14.11.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 300/1

(1)

Vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny k lidské spotřebě, jsou potenciálním zdrojem rizik pro zdraví lidí a zvířat. Krize, k nimž v poslední době došlo v souvislosti se vzplanutím slintavky a kulhavky, se šířením přenosných spongiformních encefalopatií, například bovinní spongiformní encefalopatie (BSE), a s výskytem dioxinů v krmivech, poukázaly na důsledky nevhodného používání některých vedlejších produktů živočišného původu pro zdraví lidí a zvířat, bezpečnost potravinového a krmivového řetězce a důvěru spotřebitelů. Kromě toho mohou mít tyto krize také širší nepříznivý dopad na společnost jako celek prostřednictvím dopadu na sociálně ekonomickou situaci zemědělců a na dotčená výrobní odvětví i na důvěru spotřebitelů v bezpečnost produktů živočišného původu. Vzplanutí onemocnění by mohla mít rovněž negativní důsledky pro životní prostředí, nejen v souvislosti s problémy s neškodným odstraňováním, ale také v oblasti biologické rozmanitosti.

(2)

Vedlejší produkty živočišného původu vznikají zejména při porážení zvířat k lidské spotřebě, při výrobě produktů živočišného původu, jako jsou mléčné výrobky, při neškodném odstraňování mrtvých zvířat a během opatření pro tlumení nákaz. Bez ohledu na původ představují tyto produkty potenciální riziko pro zdraví lidí a zvířat a pro životní prostředí. Toto riziko je třeba vhodně zvládat, buď neškodným odstraněním těchto produktů bezpečnými prostředky, nebo jejich využitím pro jiné účely za předpokladu, že jsou dodrženy přísné podmínky, které snižují zdravotní rizika spojená s těmito produkty na minimum.

(3)

Neškodné odstranění všech vedlejších produktů živočišného původu není realistickým řešením, protože by vedlo k neudržitelným nákladům a rizikům pro životní prostředí. Naopak je ve zjevném zájmu všech občanů, aby se řada vedlejších produktů živočišného původu bezpečně a udržitelným způsobem využívala pro různá použití za předpokladu, že zdravotní rizika budou snížena na minimum. Mnoho vedlejších produktů živočišného původu se skutečně běžně používá ve významných výrobních odvětvích, například ve farmaceutickém, krmivářském a kožedělném průmyslu.

(4)

Nové technologie rozšířily možné využití vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů na velké množství výrobních odvětví, zejména na výrobu energie. Používání těchto nových technologií může ovšem představovat zdravotní rizika, která je též nutno snížit na minimum.

(5)

Hygienická pravidla Společenství pro sběr, přepravu, manipulaci, ošetření, přeměnu, zpracování, skladování, uvádění na trh, distribuci, používání nebo neškodné odstraňování vedlejších produktů živočišného původu by měla být stanovena v jednotném a uceleném rámci.

(6)

Tato všeobecná pravidla by měla být úměrná riziku pro zdraví lidí a zvířat, které vedlejší produkty živočišného původu představují v okamžiku, kdy s nimi přicházejí provozovatelé do styku, v různých stadiích řetězce od jejich sběru až po jejich použití nebo neškodné odstranění. Pravidla by rovněž měla brát v úvahu rizika pro životní prostředí, která tyto činnosti představují. Rámec Společenství by měl obsahovat hygienická pravidla pro uvádění vedlejších produktů živočišného původu na trh, včetně obchodování s nimi uvnitř Společenství a případně jejich dovozu.

(7)

V nařízení (ES) č. 1774/2002 (3) Evropský parlament a Rada stanovily hygienická pravidla Společenství pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny k lidské spotřebě. Na základě vědeckých doporučení a v rámci opatření prováděných na základě bílé knihy Komise o bezpečnosti potravin ze dne 12. ledna 2000 zavedlo uvedené nařízení soubor pravidel, jejichž cílem je chránit bezpečnost potravinového a krmivového řetězce, což doplňuje právní předpisy Společenství v oblasti potravin a krmiv. Uvedená pravidla významně zlepšila úroveň ochrany ve Společenství před riziky, která vedlejší produkty živočišného původu představují.

(8)

Nařízení (ES) č. 1774/2002 zavedlo klasifikaci vedlejších produktů živočišného původu do tří kategorií v závislosti na stupni rizika spojeného s těmito produkty. Podle uvedeného nařízení musí provozovatelé uchovávat vedlejší produkty živočišného původu různých kategorií vzájemně oddělené, jestliže mají v úmyslu využívat vedlejší produkty živočišného původu, které nepředstavují významné riziko pro zdraví lidí nebo zvířat, zejména pokud tyto produkty pocházejí z materiálů vhodných k lidské spotřebě. Uvedené nařízení zavedlo rovněž zásadu, že hospodářská zvířata by se neměla krmit materiálem, který představuje vysoké riziko, a že materiálem pocházejícím ze zvířat by se neměla krmit zvířata druhů, z nichž tento materiál pochází. Podle uvedeného nařízení smí do krmivového řetězce vstoupit pouze materiál ze zvířat, která podstoupila veterinární prohlídku. Kromě toho stanoví uvedené nařízení pravidla pro normy zpracování, která zajišťují snížení rizik.

(9)

Podle čl. 35 odst. 2 nařízení (ES) č. 1774/2002 má Komise Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu o opatřeních přijatých členskými státy k zajištění shody s uvedeným nařízením. Tato zpráva má být případně doprovázena návrhy právních předpisů. Zpráva byla předložena 21. října 2005 a zdůraznila, že by zásady nařízení (ES) č. 1774/2002 měly být zachovány. Kromě toho vyzdvihla oblasti, u nichž jsou změny uvedeného nařízení považovány za nezbytné, zejména upřesnění týkající se uplatňování daných pravidel na hotové výrobky, vztahu k ostatním právním předpisům Společenství a klasifikace některých materiálů. Zjištění řady kontrolních misí Potravinového a veterinárního úřadu Komise provedených v členských státech v letech 2004 a 2005 uvedené závěry podporují. Podle Potravinového a veterinárního úřadu je nezbytné zlepšit sledovatelnost přemisťování vedlejších produktů živočišného původu spolu s účinností a harmonizací úředních kontrol.

(10)

Vědecký řídící výbor, který byl v roce 2002 nahrazen Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA), přijal k vedlejším produktům živočišného původu řadu stanovisek. Uvedená stanoviska prokazují nutnost zachovat hlavní zásady nařízení (ES) č. 1774/2002, zejména zásadu, že by vedlejší produkty živočišného původu získané ze zvířat, u nichž veterinární prohlídka ukázala, že nejsou vhodné k lidské spotřebě, neměly vstoupit do krmivového řetězce. Tyto vedlejší produkty živočišného původu se však smějí za určitých hygienických podmínek znovu zpracovat a používat při výrobě technických nebo průmyslových produktů.

(11)

Závěry předsednictví Rady ohledně zprávy Komise ze dne 21. října 2005, které byly přijaty v prosinci 2005, a následné konzultace provedené Komisí zdůraznily, že pravidla stanovená v nařízení (ES) č. 1774/2002 by se měla zdokonalit. Hlavní cíle pravidel pro vedlejší produkty živočišného původu, totiž zvládání rizik pro zdraví lidí a zvířat a ochrana bezpečnosti potravinového a krmivového řetězce, by měly být jasně stanoveny. Toto nařízení by mělo umožnit splnění těchto cílů.

(12)

Pravidla pro vedlejší produkty živočišného původu stanovená tímto nařízením by se měla vztahovat na produkty, které se podle právních předpisů Společenství nesmějí používat k lidské spotřebě, zejména pokud nejsou v souladu s právními předpisy o hygieně potravin nebo v případech, kdy nesmějí být uváděny na trh jako potraviny, protože jsou buď škodlivé pro zdraví, nebo nevhodné k lidské spotřebě (vedlejší produkty živočišného původu „podle zákona“). Uvedená pravidla by se nicméně měla vztahovat rovněž na produkty živočišného původu, které splňují určitá pravidla týkající se jejich možného využití k lidské spotřebě nebo představují suroviny pro výrobu produktů určených k lidské spotřebě, i když jsou nakonec určeny k jiným účelům (vedlejší produkty živočišného původu „podle výběru“).

(13)

V zájmu předcházení rizikům vznikajícím v souvislosti s volně žijícími zvířaty by se pravidla stanovená v tomto nařízení měla vztahovat i na těla nebo části těl těchto zvířat, u nichž existuje podezření na přenosné onemocnění. Z tohoto použití pravidel by však neměla vyplývat povinnost sbírat a neškodně odstraňovat těla volně žijících zvířat, která uhynula nebo která byla ulovena ve svém přírodním stanovišti. Je-li dodržována správná myslivecká praxe, mohou být střeva a další části těl volně žijící zvěře bezpečně neškodně odstraněny na místě. Tato praxe snižující riziko je v členských státech pevně zavedena a v některých případech se zakládá na kulturních tradicích nebo na vnitrostátních právních předpisech o myslivosti. Právní předpisy Společenství, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienické předpisy pro potraviny živočišného původu (4), stanoví pravidla pro manipulaci s masem a vedlejšími produkty živočišného původu pocházející z volně žijící zvěře. Podle těchto předpisů spočívá odpovědnost za předcházení rizikům na proškolených osobách, jako jsou myslivci. S ohledem na možná rizika pro potravinový řetězec by se na vedlejší produkty živočišného původu ze zabité zvěře mělo toto nařízení vztahovat pouze ve stejné míře, v jaké se právní předpisy o hygieně potravin vztahují na uvádění této zvěře na trh, a pokud zahrnují činnosti prováděné zařízeními na zpracování zvěře. Toto nařízení by se mělo vztahovat také na vedlejší produkty živočišného původu používané ke zhotovení loveckých trofejí, aby se předešlo rizikům pro zdraví zvířat vznikajícím v souvislosti s těmito vedlejšími produkty.

(14)

Pravidla stanovená tímto nařízením by se měla vztahovat na vedlejší produkty živočišného původu získané z vodních živočichů, s výjimkou materiálu z plavidel provozujících svou činnost podle právních předpisů Společenství o hygieně potravin. Měla by však být přijata opatření úměrná příslušnému riziku upravující manipulaci s materiálem, který vzniká na palubě rybářských plavidel při kuchání ryb a vykazuje příznaky onemocnění, a jeho neškodné odstraňování. Tato opatření určená k provádění tohoto nařízení by měla být přijata na základě posouzení rizika, které by provedla příslušná vědecká instituce s ohledem na dostupná zjištění týkající se účinnosti některých opatření proti šíření onemocnění přenosných na člověka, zejména proti šíření některých parazitů.

(15)

Vzhledem k omezeným rizikům vznikajícím v souvislosti s materiály používanými jako syrová krmiva pro zvířata v zájmovém chovu na farmách nebo dodávaným konečným spotřebitelům potravinářskými podniky by se na některé druhy činnosti vztahující se k syrovým krmivům pro zvířata v zájmovém chovu neměla pravidla stanovená v tomto nařízení vztahovat.

(16)

Je vhodné v tomto nařízení upřesnit, která zvířata mají být klasifikována jako zvířata v zájmovém chovu, aby se vedlejší produkty získané z těchto zvířat nepoužívaly v krmivech pro hospodářská zvířata. Za zvířata v zájmovém chovu by měla být považována zejména zvířata chovaná k jiným než hospodářským účelům, například zvířata považovaná za společníky člověka.

(17)

V zájmu jednotnosti právních předpisů Společenství by se v tomto nařízení měly používat některé definice stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (5) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadu (6). Měl by být upřesněn odkaz na směrnici Rady 86/609/EHS ze dne 24. listopadu 1986 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se ochrany zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely (7).

(18)

V zájmu jednotnosti právních předpisů Společenství by se v tomto nařízení měla používat definice vodních živočichů stanovená ve směrnici Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů (8). Zároveň by se na vodní bezobratlé živočichy, na které se tato definice nevztahuje a kteří nepředstavují riziko přenosu onemocnění, měly vztahovat stejné požadavky jako na vodní živočichy.

(19)

Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (9) stanoví podmínky pro vydávání povolení pro skládku. Toto nařízení by mělo stanovit podmínky pro neškodné odstraňování vedlejších produktů živočišného původu na skládkách, kterým bylo takové povolení uděleno.

(20)

Primární odpovědnost za to, že činnosti jsou prováděny v souladu s tímto nařízením, by měli i nadále mít provozovatelé. Zároveň je ve veřejném zájmu, aby v rámci předcházení rizikům pro zdraví lidí a zvířat existoval systém sběru a neškodného odstraňování, který zajistí bezpečné využívání a bezpečné neškodné odstraňování těch vedlejších produktů živočišného původu, které se nesmějí používat nebo které se nevyužívají z hospodářských důvodů. Rozsah systému sběru a neškodného odstraňování by měl zohledňovat skutečné množství vedlejších produktů živočišného původu, které se vyskytuje v jednotlivých členských státech. Z preventivních důvodů by měl rovněž odrážet potřebu rozšíření kapacit pro neškodné odstraňování v případě významných vzplanutí přenosných onemocnění nebo dočasných technických nedostatků ve stávajícím zařízení pro neškodné odstraňování. Členským státům by mělo být umožněno spolupracovat mezi sebou i s třetími zeměmi za předpokladu, že jsou cíle tohoto nařízení plněny.

(21)

Je důležité stanovit počáteční bod v životním cyklu vedlejších produktů živočišného původu, od kterého mají platit požadavky tohoto nařízení. Poté, co se produkt stane vedlejším produktem živočišného původu, by už neměl znovu vstupovat do potravinového řetězce. Na nakládání s některými surovinami, například kůžemi, s nimiž se manipuluje v zařízeních či podnicích, jež zároveň vstupují do potravinového řetězce a do řetězce vedlejších produktů živočišného původu, se vztahují zvláštní okolnosti. V těchto případech je nutné zajistit nezbytné oddělení provozů, aby bylo možné snížit možná rizika pro potravinový řetězec, která mohou vyplývat z křížové kontaminace. V jiných zařízeních je nutné po zvážení rizika stanovit podmínky prevence křížové kontaminace, zejména na základě oddělení řetězce vedlejších produktů živočišného původu a potravinového řetězce.

(22)

Aby byla zajištěna právní jistota a řádné zvládání možných rizik, měl by být ve výrobním řetězci stanoven konečný bod výroby produktů, které již nemají přímý význam pro bezpečnost krmivového řetězce. V případě některých produktů, na něž se vztahují jiné právní předpisy Společenství, by se měl konečný bod stanovit ve fázi výroby. U produktů, které dosáhly tohoto konečného bodu, by se už neměly provádět kontroly podle tohoto nařízení. Zejména by mělo být možné uvádět na trh produkty, které překročily konečný bod, bez omezení stanovených v tomto nařízení a manipulaci a přepravu by měli moci zajišťovat provozovatelé, kteří nebyli schváleni či registrováni v souladu s tímto nařízením.

(23)

Konečný bod výrobního řetězce by však mělo být možné změnit, zejména v případě nově vznikajících rizik. Z působnosti požadavků nařízení (ES) č. 1774/2002 byly vyjmuty některé produkty, zejména guáno, některé kůže, u nichž byly použity zvláštní druhy ošetření jako například činění, a některé lovecké trofeje. Podobné výjimky by měly být za určitých podmínek stanoveny prováděcími opatřeními, která mají být přijata podle tohoto nařízení, například pro tukové produkty a konečné produkty z výroby bionafty.

(24)

Aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat, měly by členské státy i nadále přijímat nezbytná opatření, aby se zabránilo odesílání vedlejších produktů živočišného původu z uzavřených oblastí nebo zařízení, zejména v případě vzplanutí některého onemocnění uvedeného ve směrnici Rady 92/119/ESH ze dne 17. prosince 1992, kterou se zavádějí obecná opatření Společenství pro tlumení některých nákaz zvířat a zvláštní opatření týkající se vezikulární choroby prasat (10).

(25)

Činnosti s vedlejšími produkty živočišného původu, které představují značný stupeň rizika pro zdraví lidí a zvířat, by měly být prováděny pouze v zařízeních nebo podnicích, které byly předem pro tyto činnosti schváleny příslušným orgánem. Tato podmínka by se měla vztahovat zejména na zařízení nebo podniky, které zpracovávají vedlejší produkty živočišného původu, a na další zařízení nebo podniky, které manipulují s vedlejšími produkty živočišného původu, jež mají přímý význam pro bezpečnost krmivového řetězce, a skladují je. Mělo by být povoleno, aby se s vedlejšími produkty živočišného původu různých kategorií manipulovalo v jednom zařízení nebo podniku za předpokladu, že se zabrání křížové kontaminaci. Kromě toho by mělo být povoleno tyto podmínky měnit, pokud z důvodu významného vzplanutí onemocnění vzroste množství materiálu určeného k neškodnému odstranění a zpracování, za předpokladu, že je zajištěno, aby dočasné používání za těchto změněných podmínek nevedlo k rizikům šíření onemocnění.

(26)

Uvedená povolení by však neměla být nutná pro zařízení nebo podniky, jež zpracovávají některé bezpečné materiály nebo s nimi manipulují, jako například produkty zpracované do takové míry, že již nepředstavují riziko pro zdraví lidí a zvířat. Tato zařízení nebo podniky by měly být registrovány, aby byla umožněna úřední kontrola přemísťování materiálů a zajištěna jejich sledovatelnost. Registrační požadavek by se měl vztahovat také na provozovatele, kteří přepravují vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty, ledaže se u nich už neprovádějí kontroly z důvodu stanovení konečného bodu výrobního řetězce.

(27)

Zařízení a podniky by měly být schvalovány na základě předložení informací příslušnému orgánu a provedení kontroly na místě, které prokáží, že požadavky tohoto nařízení na infrastrukturu a vybavení zařízení nebo podniku budou splněny, aby se náležitě předešlo veškerým rizikům pro zdraví lidí nebo zvířat souvisejícím s provozem. Mělo by však být možné udělit dočasné schválení, aby mohli provozovatelé napravit nedostatky předtím, než zařízení nebo podnik získá časově neomezené schválení.

(28)

Zařízení a podniky, jejichž činnost již byla schválena v souladu s právními předpisy Společenství o hygieně potravin, by neměly mít povinnost žádat o schválení nebo registraci podle tohoto nařízení, jelikož schválení či registrace podle uvedených právních předpisů Společenství již zohledňují i cíle tohoto nařízení. Zařízení a podniky, které byly schváleny nebo registrovány podle právních předpisů o hygieně potravin, by však měly mít povinnost splňovat požadavky tohoto nařízení a být předmětem úředních kontrol prováděných za účelem zjištění, zda tyto požadavky dodržují.

(29)

Vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty by měly být na základě posouzení rizik klasifikovány do tří kategorií odpovídajících stupni rizika, které tyto produkty představují pro zdraví lidí a zvířat. Vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty představující vysoké riziko by se měly používat pouze pro účely mimo krmivový řetězec, zatímco použití produktů s nižším rizikem by mělo být za bezpečných podmínek povoleno.

(30)

Vědecký a technický pokrok může vést k rozvoji postupů, které zamezí rizikům pro zdraví lidí a zvířat nebo je sníží na minimum. Mělo by být možné měnit seznamy vedlejších produktů živočišného původu stanovené tímto nařízením za účelem zohlednění tohoto pokroku. Před jakoukoliv změnou a v souladu se všeobecnými zásadami právních předpisů Společenství, jejichž cílem je zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat, by mělo být provedeno posouzení rizik příslušnou vědeckou institucí, jako například Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, Evropskou agenturou pro léčivé přípravky nebo Vědeckým výborem pro spotřební zboží, v závislosti na druhu vedlejších produktů živočišného původu, u nichž mají být rizika posouzena. Mělo by se nicméně jasně stanovit, že jakmile se vedlejší produkty živočišného původu různých kategorií smíchají, mělo by se se směsí manipulovat v souladu s normami stanovenými pro tu složku dané směsi, která patří do kategorie s nejvyšším rizikem.

