvence zjištěná s ohledem na tento program během období šetření u spolupracujícího vyvážejícího výrobce činí 2,38 %.

(106)

Na základě tohoto programu může společnost využít zvláštní daňový režim s ohledem na svůj vývozní obrat.

(107)

Program je založen na oddílech 154 a 169 nařízení o dani z příjmu z roku 2001 a pododdílu IV části III prvního dodatku nařízení o dani z příjmu z roku 2001.

(108)

Tímto programem je systém výběru daně z příjmu na základě vývozního obratu a program je dostupný pro všechny vývozce v době realizace výnosů z prodeje zboží.

(109)

Oprávněná banka v době realizace devizových příjmů odečte od hodnoty vývozní transakce srážkovou daň ve výši 1 % bez ohledu na případný zisk společnosti. Zdanitelný příjem společností plynoucí z jejich domácích činností podléhá na druhou stranu dani z příjmů ve výši 35 %.

(110)

Tuto srážku daně, která se uplatňuje přímo na devizové příjmy, je nutno považovat za konečnou daň z příjmu plynoucího z vývozních transakcí. Není povolen žádný odpočet z výdajů spojených s realizací vývozního obratu.

(111)

Šetřením bylo zjištěno, že program v praxi poskytuje vývozcům zvláštní a příznivé daňové zacházení. Ačkoliv nelze odečíst část výdajů souvisejících s vývozním obratem, nízká sazba daně ve výši 1 % celkového vývozního obratu představuje výhodný daňový systém v porovnání s běžným daňovým režimem, podle něhož se na běžný příjem vztahuje vyšší sazba ve výši 35 %, pokud jsou zisky z vývozu zdaněny nižší sazbou než zisky dosažené z domácího prodeje. Spolupracující vyvážející výrobce získal výhody plynoucí z programu konečné daně.

(112)

Pokud tento daňový režim vede k ziskům kvůli skutečnosti, že vývoz je zdaněn nižší sazbou než domácí prodej, je tento program považován za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení ve formě ušlých vládních příjmů, což poskytuje společnosti příjemce výhodu.

(113)

Tuto subvenci lze mimoto považovat za specifickou ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení, jelikož subvence závisí na vývozní výkonnosti.

(114)

Tato subvence je proto považována za napadnutelnou.

(115)

Výše napadnutelné subvence je vypočítána s ohledem na výhodu poskytnutou příjemci, jejíž existence byla zjištěna v průběhu období šetření. Má se za to, že výhodou poskytnutou příjemci je částka celkové splatné daně podle příjmu ve vztahu k příjmům, na něž se vztahuje program konečné daně (vývoz), po odečtení uhrazené daně na základě tohoto programu (1 % vývozního obratu). V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence (jmenovatel) přepočtena na celkový vývozní obrat společnosti v průběhu období šetření, jelikož subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(116)

Míra subvence zjištěná s ohledem na tento program během období šetření u vyvážejícího výrobce činí 1,95 %.

(117)

Účelem dlouhodobého financování projektů zaměřených na vývoz je způsobilým finančním institucím umožnit, aby poskytovaly půjčovatelům finanční facility za přitažlivých podmínek na dovoz strojů, zařízení a příslušenství.

(118)

Právní základy jsou stanoveny v oddílu 17 odst. 2 písm. a) / 17 odst. 4) písm. c) a oddílu 22 ve spojení s oddílem 17 odst. 2 písm. d) zákona o pákistánské státní bance z roku 1956. Podrobné údaje o programu jsou uvedeny v oběžníku pákistánské státní banky (dále jen „státní banka“) č. 14 ze dne 18. května 2004.

(119)

Jak je výslovně uvedeno v oběžníku státní banky č. 14 ze dne 18. května 2004, pro financování na základě tohoto programu jsou způsobilé společnosti, které přímo či nepřímo vyvážejí nejméně 50 % své roční výroby.

(120)

Zúčastněnými finančními institucemi schválenými pro program dlouhodobého financování vývozu s pevnou sazbou jsou finanční instituce, jež splňují požadavek na kapitálovou přiměřenost, který stanoví státní banka. Tyto instituce mohou vypůjčovatelům poskytovat dlouhodobé financování až na dobu 7,5 roku.

(121)

Úvěry poskytnuté společnostem lze poté použít k různým účelům (modernizace výrobních závodů, nákup zařízení a strojů vyrobených v místě, dovoz strojů atd.).

(122)

Banky mohou vypůjčovateli účtovat úrok až do výše 3 % nad sazbami oznámenými státní bankou. Úrokové sazby u financování v rámci programu dlouhodobého financování vývozu s pevnou sazbou jsou v závislosti na době financování stanoveny s ohledem na vážené průměrné výnosy dvanáctiměsíčních státních dluhopisů a tříletých a pětiletých pákistánských investičních obligací.

(123)

Po vyplacení úvěru se banky mohou obrátit na dotyčný úřad státní banky, aby získaly refinancování ve výši poskytnutého úvěru.

(124)

Ačkoliv byl tento program v červnu 2007 ukončen, jediný spolupracující vyvážející výrobce dosud využívá výhody plynoucí z tohoto programu, jelikož se jedná o dlouhodobé financování a výhoda byla udělena v dubnu 2005 na dobu 7,5 roku.

(125)

Podle tohoto programu stanoví státní banka závazné maximální úrokové sazby použitelné na dlouhodobé úvěry.

(126)

V důsledku toho mohou vývozci získat dlouhodobé úvěry s výhodnou úrokovou sazbou oproti úrokovým sazbám u běžných obchodních úvěrů, které jsou stanoveny čistě za tržních podmínek.

(127)

Program je nutno považovat za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) a odst. 2 základního nařízení ve formě jednání vlády, které zahrnuje pokyny veřejného subjektu (tj. státní banky), který je tudíž součástí vlády, pro obchodní banky, aby plnily funkce, které jsou uvedeny v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodě i) (tj. přímé převody peněžních prostředků ve formě půjček). Výhoda je společnosti příjemce poskytnuta ve formě zvýhodněné úrokové sazby.

(128)

V této souvislosti je nutno vyzdvihnout, že státní banka spadá do definice „vlády“ uvedené v čl. 2 písm. b) základního nařízení. Banka je zcela ve vlastnictví vlády a plní cíle veřejné politiky. Státní banka ve skutečnosti vykonává veškeré funkce připisované centrálním bankám, včetně emise bankovek, regulace finančního systému a dozoru nad tímto systémem, činnosti banky bank, půjčovatele poslední instance, banky státu, provádění měnové politiky, správy veřejných dluhů, správy deviz, rozvoje finančního rámce, institucionalizace úspor a investic, zajištění vzdělávacích zařízení pro bankéře a poskytování úvěrů prioritním odvětvím.

