4.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/1

(1)

Podle nařízení (ES) č. 1924/2006 jsou zdravotní tvrzení při označování potravin zakázána, pokud je Komise v souladu s uvedeným nařízením neschválí a nezařadí do seznamu schválených tvrzení.

(2)

Nařízení (ES) č. 1924/2006 rovněž stanoví, že provozovatelé potravinářských podniků mohou podávat žádosti o schválení zdravotních tvrzení u příslušného vnitrostátního orgánu členského státu. Příslušný vnitrostátní orgán postoupí platné žádosti Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA, dále jen „úřad“).

(3)

Jakmile úřad obdrží žádost, neprodleně uvědomí ostatní členské státy a Komisi a k danému zdravotnímu tvrzení vydá své stanovisko.

(4)

Komise rozhodne o schválení zdravotních tvrzení s ohledem na stanovisko úřadu.

(5)

V návaznosti na žádost společnosti PROBI AB předloženou dne 22. prosince 2008 podle čl. 13 odst. 5 nařízení (ES) č. 1924/2006 byl úřad požádán o vydání stanoviska ke zdravotnímu tvrzení týkajícímu se účinků látky Lactobacillus plantarum 299v na zlepšení vstřebávání železa (otázka č. EFSA-Q-2008-785) (2). Navrhované tvrzení zformuloval žadatel takto: „Lactobacillus plantarum 299v (DSM 9843) zlepšuje vstřebávání železa.“

(6)

Dne 6. dubna 2009 obdržela Komise a členské státy vědecké stanovisko úřadu, ve kterém úřad dospěl k závěru, že na základě předložených údajů nebyl zjištěn příčinný vztah mezi užíváním látky Lactobacillus plantarum 299v (DSM 9843) a uváděným účinkem. Vzhledem k tomu, že zdravotní tvrzení neodpovídá požadavkům stanoveným v nařízení (ES) č. 1924/2006, nemělo by být schváleno.

(7)

Připomínky, které Komise obdržela od žadatelů a veřejnosti v souladu s čl. 16 odst. 6 nařízení (ES) č. 1924/2006, byly při stanovení opatření v tomto nařízení vzaty v úvahu.

(8)

Na zdravotní tvrzení uvedená v čl. 13 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1924/2006 se vztahují přechodná opatření stanovená v čl. 28 odst. 5 uvedeného nařízení pouze tehdy, pokud jsou v souladu s podmínkami uvedeného nařízení, mezi něž patří podmínka, že musí být v souladu s uvedeným nařízením. Jelikož úřad dospěl k závěru, že nebyl zjištěn příčinný vztah mezi užíváním látky Lactobacillus plantarum 299v (DSM 9843) a uváděným účinkem, není dané tvrzení v souladu s nařízením (ES) č. 1924/2006, a proto se nepoužije přechodné období stanovené v čl. 28 odst. 5 uvedeného nařízení. Šestiměsíční přechodné období je stanoveno proto, aby se provozovatelé potravinářských podniků mohli přizpůsobit požadavkům stanoveným v tomto nařízení.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a ani Evropský parlament, ani Rada nevyjádřily s těmito opatřeními nesouhlas,

4.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/3

(1)

Podle čl. 16 odst. 4 nařízení (ES) č. 1924/2006 v případě, že stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), dále jen „úřad“, doporučí schválení zdravotního tvrzení, musí toto stanovisko obsahovat určité údaje. V souladu s tím by tyto údaje měly být uvedeny v příloze obsahující schválená tvrzení k nařízení, kterými se povolují a/nebo zamítají určitá zdravotní tvrzení o potravinách, případně by v souladu s pravidly stanovenými v nařízení (ES) č. 1924/2006 a příslušným stanoviskem úřadu měly zahrnovat revidovanou formulaci tvrzení, zvláštní podmínky používání tvrzení a případně podmínky používání nebo omezení používání dané potraviny a/nebo doplňující sdělení nebo varování.

(2)

V návaznosti na dvě stanoviska úřadu k rostlinným stanolům a rostlinným sterolům a snižování LDL cholesterolu v krvi (otázka č. EFSA-Q-2008-085 a otázka č. EFSA-Q-2008-118) (2) Komise povolila v nařízení (ES) č. 983/2009 (3) zdravotní tvrzení uvádějící, že „Bylo zjištěno, že rostlinné steroly/estery rostlinných stanolů snižují hladinu cholesterolu v krvi. Vysoká hladina cholesterolu je rizikovým faktorem pro vznik ischemické choroby srdeční“ a se zvláštními podmínkami používání tvrzení „Informace spotřebiteli, že příznivého účinku se dosáhne při přívodu nejméně 2 g rostlinných sterolů/stanolů denně.“

(3)

V rámci postupu schvalování zdravotních tvrzení podle nařízení (ES) č. 1924/2006 dospěl Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat na svém zasedání dne 20. února 2009 k závěru, že pokud jde o údaj týkající se kvantitativního účinku ve zdravotních tvrzeních bylo vědecké doporučení úřadu nutné, aby se zajistilo, že tato zdravotní tvrzení jsou povolená v takové formě, která nebude klamat spotřebitele, a aby byly jednotně stanoveny podmínky pro jejich použití. S tímto cílem Komise předložila úřadu žádost o doporučení v souladu s čl. 19 odst. 2 uvedeného nařízení.

(4)

Dne 3. srpna 2009 obdržela Komise a členské státy vědecké stanovisko úřadu (otázka č. EFSA-Q-2009-00530 a EFSA-Q-2009-00718) (4), v němž se dospělo k závěru, že při denním příjmu 1,5–2,4 g rostlinných sterolů/stanolů přidaných k potravinám, jako jsou pomazánky ze žlutého tuku, mléčné výrobky, majonézy a salátové zálivky, lze očekávat průměrné snížení o 7 až 10,5 % a že toto snížení je biologicky významné. Dále úřad uvedl, že účinek snížení LDL cholesterolu v krvi je zpravidla možné zjistit během 2 až 3 týdnů a lze ho udržet, pokud jsou rostlinné steroly/stanoly užívány i nadále.

(5)

Proto s ohledem na vědecké stanovisko úřadu a v zájmu zajištění, aby taková zdravotní tvrzení poukazující na rozsah tvrzeného účinku byla povolena v takové formě, jež by spotřebitele neklamala, a aby byly jednotně stanoveny podmínky jejich použití, je třeba změnit podmínky použití stanovené pro tato dvě schválená zdravotní tvrzení týkající se účinků rostlinných sterolů a esterů rostlinných stanolů na snížení hladiny cholesterolu v krvi.

(6)

V návaznosti na stanovisko úřadu o esenciálních mastných kyselinách, zejména o kyselině α-linolenové (ALA) a kyselině linolové (LA) a o normálním růstu a vývoji dětí (otázka č. EFSA-Q-2008-079) (5) Komise v nařízení (ES) č. 983/2009 povolila zdravotní tvrzení „Esenciální mastné kyseliny jsou potřebné pro normální růst a vývoj dětí“ se zvláštními podmínkami používání „Informace spotřebiteli, že příznivého účinku se dosáhne při denním přívodu 1 % z celkového energetického obsahu u kyseliny linolové a 0,2 % z celkového energetického obsahu u kyseliny α-linolenové“.

