ISSN 1725-5074

doi:10.3000/17255074.L_2009.329.cze

Úřední věstník

Evropské unie

L 329

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 52
15. prosince 2009


Obsah

 

I   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1200/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a o statistickém zjišťování o metodách zemědělské výroby, pokud jde o koeficienty pro velké dobytčí jednotky a definice ukazatelů ( 1 )

1

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1201/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 o sčítání lidu, domů a bytů, pokud jde o technické specifikace témat a jejich rozdělení ( 1 )

29

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

NAŘÍZENÍ

15.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 329/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1200/2009

ze dne 30. listopadu 2009,

kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a o statistickém zjišťování o metodách zemědělské výroby, pokud jde o koeficienty pro velké dobytčí jednotky a definice ukazatelů

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a o statistickém zjišťování o metodách zemědělské výroby a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 571/88 (1), a zejména na čl. 2 písm. b), a čl. 7 odst. 4 a čl. 11 odst. 7 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1166/2008 stanoví nový rámec pro vytvoření srovnatelných statistik Společenství o struktuře zemědělských podniků a pro statistické zjišťování o metodách zemědělské výroby.

(2)

Koeficienty pro velké dobytčí jednotky se používají místo skutečného počtu zvířat, aby mohly být prováděny srovnatelné agregace různých kategorií zvířat.

(3)

Koeficienty pro velké dobytčí jednotky by měly být založeny na společném souboru hodnot, aby se zajistila srovnatelnost v celém Společenství, pokud jde o uplatňování požadavků na předmět statistiky a přesnost.

(4)

V souladu s čl. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1166/2008 je nezbytné přijmout koeficienty pro velké dobytčí jednotky, které se mají používat pro statistická zjišťování o struktuře zemědělských podniků a statistické zjišťování o metodách zemědělské výroby.

(5)

V zájmu srovnatelnosti musí být termíny obsažené v seznamu ukazatelů vykládány a používány jednotně v celém Společenství.

(6)

V souladu s čl. 7 odst. 4 nařízení (ES) č. 1166/2008 je nezbytné přijmout definice ukazatelů, které se mají používat pro zjišťování o struktuře zemědělských podniků.

(7)

V souladu s čl. 11 odst. 7 nařízení (ES) č. 1166/2008 je nezbytné přijmout definice ukazatelů, které se mají používat pro statistické zjišťování o metodách zemědělské výroby.

(8)

Nařízení Rady (EHS) č. 571/88 (2) se provádí rozhodnutím Komise 2000/115/ES ze dne 24. listopadu 1999 o definicích ukazatelů, seznamu zemědělských produktů, výjimkách z definic a o regionech a okrscích, pokud jde o zjišťování o struktuře zemědělských podniků (3). Je vhodné nahradit uvedené rozhodnutí tímto nařízením.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro zemědělskou statistiku, zřízeného rozhodnutím Rady 72/279/EHS (4),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Koeficienty pro velké dobytčí jednotky, které se mají používat v souvislosti s uplatňováním požadavků na předmět statistiky a přesnost při statistických zjišťováních Společenství o struktuře zemědělských podniků a statistickém zjišťování Společenství o metodách zemědělské výroby, jsou stanoveny v příloze I.

Článek 2

Definice ukazatelů, které se mají používat při statistických zjišťováních Společenství o struktuře zemědělských podniků, jsou stanoveny v příloze II.

Článek 3

Definice ukazatelů, které se mají používat při statistickém zjišťování Společenství o metodách zemědělské výroby, jsou stanoveny v příloze III.

Článek 4

Rozhodnutí 2000/115/ES se zrušuje.

Článek 5

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. listopadu 2009.

Za Komisi

Joaquín ALMUNIA

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 321, 1.12.2008, s. 14.

(2)  Úř. věst. L 56, 2.3.1988, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 38, 12.2.2000, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 179, 7.8.1972, s. 1.


PŘÍLOHA I

KOEFICIENTY PRO VELKÉ DOBYTČÍ JEDNOTKY

Skot

Mladší než 1 rok

0,400

Starý nejméně 1 rok, avšak mladší než 2 roky

0,700

Býci nejméně dva roky staří

1,000

Jalovice, nejméně 2 roky staré

0,800

Dojnice

1,000

Ostatní krávy, nejméně 2 roky staré

0,800

Ovce a kozy

0,100

Koňovití

0,800

Prasata

Selata s živou hmotností méně než 20 kg

0,027

Chovné prasnice o hmotnosti nejméně 50 kg

0,500

Ostatní prasata

0,300

Drůbež

Brojleři

0,007

Nosnice

0,014

Pštrosi

0,350

Ostatní drůbež

0,030

Králíci, chovné samice

0,020


PŘÍLOHA II

Definice ukazatelů, které se mají používat při statistických zjišťováních Společenství o struktuře zemědělských podniků (1)

I.   OBECNÉ UKAZATELE

1.01

Zeměpisná poloha podniku

Zeměpisná poloha zemědělského podniku je definována v čl. 2 písm. e) nařízení (ES) č. 1166/2008.

1.01.01

 

Zeměpisná šířka (ve výseči pěti minut nebo méně)

1.01.02

 

Zeměpisná délka (ve výseči pěti minut nebo méně)

1.02

Právní subjektivita zemědělského podniku

Právní subjektivita podniku závisí na statusu vlastníka.

1.02.01

 

Nese právní a ekonomickou odpovědnost za zemědělský podnik

1.02.01.01

 

 

fyzická osoba, která je jediným vlastníkem (v případě nezávislého podniku)?

Jediná individuální fyzická osoba, která je vlastníkem zemědělského podniku, který nemá žádné vazby na zemědělské podniky jiných vlastníků, ať už ve formě společného vedení, nebo jiným podobným způsobem.

1.02.01.01.01

 

 

 

Jestliže ano, je tato osoba (vlastník) také vedoucím pracovníkem?

1.02.01.01.01.a

 

 

 

 

Jestliže tato osoba není vedoucím, je vedoucí pracovník rodinným příslušníkem vlastníka zemědělského podniku?

1.02.01.01.01.b

 

 

 

 

Jestliže je vedoucí rodinným příslušníkem vlastníka zemědělského podniku, jedná se o jeho manžela/manželku? (2)

1.02.01.02

 

 

jedna fyzická osoba nebo více fyzických osob, jež jsou partnery (v případě podniku ve skupině)?

Partneři v podniku ve skupině jsou fyzické osoby vlastnící, pronajímající nebo jinak společně spravující jeden zemědělský podnik nebo společně spravující své jednotlivé zemědělské podniky, jako by se jednalo o jeden zemědělský podnik. Taková spolupráce musí probíhat v souladu s příslušným právním předpisem nebo na základě písemné dohody.

1.02.01.03

 

 

právnická osoba?

Právní subjekt s výjimkou fyzických osob, který však má běžná práva a povinnosti jednotlivce, jako je např. způsobilost žalovat a být žalován (obecná způsobilost k právním úkonům).

1.03

Forma vlastnictví (ve vztahu k vlastníkovi) a členění zemědělského podniku

1.03.01

 

Využívaná zemědělská půda

Využívaná zemědělská půda je celková plocha zabraná ornou půdou, trvalými travními porosty, trvalými kulturami a zelinářskými zahradami využívanými zemědělským podnikem, bez ohledu na formu vlastnictví nebo na to, zda je využívána jako součást veřejných pozemků.

Veřejnými pozemky se rozumí využívaná zemědělská půda, kterou využívá zemědělský podnik, avšak která k němu přímo nepatří, tj. vztahují se na ni práva pro veřejné pozemky. Způsob provádění pro takové veřejné pozemky si zvolí členské státy.

1.03.01.01

 

 

obhospodařovaná majitelem

Využívaná zemědělská půda, kterou zemědělský podnik obhospodařuje a která je majetkem vlastníka nebo je jím obhospodařována jako uživatelem nebo dědičným dlouhodobým pachtýřem nebo na základě nějaké jiné ekvivalentní formy vlastnictví.

1.03.01.02

 

 

obhospodařovaná v peněžním pachtu

Využívaná zemědělská půda propachtovaná zemědělským podnikem za předem dohodnutý pevný nájem (ve formě hotovosti, naturálií nebo jinak) na základě (písemné nebo ústní) dohody o pachtu. Využívaná zemědělská půda je přidělena jen jednomu zemědělskému podniku. Pokud je využívaná zemědělská půda propachtována během referenčního roku více než jednomu zemědělskému podniku, je obvykle přidělena tomu zemědělskému podniku, se kterým je spojena v referenční den statistického zjišťování nebo který ji během referenčního roku využíval nejdéle.

1.03.01.03

 

 

obhospodařovaná v naturálním pachtu nebo jinak

a)

Zemědělskou půdou obhospodařovanou v naturálním pachtu se rozumí využívaná zemědělská půda (která může tvořit celý zemědělský podnik) obhospodařovaná formou partnerství mezi jejím majitelem a naturálním pachtýřem na základě písemné nebo ústní smlouvy o naturálním pachtu. Produkce (v hodnotovém nebo objemovém vyjádření) z plochy obhospodařované v naturálním pachtu se rozděluje mezi obě strany podle dohody.

b)

Využívanou zemědělskou půdou obhospodařovanou na základě jiných forem vlastnictví se rozumí využívaná zemědělská půda neuvedená jinde v předchozích položkách.

1.03.02

 

Ekologické zemědělství

Zemědělská praxe podle určitých stanovených norem a pravidel uvedených i) v nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (3) nebo případně v nejnovějších právních předpisech a ii) v příslušných vnitrostátních předpisech pro ekologické zemědělství.

1.03.02.01

 

 

Celková využívaná zemědělská půda zemědělského podniku, na níž se uplatňují metody ekologického zemědělství certifikované podle vnitrostátních pravidel nebo pravidel Evropského společenství

Část využívané zemědělské půdy zemědělského podniku, na které je produkce plně v souladu se zásadami ekologické produkce na úrovni zemědělských podniků i) podle nařízení (ES) č. 834/2007 nebo případně nejnovějších právních předpisů a ii) podle příslušných vnitrostátních předpisů pro certifikaci ekologické produkce.

1.03.02.02

 

 

Celková využívaná zemědělská půda zemědělského podniku, která přechází na metody ekologického zemědělství certifikované podle vnitrostátních pravidel nebo pravidel Evropského společenství

Část využívané zemědělské půdy zemědělského podniku, na které se uplatňují metody ekologického zemědělství, avšak na které dosud neuplynulo přechodné období nezbytné k tomu, aby byla uznána za plně splňující zásady ekologické produkce na úrovni zemědělských podniků i) podle nařízení (ES) č. 834/2007 nebo případně nejnovějších právních předpisů a ii) podle příslušných vnitrostátních předpisů pro certifikaci ekologické produkce.

1.03.02.03

 

 

Půda zemědělského podniku, na níž se uplatňují metody ekologického zemědělství certifikované podle vnitrostátních pravidel nebo pravidel Evropského společenství anebo které na takové metody přechází

Využívaná zemědělská půda zemědělského podniku, na níž se uplatňují metody ekologického zemědělství certifikované podle určitých stanovených norem a pravidel uvedených v i) nařízení (ES) č. 834/2007 nebo případně nejnovějších právních předpisech a ii) v příslušných vnitrostátních předpisech pro ekologickou produkci, anebo které na takové metody přechází, podle jednotlivých kategorií plodin.

Plodiny jsou definovány v oddíle II. Půda

1.03.02.03.01

 

 

 

Obiloviny pěstované na zrno (včetně osiva)

1.03.02.03.02

 

 

 

Sušené luskoviny a bílkovinné plodiny pěstované na zrno (včetně osiva a luskovinoobilných směsí)

1.03.02.03.03

 

 

 

Brambory (včetně raných a sadbových)

1.03.02.03.04

 

 

 

Cukrovka (kromě sadbové)

1.03.02.03.05

 

 

 

Olejniny

1.03.02.03.06

 

 

 

Čerstvá zelenina, melouny a jahody

1.03.02.03.07

 

 

 

Pastviny a louky kromě extenzivních pastvin

1.03.02.03.08

 

 

 

Ovocné sady včetně porostů bobulovin

1.03.02.03.09

 

 

 

Citrusové sady

1.03.02.03.10

 

 

 

Olivové háje

1.03.02.03.11

 

 

 

Vinice

1.03.02.03.99

 

 

 

Ostatní plodiny (přadné plodiny atd.)

1.03.02.04

 

 

Metody ekologického zemědělství používané v živočišné výrobě a certifikované podle vnitrostátních pravidel nebo pravidel Evropského společenství

Počet zvířat chovaných v zemědělském podniku, na kterém je živočišná výroba zcela nebo zčásti plně v souladu se zásadami ekologické produkce na úrovni zemědělských podniků i) podle nařízení (ES) č. 834/2007 nebo případně nejnovějších právních předpisů a ii) podle příslušných vnitrostátních předpisů pro certifikaci ekologické produkce, podle jednotlivých kategorií zvířat.

Hospodářská zvířata jsou definována v oddíle III. Hospodářská zvířata

1.03.02.04.01

 

 

 

Skot

1.03.02.04.02

 

 

 

Prasata

1.03.02.04.03

 

 

 

Ovce a kozy

1.03.02.04.04

 

 

 

Drůbež

1.03.02.04.99

 

 

 

Jiná zvířata

1.03.03

 

Určení produkce podniku

1.03.03.01

 

 

V domácnosti vlastníka se spotřebuje více než 50 % celkové hodnoty konečné produkce podniku

Domácností se rozumí rodinná jednotka, jíž je vlastník součástí a v níž sdílejí členové domácnosti stejné ubytování, dělí se o část nebo celou výši svých příjmů a majetku a spotřebovávají některé druhy zboží a služeb společně, zejména pokud jde o bydlení a potraviny.

Konečná produkce podle tohoto ukazatele vychází z definice použitelné produkce v souhrnném zemědělském účtu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 (4).

1.03.03.02

 

 

Přímý prodej koncovým spotřebitelům představuje více než 50 % celkového prodeje podniku  (2)

Přímým prodejem koncovému spotřebiteli se rozumí podnikem uskutečněný prodej zemědělských produktů pocházejících z vlastní produkce, též zpracovaných, přímo spotřebitelům pro jejich vlastní spotřebu.

II.   PŮDA

Celkovou plochu zemědělského podniku tvoří využívaná zemědělská půda (orná půda, trvalé travní porosty, trvalé kultury a zelinářské zahrady) a ostatní plochy (nevyužívaná zemědělská půda, zalesněná plocha a ostatní půda).

2.01

Orná půda

Půda pravidelně obhospodařovaná (oraná nebo okopávaná), zpravidla v systému střídání plodin.

Střídáním plodin se rozumí plánované střídání jednoletých plodin pěstovaných na konkrétním pozemku v po sobě jdoucích sklizňových rocích, takže na stejném pozemku nejsou pěstovány bez přerušení plodiny stejného druhu. Plodiny se střídají všeobecně každoročně, ale může jít i o víceleté plodiny. Pro odlišení orné půdy od trvalých kultur nebo trvalých travních porostů se používá omezení pěti let. To znamená, že pokud je pozemek využit pro stejnou plodinu po dobu nejméně pěti let, aniž by se v této době odstranila předchozí plodina a zavedla nová, nejde o ornou půdu.

2.01.01

 

Obiloviny pěstované na zrno (včetně osiva)

Vykazuje se zde veškerá půda, na níž se pěstují obiloviny sklízené nasucho na zrno bez ohledu na využití (včetně obilovin používaných pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů).

2.01.01.01

 

 

Pšenice obecná a špalda

Triticum aestivum L. emend. Fiori et Paol., Triticum spelta L. a Triticum monococcum L.

2.01.01.02

 

 

Pšenice tvrdá

Triticum durum Desf.

2.01.01.03

 

 

Žito

Secale cereale L., včetně různých směsí žita a jiných obilovin setých na podzim (ozim).

2.01.01.04

 

 

Ječmen

Hordeum vulgare L.

2.01.01.05

 

 

Oves

Avena sativa L., včetně různých směsí ovsa a jiných obilovin setých na jaře.

2.01.01.06

 

 

Kukuřice na zrno

Kukuřice (Zea mays L.) sklízená na zrno.

2.01.01.07

 

 

Rýže

Oryza sativa L.

2.01.01.99

 

 

Ostatní obiloviny pěstované na zrno

Obiloviny pěstované jako čistá kultura a sklízené nasucho na zrno, které nejsou vykazovány jinde v předchozích položkách.

2.01.02

 

Sušené luskoviny a bílkovinné plodiny pěstované na zrno (včetně osiva a luskovinoobilných směsí)

Kultury pěstované a sklízené zejména pro svůj obsah bílkovin.

Vykazuje se zde veškerá půda, na níž se pěstují sušené luskoviny a bílkovinné plodiny sklízené nasucho na zrno bez ohledu na využití (včetně plodin používaných pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů).

2.01.02.01

 

 

z toho hrách, bob polní a sladká lupina

Pisum sativum L., Vicia faba L., Lupinus spp., pěstované jako čisté kultury a sklízené nasucho na zrno.

2.01.03

 

Brambory (včetně raných a sadbových)

Solanum tuberosum L.

2.01.04

 

Cukrovka (kromě sadbové)

Beta vulgaris L. pro cukrovarnický průmysl a pro výrobu alkoholu (včetně výroby energie).

2.01.05

 

Krmné okopaniny a hlízy (kromě sadbových)

Krmná řepa (Beta vulgaris L.) a kultury rodu Brassicae sklízené hlavně na krmivo, bez ohledu na to, zda se jedná o kořen nebo stonek, a ostatní kultury pěstované hlavně pro své kořeny na krmivo, jinde neuvedené.

2.01.06

 

Technické plodiny

Plodiny, které se obvykle neprodávají pro přímou spotřebu, protože je nutno je před konečným použitím průmyslově zpracovat.

Vykazuje se zde veškerá půda, na níž se sklízejí technické plodiny, bez ohledu na využití (včetně plodin používaných pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů).

2.01.06.01

 

 

Tabák

Nicotiana tabacum L.

2.01.06.02

 

 

Chmel

Humulus lupulus L.

2.01.06.03

 

 

Bavlna

Gossypium spp., sklízená kvůli vláknům a olejnatým semenům.

2.01.06.04

 

 

Řepka a řepice

Brassica napus L. (partim) a Brassica rapa L. var. sylvestris (Lam.) Briggs, pěstované pro produkci oleje a sklízené nasucho na zrno.

2.01.06.05

 

 

Slunečnice

Helianthus annuus L., sklízená nasucho na zrno.

2.01.06.06

 

 

Sója

Glycine max L. Merril, sklízená nasucho na zrno.

2.01.06.07

 

 

Len setý olejný

Linum usitatissimum L., odrůdy pěstované zejména pro produkci oleje, sklízené nasucho na zrno.

2.01.06.08

 

 

Ostatní olejniny

Ostatní plodiny pěstované zejména pro svůj obsah oleje a sklízené nasucho na zrno, jinde neuvedené.

2.01.06.09

 

 

Len setý přadný

Linum usitatissimum L., odrůdy pěstované zejména pro produkci vláken.

2.01.06.10

 

 

Konopí

Cannabis sativa L.

2.01.06.11

 

 

Ostatní přadné plodiny

Ostatní plodiny pěstované zejména pro svůj obsah vláken, jinde neuvedené.

2.01.06.12

 

 

Aromatické, léčivé a kořeninové rostliny

Rostliny nebo části rostlin pro farmaceutické účely, výrobu parfémů nebo lidskou spotřebu.

Kořeninové rostliny se liší od zeleniny tím, že se používají v malém množství a dodávají potravinám chuť a vůni, spíše než že by tvořily jejich hlavní složku.

2.01.06.99

 

 

Ostatní technické plodiny jinde neuvedené

Ostatní technické plodiny, které nebyly uvedeny jinde.

Je zahrnuta půda, na které se pěstují plodiny využívané výhradně pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

2.01.07

 

Čerstvá zelenina, melouny a jahody, z toho

2.01.07.01

 

 

pěstované venku nebo pod nízkým (nepřístupným) ochranným krytem

Čerstvá zelenina, melouny a jahody pěstované venku nebo pod nízkým (nepřístupným) ochranným krytem.

2.01.07.01.01

 

 

 

polní produkce

Čerstvá zelenina, melouny a jahody pěstované na orné půdě systémem střídání s jinými zemědělskými plodinami.

2.01.07.01.02

 

 

 

zahradní produkce

Čerstvá zelenina, melouny a jahody pěstované na orné půdě systémem střídání s jinými zahradnickými plodinami.

2.01.07.02

 

 

pěstované ve skleníku nebo pod jiným (přístupným) ochranným krytem

Plodiny, které se po celé období růstu nebo po jeho převážnou část nacházejí ve sklenících nebo pod stálým nebo přenosným vysokým ochranným krytem (ze skla nebo z tuhé nebo ohebné plastické hmoty).

2.01.08

 

Květiny a okrasné rostliny (kromě školek)

2.01.08.01

 

 

pěstované venku nebo pod nízkým (nepřístupným) ochranným krytem

Květiny a okrasné rostliny (kromě školek), pěstované venku nebo pod nízkým (nepřístupným) ochranným krytem.

2.01.08.02

 

 

pěstované ve skleníku nebo pod jiným (přístupným) ochranným krytem

Květiny a okrasné rostliny (kromě školek), které se po celé období růstu nebo po jeho převážnou část nacházejí ve sklenících nebo pod stálým nebo přenosným vysokým ochranným krytem (ze skla nebo z tuhé nebo ohebné plastické hmoty).

2.01.09

 

Rostliny sklízené v zeleném stavu

Všechny „zelené“ plodiny na orné půdě určené zejména na krmivo, pěstované systémem střídání plodin na stejném pozemku po dobu kratší než 5 let (jednoleté nebo víceleté krmné plodiny).

Jsou zahrnuty zelené plodiny využívané pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

Jsou zahrnuty plodiny nevyužívané zemědělským podnikem, ale prodávané buď pro přímou spotřebu v jiných zemědělských podnicích, nebo pro průmyslové zpracování.

2.01.09.01

 

 

dočasné travní porosty

Travní kultury určené ke spásání, na seno nebo na siláž zahrnuté do běžného střídání plodin, vyskytující se nejméně jeden sklizňový rok a méně než pět let a vysévané s trávou nebo travní směsí. Před osetím novými plodinami se půda kypří oráním nebo okopáváním, nebo se rostliny odstraňují jinými způsoby, jako např. herbicidy.

Jsou zahrnuty směsi převážně travních kultur a jiných pícnin (obvykle luštěninových), spásaných nebo sklízených v zeleném stavu nebo jako seno.

2.01.09.02

 

 

ostatní plodiny sklízené v zeleném stavu

Ostatní jednoleté nebo víceleté (méně než pět let) krmné plodiny.

2.01.09.02.01

 

 

 

kukuřice na zelené krmení

Všechny formy kukuřice (Zea mays L.) pěstované zejména na siláž, které se nesklízejí na zrno (celé palice, celá rostlina, nebo její části).

Je zahrnuta kukuřice na zelené krmení přímo zkrmená (bez siláže) a celé palice (zrno, vřetena, obalové listeny) sklízené na zkrmení nebo na siláž a pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

2.01.09.02.02

 

 

 

luskoviny

Luskoviny pěstované a sklízené v zeleném stavu jako celá rostlina, zejména k využití jako pícnina.

Jsou zahrnuty směsi převážně pícních luskovin (obvykle > 80 %) a travních kultur, sklízených v zeleném stavu nebo jako seno.

2.01.09.02.99

 

 

 

ostatní plodiny sklízené v zeleném stavu jinde neuvedené

Ostatní plodiny na orné půdě určené zejména na krmivo, sklízené v zeleném stavu, jinde neuvedené.

2.01.10

 

Osivo a sadba na orné půdě

Půda produkující osivo a sadbu na prodej, kromě obilovin, rýže, luskovin, brambor a olejnin.

2.01.11

 

Ostatní plodiny na orné půdě

Plodiny na orné půdě jinde neuvedené.

2.01.12

 

Půda ležící ladem

Veškerá obhospodařovaná nebo neobhospodařovaná orná půda zahrnutá do systému střídání plodin, na níž nemá být po dobu sklizňového roku provedena sklizeň.

Základní charakteristika půdy ležící ladem spočívá v tom, že se ponechává v klidu zpravidla po dobu celého sklizňového roku.

Mohou existovat tyto druhy půdy ležící ladem:

1.

holá půda bez jakékoli vegetace;

2.

půda s přirozenou vegetací, kterou lze využít jako krmivo nebo zaorat;

3.

půda osetá výlučně pro produkci zeleného hnojení (zelený úhor).

Je zahrnuta veškerá orná půda udržovaná v dobrém zemědělském a ekologickém stavu podle článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 nebo případně podle nejnovějších právních předpisů (5), bez ohledu na to, zda je půda součástí systému střídání plodin.

2.01.12.01

 

 

Půda ležící ladem, na kterou se nevztahují žádné subvence

Půda ležící ladem, na kterou není vyplácena žádná finanční podpora ani subvence.

2.01.12.02

 

 

Půda ležící ladem, na kterou se vztahují subvence, bez hospodářského využití

Půda ležící ladem, v jejímž případě má zemědělský podnik nárok na finanční podporu.

2.02

Zelinářské zahrady

Půda určená k pěstování zemědělských produktů pro vlastní spotřebu vlastníka a jeho domácnosti, obvykle oddělená od ostatní zemědělské půdy a rozpoznatelná jako zelinářské zahrady.

Mimo zemědělský podnik se prodávají pouze příležitostné přebytky pocházející z této půdy. Veškerá půda, jejíž produkce je soustavně prodávána na trhu, patří do ostatních položek, i když je část produkce spotřebována vlastníkem a jeho domácností.

2.03

Trvalé travní porosty

Půda trvale sloužící (nejméně po dobu pěti let) k pěstování zelených pícnin na uměle vytvořených (umělým osevem) nebo přírodních plochách (přirozeným osevem), která není zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku.

