22.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 17/1

(1)

V únoru 1994 uložila Rada nařízením (ES) č. 229/94 (3) konečná antidumpingová cla z dovozu ethanolaminů (dále jen „dotčený výrobek“) pocházejících ze Spojených států amerických (dále jen „USA“).

(2)

Na žádost Conseil européen des fédérations de l'indstrie chimique (Evropská rada svazů chemického průmyslu, CEFIC) byl v červenci 2005 zahájen přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Nařízením (ES) č. 1583/2006 (4) Rada uvedený přezkum uzavřela a uplatnila vůči dovozu ethanolaminů pocházejících z USA konečná antidumpingová opatření. Tato cla měla formu specifického pevného cla.

(3)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím ukončení platnosti antidumpingových opatření týkajících se dovozu ethanolaminů pocházejících ze Spojených států amerických (5) v březnu 2008 obdržela Komise dne 25. července 2008 žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(4)

Žádost podaly společnosti BASF SE/AG, INEOS Oxide Ltd, Sasol Germany GmbH a Akzo Nobel Functional Chemicals AB (dále jen „žádající výrobci v Unii“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby ethanolaminů v Unii.

(5)

Žádost byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření bude mít nejspíše za následek pokračování nebo opakovaný výskyt dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Unie.

(6)

Komise po konzultacích s poradním výborem konstatovala, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a oznámením o zahájení zahájila šetření (6) podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(7)

Útvary Komise o zahájení přezkumu oficiálně vyrozuměly výrobce v Unii, vyvážející výrobce v USA, dovozce/obchodníky, spotřebitele v Unii, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a orgány USA. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(8)

Útvary Komise zaslaly všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a těm stranám, které o to ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu požádaly, dotazníky.

(9)

Komise rovněž poskytla přímo dotčeným stranám příležitost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(10)

Odpovědi na dotazník předložili dva vyvážející výrobci v USA, jeden dovozce v Unii, který je s nimi ve spojení, jeden dovozce ve Švýcarsku, který je s nimi ve spojení, žádající výrobci v Unii a jeden průmyslový spotřebitel ve Společenství. Další vyvážející výrobce v USA (Huntsman Petrochemical Corporation) předložil dokument („stanovisko“), v němž tvrdil, že by opatření měla být zrušena, na dotazník však neodpověděl.

(11)

Útvary Komise si opatřily a ověřily všechny informace, které považovaly za nezbytné pro určení pravděpodobnosti pokračování nebo opakovaného výskytu dumpingu a újmy a stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(12)

Šetření o pokračování nebo opakovaném výskytu dumpingu a újmy se vztahovalo na období od 1. října 2007 do 30. září 2008 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(13)

Zkoumání tendencí významných pro posouzení toho, nakolik jsou pokračování nebo opakovaný výskyt újmy pravděpodobné, se týkalo období od 1. ledna 2005 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“). Tendence relevantní pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo opakovaného výskytu újmy byly dále zhodnoceny i z hlediska dopadu účinků světové hospodářské krize na trh s ethanolaminem po období přezkumného šetření.

(14)

Dotčeným výrobkem je stejný výrobek, jaký byl předmětem předchozích šetření, tj. ethanolaminy v současnosti kódů KN ex 2922 11 00, ex 2922 12 00 a 2922 13 10 pocházející z USA. Ethanolaminy se získávají reakcí ethylenoxidu se čpavkem, přičemž samotný ethylenoxid se získává reakcí ethylenu s kyslíkem. Důsledkem tohoto slučování jsou tři konkurující si reakce, během nichž vznikají tři různé typy ethanolaminů: monoethanolamin, diethanolamin a triethanolamin, podle toho, kolikrát je ethylenoxid navázán. Maximální počet kombinací je omezen počtem atomů vodíku v molekule čpavku, což jsou tři. Konečný poměr těchto tří typů je dán specifickou konstrukcí výrobních zařízení, do jisté míry však může být regulován prostřednictvím volby poměru čpavek/ethylenoxid (dále jen „molární poměr“).

(15)

Dotčený výrobek slouží jako meziprodukt nebo přísada pro povrchově aktivní látky používané v čisticích prostředcích a výrobcích osobní hygieny a kosmetiky, v hnojivech a prostředcích na ochranu plodin (glyfosát), prostředcích na zpomalení koroze, mazacích olejích, pomocných přípravcích v textilním průmyslu a změkčovadlech tkanin (esterquaty), fotografických chemikáliích, v papírenských a kovodělných provozech, při ošetření dřeva, jako brusná a pojivová přísada při výrobě cementu a jako absorpční přísada při čištění plynů (které neutralizuje odstraňováním kyselin). Výrobek mohou používat i sami jeho výrobci nebo jiní výrobci, kteří jsou s nimi ve spojení, při výrobě ethylenaminů. K novým druhům použití monoethanolaminu patří taurin a elektronika, zejména výrobky v odvětví LCD.

(16)

Podobně jako při původním šetření a předchozích přezkumných šetřeních bylo zjištěno, že dotčený výrobek vyráběný v USA a prodávaný do Unie je z hlediska fyzikálních i technických charakteristik totožný s výrobkem, který v Unii vyrábějí a prodávají výrobci v Unii, a že ani v použití těchto výrobků nejsou žádné rozdíly. Dále bylo zjištěno, že dotčený výrobek vyráběný v USA a prodávaný do Unie je totožný s výrobkem, jenž je v USA prodáván na domácím trhu. Proto je třeba všechny tyto výrobky považovat za výrobky obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(17)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda v současnosti dochází k dumpingu, a pokud ano, zda je pravděpodobné, že pokud opatření pozbudou platnosti, bude dumping pokračovat nebo dojde k jeho opětovnému výskytu.

(18)

Ze čtyř vyvážejících výrobců v USA jmenovaných v podnětu dva při šetření spolupracovali, jeden nespolupracoval, ale pouze předložil stanovisko, zatímco od čtvrté společnosti v USA uvedené v podnětu nebyla obdržena žádná odpověď ani jiná informace.

(19)

Dva spolupracující vyvážející výrobci představovali během období přezkumného šetření významný podíl (tj. více než 90 % – přesný údaj nelze zveřejnit z důvodu důvěrnosti) na dovozu do Unie, který činil 37 583 tun a byl o 8,5 % nižší než dovoz v předcházejícím období šetření (1. července 2004 až 30. června 2005). Dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z USA do Unie představoval 14 % spotřeby Unie v průběhu období přezkumného šetření.

(20)

Pokud jde o uvedené dva spolupracující vyvážející výrobce v USA, byla běžná hodnota pro každý typ dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 1 základního nařízení stanovena na základě ceny uhrazené nebo splatné odběrateli, kteří s nimi nejsou ve spojení, na domácím trhu USA, jelikož, jak bylo zjištěno, tento prodej probíhá v dostatečném množství a v běžném obchodním styku.

(21)

Stejně jako při původním šetření a při předchozím přezkumném šetření bylo i při tomto šetření zjištěno, že uvedení dva spolupracující vyvážející výrobci v USA vyvážejí dotčený výrobek do Unie prostřednictvím společností, které jsou s nimi ve spojení. V důsledku toho a v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení byly vývozní ceny vytvořeny na základě ceny, za kterou byl dovezený výrobek poprvé prodán nezávislým odběratelům v Unii. Přitom bylo přihlédnuto ke všem nákladům vzniklým mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů a zisku dosaženého v Unii dovozními společnostmi během období přezkumného šetření. Pokud jde o ziskové rozpětí, nemohl být použit skutečný zisk obchodníků ve spojení, neboť tyto ceny byly v důsledku vztahu mezi vyvážejícími výrobci a obchodníky ve spojení nespolehlivé. Bylo tedy stanoveno jejich přiměřené ziskové rozpětí, které nepřevyšuje skutečné ziskové rozpětí obchodníků ve spojení a které je v souladu se ziskovým rozpětím použitým pro podobné účely v předchozím šetření.

(22)

Pro každý typ dotčeného výrobku byla běžná hodnota porovnána s průměrnou vývozní cenou na základě ceny ze závodu a na stejné obchodní úrovni. V souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení a za účelem zajištění spravedlivého srovnání bylo přihlédnuto k rozdílům činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a jejich srovnatelnost. Byly provedeny úpravy s ohledem na přepravné při vnitrozemské a námořní dopravě, dodatečné rabaty, náklady na manipulaci a balení, úvěrové náklady a dovozní cla, které byly všechny od cen dalšího prodeje odečteny, aby se dospělo k cenám ze závodu.

(23)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno pro každý typ výrobku na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozních cen na stejné obchodní úrovni. Tímto srovnáním bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření docházelo k dumpingu, i když v menší míře než při předchozím šetření. Vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl ceny CIF na hranice Unie činilo u společnosti INEOS Oxide LLC 11,9 % a u společnosti Dow Chemical 0 %. Pokud jde o ostatní výrobce v USA, kteří při šetření nespolupracovali a v průběhu období přezkumného šetření na ně připadalo méně než 5 % (přesný údaj nelze zveřejnit z důvodu důvěrnosti) dovozu dotčeného výrobku z USA do Unie, bylo dumpingové rozpětí třeba určovat na základě dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení.

Jak bylo uvedeno výše, šetření zjistilo výskyt dumpingu. Proto se v souladu s čl. 18 odst. 6 základního nařízení existence dumpingu na úrovni zjištěné u společnosti INEOS Oxide LLC, tj. 11,9 %, také přičítá těm vývozcům, kteří při šetření nespolupracovali. Není důvod se domnívat, že strana, jež při šetření nespolupracovala, prováděla dumping méně než kterákoli ze spolupracujících stran, a není tudíž třeba k ní přistupovat s větší přízní než ke stranám, které spolupracovaly. Je třeba upozornit, že o nespolupracujících výrobcích v USA nebyly k dispozici žádné ověřitelné údaje, přičemž ověřené odpovědi na dotazník, které poskytli spolupracující vyvážející výrobci v USA, ve srovnání se statistickými pravidly Eurostatu vylučují možnost, že chybějící množství byla vyvezena spolupracujícími vyvážejícími výrobci v USA.

(24)

V návaznosti na analýzu výskytu dumpingu během období přezkumného šetření bylo zkoumáno, jak pravděpodobné je jeho pokračování.

(25)

Odstranění opatření by vývozcům umožnilo snížit vývozní ceny. Snížením vývozních cen by se výrobek z USA stal na trhu Unie přitažlivějším. Pokud by se vývozní ceny snížily úměrně s výší antidumpingových cel, činilo by dumpingové rozpětí zjištěné během období přezkumného šetření u společnosti INEOS Oxide LLC a u nespolupracujících společností 12 % (v souladu s článkem 18 základního nařízení), zatímco u společnosti Dow Chemical by k dumpingu stále nedocházelo. Drobný rozdíl mezi dumpingovým rozpětím při započtení cla a dumpingovým rozpětím bez započtení cla je způsoben tím, že v průběhu období přezkumného šetření byla obecná úroveň cen ethanolaminů dost vysoká, což znamenalo, že antidumpingové clo uložené v podobě specifické pevné částky mělo jen minimální dopad. Od konce období přezkumného šetření ceny ethanolaminů obecně do značné míry klesly, jak je podrobněji vysvětleno níže.

(26)

Volná výrobní kapacita v USA během období přezkumného šetření není zanedbatelná. Odhaduje se, že nevyužitá výrobní kapacita v USA činila během období přezkumného šetření zhruba 60 000 tun. Toto množství bylo vypočítáno na základě objemu vyprodukovaného dvěma spolupracujícími vyvážejícími výrobci, na základě skutečnosti, že obvykle očekávaná míra výroby činí zhruba 90 % jmenovité kapacity, na základě předpokladu, že samotné výnosy výroby nespolupracujících výrobců v USA by se nenacházely na míře výroby nižší než 80 % jmenovité kapacity, a také na základě informací z předních hospodářských časopisů. Výše uvedené číslo může vystoupat až na 85 000 tun, bude-li dosažena ambicióznější míra výroby. V porovnání s odhadovanou jmenovitou celkovou kapacitou v USA ve výši 732 000 tun činila celková odhadovaná poptávka včetně vlastní spotřeby 588 000 tun. Poměrně nízká úroveň využití kapacity byla důsledkem řady událostí v posledních letech, jmenovitě selektivního uzavírání výroby, k němuž výrobci v USA přistupovali s cílem udržet své zásoby na nízké úrovni, rozšiřování jejich kapacit (poslední rozšíření Dow Chemical o 45 000 tun a poslední rozšíření jednoho z nespolupracujících vyvážejících výrobců v USA o 32 000 tun) a dopadu hurikánů Gustav a Ike na některá výrobní zařízení, resp. výrobní zařízení některých surovin. Pokud jde o hurikány Ike a Gustav, jejich následky během období přezkumného šetření do jisté míry stále přetrvávaly, ale poté byly odstraněny.

Podle odhadů společnosti PCI Consulting Group (PCI) tento dopad v roce 2008 činil 39 000 tun ušlé výroby (7). Existenci potenciálních nevyužitých výrobních kapacit v USA v letech 2007 a 2008, tj. během doby zahrnuté do období přezkumného šetření, potvrzuje i významná ročenka, která uvádí přehled trhu s ethanolaminy (8). Tato publikace odhadovala pro rok 2007 na trhu v USA přebytek dodávek ve výši 65 000 tun. Volnou kapacitu ve výši zhruba 60 000 tun je třeba porovnat s objemem vývozu z USA do Unie během období přezkumného šetření (37 583 tun) a s celkovou spotřebou v Unii (268 000 tun). Z toho vyplývá, že potenciál pro zvýšení vývozu z USA a k převzetí podílu na trhu Unie existuje.

