6.2.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 35/1

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení přípravku uvedeného v příloze tohoto nařízení. Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Žádost se týká povolení chelátu manganu hydroxy analogu methioninu jako doplňkové látky pro výkrm kuřat se zařazením do kategorie doplňkových látek „nutriční doplňkové látky“.

(4)

Ze stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) ze dne 15. září 2009 (2) a ze stanoviska ze dne 15. dubna 2008 (3) vyplývá, že chelát manganu hydroxy analogu methioninu nemá v případě výkrmu kuřat nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo na životní prostředí. V souladu se stanoviskem ze dne 15. dubna 2008 lze používání uvedeného přípravku považovat za zdroj dostupného manganu a splňuje kritéria nutriční doplňkové látky pro výkrm kuřat. Úřad doporučuje příslušná opatření pro bezpečnost uživatelů. Úřad nepovažuje za nutné zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh. Úřad také ověřil zprávu o analytické metodě doplňkové látky přidané do krmiv předloženou referenční laboratoří Společenství, zřízenou nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení uvedeného přípravku prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

6.2.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 35/4

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje. Článek 10 uvedeného nařízení stanoví přehodnocení doplňkových látek povolených podle směrnice Rady 70/524/EHS (2).

(2)

Hydrogenmravenčan draselný (kyselý mravenčan draselný) v pevném stavu byl dočasně povolen v souladu se směrnicí 70/524/EHS jako doplňková látka pro prasnice nařízením Komise (ES) č. 1200/2005 ze dne 26. července 2005 o trvalém povolení určitých doplňkových látek v krmivech a o dočasném povolení nového užití již povolené doplňkové látky v krmivech (3). Uvedená doplňková látka byla v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 1831/2003 následně zapsána do Registru Společenství pro doplňkové látky jako stávající produkt.

(3)

V souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 1831/2003 ve spojení s článkem 7 uvedeného nařízení byla podána žádost o přehodnocení uvedené doplňkové látky za účelem jejího zařazení do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“. Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 15. září 2009 (4) k závěru, že uvedená doplňková látka nemá nepříznivé účinky na zdraví zvířat, zdraví spotřebitelů nebo na životní prostředí a že používání uvedené doplňkové látky může zlepšit užitkovost zvířat. Úřad doporučuje vhodná opatření pro bezpečnost uživatelů. Úřad zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh nepovažuje za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv předloženou referenční laboratoří Společenství, zřízenou nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení uvedené doplňkové látky prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

V důsledku toho by měla být zrušena ustanovení o uvedeném přípravku v nařízení (ES) č. 1200/2005.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

6.2.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 35/7

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 (2) stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách.

(2)

Vědecký výbor pro kontaminující látky v potravinovém řetězci Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) přijal dne 4. dubna 2006 na žádost Komise aktualizované vědecké stanovisko týkající se ochratoxinu A (OTA) v potravinách (3), v němž zohlednil nové vědecké poznatky a dospěl k závěru, že tolerovatelný týdenní příjem (TWI) je 120 ng/kg tělesné hmotnosti.

(3)

V nařízení (ES) č. 1881/2006 se uvádí, že s ohledem na stávající vědecké stanovisko EFSA se zváží vhodnost stanovení maximálního limitu OTA v potravinách, jako je sušené ovoce kromě sušených hroznů révy vinné, kakao a kakaové výrobky, koření, masné výrobky, zelená káva, pivo a lékořice, a rovněž se přehodnotí stávající maximální limity, především maximální limity OTA v sušených hroznech révy vinné a v hroznové šťávě.

(4)

Ze stanoviska přijatého EFSA vyplývá, že stávající maximální limity se zdají pro ochranu veřejného zdraví vhodné a musí být zachovány. Pokud jde o potraviny, na které se nařízení (ES) č. 1881/2006 dosud nevztahuje, je z důvodu ochrany veřejného zdraví nezbytné a vhodné stanovit maximální limity ochratoxinu A v potravinách, jež významně přispívají k expozici OTA (celé populace, nebo zranitelné skupiny populace, nebo významné části populace), nebo v potravinách, jež sice nemusí významně přispívat k expozici OTA, nicméně existují důkazy, že množství OTA v těchto komoditách může být velmi vysoké. V těchto případech je vhodné stanovit maximální limit, aby se zamezilo situaci, kdy by se tyto vysoce kontaminované komodity mohly dostat do potravinového řetězce.