Půda může být využívána pro pasení hospodářských zvířat nebo sklízená na siláž nebo na seno nebo pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

2.03.01

 

Pastviny a louky kromě extenzivních pastvin

Stálé pastviny na půdách dobré nebo střední kvality. Tyto plochy je obvykle možné využívat pro intenzivní pastvu.

2.03.02

 

Extenzivní pastviny

Trvalý travní porost s nízkým výnosem, obvykle na půdě nízké kvality, například na kopcovité půdě a ve vysokých nadmořských výškách, zpravidla nezlepšovaný hnojením, kultivací, opětným výsevem nebo meliorací.

Tyto plochy mohou být obvykle využívány pouze k extenzivní pastvě a obvykle nejsou sekány, nebo jsou sekány extenzivně; nejsou vhodné pro velkou hustotu zvířat.

2.03.03

 

Trvalé travní porosty, které se již nevyužívají k účelům produkce a na které se vztahují subvence

Plochy s trvalými travními porosty a loukami, které se již nevyužívají k účelům produkce a které jsou, v souladu s nařízením (ES) č. 1782/2003 nebo případně s nejnovějšími právními předpisy, udržovány v dobrém zemědělském a ekologickém stavu a jsou způsobilé pro finanční podporu.

2.04

Trvalé kultury

Plodiny nepěstované systémem střídání plodin, které jsou na dané půdě pěstovány delší dobu a které se sklízejí několik let, jiné než trvalé travní porosty.

2.04.01

 

Ovocné sady včetně porostů bobulovin

Půda, na které rostou stromy, keře a trvalé bobuloviny jiné než jahody, pro produkci ovoce. Sady mohou být husté s minimálními rozestupy mezi stromy nebo řídké s velkými rozestupy.

2.04.01.01

 

 

Druhy ovoce, z toho

2.04.01.01.01

 

 

 

Ovoce mírného klimatického pásma

Ovocné sady, které se tradičně využívají v mírném klimatickém pásmu k produkci ovoce.

2.04.01.01.02

 

 

 

Ovoce subtropického klimatického pásma

Ovocné sady, které se tradičně využívají v subtropickém klimatickém pásmu k produkci ovoce.

2.04.01.02

 

 

Bobuloviny

Plantáže bobulovin, které se tradičně využívají v mírném i subtropickém klimatickém pásmu k produkci bobulovin.

2.04.01.03

 

 

Skořápkové ovoce

Sady pro pěstování skořápkového ovoce, které se tradičně využívají v mírném i subtropickém klimatickém pásmu.

2.04.02

 

Citrusové sady

Sady využívané k pěstování Citrus spp.

2.04.03

 

Olivové háje

Háje využívané k pěstování Olea europea L.

2.04.03.01

 

 

produkující běžně stolní olivy

Háje k pěstování odrůd obvykle využívaných k produkci stolních oliv.

2.04.03.02

 

 

produkující běžně olivy na olej

Háje k pěstování odrůd obvykle využívaných k produkci olivového oleje.

2.04.04

 

Vinice, jejichž produkcí je obvykle

Vinice s Vitis vinifera L.

2.04.04.01

 

 

Jakostní víno

Odrůdy obvykle pěstované k produkci vína s chráněným označením původu (CHOP), které splňují požadavky i) nařízení Rady (ES) č. 479/2008 (6) nebo případně nejnovějších právních předpisů a ii) příslušných vnitrostátních předpisů.

Odrůdy obvykle pěstované k produkci vína s chráněným zeměpisným označením (CHZO), které splňují požadavky i) nařízení (ES) č. 479/2008 nebo případně nejnovějších právních předpisů a ii) příslušných vnitrostátních předpisů.

2.04.04.02

 

 

Ostatní vína

Odrůdy obvykle pěstované k produkci jiného vína než s chráněným označením původu a chráněným zeměpisným označením.

2.04.04.03

 

 

Hrozny stolní

Odrůdy obvykle pěstované k produkci čerstvých vinných hroznů.

2.04.04.04

 

 

Rozinky

Odrůdy obvykle pěstované k produkci rozinek.

2.04.05

 

Školky

Půda s mladými dřevinami pěstovanými ve volné krajině za účelem pozdějšího přesazení:

a)

révové a podnožové školky;

b)

ovocnářské školky a školky bobulovin;

c)

školky okrasných rostlin;

d)

komerční lesní školky (s výjimkou lesních školek v lesích pro vlastní potřeby zemědělského podniku);

e)

stromy a keře pro přesazení do zahrad, parků, podél silnic a na nábřežích (např. rostliny pro živé ploty, keře růží a jiné okrasné keře, okrasné jehličnany), ve všech případech včetně jejich semen a semenáčků.

2.04.06

 

Ostatní trvalé kultury

Trvalé kultury pěstované ve volné krajině s výjimkou kultur uvedených v předchozí položce, a zejména kultury využívané pro pletení nebo tkaní, sklízené obvykle každý rok.

2.04.06.01

 

 

z toho vánoční stromky  (2)

Stromky vysázené ke komerčním účelům jako vánoční stromky na využívané zemědělské půdě.

2.04.07

 

Trvalé kultury pěstované ve skleníku

2.05

Ostatní plochy

„Ostatní plochy“ zahrnují nevyužívanou zemědělskou půdu (zemědělskou půdu, která se již neobdělává z ekonomických, sociálních nebo jiných důvodů a která se nevyužívá v systému střídání plodin), zalesněnou plochu a ostatní půdu zabranou budovami, hospodářskými dvory, cestami, rybníky, lomy, neúrodnou půdou, skálami atd.

2.05.01

 

Nevyužívaná zemědělská půda

Půda, která dříve sloužila jako využívaná zemědělská půda a která během referenčního roku statistického zjišťování již nebyla neobdělávaná z ekonomických, sociálních nebo jiných důvodů a která se nevyužívá v systému střídání plodin, a nepředpokládá se u ní tedy žádné zemědělské využití.

Tato půda by se mohla znovu obdělávat s použitím zdrojů, které má zemědělský podnik běžně k dispozici.

2.05.02

 

Zalesněná plocha

Půda pokrytá stromy nebo lesními křovinami, včetně topolových porostů uvnitř nebo vně lesů a lesních školek pěstovaných v lesích pro potřeby zemědělského podniku, jakož i lesních zařízení (lesních cest, skladů dřeva atd.).

2.05.02.01

 

 

z toho rychle rostoucí dřeviny

Zalesněné plochy sloužící k pěstování dřevin, s dobou střídání nejvýše 20 let.

Dobou střídání se rozumí doba mezi prvním výsevem/výsadbou stromů a těžbou konečného produktu, přičemž těžba nezahrnuje běžné hospodaření jako probírky.

2.05.03

 

Ostatní půda (půda zabraná budovami, hospodářskými dvory, cestami, rybníky a lomy, neúrodná půda, skála atd.)

Všechny části celkové plochy půdy patřící k zemědělskému podniku, které netvoří využívanou zemědělskou půdu, nevyužívanou zemědělskou půdu ani zalesněnou plochu.

2.06

Houby, zavlažovaná plocha, energetické plodiny a geneticky modifikované plodiny

2.06.01

 

Houby

Houby pěstované v budovách, které byly speciálně postaveny nebo upraveny pro pěstování hub, jakož i v podzemních provozovnách, jeskyních a sklepech.

2.06.02

 

Zavlažovaná plocha

2.06.02.01

 

 

Celková zavlažovatelná plocha

Celková maximální využívaná zemědělská půda, kterou by bylo možné v referenčním roce zavlažovat zařízením a množstvím vody, které jsou v zemědělském podniku obvykle k dispozici.

2.06.02.02

 

 

Celková obdělávaná půda zavlažovaná nejméně jednou za předchozích 12 měsíců

Plocha využívaná k pěstování plodin, která byla skutečně zavlažena alespoň jednou během 12 měsíců před referenčním dnem statistického zjišťování.

2.06.03

 

Energetické plodiny (k výrobě biopaliv nebo jiné obnovitelné energie)

Půda pro produkci energetických plodin, na kterou se vztahují následující režimy podpor podle nařízení (ES) č. 1782/2003:

zvláštní podpora pro energetické plodiny (článek 88),

platba spojená s nárokem ohledně vynětí půdy z produkce, pokud je k produkci využívána půda vyňatá z produkce (článek 55 nebo 56).

Nejsou zahrnuty ostatní plochy využívané k produkci energetických plodin (jmenovitě ty, na které se vztahuje platba v souvislosti s „běžným“ nárokem podle režimu jednotné platby nebo zjednodušeného režimu plateb na plochu).

2.06.03.01

 

 

z toho na ploše vyňaté z produkce

Půda pro produkci energetických plodin, na kterou se vztahuje platba spojená s nárokem ohledně vynětí půdy z produkce, pokud je k produkci využívána půda vyňatá z produkce (nařízení (ES) č. 1782/2003, článek 55 nebo 56).

2.06.04

 

Geneticky modifikované plodiny

„Geneticky modifikovanými plodinami“ se rozumí organismy definované v článku 2 směrnice Rady 2001/18/ES (7) nebo případně v nejnovějších právních předpisech.

III.   HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA

Počet užitkových zvířat, která se v referenční den statistického zjišťování nacházejí v bezprostředním vlastnictví nebo držení zemědělského podniku.

Tato zvířata nemusí být nutně majetkem vlastníka. Mohou se nacházet v zemědělském podniku (na využívané zemědělské půdě nebo v prostorách ustájení zvířat využívaných zemědělským podnikem) nebo mimo zemědělský podnik (na veřejných pastvinách nebo při migraci atd.).

3.01

Koňovití

Domácí zvířata čeledi koňovití, rodu Equus (koně, osli atd.).

3.02

Skot

Domácí zvířata druhu Bos TaurusBubalus bubalus, včetně kříženců jako Beefalo.

3.02.01

 

Skot, mladší než jeden rok, býci a jalovice

3.02.02

 

Býci, nejméně 1 rok staří, avšak mladší než 2 roky

3.02.03

 

Jalovice, nejméně 1 rok staré, avšak mladší než 2 roky

3.02.04

 

Býci, nejméně 2 roky staří

3.02.05

 

Jalovice, nejméně 2 roky staré

Samice skotu nejméně dva roky staré, dosud neotelené.

3.02.06

 

Dojnice

Samice skotu již otelené (včetně mladších dvou let), které jsou vzhledem ke svému plemeni nebo konkrétním vlastnostem chovány výlučně nebo hlavně pro produkci mléka pro lidskou spotřebu nebo pro zpracování na mléčné výrobky.

3.02.99

 

Ostatní krávy

Samice skotu již otelené (včetně mladších dvou let), které jsou vzhledem ke svému plemeni nebo konkrétním vlastnostem chovány výlučně nebo hlavně pro produkci telat a jejichž mléko není určeno pro lidskou spotřebu nebo pro zpracování na mléčné výrobky.

3.03

Ovce a kozy

3.03.1

 

Ovce (jakéhokoli stáří)

Domácí zvířata druhu Ovis aries.

3.03.01.01

 

 

Chovné samice

Bahnice a jehnice určené k plemenitbě.

3.03.01.99

 

 

Ostatní ovce

Všechny ovce s výjimkou chovných samic.

3.03.02

 

Kozy (jakéhokoli stáří)

Domácí zvířata poddruhu Capra aegagrus hircus.

3.03.02.01

 

 

Chovné samice

Kozy již okozlené a kozy určené k plemenitbě.

3.03.02.99

 

 

Ostatní kozy

Všechny kozy s výjimkou chovných samic.

3.04

Prasata

Domácí zvířata druhu Sus scrofa domesticus.

3.04.01

 

Selata s živou hmotností méně než 20 kg

Selata s živou hmotností obecně méně než 20 kg.

3.04.02

 

Chovné prasnice o hmotnosti nejméně 50 kg

Samice prasat o hmotnosti nejméně 50 kg určené k chovným účelům, bez ohledu na to, zda se již oprasily.

3.04.99

 

Ostatní prasata

Prasata jinde neuvedená.

3.05

Drůbež

3.05.01

 

Brojleři

Domácí zvířata druhu Gallus gallus chovaná pro produkci masa.

3.05.02

 

Nosnice

Domácí zvířata druhu Gallus gallus, která již dosáhla snáškové zralosti a která jsou chovaná pro produkci vajec.

3.05.03

 

Ostatní drůbež

Drůbež neuvedená v položce Brojleři nebo Nosnice.

3.05.03.01

 

 

Krůty  (2)

Domácí zvířata druhu Meleagris.

3.05.03.02

 

 

Kachny  (2)

Domácí zvířata druhu AnasCairina moschata.

3.05.03.03

 

 

Husy  (2)

Domácí zvířata druhu Anser anser dom.

3.05.03.04

 

 

Pštrosi  (2)

Pštrosi (Struthio camelus).

3.05.03.99

 

 

Ostatní drůbež jinde neuvedená  (2)

3.06

Králíci, chovné samice

Samice králíků (druhu Oryctolagus) pro chov králíků na maso, již okocené.

3.07

Včely

Počet úlů se včelami (Apis mellifera) chovanými pro produkci medu.

3.99

Živočišná výroba jinde neuvedená

Hospodářská zvířata pro živočišnou výrobu, jinde v tomto oddíle neuvedená.

IV.   STROJE A ZAŘÍZENÍ

4.01

IV. (i) STROJE  (2)

Motorová vozidla a stroje používané zemědělským podnikem během 12 měsíců před referenčním dnem statistického zjišťování.

4.01.01

 

Vlastněné zemědělským podnikem samotným

Motorová vozidla a stroje, které jsou v referenční den statistického zjišťování výhradním majetkem zemědělského podniku.

4.01.01.a

 

 

Čtyřkolové traktory, pásové traktory, nosiče nářadí

Všechny traktory s alespoň dvěma nápravami a všechna ostatní motorová vozidla používaná jako zemědělské traktory.

4.01.01.b

 

 

Kultivátory, plečkovací stroje (včetně rotačních) a motorové žací stroje

Motorová vozidla s jednou nápravou nebo bez nápravy používaná v zemědělství, zahradnictví a vinohradnictví.

4.01.01.c

 

 

Sklízecí kombajny

Stroje ke sklizni a výmlatu obilovin, bílkovinných plodin a olejnin, semen luskovin a trav atd., bez ohledu na to, zda se jedná o stroje s vlastním pohonem, stroje tažené nebo nesené traktorem.

4.01.01.d

 

 

Jiné plně mechanizované sklízeče

Stroje jiné než sklízecí kombajny, pro souvislé sklízení cukrovky, brambor nebo pícnin, bez ohledu na to, zda se jedná o stroje s vlastním pohonem, tažené nebo nesené traktorem.

4.01.02

 

Používané více zemědělskými podniky

Motorová vozidla a stroje používané zemědělským podnikem během 12 měsíců před referenčním dnem statistického zjišťování, které však vlastní:

jiný zemědělský podnik (např. na základě ujednání o vzájemné pomoci nebo na základě pronájmu od strojního družstva) nebo

družstevní sdružení nebo

společně dva nebo více zemědělských podniků nebo

strojní družstvo nebo

organizace poskytující služby v oblasti zemědělství.

4.01.02.a

 

 

Čtyřkolové traktory, pásové traktory, nosiče nářadí

4.01.02.b

 

 

Kultivátory, plečkovací stroje (včetně rotačních) a motorové žací stroje

4.01.02.c

 

 

Sklízecí kombajny

4.01.02.d

 

 

Jiné plně mechanizované sklízeče

4.02

IV. (ii) Zařízení

4.02.01

 

Vybavení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů podle druhu zdroje

Vybavení, které se v zemědělském podniku používalo pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů během 12 měsíců před referenčním dnem statistického zjišťování pro dodávku na trh (dodávky do distribuční sítě) nebo pro vlastní zemědělskou výrobu (jiné dodávky).

Není zahrnuto vybavení umístěné na pozemcích podniku, pokud zemědělec není zapojen do výroby energie prostřednictvím investic ani aktivní účastí (tj. pokud pouze vybírá nájemné za pozemek).

4.02.01.01

 

 

Větrná energie

Vybavení, které se v zemědělském podniku používá k výrobě obnovitelné energie z větru.

Větrná energie je kinetická energie větru využitá pro výrobu elektřiny ve větrných turbínách.

Zahrnuta je rovněž přímá mechanická energie získaná z větru.

4.02.01.02

 

 

Energie z biomasy

Vybavení, které se v zemědělském podniku používá k výrobě obnovitelné energie z biomasy.

Biomasa je pevný, kapalný nebo plynný organický nefosilní materiál biologického původu používaný k výrobě tepla, elektřiny nebo pohonných hmot.

4.02.01.02.01

 

 

 

z toho z bioplynu

Vybavení, které se v zemědělském podniku používá k výrobě bioplynu z biomasy.

Bioplyn je plyn složený převážně z methanu a oxidu uhličitého produkovaného anaerobní digescí biomasy.

4.02.01.03

 

 

Solární energie

Vybavení, které se v zemědělském podniku používá k výrobě obnovitelné energie ze slunečního záření.

Sluneční záření je záření využívané pro výrobu teplé vody a elektřiny.

4.02.01.04

 

 

Vodní energie

Vybavení, které se v zemědělském podniku používá k výrobě obnovitelné energie z vody.

Vodní energie je potenciální a kinetická energie vody přeměněná v hydroelektrárnách na elektřinu.

Zahrnuta je rovněž přímá mechanická energie získaná z vody.

4.02.01.99

 

 

Energie z ostatních druhů obnovitelných zdrojů

Veškeré vybavení, které se v zemědělském podniku používá k výrobě energie z obnovitelných zdrojů, jinde v tomto oddíle neuvedené.

V.   PRACOVNÍ SÍLA

5.01

V. (i) Zemědělské práce v podniku

 

 

Zemědělské pracovní síly

Mezi zemědělské pracovní síly v podniku patří všechny osoby s ukončenou povinnou školní docházkou (které dosáhly věku ukončení povinné školní docházky), které v podniku během 12 měsíců před referenčním dnem statistického zjišťování vykonávaly zemědělskou práci.

Pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví minimální věk ukončení povinné školní docházky řádného i rozvolněného studia, považuje se za obvyklý věk ukončení školní docházky 15 let.

Při statistickém zjišťování se jediní vlastníci, kteří nevykonávají zemědělské práce v podniku, zaznamenávají, avšak nezapočítávají se do „celkového počtu zemědělských pracovních sil“.

Do zemědělských pracovních sil se zahrnují všechny osoby důchodového věku, které v zemědělském podniku nadále pracují.

Nezahrnují se osoby, které v zemědělském podniku sice pracují, avšak jsou zaměstnané třetí stranou nebo na základě ujednání o vzájemné pomoci (např. pracovní síly zemědělských dodavatelů nebo družstev).

 

 

Zemědělské práce

Zemědělskými pracemi se rozumí veškeré práce v zemědělském podniku, které přispívají i) k činnostem definovaným v příloze I nařízení (ES) č. 1166/2008; nebo ii) k údržbě výrobních prostředků; nebo iii) k činnostem přímo odvozeným z těchto výrobních činností.

 

 

Čas vynaložený na provádění zemědělských prací v zemědělském podniku

Časem vynaloženým na provádění zemědělských prací v zemědělském podniku se rozumí pracovní doba skutečně věnovaná zemědělským pracím pro zemědělský podnik, kromě práce v domácnosti vlastníka nebo vedoucího.

 

 

Roční pracovní jednotka

Ekvivalent plného pracovního úvazku, tj. celkový počet odpracovaných hodin vydělený průměrným počtem hodin za rok, odpracovaných v dané zemi v rámci zaměstnání na plný úvazek.

Plným úvazkem se rozumí minimální počet hodin vyžadovaný vnitrostátními předpisy, kterými se řídí pracovní smlouvy. Pokud předpisy neuvádějí počet hodin za rok, považuje se za minimální počet 1 800 hodin (225 pracovních dnů po 8 hodinách denně).

5.01.01

 

Vlastník

Vlastníkem se rozumí fyzická osoba, skupina fyzických osob nebo právnická osoba, na jejíž účet a jejímž jménem se zemědělský podnik provozuje a která je za zemědělský podnik právně a ekonomicky odpovědná, tj. nese za zemědělský podnik ekonomické riziko.

Vlastník může zemědělský podnik přímo vlastnit, mít jej v pronájmu, nebo být dědičný dlouhodobý nájemce, uživatel nebo správce.

5.01.01.01

 

 

Pohlaví

5.01.01.02

 

 

Věk

5.01.01.03

 

 

Zemědělské práce v podniku (kromě domácích prací)

5.01.02

 

Vedoucí

Vedoucím zemědělského podniku se rozumí fyzická osoba odpovědná za každodenní běžný finanční a hospodářský provoz daného zemědělského podniku.

5.01.02.01

 

 

Pohlaví

5.01.02.02

 

 

Věk

5.01.02.03

 

 

Zemědělské práce v podniku (kromě domácích prací)

5.01.02.04

 

 

Odborná příprava vedoucího pracovníka

5.01.02.04.a

 

 

 

Zemědělská příprava vedoucího pracovníka

Pouze praktické zemědělské zkušenosti

Zkušenosti získané praktickou činností v zemědělském podniku.

Základní zemědělská příprava

Dokončené vzdělávací kurzy na všeobecné zemědělské škole a/nebo instituci specializující se na určité obory (včetně zahradnictví, vinohradnictví, lesnictví, chovu ryb, veterinářství, zemědělské techniky a příbuzných oborů). Za základní přípravu se považuje absolvování zemědělského učiliště.

Úplná zemědělská příprava

Jakýkoli vzdělávací kurz v délce ekvivalentu alespoň dvou let řádného studia po skončení povinné školní docházky, absolvovaný na zemědělské škole, univerzitě nebo jiné instituci vyššího vzdělávání zaměřené na zemědělství, zahradnictví, vinohradnictví, lesnictví, chov ryb, veterinářství, zemědělskou techniku nebo příbuzné obory.

5.01.02.04.b

 

 

 

Odborná příprava vedoucího pracovníka za posledních 12 měsíců  (8)

Odbornou přípravou se rozumí vzdělávací opatření nebo činnost, kterou poskytuje školitel nebo vzdělávací instituce a jejímž hlavním cílem je získání nových schopností v oblasti zemědělských činností nebo činností spojených přímo se zemědělským podnikem nebo rozvoj a zdokonalování schopností stávajících.

5.01.03

 

Rodinní příslušníci jediného vlastníka vykonávající zemědělské práce v podniku

Rodinní příslušníci jediného vlastníka včetně manžela/manželky, kteří v zemědělském podniku vykonávají zemědělské práce, ale kteří nutně v zemědělském podniku nežijí.

Rodinnými příslušníky vlastníka se obecně rozumí manžel/manželka, předci a potomci v přímé linii (včetně příbuzných získaných sňatkem nebo adopcí) a sourozenci vlastníka nebo jeho manžela/manželky.

Za manžely/manželky se rovněž považují dva lidé, kteří spolu žijí jako manželé, aniž by byli sezdáni.

5.01.03.01

 

 

Rodinní příslušníci jediného vlastníka vykonávající zemědělské práce v podniku: muži

Zemědělské práce v podniku (kromě domácích prací)

5.01.03.02

 

 

Rodinní příslušníci jediného vlastníka vykonávající zemědělské práce v podniku: ženy

Zemědělské práce v podniku (kromě domácích prací)

5.01.04

 

Pravidelně zaměstnané osoby, které nejsou rodinnými příslušníky

Všechny osoby vykonávající zemědělské práce pro zemědělský podnik za jakoukoli odměnu od zemědělského podniku (plat, mzda, zisk nebo jiné platby včetně naturální odměny), kromě vlastníka a jeho rodinných příslušníků.

Pravidelně zaměstnanými osobami se rozumí osoby, které vykonávaly v zemědělském podniku během 12 měsíců před referenčním dnem statistického zjišťování zemědělské práce každý týden, bez ohledu na délku pracovního týdne.

Jsou zahrnuty též osoby, které pravidelně pracovaly část tohoto období, avšak nemohly pracovat po celé období z některého z těchto důvodů:

1.

zvláštní podmínky výroby podniku (například specializace na pěstování oliv, vinných hroznů nebo ovoce a zeleniny v polní produkci, nebo na výkrm skotu pasením, kdy jsou pracovní síly vyžadovány pouze v několika měsících v roce);

2.

nepřítomnost z důvodu dovolené, vojenské služby, nemoci, úrazu nebo smrti;

3.

zahájení nebo ukončení pracovního poměru v zemědělském podniku (vztahuje se též na pracovníky, kteří během 12 měsíců před referenčním dnem statistického zjišťování ukončí pracovní činnost v jednom zemědělském podniku a začnou pracovat v jiném);

4.

úplné zastavení práce v zemědělském podniku, které způsobila nepředvídaná událost (povodeň, požár atd.).

5.01.04.01

 

 

Pravidelně zaměstnané osoby, které nejsou rodinnými příslušníky: muži

Zemědělské práce v podniku (kromě domácích prací)

5.01.04.02

 

 

Pravidelně zaměstnané osoby, které nejsou rodinnými příslušníky: ženy

Zemědělské práce v podniku (kromě domácích prací)

5.01.05

 

Nepravidelně zaměstnané osoby, které nejsou rodinnými příslušníky: muži a ženy

Nepravidelně zaměstnanými osobami se rozumí pracovníci, kteří nepracovali v zemědělském podniku během 12 měsíců před referenčním dnem statistického zjišťování každý týden z jiného důvodu, než je uvedeno v položce Pravidelně zaměstnané osoby, které nejsou rodinnými příslušníky.

Počet pracovních dnů odpracovaných nepravidelně zaměstnanými osobami, které nejsou rodinnými příslušníky, zahrnuje dny v patřičné délce, za které je pracovníkovi vyplacen plat nebo jiná odměna (mzda, zisk nebo jiné platby včetně naturální odměny) za celodenní práci a během nichž jsou prováděny práce, které obvykle vykonává zemědělský pracovník pracující na plný úvazek. Do pracovních dnů se nepočítají dny dovolené nebo pracovní neschopnosti.

Pracovním dnem v přepočtu na plný pracovní úvazek se rozumí běžný pracovní den pravidelně zaměstnaných pracovníků na plný úvazek.

