12.1.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 7/3

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 18/2010

ze dne 8. ledna 2010,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008, pokud jde o specifikace národních programů řízení kvality v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii a na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002 (1), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Vývoj a provádění národního programu řízení kvality v každém členském státě má zásadní význam pro zajištění účinnosti jeho národního bezpečnostního programu ochrany civilního letectví před protiprávními činy v souladu s čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 300/2008.

(2)	Specifikace národních programů řízení kvality, které mají být členskými státy provedeny, by měly z tohoto hlediska zajistit harmonizovaný přístup.

(3)

Aby byly činnosti v rámci kontroly dodržování předpisů, za jejichž uskutečňování mají odpovídat příslušné orgány, účinné, měly by být prováděny pravidelně. Neměly by být omezeny co do předmětu, etapy nebo okamžiku, kdy jsou prováděny. Měly by se uskutečňovat způsoby, které nejlépe zajistí jejich účinnost.

(4)	Přednostně by měla být vypracována společná metodika činností v rámci kontroly dodržování předpisů.

(5)	Je nezbytné vypracovat harmonizovaný způsob podávání zpráv o opatřeních přijatých ke splnění povinností podle tohoto nařízení a o situaci v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy na územích členských států.

(6)	Národní programy řízení kvality by měly být založeny na osvědčených postupech. Tyto osvědčené postupy by měly být sdíleny s Komisí a sdělovány všem členským státům.

(7)	Nařízení (ES) č. 300/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro bezpečnost civilního letectví,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (ES) č. 300/2008

Nařízení (ES) č. 300/2008 se mění takto:

1)	Název „Příloha“ se nahrazuje slovy „Příloha I“.

2)	Znění uvedené v příloze tohoto nařízení se doplňuje jako příloha II.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne uvedeného v prováděcích pravidlech přijatých postupy uvedenými v čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 300/2008, avšak nejpozději dne 29. dubna 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 8. ledna 2010.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 72.

PŘÍLOHA

„

PŘÍLOHA II

Společné specifikace národního programu řízení kvality, jejž má každý členský stát provést v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy

1. VYMEZENÍ POJMŮ

1.1

Pro účely této přílohy se použijí tyto definice:

1)	„ročním objemem přepravy“ se rozumí celkový počet přilétajících, odlétajících nebo tranzitních cestujících (započítaných jednou);

2)	„příslušným orgánem“ se rozumí vnitrostátní orgán určený členským státem podle článku 9, odpovídající za koordinaci a kontrolu provádění jeho národního bezpečnostního programu ochrany civilního letectví před protiprávními činy;

3)	„auditorem“ se rozumí jakákoli osoba provádějící jménem příslušného orgánu činnosti v rámci vnitrostátní kontroly dodržování předpisů;

4)	„certifikací“ se rozumí formální hodnocení a potvrzení ze strany příslušného orgánu nebo jeho jménem, že určitá osoba má nezbytnou způsobilost k výkonu funkce auditora na přijatelné úrovni určené příslušným orgánem;

5)	„činnostmi v rámci kontroly dodržování předpisů“ se rozumí jakýkoli postup nebo proces užívaný pro posouzení provádění tohoto nařízení a národního bezpečnostního programu ochrany letectví před protiprávními činy;

6)	„nedostatkem“ se rozumí nedodržení některého z požadavků na ochranu letectví před protiprávními činy;

7)	„inspekcí“ se rozumí přezkum provádění bezpečnostních opatření a postupů, jehož cílem je určit, zda jsou prováděny efektivně a v požadovaném standardu, a zjistit jakékoli nedostatky;

8)	„pohovorem“ se rozumí kontrola provedená auditorem ústně s cílem zjistit, zda jsou prováděna specifická bezpečnostní opatření nebo postupy;

9)	„pozorováním“ se rozumí auditorova vizuální kontrola provádění bezpečnostních opatření nebo postupů;

10)	„reprezentativním vzorkem“ se rozumí výběr z možných variant kontroly, jehož velikost a rozsah jsou postačující jako základ pro obecné závěry ohledně standardů provádění;

11)	„bezpečnostním auditem“ se rozumí důkladný přezkum bezpečnostních opatření a postupů s cílem určit, zda jsou soustavně a plně prováděny;

12)	„testem“ se rozumí zkouška opatření v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy, při níž příslušný orgán předstírá úmysl spáchat protiprávní čin, aby ověřil efektivnost provádění stávajících bezpečnostních opatření;

13)	„ověřením“ se rozumí činnost prováděná auditorem s cílem určit, zda je specifické bezpečnostní opatření skutečně používáno;

14)	„slabým místem“ se rozumí jakékoli nedostatky v prováděných opatřeních a postupech, jichž by mohlo být využito ke spáchání protiprávního činu.

