31.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 286/1

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 ze dne 29. června 2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (3), bylo několikrát podstatně změněno. Jelikož je třeba provést nové změny, mělo by být uvedené nařízení z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti přepracováno.

(2)

Je prokázáno, že pokračující emise látek poškozujících ozonovou vrstvu způsobují závažné poškození ozonové vrstvy. Existují jasné důkazy o tom, že se snížilo zatížení atmosféry látkami poškozujícími ozonovou vrstvu, a byly zaznamenány jisté prvotní známky obnovy ozonu ve stratosféře. Nicméně se nepředpokládá, že by k obnově ozonové vrstvy na úroveň koncentrací, která existovala před rokem 1980, došlo dříve než v polovině 21. století. Zvýšená intenzita UV-B záření, která je důsledkem úbytku ozonu, proto i nadále představuje vážné ohrožení zdraví a životního prostředí. Zároveň má většina těchto látek vysoký potenciál globálního oteplování a přispívá ke zvyšování teploty na planetě. Proto je nezbytné přijmout další účinná opatření na ochranu lidského zdraví a životního prostředí před škodlivými následky těchto emisí a předejít riziku, že by se obnova ozonové vrstvy dále zpozdila.

(3)

S ohledem na svou odpovědnost v oblasti životního prostředí a obchodu se Společenství na základě rozhodnutí Rady 88/540/EHS (4) stalo smluvní stranou Vídeňské úmluvy o ochraně ozonové vrstvy a Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (dále jen „Montrealský protokol“).

(4)

Mnohé látky poškozující ozonovou vrstvu jsou skleníkovými plyny, ale nejsou regulovány podle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a jejího Kjótského protokolu, protože se předpokládá, že podle Montrealského protokolu budou jejich výroba a používání postupně ukončeny. Navzdory pokroku, jehož bylo dosaženo v rámci Montrealského protokolu, je v Evropské unii i celosvětově stále zapotřebí dokončit úkol ukončení výroby a používání látek poškozujících ozonovou vrstvu, při vědomí toho, že v současnosti má mnoho alternativ k těmto látkám vysoký potenciál globálního oteplování. Je proto nutné minimalizovat a ukončit výrobu a používání látek poškozujících ozonovou vrstvu všude tam, kde jsou k dispozici technicky dostupné náhradní látky nebo technologie s nízkým potenciálem globálního oteplování.

(5)

Dodatečná opatření na ochranu ozonové vrstvy přijaly smluvní strany Montrealského protokolu nejnověji na zasedání v Montrealu v září 2007 a v Dohá v listopadu 2008. Dodržování závazků přijatých Společenstvím podle Montrealského protokolu, a zejména provádění zrychleného ukončení výroby a používání hydrochlorfluoruhlovodíků, vyžaduje, aby byla přijata opatření na úrovni Společenství, a to s náležitým uvážením rizik spojených se zaváděním náhradních látek nebo technologií s vysokým potenciálem globálního oteplování.

(6)

V návaznosti na obavy týkající se zrychleného růstu výroby a používání hydrochlorfluoruhlovodíků v rozvojových zemích, jež byly uvedeny ve zprávě skupiny pro vědecká hodnocení z roku 2006, přijaly smluvní strany Montrealského protokolu v roce 2007 na svém devatenáctém zasedání rozhodnutí XIX/6, kterým se stanovil harmonogram zrychleného ukončení výroby a používání hydrochlorfluoruhlovodíků. Na základě uvedeného rozhodnutí by ukončení výroby mělo být posunuto ze stávajícího roku 2025 na rok 2020.

(7)

Podle nařízení (ES) č. 2037/2000 není již od roku 2010 možné při údržbě či opravě chladicích a klimatizačních zařízení používat nově vyrobené hydrochlorfluoruhlovodíky. Aby se minimalizovalo riziko nedovoleného použití nově vyrobených hydrochlorfluoruhlovodíků jako recyklovaného nebo regenerovaného materiálu, měl by se při údržbě či opravě zařízení používat pouze regenerovaný nebo recyklovaný materiál. Další prodej recyklovaných hydrochlorfluoruhlovodíků by měl být zakázán a recyklované hydrochlorfluoruhlovodíky by se měly používat pouze tehdy, pokud byly znovuzískány z daného zařízení, a to pouze podnikem, který toto znovuzískání provedl nebo zadal. Z důvodu důslednosti by se měla tato výjimka vztahovat i na tepelná čerpadla.

(8)

S ohledem na to, že jsou široce dostupné technologie a náhradní látky umožňující nahrazení látek poškozujících ozonovou vrstvu, je vhodné v určitých případech stanovit přísnější regulační opatření, než jaká stanoví nařízení (ES) č. 2037/2000, a než ta, která stanoví Montrealský protokol.

(9)

V souladu s nařízením (ES) č. 2037/2000 byla ukončena výroba a uvádění na trh chlorfluoruhlovodíků, jiných plně halogenovaných chlorfluoruhlovodíků, halonů, tetrachlormethanu, 1,1,1-trichlorethanu, hydrobromfluoruhlovodíků, bromchlormethanu a methylbromidu, a proto je zakázáno uvádět na trh tyto látky a výrobky a zařízení, jež tyto látky obsahují. Nyní je rovněž vhodné postupně rozšířit zákaz používání těchto látek na údržbu a opravu takových zařízení.

(10)

Komise by měla za určitých podmínek udělit výjimky pro základní laboratorní a analytická použití i po ukončení výroby a používání regulovaných látek. Zejména v rozhodnutí smluvních stran Montrealského protokolu X/14 jsou stanovena kritéria pro udělení výjimek pro uvedená použití. Komise by měla být zmocněna stanovit podmínky pro základní laboratorní a analytická použití. Aby se zamezilo zvýšení množství použitých k těmto účelům, nemělo by být výrobcům a dovozcům povoleno výrazně zvýšit množství uváděná na trh. Do tohoto nařízení je třeba začlenit zvláštní podmínky pro uvádění látek pro tato použití na trh, o nichž rozhodly smluvní strany Montrealského protokolu, aby se tak zajistilo jejich dodržování.