(7)

V rámci postupu schvalování zdravotních tvrzení podle nařízení (ES) č. 1924/2006 dospěl Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat na svém zasedání dne 20. února 2009 k závěru, že úřad by měl být požádán o vydání všeobecného doporučení týkajícího se referenčních hodnot za účelem označování mastných kyselin s cílem umožnit přezkoumat podmínky použití příslušného schváleného zdravotního tvrzení v souladu s čl. 19 odst. 2 uvedeného nařízení. Dne 3. srpna 2009 obdržela Komise a členské státy vědecké stanovisko úřadu (otázka č. EFSA-Q-2009-00548) (6), v němž se dospělo k závěru, že referenční hodnota navržená za účelem označování ve výši 2 g pro polonenasycené mastné kyseliny řady n-3 (PUFA) ALA odpovídá doporučenému příjmu pro jedince v populaci evropských zemí. Úřad dále navrhl, aby referenční hodnota pro účely označování činila 10 g pro n-6 PUFA LA.

(8)

Proto s ohledem na vědecké stanovisko úřadu a v zájmu stanovení vhodných podmínek pro používání zdravotních tvrzení týkajících se účinků mastných kyselin je nutné změnit podmínky použití stanovené pro povolená zdravotní tvrzení týkající se účinků esenciálních mastných kyselin na normální růst a vývoj dětí.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a ani Evropský parlament, ani Rada nevyjádřily s těmito opatřeními nesouhlas,

1)

Znění první položky pátého sloupce (podmínky používání tvrzení) nahrazuje tímto:

„Informace spotřebiteli, že příznivého účinku se dosáhne při příjmu 1,5–2,4 g rostlinných sterolů denně. Odkaz na rozsah účinku lze uvádět pouze u potravin následujících kategorií: pomazánky ze žlutého tuku, mléčné výrobky, majonézy a salátové zálivky. Při odkazování na rozsah účinku se pro spotřebitele musí uvést celé rozpětí „7 až 10 %“ a doba dosažení účinku „během 2 až 3 týdnů“.“

2)

Znění druhé položky pátého sloupce (podmínky používání tvrzení) nahrazuje tímto:

„Informace spotřebiteli, že příznivého účinku se dosáhne při příjmu 1,5–2,4 g rostlinných stanolů denně. Odkaz na rozsah účinku lze uvádět pouze u potravin následujících kategorií: pomazánky ze žlutého tuku, mléčné výrobky, majonézy a salátové zálivky. Při odkazování na rozsah účinku se pro spotřebitele musí uvést celé rozpětí „7 až 10 %“ a doba dosažení účinku „během 2 až 3 týdnů“.“

3)

Znění třetí položky pátého sloupce (podmínky používání tvrzení) nahrazuje tímto:

„Informace spotřebiteli, že příznivého účinku se dosáhne při příjmu 2 g kyseliny α-linolenové (ALA) a 10 g kyseliny linolové (LA) denně“.

4.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/5

(1)

Dne 30. června 2009 obdržela Komise podnět týkající se dovozu suchého glukonátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“) podaný v souladu s článkem 5 základního nařízení Evropskou radou chemického průmyslu (CEFIC) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby suchého glukonátu sodného v Unii.

(2)

Podnět obsahoval důkazy prima facie o dumpingu a podstatné újmě působené tímto dumpingem, které byly považovány za dostatečné pro zahájení antidumpingového řízení.

(3)

Řízení bylo zahájeno dne 11. srpna 2009 zveřejněním oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(4)

Komise o zahájení řízení oficiálně vyrozuměla vyvážející výrobce v Číně, dovozce, obchodníky, uživatele a sdružení, o nichž bylo známo, že jsou řízením dotčeni, čínské orgány a výrobce v Unii, kteří podali podnět. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně sdělit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(5)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(6)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům, kteří o to projevili zájem, umožněno předložit žádost o zacházení jako v tržním hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise formuláře žádosti čínským vyvážejícím výrobcům, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a čínským orgánům. Jeden vyvážející výrobce požádal o zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení a jiný vyvážející výrobce, včetně dvou společností ve spojení, požádal o individuální zacházení podle čl. 9 odst. 5 téhož nařízení.

(7)

Vzhledem ke zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců v Číně a dovozců v Unii Komise v oznámení o zahájení řízení uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může být použit výběr vzorku.

(8)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný a, bude-li tomu tak, aby mohla vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci v Číně a dovozci v Unii požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu se zněním oznámení o zahájení uvedli základní údaje o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem v průběhu období šetření (od 1. července 2008 do 30. června 2009).

(9)

Vzhledem k omezenému počtu odpovědí získaných v rámci postupu pro výběr vzorku bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není u čínských vyvážejících výrobců ani u dovozců v Unii nutný.

(10)

Všem společnostem v Číně a dovozcům v Unii, kteří odpověděli v rámci postupu pro výběr vzorku, výrobcům v Unii a všem známým dovozcům a uživatelům v Unii byl zaslán dotazník. Na dotazník odpověděli dva vyvážející výrobci nebo skupiny vyvážejících výrobců v Číně, dva výrobci v Unii a čtyři dovozci/uživatelé.

(11)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, jež považovala za nezbytné za účelem prozatímního stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie, a provedla inspekci v prostorách následujících společností:

(12)

Protože bylo potřeba stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v Číně, kterým nebude případně přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, byla u následující společnosti provedena inspekce na místě za účelem stanovení běžné hodnoty na základě údajů ze srovnatelné země, v tomto případě USA:

(13)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2008 do 30. června 2009 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2005 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(14)

Dotčeným výrobkem je suchý glukonát sodný pocházející z Číny (dále jen „dotčený výrobek“) s číslem dle Evropského celního seznamu chemických látek (CUS) 0023277-9 a registračním číslem Chemical Abstracts Service (CAS) 527-07-1, v současnosti kódu KN ex 2918 16 00.

(15)

Suchý glukonát sodný se používá zejména ve stavebnictví jako zpomalovač tuhnutí a prostředek pro zvyšování plasticity betonu a v jiných průmyslových odvětvích jako povrchová úprava kovů (odstranění rzi, oxidů a mastnoty) a k čištění lahví a průmyslových zařízení. Výrobek lze používat rovněž v potravinářském a farmaceutickém průmyslu.

(16)

Šetření ukázalo, že suchý glukonát sodný vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Unie v Unii, suchý glukonát sodný vyráběný a prodávaný na domácím trhu v USA, které byly vybrány jako analogická země, suchý glukonát sodný vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Číně a suchý glukonát sodný vyráběný v Číně a prodávaný v Unii mají v zásadě stejné základní fyzikální a technické vlastnosti.