(129)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem lze tuto subvenci považovat za specifickou podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení, jelikož samotný právní předpis s ohledem na kritéria způsobilosti výslovně stanoví, že subvence závisí na vývozní výkonnosti.

(130)

Tato subvence se proto považuje za napadnutelnou.

(131)

Výše napadnutelné subvence je vypočítána s ohledem na výhodu poskytnutou příjemci, jejíž existence byla zjištěna v průběhu období šetření. Podle čl. 6 písm. b) základního nařízení se výhoda poskytnutá příjemci vypočítá pomocí rozdílu mezi úvěrovým limitem stanoveným centrální bankou (pákistánskou státní bankou) a použitelnými sazbami u obchodních úvěrů.

(132)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence (jmenovatel) přepočtena na celkový vývozní obrat u dotčeného výrobku v průběhu období šetření, jelikož subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(133)

Míra subvence zjištěná s ohledem na tento program během období šetření u vyvážejícího výrobce činí 0,60 %.

(134)

V rámci programu financování vývozu je vývozcům poskytováno prostřednictvím obchodních bank krátkodobé financování určené pro vývoz veškerých vyrobených výrobků. Tento program představuje především facilitu pro poskytování provozního kapitálu krátkodobé povahy na dobu nejvýše 180 dnů.

(135)

Právní základy jsou stanoveny v oddílu 17 odst. 2 písm. a) / 17 odst. 4 písm. c) a oddílu 22 ve spojení s oddílem 17 odst. 2 písm. d) zákona o pákistánské státní bance z roku 1956. Podrobné údaje o programu jsou uvedeny v oběžníku státní pákistánské banky č. 35 ze dne 28. září 2001 a oběžníku č. 44 ze dne 17. prosince 1998.

(136)

Program financování vývozu může využít kterýkoli vývozce podáním žádosti jakékoli obchodní bance při splnění ostatních požadavků stanovených finanční institucí. Rozhodnutí o poskytnutí půjčky přijímá banka podle vlastní interně schválené úvěrové politiky.

(137)

Tuto výhodu lze poskytnout s ohledem na vývozní transakce i vývozní výkonnost.

(138)

V případě facility založené na transakcích poskytuje banka peněžní prostředky vývozci na základě vývozní objednávky / vývozního akreditivu na dobu nejvýše 180 dnů. Finanční facilitu lze využít ve fázi před odesláním zásilky na pořízení vstupů a výrobu zboží, které má být vyvezeno. Je poskytováno rovněž financování ve fázi po odeslání zásilky na zboží, které již bylo odesláno dovozci v zahraničí, na dobu realizace příjmů z vývozu nebo 180 dnů, podle toho, co nastane dříve.

(139)

V případě facility založené na výkonnosti je vývozci poskytnuto revolvingové financování až do výše 50 % jeho vývozní výkonnosti dosažené během předchozího roku. Vývozci mohou tuto finanční facilitu využít po dobu 180 dnů. Tuto facilitu je v případě využití nutno splatit v plné výši.

(140)

Tento program poskytuje krátkodobé financování vývozních úvěrů obchodních bank se zvýhodněnými úrokovými sazbami stanovenými pákistánskou státní bankou. Jediný spolupracující vyvážející výrobce využívá tento program u domácího prodeje i prodeje na vývoz.

(141)

Sazby přirážek v rámci programu financování vývozu jsou stanoveny s ohledem na vážené průměrné výnosy šestiměsíčních pákistánských státních dluhopisů.

(142)

Vývozci mohou finanční facilitu získat se zvýhodněnými úrokovými sazbami v porovnání se sazbami u běžných krátkodobých obchodních úvěrů, které jsou stanoveny čistě za obchodních podmínek.

(143)

Program je považován za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) a odst. 2 základního nařízení, jelikož poskytuje finanční příspěvek ve formě jednání vlády, jež zahrnuje pokyny veřejného subjektu (tj. státní banky) pro obchodní banky, aby plnily funkce uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) (tj. přímé převody peněžních prostředků ve formě půjček). Výhoda je společnosti příjemce udělena v podobě zvýhodněné úrokové sazby.

(144)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem lze tuto subvenci považovat za specifickou podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení, jelikož samotný právní předpis s ohledem na kritéria způsobilosti výslovně stanoví, že subvence závisí na vývozní výkonnosti.

(145)

Tato subvence se proto považuje za napadnutelnou.

(146)

Výše napadnutelné subvence je vypočítána s ohledem na výhodu poskytnutou příjemci, jejíž existence byla zjištěna v průběhu období šetření. Podle čl. 6 písm. b) základního nařízení se výhoda poskytnutá příjemci vypočítá pomocí rozdílu mezi úvěrovým limitem stanoveným centrální bankou (pákistánskou státní bankou) a platnými sazbami u obchodních půjček.

(147)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence (jmenovatel) přepočtena na celkový vývozní obrat v průběhu období šetření, jelikož subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(148)

Míra subvence zjištěná s ohledem na tento program během období šetření u vyvážejícího výrobce činí 2,22 %.

(149)

Tento program se týká krátkodobé finanční facility pro vývoz a dovoz poskytované obchodními bankami se zvýhodněnými úrokovými sazbami, které stanoví pákistánská státní banka.

(150)

Tato finanční facilita se řídí devizovým oběžníkem č. 25 ze dne 20. června 1998, který byl novelizován devizovým oběžníkem č. 05 ze dne 23. srpna 2002 (F.E. Circular No.05).

(151)

Toto krátkodobé financování může využít kterýkoli vývozce a dovozce.

(152)

Podle tohoto programu mohou banky používat/investovat své vklady v dolarech k financování dovozců a vývozců. Tato půjčka je poskytována z vkladů dolarech / mezibankovních vkladů v dolarech, je však vyplacena odpovídající částka v rupiích. Financování podle devizového oběžníku č. 25 je bankami poskytováno oproti důkazům o obchodních transakcích.

(153)

Jak uvádí devizový oběžník č. 05 ze dne 23. srpna 2002, v případě půjčky pro vývozce je možné upravit devizové příjmy z vývozu při splacení půjčky a zisku/úroku z této půjčky pouze v případě, pokud vývozce odevzdal bance veškeré výnosy z půjčky oproti platbě v rupiích. Facilita pro obchodní úvěry v rámci programu podle devizového oběžníku č. 25 je založena zcela na samolikvidních půjčkách uhrazených z výnosů z vývozu.