(11)

Skutečnost, že existují náhradní látky nebo technologie za methylbromid, se odrazila v podstatnějším snížení jeho výroby a používání ve srovnání s Montrealským protokolem a v rozhodnutí Komise 2008/753/ES ze dne 18. září 2008 o nezařazení methylbromidu do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a o odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující tuto látku (5) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh (6). Výjimka pro kritická použití methylbromidu by měla být zcela ukončena, zatímco by měla být dočasně ponechána možnost udělit odchylku v naléhavých situacích v případě neočekávaných výskytů škůdců či nákaz, má-li být toto mimořádné použití povoleno podle směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (7) a směrnice 98/8/ES. V takových případech by měla být upřesněna opatření k minimalizaci emisí, jakými je například použití prakticky nepropustných fólií při půdní fumigaci.

(12)

S ohledem na nařízení Komise (ES) č. 2032/2003 ze dne 4. listopadu 2003 o druhé etapě desetiletého pracovního programu uvedeného v čl. 16 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES o uvádění biocidních přípravků na trh (8), kterým bylo zakázáno používání methybromidu jako biocidního přípravku od 1. září 2006, a na rozhodnutí 2008/753/ES, kterým bylo zakázáno používání methylbromidu jako přípravku na ochranu rostlin od 18. března 2010, by rovněž mělo být zakázáno použití methylbromidu pro karanténní a předzásilkové aplikace od 18. března 2010.

(13)

Montrealský protokol požaduje v čl. 2F odst. 7, aby smluvní strany usilovaly o omezení používání hydrochlorfluoruhlovodíků na použití, pro které neexistuje náhradní látka ani technologie příznivější pro životní prostředí. Vzhledem k existenci náhradních a jiných technologií lze dále omezit uvádění na trh a použití hydrochlorfluoruhlovodíků, jakož i výrobků a zařízení, jež hydrochlorfluoruhlovodíky obsahují nebo jsou na nich závislé. Rozhodnutí smluvních stran Montrealského protokolu VI/13 stanoví, že při hodnocení náhradních látek a technologií za hydrochlorfluoruhlovodíky by měly být vzaty v úvahu takové činitele, jako je potenciál poškozování ozonové vrstvy, energetická účinnost, hořlavost, toxicita, potenciál globálního oteplování a možné vlivy na efektivní používání a ukončení výroby a používání chlorfluoruhlovodíků a halonů. V uvedeném rozhodnutí dospěly smluvní strany k závěru, že regulace hydrochlorfluoruhlovodíků podle Montrealského protokolu by měla být výrazně zpřísněna, aby byla chráněna ozonová vrstva a zohledněna dostupnost náhradních látek nebo technologií.

(14)

Regulační opatření pro výrobky a zařízení obsahující regulované látky by měla být rozšířena na výrobky a zařízení, jež jsou na těchto látkách závislé, aby se předešlo obcházení omezení podle tohoto nařízení. Dodatečným zahrnutím výrobků a zařízení, jejichž konstrukce, použití či řádné fungování vyžaduje přítomnost regulované látky, je vyloučena případná možnost uvést na trh, dovézt či vyvézt výrobky či zařízení, které v daném okamžiku regulované látky neobsahují, ale které by se do nich musely doplnit později. Výjimky pro výrobky a zařízení, jež byly vyrobeny před vstupem regulačních opatření v platnost, by měly být zrušeny, neboť již nemají význam a mohly by představovat riziko nedovoleného uvádění na trh nebo obchodu.

(15)

Regulované látky, jakož i výrobky a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé, pocházející ze států, které nejsou smluvními stranami Montrealského protokolu, by neměly být dováženy. Po vstupu zákazu používání výrobků a zařízení, jež obsahují hydrochlorfluoruhlovodíky nebo jsou na nich závislé, nebo regulovaných látek pro jejich údržbu a opravu v platnost by měl být ve Společenství navíc zakázán vývoz těchto výrobků a zařízení, aby se zabránilo hromadění zásob těchto látek v zemích, v nichž nejsou k dispozici dostatečná zařízení pro jejich zneškodňování.

(16)

Systém licencí pro regulované látky zahrnuje povolení vývozu těchto látek, aby bylo možné zlepšit sledování a regulaci obchodu s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu a aby byla umožněna výměna informací mezi smluvními stranami. Uvedený systém licencí by měl být rozšířen na výrobky a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé.

(17)

S cílem zlepšit sledování a regulaci obchodu by se udělování licencí nemělo vztahovat pouze na vstup zboží na celní území za účelem propuštění do volného oběhu ve Společenství, ale rovněž na vstup v rámci jiných celních režimů nebo celně schválených určení. Využití tranzitu přes celní území Společenství a režimů dočasného uskladnění, uskladnění v celním skladu a svobodného pásma by mělo být i nadále možné bez licence, aby se předešlo zbytečné zátěži pro hospodářské subjekty a celní orgány. Zásilky na území a z území členského státu, které není součástí celního území Společenství nebo se na ně nevztahuje toto nařízení, ale vztahuje se na ně Montrealský protokol ratifikovaný tímto členským státem, by neměly vytvářet pro členské státy zbytečnou zátěž, pokud jde o udělování licencí a podávání zpráv, za předpokladu, že jsou dodrženy povinnosti vyplývající z tohoto nařízení a z Montrealského protokolu.

(18)

Před vydáním dovozních a vývozních licencí by měla mít Komise možnost za účelem zamezení nedovoleného a nežádoucího obchodu ověřit u příslušných orgánů dotčené třetí země, zda je zamýšlená operace v souladu s požadavky uplatňovanými v dané zemi.

(19)

Směrnice Rady 67/548/EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (9), směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES ze dne 31. května 1999 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků (10) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (11) upravují označování látek klasifikovaných jako látky poškozující ozonovou vrstvu a označování směsí obsahujících tyto látky. Vzhledem k tomu, že látky poškozující ozonovou vrstvu, jež jsou vyráběny jako vstupní suroviny, technologická činidla nebo látky pro laboratorní a analytická použití, lze propustit do volného oběhu ve Společenství, měly by být odlišeny od látek vyráběných pro jiná použití, aby se tak předešlo případné změně účelu použití regulovaných látek obsažených ve vstupních surovinách, technologických činidlech nebo látkách pro laboratorní a analytická použití na jiná použití, která jsou regulována tímto nařízením. Dále by v zájmu informování koncových uživatelů a usnadnění prosazování tohoto nařízení takto měly být při údržbě nebo opravě označeny výrobky a zařízení, jež obsahují tyto látky nebo jsou na nich závislé.

(20)

S cílem snížit uvolňování regulovaných látek do atmosféry by měla být přijata opatření pro znovuzískání použitých regulovaných látek a pro předcházení únikům regulovaných látek.