(5)

Z dostupných informací nevyplývá, že by pro ochranu veřejného zdraví bylo nutné stanovit maximální limit OTA v sušeném ovoci kromě sušených hroznů révy vinné, v kakau a kakaových výrobcích, v masných výrobcích včetně jedlých drobů, v krevních výrobcích a v likérových vínech, jelikož tyto výrobky nijak významně nepřispívají k expozici OTA, nebo v nich vysoké množství OTA bylo zjištěno pouze zřídka. V případě zelené kávy a piva je přítomnost OTA kontrolována již v jiném vhodnějším stadiu výrobního řetězce (v pražené kávě respektive sladu).

(6)

Velmi vysoké množství OTA bylo několikrát zjištěno v koření a lékořici. Pro koření a lékořici je tedy vhodné stanovit maximální limity.

(7)

Existují nejnovější důkazy, že v některých zemích, jež jsou hlavními výrobci koření dováženého do Unie, nejsou zavedena preventivní opatření a úřední kontroly s cílem kontrolovat přítomnost ochratoxinu A v koření. Z důvodu ochrany veřejného zdraví je vhodné neprodleně stanovit maximální limit ochratoxinu A v koření. Aby mohly země vyrábějící koření zavést preventivní opatření a aby nedošlo k narušení obchodu v nepřijatelném měřítku, byl na omezenou dobu stanoven vyšší maximální limit použitelný v krátkodobém horizontu, dokud nevstoupí v platnost maximální limit, který odráží limit dosažitelný používáním osvědčených postupů. Před zavedením přísnějších limitů je vhodné posoudit, zda je v různých světových regionech vyrábějících koření možné používáním osvědčených postupů dosáhnout dodržení limitů ochratoxinu A.

(8)

Je vhodné nadále monitorovat OTA v potravinách, pro něž nebyl maximální limit stanoven, a v případě pravidelného zjištění neobvykle vysokého množství OTA může být vhodné pro tyto potraviny maximální limit OTA stanovit.

(9)

Nařízení (ES) č. 1881/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

1)

Bod 2.2.11 se nahrazuje těmito body:

2)

Doplňuje se nová poznámka pod čarou, která zní:

6.2.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 35/9

6.2.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 35/11

(1)

Rozhodnutím Komise 2008/396/ES (2) a 2009/87/ES (3) byly pro rozpočtový rok 2007 schváleny účetní závěrky všech platebních agentur kromě řecké platební agentury „OPEKEPE“, italské platební agentury „ARBEA“, maltské platební agentury „MRAE“, portugalských platebních agentury „IFADAP“ a „IFAP“ a finské platební agentury „MAVI“.

(2)

Po předání nových informací a po dodatečných kontrolách může nyní Komise rozhodnout o úplnosti, přesnosti a věcné správnosti účetních podkladů předložených řeckou platební agenturou „OPEKEPE“, maltskou platební agenturou „MRAE“ a portugalskými platebními agenturami „IFADAP“ a „IFAP“ a finskou platební agenturou „MAVI“.

(3)

Ustanovení čl. 10 odst. 2 prvního pododstavce nařízení Komise (ES) č. 885/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o akreditaci platebních agentur a dalších subjektů a schválení účetní závěrky EZZF a EZFRV (4), stanoví, že částky, které mají být v souladu s rozhodnutím o schválení účetní závěrky uvedeným v čl. 10 odst. 1 prvním pododstavci výše jmenovaného nařízení od každého členského státu získány zpět či mu mají být uhrazeny, se stanoví odečtením záloh vyplacených v průběhu daného finančního roku, tj. v roce 2007, od výdajů uznaných pro tentýž rok v souladu s odstavcem 1. Tyto částky se odečtou od záloh na výdaje za druhý měsíc následující po měsíci, kdy bylo přijato rozhodnutí o schválení účetní závěrky, anebo se k nim přičtou.

(4)