(154)

Jak je uvedeno v devizovém oběžníku č. 05 ze dne 23. srpna 2002, finanční facilitu pro dovoz lze povolit pouze ode dne skutečného provedení dovozních plateb v cizí měně zřízením devizové půjčky ve prospěch dovozce. Maximální doba trvání těchto půjček by neměla přesáhnout šest měsíců ode dne vyplácení dovozci.

(155)

Tento režim poskytuje krátkodobé financování vývozních úvěrů obchodních bank se zvýhodněnými úrokovými sazbami, které stanoví pákistánská státní banka.

(156)

Úrok/přirážka za toto financování je stanovena s ohledem na sazbu LIBOR s připočtením rozpětí účtovaného bankami.

(157)

V důsledku toho mohou vývozci finanční facilitu získat se zvýhodněnými úrokovými sazbami v porovnání s úrokovými sazbami za běžné krátkodobé obchodní úvěry, které jsou stanovovány čistě za tržních podmínek.

(158)

Program je považován za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) a odst. 2 základního nařízení, jelikož poskytuje finanční příspěvek ve formě jednání vlády, které zahrnuje pokyny veřejného subjektu (tj. státní banky) pro obchodní banky, aby plnily funkce uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) (tj. přímé převody peněžních prostředků ve formě půjček). Výhoda je společnosti příjemce udělena v podobě zvýhodněné úrokové sazby.

(159)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem lze tuto subvenci považovat za specifickou podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení, jelikož samotný právní předpis s ohledem na kritéria způsobilosti výslovně stanoví, že subvence závisí na vývozní výkonnosti.

(160)

Tato subvence je proto považována za napadnutelnou.

(161)

Výše napadnutelné subvence je vypočítána s ohledem na výhodu poskytnutou příjemci, jejíž existence byla zjištěna v průběhu období šetření. Podle čl. 6 písm. b) základního nařízení se výhoda poskytnutá příjemci vypočítá pomocí rozdílu mezi úvěrovým limitem stanoveným centrální bankou (pákistánskou státní bankou) a použitelnými sazbami u obchodních půjček.

(162)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence (jmenovatel) přepočtena na celkový vývozní obrat v průběhu období šetření, jelikož subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(163)

Míra subvence zjištěná s ohledem na tento program v průběhu období šetření u vyvážejícího výrobce činí 0,06 %.

(164)

Předběžná výše napadnutelných subvencí v souladu s ustanoveními základního nařízení, vyjádřená podle hodnoty, u jediného spolupracujícího pákistánského vyvážejícího výrobce činí 9,79 %.

(165)

Na základě informací obsažených v podnětu a v odpovědích na dotazník Komise byly prošetřeny následující programy, v jejichž rámci byly údajně poskytovány subvence ze strany státního orgánu:

(166)

Tento program povoluje dovoz surovin, obalového materiálu a investičních prostředků s nulovou sazbou cla.

(167)

Program je založen na federálním zákoně č. 1 z roku 1979 o uspořádání průmyslových záležitostí.

(168)

Aby bylo možno využít výhody výše uvedeného federálního zákona, je nezbytné získat průmyslovou licenci, kterou vydává ministerstvo financí a průmyslu.

(169)

Podle § 8 federálního zákona je možno licence pro zřízení průmyslového projektu udělit pouze občanům SAE nebo společnostem s místní kapitálovou účastí ve výši nejméně 51 % a za předpokladu, že pověřený ředitel je místním občanem nebo představenstvo tvoří většinou místní občané.

(170)

Týž federální zákon mimoto stanoví soubor dalších požadavků na způsobilost, které by strany měly splnit: fixní kapitál by neměl být nižší než 250 000 dirhamů, počet zaměstnanců nesmí být nižší než 10 osob, používání hnací síly vyšší než 5 koňských sil (§ 2). Dalším požadavkem je, aby 25 % zaměstnanců tvořili místní občané, ministr však může rozhodnout o udělení výjimky nebo o snížení tohoto procentního podílu (§ 33). Podle § 13 je nutno žádost o průmyslové projekty posoudit na základě těchto skutečností: průmyslový projekt náležející do programu průmyslového rozvoje země a dohoda uzavřená s arabskými zeměmi, požadavky na místní spotřebu. V § 21 se stanoví zvláštní priorita při udělování výsad projektům, které splňují požadavky stanovené v § 13 a jsou konkurenceschopné a zaměřené na vývoz.

(171)

Na základě podané žádosti a příslušné předložené dokumentace příslušný výbor ministerstva financí a průmyslu ministrovi doporučí, aby žádost schválil či zamítl. Podle § 12 federálního zákona č. 1 může ministr rozhodnout o udělení či neudělení licence.

(172)

Aby žádost spadala do oblasti působnosti tohoto programu, musí žadatel dodržet tento postup: žádost o průmyslovou licenci je nutno podat ministerstvu financí a průmyslu; udělení průmyslové licence ministerstvem; schválení bezcelního dovozu prostřednictvím on-line žádosti.

(173)

Dotyčné ministerstvo zřídilo pro tento program elektronický průmyslový systém a vydalo příslušnou uživatelskou příručku pro uživatele programu. Elektronický průmyslový systém je on-line systém zavedený ministerstvem. Tento systém umožňuje na straně jedné uživatelům přímý přístup k příslušné licenci. Na druhou stranu odboru ministerstva pro průmyslový rozvoj umožňuje celkovou kontrolu nad programem a dohled na využívání poskytnutých výhod ze strany společností.

(174)

Každý uživatel programu má vyhrazen přístup do elektronickému průmyslovému systému, v němž může konzultovat příslušný seznam surovin používaných ve výrobním procesu v jeho výrobním závodě (název položky, kód HS, měrná jednotka, celkový zůstatek, což znamená množství položky, a zbývající zůstatek, což znamená zbývající množství této položky, pro které může společnost získat osvobození od cla). Pro každou dovozní transakci je nutno vyplnit on-line žádost za účelem obdržení zvláštního kódu, který umožňuje celní odbavení zboží celními orgány s osvobozením od cla. Odbor průmyslového rozvoje může žádosti o osvobození surovin od cla zamítnout, pokud požadované množství překročí zbývající zůstatek u dané položky. Může rovněž zamítnout osvobození u investičních prostředků, jež nejsou zahrnuty do průmyslového projektu. V posledně uvedeném případě je rozhodnutí založeno na informacích, které společnost poskytla při první registraci k programu. Po zamítnutí společnost prostřednictvím systému vidí veškeré podrobnosti a důvody zamítnutí a může odpovídajícím způsobem jednat, aby poskytla požadovaná vysvětlení.