2. PRAVOMOCI PŘÍSLUŠNÉHO ORGÁNU

2.1	Členské státy udělí příslušnému orgánu nezbytné pravomoci ke kontrole a vynucování veškerých požadavků tohoto nařízení a jeho prováděcích předpisů, včetně pravomoci ukládat sankce v souladu s článkem 21.

2.2	Příslušný orgán provádí činnosti v rámci kontroly dodržování předpisů a má pravomoci nezbytné k tomu, aby mohl požadovat nápravu jakéhokoli zjištěného nedostatku ve stanovených lhůtách.

2.3

Ve vztahu k činnostem pro nápravu nedostatků a donucovacím opatřením se zavede odstupňovaný a přiměřený přístup. Tento přístup spočívá v krocích přijímaných postupně až do dosažení nápravy, včetně:

a)	rad a doporučení;

b)	formální výstrahy;

c)	oznámení o vynucování předpisů;

d)	správních sankcí a soudního řízení.

Příslušný orgán může jeden nebo více těchto kroků vynechat, zejména pokud je nedostatek závažný nebo se opakuje.

3. CÍLE A OBSAH NÁRODNÍHO PROGRAMU ŘÍZENÍ KVALITY

3.1

Cílem národního programu řízení kvality je ověřit, že opatření v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy jsou efektivně a řádně prováděna, a určit úroveň dodržování ustanovení tohoto nařízení a národního bezpečnostního programu ochrany civilního letectví před protiprávními činy prostřednictvím činností v rámci kontroly dodržování předpisů.

3.2

Národní program řízení kvality zahrnuje tyto prvky:

a)	organizační strukturu, odpovědnost a zdroje;

b)	popisy pracovní náplně a kvalifikace požadované pro auditory;

c)	činnosti v rámci kontroly dodržování předpisů včetně rozsahu bezpečnostních auditů, inspekcí a testů a po skutečném nebo potenciálním porušení bezpečnosti také vyšetřování, četnost bezpečnostních auditů a inspekcí a rovněž klasifikaci dodržování předpisů;

d)	průzkumy v případě potřeby přehodnocení bezpečnostních potřeb;

e)	činnosti pro nápravu nedostatků, včetně informací o podávání zpráv o nedostatcích, návazných opatřeních a nápravě, s cílem zajistit dodržování požadavků na ochranu letectví před protiprávními činy;

f)	donucovací opatření a případné sankce, jak je uvedeno v bodech 2.1 a 2.3 této přílohy;

g)	podávání zpráv o provedených činnostech v rámci kontroly dodržování předpisů, případně včetně výměny informací o míře dodržování předpisů mezi vnitrostátními subjekty;

h)	kontrola opatření pro vnitřní kontrolu kvality letišť, provozovatelů a subjektů;

i)	proces zaznamenávající a analyzující výsledky národního programu řízení kvality za účelem identifikace trendů a řízení vývoje budoucích politik.

4. KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PŘEDPISŮ

4.1	Veškerá letiště, provozovatelé a ostatní subjekty odpovědné za ochranu letectví před protiprávními činy se pravidelně kontrolují pro zajištění rychlého odhalení nedostatků a jejich nápravy.

4.2	Kontrola se provádí v souladu s národním programem řízení kvality, přičemž se zohlední úroveň rizika, druh a povaha provozních činností, obvyklé podmínky provádění, výsledky vnitřní kontroly kvality letišť, provozovatelů a subjektů a jiné faktory a posudky, které mají vliv na četnost kontroly.

4.3	Předmětem kontroly je provádění a efektivita opatření pro vnitřní kontrolu kvality letišť, provozovatelů a ostatních subjektů.