5.01.06

 

Celkový počet pracovních dnů zemědělské práce (v přepočtu na plný pracovní úvazek) během 12 měsíců předcházejících dni statistického zjišťování nezahrnutých do předchozích kategorií odpracovaných v zemědělském podniku osobami, které jím nejsou přímo zaměstnány (např. zaměstnanci dodavatelů)

Všechny druhy zemědělských prací vykonávaných v zemědělském podniku pro zemědělský podnik osobami, které nejsou přímo zaměstnávány zemědělským podnikem a které jsou osobami samostatně výdělečně činnými nebo osobami zaměstnávanými třetí stranou, např. dodavateli nebo družstvy.

Počet odpracovaných hodin se musí přepočítat na ekvivalentní počet dnů nebo týdnů práce na plný úvazek.

5.02

V. (ii) Jiné výdělečné činnosti (jiná než zemědělská práce v podniku a práce mimo podnik)

Jinými výdělečnými činnostmi se rozumí všechny činnosti vykonávané za odměnu (plat, mzdu, zisk nebo jinou platbu včetně naturální odměny, podle druhu poskytované služby), jiné než zemědělské práce definované v oddíle V. (i).

Jsou zahrnuty zemědělské práce vykonávané pracovními silami jednoho zemědělského podniku pro jiný zemědělský podnik.

Shromažďují se pouze informace v zemědělských podnicích, kde je vlastník fyzickou osobou (tj. kde je vlastník rovněž vedoucím pracovníkem). Právnické osoby zahrnuty nejsou.

Nejsou zahrnuty neoddělitelné nezemědělské vedlejší výdělečné činnosti v zemědělském podniku, neboť jsou zahrnuty v zemědělských pracích.

 

Hlavní pracovní činnost

Činnost, které je věnováno více času než zemědělským pracím vykonávaným pro zemědělský podnik.

 

Vedlejší pracovní činnost

Činnost, které je věnováno méně času než zemědělským pracím vykonávaným pro zemědělský podnik.

5.02.01

 

Jiné výdělečné činnosti vlastníka, který je zároveň vedoucím pracovníkem

5.02.01.01

 

 

v rámci hlavní pracovní činnosti

5.02.01.02

 

 

v rámci vedlejší pracovní činnosti

 

 

 

Pokud je vykonávána jiná výdělečná činnost

5.02.01.03

 

 

 

Činnosti přímo související se zemědělským podnikem

5.02.01.04

 

 

 

Činnosti nesouvisející přímo se zemědělským podnikem

5.02.02

 

Jiné výdělečné činnosti manžela/manželky jediného vlastníka

5.02.02.01

 

 

v rámci hlavní pracovní činnosti

5.02.02.02

 

 

v rámci vedlejší pracovní činnosti

 

 

 

Pokud je vykonávána jiná výdělečná činnost

5.02.02.03

 

 

 

Činnosti přímo související se zemědělským podnikem

5.02.02.04

 

 

 

Činnosti nesouvisející přímo se zemědělským podnikem

5.02.03

 

Jiné výdělečné činnosti ostatních členů rodiny jediného vlastníka

5.02.03.01

 

 

v rámci hlavní pracovní činnosti

5.02.03.02

 

 

v rámci vedlejší pracovní činnosti

 

 

 

Pokud je vykonávána jiná výdělečná činnost

5.02.03.03

 

 

 

Činnosti přímo související se zemědělským podnikem

5.02.03.04

 

 

 

Činnosti nesouvisející přímo se zemědělským podnikem

5.02.04

 

Přímo a pravidelně zaměstnané osoby, které nejsou rodinnými příslušníky a jsou zapojeny do jiných výdělečných činností přímo souvisejících s podnikem

5.02.04.01

 

 

v rámci hlavní pracovní činnosti

5.02.04.02

 

 

v rámci vedlejší pracovní činnosti

VI.   JINÉ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI V ZEMĚDĚLSKÉM PODNIKU (PŘÍMO SOUVISEJÍCÍ S PODNIKEM)

6.01

VI. (i) Seznam jiných výdělečných činností

Do jiných výdělečných činností v zemědělském podniku patří všechny činnosti kromě zemědělských prací, přímo související s podnikem a mající na něj ekonomický dopad.

„Činnostmi přímo souvisejícími s podnikem“ se rozumí činnosti, při kterých se využívají buď zdroje zemědělského podniku (pozemky, stavební objekty, stroje atd.), nebo jeho produkty. Využívají-li se jen zemědělské pracovní síly (rodinní příslušníci i jiné zemědělské pracovní síly) a nevyužívají se žádné jiné zdroje zemědělského podniku, pokládají se tito pracovníci za osoby pracující ve dvou samostatných režimech, a tyto jiné výdělečné činnosti se tudíž nevykazují jako činnosti přímo související s podnikem.

Jsou zahrnuty nezemědělské i zemědělské práce pro jiné podniky.

Výdělečnými činnostmi se v této souvislosti rozumí aktivní práce, a pouhé finanční investice proto zahrnuty nejsou. Rovněž není zahrnuto pronajímání pozemku pro různé činnosti, bez následné přímé účasti na těchto činnostech.

6.01.01

 

Cestovní ruch, ubytování a ostatní rekreační činnosti

Všechny činnosti v cestovním ruchu, služby ubytování, exkurze v zemědělském podniku pro turisty nebo jiné skupiny, sportovní a rekreační činnosti atd., kde se využívají pozemky, budovy nebo jiné zdroje zemědělského podniku.

6.01.02

 

Rukodělná výroba

Rukodělné výrobky vyrobené v zemědělském podniku vlastníkem nebo rodinnými příslušníky nebo pracovníky, kteří nejsou rodinnými příslušníky, pokud tyto osoby také vykonávají zemědělské práce, bez ohledu na to, jak se výrobky prodávají.

6.01.03

 

Zpracování zemědělských produktů

Veškeré zpracování primárních zemědělských produktů na zpracovaný druhotný produkt v zemědělském podniku bez ohledu na to, zda se suroviny produkují v zemědělském podniku nebo kupují jinde. Je zahrnuto zpracování masa, výroba sýra atd.

Do této položky je zahrnuto veškeré zpracování zemědělských produktů, pokud není příslušné zpracování považováno za součást zemědělské činnosti. Zpracování vína a výroba olivového oleje proto nejsou zahrnuty, není-li podíl nakoupeného vína nebo olivového oleje významný.

6.01.04

 

Výroba energie z obnovitelných zdrojů

Výroba energie z obnovitelných zdrojů pro trh, včetně bioplynu, biopaliv nebo elektrické energie, pomocí větrných turbín, jiného vybavení nebo ze zemědělských surovin.

Není zahrnuta energie z obnovitelných zdrojů vyrobená pouze pro potřeby zemědělského podniku.

6.01.05

 

Zpracování dřeva (např. řezání)

Zpracování surového dřeva v zemědělském podniku pro trh (řezání dřeva atd.)

6.01.06

 

Akvakultura

Produkce ryb, raků atd. v zemědělském podniku. Nejsou zahrnuty činnosti, které představují pouze rybolov.

6.01.07

 

Smluvní práce (za použití výrobních prostředků zemědělského podniku)

Smluvní práce s využitím zařízení zemědělského podniku, s odlišením prací prováděných v rámci nebo mimo rámec zemědělského sektoru, např. úklid sněhu, doprava, udržování krajiny, zemědělské a environmentální služby atd.

6.01.07.01

 

 

Zemědělské práce (pro jiný podnik)

6.01.07.02

 

 

Jiné než zemědělské práce

6.01.08

 

Lesnictví

Lesnické práce s využitím zemědělských pracovních sil a strojů a zařízení zemědělského podniku obecně využívaných k zemědělským činnostem.

6.01.99

 

Ostatní činnosti

Ostatní výdělečné činnosti přímo související s podnikem, jinde neuvedené.

6.02

VI. (ii) Podíl ostatních výdělečných činností přímo souvisejících s podnikem

6.02.01

 

Procentní podíl z hodnoty konečné produkce podniku

Podíl obratu z ostatních výdělečných činností přímo souvisejících s podnikem na celkovém obratu zemědělského podniku (včetně přímých plateb).

Formula

VII.   PODPORA ROZVOJE VENKOVA

7.01

Podnik v posledních třech letech využíval jednoho z následujících opatření pro rozvoj venkova

Shromažďují se informace o tom, zda podnik v posledních třech letech využíval jednoho z následujících opatření pro rozvoj venkova podle určitých stanovených norem a pravidel uvedených v nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (9), nebo případně v nejnovějších právních předpisech.

7.01.01

 

Využívání poradenských služeb

Článek 24 nařízení (ES) č. 1698/2005: Využívání poradenských služeb.

7.01.02

 

Modernizace zemědělských podniků

Článek 26 nařízení (ES) č. 1698/2005: Modernizace zemědělských hospodářství.

7.01.03

 

Přidávání hodnoty zemědělským a lesnickým produktům

Článek 28 nařízení (ES) č. 1698/2005: Přidávání hodnoty zemědělským a lesnickým produktům.

7.01.04

 

Dodržování norem založených na právních předpisech Společenství

Článek 31 nařízení (ES) č. 1698/2005: Dodržování norem založených na právních předpisech Společenství.

7.01.05

 

Účast zemědělců v programech jakosti potravin

Článek 32 nařízení (ES) č. 1698/2005: Účast zemědělců v programech jakosti potravin.

7.01.06

 

Platby programu Natura 2000 na zemědělskou plochu

Článek 38 nařízení (ES) č. 1698/2005: Platby v rámci Natury 2000.

7.01.07

 

Platby spojené s rámcovou směrnicí o vodě

Článek 38 nařízení (ES) č. 1698/2005: Platby související se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (10).

7.01.08

 

Agroenvironmentální platby

Článek 39 nařízení (ES) č. 1698/2005: Agroenvironmentální platby.

7.01.08.01

 

 

z toho v rámci ekologického zemědělství

Článek 39 nařízení (ES) č. 1698/2005: Agroenvironmentální platby a pokud zemědělský podnik provozuje zemědělskou činnost podle určitých stanovených norem a pravidel uvedených v nařízení (ES) č. 834/2007.

7.01.09

 

Platby na podporu dobrých životních podmínek zvířat

Článek 40 nařízení (ES) č. 1698/2005: Platby na podporu dobrých životních podmínek zvířat.

7.01.10

 

Diverzifikace zaměřená na jiné než zemědělské činnosti

Článek 53 nařízení (ES) č. 1698/2005: Diverzifikace činností nezemědělské povahy.

7.01.11

 

Podpora cestovního ruchu

Článek 55 nařízení (ES) č. 1698/2005: Podpora cestovního ruchu.


(1)  Základní definice zemědělského podniku a velké dobytčí jednotky jsou stanoveny v článku 2 nařízení (ES) č. 1166/2008.

(2)  V roce 2010 nebude poskytnuto.

(3)  Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 33, 5.2.2004, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 148, 6.6.2008, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1.

(8)  V roce 2013 nebude poskytnuto.

(9)  Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.


PŘÍLOHA III

Definice ukazatelů, které se mají používat při statistickém zjišťování Společenství o metodách zemědělské výroby

I.   METODY ORBY

1.01

Konvenční zpracování půdy (radličný pluh nebo diskový pluh)

Orná půda ošetřená konvenčním zpracováním půdy, kterým se rozumí obrácení zeminy, obvykle pomocí radličného pluhu nebo diskového pluhu jako první fáze orby, následovaná druhou fází s diskovými branami.

1.02

Ochranné zpracování půdy (mělká orba)

Orná půda ošetřená ochranným zpracováním půdy (mělká orba), kterým se rozumí postup zpracování půdy nebo systém postupů zpracování půdy, při němž zůstávají na povrchu půdy rostlinné zbytky (nejméně 30 %) kvůli omezení eroze a zachování vlhkosti, obvykle bez obrácení zeminy.

1.03

Bezorebné zpracování půdy (přímý výsev)

Orná půda, na které není mezi sklizní a výsevem prováděno žádné zpracování.

II.   OCHRANA PŮDY

2.01

Krytí půdy v zimě

Způsob zakrytí orné půdy rostlinami nebo zbytky nebo její ponechání bez zakrytí v zimě.

2.01.01

 

Běžné ozimy

Orná půda, na kterou se na podzim vysévají plodiny rostoucí během zimy (běžné ozimy, například ozimá pšenice), které se obvyklým způsobem sklízejí nebo používají pro pasení.

2.01.02

 

Krycí plodiny nebo meziplodiny

Orná půda, na kterou se vysévají rostliny výslovně za účelem omezení ztráty půdy, živin a přípravků na ochranu rostlin v zimě nebo v jiných obdobích, kdy by půda byla jinak holá a náchylná ke ztrátám. Ekonomický zájem na těchto plodinách je nízký a hlavním cílem je ochrana půdy a zachování živin.

Na jaře se obvykle před výsevem další plodiny zaorávají a nesklízejí se, ani se nespásají.

2.01.03

 

Rostlinné zbytky

Orná půda pokrytá v zimě rostlinnými zbytky a strništěm z předchozí pěstitelské sezóny. Nejsou zahrnuty krycí plodiny nebo meziplodiny.

2.01.04

 

Holá půda

Orná půda, na které je na podzim prováděna orba nebo jiné ošetření a která není oseta ani zakryta rostlinnými zbytky v zimě a zůstává do předosevních nebo osevních agrotechnických prací následujícího jara holá.

2.02

Střídání plodin

2.02.01

 

Podíl orné půdy nezapojené do střídání plodin

Orná půda, na které se stejná plodina pěstuje nejméně po dobu tří let po sobě a která není zapojena do plánovaného střídání plodin.

Střídáním plodin se rozumí plánované střídání jednoletých plodin pěstovaných na konkrétním pozemku v po sobě jdoucích sklizňových rocích, takže na stejném pozemku nejsou pěstovány bez přerušení plodiny stejného druhu. Pokud se trvale pěstuje stejná plodina, může se k popisu tohoto jevu použít termín monokultura.

III.   KRAJINNÉ PRVKY

3.01

Lineární prvky udržované zemědělcem za poslední tři roky

Lineárními prvky se rozumí souvislé řady stromů, keřů nebo keříků, kamenné zídky atd. vytvořené člověkem a obvykle představující hranici pozemku.

3.01.a

 

Živé ploty

Řady keřů nebo keříků, které vytvářejí živý plot, někdy s prostřední řadou stromů.

3.01.b

 

Větrolamy

Souvislé řady lesního porostu, obvykle tvořící hranice pozemku v rámci zemědělské půdy nebo podél silnic či vodních toků.

3.01.c

 

Kamenné zídky

Cihlové nebo kamenné struktury (např. z kamene kladeného nasucho nebo s použitím malty) vytvořené člověkem.

3.02

Lineární prvky zřízené za poslední tři roky

3.02.a

 

Živé ploty

3.02.b

 

Větrolamy

3.02.c

 

Kamenné zídky

IV.   PASTVA HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT

4.01

Pastva na pozemcích podniku

4.01.01

 

Plocha využívaná k pastvě za referenční rok

Celková rozloha pastvin v majetku, v pronájmu nebo jinak přidělených zemědělskému podniku, na kterých byla zvířata v referenčním roce držena kvůli pasení.

4.01.02

 

Celkový čas, kdy jsou zvířata venku na pastvině

Počet měsíců, během nichž se zvířata v referenčním roce pásla na pastvinách v majetku, v pronájmu nebo jinak přidělených zemědělskému podniku.

4.02

Pastva na veřejných pozemcích

Veřejnými pozemky se rozumí pozemky, které nepatří přímo k zemědělskému podniku a na které se vztahují práva společného užívání. Mohou je tvořit pastviny, zahrady nebo jiné pozemky.

Obecně se veřejnými pozemky rozumí využívaná zemědělská půda, kterou vlastní veřejné orgány (stát, obec atd.) a ke které může daná osoba vykonávat práva užívání, obvykle společně s jinými osobami.

4.02.01

 

Celkový počet zvířat pasoucích se na veřejných pozemcích

4.02.02

 

Celkový čas, kdy se zvířata pasou na veřejných pozemcích

Počet měsíců, během nichž se zvířata během referenčního roku pásla na veřejných pozemcích.

V.   USTÁJENÍ ZVÍŘAT

5.01

Skot

5.01.01

 

Vazná stáj – s chlévskou mrvou a močůvkou

Typ ustájení, v jehož rámci jsou zvířata uvázána na místě a nemohou se volně pohybovat a výkaly jsou obvykle odstraňovány mechanicky mimo budovu jako chlévská mrva/chlévský hnůj.

5.01.02

 

Vazná stáj – s kejdou

Typ ustájení, v jehož rámci jsou zvířata uvázána na místě a nemohou se volně pohybovat a výkaly a moč propadávají podlahou do jímky, kde vytvářejí kejdu.

5.01.03

 

Volné ustájení – s chlévskou mrvou a močůvkou

Typ ustájení, v jehož rámci se zvířata mohou volně pohybovat a výkaly jsou obvykle odstraňovány mechanicky mimo budovu jako chlévská mrva/chlévský hnůj.

5.01.04

 

Volné ustájení – s kejdou

Typ ustájení, v jehož rámci se zvířata mohou volně pohybovat a výkaly a moč propadávají podlahou do jímky, kde vytvářejí kejdu, nebo do místa, kde mohou být sebrány z betonových průchodů a uskladněny ve sběrných nádržích nebo lagunách společně s kejdou uskladněnou ve venkovních dvorech.

5.01.99

 

Ostatní

Všechny typy ustájení, na které se nevztahují popisy výše.

5.02

Prasata

5.02.01

 

Na částečně zaroštovaných podlahách

Typ ustájení na částečně zaroštovaných podlahách, tj. část podlahy je opatřena rošty, kterými propadávají výkaly a moč do jímky, kde vytvářejí kejdu.

5.02.02

 

Na kompletně zaroštovaných podlahách

Typ ustájení na zcela zaroštovaných podlahách, tj. podlaha je opatřena rošty, kterými propadávají výkaly a moč do jímky, kde vytvářejí kejdu.

5.02.03

 

Na podestýlce (na hluboké podestýlce – ve volném ustájení)

Typ ustájení s podlahou pokrytou silnou vrstvou podestýlky (slámou, rašelinou, pilinami nebo jiným podobným materiálem, který váže výkaly a moč) odstraňované v intervalech až několika měsíců.

5.02.99

 

Ostatní

Všechny typy ustájení, na které se nevztahují popisy výše.

5.03

Nosnice

5.03.01

 

Na podestýlce (na hluboké podestýlce – ve volném ustájení)

Typ ustájení s podlahou pokrytou silnou vrstvou podestýlky (slámou, rašelinou, pilinami nebo jiným podobným materiálem, který váže výkaly) odstraňované v intervalech až několika měsíců.

5.03.02

 

Bateriové klece (všechny druhy)

Typ ustájení, v jehož rámci jsou všechny nosnice drženy v klecích po jednom nebo více kusech.

5.03.02.01

 

 

Bateriové klece s pásem na odklízení trusu

Bateriové klece, z nichž je trus odklízen mechanicky pomocí pásu pod klecemi mimo budovu, kde vytváří chlévskou mrvu/chlévský hnůj.

5.03.02.02

 

 

Bateriové klece s jímkou na trus

Bateriové klece, z nichž trus padá do jímky pod klecemi, kde vytváří kejdu.

5.03.02.03

 

 

Vícepodlažní bateriové klece

Bateriové klece, z nichž trus padá na podlahu pod klecemi, kde vytváří chlévskou mrvu/chlévský hnůj a je pravidelně mechanicky odstraňován.

5.03.99

 

Ostatní

Všechny typy ustájení, na které se nevztahují popisy výše.

VI.   APLIKACE STATKOVÝCH HNOJIV

6.01

Využívaná zemědělská půda hnojená chlévským hnojem

6.01.01

 

Celkem

Celková rozloha využívané zemědělské půdy zemědělského podniku hnojená v referenčním roce chlévskou mrvou/chlévským hnojem.

6.01.02

 

s okamžitým zapravováním

Celková rozloha využívané zemědělské půdy zemědělského podniku, na které bylo aplikované statkové hnojivo mechanicky zapraveno do půdy s využitím metod k jeho okamžitému zapravení.

6.02

Využívaná zemědělská půda hnojená kejdou

6.02.01

 

Celkem

Celková rozloha využívané zemědělské půdy zemědělského podniku hnojená v referenčním roce kejdou.

6.02.02

 

S okamžitým zapravováním nebo injektáží

Celková rozloha využívané zemědělské půdy zemědělského podniku, na které byla aplikovaná kejda mechanicky zapravena do půdy s využitím metod k jejímu okamžitému zapravení, nebo do ní byla kejda aplikována přímo prostřednictvím injektáže.

6.03

Podíl statkových hnojiv vyvezených z podniku na celkovém vyprodukovaném množství statkových hnojiv

Množství statkových hnojiv a kejdy, které byly prodány nebo jinak odstraněny ze zemědělského podniku, odhadované jako podíl z celkového množství statkových hnojiv a kejdy vyprodukovaných v zemědělském podniku v referenčním roce.

VII.   USKLADŇOVÁNÍ STATKOVÝCH HNOJIV A ZAŘÍZENÍ NA ZPRACOVÁNÍ

7.01

Prostory na uskladnění

7.01.01

 

Chlévská mrva

Zastřešené nebo nezastřešené prostory na uskladnění chlévské mrvy s nepropustným povrchem se zábranou pro odtékající kapalinu.

Chlévskou mrvou se rozumí výkaly domácích zvířat (s podestýlkou nebo bez ní), případně s malým množstvím moče.

7.01.02

 

Močůvka

Otevřená nebo krytá vodotěsná nádrž nebo utěsněná laguna pro uskladnění močůvky.

Močůvkou se rozumí moč domácích zvířat, případně s malým množstvím výkalů a/nebo vody.

7.01.03

 

Kejda

Otevřená nebo krytá vodotěsná nádrž nebo utěsněná laguna pro uskladnění kejdy.

Kejdou se rozumí hnůj v kapalné formě, tj. směs výkalů a moči domácích zvířat, případně také vody a/nebo malého množství podestýlky.

7.01.03.01

 

 

Nádrže na kejdu

Nádrže, obvykle z nepropustného materiálu, k uskladnění kejdy.

7.01.03.02

 

 

Laguny

Jímka v zemi, obvykle utěsněná, k uskladnění kejdy.

7.02

Jsou prostory na uskladnění kryté?

Prostory na uskladnění statkových hnojiv kryté (např. betonovým krytem, plachtou, celtou atd.) tak, že jsou chráněny před deštěm nebo jinými srážkami a může dojít ke snížení emisí amoniaku.

 

 

Chlévská mrva

 

 

Močůvka

 

 

Kejda

VIII.   ZAVLAŽOVÁNÍ

8.01

Zavlažovaná plocha

8.01.01

 

Průměrná zavlažovaná plocha za poslední tři roky

Průměrná využívaná zemědělská půda zemědělského podniku, která byla v posledních třech letech, včetně referenčního roku, zavlažována.

8.01.02

 

Celková obdělávaná půda zavlažovaná nejméně jednou za předchozích 12 měsíců

Plocha využívaná k pěstování plodin, která byla skutečně zavlažena alespoň jednou během 12 měsíců před referenčním dnem statistického zjišťování, podle jednotlivých kategorií plodin.

Plodiny jsou definovány v oddíle II. Půda.

8.01.02.01

 

 

Obiloviny pěstované na zrno (včetně osiva) (kromě kukuřice a rýže)

8.01.02.02

 

 

Kukuřice (na zrno a na píci)

8.01.02.03

 

 

Rýže

8.01.02.04

 

 

Sušené luskoviny a bílkovinné plodiny pěstované na zrno (včetně osiva a luskovinoobilných směsí)

8.01.02.05

 

 

Brambory (včetně raných a sadbových)

8.01.02.06

 

 

Cukrovka (kromě sadbové)

8.01.02.07

 

 

Řepka a řepice

8.01.02.08

 

 

Slunečnice

8.01.02.09

 

 

Přadné plodiny (len, konopí, ostatní přadné plodiny)

8.01.02.10

 

 

Čerstvá zelenina, melouny a jahody – polní produkce

8.01.02.11

 

 

Dočasné a trvalé travní porosty

8.01.02.12

 

 

Ostatní plodiny na orné půdě

8.01.02.13

 

 

Ovocné sady včetně porostů bobulovin

8.01.02.14

 

 

Citrusové sady

8.01.02.15

 

 

Olivové háje

8.01.02.16

 

 

Vinice

8.02

Uplatňované metody zavlažování

8.02.01

 

Povrchové zavlažování (zaplavování, brázdy)

Vedení vody po zemi, přičemž se zaplavuje buď celá plocha, nebo se voda přivádí malými brázdami mezi řádky plodin, s využitím síly gravitace.

8.02.02

 

Postřikové zavlažování

Zavlažování rostlin rozprašováním vody po pozemcích pod vysokým tlakem, jako deštěm.

8.02.03

 

Kapkové zavlažování

Zavlažování rostlin po kapkách, přivedením vody nízko k rostlinám, nebo mikrorozprašovači, nebo vytvořením umělé mlhy.

8.03

Zdroj vody na zavlažování používané podnikem

Zdroj veškeré vody nebo většiny vody na zavlažování používané podnikem.

8.03.01

 

Podzemní voda na pozemcích podniku

Vodní zdroje nacházející se v zemědělském podniku nebo blízko něj, využívající vodu čerpanou z vyvrtaných nebo vykopaných studní nebo z volně tekoucích přírodních podzemních pramenů apod.

8.03.02

 

Povrchová voda na pozemcích podniku (rybníky či nádrže)

Malé přírodní rybníky nebo umělé nádrže, nacházející se zcela na území zemědělského podniku nebo používané pouze jedním zemědělským podnikem.

8.03.03

 

Povrchová voda mimo zemědělský podnik z jezer, řek či vodních toků

Povrchová sladká voda (jezera, řeky, ostatní vodní toky) z přírodních zdrojů pro zavlažovací účely.