(175)

Během inspekce na místě bylo zjištěno, že jediný spolupracující vyvážející výrobce využívá obecného osvobození dovozu surovin, obalového materiálu a investičních prostředků od cla bez jakékoliv podmínky, například následného vývozu konečného výrobku. Žádný federální/místní právní nebo správní předpis neukládá společnosti povinnost vést jakoukoliv evidenci pro následnou kontrolu ze strany příslušných orgánů.

(176)

Ačkoliv společnost musí s ohledem na bezcelní dovoz podávat žádosti prostřednictvím on-line elektronického průmyslového systému, nebyly zjištěny žádné pokyny, které by ukazovaly, na jakém základě jsou žádosti schvalovány či zamítány.

(177)

Orgány, které poskytují subvenci, nejsou mimoto informovány o skutečné spotřebě vstupních výrobků osvobozených od cla. Společnost zadává do elektronického průmyslového systému pouze teoretickou spotřebu. Ve skutečnosti se od okamžiku první registrace do systému kontroly prováděné orgány, které poskytují subvenci, uskutečňují pouze elektronicky. Nebyly předloženy žádné důkazy, že je ve všech případech zkontrolováno a ověřeno množství vstupů a výstupů zadané při první registraci. Vláda SAE v praxi nezavedla účinný ověřovací systém. Orgány uvedly, že provádějí kontroly prostřednictvím elektronického průmyslového systému a na základě dokumentace, kterou musí všechny společnosti předkládat každý rok za účelem obnovení licencí (informace vztahující se na místní průmyslovou licenci, auditované účetní závěrky, údaje o výrobě a prodeji atd.). To se však provádí kontrolou údajů, které společnosti každý rok uvedou, a porovnáním s jejich údaji uvedenými při první registraci, a nikoli se skutečnou výrobou. Ve skutečnosti nebyly předloženy žádné informace, které by prokazovaly, že orgány jsou v kterékoli fázi postupu informovány o skutečném využití výrobního materiálu u jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce, který využívá výhod tohoto programu.

(178)

S přihlédnutím ke všem výše uvedeným skutečnostem se tento program považuje za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení, jelikož poskytuje finanční příspěvek ve formě ušlých vládních příjmů a uděluje společnosti příjemce výhodu, poněvadž umožňuje osvobození od dovozních cel. V této souvislosti je nutno podotknout, že program nelze považovat za přípustný systém vrácení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů, jelikož nesplňuje pravidla stanovená v příloze I, zejména písmenu i), příloze II a příloze III základního nařízení. Vláda SAE ve skutečnosti uvedla, že v SAE neexistují žádné předpisy týkající se pravidel pro navracení cla.

(179)

Program je mimoto specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, jelikož omezuje přístup na určité podniky a neexistují žádná objektivní kritéria pro omezení způsobilosti v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení. Co se týká on-line žádostí, kritéria způsobilosti stanovená orgánem, který poskytuje subvenci, za účelem výběru příjemců na základě programu jsou ve skutečností směsicí určitých jasných a objektivních, ačkoliv diskriminačních kritérií (tj. licence lze udělit pouze občanům SAE nebo společnostem s místní kapitálovou účastí ve výši nejméně 51 % a za předpokladu, že pověřený ředitel je místním občanem nebo představenstvo tvoří většinou místní občané, 25 % zaměstnanců by měli tvořit místní občané) a určitých podmínek, které nejsou jednoznačně stanoveny (tj. usazení v oblastech stanovených vládou, splnění programu průmyslového rozvoje země a dohody uzavřené s arabskými zeměmi, splnění požadavků týkajících se místní spotřeby, konkurenceschopnost a orientace na vývoz). Žádné pravidlo neobjasňuje úlohu odboru průmyslového rozvoje, jenž je zmíněn pouze v uživatelské příručce vydané ministerstvem, a nikoli ve federálním zákoně o zavedení tohoto programu.

(180)

Mimoto existují důkazy, že přidělování subvencí není automatické. Samotné právní předpisy, na jejichž základě působí orgán, který poskytuje subvenci, zmocňují ministra, aby přijímal konečná rozhodnutí o udělení průmyslové licence bez jakéhokoliv druhu důkazů ukazujících, na jakém základě lze žádosti schválit nebo zamítnout. Orgány mají mimoto při schválení nebo zamítnutí požadovaného osvobození od cla vždy volnost rozhodování.

(181)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se subvence považuje za napadnutelnou.

(182)

Výše napadnutelné subvence je vypočítána s ohledem na výhodu poskytnutou příjemci, jejíž existence byla zjištěna v průběhu období šetření, tj. celková částka nezaplaceného cla z dovozu surovin v průběhu období šetření. Tato výše subvence (jmenovatel) byla přepočítána na celkový vývozní obrat u dotčeného výrobku společnosti během období šetření.

(183)

Míra subvence zjištěná s ohledem na tento program v průběhu období šetření u vyvážejícího výrobce činí 5,02 %.

(184)

Vyvážející výrobce působil od svého založení až do května 2008 na základě programu týkajícího se zóny volného obchodu Ras Al Khaimah a využil výhody v podobě bezcelního dovozu investičních prostředků.

(185)

V SAE neexistují žádné federální právní předpisy upravující záležitosti, které souvisí se zřizováním a správou ZVO. Každý emirát vydává své vlastní právní předpisy a pravidla a odpovídá za sledování příslušných ZVO prostřednictvím svých celních orgánů.

(186)

Neexistuje žádné zvláštní pravidlo nebo omezení způsobilosti, pokud jde o založení společnosti v ZVO Ras Al Khaimah: v ZVO se může usadit kterákoli fyzická osoba nebo zcela vlastněná zahraniční společnost.

(187)

Nejdůležitějšími výhodami spojenými s usazením v ZVO je možnost dovážet bezcelně veškeré položky (suroviny, základní a pomocný materiál, polotovary, investiční prostředky) a rozhodnout o vlastnické struktuře společnosti bez jakékoliv podmínky uložené státem. Výrobky vyrobené v ZVO se pro účely původu považují za výrobky pocházející ze SAE. V případě přesunu ze ZVO na domácí trh SAE jsou však považovány za zahraniční výrobky, tj. při propuštění do volného oběhu je uloženo dovozní clo.