4.4	Kontrolu každého jednotlivého letiště tvoří vhodná kombinace činností v rámci kontroly dodržování předpisů a podává tak souhrnný přehled o provádění bezpečnostních opatření v dané oblasti.

4.5	Řízení, stanovení priorit a organizování programu řízení kvality se uskutečňuje nezávisle na provozním provádění opatření přijatých v rámci národního bezpečnostního programu ochrany civilního letectví před protiprávními činy.

4.6	Mezi činnosti v rámci kontroly dodržování předpisů patří bezpečnostní audity, inspekce a testy.

5. METODIKA

5.1	Metodika provádění kontrolních činností se řídí standardizovaným přístupem, jenž zahrnuje stanovení úkolů, plánování, přípravu, činnost na místě, klasifikaci zjištění, vypracování zprávy a nápravný proces.

5.2	Činnosti v rámci kontroly dodržování předpisů vycházejí ze systematického shromažďování informací prostřednictvím pozorování, pohovorů, přezkumu dokumentů a ověřování.

5.3	Činnosti v rámci kontroly dodržování předpisů zahrnují ohlášené i neohlášené činnosti.

6. BEZPEČNOSTNÍ AUDITY

6.1

Bezpečnostní audit zahrnuje:

a)	veškerá bezpečnostní opatření na letišti nebo

b)	veškerá bezpečnostní opatření provedená jednotlivým letištěm, letištním terminálem, provozovatelem nebo subjektem nebo

c)	konkrétní část národního bezpečnostního programu ochrany civilního letectví před protiprávními činy.

6.2

Metodika provádění bezpečnostního auditu zohledňuje tyto prvky:

a)	ohlášení bezpečnostního auditu a případně předání dotazníku předcházejícího auditu;

b)	přípravnou fázi včetně přezkumu vyplněného dotazníku předcházejícího auditu a jiné příslušné dokumentace;

c)	úvodní informační setkání se zástupci letiště, provozovatelů nebo subjektů před zahájením kontrolní činnosti na místě;

d)	činnost na místě;

e)	vyhodnocení a podávání zpráv;

f)	v případě zjištěných nedostatků nápravný proces a související kontrola tohoto procesu.

6.3

S cílem potvrdit, že jsou prováděna bezpečnostní opatření, vychází výkon bezpečnostního auditu ze systematického shromažďování informací jednou nebo několika z níže uvedených technik:

a)	přezkum dokumentů;

b)	pozorování;

pohovory;

d)	ověřování.

6.4.	Letiště s ročním objemem přepravy přesahujícím 10 milionů cestujících se podrobí bezpečnostnímu auditu zahrnujícímu veškeré normy ochrany letectví před protiprávními činy nejméně jednou za čtyři roky. Předmětem přezkumu je reprezentativní vzorek informací.

7. INSPEKCE

7.1	Inspekce zahrnuje nejméně jednu skupinu přímo propojených bezpečnostních opatření přílohy I tohoto nařízení a odpovídající prováděcí předpisy, kontrolované v rámci jedné činnosti nebo v přiměřené lhůtě, obvykle nepřekračující tři měsíce. Předmětem přezkumu je reprezentativní vzorek informací.

7.2

Skupina přímo propojených bezpečnostních opatření je skupina dvou nebo více požadavků uvedených v příloze I tohoto nařízení a odpovídajících prováděcích předpisů, jež se natolik vzájemně ovlivňují, že dosažení cíle nelze adekvátně posoudit, pokud nejsou zohledněny společně. Mezi tyto skupiny patří také skupiny uvedené v dodatku I této přílohy.

7.3

Inspekce se neohlašují. Pokud se příslušný orgán domnívá, že to není proveditelné, lze inspekce ohlásit. Metodika provádění inspekce zohledňuje tyto prvky:

a)	přípravnou fázi;

b)	činnost na místě;

c)	vyhodnocení v závislosti na četnosti a výsledcích kontrolních činností;

d)	podávání zpráv / provádění záznamů;

e)	nápravný proces a jeho kontrola.

7.4

S cílem potvrdit, že jsou bezpečnostní opatření efektivní, vychází výkon inspekce ze systematického shromažďování informací jednou nebo několika z níže uvedených technik:

a)	přezkum dokumentů;

b)	pozorování;

pohovory;

d)	ověřování.