(27)

V souvislosti s řadou trhů důležitých pro vývoz z USA šetření ukázalo, že výrobci v USA budou mít s dodávkami na tyto trhy stále větší potíže, protože uvedené trhy se v poslední době staly nebo brzy stanou soběstačné. Na dokončených nebo právě vznikajících trzích třetích zemí, na které USA dodávají, skutečně došlo k sérii rozšiřování kapacit. Jedná se o tyto případy:

(28)

Závěrem lze tedy konstatovat, jak bylo uvedeno ve 26. bodě odůvodnění, že je zde k dispozici určitá významná volná kapacita, která by se v případě, že by opatření byla zrušena, dala využít k výrobě dalšího množství ethanolaminů a jeho prodeji na trh Unie. Kromě toho budou vývozní trhy důležité pro výrobce v USA pravděpodobně nasyceny zvýšením své místní výroby, a tím se trh Unie stane pro vývoz z USA vysoce atraktivní volbou.

(29)

Bylo posouzeno i možné obchodní chování nespolupracující strany v USA uvedené v 10. bodě odůvodnění. Je třeba připomenout, že jedinou informací, kterou tato strana poskytla, bylo stanovisko, v němž konstatovala, že v důsledku dovozu ethanolaminů pocházejících z USA nedochází k žádné újmě a neexistuje pravděpodobnost opakovaného výskytu dumpingu působícího újmu. Společnost argumentovala, že během období přezkumného šetření zaznamenala v Unii jen malý prodej dotčeného výrobku dvěma stranám, s nimiž není ve spojení, a jedné straně, s níž ve spojení je. Rovněž uvedla, že hodlá dosáhnout pravidelné a spravedlivé struktury prodeje do Unie, neposkytla však žádné konkrétní údaje či ověřitelné informace ohledně svých výsledků týkajících se dotčeného výrobku během období přezkumného šetření ani ohledně svého plánovaného budoucího chování v oboru ethanolaminů ve vztahu k trhu Unie. Proto bylo třeba zjištění týkající se tohoto nespolupracujícího výrobce v USA v souladu s článkem 18 základního nařízení opřít o dostupné údaje. V tomto ohledu byly veřejně dostupné údaje získány z firemní internetové stránky dané strany i z příslušných údajů zveřejněných předním hospodářským časopisem CEH Product Review on Ethanolamines (SRI Consulting). Na základě výše uvedených skutečností bylo konstatováno, že podíl tohoto nespolupracujícího výrobce v USA na výrobní kapacitě USA během období přezkumného šetření činil 29 %, přičemž dotčený výrobek byl posouzen jako oblast podnikání, která patří k výrobním divizím podniku s nejlepšími výsledky.

Celkový význam trhu Unie rovněž potvrdila skutečnost, že prodej do Unie představuje zhruba 33 % celkového prodeje dané společnosti. Vzhledem k velikosti tohoto výrobce na trhu v USA, jeho výrobní kapacitě, celkovému významu Unie pro jeho podnikatelskou činnost a významu trhu Unie pro celosvětový trh ethanolaminů lze důvodně předpokládat, že by tento nespolupracující výrobce v USA v případě, že by byla opatření zrušena, svůj vývoz do Unie dále zvýšil. Motivace k tomu vyplývá z údajů platných během období přezkumného šetření, zvláště v důsledku vysokých cen dotčeného výrobku na trhu Unie.

(30)

Od listopadu 2004 ukládá Čína antidumpingová cla na monoethanolamin a diethanolamin pocházející z Japonska, USA, Íránu, Malajsie, Tchaj-wanu a Mexika. Na ethanolaminy pocházející z USA jsou ukládána cla ve výši 20 až 74 %. V roce 2008 směřovalo 11 % celkového vývozu z USA do Číny (10), což je trh se zvyšující se poptávkou po dotčeném výrobku, který v roce 2007 vyráběl zhruba 24 % své celkové vnitřní spotřeby ethanolaminů. Je třeba upozornit, že společnost Dow Chemical utvořila společný podnik se společností Petronas pod názvem Optimal a v Malajsii vybudovala závod o kapacitě 75 000 tun, který měl od roku 2002 zásobovat asijský trh s ethanolaminem. Skutečností však zůstává, že reálný vývoz z USA do Číny podléhá opatřením, a z praktických důvodů je tedy potenciál jakékoli významné absorpce volných kapacit omezen.

(31)

Dále se zdá, že potenciál vývozu ethanolaminů z USA do Číny je narušen i tím, že čínský celní režim pro ethanolaminy dovážené ze zemí ASEAN byl změněn (dovozní clo bylo sníženo z 5 % na 0 %), a tím výrobci ethanolaminů v zemích ASEAN vyvážejících do Číny získali další výhodu (11).

(32)

Trh s ethanolaminem byl charakterizován výrazným nárůstem poptávky po diethanolaminu, vyvolaným jeho použitím při výrobě glyfosátových herbicidů. Na poptávce po triethanolaminu se podílí zejména odvětví cementu a výroba změkčovadel tkanin. Hlavním trhem pro monoethanolamin je syntéza organických sloučenin (zejména ethyleneaminů). Poté co bylo v USA vydáno nařízení, jež s účinností od 1. ledna 2005 zakazuje používat pro ošetření dřeva alternativní výrobky na bázi kovů, se poptávka po monoethanolaminu zvýšila. Informace z předních časopisů však naznačují, že dopad legislativní změny v USA z roku 2005 na poptávku již v budoucnosti nebude vyvolávat vysoký procentní nárůst spotřeby. Veřejně dostupné údaje skutečně ukazují, že spotřeba monoethanolaminu určená pro přípravky na ochranu dřeva stoupla z 3 000 tun v roce 2001 na 107 000 tun v roce 2007. Od roku 2006 jsou však roční míry růstu nízké (tj. 3 %) a v budoucnosti se neočekává jejich významná změna. Důvodem je skutečnost, že tento segment trhu se stabilizoval a na trhu s přípravky na ochranu dřeva existuje hospodářská soutěž ze strany jiných výrobků, které monoethanolamin nepoužívají (jako jsou přípravky na ochranu dřeva na bázi borátu, přirozeně škůdcům odolné druhy dřeva a recyklovaná ocel). Celkově vzato, do období přezkumného šetření existovala kladně se vyvíjející poptávka, která se však dle předpokladů bude ustalovat.

(33)

Byly zkoumány i dostupné údaje o možném vývoji poptávky v USA a ve zbývajících částech světa v období do roku 2013. Všechny číselné údaje v následujících bodech odůvodnění vycházejí z informací získaných od žadatelů, společností Dow Chemical, INEOS Oxide LLC a z nejvýznamnějších referenčních publikací chemického průmyslu, jež vydávají SRI Consulting, PCI a Tecnon OrbiChem Ltd. Údaje ještě neodrážejí dopad současné hospodářské krize.

(34)

Podle těchto údajů se očekává, že průměrná roční míra růstu poptávky v USA dosáhne 3,1 %. Míry růstu na jiných trzích jsou vyšší. Prognózovaná průměrná roční míra růstu v Unii bude nižší než 4 % oproti 4,6 % v Číně, 5 % ve Střední a Jižní Americe a 13,4 % na Středním východě. Tato situace potvrzuje, že výrobci v USA budou muset hledat vývozní trhy a budou se snažit maximalizovat svou přítomnost a výnosy v těch oblastech světa, kde se očekává vyšší růst a kde existují možnosti většího podílu na trhu.

(35)

Při porovnání vývoje poptávky s dostupnou výrobní kapacitou je výsledkem následující stav, opět na základě údajů z doby před krizí: v USA, kde byla během období přezkumného šetření skutečná výroba zhruba o 65 000 tun vyšší než skutečná spotřeba výrobku kombinovaná s volnou kapacitou, bude nějakou dobu trvat, než bude absorbována další výrobní kapacita, která zahájila provoz v nedávné době. Z veřejně dostupných informací vyplývá, že přebytečná kapacita v USA dle očekávání do roku 2013 nezmizí. Proto pravděpodobně nebude motivace výrobců v USA k vývozu v dohledné době nijak menší.

(36)

Oproti tomu poptávka na evropském trhu v roce 2007 mírně převyšovala (12) výrobní kapacitu Unie. Na základě údajů z doby před krizí však není pravděpodobné, že by se tato situace nezměnila. Pokud se prognózované míry růstu porovnají s ohlášeným rozšiřováním kapacity, lze skutečně očekávat určitou přebytečnou kapacitu v případě, že budou provedeny investiční plány INEOS Oxide Ltd v Unii. Očekává se, že provoz těchto rozšířených kapacit nebude zahájen do konce roku 2010. Trh Unie by se tedy stal velmi zranitelný vůči jakémukoli tlaku vyplývajícímu z potřeby výrobců v USA zabezpečit si trhy pro svou přebytečnou výrobu.

(37)

Obecně celosvětová výrobní kapacita pravděpodobně do roku 2013 vzroste ze zhruba 1 764 000 tun na 2 423 000 tun (jmenovitá kapacita). Tento nárůst zahrnuje nové kapacity vybudované v Unii (+ 119 000), v Rusku (+50 000), v Saúdské Arábii (+ 100 000) a v Asii (+ 394 000) (13). V Číně je v období 2009 až 2011 plánován nárůst kapacity pro ethanolaminy o 344 000 tun. Vzhledem k tomu, že jeden z výrobců v USA prodává dotčený výrobek v Číně prostřednictvím společného podniku v Malajsii, lze zjevně očekávat, že jakýkoli nárůst soběstačnosti Číny vážně zúží vývozní možnosti výrobců v USA. Pokud jde o zbývající asijské trhy, dostupné údaje potvrzují, že i tyto trhy se stávají soběstačnými, což znamená další tlak na výrobce v USA, aby si našli nové trhy.

(38)

Světová poptávka při prognózované míře růstu ve výši 3,5 až 4 % vzroste do roku 2013 na 1 836 000 tun. Vzhledem k tomu, že část nadbytečné kapacity je vždy pohlcena přerušením provozu kvůli údržbě a že je z tohoto důvodu potřebná určitá rezerva, uvádí předpověď na rok 2013 vyrovnanou nabídku a poptávku pouze v USA a přebytek kapacit ve všech ostatních zemích. Celkově je na základě různých rozšiřování kapacit a prognózy situace na trhu do roku 2013 pravděpodobné, že by vyvážející výrobci v USA uplatňovali dumping na trhu Společenství, protože do roku 2013 pravděpodobně na trhu v USA k vyrovnání nabídky a poptávky nedojde.

(39)

Je třeba upozornit, že ethanolaminy tvoří část obchodního odvětví derivátů ethylenoxidů. Do tohoto odvětví patří i monoethylenglykol. Existují náznaky, že většina výrobců derivátů ethylenoxidu v Asii se v důsledku velkého propadu trhů s glykolem snaží zaměřit na obor derivátů ethylenoxidu jiných než monoethylenglykol, a tím přináší na trh více ethanolaminů. Z důvodu velmi nízkých cen monoethylenglykolu v roce 2008 se asijští výrobci, kteří mohou vyrábět monoethylenglykol i ethanolaminy, rozhodli za účelem zvýšení své celkové ziskovosti upřednostnit výrobu ethanolaminů (14). To pravděpodobně zhorší podmínky na trhu s ethanolaminem v Asii, který v roce 2008 představoval 18 % (15) celkového vývozu z USA. Podle údajů z počátku současné hospodářské krize existovaly určité předpovědi, že v krátkodobém výhledu bude v Asii poptávka výrazně převyšovat nabídku (16), tento nedostatek však má být ve střednědobém výhledu vyřešen velkým nárůstem kapacity pro ethanolaminy v Asii, jak je vysvětleno ve 27. bodě odůvodnění.

(40)

Údaje dostupné po období přezkumného šetření potvrzují, že v důsledku velmi nízkých cen monoethylenglykolu budou výrobci, kteří vyrábějí monoethylenglykol i ethanolaminy, v zájmu zvýšení své celkové ziskovosti upřednostňovat výrobu ethanolaminů. Pokud jde o vývoj kapacit pro výrobu monoethylenglykolu ve světě, údaje (17) naznačují, že se kapacity pro monoethylenglykol v posuzovaném období zvýšily zhruba o 19 %. Kromě Asie se tento vývoj přičítá zejména nárůstu v zemích Středního východu (Írán, Kuvajt a Saúdská Arábie), kde bude rozšiřování výroby monoethylenglykolu pokračovat až do roku 2015. V Mexiku došlo v posuzovaném období k nárůstu kapacity výroby ethanolaminu o 40 000 tun, přičemž z dostupných údajů vyplývá, že je třeba očekávat přechod z výroby monoethylenglykolu k výrobě ethanolaminů. Tato situace potvrzuje, že světový trh čelí v oblasti výroby monoethylenglykolu závažnému problému s přebytkem nabídky, a vysvětluje, proč světové ceny monoethylenglykolu klesají.

(41)

Protože USA jsou nejdůležitějším trhem s ethanolaminem na světě, očekává se, že to bude první trh, který bude muset čelit důsledkům přebytečné kapacity výroby monoethylenglykolu, tj. poklesu cen monoethylenglykolu a přesunu příslušné suroviny (ethylenoxidu) z výroby monoethylenglykolu k výrobě ethanolaminů. Je zjevné, že přebytečná kapacita výroby monoethylenglykolu a její důsledky spolu s již zjištěným přebytkem ethanolaminu na trhu v USA vyvolají tlak na ceny ethanolaminu.