(188)

Ačkoliv společnost nacházející se v ZVO využívá bezcelní dovoz a vývoz, je nutno podat při dovozu u příslušného federálního celního orgánu celní prohlášení. Společnost musí celním orgánům v místě vstupu dovozu předložit bankovní záruku. Dovezené zboží je celními orgány celně odbaveno na základě výstupního/vstupního celního prohlášení. Po přijetí zboží na místě vstupu/dovozu v ZVO dotyčný celní orgán v zóně zkontroluje přijaté zboží a nezjistí-li nesrovnalosti, výstupní/vstupní celní prohlášení schválí. Vstupní prohlášení řádně podepsané celním orgánem na kontrolním stanovišti v místě příchodu je nutno zaslat zpět celnímu orgánu v místě vstupu dovozu za účelem uvolnění bankovní záruky.

(189)

Během inspekce na místě bylo zjištěno, že neexistují žádná konkrétní, zákonná a veřejně dostupná kritéria, jimiž se řídí rozhodnutí orgánu, který poskytuje subvenci, o tom, kdo je oprávněn usadit se v ZVO. Společnost, která se chce usadit v této zóně, musí podat žádost orgánu emirátu Ras Al Khaimah, nejsou však k dispozici žádné právní předpisy nebo pokyny, které by ukazovaly, na jakém základě lze žádost schválit nebo zamítnout.

(190)

Pokud jde o existenci různých ZVO v SAE, šetřením bylo zjištěno, že neexistují jednotná zákonná kritéria, jimiž se řídí zřizování a správa ZVO v SAE. Nebyly předloženy žádné důkazy, že všechny ZVO v SAE fungují podle stejného právního rámce a dodržují stejná provozní pravidla. Byly rovněž uvedeny vážné pochybnosti, zda lze způsobilost pro usazení v ZVO omezit na základě určitého druhu obchodní činnosti. Podle poskytnutých informací se skutečně zdá, že určité ZVO v SAE jsou výslovně vyhrazeny pro zvláštní druhy obchodních činností (např. volná zóna pro automobilový průmysl v Dubaji, volná zóna pro mezinárodní mediální produkci, volná zóna květinového centra v Dubaji atd.).

(191)

Jediný spolupracující vyvážející výrobce využil bezcelní dovoz investičních prostředků.

(192)

S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem je nutno program považovat za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení, jelikož poskytuje finanční příspěvek ve formě ušlých vládních příjmů a uděluje společnosti příjemce výhodu.

(193)

Program je mimoto specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, jelikož tyto výhody jsou dostupné pouze společnostem v ZVO, tj. přístup k subvenci je omezen na společnosti v určitých místech, které působí na základě programu týkajícího se ZVO. Při šetření bylo mimoto zjištěno, že udělení statusu ZVO v SAE je ponecháno na volném uvážení a neuplatňují se přitom žádná neutrální nebo objektivní kritéria, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 2 písm. b). Vzhledem k neexistenci federálních právních předpisů upravujících zřizování a správu ZVO v SAE povoluje každý orgán, který poskytuje subvenci, v sedmi emirátech, jež tvoří SAE, přístup k ZVO podle vlastních pravidel. Jelikož v emirátu Ras Al Khaimah neexistují žádné právní předpisy nebo pokyny, rozhoduje příslušný orgán na základě volného uvážení, která společnost může být oprávněna, aby se usadila v ZVO.

(194)

Výhodu plynoucí z nezaplaceného cla z dovozu investičních prostředků nelze mimoto považovat za přípustný systém vrácení cla, jelikož se týká investičních prostředků, které nejsou spotřebovány ve výrobním procesu, nevztahuje se na ně tudíž oblast působnosti přípustných systémů vrácení cla, jak je stanoveno v příloze I písmenu i) základního nařízení.

(195)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je subvence považována za napadnutelnou.

(196)

Vzhledem ke skutečnosti, že společnost byla usazena v ZVO od svého založení až do května 2008, avšak proces výroby PET byl zahájen teprve v září 2007 a společnost uskutečňovala od ledna 2008 svou výrobu na základě prozatímní průmyslové licence podle federálního zákona č. 1 z roku 1979, lze mít za to, že se subvence poskytnutá během období šetření týkala pouze bezcelního dovozu investičních prostředků.

(197)

V souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení byla výše subvence vypočítána na základě nezaplaceného cla z dovezených investičních prostředků rozloženého na období 15 let, což odpovídá minimální době amortizace, která byla ve stávajícím šetření zjištěna v dotyčném výrobním odvětví ve všech třech dotčených zemích. V souladu se zavedenou praxí byla takto vypočtená částka, která připadá na období šetření, upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby odrážela celou výši výhody v průběhu času. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba v SAE v průběhu období šetření.

(198)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence (jmenovatel) přepočtena na celkový prodejní obrat v průběhu období šetření, jelikož udělení výhody nezávisí na vývozní výkonnosti.

(199)

Míra subvence zjištěná s ohledem na tento program v průběhu období šetření u vyvážejícího výrobce činí 0,11 %.

(200)

Předběžná výše napadnutelných subvencí v souladu s ustanoveními základního nařízení, vyjádřená podle hodnoty, u jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce v Spojených arabských emirátech činí 5,13 %.

(201)

V průběhu období šetření vyrábělo obdobný výrobek 17 výrobců v Unii. Objem výroby těchto výrobců se proto považuje za výrobu v Unii ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení.

(202)

Z těchto 17 výrobců při šetření spolupracovalo 12 výrobců. Bylo zjištěno, že na těchto 12 výrobců připadá podstatná část, v tomto případě více než 80 %, celkové výroby obdobného výrobku v Unii. Těchto 12 spolupracujících výrobců proto představuje výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 6 základního nařízení, a dále bude tudíž označováno za „výrobní odvětví Unie“. Zbývající výrobci v Unii budou dále označováni jako „ostatní výrobci v Unii“. Tito ostatní výrobci v Unii podnět aktivně nepodpořili, ani vůči němu nevznesli námitky.

(203)

Podotýká se, že se trh EU pro PET vyznačuje poměrně vysokým počtem výrobců, kteří obvykle patří do větších skupin s ústředím mimo EU. Trh se nachází ve fázi konsolidace s řadou nedávných převzetí a ukončení činnosti. Od roku 2009 byly například uzavřeny závody na výrobu PET Tergal Fibers (Francie), Invista (Německo) a Artenius (Spojené království), zatímco společnost Indorama převzala bývalé výrobní závody společnosti Eastman ve Spojeném království a Nizozemsku.

(204)

Jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění, byl vybrán vzorek pěti jednotlivých výrobců, kteří představují 65 % prodeje všech spolupracujících výrobců v Unii. Jedna společnost nebyla s to poskytnout všechny požadované údaje, a vzorek bylo proto posléze nutno omezit na čtyři společnosti představující 47 % prodeje všech spolupracujících výrobců.

