ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2010.077.ces |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 77 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 53 |
|
|
Opravy |
|
|
* |
||
|
* |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
24.3.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 77/1 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 241/2010
ze dne 8. března 2010,
kterým se mění příloha I nařízení (ES) č. 798/2008, pokud jde o zahrnutí Běloruska do seznamu třetích zemí stanoveného v uvedeném nařízení s cílem povolit tranzit vajec a vaječných výrobků k lidské spotřebě z Běloruska přes území Unie, a kterým se mění osvědčování pro jednodenní kuřata jiná než ptáků nadřádu běžci
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Rady 2009/158/ES ze dne 30. listopadu 2009 o veterinárních podmínkách pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Společenství a jejich dovoz ze třetích zemí (1), a zejména na čl. 26 odst. 2 uvedené směrnice,
s ohledem na směrnici Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (2), a zejména na článek 8 a čl. 9 odst. 4 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnice 2009/158/ES stanoví veterinární podmínky pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Unie a jejich dovoz ze třetích zemí a stanoví vzorová osvědčení pro dovoz těchto komodit. |
(2) |
Směrnice 2002/99/ES stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě a umožňuje stanovit zvláštní pravidla a osvědčení pro tranzit. |
(3) |
Nařízení Komise (ES) č. 798/2008 ze dne 8. srpna 2008, kterým se stanoví seznam třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, z nichž lze do Unie dovážet a přes její území přepravovat drůbež a drůbeží produkty, a požadavky na vydání veterinárního osvědčení (3), stanoví, že komodity, na něž se uvedené nařízení vztahuje, lze do Unie dovážet a přes její území přepravovat pouze ze třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek uvedených v tabulce v části 1 přílohy I uvedeného nařízení. Nařízení rovněž stanoví požadavky na vydání veterinárního osvědčení pro uvedené komodity. Vzorová veterinární osvědčení, která musí být ke komoditám připojena, jsou uvedena v části 2 uvedené přílohy. |
(4) |
Bělorusko není v současné době v části 1 přílohy I nařízení (ES) č. 798/2008 uvedeno. Požádalo o zahrnutí do uvedeného seznamu a předložilo Komisi informace o tom, že splňuje požadavky uvedeného nařízení. |
(5) |
Komise kladně hodnotí informace, které poskytlo Bělorusko, pokud jde o veterinární podmínky v této třetí zemi požadované pro tranzit vajec a vaječných výrobků k lidské spotřebě přes území Unie. Z toho důvodu je vhodné zahrnout uvedenou třetí zemi do seznamu uvedeného v části 1 přílohy I nařízení (ES) č. 798/2008. Než bude k dispozici výsledek kontroly prováděné Potravinovým a veterinárním úřadem v Bělorusku by však zahrnutí do seznamu mělo být omezeno na tranzit vajec a vaječných výrobků k lidské spotřebě z uvedené třetí země přes území Unie s konečným místem určení v jiných třetích zemích, jelikož veterinární riziko uvedeného dovozu je velmi nízké. Uvedené povolení by mělo být uděleno s výhradou doplňkové záruky, že tranzit probíhá po silnici nebo železnici v nákladních automobilech nebo železničních vozech zaplombovaných plombou s identifikačním číslem. |
(6) |
Jelikož má být toto opatření přechodné, mělo by platit pouze 18 měsíců od vstupu v platnost. |
(7) |
Do seznamu v části 1 přílohy I nařízení (ES) č. 798/2008 by proto měl být vložen údaj pro Bělorusko a do oddílu „Doplňkové záruky“ v části 2 přílohy I by měl být vložen nový údaj. |
(8) |
Zkušenosti ukazují, že osvědčování veterinárních podmínek úředním veterinárním lékařem u jednodenních kuřat při odeslání zásilky pro dovoz do Unie může příslušným orgánům třetí země přinášet praktické problémy. |
(9) |
S cílem zohlednit výrobní postupy a postupy osvědčování a zároveň zajistit splnění nezbytných veterinárních podmínek by mělo být změněno vzorové veterinární osvědčení pro jednodenní kuřata uvedené v části 2 přílohy I. |
(10) |
Příloha I nařízení (ES) č. 798/2008 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. |
(11) |
Je vhodné stanovit přechodné období, aby členské státy a zpracovatelský průmysl mohly přijmout nezbytná opatření pro splnění příslušných požadavků na vydání veterinárního osvědčení stanovených v tomto nařízení. |
(12) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha I nařízení (ES) č. 798/2008 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Komodity, pro které byla vydána příslušná veterinární osvědčení v souladu s nařízením (ES) č. 798/2008, smí být dováženy do Unie nebo přepravovány přes její území do 1. června 2010.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 8. března 2010.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 74.
(2) Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11.
(3) Úř. věst. L 226, 23.8.2008, s. 1.
PŘÍLOHA
Příloha I nařízení (ES) č. 798/2008 se mění takto:
1) |
Část 1 se nahrazuje tímto: „ČÁST 1 Seznam třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek
|
2) |
Část 2 se mění takto:
|
(1) Komodity, včetně komodit přepravovaných na otevřeném moři, vyprodukované před tímto datem smí být dováženy do Unie po dobu 90 dnů od tohoto data.
(2) Do Unie smí být dovezeny pouze komodity vyprodukované po tomto datu.
(3) V souladu s Dohodou mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty (Úř. věst. L 114, 30.4.2002, s. 132).
(4) Bývalá jugoslávská republika Makedonie; prozatímní kód, kterým není dotčeno konečné označení země, které bude dohodnuto po skončení jednání, jež na toto téma v současné době probíhají v Organizaci spojených národů.
(5) Nezahrnuje Kosovo, jak je stanoveno v rezoluci Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1244 ze dne 10. června 1999.“
24.3.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 77/17 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 242/2010
ze dne 19. března 2010,
kterým se vytváří Katalog pro krmné suroviny
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009 o uvádění na trh a používání krmiv, o změně nařízení (ES) č. 1831/2003 a o zrušení směrnice Rady 79/373/EHS, směrnice Komise 80/511/EHS, směrnic Rady 82/471/EHS, 83/228/EHS, 93/74/EHS, 93/113/ES a 96/25/ES a rozhodnutí Komise 2004/217/ES (1), a zejména na čl. 24 odst. 2 uvedeného nařízení,
po konzultaci se Stálým výborem pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V článku 24 nařízení (ES) č. 767/2009 se stanoví vytvoření Katalogu pro krmné suroviny. |
(2) |
Měla by proto být vytvořena první verze katalogu, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Vytváří se Katalog pro krmné suroviny uvedený v článku 24 nařízení (ES) č. 767/2009, jak je stanoveno v příloze.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. září 2010.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 19. března 2010.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 229, 1.9.2009, s. 1.
PŘÍLOHA
KATALOG PRO KRMNÉ SUROVINY
USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE VÝKLADU POJMŮ
Následující pojmy se týkají hlavních postupů výroby krmných surovin uvedených v této příloze. Obsahují-li názvy těchto krmných surovin obecný název nebo pojem z tohoto výkladu pojmů, musí použitý technologický postup odpovídat uvedené definici.
|
Technologický postup |
Definice |
Obecný název/pojem |
(1) |
(2) |
(3) |
(4) |
1 |
zahušťování (koncentrace) (1) |
zvyšování určitých obsažených složek odstraňováním vody nebo jiných látek |
koncentrát |
2 |
loupání (2) |
úplné nebo částečné odstranění obalových částí zrn, semen, plodů, ořechů apod. |
loupaný, částečně loupaný |
3 |
sušení |
dehydratace umělým nebo přirozeným způsobem |
sušený (přirozeně nebo uměle) |
4 |
extrakce |
odstraňování tuků nebo olejů z určitých materiálů pomocí organických rozpouštědel nebo odstraňování cukru nebo jiných ve vodě rozpustných složek vodní extrakcí; při použití organického rozpouštědla musí být výsledný produkt technicky prost tohoto rozpouštědla |
extrahovaný (u olejnatých materiálů), melasa, pulpa, řízky (u materiálů obsahujících cukr nebo jiné ve vodě rozpustné složky) |
5 |
extruze |
protlačování materiálů za vysokého tlaku (viz též želatinizace) |
extrudovaný |
6 |
vločkování |
válcování vlhkého tepelně upraveného materiálu |
vločky |
7 |
mletí mouky |
fyzikální proces u zrn za účelem zmenšení velikosti částic a snadnější separace jednotlivých frakcí (především mouky, otrub a krupičných otrub) |
mouka, otruby, krupičné otruby (3), krmná mouka |
8 |
zahřátí |
obecné označení pro řadu způsobů tepelné úpravy, které se provádějí za určitých podmínek za účelem změny výživové hodnoty nebo struktury materiálu |
toastovaný, vařený, tepelně upravený |
9 |
hydrogenace |
transformace nenasycených glyceridů na nasycené glyceridy (olejů a tuků) |
ztužený, částečně ztužený |
10 |
hydrolýza |
rozklad na jednodušší chemické složky vhodným působením vody a případně enzymů nebo kyselin/zásad |
hydrolyzovaný |
11 |
lisování (4) |
odstraňování tuku nebo oleje z olejnatých materiálů nebo šťávy z plodů nebo jiných rostlinných produktů mechanickou extrakcí (šnekovými nebo jinými lisy), případně s mírným nízkým záhřevem |
expelery (5) (u olejnatých materiálů), pulpa, výlisky (u ovoce atd.), řízky (u cukrovky) |
12 |
granulování |
speciální tvarování protlačováním otvory |
granule, granulovaný |
13 |
předželatinizace |
přeměna škrobu za účelem podstatného zvýšení bobtnavosti ve studené vodě |
předželatinizovaný (6), expandovaný |
14 |
rafinace |
celkové nebo částečné odstraňování balastních částic z cukru, olejů, tuků a jiných přírodních materiálů chemickou nebo fyzikální úpravou |
rafinovaný, částečně rafinovaný |
15 |
mokré mletí |
mechanické oddělení jednotlivých částic jader a zrn po zvlhčení vodou za nebo bez přidání oxidu siřičitého za účelem získání škrobu |
klíčky, lepek (gluten), škrob |
16 |
šrotování |
mechanické zpracování zrna nebo jiných krmných surovin za účelem zmenšení velikosti částic |
šrotovaný, šrot |
17 |
odcukření |
celkové nebo částečné odstranění monosacharidů nebo disacharidů z melasy a jiných materiálů obsahujících cukr, chemickým nebo fyzikálním způsobem |
odcukřený, částečně odcukřený |
Nevýlučný seznam hlavních krmných surovin
1. ZRNA OBILOVIN, PRODUKTY A VEDLEJŠÍ PRODUKTY Z NICH
Číslo |
Název |
Popis |
Povinné prohlášení |
(1) |
(2) |
(3) |
(4) |
1.01 |
oves setý |
zrna Avena sativa L. a jiných kultivarů ovsa |
|
1.02 |
ovesné vločky |
produkt vzniklý napařováním a válcováním loupaného ovsa; může obsahovat malé množství ovesných slupek |
škrob |
1.03 |
ovesné krupičné otruby |
vedlejší produkt vzniklý při zpracování čištěného a loupaného ovsa na kroupy a mouku; sestává zejména z ovesných otrub a částí endospermu |
hrubá vláknina |
1.04 |
ovesné slupky a otruby |
vedlejší produkt vzniklý při zpracování čištěného a loupaného ovsa na ovesné kroupy; sestává zejména z ovesných slupek a otrub |
hrubá vláknina |
1.05 |
ječmen setý |
zrna Hordeum vulgare L. |
|
1.06 |
ječné krupičné otruby |
vedlejší produkt vzniklý při zpracování čistého loupaného ječmene na krupky, krupici nebo mouku |
hrubá vláknina |
1.07 |
ječný lepek |
sušený vedlejší produkt při výrobě škrobu z ječmene; sestává zejména z proteinu získaného při oddělování škrobu |
dusíkaté látky škrob |
1.08 |
rýže zlomková |
vedlejší produkt při výrobě leštěné nebo hlazené rýže Oryza sativa L.; sestává zejména z malých zrn nebo zlomků zrn |
škrob |
1.09 |
rýžové otruby (hnědé) |
vedlejší produkt prvního leštění loupané rýže; sestává zejména z částic aleuronové vrstvy, endospermu a klíčků |
hrubá vláknina |
1.10 |
rýžové otruby (bílé) |
vedlejší produkt leštění loupané rýže; sestává zejména z částic aleuronové vrstvy, endospermu a klíčků |
hrubá vláknina |
1.11 |
rýžové otruby s uhličitanem vápenatým |
vedlejší produkt leštění loupané rýže; sestává zejména z částic aleuronové vrstvy, endospermu a klíčků; obsahuje různá množství uhličitanu vápenatého pocházejícího z leštění |
hrubá vláknina uhličitan vápenatý |
1.12 |
krmná mouka z předvařené rýže |
vedlejší produkt leštění loupané předvařené rýže; sestává zejména ze stříbřitých obalových částic, částic aleuronové vrstvy, endospermu a klíčků; obsahuje různá množství uhličitanu vápenatého pocházejícího z leštění |
hrubá vláknina uhličitan vápenatý |
1.13 |
mletá krmná rýže |
produkt získávaný mletím krmné rýže, který sestává buď ze zelených, křídových nebo nedozrálých zrn odstraněných během mletí neloupané rýže, nebo z běžné loupané rýže, která je žlutá nebo skvrnitá |
škrob |
1.14 |
expelery z rýžových klíčků |
vedlejší produkt při výrobě oleje získaný lisováním rýžových klíčků, na kterých ulpívají ještě částice endospermu a osemení |
dusíkaté látky hrubá vláknina hrubý tuk |
1.15 |
rýžové klíčky extrahované |
vedlejší produkt při výrobě oleje extrakcí rýžových klíčků, na kterých ulpívají ještě částice endospermu a osemení |
dusíkaté látky |
1.16 |
rýžový škrob |
technicky čistý rýžový škrob |
škrob |
1.17 |
proso seté |
zrna Panicum miliaceum L. |
|
1.18 |
žito seté |
zrna Secale cereale L. |
|
1.19 |
žitné krupičné otruby (7) |
vedlejší produkt při výrobě mouky z přečištěného žita; sestává zejména z částic endospermu, jemných částí vnějších obalů a některých odpadních částí zrna |
škrob |
1.20 |
žitná mouka krmná |
vedlejší produkt při výrobě mouky z přečištěného žita; sestává zejména z částic vnějších obalů a z částí zrn, které nejsou zbaveny endospermu tak dokonale jako u žitných otrub |
škrob |
1.21 |
žitné otruby |
