(1)

Na dovoz žehlicích prken pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) se v současnosti vztahují konečná antidumpingová cla uložená nařízením Rady (ES) č. 452/2007 (3). Uvedeným nařízením byla antidumpingová cla uložena také na dovoz žehlicích prken pocházejících z Ukrajiny.

(2)

Tento přezkum pro nového vývozce byl zahájen na základě žádosti podané a informací poskytnutých společností Greenwood Houseware (Zhuhai) Ltd (dále jen „žadatel“ nebo „Greenwood Houseware“), vývozcem z ČLR. Žadatel tvrdil, že není ve spojení s žádnými vyvážejícími výrobci v ČLR, na něž se vztahují platná antidumpingová opatření týkající se žehlicích prken. Dále tvrdil, že během původního období šetření (tj. od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2005) žehlicí prkna do Společenství nevyvážel, ale jejich vývoz do Unie zahájil po skončení šetření.

(3)

Komise posoudila důkazy předložené žadatelem a uznala je za dostatečné pro zahájení přezkumu v souladu s čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Po konzultaci s poradním výborem a poté, co byla dotčenému výrobnímu odvětví Unie dána příležitost se k věci vyjádřit, zahájila Komise nařízením (ES) č. 356/2009 (4) přezkum nařízení (ES) č. 452/2007 s ohledem na žadatele a zahájila šetření.

(4)

Na základě nařízení Komise, kterým byl zahájen přezkum, bylo zrušeno antidumpingové clo ve výši 38,1 % uložené nařízením (ES) č. 452/2007 na dovoz žehlicích prken vyráběných žadatelem. Zároveň bylo v souladu s čl. 14 odst. 5 základního nařízení celním orgánům uloženo přijmout vhodná opatření k zavedení celní evidence tohoto dovozu.

(5)

Dotčený výrobek v tomto přezkumu je stejným výrobkem jako ten, který byl předmětem šetření, které vedlo k uložení platných opatření na dovoz žehlicích prken pocházejících mimo jiné z ČLR, tj. žehlicí prkna opěrná či samostatně stojící, s vyvíječem páry či bez něj a/nebo s vyhřívanou a odsávanou deskou, včetně rukávníků a jejich základních součástí, tj. podpěry, desky a rampy na žehličku, v současné době kódů KN ex 3924 90 00 , ex 4421 90 98 , ex 7323 93 90 , ex 7323 99 91 , ex 7323 99 99 , ex 8516 79 70 a ex 8516 90 00 a pocházející z ČLR.

(6)

Komise o zahájení přezkumu oficiálně vyrozuměla žadatele, výrobní odvětví Unie prostřednictvím jeho zástupců a zástupce vyvážející země. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci vyjádřit a požádat o slyšení.

(7)

Komise také žadateli zaslala formulář žádosti o status tržního hospodářství nebo individuální zacházení a dotazník a obdržela odpovědi ve stanovených lhůtách.

(8)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné kvůli statusu tržního hospodářství nebo individuálního zacházení a pro určení dumpingu. Inspekce na místě provedla u těchto společností:

(9)

S ohledem na potřebu stanovit běžnou hodnotu pro vyvážejícího výrobce v ČLR, kterému by nemuselo být uděleno zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím, proběhla v zájmu stanovení běžné hodnoty na základě údajů výrobního odvětví Unie inspekce v prostorách této společnosti:

Vale Mill Ltd, Rochdale, Spojené království.

(10)

Šetření dumpingu se zaměřilo na období od 1. října 2007 do 31. března 2009 (dále jen „období šetření“). Bylo zvoleno osmnácti měsíční období šetření, aby se údaje využily i v souběžném šetření o vrácení cla týkajícím se žadatele.

(11)

Šetření potvrdilo, že žadatel nevyvážel dotčený výrobek během původního období šetření a že začal vyvážet do Unie až po skončení tohoto období. Během původního období šetření žadatel vyvážel žehlicí prkna zakoupená od dalšího čínského výrobce. Šlo však pouze o obchodní činnost, která nebyla v rozporu s čl. 11 odst. 4 základního nařízení.

(12)

Žadatel byl dále schopen doložit, že není spojen s žádnými vývozci ani výrobci v ČLR, kteří podléhají platným antidumpingovým opatřením, jež se týkají dovozů žehlicích prken pocházejících z ČLR.

(13)

Proto se tedy potvrzuje, že by žadatel měl být považován za „nového vývozce“ podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení.