(205)

Spotřeba Unie byla stanovena na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie, údajů o objemu dovozu na trh EU získaných od EUROSTATu, a pokud jde o ostatní výrobce v Unii, na základě odhadů vycházejících z podnětu.

(206)

Spotřeba výrobku, jehož se šetření týká, v Unii se mezi rokem 2006 a obdobím šetření zvýšila o 11 %. Zřejmá poptávka v roce 2007 vzrostla o 8 %, mezi rokem 2007 a 2008 se mírně snížila (o 2 procentní body) a mezi rokem 2008 a obdobím šetření vzrostla o 5 procentních bodů.

Tabulka č. 1

(207)

Komise ověřila, zda je možno dovoz PET z Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů posoudit kumulativně, jak je stanoveno v čl. 8 odst. 3 základního nařízení.

(208)

Co se týká účinků dovozu pocházejícího ze SAE, Íránu a Pákistánu, šetření prokázalo, že rozpětí subvence bylo vyšší než minimální hodnota, jak je stanoveno v čl. 14 odst. 5 základního nařízení, a objem dovozu subvencovaných výrobků z těchto zemí nebyl zanedbatelný ve smyslu čl. 10 odst. 9 základního nařízení.

(209)

Pokud jde o podmínky hospodářské soutěže mezi dovozem z Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů a obdobným výrobkem, při šetření bylo zjištěno, že výrobci z těchto zemí používají stejné prodejní kanály a prodávají obdobným kategoriím odběratelů. Šetření rovněž zjistilo, že dovoz ze všech těchto zemí vykazoval v posuzovaném období rostoucí tendenci.

(210)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se předběžně usuzuje, že jsou splněna všechna kritéria stanovená v čl. 8 odst. 3 základního nařízení a že dovoz z Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů je nutno posoudit kumulativně.

(211)

Objem dovozu subvencovaného dotčeného výrobku do EU vzrostl mezi rokem 2006 a obdobím šetření více než pětinásobně a v období šetření dosáhl 304 202 tun. Konkrétně, dovoz z dotčených zemí mezi rokem 2006 a 2007 vzrostl o 20 %, načež v roce 2008 v porovnání s rokem 2007 dále vzrostl o 270 procentních bodů a mezi rokem 2008 a obdobím šetření znovu o 154 procentních bodů.

Tabulka č. 2

(212)

Podíl dovozu subvencovaných výrobků z dotčených zemí na trhu v průběhu roku 2006 činil 2,1 % a během posuzovaného období vzrostl o 8 procentních bodů. Konkrétně, mezi roky 2006 a 2007 vzrostl o 0,2 procentního bodu, mezi rokem 2007 a 2008 o 5,3 procentního bodu a mezi rokem 2008 a obdobím šetření o 2,6 procentního bodu. V období šetření činil podíl dovozu subvencovaných výrobků z dotčených zemí na trhu 10,2 %.

(213)

Podotýká se, že SAE vstoupila na trh teprve v roce 2007, podařilo se jí však rychle získat významný podíl na trhu.

(214)

Průměrná dovozní cena se v posuzovaném období snížila o 14 %, přičemž k největšímu poklesu došlo mezi rokem 2008 a obdobím šetření. Konkrétně, průměrná cena v roce 2007 klesla o 1 % a v roce 2008 zůstala blízko této úrovně, načež v období šetření poklesla o dalších 13 procentních bodů.

Tabulka č. 3

(215)

Vzhledem ke skutečnosti, že v období šetření vykazovaly ceny a náklady dotčeného výrobku značné výkyvy, údaje o prodejních cenách a nákladech byly zjištěny čtvrtletně a výpočty cenového podbízení a prodeje pod cenou byly provedeny na základě čtvrtletí.

(216)

Za účelem analýzy cenového podbízení byly vážené průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie, upravené na úroveň cen ze závodu, srovnány s odpovídajícími váženými průměrnými cenami dovozu z dotčených zemí prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovenými na základě cen CIF s příslušnou úpravou o náklady po dovozu a rozdíly v úrovni obchodu.

(217)

Ze srovnání vyplynulo, že v průběhu období šetření byla cena dovozu subvencovaných výrobků pocházejících ze SAE, které byly prodávány v Unii, nižší než ceny výrobního odvětví Unie o 3,9 %. Cena dovozu subvencovaných výrobků pocházejících z Íránu, které byly prodávány v Unii, byla nižší než ceny výrobního odvětví Unie o 3,2 %. Cena dovozu subvencovaných výrobků pocházejících z Pákistánu, které byly prodávány v Unii, byla nižší než ceny výrobního odvětví Unie o 1,4 %. Vážené průměrné rozpětí cenového podbízení u dotčených zemí v průběhu období šetření činí 3,2 %.

(218)

Podle čl. 8 odst. 4 základního nařízení zahrnuje přezkoumání dopadu dovozu subvencovaných výrobků na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(219)

Jak bylo objasněno výše, vzhledem k vysokému počtu výrobců v Unii bylo nutno použít výběr vzorku. Pro účely analýzy újmy byly stanoveny ukazatele újmy na těchto dvou úrovních:

(220)

Výroba Unie se mezi rokem 2006 a obdobím šetření snížila o 4 %. Konkrétně, v roce 2007 vzrostla o 5 % na přibližně 2 570 000 tun, v roce 2008 však v porovnání s rokem 2007 prudce poklesla o 10 procentních bodů a mezi rokem 2008 a obdobím šetření mírně vzrostla o 1 procentní bod a dosáhla výše přibližně 2 300 000 tun.

Tabulka č. 4

(221)

Výrobní kapacita výrobců v Unii vzrostla během posuzovaného období o 15 %. Konkrétně, v roce 2007 se zvýšila o 1 %, v roce 2008 o dalších 5 procentních bodů a v období šetření o 9 procentních bodů.

Tabulka č. 5

(222)

Využití kapacity v roce 2006 činilo 83 %, v roce 2007 vzrostlo na 87 %, později však v roce 2008 kleslo na 75 % a v období šetření činilo pouze 69 %. Klesající míra využití v roce 2008 a období šetření odráží nižší výrobu a vyšší výrobní kapacitu v tomto období.

(223)

Objem prodeje výrobců v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu EU se v posuzovaném období mírně snížil. Prodej v roce 2007 vzrostl o 5 %, v následujícím roce však klesl mírně pod úroveň roku 2006 a v období šetření byl o 3 % nižší než v roce 2006, ve výši přibližně 2 100 000 tun. Vzhledem k omezené výši zásob odráží vývoj obchodu úzce vývoj výroby.

