„14   STÁTNÍ PODPORA NA VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE

1.   Úvod

1.1   Cíle státní podpory na výzkum, vývoj a inovace

Podpora výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „VaVaI“) je důležitým cílem společného zájmu v rámci Evropského hospodářského prostoru (1). Článek 163 Smlouvy o ES stanoví, že „Společenství má za cíl posilovat vědecké a technologické základy průmyslu Společenství a podporovat rozvoj jeho mezinárodní konkurenceschopnosti, jakož i podporovat všechny výzkumné činnosti, které jsou pokládány za nezbytné (…)“. V článcích 164 až 173 Smlouvy o ES jsou vymezeny činnosti, které mají být v této souvislosti prováděny, a rozsah a provádění víceletého rámcového programu.

Článek 78 Dohody o EHP stanoví, že smluvní strany mají posilovat a rozšiřovat spolupráci v rámci činností Společenství v oblasti výzkumu a technologického rozvoje. V ustanovení článku 80 Dohody o EHP je dále uvedeno, že v souladu s článkem 78 Dohody o EHP má mít spolupráce podobu účasti států ESVO na rámcových programech ES, na zvláštních programech, projektech nebo jiných akcích. Také protokol 31 k Dohodě o EHP o spolupráci v některých oblastech mimo čtyři svobody stanoví účast a spolupráci států ESVO v oblasti výzkumu a technologického rozvoje.

Na zasedání v Barceloně v březnu 2002 Evropská rada přijala jasný cíl pro další vývoj výdajů na výzkum. Vyjádřila souhlas s tím, že celkové výdaje na výzkum a vývoj (dále jen „VaV“) a inovace v Unii je nutné zvýšit s cílem dosáhnout do roku 2010 výše 3 % HDP. Rada dále objasnila, že dvě třetiny této nové částky by měly pocházet ze soukromého sektoru. K dosažení tohoto cíle by investice do výzkumu měly každoročně růst průměrným tempem 8 %, přičemž tempo růstu veřejných výdajů (2) by mělo činit 6 % a roční tempo růstu soukromých investic (3) by mělo činit 9 %.

Cílem je prostřednictvím státní podpory zvýšit hospodářskou účinnost (4) a tím přispět k trvale udržitelnému růstu a tvorbě pracovních příležitostí. Státní podpora na VaVaI je proto slučitelná, pokud lze očekávat, že povede k dodatečnému VaVaI, a pokud se má za to, že narušení hospodářské soutěže není v rozporu se společným zájmem, který Kontrolní úřad pro účely této kapitoly staví na roveň hospodářské účinnosti. Cílem této kapitoly je zajistit tento cíl, a zejména usnadnit, aby státy ESVO mohly podporu lépe zaměřit na příslušná selhání trhu (5).

Ustanovení čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP stanoví zásadu, že státní podpora je zakázána. V určitých případech však tato podpora může být slučitelná s Dohodou o EHP na základě čl. 61 odst. 2 a 3. Podpora na VaVaI bude odůvodněná zejména na základě čl. 61 odst. 3 písm. b) a čl. 61 odst. 3 písm. c). V této kapitole stanoví Kontrolní úřad pravidla, jež bude používat při posuzování oznámené podpory, čímž vykonává svou svobodu uvážení a zvyšuje právní jistotu a transparentnost svého rozhodování.

1.2   Politika státní podpory a VaVaI

V kontextu lisabonské strategie se úroveň VaVaI nepovažuje za optimální pro hospodářství Společenství, z čehož vyplývá, že zvýšení úrovně VaVaI povede k vyššímu růstu ve Společenství. Kontrolní úřad se na základě vývoje ve Společenství domnívá, že ke splnění této výzvy je nutno zmodernizovat a vylepšit stávající pravidla státní podpory na výzkum a vývoj.

Za prvé Kontrolní úřad v této kapitole rozšiřuje stávající možnosti podpory na VaV na nové činnosti podporující inovace. Inovace souvisí s procesem, který spojuje znalosti a technologii s využitím tržních příležitostí pro nové nebo zlepšené produkty, služby a pracovní postupy ve srovnání s takovými produkty, službami nebo postupy, jež jsou již na společném trhu dostupné, a které s sebou nesou určitý stupeň rizika. Pro účely pravidel státní podpory se však Kontrolní úřad domnívá, že státní podpora na inovace musí být povolena ne na základě abstraktní definice inovací, ale pouze v souvislosti s konkrétními činnostmi, které jednoznačně řeší selhání trhu brzdící inovaci a u nichž přínosy státní podpory pravděpodobně převáží možnou újmu způsobenou hospodářské soutěži a obchodu.

Za druhé si Kontrolní úřad klade za cíl podporu lepší správy státních podpor VaVaI. Zamýšlí rozšířit rozsah blokových výjimek pro VaV, který je v současné době omezen na malé a střední podniky (dále jen „MSP“) (6). Budoucí obecné nařízení o blokových výjimkách pokryje méně problematická opatření podpory v oblasti VaVaI. Tato kapitola se bude i nadále týkat všech opatření oznámených Kontrolnímu úřadu, ať již proto, že se na opatření nevztahuje nařízení o blokových výjimkách začleněné do Dohody o EHP, nebo z důvodu povinnosti stanovené v nařízení o blokových výjimkách oznamovat podporu jednotlivě, nebo se stát ESVO rozhodne oznámit opatření, na která by se v zásadě mohla podle nařízení o blokových výjimkách vztahovat bloková výjimka. Tato kapitola se použije i k posouzení veškeré neoznámené podpory.

Za třetí, aby bylo možno přezkoumávání Kontrolního úřadu lépe zaměřit, stanoví tato kapitola k posouzení opatření, která spadají do jeho působnosti, nejen pravidla týkající se slučitelnosti některých opatření podpory (část 5 níže), ale vzhledem k vyššímu riziku, že některá opatření podpory naruší hospodářskou soutěž a obchod, i další prvky týkající se analýzy motivačního účinku a potřebnosti podpory (část 6 níže), jakož i dodatečnou metodiku, která se použije v případě podrobného posouzení (část 7 níže).

V této souvislosti Kontrolní úřad zdůrazňuje, že konkurenceschopné trhy musí v zásadě samy vést k nejefektivnějšímu výsledku z hlediska VaVaI. V oblasti VaVaI to však nemusí platit obecně a zásah státu pak může tento výsledek zlepšit. Podniky budou více investovat do výzkumu jen potud, pokud mohou získat konkrétní obchodní užitek z jeho výsledků a pokud jsou si vědomy možností tak činit. Existuje mnoho důvodů nízké úrovně VaVaI, které jsou částečně zapříčiněny strukturálními překážkami a částečně selháním trhu. Strukturální překážky by měly být přednostně řešeny cestou strukturálních opatření (7), zatímco státní podpora může hrát určitou úlohu při vyvažování neefektivností zapříčiněných selháním trhu. Empirické důkazy naznačují, že aby byla státní podpora účinná, musí být doprovázena příznivými rámcovými podmínkami, například přiměřenými systémy práv k duševnímu vlastnictví, konkurenčním prostředím s předpisy, které jsou příznivé pro výzkum a inovace, a podpůrnými finančními trhy.

Státní podpora však rovněž narušuje hospodářskou soutěž a silná hospodářská soutěž je zároveň rozhodujícím činitelem pro trhem motivovanou podporu investic do VaVaI. Opatření státní podpory je proto nutno navrhovat obezřetně s cílem omezit rozsah takovýchto narušování. V opačném případě se státní podpora stane kontraproduktivní a sníží celkovou úroveň VaVaI a hospodářského růstu.

Hlavní obavou v souvislosti s podporou na VaVaI pro podniky je, že budou narušeny a případně oslabeny dynamické pobídky konkurenčních podniků k investování. Pokud podnik obdrží podporu, obecně to posílí jeho postavení na trhu a snižuje rentabilitu investic u ostatních podniků. Je-li toto snížení dostatečně významné, je možné, že konkurenti svou činnost v oblasti VaVaI omezí. Vede-li kromě toho podpora u příjemce k mírným rozpočtovým omezením, může snížit i pobídku k inovacím na úrovni příjemce. Podpora může dále podpořit nevýkonné podniky nebo umožnit příjemci, aby zvýšil vylučovací praktiky či svou tržní sílu.

1.3   Ověření vyváženosti podpory a jeho uplatnění v oblasti výzkumu, vývoje a inovací

1.3.1   Akční plán pro státní podpory: cílenější státní podpory a jejich nižší počet, ověření vyváženosti pro posouzení podpory

Ve svém Akčním plánu pro státní podpory (8) Komise oznámila, že „aby Komise co nejlépe přispěla k opětovně zahájené lisabonské strategii pro hospodářský růst a zaměstnanost, bude v případě potřeby posilovat svůj ekonomický přístup k analýze státní podpory. Ekonomický přístup je nástrojem lepšího zaměření a zacílení určité státní podpory směrem k cílům opětovně zahájené lisabonské strategie“.

Při hodnocení, zda lze opatření podpory považovat za slučitelné s Dohodou o EHP, Kontrolní úřad na základě postupu Komise zvažuje pozitivní dopad opatření podpory (dosažení cíle společného zájmu) proti jeho potenciálně negativním vedlejším účinkům (narušení obchodu a hospodářské soutěže). V Akčním plánu Komise bylo v návaznosti na současnou praxi toto hodnocení zformalizováno v podobě „ověření vyváženosti“  (9). Při rozhodování o schválení opatření státní podpory se toto ověření provádí ve třech krocích; první dva se týkají příznivých a třetí nepříznivých účinků státní podpory, a následně se zvažují pozitivní a negativní účinky:

1)	Je opatření podpory zaměřeno na dobře vymezený cíl společného zájmu (např. růst, zaměstnanost, soudržnost, životní prostředí)?

2)

Je podpora dobře konstruována, aby zajistila splnění cíle společného zájmu, jinak řečeno řeší navrhovaná podpora selhání trhu nebo jiný cíl? i) Je státní podpora vhodným nástrojem politiky? ii) Existuje zde motivační efekt, tj. mění podpora chování podniků? iii) Je opatření podpory přiměřené, tj. bylo by možno stejných změn chování dosáhnout s použitím menší podpory?

3)	Jsou narušení hospodářské soutěže a účinek na obchod omezené, takže celkově převažují příznivé účinky?

Ověření vyváženosti lze použít na návrh pravidel státní podpory i při posuzování jednotlivých případů.

V případě nařízení o blokových výjimkách je státní podpora slučitelná, jsou-li splněny stanovené podmínky. Totéž platí obecně pro většinu případů, jimiž se tato kapitola zabývá.

Avšak u jednotlivých opatření podpory, která mohou mít vzhledem k vysokým částkám podpory vysoký rušivý potenciál, Kontrolní úřad provede celkové posouzení pozitivních a negativních účinků podpory na základě zásady proporcionality.

1.3.2   Cíl společného zájmu, jímž se tato kapitola zabývá

Tato kapitola pojednává o cíli společného zájmu, jímž je podpora výzkumu, rozvoje a inovací. Má za cíl zvýšení hospodářské efektivnosti řešením jasně definovaných selhání trhu, která brání hospodářství států EHP v dosažení optimální úrovně VaVaI.

Ke stanovení pravidel, která zajistí, aby opatření podpory tohoto cíle dosáhla, je především nezbytné určit selhání trhu, která brzdí VaVaI. VaVaI se uskutečňují prostřednictvím mnoha činností, které směřují k řadě výrobkových trhů a které využívají dostupné kapacity VaVaI k rozvoji nových nebo zdokonalených výrobků (10) a postupů na těchto výrobkových trzích, a tak posilují růst hospodářství. Vzhledem k dostupným kapacitám VaVaI však mohou selhání trhu bránit, aby trh dosáhl optimálního výkonu, a tak vést k neefektivnímu výsledku z těchto důvodů:

—

kladné externality/přelévání znalostí: VaVaI často vytváří přínosy pro společnost v podobě přelévání znalostí. Pokud je to však ponecháno na trhu, řada projektů může mít ze soukromého hlediska nepřitažlivou míru návratnosti, ačkoli projekty by pro společnost byly prospěšné, jelikož podniky usilující o zisk opomíjejí vnější vlivy své činnosti, když rozhodují o tom, kolik VaVaI projektů uskuteční. V důsledku toho nemusí být realizovány projekty, jež jsou ve společném zájmu, nezasáhne-li stát,

—

veřejné statky/přelévání znalostí: Při vytváření obecných poznatků, jako je základní výzkum, je nemožné zabránit druhým, aby těchto poznatků (veřejných statků) využili, zatímco konkrétnější poznatky související s výrobou chránit lze, např. pomocí patentů, které vynálezci umožňují získat vyšší výnos z vynálezu. K nalezení vhodné politiky na podporu VaVaI je důležité rozlišovat mezi tvorbou obecných poznatků a poznatků, které lze chránit. Podniky mají tendenci přiživovat se na obecných poznatcích vytvořených druhými, což vede k tomu, že nejsou ochotny vytvářet poznatky samy. Trh může být nejen neúčinný, ale může zcela chybět. Pokud by bylo vytvořeno více obecných poznatků, mohla by mít z přelévání znalostí v hospodářství prospěch celá společnost. Za tímto účelem může být potřebné, aby vlády podporovaly vytváření znalostí v podnicích. V případě základního výzkumu může být vhodné, aby vlády plně financovaly snahy společností provádět tento základní výzkum,

—

nedokonalé a asymetrické informace: Pro VaVaI je typická vysoká míra rizika a nejistoty. Kvůli nedokonalým a/nebo asymetrickým informacím se mohou soukromí investoři zdráhat financovat hodnotné projekty; vysoce kvalifikovaní zaměstnanci nemusí být informováni o pracovních příležitostech v inovativních podnicích. V důsledku toho nemusí být rozdělování lidských a finančních zdrojů na těchto trzích přiměřené a nemusí být realizovány projekty hodnotné pro hospodářství,

—	nedostatečná koordinace a sítě: Schopnost podniků provádět vzájemnou koordinaci nebo alespoň dosáhnout součinnosti, a tudíž i poskytovat VaVaI může být negativně ovlivněna. Problémy, včetně problémů s koordinací VaV a nalézáním vhodných partnerů, mohou vznikat z různých důvodů.