(42)

Prodej na trhu Unie probíhá obecně méně často na základě smluv na dobu určitou než na trhu USA, ale všechny ověřené smlouvy obsahovaly doložky umožňující poměrně rychlé přizpůsobení cen (obvykle v rozmezí několika týdnů) v důsledku jakéhokoli kolísání cen. Proto existence kupních smluv neznamená, že by se prodejní ceny stanovovaly na delší časové období a v důsledku toho byly stabilní. Jednotkové ceny se do velké míry řídí cenami na světovém trhu.

(43)

Průmysloví spotřebitelé v USA a v Unii mají na obou trzích obvykle podobné podmínky, protože často jde o mezinárodní společnosti, které si své zásobování zajišťují na celosvětovém základě a volí si takové dodavatele, kteří dokážou zajistit dodávky v podobném rozsahu. Prodej dvou spolupracujících vyvážejících výrobců obchodníkům a distributorům představuje pouze 10 až 20 % objemu prodávaného na domácím trhu v USA a 25 až 35 % prodeje na trhu Unie. Podle ověřených údajů byly ceny na domácím trhu v USA pro obchodníky v průměru o 7 % nižší než ceny v Unii a ceny na domácím trhu v USA pro vnitrostátní průmyslové spotřebitele byly v průměru zhruba o 30 % nižší než pro spotřebitele v Unii. Tyto údaje potvrzují, že během období přezkumného šetření existoval mezi oběma trhy poměrně významný rozdíl, přičemž ceny na trhu v Unii byly vyšší než ceny v USA. Proto by s ohledem na nasycení ostatních vývozních trhů USA a úroveň cen v Unii ukončení platnosti opatření představovalo významný podnět ke zvýšení vývozu do Unie, pokud by takový cenový rozdíl trval i v blízké budoucnosti.

V této souvislosti je třeba upozornit, jak je vysvětleno ve 48. bodě odůvodnění, že příslušné údaje po období přezkumného šetření naznačují, že v důsledku světové hospodářské krize překročily ceny v USA po období přezkumného šetření ceny v Unii.

(44)

Na základě údajů týkajících se období přezkumného šetření a vzhledem k nikoli zanedbatelnému rozdílu cen v USA a Unii pro průmyslové spotřebitele, kteří představují většinu zákazníků, by zrušení opatření znamenalo významný podnět pro přesun prodeje z USA do Unie. V každém případě se tato situace po období přezkumného šetření změnila a u většiny druhů výrobků by vývozní ceny z USA byly konkurenceschopné pouze za předpokladu, že by byly stanoveny na dumpingové úrovni (viz 48. bod odůvodnění).

(45)

Šetření prokázalo, že hlavními vývozními trhy pro USA během období přezkumného šetření byly Kanada, Mexiko, Brazílie a Unie. Pokud jde o prodejní ceny, jsou vývozní ceny USA pro třetí země obecně vyšší než ceny na domácím trhu v USA a vývozní ceny USA pro Unii jsou obecně vyšší než ceny pro zbytek světa. Ačkoli výše uvedený stav by bylo možné částečně přičíst nižšímu objemu vývozu (tj. nižší objem obvykle vede k vyšším cenám), rovněž se tím potvrzuje význam vývozních trhů pro výrobce v USA, kteří mohli vždy očekávat vyšší ceny, a tudíž považovat tyto trhy za velmi lákavé v případě, že by na domácím trhu v USA došlo k problémům, jako je například přebytek nabídky nebo kapacit či narušení poptávky.

(46)

Celková úroveň cen ethanolaminu do konce roku 2008 klesla z historického maxima ve třetím čtvrtletí a na počátku čtvrtého čtvrtletí roku 2008. Následně ceny klesly v důsledku slabé poptávky a mnohem nižší ceny ethylenu (18). Je také zjevné (19), že k narušení cen došlo i na tradičních vývozních trzích USA, jako je Kanada, Mexiko nebo Brazílie, což poukazuje na to, že po období přezkumného šetření jsou ceny na tradičních vývozních trzích USA nižší než v Unii.

(47)

Závěrem lze konstatovat, že u obou spolupracujících vyvážejících výrobců zůstává trh USA v zásadě nejdůležitějším odbytištěm. Unie a Kanada (v níž výroba ethanolaminu neexistuje) pokrývají většinu vývozu dotčeného výrobku z USA, následovány Brazílií a Mexikem. Zhruba 20 % výroby v USA bylo během období přezkumného šetření vyvezeno za ceny obecně vyšší, než byly ceny účtované na domácím trhu v USA. Během období přezkumného šetření tedy prodej do Unie a do zbytku světa hrál významnou úlohu v celkovém využití a ziskovosti zavedených výrobních kapacit. Jakkoli se ceny po období přezkumného šetření značně změnily, není o trvajícím významu vývozních trhů pro ziskovost a využití kapacit pochyb. Nic nenaznačuje tomu, že by všechny výše uvedené skutečnosti neplatily pro nespolupracující výrobce v USA.

(48)

Jedním z prvků, které by dle očekávání měly v blízké budoucnosti sehrát zásadní úlohu ve vývoji celosvětové kapacity a poptávky, je dopad nedávné světové hospodářské krize. Společnost DOW Chemical uvedla, že krize nebude mít na odvětví ethanolaminu významný dopad, že současná krize odeznívá a ve druhé polovině roku 2009 se očekává zotavení cen. Výrobní odvětví Unie na druhé straně uvedlo, že poptávka klesla o 30 %, jeho prodejní ceny se prudce snížily a tento pokles byl větší než pokles cen příslušných surovin používaných při výrobě ethanolaminů, totiž ethylenoxidu a čpavku.

Tvrzení společnosti DOW Chemical nebyla vyhodnocena jako přesvědčivá. V minulosti byla poptávka po určitých odvětvích konečné spotřeby dotčeného výrobku, jako jsou výrobky osobní hygieny, hospodářskými poklesy nepříznivě ovlivněna. Jak již bylo uvedeno výše, dopad právní úpravy ošetření dřeva USA na poptávku má brzy ustávat, zatímco dobře známé problémy v odvětví stavebnictví a automobilového průmyslu v Evropě i v USA zřejmě nepomohou poptávce po dotčeném výrobku ani v odvětví výroby cementu, ani v odvětví automobilových kapalin, přinejmenším v dohledné době. Kromě toho byla také u použití v textilním průmyslu v USA zjištěna klesající tendence, která se následně ustálila v roce 2007. Celkově tvrzení společnosti Dow Chemical ohledně hospodářské krize a budoucího vývoje cen nepotvrdily žádné veřejně dostupné údaje předložené během tohoto šetření. Informace dostupné z předních specializovaných časopisů potvrdily tvrzení výrobního odvětví Unie, podle něhož došlo k podstatnému poklesu poptávky, v některých odvětvích až o 40 %.

Dostupné údaje za dobu po období přezkumného šetření naznačují, že se dumping oproti stavu během období přezkumného šetření zvýšil. Jak bylo uvedeno výše, během období přezkumného šetření existoval mezi trhy v Unii a USA poměrně významný rozdíl, přičemž ceny na trhu v Unii byly často vyšší než ceny v USA. Byl tedy zjištěn dumping u dvou vývozců z USA, nikoli však u vývozce třetího. Ke konci období šetření a v říjnu 2008 došlo k jasnému přehřátí trhu. Zejména šlo o to, že ceny v USA značně vzrostly a převýšily ceny v Unii u dvou ze tří druhů výrobků (monoethanolamin a diethanolamin, na které připadalo 41 % vývozu USA), zatímco rozdíl u triethanolaminu se značně snížil. Přestože ceny od října 2008 značně poklesly, z posledních dostupných údajů vyplývá, že ceny v USA, zvláště ceny monoethanolaminu a diethanolaminu, jsou stále vyšší než ceny v Evropě. Jinými slovy, pokud má cenově konkurovat evropským výrobkům, bude muset veškerý vývoz z USA do Evropy na trh vstupovat s dumpingovými cenami.

(49)

Je třeba připomenout, že během období přezkumného šetření byl dumping zjištěn u jednoho ze dvou spolupracujících vyvážejících výrobců, avšak v menší míře než při předchozím přezkumném šetření. Dumping existoval i u vyvážejících výrobců, kteří však nespolupracovali.

(50)

Oproti předchozímu přezkumnému šetření poklesl tržní podíl dovozu z USA z 16,7 % na 14 %. V USA stále existuje značná přebytečná výrobní kapacita ve výši zhruba 60 000 tun, ačkoli na nižší úrovni než při předchozím přezkumu. Je třeba upozornit, že nízká míra využití během období přezkumného šetření byla důsledkem přechodných událostí a že odhadem u 29 % zavedené kapacity v USA nemohlo být využití kvůli chybějící spolupráci prošetřeno. Současně se očekává, že poptávka na trhu v USA poroste mírně pomaleji než v Unii a přebytečná kapacita v USA bude absorbována nejdříve v roce 2013. Kromě toho v případě, že budou opatření zrušena, budou výrobci v USA motivováni ke zvýšení svého prodeje na trhu Unie, protože v řadě případů bylo zjištěno, že ceny v Unii jsou vyšší než ceny účtované na domácím trhu v USA nebo na jakémkoli jiném vývozním trhu, na který výrobci v USA dodávali během období přezkumného šetření. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že pro společnosti v USA existuje motivace ke zvýšení jejich přítomnosti na trhu Unie. To by vedlo k přebytku nabídky a následné sestupné cenové spirále, tzn. k ještě vyššímu objemu dumpingového dovozu než během období přezkumného šetření. Pravděpodobnost pokračování nebo nárůstu dumpingového dovozu podle údajů za období přezkumného šetření se dále zvyšuje, je-li zohledněn vývoj po období přezkumného šetření. Po období přezkumného šetření a v důsledku světové hospodářské krize ceny v USA převýšily ceny v Unii u značného podílu dotčeného výrobku, zatímco úroveň cen ve zbytku světa je obecně nižší. Vývoj po období přezkumného šetření jasně znamená, že pokud by výrobci v USA měli konkurovat výrobnímu odvětví Unie, musely by jejich výrobky na trh vstupovat s dumpingovými cenami v ještě větší míře než během období přezkumného šetření.

(51)

Závěrem lze tedy konstatovat, že pokud by byla opatření zrušena, je pravděpodobné, že dumping bude pokračovat, a je zde nebezpečí, že nárůst objemu dovozu může vyvolávat tlak na snižování cen v Unii, přinejmenším v období do roku 2013.

(52)

Žádost byla podána jménem čtyř známých výrobců ethanolaminů v Unii představujících podstatnou část, v tomto případě více než 95 %, celkové známé výroby obdobného výrobku v Unii.

(53)

Uvedení čtyři žádající výrobci v Unii při šetření plně spolupracovali. Další podnik v Unii, LUKOIL Neftochim Bourgas AD, žádost podpořil, ale neodpověděl na dotazník a neposkytl žádné informace či údaje. Žádající výrobci v Unii mají výrobní závody ve Francii, Německu, Švédsku a Belgii.

(54)

Je třeba upozornit, že jeden výrobce v Unii, INEOS Oxide Ltd, má i výrobní zájmy v USA. Během šetření tento konkrétní výrobce uvedl, že se považuje za výrobce vázaného na Unii. Společnost během období přezkumného šetření dovážela dotčený výrobek od svého výrobce v USA, s nímž je ve spojení, ale podíl dovozu k výrobě této společnosti v Unii je nižší než 10 %. Kromě toho podle dostupných informací daný výrobce plánuje v Unii do konce roku 2010 rozšíření své kapacity. V souladu s výše uvedeným lze tuto společnost považovat za skutečného výrobce v Unii, protože její dovoz netvoří hlavní část její podnikatelské činnosti. Proto se nepovažuje za vhodné tohoto výrobce vyloučit z definice výrobního odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) základního nařízení.

(55)

Na tomto základě jsou danými čtyřmi výrobci v Unii společnosti BASF SE/AG, INEOS Oxide Ltd, Sasol Germany GmbH a Akzo Nobel Functional Chemicals AB, které ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení představují výrobní odvětví Unie. Nadále tedy budou označováni jako „výrobní odvětví Unie“.

(56)

Ze šetření vyplynulo, že podobně jako při předchozím přezkumném šetření je část výroby ethanolaminů v Unii určena pro vnitřní či vlastní spotřebu. Tři ze čtyř společností, které patří k výrobnímu odvětví Unie, vyrábějí pro vlastní spotřebu. Šetřením se potvrdilo, že výrobní odvětví Unie nenakupuje dotčený výrobek pro vlastní spotřebu od nezávislých stran, ať již v rámci Unie nebo mimo ni, a že výroba pro vlastní spotřebu je používána k výrobě jiných následných výrobků. Ethanolaminy pro vlastní spotřebu se proto nepovažují za konkurenci ethanolaminů dostupných na trhu Unie (dále jen „volný trh“).

(57)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě součtu objemu vlastní výroby výrobců v Unii určené k volnému prodeji na trhu Unie a k vlastní spotřebě těchto výrobců a objemu dovozu ze třetích zemí na trh Unie, od něhož byl odečten vývoz výrobců v Unii. Byly připočteny i odhady pro nespolupracujícího výrobce, který představuje velmi malou část výroby Unie.

(58)

Na tomto základě se spotřeba Unie vyvíjela takto:

(59)

Spotřeba na volném trhu vzrostla během posuzovaného období o 41 %, přičemž k největší části nárůstu došlo mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření. Pokud jde o trh vlastní spotřeby, spotřeba klesla o 17 %.