(14)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se v antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu pocházejícího z ČLR běžná hodnota určí v souladu s čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení pro ty vyvážející výrobce, kteří prokázali, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, tj. že při výrobě a prodeji obdobného výrobku platí podmínky tržního hospodářství. Tato kritéria jsou stručně a pouze pro orientaci uvedena ve zkrácené podobě níže:

(15)

Žadatel požádal o status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a byl vyzván k vyplnění formuláře žádosti o status tržního hospodářství. Vyplněný formulář žádosti odevzdal ve stanovené lhůtě.

(16)

Komise vyhledala všechny informace, které považovala za potřebné, a ověřila všechny informace uvedené v žádosti o přiznání statusu tržního hospodářství v prostorách dotčené společnosti.

(17)

Byl učiněn závěr, že by žadateli neměl být přiznán status tržního hospodářství na základě toho, že nesplnil druhé a třetí kritérium uvedené v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(18)

Pokud jde o druhé kritérium, na místě bylo zjištěno, že nebyly respektovány základní zásady mezinárodních účetních standardů (IAS), zejména zásada č. 1 IAS (tj. akruální zásada, započítávání, nedostatečné přesné zachycení operací, nesprávné oznamování základních informací týkajících se daňového režimu vztahujícího se na společnost) jak v účetnictví, tak i v jeho auditu, což zpochybnilo spolehlivost účetnictví společnosti. Proto se dospělo k závěru, že společnost neprokázala, že splňuje druhé kritérium.

(19)

Pokud jde o třetí kritérium, na místě bylo zjištěno, že společnost využívala specifických daňových režimů přenesených ze systému netržního hospodářství. Při ověřování na místě bylo zjištěno, že žadatel v průběhu období šetření neplatil žádnou daň z příjmů, neboť se nacházel v prvních dvou ziskových letech zvláštního daňového režimu určeného pro zahraniční podniky („dva roky bez daně, tři roky s poloviční daní“), v jehož rámci jsou společnosti během prvních dvou ziskových let osvobozeny od daně z příjmů a následující tři roky se na ně vztahuje poloviční sazba daně (stanovená na 25 %), což v tomto konkrétním případě znamená, že společnost bude až do roku 2012 využívat 50 % snížení daně z příjmů. Společnost byla dále osvobozena od platby souboru daní, včetně daně určené na údržbu města, poplatku za ochranu hráze, cla a DPH při nákupu zařízení. Šetřením se rovněž zjistilo, že existovalo výrazné zkreslení týkající se užívacích práv žadatele k pozemkům, což vede k závěru, že užívací práva k pozemkům neodpovídají podmínkám tržního hospodářství. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti se následně dospělo k závěru, že společnost neprokázala splnění třetího kritéria.

(20)

Jak žadatel, tak příslušné výrobní odvětví Unie dostalo možnost vyjádřit se k uvedeným zjištěním. Výrobní odvětví Unie souhlasilo s výše uvedenými zjištěními, avšak rovněž tvrdilo, že Komise musí posoudit vliv zkreslených cen oceli na čínský trh. Pokud jde o druhé kritérium, žadatel tvrdil, že je v souladu s IAS, a pokud jde o třetí kritérium, předložil připomínky a vysvětlení týkající se daňového režimu a otázek souvisejících s užívacími právy k pozemkům, které vznesla Komise.

(21)

Pokud jde o připomínky výrobního odvětví Unie, je nutné uvést, že otázka zkreslených cen oceli na čínském trhu nebyla posuzována z důvodu jiných jasných nedostatků zjištěných v souvislosti se statusem tržního hospodářství. V tomto ohledu proto nebyl učiněn žádný závěr.

(22)

Komise pečlivě přešetřila a přezkoumala připomínky, které žadatel předložil. Pokud jde o druhé kritérium, poskytnuté vysvětlení neoslabilo věcný základ, na kterém byly zjištěny nesrovnalosti v účetnictví, přičemž se zjistilo, že vysvětlení uplatňovaných pravidel IAS nejsou relevantní. Pokud jde o třetí kritérium a zejména o osvobození od poplatku na ochranu, cla a DPH, byla vysvětlení a informace poskytnuté žadatelem uznána. Další vysvětlení a informace, které žadatel poskytl, však nemohly zmírnit jasné nedostatky související se třetím kritériem, konkrétně, že přidělení pozemku souvisí s provozováním podnikatelské činnosti, bezplatnou výstavbou veřejných zařízení a chybějícími změnami cen práv k užívání pozemků v čase. Vzhledem k přetrvávajícím jasným nedostatkům spojeným s třetím kritériem je toto kritérium i nadále nesplněné.