1.3.3   Vhodný nástroj

Je důležité mít na paměti, že mohou existovat jiné, vhodnější nástroje ke zvýšení úrovně VaVaI v hospodářství, např. regulace, zvýšení prostředků určených pro vysoké školy, obecná daňová opatření ve prospěch VaVaI (11). Vhodnost určitého nástroje politiky v dané situaci obvykle souvisí s hlavními příčinami problému. Snížení překážek trhu může být vhodnější než státní podpora při řešení potíží nově příchozích subjektů s ohledem na příslušné výsledky VaVaI. Při řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků v oblasti VaVaI mohou být vyšší vynaložené prostředky na vysoké školy vhodnější než poskytnutí státní podpory na projekty v oblasti VaVaI. Státy ESVO proto musí volit státní podporu, je-li vhodným nástrojem vzhledem k problému, který se pokoušejí vyřešit. To vyžaduje pojmenovat selhání trhu, jež hodlají řešit pomocí opatření podpory.

1.3.4   Motivační účinek a nezbytnost podpory

Státní podpora pro VaVaI musí vést k tomu, že příjemce podpory změní své chování tak, aby se zvýšila jeho činnost v oblasti VaVaI a aby se uskutečnily projekty nebo činnosti v oblasti VaVaI, které by jinak nebyly provedeny vůbec, či byly provedeny jen v omezenějším rozsahu. Kontrolní úřad se domnívá, že v důsledku podpory se musí činnost v oblasti VaVaI zvýšit, pokud jde o míru, rozsah, vynaloženou částku nebo rychlost. Motivační účinek je zjišťován pomocí srovnávací analýzy, a to porovnáním míry zamýšlené aktivity s podporou a bez podpory. Státy ESVO musejí jasně prokázat, jak hodlají zajistit, aby byl motivační účinek přítomen.

1.3.5   Přiměřenost podpory

Podpora je považována za přiměřenou pouze tehdy, nelze-li dosáhnout téhož výsledku s užitím opatření podpory, jež narušuje hospodářskou soutěž v menší míře. Zejména částka a míra podpory musí být omezeny na minimum potřebné k provedení podporované činnosti VaVaI.

1.3.6   Negativní účinky podpory na VaVaI musí být omezeny tak, aby celkový účinek byl pozitivní

Možná narušení hospodářské soutěže vyplývající ze státní podpory na VaVaI lze rozlišit takto:

—	narušení dynamických pobídek podniků a vypuzení,

—	podpora neefektivní výroby,

—	vylučující praktiky a zvyšování tržní síly,

—	účinky na usídlení hospodářských činností ve všech státech EHP,

—	účinky na obchodní toky v rámci vnitřního trhu.

Negativní účinky jsou obvykle vyšší u vyšších částek podpory a u podpory poskytnuté na činnosti, které úzce souvisejí s obchodním využitím výrobku nebo služby. Proto by měla být míra podpory obecně nižší u činností souvisejících s vývojem a inovacemi než u činností souvisejících s výzkumem. V definici způsobilých nákladů je dále nutné zajistit, aby náklady, které lze považovat za náklady na pokrytí běžných činností podniků, nebyly způsobilé pro podporu. Na míru narušení mají vliv rovněž charakteristiky příjemce a příslušných trhů. Tato hlediska budou vzata v úvahu zejména v případech, které budou posuzovány podrobně.

1.4   Provedení ověřování vyváženosti: právní domněnky a potřeba konkrétnějšího posouzení

Tato kapitola se použije při posuzování podpory na výzkum, vývoj a inovace, která je oznámena Kontrolnímu úřadu. Vyhodnocení slučitelnosti prováděné Kontrolním úřadem bude prováděno na základě ověření vyváženosti představeného v části 1. Opatření bude tudíž schváleno pouze tehdy, jestliže lze při uvážením všech prvků ověření vyváženosti dospět k celkově kladnému hodnocení. Posouzení Kontrolního úřadu se však může lišit způsobem, jímž je toto vyhodnocení provádí, neboť v každém jednotlivém případě mohou být jiná rizika pro hospodářskou soutěž a obchod spojená s určitými druhy opatření. Aniž by byly dotčeny články 4 až 7 části II protokolu 3 Dohody států ESVO o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru (12), Kontrolní úřad uplatní různé právní domněnky podle druhu oznámeného opatření státní podpory.

Veškerá oznámená podpora bude nejprve posouzena podle ustanovení v části 5. V této části Kontrolní úřad stanovil řadu opatření, u nichž a priori předpokládá, že státní podpora zaměřená na tato opatření bude řešit konkrétní selhání trhu, která brzdí VaVaI. Kontrolní úřad dále vypracoval řadu podmínek a parametrů zaměřených na zajištění toho, aby státní podpora zacílená na tato opatření vskutku měla motivační účinek, byla proporcionální a zároveň měla pouze omezený negativní účinek na hospodářskou soutěž a obchod. Část 5 tudíž obsahuje parametry týkající se podporované činnosti, měr podpor a podmínek slučitelnosti. V zásadě jsou pro slučitelnost podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP na základě této kapitoly způsobilá pouze opatření, jež splňují kritéria stanovená v kapitole 5.

V části 6 Kontrolní úřad konkrétněji vysvětluje, jak bude posuzovat nutnost a motivační účinek podpory.

V části 7 Kontrolní úřad konkrétněji vysvětluje, ve kterých případech a jakým způsobem bude provádět podrobné posouzení.

To se projevuje na různých úrovních posouzení podrobněji popsaných v dalším textu. Co se týče první úrovně, má Kontrolní úřad za to, že je v zásadě dostačující, aby daná opatření odpovídala podmínkám popsaným v části 5, jestliže bude splněna podmínka části 6, že platí domněnka motivačního účinku. U všech ostatních opatření má Kontrolní úřad za to, že je zapotřebí provést další přezkoumání z důvodu vyššího rizika pro hospodářskou soutěž a obchod, a to z důvodu dané činnosti, částky podpory nebo typu příjemce. Toto další přezkoumání bude obecně spočívat v další, podrobnější analýze skutkového základu případu v souladu s ustanoveními obsaženými v části 6 ohledně nutnosti a motivačního účinku podpory nebo v části 7 ohledně posouzení podpory přesahující prahovou hodnotu stanovenou v bodě 7.1 této kapitoly. Kontrolní úřad může podporu schválit, prohlásit ji za neslučitelnou s fungováním Dohody o EHP nebo může přijmout rozhodnutí o slučitelnosti s fungováním Dohody o EHP při splnění stanovených podmínek.

Za prvé má Kontrolní úřad za to, že u určitých opatření podpory je splnění ustanovení uvedených v částech 5 a 6 obecně dostačující pro zajištění slučitelnosti, neboť platí domněnka, že pro takováto opatření by byl výsledek ověření vyváženosti pozitivní. Odpověď na otázku, zda určité opatření spadá do této kategorie, závisí na druhu příjemce a podporované činnosti a na částce udělené podpory. Kontrolní úřad má za to, že následující opatření budou prohlášena za slučitelná na základě částí 5 a 6, pokud i) splňují všechny podmínky a parametry uvedené v části 5 a ii) podpora je udělena teprve po podání žádosti vnitrostátním orgánům:

—	podpora na projekt a studie proveditelnosti, pokud je příjemce podpory malým nebo středním podnikem a pokud je částka podpory nižší než 7,5 milionu EUR na projekt (podpora na projekt plus podpora na studii proveditelnosti) pro jeden malý nebo střední podnik,

—	podpora pro malé a střední podniky na náklady práv k průmyslovému vlastnictví,

—	podpora pro mladé inovativní podniky,

—	podpora na poradenské služby v oblasti inovací; podpora na podpůrné služby v oblasti inovací,

—	podpora na půjčování vysoce kvalifikovaných pracovníků.

Ohledně opatření, jejichž výčet je podán výše, část 6 upřesňuje, že domněnka motivačního účinku platí tehdy, jsou-li splněny podmínky uvedené výše v bodě ii).

Za druhé sestává přezkoumání oznámené podpory, která je nižší než prahová hodnota stanovená v části 7.1 této kapitoly, v prokázání motivačního účinku a nezbytnosti v souladu s ustanoveními části 6. Takováto opatření budou tudíž prohlášena za slučitelná na základě částí 5 a 6 pouze tehdy, jestliže i) splňují všechny podmínky a parametry uvedené v části 5 a ii) motivační účinek a nezbytnost byly prokázány v souladu s částí 6.

Za třetí spočívá další přezkoumání oznámené podpory vyšší než prahové hodnoty stanovené v části 7.1 této kapitoly v podrobném posouzení v souladu podle ustanovení části 7. Takováto opatření budou tudíž prohlášena za slučitelná na základě částí 5, 6 a 7 pouze tehdy, jestliže i) splňují všechny podmínky a parametry uvedené v části 5 a ii) výsledek ověření vyváženosti na základě části 7 je pozitivní.

1.5   Motivace u zvláštních opatření, na něž se vztahuje tato kapitola

Uplatněním těchto kritérií na VaVaI určil Kontrolní úřad řadu opatření, u nichž může být státní podpora za specifických podmínek slučitelná s čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

—

Podpora na projekty zahrnující základní a aplikovaný výzkum a experimentální vývoj je zaměřena zejména na selhání trhu související s kladnými externalitami (přelévání znalostí), včetně veřejných statků. Kontrolní úřad považuje za užitečné zachovat různé kategorie činnosti v oblasti VaVaI bez ohledu na skutečnost, že činnosti mohou sledovat spíše interaktivní model inovací než model lineární. Různé míry podpory jsou odrazem různého rozsahu selhání trhu a toho, jak úzce daná činnost souvisí s obchodním využitím. Oproti předchozím pravidlům státních podpor v této oblasti byly některé inovační činnosti zařazeny do experimentálního vývoje. Kromě toho se zjednodušil systém příplatků. Vzhledem k očekávaným větším důsledkům selhání trhu a očekávaným větším kladným externalitám se zdají být oprávněné příplatky pro malé a střední podniky v případě spolupráce malých a středních podniků a spolupráce s těmito podniky, přeshraniční spolupráce a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem (spolupráce podniků s veřejnými výzkumnými organizacemi).

—	Podpora na studie technické proveditelnosti v souvislosti s projekty v oblasti VaVaI se zaměřuje na překonání selhání trhu souvisejícího s nedokonalými a asymetrickými informacemi. Má se za to, že tyto studie jsou trhu vzdálenější než samotný projekt, a proto lze uznat poměrně vysoké míry podpory.

—

Podpora na náklady k získání práv k průmyslovému vlastnictví pro malé a střední podniky je zaměřena na selhání trhu souvisejícího s kladnými externalitami (přelévání znalostí). Cílem je zvýšit možnosti malých a středních podniků dosáhnout přiměřených výnosů a tím jim poskytnout pobídku k provádění VaVaI.

—	Podpora pro mladé inovativní podniky byla zavedena za účelem řešení selhání trhu spojených s nedokonalými a asymetrickými informacemi, která poškozují tyto podniky zvlášť silně a omezují jejich schopnost získat přiměřené prostředky na inovační rizikové akce.

—

Podpora na procesní a organizační inovace ve službách se zaměřuje na selhání trhu, jež souvisí s neúplnými informacemi a kladnými externalitami. Nabízí tak řešení problému spočívajícího v tom, že inovace ve službách neodpovídají vždy kategoriím VaV. Inovace činností služeb často spíše než z využívání existujících vědecko-technických nebo obchodních znalostí vyplývá z interakce se zákazníky a konfrontace s trhem. Navíc se inovace činností služeb obvykle silněji opírá o nové procesy než o technologický rozvoj. V tomto rozsahu nejsou procesní a organizační inovace v oblasti služeb vhodně pokryty podporou na projekty VaV, a proto jsou nutná další specifická opatření podpory k řešení selhání trhu, která stojí v cestě těchto inovací.