(31)

Vzhledem k vysokému riziku pro veřejné zdraví by se vedlejší produkty živočišného původu způsobující riziko přenosné spongiformní encefalopatie (TSE) neměly používat zejména v krmivech. Toto omezení by se mělo vztahovat také na volně žijící zvířata, jejichž prostřednictvím se může přenosné onemocnění přenášet. Omezením krmení vedlejšími produkty živočišného původu, které způsobují riziko TSE, by neměla být dotčena pravidla pro krmení stanovená v nařízení (ES) č. 999/2001.

(32)

Jako krmivo by se neměly používat ani vedlejší produkty živočišného původu ze zvířat používaných k pokusům, definovaných ve směrnici 86/609/EHS, jelikož tyto vedlejší produkty živočišného původu představují možné riziko. Členské státy však mohou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (11) povolit používání vedlejších produktů živočišného původu ze zvířat používaných k testování nových doplňkových látek v krmivu.

(33)

Podle nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 ze dne 26. června 1990, kterým se stanoví postup Společenství pro stanovení maximálních limitů reziduí veterinárních léčivých přípravků v potravinách živočišného původu (12), a směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat (13) není používání některých látek a produktů dovoleno. Kromě toho stanoví směrnice Rady 96/23/ES ze dne 29. dubna 1996 o kontrolních opatřeních u některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech (14) další pravidla kontroly některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech. Směrnice 96/23/ES rovněž stanoví pravidla, která se použijí v případě, že byla zjištěna přítomnost reziduí povolených látek nebo kontaminantů přesahující určité přípustné úrovně. V zájmu jednotnosti právních předpisů Společenství by se měly produkty živočišného původu, v nichž jsou zjištěny látky, které jsou v rozporu s nařízením (EHS) č. 2377/90 a směrnicemi 96/22/ES a 96/23/ES, s ohledem na riziko, které takové produkty představují pro potravinový a krmivový řetězec, klasifikovat jako materiály kategorie 1 nebo kategorie 2.

(34)

Hnůj a obsah trávicího traktu by nemělo být třeba neškodně odstraňovat za předpokladu, že se náležitým ošetřením zajistí, že se onemocnění během aplikace na půdu nebudou přenášet. Vedlejší produkty živočišného původu ze zvířat, která uhynou v hospodářství, a zvířat usmrcených za účelem eradikace nákaz by se neměly používat v krmivovém řetězci. Toto omezení by se rovněž mělo vztahovat na dovezené vedlejší produkty živočišného původu, jejichž dovoz do Společenství je povolen, pokud při kontrole na hraničním stanovišti Společenství nejsou v souladu s právními předpisy Společenství, a na produkty, které při kontrolách prováděných uvnitř Společenství neodpovídají platným požadavkům. Nedodržení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy (15) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009 o uvádění krmiv na trh (16) by nemělo vést k vyloučení produktů předložených k hraniční kontrole z krmivového řetězce.

(35)

Ode dne vstupu nařízení (ES) č. 1774/2002 v platnost omezuje automatická klasifikace některých vedlejších produktů živočišného původu jako materiálů kategorie 2 významným způsobem jejich možné používání, aniž by to nutně odpovídalo rizikům spojeným s těmito produkty. Z toho důvodu by měly být uvedené vedlejší produkty živočišného původu překlasifikovány mezi materiály kategorie 3, aby se umožnilo jejich používání pro některé krmné účely. Pro veškeré další vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou uvedeny v jedné ze tří stanovených kategorií, by se měla z preventivních důvodů zachovat automatická klasifikace jako materiály kategorie 2, zejména aby se zdůraznilo obecné vyloučení takového materiálu z krmivového řetězce pro jiná hospodářská zvířata než kožešinová.

(36)

Další právní předpisy, které vstoupily v platnost po přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (17), zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (18), nařízení (ES) č. 853/2004 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv (19), které nařízení (ES) č. 1774/2002 doplňuje, ukládají provozovatelům potravinářských a krmivářských podniků zásadní povinnost dodržovat právní předpisy Společenství, jejichž cílem je ochrana zdraví lidí a zvířat. V souladu s uvedenými předpisy by měli být provozovatelé provádějící svou činnost podle tohoto nařízení rovněž v prvé řadě odpovědni za to, že zajistí jeho dodržování. Tato povinnost by měla být dále přesněji vymezena, co se týče prostředků na zajištění sledovatelnosti, jako například oddělený sběr a řízené přemisťování vedlejších produktů živočišného původu. Pokud zavedené systémy, které zajišťují sledovatelnost produktů přemisťovaných pouze v jednom členském státě jinými způsoby, poskytují rovnocenné informace, měly by fungovat i nadále. Mělo by se všemožně usilovat o propagaci elektronických a dalších způsobů dokumentace, které nezahrnují papírové záznamy, zajistí-li úplnou možnost sledování produktů.

(37)

Je nutné zavést systém vlastních kontrol, který zajistí, že požadavky tohoto nařízení jsou v jednotlivých zařízeních nebo podnicích plněny. Při úředních kontrolách by příslušné orgány měly přihlížet také k provádění vlastních kontrol. V některých zařízeních nebo podnicích by měly být vlastní kontroly prováděny prostřednictvím systému založeného na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP). Zásady HACCP by měly být založeny na zkušenostech s jejich uplatňováním na základě právních předpisů Společenství o hygieně potravin a krmiv. V tomto ohledu by mohly vnitrostátní pokyny pro správnou praxi sloužit jako užitečný nástroj umožňující uplatňování zásad HACCP a dalších aspektů tohoto nařízení v praxi.

(38)

Vedlejší produkty živočišného původu by měly být používány, pouze pokud jsou rizika pro zdraví lidí a zvířat v průběhu jejich zpracování a při uvádění získaných produktů vyrobených na bázi vedlejších produktů živočišného původu na trh snížena na minimum. Není-li tato možnost dostupná, měly by být vedlejší produkty živočišného původu za bezpečných podmínek neškodně odstraněny. Možnosti pro používání vedlejších produktů živočišného původu různých kategorií by měly být upřesněny tak, aby byly v souladu s ostatními právními předpisy Společenství. Obecně by měly být možnosti týkající se kategorie rizikovějších produktů otevřeny také pro méně rizikové kategorie, pokud s ohledem na riziko, které se pojí s některými vedlejšími produkty živočišného původu, neexistují zvláštní faktory.

(39)

Neškodné odstranění vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů by mělo být prováděno v souladu s právními předpisy z oblasti životního prostředí týkajícími se skládek a spalování odpadů. Aby byla zajištěna jednotnost, mělo by být spalování prováděno v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadů (20). Spoluspalování odpadů, buď jako jejich využití, nebo neškodné odstranění, musí splňovat podobné podmínky pro schválení a provoz jako spalování odpadů, zejména co se týče mezních hodnot emisí do ovzduší, vypouštění odpadních vod a zbytků, kontroly a sledování a požadavků na měření. V důsledku toho by mělo být povoleno přímé spoluspalování všech tří kategorií materiálů bez předchozího zpracování. Kromě toho by měla být zavedena zvláštní ustanovení týkající se schvalování nízkokapacitních i vysokokapacitních spaloven.

(40)

Použití vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů jako paliva ve spalovacím procesu by mělo být povoleno a nemělo být považováno za neškodné odstraňování odpadu. Toto použití by nicméně mělo být prováděno za podmínek, které zajistí ochranu zdraví lidí a zvířat i dodržování příslušných norem v oblasti životního prostředí.

(41)

Toto nařízení by mělo umožnit určení parametrů pro zpracovatelské metody, co se týče času, teploty a tlaku u vedlejších produktů živočišného původu, a to zejména pro metody v současnosti nazývané 2 až 7 podle nařízení (ES) č. 1774/2002.

(42)

Ulity měkkýšů a korýšů, z nichž byly odstraněny měkké tkáně nebo maso, by měly být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeny. Z důvodu rozdílných postupů ve Společenství, pokud jde o odstraňování měkkých tkání nebo masa z ulit, by mělo být možné používat ulity, z nichž měkká tkáň nebo maso nebyly zcela odstraněny, za předpokladu, že toto použití nevede ke vzniku rizik pro zdraví lidí a zvířat. Vnitrostátní pokyny pro správnou praxi by mohly pomoci při šíření znalostí o vhodných podmínkách, za kterých by toto používání bylo možné.

(43)

S ohledem na omezené riziko pro zdraví lidí a zvířat, které v souvislosti s těmito produkty vzniká, by měl příslušný orgán být schopen povolit přípravu biodynamických přípravků podle nařízení Rady (EHS) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů (21) na základě materiálů kategorie 2 a kategorie 3 a jejich aplikace na půdu.

(44)

Nové technologie, které jsou dnes vyvíjeny, nabízejí výhodné způsoby výroby energie na základě vedlejších produktů živočišného původu nebo zajištění bezpečného neškodného odstranění těchto produktů. Bezpečné neškodné odstraňování vedlejších produktů živočišného původu může být prováděno na základě různých metod jejich bezpečné izolace na místě a zavedených způsobů jejich neškodného odstraňování a také na základě povolených zpracovatelských parametrů spolu s novými normami, které získaly kladné hodnocení. Aby byl zohledněn vědecký a technický pokrok v této oblasti, měly by být tyto technologie povoleny jako alternativní metody pro neškodné odstraňování nebo využívání vedlejších produktů živočišného původu v celém Společenství. Jestliže byl určitý technologický postup vyvinut soukromým subjektem, měla by být před udělením takového povolení předložena žádost, kterou zkontroluje příslušný orgán a posoudí Evropský úřad pro bezpečnost potravin, s cílem zajistit, že je provedeno zhodnocení potenciálu na snížení rizika daného postupu a zachována práva soukromých subjektů, včetně zachování důvěrnosti obchodních informací. Aby bylo žadatelům poskytnuto vodítko, měl by být přijat standardní formát žádosti. Jelikož má mít tento doklad pouze orientační povahu, měl by být přijat poradním postupem ve spolupráci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin.

(45)

Je vhodné objasnit požadavky, které se vztahují na uvádění vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů určených ke krmným účelům a organických hnojiv a půdních přídavků na trh, aby byla zajištěna ochrana potravinového a krmivového řetězce. Ke krmení hospodářských zvířat jiných než kožešinových by se měl používat pouze materiál kategorie 3. Hnojiva vyrobená na základě vedlejších produktů živočišného původu mohou mít vliv na bezpečnost potravinového a krmivového řetězce. Jestliže byla vyrobena z masokostní moučky získané z materiálu kategorie 2 nebo ze zpracovaných živočišných bílkovin, měla by být do nich přidána složka, například anorganická nebo nestravitelná látka, která zabrání jejich přímému použití ke krmným účelům. Tato příměs není vyžadována, pokud složení nebo obal produktů, zejména produktů určených k použití konečným spotřebitelem, brání jejich nesprávnému použití ke krmným účelům. Při určování těchto složek je třeba přihlížet k různým okolnostem týkajícím se klimatu, půdy a účelu používání konkrétních hnojiv.

(46)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1523/2007 ze dne 11. prosince 2007, kterým se zakazuje uvádět na trh, dovážet do Společenství a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže (22), stanoví celkový zákaz uvádět na trh, dovážet a vyvážet kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže. Uvedený zákaz by nicméně neměl ovlivnit povinnost danou tímto nařízením neškodně odstraňovat vedlejší produkty živočišného původu z koček a psů, včetně kůží.

(47)

Podpora vědy a výzkumu a umělecké činnosti mohou vyžadovat použití vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů všech kategorií, a to někdy v množství menším, než bývá předmětem obchodování. Aby byly dovoz a použití těchto vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů usnadněny, měl by být příslušný orgán schopen stanovit podmínky pro tyto činnosti u každého případu zvlášť. V případech, kdy jsou nutná opatření na úrovni Společenství, by měly být stanoveny harmonizované podmínky.

(48)

Nařízení (ES) č. 1774/2002 obsahuje podrobná ustanovení, která umožňují na základě výjimky krmení některých zvířat chovaných v zoologických zahradách materiály kategorií 2 a 3. Toto nařízení by mělo stanovit obdobná ustanovení, která by umožňovala krmení určitými druhy materiálu kategorie 1 a byla by doplněna o možnost stanovit podrobná pravidla pro zvládání veškerých možných rizik pro zdraví lidí a zvířat.

(49)

Za účelem podpory biologické rozmanitosti povoluje nařízení (ES) č. 1774/2002 krmení ohrožených či chráněných druhů mrchožravých ptáků a dalších druhů žijících ve svém přírodním stanovišti materiálem kategorie 1. Aby byl pro zachování uvedených druhů poskytnut přiměřený nástroj, měl by být uvedený postup krmení podle tohoto nařízení i nadále povolen v souladu podmínkami pro prevenci šíření onemocnění. Zároveň by měly být v prováděcích předpisech umožňujících používání tohoto materiálu kategorie 1 ke krmným účelům na rozsáhlých pastvinách nebo ke krmení dalších masožravých živočichů, jako jsou medvědi a vlci, stanoveny hygienické podmínky. Je důležité, aby tyto hygienické podmínky přihlížely k přirozeným zvyklostem příslušných živočišných druhů v oblasti výživy a také k cílům Společenství týkajícím se podpory biologické rozmanitosti, jak se uvádí ve sdělení Komise ze dne 22. května 2006 s názvem „Zastavení ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010 – v dalších letech“.

(50)

Zahrabání a spálení vedlejších produktů živočišného původu, zejména mrtvých zvířat, může být v některých situacích odůvodněné, obzvláště v odlehlých oblastech nebo v situacích tlumení nákazy vyžadujících nouzové neškodné odstranění zvířat usmrcených v rámci opatření k tlumení vzplanutí závažného přenosného onemocnění. Zejména by se mělo za zvláštních okolností povolit neškodné odstraňování vedlejších produktů živočišného původu na místě, jelikož dostupné asanační a spalovací kapacity v regionu nebo členském státě by jinak v souvislosti s tlumením nákazy mohly představovat omezující faktor.

(51)

Stávající odchylka týkající se zahrabávání a spalování vedlejších produktů živočišného původu by se měla rozšířit na oblasti, k nimž není prakticky možný přístup nebo tento přístup představuje riziko pro zdraví a bezpečnost osob pracujících na sběru těchto produktů. Zkušenosti nabyté při používání nařízení (ES) č. 1774/2002 a v souvislosti s živelními pohromami, jako jsou lesní požáry a záplavy v některých členských státech, ukázaly, že za takových výjimečných okolností lze zahrabání nebo spálení v místě povolit, aby se zajistilo rychlé neškodné odstranění zvířat a zabránilo se rizikům šíření onemocnění. Celková rozloha odlehlých oblastí v členském státě by měla být na základě zkušeností získaných s uplatňováním nařízení (ES) č. 999/2001 omezena, aby se zajistilo splnění základní povinnosti zavedení vhodného systému neškodného odstraňování podle tohoto nařízení.

(52)

Některým zařízením nebo podnikům, které manipulují pouze s malým množstvím vedlejších produktů živočišného původu, jež nepředstavují riziko pro zdraví lidí a zvířat, by mělo být povoleno pod úředním dozorem tyto vedlejší produkty neškodně odstraňovat jinými prostředky než neškodným odstraňováním podle tohoto nařízení. Aby však bylo zajištěno jednotné uplatňování kritérií pro tyto výjimečné situace, měla by být stanovena na úrovni Společenství, a to na základě skutečné situace v jednotlivých odvětvích a dostupnosti jiných systémů neškodného odstraňování vedlejších produktů živočišného původu v některých členských státech.

(53)

Za účelem zajištění právní jistoty by měla být stanovena možná opatření, k nimž může příslušný orgán při provádění úředních kontrol přistoupit, zejména pokud jde o pozastavení nebo trvalý zákaz činnosti či o stanovení podmínek zajišťujících správné uplatňování tohoto nařízení. Tyto úřední kontroly by měly být prováděny v souladu s víceletými programy kontroly uvedenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a předpisů týkajících se zdraví a dobrých životních podmínek zvířat (23).

(54)

S cílem zajistit, aby členské státy mohly kontrolovat množství materiálu, který je dovážen na jejich území za účelem neškodného odstranění, by měl příslušný orgán povolovat přijetí takového materiálu na svém území.

(55)

Za účelem zajištění zvládání možných rizik lze stanovit povinnost tlakové sterilizace a pomocné přepravní podmínky. Aby byla zajištěna sledovatelnost a spolupráce mezi příslušnými orgány členských států kontrolujících odesílání vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů, měl by být pro poskytování informací o odesílání materiálů kategorií 1 a 2, masokostní moučky nebo živočišného tuku získaného z materiálů kategorií 1 a 2 a zpracovaných živočišných bílkovin získaných z materiálu kategorie 3 používán systém Traces, zavedený rozhodnutím Komise 2004/292/ES (24). V případě materiálů, které se obvykle zasílají v malém množství pro účely výzkumu, vzdělávací účely, uměleckou činnost a diagnostiku, by měly být s cílem zajistit snadnější přemisťování těchto materiálů ve Společenství stanoveny zvláštní podmínky. Za zvláštních okolností by mělo být povoleno uzavírání dvoustranných dohod umožňujících kontrolu materiálů přemisťovaných mezi členskými státy se společnou hranicí.

(56)

Aby byla usnadněna přeprava zásilek přes třetí země sousedící s více než jedním členským státem, měl by být zaveden zvláštní režim pro odesílání zásilek z území jednoho členského státu na území jiného členského státu přes území třetí země, zejména s cílem zajistit, aby byly zásilky, které znovu vstupují na území Společenství, podrobeny veterinárním kontrolám v souladu se směrnicí Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (25).

(57)

V zájmu jednotnosti právních předpisů Společenství je nezbytné upřesnit vztah mezi pravidly stanovenými v tomto nařízení a právními předpisy Společenství o odpadech. Měl by být zejména zajištěn soulad se zákazy vývozu odpadů stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (26). Aby se zabránilo možným škodlivým účinkům na životní prostředí, měl by být zakázán vývoz vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů určených k neškodnému odstranění spálením a uložením na skládku. Mělo by se rovněž zabránit vývozu vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů v případech, kdy jsou určeny k použití v bioplynových stanicích nebo kompostárnách ve třetích zemích, které nejsou členy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), aby se zabránilo možnému nepříznivému dopadu na životní prostředí a rizikům pro zdraví lidí a zvířat. Při uplatňování ustanovení o odchylkách ze zákazu vývozu je Komise ve svých rozhodnutích povinna plně respektovat Basilejskou úmluvu o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, která byla jménem Společenství uzavřena rozhodnutím Rady 93/98/EHS (27), a změnu této úmluvy obsaženou v rozhodnutí konference stran č. III/1, která byla jménem Společenství schválena rozhodnutím Rady 97/640/ES (28) a provedena nařízením (ES) č. 1013/2006.

(58)

Kromě toho by se mělo zajistit, aby vedlejší produkty živočišného původu, které jsou smíchány nebezpečnými odpady uvedenými v rozhodnutí Komise 2000/532/ES ze dne 3. května 2000, kterým se nahrazuje rozhodnutí 94/3/ES, kterým se stanoví seznam odpadů podle čl. 1 písm. a) směrnice Rady 75/442/EHS o odpadech, a rozhodnutí Rady 94/904/ES, kterým se stanoví seznam nebezpečných odpadů ve smyslu čl. 1 odst. 4 směrnice Rady 91/689/EHS o nebezpečných odpadech (29), nebo které jsou takovými odpady kontaminovány, byly mezi členskými státy dováženy, vyváženy nebo odesílány pouze v souladu s nařízením (ES) č. 1013/2006. Je rovněž nutné stanovit pravidla pro odesílání takového materiálu uvnitř členského státu.