Podle čl. 32 odst. 5 nařízení (ES) č. 1290/2005 nese finanční důsledky toho, že nedošlo ke zpětnému získání částek v důsledku nesrovnalostí, z 50 % dotyčný členský stát a z 50 % rozpočet Společenství, pokud částky v důsledku nesrovnalostí nebyly získány zpět během čtyř let následujících po dni prvotního zjištění správním orgánem nebo soudem nebo během osmi let, jestliže je zpětné získání předmětem vnitrostátního soudního řízení. Ustanovení čl. 32 odst. 3 uvedeného nařízení zavazuje členské státy předložit Komisi roční účetní závěrku a souhrnný seznam řízení o zpětném získání částek zahájených v důsledku nesrovnalostí. Prováděcí pravidla týkající se povinnosti členských států oznamovat částky, které mají být získány zpět, jsou stanovena v nařízení (ES) č. 885/2006. Příloha III uvedeného nařízení stanoví vzorové tabulky 1 a 2, které mají členské státy předložit v roce 2008. Na základě tabulek vyplněných členskými státy by měla Komise rozhodnout o finančních důsledcích toho, že částky v důsledku nesrovnalostí nebyly ve lhůtě čtyř, popřípadě osmi let získány zpět. Tímto rozhodnutím nejsou dotčena budoucí rozhodnutí o shodě podle čl. 32 odst. 8 nařízení (ES) č. 1290/2005.

(5)

Podle čl. 32 odst. 6 nařízení (ES) č. 1290/2005 mohou členské státy rozhodnout, že nebudou ve zpětném získávání pokračovat. Takové rozhodnutí lze přijmout pouze tehdy, pokud je souhrn vynaložených a odhadovaných nákladů vyšší než částka, která má být získána, nebo pokud se ukáže, že zpětné získání není možné z toho důvodu, že dlužník nebo osoba právně odpovědná za nesrovnalost vykazují platební neschopnost zjištěnou a uznanou v souladu s vnitrostátním právem. Pokud k takovému rozhodnutí dojde během čtyř let následujících po dni prvotního zjištění správním orgánem nebo soudem nebo během osmi let, jestliže je zpětné získání předmětem vnitrostátního soudního řízení, nese 100 % finančních důsledků rozpočet Společenství. V souhrnném seznamu uvedeném v čl. 32 odst. 3 nařízení (ES) č. 1290/2005 jsou uvedeny částky, které se členský stát rozhodl nezískávat zpět, a důvody tohoto rozhodnutí. Tyto částky nejsou účtovány k tíži dotyčných členských států, a nese je proto rozpočet Společenství. Tímto rozhodnutím nejsou dotčena budoucí rozhodnutí o shodě podle čl. 32 odst. 8 uvedeného nařízení.

(6)

Při schvalování účetních závěrek dotyčných platebních agentur musí Komise zohlednit částky, které již byly dotyčným členským státům sraženy na základě rozhodnutí 2008/396/ES a 2009/87/ES.

(7)

V souladu s čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005 není tímto rozhodnutím dotčeno přijetí dalších rozhodnutí Komisí, která vylučují z financování z prostředků Společenství výdaje, jež nebyly uskutečněny v souladu s předpisy Společenství,

6.2.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 35/14

(1)

Skupina předních vnitrostátních právních expertů (dále jen „skupina“) zřízená rozhodnutím Komise 2006/210/ES (1) je poradní skupinou hlavních vnitrostátních odborníků z oblasti zlepšování právní úpravy.

(2)

Předseda Komise uvedl, že zlepšování právní úpravy bude nadále patřit k prioritám politického programu Komise (2).

(3)

K úspěšné realizaci tohoto programu může významně přispět diskusní fórum o lepší právní úpravě a podpora spolupráce mezi členskými státy.

(4)

Mandát skupiny by proto měl být o tři roky prodloužen.

(5)

Doba použitelnosti rozhodnutí 2006/210/ES by měla být patřičně prodloužena.

(6)

Aby mohla skupina pokračovat ve své práci, nabývá toto rozhodnutí účinku počínaje dnem 1. ledna 2010,

6.2.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 35/15

(1)

V souladu s čl. 47 odst. 1 a článkem 53 směrnice 2006/43/ES mohou příslušné orgány členských států od 29. června 2008 umožnit předání pracovních materiálů k auditu nebo jiných dokumentů v držení statutárních auditorů nebo auditorských společností příslušným orgánům třetí země pouze za předpokladu, že tyto orgány byly Komisí prohlášeny za přiměřené a existují pracovní ujednání založená na vzájemnosti dohodnutá mezi třetími zeměmi a příslušnými orgány dotyčných členských států. Je proto třeba stanovit, které příslušné orgány třetích zemí jsou přiměřené pro účely předání pracovních materiálů k auditu nebo jiných dokumentů v držení statutárních auditorů nebo auditorských společností příslušným orgánům třetí země.