(21)

Montrealský protokol ukládá povinnost oznamovat údaje o obchodu s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu. Proto by mělo být výrobcům, dovozcům a vývozcům regulovaných látek uloženo podávat jednou ročně zprávy o činnosti. Aby Komise mohla zefektivnit postupy pro oznamování údajů, a dodržovala tak Montrealský protokol a průběžně zamezila zdvojování, měla by Komisi přímo podávat zprávy rovněž zneškodňovací zařízení. Aby se zajistilo dodržování zpravodajských závazků podle Montrealského protokolu a zlepšilo se jejich praktické uplatňování, měla by být Komise zmocněna pozměnit požadavky na podávání zpráv členskými státy a podniky. S ohledem na předpokládaný vývoj nástrojů pro podávání zpráv prostřednictvím internetu by Komise měla případně vypracovat návrhy opatření, kterými se upraví požadavky na podávání zpráv, jakmile budou příslušné nástroje pro podávání zpráv zavedeny.

(22)

Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů členskými státy se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (12) a ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů Komisí se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (13), zejména pokud jde o požadavky na důvěrnou povahu a bezpečnost zpracování, předávání osobních údajů Komisí členským státům, zákonnost zpracování a práva subjektů údajů na informace, na přístup ke svým osobním údajům a na jejich opravu.

(23)

Členské státy by měly za účelem zajištění dodržování všech ustanovení tohoto nařízení provádět kontroly s využitím přístupu založeného na rizicích, a zaměřit se tak na činnosti, které představují nejvyšší riziko nedovoleného obchodu nebo emisí regulovaných látek. Doporučení Evropského parlamentu a Rady 2001/331/ES ze dne 4. dubna 2001, kterým se stanoví minimální kritéria pro inspekce ochrany životního prostředí v členských státech (14), by mělo poskytnout členským státům návod, jak tyto inspekce provádět.

(24)

Vzhledem k neustálým inovacím v odvětvích, na které se toto nařízení vztahuje, by měla Komise toto nařízení pravidelně přezkoumávat a podle potřeby předkládat návrhy, zejména pokud jde o stanovené výjimky a odchylky, objeví-li se technicky a ekonomicky dostupné náhradní látky nebo technologie za regulované látky, s cílem dále posilovat ochranu ozonové vrstvy a zároveň snižovat emise skleníkových plynů. V zájmu zajištění dodržování Montrealského protokolu by Komise měla být zmocněna k tomu, aby uvedla v soulad přílohy tohoto nařízení s rozhodnutími smluvních stran, zejména s rozhodnutími o schválených metodách zneškodňování, o podmínkách uvádění regulovaných látek na trh pro základní laboratorní a analytická použití a o procesech, v nichž lze regulované látky použít jako technologická činidla.

(25)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (15).

(26)

Zejména je třeba zmocnit Komisi ke stanovení podoby a obsahu štítků regulovaných látek vyráběných, uváděných na trh nebo používaných jako vstupní suroviny, technologická činidla nebo látky pro laboratorní a analytická použití, ke změně přílohy III o procesech, v nichž lze regulované látky použít jako technologická činidla, ke změně maximálních množství regulovaných látek, které lze použít jako technologická činidla nebo emitovat při použití technologických činidel, ke změně přílohy V o podmínkách pro uvádění na trh a další distribuci regulovaných látek pro základní laboratorní a analytická použití, ke stanovení mechanismu pro přidělování kvót regulovaných látek pro laboratorní a analytická použití, ke změně přílohy VI, k přijetí změn a harmonogramů pro postupné vyřazení kritických použití halonů, ke změně seznamu údajů, jež musí být uvedeny v žádosti o licenci, k přijetí dodatečných opatření pro sledování obchodu s regulovanými látkami nebo novými látkami a s výrobky a zařízeními, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé, k přijetí pravidel pro propouštění výrobků a zařízení vyrobených za použití regulovaných látek a dovezených ze státu, který není smluvní stranou Montrealského protokolu, do volného oběhu ve Společenství, ke změně přílohy VII o technologiích pro zneškodňování, ke stanovení seznamu výrobků a zařízení, u kterých by mělo být znovuzískání regulovaných látek za účelem jejich zneškodnění nebo zneškodnění regulovaných látek bez jejich předchozího znovuzískání považováno za technicky a ekonomicky proveditelné, a tedy povinné, k přijetí požadavků na minimální kvalifikaci personálu, k vytvoření seznamu technologií a postupů, které mají podniky používat předcházení jakýmkoli únikům a emisím regulovaných látek a jejich minimalizaci, k zařazení nových látek do přílohy II a ke změně požadavků na podávání zpráv členskými státy a podniky. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(27)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES ze dne 5. dubna 2006 o odpadech (16) a směrnice Rady 91/689/EHS ze dne 12. prosince 1991 o nebezpečných odpadech (17) stanoví opatření pro odstraňování a využívání odpadu způsobem šetrným k životnímu prostředí a kontrolu nebezpečného odpadu. V této souvislosti by měla být věnována zvláštní pozornost látkám poškozujícím ozonovou vrstvu obsaženým ve stavebním a demoličním odpadu a v zařízeních spadajících do působnosti směrnice 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) (18). Podle Montrealského protokolu lze pro zneškodnění regulovaných látek použít pouze technologie, které byly schváleny smluvními stranami. Příslušná rozhodnutí smluvních stran by proto měla být začleněna do tohoto nařízení s cílem zajistit, aby byly používány pouze tyto technologie za předpokladu, že je jejich používání v souladu s příslušnými právními předpisy Společenství a vnitrostátními právními předpisy o odpadech.

(28)

Měl by být stanoven pružný mechanismus, který by zavedl povinnost podávat zprávy o látkách určených jako látky poškozující ozonovou vrstvu, aby bylo možné provést posouzení závažnosti jejich dopadu na životní prostředí a aby bylo zajištěno, že uvedené nové látky, u nichž byl určen významný potenciál poškozování ozonové vrstvy, budou podléhat regulačním opatřením. V této souvislosti by měla být věnována zvláštní pozornost úloze látek s velmi krátkou životností, zejména s ohledem na hodnotící zprávu Programu OSN na ochranu životního prostředí a Světové meteorologické organizace (UNEP/WMO) o ozonu z roku 2006, která dospěla k závěru, že potenciál poškozování ozonové vrstvy je u těchto látek vyšší, než vyplývá z předchozích hodnocení.