(59)

Komise by měla mít možnost provádět v členských státech kontroly. Kontroly Společenství ve třetích zemích by měly být prováděny v souladu s nařízením (ES) č. 882/2004.

(60)

Dovoz vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů do Společenství a tranzit takového materiálu by měl být prováděn v souladu s pravidly, která jsou alespoň stejně přísná jako pravidla uplatňovaná ve Společenství. Pravidla uplatňovaná na vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty ve třetích zemích mohou být rovněž uznána jako rovnocenná pravidlům stanoveným v právních předpisech Společenství. Vzhledem k možnému riziku spojenému s produkty určenými k použití mimo krmivový řetězec by měl být na tyto produkty uplatňován zjednodušený soubor dovozních pravidel.

(61)

Právní předpisy Společenství týkající se výroby získaných produktů určených k použití jako kosmetické prostředky, léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky tvoří ucelený rámec pro uvádění těchto výrobků na trh: směrnice Rady 76/768/EHS ze dne 27. července 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kosmetických prostředků (30), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (31), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (32), směrnice Rady 90/385/EHS ze dne 20. června 1990 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aktivních implantabilních zdravotnických prostředků (33), směrnice Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích (34) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES ze dne 27. října 1998 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro  (35) (dále jen „zvláštní směrnice“). Zvláštní směrnice o kosmetických prostředcích a zdravotnických prostředcích nicméně neupravují ochranu před riziky pro zdraví zvířat. V takových případech by se na uvedená rizika mělo použít toto nařízení a v souladu s nařízením (ES) č. 178/2002 by mělo být možné zavést ochranná opatření.

(62)

Vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty, které jsou dodávány jako materiál nebo složky pro výrobu těchto získaných produktů, by rovněž měly podléhat požadavkům zvláštních směrnic, pokud uvedené směrnice stanoví pravidla pro zvládání rizik pro zdraví lidí a zvířat. Uvedené zvláštní směrnice již upravují pravidla pro výchozí materiál živočišného původu, který může být používán pro výrobu uvedených získaných produktů, a stanoví určité podmínky pro zajištění ochrany zdraví lidí a zvířat. Zejména směrnice 76/768/EHS vylučuje materiály kategorií 1 a 2 jako součást složení kosmetických přípravků a ukládá výrobcům povinnost dodržovat správnou výrobní praxi. Směrnice Komise 2003/32/ES (36) zavádí podrobné specifikace, pokud jde o zdravotnické prostředky vyráběné s použitím tkání živočišného původu.

(63)

Pokud však uvedené podmínky dosud nebyly ve zvláštních směrnicích stanoveny nebo pokud nepokrývají některá rizika pro zdraví lidí a zvířat, mělo by se použít toto nařízení a v souladu s nařízením (ES) č. 178/2002 by mělo být možné přijímat ochranná opatření.

(64)

Některé získané produkty nevstupují do krmivového řetězce a nejsou aplikovány na půdu, která je spásána hospodářskými zvířaty nebo na které je sekán rostlinný porost ke krmení. Takové získané produkty zahrnují produkty určené k technickému využití, například ošetřené kůže pro kožedělnou výrobu, zpracovanou vlnu pro textilní průmysl, produkty z kostí pro klih a zpracovaný materiál určený pro krmivo pro zvířata v zájmovém chovu. Provozovatelům by mělo být povoleno takové produkty uvádět na trh za předpokladu, že buď jsou získány ze surovin, které nevyžadují žádné ošetření, anebo ošetření či konečné použití ošetřeného materiálu zajišťují přiměřené zvládání rizika.

(65)

V řadě členských států byla odhalena určitá selhání v oblasti dodržování pravidel stanovených v nařízení (ES) č. 1774/2002. Z toho důvodu je kromě přísného prosazování uvedených pravidel třeba trestních a jiných sankcí vůči provozovatelům, kteří uvedená pravidla nedodržují. Je tedy nutné, aby členské státy stanovily sankce za porušení tohoto nařízení.

(66)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovení pravidel pro ochranu zdraví lidí a zvířat v případě vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů, která by omezovala a minimalizovala rizika pro zdraví lidí a zvířat, jež se s těmito produkty pojí, a zejména chránila bezpečnost potravinového a krmivového řetězce, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(67)

S cílem zvýšit právní jistotu a s ohledem na obecný cíl Komise zjednodušit právní předpisy by měl být v tomto nařízení stanoven jednotný rámec pravidel, který zohlední pravidla stanovená v nařízení (ES) č. 1774/2002 i získané zkušenosti a pokrok dosažený ode dne vstupu uvedeného nařízení v platnost. Nařízení (ES) č. 1774/2002 by proto mělo být zrušeno a nahrazeno tímto nařízením.

(68)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (37).

(69)

Za účelem dosažení větší jednotnosti a přehlednosti právních předpisů Společenství by technická pravidla týkající se specifických činností zahrnujících vedlejší produkty živočišného původu, která jsou nyní stanovena v přílohách nařízení (ES) č. 1774/2002 a v prováděcích opatřeních přijatých Komisí na základě uvedeného nařízení (38), měla být stanovena ve zvláštních prováděcích aktech. V souladu s rozhodnutím Komise 2004/613/ES ze dne 6. srpna 2004 na vytvoření poradní skupiny potravinového řetězce a zdraví zvířat a rostlin (39) by měli být konzultováni a informováni spotřebitelé a sociálně ekonomická prostředí, kterých se otázky související s tímto nařízením týkají.

(70)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí pravidel, která mění konečný bod výrobního řetězce některých získaných produktů a v případě některých jiných získaných produktů tento konečný bod stanoví, pravidel týkajících se závažných přenosných onemocnění, při jejichž výskytu by nemělo být povoleno odesílání vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů, případně podmínek jejich odesílání, opatření, která mění kategorizaci vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů, opatření k omezení jejich použití a neškodného odstraňování, opatření stanovících podmínky uplatňování některých odchylek týkajících se využití, sběru a neškodného odstraňování vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů, a opatření, podle nichž je nebo není povoleno aplikovat konkrétní alternativní metody pro využití či neškodné odstraňování vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů.

(71)

Kromě toho je třeba zmocnit Komisi k přijímání konkrétnějších pravidel týkajících se sběru a přepravy vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů, požadavků na infrastrukturu a vybavení a hygienických požadavků v zařízeních nebo podnicích manipulujících s vedlejšími produkty živočišného původu a získanými produkty, podmínek a technických požadavků na manipulaci s vedlejšími produkty živočišného původu a získanými produkty, včetně důkazů, které mají být předloženy za účelem validace takového ošetření, podmínek pro uvádění vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů na trh, požadavků týkajících se bezpečného získávání materiálů, jejich bezpečného ošetření a bezpečného konečného použití, podmínek pro dovoz, tranzit a vývoz vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů, podrobných opatření týkajících se provádění úředních kontrol, včetně pravidel pro referenční metody mikrobiologických vyšetření, a podmínek kontroly zasílání některých vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů mezi členskými státy. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(72)

Z důvodu účinnosti by měly být lhůty obvykle použitelné v rámci regulativního postupu s kontrolou k přijetí opatření, která stanoví podmínky pro odesílání vedlejších produktů živočišného původu z uzavřených hospodářství, podniků nebo oblastí, zkráceny. Z naléhavých důvodů je k přijetí opatření pozměňujících konečný bod výrobního řetězce některých produktů nezbytné použít postup pro naléhavé případy stanovený v čl. 5a odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES,

a)

na vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které podle právních předpisů Společenství nejsou určeny k lidské spotřebě, a

b)

na následující produkty, které jsou na základě nevratného rozhodnutí provozovatele určeny k jiným účelům než k lidské spotřebě:

a)

celá těla volně žijících zvířat nebo jejich části, kromě volně žijící zvěře, u nichž neexistuje podezření na infekci ani postižení onemocněním přenosným na člověka nebo zvířata, s výjimkou vodních živočichů vylovených k obchodním účelům;

b)

celá těla zvěře nebo jejich části, které nebyly po zabití sebrány v souladu se správnou mysliveckou praxí, aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 853/2004;

c)

vedlejší produkty živočišného původu z volně žijící zvěře a z masa volně žijící zvěře podle čl. 1 odst. 3 písm. e) nařízení (ES) č. 853/2004;

d)

oocyty, embrya a sperma určené pro plemenitbu;

e)

syrové mléko, mlezivo a produkty z nich získané, které jsou vyrobeny, přechovávány, neškodně odstraněny nebo použity v hospodářství původu;

f)

ulity měkkýšů a korýšů, z nichž byly odstraněny měkké tkáně a maso;

g)

odpad ze stravovacích zařízení, s výjimkou odpadu:

h)

aniž jsou dotčeny právní předpisy Společenství v oblasti životního prostředí, materiál z plavidel, která splňují nařízení (ES) č. 852/2004 a (ES) č. 853/2004, jenž vznikl během rybolovu a je neškodně odstraněn do moře, kromě materiálu získaného z ryb vykuchaných na palubě, které vykazují příznaky onemocnění (též parazitárního) přenosného na člověka;

i)

syrová krmiva pro zvířata v zájmovém chovu pocházející z maloobchodních prodejen, kde k bourání a skladování dochází pouze za účelem přímého prodeje spotřebiteli na místě;

j)

syrová krmiva pro zvířata v zájmovém chovu pocházející ze zvířat poražených v hospodářství původu k soukromé domácí spotřebě a na

k)

výkaly a moč, s výjimkou hnoje a nemineralizovaného guána.

1)

„vedlejšími produkty živočišného původu“ celá těla zvířat nebo jejich části, produkty živočišného původu nebo jiné produkty získané ze zvířat, které nejsou určeny k lidské spotřebě, včetně oocytů, embryí a spermatu;

2)

„získanými produkty“ produkty získané z jednoho nebo více ošetření, přeměn nebo fází při zpracování vedlejších produktů živočišného původu;

3)

„produkty živočišného původu“ produkty živočišného původu podle definice v bodě 8.1 přílohy I nařízení (ES) č. 853/2004;

4)

„jatečně upraveným tělem“ jatečně upravené tělo podle definice v bodě 1.9 přílohy I nařízení (ES) č. 853/2004;

5)

„zvířetem“ jakýkoli bezobratlý živočich či obratlovec;

6)

„hospodářským zvířetem“:

7)

„volně žijícím zvířetem“ jakékoli zvíře, které není drženo lidmi;

8)

„zvířetem v zájmovém chovu“ jakékoli zvíře, které náleží k druhům, které jsou běžně živeny a drženy lidmi pro jiné než hospodářské účely, nikoli však konzumovány;

9)

„vodními živočichy“ vodní živočichové podle definice v čl. 3 odst. 1 písm. e) směrnice 2006/88/ES;

10)

„příslušným orgánem“ ústřední orgán členského státu odpovědný za zajištění dodržování požadavků tohoto nařízení nebo jakýkoli jiný orgán, na který byla tato pravomoc přenesena; případně se tímto orgánem rovněž rozumí odpovídající orgán třetí země;

11)

„provozovatelem“ fyzická nebo právnická osoba, včetně přepravců, obchodníků a uživatelů, která má vedlejší produkt živočišného původu nebo získaný produkt pod svou skutečnou kontrolou;

12)

„uživatelem“ fyzická nebo právnická osoba používající vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty ke zvláštním krmným účelům, k výzkumu nebo jiným specifickým účelům;

13)

„zařízením“ nebo „podnikem“ jakékoli místo, kde probíhá jakákoli činnost zahrnující manipulaci s vedlejšími produkty živočišného původu nebo se získanými produkty, kromě rybářských plavidel;

14)

„uvedením na trh“ jakákoli činnost, jejímž účelem je prodávat vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty třetí osobě ve Společenství, nebo jakákoli jiná forma dodávky za úplatu nebo bezúplatně této třetí osobě nebo skladování za účelem dodávky této třetí osobě;

15)

„tranzitem“ přemístění přes území Společenství z území jedné třetí země na území jiné třetí země, jiné než přemístění po moři nebo letecky;

16)

„vývozem“ přemístění ze Společenství do třetí země;

17)

„přenosnými spongiformními encefalopatiemi (TSE)“ veškeré přenosné spongiformní encefalopatie podle definice v čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 999/2001;

18)

„specifikovaným rizikovým materiálem“ specifikovaný rizikový materiál podle definice v čl. 3 odst. 1 písm. g) nařízení (ES) č. 999/2001;

19)

„tlakovou sterilizací“ zpracování vedlejších produktů živočišného původu po snížení velikosti částic na 50 mm nebo méně, při teplotě jádra vyšší než 133 °C po dobu alespoň 20 minut bez přerušení za absolutního tlaku alespoň 3 bary;

20)

„hnojem“ veškeré výkaly nebo moč hospodářských zvířat, kromě výkalů a moči farmových ryb, s podestýlkou i bez ní;

21)

„povolenou skládkou“ skládka, pro kterou bylo vydáno povolení v souladu se směrnicí 1999/31/ES;

22)

„organickým hnojivem“ a „půdním přídavkem“ materiály živočišného původu používané k udržování nebo zlepšování výživy rostlin a fyzikálních a chemických vlastností a biologické aktivity půd, ať už samostatně nebo společně; mohou zahrnovat hnůj, nemineralizované guáno, obsah trávicího traktu, kompost a zbytky rozkladu;

23)

„odlehlou oblastí“ oblast, jejíž živočišná populace je natolik malá a kde se zařízení nebo podniky pro neškodné odstraňování nacházejí v takové vzdálenosti, že opatření nezbytná ke sběru a přepravě vedlejších produktů živočišného původu by byla ve srovnání s neškodným odstraněním v místě nepřijatelně obtížná;

24)

„potravinou“ potravina podle definice v článku 2 nařízení (ES) č. 178/2002;

25)

„krmivem“ krmivo podle definice v čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 178/2002;

26)

„kalem z odstředivky a separátoru“ materiál získaný jako vedlejší produkt při čištění syrového mléka a oddělování nízkotučného mléka a smetany ze syrového mléka;

27)

„odpadem“ odpad podle definice v čl. 3 bodě 1 směrnice 2008/98/ES.

i)

sbírány, označovány a přepravovány bez zbytečného prodlení a

ii)

zpracovávány, používány nebo neškodně odstraňovány v souladu s tímto nařízením.

a)

u produktů uvedených v čl. 33 písm. a) až d) v případě rizika pro zdraví zvířat;

b)

u produktů uvedených v čl. 33 písm. e) a f) v případě rizika pro zdraví lidí a zvířat.

a)

podle veterinárních právních předpisů Společenství, nebo

b)

z důvodu výskytu závažného přenosného onemocnění

a)

celá těla a všechny jejich části, včetně kůží a kožek, těchto zvířat:

b)

tento materiál:

c)

vedlejší produkty živočišného původu získané ze zvířat, která byla podrobena nezákonnému ošetření podle definice v čl. 1 odst. 2 písm. d) směrnice 96/22/ES nebo čl. 2 písm. b) směrnice 96/23/ES;

d)

vedlejší produkty živočišného původu obsahující rezidua jiných látek a látek znečišťujících životní prostředí uvedených ve skupině B(3) přílohy I směrnice 96/23/ES, pokud tato rezidua překračují povolenou přípustnou hodnotu stanovenou právními předpisy Společenství, nebo nejsou-li v těchto předpisech stanoveny, vnitrostátními právními předpisy;

e)

vedlejší produkty živočišného původu sebrané během úpravy odpadních vod na základě prováděcích předpisů přijatých podle čl. 27 prvního pododstavce písm. c):

f)

odpad ze stravovacích zařízení vzniklý v dopravních prostředcích mezinárodní přepravy;

g)

směsi materiálu kategorie 1 buď s materiálem kategorie 2, nebo s materiálem kategorie 3, nebo s materiálem obou kategorií.

a)

hnůj, nemineralizované guáno a obsah trávicího traktu;

b)

vedlejší produkty živočišného původu sebrané během úpravy odpadních vod na základě prováděcích pravidel přijatých podle čl. 27 prvního pododstavce písm. c):

c)

vedlejší produkty živočišného původu, které obsahují rezidua povolených látek nebo kontaminantů přesahující přípustné úrovně podle čl. 15 odst. 3 směrnice 96/23/ES;

d)

produkty živočišného původu, které byly z důvodu výskytu cizích těles v těchto produktech prohlášeny za nevhodné k lidské spotřebě;

e)

produkty živočišného původu, kromě materiálů kategorie 1, které jsou:

f)

tato zvířata a jejich části, kromě zvířat a jejich částí uvedených v článku 8 nebo článku 10;

g)

směsi materiálu kategorie 2 s materiálem kategorie 3;

h)

vedlejší produkty živočišného původu jiné než materiál kategorie 1 nebo materiál kategorie 3.

a)

těla poražených zvířat a jejich části, nebo v případě zvěře těla usmrcených zvířat nebo jejich části, které jsou podle právních předpisů Společenství vhodné k lidské spotřebě, avšak z obchodních důvodů nejsou k lidské spotřebě určeny;

b)

jatečně upravená těla a níže uvedené části pocházející buď ze zvířat, která byla poražena na jatkách a po prohlídce před porážkou byla shledána jako způsobilá k porážce k lidské spotřebě, nebo těla a níže uvedené části zvěře usmrcené k lidské spotřebě v souladu s právními předpisy Společenství:

c)

vedlejší produkty živočišného původu z drůbeže a ze zajícovců poražených na farmě, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 3 písm. d) nařízení (ES) č. 853/2004, kteří nevykazovali příznaky onemocnění přenosného na člověka nebo zvířata;

d)

krev pocházející z níže uvedených zvířat, která nevykazovala žádné příznaky onemocnění přenosného krví na člověka nebo zvířata, která byla poražena na jatkách a která po prohlídce před porážkou byla shledána způsobilými k porážce k lidské spotřebě v souladu s právními předpisy Společenství:

e)

vedlejší produkty živočišného původu, které vznikají při výrobě produktů určených k lidské spotřebě, včetně odtučněných kostí, škvarků a kalu z odstředivky a separátoru ze zpracování mléka;

f)

produkty živočišného původu nebo potraviny obsahující produkty živočišného původu, které z obchodních důvodů nebo z důvodu problémů způsobených výrobními vadami, vadami balení nebo jinými závadami, z nichž nevzniká žádné riziko pro zdraví lidí ani zvířat, již nejsou určeny k lidské spotřebě;

g)

krmiva pro zvířata v zájmovém chovu a krmiva živočišného původu nebo krmiva obsahující vedlejší produkty živočišného původu či získané produkty, které z obchodních důvodů nebo z důvodu problémů způsobených výrobními vadami, vadami balení nebo jinými závadami, z nichž nevzniká žádné riziko pro zdraví lidí ani zvířat, již nejsou určeny ke krmení;

h)

krev, placenta, vlna, peří, srst, rohy, odřezky paznehtů a syrové mléko pocházející ze živých zvířat, která nevykazovala žádné příznaky onemocnění přenosného tímto produktem na člověka nebo zvířata;

i)

vodní živočichové a jejich části, kromě mořských savců, kteří nevykazovali žádné příznaky onemocnění přenosného na člověka nebo zvířata;

j)

vedlejší produkty živočišného původu z vodních živočichů pocházející ze zařízení nebo podniků na výrobu produktů určených k lidské spotřebě;

k)

níže uvedený materiál pocházející ze zvířat, která nevykazovala žádné příznaky onemocnění přenosného tímto materiálem na člověka nebo zvířata:

l)

vodní a suchozemští bezobratlí živočichové, kromě druhů patogenních pro člověka nebo zvířata;

m)

zvířata z řádů hlodavců (Rodentia) a zajícovců (Lagomorpha) nebo jejich části, kromě materiálu kategorie 1 uvedeného v čl. 8 písm. a) bodech iii), iv) a v) a materiálu kategorie 2 podle čl. 9 písm. a) až g);

n)

kůže a kožky, paznehty, peří, vlna, rohy, srst a kožešiny, které pocházejí z mrtvých zvířat, která nevykazovala žádné příznaky onemocnění přenosného tímto produktem na člověka nebo zvířata, kromě těch uvedených v písmenu b) tohoto článku;

o)

tuková tkáň pocházející ze zvířat, která nevykazovala žádné příznaky onemocnění přenosného tímto materiálem na člověka nebo zvířata, která byla poražena na jatkách a která po prohlídce před porážkou byla shledána způsobilými k porážce k lidské spotřebě v souladu s právními předpisy Společenství;

p)

odpady ze stravovacích zařízení, kromě odpadů uvedených v čl. 8 písm. f).