(60)

Objem dovozu dotčeného výrobku do Unie z USA během posuzovaného období klesl o 16 %. Nicméně mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření byl pozorován jeho mírný nárůst. Celkově vzato výrobci v USA svůj vývoz do Unie nezvýšili z důvodu i) provozních problémů (podstatný dopad hurikánů na výrobu a vývoz v USA) a následné potřeby uspokojit domácí trh v USA a ii) zhoršení celosvětového poměru nabídky a poptávky v důsledku výpadků výroby v jiných částech světa a větších obchodních příležitostí k přesunu suroviny užívané pro výrobu ethanolaminů do výroby monoethylenglykolu. Kromě toho v posuzovaném období jeden výrobce v USA vývoz do Unie téměř zastavil a tím přispěl ke zjištěnému poklesu. Je rovněž třeba poznamenat, že značná část dovozu z USA během období přezkumného šetření nebyla dumpingová.

(61)

Průměrná dovozní cena během posuzovaného období rovnoměrně rostla. Průměrná dovozní cena při dovozu z USA byla vždy nižší než průměrné ceny výrobního odvětví Unie.

(62)

Podíl dovozu z USA na trhu poklesl během posuzovaného období o 9,6 procentního bodu. Tato skutečnost se opět přičítá problémům uvedeným v 60. bodě odůvodnění.

(63)

Pro účely analyzování cenového podbízení byly porovnány dovozní ceny dvou spolupracujících vyvážejících výrobců účtované nezávislým odběratelům s cenami výrobního odvětví Unie, a to na základě vážených průměrů srovnatelných typů výrobku v průběhu období přezkumného šetření. Ceny výrobního odvětví Unie byly upraveny na úroveň ze závodu a srovnány s dovozními cenami CIF na hranice Unie, které zahrnovaly veškerá cla. Toto srovnání cen bylo provedeno v případě transakcí na stejné obchodní úrovni, podle potřeby řádně upravených a po odečtení rabatů a slev.

(64)

Výše uvedenou metodikou nebylo vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie zjištěno žádné cenové podbízení.

(65)

Dovoz z ostatních třetích zemí v posuzovaném období rovnoměrně rostl, svého vrcholu dosáhl v roce 2007 a v době mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření vykazoval klesající tendenci. Během posuzovaného období byl však tento dovoz stále značně nižší než dovoz z USA. K hlavním ostatním vyvážejícím zemím patří Rusko, Mexiko, Írán a Tchaj-wan. Kromě Ruska, které zaznamenalo trvalý nárůst vývozu, zaznamenaly všechny zbývající země nesourodý vývoj vývozu s meziročními nárůsty a poklesy množství.

(66)

Je třeba upozornit, že odvětví vyrábí i pro svou vlastní spotřebu. Následující ukazatele byly zjištěny na základě prodeje pro volný trh i pro vlastní spotřebu: zásoby, výroba, kapacita, využití kapacity, investice, návratnost investic, peněžní tok, schopnost získat kapitál, zaměstnanost, produktivita a mzdy. Zbývající ukazatele, zejména výnosy z prodeje a zisk, se týkají prodeje na volném trhu. Vzhledem k vývoji na trhu vlastní spotřeby, tedy k tomu, že vlastní spotřeba je obecně v souladu s vývojem prodeje na volném trhu, lze zjištění týkající se trhu vlastní spotřeby extrapolovat.

(67)

Během posuzovaného období výroba a kapacita výrobního odvětví Unie postupně vzrostly o 13 %. Využití kapacity ve výrobním odvětví Unie zůstalo stabilní na vysoké úrovni téměř 90 %. Podle dostupných informací se tato úroveň využití kapacity blíží v dotčeném odvětví maximální úrovni. Souběžný nárůst výroby a kapacity, který vždy zůstal nižší než narůstající spotřeba v Unii, potvrzuje, že výrobní odvětví Unie bylo schopno ze stávajících opatření těžit a získat prospěch z nárůstu poptávky po dotčeném výrobku (přičítaného rostoucí poptávce v různých návazných odvětvích, která využívají ethanolaminy).

(68)

Zásoby výrobního odvětví Unie se rovněž zvýšily v souladu s celkovým nárůstem spotřeby v Unii. Tento údaj se však nepovažuje za příliš smysluplný ukazatel, protože výroba ethanolaminu je určena konkrétním zákazníkům a převážně vychází z dlouhodobých smluv uzavíraných obvykle na konci kalendářního roku.

(69)

Během posuzovaného období prodej výrobního odvětví Unie značně vzrostl (až o 54 %). Nicméně vzhledem k souběžnému významnému nárůstu spotřeby Unie na volném trhu byl nárůst podílu výrobního odvětví Unie na trhu za posuzované období poměrně mírný (nárůst o 6,4 %). Tento vývoj potvrzuje, že výrobní odvětví Unie bylo schopno ze stávajících opatření získat prospěch. Průměrná jednotková cena vlastní výroby výrobního odvětví Unie během posuzovaného období vzrostla o 31 %. Tento stav je odrazem podstatného nárůstu cen surovin používaných k výrobě ethanolaminů, ale i zvýšené ziskovosti, zejména v období přezkumného šetření.

(70)

Zjištěný růst prodejních cen výrobního odvětví Unie je v souladu i s celosvětovým nárůstem cen na světovém trhu s ethanolaminem. Tento jev se přičítá sérii mimořádných a dočasných událostí, k nimž došlo během posuzovaného období, a zejména od roku 2007 do období přezkumného šetření. Na jedné straně v tomto období značně vzrostly náklady na suroviny (ethylenoxid, zejména ropné deriváty a čpavek). Světový trh pak ve stejném období také zaznamenal významné zhoršení poměru celosvětové nabídky a poptávky. Tento vývoj byl výsledkem různých faktorů, například: problémů ve výrobě a vývozu v USA způsobených hurikány, výrobních problémů v Asii, silného nárůstu poptávky po následných výrobcích (agrochemických látkách, konkrétně glyfosátu), které používají ethanolaminy jako surovinu, a problémů při výrobě produktů (zejména monoethylenglykolu), které používají stejné suroviny jako výroba ethanolaminů a které vedly výrobce vyrábějící monoethylenglykol i ethanolaminy k dočasnému přechodu k monoethylenglykolu.

(71)

Během posuzovaného období výrobní odvětví Unie svou ziskovost značně zvýšilo. Toto zlepšení je třeba vnímat v kontextu světového růstu cen ethanolaminu, rozhodnutí jednoho výrobce v USA téměř zastavit svůj vývoz do Unie, jež přispělo ke snížení dovozu z USA, a narůstající poptávky po ethanolaminech v Unii i na celém světě. Tento nárůst poptávky vedl k vzestupu objemu prodeje i vzestupu úrovně prodejních cen, které byly do konce období přezkumného šetření výraznější než odpovídající růst výrobních nákladů.

(72)

Úroveň investic vykazuje v posuzovaném období nelineární vývoj. Investice byly na jedné straně nezbytné pro udržení výrobních zařízení výrobců a na druhé straně pro mírné navyšování kapacity s cílem využít nárůstu spotřeby a uspokojit potřeby vývozu. Návratnost investic vyjádřená jako čistý zisk výrobního odvětví Unie a čistá účetní hodnota jeho investic zaznamenaly během posuzovaného období významnou tendenci ke zlepšování. I peněžní tok výrobního odvětví Unie během posuzovaného období zaznamenal podstatný nárůst.

(73)

Počet zaměstnanců ve výrobním odvětví Unie zapojených do výroby obdobného výrobku během posuzovaného období mírně vzrostl. Výrobní odvětví Unie bylo v posuzovaném období schopno kontrolovat vývoj průměrných nákladů práce na zaměstnance. Produktivita vyjádřená jako výkon na zaměstnance se ve stejném období mírně zlepšila. Vývoj nákladů práce a produktivity měl kladný dopad na udržení pevné kontroly nad výrobními náklady a pomohl zlepšit výsledné zisky.

(74)

Dumping během období přezkumného šetření přetrvával, i když v menší míře, než jak bylo zjištěno při předchozím přezkumném šetření.

(75)

Jak je uvedeno výše, výrobní odvětví Unie mělo možnost se z minulého dumpingu zotavit, zejména z hlediska ziskovosti, prodeje a podílu na trhu.

(76)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie do třetích zemí vzrostl během posuzovaného období o 21 %. Toto významné zlepšení započalo v roce 2007 a pokračovalo až do období přezkumného šetření a bylo přičítáno hlavně vzestupu poptávky po ethanolaminech na asijských trzích v důsledku obtíží ve výrobě, k nimž na těchto konkrétních trzích ve stejném období došlo. Vývozní prodejní ceny sledovaly podobný vývoj jako ceny v Unii. Tento stav se opět přičítá skutečnosti, že doba od roku 2007 do období přezkumného šetření byla charakterizována významným zhoršením poměru celosvětové nabídky a poptávky.

(77)

Množství ethanolaminů spotřebovaných na trhu Unie vzrostlo během posuzovaného období o 41 %, zatímco dovoz z USA o 16 % poklesl. Současně výrobní odvětví Unie zvýšilo objem prodeje a svůj odpovídající podíl na trhu.

(78)

Hospodářská situace výrobního odvětví Unie se v průběhu posuzovaného období zlepšila. Příslušné ukazatele újmy popisují z hlediska výkonnosti podniků dobrý stav. Výrobní odvětví Unie pracovalo s vysokou kapacitou, dosahovalo významných ziskových rozpětí, stabilních peněžních toků, zvyšovalo investice a mělo pod kontrolou náklady práce. Kromě toho bylo výrobní odvětví Unie schopno využít série mimořádných událostí, k nimž došlo v době od roku 2007 do období přezkumného šetření a které zvýšily ceny a kladně ovlivnily podnikatelské výsledky odvětví.

(79)

Závěrem lze říci, že s ohledem na příznivý vývoj ukazatelů týkajících se výrobního odvětví Unie nebylo možné vyvodit skutečnost, že podstatná újma přetrvávala. Proto bylo zkoumáno, zda je pravděpodobné, že by se újma znovu vyskytla, pokud by byla opatření zrušena.

(80)

Je třeba připomenout, že pokračování dumpingu během období přezkumného šetření bylo zjištěno u dvou vyvážejících výrobců v USA. Jeden ze dvou vývozců uplatňujících dumping nespolupracoval. Vzhledem k tomu, že na tohoto výrobce se vztahují nejvyšší antidumpingová opatření a současně je významným výrobcem na trhu v USA, byl by vysoce motivován k návratu na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(81)

Jak podrobněji uvádí oddíl C, zjistilo šetření řadu činitelů, které poukazují na pravděpodobnost podstatného nárůstu dumpingového dovozu z USA v případě, že by opatření byla zrušena. K těmto činitelům patří zejména následující skutečnosti:

(82)

S ohledem na výše uvedené budou muset výrobci v USA nalézt další zákazníky a nejschůdnější cestou by pro ně bylo využití trhu Unie.

(83)

Během období přezkumného šetření se výrobnímu odvětví Unie dařilo dobře. Důvod lze nalézt v silné poptávce po dotčeném výrobku, která převýšila nabídku. Nicméně jakýkoli nárůst dovozu již za dumpingovou cenu dodávaných ethanolaminů pocházejících z USA by vyvolal značný tlak na výrobní odvětví Unie a zhoršil by jeho výsledky.

(84)

Také se konstatuje, že ethanolaminy jsou komodita, to znamená, že různé typy výrobků jsou vyráběny na určité technické úrovni a výrobky z jednoho zdroje lze snadno nahradit výrobky ze zdroje jiného. Proto bude na trhu charakterizovaném přebytkem nabídky hospodářská soutěž probíhat zejména na základě cen.

(85)

Za této situace může výše popsaná kombinace činitelů poměrně rychle ohrozit silnou poptávku po ethanolaminech a vést k přebytečné nabídce na trhu Unie. Nárůst dumpingového dovozu by vyvolal tlak na snižování prodejních cen a měl by pak nepříznivý vliv na ukazatele výkonu výrobního odvětví Unie, zejména jeho ziskovost. Pokud by ve zvýšené míře docházelo k dumpingu, bylo by zjištěno cenové podbízení.

(86)

Pravděpodobnost opakovaného výskytu újmy popsaná v předešlém oddíle je ještě zvýšena tím, že trh s ethanolaminem se změnil po hospodářské krizi, která nastala na podzim roku 2008. Mnoho klíčových parametrů se značně změnilo, jak pokud jde o vývoz, tak pokud jde o situaci výrobního odvětví Unie. Jak bylo vysvětleno výše, z dostupných informací vyplývá, že po období přezkumného šetření došlo k silnému nárůstu dumpingového dovozu v důsledku skutečnosti, že úrovně cen v USA pro dva typy výrobků převyšují evropské úrovně cen, zatímco rozdíl cen u třetího typu rychle mizí. V tomto ohledu údaje Eurostatu ukazují, že během druhého čtvrtletí roku 2009 byl dovoz z USA (tj. 15 052 tun) do Unie o 20 % levnější než během období přezkumného šetření.

(87)

Bez opatření by tento zvýšený dumpingový dovoz ohrozil výrobní odvětví Unie, které je značně oslabeno. Veřejně dostupné informace shromážděné během šetření skutečně poukazují na snížení poptávky, prodeje a úspor z rozsahu, nevyužitou výrobní kapacitu, klesající finanční výkonnost atd. (21) V důsledku současné hospodářské krize se trh s ethanolaminem v Unii potýkal se slabou poptávkou. Výrobci z výrobního odvětví Unie byli proto nuceni svou výrobu omezit.

