(1)

Nařízení Rady (ES) č. 2115/2005 ze dne 20. prosince 2005 (1) provádí plán obnovy platýse černého přijatý Organizací pro rybolov v severozápadním Atlantiku (dále jen „NAFO“).

(2)

NAFO na 29. výročním zasedání, které se konalo v září 2007, přijala k tomuto plánu obnovy řadu změn. Tyto změny se týkají upřesnění opatření pro zprávy o úlovcích a dodatečných kontrolních opatření určených k posílení inspekcí na moři pro plavidla, která vplují do oblasti upravené předpisy NAFO nebo z ní vyplují.

(3)

K provedení změn v plánu obnovy je nutné změnit nařízení (ES) č. 2115/2005,

1)

Vkládá se nový článek, který zní:

2)

Článek 6 se mění takto:

(1)

Směrnice Rady 93/34/EHS ze dne 14. června 1993 o povinném označení dvoukolových a tříkolových motorových vozidel (3) byla několikrát podstatně změněna (4). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by uvedená směrnice měla být kodifikována.

(2)

Směrnice 93/34/EHS je jednou ze zvláštních směrnic pro postup ES schvalování typu stanoveného směrnicí Rady 92/61/EHS ze dne 30. června 1992 o schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel, která byla nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/24/ES ze dne 18. března 2002 o schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel (5), a stanovuje technické předpisy týkající se návrhu a konstrukce dvoukolových a tříkolových motorových vozidel z hlediska povinného označení. Tyto technické předpisy se týkají sbližování právních předpisů členských států tak, aby umožnily postup ES schvalování typu stanovený směrnicí 2002/24/ES tak, aby byl použitelný na každý typ vozidla. Proto se ustanovení směrnice 2002/24/ES o systémech, konstrukčních částech a samostatných technických celcích vztahují na tuto směrnici.

(3)

S ohledem na povinné označení dvoukolových a tříkolových motorových vozidel by neměla tato směrnice bránit určitým členským státům zachovat na nediskriminačním základě zvláštní předpisy pro účely uplatnění pravidel silničního provozu za předpokladu, že se tyto zvláštní požadavky týkají použití těchto vozidel a nezahrnují jakékoli úpravy jejich konstrukce, které by mohly být u tohoto typu vozidla překážkou pro ES schválení typu.

(4)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení zmíněných směrnic ve vnitrostátním právu a jejich použitelnost uvedených v části B přílohy II,

(1)

Od zavedení eura je Společenství příslušné pro měnové záležitosti a pro otázky směnného kurzu.

(2)

Rada rozhoduje o režimech pro sjednávání a uzavírání dohod o měnových záležitostech a otázkách směnného kurzu.

(3)

Italská republika uzavřela dne 29. listopadu 2000 jménem Společenství měnovou dohodu s Republikou San Marino.

(4)

Rada v závěrech ze dne 10. února 2009 vyzvala Komisi, aby přezkoumala fungování stávajících dohod a zvážila možné zvýšení stropů pro vydávání mincí.

(5)

Komise ve sdělení fungování měnových dohod s Monakem, San Marinem a Vatikánem, dospěla k závěru, že měnovou dohodu s Republikou San Marino v platném znění je třeba změnit tak, aby se zajistil konzistentnější přístup ke vztahům mezi Společenstvím a zeměmi, které podepsaly měnové dohody.

(6)

Měnovou dohodu s Republikou San Marino je tudíž třeba co nejdříve sjednat znovu tak, aby nový režim vstoupil v platnost dnem 1. ledna 2010 spolu s novými pravidly o podmínkách uvádění euromincí do peněžního oběhu, jež byly stanoveny v doporučení Komise ze dne 19. prosince 2008 o společných pokynech pro národní strany a vydávání euromincí určených k peněžnímu oběhu (1), které schválila Rada ve svých závěrech dne 10. února 2009,

a)

Dohoda se uzavírá mezi Společenstvím a Republikou San Marino. Zněním této dohody je kodifikovaný text stávající dohody včetně změn.

b)

Republika San Marino se zaváže přijmout veškerá vhodná opatření formou přímého převzetí nebo případných rovnocenných opatření

Republika San Marino zajistí, aby byly veškeré relevantní bankovní a finanční právní předpisy Společenství provedeny na jejím území před 1. lednem 2015. Dohoda uvede v příloze lhůty pro přijetí těchto opatření.

c)

Je třeba zrevidovat metodu určování stropu u emise sanmarinských euromincí. Nový strop se vypočte metodou, která zahrne jednak fixní část, jež by měla uspokojit poptávku na trhu sběratelů mincí, a tak zamezit nadměrným numismatickým spekulacím se sanmarinskými mincemi, a jednak variabilní část, jež se vypočítá jako průměr emise mincí na hlavu v Italské republice v roce n-1 vynásobený počtem obyvatel Republiky San Marino.