a)

krmení suchozemských zvířat určitého druhu, jiných než kožešinových zvířat, zpracovanými živočišnými bílkovinami získanými z těl zvířat stejného druhu nebo jejich částí;

b)

krmení hospodářských zvířat jiných než kožešinových odpady ze stravovacích zařízení nebo krmnými surovinami obsahujícími tento odpad nebo z něj získanými;

c)

krmení hospodářských zvířat rostlinným porostem, buď přímo jeho spásáním nebo krmením sekaným rostlinným porostem, z půdy, na níž byly použita organická hnojiva nebo půdní přídavky, kromě hnoje, ledaže toto sekání nebo spásání následovalo po uplynutí ochranné lhůty, která zajistí přiměřené zvládání rizik pro zdraví lidí a zvířat a která činí nejméně 21 dní, a

d)

krmení chovaných ryb zpracovanými živočišnými bílkovinami získanými z těl chovaných ryb stejného druhu nebo jejich částí.

a)

provádění kontrol a inspekcí, které zajistí uplatňování zákazů uvedených v odstavci 1, včetně metod stanovení a vyšetření používaných ke zjištění materiálů pocházejících z určitých druhů a hraničních hodnot pro nevýznamná množství zpracovaných živočišných bílkovin uvedených v odst. 1 písm. a) a d), která jsou způsobena náhodnou a technicky nevyhnutelnou kontaminací,

b)

podmínky pro krmení kožešinových zvířat zpracovanými živočišnými bílkovinami získanými z těl zvířat stejného druhu nebo jejich částí a

c)

podmínky pro krmení hospodářských zvířat rostlinným porostem z půdy, na níž byla použita organická hnojiva nebo půdní přídavky, zejména změna ochranné lhůty uvedené v odst. 1 písm. c).

a)

neškodně odstraní jako odpad spálením

b)

využije nebo neškodně odstraní spoluspálením, pokud je materiál kategorie 1 odpadem,

c)

v případě materiálu kategorie 1 jiného než materiálu uvedeného v čl. 8 písm. a) bodech i) a ii) neškodně odstraní zpracováním tlakovou sterilizací; výsledný materiál se trvale označí a zahrabe na povolené skládce;

d)

v případě materiálu kategorie 1 uvedeného v čl. 8 písm. f) neškodně odstraní zahrabáním na povolené skládce;

e)

použije jako palivo pro spalování pro energetické účely po předchozím zpracování nebo bez něj, nebo

f)

použije k výrobě získaných produktů uvedených v článcích 33, 34 a 36 a uvede na trh v souladu s uvedenými články.

a)

neškodně odstraní jako odpad spálením

b)

využije nebo neškodně odstraní spoluspálením, pokud je materiál kategorie 2 odpadem,

c)

neškodně odstraní na povolené skládce po zpracování tlakovou sterilizací a trvalém označení výsledného materiálu;

d)

využije k výrobě organických hnojiv nebo půdních přídavků, které mají být po případném zpracování tlakovou sterilizací a trvalém označení výsledného materiálu uvedeny na trh v souladu s článkem 32;

e)

zkompostuje nebo přemění na bioplyn

f)

bez zpracování aplikuje na půdu v případě hnoje, obsahu trávicího traktu vyjmutého z trávicího traktu, mléka, mléčných produktů a mleziva, které podle příslušného orgánu nepředstavují riziko šíření závažného přenosného onemocnění;

g)

v případě materiálu pocházejícího z vodních živočichů zesilážuje, zkompostuje nebo přemění na bioplyn;

h)

použije jako palivo pro spalování pro energetické účely po předchozím zpracování nebo bez něj, nebo

i)

použije k výrobě získaných produktů uvedených v článcích 33, 34 a 36 a uvede na trh v souladu s uvedenými články.

a)

neškodně odstraní jako odpad spálením, po předchozím zpracování nebo bez něj;

b)

využije nebo neškodně odstraní spoluspálením, pokud je materiál kategorie 3 odpadem, po předchozím zpracování nebo bez něj;

c)

po zpracování neškodně odstraní na povolené skládce;

d)

zpracuje, kromě materiálu kategorie 3, který se změnil rozkladem nebo znehodnocením, a představuje proto nepřijatelné riziko pro zdraví lidí a zvířat, a použije se:

e)

použije k výrobě syrových krmiv pro zvířata v zájmovém chovu, která se uvádějí na trh v souladu s článkem 35;

f)

zkompostuje nebo přemění na bioplyn;

g)

v případě materiálu pocházejícího z vodních živočichů zesilážuje, zkompostuje nebo přemění na bioplyn;

h)

v případě ulit měkkýšů a korýšů, kromě ulit uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. f), a v případě vaječných skořápek použije za podmínek stanovených příslušným orgánem, které zabraňují rizikům pro zdraví lidí a zvířat;

i)

použije jako palivo pro spalování pro energetické účely po předchozím zpracování nebo bez něj;

j)

použije k výrobě získaných produktů uvedených v článcích 33, 34 a 36 a uvede na trh v souladu s uvedenými články;

k)

v případě odpadu ze stravovacích zařízení uvedeného v čl. 10 písm. p) zpracuje tlakovou sterilizací nebo metodami zpracování uvedenými v čl. 15 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) nebo se zkompostuje či přemění na bioplyn, nebo

l)

bez zpracování aplikuje na půdu v případě syrového mléka, mleziva a produktů z nich vyrobených, které podle příslušného orgánu nepředstavují riziko šíření onemocnění přenosného tímto produktem na člověka nebo zvířata.

a)

zvláštní podmínky týkající se manipulace na lodi s materiálem získaným z ryb vykuchaných na palubě, které vykazují příznaky onemocnění (též parazitárního) přenosného na člověka, a jeho neškodného odstraňování;

b)

metody zpracování vedlejších produktů živočišného původu jiné než tlaková sterilizace, zejména co se týče parametrů, které se u těchto zpracovatelských metod musí použít, zvláště času, teploty, tlaku a velikosti částic;

c)

parametry pro přeměnu vedlejších produktů živočišného původu, včetně odpadu ze stravovacích zařízení, na bioplyn nebo kompost;

d)

podmínky spalování a spoluspalování vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů;

e)

podmínky spalování vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů pro energetické účely;

f)

podmínky výroby vedlejších produktů živočišného původu uvedených v čl. 10 písm. c) a manipulaci s nimi;

g)

zesilážování materiálu pocházejícího z vodních živočichů;

h)

trvalé označování vedlejších produktů živočišného původu;

i)

aplikaci některých vedlejších produktů živočišného původu, organických hnojiv a půdních přídavků na půdu;

j)

používání některých vedlejších produktů živočišného původu ke krmení hospodářských zvířat a

k)

úroveň rizika, které je v souvislosti s některými materiály považováno za nepřijatelné pro zdraví lidí a zvířat, jak uvádí čl. 14 písm. d).

a)

v odst. 1 prvním pododstavci písm. c), f) a g) mohou členské státy přijmout nebo zachovat vnitrostátní pravidla pro:

b)

v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) lze vedlejší produkty živočišného původy zde uvedené neškodně odstranit na moři, aniž jsou dotčeny právní předpisy Společenství v oblasti životního prostředí.

a)

v případě vedlejších produktů živočišného původu uvedených v čl. 15 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) neškodně odstraňovat a smí se s nimi nakládat v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v souladu s uvedeným písmenem;

b)

používat pro výzkum a další specifické účely v souladu s článkem 17;

c)

v případě vedlejších produktů živočišného původu uvedených v článku 18 používat ke zvláštním krmným účelům v souladu s uvedeným článkem;

d)

v případě vedlejších produktů živočišného původu uvedených v článku 19 neškodně odstraňovat v souladu s uvedeným článkem;

e)

neškodně odstraňovat nebo používat v souladu s alternativními metodami povolenými podle článku 20 na základě parametrů, mezi něž může patřit tlaková sterilizace nebo další požadavky tohoto nařízení nebo prováděcích opatření k němu;

f)

v případě materiálů kategorií 2 a 3, a pokud to povolí příslušný orgán, používat pro přípravu biodynamických přípravků podle čl. 12 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 834/2007 a jejich aplikaci na půdu;

g)

v případě materiálu kategorie 3, a pokud to povolí příslušný orgán, používat ke krmení zvířat v zájmovém chovu;

h)

v případě vedlejších produktů živočišného původu, kromě materiálu kategorie 1, které vznikají v průběhu chirurgického zákroku na živých zvířatech nebo při narození zvířat v hospodářství, a pokud to povolí příslušný orgán, neškodně odstraňovat v tomto hospodářství.

a)

zákaz následného použit vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů pro jiné účely a

b)

povinnost vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty bezpečně neškodně odstranit nebo je případně odeslat zpět do místa původu.

a)

zvířat chovaných v zoologických zahradách,

b)

zvířat chovaných v cirkusech,

c)

plazů a dravých ptáků jiných než chovaných v zoologických zahradách a cirkusech,

d)

kožešinových zvířat,

e)

volně žijících zvířat,

f)

psů z uznaných chovných stanic nebo smeček loveckých psů,

g)

psů a koček v útulcích,

h)

larev a červů pro rybí návnady.

a)

krmení zvířat chovaných v zoologických zahradách materiálem kategorie 1 uvedeným v čl. 8 písm. b) bodě ii) a materiálem získaným ze zvířat chovaných v zoologických zahradách ke krmení a

b)

krmení ohrožených nebo chráněných druhů mrchožravých ptáků a dalších druhů žijících ve svém přírodním stanovišti materiálem kategorie 1 uvedeným v čl. 8 písm. b) bodě ii) za účelem podpory biologické rozmanitosti.

a)

podmínky, za nichž lze povolit sběr a použití podle odstavce 1, pokud jde o přemisťování, uskladnění a používání materiálu kategorie 2 a materiálu kategorie 3 ke krmení, včetně v případě nově vznikajících rizik, a

b)

podmínky, za nichž lze v určitých případech povolit výjimkou z povinnosti stanovené v čl. 21 odst. 1 krmení materiálem kategorie 1 podle odstavce 2 tohoto článku, včetně:

a)

uhynulých zvířat v zájmovém chovu a koňovitých zahrabáním;

b)

materiálu kategorie 1 uvedeného v čl. 8 písm. a) bodě v) a písm. b) bodě ii) a materiálů kategorií 2 a 3 v odlehlých oblastech spálením nebo zahrabáním v místě nebo jinými způsoby pod úředním dozorem, kterými se zabraňuje přenosu rizik pro zdraví lidí a zvířat;

c)

materiálu kategorie 1 uvedeného v čl. 8 písm. b) bodě ii) a materiálů kategorií 2 a 3 v oblastech, k nimž není prakticky možný přístup nebo k nimž by tento přístup byl možný pouze za situace, která by z geografických nebo klimatických důvodů nebo z důvodu přírodní katastrofy představovala riziko pro zdraví a bezpečnost osob provádějících sběr, nebo do nichž by přístup vyžadoval použití neúměrných prostředků pro sběr, spálením nebo zahrabáním v místě nebo jinými způsoby pod úředním dozorem, kterými se zabraňuje přenosu rizik pro zdraví lidí a zvířat;

d)

materiálů kategorií 2 a 3, jež nepředstavují riziko pro zdraví lidí a zvířat a jejichž množství není větší než určitý týdenní objem stanovený s ohledem na povahu prováděných činností a druhy zvířat, z nichž dotčené vedlejší produkty živočišného původu pocházejí, jinými prostředky než spálením nebo zahrabáním v místě pod úředním dozorem;

e)

vedlejších produktů živočišného původu, kromě materiálu kategorie 1 uvedeného v čl. 8 písm. a) bodě i), v případě ohniska nákazy povinné hlášení, jestliže by přeprava do nejbližšího podniku schváleného pro zpracování nebo neškodné odstranění vedlejších produktů živočišného původu zvýšila nebezpečí šíření zdravotních rizik nebo by v případě rozsáhlého vzplanutí epizootického onemocnění znamenala překročení kapacity těchto podniků, spálením nebo zahrabáním v místě za podmínek, které zabraňují přenosu rizik pro zdraví lidí a zvířat, a

f)

včel a včelařských vedlejších produktů spálením nebo zahrabáním v místě za podmínek, které zabraňují přenosu rizik pro zdraví lidí a zvířat.

a)

o oblastech, které řadí do kategorie odlehlých oblastí pro účely použití odst. 1 písm. b), a důvodech k tomuto zařazení a aktualizované informace o každé změně tohoto zařazení a

b)

o využití povolení stanovených v odst. 1 písm. c) a d) týkajících se materiálů kategorií 1 a 2.

a)

podmínky, jejichž cílem je zajistit zvládání rizik pro zdraví lidí a zvířat v případě spálení a zahrabání v místě;

b)

maximální procento populace zvířat uvedené v odstavci 2;

c)

objem vedlejších produktů živočišného původu s ohledem na povahu činností a druhy zvířat, z nichž produkty pocházejí, podle odst. 1 písm. d) a

d)

seznam onemocnění uvedený v odst. 1 písm. e).

a)

omezena tak, aby se zabránilo jejich rozšíření před neškodným odstraněním vedlejších produktů živočišného původu v souladu s tímto nařízením či prováděcími opatřeními k němu, nebo

b)

snížena na míru, která je u dotčené kategorie vedlejších produktů živočišného původu alespoň rovnocenná zpracovatelským metodám stanoveným podle čl. 15 odst. 1 prvního pododstavce písm. b).

a)

buď opatření, kterým se alternativní metoda pro použití nebo neškodné odstranění vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů povoluje;

b)

nebo opatření, kterým se povolení takové alternativní metody odmítá.

a)

vzory obchodních dokladů, které musí vedlejší produkty živočišného původu doprovázet během přepravy, a

b)

vzory veterinárních osvědčení a podmínky, kterými se řídí způsob, jakým musí tato osvědčení během přepravy doprovázet vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty.

a)

případy, kdy je veterinární osvědčení vzhledem k úrovni rizika, které v souvislosti s některými získanými produkty vzniká pro zdraví lidí a zvířat, povinné;

b)

případy, kdy odchylně od odst. 2 prvního pododstavce a s ohledem na nízkou úroveň rizika, které v souvislosti s některými vedlejšími produkty živočišného původu nebo získanými produkty vzniká pro zdraví lidí a zvířat, může přeprava získaných produktů proběhnout bez dokladů nebo osvědčení stanovených v uvedeném odstavci;

c)

požadavky na identifikaci, včetně označování, a na oddělení různých kategorií vedlejších produktů živočišného původu během přepravy a

d)

podmínky pro zabránění rizikům pro zdraví lidí a zvířat, která vznikají v souvislosti se sběrem a přepravou vedlejších produktů živočišného původu, včetně podmínek pro bezpečnou přepravu těchto produktů, pokud jde o nádoby, vozidla a obalové materiály.

a)

ostatní provozovatele, kterým byly dodány jejich vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty, a

b)

provozovatele, kteří jim tyto produkty dodali.

a)

informace, které musí být zpřístupněny příslušným orgánům;

b)

dobu, po kterou se musí tyto informace uchovávat.

a)

před zahájením činnosti ohlásí příslušnému orgánu veškerá zařízení nebo podniky pod svou kontrolou, které působí v jakékoli fázi výroby, přepravy, manipulace, zpracování, skladování, uvádění na trh, distribuce, používání či neškodného odstraňování vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů;

b)

poskytují příslušnému orgánu informace:

a)

zpracování vedlejších produktů živočišného původu tlakovou sterilizací, zpracovatelskými metodami uvedenými v čl. 15 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) nebo alternativními metodami povolenými v souladu s článkem 20;

b)

neškodné odstraňování vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů spalováním jako odpadu, s výjimkou zařízení nebo podniků, které mají povolení k provozu podle směrnice 2000/76/ES;

c)

neškodné odstraňování nebo využití vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů spoluspalováním, pokud představují odpad, s výjimkou zařízení nebo podniků, které mají povolení k provozu podle směrnice 2000/76/ES;

d)

použití vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů ke spalování pro energetické účely;

e)

výroba krmiv pro zvířata v zájmovém chovu;

f)

výroba organických hnojiv a půdních přídavků;

g)

přeměna vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů na bioplyn či kompost;

h)

manipulace s vedlejšími produkty živočišného původu po jejich sběru, jako je třídění, dělení, chlazení, mražení, solení, odstraňování kůže a kožek nebo specifikovaného rizikového materiálu;

i)

skladování vedlejších produktů živočišného původu;

j)

skladování získaných produktů, které mají být:

a)

konkrétní kategorie uvedené v článku 8, 9 nebo 10, nebo

b)

více než jedné z kategorií uvedených v článcích 8, 9 nebo 10, s uvedením, zda jsou tyto činnosti prováděny:

a)

byly vybudovány tak, aby umožňovaly účinné čištění a dezinfekci, a je-li to nezbytné, aby konstrukce podlahy usnadňovala odtok tekutého materiálu;

b)

poskytovaly přístup k vhodným zařízením osobní hygieny, jako jsou toalety, šatny a umyvadla pro zaměstnance;

c)

byly vybaveny odpovídajícími prostředky ochrany proti škůdcům, jako jsou hmyz, hlodavci a ptáci;

d)

udržovaly přístroje a vybavení v dobrém stavu a zajistily pravidelnou kalibraci měřicích přístrojů a

e)

byly vybaveny odpovídajícím vybavením na čištění a dezinfekci nádob a vozidel s cílem zabránit riziku kontaminace.

a)

osoby pracující v nečisté části nevstupují do části čisté bez předchozí výměny nebo dezinfekce pracovního oděvu a obuvi;

b)

vybavení a přístroje nejsou přemisťovány z nečisté části do části čisté bez předchozího vyčištění nebo vydezinfikování a

c)

provozovatel zavede postup týkající se pohybu osob s cílem sledovat jejich pohyb a popsat správné používání brodítek a obdobných zařízení k desinfekci kol.

a)

se s vedlejšími produkty živočišného původu zachází tak, aby se zabránilo rizikům kontaminace;

b)

vedlejší produkty živočišného původu se zpracovávají v co nejkratší době. Po zpracování se se získanými produkty zachází tak, aby se zabránilo rizikům kontaminace, a stejně jsou i skladovány;

c)

v případě nutnosti je při zpracovávání vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů každá jejich část vystavena po určitou dobu dané teplotě, přičemž se zabraňuje rizikům opakované kontaminace;

d)

provozovatelé provádějí pravidelnou kontrolu příslušných parametrů (zejména teploty, tlaku, času, velikosti částic), je-li to vhodné, pomocí automatických přístrojů;

e)

stanoví se a doloží průběh čištění všech částí zařízení nebo podniků.