(17)

Proto se tyto výrobky prozatímně považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(18)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z Číny stanoví v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku pro ty vyvážející výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(19)

Kritéria pro přiznání zacházení jako v tržním hospodářství jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě pouze pro orientaci:

(20)

Po zahájení řízení jeden čínský vyvážející výrobce, Shandong Kaison Biochemical Co., Ltd, požádal o zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a ve stanovené lhůtě vyplnil formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství.

(21)

Uvedená společnost prokázala, že splňuje kritéria čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení a může jí být přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství.

(22)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se případné clo stanoví pro země spadající pod tento článek s celostátní platností s výjimkou případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splnily všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení, aby jim mohlo být přiznáno individuální zacházení.

(23)

Tato kritéria jsou ve stručné podobě a pouze pro orientaci uvedena v tomto souhrnném seznamu:

(24)

Po zahájení řízení jeden čínský vyvážející výrobce, Qingdao Kehai Biochemistry Co., Ltd, požádal o individuální zacházení podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení a ve stanovené lhůtě vyplnil formulář žádosti o individuální zacházení.

(25)

Na základě dostupných informací bylo zjištěno, že čínský vyvážející výrobce splňuje všechny požadavky pro přiznání individuálního zacházení podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(26)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, v zemích v procesu hospodářské transformace určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“).

(27)

V oznámení o zahájení řízení byly jako vhodná srovnatelná země pro účely stanovení běžné hodnoty pro Čínu navrženy USA. Komise vyzvala všechny zúčastněné strany, aby se k tomuto návrhu vyjádřily.

(28)

Žádná ze zainteresovaných stran připomínky nepodala.

(29)

Mimo EU se suchý glukonát sodný vyrábí jen v několika málo zemích, a sice v USA, Číně a Jižní Koreji. Jedinou možnou alternativou USA proto byla Jižní Korea. Komise kontaktovala známé společnosti vyrábějící suchý glukonát sodný v Jižní Koreji, avšak neobdržela od těchto výrobců odpověď.

(30)

Výrobce v USA během šetření plně spolupracoval, vyplnil dotazník a souhlasil s inspekcí na místě.

(31)

Komise zjistila, že USA splnily kritéria jako vhodná analogická země, neboť množství prodávaná na jejich trhu byla dostatečně velká a na trhu byla významná hospodářská soutěž, a to jak pokud jde o domácí výrobu, tak o dovoz z jiných zemí, tj. z Číny, Itálie a Francie. Kromě toho nebylo na dotčený výrobek v USA uvaleno antidumpingové clo.

(32)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se předběžně vyvozuje závěr, že USA jsou vhodnou srovnatelnou zemí v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(33)

U společností, jimž bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení, Komise nejprve zjišťovala, zda byl jejich domácí prodej suchého glukonátu sodného nezávislým odběratelům během období šetření reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představoval alespoň 5 % čínského prodeje dotčeného výrobku do Unie.

(34)

Komise posléze určila ty druhy výrobku prodávané na domácím trhu společností s celkově reprezentativním domácím prodejem, které byly totožné či přímo srovnatelné s druhy prodávanými na vývoz do Unie.

(35)

U každého druhu výrobku prodávaného vyvážejícím výrobcem na domácím trhu, který byl uznán za přímo srovnatelný s druhem suchého glukonátu sodného prodávaného na vývoz do Unie, bylo stanoveno, zda je jeho prodej na domácím trhu dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodej určitého druhu výrobku na tuzemském trhu byl považován za dostatečně reprezentativní tehdy, když objem prodeje tohoto druhu výrobku na tuzemském trhu nezávislým odběratelům během období šetření představoval nejméně 5 % z celkového objemu prodeje srovnatelného druhu výrobku na vývoz do Unie.

(36)

Komise následně přezkoumala, zda by bylo možné domácí prodej suchého glukonátu sodného prodávaného na domácím trhu v reprezentativním množství považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Při tom postupovala tak, že stanovila podíl ziskového prodeje každého vyváženého typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření.

(37)

Pokud objem prodeje určitého typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu odpovídající výrobním nákladům nebo vyšší představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu a pokud vážená průměrná cena tohoto typu byla vyšší nebo rovna výrobním nákladům, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu. Tato cena byla vypočítána jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje daného typu výrobku během období šetření, a to bez ohledu na to, zda byl tento prodej ziskový.

(38)

Jestliže objem ziskového prodeje určitého typu výrobku představoval 80 % nebo méně z celkového objemu prodeje tohoto typu nebo byla-li vážená průměrná cena tohoto typu nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu vypočtené jako vážený průměr pouze ziskového prodeje daného typu.

(39)

Vzhledem k tomu, že šetření prokázalo, že domácí prodej byl jak reprezentativní, tak byl proveden v běžném obchodním styku, vycházelo stanovení běžné hodnoty ze skutečné ceny na domácím trhu během období šetření.

(40)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro Čínu stanovena na základě ověřených informací získaných od spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi. Bylo zjištěno, že domácí prodej výrobce obdobného výrobku v USA je reprezentativní ve srovnání s dotčeným výrobkem vyváženým do Unie jediným vyvážejícím výrobcem v Číně, který spolupracoval.

(41)

Bylo rovněž prozkoumáno, zda lze domácí prodej považovat za prodej, který se uskutečňuje v běžném obchodním styku, a to stanovením podílu ziskového prodeje nezávislým odběratelům. Běžná hodnota proto vycházela ze skutečné ceny na domácím trhu podle druhu výrobku, vypočtené jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje realizovaného během období šetření.

(42)

Veškerý vývozní prodej dotčeného výrobku uskutečňovaný spolupracujícími vyvážejícími výrobci směroval přímo k nezávislým odběratelům v Unii, a vývozní cena proto vycházela z cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek během období šetření v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(43)

Běžná hodnota a vývozní cena se srovnávaly na základě cen ze závodu.

(44)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy u rozdílů ovlivňujících ceny a srovnatelnost cen. U všech společností, jichž se šetření týkalo (spolupracující vyvážející výrobci a výrobce ve srovnatelné zemi), byly provedeny úpravy týkající se rozdílů v nákladech na dopravu, námořní dopravu a pojištění, nepřímé zdanění, bankovní poplatky, nákladech na balení, na úvěry a provize, pokud byly použitelné a odůvodněné.

(45)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí společnosti, jíž bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny.

(46)

Pro společnost, jíž bylo přiznáno individuální zacházení, byla vážená průměrná běžná hodnota, stanovená pro analogickou zemi, srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou při vývozu do Unie, a to podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(47)

Prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením činí:

(48)

S ohledem na všechny ostatní čínské vývozce Komise nejprve stanovila úroveň spolupráce. Celkové množství vývozů uvedené v odpovědích spolupracujících vyvážejících výrobců na dotazník bylo porovnáno s celkovým dovozem z Číny, který byl odvozen z dovozních statistik Eurostatu.