(88)

Výrobní odvětví Unie v současné době pracuje na 70 % úrovni využití kapacit, tj. na úrovni značně nižší než během období přezkumného šetření, kdy byla kapacita využívána téměř plně. Kromě toho objem prodeje výrobního odvětví Unie klesl zhruba o 30 %, zatímco prodejní ceny po období přezkumného šetření klesly o 35 až 40 %. Současně vývoj výrobních nákladů a ziskovosti po období přezkumného šetření naznačují, že zřejmě existuje závažná nerovnováha mezi náklady na suroviny a cenami ethanolaminu, což dále narušuje finanční výsledky výrobního odvětví Unie. Náklady na dvě hlavní suroviny používané při výrobě ethanolaminu (ethylenu a čpavku) po období přezkumného šetření skutečně klesaly značně méně než ceny ethanolaminu. To vedlo k vážné ztrátě ziskových rozpětí výrobního odvětví Unie, které nyní zaznamenává buď ztráty, nebo jednociferná zisková rozpětí.

(89)

Jinými slovy, výrobní odvětví Unie již není ve zdánlivě dobré situaci, ale v situaci, kdy by tlak dumpingového dovozu více než pravděpodobně uvedl do pohybu sestupnou spirálu, která by daleko přesáhla spirálu zjištěnou na základě údajů z období přezkumného šetření.

(90)

Výše zmíněná hospodářská situace omezila podnikatelské možnosti výrobního odvětví Unie. Na jedné straně by výrobní odvětví Unie nebylo schopno rozšířit svou zákaznickou základnu v Unii, protože neexistují žádné známky toho, že by hlavní konkurenti na trhu Unie (tj. výrobci z USA) zastavili svůj vývoz do Unie. Na druhé straně se rovněž nezdá možné zmírnit tlak na výrobní odvětví Unie zvýšením výroby pro vlastní spotřebu, protože neexistují žádné známky toho, že by hospodářské vyhlídky návazných výrobků (jako jsou ethylenaminy, herbicidy a katalyzátory) mohly vyvážit tlak na trh s ethanolaminem.

(91)

Pokud budou opatření zrušena, je velmi pravděpodobné, že dojde k výraznému nárůstu dumpingového dovozu z USA do Unie, který by mohl vést pouze k obnově újmy. Výrobci v USA ztrácejí tradiční trhy, zatímco přebytek nabídky monoethylenglykolu by vedl k nárůstu výroby ethanolaminů, které by bylo třeba prodávat na jiných trzích než v USA. Kromě toho hospodářská krize ovlivnila výrobní odvětví Unie, které čelí tlaku stávajícího dumpingového dovozu z USA, aniž by mělo jakékoli jiné reálné alternativní řešení dumpingu působícího újmu než pokračování antidumpingových cel. Nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by vedly k závěru, že tato situace by se nezhoršila v případě pozbytí platnosti opatření.

(92)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda by zachování současných antidumpingových opatření nebylo proti zájmu Unie jako celku. Při stanovování zájmu Unie se posuzovaly všechny jednotlivé zúčastněné zájmy, tj. zájmy výrobního odvětví Unie, dovozců, obchodníků, velkoprodejců a průmyslových spotřebitelů dotčeného výrobku.

(93)

Je třeba připomenout, že při předchozích šetřeních se mělo za to, že opatření nejsou proti zájmu Unie. Současné šetření je navíc přezkumem před pozbytím platnosti, což znamená, že je analyzována situace, ve které se antidumpingová opatření uplatňují.

(94)

V této situaci bylo zkoumáno, zda přes závěr týkající se pravděpodobnosti pokračování dumpingu a pravděpodobnosti opakovaného výskytu újmy nejsou závažné důvody vedoucí k závěru, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Unie opatření dále zachovávat.

(95)

Připomíná se, že během období přezkumného šetření k dumpingu stále docházelo, a je pravděpodobné, že dumping bude u dotčeného výrobku pocházejícího z USA pokračovat a újma způsobovaná výrobnímu odvětví Unie se opakovaně vyskytne.

(96)

Prokázalo se, že výrobní odvětví Unie je životaschopné a dokáže obstát v hospodářské soutěži, jak to potvrzuje příznivý vývoj většiny hospodářských ukazatelů. Dříve uložená antidumpingová opatření přispěla k obnovení ziskovosti a umožnila dostatečnou návratnost investic. To by mohlo být ku prospěchu nových investic v roce 2010. Proto je v zájmu výrobního odvětví Unie, aby byla opatření proti dumpingovému dovozu z USA zachována.

(97)

Ze skutečnosti, že žádný obchodník ani velkoprodejce nespolupracoval, lze vyvodit, že nebude-li platnost opatření prodloužena, nebude to na tyto účastníky mít výraznější dopady. Kromě toho šetření neprokázalo existenci dovozců, kteří nejsou s výrobci ve spojení, protože veškerý dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z USA do Unie probíhá přes dovozce, kteří jsou s vyvážejícími výrobci v USA ve spojení.

(98)

Pokračujícím uplatňováním opatření se nezmění současná situace dovozců, kteří jsou s výrobci ve spojení a u nichž bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření měli zisky s rozpětím, které odpovídá tržním podmínkám. V každém případě přinejmenším v podobných situacích, jako je situace projednávaná, tvoří zájmy dovozců, kteří jsou s výrobci ve spojení, nedílnou součást zájmů vyvážejících výrobců, protože ti mohou určovat politiku dovozců, kteří jsou s nimi ve spojení. Je třeba připomenout, že zájmy vyvážejících výrobců nejsou součástí analýzy zájmů Unie.

(99)

S ohledem na skutečnost, že prodloužení platnosti opatření by představovalo již třetí prodloužení antidumpingových opatření, byla zvláštní pozornost věnována zájmu průmyslových spotřebitelů.

(100)

Do tohoto šetření se zapojil pouze jeden spotřebitel z oblasti výroby esterquatu. Esterquaty se vyrábějí z triethanolaminu a slouží jako změkčovadla tkanin, uváděná do maloobchodní sítě společnostmi, jako jsou Unilever, Henkel, Colgate Palmolive, Procter & Gamble a Benckiser/Reckitt. Dotčený průmyslový spotřebitel nakupoval během období přezkumného šetření ethanolaminy z USA i od výrobního odvětví Unie. Dovoz u tohoto průmyslového spotřebitele představoval malou část celkového dovozu z USA (v rozmezí 15 až 25 % – přesný údaj nelze zveřejnit z důvodu důvěrnosti).

(101)

Jediný spolupracující průmyslový spotřebitel argumentoval, že spotřebitelé v Unii antidumpingovými opatřeními trpí, protože jsou závislí na dovozu ethanolaminu jako na dalším zdroji pro pokrytí jejich poptávky v Unii. Rovněž tvrdil, že spotřebitelé v Unii působí na vysoce konkurenčních a na ceny vysoce citlivých trzích, na nichž existuje tlak ze strany následných výrobců. Rovněž musí nakupovat suroviny za nejnižší možnou cenu, aby minimalizovali náklady. Podle tohoto průmyslového spotřebitele tedy jakékoli zvýšení cen ethanolaminu ohrožuje jeho podnikání a narušuje jeho ziskovost. Proto tato strana konstatovala, že prodloužení platnosti opatření není v zájmu Unie, protože výše zmíněná situace by se zlepšila, kdyby byla antidumpingová opatření zrušena.

(102)

Bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření představoval triethanolamin u jediného spolupracujícího průmyslového spotřebitele důležitou část (20 až 30 %) celkových nákladů na výrobu esterquatů. Je zřejmé, že zrušením antidumpingových opatření by se přinejmenším v krátkodobém výhledu zmenšilo břemeno této společnosti vyplývající z nákladů na triethanolamin jako surovinu. Nicméně s ohledem na skutečnost, že tato společnost nakupuje velmi významná množství triethanolaminu od výrobního odvětví Unie, se neočekává, že by konečný dopad jakékoli změny antidumpingových opatření byl u tohoto konkrétního průmyslového spotřebitele významný. V tomto ohledu Komise zkoumala dopad současných antidumpingových opatření na obrat společnosti v oblasti esterquatů s využitím ethanolaminů dovážených z USA. Z dostupných údajů vyplývá, že celkový dopad antidumpingového cla na obrat příslušné společnosti je mírný (v rozmezí 1 až 5 % – přesný údaj nelze zveřejnit z důvodu důvěrnosti). To vysvětluje, proč byla daná společnost schopna pokračovat ve svém podnikání v daném odvětví i přes značný nárůst cen ethanolaminů do období přezkumného šetření a navzdory existenci antidumpingových opatření. Je také třeba upozornit, že esterquaty představují pouze poměrně malou část veškeré činnosti tohoto průmyslového spotřebitele.

(103)

Byl šetřen i vývoj cen triethanolaminu po období přezkumného šetření a jejich dopad na výrobní náklady jediného spolupracujícího průmyslového spotřebitele. V tomto ohledu je třeba připomenout, že ceny ethanolaminů po období přezkumného šetření značně klesly. Při pozorovaném vývoji cen triethanolaminu a struktuře nákladů v odvětví esterquatů se má za to, že podíl triethanolaminu na plných nákladech hotového výrobku po období přezkumného šetření poklesl. Na základě dostupných údajů se zdá, že v případě tohoto konkrétního průmyslového spotřebitele by snížení cen triethanolaminu mohlo vést ke snížení nákladů na triethanolamin v rozmezí 20 až 25 %. Na plných výrobních nákladech hotových výrobků by se tato skutečnost projevila poklesem zhruba o 15 až 20 %.

(104)

Byl analyzován i dopad prodloužení platnosti antidumpingových opatření na jediného spolupracujícího průmyslového výrobce, přičemž byly zkoumány jeho předešlé hospodářské výsledky, zejména pokud jde o ziskovost a prodej. Ve věci ziskovosti bylo zjištěno, že v posuzovaném období dosahoval jediný spolupracující průmyslový spotřebitel i přes platná opatření u výrobků obsahujících ethanolaminy marginální ziskovosti. Ve věci prodeje bylo zjištěno, že jediný spolupracující průmyslový spotřebitel značně zvýšil svůj exportní prodej výrobků obsahujících ethanolaminy, zatímco jeho prodej v Unii mírně poklesl. Zmíněný vývoj se týkal stejnou měrou výrobků vyráběných za použití ethanolaminů pocházejících z USA i pocházejících z Unie. Tato situace upozorňuje na skutečnost, že existence antidumpingových opatření neměla žádný dopad na rozhodování dané společnosti o prodeji, což potvrzuje, že tato společnost byla schopna pokračovat v úspěšné činnosti bez jakýchkoli významných zjevných problémů v oblasti prodeje a ziskovosti. Nebyla zjištěna žádná závažná skutečnost, jež by poukazovala na to, že by se výše zmíněná situace mohla v případě prodloužení platnosti antidumpingových opatření změnit.

(105)

A konečně nebylo možné nalézt ani žádné přesvědčivé důkazy, které by odůvodnily tvrzení, podle něhož lze napjatý trh pro průmyslové spotřebitele přičíst přímo nedostatku dodávek ethanolaminů výrobním odvětvím Unie.

(106)

V souhrnu lze konstatovat, že během období přezkumného šetření je vliv antidumpingového cla na výrobní náklady hotových výrobků u spolupracujícího průmyslového spotřebitele vcelku omezený a zrušení antidumpingových opatření by mělo jen okrajový kladný vliv. Kromě toho situace v oblasti cen triethanolaminu po období přezkumného šetření již měla kladný dopad na strukturu nákladů společnosti. Bylo proto rozhodnuto, že prodloužení platnosti opatření by na jediného spolupracujícího průmyslového spotřebitele nemělo závažný dopad. Vzhledem k tomu, že při šetření nespolupracoval žádný jiný průmyslový spotřebitel a v této konkrétní věci neposkytla další relevantní informace žádná další strana, dovozuje se, že výše uvedená analýza by měla platit pro všechny průmyslové spotřebitele, kterých by se trh s ethanolaminem mohl dotýkat.

(107)

Šetření ukázalo, že současná antidumpingová opatření přispívají k zotavování výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie by mělo z prodloužení platnosti opatření prospěch v tom, že by se udržely současné ziskové ceny, což by umožňovalo provádět další investice. Zrušením opatření by se toto zotavování ohrozilo, jak je podrobně popsáno v oddíle F. Proto je prodloužení platnosti opatření v zájmu výrobního odvětví Unie.

(108)

Žádní dovozci, kteří by nebyli s výrobci ve spojení, zřejmě neexistují a nezávislí obchodníci/velkoprodejci se nezapojili. Všechen dovoz výrobků pocházejících z USA probíhá prostřednictvím obchodníků, kteří jsou s výrobci ve spojení a u nichž byla v době platnosti opatření během období přezkumného šetření zjištěna zisková rozpětí, jež odpovídala obvyklým tržním podmínkám.

(109)

Dále se ukazuje, že současná opatření neměla v minulosti na hospodářskou situaci spotřebitelů zjevně žádný významný záporný vliv. Podle údajů shromážděných při současném šetření nebyl žádný cenový nárůst způsobený antidumpingovými opatřeními, pokud k němu vůbec došlo, nijak neúměrně vysoký v porovnání s prospěchem, který mělo výrobní odvětví Unie z nápravy narušení obchodu vyvolaného dumpingovým dovozem.

