I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

17.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 301/6

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1097/2009

ze dne 16. listopadu 2009,

kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005, pokud jde o maximální limity reziduí pro dimethoát, ethefon, fenamifos, fenarimol, methamidofos, methomyl, omethoát, oxydemeton-methyl, procymidon, thiodikarb a vinklozolin v některých produktech a na jejich povrchu

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (1), a zejména na čl. 14 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 15 odst. 1 písm. a) a čl. 49 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Pokud jde o dimethoát, ethefon, fenamifos, fenarimol, methamidofos, methomyl, omethoát, oxydemeton-methyl, procymidon, thiodikarb a vinklozolin, maximální limity reziduí (MLR) jsou stanoveny v příloze II nařízení (ES) č. 396/2005.

(2)	Podle nově dostupných informací o toxikologii, expozici spotřebitelů nebo očekávaných reziduích pesticidů mohou v souvislosti s MLR vyvstat obavy o ochranu spotřebitele.

(3)

Úřad dospěl ve svém stanovisku k dimetoátu a ometoátu z 20. října 2008 (2) k závěru, že při současných MLR stanovených pro zelí hlávkové, salát hlávkový, květák, třešně a višně, pšenici, hrachové lusky a kapustu růžičkovou existuje riziko, že se přijatelný denní příjem a akutní referenční dávka v případě jedné nebo více skupin spotřebitelů překročí. Proto by se měly stávající MLR stanovené pro tyto plodiny snížit.

(4)

Úřad dospěl ve svém stanovisku k ethefonu z 15. září 2008 (3) k závěru, že při současných MLR stanovených pro ananas, rybíz, hrozny a papriku zeleninovou existuje riziko, že se akutní referenční dávka v případě jedné nebo více skupin spotřebitelů překročí. Proto by se měly stávající MLR stanovené pro tyto plodiny snížit.

(5)

Úřad dospěl ve svém stanovisku k fenamifosu z 15. září 2008 (4) k závěru, že při současných MLR stanovených pro banány, mrkev, papriku zeleninovou, okurky salátové, melouny, zelí hlávkové a řepu cukrovou existuje riziko, že se přijatelný denní příjem a akutní referenční dávka v případě jedné nebo více skupin spotřebitelů překročí. Proto by se měly stávající MLR stanovené pro tyto plodiny snížit.

(6)

Úřad dospěl ve svém stanovisku k fenarimolu z 15. září 2008 (5) k závěru, že při současných MLR stanovených pro banány, rajčata a papriku zeleninovou existuje riziko, že se akutní referenční dávka v případě jedné nebo více skupin spotřebitelů překročí. Proto by se měly stávající MLR stanovené pro tyto plodiny snížit.

(7)

Úřad dospěl ve svém stanovisku k methamidofosu z 15. září 2008 (6) k závěru, že při současných MLR stanovených pro meruňky, fazolové lusky a cukrovou řepu existuje riziko, že se akutní referenční dávka v případě jedné nebo více skupin spotřebitelů překročí. Proto by se měly stávající MLR stanovené pro tyto plodiny snížit.

(8)

Úřad dospěl ve svém stanovisku k methomylu a thiodikarbu z 26. září 2008 (7) k závěru, že při současných MLR stanovených pro hrozny, zelí hlávkové, salát hlávkový, květák, brambory, rajčata, lilek, okurky salátové, grapefruity, pomeranče, citrony, kyselé lajmy, mandarinky, broskve, švestky, papriku zeleninovou, jablka, hrušky, kdoule, banány, mango, ananas, mrkev, celer bulvový, ředkve, tuřín, melouny vodní, dýně, kukuřici cukrovou, brokolici, kadeřávek, kedlubny, endivii, pór a cukrovou řepu existuje riziko, že se přijatelný denní příjem a akutní referenční dávka v případě jedné nebo více skupin spotřebitelů překročí. Proto by se měly stávající MLR stanovené pro tyto plodiny snížit.

(9)

Úřad dospěl ve svém stanovisku k oxydemeton-methylu z 16. září 2008 (8) k závěru, že při současných MLR stanovených pro kapustu růžičkovou, zelí hlávkové, kedlubny, salát hlávkový a ostatní salátové rostliny, včetně čeledi Brassicacea, ječmen, oves a cukrovou řepu existuje riziko, že se přijatelný denní příjem a akutní referenční dávka v případě jedné nebo více skupin spotřebitelů překročí. Úřad proto dospěl k závěru, že nejnižší mez stanovitelnosti by se technicky mohla snížit a že snížením by se zlepšila kontrola. Proto by měly stávající MLR pro kapustu růžičkovou, zelí hlávkové, kedlubny, salát hlávkový a ostatní salátové rostliny, včetně čeledi Brassicacea, ječmen, oves, cukrovou řepu a nejnižší mez stanovitelnosti pro všechny ostatní plodiny snížit.

(10)

Úřad dospěl ve svém stanovisku k procymidonu z 21. ledna 2009 (9) k závěru, že při současných MLR stanovených pro meruňky, hrozny, jahody, maliny, kiwi, polníček, rajčata, papriku zeleninovou, lilek, okurky salátové, okurky nakládačky, cukety, broskve, švestky, hrušky, melouny vodní, dýně, endivii, večernici (ruccola), čekanku salátovou, fazolové lusky, slunečnicová semena, semena řepky, sojové boby a produkty živočišného původu existuje riziko, že se přijatelný denní příjem a akutní referenční dávka v případě jedné nebo více skupin spotřebitelů překročí. Proto by se měly stávající MLR stanovené pro tyto plodiny snížit.

(11)

Úřad dospěl ve svém stanovisku k vinklozolinu z 16. září 2008 (10) k závěru, že při současných MLR stanovených pro jablka, hrušky, hrozny stolní, endivii, lilek, pekingské zelí, švestky, meruňky, salát hlávkový, rybíz, čekanku salátovou, jahody, fazole, chmel, semena řepky, mrkev, šalotku, cibuli jarní, dýni, okru, řeřichu setou, roketu setou a ostatní salátové rostliny a melouny (vodní) existuje riziko, že se přijatelný denní příjem a akutní referenční dávka v případě jedné nebo více skupin spotřebitelů překročí. Proto by se měly stávající MLR stanovené pro tyto plodiny snížit.

(12)

Je vhodné stanovit nové MLR při zohlednění stanovisek úřadu. Tyto nové MLR doporučené úřadem vycházejí ze stávajícího povoleného zemědělského použití, které vede k nižším hladinám reziduí, nebo, není-li takové použití stanoveno, z nejnižší meze stanovitelnosti. Pokud jde o ethefon pro použití k ošetření ananasu, toto nařízení stanoví hodnotu MLR, kterou úřad sice nedoporučil, ale která byla v odůvodněném stanovisku úřadu určena jako bezpečná.

(13)	Prostřednictvím Světové obchodní organizace byly o těchto nových maximálních limitech reziduí vedeny konzultace s obchodními partnery Společenství a jejich připomínky k těmto limitům byly zohledněny.

(14)	Předtím, než upravené MLR nabudou platnost, je třeba poskytnout členským státům a zúčastněným stranám přiměřené období, které jim umožní připravit se na plnění nových požadavků, které z úpravy MLR vyplynou.

(15)	Příloha II nařízení (ES) č. 396/2005 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(16)	V zájmu běžného obchodování s produkty, jejich zpracování a spotřeby se v nařízení stanoví přechodné období pro výrobky, které byly vyrobené v souladu s právními předpisy před úpravou MLR a u kterých je podle stanovisek úřadu EFSA zachována vysoká úroveň ochrany spotřebitele.

(17)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a ani Evropský parlament ani Rada nevyjádřily s těmito opatřeními nesouhlas,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha II nařízení (ES) č. 396/2005 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Pokud jde o účinné látky a produkty uvedené na tomto seznamu, na produkty vyprodukované před 7. červnem 2010 se nadále uplatňuje nařízení (ES) č. 396/2005 v jeho podobě předtím, než bylo změněno tímto nařízením.

a)	dimethoát: třešňová šťáva, pšenice po skladování, mražené hrachové lusky;

b)	ethefon: konzervovaný ananas, ananasový šťáva, konzervované papriky;

c)	fenarimol: rajčatová šťáva, konzervovaná rajčata, konzervované papriky;

d)	methamidofos: meruňková šťáva, konzervované meruňky a mražené fazolové lusky;

e)	methomyl/thiodikarb: rozinky a konzervované broskve;

f)	oxydemeton-methyl: olejnatá semena, obiloviny, sušené mléko, čaj, víno, šťávy, konzervované, mražené a sušené ovoce a zelenina, ořechy;

g)	procymidon: olejnatá semena, konzervované broskve, rajčata, pomerančová šťáva a rozinky;

h)	vinklozolin: malinová šťáva, jablečná šťáva, želé z kdoulí, hrušková šťáva, konzervované meruňky, meruňková šťáva.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Je použitelné ode dne 7. června 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. listopadu 2009.

Za Komisi

Androulla VASSILIOU

členka Komise

(1) Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1.

(2) EFSA Scientific Report (2008) 172.

(3) EFSA Scientific Report (2008) 159.

(4) EFSA Scientific Report (2008) 160.

(5) EFSA Scientific Report (2008) 161.

(6) EFSA Scientific Report (2008) 162.

(7) EFSA Scientific Report (2008) 173.

(8) EFSA Scientific Report (2008) 227.

(9) EFSA Scientific Report (2008) 163.

(10) EFSA Scientific Report (2008) 166.

PŘÍLOHA

Příloha II nařízení (ES) č. 396/2005 se mění takto:

Řádky pro dimethoát, ethefon, fenamifos, fenarimol, methamidofos, methomyl, omethoát, oxydemeton-methyl, procymidon, thiodikarb a vinklozolin se nahrazují tímto:

„Rezidua pesticidů a maximální limity reziduí (mg/kg)

Číselný kód

Skupiny a příklady jednotlivých produktů, na něž se vztahují maximální limity reziduí (1)

Dimethoát (suma dimethoátu a omethoátu vyjádřená jako dimethoát)

Ethefon

Fenamifos (suma látky fenamifos, jeho sulfoxid a sulfon vyjádřené jako fenamifos)

Fenarimol

Methamidofos

Methomyl a thiodikarb (suma methomylu a thiodikarbu, vyjádřeno jako methomyl)

Oxydemeton-methyl (suma oxydemeton-methylu a demeton-S-methylsulfonu vyjádřená jako oxydemeton-methyl)

Procymidon (4)

Vinklozolin (suma vinklozolinu a všech jeho metabolitů obsahujících 3,5-dichloranilinovou skupinu, vyjádřeno jako vinklozolin) (4)

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

(7)

(8)

(9)

(10)

(11)

0100000

1.	OVOCE, ČERSTVÉ NEBO ZMRAZENÉ; OŘECHY

0,01 (2)

0,02 (2)

0110000

i)	Citrusové plody

0,02 (2)

0,05 (2)

0,02 (2)

0,01 (2)

0,02 (2)

0,05 (2)

0110010

Grapefruity (Šedoky, pomela, sweeties, tangelo, ugli a jiné hybridy)

0110020

Pomeranče (Bergamot, hořký pomeranč, chinotto a jiné hybridy)

0110030

Citrony (Citron, cedrát)

0110040

Kyselé lajmy

0110050

Mandarinky (Klementinky, tangerinky a jiné hybridy)

0110990

Ostatní

0120000

ii)	Ořechy ze stromů (vyloupané nebo nevyloupané)

0,05 (2)

0,1

0,02 (2)

0,01 (2)

0,02 (2)

0,05 (2)

0120010

Mandle

0120020

Para ořechy

0120030

Kešu ořechy

0120040

Kaštany jedlé

0120050

Kokosové ořechy

0120060

Lískové ořechy (Ořechy lísky největší)

0120070

Makadamie

0120080

Pekanové ořechy

0120090

Piniové oříšky

0120100

Pistácie

0120110

Vlašské ořechy

0120990

Ostatní

0130000

iii)	Jádrové ovoce

0,02 (2)

0,3

0,01 (2)

0130010

Jablka (Plody jabloně lesní)

0,5

0,02 (2)

0,05 (2)

0130020

Hrušky (Nashi)

0,05 (2)

0,02 (2)

0,05 (2)

0130030

Kdoule

0,05 (2)

0,02 (2)

0130040

Mišpule

(3)

0130050

Lokvát (mišpule japonská)

(3)

0130990

Ostatní

0,05 (2)

0,2

0,05 (2)

0140000

iv)	Peckové ovoce

0,02 (2)

0140010

Meruňky

0,02 (2)

0,05 (2)

0,5

0,01 (2)

0,02 (2)

0,05 (2)

0140020

Třešně a višně (Třešně, višně)

0,2 (+)

0,01 (2)

0,1

0,5

0140030

Broskve (Nektarinky a podobné hybridy)

0,02 (2)

0,05 (2)

0,5

0,05

0,02 (2)

0,05 (2)

0140040

Švestky (Slívy, ryngle, mirabelky)

0,02 (2)

0,05 (2)

0,02 (2)

0,01 (2)

0,02 (2)

0,05 (2)

0140990

Ostatní

0,02 (2)

0,05 (2)

0,02 (2)

0,01 (2)

0,02 (2)

0,05 (2)

0150000

v)	Bobulové a drobné ovoce

0,02 (2)

0,01 (2)

0151000

a)	Hrozny stolní a moštové

0,3

0151010

Hrozny stolní

0,05 (2)

0,3

0,02 (2)

0,05 (2)

0151020

Hrozny moštové

1 (+)

0,3

0,5

0152000

Jahody

0,05 (2)

0,3

0,02 (2)

0,05 (2)

0153000

c)	Ovoce z keřů

0,05 (2)

0,02 (2)

0153010

Ostružiny

0,02 (2)

0153020

Ostružiny ostružiníku ježiníku (Ostružino-maliny, Boysenovy ostružiny, morušky)

0,02 (2)

0153030

Maliny (Ostružiny ostružiníku japonského)

0,1

0153990

Ostatní

0,02 (2)

0,05 (2)

0154000

d)	Ostatní bobulové a drobné ovoce

0,05 (2)

0,02 (2)

0,05 (2)

0154010

Borůvky kanadské (Borůvky, brusinky)

0,05 (2)

0,02 (2)

0154020

Klikvy

0,05 (2)

0,02 (2)

0154030

Rybíz (červený, bílý a černý)

0,05 (2)

0154040

Angrešt (Včetně hybridů s jinými druhy rodu Ribes)

0,05 (2)

0154050

Šípky

(3)

0154060

Moruše (Plody planiky)

(3)

0154070

Azarole (neapolská mišpule)

(3)

0154080

Bezinky (Černé jeřabiny, oskeruše, plody řešetláku (rakytníku), hlohu, jeřábu pravého, jeřábu obecného, jiné bobule rostoucí na stromech)

(3)

0154990

Ostatní

0,05 (2)

0,02 (2)

0160000

vi)	Různé ovoce

0,01 (2)

0,02 (2)

0161000

a)	s jedlou slupkou

0,05 (2)

0,02 (2)

0,05 (2)

0161010

Datle

0,02 (2)

0161020

Fíky

0,02 (2)

0161030

Stolní olivy

0161040

Kumkvaty (Marumi kumkvaty, nagami kumkvaty)

0,02 (2)

0161050

Karamboly (Bilimbi)

(3)

0161060

Tomel (persimon)

(3)

0161070

Jambolan (hřebíčkovec jávský) (Vodní jablko, malajské jablko, pomarosa, grumichama, surinamská třešeň)

(3)

0161990

Ostatní

0,02 (2)

0162000

b)	s nejedlou slupkou, malé

0,02 (2)

0,05 (2)

0,02 (2)

0162010

Kiwi

0162020

Liči (Pulasan, rambutan)

0,05 (2)

0162030

Mučenka (passiflora)

0,05 (2)

0162040

Opuncie

(3)

0162050

Zlatolist

(3)

0162060

Tomel viržinský (kaki) (Tomel, kasimiroa jedlá, sapota zalená (Calocarpum viride), sapota žlutá (Pouteria campechiana) a mamej sapota)

(3)

0162990

Ostatní

0,05 (2)

0163000

c)	s nejedlou slupkou, velké

0,02 (2)

0,05 (2)

0163010

Avokádo

0,05 (2)

0,02 (2)

0163020

Banány (Banány rajské, banány plantajny, kubánské banány)

0,05 (2)

0,05

0,2

0163030

Mango

0,05 (2)

0,02 (2)

0163040

Papája

0,05 (2)

0,02 (2)

0163050

Granátová jablka

0,05 (2)

0,02 (2)

0163060

Čerimoja (Anona reticulata, skořicové jablko (Annona squamosa), ilama a jiné středně velké Annonnaceae)

(3)

0163070

Kvajávy

(3)

0163080

Ananas

0,5 (+)

0,02 (2)

0163090

Chlebovník (Jackfruit (jeky))

(3)

0163100

Durian

(3)

0163110

Anona ostnitá (guanabana)

(3)

0163990

Ostatní

0,05 (2)

0,02 (2)

0200000

2.	ZELENINA, ČERSTVÁ NEBO ZMRAZENÁ

0,01 (2)

0210000

i)	Kořenová a hlíznatá zelenina

0,05 (2)

0,02 (2)

0,01 (2)

0,02 (2)

0,05 (2)

0211000

Brambory

0,02 (2)

0212000

b)	Tropická kořenová a hlíznatá zelenina

0,02 (2)

0212010

Kasava (Taro (kolokázie jedlá), eddo, Xanthosoma sagittifolium)

0212020

Batáty

0212030

Jam (Smldinec (jicama), mexický jam)

0212040

Maranta

(3)

0212990

Ostatní

0213000

c)	Ostatní kořenová a hlíznatá zelenina, kromě cukrové řepy

0213010

Řepa salátová

0,02 (2)

0213020

Mrkev

0,02 (2)

0213030

Celer bulvový

0,1

0213040

Křen

0,02 (2)

0213050

Topinambury

0,02 (2)

0213060

Pastinák

0,02 (2)

0213070

Petržel kořenová

0,02 (2)

0213080

Ředkve (Ředkev černá, daikon, ředkvička a podobné odrůdy)

0,02 (2)

0213090

Černý kořen (Hadí mord španělský, Scolymus hispanicus)

0,02 (2)

0213100

Tuřín

0,02 (2)

0213110

Vodnice

0,02 (2)

0213990

Ostatní

0,02 (2)

0220000

ii)	Cibulová zelenina

0,05 (2)

0,02 (2)

0,01 (2)

0,02 (2)

0220010

Česnek

0,02 (2)

0,2

0220020

Cibule kuchyňská (Cibule kuchyňská)

0,02 (2)

0,2

0220030

Šalotka

0,02 (2)

0,2

0,05 (2)

0220040

Cibule jarní (Cibule zimní a podobné odrůdy)

0,02 (2)

0,05 (2)

0220990

Ostatní

0,02 (2)

0,05 (2)

0230000

iii)	Plodová zelenina

0,02 (2)

0,01 (2)

0,02 (2)

0231000

Lilkovité

0,02 (2)

0,05 (2)

0231010

Rajčata (Rajčata třešňovitá)

0,05

0,02 (2)

0231020

Paprika zeleninová (Paprika chilli)

0,05 (2)

0,05

0,02 (2)

0231030

Lilek (Pepino)

0,05 (2)

0,05

0,02 (2)

0231040

Okra, tobolky ibišku jedlého

0,05 (2)

0,02 (2)

0231990

Ostatní

0,05 (2)

0,02 (2)

0232000

b)	Tykvovité – s jedlou slupkou

0,05 (2)

0,2

0,02 (2)

0232010

Okurky salátové

0,02 (2)

0232020

Okurky nakládačky

0,02 (2)