—

Podpora na poradenské služby a podpůrné služby v oblasti inovací, poskytované zprostředkovateli v oblasti inovací, se zaměřuje na selhání trhu v souvislosti s nedostatečným šířením informací, externalitami a nedostatečnou koordinací. Státní podpora je vhodným řešením ke změně pobídek pro malé a střední podniky, aby takové služby nakupovaly, a ke zvýšení nabídky a poptávky po službách poskytovaných zprostředkovateli v oblasti inovací.

—

Podpora na půjčování vysoce kvalifikovaných pracovníků řeší selhání trhu související s nedokonalými informacemi na trhu práce v rámci EHP. Vysoce kvalifikovaní pracovníci ve státech EHP jsou s větší pravděpodobností najímáni velkými podniky, protože mají sklon vnímat velké podniky jako takové, které nabízejí lepší pracovní podmínky a jistější a přitažlivější zaměstnání. Naproti tomu malé a střední podniky by mohly mít prospěch z přenosu důležitých poznatků a větší inovační kapacity, pokud by byly schopny přijmout vysoce kvalifikované pracovníky k provádění činností v oblasti VaVaI. Vytváření spojnic mezi velkými podniky nebo vysokými školami a malými a středními podniky může přispět rovněž k řešení selhání trhu v souvislosti s koordinací a podporovat vytváření seskupení.

—

Podpora pro inovační seskupení se zaměřuje na řešení selhání trhu související s problémy koordinace, které brzdí rozvoj seskupení nebo omezují vzájemné působení a toky poznatků v rámci seskupení. Státní podpora by mohla k tomuto problému přispět dvěma způsoby: za prvé podporou investování do otevřených a společných infrastruktur pro inovační seskupení a za druhé podporou zaměřenou na povzbuzování seskupení ke zlepšení spolupráce, vytváření sítí a učení.

2.   Oblast působnosti a definice

2.1   Oblast působnosti kapitoly

Podle obecných zásad Dohody o EHP nelze státní podporu schválit, je-li opatření podpory diskriminační co do rozsahu, který není odůvodněn charakterem státní podpory. S ohledem na VaVaI je nutno zejména zdůraznit, že Kontrolní úřad neschválí opatření podpory, které vylučuje možnost využít výsledky VaVaI v ostatních státech ESVO.

Veřejné orgány mohou zadat VaV obchodním společnostem nebo si od nich výsledky VaV zakoupit. Není-li VaV získán za tržní cenu, bude obvykle využito státní podpory ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Jsou-li však tyto zakázky naopak zadány za tržních podmínek, o čemž může svědčit například vypsání veřejného nabídkového řízení v souladu s použitelnými směrnicemi o zadávání veřejných zakázek, především se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (13), která byla začleněna do Dohody o EHP (příloha XVI bod 4) prostřednictvím rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 68/2006 (Úř. věst. L 245, 7.9.2006, s. 22, a dodatek EHP č. 44, 7.9.2006, s. 18) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (14), která byla začleněna do Dohody o EHP (příloha XVI bod 2) prostřednictvím rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 68/2006 (Úř. věst. L 245, 7.9.2006, s. 22, a dodatek EHP č. 44, 7.9.2006, s. 18), Kontrolní úřad obvykle uzná, že se nejedná o státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

Tato kapitola se vztahuje na podporu na výzkum, vývoj a inovace ve všech odvětvích upravených Dohodou o EHP. Použije se rovněž na odvětví, která podléhají zvláštním pravidlům pro státní podporu, nestanoví-li tato pravidla jinak.

Tato kapitola se týká státní podpory na VaVaI v oblasti životního prostředí (15), poněvadž existuje mnoho synergií, které lze využít, mezi inovacemi souvisejícími s jakostí a výkonností a inovacemi týkajícími se optimalizace využívání energií, odpadu a bezpečnosti.

Poté co nabylo platnosti nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne 25. února 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 70/2001, pokud jde o rozšíření jeho oblasti působnosti tak, aby zahrnovalo podporu určenou na výzkum a vývoj (16), a které bylo začleněno do Dohody o EHP (příloha XV bod 1.f) prostřednictvím rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 131/2004 (Úř. věst. L 64, 10.3.2005, s. 67, a dodatek EHP č. 12, 10.3.2005, s. 49), je podpora na výzkum a vývoj poskytovaná malým a středním podnikům vyňata z oznamovací povinnosti za podmínek stanovených v nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům (17), které je začleněno do Dohody o EHP v příloze XV bod 1.f. Státy ESVO však mohou takovouto podporu oznamovat. Pokud se rozhodnou tak učinit, bude při posuzování takovéto oznámené podpory používána tato kapitola.

Ačkoli osobní náklady jsou způsobilé v několika opatřeních, na něž se tato kapitola vztahuje, a bylo zavedeno opatření podpory na půjčování vysoce kvalifikovaných pracovníků, obecná podpora na zaměstnávání a vzdělávání výzkumných pracovníků spadá i nadále do zvláštních nástrojů státní podpory v oblasti zaměstnávání a vzdělávání, v současnosti nařízení Komise (ES) č. 68/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (18), které bylo začleněno do Dohody o EHP (příloha XV bod 1.d) prostřednictvím rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 88/2002 (Úř. věst. L 266, 3.10.2002, s. 37, a dodatek EHP č. 49, 3.10.2002, s. 13) a nařízení Komise (ES) č. 2204/2002 ze dne 12. prosince 2002 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory zaměstnanosti (19), které bylo začleněno do Dohody o EHP (příloha XV bod 1.g) prostřednictvím rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 88/2003.

Podpora na výzkum, vývoj a inovace pro podniky v obtížích ve smyslu kapitoly 16 pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (20) je z oblasti působnosti této kapitoly vyloučena.

2.2   Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí

a)	„malými a středními podniky“, „malými podniky“ a „středními podniky“ podniky ve smyslu nařízení (ES) č. 70/2001, které byly začleněny do Dohody o EHP prostřednictvím přílohy XV bod 1.f, nebo jiného nařízení, které jej nahrazuje;

b)	„velkými podniky“ podniky, které nepatří do definice malých a středních podniků;

c)

„mírou podpory“ hrubá částka podpory vyjádřená jako procento způsobilých nákladů projektu. Všechny částky se uvádějí před odpočtem daní či jiných odvodů. Pokud se podpora poskytuje v jiné formě, než je dotace, výše podpory se rovná grantovému ekvivalentu. Podpora splatná v několika splátkách je diskontovaná na hodnotu platnou v době poskytnutí. Úroková sazba, která se má použít pro účely diskontování a pro výpočet výše podpory při zvýhodněné půjčce, je referenční sazba použitelná v době poskytnutí podpory. Míra podpory se vypočítává na příjemce;

d)

„výzkumnou organizací“ určitý subjekt, např. vysoká škola nebo výzkumný ústav, bez ohledu na právní formu (subjekt zřízený podle veřejného nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním účelem je provádět základní výzkum, aplikovaný výzkum nebo experimentální vývoj a šířit jejich výsledky prostřednictvím výuky, publikování nebo převodu technologií; veškerý zisk je zpětně investován do těchto činností nebo šíření jejich výsledků nebo do výuky; podniky, které mohou uplatňovat vliv na takovýto subjekt, např. jako podílníci nebo členové, nemají žádný přednostní přístup k výzkumným kapacitám tohoto subjektu nebo k výsledkům výzkumu vytvořeným tímto subjektem;

e)	„základním výzkumem“ experimentální a teoretická práce vynakládaná zásadně za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi;

f)

„aplikovaným výzkumem“ plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo ke značnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb. Zahrnuje vytváření dílčích částí složitých systémů nezbytných pro aplikovaný výzkum kromě prototypů, na něž se vztahuje bod g;

g)

„experimentálním vývojem“ získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností za účelem tvorby plánů a uspořádání nebo návrhů nových, pozměněných nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. To může zahrnovat rovněž např. jiné činnosti zaměřené na definování koncepce, plánování a dokumentaci nových výrobků, postupů a služeb. Činnosti mohou zahrnovat vytváření návrhů, výkresů, plánů a jiné dokumentace za předpokladu, že nejsou určeny pro obchodní využití. 1.1.1 Vývoj obchodně využitelných prototypů a pilotních projektů je zahrnut rovněž tehdy, pokud prototyp je nutně konečným komerčním produktem, jehož výroba je příliš nákladná, než aby byl použit pouze pro účely předvedení a ověření. V případě následného obchodního využití demonstračních nebo pilotních projektů je od způsobilých nákladů nutno odečíst případný výnos z takovéhoto využití. 1.1.2 Způsobilá je rovněž experimentální výroba a zkoušení výrobků, postupů a služeb, pokud je nelze použít nebo přeměnit k použití v průmyslových aplikacích či komerčně využívat. 1.1.3 Experimentální vývoj nezahrnuje běžné nebo pravidelné změny výrobků, výrobních linek, výrobních postupů, stávajících služeb a jiných nedokončených operací, i když takovéto změny mohou představovat zlepšení;

h)	„vratnou zálohou“ půjčka na projekt, která je vyplácena v jedné či více splátkách a za podmínek splacení, které závisejí na výsledku projektu VaVaI;

i)

„inovacemi postupů“ (21) realizace nového nebo podstatně zlepšeného způsobu výroby nebo poskytování (včetně významných změn techniky, zařízení a/nebo programového vybavení). Za inovace se nepovažují menší změny nebo zlepšení, zvýšení výrobní kapacity nebo kapacity k poskytování služeb přidáním výrobních nebo logistických systémů, které jsou velmi podobné již používaným systémům, upuštění od používání určitého postupu, prosté obnovení nebo navýšení kapitálu, změny plynoucí výlučně ze změn faktorových cen, úprav, pravidelných sezonních nebo cyklických změn, obchodování s novými nebo podstatně zdokonalenými výrobky;

j)

„organizačními inovacemi“ (22) realizace nového způsobu organizace obchodních praktik podniků, pracoviště nebo vnějších vztahů. Za inovace se nepovažují změny obchodních praktik, organizace pracoviště nebo vnějších vztahů, které jsou založeny na způsobech organizace, které jsou již v podniku používány, změny ve strategií řízení, fúze a akvizice, upuštění od používání určitého postupu, prostá obnova nebo rozšíření kapitálu, změny plynoucí výlučně ze změn cen činitelů, úprav, pravidelných sezonních nebo jiných cyklických změn, obchodování s novými nebo podstatně zdokonalenými výrobky;

k)	„vysoce kvalifikovanými pracovníky“ výzkumní pracovníci, inženýři, návrháři a vedoucí marketinku s vysokoškolským vzděláním a nejméně pětiletou odbornou praxí. Doba studia v doktorském programu může být započtena jako doba relevantní odborné praxe;

l)	„vysláním“ dočasné zaměstnávání zaměstnance příjemcem po určitou dobu, načež má zaměstnanec právo vrátit se k svému předchozímu zaměstnavateli;

m)

„inovačním seskupením“ seskupení nezávislých podniků – novátorských začínajících, malých, středních a velkých podniků a výzkumných organizací – působící v určitém odvětví a regionu a určené k podněcování inovační činnosti podporou intenzivních interakcí, sdílením zařízení a výměnou poznatků a odborných znalostí a efektivním přispíváním k převodu technologií, vytváření sítí a šíření informací mezi podniky v seskupení. Státy ESVO by měly usilovat přednostně o zajištění vhodné rovnováhy malých a středních podniků a velkých podniků v seskupení k dosažení určité kritické míry, zejména prostřednictvím specializace v určité oblasti VaVaI a se zohledněním stávajících seskupení ve státě ESVO a na úrovni EHP.

3.   Státní podpora ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP

V zásadě bude jakékoli financování, které splňuje podmínky čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, považováno za státní podporu. V zájmu vyjasnění jsou v následujícím textu podrobněji rozvedeny situace, které jsou typické pro oblast výzkumu, rozvoje a inovací.

3.1   Výzkumné organizace a zprostředkovatelé v oblasti inovací jako příjemci státní podpory ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP

Otázku, zda jsou výzkumné organizace příjemci státní podpory, je nutno zodpovědět v souladu s obecnými zásadami státní podpory.

V souladu s čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP a judikaturou Soudního dvora ESVO a soudů Společenství je nutno veřejné finance na činnosti v oblasti VaVaI prováděné výzkumnými organizacemi považovat za státní podporu, pokud jsou splněny všechny podmínky čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. V souladu s judikaturou to mimo jiné vyžaduje, aby výzkumná organizace byla vymezena jako podnik ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. To nezávisí na jejím právním postavení (zda byla zřízena podle veřejného nebo soukromého práva) nebo ekonomické povaze (tzn. na tom, zda vytváří či nevytváří zisk). Pro její zařazení jako podnik je rozhodující, zda nezisková výzkumná organizace provádí hospodářskou činnost, což je činnost spočívající v nabízení zboží a služeb na daném trhu (23). V souladu s tím veřejné financování hospodářských činností spadá do čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, pokud jsou splněny všechny ostatní podmínky.