(110)

Pokud jde o zájem Unie, dochází se tedy k závěru, že nejsou žádné závažné důvody, proč by se v ukládání současných antidumpingových opatření týkajících se dovozu ethanolaminů pocházejících z USA nemělo pokračovat.

(111)

Proto se považuje za vhodné, aby byla současná antidumpingová opatření týkající se dovozu ethanolaminů pocházejících z USA zachována.

(112)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo rozhodnuto doporučit, aby byla současná opatření zachována. Rovněž jim byl poskytnut čas na podání připomínek a stanovisek k poskytnutým informacím. Příslušná předložená prohlášení byla analyzována, ale nevedla ke změně základních skutečností a úvah, na jejichž základě bylo doporučeno, aby byla existující antidumpingová opatření zachována.

(113)

Šetření ukázalo, že existuje pravděpodobnost pokračování dumpingu (včetně pravděpodobného nárůstu objemu dumpingového vývozu) i pravděpodobnost opakovaného výskytu újmy.

(114)

I přesto, že jeden ze dvou spolupracujících vyvážejících výrobců neprováděl dumping, a do budoucna se (proto) předpokládá, že jeho podíl na dovozu z USA nebude zatížen dumpingem, jsou podmínky pro pokračování cel podle čl. 11 odst. 2 splněny.

(115)

Z těchto důvodů by měla být v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení antidumpingová opatření pro dovoz ethanolaminů pocházejících z USA uložená nařízením (ES) č. 1583/2006 zachována.

(116)

Dále se má za to, že by opatření měla být zachována pouze po další dobu dvou let. To vychází z řady důvodů, například: existence pravděpodobnosti opakovaného výskytu dumpingu působícího újmu, a to na základě těchto skutečností: i) dumping ze strany vyvážejících výrobců z USA pokračuje navzdory platným opatřením a ii) předpokládá se, že dojde ke zvýšení dovozu do Unie v důsledku existující přebytečné výrobní kapacity v USA ve výši 60 000 tun a neexistence odpovídající domácí poptávky, která by tuto přebytečnou kapacitu v USA absorbovala. Kromě toho se na jednoho z nespolupracujících výrobců v USA nyní vztahuje nejvyšší antidumpingové clo, a proto by byl tento výrobce mimořádně podněcován k návratu na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti. Tento výrobce má rovněž k dispozici potřebnou distribuční síť, protože na trhu Unie prodává další chemické výrobky, a naznačil, že Unii považuje za důležitý vývozní trh.

(117)

Kromě toho se očekává, že přebytečná kapacita v USA postupně do roku 2013 vymizí a v Unii existují plány na rozšíření kapacity do konce roku 2010. Tyto úvahy jsou spolu s nejistotou dopadu současné světové hospodářské krize na trh s ethanolaminem (na světové úrovni, ale především na úrovni Unie) oprávněným důvodem k tomu, aby byla platnost zachovaných opatření omezena na dobu dvou let,

22.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 17/21

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 43/2009 ze dne 16. ledna 2009, kterým se na rok 2009 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovu (3), stanoví kvóty pro rok 2009.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2009.

(3)

Je proto třeba zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládku a vykládku,

22.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 17/23

(1)

Nařízení Rady č. 43/2009 ze dne 16. ledna 2009, kterým se na rok 2009 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (3), stanoví kvóty na rok 2009.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2009.

(3)

Je proto třeba zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládku a vykládku,

22.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 17/25

22.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 17/27

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 619/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se zahajuje stálé nabídkové řízení pro vývozní náhrady týkající se některých mléčných výrobků (2), zavádí stálé nabídkové řízení.

(2)

Podle článku 6 nařízení Komise (ES) č. 1454/2007 ze dne 10. prosince 2007, kterým se stanoví společná pravidla pro zavedení nabídkového řízení pro určení vývozních náhrad u některých zemědělských produktů (3), a po přezkoumání nabídek podaných v rámci nabídkového řízení, je vhodné neposkytnout náhradu na dobu trvání nabídkového řízení, která končí dne 19. ledna 2010.

(3)

Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,

22.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 17/28

(1)

Ustanovení čl. 162 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 stanoví, že rozdíl mezi cenami produktů uvedených v části XIX přílohy I uvedeného nařízení na světovém trhu a jejich cenami na trhu Společenství může být pokryt vývozní náhradou.

(2)

S ohledem na současnou situaci na trhu s vejci by měly být vývozní náhrady stanoveny v souladu s pravidly a určitými kritérii uvedenými v článcích 162 až 164, 167, 169 a 170 nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3)

V čl. 164 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se stanoví, že náhrady se mohou lišit podle místa určení, zejména pokud je to nezbytné vzhledem k situaci na světovém trhu, konkrétním požadavkům některých trhů nebo závazkům vyplývajícím z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy.

(4)

Náhrady by se měly poskytovat jen pro produkty, jejichž volný pohyb ve Společenství je povolen a které odpovídají požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (2) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (3), jakož i podmínkám označování stanoveným v bodě A přílohy XIV nařízení (ES) č. 1234/2007.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

22.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 17/30

(1)

Ustanovení čl. 162 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007 stanoví, že rozdíl mezi cenami, jež jsou v případě produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. s) a uvedených v části XIX přílohy I uvedeného nařízení uplatňovány v mezinárodním obchodě, a cenami v rámci Společenství lze pokrýt vývozní náhradou, je-li toto zboží vyváženo ve formě zboží uvedeného v části V přílohy XX uvedeného nařízení.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1043/2005 ze dne 30. června 2005, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 3448/93, pokud jde o režim poskytování vývozních náhrad pro některé zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, a kritéria pro stanovení výše těchto náhrad (2), určuje produkty, pro které by měla být stanovena sazba náhrady uplatňovaná v případě vývozu těchto produktů ve formě zboží uvedeného na seznamu v části V přílohy XX nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3)

Podle čl. 14 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1043/2005 by sazba náhrady na 100 kilogramů pro každý z dotčených základních produktů měla být stanovena na stejně dlouhé období jako je období, na které jsou náhrady stanoveny při vývozu stejných, avšak nezpracovaných produktů.

(4)

Článek 11 Dohody o zemědělství uzavřené během Uruguayského kola stanoví, že vývozní náhrada pro produkt obsažený v určitém zboží nesmí být vyšší, než je náhrada použitelná pro tento produkt vyvážený bez dalšího zpracování.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

22.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 17/32

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 619/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se zahajuje stálé nabídkové řízení pro vývozní náhrady týkající se některých mléčných výrobků (2), zavádí stálé nabídkové řízení.

(2)

Podle článku 6 nařízení Komise (ES) č. 1454/2007 ze dne 10. prosince 2007, kterým se stanoví společná pravidla pro zavedení nabídkového řízení pro určení vývozních náhrad u některých zemědělských produktů (3), a po přezkoumání nabídek podaných v rámci nabídkového řízení, je vhodné neposkytnout náhradu na dobu trvání nabídkového řízení, která končí dne 19. ledna 2010.

(3)

Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,

22.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 17/33

(1)

Podle čl. 162 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 může být rozdíl mezi cenami produktů uvedených v části XV přílohy I uvedeného nařízení na světovém trhu a jejich cenami ve Společenství pokryt vývozní náhradou.

(2)

S ohledem na současnou situaci na trhu s hovězím masem by se měly stanovit vývozní náhrady v souladu s pravidly a kritérii stanovenými v článcích 162 až 164 a 167 až 170 nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3)

Podle čl. 164 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 lze náhradu rozlišit podle místa určení, zejména pokud je to nezbytné vzhledem k situaci na světovém trhu, konkrétním požadavkům některých trhů nebo závazkům vyplývajícím z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy.

(4)

Náhrady by se měly poskytovat jen pro produkty, jejichž volný pohyb ve Společenství je povolen a jež jsou opatřeny označením zdravotní nezávadnosti podle čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (2). Tyto produkty musí rovněž splňovat požadavky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (3) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (4).

(5)

Podle ustanovení čl. 7 odst. 2 třetího pododstavce nařízení Komise (ES) č. 1359/2007 ze dne 21. listopadu 2007, kterým se stanoví podmínky pro poskytování zvláštních vývozních náhrad pro některé druhy vykostěného hovězího masa (5), se výše zvláštní náhrady snižuje, pokud množství vykostěného masa určené k vývozu nepředstavuje ani 95 % celkové hmotnosti vykostěných kusů, avšak činí alespoň 85 % celkové hmotnosti vykostěných kusů.

(6)

Nařízení Komise (ES) č. 993/2009 (6) by proto mělo být zrušeno a nahrazeno nařízením novým.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

22.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 17/37

(1)

Ustanovení čl. 162 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 stanoví, že rozdíl mezi cenami produktů uvedených v části XX přílohy I uvedeného nařízení na světovém trhu a jejich cenami na trhu Společenství může být pokryt vývozní náhradou.

(2)

S ohledem na současnou situaci na trhu s drůbežím masem by měly být vývozní náhrady stanoveny v souladu s pravidly a kritérii uvedenými v článcích 162 až 164, 167, 169 a 170 nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3)

V čl. 164 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se stanoví, že náhrady se mohou lišit podle místa určení, zejména pokud je to nezbytné vzhledem k situaci na světovém trhu, konkrétním požadavkům některých trhů nebo závazkům vyplývajícím z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy.

(4)

Náhrady by se měly poskytovat jen pro produkty, jejichž volný pohyb ve Společenství je povolen a jež jsou opatřeny identifikačním označením podle čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (2). Produkty by měly rovněž splňovat požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (3).

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

22.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 17/39

(1)

Podle čl. 162 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 může být rozdíl mezi cenami produktů uvedených v části XVII přílohy I uvedeného nařízení na světovém trhu a jejich cenami ve Společenství pokryt vývozní náhradou.

(2)

S ohledem na současnou situaci na trhu s vepřovým masem by se měly stanovit vývozní náhrady v souladu s pravidly a kritérii stanovenými v článcích 162 až 164, 167, 169 a 170 nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3)

Podle čl. 164 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 lze náhradu rozlišit podle místa určení, zejména pokud to vyžadují situace na světovém trhu, konkrétní potřeby některých trhů nebo závazky vyplývající z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy.

(4)

Náhrady by se měly poskytovat jen pro produkty, jejichž volný pohyb ve Společenství je povolen a jež jsou opatřeny označením zdravotní nezávadnosti podle čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (2). Tyto produkty musí rovněž splňovat požadavky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (3) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (4).

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

22.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 17/41

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 (3) stanovilo prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určilo reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin.

(2)

Z pravidelné kontroly údajů, na jejichž základě se stanoví reprezentativní ceny produktů v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i reprezentativní ceny vaječného albuminu, vyplývá nutnost změnit reprezentativní ceny pro dovozy některých produktů s přihlédnutím k cenovým rozdílům podle původu. Je tedy třeba zveřejnit reprezentativní ceny těchto produktů.

(3)

Vzhledem k situaci na trhu je nezbytné provést tuto změnu co nejdříve.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

22.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 17/43

(1)

Smlouva stanoví občanství Evropské unie (EU), které doplňuje občanství jednotlivých členských států a je důležitým prvkem posilování a zajišťování procesu evropské integrace.

(2)

Podpora aktivního občanství je jedním z klíčových prvků posilování soudržnosti a rozvoje demokracie.

(3)

Evropský rok dobrovolných činností na podporu aktivního občanství bude dalším dokladem toho, že dobrovolná činnost je jednou ze zásadních dimenzí aktivního občanství a demokracie, jejichž prostřednictvím se v praxi realizují evropské hodnoty jako solidarita a zákaz diskriminace, a jež tak přispívají k harmonickému rozvoji evropských společností.

(4)

Dobrovolné činnosti poskytují příležitost získat bohaté praktické zkušenosti, umožňují rozvoj sociálních dovedností a kompetencí a přispívají k solidaritě. Činnosti dobrovolníků všech věkových kategorií jsou nesmírně důležité pro rozvoj demokracie, která je jedním z principů, na nichž je EU založena. Dobrovolné činnosti mají potenciál přispívat k celkově dobrým životním podmínkám jednotlivců a k harmonickému rozvoji evropské společnosti.

(5)

Vzhledem ke zvláštnosti situace v každém členském státě a všem formám dobrovolnictví se pod pojmem „dobrovolné činnosti“ rozumí všechny druhy dobrovolné činnosti, ať již formální, neformální či informální, které určitá osoba vykonává z vlastní svobodné vůle, na základě vlastního rozhodnutí a motivace bez ohledu na finanční prospěch. Tyto činnosti jsou prospěšné pro jednotlivé dobrovolníky, obce i společnost jako celek. Rovněž jsou pro jednotlivce i sdružení nástrojem k uspokojování lidských, společenských, mezigeneračních i environmentálních potřeb a zájmů a často jsou vykonávány na podporu některé neziskové organizace nebo iniciativy určité obce. Dobrovolné činnosti nenahrazují profesionální, placené pracovní příležitosti, ale jsou pro společnost doplňkovým přínosem.

(6)

V rychle se měnící společnosti je potřeba zajistit účinná podpůrná opatření pro dobrovolné činnosti, aby se do nich mohlo zapojit více lidí. Proto je důležité podporovat vzájemné učení a výměnu a vypracovávání osvědčených postupů na místní, regionální a celostátní úrovni i na úrovni Společenství.

(7)

Mezivládní konference konaná v roce 1997 přijala prohlášení č. 38 o dobrovolných službách, které bylo připojeno k závěrečnému aktu Amsterodamské smlouvy, a uznala, že dobrovolné služby představují významný přínos pro rozvoj sociální solidarity.