(29)

Členské státy by měly stanovit sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit jejich uplatňování. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(30)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zajistit dodržování závazků Společenství jakožto smluvní strany Montrealského protokolu a reagovat na přeshraniční environmentální problém s celosvětovým dopadem při současné regulaci obchodu s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu a s výrobky a zařízeními, které obsahují tyto látky nebo jsou na nich závislé, uvnitř Společenství i se zahraničím, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

1)

„Montrealským protokolem“ Montrealský protokol z roku 1987 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, v platném znění;

2)

„smluvní stranou“ kterákoli smluvní strana Montrealského protokolu;

3)

„státem, který není smluvní stranou Montrealského protokolu,“ ve vztahu k určité regulované látce stát nebo organizace pro regionální hospodářskou integraci, které nesouhlasily s tím, že budou vázány ustanoveními Montrealského protokolu, která se vztahují na tuto látku;

4)

„regulovanou látkou“ látka uvedená na seznamu v příloze I, včetně svých izomerů, vyskytující se samostatně nebo ve směsi a bez ohledu na to, zda je nově vyrobená, znovuzískaná, recyklovaná nebo regenerovaná;

5)

„chlorfluoruhlovodíkem“ (CFC) regulovaná látka uvedená na seznamu ve skupině I přílohy I, včetně svých izomerů;

6)

„halonem“ regulovaná látka uvedená na seznamu ve skupině III přílohy I, včetně svých izomerů;

7)

„tetrachlormethanem“ regulovaná látka uvedená ve skupině IV přílohy I;

8)

„methylbromidem“ regulovaná látka uvedená ve skupině VI přílohy I;

9)

„hydrochlorfluoruhlovodíkem“ regulovaná látka uvedená na seznamu ve skupině VIII přílohy I, včetně svých izomerů;

10)

„novou látkou“ látka uvedené na seznamu v příloze II, vyskytující se samostatně nebo ve směsi a bez ohledu na to, zda je nově vyrobená, znovuzískaná, recyklovaná nebo regenerovaná;

11)

„vstupní surovinou“ regulovaná látka nebo nová látka, jež je předmětem chemické transformace v procesu, při kterém je zcela změněna proti svému původnímu složení, a jejíž emise jsou zanedbatelné;

12)

„technologickým činidlem“ regulovaná látka použitá jako chemické technologické činidlo pro použití, která jsou uvedena v příloze III;

13)

„výrobcem“ fyzická nebo právnická osoba, která vyrábí regulované látky nebo nové látky ve Společenství;

14)

„výrobou“ množství vyrobených regulovaných látek nebo nových látek, včetně množství vyrobeného záměrně nebo nezáměrně jako vedlejší produkt, pokud není tento vedlejší produkt zneškodněn v průběhu výrobního procesu nebo zdokumentovaným postupem zajišťujícím dodržení tohoto nařízení a právních předpisů Společenství a vnitrostátních právních předpisů o odpadech. Za „výrobu“ se nepovažuje znovuzískané, recyklované nebo regenerované množství, ani jakékoli nevýznamné množství, jehož stopovému obsahu ve výrobcích nelze zabránit nebo jež je emitováno během výroby;

15)

„potenciálem poškozování ozonové vrstvy“ číselný údaj uvedený v přílohách I a II a představující potenciální účinek každé regulované látky nebo nové látky na ozonovou vrstvu;

16)

„vypočtenou úrovní“ množství stanovené vynásobením množství každé regulované látky jejím potenciálem poškozování ozonové vrstvy a sečtením násobků samostatně pro každou skupinu regulovaných látek uvedenou v příloze I;

17)

„průmyslovou racionalizací“ převod buď mezi smluvními stranami, nebo uvnitř členského státu celé vypočtené úrovně výroby nebo její části z jednoho výrobce na druhého za účelem optimalizace hospodářské efektivnosti nebo jako odpověď na předpokládaný deficit v dodávkách v důsledku uzavírání závodů;

18)

„dovozem“ vstup látek, výrobků a zařízení, na které se vztahuje toto nařízení, na celní území Společenství, pokud se na toto území vztahuje Montrealský protokol ratifikovaný členským státem a je na něm použitelné toto nařízení;

19)

„vývozem“ výstup látek, výrobků a zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení a které mají status zboží Společenství, z celního území Společenství, pokud se na toto území vztahuje ratifikace Montrealského protokolu členským státem a toto nařízení, nebo zpětný vývoz látek, výrobků a zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení, v případě, že nemají status zboží Společenství;

20)

„uváděním na trh“ dodání či poskytnutí třetím osobám ve Společenství, za úplatu nebo bezplatně, včetně propuštění do volného oběhu ve Společenství podle nařízení (ES) č. 450/2008. V případě výrobků a zařízení, které tvoří součást nemovitosti nebo dopravního prostředku, se to týká pouze prvního dodání či poskytnutí ve Společenství;

21)

„použitím“ používání regulovaných látek nebo nových látek při výrobě, údržbě nebo opravě, včetně opětovného plnění, výrobků nebo zařízení a v jiných procesech;

22)

„tepelným čerpadlem“ zařízení nebo instalace získávající teplo při nízkých teplotách ze vzduchu, vody nebo půdy a dodávající teplo;

23)

„znovuzískáním“ sběr a skladování regulovaných látek pocházejících z výrobků a zařízení nebo z nádob při jejich údržbě či opravě nebo před jejich likvidací;

24)

„recyklací“ opětovné použití znovuzískaných regulovaných látek po základním přečištění;

25)

„regenerací“ přepracování znovuzískaných regulovaných látek, aby odpovídaly vlastnostem nově vyrobené látky, s ohledem na jejich zamýšlené použití;

26)

„podnikem“ fyzická nebo právnická osoba, která

27)

„karanténními aplikacemi“ ošetření, která mají zabránit zavlečení, usazování, rozšíření karanténních škůdců (včetně chorob) nebo která mají zajistit jejich úřední kontrolu, přičemž

28)

„předzásilkovými aplikacemi“ nekaranténní aplikace, jež se použijí nejdříve 21 dní před vývozem za účelem splnění úředních požadavků země dovozu či úředních požadavků země vývozu platných před 7. prosincem 1995. Úředními požadavky se rozumějí požadavky prováděné nebo povolené vnitrostátním rostlinolékařským, veterinárním nebo zdravotnickým orgánem nebo orgánem pro ochranu životního prostředí nebo orgánem pro uskladnění výrobků;