3.1.1   Veřejné financování nehospodářských činností

Pokud stejný subjekt provádí jak činnosti hospodářské, tak i nehospodářské povahy, financování z veřejných zdrojů nebude s cílem dvojího financování spadat do čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, lze-li jasně oddělit oba uvedené typy hospodářské činnosti, jakož i příslušné náklady a financování (24). Důkaz, že tyto náklady byly správně přisouzeny, může být podán předložením ročních účetních výkazů univerzit a výzkumných organizací.

Kontrolní úřad má nicméně za to, že primární činnosti výzkumné organizace nemají hospodářskou povahu, ale jsou to zejména

—	vzdělávání s cílem zvýšit množství a zlepšit kvalifikaci lidských zdrojů,

—	provádění nezávislého výzkumu a vývoje prováděného ve spolupráci s jinými subjekty s cílem zvýšit objem znalostí a zlepšit chápání stávajícího know-how,

—	šíření výsledků výzkumu.

Kontrolní úřad má dále za to, že činnosti sloužící převodu technologií (poskytování licencí, odstředivé vytváření znalostí (spin-off) a dalších forem managementu znalostí vytvořených výzkumnou organizací) mají nehospodářskou povahu, jestliže jsou vnitřní povahy (25) a veškeré příjmy z těchto činností jsou reinvestovány do primárních činností daných výzkumných organizací (26).

3.1.2   Veřejné financování nehospodářských činností

Jestliže výzkumné organizace a další neziskoví zprostředkovatelé v oblasti inovací (například technologická centra, podnikatelské/technologické inkubátory, obchodní komory) příležitostně vykonávají hospodářské činnosti, například pronájem infrastruktur, poskytování dodavatelských služeb obchodním společnostem nebo provádění smluvního výzkumu, měly by je provádět za běžných tržních podmínek a financování těchto činností z veřejných zdrojů v sobě zpravidla obsáhne státní podporu.

Mohou-li však výzkumné organizace nebo neziskové výzkumné organizace prokázat, že celková částka financování ze státních prostředků, kterou obdržely ze státních prostředků, aby poskytly určité služby, byla předána konečnému příjemci, a prostředník z ní nezískal žádný prospěch, organizace, která fungovala jako prostředník, nemusí nutně být považována za příjemce státní podpory.

Ohledně podpor plynoucích konečným příjemcům se uplatní obvyklá pravidla upravující státní podpory.

3.2   Nepřímá státní podpora podniků ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP prostřednictvím veřejně financovaných veřejných výzkumných organizací

Tento oddíl má za cíl vyjasnit, za jakých podmínek získávají podniky výhodu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP v případech smluvního výzkumu prováděného určitou výzkumnou organizací nebo výzkumu prováděného ve spolupráci s výzkumnou organizací. Ohledně zbytku úpravy obsažené v čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP se uplatní obvyklá pravidla. Zejména bude zapotřebí v souladu s relevantní judikaturou posoudit, zda lze jednání výzkumné organizace připisovat státu (27).

3.2.1   Výzkum jménem podniků (smluvní výzkum nebo výzkumné služby)

Tento bod se týká situace, v níž je projekt prováděn výzkumnou organizací pro určitý podnik. Výzkumná organizace jednající jako příkazník poskytuje službu podniku jednajícímu jako příkazce v situacích, kdy i) příkazník obdrží úměrnou úplatu za svou službu a ii) příkazce určí podmínky této služby. Příkazce obvykle vlastní výsledky projektu a nese riziko neúspěchu. Pokud výzkumná organizace provádí takovou zakázku, není obvykle prostřednictvím výzkumné organizace postoupena podniku žádná státní podpora, je-li splněna jedna z těchto podmínek:

1)	výzkumná organizace poskytuje službu za tržní cenu nebo

2)	neexistuje-li tržní cena, výzkumná organizace poskytuje službu za cenu, která zahrnuje plně náklady a přiměřený zisk.

3.2.2   Spolupráce podniků a výzkumných organizací

V případě projektu prováděného ve spolupráci se na návrhu projektu podílejí, k jeho provedení přispívají a riziko a výsledek projektu sdílejí nejméně dva partneři.

V případě projektů prováděných ve spolupráci společně podniky a výzkumnými organizacemi Kontrolní úřad předpokládá, že prostřednictvím výzkumné organizace není průmyslovému partneru poskytnuta žádná nepřímá státní podpora kvůli příznivým podmínkám spolupráce, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:

1)	zúčastněné podniky hradí plně náklady projektu;

2)	výsledky, které nemají za následek vznik práv k duševnímu vlastnictví, mohou být obecně šířeny a případná práva k duševnímu vlastnictví s ohledem na výsledky VaVaI náležejí plně (28) výzkumné organizaci;

3)

výzkumná organizace obdrží od zúčastněných podniků náhradu rovnající se tržní ceně práv k duševnímu vlastnictví (29), která plynou z činnosti výzkumné organizace v souvislosti s projektem a která se převedou na zúčastněné podniky. Případný příspěvek zúčastněných podniků na náklady výzkumné organizace se od této náhrady odečte.

Není-li splněna žádná z výše uvedených podmínek, stát ESVO se může spolehnout na jednotlivé posouzení projektu spolupráce (30). Státní podpora nemusí být přítomna, pokud posouzení smluvní dohody mezi partnery vede k závěru, že případná práva k duševnímu vlastnictví s ohledem na výsledky VaVaI a práva na přístup k výsledkům jsou přidělena různým partnerům podílejícím se na spolupráci s přiměřeným zohledněním jejich zájmů, odvedené práce a finančních a jiných příspěvků k projektu. Nejsou-li splněny podmínky 1), 2) a 3) a jednotlivé posouzení projektu spolupráce nevede k závěru, že se nejedná o státní podporu, Kontrolní úřad bude považovat celou výši příspěvku výzkumné organizace na projekt za podporu podnikům.

4.   Slučitelnost podpory podle čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP

Podle čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP lze podporu na VaVaI, která má napomoci uskutečnění významného projektu společného evropského zájmu, považovat za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP.

Kontrolní úřad vyvodí závěr, že čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP platí, pokud jsou splněny tyto kumulativní podmínky:

1)	navrhovaná podpora se týká projektu, který je jasně definován z hlediska svého provedení, včetně účastníků a cílů projektu. Kontrolní úřad se rovněž může rozhodnout, že bude určitou skupinu projektů považovat za jediný projekt;

2)

projekt musí být ve společném evropském zájmu, tj. projekt musí přispět konkrétním, jasným a identifikovatelným způsobem k evropskému zájmu. Výhoda dosažená cílem tohoto projektu nesmí být omezena na stát nebo státy ESVO, které jej realizují, ale musí být rozšířena na celé území EHP. Projekt musí představovat významný posun vpřed s ohledem na evropské cíle, například tím, že má velký význam pro evropský výzkumný prostor nebo že je předním projektem evropského průmyslu. Skutečnost, že projekt uskutečňují podniky z různých zemí, nepostačuje. Pozitivní účinky podpory lze prokázat např. významným přeléváním výsledků pro společnost, přispěním opatření ke zlepšení evropské situace s ohledem na VaVaI v mezinárodním měřítku, vytvořením nových trhů nebo vývojem nových technologií. Přínosy projektu by neměly být omezeny na výrobní odvětví přímo dotčené, ale jeho výsledky musí mít v rámci hospodářství EHP širší význam a využití (navazující trhy, alternativní využití v jiných odvětvích atd.);

3)	podpora je nezbytná pro dosažení stanoveného cíle společného zájmu a přestavuje pobídku pro provedení projektu, který musí zahrnovat i vysokou míru rizika. To lze prokázat rentabilitou projektu, výší investice a peněžními toky v čase a studiemi proveditelnosti, posouzením rizik a odbornými posudky;

4)	projekt má velký význam s ohledem na svou povahu a rozsah: musí to být vzhledem k cíli smysluplný projekt a projekt dostatečně rozsáhlý.

Kontrolní úřad bude na oznámení pohlížet příznivěji, pokud příjemce sám k projektu významně přispěje. Bude též příznivěji pohlížet na oznámené projekty, do nichž budou zapojeny podniky nebo výzkumné subjekty z významného počtu států EHP.

Aby Kontrolní úřad mohl daný případ řádně posoudit, je nutno prokázat společný evropský zájem v praxi: např. je nutno prokázat, že projekt umožňuje dosáhnout významného pokroku směrem k dosažení konkrétních evropských cílů.

5.   Slučitelnost podpory podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP

Státní podpora na výzkum, vývoj a inovace je slučitelná s fungováním Dohody o EHP ve smyslu čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP, pokud na základě ověření vyváženosti vede k větší činnosti v oblasti VaVaI, aniž by nepříznivě ovlivnila podmínky obchodování v rozsahu, který je v rozporu se společným zájmem. Kontrolní úřad bude pohlížet příznivě na oznámení opatření podpory, která jsou doložena pečlivým vyhodnocením obdobných opatření podpory v minulosti s prokázáním motivačního účinku podpory. Následující opatření jsou způsobilá k přiznání slučitelnosti podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

5.1   Podpora na projekty v oblasti VaV

Podpora na projekty v oblasti VaV bude považována za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP ve smyslu ustanovení čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP, jestliže budou splněny podmínky stanovené v tomto oddílu.

5.1.1   Kategorie výzkumu

Podpořená část výzkumného projektu musí zcela spadat do jedné či několika z těchto kategorií výzkumu: základní výzkum, aplikovaný výzkum, experimentální vývoj.

Při zařazení různých činností bude Kontrolní úřad odkazovat na vlastní praxi a rovněž na zvláštní příklady a vysvětlivky uvedené v manuálu Frascati o měření vědeckých a technických činností, navržené standardní praktiky pro přehledy výzkumného a experimentálního vývoje (31).

Zaměřuje-li se projekt na různé úkoly, musí být každý z nich kvalifikován jako úkol spadající do kategorie základního výzkumu, aplikovaného výzkumu nebo experimentálního vývoje nebo jako úkol, který nespadá do žádné z těchto kategorií.

Toto zařazení nemusí nutně sledovat chronologický přístup s postupným přesouváním v čase od základního výzkumu k činnostem bližším trhu. V souladu s tím Kontrolnímu úřadu nic nebrání v tom, aby určitý úkol, který se provádí v pozdější fázi projektu, označil za aplikovaný výzkum, a zároveň zjistil, že určitá činnost prováděná v rámci projektu v dřívějším okamžiku představuje experimentální vývoj nebo že nepředstavuje výzkum vůbec.

5.1.2   Základní míry podpory

Míra podpory vypočtená na základě způsobilých nákladů projektu nesmí přesáhnout

a)	100 % u základního výzkumu;

b)	50 % u aplikovaného výzkumu;

c)	25 % u experimentálního vývoje.

Míru podpory je nutno zjistit pro každého příjemce, včetně každého partnera, který obdrží státní podporu v rámci projektu prováděného ve spolupráci.

V případě státní podpory na projekt v oblasti VaV, který se provádí ve spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a podniky, nesmí společná podpora vyplývající z přímé státní podpory konkrétního výzkumného projektu a příspěvků (pokud představují podporu – viz část 3.2) od výzkumných organizací k tomuto projektu překročit u žádného přijímacího podniku povolenou míru podpory.

5.1.3   Příplatky

Mezní částky stanovené pro aplikovaný výzkum a experimentální vývoj lze zvýšit takto:

a)	pokud má být podpora poskytnuta malým a středním podnikům, míru podpory lze zvýšit o 10 procentních bodů u středních podniků a o 20 procentních bodů u malých podniků;

b)

do maximální míry podpory ve výši 80 % lze příplatek 15 procentních bodů uplatnit, pokud (32) i) projekt zahrnuje účinnou spolupráci mezi nejméně dvěma na sobě nezávislými podniky a jsou splněny tyto podmínky: — jednotlivý podnik nesmí hradit více než 70 % způsobilých nákladů projektu prováděného ve spolupráci, — projekt musí zahrnovat spolupráci s nejméně jedním malým nebo středním podnikem nebo přeshraniční spolupráci, tj. činnosti v oblasti výzkumu a vývoje se uskutečňují nejméně ve dvou různých státech EHP, ii) projekt zahrnuje účinnou spolupráci mezi podnikem a výzkumnou organizací, zejména v kontextu koordinace vnitrostátních politik VaV, a jsou splněny tyto podmínky: — výzkumná organizace nese alespoň 10 % způsobilých nákladů projektu, — výzkumná organizace má právo zveřejnit výsledky výzkumného projektu, pokud pocházejí z výzkumu prováděného touto organizací, iii) pouze v případě aplikovaného výzkumu, jestliže jsou výsledky projektu obecně šířeny prostřednictvím technických a vědeckých konferencí nebo jejich zveřejněním ve vědeckých nebo odborných časopisech nebo ve zdrojích s otevřeným přístupem (databáze, v nichž jsou pro každého dostupné prvotní údaje o výzkumu) nebo prostřednictvím volného nebo otevřeného zdrojového softwaru. Pro účely bodů i) a ii) se subdodávky nepovažují za účinnou spolupráci. V případě spolupráce podniku s výzkumnou organizací se nejvyšší možné míry podpory a příplatků stanovené v této kapitole nevztahují na výzkumné organizace.