Tabulka č. 6

(224)

V průběhu posuzovaného období přišli výrobci v Unii o 10 procentních bodů svého podílu na trhu, který se snížil z 85 % v roce 2006 na 75 % v období šetření. Tento úbytek podílu na trhu odráží skutečnost, že navzdory vyšší spotřebě prodej výrobního odvětví Unie v posuzovaném období klesl o 3 %. Podotýká se, že tato klesající tendence byla zjištěna rovněž u výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku.

Tabulka č. 7

(225)

Mezi rokem 2006 a obdobím šetření, kdy se spotřeba Unie zvýšila o 11 %, objem prodeje výrobců v Unii na trhu EU klesl o 3 % a podíl výrobců v Unii na trhu se snížil o 10 procentních bodů. Na druhou stranu, podíl dovozu subvencovaných výrobků v témže období vzrostl z 2,1 % na 10,2 %. Vyvozuje se tudíž závěr, že výrobci v Unii nebyli s to využít případného růstu trhu.

(226)

Úroveň zaměstnanosti u výrobců v Unii mezi rokem 2006 a obdobím šetření vykazuje pokles ve výši 15 %. Konkrétně, počet zaměstnaných osob se v roce 2007 významně snížil z 2 400 v roce 2006 na 2 100, tj. o 13 %, a v roce 2008 a v období šetření zůstal přibližně na této úrovni. Pokles v roce 2007 je projevem snah řady výrobců v EU o restrukturalizaci.

Tabulka č. 8

(227)

Produktivita pracovních sil výrobců v Unii, měřená jako objem výroby (v tunách) na zaměstnanou osobu a rok, v posuzovaném období vzrostla o 12 %. To je odrazem skutečnosti, že se výroba snižovala pomalejším tempem než úroveň zaměstnanosti, a naznačuje to vyšší efektivnost výrobců v Unii. To je obzvláště patrné v roce 2007, kdy výroba rostla, zatímco se úroveň zaměstnanosti snížila, a produktivita byla o 21 % vyšší než v roce 2006.

Tabulka č. 9

(228)

Roční průměrné prodejní ceny výrobců v Unii na trhu EU odběratelům, kteří nejsou ve spojení, byly mezi rokem 2006 a 2008 stálé ve výši přibližně 1 100 EUR za tunu. V období šetření se roční průměrná prodejní cena snížila o 12 % a dosáhla výše 977 EUR za tunu. Roční průměrná prodejní cena neodráží měsíční či dokonce denní cenové výkyvy u PET na evropském (a světovém) trhu, považuje se však za dostatečnou, aby bylo možno prokázat tendenci během posuzovaného období. Prodejní ceny PET obvykle sledují cenové tendence hlavních surovin (především PTA a monoethylenglykol (MEG)), jelikož ty představují až 80 % celkových nákladů na PET.

Tabulka č. 10

(229)

Jak bylo uvedeno výše, prodejní ceny výrobního odvětví Unie byly vyšší než ceny dovozu subvencovaných výrobků z dotčených zemí.

(230)

Vzhledem k objemu, podílu na trhu a cenám dovozu z dotčených zemí nelze dopad skutečného rozpětí subvence na výrobní odvětví Unie považovat za zanedbatelný. Je důležité připomenout, že od roku 2000 platí antidumpingová opatření uložená na dovoz PET z Indie, Indonésie, Korejské republiky, Malajsie, Tchaj-wanu, Thajska a od roku 2004 z Čínské lidové republiky. Od roku 2000 existují rovněž vyrovnávací opatření uložená na dovoz z Indie. Vzhledem ke skutečnosti, že v období, které je posuzováno v rámci tohoto šetření, přišlo výrobní odvětví Unie o podíl na trhu a vzrostly jeho ztráty, nelze zjistit skutečné překonání účinků minulého dumpingu a subvencování a má se za to, že výroba Unie je i nadále citlivá, pokud jde o účinky případného dovozu subvencovaných výrobků na trh Unie, které působí újmu.

(231)

Konečný stav zásob výrobců zařazených do vzorku se mezi rokem 2006 a obdobím šetření snížil o 22 %. Podotýká se, že zásoby představují méně než 5 % ročního objemu výroby, důležitost tohoto ukazatele analýzy újmy je proto omezená.

Tabulka č. 11

(232)

Roční mzdové náklady mezi rokem 2006 a 2007 vzrostly o 11 %, načež se v roce 2008 v porovnání s rokem 2007 snížily o 2 procentní body a v období šetření oproti roku 2008 o dalších 9 procentních bodů a dosáhly stejné úrovně jako v roce 2006. Celkově tudíž byly mzdové náklady stálé.

Tabulka č. 12

(233)

V průběhu posuzovaného období byla ziskovost prodeje obdobného výrobku výrobců zařazených do vzorku na trhu EU odběratelům, kteří nejsou ve spojení, vyjádřena jako procentní podíl čistého prodeje, záporná a dokonce se snížila z – 6,9 % na – 7,5 %. Konkrétně, situace s ohledem na ziskovost výrobců zařazených do vzorku se v roce 2007, kdy čisté ztráty představovaly pouze – 1,5 % čistého prodeje, zlepšila, v roce 2008 však ztráty výrazně vzrostly na – 9,3 %. V období šetření se situace mírně zlepšila.

Tabulka č. 13

(234)

Návratnost investic, vyjádřená jako zisk v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic, obecně sledovala tendenci ziskovosti. Vzrostla z úrovně ve výši – 9,6 % v roce 2006 na – 3,1 % v roce 2007. V roce 2008 klesla na – 16,8 % a v období šetření se opět zvýšila na – 12,3 %. Celkově byla návratnost investic záporná a v průběhu posuzovaného období se zhoršila o 2,7 procentního bodu.

(235)

Čistý peněžní tok z provozních činností byl v roce 2006 záporný a činil 18,5 milionů EUR. V roce 2007 se významně zlepšil a dosáhl kladné hodnoty ve výši 19,5 milionů EUR, v roce 2008 se však výrazně zhoršil (– 42 milionů EUR), načež v období šetření dosáhl záporné hodnoty – 11 milionů EUR. Celkově se peněžní tok v průběhu posuzovaného období zlepšil, ačkoliv celkově byl i nadále záporný.

(236)

Neexistují žádné náznaky, že by se výrobní odvětví Unie potýkalo s potížemi při získávání kapitálu, především kvůli skutečnosti, že někteří výrobci patří do větších skupin.