vedlejší produkt při výrobě mouky z přečištěného žita; sestává zejména z částic vnějších obalů a z částí zrn, z nichž byla odstraněna většina endospermu |
hrubá vláknina |
1.22 |
čirok zrnový |
zrna Sorghum bicolor L. Moench s. l. |
|
1.23 |
pšenice |
zrna Triticum aestivum L., Triticum durum Desf. a jiných variet pšenice |
|
1.24 |
pšeničné krupičné otruby (8) |
vedlejší produkt při výrobě mouky z přečištěné pšenice nebo loupané špaldy; sestává zejména z částic endospermu, jemných vnějších obalů a některých odpadních částí zrna |
škrob |
1.25 |
pšeničná mouka krmná |
vedlejší produkt při výrobě mouky z přečištěné pšenice nebo loupané špaldy; sestává zejména z částic vnějších obalů a z částí zrn, které nejsou zbaveny endospermu tak dokonale jako u pšeničných otrub |
hrubá vláknina |
1.26 |
pšeničné otruby (9) |
vedlejší produkt při výrobě mouky z přečištěné pšenice nebo loupané špaldy; sestává zejména z částic vnějších obalů a z částí zrn, z nichž byla odstraněna většina endospermu |
hrubá vláknina |
1.27 |
pšeničné klíčky |
vedlejší produkt při mletí mouky sestávající zejména z mačkaných nebo nemačkaných pšeničných klíčků, na nichž mohou ulpívat částice endospermu a vnějších obalů |
dusíkaté látky hrubý tuk |
1.28 |
pšeničný lepek |
sušený vedlejší produkt při výrobě pšeničného škrobu; sestává zejména z lepku získaného při oddělování škrobu |
dusíkaté látky |
1.29 |
pšeničný lepek krmný |
vedlejší produkt při výrobě pšeničného škrobu a lepku; skládá se z otrub, ze kterých mohly být též částečně odstraněny klíčky, a z lepku, ke kterému mohou být přidána velmi malá množství zlomků čištěných zrn a velmi malá množství zbytků z procesu hydrolýzy škrobu |
dusíkaté látky škrob |
1.30 |
pšeničný škrob |
technicky čistý škrob získaný z pšenice |
škrob |
1.31 |
pšeničný škrob předželatinizovaný |
produkt sestávající z pšeničného škrobu, který tepelnou úpravou dokonale zmazovatí |
škrob |
1.32 |
špalda |
zrna Triticum spelta L., Triticum dioccum Schrank, Triticum monococcum |
|
1.33 |
tritikale |
zrna Triticum X Secale hybrid |
|
1.34 |
kukuřice |
zrna Zea mays L. |
|
1.35 |
kukuřičné krupičné otruby (10) |
vedlejší produkt při výrobě kukuřičné mouky nebo krupice; sestává zejména z částic vnějších obalů a z částí zrn, které nejsou zbaveny endospermu tak dokonale jako u kukuřičných otrub |
hrubá vláknina |
1.36 |
kukuřičné otruby |
vedlejší produkt při výrobě kukuřičné mouky nebo krupice; sestává zejména z vnějších obalů a zlomků kukuřičných klíčků s částicemi endospermu |
hrubá vláknina |
1.37 |
expelery z kukuřičných klíčků |
vedlejší produkt při výrobě oleje, který se získává lisováním kukuřičných klíčků zpracovaných suchou nebo mokrou cestou, na nichž mohou ještě ulpívat částice endospermu a osemení |
dusíkaté látky hrubý tuk |
1.38 |
kukuřičné klíčky extrahované |
vedlejší produkt při výrobě oleje, který se získává extrakcí kukuřičných klíčků zpracovaných suchou nebo mokrou cestou, na nichž ještě ulpívají částice endospermu a osemení |
dusíkaté látky |
1.39 |
kukuřičný lepek krmný (11) |
vedlejší produkt při výrobě kukuřičného škrobu mokrou cestou; je složen z otrub a lepku, k nimž mohou být přidávány až do obsahu 15 % zlomky kukuřice vzniklé při třídění a/nebo zbytky výluhů používaných pro výrobu alkoholu nebo jiných derivátů škrobu; může také obsahovat zbytky po extrakci oleje z kukuřičných klíčků získaných rovněž mokrou cestou |
dusíkaté látky škrob hrubý tuk, pokud > 4,5 % |
1.40 |
kukuřičný lepek |
sušený vedlejší produkt při výrobě kukuřičného škrobu; skládá se zejména z lepku získaného během oddělování škrobu |
dusíkaté látky |
1.41 |
kukuřičný škrob |
technicky čistý škrob získávaný z kukuřice |
škrob |
1.42 |
kukuřičný škrob předželatinizovaný (12) |
produkt z kukuřičného škrobu, který tepelnou úpravou dokonale zmazovatí |
škrob |
1.43 |
sladový květ |
vedlejší produkt ze sladování, který je složen ze sušených kořínků naklíčeného obilí |
dusíkaté látky |
1.44 |
pivovarské mláto sušené |
vedlejší pivovarský produkt, který se získává sušením zbytků sladu a nesladovaného obilí a jiných produktů obsahujících škrob |
dusíkaté látky |
1.45 |
lihovarské výpalky sušené (13) |
vedlejší produkt destilace alkoholu, který se získává sušením pevných zbytků fermentovaného obilí |
dusíkaté látky |
1.46 |
lihovarské výpalky tmavé (14) |
vedlejší produkt destilace alkoholu, který se získává sušením pevných zbytků fermentovaného obilí a kterému byl přidán výpalkový sirup nebo zahuštěný vyčerpaný rmut |
dusíkaté látky |
2. OLEJNATÁ SEMENA, OLEJNATÉ PLODY, PRODUKTY A VEDLEJŠÍ PRODUKTY Z NICH
Číslo |
Název |
Popis |
Povinné prohlášení |
(1) |
(2) |
(3) |
(4) |
2.01 |
podzemnicové expelery, částečně loupané |
vedlejší produkt při výrobě oleje získaný lisováním částečně loupané podzemnice olejné Arachis hypogea L. a dalších druhů Arachis (maximální obsah vlákniny v sušině je 16 %) |
dusíkaté látky hrubá vláknina hrubý tuk |
2.02 |
extrahovaný podzemnicový šrot, částečně loupaný |
vedlejší produkt při výrobě oleje získaný extrakcí částečně loupané podzemnice olejné (maximální obsah vlákniny v sušině je 16 %) |
dusíkaté látky hrubá vláknina |
2.03 |
podzemnicové expelery, loupané |
vedlejší produkt při výrobě oleje získaný lisováním loupané podzemnice olejné |
dusíkaté látky hrubá vláknina hrubý tuk |
2.04 |
extrahovaný podzemnicový šrot, loupaný |
vedlejší produkt při výrobě oleje získaný extrakcí loupané podzemnice olejné |
dusíkaté látky hrubá vláknina |
2.05 |
řepkové semeno (15) |
semena řepky Brassica napus L. ssp. oleifera (Metzg.) Sinsk., indického sarsonu Brassica napus L. var. Glauca (Roxb.) O.E. Schulz a řepky Brassica napa ssp. oleifera (Metzg.) Sinsk. (minimální botanická čistota je 94 %) |
|
2.06 |
řepkové expelery (15) |
vedlejší produkt při výrobě oleje získaný lisováním řepkového semene (minimální botanická čistota je 94 %) |
dusíkaté látky hrubá vláknina hrubý tuk |
2.07 |
extrahovaný šrot řepkový (15) |
vedlejší produkt při výrobě oleje získaný extrakcí řepkového semene (minimální botanická čistota je 94 %) |
dusíkaté látky |
2.08 |
řepkové slupky |
vedlejší produkt získaný při odstraňování slupek z řepkového semene |
hrubá vláknina |
2.09 |
extrahovaný šrot saflorový, částečně loupaný |
vedlejší produkt při výrobě oleje získaný extrakcí částečně loupaných saflorových semen Carthamus tinctorius L. |
dusíkaté látky hrubá vláknina |
2.10 |
kokosové expelery |
vedlejší produkt při výrobě oleje získaný lisováním sušených jader (endospermu) a vnější slupky (tegument) plodu kokosové palmy Cocos nucifera L. |
dusíkaté látky hrubá vláknina hrubý tuk |
2.11 |
extrahovaný šrot kokosový |
vedlejší produkt při výrobě oleje získaný extrakcí sušených jader (endospermu) a vnější slupky (tegument) plodu kokosové palmy |
dusíkaté látky |
2.12 |
palmojádrové expelery |
vedlejší produkt při výrobě oleje získaný lisováním palmových jader Elaeis guineensis Jacq., Corozo oleifera (HBK) L. H. Bailey (Elaeis melanococca auct.), u nichž byla maximálně odstraněna tvrdá skořápka |
dusíkaté látky hrubá vláknina hrubý tuk |
2.13 |
extrahovaný šrot palmojádrový |
vedlejší produkt při výrobě oleje získaný extrakcí palmových jader, u nichž byla maximálně odstraněna tvrdá skořápka |
dusíkaté látky hrubá vláknina |
2.14 |
sojové boby toastované |
sojové boby (Glycine max. L. Merr.), které byly vhodně tepelně upraveny (aktivita ureázy max. 0,4 mg N/g × min) |
|
2.15 |
extrahovaný šrot sojový, toastovaný |
vedlejší produkt při výrobě oleje získaný z loupaných sojových bobů po extrakci a vhodné tepelné úpravě (aktivita ureázy max. 0,4 mg N/g × min) |
dusíkaté látky hrubá vláknina, pokud > 8 % |
2.16 |
extrahovaný šrot sojový, loupaný, toastovaný |
vedlejší produkt při výrobě oleje získaný z loupaných sojových bobů po extrakci a vhodné tepelné úpravě (maximální obsah vlákniny v sušině je 8 %) (aktivita ureázy max. 0,5 mg N/g × min) |
dusíkaté látky |
2.17 |
sojoproteinový koncentrát |
produkt získaný z loupaných, extrahovaných sojových bobů, které byly podrobeny druhé extrakci za účelem snížení obsahu rozpustných bezdusíkatých složek |
dusíkaté látky |
2.18 |
rostlinný olej (16) |
olej získaný z rostlin |
vlhkost, pokud > 1 % |
2.19 |
slupky ze sojových bobů |
vedlejší produkt při odstraňování slupek ze sojových bobů |
hrubá vláknina |
2.20 |
bavlníkové semeno |
semena bavlníku Gossypium ssp. zbavená vláken |
dusíkaté látky hrubá vláknina hrubý tuk |
2.21 |
extrahovaný šrot bavlníkový, částečně loupaný |
vedlejší produkt při výrobě oleje získaný extrakcí bavlníkových semen zbavených vláken a částečně loupaných (maximální obsah vlákniny v sušině je 22,5 %) |
dusíkaté látky hrubá vláknina |
2.22 |
bavlníkové expelery |
vedlejší produkt při výrobě oleje získaný lisováním bavlníkových semen zbavených vláken |
dusíkaté látky hrubá vláknina hrubý tuk |
2.23 |
nigerové expelery |
vedlejší produkt při výrobě oleje získaný lisováním semen nigeru Guizotia abyssinica (Lf) Cass. (maximální podíl nerozpustného popela v HCl je 3,4 %) |
dusíkaté látky hrubá vláknina hrubý tuk |
2.24 |
slunečnicové semeno |
semena slunečnice Helianthus annuus L. |
|
2.25 |
extrahovaný šrot slunečnicový |
vedlejší produkt při výrobě oleje získaný extrakcí slunečnicových semen |
dusíkaté látky |
2.26 |
extrahovaný šrot slunečnicový, částečně loupaný |
vedlejší produkt při výrobě oleje získaný extrakcí slunečnicových semen, ze kterých byla odstraněna část slupek (maximální obsah vlákniny v sušině je 27,5 %) |
dusíkaté látky hrubá vláknina |
2.27 |
lněné semeno |
semena lnu setého Linum usitatissimum L. (minimální botanická čistota je 93 %) |
|
2.28 |
lněné expelery |
vedlejší produkt při výrobě oleje získaný lisováním lněných semen (minimální botanická čistota je 93 %) |
dusíkaté látky hrubá vláknina hrubý tuk |
2.29 |
extrahovaný šrot lněný |
vedlejší produkt při výrobě oleje získaný extrakcí lněných semen (minimální botanická čistota je 93 %) |
dusíkaté látky |
2.30 |
olivová pulpa |
vedlejší produkt při výrobě oleje získaný extrakcí lisovaných oliv Olea europea L. maximálně zbavených částí jader |
dusíkaté látky hrubá vláknina |
2.31 |
sezamové expelery |
vedlejší produkt při výrobě oleje získaný lisováním semen sezamu indického Sesamum indicum L. (maximální podíl nerozpustného popela v HCl je 5 %) |
dusíkaté látky hrubá vláknina hrubý tuk |
2.32 |
extrahovaný šrot kakaový, částečně loupaný |
vedlejší produkt při výrobě oleje získaný extrakcí sušených a pražených kakaových bobů Theobroma cacao L., u kterých byla odstraněna část slupek |
dusíkaté látky hrubá vláknina |
2.33 |
kakaové slupky |
slupky sušených a pražených bobů Theobroma cacao L. |
hrubá vláknina |
3. SEMENA LUSKOVIN, PRODUKTY A VEDLEJŠÍ PRODUKTY Z NICH
Číslo |
Název |
Popis |
Povinné prohlášení |
(1) |
(2) |
(3) |
(4) |
3.01 |
cizrna |
semena Cicer arietinum L. |
|
3.02 |
extrahovaná guarová mouka |
vedlejší produkt získaný po extrakci rostlinného slizu semen Cyanopsis tetragonoloba (L.) Taub. |
dusíkaté látky |
3.03 |
ervil |
semena Ervum ervilia L. |
|
3.04 |
hrachor setý (17) |
semena Lathyrus sativus L., která byla vhodně tepelně upravena |
|
3.05 |
čočka |
Semena Lens culinaris a. o. Medik |
|
3.06 |
lupina sladká |
semena Lupinus ssp. s nízkým obsahem hořkých semen |
|
3.07 |
boby, toastované |
semena Phasoleus nebo Vigna ssp., která byla vhodně tepelně upravena za účelem zničení toxických lektinů |
|
3.08 |
hrachy |
semena Pisum ssp. |
|
3.09 |
hrachové krupičné otruby |
vedlejší produkt při výrobě hrachové mouky; sestává zejména z částic děloh a slupky obsahuje jen v malém množství |
dusíkaté látky hrubá vláknina |
3.10 |
hrachové otruby |
vedlejší produkt při výrobě hrachové mouky; je složen zejména ze slupek odstraněných při loupání a čištění |
hrubá vláknina |
3.11 |
bob koňský |
semena Vicia faba L. ssp. faba var. equina Pers. a var. minuta (Alef.) Mansf. |
|
3.12 |
vikev monantka |
semena Vicia monanthos Desf. |
|
3.13 |
vikve |
semena Vicia sativa L. var. sativa a dalších variet |
|
4. HLÍZY, KOŘENY, PRODUKTY A VEDLEJŠÍ PRODUKTY Z NICH
Číslo |
Název |
Popis |
Povinné prohlášení |
(1) |
(2) |
(3) |
(4) |
4.01 |
cukrovkové řízky |
vedlejší produkt při výrobě cukru z cukrové řepy Beta vulgaris L. ssp. vulgaris var. altissima Doell. sestávající z vyslazených a sušených řízků (maximální podíl popela nerozpustného v HCl v sušině je 4,5 %) |
podíl popela nerozpustného v HCl, pokud > 3,5 % v sušině veškeré cukry vyjádřené jako sacharóza, pokud > 10,5 % |
4.02 |
řepná melasa |
vedlejší produkt sestávající ze zbytků sirupu, který vzniká při získávání nebo rafinaci cukru z cukrové řepy |
veškeré cukry vyjádřené jako sacharóza vlhkost, pokud > 28 % |
4.03 |
cukrovkové řízky melasové |
vedlejší produkt při výrobě cukru sestávající ze sušených vyslazených cukrovkových řízků, ke kterým byla přidána melasa (maximální podíl popela nerozpustného v HCl v sušině je 4,5 %) |
veškeré cukry vyjádřené jako sacharóza podíl popela nerozpustného v HCl, pokud > 3,5 % v sušině |
4.04 |
výpalky cukrovkové (vinasa) |
vedlejší produkt, který vzniká po fermentaci řepné melasy při výrobě alkoholu, kvasnic, kyseliny citronové a jiných organických látek |
dusíkaté látky vlhkost, pokud > 35 % |
4.05 |
řepný cukr (18) |
cukr z cukrové řepy |
sacharóza |
4.06 |
batáty |
hlízy Ipomoea batatas (L.) Poir., bez ohledu na způsob úpravy |
škrob |
4.07 |
maniok (19) |
kořeny Manihot esculenta Crantz, bez ohledu na způsob úpravy (maximální podíl popela nerozpustného v HCl v sušině je 4,5 %) |
škrob podíl popela nerozpustného v HCl, pokud > 3,5 % v sušině |
4.08 |
maniokový škrob (20) expandovaný |
škrob z maniokových kořenů, který vhodnou tepelnou úpravou silně zmazovatí |
škrob |
4.09 |
bramborová dřeň |