Tabulka znázorňující míru podpory

	Malý podnik	Střední podnik	Velký podnik
Základní výzkum	100  %	100  %	100  %
Aplikovaný výzkum	70  %	60  %	50  %
Aplikovaný výzkum v případě — spolupráce mezi podniky; pro velké podniky: přeshraniční nebo nejméně s jedním malým nebo středním podnikem nebo — spolupráce podniku s výzkumnou organizací nebo — šíření výsledků	80  %	75  %	65  %
Experimentální vývoj	45  %	35  %	25  %
Experimentální vývoj v případě — spolupráce mezi podniky; pro velké podniky: přeshraniční spolupráce nebo spolupráce s alespoň jedním malým nebo středním podnikem nebo — spolupráce podniku s výzkumnou organizací	60  %	50  %	40  %

5.1.4   Způsobilé náklady

Míra podpory bude vypočtena na základě nákladů na výzkumný projekt v rozsahu, v němž mohou být považovány za způsobilé. Veškeré způsobilé náklady musí být přiděleny na konkrétní kategorie VaV.

Způsobilé mohou být tyto náklady:

a)	osobní náklady (výzkumní pracovníci, technici a ostatní podpůrný personál v rozsahu nezbytném pro účely výzkumného projektu);

b)

náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a na období, kdy jsou využívány pro výzkumný projekt. Pokud nejsou tyto nástroje a toto vybavení využívány pro projekt po celou dobu jejich životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze náklady na odpisy odpovídající délce trvání projektu vypočtené pomocí správných účetních postupů;

c)

náklady na budovy a pozemky v rozsahu a po dobu, kdy jsou používány pro výzkumný projekt. U budov jsou za způsobilé náklady považovány pouze náklady na odpisy odpovídající délce trvání výzkumného projektu, které jsou vypočteny v souladu se správnými účetními postupy. U pozemků jsou za způsobilé náklady považovány náklady na obchodní převod nebo skutečné investiční náklady;

d)

náklady na smluvní výzkum, technické poznatky a patenty zakoupené, nebo které byly předmětem licence pořízené od vnějších zdrojů za tržní ceny, za předpokladu, že transakce proběhla v podmínkách volné hospodářské soutěže a nedošlo při ní k žádné nesrovnalosti, a náklady na konzultační a rovnocenné služby využité výlučně pro účely výzkumné činnosti;

e)	dodatečné režijní náklady vzniklé bezprostředně v důsledku výzkumného projektu;

f)	ostatní provozní výdaje včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné výrobky, které vznikly přímo v důsledku provádění výzkumné činnosti.

5.1.5   Vratná záloha

Pokud stát ESVO poskytuje vratnou zálohu, která se považuje za státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, uplatní se níže uvedená pravidla:

Kdykoli je stát ESVO schopen prokázat na základě platné metodiky spočívající na dostatečně ověřitelných údajích, že je možné vypočíst hrubý ekvivalent grantu takovéto podpory poskytnuté formou vratné zálohy a na tomto základě vytvořit režim podpory, kde tento ekvivalent hrubého grantu splňuje podmínky maximálních měr podpory stanovené v této části, může tento režim a související metodiku oznámit Kontrolnímu úřadu. Přijme-li Kontrolní úřad tuto metodiku a uzná režim za slučitelný, podpora může být udělena na základě ekvivalentu hrubého grantu této vratné zálohy až do měr podpory, které připouští tato část.

Ve všech ostatních případech je vratná záloha vyjádřena jako procentní podíl způsobilých nákladů; pak smí překročit kvóty uvedené v této části, za podmínky, že jsou splněny následující požadavky.

Aby Kontrolní úřad mohl opatření podpory posoudit, je nutno určit podrobná ustanovení o splacení zálohy v případě úspěšnosti projektu a jasně vymezit, co se bude považovat za úspěšný výsledek výzkumné činnosti. Všechny tyto prvky musí být oznámeny Kontrolnímu úřadu. Kontrolní úřad přezkoumá, zda definice úspěšného výsledku byla stanovena na základě přiměřené a obezřetné hypotézy.

V případě úspěšného výsledku musí opatření zabezpečit splacení zálohy s úrokem, který se přinejmenším rovná použitelné úrokové sazbě vypočtené na základě kapitoly 34 pokynů pro státní podporu o referenčních, diskontních a úrokových sazbách, které se uplatní při navracení protiprávní podpory (33).

V případě úspěchu, který přesahuje výsledek definovaný jako úspěšný, by měl být stát ESVO oprávněn požadovat další platby kromě splacení částky zálohy včetně úroku podle referenční sazby stanovené Kontrolním úřadem.

Jestliže projekt neuspěje, záloha nemusí být splacena zcela. V případě částečného úspěchu bude Kontrolní úřad za běžných okolností požadovat, aby zajištěné splacení bylo úměrné stupni dosaženého úspěchu.

Záloha může zahrnovat nejvýše 40 % způsobilých nákladů v případě experimentálního vývoje a 60 % v případě aplikovaného výzkumu, k nimž lze připočíst příplatky.

5.1.6   Daňová opatření

Na základě hodnotících studií (34) předložených v oznámení států ESVO Kontrolní úřad připouští, že opatření daňové podpory pro VaVaI mají motivační účinek tím, že podněcují vyšší výdaje na VaVaI ze strany podniků.

Míra podpory v případě daňové státní podpory pro VaVaI se vypočte buď na základě jednotlivých projektů v oblasti VaVaI, nebo na úrovni podniku jako poměr mezi celkovou úlevou na dani a částkou veškerých způsobilých nákladů na VaVaI vzniklých v období nejvýše tří po sobě následujících fiskálních roků. V posledně jmenovaném případě se oznámení opatření daňové podpory na VaVaI může týkat bez rozdílu všech způsobilých činností VaVaI; v tomto případě nesmí být překročena příslušná míra podpory na experimentální vývoj (35).

V době oznámení musí stát ESVO předložit odhad počtu příjemců.

5.1.7   Klauzule o vyrovnávací podpoře

K řešení skutečného nebo možného přímého či nepřímého narušení mezinárodního obchodu lze povolit vyšší míry podpory, než jsou obvykle přípustné podle výše uvedených ustanovení, pokud účastníci hospodářské soutěže usazení mimo území EHP – přímo či nepřímo – obdrželi (v posledních třech letech) nebo dostávají v rovnocenné míře podporu na obdobné projekty, programy, výzkum, vývoj nebo technologie. Pokud je však pravděpodobné, že k narušení mezinárodního obchodu dojde vzhledem ke zvláštní povaze dotyčného odvětví po více než třech letech, lze v souladu s tím rozhodné období prodloužit.

Je-li možné, dotčený stát ESVO poskytne Kontrolnímu úřadu dostatečné informace, aby tento mohl situaci posoudit, zejména s ohledem na nutnost vzít v úvahu konkurenční výhodu, kterou má soutěžitel z třetí země. Pokud Kontrolní úřad nemá důkazy o poskytnuté nebo navrhované podpoře, může své rozhodnutí založit na nepřímých důkazech.

5.2   Podpora na studie technické proveditelnosti

Podpora na vypracování studií technické proveditelnosti pro účely přípravy aplikovaného výzkumu nebo experimentálního vývoje je slučitelná s fungováním Dohody o EHP ve smyslu čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP za předpokladu, že míra podpory vypočtená na základě nákladů na studie, nepřekročí tyto míry podpory:

a)	u malých a středních podniků 75 % v případě vypracování studií pro účely přípravy aplikovaného výzkumu a 50 % v případě vypracování studií pro účely přípravy experimentálního vývoje;

b)	u velkých podniků 65 % v případě vypracování studií pro účely přípravy aplikovaného výzkumu a 40 % v případě vypracování studií pro účely přípravy experimentálního vývoje.

5.3   Podpora pro malé a střední podniky na náklady práv k průmyslovému vlastnictví

Podpora poskytnutá malým a středním podnikům na náklady související se získáním a uznáním patentů nebo jiných práv k průmyslovému vlastnictví je slučitelná s fungováním Dohody o EHP ve smyslu čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP do stejné míry podpory jako v případě podpory na VaV u výzkumných činností, které poprvé vedly k dotčeným právům k průmyslovému vlastnictví.

Způsobilými náklady jsou

a)	veškeré náklady, které vzniknou do doby přiznání práv v prvním právním řízení včetně nákladů spojených s vypracováním, podáním a obnovováním přihlášky i nákladů, jež vzniknou v souvislosti s obnovováním přihlášky před přiznáním práva;

b)	náklady na překlady a další náklady, které vzniknou v souvislosti se získáváním práva nebo s jeho uznáváním v dalších právních řízeních;

c)	náklady, které vzniknou v souvislosti s obhajováním platnosti práva během přihlašovacího řízení a s případným námitkovým řízením i v případě, že tyto náklady vzniknou až po přiznání práva.

5.4   Podpora pro mladé inovativní podniky

Podpora pro mladé inovativní podniky musí být slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP, jsou-li splněny následující podmínky (36):

a)	příjemcem je malý podnik, který v době poskytnutí podpory existuje po dobu kratší než šest let, a

b)

příjemcem je inovativní podnik, a to na základě toho, že i) stát ESVO může na základě vyhodnocení provedeného vnějším znalcem, a to zejména na základě podnikatelského záměru, prokázat, že příjemce v předvídatelné budoucnosti vyvine výrobky, služby nebo postupy, které jsou technologicky nové nebo značně zdokonalené ve srovnání se současným stavem v daném odvětví v rámci EHP a které znamenají riziko technického nebo průmyslového neúspěchu, nebo ii) výdaje příjemce na VaV představují přinejmenším 15 % jeho celkových provozních výdajů alespoň v jednom ze tří let předcházejících udělení podpory, nebo, v případě začínajícího podniku, který nemůže vykázat svou finanční situaci v předchozích letech, v souladu s auditem jeho současného rozpočtového období potvrzeným vnějším auditorem;

c)	podpora nepřevýší částku jednoho milionu EUR. Výše této podpory nesmí překročit částku 1,25 milionu EUR v regionech, na něž lze vztáhnout odchylku podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

Příjemce může obdržet podporu pouze jednou během období, kdy je způsobilý jako mladý inovativní podnik. Tuto podporu lze kumulovat s jinými podporami poskytnutými podle této kapitoly, přičemž je podpora na výzkum, vývoj a inovace předmětem výjimky podle nařízení (ES) č. 364/2004 začleněného do Dohody o EHP v příloze XV bod 1.f nebo jiného nařízení, které jej nahradí, a podporou schválenou Kontrolním úřadem podle pokynů pro rizikový kapitál.

Příjemce nesmí obdržet státní podporu jinou než podporu na VaVaI a podporu na rizikový kapitál dříve než tři roky po poskytnutí podpory pro mladé inovativní podniky.

5.5   Podpora na inovace postupů a organizační inovace ve službách

Inovace ve službách nemusí vždy spadat do kategorií výzkumu definovaných v oddíle 5.1, ale jsou typicky méně systematické a často vycházejí z interakce se zákazníky, poptávky na trhu, přijetí obchodních a organizačních modelů a praktik z inovativnějších odvětví nebo obdobných zdrojů.

Podpora na inovace postupů a organizační inovace ve službách je slučitelná s fungováním Dohody o EHP ve smyslu čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP při maximální míře podpory 15 % v případě velkých podniků, 25 % v případě středních podniků a 35 % v případě malých podniků. Velké podniky jsou způsobilé pro tuto podporu pouze tehdy, spolupracují-li s malými a středními podniky, pokud jde o podporovanou činnost, přičemž spolupracujícím malým a středním podnikům musí vzniknout nejméně 30 % celkových způsobilých nákladů.

Běžné nebo pravidelné změny výrobků, výrobních linek, výrobních postupů, stávajících služeb a jiných nedokončených operací nejsou způsobilé pro státní podporu, i když mohou představovat zdokonalení.

Musejí být splněny tyto podmínky:

a)	organizační inovace musí vždy souviset s používáním a využitím informačních a komunikačních technologií (IKT) ke změně organizace;

b)	inovace je formulována jako projekt s určeným a kvalifikovaným vedoucím projektu a s určenými náklady na projekt;

c)	výsledkem podpořeného projektu je vypracování normy, modelu podnikání, metodiky nebo koncepce, které lze soustavně reprodukovat, případně certifikovat a patentovat;

d)

inovace postupů nebo organizační inovace jsou nové nebo významně zdokonalené v porovnání se současným stavem daného odvětví v rámci EHP. Novost může stát ESVO prokázat například na základě přesného popisu inovace ve srovnání se současným postupem nebo organizačními technikami používanými jinými podniky ve stejném odvětví;

e)

projekt v oblasti inovací postupů nebo organizačních inovací musí zahrnovat značnou míru rizika. Toto riziko může stát ESVO prokázat například tím, že přesvědčivě doloží: náklady na projekt v poměru k obratu společnosti, dobu potřebnou k vyvinutí nového procesu, očekávané výnosy z inovace procesu ve srovnání s náklady na projekt a pravděpodobnost neúspěchu.