0232030

Cukety (Tykev obecná, patizon)

0,05

0232990

Ostatní

0,02 (2)

0233000

c)	Tykvovité – s nejedlou slupkou

0,05 (2)

0,05

0,02 (2)

0,05 (2)

0233010

Melouny cukrové (Kiwano)

0,02 (+)

0233020

Dýně (Tykev velkoplodá)

0,02 (2)

0233030

Melouny vodní

0,05

0233990

Ostatní

0,02 (2)

0234000

d)	Kukuřice cukrová

0,05 (2)

0,02 (2)

0,05 (2)

0239000

e)	Ostatní plodová zelenina

0,05 (2)

0,02 (2)

0,05 (2)

0240000

iv)	Košťálová zelenina

0,02 (2)

0,05 (2)

0,02 (2)

0,05 (2)

0241000

a)	Košťálová zelenina vytvářející růžice

0,02 (2)

0,02

0,02 (2)

0241010

Brokolice (Výhonky brokolice, čínská brokolice, rapini)

0241020

Květák

0241990

Ostatní

0242000

b)	Košťálová zelenina vytvářející hlávky

0,01 (2)

0242010

Kapusta růžičková

0,05

0242020

Zelí hlávkové (Špičaté zelí, červené zelí, kapusta hlávková, bílé zelí)

0,02 (2)

0242990

Ostatní

0,02 (2)

0243000

c)	Košťálová zelenina listová

0,02 (2)

0,01 (2)

0,02 (2)

0243010

Pekingské zelí (Hořčice indická, čínské zelí (pak-choi, tai-goo-choi), pekingské zelí (pe-tsai), jarmuz)

0243020

Kadeřávek (Kadeřavá kapusta, krmná kapusta)

0243990

Ostatní

0244000

Kedlubny

0,02 (2)

0,01 (2)

0,02 (2)

0250000

v)	Listová zelenina a čerstvé bylinky

0,02 (2)

0,05 (2)

0,02 (2)

0,01 (2)

0251000

a)	Salát hlávkový a ostatní salátové rostliny, včetně čeledi Brassicacea

0,02 (2)

0,05 (2)

0251010

Polníček (Kozlíček polníček)

0,02 (2)

0251020

Salát (Salát hlávkový, lollo rosso, salát ledový, salát římský)

0,02 (2)

0,05

0,02 (2)

0251030

Endivie (Čekanka obecná, čekanka salátová červeno-listá, čekanka hlávková, endivie kadeřavá, čekanka obecná listová)

0,02 (2)

0251040

Řeřicha setá

0,02 (2)

0251050

Barborka jarní

(3)

0251060

Roketa setá (Křez zední)

0,02 (2)

0251070

Červená hořčice

(3)

0251080

Listy a výhonky druhu Brassica spp. (Mizuna)

0,02 (2)

0251990

Ostatní

0,02 (2)

0252000

b)	Špenát a podobná zelenina (listy)

0,02 (2)

0,05 (2)

0252010

Špenát (Novozélandský špenát (čtyřboč), mladé listy vodnice)

0,02 (2)

0,05

0252020

Šrucha (Batolka prorostlá, šrucha zelná, šrucha obecná, šťavel, slanorožec)

(3)

0252030

Mangold (řapíky) (Listy řepy salátové)

0,02 (2)

0252990

Ostatní

0,02 (2)

0253000

c)	Listy révy vinné

(3)

0254000

d)	Potočnice lékařská

0,02 (2)

0,05 (2)

0255000

e)	Čekanka salátová

0,02 (2)

0,05 (2)

0256000

f)	Čerstvé bylinky

0,02 (2)

0,05 (2)

0256010

Kerblík

0,02 (2)

0,3

0256020

Pažitka

0,02 (2)

0,3

0256030

Celerová nať (Nať fenyklu, koriandru, kopru, kmínu libeček, děhel andělika, čechřice vonná a jiné Apiacea)

0,02 (2)

0,3

0256040

Petrželová nať

0,02 (2)

0,3

0256050

Šalvěj (Saturejka zahradní, marulka lesní)

(3)

0256060

Rozmarýn

(3)

0256070

Tymián (Majoránka, dobromysl (oregáno))

(3)

0256080

Bazalka (Meduňka lékařská, máta, máta peprná)

(3)

0256090

Bobkový list

(3)

0256100

Estragon (Yzop)

(3)

0256990

Ostatní

0,02 (2)

0,3

0260000

vi)	Lusková zelenina (čerstvá)

0,02 (2)

0,05 (2)

0,02 (2)

0260010

Fazolové lusky (Zelené (francouzské) fazole, fazol obecný (keříčkový i pnoucí), fazol šarlatový, dlouhatec)

0,01 (2)

0,05 (2)

0260020

Vyluštěná fazolová semena (Boby, zelené (francouzské) fazole, dlouhatec, fazol měsíční, fazolka čínská)

0,01 (2)

0,02 (2)

0,5

0260030

Hrachové lusky (Hrách setý)

0,5

0,05 (2)

0260040

Vyluštěná hrachová zrna (Hrách rolní, hrách setý, cizrna)

0,01 (2)

0,3

0,05 (2)

0260050

Čočka

0,01 (2)

0,02 (2)

0,05 (2)

0260990

Ostatní

0,01 (2)

0,02 (2)

0,05 (2)

0270000

vii)	Řapíkatá a stonková zelenina (čerstvá)

0,02 (2)

0,05 (2)

0,02 (2)

0,05 (2)

0270010

Chřest

0,01 (2)

0270020

Kardy

0,01 (2)

0270030

Celer řapíkatý

0,01 (2)

0270040

Fenykl sladký

0,01 (2)

0270050

Artyčoky

0,1

0270060

Pór

0,01 (2)

0270070

Reveň

0,01 (2)

0270080

Bambusové výhonky

(3)

0270090

Palmové vegetační vrcholy

(3)

0270990

Ostatní

0,01 (2)

0280000

viii)

Houby

0,02 (2)

0,05 (2)

0,02 (2)

0,01 (2)

0,02 (2)

0,05 (2)

0280010

Pěstované (Pečárka polní, hlíva ústřičná, houževnatec jedlý (shi-take))

0280020

Volně rostoucí (Liška, lanýž, smrž jedlý, hřib)

0280990

Ostatní

0290000

ix)

Chaluhy

(3)

0300000

3.	LUŠTĚNINY, SUCHÉ

0,02 (2)

0,05 (2)

0,02 (2)

0,01 (2)

0,02 (2)

0,01 (2)

0300010

Fazole (Boby, fazol obecný, zelené (francouzské) fazole, dlouhatec, fazol měsíční, fazol polní, fazolka čínská)

0,02 (2)

0,5

0300020

Čočka

0,02 (2)

0,05 (2)

0300030

Hrách (Cizrna, hrách polní, hrachor setý)

0,2 (2)

0,05 (2)

0300040

Vlčí bob

0,02 (2)

0,05 (2)

0300990

Ostatní

0,02 (2)

0,05 (2)

0400000

4.	OLEJNATÁ SEMENA, OLEJNATÉ PLODY

0,05 (2)

0,02 (2)

0,01 (2)

0,05 (2)

0401000

i)	Olejnatá semena

0,05 (2)

0401010

Lněná semena

0,1 (2)

0,01 (2)

0,05 (2)

0,02 (2)

0401020

Jádra podzemnice olejné

0,1 (2)

0,01 (2)

0,1

0,02 (2)

0401030

Mák

0,1 (2)

0,01 (2)

0,05 (2)

0,02 (2)

0401040

Sezamová semena

0,1 (2)

0,01 (2)

0,05 (2)

0,02 (2)

0401050

Slunečnicová semena

0,1 (2)

0,01 (2)

0,05 (2)

0,2

0401060

Semena řepky (Divoký tuřín, řepice)

0,1 (2)

0,01 (2)

0,05 (2)

0,05

0401070

Sojové boby

0,1 (2)

0,2

0,1

0,05

0401080

Hořčičná semena

0,1 (2)

0,01 (2)

0,05 (2)

0,02 (2)

0401090

Bavlníková semena

0,2

0,1

0,02 (2)

0401100

Dýňová semena

0,1 (2)

0,01 (2)

0,05 (2)

0,02 (2)

0401110

Světlice barvířská

(3)

0401120

Brutnák

(3)

0401130

Lnička setá

(3)

0401140

Semena konopí

0,01 (2)

0,05 (2)

0,02 (2)

0401150

Skočec obecný

(3)

0401990

Ostatní

0,1 (2)

0,01 (2)

0,05 (2)

0,02 (2)

0402000

ii)	Olejnaté plody

0,05 (2)

0,01 (2)

0,05 (2)

0,02 (2)

0402010

Olivy na olej

0402020

Palmové ořechy (jádra plodů palmy olejové)

(3)

0402030

Plody palmy olejové

(3)

0402040

Kapok

(3)

0402990

Ostatní

0,05 (2)

0500000

OBILOVINY

0,02 (2)

0,01 (2)

0,02 (2)

0,05 (2)

0500010

Ječmen

0,02 (2)

0,5

0500020

Pohanka

0,02 (2)

0,05 (2)

0500030

Kukuřice

0,02 (2)

0,05 (2)

0500040

Proso (Bér vlašský, milička)

0,02 (2)

0,05 (2)

0500050

Oves

0,02 (2)

0,05 (2)

0500060

Rýže

0,02 (2)

0,05 (2)

0500070

Žito

0,05

0,5

0500080

Čirok

0,02 (2)

0,05 (2)

0500090

Pšenice (Špalda, žitovec (tritikale))

0,05

0,2

0500990

Ostatní

0,02 (2)

0,05 (2)

0600000

6.	ČAJ, KÁVA, BYLINNÉ ČAJE A KAKAO

0,1 (2)

0,05 (2)

0,1 (2)

0,02 (2)

0,1 (2)

0610000

i)	Čaj (sušené lístky a stonky, fermentované nebo nefermentované, čajovníku Camellia sinensis)

0,05 (2)

0,02 (2)

0620000

ii)	Kávová zrna

(3)

0630000

iii)	Bylinné čaje (sušené)

(3)

0631000

Květy

(3)

0631010

Květ heřmánku

(3)

0631020

Květ ibišku

(3)

0631030

Květní lístky růže

(3)

0631040

Květ jasmínu

(3)

0631050

Lípa

(3)

0631990

Ostatní

(3)

0632000

Listy

(3)

0632010

List jahodníku

(3)

0632020

List rostliny rooibos

(3)

0632030

Cesmína paraguayská (maté)

(3)

0632990

Ostatní

(3)

0633000

Kořeny

(3)

0633010

Kořen kozlíku lékařského

(3)

0633020

Kořen všehoje ženšenového

(3)

0633990

Ostatní

(3)

0639000

d)	Ostatní bylinné čaje

(3)

0640000

iv)	Kakao (fermentované boby)

(3)

0650000

v)	Rohovník (svatojánský chléb)

(3)

0700000

7.	CHMEL (sušený), včetně chmelových pelet a nekoncentrovaného prachu

0,05 (2)

0,1 (2)

0,05 (2)

0,02 (2)

0,1 (2)

0,05 (2)

0800000

KOŘENÍ

(3)

0810000

Semena

(3)

0810010

Anýz

(3)

0810020

Kmín černý

(3)

0810030

Celerová semena (Semena libečku)

(3)

0810040

Semena koriandru

(3)

0810040

Semena kmínu

(3)

0810060

Semena kopru

(3)

0810070

Semena fenyklu

(3)

0810080

Pískavice řecké seno

(3)

0810090

Muškátové oříšky

(3)

0810990

Ostatní

(3)

0820000

ii)	Plody a bobule

(3)

0820010

Nové koření

(3)

0820020

Anýzový (japonský) pepř

(3)

0820030

Kmín

(3)

0820040

Kardamom

(3)

0820050

Jalovcové bobule

(3)

0820060

Pepř, černý a bílý (Pepř dlouhý, pepř růžový)

(3)

0820070

Vanilkové lusky

(3)

0820080

Tamarindy (indické datle)

(3)

0820990

Ostatní

(3)

0830000

iii)

Kůra

(3)

0830010

Skořice (Skořice čínská)

(3)

0830990

Ostatní

(3)

0840000

iv)	Kořeny nebo oddenky

(3)

0840010

Lékořice

(3)

0840020

Zázvor

(3)

0840030

Kurkuma

(3)

0840040

Křen

(3)

0840990

Ostatní

(3)

0850000

Pupeny

(3)

0850010

Hřebíček

(3)

0850020

Kapary

(3)

0850990

Ostatní

(3)

0860000

vi)

Blizny

(3)

0860010

Šafrán

(3)

0860990

Ostatní

(3)

0870000

vii)	Semenné míšky

(3)

0870010

Muškátový květ

(3)

0870990

Ostatní

(3)

0900000

9.	CUKRONOSNÉ ROSTLINY

(3)

0900010

Cukrová řepa (kořen)

(3)

0900020

Cukrová třtina

(3)

0900030

Kořen čekanky

(3)

0900990

Ostatní

(3)

1000000

10.	PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU – SUCHOZEMŠTÍ ŽIVOČICHOVÉ

0,01 (2)

0,02

1010000

i)	Maso, masné polotovary, droby, krev a živočišné tuky, čerstvé, chlazené nebo zmrazené, solené, ve slaném nálevu, sušené, uzené či zpracované na moučku nebo jídla jiné zpracované produkty, například klobásy a potravinové polotovary z nich vyrobené

0,05 (2)

0,02 (2)

0,01 (2)

0,02 (2)

0,05 (2)

1011000

Prasata

1011010

Maso

1011020

Tuk bez libového masa

1011030

Játra

1011040

Ledviny

1011050

Poživatelné droby

1011990

Ostatní

1012000

b)	Hovězí dobytek

1012010

Maso

1012020

Tuk

1012030

Játra

1012040

Ledviny

1012050

Poživatelné droby

1012990

Ostatní

1013000

Ovce

1013010

Maso

1013020

Tuk

1013030

Játra

1013040

Ledviny

1013050

Poživatelné droby

1013990

Ostatní

1014000

Kozy

1014010

Maso

1014020

Tuk

1014030

Játra

1014040

Ledviny

1014050

Poživatelné droby

1014990

Ostatní

1015000

e)	Koně, osli, muly a mezci

(3)

1015010

Maso

(3)

1015020

Tuk

(3)

1015030

Játra

(3)

1015040

Ledviny

(3)

1015050

Poživatelné droby

(3)

1015990

Ostatní

(3)

1016000

f)	Drůbež – kuřata, husy, kachny, krocani a perličky, pštrosi, holubi

0,02 (2)

1016010

Maso

1016020

Tuk

1016030

Játra

1016040

Ledviny

1016050

Poživatelné droby

1016990

Ostatní

1017000

g)	Ostatní hospodářská zvířata (Králíci, klokani)

(3)

1017010

Maso

(3)

1017020

Tuk

(3)

1017030

Játra

(3)

1017040

Ledviny

(3)

1017050

Poživatelné droby

(3)

1017990

Ostatní

(3)

1020000

ii)	Mléko a smetana, nezahuštěné, bez přídavku cukru a sladidel, máslo a jiné tuky získané z mléka, sýry a tvaroh

0,05 (2)

0,005 (2)

0,02 (2)

0,01 (2)

0,02 (2)

0,05 (2)

1020010

Kravské

1020020

Ovčí

1020030

Kozí

1020040

Kobylí

1020990

Ostatní

1030000

iii)	Vejce ptáků, čerstvá, konzervovaná nebo vařená vejce bez skořápek a vaječné žloutky, čerstvé, sušené, vařené ve vodě nebo v páře, lisované, zmrazené nebo jinak konzervované, též obsahující přidaný cukr nebo sladidla

0,05 (2)

0,02 (2)

0,01 (2)

0,02 (2)

0,05 (2)

1030010

Kuřecí

1030020

Kachní

(3)

1030030

Husí

(3)

1030040

Křepelčí

(3)

1030990

Ostatní

(3)

1040000

iv)	Med (Mateří kašička, pyl)

(3)

1050000

v)	Obojživelníci a plazi (Žabí stehýnka, krokodýli)

(3)

1060000

vi)

Hlemýždi

(3)

1070000

vii)	Ostatní produkty ze suchozemských živočichů

(3)

(1) Pokud jde o úplný seznam produktů rostlinného a živočišného původu, na něž se vztahují MLR, je třeba odkázat k příloze I.

(2) Kombinace pesticid-kód, na které se vztahuje MLR stanovený v příloze III část B.

(3) Označuje mez stanovitelnosti.

(4) = Definice reziduí se liší u následujících kombinací s číselným kódem pesticidu:

Vinklozolin - kód 1000000: vinklozolin, iprodion, procymidon, suma sloučenin a všech metabolitů obsahujících složku 3,5-dichloroanilin vyjádřenou jako 3,5 dichloroanilin.

Procymidon - kód 1000000: vinklozolin, iprodion, procymidon, suma sloučenin a všech metabolitů obsahujících složku 3,5-dichloroanilin vyjádřenou jako 3,5 dichloroanilin.

(+): Ethefon - kód 0151020: Maximální limity reziduí jsou stanoveny dočasně do vyhodnocení úřadem EFSA.

(+): Ethefon - kód 0163080: Maximální limity reziduí jsou stanoveny dočasně do vyhodnocení úřadem EFSA.

(+): Fenamifos - kód 0233010: Maximální limity reziduí jsou stanoveny dočasně do dokončení přezkumu podle čl. 12 odst. 2.

(+): Dimethoát - kód 0140020: Maximální limity reziduí jsou stanoveny dočasně do dokončení přezkumu podle čl. 12 odst. 2.“

II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

17.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 301/26

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 10. prosince 2008

ve věci státní podpory C 11/08 (ex N 908/06), kterou Polsko zamýšlí poskytnout podniku BVG Medien Beteiligungs GmbH

(oznámeno pod číslem K(2008) 7813)

(Pouze polské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2009/837/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 88 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

poté, co v souladu s uvedeným článkem vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek (1),

vzhledem k těmto důvodům:

1. POSTUP

(1)

Elektronickým oznámením ze dne 27. prosince 2006, zaevidovaným Komisí téhož dne (2), oznámily polské orgány v souladu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES a Víceodvětvovým rámcem regionální podpory pro velké investiční projekty (3) (dále jen „MSF“) záměr poskytnout regionální podporu pro velký investiční projekt podniku BVG Medien Beteiligungs GmbH.

(2)	Dopisy ze dne 2. března 2007 (D/50921), 15. června 2007 (D/52553) a 21. prosince 2007 (D/55146) Komise požádala o poskytnutí doplňujících informací. Polské orgány odpověděly dopisy ze dne 13. dubna 2007 (A/33156), 23. října 2007 (A/38722) a 23. ledna 2008 (A/1392).

(3)	Dopisem ze dne 11. března 2008 oznámila Komise Polsku své rozhodnutí zahájit ohledně uvedené podpory řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.

(4)	Rozhodnutí Komise o zahájení řízení (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (4). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek.

(5)	Komise neobdržela od zúčastněných stran žádné připomínky. Polské orgány odpověděly dopisy ze dne 9. května 2008 (A/8753) a 13. května 2008 (A/8829), které Komise zaevidovala dne 13. května 2008.

2. PODROBNÝ POPIS PODPORY

2.1 Cíl

(6)

Opatření představuje podporu na zřízení nové hlubotiskové tiskárny v rámci podpory na regionální rozvoj a zaměstnanost v oblasti Dolního Slezska v jihozápadním Polsku, na kterou se vztahuje podpora podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES a pro kterou limit regionální podpory činí 50 % čistého grantového ekvivalentu v souladu s mapou regionální podpory pro období od 1. května 2004 do 31. prosince 2006 (5).