vedlejší produkt při výrobě škrobu z brambor Solanum tuberosum L. |
|
4.10 |
bramborový škrob |
technicky čistý bramborový škrob |
škrob |
4.11 |
bramborová bílkovina |
sušený vedlejší produkt při výrobě škrobu, který sestává zejména z bílkovinných složek získaných při oddělování škrobu |
dusíkaté látky |
4.12 |
bramborové vločky |
produkt získaný při válcovém sušení očištěných, loupaných nebo neloupaných pařených brambor |
škrob hrubá vláknina |
4.13 |
zahuštěné plodové vody z brambor |
vedlejší produkt při výrobě bramborového škrobu, ze kterého byl částečně odstraněn protein a voda |
dusíkaté látky hrubý popel |
4.14 |
bramborový škrob, expandovaný |
produkt sestávající z bramborového škrobu, který tepelnou úpravou silně zmazovatí |
škrob |
5. OSTATNÍ SEMENA A PLODY, PRODUKTY A VEDLEJŠÍ PRODUKTY Z NICH
Číslo |
Název |
Popis |
Povinné prohlášení |
(1) |
(2) |
(3) |
(4) |
5.01 |
lusky z rohovníku |
produkt, který se získává šrotováním sušených plodů (lusků) rohovníku obecného Ceratonia seliqua L. zbavených semen |
hrubá vláknina |
5.02 |
citrusová dřeň |
vedlejší produkt, který vzniká při získávání šťávy lisováním plodů citrusů Citrus ssp. |
hrubá vláknina |
5.03 |
ovocná dřeň (21) |
vedlejší produkt, který vzniká při získávání šťávy lisováním malvic nebo peckovic |
hrubá vláknina |
5.04 |
rajčatová dřeň |
vedlejší produkt, který vzniká při získávání rajčatové šťávy lisováním rajčat Solanum lycopersicum Karst. |
hrubá vláknina |
5.05 |
extrahovaný šrot hroznový |
vedlejší produkt při extrakci oleje z hroznových jadérek |
hrubá vláknina, pokud > 45 % |
5.06 |
hroznová dřeň |
hroznová dřeň po extrakci alkoholu rychle sušená, ze které bylo odstraněno pokud možno co nejvíce stopek a jadérek |
hrubá vláknina, pokud > 25 % |
5.07 |
hroznová jádra |
jádérka získaná z hroznové dřeně, ze kterých nebyl odstraněn olej |
hrubý tuk hrubá vláknina, pokud > 45 % |
6. PÍCNINY A OBJEMNÁ KRMIVA
Číslo |
Název |
Popis |
Povinné prohlášení |
(1) |
(2) |
(3) |
(4) |
6.01 |
vojtěšková moučka (22) |
produkt, který se získává sušením a mletím mladé vojtěšky Medicago sativa L. a Medicago var. Martyn; obsah mladého jetele nebo jiných pícnin, které byly sušeny a mlety ve stejné době jako vojtěška, může být až do 20 % |
dusíkaté látky hrubá vláknina podíl popela nerozpustného v HCl, pokud > 3,5 % v sušině |
6.02 |
vojtěškové výlisky |
vedlejší produkt upravený sušením, který vzniká při lisování šťávy z vojtěšky |
dusíkaté látky |
6.03 |
vojtěškový proteinový koncentrát |
produkt, který vzniká při umělém sušení frakcí šťávy vylisované z vojtěšky, která byla pro vysrážení bílkovin odstředěna a tepelně upravena |
karoten dusíkaté látky |
6.04 |
jetelová moučka (22) |
produkt, který se získává sušením a mletím mladého jetele Trifolium ssp; může obsahovat do 20 % mladé vojtěšky nebo jiných pícnin, které byly sušeny a mlety ve stejné době jako jetel |
dusíkaté látky hrubá vláknina podíl popela nerozpustného v HCl, pokud > 3,5 % v sušině |
6.05 |
produkt, který se získává sušením a mletím mladých pícnin |
dusíkaté látky hrubá vláknina podíl popela nerozpustného v HCl, pokud > 3,5 % v sušině |
|
6.06 |
obilní sláma (24) |
sláma z obilovin |
|
6.07 |
obilní sláma ošetřená (25) |
produkt, který vzniká vhodným ošetřením obilní slámy |
sodík, pokud byl produkt ošetřen NaOH |
7. OSTATNÍ ROSTLINY, PRODUKTY A VEDLEJŠÍ PRODUKTY Z NICH
Číslo |
Název |
Popis |
Povinné prohlášení |
(1) |
(2) |
(3) |
(4) |
7.01 |
třtinová melasa |
vedlejší produkt sestávající ze zbytků sirupů, který vzniká při výrobě nebo rafinaci cukru z cukrové třtiny Saccharum officinarum L. |
veškeré cukry vyjádřené jako sacharóza vlhkost, pokud > 30 % |
7.02 |
třtinové výpalky (vinasa) |
vedlejší produkt, který vzniká po fermentaci třtinové melasy při výrobě alkoholu, kvasnic, kyseliny citronové a jiných organických látek |
dusíkaté látky vlhkost, pokud > 35 % |
7.03 |
třtinový cukr (26) |
cukr z cukrové třtiny |
sacharóza |
7.04 |
moučka z mořských řas |
produkt, který vzniká sušením a drcením mořských řas, a to zejména řas hnědých; produkt lze pro snížení obsahu jódu upravit promytím |
hrubý popel |
8. MLÉČNÉ VÝROBKY
Číslo |
Název |
Popis |
Povinné prohlášení |
(1) |
(2) |
(3) |
(4) |
8.01 |
sušené odtučněné mléko |
produkt, který se získává sušením mléka, z něhož byla odstraněna většina tuku |
dusíkaté látky vlhkost, pokud > 5 % |
8.02 |
sušené podmáslí |
produkt, který se získává sušením tekutiny zbývající po výrobě másla |
dusíkaté látky hrubý tuk laktóza vlhkost, pokud > 6 % |
8.03 |
sušená syrovátka |
produkt, který se získává sušením tekutiny, která zbývá po výrobě sýrů, tvarohu, kaseinu nebo podobným výrobním postupem |
dusíkaté látky laktóza vlhkost, pokud > 8 % surový popel |
8.04 |
syrovátka sušená, delaktozovaná |
produkt, který se získává sušením syrovátky, která byla zbavena části laktózy |
dusíkaté látky laktóza vlhkost, pokud > 8 % surový popel |
8.05 |
syrovátková bílkovina sušená (27) |
produkt, který vzniká sušením bílkovinných složek, které se získávají ze syrovátky nebo mléka chemickou nebo fyzikální úpravou |
dusíkaté látky vlhkost, pokud > 8 % |
8.06 |
kasein sušený |
produkt, který se získává sušením kaseinu vysráženého z odstředěného mléka nebo podmáslí okyselením nebo syřidlem |
dusíkaté látky vlhkost, pokud > 10 % |
8.07 |
laktóza sušená |
cukr izolovaný z mléka nebo syrovátky čištěním a sušením |
laktóza vlhkost, pokud > 5 % |
9. PRODUKTY Z TĚL SUCHOZEMSKÝCH ZVÍŘAT
Číslo |
Název |
Popis |
Povinné prohlášení |
(1) |
(2) |
(3) |
(4) |
9.01 |
masová moučka (28) |
produkt, který se získává tepelnou úpravou, sušením a mletím těl nebo částí těl teplokrevných suchozemských živočichů, ze kterého lze tuk částečně extrahovat nebo fyzikálně odstranit; nesmí obsahovat rohovinu, štětiny, chlupy a peří, jakož i obsah žaludků a střev (minimální obsah dusíkatých látek v sušině je 50 %) (maximální obsah fosforu je 8 %) |
dusíkaté látky hrubý tuk hrubý popel vlhkost, pokud > 8 % |
9.02 |
masokostní moučka (28) |
produkt, který se získává tepelnou úpravou, sušením a mletím těl nebo částí těl teplokrevných suchozemských živočichů, ze kterého lze tuk částečně extrahovat nebo fyzikálně odstranit; nesmí obsahovat rohovinu, štětiny, chlupy a peří, jakož i obsah žaludků a střev |
dusíkaté látky hrubý tuk hrubý popel vlhkost, pokud > 8 % |
9.03 |
kostní moučka |
produkt, který se získává tepelnou úpravou, sušením a jemným drcením kostí teplokrevných suchozemských živočichů, ze kterého byla většina tuku extrahována nebo fyzikálně odstraněna; nesmí obsahovat rohovinu, štětiny, chlupy a peří, jakož i obsah žaludků a střev |
dusíkaté látky hrubý popel vlhkost, pokud > 8 % |
9.04 |
škvarky |
zbytkový produkt, který vzniká při výrobě loje, sádla nebo jiných extrahovaných nebo fyzikálně získávaných živočišných tuků |
dusíkaté látky hrubý tuk vlhkost, pokud > 8 % |
9.05 |
drůbeží moučka (28) |
produkt, který se získává tepelnou úpravou, sušením a mletím odpadů z jatečné drůbeže, nesmí obsahovat peří |
dusíkaté látky hrubý tuk hrubý popel rozdíl popela nerozpustného v HCl, pokud > 3,3 % v sušině vlhkost, pokud > 8 % |
9.06 |
péřová moučka hydrolyzovaná |
produkt, který se získává hydrolýzou, sušením a mletím peří drůbeže |
dusíkaté látky podíl popela nerozpustného v HCl, pokud > 3,4 % vlhkost, pokud > 8 % |
9.07 |
krevní moučka |
produkt, který se získává sušením krve jatečných teplokrevných zvířat; nesmí obsahovat cizorodé příměsi |
dusíkaté látky vlhkost, pokud > 8 % |
9.08 |
živočišný tuk (29) |
produkt složený z tuku teplokrevných suchozemských živočichů |
vlhkost, pokud > 1 % |
10. RYBY, OSTATNÍ MOŘŠTÍ ŽIVOČICHOVÉ, PRODUKTY A VEDLEJŠÍ PRODUKTY Z NICH
Číslo |
Název |
Popis |
Povinné prohlášení |
(1) |
(2) |
(3) |
(4) |
10.01 |
rybí moučka (30) |
produkt, který vzniká při zpracování celých ryb nebo částí ryb, kterému byl částečně odebrán tuk a ke kterému může být znovu přidán rybí vývar |
dusíkaté látky hrubý tuk hrubý popel, pokud > 20 % vlhkost, pokud > 8 % |
10.02 |
rybí vývar, zahuštěný |
produkt, který vzniká při výrobě rybí moučky, který byl separován a stabilizován okyselením nebo sušením |
dusíkaté látky hrubý tuk vlhkost, pokud > 5 % |
10.03 |
rybí tuk |
tuk získávaný z ryb nebo částí ryb |
vlhkost, pokud > 1 % |
10.04 |
rybí tuk rafinovaný ztužený |
tuk získávaný z ryb nebo částí ryb, který se rafinuje a hydrogenuje |
jodové číslo vlhkost, pokud > 1 % |
11. MINERÁLNÍ LÁTKY
Číslo |
Název |
Popis |
Povinné prohlášení |
(1) |
(2) |
(3) |
(4) |
11.01 |
uhličitan vápenatý (31) |
produkt, který se získává mletím zdrojů obsahujících uhličitan vápenatý, jako např. vápence, skořápek ústřic a mušlí, nebo vysrážením z kyselých roztoků |
vápník podíl popela nerozpustného v HCl, pokud > 5 % |
11.02 |
uhličitan hořečnato-vápenatý |
přirozená směs uhličitanu vápenatého a uhličitanu hořečnatého |
vápník hořčík |
11.03 |
mořské řasy zvápenatělé (Maerl) |
přirozeně se vyskytující produkt ze zvápenatělých řas, mletý nebo drcený |
vápník podíl popela nerozpustného v HCl, pokud > 5 % |
11.04 |
oxid hořečnatý |
technicky čistý oxid hořečnatý (MgO) |
hořčík |
11.05 |
síran hořečnatý |
technicky čistý síran hořečnatý (MgSO4. 7H2O) |
hořčík síra |
11.06 |
hydrogenfosforečnan vápenatý (32) |
hydrogenfosforečnan vápenatý (monohydrát) (CaHPO4. H2O) získávaný z kostí nebo anorganických zdrojů srážením |
vápník celkový fosfor |
11.07 |
hydrogenfosforečnan- dihydrogenfosforečnan vápenatý |
produkt, který se získává chemicky a sestává ze stejných dílů hydrogenfosforečnanu a dihydrogenfosforečnanu vápenatého (CaHPO4 –Ca(H2PO4)2. H2O) |
celkový fosfor vápník |
11.08 |
přírodní fosfát defluorizovaný |
produkt, který se získává mletím čištěných a vhodným způsobem defluorizovaných přírodních fosfátů |
celkový fosfor vápník |
11.09 |
kostní moučka vyklížená |
kosti, mleté, odtučněné, zbavené klihu, sterilizované |
celkový fosfor vápník |
11.10 |
dihydrogenfosforečnan vápenatý |
technicky čistý dihydrogenfosforečnan vápenatý (Ca(H2PO4)2. H2O) |
celkový fosfor vápník |
11.11 |
fosforečnan hořečnato-vápenatý |
technicky čistý fosforečnan hořečnato-vápenatý |
vápník hořčík celkový fosfor |
11.12 |
dihydrogenfosforečnan amonný |
technicky čistý dihydrogenfosforečnan amonný (NH4H2PO4) |
celkový dusík celkový fosfor |
11.13 |
chlorid sodný (31) |
technicky čistý chlorid sodný nebo produkt, který se získává mletím přírodních zdrojů obsahujících chlorid sodný, jako např. kamenná sůl nebo mořská sůl |
sodík |
11.14 |
propionát hořečnatý |
technicky čistý propionát hořečnatý |
hořčík |
11.15 |
fosforečnan hořečnatý |
produkt sestávající z technicky čistého fosforečnanu hořečnatého (MgHPO4. H2O) |
celkový fosfor hořčík |
11.16 |
fosforečnan sodno-vápenato-hořečnatý |
produkt sestávající z fosforečnanu sodno-vápenato-hořečnatého |
celkový fosfor hořčík vápník sodík |
11.17 |
fosforečnan sodný |
technicky čistý fosforečnan sodný (NaH2PO. H2O) |
celkový fosfor sodík |
11.18 |
hydrogenuhličitan sodný |
technicky čistý hydrogenuhličitan sodný (NaHCO3) |
sodík |
12. VARIA
Číslo |
Název |
Popis |
Povinné prohlášení |
(1) |
(2) |
(3) |
(4) |
12.01 |
pečivo a těstoviny a vedlejší produkty z nich (33) |
produkty a vedlejší produkty, které vznikají při výrobě chleba, jemného pečiva, sušenek nebo těstovin |
škrob veškeré cukry vyjádřené jako sacharóza |
12.02 |
cukrovinky a vedlejší produkty z nich (33) |
produkty a vedlejší produkty, které vznikají při výrobě cukrovinek včetně čokolády |
veškeré cukry vyjádřené jako sacharóza |
12.03 |
produkty a vedlejší produkty při výrobě cukrářských výrobků a zmrzliny (33) |
produkty a vedlejší produkty, které vznikají při výrobě cukrářských výrobků, dortů nebo zmrzliny |
škrob veškeré cukry vyjádřené jako sacharóza hrubý tuk |
12.04 |
mastné kyseliny |
vedlejší produkt, který vzniká při odkyselení olejů a tuků neurčeného rostlinného a živočišného původu louhem nebo destilací |
hrubý tuk vlhkost, pokud > 1 % |
12.05 |
soli mastných kyselin (34) |
vedlejší produkt, který vzniká při zmýdelňování mastných kyselin pomocí hydroxidu vápenatého, hydroxidu sodného nebo hydroxidu draselného |
hrubý tuk Ca (resp. Na nebo K) |
13. PRODUKTY A VEDLEJŠÍ PRODUKTY FERMENTAČNÍCH PROCESŮ A AMONNÉ SOLI
2 |
3 |
4 |
||
Název produktu |
Popis fyziologicky účinné látky nebo identifikace mikroorganismu |
Živinový substrát (případná specifikace) |
||
|
Methylophilus methylotrophus kmen NCIB 10.515 |
methanol |
||
|
Methylococcus capsulatus (Bath) kmen NCIMB 11132 Alcaligenes acidovorans kmen NCIMB 12387 Bacillus brevis kmen NCIMB 13288 Bacillus firmus kmen NCIMB 13280 |
přírodní plyn (přibližně 91 % methanu, 5 % ethanu, 2 % propanu, 0,5 % isobutanu, 0,5 % n-butanu, 1 % ostatní složky), čpavek, minerální soli |
||
všechny kvasnice – získávané z mikroorganismů a substrátů uvedených ve sloupcích 3 a 4 –, jejichž buňky byly devitalizovány |
Saccharomyces cerevisiae Saccharomyces carlsbergiensis Kluyveromyces lactis Kluyveromyces fragilis Candida guilliermondii |
melasa, lihovarnické výpalky, produkty z obilí a škrobu, ovocné šťávy, syrovátka, kyselina mléčná, hydrolyzáty rostlinných vláken |
||
|
dusíkatá sloučenina Penicillium chrysogenum kmen ATCC 48271 |
různé zdroje uhlohydrátů a jejich hydrolyzáty |
||
|
CH3CHOHCOONH4 |
syrovátka |
||
|
CH3COONH4 |
— |
||
|
(NH4)2SO4 |
— |
||
|
amonné soli a jiné dusíkaté sloučeniny |
sacharóza, melasa, škrobové produkty a jejich hydrolyzáty |
||
|
amonné soli a jiné dusíkaté sloučeniny |
sacharóza, melasa, škrobové produkty a jejich hydrolyzáty |
(1) V němčině může být v případě potřeby výraz „Konzentrieren“ nahrazen výrazem „Eindicken“, v takovém případě je potom obvyklé označení „eingedickt“.