(2)

Předání pracovních materiálů k auditu nebo jiných dokumentů v držení statutárních auditorů nebo auditorských společností příslušným orgánům třetí země vyjadřuje zásadní veřejný zájem na provádění nezávislého veřejného dohledu. Proto by takové předání příslušnými orgány členských států mělo být uskutečněno výlučně pro účely výkonu pravomocí veřejného dohledu, vnějšího zajištění kvality a vyšetřování auditorů a auditorských společností příslušnými orgány dotyčné třetí země. Současní nebo bývalí zaměstnanci příslušných orgánů třetí země, které přijímají informace, podléhají povinnosti zachovávat profesní tajemství.

(3)

Na zpracování osobních údajů za použití této směrnice se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (2). Pokud tedy předání pracovních materiálů k auditu nebo jiných dokumentů v držení statutárních auditorů nebo auditorských společností příslušným orgánům třetích zemí uvedených níže znamená předání osobních dat, mělo by se uskutečňovat vždy v souladu s ustanoveními směrnice 95/46/ES. Členské státy by měly pracovními ujednáními v souladu s kapitolou IV směrnice 95/46/ES mezi svými příslušnými orgány a orgány třetích zemí zajistit, aby příslušné orgány třetích zemí dále nepředávaly osobní údaje obsažené v předávaných pracovních materiálech nebo jiných dokumentech v držení statutárních auditorů nebo auditorských společností bez předchozího souhlasu příslušných orgánů dotyčných členských států. Proběhla konzultace s evropským inspektorem ochrany údajů, pokud jde o toto rozhodnutí.

(4)

Přiměřenost příslušných orgánů třetí země by se měla vyhodnotit vzhledem k požadavkům na spolupráci podle článku 36 směrnice 2006/43/ES nebo vzhledem k zásadně rovnocenným funkčním výsledkům. Zejména by měla být přiměřenost vyhodnocena s ohledem na pravomoci vykonávané příslušnými orgány třetí země, na bezpečnostní opatření proti porušení profesního tajemství a na pravidla o důvěrnosti, jež tyto orgány uplatňují, jakož i na jejich schopnost na základě svých právních a správních předpisů spolupracovat s příslušnými orgány členských států.

(5)

Vzhledem k tomu, že se na auditory a auditorské společnosti společností ze Společenství, které emitovaly cenné papíry v Kanadě, v Japonsku nebo ve Švýcarsku, nebo které jsou součástí skupiny vydávající povinnou konsolidovanou účetní závěrku v těchto zemích, vztahuje vnitrostátní právo těchto zemí, mělo by se rozhodnout, zda příslušné orgány členských států smí předat pracovní materiály k auditu nebo jiné dokumenty v držení statutárních auditorů nebo auditorských společností příslušným orgánům těchto zemí výlučně pro účely výkonu jejich pravomocí veřejného dohledu, vnějšího zajištění kvality a vyšetřování auditorů a auditorských společností.

(6)

Hodnocení přiměřenosti pro účely článku 47 směrnice 2006/43/ES byla provedena s ohledem na příslušné orgány Kanady, Japonska a Švýcarska. Rozhodnutí o přiměřenosti by měla být přijímána na základě těchto hodnocení a s ohledem na zmíněné orgány.

(7)

Kanadská rada pro veřejné účetnictví (Canadian Public Accountability Board, Conseil canadien sur la reddition de comptes) může vykonávat veřejný dohled, vnější zajištění kvality a vyšetřování auditorů a auditorských společností. Uplatňuje odpovídající bezpečnostní opatření, aby zabránila předávání důvěrných informací třetím osobám nebo orgánům ze strany jeho stávajících nebo předchozích zaměstnanců. Použila by předávané pracovní materiály k auditu nebo jiné dokumenty v držení statutárních auditorů nebo auditorských společností výlučně pro účely veřejného dohledu, vnějšího zajištění kvality a vyšetřování auditorů a auditorských společností. Podle právních a správních předpisů Kanady smí předat pracovní materiály k auditu nebo jiné dokumenty držené kanadskými auditory nebo auditorskými společnostmi příslušným orgánům jakéhokoli členského státu. Na základě těchto skutečností by měla být Kanadská rada pro veřejné účetnictví označena za přiměřenou pro účely čl. 47 odst. 1 směrnice 2006/43/ES.