(49)

Vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce byla nízká, tj. 56 %, a že nebyly k dispozici vhodné údaje Eurostatu o cenách, neboť tyto údaje obsahovaly jiné drahé výrobky, které nemohly být přesně odečteny, bylo celostátní dumpingové rozpětí vypočítáno na základě údajů uvedených v podnětu a aktualizovaných během období šetření.

(50)

Na tomto základě byla celostátní úroveň dumpingu předběžně stanovena na 79,2 % z ceny CIF na hranice Unie před proclením.

(51)

Spolupracující průmyslové skupiny Jungbunzlauer (JBL) a Roquette Frères (RF) tvořily 100 % výroby v Unii.

(52)

Proto se má za to, že představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(53)

Jelikož výrobní odvětví Unie tvoří pouze dva výrobci, bylo nutno kvůli důvěrnosti údajů všechny číselné údaje týkající se citlivých informací indexovat nebo uvést v určitém rozmezí.

(54)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě součtu objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a dovozu do Unie podle údajů Eurostatu. Vzhledem k tomu, že tyto údaje z Eurostatu nezahrnují pouze dotčený výrobek, ale rovněž některé jiné produkty než suchý glukonát sodný, byla čísla z Eurostatu patřičně upravena, aby bylo možné odhadnout odpovídající objem dovozu dotčeného výrobku do Unie.

(55)

Spotřeba na trhu Unie se zvýšila mezi lety 2005 a 2007 o 12 %. Poté se do období šetření snížila o 21 % pod úroveň z roku 2005. Celkově se během posuzovaného období spotřeba snížila o 8 %.

Tabulka 1

(56)

Objem dovozu z Číny se značně zvýšil přibližně z 2 300 tun v roce 2005 na 4 000 tun během období šetření, tj. o 77 %, a dosáhl vrcholu v roce 2008 s cca 5 300 tunami. Odpovídající podíl na trhu čínské výroby se téměř zdvojnásobil z 12,8 % v roce 2005 na 24,8 % během období šetření. Je nutno poznamenat, že podíl dovozu z Číny na trhu dosáhl v roce 2008, těsně před začátkem období šetření, 28,6 % a během období šetření poklesl na 24,8 %.

Tabulka 2

(57)

Průměrné ceny čínského dovozu činily v roce 2005 482 EUR za tunu. Stále se zvyšovaly a v roce 2008 dosáhly výše 524 EUR za tunu, poté během období šetření klesly na hodnotu 502 EUR za tunu. V průběhu posuzovaného období celkově vzrostly o 4 %.

Tabulka 3

(58)

Za účelem analýzy cenového podbízení byl vážený průměr prodejních cen podle typu výrobku výrobního odvětví Unie pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie, upravený na úroveň ceny ze závodu, srovnán s příslušnými váženými průměrnými cenami dotčeného dovozu, stanovenými na základě cen CIF, s příslušnou úpravou o cla a náklady po dovozu. Srovnání bylo provedeno po odečtení rabatů a slev.

(59)

Na základě výše popsané metodiky činil rozdíl mezi výše popsanými cenami, vyjádřený jako procentní podíl vážené průměrné ceny (ze závodu) výrobního odvětví Unie, tj. rozpětí cenového podbízení, od 13 % do 29 %, přičemž vyšší hodnota přísluší nespolupracujícím vyvážejícím výrobcům.

(60)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnuje prozkoumání dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie vyhodnocení všech hospodářských faktorů, které mají vliv na stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(61)

Výrobní kapacita se v letech 2005 až 2007 zvýšila o 4 % a na této úrovni setrvala do konce posuzovaného období.

(62)

Výroba dotčeného výrobku se mezi lety 2005 a 2007 zvýšila a poté se až do období šetření snižovala. Celkově výroba v posuzovaném období poklesla o 12 %. Celková produkce byla v období šetření 30 000 až 40 000 tun.

(63)

V důsledku snížení objemu výroby se vytížení kapacity v posuzovaném období snížilo o 15 %.

Tabulka 4

(64)

Objem prodeje dotčeného výrobku uskutečněného výrobním odvětvím Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie zůstal v letech 2005 až 2007 na stejné úrovni a poté klesl o 13 procentních bodů. V průběhu posuzovaného období činil pokles objemu prodeje 21 %.

(65)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se během posuzovaného období snížil ze 74,9 % v roce 2005 na 64,7 % během období šetření.

(66)

Průměrné prodejní ceny odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie v průběhu posuzovaného období klesly o 12 %. V letech 2006 až 2008 zůstaly průměrné prodejní ceny přibližně stejné, avšak poté během období šetření poklesly o 9 %.

Tabulka 5

(67)

V průběhu posuzovaného období zásoby klesly o 37 %. Na konci období šetření byly zásoby na úrovni mezi 1 000 a 5 000 tunami.

Tabulka 6

(68)

Prodej obdobného výrobku na trhu Unie průmyslovým odvětvím Unie byl během posuzovaného období ziskový, avšak od roku 2005 do období šetření ziskovost dramaticky poklesla.

(69)

Přestože se úroveň investic během let 2005 až 2007 udržela na stejné výši (v roce 2006 poklesla), v roce 2008 a během období šetření se propadla. Během posuzovaného období se investice snížily o 76 %.

(70)

Podobně i návratnost investic z výroby a prodeje dotčeného výrobku byla mezi lety 2005 a 2007 stálá, ale v roce 2008 a během období šetření poklesla.

(71)

Pokud jde o ostatní finanční ukazatele, peněžní tok vytvářený průmyslovým odvětvím Unie poklesl v posuzovaném období o 51 %.

Tabulka 7

(72)

Zaměstnanost se v letech 2005 až 2007 mírně zvýšila a poté v roce 2008 a během období šetření poklesla. V posuzovaném období se zaměstnanost snížila o 13 %.

(73)

Mzdy klesly v roce 2006 o 6 %, avšak v roce 2007 se vrátily na úroveň z roku 2005 a v roce 2008 a během období šetření stoupaly. Za posuzované období se mzdy zvýšily o 10 %.

(74)

Produktivita na jednoho zaměstnance zůstala po celé posuzované období stabilní a mezi rokem 2005 a obdobím šetření se zvýšila o 1 %.

Tabulka 8

(75)

Zatímco spotřeba v Unii v posuzovaném období poklesla o 9 %, objem prodeje výrobního odvětví Unie se snížil o 21 %. To vedlo k úbytku podílu výrobního odvětví Unie na trhu v průběhu posuzovaného období o 10 procentních bodů.

(76)

Dumpingová rozpětí pro Čínu uvedená výše v oddíle o dumpingu jsou značná. Vzhledem k objemům a cenám dumpingového dovozu nelze dopad dumpingových rozpětí považovat za zanedbatelný.

(77)

Většina ukazatelů újmy týkajících se výrobního odvětví Unie se v průběhu posuzovaného období vyvíjela negativně. Ukazatele související s finanční výkonností výrobního odvětví Unie, včetně návratnosti investic, peněžního toku a ziskovosti, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely rovněž negativně.