2.2 Příjemce

(7)	Polské orgány oznámily, že dotyčný investiční projekt má provést a řídit komanditní společnost BDN Sp. z o.o. Sp. k. (dále jen „Společnost“).

(8)	Společnost tvoří: komplementář – společnost BDN Sp. z o.o. (dále jen „BDN“), zapsaná v Polsku, a komanditista – společnost s ručením omezeným BVG Medien Beteiligungs GmbH (dále jen „BVG“), zapsaná v Německu.

(9)

Polské orgány rovněž uvedly, že v souladu se zákoníkem o obchodních společnostech nemá komanditní společnost právní subjektivitu. Proto daň z příjmů právnických osob z hospodářské činnosti Společnosti platí její společníci. Jelikož podpora byla poskytnuta formou osvobození od daně z příjmů právnických osob, skutečnými příjemci podpory jsou společníci, tj. BDN a BVG.

(10)	Podle informací předložených polskými orgány si společníci rozdělují všechny zisky (včetně veškerých slev na daně z těchto zisků) úměrně podle svého podílu ve Společnosti, tj. více než 99 % připadá na společnost BVG a méně než 1 % na společnost BDN.

(11)

Jelikož je navíc společnost BDN v plném vlastnictví společnosti BVG, Komise má ve shodě s názorem polských orgánů za to, že příjemcem opatření podpory je společnost BVG. Avšak po zohlednění celkové výše podpory (tj. části připadající na společnost BVG a části připadající na společnost BDN) Komise považuje skupinu BVG za konečného příjemce podpory.

(12)

Při výpočtu tržního podílu příjemce (6) přihlédla Komise rovněž ke skutečnosti, že společnost BVG je velký podnik, jenž je v plném vlastnictví komanditní společnosti BVG Medien KG patřící skupině soukromých investorů. Konkrétně majitelem […] (7) % podílu je Heinz H. Bauer a jeho rodina. Heinz Bauer je rovněž majitelem 96 % podílu v jiné kapitálové skupině, vydavatelství Heinrich Bauer Verlag, které má mnoho dceřiných společností po celém světě.

2.3 Investiční projekt

2.3.1 Výrobky a technologie

(13)	Společnost zřizuje novou hlubotiskovou tiskárnu umístěnou v Nowogrodźci ve zvláštní hospodářské zóně v Kamenné Hoře (Kamienna Góra).

(14)	Při hlubotisku je tiskařská barva nanášena na povrch (např. papír) ocelovým, elektromechanicky gravírovaným tiskovým válcem nebo pomocí laserové techniky.

(15)

Nová tiskárna bude mít […] hlubotiskové linky pro tři hlavní fáze výroby. Výroba bude začínat přípravou tiskových forem (válců) na základě digitálních údajů poskytnutých zákazníkem. Následovat bude tisk technikou hlubotisku – papír se potiskne čtyřmi základními barvami, rozřeže se, složí a sešije se v konečný produkt. Během poslední fáze je konečný výrobek zabalen a odeslán na určené místo.

(16)	V nové tiskárně se budou tisknout hlavně časopisy, obchodní katalogy a reklamní letáky (reklamní materiály vkládané do časopisů a novin).

2.3.2 Realizace projektu

(17)

Investiční projekt byl zahájen v roce 2004. Zahrnuje otevření […] výrobních linek. Otevřeny byly již […] hlubotiskové linky spolu s doprovodným příslušenstvím. Byla rovněž podána objednávka na […] linku, jejíž zprovoznění je plánováno na […]. čtvrtletí 2008. Předpokládá se, že poté bude instalována […] linka. Podle odhadů polských orgánů bude celý projekt ukončen v roce 2009.

(18)	Tiskárna zahájila výrobu v červenci roku 2006. Plné výrobní kapacity všech […] linek činící 152 tisíc tun ročně má být dosaženo v roce 2010.

2.4 Způsobilé náklady

(19)

Způsobilé náklady na investici se vypočítají na základě nákladů spojených s počáteční investicí. Způsobilé náklady činí 857,998 milionu PLN v nominální hodnotě (přibližně 184,6 milionu EUR (8) a 734,031 milionu PLN (přibližně 157,95 milionu EUR) v diskontované hodnotě. V tabulce 1 jsou uvedeny způsobilé náklady spojené s realizací investice a vyjádřené v nominálních hodnotách.

Tabulka 1

Rozdělení nákladů na projekt týkajících se počáteční investice

(v milionech PLN, nominální hodnoty)
Pozemky	(…)
Budovy, místnosti, pozemní a vodní inženýrské objekty	(…)
Stroje, instalace a vybavení	(…)
Způsobilé náklady celkem	858,000

2.5 Financování projektu

(20)	Polské orgány potvrdily, že vlastní příspěvek příjemce převyšující 25 % způsobilých nákladů neobsahuje žádnou veřejnou podporu.

2.6 Právní základ

(21)

Byl uveden následující právní základ:

—	zákon ze dne 20. října 1994 o zvláštních hospodářských zónách,

—	nařízení rady ministrů ze dne 14. září 2004 týkající se zvláštní hospodářské zóny v Kamenné Hoře.

2.7 Opatření podpory

2.7.1 Forma a výše podpory

(22)

Podpora je poskytována v rámci schváleného programu č. PL 39/2004 (9). Podpora spočívá v úplném osvobození od daně z příjmů právnických osob (v současnosti je její sazba v Polsku 19 %) do konce období, na které byla zřízena zvláštní hospodářská zóna (tj. do 1. prosince 2017), nebo do okamžiku dosažení limitu pro regionální podporu.

(23)	I když skutečná částka slevy na dani záleží na výši příjmu plátce daně před zdaněním a může být ve výsledku nižší než maximálně přípustná částka, je při výpočtu intenzity podpory nutné vzít v úvahu limit pro způsobilost příjemce.

(24)	Tento limit odpovídá částce vyplývající ze sníženého limitu pro regionální podporu a činí 220,057 milionu PLN (47,35 milionu EUR) v diskontované hodnotě. Polské orgány potvrdily, že pokud budou způsobilé náklady nižší, než se předpokládalo, bude tento limit úměrně snížen.

(25)	Pro možnost využití daňového osvobození musel příjemce zažádat o povolení činnosti v uvedené zvláštní hospodářské zóně. Povolení bylo uděleno dne 21. června 2004 a podle polských orgánů lze tento den považovat za datum poskytnutí podpory.

(26)	K oznámení došlo až v roce 2006, kdy v návaznosti na realizaci různých fází investice a na nárůst souvisejících způsobilých nákladů polské orgány dospěly k závěru, že dotyčné opatření podpory vyžaduje individuální oznámení v souladu s bodem 24 MSF.

(27)

Polské orgány v této otázce podaly vysvětlení, že dotyčný program podpory (PL 39/2004) vyžaduje pouze minimální výši investičních výdajů a představuje základ pro oprávnění k osvobození od daně z příjmů právnických osob do výše přípustného limitu regionální podpory. V okamžiku udělení povolení, tj. poskytnutí podpory, ještě orgány neznaly ani přesnou výši způsobilých nákladů, ani výši podpory.

(28)

V souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi a s cílem zajistit soulad s ustanovením o pozastavení se polské orgány zavázaly omezit výši podpory, jež byla příjemci aktuálně dostupná, na maximální částku, která v souladu s bodem 24 MSF nevyžaduje individuální oznámení (tj. na 37,5 milionu EUR v diskontované hodnotě). Veškerá podpora přesahující tuto částku nenabude účinnosti, dokud ji neschválí Komise.

(29)	Odpovědným orgánem poskytujícím podporu je ministerstvo hospodářství.

2.7.2 Kumulace

(30)

Na daňové osvobození udělené v rámci programu PL 39/2004 se může vztahovat kumulace s podporou získanou z jiných zdrojů za účelem pokrytí stejných způsobilých nákladů. Nicméně polské orgány potvrdily, že v této věci celková výše regionální podpory v žádném případě nepřekročí částku vyplývající ze sníženého limitu regionální podpory.

2.8 Zachování podporované činnosti

(31)	Polské orgány potvrdily, že dotyčný investiční projekt musí být zachován po dobu pěti let ode dne svého dokončení.

2.9 Motivační účinek

(32)

Pokud jde o motivační účinek dotyčné podpory, bylo potvrzeno, že příjemce zažádal o povolení opravňující k získání podpory a že toto povolení bylo vydáno před zahájením prací v rámci projektu. Jak již bylo uvedeno výše, povolení opravňovalo k získání podpory formou daňového osvobození do výše příslušného limitu regionální podpory vypočteného s přihlédnutím k celkovým způsobilým nákladům projektu.

2.10 Příspěvek k regionálnímu rozvoji

(33)	Dolní Slezsko je region s vážnými sociálně-ekonomickými problémy, v němž HDP na obyvatele činil v roce 2004 pouze 51,7 % průměru EU-27 (10) a míra nezaměstnanosti dosahovala 24,9 %, což představuje 268 % průměru EU-27 či 131 % průměrné míry nezaměstnanosti v Polsku.

(34)

Očekává se, že díky investici do zmíněných […] výrobních linek bude vytvořeno přibližně 500 přímých pracovních míst; další pracovní místa vzniknou u dodavatelů papíru a tiskařské barvy a jiných poskytovatelů podpůrných služeb. Vzhledem k využívání nejmodernějších technologií (laserové gravírování tiskových forem či počítačem podporovaná výroba) mimoto v rámci projektu vznikne poptávka po zaměstnancích s vyšším vzděláním a zajistí se přísun odborného know-how.

2.11 Obecné povinnosti

(35)

Polské orgány se zavázaly, že Komisi předloží

—	střednědobou zprávu (včetně informací o částce podpory, která byla vyplacena, o plnění smlouvy o poskytnutí podpory a o všech dalších investičních projektech, které byly zahájeny ve stejné provozovně/závodu), a to každých pět let počínaje datem, kdy Komise podporu schválila,

—	podrobnou finanční zprávu, a to do šesti měsíců od vyplacení poslední tranše podpory na základě oznámeného harmonogramu realizace plateb.

3. DŮVODY K ZAHÁJENÍ FORMÁLNÍHO VYŠETŘOVACÍHO ŘÍZENÍ

3.1 Pochybnosti ohledně vymezení relevantního zeměpisného trhu

(36)

Pro účely analýzy trhu, jež bude provedena v souladu s bodem 24 MSF, Polsko považuje za zeměpisný trh celý Evropský hospodářský prostor (dále jen „EHP“) a zdůvodňuje to tím, že provozovna v Nowogrodźci i jiné polské tiskárny zásobují i tak vzdálené trhy, jako je Spojené království (podporovaná tiskárna již tiskne britský časopis „Take a Break“ (11). To by znamenalo, že náklady na dopravu a logistiku po území EHP nepředstavují pro tisk technikou hlubotisku skutečnou překážku.

(37)

Polské orgány rovněž uvedly, že pouze [0–10] % prodejů podporované tiskárny bude určeno na polský trh a že zbylých [90–100] % bude směřovat do jiných členských států EHP. V roce 2007 vypadala struktura prodejů příjemce na zahraniční trhy v hodnotovém vyjádření následovně: Německo – [75–85] %, Spojené království – [10–15] %, Rakousko – méně než [0–3] %. Mimoto probíhala jednání s obchodními partnery ve Francii, Dánsku a Švédsku.

(38)	Kromě toho polské orgány obecně upozornily na trend rychle postupující globalizace na tiskařském trhu, při níž dochází k expanzi tiskařské činnosti do třetích zemí a vydavatelství si objednávají tiskařské služby u dodavatelů ve vzdálených lokalitách.

(39)

V současné fázi posouzení má Komise pochybnosti, zda lze opravdu pominout náklady na dopravu a logistiku jako skutečnou překážku v poskytování služeb souvisejících s hlubotiskem i pro vzdálenější trhy v EHP. Z internetových průzkumů vyplývá, že časopis „Take a Break“ skutečně vydává vydavatelství H. Bauer Publishing Ltd, jež je dceřinou společností skupiny Bauer Verlag. Vydávání a tisk časopisů v rámci jedné skupiny může přinášet výhody z hlediska integrace, určování priorit a pružnosti celého procesu, což vyvažuje související dopravní a logistické komplikace.

(40)	Kromě toho se zdá, že rozsah zahraničních trhů, na které směřují výrobky podporované tiskárny, je omezený. Jednoznačně nejdůležitějším cílovým trhem je Německo.

(41)	Během analýzy tržního podílu a růstu výrobní kapacity na úrovni EHP podle údajů polských orgánů proto Komise vyzvala zúčastněné strany o vyjádření, zda EHP skutečně představuje relevantní trh.

3.2 Pochybnosti ohledně výrobní kapacity vytvořené prostřednictvím projektu

(42)

Polské orgány uvedly, že ačkoliv tisk časopisů a katalogů/reklamních letáků probíhá na stejných výrobních linkách, je obtížné jednoznačně rozdělit strukturu výrobní kapacity, jež vznikne díky projektu, na výrobní kapacitu týkající se tisku časopisů a tisku katalogů/reklamních letáků. Výrobní kapacita příjemce v oblasti reklamních letáků a katalogů bude do značné míry záležet na nákladu tištěných časopisů (nepravidelně vycházející položky se tisknou podle dostupnosti strojů). Podle polských orgánů však lze záležitost řešit odhadováním struktury výrobní kapacity na základě očekávaného podílu časopisů a katalogů/reklamních letáků na prodejích podporované provozovny.

(43)

Polské orgány uvedly, že plánovaná struktura vypadá takto: [90–100] % podílu tvoří časopisy a [0–10] % tvoří jiné produkty. Polské orgány vysvětlily, že tato situace vyplývá ze skutečnosti, že tiskárna má již stabilní portfolio objednávek na časopisy, mj. od vydavatelů patřících do stejné skupiny jako příjemce. Předpokládá se však, že provozovna bude postupně zvyšovat svůj podíl na trhu s katalogy.

(44)	Z výše uvedené struktury vyplývá, že nárůst výrobní kapacity v EHP, pokud jde o trh tisku časopisů technikou hlubotisku, činil [5–10] %, což překračuje 5 % limit stanovený v bodě 24 písm. b) MSF.

4. PŘIPOMÍNKY POLSKA

(45)	Komise neobdržela od zúčastněných stran žádné připomínky. Shrnutí připomínek Polska následuje níže.

4.1 Technika hlubotisku a ofsetu patří do stejného relevantního trhu

(46)	Podle polských orgánů nejnovější technologické poznatky v oblasti ofsetového tisku ukazují, že obě techniky je možné používat paralelně bez jakýchkoliv významných rozdílů pro odběratele a za srovnatelných cenových podmínek, a to i v případě vysokonákladového tisku časopisů a katalogů.

(47)

Konkrétně se polské orgány odvolávaly na následující inovace v oblasti ofsetového tisku:

—	zavedení strojů s velkou šířkou tiskového válce, jež umožňují tisk složek v rozsahu srovnatelném s hlubotiskem (72, 80, a dokonce i 96 stran); díky tomu se ofsetový tisk stal plnohodnotnou alternativou v oblasti tisku publikací v rozsahu do 96 stran, což představuje většinu cílového trhu BVG,

—	zvýšení výkonnosti (rychlosti) tisku, jež je srovnatelná s rychlostí hlubotiskových strojů (rychlost pásu papíru dosahuje 15 m/s),

—	růst výkonnosti v přepočtu na hodinu, snížení ztrát a zkrácení doby pro výměnu forem,

—	použití skládacích strojů z hlubotisku (větší pružnost při dělení složek),

—	přípravy forem z digitálních údajů (technologie CTP – computer-to-plate) oproti dosud používané technologii umožňuje systém CTP mnohem rychlejší a levnější zhotovení forem,

—	využívání tiskáren tisknoucích na pás papíru vybavených automatickými registračně-kontrolními systémy, které mnohem rychleji upravují barevné vrstvy a zároveň vytvářejí méně papírového odpadu.

(48)	Jako potvrzení skutečnosti, že odběratelé již nerozlišují produkty z hlediska použité technologie, polské orgány předložily příklady zákazníků, kteří v rámci tisku katalogů přešli od ofsetového tisku k hlubotiskové technologii.

(49)	Sblížení obou technik vytvořilo na tomto základě podle Polska jednotný „tiskový trh“, na kterém mají rozdíly uvedené Komisí nevýznamnou roli nebo vůbec neexistují. Podle názoru polské strany to bylo potvrzeno nedávným rozhodnutím o spojení podniků (12).

(50)

Polské orgány předložily údaje pro sloučený trh ofsetu a hlubotisku s cílem prokázat, že v referenčním období 2001–2006 vyrovnaná meziroční míra růstu CAGR (dále jen „míra růstu CAGR“) činila co do objemu 2,54 %, což převyšuje míru růstu CAGR pro HDP na území EHP (13) (2 %). Údaje poskytnuté polskými orgány pocházejí od společnosti CEPIPRINT A.S.B.L., nezávislého sdružení výrobců papíru, a týkají se zjevné spotřeby dvou hlavních druhů papíru používaného k tisku časopisů a katalogů v Evropě (západní i východní Evropa) bez ohledu na techniku, jakou používají tiskárny. Tyto údaje neumožňují provést diferenciaci mezi trhem časopisů a trhem katalogů.

(51)

Kromě toho polská strana poskytla údaje týkající se výrobní kapacity vytvořené v rámci projektu s ohledem na velikost sloučeného trhu tisku publikací ofsetovou a hlubotiskovou technikou (opět bez rozdělení na trh časopisů a trh katalogů), jež činí co do objemu [0–5] %. Podíl příjemce na sloučeném trhu zdaleka nedosahuje hranice 25 % (14).

4.2 Trh hlubotisku není nevýkonný

(52)	Polské orgány rovněž uvedly, že i kdyby se mělo za to, že relevantní trh by zahrnoval výhradně tisk technikou hlubotisku, míra růstu CAGR pro tento trh by v letech 2001–2006 překročila CAGR pro HDP na území EHP.

(53)

Polsko poskytlo v tomto ohledu nový soubor údajů představený Evropskou asociací hlubotisku na konferenci „Premedia Conference“ ve dnech 14.–16. ledna 2008 v Neapoli. Tyto údaje zahrnují období 2002–2006 a týkají se spotřeby papíru používaného pro tisk technikou hlubotisku. Údaje za rok 2001 nebyly z tohoto zdroje dostupné. Polské orgány vycházely při jejich odhadu z výše zmíněných údajů sdružení CEPIPRINT.

(54)

Údaje sdružení CEPIPRINT zahrnují spotřebu papíru při tisku časopisů a katalogů, a to jak hlubotiskovou, tak i ofsetovou technikou. Tyto statistiky uvádějí 1 % růst v roce 2002 oproti roku 2001. Polsko při doplňování údajů za období 2002–2006 o chybějící údaje za rok 2001 odhadlo pro hlubotisk stejný růst o 1 %.

(55)	V období od roku 2001 do roku 2006 míra růstu CAGR pro tisk časopisů technikou hlubotisku, vypočtená na základě těchto odhadů, činí 2,03 % a mírně převyšuje míru růstu CAGR pro HDP na území EHP (15) ve stejném období (2 %).

4.3 Nárůst výrobní kapacity nepřekračuje 5 % velikosti žádného z možných relevantních trhů

(56)	Polsko mimoto poskytlo opravené údaje, podle kterých výrobní kapacita, jež vznikne v rámci projektu, nepřesahuje 5 % velikosti trhů hlubotisku, jež byly označeny za relevantní v rozhodnutí o zahájení řízení.