(8)

Japonská agentura pro finanční služby (Financial Services Agency of Japan) a Rada pro autorizované účetní znalce a pro dohled nad auditem (Certified Public Accountants and Auditing Oversight Board) v rámci agentury mohou vykonávat veřejný dohled, vnější zajištění kvality a vyšetřování auditorů a auditorských společností. Toto rozhodnutí by se mělo týkat pouze pravomocí Agentury pro finanční služby k vyšetřování auditorů a auditorských společností. Japonská Agentura pro finanční služby a Rada pro autorizované účetní znalce a pro dohled nad auditem provádějí přiměřená bezpečnostní opatření, která zabraňují a trestají předávání důvěrných informací třetím osobám nebo orgánům ze strany jejich stávajících nebo předchozích zaměstnanců, a předané pracovní materiály k auditu nebo jiné dokumenty v držení statutárních auditorů nebo auditorských společností by používaly výlučně pro účely veřejného dohledu, vnějšího zajištění kvality a vyšetřování auditorů a auditorských společností. Podle právních a správních předpisů Japonska smí předat pracovní materiály k auditu nebo jiné dokumenty držené japonskými auditory nebo auditorskými společnostmi příslušným orgánům jakéhokoli členského státu. Na základě těchto skutečností by měly Japonská Agentura pro finanční služby a Rada pro autorizované účetní znalce pro dohled nad auditem být označeny za přiměřené pro účely čl. 47 odst. 1 směrnice 2006/43/ES.

(9)

Švýcarský konfederální úřad pro auditní dohled (Eidgenössische Revisionsaufsichtsbehörde, Autorité fédérale de surveillance en matière de révision, Autorità federale di sorveglianza dei revisori) může vykonávat veřejný dohled, vnější zajištění kvality a vyšetřování auditorů a auditorských společností. Uplatňuje odpovídající bezpečnostní opatření, která zakazují a trestají předávání důvěrných informací třetím osobám nebo orgánům ze strany jeho stávajících nebo předchozích zaměstnanců. Použil by předávané pracovní materiály k auditu nebo jiné dokumenty v držení statutárních auditorů nebo auditorských společností výlučně pro účely veřejného dohledu, vnějšího zajištění kvality a vyšetřování auditorů a auditorských společností. Podle právních a správních předpisů Švýcarska smí předat pracovní materiály k auditu nebo jiné relevantní dokumenty držené švýcarskými auditory nebo auditorskými společnostmi příslušným orgánům jakéhokoli členského státu. Na základě těchto skutečností by měl být švýcarský konfederální úřad pro auditní dohled označen za přiměřený pro účely čl. 47 odst. 1 směrnice 2006/43/ES.

(10)

Předání pracovních materiálů k auditu by mělo zahrnovat přístup orgánů, které byly prohlášeny za přiměřené podle tohoto rozhodnutí, k pracovním materiálům k auditu nebo jiným relevantním dokumentům v držení statutárních auditorů nebo auditorských společností, nebo zaslání uvedených dokumentů daným orgánům, a to po předchozím souhlasu příslušných orgánů členských zemí, a zaslání uvedených dokumentů příslušnými orgány členských států těmto orgánům nebo jejich zpřístupnění. Proto by statutární auditoři nebo auditorské firmy neměly být oprávněny poskytovat přístup nebo předávat pracovní materiály k auditu nebo jiné dokumenty v držení statutárních auditorů nebo auditorských společností těmto orgánům za jiných podmínek, než je stanoveno v tomto rozhodnutí a v článku 47 směrnice 2006/43/ES, například na základě souhlasu statutárního auditora, auditorské společnosti nebo zákaznické společnosti.

(11)

Tímto rozhodnutím by neměly být dotčeny dohody o spolupráci uvedené v čl. 25 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (3).

(12)

Vzhledem k tomu, že je toto rozhodnutí přijímáno v rámci přechodného období uděleného určitým auditorům a auditorským společnostem třetích zemí na základě rozhodnutí Komise 2008/627/ES ze dne 29. července 2008 týkajícího se přechodného období pro auditorské činnosti auditorů a auditorských subjektů z některých třetích zemí (4), nemělo by toto rozhodnutí předjímat žádné konečné rozhodnutí o rovnocennosti, které Komise případně přijme podle článku 46 směrnice 2006/43/ES.

(13)

Toto rozhodnutí má podporovat účinnou spolupráci mezi příslušnými orgány členských států a Kanady, Japonska a Švýcarska s cílem umožnit výkon jejich funkcí veřejného dohledu, vnějšího zajištění kvality a vyšetřování a zároveň chránit práva dotyčných stran. Členské státy by Komisi měly oznamovat pracovní ujednání uzavřená s těmito orgány, aby Komise mohla zhodnotit, zda dochází ke spolupráci v souladu s článkem 47 směrnice 2006/43/ES.