8.03.04

 

Voda mimo zemědělský podnik z veřejných sítí dodávek vody

Zdroje vody nacházející se mimo zemědělský podnik, jiné než uvedené v položce „Povrchová voda mimo zemědělský podnik z jezer, řek či vodních toků“, přístupné alespoň dvěma zemědělským podnikům. Zpravidla se za přístup k těmto zdrojům účtuje poplatek.

8.03.99

 

Jiné zdroje

Jiné zdroje vody na zavlažování, jinde neuvedené. Může se jednat o vodu pocházející ze silně zasolených zdrojů, např. z Atlantického oceánu nebo Středozemního moře, která se před použitím upravuje za účelem snížení koncentrace soli (odsolování), nebo z brakických vodních zdrojů (s nízkým obsahem soli), jako např. Baltské moře a některé řeky, kdy je vodu možno použít přímo bez úpravy. Voda mohla také projít čistírnou odpadních vod a uživateli se dodává jako recyklovaná odpadní voda.

8.04

Objem vody použité k zavlažování za rok

Objem vody použité k zavlažování v zemědělském podniku během 12 měsíců před referenčním dnem statistického zjišťování, bez ohledu na zdroj.


15.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 329/29


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1201/2009

30. listopadu 2009,

kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 o sčítání lidu, domů a bytů, pokud jde o technické specifikace témat a jejich rozdělení

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 ze dne 9. července 2008 o sčítání lidu, domů a bytů (1), a zejména na čl. 5 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby se zajistila srovnatelnost údajů ze sčítání lidu, domů a bytů prováděných členskými státy a mohly být sestaveny spolehlivé přehledy na úrovni Společenství, je třeba v souladu s požadavky nařízení (ES) č. 763/2008 definovat a rozdělit témata sčítání ve všech členských státech stejným způsobem. Nařízení (ES) č. 763/2008 tedy obsahuje požadavek, aby Evropská komise přijala technické specifikace těchto témat a jejich rozdělení.

(2)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro evropský statistický systém,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Toto nařízení stanoví technické specifikace témat sčítání a jejich rozdělení, které jsou třeba k provádění nařízení (ES) č. 763/2008. Technické specifikace, jež se mají použít pro údaje, které se zasílají Komisi za referenční rok 2011, jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. listopadu 2009.

Za Komisi

Joaquín ALMUNIA

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 14.


PŘÍLOHA

Technické specifikace témat sčítání a jejich rozdělení

Technické specifikace jsou uspořádány takto:

Každé téma má svůj nadpis.

Za nadpisem mohou být uvedeny technické specifikace vztahující se k obecným aspektům tématu.

Dále následuje/následují rozdělení tématu. Některá témata mají více než jedno rozdělení, a ta mohou být různě podrobná. V takovém případě je písmenem „H“ označeno rozdělení s nejvyšší úrovní podrobnosti, písmenem „M“ rozdělení se střední úrovní podrobnosti a písmenem „L“ rozdělení s nejnižší úrovní podrobnosti.

Pro všechna rozdělení jsou uvedeny součty. Po každém rozdělení mohou následovat další technické specifikace, které se týkají pouze konkrétního rozdělení.

Definice stanovené v článku 2 nařízení (ES) č. 763/2008 se vztahují také na toto nařízení.

Téma: Místo obvyklého pobytu

Při uplatňování definice „místo obvyklého pobytu“ uvedené v čl. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 763/2008 ve zvláštních případech postupují členské státy takto:

a)

Pokud se osoba v průběhu roku pravidelně zdržuje na několika místech pobytu, považuje se za místo jejího obvyklého pobytu místo, kde tráví většinu roku, přičemž není důležité, zda se toto místo nachází v dané zemi nebo v zahraničí. Osoba, která přes týden pracuje mimo domov a vrací se na víkendy do svého domova, považuje za místo obvyklého pobytu svůj domov, přičemž není důležité, zda se její pracoviště nachází v dané zemi nebo v zahraničí.

b)

Žáci základních a studenti středních škol, kteří jsou během školního roku mimo domov, považují za místo obvyklého pobytu svůj domov, přičemž není důležité, zda studují v dané zemi nebo v zahraničí.

c)

Vysokoškolští studenti, kteří pobývají během studia na vysoké škole nebo univerzitě mimo domov, považují za místo svého obvyklého pobytu to místo, kde bydlí v během semestru, přičemž není důležité, za jde o instituci (například internátní školu) nebo o ubytování v soukromí, a bez ohledu na to, zda získávají své vzdělání na jiném místě v dané zemi nebo v zahraničí. Pokud se však navštěvovaná vzdělávací instituce nachází v dané zemi, lze za místo obvyklého pobytu výjimečně považovat studentův domov.

d)

Instituce se považuje za místo obvyklého pobytu všech svých obyvatel, kteří v ní v době sčítání bydleli 12 nebo více měsíců nebo v ní takovou dobu do budoucna hodlali bydlet.

e)

V případě osob vykonávajících povinnou vojenskou službu a členů ozbrojených sil, kteří bydlí v kasárnách nebo vojenských táborech/základnách, se uplatňuje obecné pravidlo o místě, kde osoba tráví většinu období každodenního odpočinku.

f)

V případě bezdomovců, osob bez střechy nad hlavou, kočovníků, tuláků a osob, u kterých nelze hovořit o místě obvyklého pobytu, se za místo jejich obvyklého pobytu považuje místo sčítání.

g)

V případě dítěte, které se střídavě zdržuje na dvou místech pobytu (například jsou-li jeho rodiče rozvedeni), se za místo jeho obvyklého pobytu považuje to místo, kde tráví většinu času. Pokud dítě tráví u každého rodiče stejnou dobu, považuje se za místo jeho obvyklého pobytu to místo, kde se dítě nalézá během noci sčítání.

Na základě definice místa obvyklého pobytu se osoby, které obvykle bydlí v místě sčítání, ale v době sčítání se na tomto místě nezdržují nebo nebudou zdržovat po dobu kratší jednoho roku, považují za dočasně nepřítomné, a jsou tedy zahrnuty do součtu obyvatel. Avšak osoby, které bydlí nebo budou pravděpodobně bydlet mimo místo sčítání po dobu jednoho roku nebo déle, se nepovažují za dočasně nepřítomné, a proto se do součtu obyvatel nezapočítávají. Na tuto skutečnost nemá vliv délka návštěv, které tyto osoby čas od času vykonávají u své rodiny.

Osoby, které jsou do sčítání zahrnuty, ale nesplňují podmínky k tomu, aby měly místo obvyklého pobytu v místě sčítání, tj. nebydlí, resp. nebudou bydlet v místě sčítání po dobu alespoň jednoho roku nepřetržitě, se považují za dočasně přítomné, a proto se nezapočítávají do součtu obyvatel, kteří v místě obvykle pobývají.

Zeměpisná oblast (1)

GEO.N.

GEO.L.

GEO.M.

GEO.H.

0.

Celkem (na území členského státu)

0.

0.

0.

0.

x.

Všechny regiony NUTS 1 v daném členském státě

 

x.

x.

x.

 

x.x.

Všechny regiony NUTS 2 v daném členském státě

 

x.x.

x.x.

x.x.

 

 

x.x.x.

Všechny regiony NUTS 3 v daném členském státě

 

 

x.x.x.

x.x.x.

 

 

 

x.x.x.x.

Všechny regiony LAU 2 v daném členském státě

 

 

 

x.x.x.x.

Rozdělení položky „Zeměpisná oblast“ mají rozdělovat všechny součty nebo mezisoučty, které se týkají osob („Místo obvyklého pobytu“). Mohou být použita také k regionálnímu rozdělení jakéhokoliv součtu, na který se nevztahuje žádné z témat „Místo obvyklého pobytu“ nebo „Místo pracoviště“.

Pro rozdělení položky „Zeměpisná oblast“ se použijí verze klasifikace územních statistických jednotek („NUTS“) a klasifikace místních administrativních jednotek („LAU“) platné dne 1. ledna 2011.

Téma: Místo pracoviště

Místem pracoviště se rozumí zeměpisná oblast, ve které v současnosti zaměstnaná osoba vykonává své povolání.

V případě osoby, která pracuje převážně z domova, je místo pracoviště totožné s místem jejího obvyklého pobytu. Termín „pracuje“ se vztahuje na práci vykonávanou zaměstnanou osobou (viz definice termínu „Zaměstnaní“ v rámci tématu „Typ současné ekonomické aktivity“). Přívlastkem „převážně“ se rozumí, že osoba pracuje z domova vždy nebo většinu času a z jiného místa pracuje méně často nebo nikdy.

Místo pracoviště (2)

LPW.N.

LPW.L.

0.

Celkem

0.

0.

1.

Na území daného členského státu

1.

1.

 

1.x.

Všechny regiony NUTS 1 v daném členském státě

 

1.x.

 

 

1.x.x.

Všechny regiony NUTS 2 v daném členském státě

 

1.x.x.

2.

Mimo území daného členského státu

2.

2.

3.

Nevztahuje se (nepracující osoby)

3.

3.

Rozdělení tématu „Místo pracoviště“ mají rozdělovat všechny součty nebo mezisoučty, které se týkají osob.

Pro rozdělení tématu „Místo pracoviště“ se použije verze klasifikace územních statistických jednotek („NUTS“) platná dne 1. ledna 2011.

Téma: Lokalita

Lokalita je vymezena jako jasně rozlišený shluk obyvatel, tj. oblast vymezena obyvatelstvem žijícím v sousedících nebo spojených budovách. Tyto budovy:

a)

mohou tvořit souvisle zastavěnou oblast s jasně rozeznatelnou sítí ulic, nebo

b)

nemusí být součástí souvisle zastavěné plochy, jestliže tvoří seskupení budov, kterému je dáno jedinečné a místně uznávané toponymum, nebo

c)

nemusí plnit žádné ze dvou výše uvedených požadavků, jestliže tvoří seskupení budov, kde je odstup od nejbližší sousední budovy nejvýše 200 m.

Při použití této definice by na určité kategorie využívání půdy nemělo být nahlíženo jako na rušitele celistvosti zastavěné plochy. Do těchto kategorií patří: průmyslové a obchodní budovy a zařízení, veřejné parky, hřiště a zahrady, fotbalová hřiště a jiná sportovní zařízení, přemostěné vodní toky, železniční tratě, kanály, parkovací prostory a jiná dopravní infrastruktura, hřbitovy.

Regiony LAU 2 s méně než 2 000 obyvateli mohou být považovány za jednu lokalitu.

Obyvatelé lokality jsou vymezeni jako osoby s obvyklým místem pobytu v dotčené lokalitě.

Samostatně stojící budovu je třeba zařadit do kategorie, která vypovídá o počtu osob, které mají své obvyklé místo pobytu v budově.

Velikost lokality

LOC.

0.

Celkem

0.

1.

1 000 000 a více obyvatel

1.

2.

500 000 – 999 999 obyvatel

2.

3.

200 000 – 499 999 obyvatel

3.

4.

100 000 – 199 999 obyvatel

4.

5.

50 000 – 99 999 obyvatel

5.

6.

20 000 – 49 999 obyvatel

6.

7.

10 000 – 19 999 obyvatel

7.

8.

5 000 – 9 999 obyvatel

8.

9.

2 000 – 4 999 obyvatel

9.

10.

1 000 – 1 999 obyvatel

10.

11.

500 – 999 obyvatel

11.

12.

200 – 499 obyvatel

12.

13.

Méně než 200 obyvatel

13.

Rozdělení položky „Velikost lokality“ mají rozdělovat všechny součty nebo mezisoučty jednotek, které mohou být umístěny v „lokalitách“, včetně součtu nebo mezisoučtu, který se týká osob.

Téma: Pohlaví

Pohlaví

SEX.

0.

Celkem

0.

1.

Muži

1.

2.

Ženy

2.

Rozdělení tématu „Pohlaví“ mají rozdělovat všechny součty nebo mezisoučty, které se týkají osob.

Téma: Věk

Je třeba uvést věk (v dokončených letech), kterého osoba dosáhla k referenčnímu datu.

Věk

AGE.L.

AGE.M.

AGE.H.

0.

Celkem

0.

0.

0.

1.

Mladší 15 let

1.

1.

1.

 

1.1.

Mladší 5 let

 

1.1.

1.1.

 

 

1.1.1

Mladší 1 roku

 

 

1.1.1

 

 

1.1.2.

1 rok

 

 

1.1.2.

 

 

1.1.3.

2 roky

 

 

1.1.3.

 

 

1.1.4.

3 roky

 

 

1.1.4.

 

 

1.1.5.

4 roky

 

 

1.1.5.

 

1.2.

5 až 9 let

 

1.2.

1.2.

 

 

1.2.1.

5 let

 

 

1.2.1.

 

 

1.2.2.

6 let

 

 

1.2.2.

 

 

1.2.3.

7 let

 

 

1.2.3.

 

 

1.2.4.

8 let

 

 

1.2.4.

 

 

1.2.5.

9 let

 

 

1.2.5.

 

1.3.

10 až 14 let

 

1.3.

1.3.

 

 

1.3.1.

10 let

 

 

1.3.1.

 

 

1.3.2.

11 let

 

 

1.3.2.

 

 

1.3.3.

12 let

 

 

1.3.3.

 

 

1.3.4.

13 let

 

 

1.3.4.

 

 

1.3.5.

14 let

 

 

1.3.5.

2.

15 až 29 let

2.

2.

2.

 

2.1.

15 až 19 let

 

2.1.

2.1.

 

 

2.1.1.

15 let

 

 

2.1.1.

 

 

2.1.2.

16 let

 

 

2.1.2.

 

 

2.1.3.

17 let

 

 

2.1.3.

 

 

2.1.4.

18 let

 

 

2.1.4.

 

 

2.1.5.

19 let

 

 

2.1.5.

 

2.2.

20 až 24 let

 

2.2.

2.2.

 

 

2.2.1.

20 let

 

 

2.2.1.

 

 

2.2.2.

21 let

 

 

2.2.2.

 

 

2.2.3.

22 let

 

 

2.2.3.

 

 

2.2.4.

23 let

 

 

2.2.4.

 

 

2.2.5.

24 let

 

 

2.2.5.

 

2.3.

25 až 29 let

 

2.3.

2.3.

 

 

2.3.1.

25 let

 

 

2.3.1.

 

 

2.3.2.

26 let

 

 

2.3.2.

 

 

2.3.3.

27 let

 

 

2.3.3.

 

 

2.3.4.

28 let

 

 

2.3.4.

 

 

2.3.5.

29 let

 

 

2.3.5.

3.

30 až 49 let

3.

3.

3.

 

3.1.

30 až 34 let

 

3.1.

3.1.

 

 

3.1.1.

30 let

 

 

3.1.1.

 

 

3.1.2.

31 let

 

 

3.1.2.

 

 

3.1.3.

32 let

 

 

3.1.3.

 

 

3.1.4.

33 let

 

 

3.1.4.

 

 

3.1.5.

34 let

 

 

3.1.5.

 

3.2.

35 až 39 let

 

3.2.

3.2.

 

 

3.2.1.

35 let

 

 

3.2.1.

 

 

3.2.2.

36 let

 

 

3.2.2.

 

 

3.2.3.

37 let

 

 

3.2.3.

 

 

3.2.4.

38 let

 

 

3.2.4.

 

 

3.2.5.

39 let

 

 

3.2.5.

 

3.3.

40 až 44 let

 

3.3.

3.3.

 

 

3.3.1.

40 let

 

 

3.3.1.

 

 

3.3.2.

41 let

 

 

3.3.2.

 

 

3.3.3.

42 let

 

 

3.3.3.

 

 

3.3.4.

43 let

 

 

3.3.4.

 

 

3.3.5.

44 let

 

 

3.3.5.

 

3.4.

45 až 49 let

 

3.4.

3.4.

 

 

3.4.1.

45 let

 

 

3.4.1.

 

 

3.4.2.

46 let

 

 

3.4.2.

 

 

3.4.3.

47 let

 

 

3.4.3.

 

 

3.4.4.

48 let

 

 

3.4.4.

 

 

3.4.5.

49 let

 

 

3.4.5.

4.

50 až 64 let

4.

4.

4.

 

4.1.

50 až 54 let

 

4.1.

4.1.

 

 

4.1.1.

50 let

 

 

4.1.1.

 

 

4.1.2.

51 let

 

 

4.1.2.

 

 

4.1.3.

52 let

 

 

4.1.3.

 

 

4.1.4.

53 let

 

 

4.1.4.

 

 

4.1.5.

54 let

 

 

4.1.5.

 

4.2.

55 až 59 let

 

4.2.

4.2.

 

 

4.2.1.

55 let

 

 

4.2.1.

 

 

4.2.2.

56 let

 

 

4.2.2.

 

 

4.2.3.

57 let

 

 

4.2.3.

 

 

4.2.4.

58 let

 

 

4.2.4.

 

 

4.2.5.

59 let

 

 

4.2.5.

 

4.3.

60 až 64 let

 

4.3.

4.3.

 

 

4.3.1.

60 let

 

 

4.3.1.

 

 

4.3.2.

61 let

 

 

4.3.2.

 

 

4.3.3.

62 let

 

 

4.3.3.

 

 

4.3.4.

63 let

 

 

4.3.4.

 

 

4.3.5.

64 let

 

 

4.3.5.

5.

65 až 84 let

5.

5.

5.

 

5.1.

65 až 69 let

 

5.1.

5.1.

 

 

5.1.1.

65 let

 

 

5.1.1.

 

 

5.1.2.

66 let

 

 

5.1.2.

 

 

5.1.3.

67 let

 

 

5.1.3.

 

 

5.1.4.

68 let

 

 

5.1.4.

 

 

5.1.5.

69 let

 

 

5.1.5.

 

5.2.

70 až 74 let

 

5.2.

5.2.

 

 

5.2.1.

70 let

 

 

5.2.1.

 

 

5.2.2.

71 let

 

 

5.2.2.

 

 

5.2.3.

72 let

 

 

5.2.3.

 

 

5.2.4.

73 let

 

 

5.2.4.

 

 

5.2.5.

74 let

 

 

5.2.5.

 

5.3.

75 až 79 let

 

5.3.

5.3.

 

 

5.3.1.

75 let

 

 

5.3.1.

 

 

5.3.2.

76 let

 

 

5.3.2.

 

 

5.3.3.

77 let

 

 

5.3.3.

 

 

5.3.4.

78 let

 

 

5.3.4.

 

 

5.3.5.

79 let

 

 

5.3.5.

 

5.4.

80 až 84 let

 

5.4.

5.4.

 

 

5.4.1.

80 let

 

 

5.4.1.

 

 

5.4.2.

81 let

 

 

5.4.2.

 

 

5.4.3.

82 let

 

 

5.4.3.

 

 

5.4.4.

83 let

 

 

5.4.4.

 

 

5.4.5.

84 let

 

 

5.4.5.

6.

85 let a více

6.

6.

6.

 

6.1.

85 až 89 let

 

6.1.

6.1.

 

 

6.1.1.

85 let

 

 

6.1.1.

 

 

6.1.2.

86 let

 

 

6.1.2.

 

 

6.1.3.

87 let

 

 

6.1.3.

 

 

6.1.4.

88 let

 

 

6.1.4.

 

 

6.1.5.

89 let

 

 

6.1.5.

 

6.2.

90 až 94 let

 

6.2.

6.2.

 

 

6.2.1.

90 let

 

 

6.2.1.

 

 

6.2.2.

91 let

 

 

6.2.2.

 

 

6.2.3.

92 let

 

 

6.2.3.

 

 

6.2.4.

93 let

 

 

6.2.4.

 

 

6.2.5.

94 let

 

 

6.2.5.

 

6.3.

95 až 99 let

 

6.3.

6.3.

 

 

6.3.1.

95 let

 

 

6.3.1.

 

 

6.3.2.

96 let

 

 

6.3.2.

 

 

6.3.3.

97 let

 

 

6.3.3.

 

 

6.3.4.

98 let

 

 

6.3.4.

 

 

6.3.5.

99 let

 

 

6.3.5.

 

6.4.

100 let a více

 

6.4.

6.4.

Rozdělení tématu „Věk“ mají rozdělovat všechny součty nebo mezisoučty, které se týkají osob.

Téma: Rodinný stav

Rodinný stav je vymezen jako (právní) manželský stav každého jednotlivce ve vztahu k manželskému právu (nebo zvyklostem) země sčítání (tj. stav de jure).

Osoby jsou klasifikovány podle aktuálního rodinného stavu, ve kterém se nalézají k referenčnímu datu.

Členské státy předloží údaje o registrovaných partnerstvích, pokud disponují právním rámcem pro partnerství, která:

a)

vedou ke vzniku právních manželských závazků mezi dvěma osobami, a

b)

nejsou manželstvím, a

c)

vylučují ženatého muže nebo vdanou ženu nebo osobu, která má právní závazky vyplývající z takového současného partnerství a současně se zaváže plnit právní závazky vyplývající z nového manželství nebo jiného takového partnerství s jinou osobou.

Rodinný stav

LMS.

0.

Celkem

0.

1.

Osoby, které nikdy nevstoupily do manželství ani do registrovaného partnerství

1.

2.

Ženatí/vdané

2.

 

2.1.

Manželství osob opačného pohlaví (nepovinné)

2.1.

 

2.2.

Manželství osob stejného pohlaví (nepovinné)

2.2.

3.

Ovdovělí (kteří nevstoupili do dalšího manželství nebo registrovaného partnerství)

3.

4.

Rozvedení (kteří nevstoupili do dalšího manželství nebo registrovaného partnerství)

4.

5.

Registrovaná partnerství

5.

 

5.1.

Registrovaná partnerství osob opačného pohlaví (nepovinné)

5.1.

 

5.2.

Registrovaná partnerství osob stejného pohlaví (nepovinné)

5.2.

6.

Registrovaná partnerství ukončená smrtí partnera (ovdovělý partner nevstoupil do dalšího manželství ani registrovaného sňatku)

6.

7.

Zákonně zrušená registrovaná partnerství (bývalí partneři nevstoupili do dalšího manželství nebo registrovaného partnerství)

7.

8.

Neuvedeno

8.

Rozdělení „Rodinný stav“ má rozdělovat všechny součty nebo mezisoučty, které se týkají osob.

V členských státech, jejichž právní předpisy umožňují „právní rozluku“ manželského páru, se tyto „rozloučené“ osoby zařazují do skupiny „Ženatí/vdané“ (LMS.2.).

Téma: Typ současné ekonomické aktivity

„Typ současné ekonomické aktivity“ se vztahuje na současný vztah dané osoby k ekonomické aktivitě sledované v referenčním období jednoho týdne, což může být bud' určitý, nedávný, pevně stanovený kalendářní týden, poslední úplný kalendářní týden nebo posledních sedm dní před datem sčítání.

„V současné době ekonomicky aktivní (obyvatelstvo)“ zahrnuje všechny osoby, které splňují kritéria pro započtení mezi zaměstnané nebo nezaměstnané.

„Zaměstnaní“ jsou všechny osoby ve věku 15 let nebo starší, které v referenčním týdnu:

a)

odpracují alespoň jednu hodinu, za kterou jsou zaplaceny nebo z níž mají zisk v hotovosti nebo v naturáliích, nebo

b)

dočasně nepracují v zaměstnání, kde již pracovaly a ke kterému mají stále formální vazbu, nebo dočasně nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost.

Zaměstnanci, kteří v rozhodný okamžik sčítání dočasně nepracují, avšak mají formální vazbu k zaměstnání, se považují za osoby v placeném zaměstnání. Možnými důvody pro dočasnou nepřítomnost v práci jsou:

a)

nemoc nebo zranění, nebo

b)

dovolená nebo svátek, nebo

c)

stávka nebo výluka, nebo

d)

vzdělávání nebo odborná příprava, nebo

e)

mateřská nebo rodičovská dovolená, nebo

f)

omezení hospodářské činnosti, nebo

g)

dočasné porušení nebo pozastavení práce kvůli špatnému počasí, mechanické nebo elektrické poruše či kvůli nedostatku surovin nebo paliva, nebo

h)

jiná dočasná nepřítomnost, ať už s udělením pracovního volna nebo bez něj.

Existence formální vazby se stanoví na základě jednoho nebo několika následujících kritérií:

a)

osoba stále pobírá mzdu nebo plat, nebo

b)

osoba má záruku, že se po své dočasné nepřítomnosti může vrátit na své pracovní místo, nebo má dohodu o dni návratu do práce, nebo

c)

je ukončena doba nepřítomnosti v práci, která může být v některých případech tou dobou, za kterou mohou pracovníci dostávat náhradu mzdy bez povinnosti přijmout jinou práci.

Osoby samostatně výdělečně činné (mimo spolupracujících rodinných příslušníků) se považují za „zaměstnané“, pokud během referenčního týdne pracují, nebo dočasně nepracují, ale jejich podnikatelská činnost stále existuje.

Spolupracující rodinní příslušníci jsou považováni za „zaměstnané“, pokud během referenčního týdne vykonávají svoji práci.

„Nezaměstnaní“ jsou všechny osoby ve věku 15 let nebo starší, které:

a)

jsou během referenčního týdne „bez práce“, tj. nejsou v placeném zaměstnání ani samostatně výdělečně činné, a

b)

jsou „připraveny k okamžitému nástupu do práce“, tj. během referenčního týdne nebo dvou následujících týdnů jsou připraveny k nástupu do placeného zaměstnání nebo zahájit samostatnou výdělečnou činnost, a

c)

„hledají práci“, tj. během období čtyř týdnů, které končí referenčním týdnem, podnikají specifické kroky k nalezení placeného zaměstnání nebo za účelem zahájení samostatné výdělečné činnosti.

Kategorie „V současné době ekonomicky neaktivní“ zahrnuje osoby, které nedosáhly minimálního věku pro výkon ekonomické aktivity stanoveného daným státem.

Ke každé osobě se přiřadí jeden typ ekonomické aktivity s upřednostněním typu „zaměstnaný“ před typem „nezaměstnaný“ a typu „nezaměstnaný“ před typem „ekonomicky neaktivní“.

Typ současné ekonomické aktivity

CAS.L.

CAS.H.

0.

Celkem

0.

0.

1.

V současné době ekonomicky aktivní

1.

1.

 

1.1.