Způsobilé náklady jsou stejné jako u podpory na VaV (srov. oddíl 5.1). V případě organizačních inovací však náklady na nástroje a vybavení zahrnují pouze náklady na nástroje a vybavení IKT.

5.6   Podpora na poradenské služby a podpůrné služby v oblasti inovací

Podpora na poradenské služby a podpůrné služby v oblasti inovací je slučitelná s fungováním Dohody o EHP ve smyslu čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP pouze tehdy, jsou-li splněny všechny následující podmínky:

1)	příjemcem je malý nebo střední podnik;

2)	podpora udělená v kterémkoli období tří let nepřesáhne maximální částku 200 000 EUR na jednoho příjemce (37);

3)	poskytovatel služeb má vnitrostátní nebo evropskou certifikaci. Nemá-li poskytovatel služeb vnitrostátní nebo evropskou certifikaci, nesmí podpora činit víc než 75 % způsobilých nákladů;

4)	příjemce musí použít státní podporu na to, aby za tržní cenu (nebo je-li poskytovatel služeb neziskovou organizací, za cenu, která zahrnuje celé náklady a přiměřený zisk)

pořídil tyto služby:

—

u poradenských služeb v oblasti inovací jsou způsobilé následující náklady: konzultace vedení; technologická pomoc; služby v oblasti převodu technologií; vzdělávání; poradenství při nabývání a ochraně práv k duševnímu vlastnictví a při obchodování s těmito právy a v souvislosti s licenčními smlouvami; poradenství v souvislosti s používáním norem,

—	u podpůrných služeb v oblasti inovací jsou způsobilé následující náklady: kancelářské prostory; databáze; technické knihovny; výzkum trhu; použití laboratoře; označování, zkoušení a osvědčování jakosti.

Je-li poskytovatel služeb neziskovým subjektem, podpora může být poskytnuta formou snížení ceny jakožto rozdílu mezi zaplacenou cenou a tržní cenou (nebo cenou, v níž jsou zakalkulovány plné náklady a přiměřená marže). V takovém případě by měly státy ESVO zřídit systém zajišťující transparenci plných nákladů poskytnutých poradenských a podpůrných služeb, jakož i ceny zaplacené příjemcem, aby bylo možno změřit a průběžně sledovat poskytovanou podporu..

5.7   Podpora na výpůjčku vysoce kvalifikovaných pracovníků

Podpora na půjčku vysoce kvalifikovaných pracovníků vyslaných z veřejné výzkumné organizace nebo velkého podniku do malých a středních podniků je slučitelná s fungováním Dohody o EHP ve smyslu čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky.

Vyslaní pracovníci nesmějí nahrazovat jiné zaměstnance, ale musí být zaměstnáni v nově vytvořené funkci v rámci podniku a museli být ve výzkumné organizaci nebo velkém podniku, který takovéto pracovníky vysílá, zaměstnáni nejméně po dobu dvou let. Vyčlenění pracovníci musí v malém či středním podniku, který je příjemcem podpory, pracovat na činnostech VaVaI.

Způsobilými náklady jsou veškeré osobní náklady na půjčení a zaměstnání vysoce kvalifikovaných pracovníků, včetně nákladů na využití personální agentury, jakož i příspěvek na mobilitu pro vyslané pracovníky. Maximální míra podpory činí 50 % způsobilých nákladů po dobu nejvýše tří let na podnik a půjčenou osobu.

Toto ustanovení neumožňuje zahrnout náklady na konzultace (úhrada služeb poskytnutých odborníkem, aniž by byl tento odborník v podniku zaměstnán) jako takové, na něž se vztahují pravidla podpory pro malé a střední podniky (38).

5.8   Podpora pro inovační seskupení

Investiční podporu lze poskytnout na zřízení, rozšíření a povzbuzení inovačních seskupení výhradně právnické osobě, která inovační seskupení provozuje. Tento subjekt bude odpovídat za organizaci účasti a přístupu do sídla seskupení, využívání jeho zařízení a podílení se na jeho činnostech. Přístup do sídla seskupení, využívání jeho zařízení a podílení se na jeho činnostech nelze omezit a poplatky účtované za využívání jeho zařízení a podílení se na jeho činnostech musí odpovídat příslušným nákladům seskupení.

Takováto podpora může být udělena těmto zařízením:

—	zařízením pro vzdělávací a výzkumné středisko,

—	výzkumným infrastrukturám s otevřeným přístupem: laboratořím, zkušebnám,

—	infrastrukturám širokopásmové sítě.

Maximální míra podpory činí 15 %.

Je-li podpora udělena malému nebo střednímu podniku, lze maximální výši podpory zvýšit o 20 procentních bodů u malého podniku a 10 procentních bodů v případě podpory pro střední podnik.

Způsobilými náklady jsou náklady související s investicemi do pozemků, budov, strojního zařízení a vybavení.

Provozní podporu na povzbuzení inovačních seskupení lze poskytnout právnické osobě provozující inovační seskupení. Tato podpora musí být dočasná a zpravidla musí být její poskytování po čase zastaveno, aby existovala pobídka k tomu, že budou ceny rychle odrážet náklady.

Takováto podpora může být udělena na omezenou dobu pěti let za podmínky, že se poskytovaná částka podpory postupně snižuje. Její intenzita může v prvním roce dosáhnout 100 %, ale v pátém roce musí lineárně poklesnout až na nulu. Trvání nedegresivní podpory je omezeno celkovou dobou pěti let a její intenzita nesmí převýšit 50 % způsobilých nákladů. V řádně odůvodněných případech a na základě přesvědčivých důkazů předložených oznamujícím státem ESVO může být podpora na povzbuzení seskupení udělena na delší dobu, jež však nepřekročí deset let.

Způsobilými náklady jsou osobní a administrativní náklady spojené s těmito činnostmi:

—	marketing seskupení s cílem získat pro účast v něm další společnosti,

—	správa veřejně přístupných zařízení seskupení,

—	organizace vzdělávacích programů, seminářů a konferencí na podporu výměny znalostí a vytváření sítí mezi členy seskupení.

Při oznamování investiční podpory nebo podpory na povzbuzení seskupení musí stát EHP poskytnout rozbor technologické specializace inovačního seskupení, stávajícího regionálního potenciálu, stávající výzkumné kapacity, přítomnosti seskupení na území států Dohody o EHP se stejným účelem a možných tržních objemů činností seskupení.

Případy, kdy státy ESVO financují inovační infrastrukturu, která bude provozována na bázi otevřeného přístupu pro neziskové organizace, budou posuzovány podle ustanovení části 3.1.

6.   Motivační účinek a nezbytnost podpory

Státní podpora musí mít motivační účinek, tj. musí vést k tomu, že příjemci změní své chování tak, že se zvýší jejich činnost v oblasti VaVaI. V důsledku podpory se musí činnost v oblasti VaVaI zvýšit, pokud jde o míru, rozsah, vynaloženou částku nebo rychlost.

Kontrolní úřad se domnívá, že státní podpora nepředstavuje pro příjemce pobídku ve všech případech, kdy činnost v oblasti VaVaI (39) byla zahájena předtím, než příjemce podal žádost o podporu u vnitrostátních orgánů.

Pokud podpořený projekt v oblasti VaVaI nebyl zahájen před podáním žádosti, Kontrolní úřad má za to, že motivační účinek je automaticky splněn u těchto opatření podpory:

—	podpora na projekt a studie proveditelnosti, pokud je příjemce podpory malým nebo středním podnikem a pokud je částka podpory nižší než 7,5 milionu EUR na projekt a pro jeden malý nebo střední podnik,

—	podpora pro malé a střední podniky na náklady práv k průmyslovému vlastnictví,

—	podpora pro mladé inovativní podniky,

—	podpora na poradenské služby a podpůrné služby v oblasti inovací,

—	podpora na půjčování vysoce kvalifikovaných pracovníků.

U všech ostatních opatření (40) bude Kontrolní úřad požadovat, aby státy ESVO doložily motivační účinek.

K ověření, zda plánovaná podpora přiměje příjemce podpory podniky k tomu, že změní své chování tak, že se zvýší jejich činnost v oblasti VaVaI, státy ESVO předem poskytnou vyhodnocení zvýšené činnosti v oblasti VaVaI pro všechna jednotlivá opatření posuzovaná Kontrolním úřadem na základě analýzy situace bez podpory a situace, kdy je podpora poskytnuta. Lze použít následující kritéria spolu s dalšími relevantními kvantitativními a/nebo kvalitativními faktory předloženými státy ESVO, které podaly příslušné oznámení:

—	rozšíření velikosti projektu: růst celkových nákladů na projekt (bez snížení výdajů příjemce podpory v porovnání se situací, kdy by nebyla poskytnuta podpora); zvýšení počtu osob přidělených na činnosti v oblasti VaVaI,

—

rozšíření rozsahu: zvýšení počtu očekávaných přínosů projektu; náročnější projekt, který se vyznačuje vyšší pravděpodobností dosažení zásadního pokroku na poli vědy nebo techniky či vyšším rizikem neúspěchu (spojeným zejména s vyšším rizikem obsaženým ve výzkumném projektu, s dlouhodobou povahou projektu a s nejistotou ohledně jeho výsledků),

—	urychlení postupu projektu: kratší doba dokončení projektu ve srovnání se situací, kdy by byl projekt uskutečňován bez podpory,

—	zvýšení celkové částky vynaložené na VaVaI: celkové zvýšení nákladů na VaVaI vynaložených příjemcem; změny rozpočtových prostředků přidělených na projekt (bez odpovídajícího snížení rozpočtu jiných projektů); zvýšení nákladů na VaVaI vynaložených příjemcem vyjádřené jako podíl celkového obratu.

Lze-li prokázat významný účinek na alespoň jeden z těchto prvků s přihlédnutím k běžnému chování podniku v příslušném odvětví, Kontrolní úřad obvykle vyvodí závěr, že navrhovaná podpora má motivační účinek.

Pokud Kontrolní úřad provádí podrobné posouzení jednotlivého opatření, tyto ukazatele nelze považovat za dostatečné k prokázání motivačního účinku a bude mu nutno předložit dodatečné důkazy.

Při posuzování režimu podpory jsou podmínky týkající se motivačního účinku pokládány za splněné, pokud se stát ESVO zaváže poskytovat individuální podporu v rámci schváleného režimu podpory teprve po ověření, zda je přítomen motivační účinek, a k předkládání výročních zpráv o provádění schváleného režimu. Ve svých výročních zprávách stát ESVO musí uvést, jak posoudil motivační účinek podpory před jejím poskytnutím s použitím výše uvedených kvantitativních a kvalitativních ukazatelů.

7.   Slučitelnost podpory s výhradou podrobného posouzení

Kontrolní úřad se domnívá, že zvýšení činnosti v oblasti VaVaI v zemích Dohody o EHP je ve společném zájmu, jelikož lze očekávat, že významně přispěje k růstu, prosperitě a trvale udržitelnému rozvoji. V této souvislosti Kontrolní úřad uznává, že státní podpora hraje pozitivní roli, je-li dobře zaměřená a vytváří-li vhodnou pobídku pro podniky, aby zvýšily VaVaI. Státní podpora však může vést rovněž k významnému narušení hospodářské soutěže, které je nutno vzít v úvahu.

7.1   Opatření podléhající podrobnému posouzení

U níže uvedených opatření provede Kontrolní úřad vzhledem k vyššímu riziku narušení hospodářské soutěže podrobnější posouzení.

U opatření, na něž se vztahuje nařízení o blokových výjimkách

—	u všech případů oznámených Kontrolnímu úřadu na základě povinnosti oznámit podporu jednotlivě, jak je stanoveno v nařízení o blokových výjimkách.

U opatření, na něž se vztahuje tato kapitola

V případech, kdy částka podpory převyšuje:

—

u podpory na projekt  (41) a studie proveditelnosti: — je-li předmětem projektu převážně základní výzkum (42), 20 milionů EUR na podnik a projekt / studii proveditelnosti, — je-li předmětem projektu převážně aplikovaný výzkum (43), 10 milionů EUR na podnik a projekt / studii proveditelnosti, — na všechny ostatní projekty 7,5 milionu EUR na podnik a projekt / studii proveditelnosti,

—	u inovací postupů a organizačních inovací ve službách pět milionů EUR na projekt a podnik,

—	u inovačních seskupení (na jedno seskupení) 5 milionů EUR.