7.5

Na letištích s ročním objemem přepravy přesahujícím 2 miliony cestujících se inspekce všech skupin přímo propojených bezpečnostních opatření uvedených v kapitolách 1 až 6 přílohy I tohoto nařízení provádějí nejméně jednou za 12 měsíců, pokud nebyl v uvedené době na letišti proveden audit. Četnost inspekce veškerých bezpečnostních opatření uvedených v kapitolách 7 až 12 přílohy I určí příslušný orgán na základě posouzení rizika.

7.6	Pokud členský stát nemá žádné letiště s ročním objemem přepravy přesahujícím 2 miliony cestujících, uplatní se požadavky bodu 7.5 na letiště na území tohoto členského státu, které má nejvyšší roční objem přepravy.

8. TESTY

8.1

Provádějí se testy s cílem přezkoumat efektivnost provádění nejméně těchto bezpečnostních opatření:

a)	kontroly přístupu do vyhrazených bezpečnostních prostorů;

b)	ochrany letadel;

c)	detekční kontroly cestujících a kabinových zavazadel;

d)	detekční kontroly pracovníků a vnášených předmětů;

e)	ochrany zapsaných zavazadel;

f)	detekční kontroly nákladu nebo pošty;

g)	ochrany nákladu a pošty.

8.2

Z testu se vypracuje protokol včetně metodiky, zohledňující právní, bezpečnostní a provozní požadavky. Metodika se zabývá těmito prvky:

a)	přípravnou fází;

b)	činností na místě;

c)	vyhodnocením v závislosti na četnosti a výsledcích kontrolních činností;

d)	podáváním zpráv / prováděním záznamů;

e)	nápravným procesem a jeho kontrolou.

9. PRŮZKUMY

9.1	Provádějí se průzkumy, kdykoli příslušný orgán rozpozná potřebu přehodnotit operace s cílem zjistit jakákoli slabá místa a zabývat se jimi. V případě zjištění slabého místa příslušný orgán požaduje provedení ochranných opatření odpovídajících riziku.

10. PODÁVÁNÍ ZPRÁV

10.1	Činnosti v rámci kontroly dodržování předpisů se zaznamenávají a podávají se o nich zprávy ve standardizovaném formátu umožňujícím průběžnou analýzu trendů.

10.2

Zahrnuty jsou tyto prvky:

a)	druh činnosti;

b)	kontrolované letiště, provozovatel nebo subjekt;

c)	datum a čas činnosti,

d)	jména auditorů provádějících danou činnost;

e)	rozsah činnosti;

f)	zjištění spolu s odpovídajícími ustanoveními národního bezpečnostního programu ochrany civilního letectví před protiprávními činy;

g)	klasifikace dodržování předpisů;

h)	případná doporučení nápravných opatření;

i)	případná lhůta pro nápravu.

10.3	V případě, že jsou zjištěny nedostatky, sdělí příslušný orgán tato zjištění letišti, provozovatelům nebo subjektům, jež jsou předmětem kontroly.

11. SPOLEČNÁ KLASIFIKACE DODRŽOVÁNÍ PŘEDPISŮ

11.1	Činnostmi v rámci kontroly dodržování předpisů se hodnotí provádění národního bezpečnostního programu ochrany civilního letectví před protiprávními činy, přičemž je používán harmonizovaný systém klasifikace dodržování předpisů stanovený v dodatku II.

12. NÁPRAVA NEDOSTATKŮ

12.1	Zjištěné nedostatky se ihned odstraní. Pokud nelze nápravu provést ihned, přijmou se kompenzační opatření.

12.2

Příslušný orgán uloží letištím, provozovatelům nebo subjektům, které podléhají činnostem v rámci kontroly dodržování předpisů, povinnost předložit k odsouhlasení akční plán řešící veškeré nedostatky uvedené ve zprávách spolu se lhůtami pro provedení nápravných opatření a potvrdit dokončení nápravného procesu.

13. NÁVAZNÉ ČINNOSTI V SOUVISLOSTI S OVĚŘOVÁNÍM NÁPRAVY

13.1	Poté, co letiště, provozovatel nebo subjekt podléhající kontrole potvrdí, že byla přijata veškerá požadovaná nápravná opatření, příslušný orgán provedení těchto nápravných opatření ověří.