(78)

Šetření rovněž prokázalo, že ceny levného čínského dovozu byly v průběhu období šetření nižší než ceny výrobního odvětví Unie až o 29 %. Výrobní odvětví Unie zaznamenalo pokles objemu prodeje a ztratilo podíl na trhu.

(79)

S ohledem na výše uvedené se dospělo k prozatímnímu závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(80)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Evropská komise zkoumala, zda dumpingový dovoz suchého glukonátu sodného pocházející z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu natolik velkou, že ji lze označit za podstatnou. Byly prozkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingového dovozu současně způsobovat újmu výrobnímu odvětví Unie, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovému dovozu.

(81)

V posuzovaném období se objem levného dumpingového dovozu z Číny zvýšil o 77 %, což vedlo ve stejném období ke zvýšení podílu čínského dovozu na trhu Unie o 94 %. Pokles dovozu z Číny mezi rokem 2008 a obdobím šetření, včetně ztráty podílu na trhu, se nepovažuje za významný ve srovnání s celkovou situací pozorovanou v posuzovaném období.

(82)

Zvýšený dovoz z Číny se během posuzovaného období shodoval s klesajícím trendem, pokud jde o většinu ukazatelů újmy výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie zaznamenalo pokles prodeje na trhu Unie, jak pokud jde o objem, tak o hodnotu, což vedlo k desetiprocentní ztrátě podílu na trhu během posuzovaného období, jak je uvedeno výše v 65. bodu odůvodnění. Kvůli cenovému podbízení dumpingového čínského dovozu nemohlo výrobní odvětví Unie udržet na trhu Unie svou cenovou úroveň. To vedlo k výraznému poklesu ziskovosti pod úroveň, která by umožnila nezbytné investice.

(83)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se vyvozuje předběžný závěr, že levný dumpingový dovoz z Číny, jehož ceny byly v průběhu posuzovaného období významně nižší než ceny výrobního odvětví Unie, hrál rozhodující úlohu, pokud jde o újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie, která se v průběhu posuzovaného období projevila v jeho špatné finanční situaci a zhoršení ostatních ukazatelů újmy a rovněž v úbytku podílu na trhu.

(84)

Dovoz ze třetích zemí, jichž se toto šetření netýká, klesl za posuzované období o 23 %, což vedlo během posuzovaného období ke ztrátě podílu na trhu o 2 procentní body. Ceny tohoto dovozu se zvýšily během posuzovaného období o 102 %.

(85)

Vývoj objemu a cen dovozu z ostatních třetích zemí v posuzovaném období:

Tabulka 9

(86)

Objem dovozu z ostatních třetích zemí poklesl během posuzovaného období o 23 %, zatímco dovozní ceny se v tomtéž období zdvojnásobily. Dovozní ceny z ostatních třetích zemí byly během celého posuzovaného období výrazně vyšší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že dovoz z ostatních třetích zemí neporušil příčinnou souvislost mezi zjištěným dumpingem a podstatnou újmou, kterou výrobnímu odvětví Unie přivodil dumpingový dovoz z Číny.

(87)

Během posuzovaného období se vývozní prodej výrobního odvětví Unie snížil o 10 % a ceny se zvýšily o 8 %.

(88)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se má za to, že vývozní prodej výrobního odvětví Unie v jiných třetích zemích nemohl porušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, jež mu byla způsobena.

(89)

Během posuzovaného období se vlastní spotřeba výrobního odvětví Unie zvýšila o 56 %, jak ukazuje následující tabulka:

Tabulka 10

(90)

Je však třeba poznamenat, že výrobní odvětví Unie stále mělo volnou kapacitu ve výši 10 000 až 20 000 tun. To znamená, že přesun k vlastní spotřebě lze chápat jako obchodní reakci na dumpingový dovoz z Číny, neboť výroba následných produktů může být vzhledem k nízkým cenám glukonátu sodného výnosnější. Skutečnost, že výrobní odvětví Unie má stále značnou volnou kapacitu glukonátu sodného, naznačuje, že se nesnaží definitivně přeorientovat výrobu na následné produkty a že výrobu následných produktů lze chápat jako obranné opatření proti dumpingovému dovozu.

(91)

Proto se má za to, že vyšší volná kapacita neporušila příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a závažnou újmou, již utrpělo výrobní odvětví Unie.

(92)

Je třeba poznamenat, že spotřeba v EU se během posuzovaného období snížila o 9 %, což lze chápat jako důsledek přetrvávajícího hospodářského poklesu. Proto se zjišťovalo, zda mohl mít pokles spotřeby vliv na nepříznivou situaci výrobního odvětví Unie.

(93)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie však poklesl mnohem více (o 21 %), zatímco čínský dovoz se ve stejném období zvýšil o 77 %. Pokud jde o podíl na trhu, lze pozorovat stejný vývoj. Výrobní odvětví Unie ztratilo přibližně 10 procentních bodů svého podílu na trhu, zatímco čínský dovoz se během období šetření téměř zdvojnásobil – zvýšil se z 12,8 % v roce 2005 na 24,9 %.

(94)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se dospělo k prozatímnímu závěru, že pokles spotřeby v EU nelze samo o sobě pokládat za důvod porušení příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem z Číny a závažnou újmou, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo.

(95)

Výše uvedený rozbor ukázal, že objem dumpingového dovozu pocházejícího z Číny a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období výrazně zvýšil a současně docházelo k významného cenovému podbízení. Toto zvýšení podílu levného dovozu z Číny na trhu se časově shodovalo s poklesem podílu výrobního odvětví Unie na trhu, který spolu s tlakem na snižování cen vedl mimo jiné ke zhoršení situace výrobního odvětví Unie během posuzovaného období. Na druhou stranu bylo při zkoumání ostatních činitelů, které mohly výrobnímu odvětví Unie způsobit újmu, zjištěno, že žádný z těchto činitelů nemohl mít významný nepříznivý dopad.

(96)

Na základě výše uvedené analýzy, která řádně odlišila a oddělila účinky všech známých faktorů ovlivňujících situaci výrobního odvětví Unie od škodlivých účinků dumpingového dovozu, prozatímní závěr zní, že dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(97)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Evropská komise zkoumala, zda navzdory závěru o dumpingu působícím újmu neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Unie přijímat antidumpingová opatření. Určení zájmu Unie bylo založeno na zhodnocení všech různorodých zájmů, tedy zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců i uživatelů dotčeného výrobku.

(98)

Jak je vysvětleno výše, kvůli dumpingovému dovozu došlo k újmě v podobě významného poklesu objemu prodeje a cen, což naopak vedlo ke zhoršení situace výrobního odvětví Unie. Očekává se, že po uložení antidumpingového cla by se objem a cena za suchý glukonát sodný prodávaný výrobním odvětví Unie zvýšil, což by následně výrobnímu odvětví Unie umožnilo dosáhnout přijatelné úrovně ziskovosti.