29)

„výrobky a zařízeními, jež jsou závislé na regulovaných látkách,“ výrobky a zařízení, jež nejsou bez regulovaných látek funkční, kromě výrobků a zařízení používaných pro výrobu, zpracování, znovuzískání, recyklaci, regeneraci nebo zneškodňování regulovaných látek;

30)

„nově vyrobenými látkami“ látky, které se dosud nepoužívaly;

31)

„výrobky a zařízeními“ veškeré výrobky a zařízení s výjimkou nádob používaných pro přepravu nebo skladování regulovaných látek.

a)

změnit přílohu III;

b)

změnit maximální množství regulovaných látek, které lze použít jako technologická činidla nebo emitovat při použití technologických činidel, uvedená v odst. 4 druhém a třetím pododstavci.

a)

vypočtená úroveň jeho výroby hydrochlorfluoruhlovodíků v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 a v každém následujícím dvanáctiměsíčním období až do 31. prosince 2013 nepřesáhla 35 % vypočtené úrovně jeho výroby hydrochlorfluoruhlovodíků v roce 1997;

b)

vypočtená úroveň jeho výroby hydrochlorfluoruhlovodíků v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014 a v každém následujícím dvanáctiměsíčním období až do 31. prosince 2016 nepřesáhla 14 % vypočtené úrovně jeho výroby hydrochlorfluoruhlovodíků v roce 1997;

c)

vypočtená úroveň jeho výroby hydrochlorfluoruhlovodíků v období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017 a v každém následujícím dvanáctiměsíčním období až do 31. prosince 2019 nepřesáhla 7 % vypočtené úrovně jeho výroby hydrochlorfluoruhlovodíků v roce 1997;

d)

po 31. prosinci 2019 nevyráběl žádné hydrochlorfluoruhlovodíky.

a)

regulovaných látek určených pro laboratorní a analytická použití podle článku 10 a čl. 11 odst. 2;

b)

regulovaných látek určených k použití jako vstupní suroviny;

c)

regulovaných látek určených k použití jako technologická činidla;

d)

regulovaných látek určených ke zneškodnění pomocí technologií uvedených v čl. 22 odst. 2;

e)

do 31. prosince 2019 hydrochlorfluoruhlovodíků, které mají být do 31. prosince následujícího kalendářního roku přebaleny a následně zpětně vyvezeny, je-li jejich příjemcem smluvní strana, ve které spotřeba nebo dovoz tohoto hydrochlorfluoruhlovodíku nejsou zakázány;

f)

methylbromidu určeného pro použití v naléhavých případech uvedená v čl. 12 odst. 3, nebo do 31. prosince 2014 pro přebalení a následný zpětný vývoz pro karanténní a předzásilkové aplikace, pokud se tento vývoz uskuteční ještě během roku dovozu;

g)

znovuzískaných, recyklovaných nebo regenerovaných halonů, pokud jsou dováženy výlučně pro kritická použití uvedená v čl. 13 odst. 1 podniky schválenými příslušným orgánem dotčeného členského státu pro skladování halonů pro kritická použití;

h)

výrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé, určených ke zneškodnění, je-li to vhodné, technologiemi uvedenými v čl. 22 odst. 2;

i)

výrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé, určených pro laboratorní a analytická použití podle článku 10 a čl. 11 odst. 2;

j)

výrobků a zařízení, jež obsahují halony nebo jsou na nich závislé, určených pro kritická použití podle čl. 13 odst. 1;

k)

výrobků a zařízení obsahujících hydrochlorfluoruhlovodíky, jejichž uvádění na trh bylo povoleno v souladu s čl. 11 odst. 5.

a)

regulované látky používané pro laboratorní a analytická použití nebo kritická použití uvedená v článku 10, v čl. 11 odst. 2 a v článku 13;

b)

regulované látky používané jako vstupní suroviny;

c)

regulované látky používané jako technologická činidla.

a)

regulovaných látek určených pro základní laboratorní a analytická použití podle článku 10;

b)

regulovaných látek určených k použití jako vstupní suroviny;

c)

regulovaných látek určených k použití jako technologická činidla;

d)

výrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky vyrobené v souladu s čl. 10 odst. 7 nebo dovezené podle čl. 15 odst. 2 písm. h) nebo i) nebo jsou na nich závislé;

e)

znovuzískaných, recyklovaných nebo regenerovaných halonů uvedených v čl. 13 odst. 1 skladovaných pro kritická použití v podnicích schválených příslušným orgánem některého členského státu a výrobků a zařízení, jež obsahují halony nebo jsou na nich závislé, určených pro kritická použití;

f)

nově vyrobených nebo regenerovaných hydrochlorfluoruhlovodíků pro jiná použití než zneškodnění;

g)

do 31. prosince 2014 methylbromidu zpětně vyvezeného pro účely karanténních a předzásilkových aplikací;

h)

inhalátorů odměřených dávek vyrobených za pomoci chlorfluoruhlovodíku, jehož použití bylo povoleno na základě čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 2037/2000.

a)

jméno a adresu dovozce a vývozce;

b)

zemi dovozu a vývozu;

c)

v případě dovozu či vývozu regulovaných látek popis každé regulované látky, včetně

d)

v případě dovozu či vývozu výrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé,

e)

účel plánovaného dovozu včetně zamýšleného celního zacházení, případně s upřesněním zamýšleného celního režimu;

f)

místo a předpokládané datum plánovaného dovozu nebo vývozu;

g)

celní úřad, u kterého bude podáno celní prohlášení na toto zboží;

h)

v případě dovozu regulovaných látek nebo výrobků a zařízení určených ke zneškodnění název a adresu zařízení, kde bude látka zneškodněna;

i)

veškeré další informace, které příslušný orgán některého členského státu považuje za nezbytné.

a)

v případě dovozní licence, zjistí-li se na základě informací příslušných orgánů dotčené země, že vývozcem není podnik, který má povolení obchodovat s příslušnou látkou v dané zemi;

b)

v případě vývozní licence, pokud příslušné orgány země dovozu uvědomily Komisi, že by dovoz regulované látky představoval nedovolený obchod nebo nepříznivě ovlivnil provádění regulačních opatření země dovozu, jež byla zavedena pro účely dodržení jejích závazků v rámci Montrealského protokolu, nebo by pro danou zemi vedl k překročení množstevních limitů v rámci Montrealského protokolu.