(57)

Jak je uvedeno výše, ačkoliv tisk časopisů a katalogů/reklamních letáků probíhá na stejných výrobních linkách, je obtížné uspořádat jednoznačnou strukturu výrobní kapacity, jež vznikne v rámci projektu, na výrobní kapacitu týkající se časopisů a katalogů/reklamních letáků. Proto byla v rozhodnutí o zahájení řízení přijata struktura výrobní kapacity, jež vycházela z očekávaného podílu časopisů ([90–100] %) a katalogů/reklamních letáků ([0–10] %) v produkci nových tiskáren. Na tomto základě nárůst výrobní kapacity mírně překročil hranici 5 % v případě tisku časopisů.

(58)	Ve svých připomínkách polské orgány opětovně uvedly tuto strukturu, přičemž se opíraly o nejnovější dostupné informace ohledně současných a předpokládaných výsledků prodejů dosažených tiskárnami.

(59)

Podle polské strany byl podíl [90–100] % – [0–10] % míněn pouze jako krátkodobá prognóza a byl založen na počátečních odhadech v době podání oznámení. V této době byly objednávky na tisk katalogů stále ve fázi vyjednávání. Polské orgány se rovněž odvolávaly na informace předložené během počátečního posouzení, podle kterých je získávání podílů na trhu katalogů postupný proces, zatímco portfolio příjemce ohledně objednávek na tisk časopisů je již stabilní. Jelikož tiskárna BVG je na trhu nová, očekává se, že objednávky na tisk katalogů budou postupně a nepřetržitě přibývat.

(60)

Mimoto polská strana zdůraznila, že na území EHS neexistuje tiskárna, jež by se specializovala výhradně na tisk časopisů či pouze na tisk katalogů. Tiskárny se nemohou specializovat pouze na tisk časopisů, jelikož by to znemožnilo účinné využití všech dostupných produkčních možností. Aby se předešlo omezení výkonnosti z důvodu přestávek/prostojů mezi tiskem různých časopisů, jsou nutné i objednávky na katalogy.

(61)

Polsko se při odůvodnění svého stanoviska odvolalo na dřívější rozhodnutí o spojení podniků (16), z něhož vyplývá, že za účelem co největšího využití instalované výrobní kapacity budou tiskárny obvykle usilovat o zajištění různorodosti tištěných produktů (z hlediska jejich periodicity, doby tisku a nákladu). S ohledem na nutnost zachování určité flexibility bylo cílem tří hlubotiskových tiskáren, jež jsou uvedeny v rozhodnutí o spojení podniků, dosáhnout v portfoliu produktů maximálního podílu tisku časopisů ve výši 70–85 %.

(62)	Polsko potvrdilo, že cílem společnosti BVG je časem dosáhnout vyváženějšího produktového portfolia. Tento cíl bude naplňován postupně spolu se zprovozňováním nových výrobních linek a růstem důvěry zákazníků.

(63)

Novější údaje předložené Polskem potvrzují postupný nárůst podílu tiskáren patřící do společnosti BVG na trhu katalogů. V „tiskovém roce“ mezi červencem 2007 a červnem 2008 (17) (údaje vycházejí z historických hodnot do března 2008 a z potvrzených objednávek zákazníků v období květen–červen 2008) činil podíl tisku časopisů [90–95] % a tisku katalogů/reklamních letáků [5–10] %.

(64)

Podle opatrných odhadů pro období 2008–2009, jež berou v potaz pouze objednávky již potvrzené zákazníky a dvě objednávky (18) v pokročilé fázi vyjednávání, činí podíl tisku časopisů [85–90] % a [10–15] % tisku katalogů/reklamních letáků. V rámci druhé varianty pro léta 2008–2009 se předpokládalo, že objednávky na druhou polovinu tohoto období dosáhnou stejné úrovně jako objednávky na první polovinu (cílený přístup). Podíl časopisů by se v tomto období zmenšil na [80–85] % oproti [15–20] % podílu katalogů/reklamních letáků.

(65)

Tabulka 2 uvádí, jak mají různé možnosti podílů tisku časopisů a katalogů/reklamních letáků vliv na nárůst výrobní kapacity na relevantních trzích (19).

Tabulka 2

Zvýšení výrobní kapacity s ohledem na velikost trhu hlubotisku

	Nová výrobní kapacita (v tunách)	Velikost trhu v roce 2003 (v tunách)	Nárůst výrobní kapacity (v %)
Tisk publikací technikou hlubotisku (časopisy, katalogy a reklamní letáky)	152 000	4 600 000	3,3
Tisk časopisů v období 2007/2008 (skutečné údaje)	[136 800–152 000] ([90–100] %)	2 760 000	[5–10]
Tisk katalogů a reklamních letáků v období 2007/2008 (skutečné údaje)	[0–15 200] ([0–10] %)	1 840 000	[0–5]
Tisk časopisů – odhadované údaje pro období 2008/2009 (opatrný přístup)	[121 600–136 800] ([80–90] %)	2 760 000	[0–5]
Tisk katalogů a reklamních letáků – odhadované údaje pro období 2008/2009 (opatrný přístup)	[15 200–30 400] ([10–20] %)	1 840 000	[0–5]
Tisk časopisů – odhadované údaje pro období 2008/2009 (cílený přístup)	[121 600–136 800] ([80–90] %)	2 760 000	[0–5]
Tisk katalogů a reklamních letáků – odhadované údaje pro období 2008/2009 (cílový přístup)	[15 200–30 400] ([10–20] %)	1 840 000	[0–5]

(66)

Jelikož i z opatrných prognóz na období 2008/2009 vyplývá natolik významný podíl na trhu tisku katalogů, že úroveň plánované výrobní kapacity v případě tisku časopisů by klesla pod 5 %, budou podle názoru polských orgánů splněny požadavky bodu 24 písm. b) MSF, a to i pokud by relevantní trh zahrnoval výhradně tisk technikou hlubotisku.

4.4 Zeměpisný trh pro tisk technikou hlubotisku zahrnuje území EHP

(67)

Polské orgány upozornily především na skutečnost, že náklady na dopravu nepředstavují významnou část celkových nákladů. Jak vyplývá z analýz provedených příjemcem, náklady na dopravu činí pouze [4 až 15] % celkových nákladů spojených s poskytováním služby. Konkrétně dosahují náklady na dopravu do jednotlivých zemí této výše:

—	BVG (tiskárna příjemce) do Francie (externí zákazník): [4–10] %,

—	BVG do Rakouska (externí zákazník): [4–10] %,

—	BVG do Švýcarska (externí zákazník): [4–10] %,

—	BVG do Velké Británie (propojený subjekt): [10–15] %,

—	BDC (tiskárna vydavatelství Bauer Verlag v Ciechanowě) do Velké Británie (propojený subjekt) [10–15] %,

—	BDC do Ruska (propojený subjekt): [10–15] %.

(68)	Podle názoru polské strany realizace takových objednávek potvrzuje, že jsou proveditelné a že náklady na dopravu nepředstavují významnou překážku. V tomto ohledu náklady na dopravu neopodstatňují užší vymezení zeměpisného trhu než území EHP.

(69)

Mimoto polské orgány podotkly, že většina tiskáren tisknoucích časopisy a katalogy spolupracuje se zákazníky z celé Evropy (jak ze zemí EU, tak i ze zemí mimo EU). V těchto tiskárnách (20) existují oddělení prodeje, jež se specializují na obsluhu zahraničních zákazníků a na aktualizované poradenství a podporu při realizaci specifických smluv a objednávek.

(70)

Jedna z největších tiskáren v Polsku, „Winkowski“ (nezávislá tiskárna se třemi provozovnami v Radzymině, Pile a Wyszkowě), využívá ústředního odboru zahraničního obchodu, kde je zaměstnáno 15 osob zabývajících se získáváním objednávek ze zahraničí a obsluhou příslušných zahraničních trhů. Obsluhování domácího trhu se věnují jiní zaměstnanci. Kromě toho má tato tiskárna pobočky prodeje v Německu, Švédsku, Rakousku a Velké Británii a vlastní odbor mezinárodní dopravy. Tiskárna „Winkowski“ realizuje objednávky na území celé Evropy a k nejdůležitějším trhům patří: Francie, skandinávské země, Německo a Spojené království. Společnost dodává produkty také na Ukrajinu, do Ruska, Slovinska, Rumunska a jiných zemí.

(71)

Podobnou strategii a způsob prodeje uplatňuje i jiná velká tiskárna - RR Donnelley, jež vlastní v Polsku čtyři tiskárny (dvě v Krakově, a po jedné v Starachowicích a v Kielcích. Koncern obsluhuje z Polska hlavní evropské trhy. RR Donnelley má rovněž pobočky prodeje v zemích Beneluxu, v Německu, Švýcarsku, Velké Británii, Maďarsku, skandinávských zemích a v Rusku. Tiskárny RR Donnelley produkují v Polsku časopisy i katalogy na vývoz do všech výše uvedených zemí. V rámci RR Donnelley také působí specializovaný odbor logistiky a mezinárodní přepravy.

(72)

Příkladem západoevropské tiskárny, na kterém lze doložit, že přeprava na dlouhé vzdálenosti nemusí díky existenci příslušných distribučních systémů představovat obchodní překážky na tiskařském trhu, je Prinovis z Německa. Podle volně dostupných informací (21) se několik francouzských časopisů tiskne pro vydavatelskou společnost Prisma Presse již v Německu; do Paříže jsou tyto časopisy dodávány za účelem jejich další úpravy nebo distribuce. Jedná se o

—	týdeník pro ženy „Femme Actuelle“ tištěný v Drážďanech (polské orgány upozornily, že vzdálenost mezi Drážďany a Paříží činí přibližně 1 035 km. Vzdálenost od BDN by byla o 120 km větší,

—	měsíčník pro ženy „Prima“ ve dvou formátech (běžná velikost a kapesní formát) tištěné v Itzehoe (vzdálenost mezi Itzehoe a Paříží činí 942 km),

—	specializované měsíčníky „Ça m’intéresse“, „Guide Cuisine“ oraz „Cuisine Actuelle“ tištěné v Itzehoe,

—	speciální vydání časopisu „Cuisine Actuelle“ tištěná v Drážďanech,

—	kapesní vydání měsíčníku pro ženy „Bien dans ma vie“ tištěné v Itzehoe,

—	mimoto společnost Prisma Presse uzavřela nedávno s tiskárnou Prinovis smlouvu na tisk francouzského časopisu s televizním programem „Télé Loisirs“, jenž vychází jednou týdně v nákladu 1,6 milionu výtisků a každé číslo má průměrně 140 stran.

(73)

Přestože francouzský zákazník společnosti Prinovis není externím subjektem, z výše uvedeného příkladu podle názoru polské strany vyplývá, že patřičná distribuční síť zaručuje dodávky včas i v případě časopisů, pro které je časově přesné dodání obzvlášť důležité. Tohoto dobrého výsledku lze dosáhnout především díky vytvoření vhodných patřičných distribučních kanálů a systémů monitorování dodávek na velké vzdálenosti. Zavádějí je všechna vydavatelství a tiskárny, jež spolupracují na dlouhé vzdálenosti.

(74)

Vzhledem k výše uvedeným příkladům, jež se týkají subjektů poskytujících služby zákazníkům v různých zemí na území celého EHP a východní Evropy, jsou polské orgány přesvědčeny, že čas, náklady a záležitosti související s dodávkou nepředstavují zásadní překážku pro spolupráci s vydavateli na dlouhé vzdálenosti. Častá praxe tisku časopisů a katalogů tištěných na území EHP a určených pro ruský trh by dokonce byla důvodem pro širší vymezení trhu, jenž by zahrnoval EHP a Rusko.

(75)

Polské orgány rovněž zdůraznily, že vydavatelství se sídly v jiných zemích, než ve kterých se nachází většina jejich výrobní kapacity v oblasti tisku a ve kterých funguje zásobování trhu lépe než v jiných částech Evropy, si obvykle vybírají tiskárnu mezi mnoha firmami, přičemž případná přináležitost ke stejné skupině pro ně není rozhodujícím faktorem. Jelikož zeměpisná poloha nepředstavuje omezení, vydavatelé se při výběru tiskárny vesměs rozhodují podle konkurenceschopnosti jejich nabídek a na základě výhod plynoucích ze stálé spolupráce. V současné době se v souvislosti s technickým rozvojem ofsetového tisku a zaměnitelného používání tiskařských technik bez ohledu na rozsah objednávky značně zvýšil počet potenciálních konkurentů, kteří by se mohli zúčastnit stejného výběrového řízení.

5. POSOUZENÍ PODPORY

5.1 Státní podpora ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES

(76)

Podpora se uděluje v podobě osvobození od daně z příjmů právnických osob, což představuje pro polské orgány ušlé příjmy. Ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES se jedná o státní prostředky. Jelikož je podpora poskytována jedné společnosti, má toto opatření selektivní charakter. Podpora zbavuje příjemce nákladů, které by musel nést v normálních tržních podmínkách. V tomto ohledu má společnost oproti svým konkurentům ekonomickou výhodu, což může vést k narušení hospodářské soutěže. Po dobu obchodování s výrobky zahrnutými do projetu existuje riziko, že by podpora mohla ovlivnit obchod mezi členskými státy.

(77)	Komise se proto domnívá, že oznámené opatření představuje státní podporu podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

5.2 Oznamovací povinnost, zákonnost podpory a rozhodné právo

(78)	Oznámením opatření polské orgány splnily individuální oznamovací povinnost stanovenou v bodě 24 MSF. Veškerá podpora přesahující limit stanovený v individuálním oznámení nenabude účinnosti, dokud ji neschválí Komise.

(79)	V souladu s bodem 63 a poznámkou pod čarou 58 „Pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013“ (22) Komise posoudila dotyčné opatření podpory podle „Pokynů k vnitrostátní regionální podpoře“ z roku 1998 (23) (dále jen „pokyny z roku 1998“) a MSF.

5.3 Soulad podpory s pokyny z roku 1998

(80)

Jak je uvedeno v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, podpora je poskytována v souladu se schváleným programem PL 39/2004, byla tedy splněna běžná kritéria slučitelnosti stanovená v pokynech z roku 1998 (jakými jsou kritéria slučitelnosti týkající se počáteční investice v oblasti způsobilé pro regionální podporu, způsobilých nákladů, vlastního příspěvku, motivačního účinku, zachování investice a kumulace).

5.4 Soulad s MSF

5.4.1 Intenzita podpory

(81)

Při plánovaných způsobilých výdajích činících 734,031 milionu PLN (přibližně 157,95 milionu EUR) v diskontované hodnotě a za použití standardního limitu pro regionální podporu ve výši 50 % čistého grantového ekvivalentu činí upravená maximální povolená intenzita podpory v souladu s bodem 21 MSF 29,98 % čistého grantového ekvivalentu.

(82)

Při předpokládané výši podpory 220,057 milionu PLN (47,35 milionu EUR) v diskontované hodnotě a intenzitě podpory 29,98 % čistého grantového ekvivalentu (24) je tento limit dodržen. Z toho důvodu je navrhovaná snížená intenzita podpory v souladu s mechanismem snižování intenzity podpory stanoveným v bodě 21 MSF.

5.4.2 Soulad s ustanoveními bodu 24 písm. a) a b) MSF

(83)	Jelikož navrhovaná celková částka podpory ve výši přibližně 47,35 milionu EUR překračuje limit oznamovací povinnosti, jenž činí 37,5 milionu EUR, je nezbytné posoudit soulad navrhované podpory s bodem 24 písm. a) a b) MSF.

(84)

Rozhodnutí Komise schvalující regionální podporu pro velké investiční projekty, na něž se vztahuje bod 24 MSF, záleží na tržním podílu příjemce před investicí a po jejím provedení a na výrobní kapacitě vytvořené prostřednictvím investice. Za účelem provedení náležitého posouzení na základě bodu 24 písm. a) a b) MSF musí Komise v první řadě vymezit produkty, jichž se daná investice týká, a také stanovit relevantní trh produktu a zeměpisný trh.

(85)

Podle bodu 52 MSF se „dotčeným výrobkem“ rozumí výrobek, na který se vztahuje investiční projekt, a případně jeho rovnocenné náhrady, za které je považuje buď spotřebitel (z důvodu vlastností výrobku, cen a určeného použití), nebo výrobce (z důvodu flexibility výrobních zařízení). Týká-li se projekt meziproduktu a významná část produkce se na trhu neprodává, lze mít za to, že dotčený výrobek zahrnuje navazující výrobky.

(86)

Daný investiční projekt se týká tisku časopisů, obchodních katalogů a reklamních letáků technikou hlubotisku. Příjemce podpory je prostřednictvím své vlastnické struktury propojený s vydavatelstvím Heinrich Bauer Verlag. Skupina Heinrich Bauer Verlag bude navíc nejdůležitějším zákazníkem nové tiskárny – bude stát za […] % prodejů nové provozovny. Z toho důvodu je nejdříve nutné určit, zda prodej tiskových výrobků, jichž se týká daná investice, vydavatelství Heinrich Bauer Verlag probíhá v souladu s tržními podmínkami.

(87)

Ve výše uvedené otázce polské orgány potvrdily, že transakce mezi Společností provozující novou tiskárnu a vydavatelstvím Heinrich Bauer Verlag budou probíhat na tržních zásadách (vydavatelství Bauer Verlag přijímá nejméně tři nabídky od předních evropských hlubotiskových tiskáren, přičemž cena účtovaná Společností je stanovena jako průměr těchto nabídek). Daňové úřady mohou tyto výpočty prověřit a případně si vyžádat dodatečné podklady.

(88)

Kromě toho se předpokládá, že s tím, jak bude narůstat výrobní kapacita, bude podíl prodejů skupině Heinrich Bauer Verlag klesat. Je to dáno tím, že při větším počtu instalovaných výrobních linek jsou následky poruch mírnější, což pak umožňuje získávat další externí zákazníky na trhu, na kterém klíčovou roli hrají včasné dodávky a spolehlivost.

(89)	Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem má Komise za to, že produkty BVG budou prodávány za tržních podmínek. Relevantní trh produktů by měl být tedy v tomto případě vymezen jako trh tiskařské činnosti a nikoliv trh navazujících výrobků (tj. vydavatelské činnosti).

(90)

Daný investiční projekt se týká techniky hlubotisku, jež se vyznačuje tím, že tisková barva je nanášena na povrch (např. papír) ocelovým gravírovaným válcem tisknoucím pomocí laserové techniky. V ofsetové technice se oproti technice hlubotisku nacházejí tisknoucí a netisknoucí místa ve stejné výškové úrovni jako nosič obrazu. Netisknoucí místa jsou bez tiskové barvy, jelikož ji odpuzují, zatímco tisknoucí místa barvu přijímají. Je to dáno tím, že ofsetová barva je na olejové bázi, naopak netisknoucí místa barvu nepřijímají, jelikož jsou navlhčena vodou nebo vodním roztokem a olej s vodou se vzájemně odpuzují.

(91)

Mezi uvedenými dvěma tiskovými technikami existují výrazné rozdíly. Za prvé, investiční náklady spojené s hlubotiskovým tiskem jsou dvakrát vyšší než u srovnatelných ofsetových tisků. Na druhou stranu lze hlubotiskem zajistit jednotnou kvalitu tisku i v případě velkého nákladu, zatímco kvalita ofsetového tisku je dost proměnlivá, jelikož během tisku je obtížné udržet vyváženost mezi vodou a barvou. Hlubotiskové tiskárny jsou rovněž výkonnější (velké množství výtisků je možné vytisknout za použití hlubotiskové tiskárny za kratší dobu než za použití ofsetové tiskárny) a vyznačují se rovněž delší životností.

(92)

Proto jsou od určitého nákladu výrobní náklady u hlubotiskové techniky nižší. Čím větší náklad, tím v porovnání s jinými technikami nižší výrobní náklady. Při menším nákladu však hlubotisková technika již není tak výhodná, a to vzhledem k poměrně vysokým nákladům na přípravu válců oproti nákladům na přípravu tiskových forem v případě ofsetové techniky.