d)

K monitorování pokroku v provádění dohody se zřídí společný výbor. Ten je složen ze zástupců Republiky San Marino, Italské republiky, Komise a ECB. Společný výbor může každoročně zrevidovat fixní část s přihlédnutím k inflaci a výboji na sběratelském trhu. Usnáší se jednomyslně. Společný výbor přijme svůj jednací řád.

e)

Euromince Republiky San Marino razí Instituto Poligrafico e Zecca dello Stato. Republika San Marino však se souhlasem společného výboru může pověřit ražbou mincí jiného dodavatele z mincoven Evropské unie razících euromince. Pro účely schválení celkového objemu emise ze strany ECB se objem mincí vydaných Republikou San Marino připočte k objemu mincí vydaných Italskou republikou.

f)

Pro řešení sporů v souvislosti s dohodou je příslušný Soudní dvůr Evropských společenství.

Pokud se Společenství nebo Republika San Marino domnívá, že druhá strana nesplnila závazek plynoucí z měnové dohody, může věc předložit Soudnímu dvoru. Rozsudek Soudního dvora je pro obě strany závazný a obě strany učiní nezbytná opatření pro dosažení souladu s ním ve lhůtě v něm stanovené. Pokud Společenství nebo Republika San Marino nepřijme nezbytná opatření k dosažení souladu s rozsudkem ve stanovené lhůtě, může druhá strany dohodu okamžitě vypovědět.

(1)

Evropská unie si stanovila za cíl zachovávat a rozvíjet Unii jako prostor svobody, bezpečnosti a práva; vysokou úroveň ochrany má zajišťovat společný postup členských států v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech.

(2)

Tohoto cíle má být dosaženo předcházením trestné činnosti a bojem proti ní na základě užší spolupráce mezi donucovacími orgány členských států při dodržování zásad a pravidel v oblasti lidských práv, základních svobod a právního státu, na nichž je Unie založena a které jsou členským státům společné.

(3)

Výměna operativních a jiných informací o trestných činech a trestné činnosti má pro donucovací orgány zásadní význam z hlediska úspěšného předcházení trestným činům nebo trestné činnosti a jejich odhalování a vyšetřování. Společný postup v oblasti policejní spolupráce podle čl. 30 odst. 1 písm. a) Smlouvy vyžaduje zpracovávání příslušných informací, které by mělo podléhat odpovídajícím předpisům o ochraně osobních údajů.

(4)

Intenzivnější výměna informací o forenzních důkazech a častější využívání důkazů z jednoho členského státu při soudním řízení v jiném členském státě ukazuje, že je zapotřebí stanovit společné normy pro poskytovatele forenzních služeb.

(5)

Informace pocházející z forenzního řízení v jednom členském státě mohou být v současnosti v jiném členském státě svázány s určitou mírou nejistoty co do toho, jak byla daná záležitost řešena, jaké metody byly použity a jak byly získané výsledky vyloženy.

(6)

V bodě 3.4 písm. h) akčního plánu Rady a Komise, kterým se provádí Haagský program o posílení svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii (2), zdůraznily členské státy potřebu stanovit do roku 2008 normy kvality soudních laboratoří.

(7)

Je nanejvýš důležité zavést společné normy pro poskytovatele forenzních služeb, pokud jde o tak citlivé osobníc údaje, jako jsou profily DNA a daktyloskopické údaje.

(8)

Podle čl. 7 odst. 4 rozhodnutí Rady 2008/616/SVV ze dne 23. června 2008 o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (3), přijmou členské státy nezbytná opatření k zajištění integrity profilů DNA zpřístupňovaných nebo zasílaných ke srovnání jiným členským státům a zajistí soulad těchto opatření s mezinárodními normami, jako je například EN ISO/IEC 17025 – „Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří“ (dále jen „norma EN ISO/IEC 17025“).

(9)

Profily DNA a daktyloskopické údaje se nevyužívají pouze pro účely trestního řízení, ale mají klíčový význam mimo jiné i při určování totožnosti obětí, zejména v případě katastrof.

(10)

Důležitým krokem k zajištění bezpečnější a účinnější výměny forenzních údajů v Unii je akreditace poskytovatelů forenzních služeb provádějících laboratorní činnosti.