(14)

Konečným cílem spolupráce s Kanadou, s Japonskem a se Švýcarskem v oblasti dohledu nad auditem je dosažení vzájemné spolehlivosti systémů dohledu tak, aby předání pracovních materiálů k auditu bylo výjimkou. Vzájemná spolehlivost by byla založena na rovnocennosti systémů dohledu nad auditem ve Společenství a v uvedených zemí.

(15)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného na základě čl. 48 odst. 1 směrnice 2006/43/ES,

1)

Canadian Public Accountability Board/Conseil canadien sur la reddition de comptes (Kanada);

2)

Financial Services Agency (Japonsko);

3)

Certified Public Accountants and Auditing Oversight Board (Japonsko);

4)

Eidgenössische Revisionsaufsichtsbehörde/Autorité fédérale de surveillance en matière de révision/Autorità federale di sorveglianza dei revisori (Švýcarsko).

6.2.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 35/18

(1)

Pokud se množství statkových hnojiv, které členský stát zamýšlí použít na hektar za rok, liší od množství stanoveného v první větě druhého pododstavce bodu 2 přílohy III směrnice 91/676/EHS a v písmenu a) uvedeného pododstavce, musí být určeno tak, aby neohrozilo dosažení cílů uvedených v článku 1 uvedené směrnice, a musí být zdůvodněno na základě objektivních kritérií, jakými jsou v tomto případě např. dlouhá vegetační období a plodiny s vysokou spotřebou dusíku. Komise dne 8. prosince 2005 přijala rozhodnutí 2005/880/ES (2), kterým Nizozemsku povolila použití 250 kg dusíku ze statkových hnojiv na hektar a za rok v zemědělských podnicích s nejméně 70% podílem travinných porostů.

(2)

Takto udělená odchylka se týkala přibližně 25 000 zemědělských podniků v Nizozemsku a přibližně 900 000 hektarů a platila pro období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2009. Odchylka byla udělena, jelikož:

(3)

Komise proto zastávala názor, že množství statkových hnojiv požadované Nizozemskem neohrozí dosažení cílů směrnice 91/676/EHS, budou-li splněny určité přísné podmínky. K těmto podmínkám patří vypracování plánů hnojení pro jednotlivé zemědělské podniky, vedení záznamů o postupech hnojení v podobě evidence hnojení, periodické analýzy půdy, pokryv zelení po kukuřici v zimě, zvláštní pravidla týkající se zaorání trávy, zákaz používat statková hnojiva před zaoráním trávy a úprava hnojení s ohledem na přínos luštěnin. Tyto podmínky měly zajistit hnojení odpovídající nárokům plodin, jakož i zmírnění a zamezení úniku dusíku do vody.

(4)

Aby se zabránilo tomu, že použití odchylky na období 2006–2009 udělené rozhodnutím 2005/880/ES povede k intenzifikaci, měly příslušné orgány zajistit, aby v souladu s třetím nizozemským akčním programem nepřesáhla produkce statkových hnojiv s ohledem na množství dusíku i fosforu úroveň z roku 2002.

(5)

Nizozemské orgány předložily mapy a zprávy uvedené v článku 8 a 10 rozhodnutí 2005/880/ES včas.

(6)

Dne 14. července 2009 podalo Nizozemsko Komisi žádost o prodloužení odchylky. Žádost se odvolávala na podrobné odůvodnění a na schválení čtvrtého akčního programu pro dusičnany (2010–2013) nizozemskou sněmovnou reprezentantů. Tento čtvrtý akční program popisuje (značný) pokrok dosažený v souladu s podmínkami odchylky na období 2006–2009, stejně jako budoucí problémy. Dále navazuje na třetí akční program a obsahuje posílená opatření včetně přísnějších norem pro použití dusíku v písčitých půdách, přísnějších norem pro použití fosforu založených na stavu fosforu v půdě a delších období zákazu používání hnojiv (3). Cílem těchto právních předpisů je další snížení nadbytku živin a zlepšení kvality vody, pokud to bude nutné, dalšími posílenými opatřeními i po skončení období let 2010–2013.

(7)

Údaje o jakosti vody vykazují pokračující sestupný trend koncentrace dusičnanů v podzemních vodách a koncentrace živin (včetně fosforu) v povrchových vodách, přičemž hlavní účinky třetího akčního programu se v nadcházejících letech stále očekávají.

(8)

Výsledky monitorování a kontroly ukazují, že v období 2006–2009 pod odchylku spadalo přibližně 24 000 zemědělských podniků s travinnými porosty, odpovídajících přibližně 830 000 hektarů obdělávané půdy.

