ISSN 1725-5074
doi:10.3000/17255074.L_2010.016.ces
Úřední věstník
Evropské unie
L 16
České vydání
Právní předpisy
Ročník 53
21. ledna 2010
|
ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2010.016.ces |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
L 16 |
|
|
|
||
|
České vydání |
Právní předpisy |
Ročník 53 |
|
Obsah |
|
II Nelegislativní akty |
Strana |
|
|
|
NAŘÍZENÍ |
|
|
|
|
||
|
|
|
||
|
|
|
||
|
|
|
OBECNÉ SMĚRY |
|
|
|
|
2010/34/EU |
|
|
|
* |
|
|
|
IV Akty přijaté před 1. prosincem 2009 podle Smlouvy o ES, Smlouvy o EU a Smlouvy o Euratomu |
|
|
|
|
2010/35/ES |
|
|
|
* |
Rozhodnutí Komise ze dne 28. října 2009 o podpoře, kterou Itálie poskytla na restrukturalizaci družstev v odvětví rybolovu a jejich konsorcií (státní podpora C 29/06) (oznámeno pod číslem K(2009) 8040) ( 1 ) |
|
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
|
CS |
Akty, jejichž název není vytištěn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
|
21.1.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 16/1 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 50/2010
ze dne 20. ledna 2010
o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),
s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 21. ledna 2010.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 20. ledna 2010.
Za Komisi, jménem předsedy,
Jean-Luc DEMARTY
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
PŘÍLOHA
Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
|
(EUR/100 kg) |
||
|
Kód KN |
Kódy třetích zemí (1) |
Paušální dovozní hodnota |
|
0702 00 00 |
JO |
64,0 |
|
MA |
52,0 |
|
|
TN |
112,1 |
|
|
TR |
100,0 |
|
|
ZZ |
82,0 |
|
|
0707 00 05 |
EG |
174,9 |
|
JO |
101,4 |
|
|
MA |
78,1 |
|
|
TR |
109,1 |
|
|
ZZ |
115,9 |
|
|
0709 90 70 |
MA |
113,2 |
|
TR |
132,4 |
|
|
ZZ |
122,8 |
|
|
0805 10 20 |
EG |
51,5 |
|
IL |
58,8 |
|
|
MA |
51,3 |
|
|
TN |
67,4 |
|
|
TR |
54,6 |
|
|
ZZ |
56,7 |
|
|
0805 20 10 |
IL |
166,5 |
|
MA |
83,8 |
|
|
ZZ |
125,2 |
|
|
0805 20 30 , 0805 20 50 , 0805 20 70 , 0805 20 90 |
CN |
52,8 |
|
EG |
77,8 |
|
|
IL |
80,4 |
|
|
JM |
109,6 |
|
|
MA |
93,3 |
|
|
PK |
41,0 |
|
|
TR |
83,1 |
|
|
ZZ |
76,9 |
|
|
0805 50 10 |
EG |
63,3 |
|
IL |
67,0 |
|
|
TR |
70,5 |
|
|
ZZ |
66,9 |
|
|
0808 10 80 |
CA |
75,3 |
|
CL |
60,1 |
|
|
CN |
67,4 |
|
|
MK |
24,7 |
|
|
US |
133,6 |
|
|
ZZ |
72,2 |
|
|
0808 20 50 |
CN |
61,8 |
|
US |
103,1 |
|
|
ZZ |
82,5 |
|
(1) Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ ZZ “ znamená „jiného původu“.
|
21.1.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 16/3 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 51/2010
ze dne 20. ledna 2010,
kterým se stanoví koeficient přidělení použitelný pro žádosti o dovozní licence podané od 8. do 15. ledna 2010 v rámci celní kvóty Společenství otevřené pro kukuřici nařízením (ES) č. 969/2006
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),
s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (2), a zejména na čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízením Komise (ES) č. 969/2006 (3) byla otevřena roční celní dovozní kvóta na 242 074 tun kukuřice (pořadové číslo 09.4131). |
|
(2) |
Podle čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 969/2006 bylo množství tranše č. 1 na období od 1. ledna do 30. června 2010 stanoveno na 121 037 tun. |
|
(3) |
Ze sdělení provedeného v souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 969/2006 vyplývá, že se žádosti podané od 8. ledna 2010 od 13:00 hodin do 15. ledna 2010 do 13:00 hodin bruselského času v souladu s čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení týkají množství vyšších než těch, která jsou k dispozici. Je proto třeba určit, v jakém rozsahu mohou být dovozní licence vydávány, a to stanovením koeficientu přidělení, který se použije pro požadovaná množství. |
|
(4) |
Je rovněž nutné zastavit vydávání dovozních licencí podle nařízení (ES) č. 969/2006 pro stávající kvótové podobdobí. |
|
(5) |
Za účelem zajištění účinné správy postupu vydávání dovozních licencí by toto nařízení mělo vstoupit v platnost okamžitě po vyhlášení, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Pro každou žádost o dovozní licenci pro kukuřici v rámci kvóty uvedené v nařízení (ES) č. 969/2006, která byla podána od 8. ledna 2010 od 13:00 hodin do 15. ledna 2010 do 13:00 hodin bruselského času, je vydána licence pro požadovaná množství s použitím koeficientu přidělení ve výši 78,205593 %.
2. Vydávání licencí na množství, o něž bylo požádáno od 13:00 hodin bruselského času dne 15. ledna 2010, se na probíhající kvótové podobdobí pozastavuje.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 20. ledna 2010.
Za Komisi, jménem předsedy,
Jean-Luc DEMARTY
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.
|
21.1.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 16/4 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 52/2010
ze dne 20. ledna 2010,
kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (ES) č. 877/2009 na hospodářský rok 2009/10
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),
s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 951/2006 ze dne 30. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 318/2006, pokud jde o obchod s třetími zeměmi v odvětví cukru (2), a zejména na čl. 36 odst. 2 druhý pododstavec druhou větu uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Částky reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2009/10 byly stanoveny nařízením Komise (ES) č. 877/2009 (3). Tyto ceny a tato cla byly naposledy pozměněné nařízením Komise (EU) č. 35/2010 (4). |
|
(2) |
Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s pravidly a postupy stanovenými nařízením (ES) č. 951/2006, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro produkty uvedené v článku 36 nařízení (ES) č. 951/2006 stanovené nařízením (ES) č. 877/2009 na hospodářský rok 2009/10 se mění a jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 21. ledna 2010.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 20. ledna 2010.
Za Komisi, jménem předsedy,
Jean-Luc DEMARTY
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.
(2) Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 24.
PŘÍLOHA
Pozměněné reprezentativní ceny a pozměněná dodatečná dovozní cla pro bílý cukr, surový cukr a produkty kódu KN 1702 90 95 ode dne 21. ledna 2010
|
(EUR) |
||
|
Kód KN |
Výše reprezentativních cen na 100 kg netto příslušného produktu |
Výše dodatečného cla na 100 kg netto příslušného produktu |
|
1701 11 10 (1) |
46,85 |
0,00 |
|
1701 11 90 (1) |
46,85 |
0,85 |
|
1701 12 10 (1) |
46,85 |
0,00 |
|
1701 12 90 (1) |
46,85 |
0,55 |
|
1701 91 00 (2) |
52,07 |
1,85 |
|
1701 99 10 (2) |
52,07 |
0,00 |
|
1701 99 90 (2) |
52,07 |
0,00 |
|
1702 90 95 (3) |
0,52 |
0,21 |
(1) Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu III nařízení (ES) č. 1234/2007.
(2) Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu II nařízení (ES) č. 1234/2007.
(3) Na 1 % obsahu sacharosy.
OBECNÉ SMĚRY
|
21.1.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 16/6 |
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY
ze dne 4. prosince 2009,
kterými se mění obecné zásady ECB/2007/9 o měnové statistice a statistice finančních institucí a trhů
(ECB/2009/23)
(2010/34/EU)
RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,
s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na články 5.1, 12.1 a 14.3 tohoto statutu,
s ohledem na nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 63/2002 ze dne 20. prosince 2001 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi na vklady a úvěry vůči domácnostem a nefinančním podnikům (ECB/2001/18) (1),
s ohledem na nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 24/2009 ze dne 19. prosince 2008 o statistice aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí (ECB/2008/30) (2),
s ohledem na nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 25/2009 ze dne 19. prosince 2008 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2008/32) (3),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Obecné zásady ECB/2007/9 ze dne 1. srpna 2007 o měnové statistice a statistice finančních institucí a trhů (4) by měly být sladěny s nařízením (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32) a nařízením Evropské centrální banky (ES) č. 290/2009 ze dne 31. března 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 63/2002 (ECB/2001/18) o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi na vklady a úvěry vůči domácnostem a nefinančním podnikům (ECB/2009/7) (5). |
|
(2) |
Je třeba zavést nové standardy pro přepočet údajů o fondech peněžního trhu na 100 % pokrytí, jakož i pro výběr nejreprezentativnějšího referenčního souboru zpravodajských jednotek. |
|
(3) |
Nová rozvaha fondů peněžního trhu by měla být agregovanou rozvahou, která bude v souladu s rozvahou vyplývající z nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 958/2007 ze dne 27. července 2007 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (ECB/2007/8) (6). Zátěž výkaznictví může být snížena tím, že se zefektivní sestavování rozvah úvěrových institucí a fondů peněžního trhu, tj. že se rozvaha úvěrových institucí bude sestavovat jako rozdíl údajů ostatních měnových finančních institucí a údajů fondů peněžního trhu. |
|
(4) |
V důsledku zvýšených požadavků, které zavedlo nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32), pokud jde o vykazovaní informací o sekuritizaci a jiných převodech úvěrů poskytnutých měnovými finančními institucemi institucím jiným než měnovým finančním institucím, již není vykazování statistik v těchto oblastech nadále potřebné. |
|
(5) |
Národní centrální banky začaly vykazovat statistiku investičních fondů v kontextu statistiky ostatních finančních zprostředkovatelů podle článku 18 obecných zásad ECB/2007/9, což znamená, že přechodný režim podle čl. 14 odst. 6 již není nadále potřebný. |
|
(6) |
Pro zlepšení ekonomické a měnové analýzy úvěrového vývoje je zapotřebí nových zpravodajských požadavků týkajících se úvěrů poskytnutých měnovými finančními institucemi eurozóny nefinančním podnikům v členění podle odvětví činnosti. |
|
(7) |
Názvy platebních systémů se často mění, a proto by měl být jejich seznam v části 13 přílohy III obecných zásad ECB/2007/9 zrušen, |
PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:
Článek 1
Obecné zásady ECB/2007/9 se mění takto:
|
1) |
V článku 1 se odstavec 3 nahrazuje tímto: |
|
2) |
V článku 3 odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto: (*1) V zásadě se rozvaha sestavuje k poslednímu kalendářnímu dni měsíce/čtvrtletí bez ohledu na místní dny pracovního klidu. V mnoha případech, kdy toto není možné, se rozvaha sestavuje ke konci posledního pracovního dne v souladu s pravidly národního trhu nebo národními účetními pravidly.“ " |
|
3) |
V článku 3 se odstavec 4 nahrazuje tímto: |
|
4) |
Článek 10 se nahrazuje tímto: „Článek 10 Rozvahová statistika fondů peněžního trhu 1. Rozsah vykazování 2. Periodicita vykazování a lhůty Údaje se vykazují čtvrtletně ve lhůtě 28 pracovních dnů po skončení referenčního období. 3. Přepočet údajů na 100 % pokrytí Údaje vykazované ohledně rozvah fondů peněžního trhu zahrnují 100 % institucí, které jsou do tohoto sektoru zařazeny. V případech, kdy je z důvodu užití „úlevy z vykazování udělené malým institucím – cutting-off-the-tail“ skutečné zpravodajské pokrytí nižší než 100 %, národní centrální banky navýší vykazované údaje na ekvivalent ve výši 100 % pokrytí v souladu s čl. 3 odst. 4 písm. b). 4. Postup při revizích Národní centrální banky, které vykazovaly rozvahy úvěrových institucí za období před koncem prosince 2008, předávají revize údajů o fondech peněžního trhu v souladu s tabulkami 1 a 2 části 7 přílohy III. Jakékoli revize údajů o fondech peněžního trhu musí být v souladu s odpovídajícími údaji o ostatních měnových finančních institucích ke konci čtvrtletí. V případě, že předání nových nebo revidovaných údajů o fondech peněžního trhu má dopad na údaje ostatních měnových finančních institucí za odpovídající referenční období, předávají se také potřebné revize údajů o ostatních měnových finančních institucích.“ |
|
5) |
Článek 13 se zrušuje. |
|
6) |
Název článku 14 se nahrazuje tímto: „Statistika ostatních finančních zprostředkovatelů (kromě investičních fondů a účelových finančních společností pro sekuritizaci)“. |
|
7) |
V článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto: |
|
8) |
V článku 14 se zrušuje odstavec 6. |
|
9) |
V článku 16 se odstavec 1 nahrazuje tímto: |
|
10) |
V článku 17 se odstavce 2, 3 a 4 nahrazují tímto: |
|
11) |
V článku 18 se odstavec 10 nahrazuje tímto: |
|
12) |
Vkládá se nový článek 18b, který zní: „Článek 18b Statistika úvěrů poskytnutých měnovými finančními institucemi nefinančním podnikům v členění podle odvětví činnosti 1. Rozsah vykazování Jsou-li dostupné, vykazují národní centrální banky ECB údaje o úvěrech poskytnutých měnovými finančními institucemi tuzemským nefinančním podnikům a o úvěrech poskytnutých měnovými finančními institucemi nefinančním podnikům z jiných zúčastněných členských států v členění podle odvětví činnosti podle statistického třídění ekonomických činností v Evropském společenství – NACE Rev. 2, v souladu s částí 16 přílohy III. 2. Periodicita vykazování a lhůty Národní centrální banky ECB vykazují údaje dvakrát ročně, a to ke konci března a ke konci září s odkazem na dvě předcházející čtvrtletí. 3. Postup při revizích Národní centrální banky vykazují revize podle těchto zásad:
4. Vysvětlivky Národní centrální banky vykazují ECB všechny významné změny používaných národních definic a klasifikací, a je-li to relevantní, předkládají vysvětlivky uvádějící důvody významných revizí. Národní centrální banky kromě toho poskytují informace o významných reklasifikacích v sektoru měnových finančních institucí, a jsou-li k dispozici, významné reklasifikace nefinančních podniků v předaných členěních podle NACE Rev. 2.“ |
|
13) |
V článku 19 se odstavec 1 nahrazuje tímto: |
|
14) |
V článku 20 se odstavec 1 nahrazuje tímto: |
|
15) |
Článek 24 se nahrazuje tímto: „Článek 24 Zveřejnění Národní centrální banky nezveřejní národní příspěvky do měsíčních měnových agregátů eurozóny a jejich protipoložek, dokud tyto agregáty nezveřejní ECB. Pokud národní centrální banky takové údaje zveřejní, musí být shodné s údaji, kterými přispěly do posledních zveřejněných agregátů eurozóny. Pokud národní centrální banky reprodukují agregáty eurozóny, které zveřejnila ECB, musí je reprodukovat věrně.“ |
|
16) |
Přílohy III až VIII se mění v souladu s přílohou těchto obecných zásad. |
|
17) |
Ve slovníku pojmů se vkládá nová definice, která zní: „ Odvětví činnosti (branch of activity): je ekonomická činnost zahrnutá ve statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství – NACE Rev. 2 (*2). (*2) Příloha 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).“ " |
Článek 2
Vstup v platnost
Tyto obecné zásady vstupují v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Použijí se ode dne 1. července 2010.
Článek 3
Určení
Tyto obecné zásady se vztahují na všechny národní centrální banky Eurosystému.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 4. prosince 2009.
Za Radu guvernérů ECB
prezident ECB
Jean-Claude TRICHET
(1) Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 24.
(2) Úř. věst. L 15, 20.1.2009, s. 1.
(3) Úř. věst. L 15, 20.1.2009, s. 14.
(4) Úř. věst. L 341, 27.12.2007, s. 1.
PŘÍLOHA
1.
Příloha III se mění takto:|
a) |
V části 1 se nahrazují tabulky 1 a 2 a doplňují tabulky 3a a 3b takto: „Tabulka 1 Položky, pro které se vyžadují měsíční úpravy toků (*1)
Tabulka 2 Položky, pro které se vyžadují čtvrtletní úpravy toků (*1)
Tabulka 3a Sekuritizace a jiné převody úvěrů: položky, pro které se vyžadují měsíční úpravy toků (*2)
Tabulka 3b Sekuritizace a jiné převody úvěrů: položky, pro které se vyžadují čtvrtletní úpravy toků údaje (*3)
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
b) |
V části 4 se oddíl 3 nahrazuje tímto: „ Oddíl 3: Čtvrtletní doplňkové (memo) položky k sestavování finančních účtů měnové unie Údaje týkající se národních centrálních bank/ECB/ostatních měnových finančních institucí (stavy)
M70: závazky měnových finančních institucí vůči domácnostem v podobě technických rezerv vytvořených na poskytování důchodů zaměstnancům. Typicky se zde jedná o zaměstnanecké penzijní fondy, které nebyly svěřeny externí nezávislé instituci. M83, M84, M85: akcie, jejichž kurzy jsou kótovány na uznávané burze cenných papírů nebo jiné formě sekundárního trhu. M86, M87, M88: akcie emitované v rámci organizovaného finančního seskupení, které sdružuje prostředky investorů za účelem nabývání finančních nebo nefinančních aktiv s výjimkou těch, které patří do sektoru měnových finančních institucí (rovněž nazývané akcie podílových fondů). M89: část hrubého pojistného, kterou platí měnové finanční instituce a která má být zařazena do následujícího účetního období, plus nároky měnových finančních institucí, které nebyly dosud vypořádány. M93, M98: Jsou-li dostupné, měly by být ECB poskytnuty dodatečné informace, které by objasnily obsah těchto smíšených položek. Tyto smíšené položky obsahují některé dílčí položky, které některé země nyní nevykazují v souladu s nařízením (ES) č. 2423/2001 (ECB/2001/13) (půjčování cenných papírů, krátké pozice v cenných papírech, vlastní akcie), ale v rámci zbývajících aktiv nebo zbývajících pasiv. Tyto dodatečné informace umožňují ECB dle potřeby opravovat údaje o finančních účtech měnové unie.“ |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
c) |
V části 5 se na konci doplňuje text, který zní: „Výpočet paušálních odpočitatelných položek pro účely kontroly (R6): Paušální odpočitatelná položka: Položka se uplatní v případě každé úvěrové instituce. Každá úvěrová instituce může odečíst maximální paušální odpočitatelnou položku, která byla vytvořena s cílem snížit administrativní náklady spojené s nakládáním s velmi malými požadavky na rezervy. Je-li [základ pro stanovení rezerv sazba rezerv] nižší než 100 000,– EUR, rovná se paušální odpočitatelná položka částce ve výši [základ pro stanovení rezerv × sazba rezerv]. Je-li [základ pro stanovení rezerv × sazba rezerv] vyšší než částka 100 000,– EUR nebo se této částce rovná, rovná se paušální odpočitatelná položka částce ve výši 100 000,– EUR. Instituce, jež mohou statistické údaje týkající se jejich konsolidovaného základu pro stanovení rezerv vykazovat jako skupina (ve smyslu přílohy III, části 2, oddílu 1 nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32), drží minimální rezervy prostřednictvím jedné instituce ve skupině, která jedná jako zprostředkovatel výhradně pro tyto instituce. Podle článku 11 nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 ze dne 12. září 2003 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/2003/9) (*4) je v posledně zmíněném případě oprávněna paušální odpočitatelnou položku odečíst pouze skupina jakožto celek. Minimální (neboli „požadované“) rezervy se vypočtou takto Minimální (neboli „požadované“) rezervy = základ pro stanovení rezerv × sazba rezerv – paušální odpočitatelná položka Sazba rezerv se použije takto: Sazba rezerv ve výši 2 % se použije na tyto kategorie pasiv (jak jsou definována v nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32)): a) jednodenní vklady; b) vklady s dohodnutou splatností do dvou let včetně; c) vklady s výpovědní lhůtou do dvou let včetně a d) dluhové cenné papíry s dohodnutou splatností do dvou let včetně. Na repo obchody a jiná pasiva s dohodnutou splatností nad dva roky, jež jsou zahrnuty do základu pro stanovení rezerv, se použije sazba rezerv ve výši 0 %. Závazky vůči ECB, národním centrálním bankám a jiným institucím, které podléhají systému minimálních rezerv Eurosystému, jsou ze základu pro stanovení rezerv vyňaty. |
|
d) |
Část 7 se nahrazuje tímto: „ ČÁST 7 Rozvahová statistika fondů peněžního trhu Tabulka 1 Fondy peněžního trhu – stavy Čtvrtletní řady
Fondy peněžního trhu – přecenění Čtvrtletní řadys
Fondy peněžního trhu – přecenění Čtvrtletní řadys
Tabulka 2 Fondy peněžního trhu – stavy Čtvrtletní řadys
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
e) |
Část 10 se zrušuje. |
|
f) |
Část 11 se nahrazuje tímto: „ ČÁST 11 Statistika ostatních finančních zprostředkovatelů (kromě investičních fondů a účelových finančních společností pro sekuritizaci) Oddíl 1: Vykazovací tabulky Údaje, které se mají vykazovat za obchodníky s cennými papíry a deriváty, finanční podniky poskytující úvěry a zbývající ostatní finanční zprostředkovatele, jsou uvedeny v níže uvedené tabulce. Údaje o obchodnících s cennými papíry a deriváty, finančních podnicích poskytujících úvěry a zbývajících ostatních finančních zprostředkovatelích. Klíčové ukazatele/doplňkové (memo) položky
Oddíl 2: Kategorie nástrojů a pravidla oceňování V souladu s Evropským systémem národních a regionálních účtů ve Společenství (ESA 95) musí být aktiva a pasiva v zásadě oceňována v aktuálních tržních cenách v den, ke kterému se vztahuje rozvaha. Vklady a úvěry musí být vykazovány v nominální hodnotě bez naběhlých úroků. Aktiva Aktiva/pasiva celkem: aktiva celkem se musí rovnat součtu všech položek samostatně uvedených v rozvaze na straně aktiv a měla by se též rovnat částce pasiv celkem.
Pasiva Aktiva/pasiva celkem pasiva celkem se musí rovnat součtu všech položek samostatně uvedených v rozvaze na straně pasiv a musí se rovnat i částce aktiv celkem (viz také položka aktiv “aktiva/pasiva celkem”).
Oddíl 3: Národní vysvětlivky
(*5) rozvaze měnových finančních institucí se nerozlišuje mezi vklady a úvěry na straně aktiv a pasiv. Namísto toho se všechny neobchodovatelné prostředky uložené u měnových finančních institucí/půjčené měnovým finančním institucím (= pasiva) považují za „vklady“a všechny prostředky umístěné/půjčené měnovými finančními institucemi (= aktiva) se považují za „úvěry“ Podle ESA 95 je však rozlišovacím kritériem iniciátor transakce. V případech, kdy je iniciativa na straně dlužníka, musí být finanční transakce klasifikována jako úvěr. V případech, kdy je iniciativa na straně věřitele, musí být transakce klasifikována jako vklad.“ " |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
g) |
V části 12 přílohy III se oddíl 1 nahrazuje tímto: „ Oddíl 1: Úvod Statistika emisí cenných papírů za eurozónu poskytuje dva hlavní agregáty:
Základní rozlišení musí vycházet z rezidentské příslušnosti emitenta, přičemž národní centrální banky Eurosystému společně pokrývají veškeré emise rezidentů eurozóny. Banka pro mezinárodní platby (BIS) vykazuje emise „zbytku světa“, což zahrnuje všechny nerezidenty eurozóny (včetně mezinárodních organizací). Níže uvedená tabulka shrnuje zpravodajské požadavky.
|
|||||||||||||||||||||
|
h) |
V oddílu 2 části 12 přílohy III se dílčí oddíly 4 a 5 nahrazují tímto: „4. Klasifikace emisí Emise jsou analyzovány ve dvou širších skupinách: 1) dluhové cenné papíry, tj. cenné papíry jiné než akcie kromě finančních derivátů (*7), a 2) kótované akcie kromě akcií/podílových jednotek investičních fondů (*8). Soukromé nabídky jsou zahrnuty v nejvyšší možné míře. Papíry peněžního trhu jsou zahrnuty jako součást dluhových cenných papírů. Nekótované akcie a ostatní majetkové účasti lze vykazovat nepovinně jako dvě samostatné doplňkové (memo) položky. Následující nástroje obsažené v databázi Banky pro mezinárodní platby jsou v rámci statistiky emisí cenných papírů klasifikovány jako dluhové cenné papíry:
Neúplné pokrytí nástrojů v rámci statistiky emisí cenných papírů:
5. Měna emise Dluhopisy s dvojí měnou, u kterých je dluhopis splácen nebo kupón placen v měně odlišné od denominace dluhopisu, musí být klasifikovány podle denominace dluhopisu. Pokud je globální dluhopis emitován ve více než jedné měně, musí být každá část vykázána jako samostatná emise podle měny emise. Pokud jsou emise denominovány ve dvou měnách, například 70 % v eurech a 30 % v amerických dolarech, musí být příslušné složky emise, je-li to možné, vykázány samostatně podle jejich měnové denominace. Tedy 70 % emise musí být vykázáno jako emise v eurech/národních denominacích (*9) a 30 % jako emise v jiných měnách. V případě, že není možné samostatně určit měnové složky emise, musí být skutečné členění podle zpravodajské země uvedeno v národních vysvětlivkách. Kótované akcie musí být považovány za emitované v měně země, ve které je společnost rezidentem; emise akcií v jiných měnách jsou zanedbatelné nebo neexistují. Údaje o kótovaných akciích se tedy týkají všech emisí rezidentů eurozóny. (*7) Kategorie F.33 v rámci ESA 95." (*8) Kategorie F.511 v rámci ESA 95." (*9) Blok A pro národní centrální banky a Blok B pro Banku pro mezinárodní platby.“ " |
|
i) |
Vkládá se nová část 12a, která zní: „ ČÁST 12a Dodatečná měsíční statistika úrokových sazeb měnových finančních institucí (do ECB se předává do konce pracovní doby 19. pracovního dne po skončení referenčního měsíce) TABULKA 1 (*10)
TABULKA 2 (*11)
|
|
j) |
V části 13 se oddíly 1 a 2 nahrazují tímto: „ Oddíl 1: Zúčtovací prostředky Zúčtovací prostředky jsou aktiva nebo pohledávky za aktivy, které se používají k platbám. TABULKA 1 Zúčtovací prostředky, které používají instituce jiné než měnové finanční instituce (*12)
TABULKA 2 Zúčtovací prostředky, které používají úvěrové instituce (v mil. EUR) Položky Jednodenní vklady v eurech u ostatních úvěrových institucí (konec období) Převoditelné jednodenní vklady v eurech u ostatních úvěrových institucí (konec období) Doplňková (memo) položka: Vnitrodenní úvěr od centrální banky v eurech (průměr za poslední udržovací období) (5) Oddíl 2: Instituce, které nabízejí platební služby Instituce, které nabízejí platební služby, jsou právně nezávislé instituce, jež působí ve vykazující zemi:
(*12) Konec období.“ " (*12) Konec období.“ " |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
k) |
V části 13 oddílu 5 se úvodní část nahrazuje tímto: „Mezibankovní platební systémy jsou zahrnuty bez ohledu na to, zda jsou spravovány centrální bankou nebo soukromým provozovatelem. Údaje se poskytují podle jednotlivých systémů. Uvádějí se jen systémy, které zpracovávají významný objem obchodů. Jedná se zejména o systémy, které jsou uvedeny v textové části Modré knihy. Systémy jsou zahrnuty, pokud byly v provozu kdykoli během předcházejících pěti referenčních let. Mezibankovní platební systémy se dělí na systémy, které jsou součástí TARGET2/TARGET, a platební systémy jiné než TARGET:
|
|
l) |
V části 13 se tabulka 7 nahrazuje tímto: „TABULKA 7 Účast ve vybraných mezibankovních platebních systémech (*15)
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
m) |
„Seznam platebních systémů v tabulkách 7, 8 a 9“ na konci části 13 se zrušuje. |
|
n) |
Vkládá se nová část 16, která zní: „ ČÁST 16 Úvěry nefinančním podnikům podle odvětví činnosti Národní centrální banky vykazují údaje za jednotlivé sekce podle vzoru I nebo, nejsou-li údaje za jednotlivé sekce k dispozici, podle vzoru II. Národní centrální banky vykazují zůstatky týkající se úvěrů tuzemským nefinančním podnikům a úvěrů nefinančním podnikům jiných zúčastněných členských států (jsou-k dispozici) odděleně. Veškeré údaje se vykazují v milionech EUR.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.
Příloha IV se mění takto:|
a) |
V části 2 se bod 3.1 nahrazuje tímto:
|
|
b) |
V části 4 oddílu 3 se tabulka s názvem „UNIT (Jednotka)“ nahrazuje tímto: „UNIT (Jednotka)
|
3.
Příloha V se mění takto:|
a) |
V části 2 oddílu 1 pododdílu 3 se bod 2 nahrazuje tímto:
|
|
b) |
V části 3 oddílu 2 pododdílu 1 se doplňuje bod 4, který zní:
(*16) K odpisům/snížení hodnoty úvěrů, pro které měnová finanční instituce vystupuje jako správce, může dojít proto, že úvěry jsou stále vykazovány v rozvaze, buď na individuálních účtech měnové finanční instituce nebo na úrovni skupiny, přičemž údaje související se správou, které se vykazují národní centrální bance, z těchto zdrojů vycházejí. K odpisům/snížení hodnoty může dojít i tehdy, jestliže správce musí v případě znehodnocených úvěrů uvést snížený zůstatek jistiny úvěru, aby dodržel dohody s investory.“ " |
|
c) |
V části 3 oddílu 2 pododdílu 2 se bod 5 nahrazuje tímto:
|
|
d) |
Dodatek III se zrušuje. |
4.
Příloha VI se mění takto:|
a) |
Část 1 se nahrazuje tímto: „ ČÁST 1 Proměnné pro účely seznamu měnových finančních institucí pro statistické účely
|
|
b) |
Část 2 se zrušuje. |
5.
Příloha VII se mění takto:|
a) |
Část 1 se nahrazuje tímto: „ ČÁST 1 Proměnné pro vykazování seznamu investičních fondů pro statistické účely
|
|
b) |
Část 3 se zrušuje. |
6.
Příloha VIII se mění takto:|
a) |
V části 1 se popis proměnné „ISIN codes“ nahrazuje tímto: „Tato proměnná specifikuje kódy ISIN (*21) všech cenných papírů vydaných účelovou finanční společností pro sekuritizaci. Tato proměnná se skládá z několika částí včetně odkazu na: „ISIN_1“, „ISIN_2“, „ISIN_3“, „ISIN_4“ a „ISIN_n“. Minimálním požadavkem je, aby byl vykázán alespoň jeden kód ISIN (ISIN_1). Je-li vykazována účelová finanční společnost pro sekuritizaci, u které se kódy ISIN neuplatňují nebo nejsou k dispozici, musí být pro „ISIN_1“ vykázán dvanáctimístný znak „XXXXXXXXXXXX“. (*21) Mezinárodní identifikační číslo cenných papírů (International Securities Identification Numer): kód, který jednoznačně určuje emisi cenných papírů a který se skládá ze 12 alfanumerických znaků.„ " |
|
b) |
Část 2 se zrušuje. |
(*4) Úř. věst. L 250, 2.10.2003, s. 10.“
(*5) rozvaze měnových finančních institucí se nerozlišuje mezi vklady a úvěry na straně aktiv a pasiv. Namísto toho se všechny neobchodovatelné prostředky uložené u měnových finančních institucí/půjčené měnovým finančním institucím (= pasiva) považují za „vklady“a všechny prostředky umístěné/půjčené měnovými finančními institucemi (= aktiva) se považují za „úvěry“ Podle ESA 95 je však rozlišovacím kritériem iniciátor transakce. V případech, kdy je iniciativa na straně dlužníka, musí být finanční transakce klasifikována jako úvěr. V případech, kdy je iniciativa na straně věřitele, musí být transakce klasifikována jako vklad.“
(*7) Kategorie F.33 v rámci ESA 95.
(*8) Kategorie F.511 v rámci ESA 95.
(*9) Blok A pro národní centrální banky a Blok B pro Banku pro mezinárodní platby.“
(*12) Konec období.“
(*13) Úř. věst. L 237, 8.9.2007, s. 1.
(*14) Úř. věst. L 18, 23.1.2006, s. 1.“
(*16) K odpisům/snížení hodnoty úvěrů, pro které měnová finanční instituce vystupuje jako správce, může dojít proto, že úvěry jsou stále vykazovány v rozvaze, buď na individuálních účtech měnové finanční instituce nebo na úrovni skupiny, přičemž údaje související se správou, které se vykazují národní centrální bance, z těchto zdrojů vycházejí. K odpisům/snížení hodnoty může dojít i tehdy, jestliže správce musí v případě znehodnocených úvěrů uvést snížený zůstatek jistiny úvěru, aby dodržel dohody s investory.“
(*21) Mezinárodní identifikační číslo cenných papírů (International Securities Identification Numer): kód, který jednoznačně určuje emisi cenných papírů a který se skládá ze 12 alfanumerických znaků.„ “
(*1) Úpravy z reklasifikace se ECB předávají pro všechna pole; úpravy z přecenění pouze pro pole označená znaménkem #.
(*2) Pokud se týče této tabulky, vykazují se ECB pouze úpravy z reklasifikace.
(*3) Úpravy z reklasifikace se uplatňují jen pokud se týče polí 568 až 613; úpravy vyplývající ze snížení hodnoty se uplatňují na všechna pole.“
(1) Centrální protistrany
(2) Podnikatelské subjekty s jediným vlastníkem / neregistrovaná společenství.
(3) Podnikatelské subjekty s jediným vlastníkem / neregistrovaná společenství.
(*6) „Jiné měny“ jsou všechny ostatní měny včetně národních měn nezúčastněných členských států.“
(*10) Pro kategorie uvedené v tabulce se vykazuje dohodnutá průměrná roční sazba (AAR) nebo úzce definovaná efektivní úroková sazba (NDER). Je-li v tabulce uvedeno slovo „objem“, vykazuje se sazba AAR/NDER spolu s objemem příslušných nových obchodů.
V případě revolvingových úvěrů a přečerpání a bezúročných a úročených pohledávek z kreditních karet se však objemy nových obchodů rovnají stavům obchodů.
Ukazatele 24 až 29 se vypočítávají na základě položek 37 až 54 v dodatku 2 přílohy II nařízení (ES) č. 63/2002 (ECB/2001/18). Úrokové sazby se vypočítávají jako vážené průměry odpovídajících položek v dodatku 2 přílohy II nařízení (ES) č. 63/2002 (ECB/2001/18), zatímco objemy nových obchodů by měly být součtem odpovídajících položek v dodatku 2 přílohy II nařízení (ES) č. 63/2002 (ECB/2001/18).
(*11) Pro kategorie uvedené v tabulce se vykazuje dohodnutá průměrná roční sazba (AAR) nebo úzce definovaná efektivní úroková sazba (NDER). Je-li v tabulce uvedeno slovo „objem“, vykazuje se sazba AAR/NDER spolu s objemem příslušných nových obchodů.
V případě revolvingových úvěrů a přečerpání a bezúročných a úročených pohledávek z kreditních karet se však objemy nových obchodů rovnají stavům obchodů.
Ukazatele 86 a 87 se vypočítávají na základě položek 12, 23, 32 a 36 v dodatku 2 přílohy II nařízení (ES) č. 63/2002 (ECB/2001/18) a stavů obchodů vykazovaných pro bezúročné a úročené úvěry z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání podle nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32). Úrokové sazby se vypočítávají jako vážené průměry odpovídajících položek v dodatku 2 přílohy II nařízení (ES) č. 63/2002 (ECB/2001/18), přičemž pro bezúročný úvěr z kreditních karet se použije nulová úroková sazba. Ukazatele 86 a 87 slouží k zajištění kontinuity s ukazateli 12 a 23 („přečerpání“), tak jak byly vymezeny v nařízení (ES) č. 63/2002 (ECB/2001/18) , tj. před jejich změnou nařízením (ES) č. 290/2009 (ECB/2009/7).“
(4) Od referenčního období ke konci měsíce června 2010 (předkládání údajů za rok 2011).
(5) Celková hodnota úvěrů poskytnutých centrální bankou úvěrovým institucím a splacených během období kratšího než jeden obchodní den. Jedná se o průměr denní maximální hodnoty souběžných a skutečných pozic vnitrodenního přečerpání nebo čerpání vnitrodenního úvěru během dne za všechny úvěrové instituce dohromady. Do průměru se započítávají všechny dny udržovacího období, včetně víkendů a dnů pracovního klidu.
(6) Pokud instituce jiná než měnová finanční instituce vede několik účtů, počítá se každý účet zvlášť.
(7) Od referenčního období ke konci roku 2010 (předkládání údajů za rok 2011).
(8) Každá instituce se počítá jen jednou bez ohledu na počet úřadoven, které v dané zemi má. Dílčí kategorie institucí se vzájemně vylučují. Celkový počet institucí je součtem všech dílčích kategorií. Instituce se zahrnují od okamžiku, kdy jsou poprvé vykázány ECB pro účely statistiky měnových finančních institucí.
(9) Od referenčního období ke konci druhého čtvrtletí 2010 (předkládání údajů za rok 2011).
(*17) Není-li výslovně uvedeno jinak, vztahuje se pojem ‚fúze‘ na tuzemské fúze.“
(*18) Není-li výslovně uvedeno jinak, vztahuje se pojem „fúze“ na tuzemské fúze.
(*19) Směrnice Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 375, 31.12.1985, s. 3).
(*20) Mezinárodní identifikační číslo cenných papírů (International Securities Identification Numer): kód, který jednoznačně určuje emisi cenných papírů a který se skládá ze 12 alfanumerických znaků.“
IV Akty přijaté před 1. prosincem 2009 podle Smlouvy o ES, Smlouvy o EU a Smlouvy o Euratomu
|
21.1.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 16/48 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 28. října 2009
o podpoře, kterou Itálie poskytla na restrukturalizaci družstev v odvětví rybolovu a jejich konsorcií (státní podpora C 29/06)
(oznámeno pod číslem K(2009) 8040)
(Pouze italské znění je závazné)
(Text s významem pro EHP)
(2010/35/ES)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 88 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,
poté co byly zúčastněné strany vyzvány k zaujetí stanoviska v souladu s uvedeným článkem,
vzhledem k těmto důvodům:
1. POSTUP
|
(1) |
Dopisem ze dne 17. října 2002 Itálie informovala Komisi o vládním nařízení č. 226 ze dne 18. května 2001 (dále jen „nařízení ze dne 18. května 2001“) a sdělila, že opatření stanovená v článcích 7 a 8 tohoto nařízení byla provedena. |
|
(2) |
V článku 8 uvedeného nařízení je ustanovení o státní podpoře na restrukturalizaci družstev v odvětví rybolovu a jejich konsorcií. Podle tohoto článku 8 se oblast působnosti fondu Fondo centrale per il credito peschereccio vztahuje i na finanční pokrytí plánů na restrukturalizaci podniků, které stanoví čl. 11 odst. 8b zákona č. 41 ze dne 17. února 1982 (dále jen „zákon č. 41 z roku 1982“), ve prospěch družstev a jejich konsorcií působících v odvětví rybolovu a akvakultury, jakož i v oblasti zpracování a prodeje produktů z tohoto odvětví. |
|
(3) |
Vzhledem k tomu, že Itálie oznámila provedení tohoto opatření, bylo toto opatření zaregistrováno jako protiprávní podpora ve smyslu čl. 1 písm. f) nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (1) (nyní článku 88). |
|
(4) |
Itálie byla několikrát požádána o doplňující informace. Dopisem C(2005) 161 ze dne 20. ledna 2005 Komise zaslala Itálii i příkaz k poskytnutí informací v souladu s čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 659/1999. Dopisem ze dne 3. března 2005 Itálie na tento příkaz odpověděla. Následně dne 12. července 2005 Komise obdržela další dopis. |
|
(5) |
V návaznosti na pochybnosti o slučitelnosti tohoto režimu podpory se společným trhem Komise rozhodla o zahájení formálního vyšetřovacího řízení podle článku 93 (nyní článku 88) Smlouvy o ES. Komise informovala Itálii o tomto rozhodnutí dopisem C (2006) 2312 ze dne 22. června 2006 (2). |
|
(6) |
Itálie sdělila své připomínky v dopisech ze dne 14. září a ze dne 31. října 2006. |
2. POPIS
|
(7) |
Jak bylo uvedeno výše, předmětem nařízení ze dne 18. května 2001 je rozšíření působnosti fondu Fondo centrale per il credito peschereccio na operace spojené s restrukturalizací družstev v odvětví rybolovu a jejich konsorcií, jak stanoví čl. 11 odst. 8b zákona č. 41 z roku 1982. |
|
(8) |
Nařízení ze dne 18. května 2001 je předpis, který od svého vstupu v platnost upravuje financování podpor stanovených nařízením ministra zemědělské politiky ze dne 10. února 1998 (dále jen „nařízení ze dne 10. února 1998“), v němž jsou definovány způsoby provádění čl. 11 odst. 8b zákona č. 41 z roku 1982. |
|
(9) |
Pro tento režim podpory jsou charakteristické následující rysy tak, jak jsou popsány v nařízení ze dne 10. února 1998:
|
|
(10) |
Dopisem ze dne 3. března 2005 Itálie upřesnila, že tyto podpory jsou určeny podnikům majícím formu družstva, které odpovídají definici malých a středních podniků ve smyslu práva Společenství, a že uvedená podpora je omezena na nezbytnou dobu restrukturalizace a jednomu podniku může být poskytnuta pouze jednou. |
|
(11) |
Podle Itálie nemá takový režim podpor omezenou dobu trvání. Žádné omezení není uvedeno ani v nařízení ze dne 10. února 1998, ani v nařízení ze dne 18. května 2001. Kromě toho v dopise Itálie ze dne 12. července 2001 se výslovně uvádí, že ustanovení tohoto nařízení jsou stále v platnosti a mohou být v následujících letech uplatňována. |
|
(12) |
Komise neměla žádné informace o výši skutečně poskytnuté podpory. |
3. DŮVODY ZAHÁJENÍ FORMÁLNÍHO VYŠETŘOVACÍHO ŘÍZENÍ
|
(13) |
Komise považovala uvedený režim státní podpory za protiprávní podporu ve smyslu čl. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 659/1999, tedy za novou podporu, u níž byla porušena povinnost předběžného oznámení Komisi. |
|
(14) |
Při výměně dopisů, jež předcházela předběžné analýze Komise, Itálie tvrdila, že tento režim podpory není novým režimem, ale jedná se o prodloužení režimu podpory, který byl zkoumán pod číslem NN 24/98 a který Komise považovala za slučitelný se společným trhem (dopis SG (99) D/1851 ze dne 11. března 1999). |
|
(15) |
Komise nemohla sdílet názor Itálie, přestože se vyslovila kladně k režimu podpory NN 24/98 týkající se režimu ustaveného na základě nařízení ze dne 10. února 1998. Opatření ohledně podpory, které Komise analyzovala, se však týkalo uskutečňování plánů na restrukturalizaci v letech spadajících do období 1997 až 1999 a prostřednictvím rozhodnutí ze dne 11. března 1999 Komise připomněla italským orgánům, že ji musí v této fázi projektu informovat v souladu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES o jakémkoli refinancování, prodloužení nebo úpravě tohoto opatření týkajícího se podpory. Z tohoto důvodu měla Komise za to, že nařízení ze dne 18. května 2001 znamená nové uskutečňování nebo refinancování daného opatření týkajícího se podpory z fondů Fondo centrale per il credito peschereccio. |
|
(16) |
Naproti tomu Itálie dopisem ze dne 12. března 2003 sdělila, že provádění tohoto opatření již není v pravomoci ministra, ale regionů, jimž byly za tímto účelem z fondu Fondo centrale per il credito peschereccio převedeny finanční prostředky. K dopisu ze dne 1. července 2004 Itálie navíc přiložila dvě sdělení z regionů Sicílie a Puglia, která se týkala podpor poskytnutých v rámci daného režimu: u Sicílie šlo o dopis ze dne 19. června 2004, v němž bylo sděleno, že tato podpora bude provedena prostřednictvím nařízení přísedícího pro rybolov č. 158 ze dne 3. prosince 2003, u Puglie o dopis ze dne 19. května 2004, v němž bylo upřesněno, že podpora byla provedena na základě spisu, který byl regionu předložen v roce 2001; dopis regionu Puglia informoval i o tom, že finanční prostředky na rok 2003 přišly až koncem tohoto roku. Itálie však neposkytla žádnou informaci o výši finančních prostředků použitých v rámci tohoto režimu. Výše uvedené dopisy v každém případě potvrdily, že některé finanční prostředky poskytly regiony v souladu s článkem 8 nařízení ze dne 18. května 2001, což znamená, že režim podpor byl skutečně proveden. |
|
(17) |
Komise měla navíc za to, že za předpokladu, že se podle tvrzení Itálie jedná o existující režim podpory a nařízení ze dne 18. května 2001 nepředstavuje žádnou změnu tohoto režimu, stal z oznámeného režimu podpory se ke dni 1. července 2001 nový režim podpory. |
|
(18) |
Tento režim podpory byl totiž schválen na základě pokynů pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury (3), které Komise přijala v roce 1997 (dále jen pokyny pro „rybolov“ z roku 1997). |
|
(19) |
Dne 1. ledna 2001 byly tyto pokyny pro „rybolov“ nahrazeny pokyny pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury (4) (dále jen pokyny pro „rybolov“ z roku 2001). Dopisem ze dne 21. prosince 2000 Komise navrhla v souladu s bodem 3.2 pokynů pro „rybolov“ z roku 2001 členským státům v rámci mechanismu potřebných opatření změnit stávající režim podpory v odvětví rybolovu do 1. července 2001. Vyzvala členské státy, aby do 1. března 2001 projevily písemný souhlas s tímto návrhem. Bylo uvedeno, že v případě, že neodpovědí, Komise bude v souladu s třetím pododstavcem bodu 3.2 předpokládat, že dotyčný členský stát návrh přijal. Na druhou stranu bod 3.4 pokynů pro „rybolov“ z roku 2001 stanoví, že jakákoli protiprávní podpora bude prověřována na základě pokynů platných v okamžiku, kdy správní akt, kterým se zavádí podpora, vstoupil v platnost. Itálie na dopis Komise ze dne 21. prosince 2000 neodpověděla. Dopisem ze dne 7. května 2001 Komise připomněla Itálii termíny stanovené v uvedeném dopise a informovala ji, že od tohoto okamžiku znamená neexistence záporné odpovědi pro Komisi souhlas s návrhem potřebných opatření. Komise se proto domnívala, že Itálie tento návrh přijala a že stávající režim podpory bude do 1. července 2001 změněn. |
|
(20) |
Podle judikatury Soudního dvora Evropských společenství má v případě provádění nových pokynů přijatých členskými státy přijetí potřebných opatření za následek přeměnu některých již existujících podpor na podpory nové. Stávající režimy podpory musí být upraveny na základě potřebných opatření nebo přeměněny na nové režimy podpory a podléhají povinnosti předběžného oznámení Komisi (5). |
|
(21) |
Ustanovení, která jsou uvedena v pokynech pro „rybolov“ z roku 2001, jež Itálie přijala, však měla za následek zrušení povolení dříve uděleného podporám, které nebyly přizpůsobené těmto pokynům, a jejich označení za podpory nové. To byl případ podpor na restrukturalizaci družstev. Pokyny pro „rybolov“ z roku 1997 se nezabývaly žádným konkrétním ustanovením týkajícím se restrukturalizace podniků v odvětví rybolovu; v posledním pododstaveci poslední odrážky bodu 1.3 obsahovaly pouze ustanovení o tom, že podpory na fungování podniku, jsou-li spojeny s plánem restrukturalizace, budou posuzovány případ od případu. Pokyny pro „rybolov“ z roku 2001 obsahovaly naopak v bodě 2.2.4 konkrétní ustanovení týkající se záchrany a restrukturalizace podniků v nesnázích, které stanovilo použití pokynů v případě státních podpor na záchranu a restrukturalizaci podniků v nesnázích (6) (dále jen pokyny pro „restrukturalizaci“ z roku 1999) v platnosti k tomuto datu. |
|
(22) |
Proto se v okamžiku, kdy byla podle termínů uvedených v prvním dopise Itálie podpora stanovená nařízením ze dne 18. května 2001 provedena dne 17. října 2002, stala v období po 1. červenci 2001, tedy po termínu stanoveném pro změnu stávajících státních podpor, protiprávní podporou. |
|
(23) |
Komise provedla předběžnou analýzu této protiprávní podpory s ohledem na pokyny pro „rybolov“ z roku 2001 i z roku 2004. Podle druhého pododstavce bodu 5.3 pokynů pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury (7) z roku 2004 (dále jen pokyny pro „rybolov“ z roku 2004) se tyto pokyny použijí v případě podpory poskytnuté od 1. listopadu 2004, zatímco pro podporu poskytnutou před tímto datem se použijí pokyny z roku 2001. |
|
(24) |
Jak pokyny pro „rybolov“ z roku 2001 (bod 2.2.4), tak pokyny pro „rybolov“ z roku 2004 (bod 4.1.2) stanoví, že státní podpora na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích se bude posuzovat podle pokynů pro „restrukturalizaci“. Pro podporu poskytnutou až do 9. října 2004 se použijí pokyny pro „restrukturalizaci“ z roku 1999 a pro podporu poskytnutou od 10. října 2004 se použijí pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (8) z roku 2004 (dále jen pokyny pro „restrukturalizaci“ z roku 2004). Pro zvláštní případy podniků, jejichž hlavní činnost představuje rybolov na moři, doplňují pokyny pro „rybolov“ z roku 2001 nebo z roku 2004, že tato podpora může být udělena pouze v případě, že byl Komisi předložen plán zaměřený na snížení kapacity loďstva. |
|
(25) |
Tyto pokyny pro „rybolov“ stanoví, že podporu pro restrukturalizaci mohou využít pouze podniky v obtížích. Kritéria pro rozpoznání situace, kdy je podnik v obtížích, jsou uvedena v bodech 4 až 8 pokynů pro „restrukturalizaci“ z roku 1999 nebo v bodech 9 až 13 pokynů pro „restrukturalizaci“ z roku 2004. Komise uvedla, že nařízení ze dne 10. února 1998 neumožňuje zajistit dodržení těchto kritérií. Podpory udělené Itálií tak mohly využít i podniky, které nesplňovaly kritéria uvedená v pokynech. |
|
(26) |
Komise navíc uvedla, že nemá žádné informace o dodržování některých kritérií pro provádění plánů restrukturalizace, které jsou součástí výše uvedených pokynů: kritéria obnovení životaschopnosti družstev využívajících podporu v dlouhodobé perspektivě (body 31 až 34 pokynů pro „restrukturalizaci“ z roku 1999 a body 34 až 37 pokynů pro „restrukturalizaci“ z roku 2004), přijetí vyrovnávacích opatření, pokud tuto podporu využívá střední podnik (bod 82 písm. b) pokynů pro restrukturalizaci z roku 2004) nebo příspěvku příjemců na finanční restrukturalizaci podniku (bod 40 pokynů pro „restrukturalizaci“ z roku 1999 a bod 43 pokynů pro „restrukturalizaci“ z roku 2004). Komise rovněž uvedla, že co se týče podniků, jejichž hlavní činností je rybolov na moři, Itálie nepředložila žádný plán na snížení kapacity loďstva. |
|
(27) |
Z těchto důvodů Komise rozhodla o zahájení formálního vyšetřovacího řízení. |
4. PŘIPOMÍNKY ITÁLIE
|
(28) |
Itálie především zdůrazňuje, že uvedenou podporu poskytla naprosto v dobré víře. Pro Itálii znamenalo nařízení ze dne 18. května 2001 návrat k opatření NN 24/98, které již bylo schváleno na úrovni Společenství. Nedomnívala se, že by se jednalo o protiprávní podporu. Protichůdně k tomu však Itálie podotýká, že Generální ředitelství pro mořský rybolov a akvakulturu, stejně jako regiony, na něž byla v roce 2000 převedena pravomoc, v žádném případě nepředpokládaly, že by na základě uvedeného nařízení prováděly nějaká opatření. |
|
(29) |
Itálie sděluje, že pro provádění tohoto režimu podpory byla stanovena přísná kritéria. Od příjemce byl především požadován značný příspěvek jako záruka, že podpora bude omezena na nejnutnější minimum při obnovení životaschopnosti podniku tak, aby hospodářská soutěž byla co nejméně narušena. Itálie dodává, že velká část podpory se týká vzdělávacích programů a programů na inovaci technologií; kromě toho více než polovina poskytnutých finančních prostředků nebyla poskytnuta jako přímá dotace, ale vzhledem k tomu, že se jednalo o dlouhodobé půjčky podléhající zvláštnímu záručnímu režimu, vztahovala se na ně povinnost vrácení. Při výpočtu míry podpory by se navíc ukázalo, že tato míra je hluboko pod hranicí podpory de minimis. |
|
(30) |
Mimo to se přísně dodržuje zásada „una tantum“. Cílem této podpory je, jak je stanoveno v pokynech pro „restrukturalizaci“, umožnit příjemcům pokrýt vlastní náklady po dlouhodobém obnovení hospodářské životaschopnosti. Podle Itálie umožňuje tento režim podpory restrukturalizace přispět k rozvoji hospodářských činností, aniž by měl záporný vliv na obchod ve společném zájmu, a splňuje podmínky stanovené ve výše uvedených pokynech: ozdravení podniku v přiměřeném časovém rozpětí, předcházení narušení hospodářské soutěže, přiměřenost podpory, přizpůsobení plateb vývoji plánu na restrukturalizaci dotyčného podniku, kontrola provádění tohoto plánu. |
|
(31) |
Itálie uzavírá své připomínky odkazem na sdělení Komise o zlepšování hospodářské situace v odvětví rybolovu ze dne 9. března 2006 (9) (dále jen „sdělení ze dne 6. března 2006“) a uvádí, že propad hospodářského cyklu odvětví rybolovu byl zhoršen prudkým vzestupem ceny pohonných hmot. Vývoj cen u mnoha lovených druhů ryb navíc nesledoval vývoj produkčních nákladů. Z těchto důvodů je podle Itálie třeba zachovat tento druh opatření, jejichž jediným cílem je podpora hospodářského odvětví v obtížích. |
5. POSOUZENÍ
5.1 Existence protiprávní státní podpory
|
(32) |
Komise uvádí, že důsledkem tohoto režimu podpory, jejímž cílem je poskytnout finanční prostředky na restrukturalizaci určité kategorie podniků, které provozují svou činnost v určitém odvětví, je finanční výhoda pro tyto podniky. Vzhledem k tomu, že produkty příjemců se prodávají na trhu Společenství, posiluje tento režim podpory jejich postavení jak na italském trhu ve srovnání s podniky z ostatních členských států, které chtějí uvést své produkty na tento trh, tak na trhu ostatních členských států ve srovnání s podniky, které na těchto trzích prodávají své produkty. |
|
(33) |
Z tohoto režimu podpory mají navíc výhodu podniky z jednoho konkrétního hospodářského odvětví. Takže vzhledem k tomu, že prostředky nezbytné k provádění tohoto režimu podpory jsou veřejnými prostředky, jde o režim státní podpory podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. |
|
(34) |
Připomínky, které Itálie předložila Komisi jako odpověď na zahájení formálního vyšetřovacího řízení, se nezabývají kvalifikací tohoto režimu státní podpory jako protiprávní podpory. Nezávisle na možném výkladu připomínek Itálie tak Komise uvádí, že tento režim podpory představuje v každém případě obnovený režim podpory zavedený na základě nařízení ze dne 10. února 1998 a přezkoumaný a schválený Komisí pod číslem NN 24/98. Jak je uvedeno v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, toto obnovení znamená provedení nového režimu podpory, tedy protiprávního režimu podpory. Změna totožnosti veřejného orgánu, který režim provádí, nemá vliv na povahu podpory a na kvalifikaci, kterou jí může přisoudit Komise; není důležité, zda tento režim podpory opírající se o nařízení ze dne 1. února 1998, je oživen na základě nařízení ze dne 18. května 2001, nebo ze strany regionů na základě jiných předpisů, jež nejsou Komisi známy. |
|
(35) |
Jak je navíc stanoveno v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřování, za předpokladu, že oznámený režim podpory je podle tvrzení italských orgánů již existujícím režimem podpory a vládní nařízení ze dne 18. května 2001 nepředstavuje změnu tohoto režimu, Komise má za to, že ke dni 1. července 2001 se z něj stal nový režim podpory, když po přijetí nových pokynů pro „rybolov“ použitelných od 1. ledna 2001 stávající režimy podpory, které nebyly těmto pokynům přizpůsobeny, nemohly nadále využívat dříve udělené schválení a musely být změněny na nové režimy podpory, které podléhají oznamovací povinnosti vůči Komisi. Komise v souladu s bodem 3.2 pokynů pro „rybolov“ z roku 2001 členským státům v rámci mechanismu potřebných opatření dopisem ze dne 21. prosince 2000 navrhla, aby změnily stávající režimy podpory v odvětví rybolovu do 1. července 2001, a uvedla, že v případě, že nepošlou zápornou odpověď, bude Komise předpokládat, že členský stát souhlasí s návrhem potřebných opatření. Komise tedy měla za to, že Itálie tento návrh přijala a že stávající režimy podpory budou do 1. července 2001 změněny. |
|
(36) |
Účinkem ustanovení uvedených v pokynech pro „rybolov“ z roku 2001, která Itálie přijala, bylo proto zrušení některých dříve udělených schválení u podpor a jejich kvalifikace jako podpor nových. To byl případ podpor na restrukturalizaci družstev. Na rozdíl od pokynů pro „rybolov“ z roku 1997 měly totiž pokyny pro „rybolov“ z roku 2001 v bodě 2.2.4 konkrétní ustanovení týkající se podpor na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích, v němž bylo stanoveno použití pokynů pro „restrukturalizaci“ z roku 1999. |
|
(37) |
Jak je tedy stanoveno v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřování, tento režim podpory představuje, co se týče podpor udělených od 1. července 2001, zcela jistě nový režim podpor, který byla Itálie povinna oznámit Komisi před vykonáním. |
5.2 Slučitelnost se společným trhem
|
(38) |
Tento režim může být považován za slučitelný se společným trhem jen v případě, že může využívat jedné z odchylek stanovených ve Smlouvě. Mohou-li výhod výše uvedeného režimu využívat podniky z odvětví rybolovu a akvakultury, musí být režim posouzen s ohledem na pokyny pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury. Analýza uvedená v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení je stále platná. |
|
(39) |
Opatření je jasně prezentováno jako režim podpory na restrukturalizaci podniků s tím, že příjemci uskuteční plány restrukturalizace. Seznam způsobilých nákladů, který je uveden v nařízení ze dne 10. ledna 1998, ukazuje, že operace, které mohou být financovány, skutečně odpovídají operacím, které umožňují restrukturalizaci podniků příjemců. Tyto náklady odpovídají investicím nebo finančním poplatkům a fungování podniku. Jedná se o výdaje, které mohou zcela jistě souviset s oživením činnosti příjemců nebo s jejich přizpůsobením se novým hospodářským podmínkám s cílem umožnit obnovení hospodářské a finanční životaschopnosti. |
|
(40) |
Je tedy třeba analyzovat tento režim podpory s ohledem na ustanovení týkající se pokynů a obecných zásad pro „rybolov“. |
|
(41) |
Jak pokyny pro „rybolov“ z roku 2001 (bod 2.2.4), tak pokyny pro „rybolov“ z roku 2004 (bod 4.1.2) stanoví, že podpory určené na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích se budou posuzovat podle obecných zásad pro „restrukturalizaci“. V případě, že i po 1. dubnu 2008 budou ještě udělovány podpory, což je možné, neboť tento režim podpory byl zaveden bez časového omezení (viz výše 2. bod odůvodnění), použijí se pokyny pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury (10) přijaté v roce 2008 (dále jen pokyny pro „rybolov“ z roku 2008), které takto odkazují na pokyny pro „restrukturalizaci“. Co se týče podpor udělených do 9. října 2004, použijí se pokyny pro „restrukturalizaci“ z roku 1999, a co se týče podpor udělených od 10. října 2004, použijí se pokyny pro restrukturalizaci z roku 2004. V souvislosti se zvláštním případem podniků, jejichž hlavní činnost představuje rybolov na moři, je důležité připomenout, že pokyny pro „rybolov“ navíc uvádějí, že tyto podpory budou moci být uděleny jen v případě, že podniky předložily Komisi plán zaměřený na snížení kapacity loďstva. |
|
(42) |
Je tedy vhodné posoudit především to, zda prováděcí podmínky tohoto režimu podpory odpovídají podmínkám stanoveným v pokynech pro „restrukturalizaci“. |
|
(43) |
Pokyny pro „restrukturalizaci“ stanoví především, že výhody z podpor pro restrukturalizaci mohou čerpat pouze podniky v obtížích, které splňují kritéria uvedená podrobně v bodech 4 až 8 pokynů pro „restrukturalizaci“ z roku 1999 nebo v bodech 9 až 13 pokynů pro „restrukturalizaci“ z roku 2004. Tyto předpisy stanoví přísná kritéria pro kvalifikaci podniku jako podniku v obtížích. Na základě použití bodu 5 pokynů pro „restrukturalizaci“ z roku 1999 a bodu 10 pokynů pro „restrukturalizaci“ z roku 2004 musí totiž podnik, aby byl považován za podnik v obtížích, v případě společnosti s ručením omezeným ztratit více než polovinu zapsaného kapitálu, kde ke ztrátě alespoň jedné čtvrtiny došlo za posledních dvanáct měsíců, nebo v případě všech ostatních forem společnosti, splnit podmínky pro zahájení úpadkového řízení. V bodě 11 pokynů pro „restrukturalizaci“ z roku 2004 se uvádí, že kromě těchto kritérií může být podnik považován za podnik v obtížích, pokud jsou patrné typické příznaky, například narůstající ztráta, klesající obrat, narůstající finanční zatížení atd. (podle bodu 18 mohou členské státy vzít v úvahu i toto kritérium pro podporu na restrukturalizaci udělovanou podnikům v odvětví rybolovu v rámci režimu podpor). |
|
(44) |
Komise uvádí, že nařízení ze dne 10. února 1998 neobsahuje žádné kritérium stejného nebo podobného druhu. Podpory udělené Itálií tedy mohou využívat podniky, které nesplňují kritéria uvedená v daných pokynech a které tedy nemusí být podniky v obtížích. |
|
(45) |
Zadruhé, vzhledem k tomu, že tento režim podpor je zaměřen na malé a střední podniky, použijí se podle bodu 67 písm. a) pokynů pro „restrukturalizaci“ z roku 1999 kritéria stanovená v bodech 31 až 34 uvedených pokynů. Tytéž podmínky se při použití bodu 82 písm. a) pokynů pro „restrukturalizaci“ z roku 2004 nacházejí v bodech 34 až 37 uvedených pokynů. Podle těchto ustanovení musí restrukturalizační plán umožňovat především dlouhodobé obnovení životaschopnosti podniku v přiměřené lhůtě a na základě realistických předpokladů, musí popsat okolnosti, které způsobily obtíže podniku, a musí počítat s přeměnou, která podniku po dokončení restrukturalizace umožní pokrýt všechny její náklady; poskytnutí podpory je možné pouze v případě, že předložený restrukturalizační plán obsahuje všechny tyto prvky. |
|
(46) |
Komise zdůrazňuje, že Itálie nezavedla žádný postup, který by umožnil zjistit dodržování těchto podmínek. Informace poskytnuté v odpovědi na zahájení formálního vyšetřovacího řízení se odvolávají pouze na obecné podmínky, které jsou uvedeny v nařízení ze dne 10. února 1998 pro udělování těchto podpor. Tyto podmínky však nedefinují objektivní kritéria, která by umožňovala zjistit, zda jsou jednotlivé restrukturalizační plány zúčastněných podniků skutečně koncipovány na základě těchto zásad. Neexistuje tedy žádná záruka, že jsou dodržena kritéria v bodech 31 až 34 pokynů pro „restrukturalizaci“ z roku 1999 nebo v bodech 34 až 37 pokynů pro „restrukturalizaci“ z roku 2004. |
|
(47) |
Zatřetí, podle bodů 40 a 41 pokynů pro „restrukturalizaci“ z roku 1999, které se použijí pro malé a střední podniky na základě bodu 67 písm. c) těchto pokynů musí podniky významně přispět k restrukturalizačnímu plánu ze svých vlastních zdrojů, aby byla podpora omezena na minimum. Tatáž zásada je uvedena v bodech 43 a 44 pokynů pro „restrukturalizaci“ z roku 2004, které se použijí na základě bodu 82 písm. c). |
|
(48) |
Podle nařízení ze dne 10. února 1998 se podpora uděluje formou nenávratného příspěvku v maximálním objemu 40 % způsobilých nákladů nebo formou zvýhodněné půjčky na pokrytí nákladů do výše 85 %. Neexistuje rozlišení podle typu způsobilých nákladů (viz výše bod 2 „Popis“). Komise z toho vyvozuje, že tento podíl se může vztahovat na jakékoli dané náklady, například náklady na modernizaci zařízení, pokrytí majetkových ztrát, úhrada dluhů atd. |
|
(49) |
Je tedy možné, že někteří příjemci významně přispěli k provádění restrukturalizačního plánu, který se jich týkal. Komise ovšem uvádí, že Itálie nedefinovala žádné kritérium, které by umožňovalo vyladit výši udělené podpory v závislosti na příspěvku každého příjemce. Jediným existujícím kritériem v nařízení ze dne 10. února 1998 je kritérium pořadí doručení žádostí o podporu. Z těchto důvodů má Komise za to, že Itálie pro tento režim podpory nestanovila žádný postup, který by umožňoval zajistit dodržování podmínek příspěvku příjemců z vlastních zdrojů a omezení podpory na minimum. Je tedy skutečně možné, že někteří příjemci podpory tyto podmínky nedodrželi. |
|
(50) |
Začtvrté, podle bodu 67 písm. b) pokynů pro „restrukturalizaci“ z roku 1999 se vyrovnávací opatření na vyvarování se nepřípustných narušení hospodářské soutěže, která jsou popsána v bodech 35 až 39 uvedených pokynů, nepoužijí na malé a střední podniky. Naopak podle bodu 82 písm. b) pokynů pro „restrukturalizaci“ z roku 2004 je tento typ opatření popsaných v bodech 38 až 42 uvedených pokynů třeba přijmout, pokud je příjemcem podpory střední podnik. Komise uvádí, že Itálie nestanovila provádění vyrovnávacích opatření tohoto typu, jestliže je příjemcem podpory střední podnik. |
|
(51) |
Konečně v případě, že příjemci podpory jsou družstva, jejichž hlavní činnost představuje rybolov, Itálie nepředložila žádný plán zaměřený na snížení kapacity loďstva, jak se požaduje v bodě 2.2.5 pokynů pro „rybolov“ z roku 2001, nebo v bodě 4.1.2 pokynů pro „rybolov“ z roku 2004, nebo v bodě 4.2 pokynů pro „rybolov“ z roku 2008. |
|
(52) |
Komise kromě toho Itálii upozorňuje, že na základě sdělení ze dne 6. března 2006 nebyla změněna kritéria a podmínky režimů podpory na restrukturalizaci. Cílem bylo vyzvat členské státy, aby používaly některé nástroje s cílem napravit problémy, s nimiž se odvětví rybolovu potýká. Mezi nástroje doporučované Komisí skutečně patří možnost, aby členské státy zavedly režimy podpory na záchranu a restrukturalizaci. V tomto sdělení měla Komise v úmyslu upřesnit, jak uplatňovat pokyny pro „restrukturalizaci“, ale nikdy nenaznačila možnost odchýlit se od nich. Pokyny jsou stále plně použitelné. |
|
(53) |
Italské orgány neuvedly žádné další argumenty a neposkytly žádné doplňující informace, které by naznačovaly, že dotyčné podpory by mohly být slučitelné se společným trhem na základě dalších ustanovení Smlouvy o ES nebo norem, úprav nebo pokynů ke státním podporám. |
6. ZÁVĚR
|
(54) |
Komise konstatuje, že Itálie protiprávně provedla režim podpor na restrukturalizaci družstev v odvětví rybolovu a jejich konsorcií a porušila tak čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES. |
|
(55) |
Na základě analýzy uvedené v bodě 5 tohoto rozhodnutí se Komise domnívá, že tento režim podpor není slučitelný se společným trhem. |
7. NAVRÁCENÍ
|
(56) |
V souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 659/1999, jestliže je státní podpora udělená protiprávně neslučitelná se společným trhem, musí ji příjemci navrátit. Cíle je dosaženo, když příjemci, tedy jinak řečeno podniky, které z nich měly prospěch, vrátí dotyčné podpory, případně navýšené o úroky z prodlení. V uvedeném odstavci 1 se ovšem uvádí, že „Komise nebude vyžadovat navrácení podpory, pokud by to bylo v rozporu s obecnými zásadami práva Společenství“. Je vhodné prověřit, zda v tomto případě lze uplatnit obecnou zásadu práva Společenství, jako je zásada oprávněného očekávání nebo zásada právní jistoty, aby mohlo být vyloučeno navrácení protiprávních a neslučitelných podpor ze strany příjemců. |
|
(57) |
Připomíná se, že členské státy dohlížejí na to, aby byly vnitrostátní předpisy slučitelné s předpisy Společenství v oblasti státních podpor s cílem zabránit narušení hospodářské soutěže; kromě toho musí v souladu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES oznamovat Komisi každou státní podporu a nesmí opatření vykonat dříve, než je předmětem přezkumu. Z tohoto důvodu, pokud jde o možnost, aby příjemci využili zásady oprávněného očekávání a vyhnuli se tak navracení protiprávních a neslučitelných podpor, z judikatury Soudního dvora vyplývá, že „s výhradou mimořádných okolností nemůže příjemce oprávněné očekávat, že podpora byla udělena řádně, pokud nebyla udělena v souladu s předpisy o předchozí kontrole státní podpory. Obezřetný hospodářský subjekt by měl být obvykle schopen ujistit se, že tento postup byl dodržen.“ (11) |
|
(58) |
Ve věci 265/85, Van den Bergh en Jurgens BV v. Komise (12), Soudní dvůr uvedl, že „[…] každý hospodářský subjekt, u něhož některý orgán vyvolal opodstatněné naděje, má možnost dovolat se ochrany oprávněného očekávání. Ovšem pokud opatrný a obezřetný hospodářský subjekt mohl předvídat přijetí opatření Společenství, které se může nepříznivě dotknout jeho zájmů, nemůže se takovéto zásady dovolávat, pokud je toto opatření přijato“. |
|
(59) |
Pro účely přizpůsobení existujících podpor novým pokynům pro „rybolov“ z roku 2001 Komise členským státům navrhla, aby do 1. července 2001 upravily stávající režimy podpor v odvětví rybolovu. Judikaturou (13) bylo potvrzeno, že tento návrh uvedený v pokynech představuje prvek pravidelné a periodické spolupráce, v jehož rámci bude Komise v členských státech pravidelně přezkoumávat existující režimy podpor a bude jim navrhovat zavedení potřebných opatření. Dohoda mezi Komisí a členským státem na úplném seznamu všech existujících režimů podpor by tak byla nepraktická a je rozumné, aby členským státům byla ponechána odpovědnost za přizpůsobení režimů, u nichž je to potřeba. To je tím spíše oprávněné, že členské státy se podílejí na vypracování nových pokynů a že si před jejich vstupem v platnost dobře uvědomují zpětné působení pokynů na stávající režimy podpory. |
|
(60) |
Itálie tvrdí, že se domnívala, že toto opatření je pouze návratem k opatření NN 24/98 schválenému Komisí dne 11. března 1999 a že tedy představuje existující podporu. Podle Komise opatření fungovalo jako stávající podpora pouze do 30. června 2001. V tomto ohledu, jak je uvedeno výše, Komise uvádí, že Itálie v rámci mechanismu potřebných opatření přijala návrh na úpravu stávajících režimů podpory v odvětví rybolovu a akvakultury po přijetí pokynů pro „rybolov“ z roku 2001 i pokynů pro „rybolov“ z roku 2004. Od 1. července 2001 se tedy z podpory stala podpora nová vzhledem k tomu, že musela být přizpůsobena novým pokynům pro „rybolov“ z roku 2001. |
|
(61) |
Na základě čl. 26 odst. 1 nařízení (ES) č. 659/1999 je pochopitelné, že skutečnost, že Komise nezveřejnila přijetí pokynů pro „rybolov“ z roku 2001 ze strany italské vlády, mohlo vést některé příjemce k tomu, aby se v dobré víře domnívali, že vnitrostátní opatření v této oblasti musí být ještě považováno za stávající podporu. V článku 26 se totiž stanoví, že Komise musí zveřejnit „souhrnné sdělení o rozhodnutích přijatých podle […] a článku 18 ve spojení s čl. 19 odst. 1“. Podle článku 18 uvedeného nařízení „pokud Komise […] dospěje k názoru, že existující režim podpory není nebo již není slučitelný se společným trhem, vydá doporučení navrhující dotyčnému členskému státu vhodná opatření“. V čl. 19 odst. 1 nařízení (ES) č. 659/1999 se stanoví, že pokud členský stát přijme navrhovaná potřebná opatření, Komise „tato zjištění zaznamená“ a uvědomí o tom členský stát. |
|
(62) |
Komise nezveřejnila v Úředním věstníku Evropských společenství informace o tom, jak každý členský stát přijal potřebná opatření, která navrhla pro provádění nových pokynů pro „rybolov“ z roku 2001. Komise tedy může těžko prokázat, že příjemci byli řádně informováni o tom, že italská vláda opatření přijala, a o změně statutu podpory, která jim byla udělena. U pokynů pro „rybolov“ z roku 2004 to však učinila prostřednictvím oznámení (14). |
|
(63) |
Proto navzdory tomu, že platí zásada, podle níž hospodářské subjekty nemohou ve věci protiprávních státních podpor využívat oprávněné očekávání, Komise uvádí, že v tomto případě až do zveřejnění oznámení o přijetí potřebných opatření dne 11. listopadu 2005 se mohl opatrný a obezřetný hospodářský subjekt oprávněně domnívat, že dotyčný režim státní podpory je stále režimem existujícím a že se tedy nezměnil na nový režim podpory. |
|
(64) |
V tomto případě má tedy Komise za to, že navracení podpor udělených do 11. listopadu 2005 by mohlo být v rozporu se zásadou oprávněného očekávání nebo zásadou právní jistoty. Z toho vyplývá, že v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 659/1999 se požaduje navrácení pouze u podpor udělených po 12. listopadu 2005. |
|
(65) |
Toto rozhodnutí se týká dotčeného režimu podpory a musí být vykonáno neprodleně, zejména co se týče navrácení všech jednotlivých podpor udělených v rámci tohoto režimu, s výjimkou podpor udělených na konkrétní projekty, které v okamžiku udělení těchto podpor splňovaly všechny podmínky stanovené v nařízení de minimis nebo na ně bylo možno uplatnit osvobození, nebo byly uděleny v režimu podpory schválené Komisí, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Režim podpory zavedený pro restrukturalizaci družstev v odvětví rybolovu a jejich konsorcií a protiprávně uplatňovaný Itálií, která tak porušuje čl. 88 odst. 3 Smlouvy, je neslučitelný se společným trhem.
Článek 2
Jednotlivé podpory udělené družstvu v odvětví rybolovu nebo konsorciu družstev v rámci režimu podle čl. 1 odst. 1 tohoto rozhodnutí nepředstavují podporu, jestliže v okamžiku udělení splňovaly podmínky stanovené nařízením přijatým ve smyslu článku 2 nařízení Rady (ES) č. 994/98 (15) a použitelným v daný okamžik.
Článek 3
Jednotlivé podpory udělené v rámci režimu podle čl. 1 odst. 1 tohoto rozhodnutí, které v okamžiku udělení splňovaly podmínky stanovené nařízením přijatým ve smyslu článku 1 nařízení (ES) č. 994/98 nebo jakýmkoli jiným schváleným režimem podpory, jsou slučitelné se společným trhem až do maximální výše uplatněné na daný typ podpory.
Článek 4
1. Itálie je povinna nechat si navrátit od příjemců neslučitelné podpory podle článku 1 udělené od 12. listopadu 2005.
2. U částek, které mají být navráceny, nabíhají úroky ode dne, kdy byly poskytnuty příjemcům, až do jejich skutečného navrácení.
3. Úroky se vypočtou v závislosti na úrokovém režimu stanoveném v souladu s kapitolou V nařízení Komise (ES) č. 794/2004 (16).
4. Itálie ruší veškeré neuskutečněné platby v rámci podpor podle článku 1 od data přijetí tohoto rozhodnutí.
Článek 5
1. Navrácení podpor uvedené v článku 1 se provede s okamžitým účinkem.
2. Itálie zajistí, aby toto rozhodnutí bylo provedeno ve lhůtě čtyř měsíců ode dne jeho oznámení.
Článek 6
1. Do dvou měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí poskytne Itálie tyto informace:
|
a) |
seznam družstev v odvětví rybolovu a jejich konsorcií, která obdržela podporu ve smyslu článků 2 a 3, a celkovou částku, kterou každé z nich obdrželo; |
|
b) |
celkovou částku (hlavní částka a úroky), kterou má každý příjemce navrátit; |
|
c) |
podrobný popis již přijatých a plánovaných opatření k dosažení souladu s tímto rozhodnutím; |
|
d) |
doklady prokazující, že příjemcům bylo nařízeno podporu vrátit. |
2. Itálie bude Komisi informovat o vývoji vnitrostátních opatření přijatých s cílem vykonat toto rozhodnutí až do úplného vrácení podpor uvedených v článcích 1, 2 a 3. Itálie na žádost Komise neprodleně předloží informace o již přijatých a plánovaných opatřeních k dosažení souladu s tímto rozhodnutím. Itálie poskytne rovněž podrobné informace o částkách podpory a úroků, které již příjemci navrátili.
Článek 7
Toto rozhodnutí je určeno Italské republice.
V Bruselu dne 28. října 2009.
Za Komisi
Joe BORG
člen Komise
(1) Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.
(2) Dopis zveřejněný v Úř. věst. C 202, 25.8.2006, s. 11.
(3) Úř. věst. C 100, 27.3.1997, s. 12.
(4) Úř. věst. C 19, 20.1.2001, s. 7.
(5) Účinek přijetí potřebných opatření ze strany členského státu byl jasně uveden v rozsudku ze dne 24. března 1993 vydaném ve věci C-313/90, Comité internationale de la rayonne et des fibres synthétiques a ostatní v. Komise, Sb. rozh. 1993, s. I-1125: „… účinkem předpisů uvedených v právní úpravě a přijatých členskými státy je u určitých podpor, které spadají do oblasti působnosti právní úpravy samotné, zrušit dříve vydané povolení, kvalifikovat je tedy jako nové a uvalit na ně povinnost předběžného oznámení.“ (bod 35).
(6) Úř. věst. C 288, 9.10.1999, s. 2.
(7) Úř. věst. C 229, 14.9.2004, s. 5.
(8) Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.
(9) KOM(2006) 103 v konečném znění.
(10) Úř. věst. C 84, 3.4.2008, s. 10.
(11) Věc C-5/89, Komise v. Spolková republika Německo, Sb. rozh. 1990, s. I-3437, bod 14; věc C-169/95, Španělské království v. Komise, Sb. rozh. 1997, s. I-135, bod 51; věc T-55/99, CETM v. Komise, Sb. rozh. 2000, s. II-3207, bod 121.
(12) Věc 265/85, Van den Bergh en Jurgens v. Komise, Sb. rozh. 1987, s. 1155, bod 44.
(13) Věc C-311/94, Ijssel-Vliet v. Minister van Economische Zaken, Sb. rozh. 1996, s. I-5023, body 36 až 44.
(14) Úř. věst. C 278, 11.11.2005, s. 14.