13.2	Návazné činnosti užívají nejvhodnější metodu kontroly.

14. DOSTUPNOST AUDITORŮ

14.1	Každý členský stát zajistí, aby byl pro příslušný orgán přímo nebo pod jeho dozorem dostupný dostatečný počet auditorů pro provedení veškerých činností v rámci kontroly dodržování předpisů.

15. KVALIFIKAČNÍ KRITÉRIA PRO AUDITORY

15.1

Každý členský stát zajistí, aby auditoři vykonávající funkce jménem příslušného orgánu:

a)	neměli žádné smluvní nebo peněžité závazky vůči letišti, provozovateli nebo subjektu, jenž má být předmětem kontroly, a

b)	měli příslušnou způsobilost, jež zahrnuje dostatečné teoretické a praktické zkušenosti v příslušné oblasti.

Auditoři podléhají certifikaci nebo rovnocennému schvalování příslušným orgánem.

15.2

Auditoři jsou způsobilí v těchto oblastech:

porozumění aktuálně platným bezpečnostním opatřením a jejich použití na kontrolované činnosti, včetně:

—	porozumění bezpečnostním zásadám,

—	porozumění úkolům v oblasti dozoru,

—	porozumění faktorům s vlivem na lidský výkon;

b)	odborné znalosti bezpečnostních technologií a bezpečnostních postupů;

c)	znalosti zásad, postupů a technik kontroly dodržování předpisů;

d)	odborná znalost kontrolovaných činností;

e)	porozumění roli a pravomocím auditora.

15.3	Auditoři se účastní opakované odborné přípravy konané s dostatečnou četností, aby se zajistilo uchování stávající způsobilosti a získávání nové způsobilosti zohledňující vývoj v oblasti bezpečnosti.

16. PRAVOMOCI AUDITORŮ

16.1	Auditorům provádějícím kontrolní činnost se poskytnou dostatečné pravomoci k získání informací nezbytných pro výkon jejich úkolů.

16.2	Auditoři nosí průkaz totožnosti opravňující k provádění činností v rámci kontroly dodržování předpisů jménem příslušného orgánu a umožňující přístup do veškerých požadovaných prostorů.

16.3

Auditoři jsou oprávněni:

a)	získat pro účely kontroly okamžitý přístup do veškerých příslušných prostor včetně letadel a budov a

b)	požadovat správné provedení nebo opakování bezpečnostních opatření.

16.4

S ohledem na pravomoci udělené auditorům příslušný orgán v níže uvedených případech přijme opatření v souladu s bodem 2.3:

a)	úmyslné bránění výkonu funkce auditora;

b)	neposkytnutí informací vyžadovaných auditorem nebo odmítnutí takové informace poskytnout;

c)	poskytnutí nepravdivých nebo zavádějících informací auditorovi s klamným úmyslem a

d)	vydávání se za auditora s klamným úmyslem.

17. OSVĚDČENÉ POSTUPY

17.1	Členské státy informují Komisi o osvědčených postupech, které se týkají programů řízení kvality, metodiky provádění auditů a auditorů. Komise tyto informace zpřístupní členským státům.

18. PODÁVÁNÍ ZPRÁV KOMISI

18.1

Členské státy každoročně podávají Komisi zprávu o opatřeních přijatých k plnění svých povinností podle tohoto nařízení a o situaci v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy na letištích umístěných na jejich území. Sledované období zprávy je od 1. ledna do 31. prosince. Zpráva se podává do tří měsíců po skončení tohoto sledovaného období.

18.2	Obsah zprávy se řídí dodatkem III za použití vzoru poskytnutého Komisí.

18.3	Komise hlavní závěry z těchto zpráv zpřístupní členským státům.

Dodatek I

Prvky, jež mají být zahrnuty do skupiny přímo propojených bezpečnostních opatření

Skupiny přímo propojených bezpečnostních opatření uvedené v bodu 7.1 přílohy II zahrnují následující prvky přílohy I tohoto nařízení a odpovídajících ustanovení jeho prováděcích předpisů:

Pro bod 1 – Bezpečnost letiště:

i)	bod 1.1 nebo

ii)	bod 1.2 (kromě ustanovení ohledně identifikačních průkazů a povolení vjezdu) nebo

iii)	bod 1.2 (ustanovení ohledně identifikačních průkazů) nebo

iv)	bod 1.2 (ustanovení ohledně povolení vjezdu) nebo

v)	bod 1.3 a příslušné prvky bodu 12 nebo

vi)	bod 1.4 nebo

vii)

bod 1.5.