Účelem tohoto podrobného posouzení je zajistit, aby vysoké částky podpory na VaVaI nenarušovaly hospodářskou soutěž v rozsahu, který je v rozporu se společným zájmem, ale skutečně přispěly ke společnému zájmu. Tak tomu je, pokud přínosy státní podpory s ohledem na dodatečný VaVaI převáží nad nevýhodami pro hospodářskou soutěž a obchod.

Podrobné posouzení je posouzením přiměřenosti v závislosti na možném rušivém potenciálu v daném případě. V souladu s tím skutečnost, že se provádí podrobné posouzení, neznamená nutně potřebu zahájit v daném případě formální vyšetřovací řízení, ačkoli u některých opatření tak tomu být může.

Pokud státy ESVO zajistí úplnou spolupráci a poskytnou včas přiměřené informace, Kontrolní úřad se vynasnaží provést vyšetřování včas.

7.2   Metodika podrobného posouzení: kritéria VaVaI pro ekonomické posouzení některých individuálních případů

Níže Kontrolní úřad uvádí pokyny, pokud jde o druh požadovaných informací a používanou metodiku u opatření podléhajících podrobnému posouzení. Tyto pokyny mají zajistit, aby rozhodnutí Kontrolního úřadu a jejich odůvodnění byla transparentní a předvídatelná, aby byla zajištěna předvídatelnost a právní jistota.

Podrobné posouzení se provádí na základě níže uvedených pozitivních a negativních prvků, které se použijí dodatečně ke kritériím stanoveným v části 5. V některých případech může použitelnost a váha přisuzovaná těmto prvkům záviset na formě nebo cíli podpory. Podrobnost posouzení se strany Kontrolního úřadu bude úměrná riziku narušení hospodářské soutěže. To znamená, že rozsah analýzy bude záviset na povaze případu. Státní podpora pro činnosti, které jsou vzdáleny od trhu, proto bude s menší pravděpodobností předmětem velmi podrobného posouzení.

Státy ESVO se vyzývají, aby předložily všechny prvky, které považují za prospěšné pro posouzení daného případu. Státy ESVO se zejména vyzývají, aby se opřely o hodnocení minulých režimů nebo opatření státní podpory, posouzení dopadů provedené orgánem poskytujícím podporu, finanční zprávy, vnitřní obchodní plány, které by podnik měl vypracovat u důležitých projektů, odborná stanoviska a jiné studie související s VaVaI.

7.3   Pozitivní účinky podpory

Skutečnost, že podpora podněcuje podniky, aby ve státech EHP uskutečnily VaVaI, které by jinak neprovedly, představuje hlavní pozitivní prvek, k němuž se bude přihlížet při posuzování slučitelnosti podpory.

V této souvislosti bude Kontrolní úřad věnovat pozornost zejména těmto prvkům:

—	čistý přírůstek VaVaI uskutečňovaných podnikem,

—	příspěvek opatření k celkovému zlepšení dotyčného odvětví s ohledem na úroveň VaVaI,

—	příspěvek opatření ke zlepšení situace ve státech EHP s ohledem na VaVaI v mezinárodním měřítku.

7.3.1   Existence selhání trhu

Jak je uvedeno v části 1, státní podpora může být nezbytná ke zvýšení VaVaI v hospodářství pouze v rozsahu, v němž trh sám o sobě nezajišťuje optimální výsledek. Je zjištěno, že některá selhání trhu brzdí celkovou úroveň VaVaI ve státech EHP. Ne všechny podniky a odvětví v hospodářství však narážejí na tato selhání trhu stejnou měrou. Proto co se týká opatření, která podléhají podrobnému posouzení, stát ESVO musí předložit přiměřené informace, zda se podpora vztahuje na obecné selhání trhu s ohledem na VaVaI ve státech EHP nebo na určité konkrétní selhání trhu.

Podle konkrétního selhání trhu, jež je řešeno, vezme Kontrolní úřad v úvahu tyto prvky:

—	přelévání znalostí: předpokládaná úroveň šíření informací; specifičnost vytvořených poznatků; dostupnost ochrany práv k duševnímu vlastnictví,

—	nedokonalé a asymetrické informace: míra rizika a složitost výzkumu; potřeba vnějších financí; charakteristika příjemce podpory s ohledem na získání vnějších financí,

—	nedostatečná koordinace: počet spolupracujících podniků; míra spolupráce; odlišný zájem mezi spolupracujícími partnery; problémy při sepisování smluv; problémy třetích stran při koordinaci spolupráce.

Pro státní podporu zaměřenou na projekty VaVaI nebo činnosti v podporovaných oblastech vezme Kontrolní úřad v úvahu: i) znevýhodnění způsobená odlehlostí a jinými regionálními zvláštnostmi, ii) zvláštní údaje o místním hospodářství, společenské a/nebo historické důvody pro nízkou úroveň činnosti VaVaI ve srovnání s příslušnými průměrnými údaji a/nebo situací v jednotlivých státech a/nebo na úrovni EHP a iii) případný další důležitý ukazatel, který dokládá vyšší míru selhání trhu.

7.3.2   Vhodný nástroj

Státní podporu na VaVaI lze povolit podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP, pokud je nezbytná k dosažení cíle společného zájmu, jako výjimku z obecného zákazu státní podpory. Důležitým prvkem v ověření vyváženosti je, zda a nakolik lze státní podporu na VaVaI považovat za vhodný nástroj ke zvýšení činnosti v oblasti VaVaI vzhledem k tomu, že stejných výsledků lze dosáhnout jinými, méně rušivými nástroji.

V analýze slučitelnosti bude Kontrolní úřad přihlížet zvláště k případnému posouzení dopadu navrhovaného opatření, které provede stát ESVO. Za vhodný nástroj se považují opatření, u nichž stát ESVO zvážil jiné možnosti politiky a u nichž byly zjištěny výhody použití výběrového nástroje, jako je státní podpora, a byly předloženy Kontrolnímu úřadu.

7.3.3   Motivační účinek a nezbytnost podpory

Při posuzování státní podpory na VaVaI je nejdůležitější podmínkou analýza motivačního účinku opatření podpory. Zjišťování motivačního účinku znamená posouzení, zda plánovaná podpora přiměje podniky, aby uskutečnily VaVaI, které by jinak neprovedly.

V části 6 je podána řada ukazatelů, jež mohou státy ESVO použít k prokázání motivačního účinku. Pokud je však opatření posuzováno podrobně, Kontrolní úřad bude požadovat, aby byl motivační účinek přesněji vymezen, aby se zamezilo nepatřičnému narušení hospodářské soutěže.

Při analýze vezme Kontrolní úřad kromě ukazatelů uvedených v kapitole v úvahu tyto prvky:

—	specifikace zamýšlené změny: zamýšlená změna v chování, o niž státní podpora v oznámeném případě usiluje, musí být dobře specifikována (spuštění nového projektu, větší velikost, rozsah nebo rychlost projektu),

—	srovnávací analýza: změnu chování je nutno zjistit pomocí srovnávací analýzy: jaká by byla úroveň zamýšlené činnosti s podporou a bez podpory? Rozdíl obou scénářů se považuje za dopad opatření podpory a popisuje motivační účinek,

—

rentabilita: nebyl-li by projekt sám o sobě pro soukromý podnik ziskový, ale vytvořil by významná pozitiva pro společnost, je pravděpodobnější, že podpora má motivační účinek. K vyhodnocení celkové rentability (či neziskovosti) projektu lze použít metodiky hodnocení, které se běžně používají v dotyčném výrobním odvětví (44),

—	výše investice a peněžní toky v čase: vysoké počáteční investice, nízká úroveň odpovídajících peněžních toků a významný podíl peněžních toků vznikajících ve velmi vzdálené budoucnosti budou považovány za pozitivní prvky při posuzování motivačního účinku,

—

míra rizika spojeného s výzkumným projektem: na základě např. studií proveditelnosti, posouzení rizik a odborných stanovisek se při posuzování rizik přihlédne zejména k nevratnosti investice, pravděpodobnosti obchodního neúspěchu, riziku, že projekt bude méně výnosný, než se očekávalo, riziku, že provádění projektu ohrozí jiné činnosti, a riziku, že náklady projektu ohrozí finanční životaschopnost podniku. U státní podpory zaměřené na projekty nebo činnosti v oblasti VaVaI v podporovaných oblastech vezme Kontrolní úřad v úvahu znevýhodnění způsobená odlehlostí a jinými regionálními zvláštnostmi, které mají negativní dopad na úroveň rizika výzkumného projektu,

—

průběžné vyhodnocování: na opatření, u nichž se předpokládají (v malém měřítku) pilotní projekty nebo která stanoví dobře vymezené milníky vedoucí k ukončení projektu v případě neúspěchu a u nichž se předpokládá následné veřejně dostupné monitorování, bude pohlíženo pozitivněji, pokud jde o posouzení motivačního účinku.

7.3.4   Přiměřenost podpory

Nezávisle na kriteriích uvedených v části 5 musí dotčený stát ESVO poskytnout tyto dodatečné informace:

—	otevřené výběrové řízení: pokud ve státě ESVO existuje více (možných) kandidátů na provedení projektu v oblasti VaVaI, splnění požadavku přiměřenosti je pravděpodobnější, pokud byl projekt zadán na základě transparentních, objektivních, nediskriminačních kritérií,

—	podpora omezená na nejnižší možnou míru: státy ESVO musí vysvětlit, jak byla uvedená částka vypočtena, aby se zajistilo, že je omezena na nejnižší nezbytnou míru.

7.4   Analýza narušení hospodářské soutěže a obchodu

Státní podpora na VaVaI může ovlivnit hospodářskou soutěž na dvou úrovních: i) dopad na hospodářskou soutěž v inovačním procesu, tj. hospodářskou soutěž s ohledem na VaVaI uskutečňované směrem nahoru od výrobkových trhů, a ii) dopad na hospodářskou soutěž na výrobkových trzích, kde jsou využívány výsledky činností VaVaI.

Při posuzování nepříznivých účinků opatření podpory zaměří Kontrolní úřad svou analýzu narušení hospodářské soutěže na předvídatelný dopad podpory na VaVaI na hospodářskou soutěž mezi podniky na dotčených výrobkových trzích. Kontrolní úřad bude přikládat větší váhu rizikům pro hospodářskou soutěž a obchod, která mohou s velkou pravděpodobností vzniknout v dohledné budoucnosti.

Účinek na hospodářskou soutěž v inovačním procesu bude relevantní tehdy, bude-li mít předvídatelný dopad na výsledek hospodářské soutěže na budoucích výrobkových trzích. V určitých případech se výsledky VaVaI např. v podobě práv k duševnímu vlastnictví obchodují na tzv. technologických trzích, např. prostřednictvím poskytnutí licence na patenty. V těchto případech může Kontrolní úřad zvážit rovněž účinek podpory na hospodářskou soutěž na technologických trzích.

Dopad VaVaI na výrobkové trhy je značně dynamický, a analýza proto bude výhledová. Často lze tutéž inovační činnost spojit s více budoucími výrobkovými trhy. Je-li tomu tak, musí být dopad státní podpory posouzen z hlediska souboru dotčených trhů.

Existují tři různé způsoby, jimiž může podpora pro VaVaI narušit hospodářskou soutěž na výrobkových trzích:

1)	podpora na VaVaI může narušit dynamické pobídky k investování pro účastníky na trhu (vypuzení);

2)	podpora na VaVaI může vytvořit nebo zachovat postavení tržní síly;

3)	podpora na VaVaI může zachovat neefektivní strukturu trhu.

Státní podpora může mít rovněž negativní účinek na obchodování na trhu v rámci EHP. Zejména pokud podpora na VaVaI vede k vypuzení soutěžitelů, opatření podpory mohou v zásadě vést k přesunu obchodních toků a umístění hospodářské činnosti.

7.4.1   Narušení dynamických pobídek

Hlavní obava související s podporou na VaVaI poskytovanou podnikům se týká toho, že jsou narušeny dynamické pobídky soutěžitelů k investování. Pokud podnik obdrží podporu, obecně to zvyšuje pravděpodobnost úspěšného VaVaI na straně tohoto podniku, což v budoucnu povede k větší přítomnosti na výrobkovém trhu (trzích). Tato větší přítomnost může vést soutěžitele k tomu, že omezí rozsah svých původních investičních plánů (vypuzení).