(8)

Komise ve sdělení z června roku 1997 o podpoře úlohy dobrovolnických organizací a nadací v Evropě zdůraznila tři aspekty dobrovolnických organizací a nadací: ekonomický aspekt, neboť vytvářejí pracovní místa, sociální aspekt, neboť napomáhají stanovit opatření a postupy v sociální oblasti, čímž přispívají k sociálnímu pokroku, a politický aspekt, neboť podporují demokracii, občanskou uvědomělost a účast občanů.

(9)

V usneseních Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 27. června 2002 a ze dne 16. listopadu 2007 a v doporučení ze dne 20. listopadu 2008 Rada a členské státy uznaly „dobrovolné činnosti“ za klíčový aspekt v oblasti mládeže a dohodly se na společných cílech dobrovolných činností mladých lidí a na mobilitě mladých lidí v rámci EU.

(10)

Ve svém stanovisku ze dne 13. prosince 2006 nazvaném „Dobrovolná činnost: její úloha a dopad v evropské společnosti“ (2) Evropský hospodářský a sociální výbor požádal Komisi, aby vyhlásila rok dobrovolníků a aby co nejrychleji zveřejnila bílou knihu o dobrovolné činnosti a aktivním občanství v Evropě.

(11)

V březnu roku 2008 přijal Evropský parlament zprávu „Úloha dobrovolné činnosti při posilování hospodářské a sociální soudržnosti“, v níž nabádá členské státy a regionální a místní orgány, aby uznaly hodnotu dobrovolné činnosti při podpoře sociální a hospodářské soudržnosti.

(12)

V červenci roku 2008 přijal Evropský parlament písemné prohlášení, v němž vyzývá k ustanovení roku 2011 Evropským rokem dobrovolnictví.

(13)

Na dobrovolné činnosti se zaměřuje několik programů a sítí Společenství, které se zaměřují mimo jiné na mobilitu v oblasti dobrovolných činností pro osoby všech věkových kategorií, jako je program celoživotního učení (3), program „Evropa pro občany“ (4) a Evropská dobrovolná služba v rámci programu Mládež v akci (5).

(14)

Po celé Evropě existuje široké spektrum různých dobrovolných činností, které je třeba zachovat a dále rozvíjet.

(15)

Potenciál dobrovolných činností není dosud zcela využit. Evropský rok dobrovolných činností na podporu aktivního občanství bude příležitostí prokázat v evropském kontextu, že dobrovolné činnosti posilují účast občanů a mohou pomoci posílit pocit sounáležitosti a angažovanost občanů vůči své společnosti na všech úrovních – na úrovni místní, regionální, celostátní i evropské.

(16)

Rok dobrovolných činností na podporu aktivního občanství by rovněž mohl přispět k řešení nerovnosti mezi ženami a muži v oblasti dobrovolných činností, například pokud jde o odvětví a činnosti, jichž se muži a ženy účastní, nebo o jejich zastoupení ve vedoucích funkcích při výkonu dobrovolných činností.

(17)

Rok 2011 bude zároveň desátým výročím Mezinárodního roku dobrovolníků vyhlášeného OSN v roce 2001.

(18)

Toto rozhodnutí stanoví finanční krytí, které bude pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (6).

(19)

Vzhledem k nutnosti nadnárodní výměny informací a šíření správných postupů po celém Společenství nelze cílů navrhovaného evropského roku plně dosáhnout na úrovni členských států, a proto jich vzhledem k rozsahu navrhovaných činností může být lépe dosaženo na úrovni Společenství. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů,

1)

usilovat o to, aby bylo v EU vytvořeno prostředí příznivé pro dobrovolnictví s cílem zakotvit dobrovolnictví jakožto součást podpory občanské účasti a činností lidí pro lidi v kontextu EU a ve vhodných a nezbytných případech řešit stávající překážky bránící dobrovolným činnostem;

2)

umožnit organizátorům dobrovolných činností, aby zlepšili jejich kvalitu, s cílem usnadňovat dobrovolné činnosti a pomáhat organizátorům zavádět nové druhy dobrovolných činností a podněcovat navazování kontaktů (networking), mobilitu, spolupráci a součinnost v rámci občanské společnosti a mezi občanskou společností a dalšími oblastmi v rámci EU;

3)

oceňovat a uznávat dobrovolné činnosti s cílem podporovat vhodné pobídky pro jednotlivce, společnosti a organizace pro rozvoj dobrovolníků a na úrovni EU a členských států zajistit uznávání dobrovolnictví ze strany tvůrců politik, organizací občanské společnosti, veřejných institucí a odvětví formálního a neformálního vzdělávání, jakož i zaměstnavatelů, pokud jde o dovednosti a kompetence rozvíjené prostřednictvím dobrovolnictví;

4)

zlepšit povědomí o hodnotě a významu dobrovolnictví s cílem zlepšit obecné povědomí o důležitosti dobrovolnictví jakožto projevu účasti občanů, která přispívá k řešení otázek společného zájmu všech členských států, jako je harmonický rozvoj společnosti a sociální soudržnost.

a)

výměna zkušeností a osvědčených postupů;

b)

provádění studií a výzkumu, jakož i šíření jejich výsledků;

c)

konference a akce na podporu diskusí a ke zlepšení povědomí o významu a hodnotě dobrovolných činností podněcujících zapojení občanů a na oslavu úsilí vyvíjeného dobrovolníky a jejich organizacemi;

d)

konkrétní iniciativy v členských státech zaměřené na prosazování cílů evropského roku – k tomuto účelu bude využito nejméně 25 % celkového rozpočtu roku;

e)

informační a propagační kampaně za účelem šíření klíčových sdělení.

22.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 17/50

(1)

Dopisem ze dne 1. února 2008, zaevidovaným Komisí téhož dne, Itálie oznámila Komisi podporu C 20/08 (ex N 62/08). Dopisem zaevidovaným Komisí dne 18. března 2008 Itálie poskytla Komisi další informace.

(2)

Dopisem ze dne 30. dubna 2008 Komise informovala Itálii o svém rozhodnutí zahájit ve věci uvedené podpory řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES. Toto rozhodnutí bylo Itálii oznámeno dne 7. května 2008.

(3)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek ve věci uvedeného opatření podpory.

(4)

Zprávou prostřednictvím elektronické pošty ze dne 4. června 2008, zaevidovanou Komisí téhož dne (tj. ve lhůtě pro zaslání připomínek ze strany Itálie stanovené v rozhodnutí o zahájení řízení), Itálie požádala o měsíční prodloužení uvedené lhůty. Dopisem ze dne 9. června 2008 Komise lhůtu prodloužila do 7. července 2008. Komise nakonec zaslala připomínky dopisem ze dne 7. července 2008, zaevidovaným Komisí téhož dne (tj. v prodloužené lhůtě).

(5)

Dopisem ze dne 17. září 2008, zaevidovaným Komisí dne 17. září 2008, byly doručeny připomínky společnosti Cantiere Navale De Poli S.p.A. (dále jen „De Poli“), která tvrdila, že je zúčastněnou stranou. Společnost De Poli je italskou loděnicí, která sídlí ve Venezia-Pellestrina. Podle informací poskytnutých v oznámení se jedná o jednu ze dvou loděnic, která by eventuálně mohla získat státní podporu na základě režimu uvedeného níže v 6. bodě odůvodnění, pokud by oznámená podpora byla schválena. Lhůta, ve které však zúčastněné strany mohly podat připomínky, uplynula měsíc po zveřejnění rozhodnutí o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES v Úředním věstníku Evropské unie, tj. dne 7. července 2008. Připomínky společnosti De Poli byly podány po uplynutí této lhůty. V tomto ohledu společnost De Poli tvrdí, že se o rozhodnutí Komise zahájit řízení a o připomínkách v této věci formulovaných Itálií dozvěděla pozdě.

(6)

Podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES Komise vyzývá zúčastněné strany, aby podaly své připomínky. To však Komisi neukládá povinnost informovat jednotlivé zúčastněné strany individuálně, ale zajistit, aby všechny případně dotčené osoby měly možnost připomínky podat. Zveřejnění sdělení v Úředním věstníku je vhodným způsobem informování zúčastněných stran o zahájení řízení (3). Je tedy nutno mít za to, že společnost Cantiere De Poli byla o rozhodnutí o zahájení řízení a o lhůtě stanovené pro formulování připomínek řádně informována výše uvedeným zveřejněním. Společnost De Poli však lhůtu stanovenou pro podání připomínek podle čl. 6 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (4) (dále jen „procesní nařízení“), nedodržela. Komise uvádí, že společnost De Poli nepožádala o prodloužení lhůty stanovené pro formulování připomínek, ani neuvedla žádný zvláštní důvod, proč by její připomínky měly být zohledněny, přestože byly podány po uplynutí lhůt. Komise proto nebude k pozdním připomínkám společnosti De Poli přihlížet.

(7)

Dopisem K(2004)1807 v konečném znění ze dne 19. května 2004 Komise rozhodla nevznášet připomínky ve věci italského režimu státních podpor týkajícího se dočasného obranného mechanismu pro stavbu lodí (5) (dále jen „režim“). Komise považovala režim za slučitelný se společným trhem, protože splňoval ustanovení nařízení Rady č. 1177/2002 ze dne 27. června 2002 o dočasném obranném mechanismu pro stavbu lodí (6), ve znění nařízení Rady (ES) č. 502/2004 (7) (dále jen „nařízení o dočasném obranném mechanismu“).

(8)

Rozpočet výše uvedeného režimu, tak jak byl Komisi oznámen a Komisí schválen, činil 10 milionů EUR.

(9)

Itálie Komisi oznámila svůj úmysl vyčlenit na rozpočet režimu dalších 10 milionů EUR.

(10)

Komise zahájila formální vyšetřovací řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES, protože měla pochybnosti o slučitelnosti oznámené podpory se společným trhem, a to z důvodů uvedených níže.

(11)

S ohledem na ustanovení čl. 1 písm. c) procesního nařízení a článku 4 nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (8) (dále jen „prováděcí nařízení“), se Komise domnívala, že oznámené zvýšení rozpočtu představuje změnu režimu, a tedy novou podporu, kterou je třeba Komisi oznámit podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES. Komise se také domnívala, že slučitelnost oznámené podpory se společným trhem musí být posuzována podle v současnosti účinné právní úpravy. Platnost nařízení o dočasném obranném mechanismu skončila dne 31. března 2005, a z tohoto důvodu není právním základem pro schválení podpory.

(12)

Komise dále uvedla, že podpora se nezdá být slučitelnou se společným trhem ani na základě žádné jiné právní úpravy použitelné pro státní podpory.

(13)

Itálie odmítla pochybnosti Komise a formulovala tyto připomínky.

(14)

Itálie především nesouhlasí se stanoviskem Komise, podle kterého oznámené opatření představuje novou podporu. Itálie tvrdí, že podle správného výkladu článku 4 prováděcího nařízení, by kvalifikace nové podpory měla být vyhrazena zvýšením rozpočtu schválených režimů podpor, která jsou doprovázena prodloužením lhůty, ve které mohou společnosti využít příslušných výhod, a mohla by tak narušit hospodářskou soutěž. Itálie tvrdí, že v daném případě takováto okolnost zjevně nenastala, protože se jedná o doplnění iniciativ, pro které byla podána formální žádost na základě nařízení o dočasném obranném mechanismu. V této souvislosti Itálie také tvrdí, že článek 4 prováděcího nařízení je procesním ustanovením, které stanoví způsoby oznamování určitých změn stávajících podpor, které nezasahují do posouzení slučitelnosti, a Komise se tedy nemůže při posuzování slučitelnosti navržené státní podpory na článek 4 odvolávat.

(15)

Itálie se dále vyjádřila ke stanovisku Komise, podle kterého nařízení o dočasném obranném mechanismu již nepředstavuje právní základ pro účely posuzování slučitelnosti oznámené podpory. Itálie především tvrdí, že tato argumentace není v souladu se stanoviskem přijatým v nařízení o dočasném obranném mechanismu, které mělo být použitelné do 31. března 2004 (lhůta byla následně prodloužena do 31. března 2005), a přesto vycházelo z nařízení Rady (ES) č. 1540/98 ze dne 29. června 1998, kterým se stanoví nová pravidla pro podporu lodního stavitelství (9) (dále jen „nařízení o lodním stavitelství“), jehož platnost měla skončit k 31. březnu 2003.

(16)

Itálii není dále jasné, z jakého důvodu nařízení o dočasném obranném mechanismu nemůže odůvodnit změnu rozpočtu režimu podpor, která představuje pouhou finanční operaci, jejímž cílem je zajistit rovné zacházení loděnicím, které již režimu podpor využily, a loděnicím, které sice podaly žádost podle nařízení o dočasném obranném mechanismu, ale podporu dosud pro nedostatek rozpočtových prostředků nezískaly (obecná zásada rovného zacházení). Itálie tvrdí, že doplnění zdrojů na veřejné zásahy, jejichž cílem je napravit časový efekt nebo opravit odhadované výdaje, které se ukázaly jako nedostatečné, přestože to vede ke zvýšení počáteční částky podpory, nepředstavuje novou podporu, nebo je slučitelné v rámci právního základu, který odůvodňoval původní podporu. Stručně řečeno, v případě Itálie se jedná o vyřešení otevřených případů žádostí o podporu vztahujících se ke smlouvám uzavřeným do 31. března 2005, aniž by tu šlo o prodloužení režimu, rozšíření jeho oblasti působnosti nebo zásadní změny struktury. Na podporu svého stanoviska se Itálie odvolává na obecné zásady rovného zacházení, nutnost řádně přihlížet k oprávněným očekáváním příjemců i na ustálenou judikaturu Soudního dvora (rozsudky ve věci 223/85 (10) a ve věci C-364/90 (11)).