Pro bod 2 – Vymezené prostory letišť:

celý bod

Pro bod 3 – Bezpečnost letadel:

i)	bod 3.1 nebo

ii)

bod 3.2.

Pro bod 4 – Cestující a kabinová zavazadla:

i)	bod 4.1 a příslušné prvky bodu 12 nebo

ii)	bod 4.2 nebo

iii)

bod 4.3.

Pro bod 5 – Zapsaná zavazadla:

i)	bod 5.1 a příslušné prvky bodu 12 nebo

ii)	bod 5.2 nebo

iii)

bod 5.3.

Pro bod 6 – Náklad a pošta:

i)	veškerá ustanovení ohledně detekčních a bezpečnostních kontrol ze strany schváleného agenta, s výjimkou ustanovení bodů ii) až v) níže, nebo

ii)	veškerá ustanovení ohledně bezpečnostních kontrol ze strany známých odesílatelů nebo

iii)	veškerá ustanovení ohledně stálých odesílatelů nebo

iv)	veškerá ustanovení ohledně přepravy nákladu a pošty nebo

v)	veškerá ustanovení ohledně ochrany nákladu a pošty na letištích.

Pro bod 7 – Pošta a materiály leteckého dopravce:

celý bod

Pro bod 8 – Palubní zásoby:

celý bod

Pro bod 9 – Letištní dodávky:

celý bod

Pro bod 10 – Opatření k zajištění bezpečnosti za letu:

celý bod

Pro bod 11 – Nábor a odborná příprava pracovníků:

i)	veškerá ustanovení ohledně náboru pracovníků pro letiště, leteckého dopravce nebo subjekt nebo

ii)	veškerá ustanovení ohledně odborné přípravy pracovníků pro letiště, leteckého dopravce nebo subjekt.

Dodatek II

Harmonizovaný systém klasifikace dodržování předpisů

Pro hodnocení provádění národního bezpečnostního programu ochrany civilního letectví před protiprávními činy se použije tato klasifikace dodržování předpisů.

	Bezpečnostní audit	Inspekce	Test
Plně vyhovující
Vyhovující, ale vyžaduje zlepšení
Nevyhovující
Nevyhovující se zásadními nedostatky
Nepoužije se
Není potvrzeno

Dodatek III

OBSAH ZPRÁVY PRO KOMISI

1. Organizační struktura, odpovědnost a zdroje

a)	Organizační struktura řízení kvality, odpovědnost a zdroje včetně plánovaných budoucích změn (viz bod 3.2 písm. a)).

b)	Počet auditorů – současný a plánovaný (viz bod 14).

c)	Odborná příprava, kterou auditoři dokončili (viz bod 15.2).

2. Činnosti provozní kontroly

Veškeré provedené kontrolní činnosti, s uvedením:

a)	druhu (bezpečnostní audit, počáteční inspekce, návazná inspekce, test, jiná činnost);

b)	kontrolovaných letišť, provozovatelů nebo subjektů;

rozsahu;

d)	četnosti a

e)	celkového počtu člověkodnů strávených v terénu.

3. Činnosti k nápravě nedostatků

a)	Stav provádění činností k nápravě nedostatků.

b)	Hlavní provedené nebo plánované činnosti (např. vytvoření nových pracovních pozic, nákup vybavení, stavební práce) a pokrok dosažený při sjednávání nápravy.

c)	Užívaná donucovací opatření (viz bod 3.2 písm. f)).

4. Obecné údaje a trendy

a)	Celkový vnitrostátní roční objem osobní a nákladní dopravy a počet pohybů letadel.

b)	Seznam letišť podle kategorie.

c)	Počet leteckých dopravců provozujících činnost z území podle kategorie (vnitrostátní, EU, třetí země).

d)	Počet schválených agentů.

e)	Počet společností dodávajících potraviny.

f)	Počet úklidových společností.

g)	Přibližný počet dalších subjektů se zodpovědností v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy (známí odesílatelé, společnosti zajišťující pozemní odbavení).

5. Situace v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy na letištích

Obecné souvislosti situace v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy v členském státě.