a)

s náplní kapaliny obsahující regulované látky o hmotnosti 3 kg nebo vyšší byly kontrolovány na úniky pravidelně nejméně jednou za dvanáct měsíců; to se nevztahuje na zařízení obsahující hermeticky uzavřené systémy, které jsou jako takové označené a obsahují méně než 6 kg regulovaných látek;

b)

s náplní kapaliny obsahující regulované látky o hmotnosti 30 kg nebo vyšší byly kontrolovány na úniky pravidelně nejméně jednou za šest měsíců;

c)

s náplní kapaliny obsahující regulované látky o hmotnosti 300 kg nebo vyšší byly kontrolovány na úniky pravidelně nejméně jednou za tři měsíce,

a)

množství methylbromidu, která jsou povolena podle čl. 12 odst. 2 a 3 k různým ošetřením pro karanténní a předzásilkové aplikace používané na jejich území, důvody použití methylbromidu a pokrok, jehož bylo dosaženo při hodnocení a použití náhradních látek nebo technologií;

b)

množství halonů instalovaných, použitých a uskladněných pro kritická použití podle čl. 13 odst. 1, opatření přijatá pro snížení jejich emisí, odhad těchto emisí a pokrok, jehož bylo dosaženo při hodnocení a použití vhodných náhradních látek nebo technologií;

c)

případy nedovoleného obchodu, zejména případy odhalené v průběhu inspekcí provedených podle článku 28.

a)

celkové množství každé látky uvedené v odstavci 1, které vyrobil;

b)

množství každé vyrobené látky uvedená na trh nebo použitá pro vlastní potřebu výrobce uvnitř Společenství, rozčleněná na látku určenou k použití jako vstupní surovina, jako technologické činidlo a pro jiná použití;

c)

množství každé vyrobené látky určená pro základní laboratorní a analytická použití ve Společenství, s licencí podle čl. 10 odst. 6;

d)

množství každé vyrobené látky určená pro základní laboratorní a analytická použití smluvních stran, povolené podle čl. 10 odst. 8;

e)

každé zvýšení výroby povolené podle čl. 14 odst. 2, 3 a 4 v souvislosti s průmyslovou racionalizací;

f)

veškerá recyklovaná, regenerovaná nebo zneškodněná množství látek a technologii použitou pro zneškodnění, včetně množství látek vyrobených a zneškodněných jako vedlejší produkt podle čl. 3 bodu 14;

g)

veškeré zásoby;

h)

veškeré nákupy od jiných výrobců a prodeje jiným výrobcům ve Společenství.

a)

veškerá množství propuštěná do oběhu ve Společenství, rozčleněná na množství dovezená k použití jako vstupní suroviny nebo technologická činidla, pro základní laboratorní a analytická použití povolená v souladu s čl. 10 odst. 6, pro karanténní a předzásilkové aplikace a pro zneškodnění. Dovozci, kteří dovezli regulované látky ke zneškodnění, sdělí také skutečné konečné místo nebo místa určení každé látky a u každého z míst určení uvedou zvlášť množství každé látky a název a adresu zneškodňovacího zařízení, kam byla látka dopravena;

b)

veškerá množství dovezená v jiných celních režimech, rozčleněná podle celních režimů a podle určených užití;

c)

veškerá množství použitých látek podle odstavce 1 dovezených za účelem jejich recyklace nebo regenerace;

d)

veškeré zásoby;

e)

veškeré nákupy od jiných podniků a prodeje jiným podnikům ve Společenství;

f)

zemi vývozu.

a)

veškerá vyvezená množství takových látek, rozčleněná na množství vyvezená do každé země určení a na množství vyvezená k použití jako vstupní suroviny nebo technologická činidla, pro základní laboratorní a analytická použití, pro kritická použití nebo pro karanténní a předzásilkové aplikace;

b)

veškeré zásoby;

c)

veškeré nákupy od jiných podniků a prodeje jiným podnikům ve Společenství;

d)

zemi určení.

a)

veškerá množství těchto zneškodněných látek, včetně množství obsažených ve výrobcích nebo zařízení;

b)

veškeré zásoby těchto látek, které mají být zneškodněny, včetně množství obsažených ve výrobcích nebo zařízení;

c)

technologii použitou pro zneškodnění.

a)

veškerá množství těchto látek použitých jako vstupní suroviny nebo technologická činidla;

b)

veškeré zásoby těchto látek;

c)

použitelné postupy a výsledné emise.

31.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 286/31

(1)

Každoroční poskytování statistik o informační společnosti, jak je stanoveno nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004 (2), je omezeno na pět referenčních let po vstupu uvedeného nařízení v platnost a skončí v roce 2009. Potřeba každoročního poskytování ucelených statistických informací o oblasti informační společnosti na úrovni Společenství však trvá.

(2)

Evropská rada na zasedání v březnu 2005 zdůraznila význam vytvoření plně integrující informační společnosti založené na všeobecně rozšířeném využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejných službách, v malých a středních podnicích i v domácnostech.

(3)

Evropská rada v březnu 2006 uznala rozhodující význam výkonnějšího využívání informačních a komunikačních technologií v podnicích a organizacích veřejné správy a vyzvala Komisi a členské státy, aby se intenzivně zasazovaly o naplnění strategie i2010. Ta podporuje otevřené a konkurenceschopné digitální hospodářství a klade důraz na informační a komunikační technologie jako na hnací sílu podněcující začleňování a kvalitu života. Uvedená strategie je považována za klíčový faktor obnoveného lisabonského partnerství pro růst a zaměstnanost.

(4)

V dubnu 2006 Skupina na vysoké úrovni i2010, zřízená rozhodnutím Komise 2006/215/ES (3), schválila srovnávací rámec pro iniciativu i2010, který uvádí seznam hlavních ukazatelů pro srovnávání vývoje evropské informační společnosti, jak je stanoveno ve strategii i2010.

(5)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013) (4), napomáhá zvyšovat konkurenceschopnost a inovační výkonnost ve Společenství, podporovat pokrok znalostní společnosti a podněcovat udržitelný rozvoj založený na vyváženém hospodářském růstu. Uvedené rozhodnutí vyžaduje, aby se Společenství vybavilo spolehlivou analytickou základnou, aby mohlo podporovat tvorbu politiky v různých oblastech. Rámcový program zavedený uvedeným rozhodnutím podporuje kroky pro účely analýzy politik, které se opírají o oficiální statistiky.