(11)

Akreditaci uděluje vnitrostátní akreditační orgán, který má výlučnou pravomoc posoudit, zda laboratoř splňuje požadavky stanovené harmonizovanými normami. Na akreditační orgán přenáší svou pravomoc stát. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh (4), obsahuje podrobná ustanovení o pravomoci takových vnitrostátních akreditačních orgánů. Článek 7 uvedeného nařízení mimo jiné upravuje přeshraniční akreditaci v případech, kdy může být akreditace vyžadována od jiného vnitrostátního akreditačního orgánu.

(12)

Skutečnost, že nebylo dosaženo dohody o uplatňování společné akreditační normy pro analýzu vědeckých důkazů, je nedostatek, který by měl být napraven; je proto nutné přijmout právně závazný nástroj týkající se akreditace všech poskytovatelů forenzních služeb provádějících laboratorní činnosti. Akreditace poskytuje nezbytnou záruku toho, že laboratorní činnosti probíhají v souladu s příslušnými mezinárodními normami, zejména normou EN ISO/IEC 17025, jakož i v souladu s odpovídajícími platnými pokyny.

(13)

Akreditační norma umožňuje kterémukoli členskému státu případně požadovat doplňkové normy při laboratorních činnostech spadajících do jeho vnitrostátní pravomoci.

(14)

Akreditace napomůže vybudovat vzájemnou důvěru v otázce platnosti použitých základních analytických metod. Akreditace však neuvádí, jakou metodu použít; stanoví pouze, že použitá metoda musí být vhodná ke svému účelu.

(15)

Úkony učiněné mimo laboratoř nespadají do oblasti působnosti tohoto rámcového rozhodnutí. Do jeho oblasti působnosti tudíž nespadá sběr daktyloskopických údajů či úkony učiněné na místě události či na místě trestného činu ani forenzní analýzy prováděné mimo laboratoře.

(16)

Cílem tohoto rámcového rozhodnutí není harmonizovat vnitrostátní pravidla týkající se soudního posuzování forenzních důkazů.

(17)

Tímto rozhodnutím není dotčena platnost výsledků laboratorních činností uskutečněných před zahájením jeho provádění, jež byla stanovena v souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy, a to i v případě, že daný poskytovatel forenzních služeb nebyl akreditován jako vyhovující normě EN ISO/IEC 17025,

a)

profilu DNA; a

b)

daktyloskopických údajů.

a)

„laboratorní činností“ jakýkoliv úkon učiněný v laboratoři v souvislosti s lokalizací a získáváním stop z předmětů, jakož i prováděním, analýzou a interpretací forenzních důkazů za účelem poskytnutí znaleckých posudků nebo výměny forenzních důkazů;

b)

„výsledky laboratorních činností“ jakýkoli analytický výstup a přímo související interpretace;

c)

„poskytovatelem forenzních služeb“ každá veřejná nebo soukromá organizace, která provádí činnosti forenzních laboratoří na žádost příslušného donucovacího nebo soudního orgánu;

d)

„vnitrostátním akreditačním orgánem“ jediný orgán v daném členském státě, který na základě státem delegované pravomoci provádí akreditaci v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008;

e)

„profilem DNA“ písmenný nebo číselný kód, který představuje soubor identifikačních znaků nekódující části analyzovaného vzorku lidské DNA, tj. konkrétní molekulární struktury na různých místech DNA (loci);

f)

„daktyloskopickými údaji“ zobrazení otisků prstů, zobrazení latentních otisků prstů, otisků dlaní, latentních otisků dlaní, jakož i vzory těchto zobrazení (kódované markanty).

(1)

Dovozní cla v odvětví obilovin použitelná ode dne 1. prosince 2009 byla stanovena nařízením Komise (ES) č. 1159/2009 (3).

(2)

Vypočítaný průměr dovozních cel se odchyluje o více než 5 EUR/t od stanoveného cla, a proto je třeba upravit dovozní cla stanovená nařízením (ES) č. 1159/2009.

(3)

Nařízení (ES) č. 1159/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

(1)

Dne 19. listopadu 2007 přijala Rada společnou akci 2007/749/SZBP o policejní misí Evropské unie (EUPM) v Bosně a Hercegovině (1). Použitelnost uvedené společné akce skončí dnem 31. prosince 2009.

(2)

Velitelskou a řídicí strukturou EUPM by neměly být dotčeny smluvní závazky vedoucího mise vůči Komisi, pokud jde o plnění rozpočtu EUPM.

(3)

Pro EUPM by měla být uvedena v činnost pohotovostní složka.