(99)

Má se za to, že uložení opatření obnoví spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu. Je třeba poznamenat, že snížení zisku výrobního odvětví Unie je výsledkem obtížné soutěže s levným dumpingovým dovozem z Číny. Uložení antidumpingových opatření pravděpodobně výrobnímu odvětví Unie umožní znovu získat alespoň část ztraceného podílu na trhu, což bude mít příznivý vliv na ziskovost.

(100)

Pokud nebudou přijata žádná opatření, dojde pravděpodobně k dalšímu zhoršení stavu výrobního odvětví Unie. Stlačování cen dumpingovým dovozem by i nadále bránilo úspěšnosti veškerých snah výrobního odvětví Unie o návrat k ziskovosti. Nepřijetí opatření by ohrozilo dlouhodobou existenci výrobního odvětví Unie.

(101)

Závěrem lze uvést, že se očekává, že by opatření výrobnímu odvětví Unie účinně poskytla příležitost překonat dumping působící újmu, který byl zjištěn v rámci tohoto šetření.

(102)

Dotazníky byly zaslány pěti dovozcům. Žádný z nich během šetření nespolupracoval.

(103)

Za těchto okolností Komise dospěla k prozatímnímu závěru, že případná antidumpingová opatření nebudou mít s největší pravděpodobností na dovozce/obchodníky podstatný dopad.

(104)

Dotazníky byly zaslány 23 uživatelům. Pouze čtyři uživatelé však při šetření spolupracovali a pouze tři z nich používali a dováželi dotčený výrobek přímo z Číny. Přímý dovoz těchto tří spolupracujících uživatelů činil 10 % celkového dovozu suchého glukonátu sodného z Číny během období šetření. Čtvrtý spolupracující uživatel dotčený výrobek dovezený z Číny nepoužíval.

(105)

Tito čtyři uživatelé, kteří mají sídlo v Německu, Francii a Spojeném království, působí v chemickém průmyslu a vyrábějí širokou škálu produktů a někteří využívají glukonát sodný jako surovinu. Glukonát sodný většinou nepředstavuje podstatnou část jejich vstupních nákladů. Obecně lze usuzovat, že maximální dopad navrhovaného antidumpingového cla by za předpokladu, že by se zvýšení cen nedalo přenést na konečného spotřebitele, byl velmi malý. Je rovněž třeba poznamenat, že obrat těchto společností, pokud jde o výrobky využívající glukonát sodný, tvořil méně než 5 % jejich celkového obratu.

(106)

Za této situace se vyvozuje předběžný závěr, že na základě poskytnutých informací nebude mít účinek antidumpingových opatření (bude-li vůbec existovat) s největší pravděpodobností žádný závažný dopad na uživatele.

(107)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se vyvozuje předběžný závěr, že v tomto případě neexistují žádné přesvědčivé důvody proti uložení antidumpingových cel.

(108)

S ohledem na závěry učiněné o dumpingu, způsobené újmě, příčinných souvislostech a zájmu Unie je třeba zavést prozatímní opatření, aby se zabránilo další újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie dumpingovým dovozem.

(109)

Pro účely určení výše těchto opatření se přihlédlo ke zjištěnému dumpingovému rozpětí a k výši cla nezbytné pro odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(110)

Při výpočtu výše cla nezbytného pro odstranění účinků dumpingu působícího újmu se mělo za to, že případná opatření by měla výrobnímu odvětví Unie umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, kterého lze přiměřeně dosáhnout ve výrobním odvětví tohoto typu za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu, u prodeje obdobného výrobku v Unii. Ziskové rozpětí před zdaněním, jež je uvedeno v podnětu, se považuje za rozumné a pro tento účel se využilo.

(111)

Na tomto základě byla vypočtena cena obdobného výrobku nepůsobící újmu výrobnímu odvětví Unie. Cena nepůsobící újmu byla získána připočtením výše uvedeného ziskového rozpětí k výrobním nákladům.

(112)

Potřebné zvýšení ceny bylo poté stanoveno na základě srovnání upraveného váženého průměru dovozní ceny, jak byla stanovena pro výpočet cenového podbízení, s průměrnou váženou cenou obdobného výrobku prodávaného výrobním odvětvím Unie na trhu Unie, která nepůsobí újmu. Rozdíl plynoucí z tohoto srovnání byl pak vyjádřen jako procentní podíl celkové dovozní ceny CIF.

(113)

Pokud jde o výpočet celostátní úrovně pro odstranění újmy uplatňované na všechny ostatní vyvážející výrobce v Číně, je třeba připomenout, že úroveň spolupráce byla nízká. Toto rozpětí k odstranění újmy bylo proto vypočítáno na základě údajů uvedených v podnětu a aktualizovaných v období šetření.

(114)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že by se v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení měla uložit prozatímní antidumpingová opatření z dovozu pocházejícího z Číny, a to na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla.

(115)

Navrhovaná antidumpingová cla:

(116)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění stávajícího šetření. Odrážejí tedy stav týkající se těchto společností zjištěný během šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně pro dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(117)

Všechny žádosti o uplatňování těchto sazeb antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být neprodleně zaslány Generálnímu ředitelství pro obchod Evropské komise (3) se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činnosti společnosti, které se týkají výroby, domácího a vývozního prodeje a které souvisejí např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení příslušně změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(118)

Aby se zajistilo vhodné vymáhání antidumpingového cla, nemělo by se zbytkové clo použít pouze na nespolupracující vyvážející výrobce, ale i na ty výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(119)

V zájmu co největšího snížení rizika obcházení z důvodu velkého rozdílu celních sazeb se má za to, že je v tomto případě pro zajištění řádného použití těchto antidumpingových cel nutné přijmout zvláštní opatření. Tato opatření jsou:

(120)

Předložení platné obchodní faktury, která vyhovuje požadavkům uvedeným v příloze tohoto nařízení, celním orgánům členských států. Dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, podléhá zbytkovému antidumpingovému clu, které platí pro všechny ostatní vývozce.

(121)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné prošetřit potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo.

(122)

V zájmu řádného úředního postupu se stanoví lhůta, ve které mohou zúčastněné strany, jež se samy přihlásily ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Dále je třeba uvést, že zjištění týkající se uložení antidumpingových cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a pro účely uložení konečného cla může být nutné jejich přehodnocení,

4.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/17

4.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/19

(1)

Funkční období paní Máire GEOGHEGAN-QUINNOVÉ bylo prodlouženo rozhodnutím Rady ze dne 23. ledna 2006 (1) na období od 1. března 2006 do 29. února 2012.

(2)

Dopisem ze dne 8. února 2010 adresovaným předsedovi Rady oznámila paní Máire GEOGHEGAN-QUINNOVÁ odstoupení z funkce členky Účetního dvora.