(93)	Proto se technika hlubotisku hodí zejména pro tisk velkých nákladů (25) a ofsetová technika je vhodná pro tisk malých nákladů. S ohledem na vyšší a stálejší kvalitu techniky hlubotisku existuje také rozdíl z hlediska poptávky.

(94)

Pokud jde o argumenty Polska ohledně sblížení hlubotiskové a ofsetové techniky, je třeba poznamenat, že průzkum trhu provedený v rámci dřívějšího případu týkajícího se spojení podniků (26) skutečně potvrdil rostoucí produktivitu ofsetových strojů. V současné době však mohou tyto stroje představovat rovnocennou náhradu pro tisk časopisů pouze v případě těch časopisů, které jsou nyní tištěny technikou hlubotisku s nejnižším počtem výtisků a stran.

(95)

Výše uvedené rozhodnutí o spojení podniků nevymezuje co do velikosti, ani co do počtu stran žádné konkrétní limity, na jejichž základě by měla být upřednostňována ofsetová či hlubotisková technika. K přesnému vymezení trhu proto nedošlo a byla provedena analýza trhu v jeho co nejužším pojetí (tj. za předpokladu, že zahrnuje pouze hlubotisk).

(96)

Tento opatrný přístup má své opodstatnění rovněž v nynějším případě. Je třeba rovněž poznamenat, že v souladu s informacemi dostupnými na internetové stránce Evropské asociace hlubotisku (27) si hlubotisk nadále udržuje svou kvalitativní převahu: „Jelikož hlubotisk oproti všem jiným tiskovým postupům zaručuje stálou a vysokou kvalitou při dlouhotrvajícím tisku, představuje i nadále na stále více internacionalizovaném trhu hlavní tiskový postup při výrobě časopisů, katalogů a značkových materiálů.“

(97)	Podle názoru Komise by proto analýza trhu měla být – navzdory zjevné konkurenci mezi technikou ofsetu a technikou hlubotisku v některých segmentech trhu tisku publikací – omezena na hlubotisk, a to v souladu s koncepcí pesimistického scénáře (worst case).

(98)

Technika hlubotisku se používá pro tisk dvou hlavních grafických produktů: publikací a elastických obalů. Jelikož tiskárny určené pro tisk časopisů a katalogů nelze použít k tisku obalových materiálů a podporovaná tiskárna bude tisknout pouze publikace, relevantní trh je v tomto případě omezen na tisk publikací technikou hlubotisku.

(99)

Hlubotisk publikací zajišťuje tisk publikací pro trh časopisů a katalogů. V rozhodnutí o spojení podniků (28) se dospělo k závěru, že existuje samostatný trh produktů pro tisk časopisů hlubotiskovou technikou, a to jednak vzhledem k časovému omezení, jež s tiskem těchto produktů souvisí, jednak z důvodu zvláštních požadavků v oblasti dokončovacích prací a distribuce. Opodstatněný je rovněž oddělené pojímání tisku časopisů, jelikož rozhodující část prodeje tiskařských služeb prováděných v tiskárně v Nowogrodźci se má týkat časopisů, z čehož vyplývá, že projekt se zaměřuje primárně na tento segment trhu.

(100)

Vzhledem k výše uvedeným úvahám budou v nynějším případě analýzy trhu provedeny na třech možných relevantních trzích:

—	trh tisku publikací hlubotiskovou technikou (široké vymezení trhu),

—	trh tisku časopisů hlubotiskovou technikou,

—	trh tisku katalogů a reklamních letáků hlubotiskovou technikou.

(101)

I když analýza trhu provedená v rámci dřívějšího rozhodnutí o spojení podniků (29) neumožnila vymezení přesného limitu, pod nímž by všechny hlubotiskové tiskárny byly konkurenceschopné, potvrdilo se, že daný trh je vzhledem k přeshraničnímu toku zboží a konkurenci větší než vnitrostátní trh. Tato skutečnost je o to zjevnější, že v některých zemích hlubotiskové tiskárny nejsou (např. ve Švédsku, kde řada zákazníků uznala, že polské tiskárny by rovněž mohly být konkurenceschopné).

(102)

V souvislosti s tím byl v rozhodnutí o spojení přijat závěr, že v případě Belgie a Švédska (tj. v zemích, kde dané spojení vede ke značnému překrývání trhů) by definice zeměpisného trhu pro tisk časopisů technikou hlubotisku měla zahrnovat všechny hlubotiskové tiskárny nacházející se v sousedních zemích (30). Ohledně tisku katalogů technikou hlubotisku bylo poznamenáno, že rozsah trhu může být ještě větší, jelikož doba realizace objednávky nehraje tak důležitou roli, stejně jako se nevyskytují podstatné komplikace související s distribucí.

(103)

V nynějším případě polské orgány předložily příklady, z nichž vyplývá, že poskytování služeb tisku časopisů na dlouhé vzdálenosti je proveditelné za předpokladu vytvoření patřičných systémů distribuce. Zdá se, že takové sítě distribuce na dlouhé vzdálenosti spolu se systémy monitorování dodávek přispívají k včasnému dodání časopisů více než výhody vyplývající z integrované organizační struktury příslušných podniků.

(104)

Polsko mimoto představilo příklady nákladů na dopravu při dodávkách časopisů příjemcem. Tyto náklady lze považovat za poměrně nízké, a to i v případě dlouhých vzdáleností. Stávající zákazníci příjemce se navíc nacházejí i dále než v sousedních státech (v Rakousku, Švýcarsku, Spojeném království a ve Francii). Také tato skutečnost svědčí o tom, že příjemce je konkurenceschopný ve velké části EHP.

(105)

O možnosti poskytování služeb tisku časopisů pro vzdálené trhy při přijatelných distribučních nákladech dále svědčí příklady polských tiskáren (jiných než tiskárny příjemce) poskytujících služby vzdáleným zákazníkům. Polské tiskárny jsou rovněž konkurenceschopné na trzích mimo EHP (např. na Ukrajině nebo v Rusku).

(106)

Navíc z údajů zjištěných společností MillwardBrown SMG/KRC (31) a předložených polskými orgány vyplývá, že tiskárny publikací používající hlubotisk se nacházejí pouze ve 14 zemích EHP. Graf 1 znázorňuje výrobní kapacitu v jednotlivých zemích.

Graf 1

Výrobní kapacita v oblasti tisku publikací technikou hlubotisku v Evropě, 1 000 tun/rok (odhad za rok 2006)

(107)

Jak znázorňuje graf 1, Německo dosahuje 43 % celkové výrobní kapacity EHP v oblasti tisku publikací technikou hlubotisku, zatímco procentní podíl Německa na celkovém počtu obyvatel EHP (z čehož vychází odhad podílu Německa na spotřebě časopisů/katalogů) činí pouze 17 %. Sečtená výrobní kapacita čtyř největších producentů (Německa, Itálie, Francie a Spojeného království) činí 78 % kapacity EHP, přičemž počet obyvatel v těchto zemích představuje 53 % obyvatelstva EHP. Rovněž tento faktor je ukázkou soustředění produkce a rozsáhlého přeshraničního obchodu v rámci EHP v oblasti služeb hlubotisku.

(108)

Proto na základě informací, jež má Komise v současné době k dispozici, dále vzhledem k tomu, že neexistuje jiné uznávané alternativní zeměpisné rozdělení, a rovněž k tomu, že třetí strany nepředložily žádné připomínky, má Komise za to, že relevantním zeměpisným trhem je v tomto případě EHP. Rovněž je třeba poznamenat, že v souladu s MSF a pro účely použití bodu 24 písm. b) MSF je zjevná spotřeba vymezena na úrovni EHP.

(109)

S cílem posoudit, zda je projekt v souladu s bodem 24 písm. a) MSF, musí Komise určit tržní podíl příjemce na úrovni skupiny před investicí a po ní. Jelikož investice byla zahájena v roce 2004 a její ukončení se plánuje na rok 2009, Komise posoudí tržní podíl společnosti BVG v roce 2003 a v roce 2010.

(110)

Pro určení tržního podílu společnosti BVG na úrovni skupiny Komise porovnala její prodej v objemovém vyjádření na úrovni EHP s celkovou spotřebou hlubotiskového papíru v EHP.

(111)

Údaje v hodnotovém vyjádření nejsou k dispozici, polské orgány však potvrdily, že ceny příjemce jsou stanovovány na úrovni průměrných tržních cen nebo cen, jež se této úrovni velmi blíží. To znamená, že tržní podíly (a zvýšení výrobní kapacity) v hodnotovém vyjádření se velmi blíží podílům v objemovém vyjádření, čímž je zdůvodněna skutečnost, že analýza vychází výhradně z údajů týkajících se objemu.

(112)

Údaje týkající se velikosti spotřeby v hodnotovém vyjádření (tj. množství papíru potištěného technikou hlubotisku) v celém EHP vycházejí z údajů Evropské asociace hlubotisku (32) předložených polskými orgány. Evropská asociace hlubotisku rovněž potvrdila výrobní kapacitu […] výrobních linek, jež budou příjemcem instalovány. Celkovou strukturu prodejů/spotřeby s rozdělením na podsegmenty časopisů a katalogů/reklamních letáků poskytla společnost MillwardBrown SMG/KRC. Představený procentní podíl (60,2 % pro časopisy a 39,8 % pro jiné publikace) se týkal roku 2006 a předpokládá se, že zůstane na stejné úrovni.

(113)

Polské orgány předložily údaje Evropské asociace hlubotisku za období 2002–2006. Podrobné celkové odhady prodejů na rok 2010 nejsou k dispozici, ale asociace předpokládá, že v nejbližších letech se udrží tendence mírného nárůstu na úrovni 1 %. V souladu s koncepcí pesimistického scénáře (worst case), jež předpokládá, že trh zůstane stabilní, však byly pro odhad celkové spotřeby v roce 2010 použity údaje za rok 2006.

(114)

Tržní podíl společnosti BVG v rámci EHP byl určen s ohledem na tři možné relevantní trhy produktů uvedené v bodě 100. Tržní podíly na úrovni skupiny (tj. se zohledněním tiskárny Heinrich Bauer Verlag) v roce před zahájením investice a v roce po její realizaci jsou znázorněny v tabulce 3.

Tabulka 3

Tržní podíly v EHP v objemovém vyjádření

(v %)
	2003	2010
Podíl na trhu tisku publikací hlubotiskovou technikou (široké vymezení trhu)	[0–5]	[5–10]
Podíl na trhu tisku časopisů hlubotiskovou technikou	[5–10]	[10–15]
Podíl na trhu tisku katalogů a reklamních letáků hlubotiskovou technikou	[0–5]	[0–5]

(115)

Z údajů shromážděných společností MillwardBrown SMG/KRC týkající se výrobní kapacity v oblasti hlubotisku vyplývá jak nevelký podíl skupiny Bauer na trhu EHP, tak i existence silné konkurence.

Graf 2

Výrobní kapacita evropských vydavatelství v oblasti hlubotisku – % celkové výrobní kapacity v oblasti hlubotisku (odhad za rok 2006)

(116)

Jak vyplývá z tabulky 3, tržní podíl společnosti BVG na úrovni skupiny zůstává při všech vymezeních trhu značně nižší, než je 25 % práh stanovený v bodě 24 písm. a) MSF. Komise se proto domnívá, že i při zohlednění chybového rozpětí výše uvedených odhadů je dotyčné opatření podpory v souladu s bodem 24 písm. a) MSF.

(117)

V souladu s bodem 24 písm. b) MSF projekt není způsobilý pro získání investiční podpory, pokud vytvořená výrobní aktivita překračuje 5 % velikosti nevýkonného trhu (tj. pokud růst odvětví je nižší než růst EHP). Plné výrobní kapacity, jež vznikne v rámci projektu, bude dosaženo v roce 2010.

(118)

Jelikož míra růstu CAGR dotyčného trhu v letech 2001–2006 (2,03 %), vypočtená na základě údajů předložených polskými orgány, překračuje hodnotu míry růstu CAGR pro HDP EHP (2,00 %), není třeba zjišťovat, zda vytvořená výrobní kapacita představuje více než 5 % trhu.

(119)

Údaje za rok 2001, tj. nejdůležitější rok při výpočtu míry růstu CAGR v letech 2001–2006, však nebyly k dispozici přímo, nýbrž byly polskými orgány odhadnuty na základě růstu celého trhu časopisů v letech 2001–2002. Pokud jde o růst tisku časopisů technikou hlubotisku, uvedené údaje nemohou být reprezentativní, proto je třeba zachovat určitou obezřetnost. Z tohoto důvodu Komise rovněž posoudila, zda výrobní kapacita vytvořená v rámci projektu nepřekračuje 5 % trhu.

(120)

Celková výrobní kapacita, jež vznikne prostřednictvím projektu (se zohlednění všech […] nových výrobních linek), činí 152 tisíc tun ročně za předpokladu, že kapacita jedné výrobní linky činí […] tisíc tun ročně.

(121)

Tento odhad se týká skutečné výrobní kapacity a zohledňuje faktory, jako je čas určený na opravy a údržbu (maximální doba provozu výrobních strojů se odhaduje na 61 % teoretické doby), a faktory relevantní pro techniku hlubotisku.

(122)

Konkrétně mají tiskařské stroje, jež používají tuto technologii, stanovenou maximální délku válce (tj. šířku používaného pásu papíru, což odpovídá danému množství standardních stran tisku (v případě strojů používaných příjemcem umožňuje nejširší použitelný válec tisk nejvýše […] standardních stran. Válec dané délky umožňuje tisk několika přesně stanovených velikostí časopisů/katalogů (v případě válce používaného v podporované provozovně, jehož obvod je […] je to […] stran.

(123)

Teoretická výrobní kapacita vychází z maximální možné produkce za použití válce s největším obvodem – v případě příjemce by to odpovídalo možnosti tisku časopisů, které by měly přesně […] stran. Ve skutečnosti se tisknou časopisy s různým rozměrem a výrobní kapacita strojů se mění podle toho. Proto odhad přihlíží rovněž ke skutečnosti, že produkce probíhá při různých šířkách tisku a různých obvodech válců, tj. ne vždy s maximální výrobní kapacitou. Odhad byl vypracován s ohledem na plánovaný rozsah tisku na základě objednávek a uzavřených smluv.

(124)

Polské orgány uvedly, že ačkoliv tisk časopisů a katalogů/reklamních letáků probíhá na stejných výrobních linkách, je obtížné jednoznačně určit strukturu výrobní kapacity, jež vznikne v rámci projektu, na výrobní kapacitu týkající se tisku časopisů a tisku katalogů/reklamních letáků. Podle polských orgánů však lze záležitost řešit odhadováním struktury výrobní kapacity na základě očekávaného podílu časopisů a katalogů/reklamních letáků na prodejích podporované provozovny.

(125)

V tomto ohledu Polsko poskytlo nejnovější údaje týkající se produkce, které potvrzují, že příjemce opravdu směřuje k dosažení vyváženějšího portfolia produktů, než bylo uvedeno během počátečního posouzení. Zpočátku uváděný [90–100] % podíl tisku časopisů v rámci produkce nových tiskáren vycházel z objednávek podaných v onom období. Od té doby však byli získáni noví zákazníci, což vedlo k postupnému zvětšování podílu tisku katalogů/reklamních letáků.

(126)

Jak vyplývá z tabulky 2, na základě očekávané struktury produkce na období 2008–2009 pro tisk časopisů a katalogů se zvětšení výrobní kapacity již drží pod 5 % pro všechny možné relevantní trhy. Kromě toho je třeba připomenout, že analýza byla provedena na základě pesimistického scénáře, podle něhož relevantní trh zahrnuje pouze tisk technikou hlubotisku.

(127)

Jelikož byly splněny obě podmínky stanovené v bodě 24 písm. b) MSF (míra růstu trhu není příliš nízká a zvětšení výrobní kapacity je menší než 5 %), Komise má za to, že dotyčné opatření podpory je v souladu s bodem 24 písm. b) MSF.

6. ZÁVĚR

(128)

Na základě výše uvedených úvah má Komise za to, že její pochybnosti ohledně překročení limitů uvedených v bodě 24 písm. a) a b) MSF v rámci projektu byly rozptýleny, a dospěla tudíž k závěru, že podpora je slučitelná se společným trhem,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Státní podpora, kterou Polsko plánuje poskytnout společnosti BVG Medien Beteiligungs GmbH, je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES.

Poskytnutí podpory ve výši nepřesahující 220,057 milionu PLN v diskontované hodnotě (což představuje intenzitu podpory činící 29,98 % čistého grantového ekvivalentu způsobilých nákladů v diskontované hodnotě 734,031 milionu PLN) se tímto schvaluje. V případě nižších způsobilých nákladů nesmí intenzita podpory překročit limit 29,98 % čistého grantového ekvivalentu těchto nákladů.

Článek 2

Polské orgány předloží podrobnou finanční zprávu ve lhůtě šesti měsíců od vyplacení poslední tranše podpory na základě oznámeného harmonogramu realizace plateb.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Polské republice.

V Bruselu dne 10. prosince 2008.

Za Komisi

Neelie KROES

členka Komise

(1) Úř. věst. C 159, 24.6.2008, s. 18.

(2) Původní dvouměsíční lhůta pro hodnocení začala dne 3. ledna 2007.

(3) Úř. věst. C 70, 19.3.2002, s. 8.

(4) Viz pozn. pod čarou 1.

(5) PL 1/2004 – dopis Komise ze dne 13. srpna 2004 (K(2004) 3230/5).

(6) Viz bod 5.4.2.

(7) Důvěrné informace.

(8) Na základě směnného kursu PLN/EUR platného v době poskytnutí podpory: 4,6474.

(9) Program regionální podpory pro podniky vykonávající hospodářskou činnost ve zvláštních hospodářských zónách. Dopis Komise ze dne 9. března 2005 (K(2005) 735).

(10) Měřeno podle standardu kupní síly.

(11) „Take a Break“ je nejprodávanějším týdeníkem pro ženy ve Spojeném království s nákladem převyšujícím 1 milion výtisků.

(12) COMP/M.4893 – Quebecor World/RSDB.

(13) Jako srovnávací základ byly použity údaje pro EU-27.

(14) Údaje poskytnuté Polskem uvádějí podíl na sloučeném trhu ve výši [0–5] % v roce 2003 a [0–5] % v roce 2010. Zdá se, že tyto údaje nezohledňují prodeje, jichž dosáhly ofsetové tiskárny patřící do skupiny Bauer Verlag. Jelikož během počátečního posouzení Polsko uvedlo, že skupina Bauer Verlag vlastní pouze dvě ofsetové tiskárny s nízkou výrobní kapacitou (celkem jejich výrobní kapacita činí přibližně 50 000 tun ročně), opravené tržní podíly na trhu ofsetu a hlubotisku jen nevýznamně převyšují hodnoty uvedené polskými orgány.

(15) Jako srovnávací základ byly použity údaje pro EU-27, HDP je v milionech EUR v cenách z roku 1995.

(16) COMP/M.3178 – Bertelsmann Springer/JV.

(17) Období, ve kterém většina objednávek na tisk katalogů zahrnuje dobu od července do června následujícího roku.

(18) První objednávka se týká WeltBild, přičemž stále probíhá vyjednávání o ceně. Vzhledem k tomu, že tento zákazník v minulosti se společností BVG již spolupracoval, je však realizace této objednávky velmi pravděpodobná. Druhá objednávka se týká materiálů pro společnost Carrefour, přičemž cena již byla vyjednána a byl připraven zkušební náklad, nicméně zatím nedošlo k podpisu formální smlouvy. V obou případech by se mělo začít s tiskem v červenci 2008.