“

12.1.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 7/17

SMĚRNICE KOMISE 2010/1/EU

ze dne 8. ledna 2010,

kterou se mění přílohy II, III a IV směrnice Rady 2000/29/ES o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (1), a zejména na čl. 14 druhý pododstavec písm. c) a d) uvedené směrnice,

po konzultaci s dotčenými členskými státy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Směrnice 2000/29/ES stanoví, že by určité zóny měly být uznány za chráněné zóny.

(2)

Nařízením Komise (ES) č. 690/2008 ze dne 4. července 2008, kterým se uznávají chráněné zóny ve Společenství, v nichž je zdravotní stav rostlin vystaven zvláštnímu ohrožení (2), byly některé části regionu Benátsko v Itálii uznány do 31. března 2010 za chráněné zóny ohledně škodlivého organismu Erwinia amylovora (Burr.) Winsl. et al.

(3)

Na základě pozorování výskytu uvedeného škodlivého organismu v některých částech regionu Benátsko, které provedla Komise během inspekce v Itálii od 31. srpna do 11. září 2009, informovala Itálie dne 23. října 2009 Komisi o výsledcích nejnovějšího šetření provedeného v regionu Benátsko ohledně výskytu uvedeného škodlivého organismu v září a říjnu 2009. Výsledky tohoto nejnovějšího šetření ukazují, že v provincii Benátky existuje 14 míst, ve kterých se uvedený škodlivý organismus vyskytoval v období posledních nejméně tří po sobě následujících let navzdory eradikačním opatřením provedeným italskými orgány. Z toho vyplývá, že uvedená opatření se prokázala jako neúčinná.

(4)

Výsledky nejnovějšího šetření byly dne 19. a 20. října 2009 projednány na zasedání Stálého rostlinolékařského výboru. Dospělo se k závěru, že škodlivý organismus Erwinia amylovora (Burr.) Winsl. et al. je v provincii Benátky nutno považovat za usídlený. Uvedená provincie by proto neměla být dále zařazena v seznamech v přílohách II, III a IV směrnice 2000/29/ES jako chráněná zóna ohledně uvedeného škodlivého organismu.

(5)

Ze švýcarských právních předpisů týkajících se ochrany rostlin vyplývá, že kantony Fribourg a Vaud k 15. listopadu 2009 již nejsou dále ve Švýcarsku uznávány za chráněnou zónu ohledně Erwinia amylovora (Burr.) Winsl. et al. Výjimka, která umožňuje dovoz určitých komodit z těchto oblastí do určitých chráněných zón podle zvláštních požadavků, by proto měla být zrušena a část B přílohy IV směrnice 2000/29/ES by měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(6)	Přílohy II, III a IV směrnice 2000/29/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(7)	Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého rostlinolékařského výboru,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Přílohy II, III a IV směrnice 2000/29/ES se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

Provedení

Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 28. února 2010. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Budou tyto předpisy používat od 1. března 2010.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 8. ledna 2010.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1.

(2) Úř. věst. L 193, 22.7.2008, s. 1.

PŘÍLOHA

Přílohy II, III a IV směrnice 2000/29/ES se mění takto:

V příloze II části B písm. b) bodě 2 se text ve třetím sloupci s názvem Chráněné zóny nahrazuje tímto:

„E, EE, F (Korsika), IRL, I (Abruzzo, Apulie, Basilicata, Kalábrie, Kampánie, Emilia-Romagna (provincie Parma a Piacenza), Friulsko-Julské Benátsko, Lazio, Ligurie, Lombardie (kromě provincie Mantua), Marche, Molise, Piemont, Sardinie, Sicílie, Toskánsko, Umbrie, Údolí Aosty, Benátsko (kromě provincií Rovigo a Benátky, obcí Castelbaldo, Barbona, Boara Pisani, Masi, Piacenza d’Adige, S. Urbano, Vescovana v provincii Padova a oblasti nacházející se jižně od dálnice A4 v provincii Verona)), LV, LT, P, SI (kromě regionů Gorenjska, Koroška, Maribor a Notranjska), SK (kromě obcí Blahová, Horné Mýto a Okoč (okres Dunajská Streda), Hronovce a Hronské Kľačany (okres Levice), Málinec (okres Poltár), Hrhov (okres Rožňava), Veľké Ripňany (okres Topoľčany), Kazimír, Luhyňa, Malý Horeš, Svätuše a Zatín (okres Trebišov)), FI, UK (Severní Irsko, ostrov Man a Normanské ostrovy).“