(9)

Aby se zabránilo tomu, že povolení požadované odchylky povede k intenzifikaci, měly by příslušné orgány i nadále zajišťovat, aby produkce statkových hnojiv s ohledem na množství dusíku i fosforu nepřesáhla úroveň z roku 2002.

(10)

Výsledky, jichž Nizozemsko dosud dosáhlo, jsou v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí 2005/880/ES.

(11)

Byly přijaty nezbytné právní předpisy, které provádějí směrnici 91/676/EHS a čtvrtý akční program a které se zároveň vztahují na požadovanou odchylku.

(12)

S ohledem na opatření, k nimž se Nizozemsko zavázalo v akčním programu na období 2010–2013, se Komise domnívá, že množstvím statkových hnojiv, které si Nizozemsko na období 2010–2013 vyžádalo, nebude dotčeno dosažení cílů směrnice 91/676/EHS, pokud budou splněny stejné přísné podmínky stanovené rozhodnutím 2005/880/ES.

(13)

Platnost rozhodnutí 2005/880/ES končí dnem 31. prosince 2009.

(14)

Aby bylo zajištěno, že dotčená hospodářství s chovem skotu mohou dále využívat této odchylky, je vhodné, aby se prodloužila doba platnosti rozhodnutí 2005/880/ES do 31. prosince 2013 za stejných podmínek, jaké stanoví články 4 až 10 rozhodnutí 2005/880/ES.

(15)

Lhůtu pro podávání zpráv Komisi stanovenou článkem 10 rozhodnutí 2005/880/ES je však třeba upravit a sladit se lhůtou pro podávání zpráv podle článku 8 rozhodnutí 2005/880/ES.

(16)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro dusičnany zřízeného podle článku 9 směrnice 91/676/EHS,

1)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Odchylka požadovaná Nizozemskem dopisem ze dne 8. dubna 2005 a prodloužení vyžádané dopisem ze dne 14. července 2009 za účelem povolení vyššího množství statkových hnojiv, než uvádí první věta druhého pododstavce bodu 2 přílohy III směrnice 91/676/EHS a písmeno a) uvedeného pododstavce, se udělují.“

2)

Ustanovení čl. 10 odst. 1 druhého pododstavce se nahrazuje tímto:

„Zpráva se Komisi předává každoročně ve druhém čtvrtletí roku následujícím po roku činnosti.“

3)

Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Použití

Toto rozhodnutí se použije spolu se čtvrtým nizozemským akčním programem pro dusičnany do dne 31. prosince 2013.“

6.2.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 35/21

(1)

Nařízení (ES) č. 999/2001 stanoví pravidla pro prevenci, tlumení a eradikaci přenosných spongiformních encefalopatií (TSE) u zvířat. Vyžaduje, aby každý členský stát provedl roční program sledování TSE v souladu s přílohou III uvedeného nařízení. Tyto programy zahrnují alespoň některé subpopulace skotu, které patří do určitých věkových skupin.

(2)

Uvedené nařízení rovněž stanoví, že členské státy, které podle určitých kritérií prokáží zlepšení epizootologické situace ve své zemi, si mohou své roční programy sledování dát přezkoumat.

(3)

Rozhodnutí Komise 2009/719/ES (2) členským státům uvedeným v příloze uvedeného rozhodnutí povoluje přezkoumání jejich ročních programů sledování. Také stanoví, že jejich programy se použijí alespoň pro veškerá zvířata starší 48 měsíců, která patří do určitých subpopulací skotu.

(4)

Dne 2. října 2008 předložil Kypr Komisi žádost o přezkoumání svého ročního programu sledování, pokud jde o BSE.

(5)

Potravinový a veterinární úřad provedl na Kypru ve dnech 29. června až 3. července 2009 kontrolu s cílem ověřit, zda jsou dodržována epizootologická kritéria stanovená v příloze III kapitole A části I bodě 7 nařízení (ES) č. 999/2001.

(6)

Výsledky uvedené kontroly potvrdily, že na Kypru jsou řádně dodržována pravidla týkající se ochranných opatření stanovená v nařízení (ES) č. 999/2001. Kromě toho byly ověřeny všechny požadavky stanovené v čl. 6 odst. 1b třetím pododstavci a veškerá epizootologická kritéria stanovená v příloze III kapitole A části I bodu 7 uvedeného nařízení a bylo zjištěno, že je Kypr splňuje.