(19) Údaje týkající se velikosti spotřeby v celém EHP vycházejí z údajů Evropské asociace hlubotisku poskytnutých polskými orgány. Celkovou strukturu prodejů/spotřeby s rozdělením na podsegmenty časopisů a katalogů/reklamních letáků poskytla společnost MillwardBrown SMG/KRC.

(20) Uvedené příklady týkající se distribuce a obsluhy zeměpisných trhů zahrnují také ofsetové tiskárny. Polské orgány se však domnívají, že metoda výroby koncového produktu (časopisů) není z hlediska dodávky podstatná, jelikož výrobní technologie nemá vliv na distribuční kanály.

(21) http://www.prinovis.de/en/unternehmen/aktuelle_nachrichten/2008/03/neuer-frankreich-auftrag-fuer-prinovis.php

(22) Úř. věst. C 54, 4.3.2006, s. 13.

(23) Úř. věst. L 74, 10.3.1998, s. 9.

(24) Jelikož je podpora poskytována formou daňového osvobození, čistý grantový ekvivalent této podpory se rovná hrubému grantovému ekvivalentu.

(25) S výjimkou tisku novin, v jejichž případě má nízká kvalita papíru negativní vliv na technický stav zařízení určených pro tisk vysoké kvality (např. časopisů). Proto se noviny tisknou ofsetovou technikou za studena (coldset) nebo technikou flexografie.

(26) Viz poznámka pod čarou 11.

(27) http://www.era.eu.org/upload/File/press_releases/PressReleaseDrupa08_eng(2).doc

(28) Rozhodnutí ze dne 3. května 2005 ve věci COMP/M.3178 – Bertelsmann/Springer/JV.

(29) Viz poznámka pod čarou 11.

(30) V případě Belgie je to Nizozemsko, západní Německo a severní Francie a v případě Švédska jsou to přinejmenším všechny hlubotiskové provozovny ve Finsku, severním Německu, Dánsku a Nizozemsku.

(31) Polská pobočka Millward Brown International, jedna z největších společností v oblasti průzkumu trhu a veřejného mínění.

(32) Evropská asociace hlubotisku (European Rotogravure Association) je přední mezinárodní organizací v tomto oboru. Jedná se o neziskovou organizaci, jež podporuje subjekty využívající hlubotiskovou techniku.

17.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 301/41

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 17. června 2009

o státní podpoře C 33/08 (ex N 732/07), kterou Švédsko zamýšlí poskytnout společnosti Volvo Aero Corporation na výzkum a vývoj

(oznámeno pod číslem K(2009) 4542)

(Pouze švédské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2009/838/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 88 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

po vyzvání zúčastněných stran k předložení připomínek v souladu s ustanoveními uvedených článků (1),

po zohlednění uvedených připomínek,

vzhledem k těmto důvodům:

1. POSTUP

(1)

Dopisem ze dne 10. prosince 2007 oznámily švédské orgány Komisi opatření týkající se podpory, kterou zamýšlejí udělit společnosti Volvo Aero Corporation. Dopisem ze dne 28. ledna 2008 si Komise vyžádala doplňující informace. Švédské orgány předložily několik odpovědí na tuto žádost dopisem ze dne 18. března 2008.

(2)

Dne 15. dubna 2008 se uskutečnila schůzka švédských orgánů a útvarů Komise, po níž si Komise dalším dopisem ze dne 21. dubna 2008 vyžádala doplňující informace. Švédské orgány na tento dopis odpověděly a předložily další připomínky dopisem ze dne 2. června 2008. V tomto dopise odkázaly švédské orgány na doplňující informace, zejména na interní výměny elektronické pošty mezi vedoucími pracovníky příjemce. Tyto doplňující informace byly předloženy dne 19. června 2008.

(3)

Dopisem ze dne 16. července 2008 oznámila Komise Švédsku své rozhodnutí zahájit řízení ohledně uvedeného opatření podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES. Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (2). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby k dotčenému opatření předložily své připomínky. Švédsko předložilo připomínky dne 17. října 2008.

(4)

Faxem ze dne 28. října 2008 předložil připomínky Fred Bodin, bývalý předseda a výkonný ředitel společnosti Volvo Aero. Dopisem ze dne 31. října 2008 předložila připomínky společnost GE Aviation. Odborový svaz kovodělníků (IF Metall) při společnosti Volvo Aero předložil připomínky e-mailem ze dne 3. listopadu 2008.

(5)	Dopisem ze dne 3. listopadu 2008 zaslala Komise tyto připomínky švédským orgánům, které podaly připomínky dne 12. prosince 2008.

(6)	Komise si vyžádala doplňující informace od švédských orgánů dopisem ze dne 30. března 2009, na nějž Švédsko odpovědělo dne 3. dubna 2009.

2. CÍL PODPORY

(7)

Švédské orgány zamýšlejí udělit společnosti Volvo Aero podporu na výzkum a vývoj součástí motoru GEnx, což je motor, který vyvinula společnost General Electric (dále jen „GE“) pro letadla Boeing B787 a B747-8. Společnost Volvo Aero podepsala počáteční partnerskou dohodu o sdílení rizik dne 15. prosince 2004 a zahájila práci na projektu výzkumu a vývoje.

(8)

Společnost Volvo Aero vyvíjí a vyrábí součásti pro motory obchodních a vojenských letadel. V roce 2008 činil její provozní výnos 359 milionů SEK (přibližně 39 milionů EUR (3) a provozní marže byla ve výši 4,8 %. Je malým hráčem na tak zvaném druhotném trhu (4) a vyrábí součásti pro všechny výrobce originálního vybavení: General Electric (dále jen „GE“) a Pratt & Whitney (dále jen „PW“) v Severní Americe a Rolls-Royce (dále jen „RR“) v Evropě.

(9)

Společnost Volvo Aero je součástí skupiny Volvo Group (dále jen „skupina“). Tato skupina působí hlavně v odvětví nákladních vozidel, stavebního zařízení a autobusů. Dodává také motory pro rekreační i pracovní lodě a také dieselgenerátorové agregáty a zabezpečuje provozní činnosti v leteckém a kosmickém průmyslu (prostřednictvím své dceřiné společnosti Volvo Aero) (5). V roce 2008 činil provozní výnos skupiny 15 851 milionů SEK (přibližně 1 704 milionů EUR) s provozní marží ve výši 5,2 %. Na společnost Volvo Aero připadá podíl 2 % z čistého prodeje a provozního výnosu skupiny.

(10)

Motor GEnx je vyvíjen GE a jejími partnery sdílejícími riziko a zisk (RRSP), mezi něž spolu s Volvo Aero patří tyto společnosti: Avio (Itálie) s 12 %, odpovědná za návrh a výrobu pomocné převodovky; Techspace Aero (Belgie) s 5 %, odpovědná za nízkotlaké kompresory; a další partneři v Japonsku (IHI a MHI se společným podílem 15 %) a ve Spojených státech.

(11)

Motor GEnx pro letadlo B 787 byl certifikován v březnu 2008 a certifikace motoru GEnx pro B747-8 je naplánována na polovinu roku 2009. Objednávky na motory 1120 GEnx pro letadla B787 a B747-8 byly zajištěny; avšak společnost Boeing odložila spuštění projektu letadel B787 o téměř 2 roky a ve skutečnosti dosud nebyly prodány žádné motory.

(12)

Účast společnosti Volvo Aero coby partnera sdílejícího rizika a zisk na projektu GEnx činí 5,6 % z celkových nákladů na projekt GEnx. Úkolem společnosti Volvo Aero je vyvinout řadu součástí pro motory GEnx: statorovou část náboje ventilátoru, pomocnou cívku, zadní rám turbíny, přídavnou spirální skříň ventilátoru a těsnění kořenové části lopatek vysokotlaké turbíny, s celkovými náklady na projekt výzkumu a vývoje ve výši 927 milionů SEK (přibližně 100 milionů EUR).

(13)

Rozsah navrhovaného projektu výzkumu a vývoje je čtyřikrát větší než rozsah jakéhokoli jiného projektu výzkumu a vývoje, jakým se společnost dosud zabývala, a je to poprvé, co společnost Volvo Aero na sebe vzala takovou odpovědnost. Navíc jsou s motorem GEnx spojena značná technická a obchodní rizika. Motor GEnx obsahuje složité odlehčené součásti, které je nutno používat novým způsobem. Ambiciózní technologické cíle, které GE stanovila pro vývoj součástí motoru GEnx, jsou spojeny s nízkou spotřebou paliva, nízkou hlučností, nízkými emisemi a nízkou hmotností.

(14)

Švédské orgány zamýšlely poskytnout společnosti Volvo Aero vratnou zálohu (6) ve výši 362 milionů SEK (přibližně 39 milionů EUR podle směnného kurzu platného v době, kdy byla podpora poskytnuta), která by pokryla 39 % způsobilých nákladů na výzkum a vývoj. Podpora dosud nebyla vyplacena a podléhá schválení Komisí. Podle švédských orgánů by mechanismus náhrady zajistil výnos 7,32 % z půjčky, vyšší než je pro Švédsko aktuální referenční sazba (5,49 % v roce 2007).

(15)

Vracení je určeno na základě zisku, který bude společnosti Volvo Aero z daného projektu plynout (tj. na základě plateb, které společnosti Volvo Aero odvede GE). Odhad, který švédské orgány použily, je 23 miliard SEK (7) a vychází z očekávaného prodeje 4 937 motorů do roku 2028. Očekává se, že než se tohoto objemu dosáhne, zaplatí společnost Volvo Aero státu […] (8) % z plateb od GE, včetně plateb z dalších motorů odvozených od motoru GEnx. Až prodej přesáhne 23 miliardy SEK, bude společnost Volvo Aero i nadále platit poplatek odpovídající […] % z ročního obratu motorů GEnx (ale kromě budoucích odvozených motorů), a to bez časového omezení.

(16)

Před zahájením projektu požádala společnost Volvo Aero o podporu dopisem adresovaným švédské vládě ze dne 7. prosince 2004. V prosinci 2004 daly švédské orgány společnosti Volvo Aero ústní ujištění, že poskytnou určitou podporu na projekt výzkumu a vývoje (nicméně bez potvrzení přesné částky a formy podpory). Vláda vyjádřila společnosti Volvo Aero svůj kladný postoj k podpoře pouze neformálně, prostřednictvím telefonátu z ministerstva průmyslu.

(17)

Společnost Volvo Aero tvrdí, že se na toto ujištění spoléhala, a podepsala dne 15. prosince 2004 dohodu s GE, ačkoli od vlády písemné potvrzení o podpoře neobdržela. Švédské orgány formálně schválily podporu teprve dne 14. června 2007, když daly švédskému úřadu pro státní dluh pokyn, aby půjčku formalizoval, poté, co podle švédských orgánů byla ujasněna míra účasti společnosti Volvo Aero na projektu. Mezitím byla velká část projektu výzkumu a vývoje dokončena.

3. DŮVODY PRO ZAHÁJENÍ FORMÁLNÍHO VYŠETŘOVACÍHO ŘÍZENÍ

(18)	Komise se rozhodla zahájit formální vyšetřovací řízení v důsledku řady pochybností, které jsou shrnuty níže:

(19)

Komise měla výhrady k selhání trhu, které zmiňuje Švédsko, tj. k nevyváženým informacím ohledně financování, které se vztahuje na tento typ projektu (9). Vzhledem k tomu, že společnost Volvo Aero není finančně nezávislá na skupině Volvo Group a že náklady na projekt jsou ve skutečnosti kryty z peněžního toku z provozní činnosti společnosti Volvo Aero a prostřednictvím cash poolingu v rámci skupiny, vyvstala tak otázka, zda společnost Volvo Aero skutečně postrádá zdroje pro účast na projektu GEnx.

(20)

Komise měla pochybnosti o motivačním účinku podpory a o její nezbytnosti a kladla si otázku, do jaké míry byla podpora rozhodujícím faktorem při rozhodnutí společnosti Volvo Aero zahájit projekt, jestliže byl formálně schválen až v době, kdy téměř polovina projektu byla dokončena. Komise byla toho názoru, že ústní rozprava, která proběhla mezi vládou a společností, nemůže nahradit formální postup pro udělování podpor.

(21)	Komise zpochybnila přiměřenost dané podpory, pokud jde o podmínky vracení vratné zálohy. Komise vyjádřila obavu, že místo společnosti Volvo Aero nese devizová rizika stát.

(22)

V rozhodnutí o zahájení řízení měla Komise za to, že dopad podpory na hospodářskou soutěž je omezený, a to vzhledem k tomu, že příjemce má jen velmi malý podíl na trhu (dvouprocentní podíl na trhu s motory velkých civilních letadel). Komise však vyzvala soutěžitele nebo jiné třetí strany k podání připomínek, pokud jde o účinky na hospodářskou soutěž.

4. PŘIPOMÍNKY ŠVÉDSKA A ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

(23)

Podle čl. 20 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (10), obdržela Komise v reakci na veřejné oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (11) připomínky švédských orgánů, bývalého předsedy a výkonného ředitele společnosti Volvo Aero, společnosti GE Aviation a odborového svazu kovodělníků (IF Metall) při Volvo Aero.

4.1 Připomínky Švédska

4.1.1 Selhání trhu

(24)

Aby švédské orgány vyvrátily pochybnosti Komise ohledně otázky selhání trhu a vysvětlily existenci selhání trhu v daném případě, poskytly informace zaměřující se dostupnost přiměřených interních a externích finančních prostředků, jakož i na finanční politiku skupiny Volvo Group týkající se využívání externích zdrojů financování, včetně veřejné podpory.

(25)

Švédsko poskytlo doplňující informace o finanční politice skupiny Volvo Group, včetně podmínek půjčky v rámci skupiny, která byla poskytnuta společnosti Volvo Aero. Z poskytnutých informací vyplývá, že cash pooling v rámci skupiny představoval spíše nouzové přechodné opatření, aby bylo společnosti Volvo Aero umožněno plnit smluvní závazky vůči GE, v očekávání dohodnuté státní podpory. Pokračování této půjčky by však ohrožovalo vyváženost financování dalších činností skupiny, a proto není udržitelnou možností.

(26)

Pokud jde o dostupnost externího financování, podalo Švédsko vysvětlení, proč na projekt nejsou k dispozici externí finanční prostředky. Skupina Volvo Group nikdy neobdržela od žádné komerční banky nebo finanční instituce podmíněnou půjčku srovnatelnou s vratnou zálohou. Skupina Volvo Group obvykle nezískává komerční půjčky, jejichž doba splatnosti je delší než 10 let, zatímco u požadované vratné zálohy se jedná o dobu 20 let. Nordea, banka preferovaná skupinou Volvo Group, nebyla ochotna skupině Volvo Group poskytnout podmíněné půjčky nebo půjčky s dobou splatnosti 20–30 let.

4.1.2 Motivační účinek

(27)

Švédské orgány vysvětlily důvody časové prodlevy mezi původním ujištěním vlády o poskytnutí podpory, zahájením projektu výzkumu a vývoje a formálním schválením podpory. Podle Švédska potvrdila vláda v roce 2004 společnosti Volvo Aero, že podporu poskytne. Avšak z řady objektivních důvodů, například rozsahu projektu, který byl ujasněn teprve na podzim 2006, a voleb v roce 2006, bylo schválení podpory formalizováno až v roce 2007.

(28)

Švédsko poskytlo informace, které dokládají, že jasná a pozitivní ujištění daná společnosti Volvo Aero v roce 2004 měla z hlediska podpory motivační účinek, protože společnosti umožnila zahájit projekt GEnx. Podle švédských orgánů vláda chtěla, aby se společnost Volvo Aero spolehla na uvedená ujištění a uzavřela na jejich základě dohodu s GE. Komisi byly předloženy interní dokumenty dokládající, že tato ujištění přesně odrážejí tehdejší záměr švédských orgánů.

(29)

Vzhledem k ujištěním vlády v roce 2004, která podnítila změnu chování společnosti, byla formální dohoda o udělení podpory v roce 2007 podle švédských orgánů pouze formalizací faktické nabídky podpory z roku 2004. Časová prodleva mezi ujištěními a jejich formalizací není podle Švédska odrazem nejistoty ohledně skutečného vyplacení podpory. Švédské orgány kromě toho podtrhly, že oficiální rozhodnutí o poskytnutí podpory bylo přijato, když většina výzkumné a vývojové práce ještě probíhala.

(30)

Švédské orgány dále znovu zdůraznily, že vzhledem k výjimečné povaze projektu GEnx, včetně jeho velikosti a rozsahu i souvisejících technických a obchodních rizik, byla podmíněná půjčka pro Volvo Aero předpokladem pro uzavření dohody s GE. Předložily podrobné informace týkající se obchodních a technických rizik souvisejících s projektem jak na začátku projektu, tak i v době, kdy vratná záloha byla v polovině roku 2007 formalizována, i později. Po zvážení technických a finančních rizik měla GE původně vážné výhrady k zapojení společnosti Volvo Aero do projektu GEnx vzhledem k jejím omezeným zkušenostem v oblasti vývoje součástí motorů. Značná technická a obchodní rizika přetrvávala v polovině roku 2007 i později, a to v důsledku probíhající výzkumné a vývojové práce a menšího objemu prodeje motorových letadel GEnx, než se původně očekávalo.

(31)

Skutečná situace společnosti Volvo Aero (skutečnost, že projekt výzkumu a vývoje byl realizován pomocí interních zdrojů a zdrojů skupiny) podle švédských orgánů neznamená, že provozní podniky skupiny měly k dispozici dlouhodobé financování nebo financování sdílení rizik. Po podpisu dohody s GE měla společnost Volvo Aero smluvní závazky pokračovat v projektu. Pokud by je nesplnila, mělo by to pro ni dramatické důsledky, jako je porušení smlouvy a zpoždění práce, ztráta dobrého jména a riziko, že bude vnímána jako nespolehlivý partner. Proto dočasné spoléhání se na cash pooling v rámci skupiny bylo velmi důležité, nemohlo však nahradit dlouhodobé financování. Švédské orgány zdůraznily, že v důsledku opoždění očekávané státní podpory je společnost vystavena té nejdramatičtější situaci v souvislosti s peněžním tokem, jaká v její historii kdy nastala.

4.1.3 Přiměřenost podpory

(32)

Švédské orgány předložily argumenty, které dokazují, proč devizové riziko nese společnost Volvo Aero a nikoli stát. Argumentovaly také tím, že jelikož splacení zálohy je založeno na příjmech z prodeje (bez ohledu na měnu), a nikoli na prodaných jednotkách, je tento nástroj přiměřenější, protože zahrnuje i prodej náhradních dílů. Švédské orgány dále tvrdily, že podpora je přiměřená hlavně kvůli podmínkám splacení vratné zálohy.

4.1.4 Narušení hospodářské soutěže

(33)

Švédské orgány připustily, že narušení hospodářské soutěže a obchodu je malé. Zdůraznily, že riziko vytěsnění je omezené, protože každý projekt motoru představuje pro několik výrobců součástí novou příležitost k tomu, aby se zapojili do nového výzkumu a vývoje. Podle švédských orgánů by podpora zvýšila podíl společnosti na trhu pouze okrajově, protože projekt GEnx nahradí předcházející program CF6-80. A konečně by podpora umožnila společnosti zapojit se do vývoje a výroby součástí pro motory civilních letadel.

4.2 Připomínky zúčastněných stran

(34)

Fred Bodin, bývalý předseda a výkonný ředitel společnosti Volvo Aero, poskytl podrobnosti o procesu vyjednávání s GE a s vládou. Vzhledem k dopadům projektu GEnx na peněžní tok bylo přijato rozhodnutí rady uzavřít dohodu s GE s tím, že společnost Volvo Aero obdrží podporu, jak dokládá partnerská dohoda o sdílení rizik s GE ze dne 15. prosince 2004. Pan Bodin zdůraznil, že vláda jasně potvrdila, že podporu poskytne a že by dohodu s GE bez jednoznačného závazku vlády neschválil.