(6)

Ministerské prohlášení o e-Inclusion, které bylo přijato dne 11. června 2006 v Rize, vyzývá k vybudování integrující informační společnosti. Uvedené prohlášení stanoví rámec pro komplexní politiku v oblasti e-Inclusion a zabývá se problémy týkajícími se stárnutí společnosti, geografického digitálního rozdělení, dostupnosti, digitální gramotnosti a schopností, kulturní rozmanitosti a integrovaných veřejných služeb on-line. V uvedeném prohlášení se Komise vyzývá, aby podporovala shromažďování důkazů a porovnávání ukazatelů v Evropské unii i mimo ni.

(7)

Ukazatele pro porovnávání vývoje informační společnosti, jak je vyjádřeno v politických strategiích Společenství, například srovnávací rámec pro iniciativu i2010 strategie i2010 a jeho další rozvoj v rámci Lisabonské strategie, by měly být založeny na ucelených statistických informacích.

(8)

Při změně nařízení (ES) č. 808/2004 by se mělo přihlédnout k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice (5).

(9)

Toto nařízení by, v porovnání se situací existující před jeho vstupem v platnost, nemělo zvyšovat zátěž respondentů a vnitrostátních statistických orgánů, která se měří podle počtu povinných proměnných nebo délky rozhovoru, pokud jde o sběr a předávání harmonizovaných statistik.

(10)

Nařízení (ES) č. 808/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(11)

Byl konzultován Výbor pro statistické programy, zřízený rozhodnutím Rady 89/382/EHS, Euratom (6),

1)

V článku 3 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Statistiky, které mají být sestavovány, obsahují informace užitečné z pohledu strukturálních ukazatelů a požadované pro účely porovnávání ukazatelů politických strategií Společenství pro rozvoj evropského informačního prostoru, inovací v podnikání a evropské informační společnosti, jako je srovnávací rámec pro iniciativu i2010 a jeho vývoj v rámci Lisabonské strategie, jakož i další údaje nezbytné k vytvoření jednotné základny pro analýzy informační společnosti.“

2)

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

Zpracovávání, předávání a šíření údajů

1.   Členské státy předávají údaje a metadata požadované tímto nařízením a jeho prováděcími opatřeními Komisi (Eurostatu) v souladu s článkem 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice (7) týkajícím se předávání důvěrných údajů.

2.   Členské státy předávají údaje a metadata požadované tímto nařízením v elektronické podobě v souladu se standardem pro výměnu informací dohodnutým mezi Komisí a členskými státy.

3.   Kapitola V nařízení (ES) č. 223/2009 se vztahuje na nakládání s důvěrnými údaji a jejich šíření.

3)

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Statistická kvalita a zprávy

1.   Členské státy zajistí kvalitu předávaných údajů.

2.   Pro účely tohoto nařízení se uplatňují kritéria kvality stanovená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009.

3.   Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) každoročně zprávu o kvalitě předávaných údajů i o případných provedených metodických změnách. Zpráva se předkládá jeden měsíc po předání údajů.“

4)

Přílohy I a II se nahrazují zněním obsaženým v příloze tohoto nařízení.

31.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 286/36

(1)

Tuleni jsou vnímavé bytosti, jež mohou pociťovat bolest, rozrušení, strach či jiný druh strádání. V prohlášení o zákazu produktů z tuleňů v Evropské unii (3) požádal Evropský parlament Komisi, aby neprodleně navrhla nařízení o zákazu dovozu, vývozu a prodeje všech produktů z tuleňů grónských a čepcolů hřebenatých. V usnesení ze dne 12. října 2006 o akčním plánu Společenství v oblasti dobrých životních podmínek a ochrany zvířat pro období 2006–2010 (4) vyzval Evropský parlament Komisi, aby navrhla úplný zákaz dovozu produktů z tuleňů. V doporučení 1776 (2006) ze dne 17. listopadu 2006 o lovu tuleňů Parlamentní shromáždění Rady Evropy doporučilo vyzvat členské státy Rady Evropy, v nichž se praktikuje lov tuleňů, aby zakázaly veškeré způsoby lovu, které jsou kruté a které nezaručují okamžitou smrt zvířat bez strádání, aby zakázaly omračování zvířat nástroji, jako jsou speciální cepíny (hakapiky), obušky a střelné zbraně, a aby podporovaly iniciativy zaměřené na zákaz obchodování s produkty z tuleňů.

(2)

Dovoz kůží mláďat tuleňů grónských a čepcolů hřebenatých a výrobků z nich do členských států pro komerční účely je podle směrnice Rady 83/129/EHS ze dne 28. března 1983 o dovozu kůží z některých tuleních mláďat a výrobků z nich do členských států (5) zakázán.

(3)

Tuleni jsou loveni ve Společenství i mimo ně a používají se k získávání produktů a výrobků, jako jsou například maso, olej, tuk, orgány, kožešinové kůže a výrobky z nich, jež zahrnují tak rozdílné produkty jako kapsle Omega-3 a oděvy, jejichž součástí je zpracovaná tulení kůže a kožešina. Tyto produkty se prodávají v rámci obchodu na různých trzích včetně trhu Společenství. Vzhledem k povaze těchto produktů je pro spotřebitele obtížné nebo nemožné odlišit je od podobných produktů, které nepocházejí z tuleňů.

(4)

Lov tuleňů vedl k tomu, že zástupci veřejnosti a vlády citliví na otázky dobrých životních podmínek zvířat vyjádřili značné obavy ohledně bolesti, rozrušení, strachu či jiného druhu strádání, které zabíjení tuleňů a jejich stahování z kůže tak, jak jsou většinou prováděny, těmto zvířatům způsobují.

(5)

V reakci na obavy občanů a spotřebitelů v souvislosti s aspekty dobrých životních podmínek při zabíjení tuleňů a jejich stahování z kůže a s možností, že se na trh dostávají výrobky získané ze zvířat zabitých a stažených z kůže způsobem, jenž způsobuje bolest, rozrušení, strach či jiné druhy strádání, několik členských států přijalo nebo zamýšlí přijmout právní předpisy upravující obchodování s produkty z tuleňů tak, že se zakáže jejich dovoz a výroba, zatímco v jiných členských státech nejsou zavedena žádná omezení na obchodování s těmito produkty.