(2) Výraz „loupání“ lze v případě potřeby nahradit výrazem „vylušťování“ nebo „odslupkování“. Obecný pojem by potom byl „vyluštěný“ nebo „odslupkovaný“.
(3) Ve francouzštině se může použít označení „issues“.
(4) Ve francouzštině může být v případě potřeby výraz „Pressage“ nahrazen výrazem „Extraction mécanique“.
(5) V případě potřeby lze výraz „expeler“ nahradit výrazem „pokrutina“.
(6) V němčině se může použít obvyklé označení „aufgeschlossen“ a pojem „Quellwasser“ (odkazující na škrob).
(7) Produkty obsahující více než 40 % škrobu mohou být označeny jako „s vysokým obsahem škrobu“. V němčině mohou být označeny jako „Roggennachmehl“.
(8) Produkty obsahující více než 40 % škrobu mohou být označeny jako „s vysokým obsahem škrobu“. V němčině mohou být označeny jako „Weizennachmehl“.
(9) Pokud byla tato surovina umleta jemněji, může se k názvu připojit slovo „jemné“ nebo se název může nahradit odpovídajícím označením.
(10) Produkty obsahující více než 40 % škrobu mohou být označeny jako „s vysokým obsahem škrobu“. V němčině mohou být označeny jako „Maisnachmehl“.
(11) Tento název může být nahrazen názvem „kukuřičné glutenové krmivo“.
(12) Tento název může být nahrazen názvem „extrudovaný kukuřičný škrob“.
(13) Tento název může být doplněn druhem zrna.
(14) Tento název může být nahrazen názvem „sušená zrna a výpalky z destilace“. Název může být doplněn druhem zrna.
(15) V případě potřeby se připojí označení „s nízkým obsahem glukosinolátů“. Označení „s nízkým obsahem glukosinolátů“ odpovídá definici podle právních předpisů Evropské unie.
(16) Tento název musí být doplněn druhem rostliny.
(17) Tento název musí být doplněn označením způsobu provedené tepelné úpravy.
(18) Tento název může být nahrazen označením „sacharóza“.
(19) Tento název může být nahrazen označením „tapiok“.
(20) Tento název může být nahrazen označením „tapiokový škrob“.
(21) Název může být doplněn označením druhu ovoce.
(22) Výraz „moučka“ lze nahradit výrazem „granule“. Způsob sušení může být připojen k názvu.
(23) Tento název může být doplněn druhem pícniny.
(24) Tento název musí být doplněn druhem obiloviny.
(25) Tento název musí být doplněn označením druhu chemického ošetření.
(26) Tento název může být nahrazen názvem „sacharóza“.
(27) Tento název může být nahrazen názvem „albumin mléčný sušený“.
(28) Produkty, které obsahují více než 13 % tuku v sušině, musí být označeny jako „s vysokým obsahem tuku“.
(29) Tento název může být doplněn přesnějším popisem druhu živočišného tuku podle původu nebo výrobního procesu (lůj, vepřové sádlo, kostní tuk, atd.).
(30) Produkty, které obsahují více než 75 % dusíkatých látek v sušině, lze označit jako „s vysokým obsahem bílkovin“.
(31) Původ zdroje může být přidán k názvu nebo jej nahradit.
(32) Druh výrobního postupu může být uveden v názvu.
(33) Tento název může být změněn nebo doplněn upřesněním procesu, při kterém byla krmná surovina získána.
(34) Tento název může být doplněn uvedením získané soli.
24.3.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 77/33 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 243/2010
ze dne 23. března 2010,
kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o zdokonalení mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (1), a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízením Komise (ES) č. 1126/2008 (2) byly přijaty některé mezinárodní standardy a výklady, které existovaly ke dni 15. října 2008. |
(2) |
V dubnu 2009 zveřejnil Výbor pro mezinárodní účetní standardy (IASB) dokument nazvaný Zdokonalení mezinárodních standardů účetního výkaznictví, dále jen „zdokonalení IFRS“, v rámci každoročního procesu zkvalitňování, jehož cílem je zjednodušit a zpřehlednit mezinárodní účetní standardy. Většina změn spočívá v objasněních nebo opravách stávajících IFRS nebo ve změnách vyplývajících z předchozích změn IFRS. Změny IFRS 8, IAS 17, IAS 36, IAS 39 zahrnují změny stávajících požadavků nebo další prováděcí pokyny k uvedeným požadavkům. |
(3) |
Výsledky konzultace skupiny technických odborníků (TEG) při Evropské poradní skupině pro účetní výkaznictví (EFRAG) potvrzují, že zdokonalení IFRS splňují technická kritéria pro přejímání stanovená v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002. V souladu s rozhodnutím Komise 2006/505/ES ze dne 14. července 2006, kterým se zřizuje prověřovací skupina pro poradenství v oblasti standardů, jejímž úkolem je poskytovat Komisi poradenství v otázce objektivity a neutrality stanovisek Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) (3), posoudila prověřovací skupina pro poradenství v oblasti standardů stanovisko EFRAG týkající se schválení a sdělila Komisi, že je vyvážené a objektivní. |
(4) |
Nařízení (ES) č. 1126/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(5) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Regulativního výboru pro účetnictví, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha nařízení (ES) č. 1126/2008 se mění takto:
1) |
Mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 2, IFRS 5, IFRS 8 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení; |
2) |
Mezinárodní účetní standard (IAS) 1, IAS 7, IAS 17, IAS 36, IAS 38, IAS 39 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení; |
3) |
Výklad Výboru pro výklad mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRIC) č. 9 a výklad IFRIC č. 16 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení. |
Článek 2
Změny standardů uvedené v článku 1 začnou jednotlivé společnosti uplatňovat nejpozději prvním dnem prvního účetního období začínajícího po dni 31. prosince 2009.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 23. března 2010.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.
(2) Úř. věst. L 320, 29.11.2008, s. 1.
(3) Úř. věst. L 199, 21.7.2006, s. 33.
PŘÍLOHA
MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARDY
Zdokonalení mezinárodních standardů účetního výkaznictví
„Reprodukce je povolena v rámci Evropského hospodářského prostoru. Všechna stávající práva mimo EHP jsou vyhrazena, s výjimkou práva na reprodukci pro osobní potřebu nebo jiné poctivé využití („fair dealing“). Další informace lze získat od IASB na internetové stránce www.iasb.org“
Změna IFRS 2 Úhrady vázané na akcie
Mění se odstavce 5 a 61.
ROZSAH PŮSOBNOSTI
5 |
Jak je uvedeno v odstavci 2, tento IFRS … Účetní jednotka však nebude aplikovat tento IFRS na transakce, při nichž pořizuje zboží jako součást čistých aktiv nabytých při podnikové kombinaci, na kterou se vztahuje standard IFRS 3 Podnikové kombinace (ve znění revize z roku 2008), při podnikové kombinaci mezi účetními jednotkami nebo podniky pod společnou kontrolou tak, jak ji popisují odstavce B1–B4 standardu IFRS 3, nebo při vložení podniku při založení společného podniku, na který se vztahuje standard IAS 31 Účasti ve společném podnikání. Z tohoto důvodu kapitálové nástroje emitované … (a proto v rámci rozsahu působnosti tohoto IFRS). |
DATUM ÚČINNOSTI
61 |
Standard IFRS 3 (ve znění revize z roku 2008) a Zdokonalení IFRS vydané v dubnu 2009 změnily odstavec 5. Účetní jednotka použije tyto změny pro roční účetní období počínající 1. červencem 2009 nebo později. Dřívější použití se povoluje. Pokud účetní jednotka použije standard IFRS 3 (ve znění revize z roku 2008) pro dřívější období, použije pro toto dřívější období i změny. |
Změna IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti
Vkládají se nové odstavce 5B a 44E.
ROZSAH PŮSOBNOSTI
5B |
Tento IFRS stanoví zveřejnění požadovaná u dlouhodobých aktiv (nebo u vyřazovaných skupin), která jsou klasifikovaná jako držená k prodeji nebo jako ukončované činnosti. Zveřejnění z ostatních mezinárodních standardů účetního výkaznictví se u těchto aktiv (nebo vyřazované skupiny) nepoužije, pokud tyto standardy nevyžadují:
Je možné, že bude nezbytné provést další zveřejnění týkající se dlouhodobých aktiv (nebo vyřazovaných skupin) klasifikovaných jako držených k prodeji nebo jako ukončované činnosti, a to z důvodu splnění obecných požadavků uvedených ve standardu IAS 1, zejména v odstavcích 15 a 125 uvedeného standardu. |
DATUM ÚČINNOSTI
44E |
Odstavec 5B byl vložen Zdokonaleními IFRS vydanými v dubnu 2009. Účetní jednotka použije tuto změnu prospektivně pro roční účetní období počínající 1. lednem 2010 nebo později. Dřívější použití se povoluje. Pokud účetní jednotka použije tuto změnu pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní. |
Změna IFRS 8 Provozní segmenty
Mění se odstavce 23 a 36. Vkládá se nový odstavec 35A.
ZVEŘEJNĚNÍ
Informace o výsledku, aktivech a závazcích
23 |
Účetní jednotka uvádí za každý vykazovaný segment hodnotu zisku nebo ztráty. Účetní jednotka uvádí za každý vykazovaný segment hodnotu celkových aktiv a závazků segmentu, je-li tento údaj pravidelně předkládán vedoucí osobě s rozhodovací pravomocí. Za každý vykazovaný segment účetní jednotka zveřejňuje rovněž níže uvedené informace, jsou-li specifikované částky zahrnuty do hodnoty zisku nebo ztráty segmentu a ověřovány vedoucí osobou s rozhodovací pravomocí nebo jsou-li jinak pravidelně předkládány této osobě, a to i v případě, že nejsou zahrnuty do hodnoty zisku nebo ztráty segmentu:
|
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ A DATUM ÚČINNOSTI
35A |
Odstavec 23 byl změněn Zdokonaleními IFRS vydanými v dubnu 2009. Účetní jednotka použije tuto změnu pro roční účetní období počínající 1. lednem 2010 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije tuto změnu pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní. |
36 |
Informace o jednotlivých segmentech za předchozí roky, které jsou uvedeny jako srovnávací informace pro první rok používání tohoto standardu (včetně použití změny odstavce 23 z dubna 2009), se přepočítají, aby splňovaly požadavky tohoto IFRS, s výjimkou, kdy potřebné informace nejsou dostupné a náklady na jejich vypracování by byly příliš vysoké. |
Změna IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky
Mění se odstavec 69. Vkládá se nový odstavec 139D.
STRUKTURA A OBSAH
Výkaz o finanční pozici
Krátkodobé závazky
69 |
Účetní jednotka musí klasifikovat závazek jako krátkodobý, pokud:
Účetní jednotka je povinna klasifikovat všechny ostatní závazky jako dlouhodobé. |
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ A DATUM ÚČINNOSTI
139D |
Odstavec 69 byl změněn Zdokonaleními IFRS vydanými v dubnu 2009. Účetní jednotka použije tuto změnu pro roční účetní období počínající 1. lednem 2010 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije tuto změnu pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní. |
Úprava IAS 7 Výkaz o peněžních tocích
Mění se odstavec 16 a vkládá se nový odstavec 56.