Zaměstnaní

1.1.

1.1.

 

1.2.

Nezaměstnaní

1.2.

1.2.

 

 

1.2.1.

Nezaměstnaní, kteří byli dříve zaměstnáni

 

1.2.1.

 

 

1.2.2.

Nezaměstnaní, kteří ještě nikdy nepracovali

 

1.2.2.

2.

V současné době ekonomicky neaktivní

2.

2.

 

2.1.

Osoby, které nedosáhly minimálního věku pro výkon ekonomické aktivity stanoveného daným státem

 

2.1.

 

2.2.

Osoby s důchodovými nebo kapitálovými příjmy

 

2.2.

 

2.3.

Studenti (ekonomicky neaktivní)

 

2.3.

 

2.4.

Osoby v domácnosti a ostatní osoby

 

2.4.

 

 

2.4.1.

Osoby v domácnosti (nepovinné)

 

2.4.1.

 

 

2.4.2.

Ostatní (nepovinné)

 

2.4.2.

3.

Neuvedeno

3.

3.

Rozdělení tématu „Typ současné ekonomické aktivity“ má rozdělovat všechny součty nebo mezisoučty, které se týkají osob.

Ke každé v současné době ekonomicky neaktivní osobě se přiřadí jeden typ ekonomické aktivity s upřednostněním typu „Osoby, které nedosáhly minimálního věku pro výkon ekonomické aktivity stanoveného daným státem“ před typem „Osoby s důchodovými nebo kapitálovými příjmy“ a typu „Studenti (ekonomicky neaktivní)“ před typem „Osoby v domácnosti a ostatní osoby“.

Kategorie „Studenti (ekonomicky neaktivní)“ (CAS.H.2.3.) se tedy týká studentů v sekundárním a terciárním vzdělávání, kteří:

dosáhli minimálního věku pro výkon ekonomické aktivity stanoveného daným státem, a

jsou ekonomicky neaktivní, a

nemají důchodové nebo kapitálové příjmy.

Téma: Zaměstnání

„Zaměstnání“ se vztahuje na typ práce vykonávané v rámci zaměstnaneckého poměru. „Typ práce“ je popsán hlavními pracovními úkoly a povinnostmi.

Zařazení osoby v rámci rozdělení témat „Zaměstnání“, „Odvětví“ a „Postavení v zaměstnání“ se provádí na základě téhož zaměstnání. Hlavní zaměstnanecký poměr osoby s více než jedním zaměstnáním, na jehož základě je osoba zařazena do příslušné kategorie, se určí na základě:

1)

času, který osoba tráví v práci, nebo, není-li tento údaj k dispozici,

2)

příjmu.

Zaměstnání

OCC.

0.

Celkem

0.

1.

Vedoucí a řídící pracovníci

1.

2.

Specialisté

2.

3.

Techničtí a odborní pracovníci

3.

4.

Úředníci

4.

5.

Pracovníci ve službách a prodeji

5.

6.

Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství

6.

7.

Řemeslníci a opraváři

7.

8.

Obsluha strojů a zařízení, montéři

8.

9.

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

9.

10.

Zaměstnanci v ozbrojených silách

10.

11.

Neuvedeno

11.

12.

Nevztahuje se

12.

Rozdělení tématu „Zaměstnání“ má rozdělovat všechny součty nebo mezisoučty, které se týkají osob.

Osoby ve věku 15 let nebo starší, které:

jsou během referenčního týdne zaměstnané, nebo

jsou během referenčního týdne nezaměstnané, avšak už byly někdy zaměstnány,

se zařadí pouze do jedné z kategorií OCC.1. až OCC.11., a to na základě pracovní pozice v naposledy vykonávaném zaměstnaneckém poměru. Kategorie OCC.1. až OCC.10. tématu „Zaměstnání“ odpovídají deseti hlavním skupinám klasifikace ISCO-08 (KOM).

Jestliže se názvy kategorií v klasifikaci ISCO (KOM) platné dne 1. ledna 2011 liší od názvů kategorií OCC.1. až OCC.10, použijí se názvy kategorií uvedené v klasifikaci ISCO (KOM) platné dne 1. ledna 2011.

Osoby mladší 15 let stejně jako osoby ve věku 15 let nebo starší, které

jsou během referenčního týdne ekonomicky neaktivní, nebo

jsou nezaměstnané a ještě nikdy nepracovaly (tzn. že nikdy v životě nebyly zaměstnány)

se zařadí do kategorie „Nevztahuje se“ (OCC.12.).

Téma: Odvětví (obor ekonomické činnosti)

„Odvětví (obor ekonomické aktivity)“ je druh produkce nebo činnosti podniku nebo podobné jednotky, v níž v současné době ekonomicky aktivní osoba vykonává své zaměstnání. V případě osob, které přijal a zaměstnává jiný podnik, než ve kterém ve skutečnosti pracují (jde o „zaměstnance najaté od zprostředkovatelských agentur“, „zaměstnance vyslané na práci“), se vykazuje odvětví (obor ekonomické činnosti), ve kterém působí podnik nebo podobná jednotka, kde daná osoba skutečně pracuje.

Zařazení osoby v rámci rozdělení témat „Zaměstnání“, „Odvětví“ a „Postavení v zaměstnání“ se provádí na základě téhož zaměstnání. Hlavní zaměstnanecký poměr osoby s více než jedním zaměstnáním, na jehož základě je osoba zařazena do příslušného odvětví (oboru ekonomické aktivity), se určí na základě:

času, který osoba tráví v práci, nebo, není-li tento údaj k dispozici,

příjmu.

Odvětví (obor ekonomické činnosti)

IND.L.

IND.H.

0.

Celkem

0.

0.

1.

Zemědělství, lesnictví a rybářství

1.

1.

2.

Výroba, těžba a dobývání a jiná průmyslová odvětví

2.

2.

 

2.1

Těžba a dobývání

 

2.1.

 

2.2

Výroba

 

2.2.

 

2.3

Dodávání elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu

 

2.3.

 

2.4

Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi

 

2.4.

3.

Stavebnictví

3.

3.

4.

Velkoobchod a maloobchod, doprava a skladování, ubytování, stravování a pohostinství

4.

4.

 

4.1

Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel

 

4.1.

 

4.2

Doprava a skladování

 

4.2.

 

4.3

Ubytování, stravování a pohostinství

 

4.3.

5.

Informační a komunikační činnosti

5.

5.

6.

Peněžnictví a pojišťovnictví

6.

6.

7.

Činnosti v oblasti nemovitostí

7.

7.

8.

Odborné, vědecké, technické, administrativní a podpůrné činnosti

8.

8.

 

8.1

Odborné, vědecké a technické činnosti

 

8.1.

 

8.2

Administrativní a podpůrné činnosti

 

8.2.

9.

Veřejná správa, obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče

9.

9.

 

9.1

Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení

 

9.1.

 

9.2

Vzdělávání

 

9.2.

 

9.3

Zdravotní a sociální péče

 

9.3.

10.

Ostatní služby

10.

10.

 

10.1

Kulturní, zábavní a rekreační činnosti

 

10.1.

 

10.2

Ostatní činnosti

 

10.2.

 

10.3

Činnosti domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu; činnosti domácností produkujících blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu

 

10.3.

 

10.4

Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů

 

10.4.

11.

Neuvedeno

11.

11.

12.

Nevztahuje se

12.

12.

Rozdělení tématu „Odvětví (obor ekonomické činnosti)“ má rozdělovat všechny součty nebo mezisoučty, které se týkají osob.

Osoby ve věku 15 let nebo starší, které:

jsou během referenčního týdne zaměstnané, nebo

jsou během referenčního týdne nezaměstnané, avšak už byly někdy zaměstnány,

se zařadí do kategorií IND.L.1. až IND.L.10. a IND.H.1. až IND.H.10.4., a to na základě odvětví, ve kterém pracovaly během svého posledního pracovního poměru. Kategorie IND.H.1. až IND.H.10.4. rozdělení tématu „Odvětví (obor ekonomické činnosti)“ odpovídají 21 sekcím klasifikace NACE Rev. 2 a jejím příslušným souhrnům.

Jestliže se názvy sekcí v klasifikaci NACE platné dne 1. ledna 2011 liší od názvů uvedených v rozdělení „Odvětví (obor ekonomické činnosti)“, použijí se názvy sekcí uvedené v klasifikaci NACE platné dne 1. ledna 2011.

Osoby mladší 15 let a osoby ve věku 15 let nebo starší, které

jsou během referenčního týdne ekonomicky neaktivní, nebo

jsou nezaměstnané a ještě nikdy nepracovaly (tzn. že nikdy v životě nebyly zaměstnány)

se zařadí do kategorie „Nevztahuje se“ (IND.L.12., IND.H.12.).

Téma: Postavení v zaměstnání

„Zaměstnanec“ je osoba, která má „placené zaměstnání“, tj. zaměstnání, ve kterém na základě formální nebo neformální pracovní smlouvy dostává základní odměnu nezávisle na výnosech jednotky, pro kterou pracuje (touto jednotkou může být korporace, nezisková instituce, orgán státní správy nebo domácnost). Osoby v „placeném zaměstnání“ obvykle dostávají odměnu v podobě mezd a platů, ale mohou být placeny též formou provizí z prodeje, úkolové mzdy, prémií nebo v naturáliích (jídlo, ubytování, odborné vzdělávání). Nástroje, pracovní vybavení, informační systémy a/nebo prostory, které zaměstnanec využívá, mohou být v částečném nebo úplném vlastnictví jiných osob a zaměstnanec může pracovat pod přímým dohledem vlastníka/vlastníků nebo osob zaměstnaných vlastníkem/vlastníky nebo podle přísných pokynů stanovených těmito osobami.

„Zaměstnavatel“ je osoba, která pracuje na vlastní účet nebo s několika málo partnery, je samostatně výdělečně činná a v této funkci trvale (včetně referenčního týdne) zaměstnává jednu nebo více osob, které pro ni pracují jako „zaměstnanci“. Zaměstnavatel přijímá provozní rozhodnutí ovlivňující podnik nebo taková rozhodnutí deleguje, přičemž si ponechává zodpovědnost za prosperitu podniku.

Pokud je dotčená osoba „zaměstnavatelem a zároveň zaměstnancem“, zařadí se pouze do jedné skupiny, a to na základě:

času, který tráví v práci, nebo, není-li tento údaj k dispozici,

příjmu.

„Samostatně činný pracovník“ je osoba, která pracuje na vlastní účet nebo s jedním nebo několika málo partnery, je samostatně výdělečně činná a nezaměstnává (včetně referenčního týdne) žádné stálé „zaměstnance“.

„Spolupracující rodinný příslušník“ je osoba,

která je samostatně výdělečně činná v tržně orientovaném rodinném podniku, žije ve stejné domácnosti, a

kterou nelze považovat za partnera (tedy za zaměstnavatele nebo osobu samostatně činnou), protože míra jejího zapojení do provozu podniku z hlediska pracovního času nebo jiných faktorů stanovených vnitrostátními okolnostmi není srovnatelná s mírou zapojení vedoucího podniku.

„Člen produkčního družstva“ je osoba samostatně výdělečně činná v podniku se strukturou družstva, jehož všichni členové stejnou měrou rozhodují o organizaci výroby, prodeje a/nebo jiných činností, o investicích a rozdělení zisku mezi členy.

Zařazení osoby v rámci rozdělení témat „Zaměstnání“, „Odvětví“ a „Postavení v zaměstnání“ se provádí na základě téhož zaměstnání. U osob, které mají více než jedno zaměstnání, se postavení v zaměstnání určí na základě jejich hlavního zaměstnaneckého poměru, který se stanoví na základě:

času, který osoba tráví v práci, nebo, není-li tento údaj k dispozici,

příjmu.

Postavení v zaměstnání

SIE.

0.

Celkem

0.

1.

Zaměstnanci

1.

2.

Zaměstnavatelé

2.

3.

Samostatně činní pracovníci

3.

4.

Ostatní („Spolupracující rodinní příslušníci“, a „Členové produkčních družstev“)

4.

 

4.1.

Spolupracující rodinní příslušníci (nepovinné)

4.1.

 

4.2.

Členové produkčních družstev (nepovinné)

4.2.

5.

Neuvedeno

5.

6.

Nevztahuje se

6.

Rozdělení tématu „Postavení v zaměstnání“ má rozdělovat všechny součty nebo mezisoučty, které se týkají osob.

Osoby ve věku 15 let nebo starší, které:

jsou během referenčního týdne zaměstnané, nebo

jsou během referenčního týdne nezaměstnané, avšak už byly někdy zaměstnány,

se zařadí pouze do jedné z kategorií SIE.1. až SIE.5., a to na základě postavení, které měly ve svém posledním zaměstnání.

Osoby mladší 15 let a osoby ve věku 15 let a starší, které

jsou během referenčního týdne ekonomicky neaktivní, nebo

jsou nezaměstnané a ještě nikdy nepracovaly (tzn. že nikdy v životě nebyly zaměstnány)

se zařadí do kategorie „Nevztahuje se“ (SIE.6.).

Téma: Nejvyšší ukončené vzdělání

Nejvyšší ukončené vzdělání se vztahuje na nejvyšší stupeň úspěšně dokončeného vzdělání ve vzdělávacím systému země, ve které osoba vzdělání získala. Zohledňuje se veškeré vzdělání, které je důležité z hlediska dosažení určitého stupně, a to i tehdy, nebylo-li poskytnuto školou nebo univerzitou.

Nejvyšší ukončené vzdělání

EDU.

0.

Celkem

0.

1.

Preprimární vzdělávání (bez vzdělání)

1.

2.

Úroveň 1 podle klasifikace ISCED: primární vzdělávání

2.

3.

Úroveň 2 podle klasifikace ISCED: nižší sekundární vzdělávání

3.

4.

Úroveň 3 podle klasifikace ISCED: vyšší sekundární vzdělávání

4.

5.

Úroveň 4 podle klasifikace ISCED: postsekundární vzdělávání nižší než terciární

5.

6.

Úroveň 5 podle klasifikace ISCED: první stupeň terciárního vzdělávání

6.

7.

Úroveň 6 podle klasifikace ISCED: druhý stupeň terciárního vzdělávání

7.

8.

Neuvedeno (u osob ve věku 15 let nebo starších)

8.

9.

Nevztahuje se (u osob mladších 15 let)

9.

Rozdělení tématu „Nejvyšší ukončené vzdělání“ má rozdělovat všechny součty nebo mezisoučty, které se týkají osob.

Osoby ve věku 15 let nebo starší se zařadí pouze do jedné z kategorií EDU.1. až EDU.8., a to na základě nejvyššího ukončeného vzdělání, kterého dosáhly. Osoby mladší 15 let se zařadí do kategorie „Nevztahuje se“ (EDU.9.).

Jestliže se názvy kategorií v klasifikaci ISCED platné dne 1. ledna 2011 liší od názvů kategorií EDU.2. až EDU.7., použijí se názvy kategorií uvedené v klasifikaci ISCED platné dne 1. ledna 2011.

Téma: Země/místo narození

Informace o místě narození se shromažďují podle místa obvyklého pobytu matky v době narození sčítané osoby, nebo, pokud tento údaj není k dispozici, podle místa, kde se sčítaná osoba narodila.

Informace o zemi narození se sbírají na základě mezinárodních hranic existujících ke dni 1. ledna 2011.

„Členským státem EU“ se rozumí země, která je ke dni 1. ledna 2011 členem Evropské unie.

Země/místo narození

POB.L.

POB.M.

POB.H.

0.

Celkem

0.

0.

0.

1.

Místo narození ve vykazující zemi

1.

1.

1.

2.

Místo narození mimo vykazující zemi

2.

2.

2.

 

2.1.

Jiný členský stát EU

2.1.

2.1.

2.1.

 

 

2.1.01.

Belgie

 

 

2.1.01.

 

 

2.1.02.

Bulharsko

 

 

2.1.02.

 

 

2.1.03.

Česká republika

 

 

2.1.03.

 

 

2.1.04.

Dánsko

 

 

2.1.04.

 

 

2.1.05.

Německo

 

 

2.1.05.

 

 

2.1.06.

Estonsko

 

 

2.1.06.

 

 

2.1.07.

Irsko

 

 

2.1.07.

 

 

2.1.08.

Řecko

 

 

2.1.08.

 

 

2.1.09.

Španělsko

 

 

2.1.09.

 

 

2.1.10.

Francie

 

 

2.1.10.

 

 

2.1.11.

Itálie

 

 

2.1.11.

 

 

2.1.12.

Kypr

 

 

2.1.12.

 

 

2.1.13.

Lotyšsko

 

 

2.1.13.

 

 

2.1.14.

Litva

 

 

2.1.14.

 

 

2.1.15.

Lucembursko

 

 

2.1.15.

 

 

2.1.16.

Maďarsko

 

 

2.1.16.

 

 

2.1.17.

Malta

 

 

2.1.17.

 

 

2.1.18.

Nizozemsko

 

 

2.1.18.

 

 

2.1.19.

Rakousko

 

 

2.1.19.

 

 

2.1.20.

Polsko

 

 

2.1.20.

 

 

2.1.21.

Portugalsko

 

 

2.1.21.

 

 

2.1.22.

Rumunsko

 

 

2.1.22.

 

 

2.1.23.

Slovinsko

 

 

2.1.23.

 

 

2.1.24.

Slovensko

 

 

2.1.24.

 

 

2.1.25.

Finsko

 

 

2.1.25.

 

 

2.1.26.

Švédsko

 

 

2.1.26.

 

 

2.1.27.

Spojené království

 

 

2.1.27.

 

2.2.

Mimo EU

2.2.

2.2.

2.2.

 

 

2.2.1.

V Evropě, ale mimo EU

 

2.2.1.

2.2.1.

 

 

 

2.2.1.01.

Albánie

 

 

2.2.1.01.

 

 

 

2.2.1.02.

Andorra

 

 

2.2.1.02.

 

 

 

2.2.1.03.

Bělorusko

 

 

2.2.1.03.

 

 

 

2.2.1.04.

Chorvatsko

 

 

2.2.1.04.

 

 

 

2.2.1.05.

Bývalá jugoslávská republika Makedonie (3)

 

 

2.2.1.05.

 

 

 

2.2.1.06.

Gibraltar

 

 

2.2.1.06.

 

 

 

2.2.1.07.

Guernsey

 

 

2.2.1.07.

 

 

 

2.2.1.08.

Island

 

 

2.2.1.08.

 

 

 

2.2.1.09.

Ostrov Man

 

 

2.2.1.09.

 

 

 

2.2.1.10.

Jersey

 

 

2.2.1.10.

 

 

 

2.2.1.11.

Kosovo (rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244/99)

 

 

2.2.1.11.

 

 

 

2.2.1.12.

Lichtenštejnsko

 

 

2.2.1.12.

 

 

 

2.2.1.13.

Moldavsko

 

 

2.2.1.13.

 

 

 

2.2.1.14.

Monako

 

 

2.2.1.14.

 

 

 

2.2.1.15.

Černá Hora

 

 

2.2.1.15.

 

 

 

2.2.1.16.

Norsko

 

 

2.2.1.16.

 

 

 

2.2.1.17.

Bosna a Hercegovina

 

 

2.2.1.17.

 

 

 

2.2.1.18.

Ruská federace

 

 

2.2.1.18.

 

 

 

2.2.1.19.

San Marino

 

 

2.2.1.19.

 

 

 

2.2.1.20.

Sark

 

 

2.2.1.20.

 

 

 

2.2.1.21.

Srbsko

 

 

2.2.1.21.

 

 

 

2.2.1.22.

Švýcarsko

 

 

2.2.1.22.

 

 

 

2.2.1.23.

Ukrajina

 

 

2.2.1.23.

 

 

 

2.2.1.24.

Svatý stolec (Vatikánský městský stát)

 

 

2.2.1.24.

 

 

 

2.2.1.25.

Faerské ostrovy

 

 

2.2.1.25.

 

 

2.2.2.

Afrika

 

2.2.2.

2.2.2.

 

 

 

2.2.2.01.

Alžírsko

 

 

2.2.2.01.

 

 

 

2.2.2.02.

Angola

 

 

2.2.2.02.

 

 

 

2.2.2.03.

Benin

 

 

2.2.2.03.

 

 

 

2.2.2.04.

Botswana

 

 

2.2.2.04.

 

 

 

2.2.2.05.

Burkina Faso

 

 

2.2.2.05.

 

 

 

2.2.2.06.

Burundi

 

 

2.2.2.06.

 

 

 

2.2.2.07.

Kamerun

 

 

2.2.2.07.

 

 

 

2.2.2.08.

Kapverdy

 

 

2.2.2.08.

 

 

 

2.2.2.09.

Středoafrická republika

 

 

2.2.2.09.

 

 

 

2.2.2.10.

Čad

 

 

2.2.2.10.

 

 

 

2.2.2.11.

Komory

 

 

2.2.2.11.

 

 

 

2.2.2.12.

Kongo

 

 

2.2.2.12.

 

 

 

2.2.2.13.

Pobřeží slonoviny

 

 

2.2.2.13.

 

 

 

2.2.2.14.

Demokratická republika Kongo

 

 

2.2.2.14.

 

 

 

2.2.2.15.

Džibutsko

 

 

2.2.2.15.

 

 

 

2.2.2.16.

Egypt

 

 

2.2.2.16.

 

 

 

2.2.2.17.

Rovníková Guinea

 

 

2.2.2.17.

 

 

 

2.2.2.18.

Eritrea

 

 

2.2.2.18.

 

 

 

2.2.2.19.

Etiopie

 

 

2.2.2.19.

 

 

 

2.2.2.20.

Gabon

 

 

2.2.2.20.

 

 

 

2.2.2.21.

Gambie

 

 

2.2.2.21.

 

 

 

2.2.2.22.

Ghana

 

 

2.2.2.22.

 

 

 

2.2.2.23.

Guinea

 

 

2.2.2.23.

 

 

 

2.2.2.24.

Guinea-Bissau

 

 

2.2.2.24.

 

 

 

2.2.2.25.

Keňa

 

 

2.2.2.25.

 

 

 

2.2.2.26.

Lesotho

 

 

2.2.2.26.

 

 

 

2.2.2.27.

Libérie

 

 

2.2.2.27.

 

 

 

2.2.2.28.

Libye

 

 

2.2.2.28.

 

 

 

2.2.2.29.

Madagaskar

 

 

2.2.2.29.

 

 

 

2.2.2.30.

Malawi

 

 

2.2.2.30.

 

 

 

2.2.2.31.

Mali

 

 

2.2.2.31.

 

 

 

2.2.2.32.

Mauritánie

 

 

2.2.2.32.

 

 

 

2.2.2.33.

Mauricius

 

 

2.2.2.33.

 

 

 

2.2.2.34.

Mayotte

 

 

2.2.2.34.

 

 

 

2.2.2.35.

Maroko

 

 

2.2.2.35.

 

 

 

2.2.2.36.

Mosambik

 

 

2.2.2.36.

 

 

 

2.2.2.37.

Namibie

 

 

2.2.2.37.

 

 

 

2.2.2.38.

Niger

 

 

2.2.2.38.

 

 

 

2.2.2.39.

Nigérie

 

 

2.2.2.39.

 

 

 

2.2.2.40.

Rwanda

 

 

2.2.2.40.

 

 

 

2.2.2.41.

Svatá Helena

 

 

2.2.2.41.

 

 

 

2.2.2.42.

Svatý Tomáš a Princův ostrov

 

 

2.2.2.42.

 

 

 

2.2.2.43.

Senegal

 

 

2.2.2.43.

 

 

 

2.2.2.44.

Seychely

 

 

2.2.2.44.

 

 

 

2.2.2.45.

Sierra Leone

 

 

2.2.2.45.

 

 

 

2.2.2.46.

Somálsko

 

 

2.2.2.46.

 

 

 

2.2.2.47.

Jižní Afrika

 

 

2.2.2.47.

 

 

 

2.2.2.48.

Súdán

 

 

2.2.2.48.

 

 

 

2.2.2.49.

Svazijsko

 

 

2.2.2.49.

 

 

 

2.2.2.50.

Togo

 

 

2.2.2.50.

 

 

 

2.2.2.51.

Tunisko

 

 

2.2.2.51.

 

 

 

2.2.2.52.

Uganda

 

 

2.2.2.52.

 

 

 

2.2.2.53.

Tanzanie

 

 

2.2.2.53.

 

 

 

2.2.2.54.

Zambie

 

 

2.2.2.54.

 

 

 

2.2.2.55.

Zimbabwe

 

 

2.2.2.55.

 

 

2.2.3.

Karibik, Jižní nebo Střední Amerika

 

2.2.3.

2.2.3.

 

 

 

2.2.3.01.

Anguilla

 

 

2.2.3.01.

 

 

 

2.2.3.02.

Antigua a Barbuda

 

 

2.2.3.02.

 

 

 

2.2.3.03.

Argentina

 

 

2.2.3.03.

 

 

 

2.2.3.04.

Aruba

 

 

2.2.3.04.

 

 

 

2.2.3.05.

Bahamy

 

 

2.2.3.05.

 

 

 

2.2.3.06.

Barbados

 

 

2.2.3.06.

 

 

 

2.2.3.07.

Belize

 

 

2.2.3.07.

 

 

 

2.2.3.08.

Bermudy

 

 

2.2.3.08.

 

 

 

2.2.3.09.

Bolívie

 

 

2.2.3.09.

 

 

 

2.2.3.10.

Brazílie

 

 

2.2.3.10.

 

 

 

2.2.3.11.

Britské Panenské ostrovy

 

 

2.2.3.11.

 

 

 

2.2.3.12.

Kajmanské ostrovy

 

 

2.2.3.12.

 

 

 

2.2.3.13.

Chile

 

 

2.2.3.13.

 

 

 

2.2.3.14.

Kolumbie

 

 

2.2.3.14.

 

 

 

2.2.3.15.

Kostarika

 

 

2.2.3.15.

 

 

 

2.2.3.16.

Kuba

 

 

2.2.3.16.

 

 

 

2.2.3.17.

Dominika

 

 

2.2.3.17.

 

 

 

2.2.3.18.