a)

požadavky na infrastrukturu a vybavení platné v zařízeních nebo podnicích;

b)

hygienické požadavky platné pro všechny druhy manipulace s vedlejšími produkty živočišného původu a se získanými produkty, včetně opatření upravujících hygienické požadavky na zařízení nebo podniky uvedené v čl. 25 odst. 1;

c)

podmínky a technické požadavky na manipulaci, ošetřování, přeměnu, zpracovávání a skladování vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů a podmínky úpravy odpadních vod;

d)

důkazy, které musí provozovatel předložit pro účely validace s ohledem na schopnost ošetření, přeměny nebo zpracování vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů zabraňovat rizikům pro zdraví lidí a zvířat;

e)

podmínky pro manipulaci s vedlejšími produkty živočišného původu nebo se získanými produkty více než jedné z kategorií uvedených v článcích 8, 9 a 10 ve stejném zařízení nebo podniku,

f)

podmínky předcházení křížové kontaminaci v případě, že jsou vedlejší produkty živočišného původu skladovány, ošetřovány nebo zpracovávány ve vyhrazené části zařízení nebo podniku uvedeného v článku 26;

g)

standardní parametry pro přeměnu pro zařízení na výrobu bioplynu a kompostování;

h)

požadavky platné pro spalování nebo spoluspalování v zařízeních s nízkou a vysokou kapacitou podle čl. 24 odst. 1 písm. b) a c) a

i)

požadavky platné pro spalování vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů uvedených v čl. 24 odst. 1 písm. d) pro energetické účely.

a)

zpracování vedlejších produktů živočišného původu;

b)

přeměny vedlejších produktů živočišného původu na bioplyn a kompost;

c)

skladování více než jedné kategorie vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů ve stejném zařízení nebo podniku a manipulace s nimi;

d)

výroby krmiv pro zvířata v zájmovém chovu.

a)

identifikují všechna rizika, kterým musí být předcházeno nebo která musí být vyloučena či omezena na přijatelnou úroveň;

b)

identifikují kritické kontrolní body na úrovních, v nichž je kontrola nezbytná pro předcházení riziku, pro jeho vyloučení nebo pro jeho omezení na přijatelnou úroveň;

c)

stanoví kritické limity v kritických kontrolních bodech, které s ohledem na předcházení identifikovanému riziku, jeho vyloučení nebo jeho omezení oddělují přijatelnost a nepřijatelnost;

d)

stanoví a používají účinné monitorovací postupy v kritických kontrolních bodech;

e)

stanoví nápravná opatření, jestliže z monitorování vyplývá, že kritický kontrolní bod není zvládán;

f)

stanoví postupy k ověřování úplnosti a účinného fungování opatření uvedených v písmenech a) až e). Ověřovací postupy se provádějí pravidelně;

g)

vytvářejí doklady a záznamy odpovídající typu a velikosti podniku, jejichž účelem je prokázat účinné používání opatření uvedených v písmenech a) až f).

a)

byly vypracovány na základě konzultace se zástupci stran, jejichž zájmy mohou být významně ovlivněny, a že byly rozšířeny mezi provozovatele v jednotlivých odvětvích a

b)

jejich obsah je proveditelný v odvětvích, kterých se týkají.

a)

patří mezi materiály kategorie 3 nebo jsou z nich získány, kromě materiálů uvedených v čl. 10 písm. n), o) a p);

b)

byly sebrány nebo zpracovány, podle okolností, v souladu s podmínkami pro tlakovou sterilizaci nebo jinými podmínkami, které zabraňují rizikům pro zdraví lidí a zvířat, v souladu s opatřeními přijatými podle článku 15 a všemi opatřeními, která byla stanovena v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, a

c)

pocházejí ze schválených nebo registrovaných zařízení nebo podniků, v závislosti na daném vedlejším produktu živočišného původu nebo získaném produktu.

a)

byly získány z materiálu kategorie 2 nebo materiálu kategorie 3;

b)

byly vyrobeny v souladu s podmínkami pro tlakovou sterilizaci nebo jinými podmínkami, které zabraňují rizikům pro zdraví lidí a zvířat, v souladu s požadavky stanovenými podle článku 15 a všemi opatřeními, která byla stanovena v souladu s odstavcem 3 tohoto článku;

c)

pocházejí ze schválených nebo registrovaných zařízení nebo podniků a

d)

byly v případě masokostní moučky získané z materiálu kategorie 2 a zpracovaných živočišných bílkovin určených k použití jako organická hnojiva a půdní přídavky nebo jako jejich součást smíchány se složkou, která vylučuje následné použití směsi ke krmným účelům, a označeny, vyžadují-li to opatření přijatá podle odstavce 3.

a)

hygienické a veterinární podmínky pro produkci a používání organických hnojiv a půdních přídavků;

b)

složky nebo látky pro označování organických hnojiv a půdních přídavků;

c)

složky, které se mají smíchat s organickými hnojivy nebo půdními přídavky;

d)

doplňkové podmínky, jako například metody označení a minimální poměry, jež mají být při přípravě směsi dodrženy, aby se vyloučilo použití takových hnojiv nebo půdních přídavků ke krmným účelům, a

e)

případy, kdy složení nebo obal umožňuje, aby se na určitý materiál povinnost míšení nevztahovala.

a)

kosmetické prostředky podle definice v čl. 1 odst. 1 směrnice 76/768/EHS;

b)

aktivní implantabilní zdravotnické prostředky podle definice v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 90/385/EHS;

c)

zdravotnické prostředky podle definice v čl. 1 odst. 2 písm. a) směrnice 93/42/EHS;

d)

diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle definice v čl. 1 odst. 2 písm. b) směrnice 98/79/ES;

e)

veterinární léčivé přípravky podle definice v čl. 1 odst. 2 směrnice 2001/82/ES;

f)

léčivé přípravky podle definice v čl. 1 odst. 2 směrnice 2001/83/ES.

a)

tyto produkty byly získány:

b)

zajistí zvládání rizik pro zdraví lidí a zvířat na základě bezpečného ošetření v souladu s článkem 38, jestliže bezpečné získávání materiálů podle článku 37 nezajišťuje dostatečné zvládnutí.

a)

uvedené produkty:

b)

zajistí zvládání rizik pro zdraví lidí a zvířat pomocí:

a)

které nepředstavují nepřijatelná rizika pro zdraví lidí a zvířat;

b)

které byly sebrány a přepraveny z místa sběru do výrobního zařízení nebo podniku za podmínek, které vylučují rizika pro zdraví lidí a zvířat, nebo

c)

které byly dovezeny do Společenství a přepraveny z místa prvního vstupu do výrobního zařízení nebo podniku za podmínek, které vylučují rizika pro zdraví lidí a zvířat.

a)

za podmínek, které nepředstavují nepřijatelná rizika pro zdraví lidí a zvířat, nebo

b)

které mohou představovat riziko pro zdraví lidí a zvířat, ke zvláštním účelům za předpokladu, že tento způsob použití je odůvodněn cíli stanovenými v právních předpisech Společenství, zejména s ohledem na ochranu zdraví lidí a zvířat.

a)

podmínky uvádění dovezených nebo z dovezených materiálů vyrobených krmiv pro zvířata v zájmovém chovu na trh, pokud jsou získána z materiálu kategorie 1 uvedeného v čl. 8 písm. c);

b)

podmínky pro bezpečné získávání a přemisťování materiálu, který má být použit za podmínek, které vylučují rizika pro zdraví lidí a zvířat;

c)

doklady podle čl. 37 odst. 2 prvního pododstavce;

d)

parametry pro výrobní postup podle čl. 38 prvního pododstavce, zejména co se týče fyzikálního nebo chemického ošetření použitého materiálu;

e)

požadavky na testování platné pro konečný produkt a

f)

podmínky pro bezpečné používání získaných produktů, které představují riziko pro zdraví lidí a zvířat.

a)

s příslušnými požadavky tohoto nařízení a prováděcími opatřeními k němu pro konkrétní vedlejší produkt živočišného původu nebo získaný produkt, které jsou alespoň stejně přísné jako požadavky vztahující se na produkci těchto vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů a jejich uvádění na trh ve Společenství;

b)

s podmínkami, jež jsou uznány alespoň za rovnocenné požadavkům na produkci těchto vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů a jejich uvádění na trh podle právních předpisů Společenství, nebo

c)

v případě vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů uvedených v článcích 33, 35 a 36, s požadavky stanovenými v uvedených článcích.

a)

specifikovaného rizikového materiálu probíhá pouze v souladu s nařízením (ES) č. 999/2001;

b)

vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů smíchaných nebo kontaminovaných jakýmkoli odpadem uvedeným v rozhodnutí 2000/532/ES jako nebezpečný probíhá, pouze pokud jsou splněny požadavky nařízení (ES) č. 1013/2006.

c)

materiálu kategorie 1, materiálu kategorie 2 a produktů z nich získaných, které nejsou určeny k výrobě získaných produktů uvedených v článcích 33, 35 a 36, probíhá pouze za předpokladu, že v souladu s čl. 42 odst. 2 prvním pododstavcem písm. a) byla přijata pravidla pro jejich dovoz;

d)

vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů určených pro účely uvedené v čl. 17 odst. 1 probíhá do přijetí harmonizovaných podmínek uvedených v čl. 17 odst. 2 v souladu s vnitrostátními opatřeními, která zajišťují zvládání rizik pro zdraví lidí a zvířat.

a)

musí pocházet z třetí země nebo její části uvedené na seznamu podle odstavce 4;

b)

musí pocházet ze zařízení nebo podniků schválených nebo registrovaných příslušným orgánem třetí země původu a musí být pro tento účel uvedeny na seznamu uvedeného orgánu, a

c)

musí být v místě vstupu do Společenství, kde proběhnou veterinární kontroly, doprovázeny doklady, například obchodním dokladem nebo veterinárním osvědčením a případně prohlášením, které odpovídá vzoru stanovenému v souladu s čl. 42 odst. 2 prvním pododstavcem písm. d).

a)

na právní předpisy dané třetí země;

b)

na strukturu příslušného orgánu a jeho kontrolních útvarů v dané třetí zemi, pravomoci těchto útvarů, dozor, kterému podléhají, a na jejich oprávnění účinně sledovat uplatňování vlastních právních předpisů;

c)

na skutečné hygienické podmínky uplatňované při produkci, výrobě, manipulaci, skladování a odesílání produktů živočišného původu určených pro Společenství;

d)

na záruky souladu s příslušnými hygienickými podmínkami, které je daná třetí země schopna poskytnout;

e)

na zkušenosti s uváděním produktů z dané třetí země na trh a výsledky kontrol provedených při dovozu;

f)

na výsledky případných kontrol Společenství v dané třetí zemi;

g)

na nákazový status hospodářských zvířat, dalších domácích zvířat a volně žijících zvířat v dané třetí zemi, přičemž zvláštní pozornost je věnována exotickým onemocněním zvířat a veškerým hlediskům obecné nákazové situace v této zemi, která by mohla představovat riziko pro zdraví lidí nebo zvířat ve Společenství;

h)

na pravidelnost a rychlost, s jakou daná třetí země poskytuje informace o výskytu infekčních onemocnění zvířat na svém území, zejména pak onemocnění uvedených v Kodexu zdraví suchozemských živočichů a Kodexu zdraví vodních živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat;

i)

na předpisy pro prevenci a tlumení infekčních onemocnění zvířat platné v dané třetí zemi, včetně pravidel dovozu z jiných třetích zemí, a na jejich uplatňování.

a)

podmínky pro dovoz a tranzit materiálů kategorií 1 a 2 a produktů z nich získaných;

b)

omezení týkající se zdraví lidí a zvířat uplatňovaná na dovezený materiál kategorie 3 nebo produkty z něj získané, která mohou být stanovena odkazem na seznamy Společenství třetích zemí nebo jejich částí sestavené v souladu s čl. 41 odst. 4 nebo za jiným účelem v oblasti zdraví lidí nebo zvířat;

c)

podmínky pro výrobu vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů v zařízeních nebo podnicích třetích zemí; tyto podmínky mohou zahrnovat způsoby kontrol těchto zařízení nebo podniků příslušným orgánem a mohou osvobodit některé druhy zařízení nebo podniků manipulujících s vedlejšími produkty živočišného původu nebo získanými produkty od povinnosti získat schválení nebo registraci podle čl. 41 odst. 3 druhého pododstavce písm. b), a

d)

vzory veterinárních osvědčení, obchodní doklady a prohlášení, která musí zásilky doprovázet a v nichž jsou uvedeny podmínky, za nichž lze prohlásit, že dané vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty byly sebrány nebo vyrobeny v souladu s požadavky tohoto nařízení.

a)

specifikovaného rizikového materiálu probíhá pouze v souladu s nařízením (ES) č. 999/2001;

b)

vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů smíchaných s jakýmkoli odpadem uvedeným v rozhodnutí 2000/532/ES jako nebezpečný nebo jím kontaminovaných probíhá, pouze pokud jsou splněny požadavky nařízení (ES) č. 1013/2006.

a)

pozastaví schválení zařízením nebo podnikům schváleným v souladu s tímto nařízením, pokud:

b)

odejme schválení zařízením nebo podnikům schváleným v souladu s tímto nařízením, pokud:

c)

uloží zařízením nebo podnikům zvláštní podmínky s cílem napravit stávající nedostatky.

a)

že požadavky právních předpisů Společenství nejsou plněny a

b)

že v souvislosti s touto činností vznikají možná rizika pro zdraví lidí nebo zvířat.

a)

formát seznamů uvedených v odstavci 1 a

b)

postup pro zpřístupnění seznamů uvedených v odstavci 1.

a)

zásilku odmítne přijmout;

b)

zásilku přijme bezpodmínečně, nebo

c)

zásilku přijme za těchto podmínek:

a)

vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty uvedené v odstavci 1;

b)

zpracované živočišné bílkoviny získané z materiálu kategorie 3.

a)

stanovenou lhůtu pro rozhodnutí příslušného orgánu uvedenou v odstavci 1;

b)

doplňkové podmínky pro odesílání vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů uvedených v odstavci 4;

c)

vzory veterinárních osvědčení, která musí doprovázet zaslané zásilky v souladu s odstavcem 5, a

d)

podmínky, za nichž lze zasílat vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty určené k použití na výstavách, při umělecké činnosti a pro diagnostické, vzdělávací nebo výzkumné účely do jiného členského státu odchylně od odstavců 1 až 5 tohoto článku.

a)

odesílání hnoje přepravovaného mezi dvěma body umístěnými v jednom hospodářství nebo mezi hospodářstvími, která se nacházejí v pohraničních oblastech členských států, které mají společnou hranici;

b)

odesílání jiných vedlejších produktů živočišného původu dopravovaných mezi zařízeními nebo podniky, které se nacházejí v pohraničních oblastech členských států, které mají společnou hranici, a

c)

přepravu mrtvých zvířat v zájmovém chovu ke spálení v zařízení nebo podniku, který se nachází v pohraniční oblasti jiného členského státu, se kterým má členský stát příslušného orgánu společnou hranicí.

14.11.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 300/34

(1)

Provádění společné dopravní politiky vyžaduje účinný systém letecké dopravy, který by umožňoval bezpečný, pravidelný a udržitelný provoz služeb letecké dopravy a tedy co nejlepší využívání kapacity, a který by tak usnadňoval volný pohyb zboží, osob a služeb.

(2)

Přijetím prvního balíčku právních předpisů o jednotném evropském nebi Evropským parlamentem a Radou, totiž nařízení (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení) (4), nařízení (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb) (5), nařízení (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru) (6) a nařízení (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě) (7), byl stanoven pevný právní základ pro hladký a bezporuchový, interoperabilní a bezpečný systém uspořádání letového provozu (ATM).

(3)

V reakci na silnou poptávku odvětví, členských států a dalších zúčastněných stran po zjednodušení a zvýšení účinnosti regulačního rámce pro letectví v Evropě byla v listopadu 2006 založena Skupina na vysoké úrovni pro budoucí regulační rámec evropské letecké dopravy („skupina na vysoké úrovni“). Skupina na vysoké úrovni, složená ze zástupců většiny skupin zúčastněných stran, předložila v červenci 2007 zprávu obsahující soubor doporučení, která mají vést ke zlepšení výkonnosti a řízení evropského leteckého systému. Skupina na vysoké úrovni doporučila, aby byl životnímu prostředí přikládán stejný význam jako bezpečnosti a efektivitě leteckého systému, a trvala na tom, aby zástupci odvětví a regulační orgány spolupracovali tak, aby ATM co největší měrou přispívalo k udržitelnosti.

(4)

Rada na svém zasedání dne 7. dubna 2008 vyzvala Komisi, aby v souladu s doporučeními skupiny na vysoké úrovni vypracovala všeobecný systémový přístup v souladu s konceptem od zahájení pojíždění pro vzlet až do ukončení pojíždění po přistání (gate-to-gate) za účelem zvýšení bezpečnosti, zlepšení ATM a zvýšení efektivity nákladů.

(5)

Pro dokončení vytvoření jednotného evropského nebe je nezbytné přijmou na úrovni Společenství další opatření, zejména s cílem zlepšit výkonnost evropského leteckého systému v klíčových oblastech jako je životní prostředí, kapacita a efektivita nákladů, a to vše v rámci prvořadých bezpečnostních cílů. Rovněž je nezbytné přizpůsobit právní předpisy týkající se jednotného evropského nebe technickému pokroku.

(6)

Nařízení Rady (ES) č. 219/2007 ze dne 27. února 2007 o založení společného podniku na vytvoření evropského systému nové generace pro uspořádání letového provozu (SESAR) (8) požaduje, aby byl vypracován a proveden hlavní plán ATM. Provedení hlavního plánu ATM vyžaduje přijetí regulačních opatření na podporu vývoje, zavedení a financování nových koncepcí a technologií. Výsledkem by měl být systém složený z plně harmonizovaných a interoperabilních složek zaručujících vysoce výkonnou leteckou dopravu v Evropě. Plán zavádění jednotného evropského nebe by měl zohledňovat harmonogram stanovený pro vývojovou a zaváděcí fázi programu SESAR jako součásti jednotného evropského nebe. Oba postupy by měly být úzce koordinovány.

(7)

Koncepce společných projektů, jejichž cílem je pomoci uživatelům vzdušného prostoru nebo poskytovatelům letových navigačních služeb zdokonalovat sdílenou leteckou navigační infrastrukturu, zdokonalovat letové navigační služby a lépe využívat vzdušný prostor, zejména těch projektů, které mohou být vyžadovány k provádění hlavního plánu ATM, by neměla ohrozit již existující projekty, o nichž rozhodl jeden nebo více členských států s podobnými cíli. Ustanoveními o financování zavádění společných projektů by neměl být dotčen způsob, jakým jsou tyto společné projekty vytvářeny. Komise může navrhnout, aby na podporu společných projektů bylo v rámci víceletého finančního rámce možné využívat finančních prostředků, jako jsou prostředky transevropské sítě či Evropské investiční banky, a to zejména s cílem urychlit zřízení programu SESAR. Aniž je dotčen přístup k těmto finančním prostředkům, měly by mít členské státy možnost samy rozhodnout o tom, jakým způsobem naloží s příjmy z dražeb povolenek pro odvětví letecké dopravy v rámci systému obchodování s emisemi, a zvážit v tomto ohledu, zda by část těchto příjmů nemohla být využita k financování společných projektů na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru.

(8)

Při zavádění společných projektů by měla být věnována pozornost především zajištění toho, aby uživatelé vzdušného prostoru nebyli zpoplatňováni dvakrát, což lze docílit mimo jiné uplatňováním komplexního a transparentního účetnictví. Společné projekty by měly být zaváděny ve prospěch všech zúčastněných stran a měly by zajistit, aby ke všem těmto stranám bylo přistupováno stejným způsobem.