(7)

Vzhledem k dostupným informacím byla žádost Kypru o přezkoumání jeho ročního programu sledování BSE vyhodnocena kladně. Je proto vhodné povolit Kypru přezkoumání jeho ročního programu sledování, aby nová věková hranice pro vyšetření na BSE v uvedeném členském státě byla 48 měsíců.

(8)

Příloha rozhodnutí 2009/719/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

6.2.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 35/23

(1)

Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES) je iniciativa pozorování Země prováděná pod vedením Evropské unie na základě partnerství s členskými státy. Jejím cílem je posílit lepší využívání průmyslového potenciálu politik inovací a politik výzkumu a technologického vývoje v oblasti pozorování Země, jakož i poskytovat informační služby.

(2)

Aby bylo tohoto cíle GMES dosaženo na udržitelném základě, je nutné koordinovat činnosti partnerů zapojených do iniciativy GMES a navrhnout, vytvořit a provozovat služební a pozorovací kapacitu, která bude splňovat nároky uživatelů. Za tímto účelem může být nutné, aby si Komise vyžádala stanovisko odborníků poradního orgánu.

(3)

Ve svém sdělení nazvaném „Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES): dbáme o bezpečnější planetu“ (1) Komise informovala o zřízení rady partnerů, která má být Komisi nápomocna při celkové koordinaci GMES.

(4)

Je proto nutné ustavit skupinu odborníků v oblasti GMES a pozorování Země a vymezit její úkoly a složení.

(5)

Tato skupina by měla pomáhat zajišťovat koordinaci vkladů všech partnerů do programu GMES, při čemž by měla co nejlépe využívat stávající kapacity a rozpoznat nedostatky, které je třeba řešit na úrovni Unie. Měla by Komisi pomáhat při monitorování jednotného provádění Evropského programu pozorování Země (GMES). Měla by monitorovat vývoj politiky v příslušné oblasti a vytvářet podmínky pro výměnu osvědčených postupů v oblasti globálního monitorování životního prostředí a bezpečnosti a v oblasti pozorování Země.

(6)

Radu partnerů by měli tvořit zástupci členských států s odbornou způsobilostí v oblasti pozorování Země, v oblasti životního prostředí nebo v oblasti bezpečnosti. Zástupce by měly nominovat vnitrostátní orgány, které mají pozorování Země v příslušném členském státě na starosti.

(7)

Měla by být stanovena pravidla poskytování informací členy rady, aniž budou dotčena bezpečnostní pravidla Komise stanovená v příloze rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom (2).

(8)

Osobní údaje týkající se členů rady by se měly zpracovávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (3).

(9)

Měla by být přijata ustanovení umožňující účast Norska a Švýcarska jakožto členských států Evropské kosmické agentury na práci skupiny. Setkání skupiny by se měli mít možnost účastnit jako pozorovatelé též zástupci organizací zapojených do pozorování Země, zejména bývalí členové poradní rady pro GMES.

(10)

Je vhodné stanovit období použitelnosti tohoto rozhodnutí. Komise včas zváží účelnost jeho prodloužení,

1)

ustavit spolupráci orgánů členských států a Komise v otázkách týkajících se GMES s cílem pomáhat zajišťovat koordinaci vkladů, které představují činnosti prováděné na vnitrostátní úrovni a na úrovni Evropské unie, co nejlépe využívat stávajících kapacit a zjišťovat, jaké nedostatky je třeba řešit na Evropské úrovni;

2)

pomáhat Komisi monitorovat jednotné provádění programu Globálního monitoringu životního prostředí a bezpečnosti (GMES), který zahrnuje financování z rámcového programu pro výzkum, při němž je Komisi nápomocen výbor ustavený podle článku 8 rozhodnutí Rady 2006/971/ES (4), a z dalších zdrojů financování, jež má EU k dispozici, a který navazuje na program vesmírné složky GMES Evropské vesmírné agentury (ESA), jehož provádění monitoruje programová rada pro pozorování Země ESA;

3)

pomáhat Komisi při přípravě strategického prováděcího rámce Evropského programu pozorování Země (GMES), včetně: i) orientačního ročního a mnohaletého plánování činností uvedeného programu EU; ii) orientačních plánů provádění; iii) odhadu nákladů na činnosti GMES a předběžné rozpočtové strategie a iv) vymezení programu a pravidel pro účast;

4)

zajišťovat výměnu zkušeností a osvědčených postupů v oblasti GMES a pozorování Země.

6.2.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 35/26

6.2.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 35/26