PŘEDLOŽENÍ VÝKAZU PENĚŽNÍCH TOKŮ
Investiční činnosti
16 |
Samostatné zveřejnění peněžních toků z investičních činností je důležité, protože tyto peněžní toky vyjadřují rozsah, v jakém byly uskutečněny výdaje na prostředky určené pro vytváření budoucích výnosů a peněžních toků. Pouze výdaje, které mají za následek vznik aktiva vykázaného ve výkazu o finanční pozici, je možno klasifikovat jako investiční činnosti. Příklady peněžních toků z investičních činností jsou:
|
DATUM ÚČINNOSTI
56 |
Odstavec 16 byl změněn Zdokonaleními IFRS vydanými v dubnu 2009. Účetní jednotka použije tuto změnu pro roční účetní období počínající 1. lednem 2010 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije tuto změnu pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní. |
Úprava IAS 17 Leasingy
Zrušují se odstavce 14 a 15. Vkládají se nové odstavce 15A, 68A a 69A.
KLASIFIKACE LEASINGŮ
14 |
[zrušuje se] |
15 |
[zrušuje se] |
15A |
Pokud leasing obsahuje složky pozemků i budov, posoudí účetní jednotka v souladu s odstavci 7–13 klasifikaci každé složky jako finančního nebo operativního leasingu samostatně. Při určování, zda se v případě složky pozemků jedná o operativní nebo finanční leasing, hraje důležitou roli skutečnost, že pozemek má obvykle neomezenou ekonomickou životnost. |
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
68A |
Účetní jednotka znovu posoudí klasifikaci složek pozemků u neukončených leasingů ke dni přijetí změn, na něž odkazuje odstavec 69A, a to na základě informací, které existovaly při zahájení těchto leasingů. Účetní jednotka vykáže leasing, který je nově klasifikovaný jako finanční leasing, retrospektivně v souladu se standardem IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby. Pokud však účetní jednotka nemá nezbytné informace k retrospektivnímu použití změn, potom:
|
DATUM ÚČINNOSTI
69A |
Zdokonaleními IFRS vydanými v dubnu 2009 byly odstavce 14 a 15 zrušeny a vloženy nové odstavce 15A a 68A. Účetní jednotka použije tyto změny pro roční účetní období počínající 1. lednem 2010 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije tyto změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní. |
Změna IAS 36 Snížení hodnoty aktiv
Mění se odstavec 80 a vkládá se nový odstavec 140E.
PENĚZOTVORNÉ JEDNOTKY A GOODWILL
Zpětně získatelná částka a účetní hodnota penězotvorné jednotky
Goodwill
80 |
Pro účely testování možného snížení hodnoty aktiva se ke každé penězotvorné jednotce nebo skupině penězotvorných jednotek nabyvatele přiřadí goodwill nabytý při podnikové kombinaci od data akvizice, pokud se očekává, že tyto jednotky budou mít prospěch ze synergií kombinace, bez ohledu na to, zda jsou těmto jednotkám nebo skupinám jednotek přiřazena jiná aktiva nebo závazky nabývaného. Každá jednotka nebo skupina jednotek, ke které je takto přiřazen goodwill:
|
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ A DATUM ÚČINNOSTI
140E |
Zdokonalení IFRS vydaná v dubnu 2009 změnila odstavec 80(b). Účetní jednotka použije tuto změnu prospektivně pro roční účetní období počínající 1. lednem 2010 nebo později. Dřívější použití se povoluje. Pokud účetní jednotka použije tuto změnu pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní. |
Změna IAS 38 Nehmotná aktiva
Mění se odstavce 36, 37, 40, 41 a 130C a vkládá se nový odstavec 130E.
VYKAZOVÁNÍ A OCEŇOVÁNÍ
Pořízení jako součást podnikové kombinace
Určování reálné hodnoty nehmotných aktiv nabytých v podnikové kombinaci
36 |
Nehmotné aktivum nabyté v podnikové kombinaci může být oddělitelné, ale pouze společně se související smlouvou, identifikovatelným aktivem nebo závazkem. V takových případech nabyvatel vykáže nehmotné aktivum odděleně od goodwillu, ale společně se související položkou. |
37 |
Nabyvatel může vykázat skupinu vzájemně se doplňujících nehmotných aktiv jako jediné aktivum za předpokladu, že mají podobnou dobu použitelnosti. Například termíny „značka“ a „obchodní název“ se často používají jako synonyma pro ochrannou známku a jiná označení. Tyto pojmy jsou však obecnými marketingovými termíny běžně používanými pro skupinu vzájemně se doplňujících aktiv, jako je obchodní značka (nebo značka služby) a její související obchodní jméno, vzorce, recepty a technologické postupy. |
40 |
Jestliže pro nehmotné aktivum neexistuje aktivní trh, je jeho reálnou hodnotou částka, kterou by účetní jednotka za aktivum zaplatila k datu akvizice v transakci uskutečněné za obvyklých tržních podmínek mezi znalými a ochotnými stranami na základě nejlepších dostupných informací. Při stanovování této částky účetní jednotka posuzuje výsledky nedávných transakcí týkajících se podobných aktiv. Účetní jednotka může například aplikovat multiplikátory, které odrážejí běžné transakce na trhu, na faktory, které řídí ziskovost aktiva (například výnosy, provozní zisk nebo zisk před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací). |
41 |
Účetní jednotky, které kupují a prodávají nehmotná aktiva, mohly vyvinout postupy pro odhadování jejich reálné hodnoty nepřímým způsobem. Tyto techniky mohou být použity pro vstupní ocenění nehmotného aktiva nabytého v podnikové kombinaci, pokud je jejich cílem odhadnout reálnou hodnotu a jestliže berou v úvahu běžné transakce a zvyklosti v oboru činnosti, do kterého aktivum náleží. Tyto techniky zahrnují například:
|
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ A DATUM ÚČINNOSTI
130C |
Standard IFRS 3 (ve znění revize z roku 2008) změnil odstavce 12, 33–35, 68, 69, 94 a 130, zrušil odstavce 38 a 129 a vložil nový odstavec 115A. Zdokonalení IFRS vydaná v dubnu 2009 změnila odstavce 36 a 37. Účetní jednotka použije tyto změny prospektivně pro roční účetní období počínající 1. červencem 2009 nebo později. Částky vykázané jako nehmotná aktiva a goodwill v předešlých podnikových kombinacích se proto nepřizpůsobí. Pokud účetní jednotka použije standard IFRS 3 (ve znění revize z roku 2008) pro dřívější období, použije pro dané předešlé období i tyto změny a tuto skutečnost zveřejní. |
130E |
Zdokonalení IFRS vydaná v dubnu 2009 změnila odstavce 40 a 41. Účetní jednotka uplatní tyto změny prospektivně pro roční účetní období počínající 1. července 2009 nebo později. Dřívější použití se povoluje. Pokud účetní jednotka použije tyto změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní. |
Změna IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování
Mění se odstavce 2(g), 80, 97, 100 a 108C a vkládá se nový odstavec 103K.
ROZSAH PŮSOBNOSTI
2 |
Tento standard použijí všechny účetní jednotky na všechny typy finančních nástrojů s výjimkou:
|
ZAJIŠTĚNÍ
Zajištěné položky
Co může být zajištěnou položkou
80 |
Pro účely zajišťovacího účetnictví lze jako zajištěné položky určit pouze aktiva, závazky, závazné přísliby nebo vysoce pravděpodobné očekávané transakce, které se týkají strany stojící mimo účetní jednotku. Z toho vyplývá, že zajišťovací účetnictví lze použít u transakcí mezi účetními jednotkami v rámci jedné skupiny pouze v individuálních nebo samostatných účetních závěrkách těchto účetních jednotek, a nikoli v konsolidované účetní závěrce skupiny. Výjimkou je … |
Zajišťovací účetnictví
Zajištění peněžních toků
97 |
Jestliže zajištění očekávané transakce následně vyústí ve vykázání finančního aktiva nebo finančního závazku, související zisky nebo ztráty, které byly vykázány v ostatním úplném výsledku v souladu s odstavcem 95, se musí přeřadit z vlastního kapitálu do výsledku jako reklasifikační úprava (viz standard IAS 1 (ve znění revize z roku 2007)) ve stejném období nebo ve stejných obdobích, ve kterých zajištěné očekávané peněžní toky ovlivnily výsledek (např. v obdobích, kdy se účtuje o úrokových výnosech nebo úrokových nákladech). Avšak jestliže účetní jednotka očekává, že ztráta (celá nebo její část) vykázaná v ostatním úplném výsledku nebude v jednom nebo více budoucích obdobích nahrazena, musí částku, u které nepředpokládá navrácení, přeřadit do výsledku jako reklasifikační úpravu. |
100 |
U těch případů zajištění peněžních toků, které nejsou popsány v odstavcích 97 a 98, se částky, které byly vykázány v ostatním úplném výsledku, přeřadí z vlastního kapitálu do výsledku jako reklasifikační úprava (viz standard IAS 1 (ve znění revize z roku 2007)) ve stejném období nebo obdobích, během nichž mají zajištěné peněžní toky vliv na výsledek (např. když dojde k očekávanému prodeji). |
DATUM ÚČINNOSTI A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
103K |
Zdokonalení IFRS vydaná v dubnu 2009 změnila odstavce 2(g), 97, 100 a AG30(g). Účetní jednotka použije změny odstavců 2(g), 97 a 100 prospektivně na veškeré dosud neukončené smlouvy pro roční účetní období počínající 1. lednem 2010 nebo později. Účetní jednotka použije změnu odstavce AG30(g) pro roční účetní období počínající 1. lednem 2010 nebo později. Dřívější použití se povoluje. Pokud účetní jednotka použije tuto změnu pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní. |
108C |
Na základě Zdokonalení IFRS vydaných v květnu 2008 se změnily odstavce 9, 73 a AG8 a byl vložen nový odstavec 50A. Odstavec 80 se změnil Zdokonaleními IFRS vydanými v dubnu 2009. Účetní jednotka použije tyto změny pro roční období počínající 1. lednem 2009 nebo později. Účetní jednotka použije změny odstavců 9 a 50A k danému datu a způsobem, jakým použila změny z roku 2005, které jsou popsány v odstavci 105A. Dřívější použití všech změn se povoluje. Pokud účetní jednotka použije tyto změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní. |
Změna aplikační příručky k IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování
Mění se odstavec AG30(g).
VLOŽENÉ DERIVÁTY (ODSTAVCE 10–13)
AG30 |
Níže uvádíme příklady, kdy ekonomické rysy vloženého derivátu a rizika s ním spojená nesouvisejí úzce s hostitelskou smlouvou (odstavec 11(a)). Za předpokladu, že jsou splněny podmínky definované v odstavci 11(b) a (c), účtuje účetní jednotka v těchto případech o vloženém derivátu odděleně od hostitelské smlouvy. …
|
Změna IFRIC 9 Přehodnocení vložených derivátů
Mění se odstavec 5 a vkládá se nový odstavec 11.
ROZSAH PŮSOBNOSTI
5 |
Tato interpretace neupravuje akvizici smluv s vloženými deriváty v rámci:
ani jejich možné přehodnocení k datu akvizice. (1) |
DATUM ÚČINNOSTI A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
11 |
Odstavec 5 byl změněn Zdokonaleními IFRS vydanými v dubnu 2009. Účetní jednotka použije tuto změnu prospektivně pro roční účetní období počínající 1. červencem 2009 nebo později. Použije-li účetní jednotka standard IFRS 3 (ve znění revize z roku 2008) pro dřívější období, použije pro toto dřívější období i tuto změnu a tuto skutečnost zveřejní. |
Změna IFRIC 16 Zajištění čisté investice do zahraniční jednotky
Mění se odstavce 14 a 18.
ŘEŠENÍ
Kde může být zajišťovací nástroj držen
14 |
Derivátový nebo nederivátový nástroj (nebo kombinace derivátových a nederivátových nástrojů) mohou být určeny jako zajišťovací nástroj při zajištění čisté investice do zahraniční jednotky. Zajišťovací nástroje mohou být drženy jakoukoli účetní jednotkou nebo účetními jednotkami uvnitř skupiny, jsou-li splněny požadavky týkající se určení, dokumentace a efektivity dle IAS 39, odstavce 88, který upravuje zajištění čisté investice. Zejména zajišťovací strategie skupiny by měla být jasně zdokumentována z důvodu možnosti odlišného zatřídění na různých úrovních skupiny. |
DATUM ÚČINNOSTI
18 |
Účetní jednotka použije tuto interpretaci pro roční účetní období počínající 1. říjnem 2008 nebo později. Účetní jednotka použije změnu odstavce 14 vyplývající ze Zdokonalení IFRS vydaných v dubnu 2009 pro roční účetní období počínající 1. července 2009 nebo později. Dřívější použití obojího se povoluje. Pokud účetní jednotka použije tuto interpretaci pro období počínající před 1. říjnem 2008, nebo změnu odstavce 14 před 1. červencem 2009, potom tuto skutečnost zveřejní. |
(1) IFRS 3 (ve znění revize z roku 2008) upravuje aktivizici smluv s vloženými deriváty v rámci podnikových kombinací.
24.3.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 77/42 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 244/2010
ze dne 23. března 2010,
kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 2
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (1), a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízením Komise (ES) č. 1126/2008 (2) byly přijaty některé mezinárodní účetní standardy a výklady, které existovaly ke dni 15. října 2008. |
(2) |
Dne 18. června 2009 zveřejnila Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) změny mezinárodního standardu účetního výkaznictví (IFRS) 2 Úhrada akciemi (dále jen „změna IFRS 2“). Změna IFRS 2 objasňuje účetní zpracování transakcí vázaných na akcie, kde dodavatel zboží nebo služeb obdrží úhradu v hotovosti a příslušný závazek vzniká jinému subjektu skupiny (úhrady vázané na akcie vypořádané v hotovosti v rámci skupiny). |
(3) |
Výsledky konzultace skupiny technických odborníků (TEG) při Evropské poradní skupině pro účetní výkaznictví (EFRAG) potvrzují, že změna IFRS 2 splňuje technická kritéria pro přejímání stanovená v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002. V souladu s rozhodnutím Komise 2006/505/ES ze dne 14. července 2006, kterým se zřizuje prověřovací skupina pro poradenství v oblasti standardů, jejímž úkolem je poskytovat Komisi poradenství v otázce objektivity a neutrality stanovisek Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) (3), posoudila prověřovací skupina pro poradenství v oblasti standardů stanovisko EFRAG týkající se schválení a sdělila Komisi, že je vyvážené a objektivní. |
(4) |
Nařízení (ES) č. 1126/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(5) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Regulativního výboru pro účetnictví, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha nařízení (ES) č. 1126/2008 se mění takto:
1) |
Mezinárodní standard účetního výkaznictví IFRS 2 Úhrada akciemi se mění v souladu se změnami mezinárodního standardu účetního výkaznictví IFRS 2 Úhrada akciemi, jak jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení; |
2) |
Interpretace 8 a 11 Výboru pro interpretace mezinárodního účetního výkaznictví (IFRIC) se zrušují. |
Článek 2
Podniky začnou uplatňovat změny, jak jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení, nejpozději prvním dnem prvního účetního období začínajícího po dni 31. prosince 2009.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 23. března 2010.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.
(2) Úř. věst. L 320, 29.11.2008, s. 1.
(3) Úř. věst. L 199, 21.7.2006, s. 33.