(17)

Konečně, Itálie tvrdí, že oznámená podpora by nebyla v rozporu s rozhodnutím WTO, podle kterého nařízení o dočasném obranném mechanismu není v souladu s pravidly WTO.

(18)

Jelikož se jedná o opatření čistě finanční povahy, jeho slučitelnost se společným trhem musí být posouzena ve vztahu k opatřením, která má financovat, tj. na která má v rámci režimu poskytnout podporu. Z důvodů vysvětlených v dopise Komise ze dne 19. května 2004 režim představuje státní podporu podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

(19)

Podle čl. 1 písm. c) procesního nařízení a článku 4 prováděcího nařízení zvýšení rozpočtu schváleného režimu podpor představují nové podpory, pokud původní rozpočet převyšují o 20 %. V tomto případě odpovídá oznámené zvýšení 100 % původního rozpočtu, a proto musí být posuzováno jako nová podpora podle článku 87 Smlouvy o ES.

(20)

Připomínky formulované Itálií v tomto ohledu posouzení Komise nemění.

(21)

Komise uvádí, že v souvislosti s pojmem nová podpora, na kterou se vztahuje oznamovací povinnost podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES, Komise použije definice obsažené v čl. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 659/1999. Čl. 1 písm. c) uvedeného nařízení definuje jako nové podpory, mimo jiné, „změny existujících podpor“.

(22)

Článek 4 prováděcího nařízení dále objasňuje, že „změnou stávající podpory se rozumí jakákoli změna kromě úprav čistě formálního či administrativního charakteru, která nemůže ovlivnit hodnocení slučitelnosti opatření se společným trhem“, včetně zvýšení rozpočtu schváleného režimu podpor přesahujících 20 %. V této souvislosti Komise uvádí, že článek 4 prováděcího nařízení nepředstavuje právní základ pro posouzení slučitelnosti nové podpory, a ani Komise, navzdory domněnkám Itálie (viz 13. bod odůvodnění), z tohoto článku pro uvedené účely nevycházela; tento článek spíše objasňuje, jak Komise použila čl. 1 písm. c) procesního nařízení týkající se pojmu „nová podpora“. Komise dále uvádí, že tvrzení Itálie, podle kterého opatření představuje pouhou úpravu nákladů, které by byly bez provedení dostatečných změn základní struktury režimu nepřiměřené, nic nemění na skutečnosti, že toto zvýšení rozpočtu představuje změnu stávající podpory, a tedy novou podporu podle čl. 1 písm. c) procesního nařízení a článku 4 prováděcího nařízení.

(23)

Obdobně Komise nemůže přijmout ani tvrzení Itálie, podle kterého by na základě správného výkladu článku 4 prováděcího nařízení měla být kvalifikace nové podpory vyhrazena zvýšením rozpočtu schválených režimů podpor, pokud jsou doprovázena prodloužením lhůt, ve kterých mohou společnosti využít příslušných výhod, a mohla by tak narušit hospodářskou soutěž. Komise uvádí, že zvýšení rozpočtu schváleného režimu (kromě drobných zvýšení nepřesahujících 20 %) mají nevyhnutelně vliv na hospodářskou soutěž, protože členskému státu umožňují poskytnout podporu vyšší, než byla původně schválena. Takováto změna vlivu režimu na hospodářskou soutěž vyžaduje, aby Komise znovu posoudila jeho slučitelnost se společným trhem. Z toho vyplývá, že zvýšení rozpočtu v rozsahu oznámeném Itálií nemůže být svou povahou považováno za čistě formální nebo administrativní nebo za zvýšení, které by nemělo vliv na posouzení slučitelnosti podpory se společným trhem.

(24)

Na základě výše uvedeného tedy Komise potvrzuje, že oznámené opatření musí být posuzováno jako nová podpora podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

(25)

Pokud jde o první připomínku formulovanou Itálií v tomto ohledu, Komise především zdůrazňuje, že právním základem pro přijetí nařízení o dočasném obranném mechanismu nebylo nařízení o lodním stavitelství, ale Smlouva o ES, a zejména čl. 87 odst. 3 písm. e), článek 93 a článek 133. Komise také neshledává žádný nesoulad mezi svým postojem v dané věci a skutečností, že nařízení o dočasném obranném mechanismu se částí svých ustanovení odvolávalo na nařízení o lodním stavitelství. Jednalo se pouze o otázku legislativní techniky, a aby nedocházelo k opakování, nařízení o dočasném obranném mechanismu neopakovalo definice nebo předpisy již uvedené v nařízení o lodním stavitelství, ale jejich podstatu jednoduše zahrnulo prostřednictvím odkazu. Použití nařízení o dočasném obranném mechanismu v takovýchto bodech proto nezáviselo na pokračující platnosti nařízení o lodním stavitelství, ale spíše vytvářelo nová samostatná ustanovení v nařízení o dočasném obranném mechanismu, v podstatě obdobná jako ustanovení obsažená v nařízení o lodním stavitelství, na která odkazovala. To však v žádném případě není v rozporu se stanoviskem Komise v této věci, podle kterého každý akt institucí Společenství musí vycházet z právního základu platného v okamžiku jeho přijetí.

(26)

Jak je uvedeno v rozhodnutí Komise o zahájení formálního vyšetřovacího řízení ze dne 30. dubna 2008, platnost nařízení o dočasném obranném mechanismu již skončila, a nemůže tedy být právním základem pro posouzení nové podpory. Z důvodů uvedených v rozhodnutí o zahájení řízení (body 9 a 10) není oznámená podpora slučitelná se společným trhem podle pokynů ke státním podporám na stavbu lodí (12), ani se nezdá být slučitelná se společným trhem podle jakéhokoli jiné právní úpravy použitelné pro státní podpory. Komise také uvádí, že Itálie nenavrhla žádný alternativní právní základ pro posouzení slučitelnosti podpory, ale pouze tvrdila, že se nejedná o „novou podporu“, což Komise nemůže přijmout, jak je vysvětleno v bodech 18–22.

(27)

Obdobně nemůže Komise přijmout argumenty Itálie týkající se obecných právních zásad oprávněných očekávání a rovného zacházení.

(28)

Itálie tvrdí, že stavitelé lodí, kteří podali žádost o podporu v rámci režimu v době, kdy bylo nařízení o dočasném obranném mechanismu ještě v platnosti, a kteří dodrželi podmínky pro přiznání této podpory, kterou však pro nedostatek rozpočtových prostředků nezískali, oprávněně očekávají, že podporu získají, a dále tvrdí, že podle obecné zásady ochrany takovýchto oprávněných očekávání (a také z důvodu rovného zacházení v porovnání s těmi staviteli lodí, kteří podporu z dostupných zdrojů skutečně získali), mají právo podporu získat bez ohledu na to, zda je nařízení o dočasném obranném mechanismu ještě v platnosti či nikoli.

(29)

Podle ustálené judikatury se právo dovolávat se zásady ochrany oprávněných očekávání vztahuje na každého jednotlivce, který se nachází v situaci, ve které je zřejmé, že orgány Společenství v něm poskytnutím konkrétních ujištění vzbudily oprávněná očekávání. Nikdo se však nemůže dovolávat porušení této zásady, pokud neexistují konkrétní ujištění, která mu byla poskytnuta orgány Společenství (13).

(30)

V tomto případě se Komise domnívá, že potenciální příjemci režimu mohou oprávněně očekávat, že jakákoli podpora poskytnutá v rámci režimu schváleného Komisí, včetně omezení rozpočtu na 10 milionů EUR, je oprávněná. Tvrzení Itálie však odpovídá očekávání práva získat podporu po uplynutí lhůt režimu, a zejména práva získat podpory přesahující schválený rozpočet, tj. očekávání, že získají novou státní podporu. Žádný podnik v zásadě nemůže oprávněně očekávat, že získá podporu, kterou Komise neschválila postupem podle Smlouvy o ES (14). Ze stejného důvodu se nemůže dovolávat obecné zásady rovného zacházení za tím účelem, aby s ním bylo zacházeno jako s příjemci schválené podpory.

(31)

Itálie dále cituje ustálenou judikaturu, která podle jejího mínění odráží použití zásady „accessorium sequitur principale“ a umožňuje dovodit, že doplnění zdrojů na veřejné zásahy, jejichž cílem je napravit časový efekt nebo opravit odhadované výdaje, které se ukázaly jako nedostatečné, přestože to znamená zvýšení počáteční částky podpory, nepředstavuje novou podporu, nebo je slučitelné v rámci právního základu, který odůvodňoval původní podporu.

(32)

Citovaná judikatura však argument Itálie nepotvrzuje.

(33)

V rozsudku ve věci C 223/85 Soudní dvůr konstatoval, že absence zásahu Komise v přiměřené lhůtě společně se skutečností, že podpora byla určena na pokrytí dodatečných nákladů na operaci, která získala schválenou podporu, v příjemci vzbudily oprávněná očekávání, že vůči podpoře nejsou námitky. Komise však nechápe, jak tento precedent potvrzuje argument Itálie, podle kterého by změna rozpočtu režimu nepředstavovala novou podporu, popřípadě by byla alternativně slučitelná podle právního základu, který odůvodnil původní podporu, tj. nařízení o dočasném obranném mechanismu. Komise naopak uvádí, že ve výše zmíněném rozsudku Soudní dvůr vůbec nepopřel, že „podpora určená na pokrytí vyšších nákladů na operaci, která […] získala schválenou podporu“ vyžaduje schválení Komisí podle čl. 87 odst. 1 (bývalého článku 93) Smlouvy o ES.

(34)

Itálie dále neprokázala, že v tomto případě Komise nezasáhla v přiměřené lhůtě. Naopak je to spíše Itálie, která neoznámila zvýšení režimu v době, kdy bylo nařízení o dočasném obranném mechanismu ještě v platnosti.

(35)

Ani věc C-364/90 argumenty Itálie nepotvrzuje. V části rozsudku, na který Itálie odkazuje, Soudní dvůr pouze konstatuje, že Komisi se nepodařilo uspokojivě odůvodnit zamítavé rozhodnutí o státní podpoře, a upřesňuje, že některé dokumenty předložené v rámci postupu před zahájením soudního řízení nebyly dostatečně jasné pro přípustnost těchto argumentů v řízení před soudem. Komise nechápe, jak tyto čistě procesní body potvrzují argument Itálie, podle kterého by rozpočet režimu měl být, z důvodu hmotného práva, schválen na základě nařízení o dočasném obranném mechanismu. A konečně, pokud jde o připomínku Itálie, podle které by oznámená podpora nebyla v rozporu s rozhodnutím WTO (Světové obchodní organizace), která prohlásila ustanovení nařízení o dočasném obranném mechanismu za neslučitelná s pravidly WTO, Komise již v předchozích rozhodnutích uvedla, že podle judikatury Soudního dvora musí být právní předpisy Společenství vykládány pokud možno na základě mezinárodního práva, včetně povinností Společenství v rámci WTO (15). Proto musí být nařízení o dočasném obranném mechanismu vykládáno také na základě mezinárodních povinností Společenství (16).

(36)

V této souvislosti Komise upozorňuje, že Korea slučitelnost nařízení o dočasném obranném mechanismu s pravidly WTO popřela. Dne 22. dubna 2005 skupina odborníků zveřejnila zprávu, ve které dospěla k závěru, že nařízení o dočasném obranném mechanismu a různé vnitrostátní režimy dočasného obranného mechanismu – existující v době, kdy Korea zahájila spor s WTO – porušovaly čl. 23 odst. 1 Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů (17). Dne 20. června 2005 orgán pro řešení sporů WTO (OŘS) přijal zprávu skupiny odborníků, která Komisi doporučila uvést v soulad nařízení o dočasném obranném mechanismu a vnitrostátní režimy dočasného obranného mechanismu s povinnostmi, které Komise má na základě dohod WTO (18). Dne 20. července 2005 Společenství informovalo orgán pro řešení sporů, že jeho pravidla již jsou v souladu s rozhodnutím a doporučeními orgánu pro řešení sporů, protože platnost nařízení o dočasném obranném mechanismu skončila dne 31. března 2005 a členské státy již nemohou poskytovat provozní podpory podle uvedeného nařízení.

(37)

Zpráva skupiny odborníků a rozhodnutí orgánu pro řešení sporů, kterým byla uvedená zprava přijata, nařízení o dočasném obranném mechanismu jako takové pro rozpor s pravidly WTO odmítly a uložily Společenství povinnost toto nařízení již nepoužívat. Povinnost Společenství provést rozhodnutí orgánu pro řešení sporů se vztahuje také na budoucí rozhodnutí o poskytnutí nových podpor podle nařízení o dočasném obranném mechanismu (19). Tím, že Společenství informovalo orgán pro řešení sporů, že jeho pravidla již jsou v souladu s rozhodnutím a doporučeními orgánu pro řešení sporů, protože platnost nařízení o dočasném obranném mechanismu skončila dne 31. března 2005, a členské státy již tedy nemohou poskytovat provozní podpory na tomto základě, se zavázalo výše uvedené nařízení pro poskytování nových podpor již nepoužívat. Schválení této podpory by tedy představovalo porušení mezinárodních závazků Společenství.

(38)

Z výše uvedených důvodů Komise konstatuje, že oznámená státní podpora je neslučitelná se společným trhem,