(35)

Připomínky společnosti GE Aviation obsahovaly informace vysvětlující proces vyjednávání s GE, které dokládají, že GE měla pochybnosti ohledně technických i finančních zdrojů společnosti Volvo Aero pro účast na projektu GEnx, což je největší projekt výzkumu a vývoje v historii společnosti Volvo Aero. Společnost při několika příležitostech sdělila GE, že obdržení vládní podpory na projekt bylo rozhodující pro její rozhodnutí stát se v projektu GEnx partnerem sdílejícím rizika a že Volvo Aero uzavřela dohodu s GE s tím, že bude mít nárok na půjčku. GE také poukázala na to, že rizika spojená s programem GEnx stále existují.

(36)

Odborové svazy ve svých připomínkách zdůrazňují, že program GEnx je nový a jedinečný jak pro Švédsko, tak i pro Volvo Aero. Dosavadní práce společnosti Volvo Aero v odvětví civilního letectví byla založena na výrobě součástí motorů, zatímco významná část nového projektu bude zahrnovat vývoj nových součástí motorů. Program GEnx je mnohem rozsáhlejší než dosavadní projekty spolupráce se společností Rolls Royce.

(37)

Odborové svazy vyjádřily obavy nad obtížemi trhu s letadly pro tak malý subjekt jako společnost Volvo Aero, pro kterou je tento typ programu nezbytný k tomu, aby se udržela na světovém trhu. Jsou si vědomy finančních důsledků a omezení, které program společnosti Volvo přináší, ale chápou také možnosti, jež nabízí státní půjčka. Bez státní podpory by účast v tak rozsáhlém programu byla pro Volvo Aero nemožná.

(38)

Vývojová práce není podle nich dosud dokončena, a proto ještě existují významná technická rizika. Obchodní rizika jsou také stále významná, protože výsledkem objednávek není vždy prodej, mj. vzhledem k hospodářskému poklesu. Odborové svazy jsou znepokojeny negativními důsledky nezískání státní podpory pro situaci peněžního toku společnosti Volvo Aero, která je horší než kdykoli předtím.

4.3 Poznámky Švédska k připomínkám třetích stran

(39)	Dopisem ze dne 12. prosince 2008 předložily švédské orgány poznámky k připomínkám třetích stran a poskytly doplňující informace na základě dalších podkladů obdržených od společnosti Volvo Aero, aby doložily, že vratná záloha měla rozhodující význam pro uzavření dohody společnosti Volvo Aero s GE.

(40)

Švédské orgány souhlasily s připomínkami GE i s odborovými svazy, které tvrdí, že projekt GEnx je pro Volvo Aero mimořádně náročným úkolem a že výzkumná a vývojová práce spojená s technickými problémy ještě probíhá. Podle Švédska se tyto připomínky navíc plně shodují s informacemi, které poskytl pan Bodin, bývalý předseda a výkonný ředitel společnosti, a které také přesně vyjadřují souvislost mezi vyjednáváním s GE a ujištěními vlády o poskytnutí podpory.

4.4 Doplňující informace poskytnuté Švédskem

(41)

V reakci na dopis Komise ze dne 30. března 2009 poskytlo Švédsko další informace o financování v rámci skupiny, aby odůvodnilo, proč se společnost AB Volvo nepodílí dlouhodobým financováním na projektu GE. Vzhledem k tomu, že selhání trhu a motivační účinek by mohly být zpochybněny opožděnou formalizací podpory, vyjádřily švédské orgány svou ochotu přijmout změnu původně oznámené částky podpory.

(42)

Dne 14. června 2007, kdy vláda formálně vyjádřila svůj souhlas s poskytnutím podpory, již bylo společností Volvo Aero ve skutečnosti zaplaceno přibližně 66,5 % způsobilých nákladů. To přesahuje její původně plánovaný příspěvek ve výši 60 %, a proto se podpora musí snížit na přibližně 33,5 % způsobilých nákladů, což odpovídá přibližně 304 milionům SEK (přibližně 33 milionům EUR) oproti původně plánovaným 362 milionům SEK (přibližně 39 milionům EUR).

5. EXISTENCE STÁTNÍ PODPORY

5.1 Existence státní podpory

(43)	Jak je uvedeno v rozhodnutí o zahájení řízení, spadá posuzované opatření do oblasti působnosti čl. 87 odst. 1 Smlouvy. Toto tvrzení žádná ze stran nenapadá.

(44)

Oznámené opatření se týká půjčky poskytnuté švédským úřadem pro státní dluh společnosti Volvo Aero. Dotčené zdroje představují státní prostředky, protože byly uvolněny švédským parlamentem a pokyny k jejich užívání vypracovala švédská vláda. Toto opatření je selektivní, protože se týká pouze jednoho podniku, Volvo Aero, což je velký podnik zabývající se obchodem s dalšími členskými státy. Toto opatření poskytuje výhodu společnosti Volvo Aero, protože této společnosti umožňuje přístup ke zdrojům za podmínek, jaké trh není schopen poskytnout. Toto opatření proto představuje státní podporu podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

5.2 Zákonnost opatření

(45)	Oznámením opatření před jeho prováděním splnily švédské orgány své povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES. Oznámené opatření bude provedeno až po schválení Komisí v souladu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES.

6. SLUČITELNOST S JEDNOTNÝM TRHEM

(46)	Komise posoudila opatření v souladu s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, zejména na základě ustanovení týkajících se podpor výzkumu a vývoje – od 1. ledna 2007 Rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (12) (dále jen „rámec pro výzkum, vývoj a inovace“).

6.1 Selhání trhu

(47)

Pro řádné posouzení podpory na velký projekt výzkumu a vývoje je zapotřebí přezkoumat cíle podpory, a zejména to, jaká selhání trhu má řešit. Pouze pokud síly trhu samy o sobě nejsou schopny dosáhnout hospodářsky účinného výsledku, má se za to, že selhání trhu existuje. Švédské orgány ve svém oznámení vysvětlily, že v důsledku nedokonalých a asymetrických informací neexistuje dostatečné soukromé financování sdílení rizik pro projekt GEnx, pro nějž jsou příznačná vysoká technologická rizika a dlouhodobá návratnost.

(48)

Komise uznala existenci tohoto selhání trhu, pokud jde o financování velkých programů v leteckém odvětví, v předchozích rozhodnutích (13). To však neznamená, že každý projekt v tomto odvětví by musel čelit selhání trhu. Různé podniky v tomto odvětví zjevně byly ve vícero případech schopny financovat nové projekty, ať již vlastními zdroji, nebo prostředky z finančních trhů. Komise musí posoudit existenci a rozsah selhání trhu v konkrétním případě, jímž se zabývá.

(49)

V rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila Komise pochybnosti, zda selhání trhu existovalo, vzhledem k tomu, že se k oficiálnímu rozhodnutí vlády o poskytnutí podpory dospělo ve velmi pozdní fázi programu, když projekt již byl financován společností Volvo Aero z jejího peněžního toku z provozní činnosti a cash poolingu v rámci skupiny. Komise proto vyjádřila pochybnosti, zda financování v rámci skupiny skutečně představuje dlouhodobé financování projektu GEnx.

(50)

Komise přihlíží k informacím poskytnutým švédskými orgány o finanční politice skupiny Volvo Group, včetně podmínek půjčky v rámci skupiny poskytnuté společnosti Volvo Aero, které mají prokázat, že financování z cash poolingu v rámci skupiny nelze považovat za dlouhodobé financování projektu GEnx. Toto financování bylo spíše nouzovým přechodným opatřením k tomu, aby společnost Volvo Aero mohla plnit své smluvní závazky vůči GE; jeho pokračování by však mohlo narušit vyváženost financování dalších činností skupiny.

(51)

Finanční politika skupiny podle vysvětlení Švédska vyžaduje, aby dceřiné společnosti byly financovány ze svého peněžního toku z provozní činnosti nebo prostřednictvím cash poolingu v rámci skupiny financovaného společnostmi skupiny a z externích zdrojů. Společnost Volvo Treasury je pověřena správou cash poolingu v rámci skupiny pro zajištění dostatečných rezerv na zabezpečení dalšího financování činností společnosti Volvo. Je odpovědná za čtvrtletní posuzování celkových potřeb a možností všech oblastí činnosti skupiny a stanovení limitů cash poolingu (půjčky a úvěry) společností skupiny Volvo Group.

(52)

Jak dále švédské orgány vysvětlily, nejsou finanční prostředky ve skupině určeny na krytí financování spojeného s projekty. Dceřiné společnosti jsou povinny samofinancovat své výdaje na výzkum a vývoj. Kromě toho lze nástroj cash poolingu v rámci skupiny používat pouze na krátkodobé projekty za přísných podmínek zpětné úhrady a v poměru k příspěvku k provoznímu výnosu skupiny, aby financování v rámci skupiny nebylo na úkor dalších oblastí činnosti skupiny. Podle švédských orgánů je financování v rámci skupiny poskytováno za tržních podmínek.

(53)

Podle Komise je skutečnost, že se společnost Volvo Aero spoléhá na cash pooling v rámci skupiny již téměř čtyři roky, výjimkou z finanční politiky skupiny. Podle Švédska byla Volvo Aero jedinou provozní společností, která měla v období 2004 až 2008 nepřetržitě významný záporný limit cash poolingu v rozmezí […] až […] milionů SEK (přibližně […] až […] milionů EUR). Limity cash poolingu kromě toho již nejsou stanovovány ročně, nýbrž čtvrtletně. Při jejím omezeném příspěvku ve výši 2 % k provoznímu výnosu skupiny je toto spoléhání se na financování v rámci skupiny nepřiměřené ve srovnání s relativním významem této společnosti ve skupině (14).

(54)

Komise také přihlíží k vysvětlení švédských orgánů, že tak výjimečné spoléhání se na financování v rámci cash poolingu skupiny může ohrozit soudržnost činnosti skupiny. Společnost Volvo Aero se spoléhala na cash pooling v rámci skupiny na úkor financování dalších oblastí činnosti skupiny a tím ohrožovala kontinuitu a vyvážený rozvoj dalších činností skupiny (15), protože vytváří nerovnováhu rizik mezi leteckou a neleteckou divizí skupiny Volvo Group. Tím by se omezila kapacita skupiny pro financování jiných projektů skupiny, které jsou méně rizikové a vedou k vyšší návratnosti.

(55)

Komise má za to, že neustálé spoléhání se na cash pooling v rámci skupiny není z dlouhodobého hlediska udržitelné, protože skupina vyvíjí na Volvo Aero silný finanční tlak na splacení půjčky bez ohledu na její velmi nepříznivou situaci záporného peněžního toku. V roce 2008 měla společnost Volvo Aero záporný peněžní tok z provozní činnosti po zdanění ve výši […] milionů SEK (přibližně […] milionů EUR). Volvo Aero je proto povinna přijmout řadu interních opatření k vytváření peněžních prostředků, například […] (16).

(56)

Na základě těchto argumentů může Komise učinit závěr, že cash pooling v rámci skupiny poskytl společnosti Volvo Aero krytí likvidity, aby mohla plnit své závazky vůči GE. Takové financování by však nemohlo zajistit dlouhodobé financování projektu, protože by mohlo narušit souvislost financování v rámci skupiny a ohrozit rovnováhu mezi podniky ve skupině.

(57)

Avšak vzhledem k tomu, že letectví je jednou z oblastí činnosti skupiny, třebaže její podíl na provozním výnosu skupiny nepřekračuje 2 %, měla by skupina jistým dlouhodobým financováním přispívat na projekt, i když společnost podle švédských orgánů není oprávněna požadovat od společnosti Volvo Treasury více strukturovaný dlouhodobý závazek ohledně projektu GEnx. Na základě poskytnutých informací se proto závažnost a charakter selhání trhu, pokud jde o projekt GEnx, jeví být poněkud omezené, což by mohlo nasvědčovat tomu, že navrhovaná částka podpory skutečně nemusí být přiměřená.

(58)

Dále vzhledem k tomu, že společnost Volvo Aero nemá finanční samostatnost, aby mohla usilovat o externí financování investic, jako je investice podporovaná daným opatřením, vyjádřila Komise v rozhodnutí o zahájení řízení pochybnosti, zda skupina skutečně neměla dostatek prostředků na zabezpečení externího financování projektu GEnx.

(59)

Švédské orgány ve svých připomínkách nejdříve potvrdily, že společnostem skupiny Volvo Group nesmějí být poskytovány přímé externí finanční prostředky od bank a jiných finančních institucí. Před žádostí o státní podporu hledala skupina další možné zdroje vnějšího rizikového kapitálu, avšak neúspěšně. Přes skutečnost, že společnost AB Volvo má tak silné postavení, že může získat přístup k externímu financování, jsou k dispozici velmi omezené externí finanční prostředky pro tento typ dlouhodobého projektu výzkumu a vývoje v oblasti letectví, a to částečně z důvodu předpokládaných vysokých rizik spojených s projektem.

(60)	Švédské orgány předložily také argumenty vysvětlující, proč by nebyly vhodné půjčky na kapitálově náročné projekty výzkumu a vývoje v oblasti letectví s vysokými technologickými obchodními riziky a velmi dlouhou dobou návratnosti.

(61)

Švédské orgány vysvětlily, že skupina neúspěšně usilovala o externí financování sdílení rizik pro projekt GEnx. Skupina se obrátila na banku Nordea Bank, která však financování sdílení rizik neposkytla. Skupina také neformálně kontaktovala soukromé investiční subjekty, avšak bez úspěchu. Nakonec dokázala společnost Volvo Aero zabezpečit od jednoho subdodavatele (Carlton ForgeWorks) pouze malý příspěvek na uhrazení vstupního poplatku pro GE.

(62)	Komise proto může učinit závěr, že na projekt GEnx nebylo k dispozici žádné externí financování.

(63)

V rozhodnutí o zahájení řízení poukázala Komise také na to, že z finanční politiky skupiny Volvo Group spíše vyplývá, že státní finanční prostředky byly předpokladem pro financování jejích dceřiných společností. Švédské orgány ve svých připomínkách vysvětlily, že veřejné finanční prostředky nebyly předpokladem k tomu, aby skupina financovala své dceřiné společnosti. Finanční politika skupiny vymezuje postupy pro hledání alternativních zdrojů financování, a to buď prostřednictvím půjček od subjektů, které nejsou součástí skupiny Volvo Group, nebo obchodních úvěrů a jiných forem strukturovaných produktů, včetně veřejných finančních prostředků.

(64)

Na základě předložených připomínek dospěla Komise k závěru, že i když nedostupnost podpory přiměla společnost Volvo Aero k tomu, aby se do značné míry spoléhala na financování v rámci skupiny, nezdá se, že je skupina schopna zajistit takové financování z dlouhodobého hlediska, aniž by ohrozila další činnosti skupiny. Vzhledem k novým údajům a ke snížení podpory ze strany švédských orgánů, s přihlédnutím ke skutečnému vlastnímu příspěvku skupiny na projekt v době formálního poskytnutí podpory, může Komise učinit závěr, že cílem podpory je řešit selhání trhu.

6.2 Motivační účinek

(65)

V rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila Komise pochybnosti o motivačním účinku podpory, protože švédská vláda dala formální souhlas k poskytnuté podpoře, když byl projekt z velké části proveden, alespoň pokud jde o Boeing B787. Jelikož bylo rozhodnutí přijato v době, kdy byl projekt téměř dokončen, zdá se, že pokrývá rizika, která nesouvisejí s vědecko-výzkumným obsahem projektu.

(66)

V souladu s kapitolou 6 rámce pro výzkum, vývoj a inovace musí Komise nejprve ověřit, zda příjemce předložil žádost před zahájením projektu výzkumu a vývoje. Jak již bylo uvedeno v rozhodnutí o zahájení řízení, požádala společnost Volvo Aero o podporu předtím, než zahájila projekt, čímž splnila ustanovení kapitoly 6 druhého odstavce rámce pro výzkum, vývoj a inovace.

(67)

Komise uvádí, že má obvykle pochybnosti ohledně motivačního účinku podpory, pokud stát učiní oficiální rozhodnutí o poskytnutí podpory ve chvíli, kdy se již projekt nachází ve značně pokročilé fázi a je ve skutečnosti financován příjemcem. V případě činností výzkumu a vývoje je zásadní, aby podpora ovlivnila chování společnosti a vedla k vyšší nebo rychlejší investici do projektu. Bez tohoto dopadu by podpora neměla motivační účinek, a proto by nebyla nezbytná.

(68)

Aby podpora mohla mít tento účinek, musí stát rozhodnout o jejím poskytnutí buď formálně, avšak s výhradou nezbytného schválení ze strany Komise, pokud jde o slučitelnost podpory na základě čl. 88 odst. 3 Smlouvy, nebo prostřednictvím dokumentu vyjadřujícího úmysl poskytnout podporu, který sice nezakládá odůvodněné očekávání, ale je dostatečným dokladem ochoty státu projekt podpořit (17).

(69)

Komise také poukazuje na to, že nezbytnou podmínkou slučitelnosti podpory projektu výzkumu a vývoje je její včasné oznámení v souladu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy. Jestliže k oznámení poskytnuté podpory dojde až v době, kdy se podporovaný projekt již chýlí ke konci, znamená to, že stát není o podpoře, kterou má v úmyslu poskytnout, přesvědčen nebo že v rámci této podpory nemůže nabídnout záruky. Pokud je podnik i při této nejistotě schopen projekt rozvinout, a dokonce jej i dokončit, pak pro takový podnik pravděpodobně není podpora většinou nutná.

(70)

V souladu s kapitolou 6 rámce pro výzkum, vývoj a inovace má Komise povinnost u všech jednotlivých opatření posoudit řadu kritérií, která jsou ukazateli motivačního účinku podpory, souvisejí se zvětšením velikosti, rozsahu nebo rychlosti projektu nebo se zvýšením celkové částky vynaložené příjemcem na výzkum a vývoj. Ve svém podrobném posouzení motivačního účinku se Komise řídila oddílem 7.3.3 rámce pro výzkum, vývoj a inovace.

(71)

Při určování motivačního účinku podpory na změnu chování společnosti vyjádřila Komise pochybnosti o hodnotě ústních ujištění, která společnosti Volvo Aero dala vláda v prosinci 2004. Švédské orgány a třetí strany ve svých připomínkách znovu zdůraznily, že tato ujištění vlády o poskytnutí podpory byla rozhodujícím faktorem v rozhodnutí společnosti Volvo Aero zapojit se do projektu. Kontakty společnosti Volvo Aero s ministerstvem průmyslu na podzim 2004 dále utvrdily společnost Volvo Aero v jejím přesvědčení, že zdroje vyhrazené parlamentem budou použity na podporu projektu výzkumu a vývoje GEnx (18).

(72)

Švédské orgány předložily také interní dokumenty, které prokazují, že společnost spoléhala na ujištění o půjčce před realizací projektu (19). Jak uvedl bývalý výkonný ředitel společnosti, nebyla by dohoda s GE uzavřena, kdyby společnost Volvo Aero tato ujištění vlády neobdržela, protože projekt představuje pro společnost a skupinu nepřijatelnou míru rizika a nepřijatelný rozsah investic.

(73)

Skutečnost, že neexistuje srovnatelný projekt (tj. projekt, který by společnost prováděla bez podpory), by podle Švédska mohla také znamenat, že společnost Volvo Aero očekávala, že podporu obdrží, jak tomu bylo v případě projektu TRENT 900 (20). GE ve svých připomínkách také potvrdila, že možnost získat podporu byla důležitá pro rozhodnutí společnosti Volvo Aero stát se partnerem sdílejícím rizika. Dohoda GE se společností Volvo Aero ze dne 15. prosince 2004 také obsahuje odkaz na podporu švédského státu.