(9)

Aby byl zajištěn stálý a kvalitní dozor nad poskytováním služeb v celé Evropě, měla by být zajištěna dostatečná nezávislost a dostatečné financování vnitrostátních dozorových orgánů. Tato nezávislost by neměla těmto orgánům bránit v plnění správních úkolů.

(10)

Vnitrostátní dozorové orgány mají v provádění jednotného evropského nebe klíčovou úlohu, a Komise by proto měla usnadnit jejich vzájemnou spolupráci s cílem umožnit výměnu osvědčených postupů a vytvořit společný přístup, a to i prostřednictvím posílené spolupráce na regionální úrovni. Tato spolupráce by měla být pravidelná.

(11)

Sociální partneři by měli být lépe informováni a konzultováni v souvislosti se všemi opatřeními, která mají dalekosáhlé sociální důsledky. Na úrovni Společenství by měl být konzultován i výbor pro kolektivní vyjednávání zřízený rozhodnutím Komise 98/500/ES (9).

(12)

K dosažení lepší výkonnosti v oblasti ATM a letových navigačních služeb (ANS) je nezbytné vytvořit rámec, který bude definovat, provádět a prosazovat závazné výkonnostní cíle v klíčových oblastech v souladu s politikami Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Nezanedbatelnou součástí takového rámce by měl být vhodný mechanismus pro podávání zpráv, zkoumání, hodnocení a šíření údajů o výkonnosti ATM a ANS a příslušný systém pobídek, který by podporoval dosahování stanovených cílů.

(13)

Vnitrostátní dozorové orgány by měly mít dostatečnou pružnost, aby při přípravě svých vnitrostátních nebo regionálních plánů mohly zohlednit konkrétní vnitrostátní nebo regionální okolnosti. Při schvalování nebo přijímání vnitrostátních plánů by členské státy měly mít právo učinit příslušné úpravy.

(14)

Při stanovování poplatků za poskytování letových navigačních služeb by měla Komise a členské státy usilovat o používání společných předpovědí. V případech, kdy se provoz od předpovědí výrazně liší, je třeba umožnit určitou pružnost, a to zejména prostřednictvím příslušných varovných mechanismů.

(15)

Náklady stanovené členskými státy na národní úrovni nebo na úrovni funkčního bloku vzdušného prostoru, které mají nést uživatelé vzdušného prostoru, by měly zohlednit výkonnostní cíle.

(16)

V oblasti přeshraničního poskytování služeb by členské státy měly zajistit, že žádný vnitrostátní právní systém nezakazuje určení poskytovatele letových provozních služeb z důvodu, že je tento poskytovatel usazen v jiném členském státě nebo je vlastněn státními příslušníky tohoto členského státu.

(17)

Vnitrostátní dozorové orgány by měly přijmout vhodná opatření k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti a možnosti vydávat jednotlivá osvědčení pro každý typ letové navigační služby, přičemž by měly zohlednit efektivitu nákladů, postupovat konsistentně a zabránit duplicitě.

(18)

Funkční bloky vzdušného prostoru jsou klíčovými prvky, které umožňují širší spolupráci mezi poskytovateli letových navigačních služeb s cílem zvýšit výkonnost a vytvářet součinnosti. Členské státy by měly v rozumném časovém horizontu vytvořit funkční bloky vzdušného prostoru. Za tímto účelem a s cílem optimalizovat rozhraní funkčních bloků vzdušného prostoru by dotčené členské státy měly spolupracovat navzájem a případně také s třetími zeměmi.

(19)

Když členský stát zřídí funkční blok vzdušného prostoru, mají ostatní členské státy, Komise a jiné zúčastněné strany možnost vyjádřit své připomínky s cílem usnadnit výměnu názorů. Tyto připomínky by měly mít pro dotčené členské státy pouze poradní charakter.

(20)

V případě obtíží při vyjednávání o zřízení funkčních bloků vzdušného prostoru může Komise určit koordinátora pro systém funkčních bloků vzdušného prostoru („koordinátor“). Úkolem koordinátora by mělo být poskytování pomoci při překonávání těchto obtíží, aniž by zasahoval do svrchovanosti dotčených členských států a případně třetích zemí, které jsou zapojeny do téhož funkčního bloku vzdušného prostoru. Náklady na činnost koordinátora by neměly mít dopad na státní rozpočty členských států.

(21)

Zprávy Komise Eurocontrolu pro ověřování výkonnosti a závěrečná zpráva skupiny na vysoké úrovni potvrzují, že síť tratí letových provozních služeb a strukturu vzdušného prostoru nelze budovat odděleně, neboť jednotlivé členské státy jsou nedílnou součástí Evropské sítě uspořádání letového provozu (EATMN), jak v rámci Společenství, tak mimo něj. Proto by měl být pro všeobecný letový provoz zaveden postupně více integrovaný provozní vzdušný prostor.

(22)

S ohledem na vytváření funkčních bloků vzdušného prostoru a zřizování systému sledování výkonnosti by Komise měla určit nezbytné podmínky Společenství pro vytvoření jednotné evropské informační oblasti (SEFIR), jež budou od členských států vyžadovány organizací ICAO v souladu se zavedenými postupy této organizace a právy, povinnostmi a odpovědnostmi členských států podle Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, podepsané v Chicagu dne 7. prosince 1944 („Chicagská úmluva“), a vzít tyto nezbytné podmínky v úvahu. Oblast SEFIR by zahrnutím vzdušného prostoru, který spadá pod pravomoc členských států, měla usnadnit společné plánování a integrovaný provoz s cílem překonat regionální úzké profily. Oblast SEFIR by měla být dostatečně flexibilní, aby mohla odrážet konkrétní potřeby, jako je hustota provozu a požadovaná úroveň komplexnosti.

(23)

Uživatelé vzdušného prostoru čelí rozdílným podmínkám přístupu ke vzdušnému prostoru Společenství a svobody pohybu v něm. Jde o důsledek chybějící harmonizace pravidel letu harmonizovaných na úrovni Společenství, zejména chybějící harmonizované klasifikace vzdušného prostoru. Komise by proto měla tato pravidla harmonizovat na základě standardů ICAO.

(24)

EATMN by měla být navržena a realizována s ohledem na dosažení bezpečnosti, environmentální udržitelnosti, zvýšení kapacity a vyšší efektivity nákladů sítě letecké dopravy. Jak zdůraznila Komise Eurocontrolu pro ověřování výkonnosti ve své zprávě ze dne 31. října 2008 nazvané „Hodnocení iniciativ směřujících k zavedení funkčních bloků vzdušného prostoru a jejich přínosu pro zvyšování výkonnosti“, bylo by tohoto cíle nejlépe dosaženo v rámci koordinovaného uspořádání sítě letecké dopravy na úrovni Společenství.

(25)

V souladu s prohlášením členských států o vojenských otázkách souvisejících s jednotným evropským nebem, které je přiloženo k nařízení (ES) č. 549/2004, by civilně-vojenská spolupráce a koordinace měly hrát při zavádění jednotného evropského nebe zásadní úlohu, aby bylo možné směřovat k pružnějšímu využívání vzdušného prostoru s cílem dosáhnout výkonnostních cílů jednotného evropského nebe s řádným ohledem na efektivitu vojenských leteckých činností.

(26)

Je nezbytné dosáhnout společné a harmonizované struktury vzdušného prostoru v oblasti tratí a založit stávající i budoucí organizaci vzdušného prostoru na společných zásadách, aby bylo zajištěno progresivní provádění hlavního plánu ATM, optimalizace využívání omezených zdrojů tak, aby se předešlo zbytečným nákladům na vybavenost, navrhování a uspořádání vzdušného prostoru v souladu s harmonizovanými pravidly. Za tímto účelem by měla být Komise odpovědná za přijetí potřebných pravidel a prováděcích rozhodnutí s právně závazným účinkem.

(27)

Seznam funkcí pro uspořádání a navrhování sítí by měl být upraven tak, aby do něj v případě potřeby byly začleněny budoucí funkce sítě vymezené v hlavním plánu ATM. Přitom by Komise měla co nejlépe využít odborných znalostí agentury Eurocontrol.

(28)

Skupina na vysoké úrovni doporučila vybudovat nové nebo rozšířené funkce na stávajících základech, posílit postavení Eurocontrolu a zároveň přisoudit Společenství roli jediného normotvůrce a dodržovat zásadu oddělení tvorby právních předpisů od poskytování služeb. Komise by proto měla reformovaný Eurocontrol, s nově zavedenými mechanismy pro správu a řízení, pověřit plněním úkolů vztahujících se k různým funkcím, jež nejsou spojeny s přijetím závazných opatření s obecnou působností ani s výkonem práva politického rozhodování. Výkon těchto úkolů Eurocontrolem by měl být uskutečněn nestranně a nákladově efektivním způsobem a s plným zapojením uživatelů vzdušného prostoru a poskytovatelů letových navigačních služeb.

(29)

Měla by být přijata vhodná opatření ke zvýšení účinnosti systému uspořádání toku letového provozu s cílem pomoci stávajícím stanovištím, včetně ústředního stanoviště pro uspořádání letového provozu Eurocontrolu, zajistit efektivitu letového provozu. Sdělení Komise o akčním plánu pro kapacitu letišť, efektivitu a bezpečnost letišť v Evropě krom toho zdůrazňuje potřebu zajistit provozní soulad mezi letovými plány a letištními časy. Dále by mohlo monitorovací středisko Společenství pro kapacitu letišť napomáhat k tomu, aby byly členským státům poskytovány objektivní informace s cílem uvést kapacity letišť do souladu s kapacitou ATM, aniž by tím byly dotčeny jejich pravomoci v této oblasti.

(30)

Zajištění moderních, úplných, kvalitních a včasných leteckých informací má významný dopad na bezpečnost a usnadnění přístupu ke vzdušnému prostoru Společenství a svobody pohybu v něm. Společenství by mělo vzít v úvahu hlavní plán ATM a ve spolupráci s Eurocontrolem se zasadit o modernizaci tohoto odvětví a zajistit, aby uživatelé měli k těmto údajům přístup prostřednictvím jednotného veřejného přístupového bodu, který bude nabízet ověřené a integrované informace moderní a uživatelsky přístupnou formou.

(31)

Pro elektronický portál pro poskytování meteorologických informací by Komise měla vzít v úvahu různé zdroje informací, popř. i od stanovených poskytovatelů služeb.

(32)

S cílem předejít zbytečné administrativní zátěži a překrývání ověřovacích postupů by se pro účely tohoto nařízení měla přijímat osvědčení vydaná v souladu s nařízením Evropského parlamentu a rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví (10), v případech, kdy se vztahují na složky nebo systémy.

(33)

K osvědčení vydanému v souladu s nařízením (ES) č. 216/2008, které dokládá alternativní formu splnění základních požadavků nařízení (ES) č. 552/2004, by měly být připojeny technické podklady, jak požaduje pro účely certifikace Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

(34)

Některé požadavky nařízení (ES) č. 552/2004 by se neměly vztahovat na systémy, které byly dány do provozu před 20. říjnem 2005. Vnitrostátní dozorové orgány a poskytovatelé letových navigačních služeb by měli mít možnost dohodnout na vnitrostátní úrovni, jaké postupy a podklady jsou nutné k tomu, aby se prokázalo, že systémy ATM, jež byly dány do provozu před 20. říjnem 2005, splňují základní požadavky nařízení (ES) č. 552/2004. Prováděcí předpisy a specifikace Společenství, které byly přijaty po vydání tohoto nařízení, by měly výše uvedené skutečnosti zohlednit a neměly by z nich vyplynout žádné požadavky se zpětnou platností na předkládání dokladů.

(35)

Skupina na vysoké úrovni ve své závěrečné zprávě doporučila Komisi, aby se program SESAR specificky zabýval vymezením interoperabilních postupů, systémů a výměny informací v rámci Evropy a se zbytkem světa. Jeho součástí by mělo být také vytvoření příslušných norem a stanovení nových prováděcích pravidel či specifikací Společenství v rámci jednotného evropského nebe.

(36)

Při přijímání prováděcích opatření, včetně standardů, které stanovil Eurocontrol, by Komise měla zajistit, aby opatření zahrnovala všechny úpravy nezbytné pro zdokonalení původních standardů a aby plně zohlednila potřebu předejít dvojí regulaci.

(37)

Souběžné dosahování cíle zvýšení bezpečnostních standardů v letovém provozu a zlepšení celkové výkonnosti ATM a ANS v běžném letovém provozu v Evropě vyžaduje, že musí být zohledněn lidský faktor. Proto by měly členské státy uvažovat o zavedení zásad „spravedlivého posuzování“ („just culture“).

(38)

S ohledem na navržené rozšíření pravomocí agentury EASA tak, aby zahrnovaly také bezpečnost řízení letového provozu, by měla být zajištěna konzistence mezi nařízeními (ES) č. 549/2004, (ES) č. 550/2004, (ES) č. 551/2004, (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008.

(39)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (11). Tato opatření by měla být přijata v přiměřeném časovém horizontu tak, aby mohly být dodrženy lhůty stanovené v tomto nařízení a v nařízeních (ES) č. 549/2004, (ES) č. 550/2004, (ES) č. 551/2004, (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008.

(40)

Komise by zejména měla být zmocněna aktualizovat opatření na základě technického nebo provozního vývoje a stanovit základní kritéria a postupy pro výkon některých funkcí řízení sítě. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky nařízení (ES) č. 549/2004, (ES) č. 550/2004, (ES) č. 551/2004 a (ES) č. 552/2004 jejich doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(41)

Pokud ze závažných naléhavých důvodů nelze dodržet lhůty obvykl použitelné v rámci regulativního postupu s kontrolou, měla by mít Komise možnost použít postup pro naléhavé případy stanovený v článku 5a odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES.

(42)

Prohlášení ministrů o letišti v Gibraltaru dohodnuté během prvního ministerského zasedání fóra pro dialog o Gibraltaru, které se konalo dne 18. září 2006 v Córdobě („prohlášení ministrů“), nahradí společné prohlášení o tomto letišti učiněné dne 2. prosince 1987 v Londýně a úplné dodržování uvedeného prohlášení bude považováno za dodržování prohlášení z roku 1987.

(43)

Toto nařízení se v plném rozsahu uplatní na letiště v Gibraltaru, a to v souvislosti s textem prohlášení ministrů a na jeho základě. Aniž je dotčeno toto prohlášení ministrů, musí uplatňování tohoto opatření a všech souvisejících prováděcích opatření na letiště v Gibraltaru plně odpovídat uvedenému prohlášení a všem v něm stanoveným ujednáním.

(44)

Nařízení (ES) č. 549/2004, (ES) č. 550/2004, (ES) č. 551/2004 a (ES) č. 552/2004 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Cíl a oblast působnosti

1.   Cílem iniciativy jednotné evropské nebe je zdokonalit stávající normy bezpečnosti leteckého provozu, přispět k udržitelnému rozvoji systému letecké dopravy a zlepšit celkovou výkonnost systému uspořádání letového provozu (ATM) a letových navigačních služeb (ANS) pro všeobecný letový provoz v Evropě tak, aby byly splněny požadavky všech uživatelů vzdušného prostoru. Jednotné evropské nebe zahrnuje konzistentní celoevropskou síť tratí, systémy uspořádání sítě a uspořádání letového provozu, které jsou založeny výhradně na bezpečnosti, výkonnosti a technických hlediscích, ku prospěchu všech uživatelů vzdušného prostoru. Toto nařízení tento cíl naplňuje tím, že zřizuje harmonizovaný právní rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe.

2.   Uplatňováním tohoto nařízení a opatření podle článku 3 není dotčena svrchovanost členských států nad jejich vzdušným prostorem a požadavky členských států, které se vztahují k veřejnému pořádku, veřejné bezpečnosti a záležitostem obrany podle článku 13. Toto nařízení a opatření podle článku 3 se nevztahují na vojenské činnosti a výcvik.

3.   Uplatňováním tohoto nařízení a opatření podle článku 3 nejsou dotčena práva a povinnosti členských států vyplývající z chicagské Úmluvy o mezinárodním civilním letectví z roku 1944 (‚Chicagská úmluva‘). V tomto kontextu je dalším cílem tohoto nařízení v oblasti své působnosti napomáhat členským státům v plnění jejich závazků podle Chicagské úmluvy tím, že poskytne základnu pro společný výklad a jednotné provádění ustanovení uvedené úmluvy a že zajistí, aby tato nařízení byla řádně zohledněna v prováděcích pravidlech k němu.

4.   Toto nařízení se použije pro letiště v Gibraltaru, aniž by byly dotčeny právní postoje Španělského království a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska ve sporech o suverenitu nad územím, kde se letiště nachází.“

2)

Článek 2 se mění takto:

3)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Vnitrostátní dozorové orgány

1.   Členské státy společně nebo samostatně buď jmenují, nebo zřídí jeden či více orgánů jako svůj vnitrostátní dozorový orgán, který převezme úkoly jemu svěřené v rámci tohoto nařízení a v rámci opatření uvedených v článku 3.

2.   Vnitrostátní dozorové orgány jsou nezávislé na poskytovatelích letových navigačních služeb. Této nezávislosti je dosaženo alespoň na funkční úrovni dostatečným oddělením vnitrostátních dozorových orgánů od těchto poskytovatelů.

3.   Vnitrostátní dozorové orgány vykonávají své pravomoci nestranně, nezávisle a transparentně. Toho se dosáhne uplatněním vhodných řídících a kontrolních mechanismů, a to i v rámci správních orgánů členského státu. To však nesmí bránit vnitrostátním dozorovým orgánům plnit jejich úkoly v souladu s pravidly pro organizaci vnitrostátních úřadů civilního letectví či jakýchkoli jiných veřejných subjektů.

4.   Členské státy zajistí, aby vnitrostátní dozorové orgány měly k účinnému a včasnému plnění úkolů, které jim toto nařízení přiděluje, potřebné zdroje a schopnosti.

5.   Členské státy oznámí Komisi název a adresu vnitrostátního dozorového orgánu včetně změn v těchto údajích, jakož i opatření přijatá k zajištění souladu s odstavci 2, 3 a 4.“

4)

V článku 5 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

5.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1, 2, 4 a 6 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.“

5)

Články 6 až 11 se nahrazují tímto:

„Článek 6

Poradní orgán odvětví

Aniž je dotčena úloha výboru a Eurocontrolu, zřídí Komise ‚poradní orgán odvětví‘, složený z poskytovatelů letových navigačních služeb, sdružení uživatelů vzdušného prostoru, provozovatelů letišť, zástupců výrobců a orgánů profesního zastoupení zaměstnanců. Úlohou tohoto orgánu je pouze poskytovat Komisi poradenství při provádění jednotného evropského nebe.

Článek 7

Vztahy s evropskými třetími zeměmi

Společenství a jeho členské státy se zaměří na rozšíření jednotného evropského nebe na země, které nejsou členy Evropské unie, a bude jej podporovat. Za tímto účelem členské státy usilují, buď v rámci dohod uzavřených se sousedními třetími zeměmi, nebo v kontextu dohod o funkčních blocích vzdušného prostoru, o rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení i opatření uvedených v článku 3 i na tyto země.

Článek 8

Prováděcí pravidla

1.   K vytvoření prováděcích pravidel může Komise vydat Eurocontrolu nebo případně jinému orgánu pověření, v němž vymezí úkoly, které je třeba vykonat, a jejich harmonogram s ohledem na příslušné lhůty stanovené v tomto nařízení. Komise jedná v souladu s poradním postupem podle čl. 5 odst. 2.

2.   Pokud Komise zamýšlí vydat pověření podle odstavce 1, snaží se co nejlépe využít stávajících ujednání, jejichž prostřednictvím je zajišťovánaúčast a konzultace všech zainteresovaných stran, pokud tato ujednání odpovídají postupům Komise v oblasti transparentnosti a konzultací a nejsou v rozporu s jejími institucionálními závazky.