Tabulka č. 14

(237)

Roční investice společností zařazených do vzorku do výroby obdobného výrobku se mezi roky 2006 a 2007 snížily o 34 %, mezi roky 2007 a 2008 o dalších 59 procentních bodů a poté v období šetření v porovnání s rokem 2008 mírně poklesly. Celkově se v posuzovaném období investice snížily o 96 %. Tento prudký pokles investic lze částečně vysvětlit skutečností, že v roce 2006 a 2007 byly pořízeny nové výrobní linky k zvýšení kapacity.

Tabulka č. 15

(238)

Analýza makroekonomických údajů prokazuje, že výrobci v Unii v průběhu posuzovaného období snížili svou výrobu a prodej. Ačkoliv zaznamenané snížení nebylo jako takové výrazné, je nutno je posoudit v kontextu rostoucí poptávky mezi rokem 2006 a obdobím šetření, což vedlo k tomu, že se podíl výrobců v Unii na trhu snížil o 10 procentních bodů na 75 %.

(239)

Z příslušných mikroekonomických ukazatelů současně vyplývá jednoznačné zhoršení hospodářské situace výrobců v Unii zařazených do vzorku. Ziskovost a návratnost investic byly i nadále záporné a celkově se mezi rokem 2006 a obdobím šetření dále snížily. Peněžní tok zůstal v období šetření rovněž záporný, a to navzdory celkově pozitivnímu vývoji.

(240)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 8 odst. 4 základního nařízení.

(241)

V souladu s čl. 8 odst. 5 a 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dovoz subvencovaných výrobků způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu do té míry, že ji lze označit za podstatnou. Zkoumány byly rovněž jiné známé činitele než dovoz subvencovaných výrobků, které mohly současně způsobit výrobnímu odvětví Unie újmu, aby bylo zajištěno, že možná újma způsobená těmito ostatními činiteli nebude připsána dovozu subvencovaných výrobků.

(242)

Mezi rokem 2006 a obdobím šetření se objem dovozu subvencovaného dotčeného výrobku zvýšil více než pětinásobně na 304 200 tun a jeho podíl na trhu vzrostl téměř o 8 procentních bodů (z 2,1 % na 10,2 %). Výrobní odvětví Unie současně přišlo přibližně o 10 procentních bodů svého podílu na trhu (z 84,9 % na 72,1 %). Průměrná cena tohoto dovozu mezi rokem 2006 a obdobím šetření klesla a byla nižší než průměrná cena výrobců v Unii.

(243)

Jak je uvedeno v 217. bodě odůvodnění, cenové podbízení u dovozu subvencovaných výrobků činilo v průměru 3,2 %. I když bylo cenové podbízení nižší než 4 %, nelze je považovat za nevýznamné, jelikož PET je zbožím, které je předmětem obchodu, a k hospodářské soutěži dochází především prostřednictvím ceny.

(244)

Íránský vývozce uvedl, že dovoz PET z Íránu nemohl způsobit podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie, neboť úroveň tohoto dovozu pouze nepatrně přesáhla minimální hodnotu pro vývoz. Během období šetření však dovoz z Íránu, odpovídající podílu na trhu ve výši 1,9 %, přesáhl minimální hodnotu uvedenou v základním nařízení. Íránské dovozní ceny byly kromě toho nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Vzhledem k těmto skutečnostem se tvrzení íránského vývozce zamítá.

(245)

Vzhledem k cenovému podbízení dovozu z dotčených zemí vůči cenám výrobního odvětví Unie se usuzuje, že tento dovoz subvencovaných výrobků vyvíjel tlak na snižování cen, což výrobnímu odvětví Unie zabránilo zachovat své prodejní ceny na úrovni, která je nezbytná k pokrytí nákladů a dosažení zisku. Usuzuje se proto, že existuje příčinná souvislost mezi tímto dovozem a újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

(246)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že případná újma byla zapříčiněna nedostatečnou vývozní činností výrobců v Unii. Jak lze zjistit z níže uvedené tabulky, objem vývozu výrobního odvětví Unie se v průběhu posuzovaného období zvýšil o 11 %. Úroveň vývozních cen se v témže období snížila o 10 %, což vedlo k stálé hodnotě vývozu v průběhu posuzovaného období. Neexistuje proto žádný náznak, že vývozní výkonnost přispěla k újmě, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

Tabulka č. 16

(247)

Jiná zúčastněná strana uvedla, že ceny výrobního odvětví Unie na trhu EU byly uměle vysoké. Podle této zúčastněné strany je její tvrzení podloženo faktem, že ceny na trhu EU zůstávají stálé, zatímco ceny prodeje na vývoz klesly. Šetření však ukázalo, že průměrné roční prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu EU během posuzovaného období klesly o 12 %, v souladu s poklesem vývozních cen během téhož období. Tvrzení se proto zamítá.

(248)

Na Korejskou republiku se od roku 2000 vztahují antidumpingová cla. Pro dvě korejské společnosti však platí nulová sazba cla a šetřením bylo zjištěno, že dovoz z Korejské republiky byl i nadále na vysoké úrovni a v posuzovaném období významně vzrostl. Dovoz z Koreje se mezi rokem 2006 a obdobím šetření zvýšil téměř o 150 % a jeho příslušný podíl na trhu vzrostl z 3,5 % v roce 2006 na 7,7 % v období šetření.

Tabulka č. 17

(249)

Průměrná cena korejského dovozu zůstala celkově mírně nižší než průměrné ceny výrobců v Unii. Korejské ceny však byly vyšší než průměrné ceny dovozu z dotčených zemí. Ačkoliv nelze vyloučit, že dovoz z Korejské republiky přispěl k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie, jeho přispění bylo pouze omezené a neusuzuje se, že tento dovoz narušil příčinnou souvislost, která byla zjištěna s ohledem na dovoz subvencovaných výrobků z dotčených zemí.

(250)

Íránský vývozce uvedl, že k jakémukoliv zvýšení dovozu z Íránu došlo v důsledku poklesu dovozu z Jižní Koreje a nezpůsobilo proto újmu evropským výrobcům. Údaje Eurostatu však ukazují, že se objem dovozu z obou zemí během posuzovaného období stabilně souběžně zvyšoval. Není proto možné vyvodit závěr, že dovoz z Íránu pouze nahradil dovoz z Jižní Koreje.

(251)

Dovoz z ostatních zemí se v průměru uskutečnil za ceny podstatně vyšší než průměrné prodejní ceny výrobců v Unii. Tento dovoz mimoto v posuzovaném období přišel o podíl na trhu. Neusuzuje se proto, že tento dovoz mohl být možnou příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

Tabulka č. 18