(4)

EUPM bude probíhat za situace, která se může zhoršit a která by mohla ohrozit cíle společné zahraniční a bezpečnostní politiky stanovené v článku 21 Smlouvy o Evropské unii,

1)

posilovat operativní kapacitu a společné schopnosti donucovacích orgánů činných v boji proti organizované trestné činnosti a korupci;

2)

pomáhat a poskytovat podporu při plánování a vedení vyšetřování v boji proti organizované trestné činnosti a korupci na základě systematického přístupu;

3)

napomáhat rozvoji kapacit Bosny a Hercegoviny pro vyšetřování trestných činů a tento rozvoj podporovat;

4)

posilovat spolupráci mezi policií a státním zastupitelstvím;

5)

posilovat spolupráci mezi policií a vězeňskou službou;

6)

přispívat k zajištění náležité úrovně odpovědnosti.

(1)

Dne 10. listopadu 2008 přijala Rada společnou akci 2008/851/SZBP o vojenské operaci Evropské unie s cílem přispět k odvrácení, prevenci a potlačení pirátství a ozbrojených loupeží u pobřeží Somálska (1).

(2)

S ohledem na zkušenosti získané z prvního roku operace jsou zapotřebí změny společné akce 2008/851/SZBP s cílem umožnit, aby námořní síly pod vedení Evropské unie přispívaly k monitorování rybolovných činností u pobřeží Somálska.

(3)

Pirátství a ozbrojené loupeže u pobřeží Somálska nadále ohrožují lodní dopravu v této oblasti a zejména dodávky potravinové pomoci pro somálské obyvatelstvo poskytované Světovým potravinovým programem.

(4)

Je tudíž nutné prodloužit operaci o další rok.

(5)

Dne 30. listopadu 2009 přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci 1897 (2009).

(6)

Společná akce 2008/851/SZBP by měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

v článku 1 se doplňuje nový odstavec, který zní:

2)

v článku 2 se písmeno f) nahrazuje tímto:

3)

v článku 16 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

(1)

Je třeba stanovit prováděcí opatření k rozhodnutí Evropské rady o výkonu předsednictví Rady (dále jen „rozhodnutí Evropské rady“).

(2)

Tato prováděcí opatření zahrnují stanovení pořadí, v jakém předem určené skupiny tří členských států postupně vykonávají předsednictví po dobu osmnácti měsíců, s přihlédnutím ke skutečnosti, že od 1. ledna 2007 existuje v souladu s jednacím řádem Rady systém osmnáctiměsíčního programu Rady dohodnutého třemi předsednictvími, která v dané době tuto funkci vykonávají.

(3)

V souladu s článkem 1 rozhodnutí Evropské rady se při vytváření skupin musí vzít v úvahu rozmanitost členských států a zeměpisná rovnováha v Unii.

(4)

Rozdělení funkcí mezi členské státy v rámci každé skupiny určuje čl. 1 odst. 2 rozhodnutí Evropské rady. V obou případech uvedených v čl. 2 odst. 1 tohoto rozhodnutí se konkrétní způsoby spolupráce členských států v rámci každé skupiny stanoví vzájemnou dohodou dotyčných členských států.

(5)

Tato prováděcí opatření by dále měla zahrnovat zvláštní pravidla týkající se předsednictví přípravných orgánů Rady pro zahraniční věci, jak je stanoveno v čl. 2 třetím pododstavci rozhodnutí Evropské rady.

(6)

Většině z těchto přípravných orgánů by měl předsedat zástupce vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“), přičemž ostatním těmto orgánům by i nadále mělo předsedat šestiměsíční předsednictví. Pokud některému přípravnému orgánu předsedá zástupce vysokého představitele, je možné stanovit přechodné období.

(7)

Přípravné orgány, jejichž předsednictví je vykonáváno podle jiného systému, než je šestiměsíční předsednictví, by měly být v tomto rozhodnutí rovněž uvedeny, jak je stanoveno v čl. 2 třetím pododstavci rozhodnutí Evropské rady.

(8)

Předsednictví přípravných orgánů, které v tomto rozhodnutí nejsou uvedeny, bude vykonáváno v souladu s článkem 2 rozhodnutí Evropské rady,

(1)

Lisabonská smlouva mění Evropskou radu v orgán Evropské unie a zřizuje úřad předsedy Evropské rady s funkčním obdobím dvou a půl roku, jež je jednou obnovitelné.

(2)

Měly by být stanoveny pracovní podmínky předsedy Evropské rady,

(1)

Lisabonská smlouva zřizuje úřad vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který v souladu s článkem 18 Smlouvy o Evropské unii vede společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Unie, předsedá Radě pro zahraniční věci a je jedním z místopředsedů Komise.

(2)

Měly by být stanoveny pracovní podmínky vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

(1)

O zřízení Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů bylo rozhodnuto nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (1).

(2)

Je třeba rozhodnout o umístění sídla této agentury,