Článek 9

Sankce

Sankce, které členské státy stanoví za porušení tohoto nařízení a porušení opatření podle článku 3, kterých se dopustí zejména uživatelé vzdušného prostoru a poskytovatelé služeb, musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 10

Konzultace se zúčastněnými stranami

1.   Členské státy jednající v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, stanoví konzultační mechanismus pro vhodné zapojení zúčastněných stran, včetně organizací profesního zastoupení zaměstnanců, do realizace jednotného evropského nebe.

2.   Komise vytvoří konzultační mechanismus na úrovni Společenství. Konzultace se zúčastní konkrétní výbor pro kolektivní vyjednávání zřízený na základě rozhodnutí 98/500/ES.

3.   Konzultace se zúčastněnými stranami se týká zejména vývoje a zavádění nových koncepcí a technologií v rámci EATMN.

Zúčastněnými stranami mohou být:

Článek 11

Systém sledování výkonnosti

1.   Za účelem zlepšení výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě v rámci jednotného evropského nebe bude zřízen systém sledování výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě. Součástí systému jsou:

2.   Komise může v souladu s regulatorním postupem uvedeným v čl. 5 odst. 3 stanovit, že Eurocontrol nebo jiný nezávislý a kvalifikovaný orgán bude působit jako ‚orgán pro kontrolu výkonnosti‘. Úkolem orgánu pro kontrolu výkonnosti je pomáhat ve spolupráci s vnitrostátními dozorovými orgány Komisi a na základě jejich žádosti i vnitrostátním dozorovým orgánům v provádění systému sledování výkonnosti uvedeného v odstavci 1. Komise zajistí, aby orgán pro kontrolu výkonnosti jednal při plnění úkolů, které mu Komise svěřila, nezávisle.

4.   Na systém sledování výkonnosti uvedený v odstavci 1 se vztahují tyto postupy:

Komise může k seznamu postupů uvedenému v tomto odstavci přidat další postupy. Tato opatření, jejichž účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 5 odst. 4.

5.   Při vytváření systému sledování výkonnosti je třeba vzít v úvahu, že traťové navigační služby, letištní a přibližovací služby řízení letů a funkce sítě jsou odlišné, a pro účely měření výkonnosti je nutné k nim také tak přistupovat.

6.   Pokud jde o podrobnosti fungování systému sledování výkonnosti, přijme Komise v souladu s regulatorním postupem uvedeným v čl. 5 odst. 3 prováděcí opatření, a to do 4. prosince 2011 a v přiměřeném časovém horizontu tak, aby dodržela lhůty stanovené v tomto nařízení. Tato prováděcí pravidla upraví:

6)

Článek 12 se mění takto:

7)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 13a

Evropská agentura pro bezpečnost letectví

Při provádění tohoto nařízení a nařízení (ES) č. 550/2004, (ES) č. 551/2004, (ES) č. 552/2004 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví (14) členské státy a Komise v souladu se svými úkoly stanovenými v tomto nařízení vhodným způsobem koordinují činnost s Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví, čímž zajistí řádné zohlednění všech bezpečnostních aspektů.

1)

Články 2 až 4 se nahrazují tímto:

„Článek 2

Úkoly vnitrostátních dozorových orgánů

1.   Vnitrostátní dozorové orgány uvedené v článku 4 rámcového nařízení zajišťují náležitý dozor nad uplatňováním tohoto nařízení, zejména s ohledem na bezpečnou a účinnou činnost poskytovatelů letových navigačních služeb, kteří poskytují služby vztahující se k vzdušnému prostoru, který spadá do pravomoci členského státu, jenž určil nebo zřídil tento příslušný orgán.

2.   Za tímto účelem provádí každý vnitrostátní dozorový orgán řádné inspekce a šetření, aby ověřil, zda jsou dodržovány požadavky tohoto nařízení, včetně požadavků týkajících se lidských zdrojů pro poskytování letových navigačních služeb. Dotčení poskytovatelé letových navigačních služeb tuto práci usnadňují.

3.   S ohledem na funkční bloky vzdušného prostoru, které přesahují vzdušný prostor spadající pod pravomoc více než jednoho členského státu, uzavřou dotčené členské státy dohodu o dozoru, jejž tento článek stanoví ve vztahu k poskytovatelům letových navigačních služeb poskytujícím služby, jež se k těmto blokům vztahují.

4.   Vnitrostátní dozorové orgány úzce spolupracují za účelem zajištění dostatečného dozoru nad poskytovateli letových navigačních služeb, kteří jsou držiteli platného osvědčení některého z členských států a kteří rovněž poskytují služby vztahující se k vzdušnému prostoru spadajícímu do pravomoci jiného členského státu. Tato spolupráce zahrnuje dohodu o vyřizování případů neplnění použitelných společných požadavků stanovených v článku 6 nebo podmínek stanovených v příloze II.

5.   V případě přeshraničního poskytování letových navigačních služeb zahrnují tato opatření dohodu o vzájemném uznávání činností v oblasti dozoru stanovených v odstavcích 1 a 2 a výsledků těchto činností. Toto vzájemné uznávání se rovněž uplatňuje, pokud se ujednání o uznávání mezi vnitrostátními dozorovými orgány vztahují na vydávání osvědčení pro poskytovatele služeb.

6.   Pokud to dovolují vnitrostátní právní předpisy a s ohledem na regionální spolupráci, mohou vnitrostátní dozorové orgány rovněž uzavřít dohody o rozdělení povinností týkajících se dozoru.

Článek 3

Kvalifikované subjekty

1.   Vnitrostátní dozorové orgány mohou rozhodnout, aby byly prováděním inspekcí a šetření uvedených v čl. 2 odst. 2 úplně nebo částečně pověřeny kvalifikované subjekty, které splňují požadavky stanovené v příloze I.

2.   Toto pověření udělené vnitrostátním dozorovým orgánem platí v celém Společenství po dobu tří let, přičemž lze tuto dobu obnovit. Vnitrostátní dozorové orgány mohou dát každému z kvalifikovaných subjektů se sídlem ve Společenství pokyn k provedení inspekcí a šetření.

Článek 4

Bezpečnostní požadavky

Komise přijme v souladu s regulatorním postupem podle čl. 5 odst. 3 rámcového nařízení prováděcí pravidla, jejichž součástí jsou příslušná ustanovení bezpečnostních předpisů Eurocontrolu (ESARR) a následné změny těchto předpisů, jež spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, popř. s vhodnými úpravami.“

2)

Článek 5 se zrušuje.

3)

V článku 7 se odstavce 6 a 7 nahrazují těmito:

„6.   Aniž jsou dotčeny články 8 a 9, zajišťuje vydané osvědčení poskytovatelům letových navigačních služeb možnost nabízet své služby členským státům, jiným poskytovatelům letových navigačních služeb, uživatelům vzdušného prostoru a letištím ve Společenství.

7.   Vnitrostátní dozorové orgány sledují dodržování společných požadavků a podmínek připojených k osvědčení. Podrobnosti tohoto sledování jsou zahrnuty do výročních zpráv překládaných členskými státy podle čl. 12 odst. 1 rámcového nařízení. Jestliže vnitrostátní dozorový orgán zjistí, že držitel osvědčení tyto požadavky nebo podmínky nadále neplní, přijme vhodná opatření, přičemž zajistí kontinuitu služby za podmínky, že není ohrožena bezpečnost. Tato opatření mohou zahrnovat odebrání osvědčení.“

4)

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Určení poskytovatelů letových provozních služeb

1.   Členské státy zajistí výlučné poskytování letových provozních služeb v rámci jednotlivých bloků vzdušného prostoru vztahujících se ke vzdušenému prostoru, který spadá pod jejich pravomoc. Za tímto účelem členské státy určí poskytovatele letových provozních služeb, který je držitelem osvědčení platného ve Společenství.

2.   Pokud jde o poskytování přeshraničních služeb, členské státy zajistí, aby dodržování tohoto článku a čl. 10 odst. 3 nebylo v rozporu s jejich vnitrostátním právním systémem vyžadujícím, aby poskytovatelé letových provozních služeb poskytující služby ve vzdušném prostoru spadali pod pravomoc daného členského státu:

3.   Členské státy vymezí práva a povinnosti určených poskytovatelů služeb letového provozu. Tyto povinnosti mohou zahrnovat podmínky včasného poskytnutí relevantních informací umožňujících identifikaci pohybů všech letadel ve vzdušném prostoru spadajícím pod jejich pravomoc.

4.   Členské státy mohou volně uvážit, koho vyberou za poskytovatele služeb letového provozu, pokud tento poskytovatel plní požadavky a podmínky uvedené v článcích 6 a 7.

5.   Ve vztahu k funkčním blokům vzdušného prostoru stanoveným v souladu s článkem 9a, které přesahují vzdušný prostor spadající pod pravomoc jednoho členského státu, určí dotčené členské státy v souladu s odstavcem 1 tohoto článku alespoň jeden měsíc před zřízením bloku vzdušného prostoru společně jednoho nebo více poskytovatelů letových provozních služeb.

6.   Členské státy neprodleně uvědomí Komisi a ostatní členské státy o všech rozhodnutích přijatých na základě tohoto článku, která se týkají určení poskytovatelů letových provozních služeb v konkrétních vzdušných blocích s ohledem na vzdušný prostor spadající pod jejich pravomoc.“

5)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 9a

Funkční bloky vzdušného prostoru

1.   Členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná k tomu, aby do 4. prosince 2012 zřídily funkční bloky vzdušného prostoru s cílem dosáhnout požadované kapacity a efektivnosti sítě uspořádání letového provozu v rámci jednotného evropského nebe, udržet vysokou úroveň bezpečnosti a přispět tak k celkové výkonnosti systému letecké dopravy a snížení jejích dopadů na životní prostředí. Členské státy mezi sebou v co nejvyšší míře spolupracují, zejména pak při zřizování sousedních funkčních bloků vzdušného prostoru, aby zajistily soulad s tímto ustanovením. Případně se na spolupráci mohou podílet třetí země, jež se funkčních bloků vzdušného prostoru účastní.

2.   Pro funkční bloky vzdušného prostoru platí zejména tato kritéria:

3.   Funkční blok vzdušného prostoru se zřizuje pouze vzájemnou dohodou všech členských států, případně i třetích zemí, pod jejichž pravomoc spadá část vzdušného prostoru uvnitř funkčního bloku vzdušného prostoru. Před oznámením zřízení funkčního bloku vzdušného prostoru Komisi poskytne (poskytnou) dotčený členský stát (dotčené členské státy) Komisi, ostatním členským státům a dalším zainteresovaným stranám odpovídající informace a dá (dají) jim možnost k vyjádření svých připomínek.

4.   Pokud se funkční blok vzdušného prostoru týká vzdušného prostoru, který zcela nebo zčásti spadá pod pravomoc dvou nebo více členských států, obsahuje dohoda, kterou byl funkční blok vzdušného prostoru zřízen, nezbytná ustanovení o způsobu, jak blok změnit a jak z bloku mohou členské státy vystoupit, včetně přechodných ustanovení.

5.   Jestliže mezi dvěma nebo více členskými státy vyvstanou problémy ohledně přeshraničního funkčního bloku vzdušného prostoru, který zasahuje do vzdušného prostoru spadajícího pod jejich pravomoc, mohou dotčené členské státy tuto záležitost společně předložit výboru pro jednotné nebe, který vydá stanovisko. Toto stanovisko je určeno dotyčným členským státům. Aniž je dotčen odstavec 3, členské státy toto stanovisko zohlední při hledání řešení.

6.   Poté, co Komise obdrží oznámení členských států o dohodách a prohlášeních uvedených v odstavcích 3 a 4, posoudí, do jaké míry jednotlivé funkční bloky vzdušného prostoru splňují požadavky stanovené v odstavci 2, a předá svá zjištění výboru pro jednotné nebe k debatě. Pokud Komise zjistí, že jeden nebo více funkčních bloků vzdušného prostoru nesplňují požadavky, zahájí s dotčenými členskými státy dialog s cílem dosáhnout shody o opatřeních nezbytných k nápravě situace.

7.   Aniž by byl dotčen odstavec 6, oznamují se dohody a prohlášení uvedená v odstavcích 3 a 4 Komisi ke zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. V takto zveřejněném oznámení se uvede den vstupu daného rozhodnutí v platnost.

8.   Metodické pokyny pro zřízení a úpravy funkčních bloků vzdušného prostoru budou vypracovány do 4. prosince 2010 v souladu s poradním postupem podle čl. 5 odst. 2 rámcového nařízení.

9.   Komise přijme nejpozději do 4. prosince 2011 a v souladu s regulatorním postupem uvedeným v čl. 5 odst. 3 rámcového nařízení prováděcí pravidla týkající se poskytování informací dotčeným členským státem (členskými státy) před zřízením a úpravou funkčního bloku vzdušného prostoru v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.

Článek 9b

Koordinátor pro systém funkčních bloků vzdušného prostoru

1.   S cílem usnadnit zřízení funkčních bloků vzdušného prostoru může Komise pověřit fyzickou osobu jako koordinátora pro systém funkčních bloků vzdušného prostoru (‚koordinátor‘). Komise jedná v souladu s regulatorním postupem podle čl. 5 odst. 3 rámcového nařízení.

2.   Aniž je dotčen čl. 9a odst. 5, napomáhá koordinátor na žádost všech dotčených členských států a případně třetích zemí, jež se účastní stejného funkčního bloku vzdušného prostoru, při překonávání těžkostí ve vyjednávání s cílem urychlit zřízení funkčních bloků vzdušného prostoru. Koordinátor vykonává svou činnost na základě mandátu od všech dotčených členských států a případně třetích zemí účastnících se stejného funkčního bloku vzdušného prostoru.

3.   Koordinátor vykonává svou činnost nestranně zejména ve vztahu k členským státům, třetím zemím, Komisi a zúčastněným stranám.

4.   Koordinátor nezveřejní jakékoli informace získané při výkonu své funkce, pokud k tomu nezíská povolení od dotčeného členského státu (členských států) a případně dotčených třetích zemí.

5.   Po svém jmenování podává koordinátor každé tři měsíce zprávy Komisi, výboru pro jednotné nebe a Evropskému parlamentu. Zpráva obsahuje shrnutí jednání a jejich výsledky.

6.   Pravomoc koordinátora zaniká po podepsání poslední dohody o funkčním bloku vzdušného prostoru, ale nejpozději 4. prosince 2012.“

6)

Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Vztah k vojenským orgánům

Členské státy přijmou v rámci společné dopravní politiky nezbytná opatření k zajištění toho, aby ohledně uspořádání konkrétních bloků vzdušného prostoru byly mezi příslušnými civilními a vojenskými orgány uzavřeny či obnoveny písemné dohody nebo obdobná právní ujednání.“

7)

V článku 12 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Jestliže poskytovatelé letových navigačních služeb poskytují soubor služeb, uvádějí a zveřejňují náklady a příjmy spojené s letovými navigačními službami členěné v souladu se systémem poplatků za letové navigační služby podle článku 14, a případně vedou konsolidované účetnictví o ostatních službách, jež nejsou letovými navigačními službami, jak by je byli povinni vést, kdyby dané služby poskytovaly samostatné podniky.“

8)

Článek 14 se nahrazuje tímto:

„Článek 14

Obecně

V souladu s požadavky článků 15 a 16 přispívá systém poplatků za letové navigační služby k větší transparentnosti při stanovování a ukládání poplatků uživatelům vzdušného prostoru a při vymáhání těchto poplatků, přispívá k efektivitě nákladů na poskytování letových navigačních služeb a k hospodárnosti letů a zároveň zajišťuje optimální úroveň bezpečnosti. Tento systém je rovněž v souladu s článkem 15 chicagské Úmluvy o mezinárodním civilním letectví z roku 1944 a se systémem poplatků za traťové navigační služby, který používá Eurocontrol.“

9)

Článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15

Zásady

1.   Systém poplatků je založen na zúčtování nákladů na letové navigační služby vynaložených poskytovateli letových navigačních služeb při jejich činnosti ve prospěch uživatelů vzdušného prostoru. Systém tyto náklady rozděluje mezi kategorie uživatelů.

2.   Při určování nákladového základu pro poplatky se použijí tyto zásady:

3.   Členské státy dodržují při stanovení poplatků v souladu s odstavcem 2 tyto zásady:

4.   Komise přijme k tomuto článku prováděcí pravidla regulatorním postupem podle čl. 5 odst. 3 rámcového nařízení.“

10)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 15a

Společné projekty

1.   Společné projekty mohou napomoci úspěšnému provádění hlavního plánu ATM. Tyto projekty podporují cíle tohoto nařízení, jež spočívají ve zlepšení výkonnosti evropského leteckého systému v klíčových oblastech, jako jsou kapacita, hospodárnost letů a efektivita nákladů a také udržitelnost životního prostředí, a to v rámci vyšších cílů zajištění bezpečnosti.

2.   Komise může regulatorním postupem uvedeným v čl. 5 odst. 3 rámcového nařízení vypracovat metodické pokyny týkající se způsobu, jakým mohou tyto projekty podpořit provádění hlavního plánu ATM. Těmito metodickými pokyny nejsou dotčeny mechanismy pro zavádění projektů týkajících se funkčních bloků vzdušného prostoru, jak byly dojednány stranami příslušných bloků.

3.   Komise může rovněž regulatorním postupem uvedeným v čl. 5 odst. 3 rámcového nařízení rozhodnout o vytvoření společných projektů pro funkce spojené se sítěmi, které jsou obzvláště důležité pro zlepšení celkového výkonu uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb v Evropě. Takové společné projekty lze považovat za způsobilé pro poskytnutí finanční prostředků Společenství v rámci víceletého finančního rámce. Za tímto účelem, aniž jsou dotčeny pravomoci členských států rozhodovat o využití svých finančních zdrojů, provede Komise nezávislou analýzu nákladů a výnosů, konzultuje s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami podle článku 10 rámcového nařízení a přezkoumá všechny vhodné prostředky k financování realizace společných projektů. Způsobilé náklady na realizaci společných projektů jsou propláceny v souladu se zásadami transparentnosti a nediskriminace.“

11)

Články 16 až 18 se nahrazují těmito:

„Článek 16

Přezkum dodržování zásad a pravidel

1.   Komise zajišťuje průběžný přezkum dodržování zásad a pravidel uvedených v článcích 14 a 15, přičemž jedná ve spolupráci s členskými státy. Komise usiluje o vytvoření nezbytných mechanismů pro využívání odborných znalostí Eurocontrolu a výsledky přezkumu sdílí s členskými státy, Eurocontrolem a zástupci uživatelů vzdušného prostoru.

2.   Komise na žádost jednoho nebo více členských států, které se domnívají, že zásady a pravidla uvedené v článcích 14 a 15 nebyly řádně uplatněny, nebo z vlastní iniciativy vyšetřuje veškerá tvrzení o údajném nedodržení či neuplatnění příslušných zásad nebo pravidel. Aniž by byl dotčen čl. 18 odst. 1, sdělí Komise výsledky svého šetření členským státům, Eurocontrolu a zástupcům uživatelů vzdušného prostoru. Do dvou měsíců po obdržení žádosti, po vyslyšení dotčených členských států a po konzultaci s výborem pro jednotné nebe poradním postupem stanoveným v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 549/2004 Komise rozhodne o uplatňování článků 14 a 15 tohoto nařízení a o tom, zda může dotčená praxe pokračovat.

3.   Komise sdělí své rozhodnutí členským státům a vyrozumí o něm poskytovatele služeb, pokud je tím z právního hlediska dotčen. Každý členský stát se do jednoho měsíce může proti rozhodnutí Komise odvolat k Radě. Rada může kvalifikovanou většinou ve lhůtě jednoho měsíce přijmout jiné rozhodnutí.