Dominikánská republika

 

 

2.2.3.18.

 

 

 

2.2.3.19.

Ekvádor

 

 

2.2.3.19.

 

 

 

2.2.3.20.

Salvador

 

 

2.2.3.20.

 

 

 

2.2.3.21.

Falklandské ostrovy (Malvíny)

 

 

2.2.3.21.

 

 

 

2.2.3.22.

Francouzská jižní území

 

 

2.2.3.22.

 

 

 

2.2.3.23.

Grenada

 

 

2.2.3.23.

 

 

 

2.2.3.24.

Guatemala

 

 

2.2.3.24.

 

 

 

2.2.3.25.

Guyana

 

 

2.2.3.25.

 

 

 

2.2.3.26.

Haiti

 

 

2.2.3.26.

 

 

 

2.2.3.27.

Honduras

 

 

2.2.3.27.

 

 

 

2.2.3.28.

Jamajka

 

 

2.2.3.28.

 

 

 

2.2.3.29.

Mexiko

 

 

2.2.3.29.

 

 

 

2.2.3.30.

Montserrat

 

 

2.2.3.30.

 

 

 

2.2.3.31.

Nizozemské Antily

 

 

2.2.3.31.

 

 

 

2.2.3.32.

Nikaragua

 

 

2.2.3.32.

 

 

 

2.2.3.33.

Panama

 

 

2.2.3.33.

 

 

 

2.2.3.34.

Paraguay

 

 

2.2.3.34.

 

 

 

2.2.3.35.

Peru

 

 

2.2.3.35.

 

 

 

2.2.3.36.

Saint-Barthélemy

 

 

2.2.3.36.

 

 

 

2.2.3.37.

Svatý Kryštof a Nevis

 

 

2.2.3.37.

 

 

 

2.2.3.38.

Svatá Lucie

 

 

2.2.3.38.

 

 

 

2.2.3.39.

Saint-Martin

 

 

2.2.3.39.

 

 

 

2.2.3.40.

Saint-Pierre a Miquelon

 

 

2.2.3.40.

 

 

 

2.2.3.41.

Svatý Vincenc a Grenadiny

 

 

2.2.3.41.

 

 

 

2.2.3.42.

Surinam

 

 

2.2.3.42.

 

 

 

2.2.3.43.

Trinidad a Tobago

 

 

2.2.3.43.

 

 

 

2.2.3.44.

Ostrovy Turks a Caicos

 

 

2.2.3.44.

 

 

 

2.2.3.45.

Uruguay

 

 

2.2.3.45.

 

 

 

2.2.3.46.

Venezuela

 

 

2.2.3.46.

 

 

2.2.4.

Severní Amerika

 

2.2.4.

2.2.4.

 

 

 

2.2.4.01.

Kanada

 

 

2.2.4.01.

 

 

 

2.2.4.02.

Grónsko

 

 

2.2.4.02.

 

 

 

2.2.4.03.

Spojené státy americké

 

 

2.2.4.03.

 

 

2.2.5.

Asie

 

2.2.5.

2.2.5.

 

 

 

2.2.5.01.

Afghánistán

 

 

2.2.5.01.

 

 

 

2.2.5.02.

Arménie

 

 

2.2.5.02.

 

 

 

2.2.5.03.

Ázerbájdžán

 

 

2.2.5.03.

 

 

 

2.2.5.04.

Bahrajn

 

 

2.2.5.04.

 

 

 

2.2.5.05.

Bangladéš

 

 

2.2.5.05.

 

 

 

2.2.5.06.

Bhútán

 

 

2.2.5.06.

 

 

 

2.2.5.07.

Brunej

 

 

2.2.5.07.

 

 

 

2.2.5.08.

Kambodža

 

 

2.2.5.08.

 

 

 

2.2.5.09.

Čína

 

 

2.2.5.09.

 

 

 

2.2.5.10.

Gruzie

 

 

2.2.5.10.

 

 

 

2.2.5.11.

Indie

 

 

2.2.5.11.

 

 

 

2.2.5.12.

Indonésie

 

 

2.2.5.12.

 

 

 

2.2.5.13.

Irák

 

 

2.2.5.13.

 

 

 

2.2.5.14.

Írán

 

 

2.2.5.14.

 

 

 

2.2.5.15.

Izrael

 

 

2.2.5.15.

 

 

 

2.2.5.16.

Japonsko

 

 

2.2.5.16.

 

 

 

2.2.5.17.

Jordánsko

 

 

2.2.5.17.

 

 

 

2.2.5.18.

Kazachstán

 

 

2.2.5.18.

 

 

 

2.2.5.19.

Severní Korea

 

 

2.2.5.19.

 

 

 

2.2.5.20.

Jižní Korea

 

 

2.2.5.20.

 

 

 

2.2.5.21.

Kuvajt

 

 

2.2.5.21.

 

 

 

2.2.5.22.

Kyrgyzstán

 

 

2.2.5.22.

 

 

 

2.2.5.23.

Laos

 

 

2.2.5.23.

 

 

 

2.2.5.24.

Libanon

 

 

2.2.5.24.

 

 

 

2.2.5.25.

Malajsie

 

 

2.2.5.25.

 

 

 

2.2.5.26.

Maledivy

 

 

2.2.5.26.

 

 

 

2.2.5.27.

Mongolsko

 

 

2.2.5.27.

 

 

 

2.2.5.28.

Myanmar

 

 

2.2.5.28.

 

 

 

2.2.5.29.

Nepál

 

 

2.2.5.29.

 

 

 

2.2.5.30.

Omán

 

 

2.2.5.30.

 

 

 

2.2.5.31.

Pákistán

 

 

2.2.5.31.

 

 

 

2.2.5.32.

Filipíny

 

 

2.2.5.32.

 

 

 

2.2.5.33.

Katar

 

 

2.2.5.33.

 

 

 

2.2.5.34.

Saúdská Arábie

 

 

2.2.5.34.

 

 

 

2.2.5.35.

Singapur

 

 

2.2.5.35.

 

 

 

2.2.5.36.

Srí Lanka

 

 

2.2.5.36.

 

 

 

2.2.5.37.

Sýrie

 

 

2.2.5.37.

 

 

 

2.2.5.38.

Tchaj-wan; čínská provincie

 

 

2.2.5.38.

 

 

 

2.2.5.39.

Tádžikistán

 

 

2.2.5.39.

 

 

 

2.2.5.40.

Thajsko

 

 

2.2.5.40.

 

 

 

2.2.5.41.

Východní Timor

 

 

2.2.5.41.

 

 

 

2.2.5.42.

Turecko

 

 

2.2.5.42.

 

 

 

2.2.5.43.

Turkmenistán

 

 

2.2.5.43.

 

 

 

2.2.5.44.

Spojené arabské emiráty

 

 

2.2.5.44.

 

 

 

2.2.5.45.

Uzbekistán

 

 

2.2.5.45.

 

 

 

2.2.5.46.

Vietnam

 

 

2.2.5.46.

 

 

 

2.2.5.47.

Jemen

 

 

2.2.5.47.

 

 

2.2.6.

Oceánie

 

2.2.6.

2.2.6.

 

 

 

2.2.6.01.

Austrálie

 

 

2.2.6.01.

 

 

 

2.2.6.02.

Federativní státy Mikronésie

 

 

2.2.6.02.

 

 

 

2.2.6.03.

Fidži

 

 

2.2.6.03.

 

 

 

2.2.6.04.

Francouzská Polynésie

 

 

2.2.6.04.

 

 

 

2.2.6.05.

Kiribati

 

 

2.2.6.05.

 

 

 

2.2.6.06.

Marshallovy ostrovy

 

 

2.2.6.06.

 

 

 

2.2.6.07.

Nauru

 

 

2.2.6.07.

 

 

 

2.2.6.08.

Nová Kaledonie

 

 

2.2.6.08.

 

 

 

2.2.6.09.

Nový Zéland

 

 

2.2.6.09.

 

 

 

2.2.6.10.

Palau

 

 

2.2.6.10.

 

 

 

2.2.6.11.

Papua-Nová Guinea

 

 

2.2.6.11.

 

 

 

2.2.6.12.

Samoa

 

 

2.2.6.12.

 

 

 

2.2.6.13.

Šalamounovy ostrovy

 

 

2.2.6.13.

 

 

 

2.2.6.14.

Tonga

 

 

2.2.6.14.

 

 

 

2.2.6.15.

Tuvalu

 

 

2.2.6.15.

 

 

 

2.2.6.16.

Pitcairn

 

 

2.2.6.16.

 

 

 

2.2.6.17.

Vanuatu

 

 

2.2.6.17.

 

 

 

2.2.6.18.

Ostrovy Wallis a Futuna

 

 

2.2.6.18.

3.

Jiné

3.

3.

3.

 

3.1.

Informace podle stávajícího rozmístění hranic nezařaditelné (nepovinné)

 

3.1.

3.1.

 

 

3.1.01.

Československo (volitelné)

 

 

3.1.01.

 

 

3.1.02.

Sovětský svaz (nepovinné)

 

 

3.1.02.

 

 

3.1.03.

Jugoslávie (nepovinné)

 

 

3.1.03.

 

 

3.1.04.

Jiný subjekt (nepovinné)

 

 

3.1.04.

 

3.2.

V žádné zemi (nepovinné)

 

3.2.

3.2.

4.

Neuvedeno

4.

4.

4.

Rozdělení tématu „Země/místo narození“ mají rozdělovat všechny součty a mezisoučty, které se týkají osob.

Seznam zemí v rozděleních tématu „Země/místo narození“ se použije pouze ke statistickým účelům.

V případě vykazujících zemí, které jsou členskými státy EU, se v kategorii „Jiný členský stát EU“ (POB.H.2.1.) nepoužije podkategorie týkající se dotčeného státu. V případě vykazujících zemí, které nejsou členskými státy EU, se název kategorie „Jiný členský stát EU“ (POB.L.2.1., POB.M.2.1., POB.H.2.1.) mění na „Členský stát EU“.

Kategorie „Informace podle stávajícího rozmístění hranic nezařaditelné“ (POB.M.3.1., POB.H.3.1.) se použije v případě osob, jejichž země narození existovala v době jejich narození a v době sčítání již neexistuje a které s ohledem na stávající hranice nelze zařadit pouze do jediného státu existujícího v době sčítání.

Kategorie „V žádné zemi“ (POB.M.3.2, POB.H.3.2.) se použije u osob, v jejichž případě není místo obvyklého pobytu jejich matky v době porodu známo a které se narodily mimo hranice jakéhokoliv státu, například na moři nebo ve vzduchu.

Téma: Státní občanství

„Státní občanství“ je vymezeno jako zvláštní právní vazba mezi jednotlivcem a jeho státem, která vzniká narozením nebo naturalizací, ať už na základě prohlášení, volby, sňatku nebo jinak, a to v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

Osobě, která je občanem dvou nebo více zemí, se přiřadí občanství pouze jedné z nich, a to na základě tohoto pořadí:

1.

vykazující země, nebo

2.

pokud dotčená osoba nemá občanství vykazující země: jiného členského státu EU, nebo

3.

pokud dotčená osoba nemá občanství jiného členského státu EU: jiné země mimo Evropskou unii.

U osob majících dvojí občanství států, které jsou oba členy Evropské unie, ale žádný z nich není vykazující zemí, rozhodnou o státním občanství osoby členské státy.

„Členským státem EU“ se rozumí země, která je ke dni 1. ledna 2011 členem Evropské unie.

Státní občanství

COC.L.

COC.M.

COC.H.

0.

Celkem

0.

0.

0.

1.

Občanství vykazující země

1.

1.

1.

2.

Občanství jiné než vykazující země

2.

2.

2.

 

2.1.

Občanství jiné než vykazující země, avšak jiného členského státu EU

2.1.

2.1.

2.1.

 

 

2.1.01.

Belgie

 

 

2.1.01.

 

 

2.1.02.

Bulharsko

 

 

2.1.02.

 

 

2.1.03.

Česká republika

 

 

2.1.03.

 

 

2.1.04.

Dánsko

 

 

2.1.04.

 

 

2.1.05.

Německo

 

 

2.1.05.

 

 

2.1.06.

Estonsko

 

 

2.1.06.

 

 

2.1.07.

Irsko

 

 

2.1.07.

 

 

2.1.08.

Řecko

 

 

2.1.08.

 

 

2.1.09.

Španělsko

 

 

2.1.09.

 

 

2.1.10.

Francie

 

 

2.1.10.

 

 

2.1.11.

Itálie

 

 

2.1.11.

 

 

2.1.12.

Kypr

 

 

2.1.12.

 

 

2.1.13.

Lotyšsko

 

 

2.1.13.

 

 

2.1.14.

Litva

 

 

2.1.14.

 

 

2.1.15.

Lucembursko

 

 

2.1.15.

 

 

2.1.16.

Maďarsko

 

 

2.1.16.

 

 

2.1.17.

Malta

 

 

2.1.17.

 

 

2.1.18.

Nizozemsko

 

 

2.1.18.

 

 

2.1.19.

Rakousko

 

 

2.1.19.

 

 

2.1.20.

Polsko

 

 

2.1.20.

 

 

2.1.21.

Portugalsko

 

 

2.1.21.

 

 

2.1.22.

Rumunsko

 

 

2.1.22.

 

 

2.1.23.

Slovinsko

 

 

2.1.23.

 

 

2.1.24.

Slovensko

 

 

2.1.24.

 

 

2.1.25.

Finsko

 

 

2.1.25.

 

 

2.1.26.

Švédsko

 

 

2.1.26.

 

 

2.1.27.

Spojené království

 

 

2.1.27.

 

2.2.

Občanství země, která není členem EU

2.2.

2.2.

2.2.

 

 

2.2.1.

Jiná evropská země

 

2.2.1.

2.2.1.

 

 

 

2.2.1.01.

Albánie

 

 

2.2.1.01.

 

 

 

2.2.1.02.

Andorra

 

 

2.2.1.02.

 

 

 

2.2.1.03.

Bělorusko

 

 

2.2.1.03.

 

 

 

2.2.1.04.

Chorvatsko

 

 

2.2.1.04.

 

 

 

2.2.1.05.

Bývalá jugoslávská republika Makedonie (4)

 

 

2.2.1.05.

 

 

 

2.2.1.06.

Nepoužito

 

 

2.2.1.06.

 

 

 

2.2.1.07.

Guernsey

 

 

2.2.1.07.

 

 

 

2.2.1.08.

Island

 

 

2.2.1.08.

 

 

 

2.2.1.09.

Ostrov Man

 

 

2.2.1.09.

 

 

 

2.2.1.10.

Jersey

 

 

2.2.1.10.

 

 

 

2.2.1.11.

Nepoužito

 

 

2.2.1.11.

 

 

 

2.2.1.12.

Lichtenštejnsko

 

 

2.2.1.12.

 

 

 

2.2.1.13.

Moldavsko

 

 

2.2.1.13.

 

 

 

2.2.1.14.

Monako

 

 

2.2.1.14.

 

 

 

2.2.1.15.

Černá Hora

 

 

2.2.1.15.

 

 

 

2.2.1.16.

Norsko

 

 

2.2.1.16.

 

 

 

2.2.1.17.

Bosna a Hercegovina

 

 

2.2.1.17.

 

 

 

2.2.1.18.

Ruská federace

 

 

2.2.1.18.

 

 

 

2.2.1.19.

San Marino

 

 

2.2.1.19.

 

 

 

2.2.1.20.

Sark

 

 

2.2.1.20.

 

 

 

2.2.1.21.

Srbsko

 

 

2.2.1.21.

 

 

 

2.2.1.22.

Švýcarsko

 

 

2.2.1.22.

 

 

 

2.2.1.23.

Ukrajina

 

 

2.2.1.23.

 

 

 

2.2.1.24.

Svatý stolec (Vatikánský městský stát)

 

 

2.2.1.24.

 

 

 

2.2.1.25.

Uznaní neobčané

 

 

2.2.1.25.

 

 

 

2.2.1.26.

Jiné

 

 

2.2.1.26.

 

 

2.2.2.

Africké země

 

2.2.2.

2.2.2.

 

 

 

2.2.2.01.

Alžírsko

 

 

2.2.2.01.

 

 

 

2.2.2.02.

Angola

 

 

2.2.2.02.

 

 

 

2.2.2.03.

Benin

 

 

2.2.2.03.

 

 

 

2.2.2.04.

Botswana

 

 

2.2.2.04.

 

 

 

2.2.2.05.

Burkina Faso

 

 

2.2.2.05.

 

 

 

2.2.2.06.

Burundi

 

 

2.2.2.06.

 

 

 

2.2.2.07.

Kamerun

 

 

2.2.2.07.

 

 

 

2.2.2.08.

Kapverdy

 

 

2.2.2.08.

 

 

 

2.2.2.09.

Středoafrická republika

 

 

2.2.2.09.

 

 

 

2.2.2.10.

Čad

 

 

2.2.2.10.

 

 

 

2.2.2.11.

Komory

 

 

2.2.2.11.

 

 

 

2.2.2.12.

Kongo

 

 

2.2.2.12.

 

 

 

2.2.2.13.

Pobřeží slonoviny

 

 

2.2.2.13.

 

 

 

2.2.2.14.

Demokratická republika Kongo

 

 

2.2.2.14.

 

 

 

2.2.2.15.

Džibutsko

 

 

2.2.2.15.

 

 

 

2.2.2.16.

Egypt

 

 

2.2.2.16.

 

 

 

2.2.2.17.

Rovníková Guinea

 

 

2.2.2.17.

 

 

 

2.2.2.18.

Eritrea

 

 

2.2.2.18.

 

 

 

2.2.2.19.

Etiopie

 

 

2.2.2.19.

 

 

 

2.2.2.20.

Gabon

 

 

2.2.2.20.

 

 

 

2.2.2.21.

Gambie

 

 

2.2.2.21.

 

 

 

2.2.2.22.

Ghana

 

 

2.2.2.22.

 

 

 

2.2.2.23.

Guinea

 

 

2.2.2.23.

 

 

 

2.2.2.24.

Guinea-Bissau

 

 

2.2.2.24.

 

 

 

2.2.2.25.

Keňa

 

 

2.2.2.25.

 

 

 

2.2.2.26.

Lesotho

 

 

2.2.2.26.

 

 

 

2.2.2.27.

Libérie

 

 

2.2.2.27.

 

 

 

2.2.2.28.

Libye

 

 

2.2.2.28.

 

 

 

2.2.2.29.

Madagaskar

 

 

2.2.2.29.

 

 

 

2.2.2.30.

Malawi

 

 

2.2.2.30.

 

 

 

2.2.2.31.

Mali

 

 

2.2.2.31.

 

 

 

2.2.2.32.

Mauritánie

 

 

2.2.2.32.

 

 

 

2.2.2.33.

Mauricius

 

 

2.2.2.33.

 

 

 

2.2.2.34.

Mayotte

 

 

2.2.2.34.

 

 

 

2.2.2.35.

Maroko

 

 

2.2.2.35.

 

 

 

2.2.2.36.

Mosambik

 

 

2.2.2.36.

 

 

 

2.2.2.37.

Namibie

 

 

2.2.2.37.

 

 

 

2.2.2.38.

Niger

 

 

2.2.2.38.

 

 

 

2.2.2.39.

Nigérie

 

 

2.2.2.39.

 

 

 

2.2.2.40.

Rwanda

 

 

2.2.2.40.

 

 

 

2.2.2.41.

Svatá Helena

 

 

2.2.2.41.

 

 

 

2.2.2.42.

Svatý Tomáš a Princův ostrov

 

 

2.2.2.42.

 

 

 

2.2.2.43.

Senegal

 

 

2.2.2.43.

 

 

 

2.2.2.44.

Seychely

 

 

2.2.2.44.

 

 

 

2.2.2.45.

Sierra Leone

 

 

2.2.2.45.

 

 

 

2.2.2.46.

Somálsko

 

 

2.2.2.46.

 

 

 

2.2.2.47.

Jižní Afrika

 

 

2.2.2.47.

 

 

 

2.2.2.48.

Súdán

 

 

2.2.2.48.

 

 

 

2.2.2.49.

Svazijsko

 

 

2.2.2.49.

 

 

 

2.2.2.50.

Togo

 

 

2.2.2.50.

 

 

 

2.2.2.51.

Tunisko

 

 

2.2.2.51.

 

 

 

2.2.2.52.

Uganda

 

 

2.2.2.52.

 

 

 

2.2.2.53.

Tanzanie

 

 

2.2.2.53.

 

 

 

2.2.2.54.

Zambie

 

 

2.2.2.54.

 

 

 

2.2.2.55.

Zimbabwe

 

 

2.2.2.55.

 

 

2.2.3.

Země Karibiku, Jižní nebo Střední Ameriky

 

2.2.3.

2.2.3.

 

 

 

2.2.3.01.

Anguilla

 

 

2.2.3.01.

 

 

 

2.2.3.02.

Antigua a Barbuda

 

 

2.2.3.02.

 

 

 

2.2.3.03.

Argentina

 

 

2.2.3.03.

 

 

 

2.2.3.04.

Aruba

 

 

2.2.3.04.

 

 

 

2.2.3.05.

Bahamy

 

 

2.2.3.05.

 

 

 

2.2.3.06.

Barbados

 

 

2.2.3.06.

 

 

 

2.2.3.07.

Belize

 

 

2.2.3.07.

 

 

 

2.2.3.08.

Bermudy

 

 

2.2.3.08.

 

 

 

2.2.3.09.

Bolívie

 

 

2.2.3.09.

 

 

 

2.2.3.10.

Brazílie

 

 

2.2.3.10.

 

 

 

2.2.3.11.

Britské Panenské ostrovy

 

 

2.2.3.11.

 

 

 

2.2.3.12.

Kajmanské ostrovy

 

 

2.2.3.12.

 

 

 

2.2.3.13.

Chile

 

 

2.2.3.13.

 

 

 

2.2.3.14.

Kolumbie

 

 

2.2.3.14.

 

 

 

2.2.3.15.

Kostarika

 

 

2.2.3.15.

 

 

 

2.2.3.16.

Kuba

 

 

2.2.3.16.

 

 

 

2.2.3.17.

Dominika

 

 

2.2.3.17.

 

 

 

2.2.3.18.

Dominikánská republika

 

 

2.2.3.18.

 

 

 

2.2.3.19.

Ekvádor

 

 

2.2.3.19.

 

 

 

2.2.3.20.

Salvador

 

 

2.2.3.20.

 

 

 

2.2.3.21.

Falklandské ostrovy (Malvíny)

 

 

2.2.3.21.

 

 

 

2.2.3.22.

Francouzská jižní území

 

 

2.2.3.22.

 

 

 

2.2.3.23.

Grenada

 

 

2.2.3.23.

 

 

 

2.2.3.24.

Guatemala

 

 

2.2.3.24.

 

 

 

2.2.3.25.

Guyana

 

 

2.2.3.25.

 

 

 

2.2.3.26.

Haiti

 

 

2.2.3.26.

 

 

 

2.2.3.27.

Honduras

 

 

2.2.3.27.

 

 

 

2.2.3.28.

Jamajka

 

 

2.2.3.28.

 

 

 

2.2.3.29.

Mexiko

 

 

2.2.3.29.

 

 

 

2.2.3.30.

Montserrat

 

 

2.2.3.30.

 

 

 

2.2.3.31.

Nizozemské Antily

 

 

2.2.3.31.

 

 

 

2.2.3.32.

Nikaragua

 

 

2.2.3.32.

 

 

 

2.2.3.33.

Panama

 

 

2.2.3.33.

 

 

 

2.2.3.34.

Paraguay

 

 

2.2.3.34.

 

 

 

2.2.3.35.

Peru

 

 

2.2.3.35.

 

 

 

2.2.3.36.

Saint-Barthélemy

 

 

2.2.3.36.

 

 

 

2.2.3.37.

Svatý Kryštof a Nevis

 

 

2.2.3.37.

 

 

 

2.2.3.38.

Svatá Lucie

 

 

2.2.3.38.

 

 

 

2.2.3.39.

Saint-Martin

 

 

2.2.3.39.

 

 

 

2.2.3.40.

Saint-Pierre a Miquelon

 

 

2.2.3.40.

 

 

 

2.2.3.41.

Svatý Vincenc a Grenadiny

 

 

2.2.3.41.

 

 

 

2.2.3.42.

Surinam

 

 

2.2.3.42.

 

 

 

2.2.3.43.

Trinidad a Tobago

 

 

2.2.3.43.

 

 

 

2.2.3.44.

Ostrovy Turks a Caicos

 

 

2.2.3.44.

 

 

 

2.2.3.45.

Uruguay

 

 

2.2.3.45.

 

 

 

2.2.3.46.

Venezuela

 

 

2.2.3.46.

 

 

2.2.4.

Země Severní Ameriky

 

2.2.4.

2.2.4.

 

 

 

2.2.4.01.

Kanada

 

 

2.2.4.01.

 

 

 

2.2.4.02.

Nepoužito

 

 

2.2.4.02.

 

 

 

2.2.4.03.

Spojené státy americké

 

 

2.2.4.03.

 

 

2.2.5.

Země v Asii

 

2.2.5.

2.2.5.

 

 

 

2.2.5.01.

Afghánistán

 

 

2.2.5.01.

 

 

 

2.2.5.02.

Arménie

 

 

2.2.5.02.

 

 

 

2.2.5.03.

Ázerbájdžán

 

 

2.2.5.03.

 

 

 

2.2.5.04.

Bahrajn

 

 

2.2.5.04.

 

 

 

2.2.5.05.

Bangladéš

 

 

2.2.5.05.

 

 

 

2.2.5.06.

Bhútán

 

 

2.2.5.06.

 

 

 

2.2.5.07.

Brunej

 

 

2.2.5.07.

 

 

 

2.2.5.08.

Kambodža

 

 

2.2.5.08.

 

 

 

2.2.5.09.

Čína

 

 

2.2.5.09.

 

 

 

2.2.5.10.

Gruzie

 

 

2.2.5.10.

 

 

 

2.2.5.11.

Indie

 

 

2.2.5.11.

 

 

 

2.2.5.12.