(3)

Po jejím odstoupení je třeba jmenovat na zbývající část funkčního období nového člena, který ji nahradí,

4.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/20

(1)

Účelem ostrahy hranic je zabránit nedovolenému překračování hranic, čelit přeshraniční trestné činnosti a zadržovat osoby, které překročily hranice nezákonně, nebo přijímat vůči těmto osobám jiná opatření. Ostraha hranic by měla účinně bránit osobám v obcházení kontrol na hraničních přechodech, měla by od takového chování účinně odrazovat a odhalovat případy nedovoleného překročení vnějších hranic.

(2)

Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (dále jen „agentura“) odpovídá za koordinaci operativní spolupráce mezi členskými státy v zájmu snazšího uplatňování práva Unie, mimo jiné v oblasti ostrahy hranic. V kontextu operativní spolupráce koordinované agenturou a v zájmu jejího posílení jsou zapotřebí dodatečná pravidla, pokud jde o činnosti související s ostrahou hranic prováděné námořními a leteckými jednotkami jednoho členského státu na námořní hranici jiného členského státu.

(3)

V souladu s nařízením (ES) č. 562/2006 a s obecnými zásadami práva Unie by opatření přijatá v průběhu operace související s ostrahou hranic měla být přiměřená sledovaným cílům a plně respektovat základní práva a práva uprchlíků a žadatelů o azyl, mezi něž patří zejména zákaz navracení. Členské státy jsou vázány ustanoveními acquis v oblasti azylu, zejména ustanoveními směrnice Rady 2005/85/ES ze dne 1. prosince 2005 o minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka (2), pokud jde o žádosti o azyl podané na území členských států, včetně hranic nebo tranzitních prostor.

(4)

Evropská rada na zasedáních ve dnech 18. a 19. června 2009 a 29. a 30. října 2009 zdůraznila potřebu posílených operací hraniční kontroly koordinovaných agenturou a potřebu jasných pravidel pro zapojování do společného hlídkování. Evropská rada rovněž v červnu zdůraznila, že je zapotřebí pravidel pro vyloďování zachráněných osob.

(5)

V úvahu by se měla vzít skutečnost, že operace související s ostrahou hranic koordinované agenturou jsou prováděny v souladu s operačním plánem a časovým plánem a instrukcemi vydanými koordinačním centrem, v němž jsou zúčastněné členské státy a agentura zastoupeny, a že před začátkem operace je určen jeden nebo více hostitelských členských států, jejichž hranice budou střeženy.

(6)

Prováděním tohoto rozhodnutí není dotčeno rozdělení pravomocí mezi Unií a členskými státy a nejsou jím dotčeny závazky členských států podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři, Mezinárodní úmluvy o pátrání a záchraně na moři, Úmluvy Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a jejího protokolu proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky, Úmluvy o právním postavení uprchlíků, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dalších příslušných mezinárodních nástrojů.

(7)

Při provádění operace na moři související s ostrahou hranic může dojít k situaci, kdy bude zapotřebí poskytnut pomoc nalezeným osobám v tísni.

(8)

V souladu s mezinárodním právem musí každý stát od kapitána lodi plující pod jeho vlajkou vyžadovat, aby, pokud tak může učinit bez vážného ohrožení lodi, její posádky nebo cestujících, poskytl pomoc kterékoli osobě nalezené na moři, která je v nebezpečí života, a co nejrychleji podnikl kroky k záchraně osob v tísni. Taková pomoc by měla být poskytována bez ohledu na státní příslušnost či status osob, jimž má být poskytnuta, nebo na okolnosti, za jakých jsou nalezeny.

(9)

S cílem umožnit lepší koordinaci mezi členskými státy účastnícími se operace týkající se takových situací by do tohoto rozhodnutí měly být v zájmu snadnějšího provádění těchto operací začleněny nezávazné pokyny. Tímto rozhodnutím by neměla být dotčena odpovědnost orgánů pověřených pátracími a záchrannými akcemi, včetně odpovědnosti za zajištění koordinace a spolupráce tak, aby zachráněné osoby mohly být dopraveny na bezpečné místo.

(10)

Toto rozhodnutí ctí základní práva a dodržuje zásady uznané zejména v Listině základních práv Evropské unie, zejména lidskou důstojnost, zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu, právo na svobodu a bezpečnost, zásadu nenavracení, zákaz diskriminace a práva dítěte. Toto rozhodnutí by měly členské státy uplatňovat v souladu s těmito právy a zásadami.

(11)

Jelikož cílů tohoto rozhodnutí, totiž přijetí dodatečných pravidel pro ostrahu námořních hranic prováděnou příslušníky pohraniční stráže za koordinace agentury, nemůže být kvůli rozdílným právním předpisům a praxi uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich z důvodu nadnárodního charakteru operací může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(12)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí, a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(13)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (3), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí Rady 1999/437/ES (4) ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody.

(14)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (5), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (6) ze dne 28. ledna 2008 o uzavření uvedené dohody jménem Evropského společenství.

(15)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodu A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/261/ES (7) ze dne 28. února 2008 o uzavření uvedeného protokolu jménem Evropského společenství.

(16)

Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis  (8). Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(17)

Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis  (9). Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(18)

Výbor pro Schengenský hraniční kodex, který byl konzultován dne 19. října 2009, nezaujal stanovisko,v důsledku čehož proto Komise v souladu s čl. 5a odst. 4 písm. a) rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (10) předložila Radě návrh opatření, která mají být přijata, a zároveň ho zaslala Evropskému parlamentu,

4.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/27

(1)

Odvětví zemědělství a lesnictví jsou vystaveny silnému působení změny klimatu, jelikož přímo závisejí na klimatických podmínkách, přičemž emise ze zemědělství v Unii představují 14 % celosvětových emisí skleníkových plynů.

(2)

Změna klimatu je jedním z hlavních problémů zemědělství při zajišťování výživy obyvatel světa, jejichž počet má podle odhadů do roku 2050 dosáhnout 9 miliard.

(3)

Předpokládá se, že celosvětová poptávka po potravinách stoupne o 50 % do roku 2030 a zdvojnásobí se do roku 2050, tedy v době, kdy se očekává, že silně poroste poptávka po biomase pro nepotravinářské účely.

(4)

Zemědělství a lesnictví čelí prudce stoupající poptávce po biomase pro nepotravinářské účely, která je důsledkem úsilí o zmírňování změny klimatu v jiných odvětvích a potřeby přechodu na hospodářství s nízkými emisemi uhlíku.

(5)

Celosvětové zásoby některých základních potravin se snížily a častěji může docházet k prudkým nárůstům cen potravin, k jakým došlo například v roce 2008, pokud se nepodaří stoupající poptávku systematicky pokrývat.

(6)

Změna klimatu může nepříznivě ovlivnit výnosy plodin, živočišnou výrobu a místo produkce a může mít závažné důsledky pro příjmy zemědělských podniků, využívání půdy a hospodářství venkova v některých částech Unie.

(7)

Zemědělské odvětví tropických a subtropických zemí, zejména v subsaharské Africe, je změnou klimatu extrémně ohrožené a jakákoli závažná potravinová krize v těchto regionech by měla dopad na Evropu.