Článek 17

Změny příloh

Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky příloh s cílem zohlednit vývoj v technické či provozní oblasti, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 5 odst. 4 rámcového nařízení.

Ze závažných naléhavých důvodů může Komise použít postup pro naléhavé případy podle čl. 5 odst. 5 rámcového nařízení.

Článek 18

Důvěrnost

1.   Vnitrostátní dozorové orgány jednající v souladu s vnitrostátními právními předpisy ani Komise nezveřejňují informace důvěrné povahy, zejména informace o poskytovatelích letových navigačních služeb, jejich obchodních vztazích nebo jejich nákladových položkách.

2.   Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčena práva vnitrostátních dozorových orgánů ani Komise na zveřejňování informací v případech, kdy je to nezbytné k plnění jejich povinností. Tehdy musí být zveřejnění informací přiměřené a zohledňovat oprávněné zájmy poskytovatelů letových navigačních služeb, uživatelů vzdušného prostoru, letišť a jiných zúčastněných stran na ochraně jejich obchodního tajemství.

3.   Informace a údaje poskytované v souladu se systémem poplatků uvedeným v článku 14 se zveřejňují.“

12)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 18a

Přezkum

Komise do 4. prosince 2012 předloží Evropskému parlamentu a Radě studii, v nímž vyhodnotí právní, bezpečnostní, průmyslové, hospodářské a sociální dopady použití tržních zásad na poskytování komunikačních, navigačních, přehledových a leteckých informačních služeb ve srovnání se stávajícími či alternativními zásadami organizace a zohlední přitom vývoj funkčních bloků vzdušného prostoru a dostupných technologií.“

13)

Příloha I se mění takto:

1)

Článek 2 se zrušuje.

2)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Evropská letová informační oblast pro horní vzdušný prostor (EUIR)

1.   Společenství a jeho členské státy usilují o to, aby ICAO zřídila a uznávala jednotnou evropskou letovou informační oblast pro horní vzdušný prostor (EUIR). Za tímto účelem a s ohledem na záležitosti, které spadají do pravomoci Společenství, předloží Komise doporučení Radě v souladu s článkem 300 Smlouvy, a to nejpozději do 4. prosince 2011.

2.   EUIR je v souladu s čl. 1 odst. 3 vymezena tak, aby obsahovala vzdušný prostor pod pravomocí členských států, a může rovněž obsahovat vzdušný prostor evropských třetích zemí.

3.   Zřízením EUIR není dotčena pravomoc členských států, v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení o poskytování služeb, určovat poskytovatele letových provozních služeb pro vzdušný prostor pod svou pravomocí.

4.   Členské státy jsou vůči ICAO v rámci zeměpisných hranic letových informačních oblastí nadále odpovědné za horní vzdušný prostor a letové informační oblasti, které jim ICAO svěřila ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost.“

3)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 3a

Letecké informace v elektronické podobě

1.   Aniž je dotčeno zveřejňování leteckých informací členskými státy, Komise ve spolupráci s Eurocontrolem zajistí – způsobem, který tomuto znění odpovídá, – dostupnost vysoce kvalitních leteckých informací v elektronické podobě, prezentovaných harmonizovaným způsobem a vyhovujících požadavkům všech příslušných uživatelů na jejich kvalitu a včasnost.

2.   Pro účely odstavce 1 Komise

3.   Komise přijme k tomuto článku prováděcí pravidla regulatorním postupem podle čl. 5 odst. 3 rámcového nařízení.“

4)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Pravidla létání a klasifikace vzdušného prostoru

Komise v souladu s regulatorním postupem podle čl. 5 odst. 3 rámcového nařízení přijme prováděcí pravidla s cílem

5)

Článek 5 se zrušuje.

6)

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

Navrhování a uspořádání sítě

1.   Funkce sítě uspořádání letového provozu (ATM) umožňují optimální využívání vzdušného prostoru a zajišťují, aby uživatelé vzdušného prostoru mohli užívat upřednostňované tratě při současném zajištění co největšího přístupu ke vzdušnému prostoru a letovým navigačním službám. Účelem těchto funkcí je podpora iniciativ na vnitrostátní úrovni a na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru a tyto funkce by se měly vykonávat tak, aby byla dodržena zásada oddělení regulatorních a provozních úkolů.

2.   Za účelem dosažení cílů uvedených v odstavci 1 a aniž jsou dotčeny povinnosti členských států ve vztahu k vnitrostátním tratím a strukturám vzdušného prostoru zajišťuje Komise provádění těchto funkcí:

3.   Po řádné konzultaci se zúčastněnými stranami z tohoto odvětví může Komise přidávat na seznam funkcí uvedených v odstavci 2 další funkce. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 5 odst. 4 rámcového nařízení.

4.   Prováděcí pravidla k opatřením uvedeným v tomto článku, vyjma pravidel uvedených v odstavcích 6 až 9, se přijímají regulatorním postupem podle čl. 5 odst. 3 rámcového nařízení. Tato prováděcí pravidla se zaměří zejména na

5.   Jiná hlediska navrhování vzdušného prostoru než ta, jež jsou uvedena v odstavci 2, se řeší na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru. Proces navrhování zohlední požadavky provozu a jeho složitost, vnitrostátní plány výkonnosti či plány výkonnosti funkčních bloků vzdušného prostoru a jeho součástí bude úplná konzultace s příslušnými uživateli vzdušného prostoru či příslušnými skupinami, které je zastupují, a případně s vojenskými orgány.

6.   Členské státy svěří Eurocontrolu či jinému nezávislému a příslušnému orgánu provádění činností souvisejících s uspořádáním toku letového provozu, přičemž tento orgán bude podléhat příslušným opatřením zajišťujícím dohled.

7.   Prováděcí pravidla pro činnosti související s uspořádáním toku letového provozu včetně nezbytných opatření zajišťujících dohled se vypracovávají poradním postupem podle čl. 5 odst. 2 rámcového nařízení a přijímají regulativním postupem podle čl. 5 odst. 3 rámcového nařízení s cílem optimalizovat dostupné kapacity při užívání vzdušného prostoru a zlepšit činnosti související s uspořádáním toku letového provozu. Tato pravidla jsou založena na transparentnosti a účinnosti a zajišťují, aby kapacita byla poskytována pružným a včasným způsobem odpovídajícím doporučením Evropského oblastního navigačního plánu ICAO.

8.   Prováděcí pravidla pro činnosti související s uspořádáním toku letového provozu jsou podkladem pro provozní rozhodnutí přijímaná poskytovateli letových navigačních služeb, provozovateli letišť a uživateli vzdušného prostoru a upravují tyto oblasti:

9.   Při vypracovávání a přijímání prováděcích pravidel Komise případně zohlední soulad mezi letovými plány a letištními časy a nezbytnou koordinaci s přilehlými oblastmi, aniž je tím dotčena bezpečnost.“

7)

Článek 9 se zrušuje.

1)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 6a

Alternativní způsob ověření dodržování požadavků

Vztahuje-li se osvědčení vydané v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví (15) na složky nebo systémy, považuje se pro účely článků 5 a 6 tohoto nařízení za prohlášení ES o shodě nebo vhodnosti pro použití nebo prohlášení ES o ověření, pokud je jeho součástí prokázání dodržení podstatných požadavků tohoto nařízení a příslušných prováděcích pravidel pro zajištění interoperability.

2)

Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

Změna příloh

Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky příloh s cílem zohlednit vývoj v technické či provozní oblasti, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 5 odst. 4 rámcového nařízení.“

3)

V článku 10 se vkládá nový odstavec, který zní:

„2a   Pro účely odstavce 2 tohoto článku mohou členské státy prohlásit systémy a složky sítě EATMN za odpovídající základním požadavkům a vyjmout je z ustanovení článků 5 a 6.“

4)

Příloha II se mění takto:

14.11.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 300/51

(1)

Dokončení vnitřního trhu silniční dopravy se spravedlivými podmínkami hospodářské soutěže vyžaduje jednotné používání společných pravidel při povolování přístupu k povolání podnikatele v silniční nákladní nebo osobní dopravě („povolání podnikatele v silniční dopravě“). Tato společná pravidla přispějí k vyšší úrovni odborné způsobilosti podnikatelů v silniční dopravě, k racionalizaci trhu a ke zlepšení kvality poskytovaných služeb v zájmu podnikatelů v silniční dopravě, jejich zákazníků a hospodářství jako celku a rovněž k větší bezpečnosti silničního provozu. Rovněž usnadní účinný výkon práva usazování podnikatelů v silniční dopravě.

(2)

Směrnice Rady 96/26/ES ze dne 29. dubna 1996 o přístupu k povolání provozovatele silniční přepravy zboží a provozovatele silniční přepravy osob, jakož i o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci, s cílem umožnit účinný výkon svobody usazování těchto dopravců v oblasti vnitrostátní a mezinárodní dopravy (4) stanoví minimální podmínky pro přístup k povolání provozovatele silniční dopravy, jakož i vzájemné uznávání dokladů požadovaných za tímto účelem. Zkušenosti, provedené hodnocení dopadu a různé studie nicméně ukázaly, že tato směrnice se v jednotlivých členských státech používá nejednotně. Tato nejednotnost má četné nepříznivé důsledky, zejména narušování hospodářské soutěže, nedostatečnou průhlednost trhu a nejednotné kontroly, jakož i riziko, že podniky s nízkou úrovní odborné způsobilosti nedbají nebo méně dbají na dodržování pravidel bezpečnosti silničního provozu a sociálních předpisů, což může poškodit pověst daného odvětví.

(3)

Tyto důsledky jsou o to závažnější, že mohou narušit plynulé fungování vnitřního trhu silniční dopravy, neboť trh mezinárodní nákladní dopravy a některých kabotážních činností je přístupný pro podniky celého Společenství. Jedinou podmínkou stanovenou pro tyto podniky je, aby měly licenci Společenství, kterou mohou získat, splní-li podmínky pro přístup k povolání podnikatele v silniční dopravě stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy (5) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy (6).

(4)

Je tedy vhodné modernizovat stávající pravidla pro přístup k povolání podnikatele v silniční dopravě tak, aby bylo zajištěno jejich jednotnější a účinnější uplatňování. Jelikož dodržování těchto pravidel představuje hlavní podmínku pro přístup na trh Společenství a protože v oblasti přístupu na trh jsou používanými nástroji Společenství nařízení, pro upravení podmínek přístupu k povolání podnikatele v silniční dopravě se nařízení jeví jako nejvhodnější nástroj.

(5)

Členským státům by mělo být povoleno přizpůsobit závazné podmínky pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě v nevzdálenějších regionech, jak jsou vymezeny v čl. 299 odst. 2 Smlouvy z důvodu jejich zvláštního charakteru a omezení. Podnikům zřízeným v těchto regionech, které splňují podmínky pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě pouze díky výše uvedenému přizpůsobení by však nemělo být umožněno získat licenci Společenství. Přizpůsobení podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě by nemělo bránit podnikům, které by mohly vykonávat povolání podnikatele v silniční dopravě a které splňují obecné podmínky stanovené tímto nařízením, provádět přepravy v nejvzdálenějších regionech.

(6)

V zájmu zajištění spravedlivé hospodářské soutěže by se společná pravidla pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě měla vztahovat v co nejširší míře na všechny podniky. Přesto však není nutné, aby do působnosti tohoto nařízení byly zahrnuty podniky, které provozují pouze přepravy se zanedbatelným vlivem na dopravní trh.

(7)

Za ověřování toho, že příslušný podnik trvale plní podmínky stanovené tímto nařízením, by měl nést odpovědnost členský stát, v němž je podnik usazen, aby tak příslušné orgány tohoto členského státu mohly v případě potřeby rozhodnout o pozastavení nebo odnětí povolení opravňujících podnik k působení na trhu. Řádné dodržování a spolehlivá kontrola podmínek přístupu k povolání podnikatele v silniční dopravě vyžadují, aby podniky měly stálé a řádné sídlo.

(8)

Je třeba, aby byly jasně určeny fyzické osoby s potřebnou dobrou pověstí a odbornou způsobilostí a aby o nich byly vyrozuměny příslušné orgány. Tyto osoby (dále jen „odpovědní zástupci pro dopravu“) by měly mít bydliště v členském státě a účinně a nepřetržitě řídit dopravní činnosti podniků silniční dopravy. Je proto vhodné stanovit, za jakých podmínek se má za to, že osoba účinně a nepřetržitě řídí dopravní činnost podniku.

(9)

Dobrá pověst odpovědného zástupce pro dopravu je podmíněna tím, že nebyl odsouzen za závažnou trestnou činnost ani mu nebyly uloženy sankce, zejména za porušení předpisů Společenství v oblasti silniční dopravy. Odsouzení nebo sankce uložené odpovědnému zástupci pro dopravu nebo podniku silniční dopravy v jednom nebo ve více členských státech za nejzávažnější porušení pravidel Společenství by mělo vést ke ztrátě dobré pověsti za předpokladu, že příslušný orgán zjistil, že před konečným rozhodnutím proběhl řádně ukončený a doložený postup vyšetřování, při němž byla poskytnuta základní procesní práva, a byla dodržena příslušná práva na odvolání.

(10)

Je třeba, aby podnik v silniční dopravě měl minimální úroveň finanční způsobilosti pro zajištění řádného zahájení a správy činnosti podniku. Jednoduchým a nákladově efektivním způsobem prokázání finanční způsobilosti podniku může být bankovní záruka nebo pojištění profesionální odpovědnosti.

(11)

Vysoká úroveň odborné způsobilosti by měla zvýšit sociální a hospodářskou efektivitu odvětví silniční dopravy. Proto je vhodné, aby žadatelé o funkci odpovědného zástupce pro dopravu disponovali vysoce kvalitními odbornými znalostmi. S cílem zajistit větší jednotnost zkoušek a podpořit vysokou kvalitu odborné přípravy je třeba stanovit, aby členské státy mohly oprávnit vzdělávací a zkušební střediska podle kritérií, která si určí. Odpovědní zástupci pro dopravu by měli mít potřebné znalosti pro řízení jak vnitrostátních, tak mezinárodních dopravních operací. Seznam oborů, v nichž jsou požadovány znalosti pro získání osvědčení o odborné způsobilosti, a postupy pořádání zkoušek se budou s technickým pokrokem pravděpodobně měnit a měla by existovat ustanovení o jejich aktualizaci. Členské státy by měly mít možnost vyjmout z přezkušování osoby, které mohou poskytnout důkaz o určitých nepřerušených zkušenostech při řízení dopravních činností.

(12)

Pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a důsledného dodržování předpisů v silniční dopravě musí být úroveň kontroly prováděné členskými státy jednotná. Vnitrostátní orgány odpovědné za dohled nad podniky a nad platností jejich povolení hrají v tomto ohledu zásadní úlohu a je vhodné zajistit, aby v případě potřeby podnikaly patřičné kroky, jako je v nejzávažnějších případech zejména pozastavení nebo odejmutí povolení či prohlášení odpovědných zástupců pro dopravu, kteří jednají opakovaně v nedbalosti nebo úmyslně nedodržují předpisy, za nezpůsobilé. Tomu musí předcházet řádné posouzení kroků z hlediska zásady proporcionality. Před uložením takových sankcí je nicméně nutno podnik předem upozornit a poskytnout mu přiměřenou lhůtu pro zjednání nápravy.

(13)

Dokonalejší organizace správní spolupráce mezi členskými státy by zlepšila účinnost dohledu nad podniky působícími v několika členských státech a snížila by v budoucnosti administrativní náklady. Elektronické rejstříky podniků propojené v celém Společenství, které vyhovují předpisům Společenství o ochraně osobních údajů, by takovou spolupráci usnadnily a snížily by podnikům i správním orgánům náklady související s kontrolami. V několika členských státech jsou již vnitrostátní rejstříky zavedeny. Stejně tak existuje i infrastruktura pro jejich vzájemné propojení mezi členskými státy. Systematičtější využívání elektronických rejstříků by tedy mohlo významně přispět ke snížení administrativních nákladů na kontroly a ke zlepšení jejich účinnosti.

(14)

Některé údaje obsažené ve vnitrostátních elektronických rejstřících týkající se porušení předpisů a sankcí jsou osobního rázu. Členské státy proto musí přijmout nezbytná opatření pro zajištění dodržování směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (7), zejména pokud se jedná o kontrolu zpracování osobních údajů orgány veřejné moci, právo dotčených osob na informace, jejich právo přístupu a právo na protest. Pro účely tohoto nařízení by mohlo být nezbytné uchovávat tyto údaje po dobu nejméně dvou let, aby se zabránilo usazení nezpůsobilých podniků v jiných členských státech.

(15)

Za účelem zlepšení průhlednosti a umožnění zákazníkům dopravního podniku ověřit, zda má tento podnik příslušné povolení, by měly být určité údaje obsažené ve vnitrostátním elektronickém rejstříku veřejně přístupné, pokud jsou dodrženy příslušné právní předpisy o ochraně údajů.

(16)

Postupné vzájemné propojení vnitrostátních elektronických rejstříků má zásadní význam pro to, aby byla umožněna rychlá a účinná výměna informací mezi členskými státy a aby bylo zaručeno, že podnikatelé v silniční dopravě nebudou vystaveni pokušení dopouštět se závažného porušení předpisů v jiných členských státech, než je členský stát jejich usazení, ani nebudou ochotni takové riziko podstoupit. K tomuto druhu propojení je třeba společné definice přesného formátu vyměňovaných údajů a rovněž technických postupů takové výměny.

(17)

V zájmu účinné výměny informací mezi členskými státy by měla být určena vnitrostátní kontaktní místa a měly by být stanoveny některé společné postupy týkající se alespoň lhůt a povahy poskytovaných informací.

(18)

S cílem usnadnit svobodu usazování by předložení náležitých dokladů vydaných příslušným orgánem členského státu, v němž měl odpovědný zástupce pro dopravu bydliště, mělo být považováno za dostatečný důkaz bezúhonnosti pro přístup k povolání podnikatele v silniční dopravě v členském státě usazení, pokud dotčené osoby nebyly prohlášeny za nezpůsobilé pro výkon daného povolání v jiných členských státech.

(19)

Pokud jde o odbornou způsobilost, členský stát usazení by měl v zájmu usnadnění svobody usazování uznat jednotný vzor osvědčení vydaného v souladu s ustanoveními tohoto nařízení jako dostatečný důkaz.

(20)

Je třeba pečlivě sledovat uplatňování tohoto nařízení na úrovni Společenství. To předpokládá, že Komisi budou předkládány pravidelné zprávy o dobré pověsti, finanční způsobilosti a odborné způsobilosti podniků v odvětví silniční dopravy vypracované na základě vnitrostátních rejstříků.

(21)

Členské státy by měly stanovit sankce za porušení ustanovení této směrnice. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(22)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž modernizace pravidel upravujících přístup k povolání podnikatele v silniční dopravě tak, aby bylo v členských státech zajištěno jejich jednotnější a účinnější provádění, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a může jej být proto z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(23)

Opatření nezbytná pro provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (8).

(24)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k vypracování seznamu kategorií, druhů a úrovně závažnosti porušení předpisů, v důsledku něhož podnikatelé v silniční dopravě pozbudou dobré pověsti, k přizpůsobení technickému pokroku příloh I, II a III tohoto nařízení, které se týkají posuzovaných znalostí pro uznání odborné způsobilosti ze strany členských států a vzoru osvědčení o odborné způsobilosti, a k vypracování seznamu porušení předpisů, která kromě porušení uvedených v příloze IV tohoto nařízení mohou vést ke ztrátě dobré pověsti. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(25)

Směrnice 96/26/ES by měla být zrušena,