V příloze III se část B mění takto:

v bodě 1 se text ve druhém sloupci s názvem Chráněné zóny nahrazuje tímto:

v bodě 2 se text ve druhém sloupci s názvem Chráněné zóny nahrazuje tímto:

V příloze IV se část B mění takto:

bod 21 se mění takto:

ve druhém sloupci s názvem Zvláštní požadavky se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)	pocházejí z kantonu Valais ve Švýcarsku, nebo“,

ii)

text ve třetím sloupci s názvem Chráněné zóny se nahrazuje tímto:

bod 21.3 se mění takto:

ve druhém sloupci s názvem Zvláštní požadavky se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)	pocházejí z kantonu Valais ve Švýcarsku, nebo“,

ii)

text ve třetím sloupci s názvem Chráněné zóny se nahrazuje tímto:

		ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2010.007.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 7

České vydání	Právní předpisy	Svazek 53 12. ledna 2010

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise (EU) č. 17/2010 ze dne 8. ledna 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 690/2008, pokud jde o uznání italské provincie Benátky za chráněnou zónu ohledně Erwinia amylovora (Burr.) Winsl. et al.	1
	*	Nařízení Komise (EU) č. 18/2010 ze dne 8. ledna 2010, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008, pokud jde o specifikace národních programů řízení kvality v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy	3
		Nařízení Komise (EU) č. 19/2010 ze dne 11. ledna 2010 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	15
		SMĚRNICE
	*	Směrnice Komise 2010/1/EU ze dne 8. ledna 2010, kterou se mění přílohy II, III a IV směrnice Rady 2000/29/ES o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství	17
		ROZHODNUTÍ
		2010/14/EU
	*	Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 10. prosince 2009 o schválení objemu emise mincí v roce 2010 (ECB/2009/25)	21

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MA	49,6
	TN	104,3
	TR	92,9
	ZZ	82,3
0707 00 05	EG	174,9
	JO	115,2
	MA	76,9
	TR	117,1
	ZZ	121,0
0709 90 70	MA	110,7
	TR	107,5
	ZZ	109,1
0805 10 20	EG	46,2
	IL	56,2
	MA	41,9
	TR	54,3
	ZZ	49,7
0805 20 10	MA	75,6
	TR	64,0
	ZZ	69,8
0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90	CN	54,4
	IL	68,6
	JM	118,7
	MA	83,8
	TR	67,7
	ZZ	78,6
0805 50 10	EG	74,9
	MA	65,5
	TR	66,4
	ZZ	68,9
0808 10 80	CA	84,4
	CN	90,0
	MK	25,2
	US	114,4
	ZZ	78,5
0808 20 50	CN	36,4
	US	102,1
	ZZ	69,3

(v milionech EUR)
	Emise mincí určených pro peněžní oběh a emise sběratelských mincí (nikoli pro peněžní oběh) v roce 2010
Belgie	105,2
Německo	668,0
Irsko	43,0
Řecko	55,0
Španělsko	210,0
Francie	290,0
Itálie	283,0
Kypr	18,1
Lucembursko	40,0
Malta	10,5
Nizozemsko	54,0
Rakousko	306,0
Portugalsko	50,0
Slovinsko	30,0
Slovensko	62,0
Finsko	60,0

„(…)	(…)
—	Čl. 4 odst. 2 druhý pododstavec
Čl. 4 odst. 3 a 4	Čl. 4 odst. 3 a 4
Články 5 až 17	Články 5 až 17
Čl. 18 odst. 1 až 4	Čl. 18 odst. 1 až 4
Čl. 18 odst. 5 první věta	Čl. 18 odst. 5 první pododstavec
Čl. 18 odst. 5 druhá věta	Čl. 18 odst. 5 druhý pododstavec
Čl. 18 odst. 6	Čl. 18 odst. 6
Články 19 až 22	Články 19 až 22
Článek 23	—
—	(…)
(…)	(…)“

		Opravy
	*	Oprava nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343 ze dne 22.12.2009)	22