PŘÍLOHA
MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARDY
IFRS 2 |
Změny IFRS 2 Úhrada akciemi |
„Reprodukce je povolena v rámci Evropského hospodářského prostoru. Všechna stávající práva mimo EHP jsou vyhrazena, s výjimkou práva na reprodukci pro osobní potřebu nebo jiné poctivé využití („fair dealing“). Další informace lze získat od IASB na internetové stránce www.iasb.org“
Změny IFRS 2 Úhrady vázané na akcie
PŮSOBNOST
Odstavec 2 se mění, odstavec 3 se zrušuje a vkládá se nový odstavec 3A.
2 |
Účetní jednotka použije tento IFRS při účtování veškerých úhrad vázaných na akcie bez ohledu na to, zda účetní jednotka dokáže nebo nedokáže konkrétně identifikovat některé nebo všechno zboží nebo služby, a to včetně:
s výjimkou uvedenou v odstavcích 3A–6. Při neexistenci specificky identifikovatelného zboží nebo služby mohou jiné okolnosti naznačit, že zboží nebo služby byly (nebo budou) obdrženy, a v takovém případě se rovněž použije tento IFRS. |
3 |
[Zrušen] |
3A |
Úhrady vázané na akcie mohou být vypořádány jinou účetní jednotkou ve skupině (nebo akcionářem kterékoli účetní jednotky ve skupině) z pověření účetní jednotky, která obdrží nebo získá zboží nebo služby. Odstavec 2 se vztahuje rovněž na účetní jednotku, která
nejedná-li se jednoznačně o transakci za jiným účelem, než je platba za zboží nebo služby dodané účetní jednotce, která je obdrží. |
ÚHRADY VÁZANÉ NA AKCIE VYPOŘÁDANÉ KAPITÁLOVÝMI NÁSTROJI
Vkládá se nový odstavec 13A.
Přehled
13A |
Zejména pokud se zdá, že identifikovatelné plnění (pokud existuje) obdržené účetní jednotkou je nižší než reálná hodnota poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu nebo vzniklého závazku, naznačuje zpravidla tato situace, že účetní jednotka obdržela (nebo obdrží) jiné plnění (tj. neidentifikovatelné zboží nebo služby). Účetní jednotka ocení obdržené identifikovatelné zboží nebo služby v souladu s tímto IFRS. Účetní jednotka ocení neidentifikovatelné zboží nebo služby, které byly obdrženy (nebo které mají být obdrženy), jako rozdíl mezi reálnou hodnotou úhrady vázané na akcie a reálnou hodnotou identifikovatelného zboží nebo služeb, které byly obdrženy (nebo které mají být obdrženy). Účetní jednotka ocení obdržené neidentifikovatelné zboží nebo služby k datu poskytnutí. U transakcí vypořádaných v hotovosti však bude závazek přeceněn na konci každého účetního období, dokud není vypořádán v souladu s odstavci 30–33. |
Úhrady vázané na akcie mezi účetními jednotkami ve skupině
Za odstavec 43 se vkládá nadpis a nové odstavce 43A–43D.
ÚHRADY VÁZANÉ NA AKCIE MEZI ÚČETNÍMI JEDNOTKAMI VE SKUPINĚ (ZMĚNY Z ROKU 2009)
43A |
V případě úhrad vázaných na akcie mezi účetními jednotkami ve skupině účetní jednotka, která obdrží zboží nebo služby, ocení ve své individuální účetní závěrce obdržené zboží nebo služby jako úhradu vázanou na akcie vypořádanou kapitálovými nástroji nebo vypořádanou v hotovosti, a to na základě posouzení:
Částka vykázaná účetní jednotkou, která obdrží zboží nebo služby, se může lišit od částky vykázané konsolidovanou skupinou nebo jinou účetní jednotkou ve skupině vypořádávající transakci s úhradou vázanou na akcie. |
43B |
Účetní jednotka, která obdrží zboží nebo služby, ocení obdržené zboží nebo služby jako úhradu vázanou na akcie vypořádanou kapitálovými nástroji, pokud:
Účetní jednotka následně přecení tuto úhradu vázanou na akcie vypořádanou kapitálovými nástroji pouze s ohledem na změny netržních rozhodných podmínek v souladu s odstavci 19–21. Ve všech ostatních případech ocení účetní jednotka, která obdrží zboží nebo služby, obdržené zboží nebo služby jako úhradu vázanou na akcie vypořádanou v hotovosti. |
43C |
Účetní jednotka, která vypořádává úhradu vázanou na akcie v případě, že zboží nebo služby obdrží jiná účetní jednotka ve skupině, vykáže transakci jako úhradu vázanou na akcie vypořádanou kapitálovými nástroji pouze v případě, je-li vypořádána vlastními kapitálovými nástroji účetní jednotky. V opačném případě je transakce vykázána jako úhrada vázaná na akcie vypořádaná v hotovosti. |
43D |
Některé transakce ve skupině zahrnují dohody o proplacení, podle nichž musí jedna účetní jednotka ve skupině zaplatit jiné účetní jednotce ve skupině za poskytnutí úhrad vázaných na akcie dodavatelům zboží nebo služeb. V těchto případech účetní jednotka, která obdrží zboží nebo služby, zaúčtuje transakci s úhradou vázanou na akcie v souladu s odstavcem 43B bez ohledu na dohody o proplacení v rámci skupiny. |
DATUM ÚČINNOSTI
Vkládá se nový odstavec 63, nadpis a odstavec 64.
63 |
Účetní jednotka uplatňuje níže uvedené změny Úhrad vázaných na akcie vypořádaných v hotovosti v rámci skupiny vydané v červnu 2009 zpětně s výhradou přechodných ustanovení v odstavcích 53–59 v souladu s IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby pro roční období počínající 1. ledna 2010 nebo později:
Nejsou-li k dispozici informace potřebné pro retrospektivní aplikaci, účetní jednotka ve své individuální účetní závěrce zohlední částky dříve vykázané v konsolidované účetní závěrce skupiny. Dřívější uplatnění je povoleno. Pokud účetní jednotka použije změny pro období začínající přede dnem 1. ledna 2010, tuto skutečnost zveřejní. |
ZRUŠENÍ INTERPRETACÍ
64 |
Dokument Úhrady vázané na akcie vypořádané v hotovosti v rámci skupiny vydaný v červnu 2009 nahrazuje IFRIC 8 Působnost IFRS 2 a IFRIC 11 IFRS 2 – Transakce s vlastními akciemi a s akciemi ve skupině. Změny provedené ve zmíněném dokumentu začleňovaly předchozí požadavky stanovené v IFRIC 8 a IFRIC 11 takto:
Tyto požadavky byly uplatňovány zpětně v souladu s požadavky IAS 8 s výhradou přechodných ustanovení v IFRS 2. |
DEFINICE POJMŮ
V dodatku A se mění níže uvedené definice a doplňuje se poznámka pod čarou.
transakce s úhradou vázanou na akcie vypořádaná v hotovosti |
Transakce s úhradou vázanou na akcie, při níž účetní jednotka obdrží zboží nebo služby proti závazku poskytnout dodavateli tohoto zboží nebo služeb hotovost nebo jiná aktiva v částkách, jejichž výše se odvíjí od ceny (nebo hodnoty) kapitálových nástrojů (včetně akcií nebo akciových opcí) účetní jednotky nebo jiné účetní jednotky ve skupině. |
||||
transakce s úhradou vázanou na akcie vypořádaná kapitálovými nástroji |
Transakce s úhradou vázanou na akcie, při níž účetní jednotka
|
||||
dohoda o úhradě vázané na akcie |
Dohoda mezi účetní jednotkou (nebo jinou účetní jednotkou ve skupině (1) nebo akcionářem jakékoli účetní jednotky ve skupině) a druhou smluvní stranou (včetně zaměstnance), podle níž je druhá smluvní strana oprávněna obdržet
a to za předpokladu, že budou splněny případné sjednané rozhodné podmínky. |
||||
transakce s úhradou vázanou na akcie |
Transakce, při níž účetní jednotka
|
PŮSOBNOST IFRS 2
V dodatku B Aplikační příručka se vkládá nadpis a nové odstavce B45–B61.
Úhrady vázané na akcie mezi účetními jednotkami ve skupině (změny z roku 2009)
B45 |
Odstavce 43A–43C se zabývají účtováním úhrad vázaných na akcie mezi účetními jednotkami ve skupině v individuální účetní závěrce každé účetní jednotky. Odstavce B46–B61 pojednávají o způsobu uplatňování požadavků v odstavcích 43A–43C. Jak je uvedeno v odstavci 43D, k úhradám vázaným na akcie mezi účetními jednotkami ve skupině může dojít z různých důvodů v závislosti na skutečnostech a okolnostech. Tento výklad proto není vyčerpávající a předpokládá, že pokud účetní jednotka, která obdrží zboží nebo služby, nemá žádný závazek vypořádat transakci, představuje tato transakce kapitálový příspěvek mateřské společnosti pro dceřinou společnost bez ohledu na případné dohody o proplacení v rámci skupiny. |
B46 |
Ačkoli se níže uvedený text zaměřuje na transakce se zaměstnanci, vztahuje se rovněž na obdobné transakce s úhradou vázanou na akcie s dodavateli zboží nebo služeb jinými než zaměstnanci. Dohoda mezi mateřskou společností a její dceřinou společností může vyžadovat, aby dceřiná společnost zaplatila mateřské společnosti za poskytnutí kapitálových nástrojů zaměstnancům. Níže uvedené pojednání se nezabývá způsobem zúčtování takovéto dohody o proplacení v rámci skupiny. |
B47 |
V transakcích s úhradou vázanou na akcie mezi účetními jednotkami ve skupině se obvykle objevují čtyři otázky. Pro usnadnění se níže uvedené příklady zabývají těmito otázkami z hlediska mateřské společnosti a její dceřiné společnosti. |
Dohody o úhradách vázaných na akcie týkající se kapitálových nástrojů účetní jednotky
B48 |
První otázkou je, zda by níže uvedené transakce týkající se kapitálových nástrojů účetní jednotky měly být v souladu s požadavky tohoto IFRS zaúčtovány jako transakce vypořádané kapitálovými nástroji nebo vypořádané v hotovosti:
|
B49 |
Účetní jednotka účtuje transakce s úhradou vázanou na akcie, při nichž obdrží služby jako protiplnění za své kapitálové nástroje, jako transakce vypořádané kapitálovými nástroji. Toto ustanovení se uplatní bez ohledu na to, zda se účetní jednotka rozhodne, nebo musí nakoupit tyto kapitálové nástroje od jiné strany, aby splnila své závazky vůči zaměstnancům v rámci dohody o úhradě vázané na akcie. Ustanovení se rovněž uplatní bez ohledu na to, zda:
|
B50 |
Má-li akcionář závazek vypořádat transakci se zaměstnanci jednotky, do níž investoval, poskytne kapitálové nástroje jednotky, do níž investoval, a nikoli vlastní kapitálové nástroje. Pokud se jednotka, do níž investoval, nachází ve stejné skupině jako akcionář, akcionář v souladu s odstavcem 43C ocení svůj závazek ve své individuální účetní závěrce podle požadavků vztahujících se na transakce s úhradou vázanou na akcie vypořádané v hotovosti a ve své konsolidované účetní závěrce podle požadavků vztahujících se na transakce s úhradou vázanou na akcie vypořádané kapitálovými nástroji. |
Dohody o úhradách vázaných na akcie týkající se kapitálových nástrojů mateřské společnosti
B51 |
Druhá otázka se zabývá transakcemi s úhradou vázanou na akcie mezi dvěma či více účetními jednotkami v téže skupině, které se týkají kapitálového nástroje jiné účetní jednotky ve skupině. Zaměstnancům dceřiné společnosti jsou například poskytnuta práva na kapitálové nástroje mateřské společnosti jako protiplnění za služby poskytnuté dceřiné společnosti. |
B52 |
Druhá otázka se tudíž týká těchto dohod o úhradách vázaných na akcie:
|
B53 |
Dceřiná společnost nemá povinnost poskytnout zaměstnancům dceřiné společnosti kapitálové nástroje mateřské společnosti. V souladu s odstavcem 43B proto dceřiná společnost ocení služby, které obdržela od svých zaměstnanců, v souladu s požadavky vztahujícími se na transakce s úhradou vázanou na akcie vypořádané kapitálovými nástroji a vykáže odpovídající zvýšení vlastního kapitálu jako příspěvek mateřské společnosti. |
B54 |
Mateřská společnost má závazek vypořádat transakci se zaměstnanci dceřiné společnosti poskytnutím vlastních kapitálových nástrojů mateřské společnosti. V souladu s odstavcem 43C proto mateřská společnost ocení svůj závazek v souladu s požadavky vztahujícími se na transakce s úhradou vázanou na akcie vypořádané kapitálovými nástroji. |
B55 |
Jelikož dceřiná společnost nesplňuje žádnou z podmínek uvedených v odstavci 43B, zaúčtuje transakci se svými zaměstnanci jako vypořádanou v hotovosti. Tento požadavek platí bez ohledu na to, jak dceřiná společnost získá kapitálové nástroje ke splnění svých závazků vůči zaměstnancům. |
Dohody o úhradách vázaných na akcie týkající se úhrad zaměstnancům vypořádaných v hotovosti
B56 |
Třetí otázkou je to, jak má účetní jednotka, která obdrží zboží nebo služby od svých dodavatelů (včetně zaměstnanců), zaúčtovat dohody o úhradách vázaných na akcie, které jsou vypořádány v hotovosti, pokud samotná účetní jednotka nemá povinnost uskutečnit požadované platby svým dodavatelům. Vezměme například v úvahu níže uvedené dohody, podle nichž má mateřská společnost (nikoli samotná účetní jednotka) povinnost uskutečnit požadované platby v hotovosti zaměstnancům účetní jednotky:
|
B57 |
Dceřiná společnost nemá závazek vypořádat transakci se svými zaměstnanci. Dceřiná společnost proto zaúčtuje transakci se svými zaměstnanci jako vypořádanou kapitálovými nástroji a vykáže odpovídající zvýšení vlastního kapitálu jako příspěvek mateřské společnosti. Dceřiná společnost následně přecení náklady transakce s ohledem na případné změny vyplývající z netržních rozhodných podmínek, které nebyly splněny v souladu s odstavci 19–21. To se liší od ocenění transakce v konsolidované účetní závěrce skupiny jako transakce vypořádané v hotovosti. |
B58 |
Protože mateřská společnost má závazek vypořádat transakci se zaměstnanci a protiplnění je v hotovosti, mateřská společnost (a konsolidovaná skupina) ocení svůj závazek v souladu s požadavky vztahujícími se na transakce s úhradou vázanou na akcie vypořádané v hotovosti podle odstavce 43C. |
Převod zaměstnanců mezi účetními jednotkami ve skupině
B59 |
Čtvrtá otázka se zabývá dohodami o úhradách vázaných na akcie v rámci skupiny, které se týkají zaměstnanců více než jedné účetní jednotky ve skupině. Mateřská společnost mohla například poskytnout práva na své kapitálové nástroje zaměstnancům dceřiných společností za podmínky, že tito zaměstnanci splní stanovené období nepřetržitého zaměstnání ve skupině. Zaměstnanec jedné dceřiné společnosti může být v průběhu stanoveného rozhodného období převeden do jiné dceřiné společnosti, aniž jsou dotčena práva zaměstnance na kapitálové nástroje mateřské společnosti na základě původní dohody o úhradě vázané na akcie. Nemají-li dceřiné společnosti závazek vypořádat transakci s úhradou vázanou na akcie se svými zaměstnanci, zaúčtují ji jako transakci vypořádanou kapitálovými nástroji. Každá dceřiná společnost ocení služby přijaté od zaměstnance reálnou hodnotou kapitálových nástrojů k datu, kdy mateřská společnost původně poskytla práva na tyto kapitálové nástroje, jak stanoví dodatek A, a poměrně k rozhodnému období, které zaměstnanec odsloužil u jednotlivých dceřiných společností. |
B60 |
Má-li dceřiná společnost závazek vypořádat transakci se svými zaměstnanci kapitálovými nástroji mateřské společnosti, zaúčtuje transakci jako vypořádanou v hotovosti. Každá dceřiná společnost ocení obdržené služby reálnou hodnotou kapitálových nástrojů k datu poskytnutí poměrně k rozhodnému období, které zaměstnanec odsloužil u jednotlivých dceřiných společností. Každá dceřiná společnost mimoto uzná případnou změnu reálné hodnoty kapitálových nástrojů za období služby zaměstnance u jednotlivých dceřiných společností. |
B61 |
Může se stát, že takový zaměstnanec poté, co bude převeden mezi účetními jednotkami ve skupině, nesplní rozhodnou podmínku, která není tržní podmínkou podle dodatku A, např. zaměstnanec opustí skupinu před splněním stanoveného období zaměstnání. Vzhledem k tomu, že rozhodnou podmínkou je zaměstnání ve skupině, upraví v tomto případě každá dceřiná společnost dříve vykázanou částku ve vztahu k službám přijatým od zaměstnance v souladu se zásadami v odstavci 19. Jestliže tedy práva na kapitálové nástroje poskytnutá mateřskou společností nebudou přidělena, protože zaměstnanec nesplnil jinou rozhodnou podmínku než tržní podmínku, nebude v účetní závěrce žádné účetní jednotky ve skupině na kumulativní bázi vykázána za služby přijaté od uvedeného zaměstnance žádná částka. |
(1) „Skupina“ je v odstavci 4 v IAS 27 Konsolidovaná a individuální účetní závěrka vymezena jako „mateřská společnost a její dceřiné společnosti“ z hlediska nejvyšší mateřské společnosti vykazující účetní jednotky.