Ve své analýze Kontrolní úřad přihlédne k těmto prvkům:

—	částka podpory: opatření podpory, která zahrnují značné částky podpory, povedou pravděpodobněji k významným účinkům vypuzení. Význam výše podpory se bude měřit s ohledem na celkové soukromé výdaje na VaV v odvětví a částku vynaloženou hlavními účastníky,

—	blízkost trhu / kategorie podpory: čím více je opatření podpory zaměřeno na činnost v oblasti VaVaI blízko trhu, tím je pravděpodobnější, že vyvine značné účinky vypuzení,

—	otevřené výběrové řízení: pokud je grant poskytnut na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, Kontrolní úřad zaujme kladnější postoj,

—	překážky odchodu: soutěžitelé s větší pravděpodobností zachovají (nebo ještě zvýší) své investiční plány, jsou-li překážky odchodu u inovačního procesu velké. To může nastat, pokud je mnoho minulých investic soutěžitelů vázáno v určité trajektorii VaVaI,

—	pobídky k soutěži o budoucí trh: podpora na VaVaI může vést k tomu, že konkurenti příjemce podpory upustí od soutěže o budoucí trh, protože výhoda poskytnutá podporou (vzhledem k technologické výhodě nebo načasování) snižuje možnost, aby na tento budoucí trh vstoupili se ziskem,

—

rozlišení výrobků a úroveň hospodářské soutěže: týká-li se inovace výrobků spíše vývoje odlišných výrobků (související např. s odlišnými značkami, normami, technologiemi, skupinami spotřebitelů), soutěžitelé budou pravděpodobně postiženi méně. Totéž platí, pokud se na trhu vyskytuje mnoho efektivních soutěžitelů.

7.4.2   Vytvoření tržní síly

Podpora na VaVaI může mít narušující účinky vzhledem ke zvýšení nebo zachování určitého stupně tržní síly na výrobkových trzích. Tržní síla je schopnost ovlivňovat po značnou dobu tržní ceny, objem, paletu nebo jakost zboží a služeb nebo jiné parametry hospodářské soutěže na trhu, a to na úkor spotřebitelů. Kontrolní úřad posoudí tržní sílu před poskytnutím podpory a změnu tržní síly, kterou lze očekávat v důsledku podpory.

Kontrolní úřad je znepokojen zejména těmi opatřeními v oblasti VaVaI, která umožňují příjemci podpory převést nebo posílit tržní sílu, kterou má na současných výrobkových trzích, na budoucí výrobkové trhy. Kontrolní úřad proto pravděpodobně nebude zjišťovat problémy týkající se hospodářské soutěže v souvislosti s tržní silou na trzích, na nichž každý příjemce podpory má podíl na trhu nižší než 25 %, a na trzích s koncentrací trhu s Herfindahl-Hirschmanovým indexem (HHI) nižším než 2000.

Ve své analýze Kontrolní úřad přihlédne k těmto prvkům:

—

tržní síla příjemce podpory a struktura trhu: má-li příjemce podpory již nyní na výrobkovém trhu dominantní postavení, opatření podpory může toto dominantní postavení dále posílit dalším oslabením konkurenčních překážek kladených ze strany soutěžitelů přijímajícího podniku. Obdobně, opatření státní podpory mohou mít závažný dopad na oligopolních trzích, na nichž působí jen několik málo účastníků,

—

úroveň překážek vstupu: v oblasti VaVaI mohou pro nově příchozí existovat významné překážky vstupu. K těmto překážkám patří právní překážky vstupu (zejména práva k duševnímu vlastnictví), úspory z rozsahu, překážky přístupu k sítím a infrastruktuře a jiné strategické překážky vstupu nebo rozšíření působení,

—

kupní síla: tržní síla podniku může být omezena rovněž postavením kupujících na trhu. Přítomnost silných kupujících může sloužit jako protiargument ke zjištění týkajícího se silného postavení na trhu, pokud je pravděpodobné, že kupující budou usilovat o zachování dostatečné hospodářské soutěže na trhu,

—

proces volby: opatření podpory, která podnikům se silným postavením na trhu umožňují ovlivňovat proces volby např. tím, že mají právo dávat doporučení podnikům v procesu volby nebo ovlivňovat cestu výzkumu způsobem, který bezdůvodně nepřeje alternativní cestě, mohou vzbuzovat u Kontrolního úřadu obavy.

7.4.3   Zachování neúčinných struktur trhu

Podpora na VaVaI může, není-li správně zaměřena, podporovat nevýkonné podniky, a tedy vést ke strukturám trhu, kdy mnoho účastníků trhu nedosahuje účinného rozsahu. Při své analýze Kontrolní úřad uváží, zda je podpora poskytnuta na trzích s nadbytečnou kapacitou, v upadajících výrobních odvětvích nebo v citlivých odvětvích. Obavy jsou méně pravděpodobné v případě, kdy je státní podpora na VaVaI zaměřena na změny v dynamice růstu odvětví, zejména zaváděním nových technologií.

7.5   Porovnání a rozhodnutí

Na základě těchto pozitivních a negativních prvků Kontrolní úřad porovná účinky opatření a rozhodne, zda výsledná narušení nepříznivě ovlivňují podmínky obchodování v rozsahu, který je v rozporu se společným zájmem. Analýza každého jednotlivého případu bude založena na celkovém posouzení předvídatelných příznivých a nepříznivých účinků státní podpory. Za tímto účelem Kontrolní úřad nebude mechanicky uplatňovat kritéra uvedená v části 7.3 a 7.4, nýbrž bude provádět celkové posouzení na základě zásady proporcionality.

Kontrolní úřad případně nevysloví námitky k oznámenému opatření podpory bez zahájení formálního vyšetřovacího řízení nebo po formálním vyšetřovacím řízení stanoveném v čl. 6 části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru může ukončit řízení rozhodnutím podle článku 7 zmíněného protokolu. Pokud Kontrolní úřad přijme podmínečné rozhodnutí ve smyslu čl. 7 odst. 4 části II protokolu 3 o ukončení formálního vyšetřovacího řízení, může zvážit připojení níže uvedených podmínek, které musí omezit výsledné narušení nebo účinek na obchod a být přiměřené:

—	nižší míra podpory, než je povolena v části 5, včetně mechanismů zpětného získání a různých podmínek pro splacení vratných záloh,

—	šíření výsledků, spolupráce a jiné závazky týkající se chování,

—	oddělení účtů, aby se předešlo vzájemnému subvencování z jednoho trhu na trh druhý, působí-li příjemce na více trzích,

—	žádná diskriminace vůči ostatním možným příjemcům (omezení selektivity).

8.   Kumulace

Pokud jde o kumulaci, použijí se stropy podpory stanovené v této kapitole bez ohledu na to, zda je podpora projektu financována zcela ze státních prostředků nebo zda je částečně financována Společenstvím, s výjimkou specifického a omezeného kontextu rámcových programů vědeckého a technického rozvoje přijatých v souladu s hlavou VIII Smlouvy o ES nebo hlavou II Smlouvy o Euratomu.

Jsou-li výdaje způsobilé pro podporu na VaVaI zcela nebo zčásti způsobilé i pro podporu k jiným účelům, společná část bude podléhat nejpříznivějšímu stropu podle použitelných pravidel. Toto omezení se netýká podpory poskytnuté v souladu s kapitolou 10.B pokynů pro státní podporu o státní podpoře investic rizikového kapitálu do malých a středních podniků (45).

Podpora na VaVaI nesmí být kumulována s podporou de minimis, pokud jde o stejné způsobilé výdaje, s cílem obejít maximální míry podpory stanovené v této kapitole.

9.   Závěrečná ustanovení

9.1   Podávání zpráv a monitorování

9.1.1   Výroční zprávy

V souladu s požadavky čl. 21 odst. 1 části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru a článku 5 rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 195/04/KOL (46) předkládají státy ESVO výroční zprávy Kontrolnímu úřadu.

Kromě požadavků uvedených v těchto ustanoveních výroční zprávy o opatřeních podpory na VaVaI musí u každého opatření, včetně poskytnutí podpory v rámci schváleného režimu, obsahovat tyto informace:

—	jméno/název příjemce,

—	výše podpory na jednoho příjemce,

—	míra podpory,

—	odvětví, v nichž se podpořené projekty realizují.

V případě daňové podpory má stát ESVO povinnost předložit pouze seznam příjemců, kteří obdrželi roční úlevu na dani vyšší než 200 000 EUR.

V případě seskupení musí zpráva obsahovat též stručný popis činnosti seskupení a jeho efektivnosti při podchycování činností v oblasti VaVaI. Kontrolní úřad si může vyžádat dodatečnou informaci o udělené podpoře, aby ověřil, zda byly dodrženy podmínky jeho rozhodnutí o schválení daného opatření podpory.

Výroční zprávy se zveřejní na internetových stránkách Kontrolního úřadu.

U veškeré podpory poskytnuté v rámci schváleného režimu velkým podnikům musí státy ESVO ve výroční zprávě rovněž vysvětlit, jak byl u podpory poskytnuté těmto podnikům respektován motivační účinek, zejména při použití ukazatelů a kritérií zmíněných v části 6 výše.

9.1.2   Přístup k plnému znění režimů

Kontrolní úřad soudí, že v zájmu lepší průhlednosti státní podpory ve Společenství jsou nezbytná i další opatření. Zejména je nutné zajistit, aby měly státy ESVO, hospodářské subjekty, zainteresované strany a vlastně i Kontrolní úřad snadný přístup k plnému znění všech příslušných programů podpory na VaVaI.

Toho lze snadno dosáhnout zřízením propojených internetových portálů. Z tohoto důvodu bude Kontrolní úřad při zkoumání režimů podpory zahrnujících VaVaI systematicky požadovat od dotčených států ESVO, aby zveřejnily plné znění všech povolených režimů podpory na internetu a sdělily Kontrolnímu úřadu internetovou adresu, na níž se tato zveřejněná znění nacházejí. Režim podpory nesmí být uskutečněn před zveřejněním příslušné informace na internetu.

9.1.3   Informační listy

Navíc, je-li podpora na VaVaI udělena na základě režimu podpor, který nespadá do povinnosti jednotlivého oznamování, a překračuje částku tří milionů EUR, státy ESVO musí ve lhůtě dvaceti pracovních dnů počínající ode dne udělení podpory příslušným orgánem poskytnout Kontrolnímu úřadu požadované informace na jednotném formuláři uvedeném v příloze této kapitoly. Kontrolní úřad zveřejní dostupné souhrnné informace na své internetové stránce (http://www.eftasurv.int/fieldsofwork/fieldstateaid/).

Státy ESVO musí zajistit vedení podrobné evidence o poskytování podpory na jakákoli opatření VaVaI. Tyto záznamy, které musí obsahovat veškeré informace potřebné ke zjištění, že byla dodržena výše způsobilých nákladů a maximální přípustná míra podpory, musí být uchovávány po dobu deseti let od dne poskytnutí podpory.

Kontrolní úřad požádá státy ESVO o tuto informaci, aby bylo možno provést posouzení dopadu této kapitoly po třech letech od okamžiku, kdy vstoupila v platnost (47).

9.2   Vhodná opatření

Na základě čl. 1 odst. 1 části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadě a Soudním dvoru navrhuje Kontrolní úřad státům ESVO níže uvedená vhodná opatření s ohledem na jejich příslušné stávající režimy podpor na výzkum a vývoj:

Aby tyto režimy byly v souladu s touto kapitolou, státy ESVO je popřípadě pozmění tak, aby je uvedly do souladu s touto kapitolou ve lhůtě dvanácti měsíců ode dne jejího vstupu v platnost, kromě následujících výjimek:

—	státy ESVO provedou ve lhůtě dvaceti čtyř měsíců změny týkající se ustanovení pojednaných v bodě 3.1.1 této kapitoly,

—	nový práh pro velké jednotlivé projekty bude uplatňován od vstupu této kapitoly v platnost,

—	povinnost předkládat podrobnější výroční zprávy podle bodu 9.1.1 a povinnost předkládat informační listy podle bodu 9.1.3 se použije na současné režimy podpor ve lhůtě šesti měsíců ode dne vstupu této kapitoly v platnost.

Státy ESVO se vyzývají, aby do dvou měsíců ode dne zveřejnění této kapitoly udělily svůj výslovný bezpodmínečný souhlas s navrhovanými vhodnými opatřeními. Pokud Kontrolní úřad neobdrží odpověď, bude předpokládat, že daný stát ESVO s navrženými opatřeními nesouhlasí.

9.3   Vstup v platnost, doba platnosti a revize

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí (48).

Tato kapitola zůstane v platnosti do 31. prosince 2013. Po konzultaci států ESVO může Kontrolní úřad kapitolu před tímto dnem pozměnit na základě významných hledisek souvisejících s politikou hospodářské soutěže nebo výzkumnou politikou nebo s cílem vzít v úvahu jiné politiky Společenství nebo mezinárodní závazky. Kontrolní úřad hodlá provést přezkum této kapitoly tři roky po jejím vstupu v platnost.

Kontrolní úřad použije tuto kapitolu na všechny oznámené podpořené projekty, u nichž musí přijmout rozhodnutí poté, co byla kapitola přijata, a to i tehdy, pokud projekty byly oznámeny před jejím přijetím. To zahrnuje jednotlivou podporu udělenou podle schválených režimů podpor a oznámenou Kontrolnímu úřadu v souladu s povinností jednotlivě oznamovat takovouto podporu.

V souladu s oznámením Komise o určení použitelných pravidel pro posouzení protiprávní státní podpory (49) Kontrolní úřad v případě neoznámené podpory použije

—	tuto kapitolu, pokud byla podpora udělena po jejím vstupu v platnost,

—	kapitolu platnou v době udělení podpory ve všech ostatních případech.

“