Indonésie

 

 

2.2.5.12.

 

 

 

2.2.5.13.

Irák

 

 

2.2.5.13.

 

 

 

2.2.5.14.

Írán

 

 

2.2.5.14.

 

 

 

2.2.5.15.

Izrael

 

 

2.2.5.15.

 

 

 

2.2.5.16.

Japonsko

 

 

2.2.5.16.

 

 

 

2.2.5.17.

Jordánsko

 

 

2.2.5.17.

 

 

 

2.2.5.18.

Kazachstán

 

 

2.2.5.18.

 

 

 

2.2.5.19.

Severní Korea

 

 

2.2.5.19.

 

 

 

2.2.5.20.

Jižní Korea

 

 

2.2.5.20.

 

 

 

2.2.5.21.

Kuvajt

 

 

2.2.5.21.

 

 

 

2.2.5.22.

Kyrgyzstán

 

 

2.2.5.22.

 

 

 

2.2.5.23.

Laos

 

 

2.2.5.23.

 

 

 

2.2.5.24.

Libanon

 

 

2.2.5.24.

 

 

 

2.2.5.25.

Malajsie

 

 

2.2.5.25.

 

 

 

2.2.5.26.

Maledivy

 

 

2.2.5.26.

 

 

 

2.2.5.27.

Mongolsko

 

 

2.2.5.27.

 

 

 

2.2.5.28.

Myanmar

 

 

2.2.5.28.

 

 

 

2.2.5.29.

Nepál

 

 

2.2.5.29.

 

 

 

2.2.5.30.

Omán

 

 

2.2.5.30.

 

 

 

2.2.5.31.

Pákistán

 

 

2.2.5.31.

 

 

 

2.2.5.32.

Filipíny

 

 

2.2.5.32.

 

 

 

2.2.5.33.

Katar

 

 

2.2.5.33.

 

 

 

2.2.5.34.

Saúdská Arábie

 

 

2.2.5.34.

 

 

 

2.2.5.35.

Singapur

 

 

2.2.5.35.

 

 

 

2.2.5.36.

Srí Lanka

 

 

2.2.5.36.

 

 

 

2.2.5.37.

Sýrie

 

 

2.2.5.37.

 

 

 

2.2.5.38.

Tchaj-wan; čínská provincie

 

 

2.2.5.38.

 

 

 

2.2.5.39.

Tádžikistán

 

 

2.2.5.39.

 

 

 

2.2.5.40.

Thajsko

 

 

2.2.5.40.

 

 

 

2.2.5.41.

Východní Timor

 

 

2.2.5.41.

 

 

 

2.2.5.42.

Turecko

 

 

2.2.5.42.

 

 

 

2.2.5.43.

Turkmenistán

 

 

2.2.5.43.

 

 

 

2.2.5.44.

Spojené arabské emiráty

 

 

2.2.5.44.

 

 

 

2.2.5.45.

Uzbekistán

 

 

2.2.5.45.

 

 

 

2.2.5.46.

Vietnam

 

 

2.2.5.46.

 

 

 

2.2.5.47.

Jemen

 

 

2.2.5.47.

 

 

2.2.6.

Země v Oceánii

 

2.2.6.

2.2.6.

 

 

 

2.2.6.01.

Austrálie

 

 

2.2.6.01.

 

 

 

2.2.6.02.

Federativní státy Mikronésie

 

 

2.2.6.02.

 

 

 

2.2.6.03.

Fidži

 

 

2.2.6.03.

 

 

 

2.2.6.04.

Francouzská Polynésie

 

 

2.2.6.04.

 

 

 

2.2.6.05.

Kiribati

 

 

2.2.6.05.

 

 

 

2.2.6.06.

Marshallovy ostrovy

 

 

2.2.6.06.

 

 

 

2.2.6.07.

Nauru

 

 

2.2.6.07.

 

 

 

2.2.6.08.

Nová Kaledonie

 

 

2.2.6.08.

 

 

 

2.2.6.09.

Nový Zéland

 

 

2.2.6.09.

 

 

 

2.2.6.10.

Palau

 

 

2.2.6.10.

 

 

 

2.2.6.11.

Papua-Nová Guinea

 

 

2.2.6.11.

 

 

 

2.2.6.12.

Samoa

 

 

2.2.6.12.

 

 

 

2.2.6.13.

Šalamounovy ostrovy

 

 

2.2.6.13.

 

 

 

2.2.6.14.

Tonga

 

 

2.2.6.14.

 

 

 

2.2.6.15.

Tuvalu

 

 

2.2.6.15.

 

 

 

2.2.6.16.

Pitcairn

 

 

2.2.6.16.

 

 

 

2.2.6.17.

Vanuatu

 

 

2.2.6.17.

 

 

 

2.2.6.18.

Ostrovy Wallis a Futuna

 

 

2.2.6.18.

3.

Bez státu

3.

3.

3.

4.

Neuvedeno

4.

4.

4.

Rozdělení tématu „Státní občanství“ mají rozdělovat všechny součty a mezisoučty, které se týkají osob.

Seznam zemí v rozděleních tématu „Státní občanství“ se použije pouze ke statistickým účelům.

V případě vykazujících zemí, které jsou členskými státy EU, se v kategorii „Občanství jiné než vykazující země, avšak členského státu EU“ (POB.H.2.1.) nepoužije podkategorie týkající se dotčeného státu. V případě vykazujících zemí, které nejsou členskými státy EU, se název kategorie „Občanství jiné než vykazující země, avšak členského státu EU“ (COC.L.2.1. COC.M.2.1. COC.H.2.1.) mění na „Občanství členského státu EU“.

Osoby, které nejsou občany žádného státu, nejsou ale bez státní příslušnosti a mají některá, avšak nikoli všechna práva a povinnosti pojící se k občanství, se zařadí do kategorie „Uznaní neobčané“ (COC.H.2.2.1.25.).

Téma: Osoby, které v minulosti žily v zahraničí a rok jejich přistěhování do země sčítání (od roku 1980)

Rok přistěhování je kalendářní rok, ve kterém si osoba naposledy zřídila místo obvyklého pobytu v dotčené zemi. Spíše než rok prvního přistěhování je vhodnější ohlásit rok posledního přistěhování do země (tj. téma „Rok přistěhování do země sčítání“ neposkytuje informace o přerušovaných pobytech).

Rok přistěhování do země sčítání (od roku 2000)

YAT.

0.

Celkem

0.

1.

Osoby, které v minulosti žily v zahraničí a do země sčítání se přistěhovaly v roce 2000 nebo později

1.

2.

Osoby, které žily v zahraničí a do země sčítání se přistěhovaly v roce 1999 nebo dříve, nebo osoby, které v zahraničí nikdy nežily

2.

3.

Neuvedeno

3.

Rozdělení tématu „Rok přistěhování do země sčítání (od roku 2000)“ mají rozdělovat všechny součty a mezisoučty, které se týkají osob.

Rozdělení „Rok přistěhování do země sčítání (od roku 2000)“ je zaměřeno na mezinárodní migraci od roku 2000.

Rok přistěhování do země sčítání (od roku 1980)

YAE.L.

YAE.H.

0.

Celkem

0.

0.

1.

Osoby, které v minulosti žily v zahraničí a do země sčítání se přistěhovaly v roce 1980 nebo později

1.

1.

 

1.1.

2010 až 2011

1.1.

1.1.

 

 

1.1.1.

2011

 

1.1.1.

 

 

1.1.2.

2010

 

1.1.2.

 

1.2.

2005 až 2009

1.2.

1.2.

 

 

1.2.1.

2009

 

1.2.1.

 

 

1.2.2.

2008

 

1.2.2.

 

 

1.2.3.

2007

 

1.2.3.

 

 

1.2.4.

2006

 

1.2.4.

 

 

1.2.5.

2005

 

1.2.5.

 

1.3.

2000 až 2004

1.3.

1.3.

 

 

1.3.1.

2004

 

1.3.1.

 

 

1.3.2.

2003

 

1.3.2.

 

 

1.3.3.

2002

 

1.3.3.

 

 

1.3.4.

2001

 

1.3.4.

 

 

1.3.5.

2000

 

1.3.5.

 

1.4.

1995 až 1999

1.4.

1.4.

 

 

1.4.1.

1999

 

1.4.1.

 

 

1.4.2.

1998

 

1.4.2.

 

 

1.4.3.

1997

 

1.4.3.

 

 

1.4.4.

1996

 

1.4.4.

 

 

1.4.5.

1995

 

1.4.5.

 

1.5.

1990 až 1994

1.5.

1.5.

 

 

1.5.1.

1994

 

1.5.1.

 

 

1.5.2.

1993

 

1.5.2.

 

 

1.5.3.

1992

 

1.5.3.

 

 

1.5.4.

1991

 

1.5.4.

 

 

1.5.5.

1990

 

1.5.5.

 

1.6.

1985 až 1989

1.6.

1.6.

 

 

1.6.1.

1989

 

1.6.1.

 

 

1.6.2.

1988

 

1.6.2.

 

 

1.6.3.

1987

 

1.6.3.

 

 

1.6.4.

1986

 

1.6.4.

 

 

1.6.5.

1985

 

1.6.5.

 

1.7.

1980 až 1984

1.7.

1.7.

 

 

1.7.1.

1984

 

1.7.1.

 

 

1.7.2.

1983

 

1.7.2.

 

 

1.7.3.

1982

 

1.7.3.

 

 

1.7.4.

1981

 

1.7.4.

 

 

1.7.5.

1980

 

1.7.5.

2.

Osoby, které žily v zahraničí a do země sčítání se přistěhovaly v roce 1979 nebo dříve, nebo osoby, které v zahraničí nikdy nežily

2.

2.

 

2.1.

Osoby, které v minulosti bydlely v zahraničí a do země sčítání se přistěhovaly v roce 1979 nebo dříve (nepovinné)

2.1.

2.1.

 

2.2.

Osoby, které v zahraničí nikdy nežily (nepovinné)

2.2.

2.2.

3.

Neuvedeno

3.

3.

Rozdělení tématu „Rok přistěhování do země sčítání (od roku 1980)“ mají rozdělovat všechny součty a mezisoučty, které se týkají osob.

Rozdělení tématu „Rok přistěhování do země sčítání (od roku 1980)“ jsou zaměřena na mezinárodní migraci od roku 1980.

Údaje za rok 2011 se týkají období mezi 1. lednem 2011 a referenčním datem.

Téma:   Předchozí místo obvyklého pobytu a datum přistěhování na současné místo obvyklého pobytu nebo místo obvyklého pobytu jeden rok před sčítáním

Uvádí se vztah mezi současným místem obvyklého pobytu a místem obvyklého pobytu osoby jeden rok přes sčítáním.

Místo obvyklého pobytu jeden rok před sčítáním

ROY.

0.

Celkem

0.

1.

Místo obvyklého pobytu se nezměnilo

1.

2.

Místo obvyklého pobytu se změnilo

2.

 

2.1.

Přestěhování v rámci vykazující země

2.1.

 

 

2.1.1.

Místo obvyklého pobytu rok před sčítáním bylo ve stejné oblasti NUTS 3, ve které se místo obvyklého pobytu nachází nyní

2.1.1.

 

 

2.1.2.

Místo obvyklého pobytu rok před sčítáním bylo mimo oblast NUTS 3, ve které se místo obvyklého pobytu nachází nyní

2.1.2.

 

2.2.

Přestěhování do vykazující země ze zahraničí

2.2.

3.

Neuvedeno

3.

4.

Nevztahuje se

4.

Rozdělení tématu „Místo obvyklého pobytu jeden rok před sčítáním“ mají rozdělovat všechny součty a mezisoučty, které se týkají osob.

V případě rozdělení tématu „Místo obvyklého pobytu jeden rok před sčítáním“ se změna pobytu týká období počínajícího rok před referenčním datem a končícího referenčním datem.

Děti mladší jednoho roku se zařadí do kategorie „Nevztahuje se“ (ROY.4.).

Země, které shromažďují informace k tématu „Předchozí místo obvyklého pobytu a datum přistěhování na současné místo obvyklého pobytu“, zařadí všechny osoby, které v průběhu jedno roku před referenčním datem více než jednou změnily své místo obvyklého pobytu, podle jejich předchozího místa obvyklého pobytu, tj. podle místa obvyklého pobytu, ze kterého se osoba přestěhovala na své současné místo obvyklého pobytu.

Téma: Postavení v domácnosti

Při identifikaci soukromých domácností uplatňují členské státy koncepci „hospodařící domácnosti“ nebo, pokud to není možné, koncepci „bytové domácnosti“.

1.   Koncepce hospodařící domácnosti

Podle koncepce hospodařící domácnosti je soukromou domácností:

a)

jednočlenná domácnost, tj. osoba, která žije v bytové jednotce sama nebo která jako podnájemník obývá samostatnou místnost (nebo místnosti) bytové jednotky, avšak s ostatními obyvateli této jednotky netvoří část vícečlenné rodiny vymezené dále, nebo

b)

vícečlenná domácnost, tj. skupina dvou nebo více osob, které jsou sdruženy při obývání celé bytové jednotky nebo její části a společně si obstarávají potravu a případně jiné základní věci k životu. Členové této skupiny mohou v menší či větší míře sdružovat své příjmy.

2.   Koncepce bytové domácnosti

Podle koncepce bytové domácnosti jsou všechny osoby žijící v bytové jednotce považovány za členy jediné domácnosti, každá obývaná bytová jednotka tedy tvoří jednu domácnost. Podle koncepce bytové domácnosti je tedy počet obývaných bytových jednotek stejný jako počet domácností, které v nich žijí, a umístění bytových jednotek jsou shodná s umístěním domácností.

Kategorie „Osoby žijící v soukromé domácnosti“ zahrnuje „Osoby v rodinném jádru“ (kategorie 1.1.) a „Osoby mimo rodinné jádro“ (kategorie 1.2.). Kategorie „Osoby v rodinném jádru“ zahrnuje všechny osoby, které patří do soukromé domácnosti, která má rodinné jádro, jehož jsou tyto osoby členy. Kategorie „Osoby mimo rodinné jádro“ zahrnuje všechny osoby, které patří do nerodinné domácnosti, nebo které patří do rodinné domácnosti, avšak nejsou členy jejího jádra.

Postavení v domácnosti

HST.L.

HST.M.

HST.H.

0.

Celkem

0.

0.

0.

1.

Osoby žijící v soukromé domácnosti

1.

1.

1.

 

1.1.

Osoby v rodinném jádru

 

1.1.

1.1.

 

 

1.1.1.

Osoby v manželském páru

 

 

1.1.1.

 

 

 

1.1.1.1.

Osoby v páru manžel/manželka (nepovinné)

 

 

1.1.1.1.

 

 

 

1.1.1.2.

Osoby v páru stejného pohlaví (nepovinné)

 

 

1.1.1.2.

 

 

1.1.2.

Partneři v registrovaném partnerství

 

 

1.1.2.

 

 

 

1.1.2.1.

Partneři v registrovaném partnerství osob opačného pohlaví (nepovinné)

 

 

1.1.2.1.

 

 

 

1.1.2.2.

Partneři v registrovaném partnerství osob stejného pohlaví (nepovinné)

 

 

1.1.2.2.

 

 

1.1.3.

Partneři v partnerském svazku

 

 

1.1.3.

 

 

 

1.1.3.1.

Partneři v partnerském svazku osob opačného pohlaví (nepovinné)

 

 

1.1.3.1.

 

 

 

1.1.3.2.

Partneři v partnerském svazku osob stejného pohlaví (nepovinné)

 

 

1.1.3.2.

 

 

1.1.4.

Rodiče-samoživitelé

 

 

1.1.4.

 

 

1.1.5.

Synové/dcery

 

 

1.1.5.

 

 

 

1.1.5.1.

Děti s oběma rodiči (nepovinné)

 

 

1.1.5.1.

 

 

 

1.1.5.2.

Děti rodiče-samoživitele (nepovinné)

 

 

1.1.5.2.

 

1.2.

Osoby mimo rodinné jádro

 

1.2.

1.2.

 

 

1.2.1.

Osoby žijící samy

 

 

1.2.1.

 

 

1.2.2.

Osoby, které nežijí samy

 

 

1.2.2.

 

 

 

1.2.2.1.

Osoby, které žijí v domácnosti s příbuzným/příbuznými (nepovinné)

 

 

1.2.2.1.

 

 

 

1.2.2.2.

Osoby, které žijí v domácnosti pouze s osobou, se kterou nejsou v příbuzenském poměru / s osobami, se kterými nejsou v příbuzenském poměru (nepovinné)

 

 

1.2.2.2.

 

1.3.

Osoby, které žijí v soukromé domácnosti (bez udání kategorie)

 

1.3.

1.3.

2.

Osoby, které nežijí v soukromé domácnosti

2.

2.

2.

 

2.1.

Osoby žijící v institucionální domácnosti

 

2.1.

2.1.

 

 

2.1.1.

Osoby mimo rodinné jádro (nepovinné)

 

 

2.1.1.

 

 

2.1.2.

Osoby v rodinném jádru (nepovinné)

 

 

2.1.2.

 

 

 

2.1.2.1.

Partneři (nepovinné)

 

 

2.1.2.1.

 

 

 

2.1.2.2.

Rodiče-samoživitelé (nepovinné)

 

 

2.1.2.2.

 

 

 

2.1.2.3.

Synové/dcery (nepovinné)

 

 

2.1.2.3.

 

2.2.

Osoby primárně bez domova

 

2.2.

2.2.

 

2.3.

Osoby, které nežijí v soukromé domácnosti (bez udání kategorie)

 

2.3.

2.3.

Rozdělení tématu „Postavení v domácnosti“ mají rozdělovat všechny součty a mezisoučty, které se týkají osob.

Nerodinnou domácností může být jednočlenná domácnost („Osoby žijící samy“ (HST.H.1.2.1.)) nebo vícečlenná domácnost bez rodinného jádra. Do kategorie „Osoby, které nežijí samy“ (HST.H.1.2.2.) patří osoby, které žijí ve vícečlenné domácnosti bez rodinného jádra, nebo v rodinné domácnosti, avšak nejsou členy jejího jádra. Osoby, které patří do domácnosti prarodičů nebo vnuků a které nejsou členy rodinného jádra takové domácnosti, se zařadí do nepovinné kategorie „Osoby, které žijí v domácnosti s příbuzným/příbuznými“(HST.H.1.2.2.1.).

Termín „syn/dcera“ je vymezen stejně jako termín „dítě“ uvedený v technických specifikacích tématu „Postavení v rodině“.

„Pár manžel/manželka“ znamená manželský pár opačného pohlaví.

„Registrované partnerství“ je vymezeno v technických specifikacích tématu „Rodinný stav“. „Partnerský svazek“ je vymezen v technických specifikacích tématu „Postavení v rodině“.

Do kategorie „Partneři“ (HST.H.2.1.2.1.) patří „Osoby v manželském páru“, „Partneři v registrovaném partnerství“ a „Partneři v partnerském svazku“.

„Osoby primárně bez domova“ (HST.H.2.2.) jsou osoby žijící na ulici bez přístřeší, které by spadalo do definice obydlených prostorů uvedené v technických specifikacích tématu „Typ obydlených prostorů“.

Téma: Postavení v rodině

Za rodinné jádro se v užším smyslu slova považuje skupina dvou nebo více osob, které patří do téže domácnosti a které jsou ve vztahu jako manželé, partneři v registrovaném partnerství nebo partnerském svazku nebo ve vztahu rodič a dítě. Rodina tedy zahrnuje bezdětné páry, páry s jedním nebo více dětmi nebo rodiče-samoživitele s jedním nebo více dětmi. Toto pojetí rodiny se zabývá pouze přímými vztahy (vztahy prvního stupně) mezi dětmi a dospělými, tj. vztahy mezi rodiči a dětmi.

Dítě (syn/dcera) je pokrevní, nevlastní nebo adoptované dítě (syn/dcera, bez ohledu na věk nebo rodinný stav), které má místo svého obvyklého pobytu v domácnosti alespoň jednoho z rodičů a které v téže domácnosti nemá partnera nebo vlastní děti. Do této definice nespadají děti v pěstounské péči. Syn nebo dcera, kteří žijí s manželkou/manželem, v registrovaném partnerství, partnerském svazku nebo s jedním či více vlastními dětmi, se za děti nepovažují. V případě dítěte, které se střídavě zdržuje ve dvou domácnostech (například jsou-li jeho rodiče rozvedeni), se jeho domácnost určí podle toho, kde dítě tráví většinu času. Pokud dítě tráví stejnou dobu u obou rodičů, určí se za jeho domácnost ta, ve které se dítě nachází v noci sčítání.

Termínem „pár“ se označují sezdané páry, páry v registrovaném partnerství a páry, které žijí v partnerském svazku. „Registrované partnerství“ je vymezeno v technických specifikacích tématu „Rodinný stav“.

Za partnery v „partnerském svazku“ se považují dvě osoby, které:

patří do stejné domácnosti a

mají vztah podobný manželství a

nejsou spolu sezdáni ani nežijí v registrovaném partnerství.

Do definice rodiny nepatří „domácnosti prarodičů a vnoučat“ (domácnosti prarodiče nebo prarodičů a jednoho nebo více vnoučat, kde není rodič těchto vnoučat).

Rozlišení mezi osobami v párech opačného pohlaví nebo osobami v párech stejného pohlaví není povinné. „Pár manžel/manželka“ znamená manželský pár opačného pohlaví.

Postavení v rodině

FST.L.

FST.H.

0.

Celkem

0.

0.

1.

Partneři

1.

1.

 

1.1.

Osoby v manželském páru

 

1.1.

 

 

1.1.1.

Osoby v páru manžel/manželka (nepovinné)

 

1.1.1.

 

 

1.1.2.

Osoby v páru stejného pohlaví (nepovinné)

 

1.1.2.

 

1.2.

Partneři v registrovaném partnerství

 

1.2.

 

 

1.2.1.

Partneři v registrovaném partnerství osob opačného pohlaví (nepovinné)

 

1.2.1.

 

 

1.2.2.

Partneři v registrovaném partnerství osob stejného pohlaví (nepovinné)

 

1.2.2.

 

1.3.

Partneři v partnerském svazku

 

1.3.

 

 

1.3.1.

Partneři v partnerském svazku osob opačného pohlaví (nepovinné)

 

1.3.1.

 

 

1.3.2.

Partneři v partnerském svazku osob stejného pohlaví (nepovinné)

 

1.3.2.

2.

Rodiče-samoživitelé

2.

2.

3.

Synové/dcery

3.

3.

 

3.1.

Děti s oběma rodiči (nepovinné)

 

3.1.

 

3.2.

Děti rodiče-samoživitele (nepovinné)

 

3.2.

4.

Neuvedeno

4.

4.

5.

Nevztahuje se

5.

5.

Rozdělení tématu „Postavení v rodině“ mají rozdělovat všechny součty a mezisoučty, které se týkají osob.

Do kategorie „Partneři“ (FST.L.1.) patří „Osoby v manželském páru“, „Partneři v registrovaném partnerství“ a „Partneři v partnerském svazku“.

Osoby, které nežijí v rodinném jádru, se zařadí do kategorie „Nevztahuje se“ (FST.L.5., FST.H.5.).

Téma: Typ rodinného jádra

Specifikace týkající se pojetí rodiny a definice termínů „rodinné jádro“, „dítě“, „pár“ a „partnerský svazek“, které jsou uvedeny v rámci tématu „Postavení v rodině“, se použijí také pro téma „Typ rodinného jádra“.

Typ rodinného jádra

TFN.L.

TFN.H.

0.

Celkem

0.

0.

1.

Rodiny sezdaných párů

1.

1.

 

1.1.

Rodiny sezdaných párů, jejichž děti žijí mimo domov

 

1.1.

 

 

1.1.1.

Rodiny párů manžel/manželka (nepovinné)

 

1.1.1.

 

 

1.1.2.

Rodiny sezdaných párů stejného pohlaví (nepovinné)

 

1.1.2.

 

1.2.

Rodiny sezdaných párů, se kterými žije alespoň jedno dítě mladší 25 let

 

1.2.

 

 

1.2.1.

Rodiny párů manžel/manželka (nepovinné)

 

1.2.1.

 

 

1.2.2.

Rodiny sezdaných párů stejného pohlaví (nepovinné)

 

1.2.2.

 

1.3.

Rodiny sezdaných párů, jejichž nejmladší syn/dcera žijící doma je ve věku 25 let nebo starší

 

1.3.

 

 

1.3.1.

Rodiny párů manžel/manželka (nepovinné)

 

1.3.1.

 

 

1.3.2.

Rodiny sezdaných párů stejného pohlaví (nepovinné)

 

1.3.2.

2.

Rodiny párů žijících v registrovaném partnerství

2.

2.

 

2.1.

Rodiny párů žijících v registrovaném partnerství, jejichž děti žijí mimo domov

 

2.1.

 

 

2.1.1.

Rodiny párů opačného pohlaví (nepovinné)

 

2.1.1.

 

 

2.1.2.

Rodiny párů stejného pohlaví (nepovinné)

 

2.1.2.

 

2.2.

Rodiny párů žijících v registrovaném partnerství, se kterými žije alespoň jedno dítě mladší 25 let

 

2.2.

 

 

2.2.1.

Rodiny párů opačného pohlaví (nepovinné)

 

2.2.1.

 

 

2.2.2.

Rodiny párů stejného pohlaví (nepovinné)

 

2.2.2.

 

2.3.

Rodiny párů žijících v registrovaném partnerství, jejichž nejmladší syn/dcera žijící doma je ve věku 25 let nebo starší

 

2.3.

 

 

2.3.1.

Rodiny párů opačného pohlaví (nepovinné)

 

2.3.1.

 

 

2.3.2.

Rodiny párů stejného pohlaví (nepovinné)

 

2.3.2.

3.

Rodiny párů v partnerském svazku

3.

3.

 

3.1.

Rodiny párů v partnerském svazku, jejichž děti žijí mimo domov

 

3.1.

 

 

3.1.1.

Rodiny párů opačného pohlaví (nepovinné)

 

3.1.1.

 

 

3.1.2.

Rodiny párů stejného pohlaví (nepovinné)

 

3.1.2.