24.3.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 77/50 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 245/2010
ze dne 23. března 2010,
kterým se stanoví odchylka od nařízení (ES) č. 288/2009 ohledně lhůty, ve které mají členské státy oznámit Komisi svou strategii, a lhůty, ve které má Komise rozhodnout o konečném přidělení podpory v rámci projektu „Ovoce do škol“
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1), a zejména na článek 103h písm. f) ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 288/2009 ze dne 7. dubna 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podporu Společenství na poskytování ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce, zeleniny a banánů dětem ve vzdělávacích zařízeních v rámci projektu „Ovoce do škol“ (2), by měly členské státy, které žádají o podporu uvedenou v čl. 103ga odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 na období od 1. srpna do 31. července, oznámit Komisi svou strategii do 31. ledna roku, v němž dané období začíná. |
(2) |
Několik členských států se setkalo při plnění této lhůty s obtížemi mimo jiné proto, že po prvním roce provádění svého projektu potřebují posoudit jeho účinnost. |
(3) |
Aby byl členským státům poskytnut delší čas na zhodnocení jejich projektu a v případě potřeby na úpravu strategie, mělo by jim být jako přechodné opatření povoleno oznámit svou strategii na období od 1. srpna 2010 do 31. července 2011 do 28. února 2010. |
(4) |
Obdobně by měla být lhůta, ve které má Komise rozhodnout o konečném přidělení podpory na období od 1. srpna 2010 do 31. července 2011 stanovená v čl. 4 odst. 4 třetím pododstavci nařízení (ES) č. 288/2009, prodloužena do 30. dubna 2010. |
(5) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Odchylně od ustanovení čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 288/2009 oznámí členské státy svou strategii na období od 1. srpna 2010 do 31. července 2011 nejpozději do 28. února 2010.
2. Odchylně od ustanovení čl. 4 odst. 4 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 288/2009 rozhodne Komise o konečném přidělení podpory na období od 1. srpna 2010 do 31. července 2011 do 30. dubna 2010.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. února 2010.
Jeho použitelnost končí dnem 30. dubna 2010.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 23. března 2010.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.
(2) Úř. věst. L 94, 8.4.2009, s. 38.
24.3.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 77/51 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 246/2010
ze dne 23. března 2010,
kterým se mění nařízení (EHS) č. 989/89, pokud jde o zařazení vycpávaných vest do kombinované nomenklatury
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Komise (EHS) č. 989/89 (2) stanoví kritéria pro zařazení bund (včetně lyžařských), větrovek a podobných výrobků kódů KN 6101, 6102, 6201 a 6202. |
(2) |
Oděvy spadající pod výše uvedená čísla se obvykle oblékají na další šatstvo a zajišťují ochranu před nepříznivým počasím (vysvětlivky k harmonizovanému systému k číslům 6101, 6102, 6201 a 6202, první odstavec), a proto bundy (včetně lyžařských), větrovky a podobné výrobky spadající pod tato čísla musí mít dlouhé rukávy. Nicméně na vycpávané vesty, i přestože nemají rukávy, by se měla vztahovat uvedená čísla, a to z toho důvodu, že se oblékají na jakékoliv další šatstvo jako ochrana před nepříznivým počasím, a protože mají výplň (viz rovněž vysvětlivky k harmonizovanému systému k číslům 6101, 6102, 6201 a 6202, druhý odstavec). |
(3) |
S cílem zajistit jednotný výklad kombinované nomenklatury připojené k nařízení (EHS) č. 2658/87, v souvislosti se sazebním zařazením vycpávaných vest, je tudíž nutné uvést, že vycpávané vesty se zařazují pod čísla 6101, 6102, 6201 či 6202, ačkoliv nemají rukávy. |
(4) |
Nařízení (EHS) č. 989/89 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(5) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
V článku 1 nařízení (EHS) č. 989/89 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„Odchylně od prvního odstavce zahrnují tato čísla vycpávané vesty, a to i přesto, že nemají rukávy.“
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 23. března 2010.
Za Komisi, jménem předsedy,
Algirdas ŠEMETA
člen Komise
(1) Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.
(2) Úř. věst. L 106, 18.4.1989, s. 25.
24.3.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 77/52 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 247/2010
ze dne 23. března 2010
o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),
s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 24. března 2010.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 23. března 2010.
Za Komisi, jménem předsedy,
Jean-Luc DEMARTY
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.
(2) Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.
PŘÍLOHA
Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
(EUR/100 kg) |
||
Kód KN |
Kódy třetích zemí (1) |
Paušální dovozní hodnota |
0702 00 00 |
IL |
130,0 |
JO |
62,0 |
|
MA |
90,3 |
|
TN |
129,0 |
|
TR |
92,5 |
|
ZZ |
100,8 |
|
0707 00 05 |
JO |
119,8 |
MA |
71,3 |
|
MK |
124,9 |
|
TR |
122,3 |
|
ZZ |
109,6 |
|
0709 90 70 |
JO |
97,9 |
MA |
164,3 |
|
TR |
105,2 |
|
ZZ |
122,5 |
|
0805 10 20 |
EG |
44,9 |
IL |
58,8 |
|
MA |
51,6 |
|
TN |
47,5 |
|
TR |
64,5 |
|
ZZ |
53,5 |
|
0805 50 10 |
EG |
66,4 |
IL |
91,6 |
|
MA |
53,9 |
|
TR |
69,2 |
|
ZZ |
70,3 |
|
0808 10 80 |
AR |
88,1 |
BR |
87,1 |
|
CA |
99,1 |
|
CL |
85,5 |
|
CN |
70,3 |
|
MK |
24,7 |
|
US |
129,5 |
|
UY |
68,2 |
|
ZZ |
81,6 |
|
0808 20 50 |
AR |
79,9 |
CL |
69,3 |
|
CN |
94,1 |
|
US |
134,2 |
|
ZA |
94,2 |
|
ZZ |
94,3 |
(1) Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.
ROZHODNUTÍ
24.3.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 77/54 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 19. března 2010,
kterým se stanoví dřívější datum pro platbu druhé splátky restrukturalizační podpory poskytované na hospodářský rok 2009/10 podle nařízení Rady (ES) č. 320/2006
(oznámeno pod číslem K(2010) 1710)
(2010/176/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 320/2006 ze dne 20. února 2006, kterým se zavádí dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu ve Společenství a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky (1), a zejména na čl. 10 odst. 5 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Ustanovení čl. 10 odst. 5 nařízení (ES) č. 320/2006 umožňuje, aby Komise stanovila dřívější datum pro platbu podpor poskytovaných v rámci dočasného režimu restrukturalizace cukrovarnického průmyslu stanoveného uvedeným nařízením. |
(2) |
Jelikož jsou potřebné finanční prostředky k dispozici v restrukturalizačním fondu uvedeném v článku 1 nařízení (ES) č. 320/2006, měly by mít členské státy možnost stanovit dřívější datum pro platbu druhé splátky restrukturalizační podpory poskytované na hospodářský rok 2009/10 podnikům, pěstitelům a smluvním poskytovatelům strojů, kteří se vzdali svých kvót ode dne 1. října 2009 do data platby první splátky, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Odchylně od čl. 10 odst. 4 nařízení (ES) č. 320/2006 mohou členské státy na hospodářský rok 2009/09 vyplatit v jedné splátce 100 % restrukturalizační podpory stanovené v článku 3 uvedeného nařízení. V takovém případě je platba splatná v červnu 2010.
Členské státy sdělí Komisi do 31. března 2010, zda hodlají využít možnosti stanovené v prvním pododstavci.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 19. března 2010.
Za Komisi
Dacian CIOLOŞ
člen Komise
(1) Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 42.
24.3.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 77/55 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 23. března 2010,
kterým se mění rozhodnutí 2006/109/ES přijetím tří nabídek k připojení se ke společnému cenovému závazku přijatému v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozu některých odlitků pocházejících z Čínské lidové republiky
(2010/177/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 8 a čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení,
po konzultaci s poradním výborem,
vzhledem k těmto důvodům:
A. ŘÍZENÍ
(1) |
Rada nařízením (ES) č. 1212/2005 (2) (dále jen „konečné nařízení“) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz některých odlitků pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). Uvedené nařízení bylo naposledy pozměněno nařízením Rady (ES) č. 500/2009 (3). |
(2) |
Komise rozhodnutím 2006/109/ES (4) přijala společný cenový závazek od čínské obchodní komory pro dovoz a vývoz strojních zařízení a elektronických výrobků (China Chamber of Commerce for Import and Export of Machinery and Electronics Products) (dále jen „CCCME“) společně s dvaceti spolupracujícími čínskými společnostmi a spolupracujícími skupinami společností. Uvedené rozhodnutí bylo pozměněno rozhodnutím Komise 2008/437/ES (5). |
(3) |
Konečné nařízení umožňuje, aby bylo novým čínským vyvážejícím výrobcům přiznáno stejného zacházení jako spolupracujícím společnostem v původním šetření, za podmínky, že byl těmto výrobcům přiznán status nového vyvážejícího výrobce v souladu s čl. 1 odst. 4 nařízení (ES) č. 1212/2005. |
(4) |
Na základě tří žádostí o status nového vyvážejícího výrobce založených na čl. 1 odst. 4 konečného nařízení Rada nařízením (ES) č. 426/2008 (6) změnila konečné nařízení a přidělila individuální celní sazbu 28,6 % vyvážejícím výrobcům HanDan County Yan Yuan Smelting and Casting Co., Ltd (dále jen „HanDan“), XianXian Guozhuang Precision Casting Co., Ltd (dále jen „XianXian“) a Wuxi Norlong Foundry Co., Ltd (dále jen „Norlong“). |
(5) |
Na žádost o status nového vyvážejícího výrobce založenou na základě čl. 1 odst. 4 konečného nařízení Rada nařízením (ES) č. 282/2009 (7) změnila konečné nařízení a přidělila individuální celní sazbu 28,6 % vyvážejícímu výrobci Weifang Stable Casting Co., Ltd. (dále jen „Weifang“). |
(6) |
Je třeba připomenout, že se všem čtyřem vyvážejícím výrobcům dostalo v průběhu šetření statusu nového vyvážejícího výrobce individuálního zacházení. |
(7) |
Dva ze čtyř výše uvedených vyvážejících výrobců, kterým byl přiznán status nového vyvážejícího výrobce, Xianxian a Weifang, předložily společně s CCCME formální nabídky k připojení se ke společnému odpovědnostnímu závazku přijatému Komisí. |
(8) |
Dne 10. června 2009 Komise oznámením v Úředním věstníku Evropské unie (8) zahájila částečný prozatímní přezkum konečných opatření. Přezkum je omezen na posouzení formy opatření, a zejména na posouzení přijatelnosti a funkčnosti závazků, které nabídli někteří vyvážející výrobci v ČLR. |
(9) |
Po zahájení částečného prozatímního přezkumu uvedených opatření předložil v dané lhůtě další vyvážející výrobce, kterému byl přiznán status nového vyvážejícího výrobce, HanDan, společně s CCCME formální nabídku k připojení se ke společnému odpovědnostnímu závazku přijatému Komisí. |
(10) |
Další vyvážející výrobce, kterému byl přiznán status nového vyvážejícího výrobce, Norlong, uvedl, že si nepřeje přistoupit na společný závazek přijatý Komisí, ale v dané lhůtě nabídl samostatný závazek. |
(11) |
Dne 15. prosince 2009 byly zúčastněným stranám sděleny zásadní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě bylo zamýšleno přijmout nabídky k připojení se ke společnému cenovému závazku, které předložily CCCME a HanDan, CCCME a XianXian a CCCME a Weifang, a zamítnout závazek, který nabídl Norlong. Zúčastněné strany dostaly příležitost se vyjádřit. Před přijetím konečného rozhodnutí byly jejich připomínky posouzeny. |
B. NABÍDKY ZÁVAZKU
(12) |
S ohledem na nabídky závazku předložené CCCME společně s Handan, XianXian a Weifang je třeba poznamenat, že jsou totožné s kolektivní nabídkou závazku přijatou rozhodnutím 2006/109/ES, a tím se CCCME a uvedení tři vyvážející výrobci zavazují k tomu, že dotčený výrobek je vyvážen nejméně za minimální dovozní cenu stanovenou na úrovni, která odstraní poškozující účinek dumpingu. Je třeba připomenout, že závazek zahrnuje indexaci minimální dovozní ceny dotčeného výrobku v souladu s veřejnými mezinárodními kótacemi jeho hlavní suroviny, tj. surového železa, vzhledem k tomu, že ceny odlitků se podstatně liší v závislosti na cenách surového železa. |
(13) |
Kromě toho z dalšího šetření vyplynulo, že neexistují žádné důvody týkající se specificky těchto společností, které by vedly k zamítnutí nabídky předložené CCCME společně s HanDan, XianXian a Weifang. S ohledem na výše uvedené a skutečnost, že byla uvedeným společnostem přidělena individuální celní sazba, se Komise domnívá, že může přijmout nabídku závazku ze strany CCCME a uvedených vyvážejících výrobců. |
(14) |