(23)

Na základě výše uvedených skutečností byl učiněn závěr, že žadatel neprokázal, že splňuje všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a proto nebylo možné mu přiznat status tržního hospodářství.

(24)

Podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení se pro země, na něž se vztahuje čl. 2 odst. 7 písm. a), stanoví celostátní clo, pokud se clo uloží, kromě případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují všechna kritéria uvedená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení, a lze jim proto přiznat individuální zacházení.

(25)

Společnost Greenwood Houseware požádala o přiznání individuálního zacházení pro případ, že nezíská status tržního hospodářství.

(26)

Na základě dostupných informací bylo zjištěno, že tato společnosti splnila požadavky stanovené v čl. 9 odst. 5 základního nařízení. V důsledku toho byl učiněn závěr, že žadateli lze přiznat individuální zacházení.

(27)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se v případě dovozu ze zemí bez tržního hospodářství a při nepřiznání statusu tržního hospodářství pro země uvedené v čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení běžná hodnota určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(28)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla svůj záměr použít Turecko jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. Turecko bylo použito jako srovnatelná země již v původním šetření.

(29)

K výběru Turecka jako srovnatelné země pro stanovení běžné hodnoty nebyly předloženy žádné připomínky.

(30)

Komise se snažila navázat spolupráci s výrobci v Turecku. Dopisy a příslušné dotazníky byly zaslány třem společnostem v Turecku. Žádná z těchto společností během šetření nespolupracovala a ani nepředložila žádné odpovídající informace. Komise opětovně oslovila všechny známé výrobce v Turecku, neobdržela však žádné odpovědi. Výrobní odvětví Unie a žadatel byli informováni o uvedené situaci a požádáni o poskytnutí jakýchkoliv příslušných připomínek, pokud jde o metody, které se mají použít na výběr třetí země s tržním hospodářstvím. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(31)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se považovalo se vhodné požádat v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení výrobní odvětví Unie, zda hodlá spolupracovat, aby Komise mohla získat informace nutné ke stanovení běžné hodnoty.

(32)

Dopisy a příslušné dotazníky byly zaslány výrobcům výrobního odvětví Unie s cílem získat informace nutné ke stanovení běžné hodnoty a společnost Greenwood Houseware byla vyzvána, aby k nim vyjádřila svoje připomínky.

(33)

Společnost Greenwood Houseware nezaslala žádné připomínky k používání informací získaných od výrobního odvětví Unie na stanovení běžné hodnoty.

(34)

Jeden evropský výrobce předložil všechny potřebné informace na stanovení běžné hodnoty včas a souhlasil se spoluprací během vyšetřování. Proto bylo rozhodnuto, že se běžná hodnota stanoví na tomto základě.

(35)

V návaznosti na rozhodnutí o použití údajů výrobního odvětví Unie se běžná hodnota vypočítala na základě informací ověřených v prostorách spolupracujícího výrobce Unie, Vale Mill Ltd.

(36)

Bylo zjištěno, že domácí prodej výrobce obdobného výrobku v Unii je reprezentativní ve srovnání s dotčeným výrobkem vyváženým do Unie vyvážejícím výrobcem v ČLR.

(37)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro ČLR stanovila na základě ověřených informací, které poskytl jediný spolupracující výrobce v Unii, totiž na základě zaplacených cen nebo cen, které jsou obvyklé, na trhu Unie za srovnatelné druhy výrobků, v jejichž případě se zjistilo, že se vytvářely při běžném obchodování, anebo na základě vypočtených hodnot, jestliže se nezjistil žádný domácí prodej při běžném obchodování se srovnatelnými druhy výrobků, a to na základě nákladů na výrobu žehlicích prken vyrobených výrobcem v Unii plus přiměřené částky na prodejní, správní a režijní náklady a zisk. Použité ziskové rozpětí je v souladu s rozpětím v původním šetření.

(38)

Žadatel vyvezl veškeré zboží prodané do Unie prostřednictvím společností ve spojení a zprostředkovatelských společností se sídlem mimo Unii (jedna společnost je zaregistrována v Hongkongu) a v Unii (25 společností je zaregistrováno v různých členských státech).