(8)

Aby tato kombinovaná rizika nezpůsobila nevratné škody a aby se podařilo dosáhnout udržitelného zásobování potravinami v podmínkách změny klimatu, je nutné vynaložit koordinované úsilí.

(9)

Tato iniciativa společného plánování je také významná pro rozvoj společné zemědělské politiky.

(10)

Na svém zasedání dne 3. prosince 2009 Rada ve složení pro konkurenceschopnost uznala iniciativu „Zemědělství, zajišťování potravin a změna klimatu“ za oblast, ve které by společné plánování významně přispělo ke zlepšení stávajícího roztříštěného výzkumného úsilí členských států. Z toho důvodu přijala závěry, v nichž uznala, že je nezbytné zahájit iniciativu společného plánování věnovanou tomuto tématu, a vyzvala Komisi, aby přispěla k přípravě této iniciativy. Rada také potvrdila, že společné plánování je proces vedený členskými státy a úlohou Komise je tento proces usnadňovat.

(11)

Společné plánování výzkumu v oblasti zemědělství, zajišťování potravin a změny klimatu by podpořilo sdružování dovedností, znalostí a zdrojů s cílem dosáhnout pokroku ve výzkumu, a řešit tak problematiku zajišťování potravin a nebezpečí, které s sebou přináší změna klimatu, růst světové populace a poptávka po potravinách a nepotravinářských produktech.

(12)

Za účelem dosažení cílů vytyčených v tomto doporučení by členské státy měly spolupracovat s Komisí při zvažování možných iniciativ Komise, které by členským státům pomohly při přípravě a provádění strategického plánu výzkumu. Členské státy by také měly spolupracovat se Stálým výborem pro zemědělský výzkum, aby byla zajištěna koordinace činností společného plánování s širším plánem zemědělského výzkumu.

(13)

Aby Komise mohla pravidelně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávy, měly by členské státy pravidelně podávat Komisi zprávy o pokroku této iniciativy společného plánování,

1.

Členské státy se vyzývají, aby vytvořily společnou vizi, jak může spolupráce a koordinace v oblasti výzkumu na úrovni Unie řešit problematiku zajišťování potravin a nebezpečí, které představuje změna klimatu, růst světové populace a poptávka po potravinách a nepotravinářských produktech.

2.

Členské státy se vyzývají, aby vypracovaly společný strategický plán výzkumu stanovující střednědobé až dlouhodobé potřeby a cíle výzkumu v oblasti zajišťování potravin na základě přizpůsobení se změně klimatu a zmírňování jejích důsledků v zemědělství. Strategický plán výzkumu by měl obsahovat prováděcí plán, který stanoví priority a časové rozvrhy a přesně vymezí činnosti, nástroje a zdroje potřebné k provádění strategického plánu výzkumu.

3.

Členské státy se vyzývají, aby do strategického plánu výzkumu a prováděcího plánu zahrnuly tato opatření:

4.

Členské státy se vyzývají, aby zřídily společnou řídící strukturu pro oblast zemědělství, zajišťování potravin a změny klimatu, pověřenou stanovením společných podmínek, pravidel a postupů pro spolupráci a koordinaci a sledováním provádění strategického plánu výzkumu.

5.

Členské státy se vyzývají, aby společně prováděly strategický plán výzkumu, mimo jiné prostřednictvím svých národních programů výzkumu nebo jiných vnitrostátních výzkumných činností.

6.

Členské státy se vyzývají, aby spolupracovaly s Komisí s cílem prozkoumat možné iniciativy Komise na pomoc členským státům při přípravě a provádění strategického plánu výzkumu a s cílem koordinovat společné programy s jinými iniciativami Unie v této oblasti.

7.

Členské státy se vyzývají, aby spolupracovaly s Komisí při posuzování možných forem zapojení zemědělské společnosti a dalších zúčastněných stran při uplatňování získaných výsledků a zvažování, jak nejlépe začlenit tuto iniciativu společného plánování do rozvoje společné zemědělské politiky.

8.

Členské státy se vyzývají, aby spolupracovaly s Komisí při využívání všech příslušných nástrojů inovační politiky v zájmu přetvoření výsledků výzkumu ve výrobky a služby, a zejména při zpřístupňování všech forem inovace malým a středním podnikům a zemědělcům.

9.

Členské státy se vyzývají, aby spolupracovaly s Komisí při posuzování možných forem konzultací a spolupráce v této oblasti s příslušnými subjekty nebo skupinami na mezinárodní úrovni.

10.

Členské státy se vyzývají, aby spolupracovaly se Stálým výborem pro zemědělský výzkum s cílem zajistit koordinaci činností společného plánování s širším plánem zemědělského výzkumu.

11.

Členské státy se vyzývají, aby pravidelně podávaly Komisi zprávy o pokroku této iniciativy společného plánování.

4.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/30

(1)

Podle článku 88 dohody náleží Radě pro spolupráci pravomoc zřídit jakýkoli jiný zvláštní výbor nebo subjekt, který jí může být nápomocen při provádění jejích povinností, a stanovit složení a povinnosti takových výborů nebo subjektů a způsob jejich fungování.

(2)

Strany dohody v současné době jednají o dohodě o přidružení, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu.

(3)

Strany dohody se dohodly na znění programu přidružení EU-Ukrajina.

(4)

Je třeba zřídit výbor za účelem přezkumu pokroku v provádění programu přidružení, jakož i budoucích priorit a veškerých nezbytných úprav. Tento smíšený výbor bude fungovat na úrovni vyšších úředníků,

4.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/31

(1)

Podle článku 85 dohody náleží Radě pro spolupráci pravomoc předkládat příslušná doporučení na základě dohody mezi oběma stranami.

(2)

Podle článku 102 dohody přijmou strany veškerá obecná či zvláštní opatření nezbytná ke splnění svých závazků vyplývajících z dohody a dohlédnou na to, aby bylo dosaženo v ní vytyčených cílů.

(3)

Strany dohody v současné době jednají o dohodě o přidružení, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu.

(4)

Strany dohody se dohodly na znění programu přidružení EU-Ukrajina.

(5)

Program přidružení EU-Ukrajina nahradí stávající akční plán EU-Ukrajina a připraví a usnadní brzký vstup v platnost budoucí dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou prostřednictvím vypracování a sjednání konkrétních kroků, které poskytnou praktické vodítko pro přípravu a provádění.

(6)

Program přidružení plní dvojí účel, neboť stanoví konkrétní kroky při přípravě dohody o přidružení a poskytuje širší rámec pro plnění celkového cíle, kterým je dosažení politického přidružení a větší hospodářské integrace mezi Ukrajinou a Evropskou unií.

(7)

Program přidružení je operativním dokumentem, který bude podle potřeby revidován na základě přezkumů pokroku uvedených v oddíle 3.9 programu přidružení a s ohledem na plnění jeho celkových cílů,