Navíc pravidelné a podrobné zprávy, které se CCCME a uvedené společnosti zavazují předkládat Komisi, umožní účinné monitorování. Má se tedy za to, že riziko obcházení uvedeného závazku je omezené. |
(15) |
S ohledem na samostatný závazek nabídnutý Norlong je třeba připomenout, že původním závazkem přijatým rozhodnutím 2006/109/ES byl společný odpovědnostní závazek 20 společností s CCCME. Skutečnost, že byl tento závazek nabídnut jako společný závazek, přispěla rozhodujícím způsobem k tomu, že ho Komise přijala, jelikož se tím zvýšila praktičnost a zlepšila kontrola dodržování povinností, které ze závazku vyplývají, což je s ohledem na velký počet vyvážejících výrobců nezbytné. |
(16) |
Norlong tvrdil, že Komise v minulosti již přijala nejméně jeden individuální závazek od společnosti, které nebylo přiznáno tržní zacházení, ale pouze individuální zacházení (9), jako je tomu v případě Norlong. Je ale třeba zdůraznit, že se situace v případě, jenž Norlong uvedl, liší od situace původního závazku přijatého rozhodnutím 2006/109/ES: v případě, jenž Norlong uvedl, byla nakonec přijata pouze jedna nabídka závazku jednoho vyvážejícího výrobce. Dále je třeba připomenout, že Komise následně zrušila přijetí uvedeného závazku, protože byla zjištěna četná porušení, včetně režimů křížové kompenzace (10). |
(17) |
V případě závazku přijatého rozhodnutím 2006/109/ES vyžaduje specifičnost situace, tj. velký počet společností, který přesahuje 20, příslušnou úpravu pro zvláštní kontrolu a monitorování. Norlong nepředložil žádný relevantní argument, který by naznačoval, že by se jeho situace lišila od situace ostatních společností, které se účastní společného závazku, a neprokázal, že by Komise s Norlong měla zacházet jinak, než se společnostmi, které se účastní společného závazku. Kromě toho by nabídka Norlong znamenala zdvojení úsilí kontrolního a monitorovacího systému Komise. Jelikož by pro Komisi nebylo praktické a efektivní vzhledem k nákladům kontrolovat dodržování povinností vyplývajících z individuální nabídky závazku Norlong, Komise se domnívá, že nemůže samostatnou nabídku závazku ze strany Norlong přijmout. |
(18) |
Výrobní odvětví Unie vzneslo proti uvedené nabídce závazku předloženého CCCME společně s HanDan, XianXian a Weifang námitky a tvrdilo, že by minimální dovozní cena byla příliš nízká na to, aby uchránila evropský průmysl od účinku dumpingového dovozu, a že výrobní odvětví Unie utrpí další újmy. Pokud jde o úroveň minimální dovozní ceny, mělo by se poznamenat, že antidumpingová cla byla uložena na úrovni zjištěných dumpingových rozpětí, která byla nižší, než rozpětí újmy. Proto byla minimální dovozní cena stanovena na základě běžné hodnoty, a tak odstraňuje pouze stanovený dumping, v souladu se zásadou pravidla nižšího cla stanoveného v čl. 8 odst. 1 základního nařízení. |
(19) |
Výrobní odvětví Unie dále argumentovalo, že i přes to, že byla zavedena antidumpingová opatření, se podíl čínských vývozců na trhu od období původního šetření zvýšil (11). Výrobní odvětví Unie tvrdilo, že se tak stalo kvůli zvýšení vývozu z Číny v kombinaci s prudkým poklesem spotřeby v Unii. Nebyl však předložen žádný nezvratný důkaz ohledně údajného prudkého poklesu spotřeby. Navíc z dostupných statistik (12) vyplývá, že dumpingový dovoz od období původního šetření klesl o 14 %. |
(20) |
S ohledem na výše uvedené skutečnosti nemohl žádný z důvodů předložených výrobním odvětvím Unie změnit závěr, že by nabídka závazku předložená CCCME společně s HanDan, Weifang a XianXian měla být přijata. |
(21) |
Aby Komise mohla účinně sledovat, zda společnosti závazek plní, je osvobození od antidumpingového cla při předložení žádosti o propuštění do volného oběhu příslušným celním orgánům podmíněno i) tím, že je předložena závazková faktura obsahující alespoň údaje uvedené v příloze nařízení Rady (ES) č. 268/2006 (13); ii) skutečností, že dovážené zboží je vyráběno, dodáváno a fakturováno uvedenou společností přímo prvnímu nezávislému odběrateli v Unii; a iii) skutečností, že zboží deklarované a předložené celním orgánům přesně odpovídá popisu uvedenému v závazkové faktuře. Pokud tato faktura není předložena nebo pokud faktura neodpovídá výrobku předloženému celním orgánům, je namísto toho splatné antidumpingové clo v odpovídající sazbě. |
(22) |
Aby bylo dále zajištěno účinné dodržování závazku, byli dovozci nařízením (ES) č. 268/2006 upozorněni, že nesplnění podmínek stanovených v uvedeném nařízení nebo odvolání přijetí závazku ze strany Komise, může vést u příslušných transakcí ke vzniku celního dluhu. |
(23) |
V případě porušení nebo odvolání závazku nebo v případě odvolání přijetí závazku ze strany Komise se podle čl. 8 odst. 9 základního nařízení automaticky uplatní antidumpingové clo uložené v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení. |
(24) |
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem by měl být závazek nabídnutý Norlong zamítnut. Nabídka předložená CCCME a HanDan, CCCME a XianXian a CCCME a Weifang k připojení se ke společnému cenovému závazku, jak byl přijat rozhodnutím 2006/109/ES, by měla být přijata a článek 1 rozhodnutí 2006/109/ES by měl být odpovídajícím způsobem změněn, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Závazek nabídnutý v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozu některých odlitků pocházejících z Čínské lidové republiky: i) čínské obchodní komory pro dovoz a vývoz strojních zařízení a elektronických výrobků (China Chamber of Commerce for Import and Export of Machinery and Electronics Products) (dále jen „CCCME“) a HanDan County Yan Yuan Smelting and Casting Co., Ltd, ii) CCCME a XianXian Guozhuang Precision Casting Co. Ltd; a iii) CCCME a Weifang Stable Casting Co., Ltd se přijímá.
Článek 2
Tabulka v článku 1 rozhodnutí 2006/109/ES ve znění rozhodnutí 2008/437/ES se nahrazuje tímto:
Společnost |
Doplňkový kód Taric |
Beijing Tongzhou Dadusche Foundry Factory, East of Dongtianyang Village, Dadushe, Tongzhou Beijing |
A708 |
Botou City Simencun Town Bai Fo Tang Casting Factory, Bai Fo Tang Village, Si Men Cun Town, Bo Tou City, 062159, Hebei Province |
A681 |
Botou City Wangwu Town Tianlong Casting Factory, Changle Village, Wangwu Town, Botou City, Hebei Province |
A709 |
Changan Cast Limited Company of Yixian Hebei, Taiyuan main street, Yi County, Hebei Province, 074200 |
A683 |
Changsha Jinlong Foundry Industry Co., Ltd, 260, Jinchang Road, JinJing Town, Changsha, Hunan |
A710 |
Changsha Lianhu Foundry, Lianhu Village, Yuhuating Town, Yuhua District, Changsha, Hunan |
A711 |
Výrobky vyrobené a prodávané společností GB Metal Products Co., Ltd, Zhuanlu Town, Dingzhou, Hebei nebo vyrobené společností GB Metal Products Co., Ltd, Zhuanlu Town, Dingzhou, Hebei a prodávané jejím prodejcem ve spojení společností GB International Trading Shanghai Co Ltd, B301-310 Yinhai Building., 250 Cao Xi Road., Shanghai |
A712 |
Guiyang Bada Foundry Co., Ltd, Mengguan Huaxi Guiyang, Guizhou |
A713 |
Hebei Jize Xian Ma Gang Cast Factory, Nankai District. Xiao Zhai Town, Jize County, Handan City, Hebei |
A714 |
Výrobky vyrobené a prodávané společností Hebei Shunda Foundry Co., Ltd, Qufu Road, Quyang, 073100, PRC nebo výrobky vyrobené společností Hebei Shunda Foundry Co., Ltd, Qufu Road, Quyang, 073100, PRC a prodávané jejím prodejcem ve spojení Success Cast Tech-Ltd, 603A Huimei Business Centre 83 Guangzhou Dadao(s), Guangzhou 510300 |
A715 |
Hong Guang Handan Cast Foundry Co., Ltd, Nankai District, Xiao Zhai Town, Handou City, Jize County, Hebei |
A716 |
Qingdao Qitao Casting Co., Ltd, Nan Wang Jia Zhuang Village, Da Xin Town, Jimo City, Qingdao, Shandong Province, 266200 |
A718 |
Shandong Huijin Stock Co., Ltd, North of Kouzhen Town, Laiwu City, Shandong Province, 271114 |
A684 |
Shahe City Fangyuan Casting Co., Ltd, West of Nango Village, Shiliting Town, Shahe City, Hebei Province |
A719 |
Shanxi Yuansheng Casting and Forging Industrial Co. Ltd, No 8 DiZangAn, Taiyuan, Shanxi, 030002 |
A680 |
Tianjin Fu Xing Da Casting Co., Ltd, West of Nan Yang Cun Village, Jin Nan District, 300350, Tianjin |
A720 |
Weifang Jianhua Casting Co., Ltd, Kai Yuan Jie Dao Office, Hanting District, Weifang City, Shandong Province |
A721 |
Zibo City Boshan Guangyuan Casting Machinery Factory, Xiangyang Village, Badou Town, Boshan District, Zibo City Shandong Province |
A722 |
Zibo Dehua Machinery Co., Ltd, North of Lanyan Street, Zibo High-tech Developing Zone |
A723 |
HanDan County Yan Yuan Smelting and Casting Co., Ltd, South of Hu Cun Village, Hu Cun Town, Han Dan County, Hebei, 056105 |
A871 |
XianXian Guozhuang Precision Casting Co., Ltd, Guli Village, Xian County, Gouzhuang, Hebei, Cangzhou 062250 |
A869 |
Weifang Stable Casting Co., Ltd, Fangzi District, Weifang City, Shandong Province, 261202 |
A931 |
Článek 3
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 23. března 2010.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.
(2) Úř. věst. L 199, 29.7.2005, s. 1.
(3) Úř. věst. L 151, 16.6.2009, s. 6.
(4) Úř. věst. L 47, 17.2.2006, s. 59.
(5) Úř. věst. L 153, 12.6.2008, s. 37.
(6) Úř. věst. L 129, 17.5.2008, s. 1.
(7) Úř. věst. L 94, 8.4.2009, s. 1.
(8) Úř. věst. C 131, 10.6.2009, s. 18.
(9) Úř. věst. L 267, 12.10.2005, s. 27.
(10) Úř. věst. L 164, 26.6.2007, s. 32.
(11) Období původního šetření pokrývalo období od 1. dubna 2003 do 31. března 2004.
(12) Zdroj: databáze 14.6 a Comext.
(13) Úř. věst. L 47, 17.2.2006, s. 3.
Opravy
24.3.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 77/59 |
Oprava směrnice Komise 2005/87/ES ze dne 5. prosince 2005, kterou se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES o nežádoucích látkách v krmivech, pokud jde o olovo, fluor a kadmium
( Úřední věstník Evropské unie L 318 ze dne 6. prosince 2005 )
1. |
V celém znění směrnice se slova „zelená píce“ ve všech pádech nahrazují slovem „pícniny“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a věta se případně odpovídajícím způsobem gramaticky upravuje. |
2. |
Strana 20, 20. bod odůvodnění, první věta: |
místo:
„… krmné suroviny, které jsou nerostného původu …“,
má být:
„… krmné suroviny minerálního původu …“.
3. |
Strana 22, příloha, nadpis: |
místo:
„1. |
Řádek 2, olovo …“, |
má být:
„1. |
Položka 2, olovo …“. |
4. |
Strana 22, příloha, tabulka, položka 2. Olovo, sloupec 2 – Produkty určené ke krmení zvířat, řádek 15: |
místo:
„Kompletní krmiva s výjimkou:“,
má být:
„Doplňková krmiva s výjimkou:“.
5. |
Strana 23, příloha, nadpis: |
místo:
„2. |
Řádek 3, fluor …“, |
má být:
„2. |
Položka 3, fluor …“. |
6. |
Strana 23, příloha, tabulka, položka 3. Fluor, sloupec 2 – Produkty určené ke krmení zvířat, řádek 10: |
místo:
„Kompletní krmiva“,
má být:
„Doplňková krmiva“.
7. |
Strana 24, příloha, nadpis: |
místo:
„3. |
Řádek 6, kadmium …“, |
má být:
„3. |
Položka 6, kadmium …“. |
8. |
Strana 24, příloha, tabulka, položka 6. Kadmium, sloupec 2 – Produkty určené ke krmení zvířat, řádek 3: |
místo:
„Krmné suroviny nerostného původu s výjimkou:“,
má být:
„Krmné suroviny minerálního původu s výjimkou:“.
24.3.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 77/60 |
Oprava nařízení Komise (ES) č. 2037/2005 ze dne 14. prosince 2005, kterým se mění podmínky pro povolení doplňkových látek v krmivech, které patří do skupiny kokcidiostatik
( Úřední věstník Evropské unie L 328 ze dne 15. prosince 2005 )
1. |
Strana 23 a 24, příloha I, kokcidiostatika a histomonostatika, čtvrtý sloupec – Složení, chemický vzorec, popis; strana 25 a 26, příloha II, kokcidiostatika a histomonostatika, čtvrtý sloupec – Složení, chemický vzorec, popis: |
místo:
„… sodná sůl z 6-[(3R, 4S, 5S, 7R)-7-[(2S, 3S, 5S)-5-ethyl-5-[(2R, 5R, 6S)-5- etyl-5-hydroxy-6-methltetrahydro-2H-pyran2-yl]-tetrahydro-3-metyl-2-furyl]-4-hydroxy-3,5-dimetyl-6-oxononyl]-2,3-kyselina kresotinová, vytvořená Streptomyces lasaliensis subsp. lasaliensis“,
má být:
„… sodná sůl 6-[(3R,4S,5S,7R)-7-[(2S,3S,5S)-5-ethyl-5-[(2R,5R,6S)-5-ethyl-5-hydroxy-6-methyltetrahydro-2H-pyran-2-yl]-tetrahydro-3-methyl-2-furyl]-4-hydroxy-3,5-dimethyl-6-oxononyl]-2,3-kresotové kyseliny produkované Streptomyces lasaliensis subsp. lasaliensis“.
2. |
Strana 23, příloha I, kokcidiostatika a histomonostatika, čtvrtý sloupec – Složení, chemický vzorec, popis; strana 25, příloha II, kokcidiostatika a histomonostatika, čtvrtý sloupec – Složení, chemický vzorec, popis: |
místo:
„kukuřičných klasů“,
má být:
„kukuřičných palic“.
3. |
Strana 23 a 24, příloha I, kokcidiostatika a histomonostatika, devátý sloupec – Jiná ustanovení; strana 25 a 26, příloha II, kokcidiostatika a histomonostatika, devátý sloupec – Jiná ustanovení: |
místo:
„Zakázáno podávání …“,
má být:
„Ochranná lhůta …“.
4. |
V celém znění nařízení se slova „kuřice“ nahrazují slovy „odchov kuřat a kuřice“. |