(39)

Vzhledem k tomu, že se veškerý prodej na vývoz do Unie uskutečnil prostřednictvím obchodních společností ve spojení, byla vývozní cena stanovena na základě cen výrobku při prodeji obchodní společností ve spojení prvnímu nezávislému kupujícímu v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(40)

Společnost Greenwood Houseware použila na prodej prvnímu nezávislému kupujícímu v Unii velký počet společností ve spojení. Dotčený výrobek nejprve vstoupil do volného oběhu v Unii prostřednictvím jedné společnosti ve spojení se společností žadatele a následně byl prodán různým společnostem ve spojení, které vykonávaly obchodní činnosti a jiné činnosti pro žadatele v různých členských státech. Žadatel žádal, aby byl výpočet dumpingu omezen na operace týkající se tří hlavních stran ve spojení prodávajících v Nizozemsku, Spojeném království a v Belgii, které představovaly hlavní podíl jeho prodeje v Unii. Vzhledem k vysokému celkovému počtu prodejců ve spojení a časovým omezením při vedení šetření se považuje za vhodné, aby zjištění o dumpingu byla založená na uvedených hlavních trzích žadatele v Unii. Komise ověřila celkový objem prodeje na vývoz z ČLR přes Hongkong až do okamžiku, kdy dotčený výrobek vstoupil do volného oběhu v Unii a byl dále prodán jeho různým obchodním společnostem. Až v tomto okamžiku Komise omezila své hodnocení dumpingu na tyto uvedené tři hlavní trhy.

(41)

V důsledku toho a v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení byly vývozní ceny stanoveny na základě ceny, za kterou byl dovezený výrobek poprvé opětovně prodáván nezávislým zákazníkům v Nizozemsku, Spojeném království a Belgii. Pro všechny náklady, které vznikly mezi dovozem a dalším prodejem, se musely provést odpočty, včetně prodejních, správních a režijních nákladů, které vznikly dovážejícím společnostem během období šetření. Tyto náklady byly ověřeny na místě v příslušných společnostech.

(42)

Musela se rovněž odečíst zisková rozpětí vztahující se na operace žadatelů během období šetření. V této souvislosti se skutečný zisk obchodníků ve spojení nemohl použít, protože vztah mezi vyvážejícím výrobcem a obchodníkem ve spojení způsobil, že tyto úrovně zisku nebyly spolehlivé. Kromě toho společnost na místě vysvětlila, že takovéto míry ziskovosti zpravidla nezohledňuje způsobem, který šetření vyžaduje. Žadatel proto navrhl, aby Komise použila běžnou míru ziskovosti použitou v předcházejícím šetření. Vzhledem k tomu, že jiné údaje neexistují, jak již bylo vysvětleno výše, se rozhodlo, že se použije sazba stanovená v původním šetření.

(43)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí společnosti Greenwood Houseware stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty podle typu výrobku a vážené průměrné vývozní ceny podle typu výrobku, jak je uvedeno výše.

(44)

Porovnání bylo provedeno na základě výrobních cen a na stejné obchodní úrovni.

(45)

V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen. Byly povoleny odpovídající úpravy týkající se odlišných nákladů na nepřímé daně, dopravu a pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejších nákladů, nákladů na balení, nákladů na úvěry, nákladů na jistoty a záruky a provize, pokud byly použitelné a odůvodněné.

(46)

Srovnání ukázalo existenci dumpingu. Bylo zjištěno, že dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl čisté ceny s dodáním na hranici Evropské unie před proclením činí 22,7 %.

(47)

Vzhledem k výše uvedeným závěrům by mělo být antidumpingové clo použitelné na žadatele zpětně vybráno z dovozu dotyčného výrobku, který byl evidován na základě článku 3 nařízení (ES) č. 356/2009.

(48)

Dotčené strany byly informovány o základních faktech a důvodech, o které se opíral záměr uložit upravené konečné antidumpingové clo na dovozy žehlicích prken od žadatele a zpětně vybrat toto clo z evidovaných dovozů.

(49)

Všechny dotčené strany dostaly příležitost vyjádřit svá stanoviska. Jejich připomínky byly zváženy a v odůvodněných případech vzaty v úvahu, nebyly však takové, aby vedly ke změně závěrů.

(50)

Tento přezkum nemá vliv na datum, kdy opatření uložená nařízením Rady (ES) č. 452/2007 pozbudou platnosti na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení,