(1)

Žádost Litvy o zápis názvu „Skilandis“ do rejstříku byla podle čl. 8 odst. 2 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 509/2006 a čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 9 nařízení (ES) č. 509/2006, musí být uvedený název zapsán.

(3)

Nebylo požádáno o ochranu uvedenou v čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 509/2006,

(1)

Žádost o zápis názvu „PESCA di Verona“ předložená Itálií byla v souladu s čl. 6 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 510/2006 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Protože nebyla Komisi oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, musí být uvedený název zapsán,

(1)

Žádost Slovinska o zápis názvu „Idrijski žlikrofi“ do rejstříku byla podle čl. 8 odst. 2 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 509/2006 a čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 9 nařízení (ES) č. 509/2006, musí být uvedená název zapsán.

(3)

V žádosti se zároveň žádá o ochranu podle čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 509/2006. Tato ochrana by se měla na název „Idrijski žlikrofi“ vztahovat za předpokladu, že nebyla vznesena námitka a nebylo možné prokázat, že název je používán v souladu s právem a je obecně známý a hospodářsky významný pro podobné zemědělské produkty nebo potraviny,

(1)

Podle čl. 6 odst. 2 a čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 byla v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněna žádost České republiky o zapsání názvu „Jihočeská Zlatá Niva“ (2).

(2)

Slovensko podalo v souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 510/2006 proti zápisu námitku. Námitka byla podle čl. 7 odst. 3 prvního pododstavce písm. b) a c) uvedeného nařízení shledána přípustnou.

(3)

Slovensko v námitce uvedlo, že zápis dotčeného názvu by byl v rozporu s čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 510/2006 a ohrozil by existenci ochranných známek zapsaných na území Slovenska.

(4)

Dopisem ze dne 24. června 2008 vyzvala Komise dotčené členské státy k hledání vzájemné dohody v souladu s jejich vnitřními postupy.

(5)

Vzhledem k tomu, že Slovensko a Česká republika ve stanovené lhůtě dohody nedosáhly, musí Komise postupem podle čl. 15 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 přijmout rozhodnutí.

(6)

Na základě informací poskytnutých Slovenskem Komise nemůže učinit závěr, že by byl zápis názvu „Jihočeská Zlatá Niva“ v rozporu s čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 510/2006. Strana, která námitku vznesla, sice podala důkazy o tom, že název „Jihočeská Zlatá Niva“ lze uvést do spojitosti s názvem „Niva“, nepředložila však žádné důkazy, do jaké míry je ochranná známka díky své získané pověsti, proslulosti a době jejího používání specifická. Na základě dostupných informací tedy nebylo prokázáno, že by zápis názvu „Jihočeská Zlatá Niva“ mohl uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity produktu.

(7)

Nebyl předložen žádný důkaz, na základě kterého by Komise mohla dospět k závěru, že by s přihlédnutím ke spravedlivým a tradičním zvyklostem a ke skutečné pravděpodobnosti záměny byl zápis názvu „Jihočeská Zlatá Niva“ jako chráněného zeměpisného označení v rozporu s ustanoveními článku 7. Podle důkazů předložených Komisi se výraz „Niva“ používal v České a Slovenské republice desítky let jako obecný název pro druh sýra. Navíc zápis uvedeného názvu jako chráněného zeměpisného označení by nevyžadoval zrušení nebo zbavení platnosti ochranných známek, protože o ně bylo zažádáno před datem podání žádosti o zápis Komisi, ani by nebránil jejich dalšímu používání. Kromě toho by podle informací, které má Komise k dispozici, výlučné právo majitele uvedených ochranných známek neopravňovalo k tomu, aby třetí osobě zakázal užívat v obchodním styku a v souladu s poctivými zvyklostmi v průmyslu nebo v obchodě označení týkající se zeměpisného původu podle článku 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (3).

(8)

Na základě těchto skutečností by tedy název „Jihočeská Zlatá Niva“ měl být zapsán do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro chráněná zeměpisná označení a chráněná označení původu,

(1)

Při použití poznámky 4 a) spolu s doplňkovou poznámkou 1 ke kapitole 64 kombinované nomenklatury tvořící přílohu nařízení (EHS) č. 2658/87 by se pro zařazení obuvi se svrškem sestávajícím ze dvou nebo více materiálů měla vyjasnit druhá věta doplňkové poznámky 1 ke kapitole 64, a to uvedením způsobu, jak ověřit, zda dané materiály mají znaky svršku.

(2)

Ve svém rozsudku ve věci C-165/07, Skatteministeriet v Ecco Sko A/S (2), Soudní dvůr Evropské unie zavedl pro účely uvedeného ověření „test chůzí“. Test spočívá v ověření, zda materiály svršku zajišťují dostatečné držení chodidla k tomu, aby uživatel mohl uvedenou obuv používat k chůzi.

(3)

Je tudíž vhodné v doplňkové poznámce 1 ke kapitole 64 upřesnit, že materiály, které mají znaky svršku, musí chodidlo dostatečně držet, aby uživatel mohl obuv používat k chůzi.

(4)

Soudní dvůr v rozsudku neupřesňuje, zda „test chůzí“ musí být prováděn s upevňovacími pásky či bez nich. Soudní dvůr ponechává na předkládajícím vnitrostátním soudu, aby v tomto ohledu provedl nezbytná zjištění. Skutečnost, že na způsobu, jak je useň odstraněna, záleží, zda jsou zachovány upevňovací pásky či nikoli, může vést k rozdílným výkladům rozsudku.

(5)

Aby bylo dosaženo jednotného výkladu, pokud jde o upevňovací systémy, je v doplňkové poznámce 1 ke kapitole 64 nutné upřesnit, že upevňovací systémy musí být v průběhu testu zachovány. Jinak by v případě obuvi, která vyžaduje upevňovací systém, například tkaničky, „test chůzí“ neproběhl úspěšně u žádného materiálu, neboť vzhledem k chybějícímu upevňovacímu systému by uživatel nikdy nemohl obuv používat k chůzi.

(6)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

(1)

Částky reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2009/10 byly stanoveny nařízením Komise (ES) č. 877/2009 (3). Tyto ceny a tato cla byly naposledy pozměněné nařízením Komise (EU) č. 23/2010 (4).

(2)

Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s pravidly a postupy stanovenými nařízením (ES) č. 951/2006,

(1)

Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (3) by měla být pozměněna, aby do ní mohly být zapracovány různé změny, nejčastěji technického rázu.

(2)

Pokud jde o ustanovení týkající se dovozu a místa zdanění u dodání plynu a elektřiny, vyplývá z doslovného výkladu znění směrnice 2006/112/ES, že zvláštní režim zavedený podle směrnice Rady 2003/92/ES ze dne 7. října 2003, kterou se mění směrnice 77/388/EHS, pokud jde o pravidla týkající se místa dodání u plynu a elektrické energie (4), se nevztahuje na dovoz nebo dodání plynu přepravovaného prostřednictvím plynovodů, které nejsou součástí distribuční soustavy; zejména se tento zvláštní režim nevztahuje na plynovody přepravní soustavy, kterými se nicméně uskutečňuje řada přeshraničních plnění prostřednictvím plynovodů. Účelem směrnice 2003/92/ES však bylo, aby se zvláštní režim vztahoval i na tato přeshraniční plnění. Aby byly účel a znění předpisu uvedeny do vzájemného souladu, je třeba upřesnit, že se zvláštní režim vztahuje na dovoz a dodání plynu prostřednictvím jakékoli soustavy zemního plynu nacházející se na území Společenství nebo prostřednictvím jakékoli sítě k takové soustavě připojené.

(3)

Plyn dovezený plavidly má stejné vlastnosti jako plyn dovezený prostřednictvím plynovodů a po znovuzplynování je určen k přepravě prostřednictvím plynovodů. Z důvodu neutrality je proto třeba uplatnit osvobození u dovozu plynu plavidly, jestliže je tento plyn vpuštěn do soustavy zemního plynu nebo do těžební plynovodní sítě.

(4)

Do provozu již byly uvedeny první přeshraniční tepelné a chladicí sítě. Problematika týkající se dodání a dovozu tepelné nebo chladící energie je stejná jako problematika týkající se dodání a dovozu plynu a elektřiny. Podle stávajících pravidel je DPH u zemního plynu a elektřiny vybírána v místě, kde dochází k jejich skutečné spotřebě pořizovatelem, čímž tato pravidla brání jakémukoli narušení hospodářské soutěže mezi členskými státy. Stejný režim jako na zemní plyn a elektřinu by se proto měl uplatnit také na tepelnou nebo chladící energii.

(5)

Pokud jde o místo výběru DPH u služeb, vyplývá z doslovného výkladu textu znění směrnice 2006/112/ES, že zvláštní režim zavedený na základě směrnice 2003/92/ES se uplatňuje pouze na poskytování přístupu do distribučních soustav zemního plynu a elektřiny, avšak s vyloučením poskytnutí služeb stejné povahy u přepravní nebo přenosové soustavy nebo u těžební plynovodní sítě. Účelem směrnice 2003/92/ES však bylo, aby se zvláštní režim vztahoval i na poskytnutí těchto služeb. Ve snaze uvést účel a znění předpisu do souladu je tudíž třeba upřesnit, že se zvláštní režim vztahuje na veškeré služby spojené s poskytováním přístupu do všech soustav nebo sítí zemního plynu a elektřiny a do tepelných a chladicích sítí.

(6)

Ze zkušeností získaných během nedávného provádění stávajícího postupu, podle něhož má Komise za úkol rozhodnout, zda existuje riziko narušení hospodářské soutěže v důsledku uplatnění snížené sazby DPH u zemního plynu, elektřiny a dálkového vytápění, vyplývá, že tento postup je zastaralý a zbytečný. Pravidla, podle nichž se určí místo zdanění, zaručují, že DPH je vybíraná v místě, kde pořizovatel zemní plyn, elektřinu, tepelnou nebo chladící energii skutečně spotřebovává, čímž tato pravidla brání jakémukoli narušení hospodářské soutěže mezi členskými státy. Nicméně i nadále je důležité, aby byly Komise a ostatní členské státy řádně informovány o každém zavedení snížené sazby v této velmi citlivé oblasti některým členským státem. Proto je nutný postup předchozí konzultace se zapojením výboru pro DPH.

(7)

Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965 jakožto právní základ pro osvobození od daně formou prominutí nebo vrácení nepřímých daní, jež je přiznáno Společenstvím a některým agenturám a jiným subjektům Společenství v případě nákupů pro své úřední potřeby, představuje zvláštní základ, který je třeba odlišit od právního základu pro osvobození od DPH, jehož v případě některých plnění požívají mezinárodní organizace obecně. Proto je vhodné zajistit větší jasnost směrnice 2006/112/ES a zahrnout zvláštní osvobození od daně, jež může mít podobu vrácení daně, čímž se zabrání některým problémům, které souvisejí s uplatňováním osvobození od daně v případě subjektů založených Společenstvími, zejména v případě některých společných podniků založených podle článku 187 Smlouvy.

(8)

Bulharsku a Rumunsku bylo v souvislosti s jejich přistoupením povoleno poskytnout výjimku malým podnikům a i nadále pokračovat v uplatňování výjimky u mezinárodní přepravy osob. V zájmu jasnosti a soudržnosti je třeba tyto výjimky zapracovat do samotné směrnice 2006/112/ES.

(9)

V případě nároku na odpočet daně základní pravidlo stanoví, že tento nárok vzniká pouze tehdy, pokud osoba povinná k dani využívá zboží a služby pro účely své podnikatelské činnosti.

(10)

Toto pravidlo je třeba přesněji vymezit ve vztahu k dodání nemovitosti a souvisejícím výdajům, aby bylo s osobami povinnými k dani zacházeno stejným způsobem, kdykoliv nemovitost, i když ji osoba povinná k dani používá pro svou podnikatelskou činnost, není používána výhradně pro účely související s touto činností.

(11)

Přestože nemovitosti a související výdaje představují nejvýznamnější případy, kdy je přesnější vymezení tohoto pravidla vhodné, a to s ohledem na hodnotu a životnost nemovitostí a na zcela běžné smíšené užívání tohoto druhu majetku, vzniká tento problém v méně významném rozsahu a v méně jednotné podobě i u movitého majetku trvalé povahy. V souladu se zásadou subsidiarity by proto měla být členským státům dána možnost přijmout ve vhodných případech stejná opatření i u tohoto movitého majetku, který tvoří součást obchodního majetku.

(12)

S cílem zajistit pro osoby povinné k dani v rámci nových pravidel spravedlivý systém odpočtů je třeba v souladu s ostatními pravidly pro opravy odpočtů stanovit opravný systém, který zohledňuje změny v užívání daného majetku pro podnikatelské a nepodnikatelské účely.

(13)

Směrnice 2006/112/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

V článku 2 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

2)

V článku 13 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

3)

V článku 15 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

4)

V čl. 17 odst. 2 se písmeno d) nahrazuje tímto:

5)

V hlavě V kapitole 1 se oddíl 4 nahrazuje tímto:

6)

V čl. 59 odst. 1 se písmeno h), jak bylo zavedeno směrnicí Rady 2008/8/ES ze dne 12. února 2008, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o místo poskytnutí služby (5) nahrazuje tímto:

7)

V čl. 80 odst. 1 písm. b) se slova „článků 380 až 390“ nahrazují slovy „článků 380 až 390b“.

8)

Článek 102 se nahrazuje tímto:

9)

V čl. 136 písm. a) se slova „článků 380 až 390“ nahrazují slovy „článků 380 až 390b“.

10)

Článek 143 se mění takto:

11)

V článku 151 se odstavec 1 mění takto:

12)

V hlavě X kapitole 1 se vkládá nový článek, který zní:

13)

V čl. 221 odst. 2 se slova „článků 380 až 390“ nahrazují slovy „článků 380 až 390b“.

14)

V článku 287 se doplňují nové body 17) a 18), které znějí:

15)

V hlavě XIII kapitole 1 oddílu 2 se doplňují nové články 390a a 390b, které znějí:

16)

V článku 391 se slova „v článcích 380 až 390“ nahrazují slovy „v článcích 380 až 390b“.

17)

V příloze X se nadpis nahrazuje tímto:

„SEZNAM PLNĚNÍ, NA NĚŽ SE VZTAHUJÍ ODCHYLKY UVEDENÉ V ČLÁNCÍCH 370 A 371 A ČLÁNCÍCH 375 AŽ 390b“.