 

3.2.

Rodiny párů v partnerském svazku, se kterými žije alespoň jedno dítě mladší 25 let

 

3.2.

 

 

3.2.1.

Rodiny párů opačného pohlaví (nepovinné)

 

3.2.1.

 

 

3.2.2.

Rodiny párů stejného pohlaví (nepovinné)

 

3.2.2.

 

3.3.

Rodiny párů v partnerském svazku, jejichž nejmladší syn/dcera žijící doma je ve věku 25 let nebo starší

 

3.3.

 

 

3.3.1.

Rodiny párů opačného pohlaví (nepovinné)

 

3.3.1.

 

 

3.3.2.

Rodiny párů stejného pohlaví (nepovinné)

 

3.3.2.

4.

Rodiny otců-samoživitelů

4.

4.

 

4.1.

Rodiny otců-samoživitelů, se kterými žije alespoň jedno dítě mladší 25 let

 

4.1.

 

4.2.

Rodiny otců-samoživitelů, jejichž nejmladší syn/dcera žijící doma je ve věku 25 let nebo starší

 

4.2.

5.

Rodiny matek-samoživitelek

5.

5.

 

5.1.

Rodiny matek-samoživitelek, se kterými žije alespoň jedno dítě mladší 25 let

 

5.1.

 

5.2.

Rodiny matek-samoživitelek, jejichž nejmladší syn/dcera žijící doma je ve věku 25 let nebo starší

 

5.2.

Rozdělení tématu „Typ rodinného jádra“ mají rozdělovat součty „rodinných jader“ a všechny jejich mezisoučty.

Téma: Velikost rodinného jádra

Definice termínu „rodinné jádro“ uvedená v rámci tématu „Postavení v rodině“ se použijí také pro téma „Velikost rodinného jádra“.

Velikost rodinného jádra

SFN.L.

SFN.M.

SFN.H.

0.

Celkem

0.

0.

0.

1.

2 osoby

1.

1.

1.

2.

3 až 5 osob

2.

2.

2.

 

2.1.

3 osoby

 

2.1.

2.1.

 

2.2.

4 osoby

 

2.2.

2.2.

 

2.3.

5 osob

 

2.3.

2.3.

3.

6 osob a více

3.

3.

3.

 

3.1.

6 až 10 osob

 

3.1.

3.1.

 

 

3.1.1.

6 osob

 

 

3.1.1.

 

 

3.1.2.

7 osob

 

 

3.1.2.

 

 

3.1.3.

8 osob

 

 

3.1.3.

 

 

3.1.4.

9 osob

 

 

3.1.4.

 

 

3.1.5.

10 osob

 

 

3.1.5.

 

3.2.

11 osob a více

 

3.2.

3.2.

Rozdělení tématu „Velikost rodinného jádra“ mají rozdělovat součty „rodinných jader“ a všechny jejich mezisoučty.

Téma: Typ soukromé domácnosti

Specifikace uvedené v rámci tématu „Postavení v domácnosti“ se použijí také pro téma „Typ soukromé domácnosti“.

Typ soukromé domácnosti

TPH.L.

TPH.H.

0.

Celkem

0.

0.

1.

Nerodinné domácnosti

1.

1.

 

1.1.

Jednočlenné domácnosti

1.1.

1.1.

 

1.2.

Vícečlenné domácnosti

1.2.

1.2.

2.

Jednorodinné domácnosti

2.

2.

 

2.1.

Domácnosti sezdaných párů

 

2.1.

 

 

2.1.1.

Sezdané páry bez dětí, které by bydlely s rodinou

 

2.1.1.

 

 

 

2.1.1.1.

Domácnosti párů opačného pohlaví (nepovinné)

 

2.1.1.1.

 

 

 

2.1.1.2.

Domácnosti párů stejného pohlaví (nepovinné)

 

2.1.1.2.

 

 

2.1.2.

Domácnosti sezdaných párů, se kterými bydlí alespoň jedno dítě mladší 25 let

 

2.1.2.

 

 

 

2.1.2.1.

Domácnosti párů opačného pohlaví (nepovinné)

 

2.1.2.1.

 

 

 

2.1.2.2.

Domácnosti párů stejného pohlaví (nepovinné)

 

2.1.2.2.

 

 

2.1.3.

Sezdané páry, jejichž nejmladší syn/dcera bydlící doma je ve věku 25 let nebo starší

 

2.1.3.

 

 

 

2.1.3.1

Domácnosti párů opačného pohlaví (nepovinné)

 

2.1.3.1.

 

 

 

2.1.3.2

Domácnosti párů stejného pohlaví (nepovinné)

 

2.1.3.2.

 

2.2.

Domácnosti párů v registrovaném partnerství

 

2.2.

 

 

2.2.1.

Páry žijící v registrovaném partnerství bez dětí, které by bydlely s rodinou

 

2.2.1.

 

 

 

2.2.1.1.

Domácnosti párů opačného pohlaví (nepovinné)

 

2.2.1.1.

 

 

 

2.2.1.2.

Domácnosti párů stejného pohlaví (nepovinné)

 

2.2.1.2.

 

 

2.2.2.

Páry žijící v registrovaném partnerství, se kterými bydlí alespoň jedno dítě mladší 25 let

 

2.2.2.

 

 

 

2.2.2.1.

Domácnosti párů opačného pohlaví (nepovinné)

 

2.2.2.1.

 

 

 

2.2.2.2.

Domácnosti párů stejného pohlaví (nepovinné)

 

2.2.2.2.

 

 

2.2.3.

Páry žijící v registrovaném partnerství, jejichž nejmladší syn/dcera bydlící doma je ve věku 25 let nebo starší

 

2.2.3.

 

 

 

2.2.3.1.

Domácnosti párů opačného pohlaví (nepovinné)

 

2.2.3.1.

 

 

 

2.2.3.2.

Domácnosti párů stejného pohlaví (nepovinné)

 

2.2.3.2.

 

2.3.

Domácnosti párů v partnerském svazku

 

2.3.

 

 

2.3.1.

Páry žijící v partnerském svazku bez dětí, které by bydlely s rodinou

 

2.3.1.

 

 

 

2.3.1.1.

Domácnosti párů opačného pohlaví (nepovinné)

 

2.3.1.1.

 

 

 

2.3.1.2.

Domácnosti párů stejného pohlaví (nepovinné)

 

2.3.1.2.

 

 

2.3.2.

Páry žijící v partnerském svazku, se kterými bydlí alespoň jedno dítě mladší 25 let

 

2.3.2.

 

 

 

2.3.2.1.

Domácnosti párů opačného pohlaví (nepovinné)

 

2.3.2.1.

 

 

 

2.3.2.2.

Domácnosti párů stejného pohlaví (nepovinné)

 

2.3.2.2.

 

 

2.3.3.

Páry žijící v partnerském svazku, jejichž nejmladší syn/dcera bydlící doma je ve věku 25 let nebo starší

 

2.3.3.

 

 

 

2.3.3.1.

Domácnosti párů opačného pohlaví (nepovinné)

 

2.3.3.1.

 

 

 

2.3.3.2.

Domácnosti párů stejného pohlaví (nepovinné)

 

2.3.3.2.

 

2.4.

Domácnosti otců-samoživitelů

 

2.4.

 

 

2.4.1.

Domácnosti otců-samoživitelů, se kterými bydlí alespoň jedno dítě mladší 25 let

 

2.4.1.

 

 

2.4.2.

Domácnosti otců-samoživitelů, jejichž nejmladší syn/dcera bydlící doma je ve věku 25 let nebo starší

 

2.4.2.

 

2.5.

Domácnosti matek-samoživitelek

 

2.5.

 

 

2.5.1.

Domácnosti matek-samoživitelek, se kterými bydlí alespoň jedno dítě mladší 25 let

 

2.5.1.

 

 

2.5.2.

Domácnosti matek-samoživitelek, jejichž nejmladší syn/dcera bydlící doma je ve věku 25 let nebo starší

 

2.5.2.

3.

Dvourodinné a vícerodinné domácnosti

3.

3.

Rozdělení tématu „Typ soukromé domácnosti“ mají rozdělovat součty „soukromých domácností“ a všechny jejich mezisoučty.

Téma: Velikost soukromé domácnosti

Specifikace koncepce domácnosti uvedené v rámci tématu „Postavení v domácnosti“ se použijí také pro téma „Velikost soukromé domácnosti“.

Velikost soukromé domácnosti

SPH.L.

SPH.M.

SPH.H.

0.

Celkem

0.

0.

0.

1.

1 osoba

1.

1.

1.

2.

2 osoby

2.

2.

2.

3.

3 až 5 osob

3.

3.

3.

 

3.1.

3 osoby

 

3.1.

3.1.

 

3.2.

4 osoby

 

3.2.

3.2.

 

3.3.

5 osoby

 

3.3.

3.3.

4.

6 osob a více

4.

4.

4.

 

4.1.

6 až 10 osob

 

4.1.

4.1.

 

 

4.1.1.

6 osob

 

 

4.1.1.

 

 

4.1.2.

7 osob

 

 

4.1.2.

 

 

4.1.3.

8 osob

 

 

4.1.3.

 

 

4.1.4.

9 osob

 

 

4.1.4.

 

 

4.1.5.

10 osob

 

 

4.1.5.

 

4.2.

11 osob a více

 

4.2.

4.2.

Rozdělení tématu „Velikost soukromé domácnosti“ mají rozdělovat součty „soukromých domácností“ a všechny jejich mezisoučty.

Téma: Právní důvod užívání bytu domácností

Téma „Právní důvod užívání bytu domácností“ se týká oprávnění soukromých domácností užívat bytovou jednotku nebo její část.

Právní důvod užívání bytu domácností

TSH.

0.

Celkem

0.

1.

Domácnosti, kde je alespoň jeden člen vlastníkem bytové jednotky

1.

2.

Domácnosti, kde je alespoň jeden člen nájemcem celé bytové jednotky nebo její části

2.

3.

Domácnosti obývající celou bytovou jednotku nebo její část na základě jiného právního důvodu

3.

4.

Neuvedeno

4.

Rozdělení tématu „Právní důvod užívání bytu domácností“ mají rozdělovat součty „soukromých domácností“ a všechny jejich mezisoučty.

Domácnosti, které splácejí hypotéku na bytovou jednotku, ve které žijí, nebo které v průběhu doby získají bytovou jednotku do vlastnictví pomocí jiných finančních nástrojů, se zařadí do kategorie „Domácnosti, kde je alespoň jeden člen vlastníkem bytové jednotky“ (TSH.1.).

Domácnosti, kde je alespoň jeden člen vlastníkem bytové jednotky a alespoň jeden člen nájemcem celé bytové jednotky nebo její části, se zařadí do kategorie „Domácnosti, kde je alespoň jeden člen vlastníkem bytové jednotky“(TSH.1.).

Téma: Způsob bydlení

Téma „Způsob bydlení“ se týká veškerého obyvatelstva a vztahuje se k typu bydlení, ve kterém má osoba v době sčítání místo svého obvyklého pobytu. Týká se všech osob, které mají místo svého obvyklého pobytu v různých typech obydlených prostor, nebo osob, které nemají místo obvyklého pobytu a dočasně přebývají v různých typech obydlených prostor, nebo osob, které jsou bez přístřeší a v době sčítání přespávají na ulici nebo v nouzových obydlích.

Obyvateli jsou osoby, které mají místo obvyklého pobytu v místech uvedených v příslušné kategorii.

„Byty“ jsou stavebně samostatné a nezávislé prostory ve stálých místech, jsou určeny ke stálému obývání lidmi a k referenčnímu datu:

a)

se používají jako místo pobytu, nebo

b)

jsou neobývané, nebo

c)

slouží k sezónnímu či rekreačnímu využití.

„Samostatnými“ prostorami se rozumí prostory obklopené zdmi, zastřešené nebo se stropem, kde se jedna nebo více osob mohou uzavřít před okolím. „Nezávislými“ prostorami se rozumí prostory s přímým přístupem z ulice, ze schodiště, průjezdu, pavlače nebo z přízemí.

„Jiné bytové jednotky“ jsou chaty, kabiny, chýše, karavany, obytné čluny, stodoly, mlýny, jeskyně nebo jiná přístřeší, ve kterých v době sčítání bydlí lidé, a to bez ohledu na to, zda jsou určena k bydlení.

„Hromadné obydlené prostory“ jsou prostory určené k bydlení velkých skupin jednotlivců nebo několika domácností a v době sčítání je používá jako místo obvyklého pobytu alespoň jedna osoba.

„Obývané byty“, „jiné bytové jednotky“ a „hromadné obydlené prostory“ dohromady představují „obydlené prostory“. „Obydlené prostory“ musí být místem obvyklého pobytu alespoň jedné osoby.

„Obývané byty“ spolu s „jinými bytovými jednotkami“ představují „bytové jednotky“.

Bezdomovci (osoby, které nemají místo obvyklého pobytu v žádné kategorii obydlených prostor) mohou být osoby žijící na ulici bez přístřeší, které by spadalo do definice obydlených prostor (primární bezdomovectví) nebo osoby, které se často pohybují mezi zařízeními přechodného ubytování (sekundární bezdomovectví).

Způsob bydlení

HAR.L.

HAR.H.

0.

Celkem

0.

0.

1.

Obyvatelé bytu nebo hromadného obydleného prostoru

1.

1.

 

1.1.

Obyvatelé bytu

1.1.

1.1.

 

1.2.

Obyvatelé hromadného obydleného prostoru

1.2.

1.2.

2.

Obyvatelé jiné bytové jednotky a bezdomovci

2.

2.

 

2.1.

Obyvatelé jiné bytové jednotky

 

2.1.

 

2.2

Bezdomovci

 

2.2.

3.

Neuvedeno

3.

3.

Rozdělení tématu „Způsob bydlení“ mají rozdělovat všechny součty a mezisoučty, které se týkají osob.

V rozdělení HAR.L. jsou kategorie „Celkem“ (HAR.L.0.) a „Obyvatelé jiné bytové jednotky a bezdomovci“ (HAR.L.2.) nepovinné.

Téma: typ obydlených prostor

Obydlené prostory jsou takové formy bydlení, v nichž má místo obvyklého pobytu jedna nebo více osob. Termíny „byty“, „jiné bytové jednotky“ a „hromadné obydlené prostory“ jsou vymezeny v rámci tématu „Způsob bydlení“.

Typ obydlených prostor

TLQ.

0.

Celkem

0.

1.

Obývané byty

1.

2.

Jiné bytové jednotky

2.

3.

Hromadné obydlené prostory

3.

4.

Neuvedeno

4.

Rozdělení tématu „Typ obydlených prostor“ má rozdělovat součty „obydlených prostor“ a všechny jejich mezisoučty.

Téma: Obydlenost bytů

„Obydlené byty“ jsou byty, ve kterých měla v době sčítání místo svého obvyklého pobytu jedna nebo více osob. „Neobydlené byty“ jsou byty, ve kterých v době sčítání nebylo ničí místo obvyklého pobytu.

Obydlenost bytů

OCS.

0.

Celkem

0.

1.

Obydlené byty

1.

2.

Neobydlené byty

2.

 

2.1.

Byty sloužící k sezónnímu či rekreačnímu využití (nepovinné)

2.1.

 

2.2.

Neobydlené byty (nepovinné)

2.2.

3.

Neuvedeno

3.

Rozdělení tématu „Obydlenost bytů“ mají rozdělovat součty „bytů“ a všechny jejich mezisoučty.

Byty, ve kterých jsou přítomny osoby, ale které nejsou zahrnuty do sčítání, se zařadí do kategorie „Byty sloužící k sezónnímu či rekreačnímu využití“.

Téma: Typ vlastnictví

Téma „Typ vlastnictví“ vypovídá o typech vlastnictví bytů, nikoliv pozemků, na nichž byty stojí.

„Byty v osobním vlastnictví“ jsou byty, které jsou v částečném nebo úplném vlastnictví alespoň jednoho obyvatele bytu.

„Družstevní byty“ jsou byty vlastněné v rámci bytového družstva.

„Nájemní byty“ jsou byty, za které alespoň jeden obyvatel platí nájemné za obývání bytu a které nejsou v částečném ani úplném vlastnictví žádného z obyvatel bytu.

Typ vlastnictví

OWS.

0.

Celkem

0.

1.

Byty v osobním vlastnictví

1.

2.

Družstevní byty

2.

3.

Nájemní byty

3.

4.

Byty v jiném typu vlastnictví

4.

5.

Neuvedeno

5.

6.

Nevztahuje se

6.

Rozdělení tématu „Typ vlastnictví“ má rozdělovat součty „bytů“ a všechny jejich mezisoučty.

Neobydlené byty se zařadí do kategorie „Nevztahuje se“ (OWS.6.).

Téma: Počet bydlících osob

„Počet bydlících osob“ je počet osob, pro které je obytná jednotka místem obvyklého pobytu.

Počet bydlících osob

NOC.L.

NOC.M.

NOC.H.

0.

Celkem

0.

0.

0.

1.

1 osoba

1.

1.

1.

2.

2 osoby

2.

2.

2.

3.

3 až 5 osob

3.

3.

3.

 

3.1.

3 osoby

 

3.1.

3.1.

 

3.2.

4 osoby

 

3.2.

3.2.

 

3.3

5 osoby

 

3.3.

3.3.

4.

6 osob a více

4.

4.

4.

 

4.1.

6 až 10 osob

 

4.1.

4.1.

 

 

4.1.1.

6 osob

 

 

4.1.1.

 

 

4.1.2.

7 osob

 

 

4.1.2.

 

 

4.1.3.

8 osob

 

 

4.1.3.

 

 

4.1.4.

9 osob

 

 

4.1.4.

 

 

4.1.5.

10 osob

 

 

4.1.5.

 

4.2.

11 osob a více

 

4.2.

4.2.

Rozdělení tématu „Počet bydlících osob“ mají rozdělovat součty „bytových jednotek“ a všechny jejich mezisoučty.

Téma: Užitná podlahová plocha a/nebo počet obytných místností

Užitná podlahová plocha je definována jako:

plocha měřená uvnitř obvodových stěn kromě neobyvatelných sklepů a půd a u vícebytových domů kromě všech společných prostor, nebo

úhrnná plocha všech místností, které spadají do pojetí „obytná místnost“.

„Obytná místnost“ je vymezena jako prostor uzavřený stěnami sahajícími od podlahy ke stropu nebo střeše, s plochou postačující pro spaní jedné dospělé osoby (nejméně 4 m2) a o výšce nejméně dva metry pod převažující částí stropu.

Členské státy uvedou údaje o „užitné podlahové ploše“, nebo není-li to možné, „počet obytných místností“.

Užitná podlahová plocha

UFS.

0.

Celkem

0.

1.

Méně než 30 m2

1.

2.

30 – méně než 40 m2

2.

3.

40 – méně než 50 m2

3.

4.

50 – méně než 60 m2

4.

5.

60 – méně než 80 m2

5.

6.

80 – méně než 100 m2

6.

7.

100 – méně než 120 m2

7.

8.

120 – méně než 150 m2

8.

9.

150 m2 a více

9.

10.

Neuvedeno

10.

Rozdělení „Užitná podlahová plocha“ má rozdělovat součty „bytových jednotek“ a všechny jejich mezisoučty. Může být také použito k rozdělení součtu „bytů“ a všech jejich mezisoučtů.

Počet obytných místností

NOR.

0.

Celkem

0.

1.

1 místnost

1.

2.

2 místnosti

2.

3.

3 místnosti

3.

4.

4 místnosti

4.

5.

5 místnosti

5.

6.

6 místnosti

6.

7.

7 místnosti

7.

8.

8 místnosti

8.

9.

9 místností a více

9.

10.

Neuvedeno

10.

Rozdělení „Počet obytných místností“ má rozdělovat součty „bytových jednotek“ a všechny jejich mezisoučty. Může být také použito k rozdělení součtu „bytů“ a všech jejich mezisoučtů.

Téma: Charakteristiky zalidnění

Téma „Charakteristiky zalidnění“ se týká počtu metrů čtverečních užitné podlahové plochy nebo počtu obytných místností na počet bydlících osob (viz téma „Počet bydlících osob“).

Členské státy uvedou údaje o charakteristice zalidnění měřené podle užitné podlahové plochy, nebo není-li to možné, podle „počtu obytných místností“.

Charakteristiky zalidnění (podlahová plocha)

DFS.

0.

Celkem

0.

1.

Méně než 10 m2 na osobu

1.

2.

10 – méně než 15 m2 na osobu

2.

3.

15 – méně než 20 m2 na osobu

3.

4.

20 – méně než 30 m2 na osobu

4.

5.

30 – méně než 40 m2 na osobu

5.

6.

40 – méně než 60 m2 na osobu

6.

7.

60 – méně než 80 m2 na osobu

7.

8.

80 m2 na osobu a více

8.

9.

Neuvedeno

9.

Rozdělení „Charakteristiky zalidnění (podlahová plocha)“ má rozdělovat součty „bytových jednotek“ a všechny jejich mezisoučty.

Charakteristiky zalidnění (počet místností)

DRM.

0.

Celkem

0.

1.

Méně než 0,5 místnosti na osobu

1.

2.

0,5 – méně než 1,0 místnosti na osobu

2.

3.

1,0 – méně než 1,25 místnosti na osobu

3.

4.

1,25 – méně než 1,5 místnosti na osobu

4.

5.

1,5 – méně než 2,0 místnosti na osobu

5.

6.

2,0 – méně než 2,5 místnosti na osobu

6.

7.

2,5 – méně než 3,0 místnosti na osobu

7.

8.

3,0 místnosti na osobu a více

8.

9.

Neuvedeno

9.

Rozdělení „Charakteristiky zalidnění (počet místností)“ má rozdělovat součty „bytových jednotek“ a všechny jejich mezisoučty.

Téma: Systém dodávky vody

Systém dodávky vody

WSS.

0.

Celkem

0.

1.

Bytová jednotka připojená na vodovod

1.

2.

Bytová jednotka nepřipojená na vodovod

2.

3.

Neuvedeno

3.

Rozdělení tématu „Systém dodávky vody“ má rozdělovat součty „bytových jednotek“ a všechny jejich mezisoučty. Může být také použito k rozdělení součtu „bytů“ a všech jejich mezisoučtů.

Téma: Hygienické zařízení

Hygienické zařízení

TOI.

0.

Celkem

0.

1.

Bytová jednotka se splachovacím záchodem

1.

2.

Bytová jednotka bez splachovacího záchodu

2.

3.

Neuvedeno

3.

Rozdělení tématu „Hygienické zařízení“ má rozdělovat součty „bytových jednotek“ a všechny jejich mezisoučty. Může být také použito k rozdělení součtu „bytů“ a všech jejich mezisoučtů.

Téma: Koupelna

Koupelna je zařízení určené na umytí celého těla a zahrnuje sprchu.

Koupelna

BAT.

0.

Celkem

0.

1.

Bytová jednotka se zabudovanou vanou nebo sprchou

1.

2.

Bytová jednotka bez zabudované vany nebo sprchy

2.

3.

Neuvedeno

3.

Rozdělení tématu „Koupelna“ má rozdělovat součty „bytových jednotek“ a všechny jejich mezisoučty. Může být také použito k rozdělení součtu „bytů“ a všech jejich mezisoučtů.

Způsob vytápění

Bytová jednotka je považována za ústředně vytápěnou, je-li vytápění zajišťováno z komunální teplárny nebo ze zařízení zabudovaného do budovy nebo do bytové jednotky pro účely vytápění, a to bez ohledu na zdroj energie.

Způsob vytápění

TOH.

0.

Celkem

0.

1.

Ústřední topení

1.

2.

Bez ústředního topení

2.

3.

Neuvedeno

3.

Rozdělení tématu „Způsob vytápění“ má rozdělovat součty „bytových jednotek“ a všechny jejich mezisoučty. Může být také použito k rozdělení součtu „bytů“ a všech jejich mezisoučtů.

Téma: Byty podle typu domu

Téma „Byty podle typu domu“ se týká počtu bytů v domě, ve kterém se byt nachází.

Byty podle typu domu

TOB.

0.

Celkem

0.

1.

Byty v obytných domech

1.

 

1.1.

Byty v jednobytových domech

1.1.

 

1.2.

Byty v dvoubytových domech

1.2.

 

1.3.

Byty v tří a vícebytových domech

1.3.

2.

Byty v neobytných domech

2.

3.

Neuvedeno

3.

Rozdělení tématu „Byty podle typu domu“ má rozdělovat součty „bytů“ a všechny jejich mezisoučty.

Téma: Byty podle období výstavby domu

Téma „Byty podle období výstavby domu“ se vztahuje k roku, ve kterém byl dům s dotčeným bytem dostavěn.

Byty podle období výstavby domu

POC.

0.

Celkem

0.

1.

Před rokem 1919

1.

2.

1919 – 1945

2.

3.

1946 – 1960

3.

4.

1961 – 1970

4.

5.

1971 – 1980

5.

6.

1981 – 1990

6.

7.

1991 – 2000

7.

8.

2001 – 2005

8.

9.

V roce 2006 a později

9.

10.

Neuvedeno

10.

Rozdělení tématu „Byty podle období výstavby domu“ má rozdělovat součty „bytů“ a všechny jejich mezisoučty.


(1)  Kódy „x“, „x.x.“ a „x.x.x.“ závisí na klasifikaci NUTS, kód „x.x.x.x.“ na klasifikaci místních administrativních jednotek („LAU“) platné v členském státě dne 1. ledna 2011. Písmenem „N.“ je označeno rozdělení, které se vztahuje k vnitrostátní úrovni.

(2)  Kódy „1.x.“ a „1.x.x.“ závisí na klasifikaci NUTS platné v členském státě dne 1. ledna 2011. Písmenem „N.“ je označeno rozdělení, které se vztahuje k vnitrostátní úrovni.

(3)  Prozatímní označení, které nemá vliv na konečné označení země, jež bude stanoveno po ukončení právě probíhajících jednání OSN.

(4)  Prozatímní označení, které nemá vliv na konečné označení země, jež bude stanoveno po ukončení právě probíhajících jednání OSN.