(74)

Komise zvážila hospodářské argumenty uvedené švédskými orgány, které odůvodňují, proč by se projekt GEnx bez státní podpory neuskutečnil. Především by vysoké počáteční náklady představovaly nepřijatelnou zátěž pro finanční situaci společnosti. Jak dokládají finanční dokumenty, byla společnost Volvo Aero schopna zajistit financování pouze do výše 60 % nákladů na projekt ze svého peněžního toku z provozní činnosti, zatímco zbývajících 40 % nákladů na projekt by bylo dočasně kryto z cash poolingu v rámci skupiny v souvislosti s očekávaným veřejným financováním.

(75)

Komise poukazuje na to, že ačkoli se zdá, že podpora měla omezený účinek na likviditu (nakonec projekt byl financován společností Volvo Aero z jejího interního peněžního toku a finančními prostředky v rámci skupiny) a omezený účinek na ziskovost, pokud jde o její dopad na vnitřní výnosové procento a současnou čistou hodnotu, snížila podpora finanční zatížení společnosti Volvo Aero, čímž snížila i projektová rizika v případě technického nebo obchodního neúspěchu.

(76)

Komise poznamenává, že projekt GEnx je ambicióznější než dřívější projekt výzkumu a vývoje (Trent 900) společnosti Volvo Aero, díky čemuž také mohla společnost převzít odpovědnost za další výzkum a vývoj. Výzkumná a vývojová práce spojená s projektem GEnx představovala další rizika, která nebyla přítomna v programu CF6-80, jenž představoval výhradně sériovou výrobu bez jakékoli složky výzkumu a vývoje.

(77)

V rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila Komise pochybnosti o motivačním účinku podpory, která přišla v době, kdy projekt byl téměř dokončen a povaha technických a obchodních rizik se změnila. Švédské orgány ve svých připomínkách dostatečně prokázaly, že technická a obchodní rizika byla stále velmi závažná, i když se projekt výzkumu a vývoje nacházel ve značně pokročilé fázi, a to vzhledem k novosti technologie a omezeným zkušenostem společnosti Volvo Aero s tímto typem projektu.

(78)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti může Komise učinit závěr, že interní dokumenty související s rozhodovacím procesem a připomínky GE dokládají zásadní důležitost podpory pro společnost Volvo Aero při jejím rozhodnutí realizovat projekt, protože snižuje úrovně rizik na míru přijatelnou k tomu, aby společnost projekt uskutečnila. Na základě těchto údajů může Komise uznat, že podpora měla motivační účinek, protože byla považována za nezbytnou k tomu, aby se společnost Volvo Aero do projektu GEnx zapojila.

6.3 Přiměřenost

(79)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise konstatovala, že není zcela přesvědčena o přiměřenosti dané podpory, pokud jde o podmínky splácení vratné zálohy. Vzhledem k tomu, že vracení zálohy je strukturované na základě údajů o prodejním obratu ve švédských korunách, zatímco příjmy z prodeje pro GE jsou založeny na amerických dolarech, vyjádřila Komise podezření, že devizová rizika možná nese stát a nikoli společnost.

(80)

Komise bere na vědomí argumenty švédských orgánů, že tím, kdo nese devizové riziko, je společnost Volvo Aero a nikoli stát, jelikož Volvo Aero přijímá platby od GE v amerických dolarech, kdežto podpora se musí vracet ve švédských korunách. Protože je vracení zálohy navíc založeno na příjmech z prodeje (bez ohledu na měnu) a nikoli na prodaných jednotkách, je tento nástroj přiměřenější, protože zahrnuje i prodej náhradních dílů.

(81)	Zdá se, že podmínky splácení vratné zálohy potvrzují přiměřenost podpory: výnosy jsou stanoveny na 7,32 %, vracení přebytků není časově omezeno a splácení probíhá čtvrtletně a je založeno na příjmech od GE.

(82)

Komise sice poznamenává, že devizové riziko by měla nést společnost, nicméně skutečnost, že splácení se provádí ze všech příjmů a nikoli jen z prodejů motorů, vyvažuje případnou výhodu společnosti z kurzových zisků. Vratná záloha je navíc v souladu s rámcem pro výzkum, vývoj a inovace a je méně narušujícím nástrojem podpory. I vzhledem k relativně vysoké úrokové sazbě stanovené Švédskem lze podporu považovat za přiměřenou z hlediska devizového rizika.

(83)

Komise dále poukazuje na to, že vratná záloha je nástrojem sdílení rizika, který v případě úspěchu projektu umožňuje více než přiměřené splacení příjemcem: pokud se naplní očekávání ohledně prodeje, splatí se celá podpora včetně úroků. Pokud prodej poklesne pod očekávání, sníží se přiměřeným způsobem i splácení (21). Pokud prodej předčí očekávání, přesahuje splátka částku vratné zálohy.

(84)

Při posuzování, zda je podpora přiměřená charakteru a závažnosti selhání trhu, musí Komise dbát na to, aby podpora byla omezena na nezbytné minimum. Ve svém dopise ze dne 12. listopadu 2008 proto Komise vyjádřila pochybnosti, zda celková výše podpory byla skutečně nezbytná vzhledem k tomu, že podpora byla formálně schválena, když se projekt nacházel ve značně pokročilé fázi a společnost Volvo Aero byla schopna financovat náklady prostřednictvím cash poolingu popsaného výše.

(85)

V reakci na obavy Komise, že podpora možná nebyla omezena na minimum, švédské orgány uznaly, že postup pro udělování podpor a finanční situace skupiny naznačovaly, že výše podpory mohla být oproti původnímu záměru snížena. Navrhly snížit výši podpory podle skutečné situace společnosti Volvo Aero při udělení souhlasu s poskytnutím podpory dne 14. června 2007. K uvedenému dni uhradila společnost Volvo Aero přibližně 66,5 % způsobilých nákladů, z nichž 60 % bylo pokryto z interních peněžních prostředků společnosti Volvo Aero. Zbývajících 6,5 %, odpovídajících přibližně 58 milionům SEK (přibližně 6 milionům EUR), bylo financováno prostřednictvím cash poolingu v rámci skupiny. Souhrnně řečeno, Švédsko navrhuje snížit celkovou částku podpory z původně požadovaných 362 milionů SEK (přibližně 39 milionů EUR) na zhruba 304 miliony SEK (přibližně 33 milionů EUR).

(86)

Komise dospěla k závěru, že omezení podpory na navrhovaných 304 milionů SEK (přibližně 33 milionů EUR), což představuje 33,5 % způsobilých nákladů na projekt oproti původně navrhovaným 39 % způsobilých nákladů, zajišťuje, že je podpora udržována na nezbytném minimu. Je tomu tak proto, že navrhovaná částka podpory řeší skutečné potřeby financování společností Volvo Aero v době, kdy podpora byla formalizována, a takto lépe odráží závažnost selhání trhu. Komise proto může učinit závěr, že snížená částka podpory zaručuje, že podpora zůstane přiměřená a bude udržována na absolutním minimu.

(87)	Komise proto může učinit závěr, že podmínky vrácení podpory a snížení částky podpory na 33,5 % způsobilých nákladů jsou přiměřené míře a závažnosti selhání trhu.

6.4 Dopad na hospodářskou soutěž

(88)

V rozhodnutí o zahájení řízení vzala Komise v úvahu relevantní trh, kterým je trh pro velká civilní letadla. Komise dospěla k předběžnému závěru, že dopad podpory na hospodářskou soutěž je omezený vzhledem k omezenému podílu na trhu a objemu investic. Soutěžitelé byli nicméně vyzváni k předložení připomínek a ke zdůvodnění případného významného dopadu na hospodářskou soutěž.

(89)

Švédské orgány uvedly, že na světovém trhu se součástmi pro letecké motory je společnost Volvo Aero malým hráčem ve srovnání se svými soutěžiteli v Evropě, jako jsou Rolls Royce, Snecma, Avio a MTU. Vzhledem k tomu, že Volvo Aero má pouze dvouprocentní podíl na trhu s motory pro velká civilní letadla, měla by podpora velmi omezený dopad. Součásti vyvinuté a vyrobené společností Volvo nelze považovat za odlišný trh, v neposlední řadě proto, že je mohou vyrábět jak velcí výrobci originálního vybavení, tak i jiní dodavatelé.

(90)

Komise poznamenává, že po zahájení formálního vyšetřovacího řízení nepředložili připomínky žádní soutěžitelé. Vzhledem k publicitě rozhodnutí o zahájení řízení, k velmi malému podílu společnosti Volvo Aero na trhu s motory pro velká civilní letadla a k pravděpodobnému nedostatečnému počtu evropských partnerů v oblasti těchto součástí vyvodila Komise z této neexistence připomínek závěr, že žádný soutěžitel neměl obavy, že by podpora mohla narušit dynamické pobídky, vytvořit tržní sílu nebo zabránit účinnému fungování tržních struktur. Komise také zvážila podpůrné připomínky, které obdržela od společnosti GE Aviation, od bývalého předsedy a výkonného ředitele společnosti Volvo Aero a od odborových svazů společnosti Volvo.

(91)

Celkově se nezdá, že by navrhovaná podpora mohla narušit dynamické pobídky soutěžitelů (výrobců součástí motorů) k investování a k soutěži. Může tomu tak být hlavně proto, že mnozí dodavatelé v druhém a třetím sledu udržují obvykle dlouhodobé vztahy s jediným výrobcem originálního vybavení jako svým přednostním partnerem. Společnost Volvo Aero pracuje na každém projektu s několika výrobci originálního vybavení, zejména se společnostmi Rolls-Royce a GE, a je nezávislá.

(92)

Pokud jde o hospodářskou soutěž na produktových trzích, týká se podpora pouze omezeného počtu součástí pro letecké motory, zejména statorové části náboje ventilátoru, pomocné cívky a zadního rámu turbíny. Tyto součásti jsou kromě toho určeny výslovně pro motor GEnx, a tak nemají vliv na jiné typy motoru. Vynaložené investice jsou navíc rozsahem omezené ve srovnání s investicemi potřebnými pro vývoj nového motoru. Proto nemá podpora významný dopad na tržní sílu. Z toho vyplývá, že podpora má omezený účinek na hospodářskou soutěž na trhu se součástmi pro letecké motory.

(93)	A konečně není podpora spojena s využíváním některých vstupů pro dotčené výrobky a s určitou lokalitou pro provádění činností výzkumu a vývoje.

(94)	Na základě uvedených skutečností může Komise učinit závěr, že vzhledem k neexistenci připomínek soutěžitelů nebo jiných třetích stran a k velmi malému tržnímu podílu společnosti Volvo Aero je dopad podpory na hospodářskou soutěž velice omezený.

6.5 Ověření vyváženosti podpory

(95)	Při zohlednění všech těchto hledisek, kladných i záporných, a v souladu s oddílem 7.5 rámce pro výzkum, vývoj a inovace musí Komise zvážit dopady opatření a stanovit, zda narušení, k nimž dochází, postihují podmínky obchodu v míře, která je v rozporu se společným zájmem.

(96)	V dotčeném případě dospěla Komise k závěru, že podpora má kladné účinky, pokud jde o vyrovnání selhání trhu, o motivační účinek pro příjemce a o poskytnutí podpory prostřednictvím odpovídajícího nástroje, který zaručuje, aby podpora byla přiměřená a dopad na hospodářskou soutěž byl malý.

(97)	Komise rovněž činí závěr, že záporné účinky podpory jsou malé, neboť narušení hospodářské soutěže touto podporou je bezvýznamné, protože nevytěsňuje investice soutěžitelů a nevytváří tržní sílu.

(98)	Při zvažování těchto faktorů poukazuje Komise také na to, že švédské orgány snížily výši podpory, aby zajistily její omezení na nezbytné minimum.

(99)	Švédské orgány budou každoročně předkládat zprávu o provádění podpory, čímž Komisi umožní sledovat průběh opatření.

(100)

Komise tedy může potvrdit, že ověření vyváženosti posuzované podpory proběhlo s kladným výsledkem.

7. ZÁVĚR

(101)

Na základě údajů uvedených výše dospěla Komise k závěru, že by měla přijmout konečné kladné rozhodnutí týkající se podpory ve výši 304 milionů SEK (přibližně 33 milionů EUR), kterou Švédsko zamýšlí poskytnout společnosti Volvo Aero na vývoj součástí pro motor GEnx vyvinutý společností GE pro letadla Boeing B787 a B747-8,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Státní podpora ve výši 304 milionů SEK (přibližně 33 milionů EUR), kterou Švédsko zamýšlí poskytnout společnosti Volvo Aero, je slučitelná se společným trhem.

Poskytnutí uvedené podpory se proto povoluje.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Švédskému království.

V Bruselu dne 17. června 2009.

Za Komisi

Neelie KROES

členka Komise

(1) Úř. věst. C 253, 4.10.2008, s. 31.

(2) Viz poznámka pod čarou 1.

(3) Podle Evropské centrální banky byl směnný kurz mezi švédskou korunou a eurem v době oznámení, dne 10. prosince 2007, přibližně 9,3.

(4) Druhotný trh zahrnuje dodavatele leteckých struktur, například: Hamilton (US), Honeywell (US), IHI (JP), MTU (DE), Snecma (FR), Avio (IT), ITP (ES).

(5) Skupina poskytuje i jiné služby, například financování, leasing, pojištění, služby akcionářům, ručení, pronájmy, řešení v oblasti informačních technologií a logistické operace.

(6) Vratnou zálohou se rozumí půjčka, která je vyplácena v jedné či více splátkách a za podmínek splacení, které závisejí na výsledku projektu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

(7) Očekávané výnosy společnosti Volvo Aero z prodejů motorů a náhradních dílů.

(8) Obchodní tajemství.

(9) Asymetrické informace vyplývají z rozsahu počátečních investic, který je velmi významný, zatímco výnosů se dosahuje v dlouhodobém horizontu. Hranice rentability se dosahuje obvykle po 15–20 letech. Technická a obchodní rizika mají také podstatný význam.

(10) Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.

(11) Viz poznámka pod čarou 1.

(12) Úř. věst. C 323, 30.12.2006, s. 1.

(13) Viz např. rozhodnutí Komise ve věci N 165/03 (Španělsko, podpora podniku ITP pro motor Trent 900), N 372/05 (Francie, podpora podniku Snecma pro motor SaM 146), N 120/01 (Spojené království, podpora podniku Rolls-Royce pro vývoj motorů Trent 600 a Trent 900) a v nedávné době ve věcech N 195/07 (Německo, podpora podniku Rolls-Royce Deutschland) a N 447/07 (Francie, podpora podniku Turbomeca) a naposledy ve věci C 9/2007 (Španělsko, podpora podniku ITP).

(14) Společnosti Volvo Construction Equipment byl udělen vysoký limit cash poolingu, avšak pouze na jediný rok, a společnost přispěla k provoznímu výnosu skupiny 11 procenty.

(15) Jak je uvedeno v dopise skupiny Volvo Group ze dne 27. listopadu 2008 adresovaném společnosti Volvo Aero.

(16) Je třeba uvést, že v lednu 2009 bylo oznámeno, že společnost Volvo Aero zahájí jednání s odborovými svazy ohledně snížení počtu dělníků o 250 a počtu pracovních míst řídících pracovníků asi o 100. To jasně podtrhuje finanční potíže, kterým společnost Volvo Aero v současnosti čelí.

(17) Viz např. odstavec 38 pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013 (Úř. věst. C 54, 4.3.2006, s. 13).

(18) V roce 2002 přijal švédský parlament rozhodnutí vyhradit prostředky na budoucí činnosti výzkumu a vývoje ve švédském leteckém průmyslu.

(19) Vystoupení bývalého výkonného ředitele před radou před koncem roku 2004.

(20) Věc státní podpory N 301/03.

(21) A narušení hospodářské soutěže je menší, neboť výrobek nebyl úspěšný.

		ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2009.301.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 301

České vydání	Právní předpisy	Svazek 52 17. listopadu 2009

Obsah		I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné	Strana
		NAŘÍZENÍ
		Nařízení Komise (ES) č. 1095/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	1
	*	Nařízení Komise (ES) č. 1096/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o povolení přípravku enzymu endo-1,4-beta-xylanázy z Aspergillus niger (CBS 109.713) jako doplňkové látky pro výkrm kuřat a povolení nového užití tohoto přípravku jako doplňkové látky pro kachny (držitel povolení BASF SE) a o změně nařízení (ES) č. 1458/2005 ( 1 )	3
	*	Nařízení Komise (ES) č. 1097/2009 ze dne 16. listopadu 2009, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005, pokud jde o maximální limity reziduí pro dimethoát, ethefon, fenamifos, fenarimol, methamidofos, methomyl, omethoát, oxydemeton-methyl, procymidon, thiodikarb a vinklozolin v některých produktech a na jejich povrchu ( 1 )	6
	*	Nařízení Komise (ES) č. 1098/2009 ze dne 16. listopadu 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 2535/2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o dovozní režim pro mléko a mléčné výrobky a otevření celních kvót	23

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MA	32,0
	MK	38,6
	TR	58,8
	ZZ	43,1
0707 00 05	EG	171,8
	JO	161,3
	MA	69,5
	TR	96,9
	ZZ	124,9
0709 90 70	MA	67,9
	TR	113,4
	ZZ	90,7
0805 20 10	MA	79,8
	ZA	117,3
	ZZ	98,6
0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90	CN	52,3
	HR	64,7
	MA	58,8
	TR	73,1
	ZZ	62,2
0805 50 10	AR	55,7
	TR	73,1
	ZA	72,0
	ZZ	66,9
0806 10 10	AR	196,3
	BR	249,9
	LB	279,3
	TR	125,5
	US	288,8
	ZZ	228,0
0808 10 80	AU	171,8
	CA	69,4
	NZ	100,7
	US	91,0
	ZA	89,8
	ZZ	104,5
0808 20 50	CN	62,9
	TR	84,0
	US	72,0
	ZZ	73,0

Číslo kvóty	Kód KN	Popis zboží (1)	Země původu	Roční kvóta od 1. ledna do 31. prosince (v tunách)	Uplatňovaná celní sazba (EUR/100 kg čisté hmotnosti)
09.0243	0406 90 29	Sýr Kashkaval	Turecko	2 300	0
	0406 90 50	Ovčí nebo buvolí sýry v nádobách se slaným nálevem nebo ve vacích z ovčí nebo kozí kůže
	ex 0406 90 86 ex 0406 90 87 ex 0406 90 88	Tulum peyniri, vyroben z ovčího nebo buvolího mléka, v plastových obalech nebo v obalech jiného druhu o obsahu nepřesahujícím 10 kg

	II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné
	ROZHODNUTÍ
	Komise
	2009/837/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 10. prosince 2008 ve věci státní podpory C 11/08 (ex N 908/06), kterou Polsko zamýšlí poskytnout podniku BVG Medien Beteiligungs GmbH (oznámeno pod číslem K(2008) 7813) ( 1 )	26
	2009/838/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 17. června 2009 o státní podpoře C 33/08 (ex N 732/07), kterou Švédsko zamýšlí poskytnout společnosti Volvo Aero Corporation na výzkum a vývoj (oznámeno pod číslem K(2009) 4542) ( 1 )	41
	2009/839/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 13. listopadu 2009, kterým se mění rozhodnutí 2004/4/ES, kterým se členské státy opravňují k přijetí dočasných mimořádných opatření proti šíření Pseudomonas solanacearum (Smith) Smith vůči Egyptu (oznámeno pod číslem K(2009) 8702)	52