(6)

Existují proto rozdíly mezi vnitrostátními právními předpisy, jež upravují obchodování s produkty z tuleňů, jejich dovoz, výrobu a uvádění na trh. Tyto rozdíly mezi vnitrostátními opatřeními mají nepříznivý vliv na fungování vnitřního trhu s produkty, které obsahují nebo mohou obsahovat produkty z tuleňů, a představují překážku obchodování s těmito produkty.

(7)

Existence takto různých právních předpisů může dále odrazovat spotřebitele od nákupu produktů, které nejsou vyrobeny z tuleňů, avšak nelze je snadno odlišit od podobného zboží vyrobeného z tuleňů, nebo produktů, které mohou obsahovat prvky nebo přísady získané z tuleňů, avšak nelze je jasně rozpoznat, jako jsou kožešiny, kapsle Omega-3, oleje a kožené výrobky.

(8)

Opatření uvedená v tomto nařízení by proto měla harmonizovat pravidla ve Společenství, pokud jde o komerční aktivity týkající se produktů z tuleňů, a měla by tím zabránit narušení vnitřního trhu s těmito produkty, včetně produktů, které jsou výrobkům z tuleňů rovnocenné nebo je mohou nahradit.

(9)

Podle Protokolu o ochraně a dobrých životních podmínkách zvířat, připojeného ke Smlouvě, má Společenství mimo jiné při stanovování a provádění politiky vnitřního trhu brát plně v úvahu požadavky na dobré životní podmínky zvířat. Harmonizovaná pravidla stanovená v tomto nařízení by měla tedy plně zohlednit aspekty dobrých životních podmínek zvířat.

(10)

V zájmu odstranění současného roztříštění vnitřního trhu je nutné upravit harmonizovaná pravidla, a tím zohlednit otázky dobrých životních podmínek zvířat. Aby byly účinným a přiměřeným způsobem odstraněny překážky volného pohybu těchto produktů, nemělo by být uvádění produktů z tuleňů na trh v zásadě povoleno, aby se obnovila důvěra spotřebitelů a aby bylo zároveň zajištěno splnění požadavků na dobré životní podmínky zvířat. Protože znepokojení občanů a spotřebitelů se vztahuje na zabíjení tuleňů a jejich stahování z kůže jako takové, jsou nutná také opatření na snížení poptávky, jež vede k prodeji produktů z tuleňů, a tedy i hospodářské poptávky, jež podněcuje komerční lov tuleňů. Harmonizovaná pravidla je u dovážených produktů nutno vymáhat v okamžiku nebo v místě dovozu, aby bylo zajištěno účinné vymáhání.

(11)

I když je snad možné zabíjet tuleně a stahovat je z kůže bez zbytečné bolesti, rozrušení, strachu či jiného druhu strádání, není vzhledem k tomu, za jakých podmínek lov tuleňů probíhá, v praxi proveditelné důsledné ověřování a kontrola toho, zda lovci dodržují požadavky na dobré životní podmínky zvířat, nebo je alespoň velmi obtížné dosáhnout jich účinným způsobem, jak konstatoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin dne 6. prosince 2007.

(12)

Je rovněž jasné, že jiné formy harmonizovaných pravidel, jako jsou požadavky na označování, by neměly stejné výsledky. Kromě toho by požadavek, aby výrobci, distributoři nebo maloobchodní prodejci označovali produkty, které zcela nebo částečně pocházejí z tuleňů, představoval pro tyto hospodářské subjekty značnou zátěž a byl by neúměrně nákladný v případech, kdy produkty z tuleňů představují pouze nepatrnou část daného produktu. Naopak opatření obsažená v tomto nařízení bude možno snadněji dodržovat a přitom rovněž obnovit důvěru spotřebitelů.

(13)

S cílem zajistit, aby byla harmonizovaná pravidla stanovená v tomto nařízení plně účinná, měla by se vztahovat nejen na produkty z tuleňů pocházející ze Společenství, ale také na produkty z tuleňů dovezené do Společenství ze třetích zemí.

(14)

Neměly by být nepříznivě dotčeny zásadní hospodářské a sociální zájmy společenství Inuitů, jež se zabývají lovem tuleňů coby prostředkem k zajištění svého živobytí. Lov je nedílnou součástí kultury a identity členů inuitské společnosti a jako takový je uznáván Deklarací Organizace spojených národů o právech původního obyvatelstva. Mělo by být proto povoleno uvádět na trh produkty z tuleňů získávané při těchto tradičních lovech tuleňů pořádaných inuitskými a jinými domorodými společenstvími, které přispívají k jejich živobytí.

(15)

Toto nařízení stanoví harmonizovaná pravidla pro uvádění produktů z tuleňů na trh. Nejsou jím tedy dotčeny další právní předpisy Společenství ani vnitrostátní právní předpisy upravující lov tuleňů.

(16)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (6).

(17)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k vymezení podmínek, za nichž je možno uvádět na trh produkty z tuleňů získávané při tradičních lovech tuleňů pořádaných inuitskými a jinými původními společenstvími, které přispívají k jejich živobytí; vymezení podmínek, za nichž je možný dovoz produktů z tuleňů, který je pouze příležitostný a představuje výhradně zboží určené pro osobní použití cestujících nebo jejich rodin; a vymezení podmínek, za nichž je možno uvádět na trh produkty z tuleňů, které jsou výsledkem lovu regulovaného vnitrostátním právem a prováděného výhradně za účelem udržitelného řízení mořských zdrojů. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(18)

S cílem usnadnit příslušným vnitrostátním orgánům provádění úkonů k vymáhání těchto předpisů by Komise měla vydat technické pokyny, v nichž poskytne nezávazné údaje o kódech kombinované nomenklatury, do kterých mohou spadat produkty, které jsou předmětem tohoto nařízení.

(19)

Členské státy by měly stanovit sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit jejich uplatňování. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(20)

Členské státy by měly poskytovat pravidelné zprávy o činnostech podniknutých při provádění tohoto nařízení. Na základě těchto zpráv by Komise měla předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení.

(21)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž odstranění překážek fungování vnitřního trhu prostřednictvím harmonizace, na úrovni Společenství, vnitrostátních zákazů týkajících se obchodu s produkty z tuleňů, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

1)

„tuleněm“ jedinec všech druhů ploutvonožců (čeledi tuleňovití – Phocidae, lachtanovití – Otariidae a mrožovití – Odobenidae);

2)

„produktem z tuleňů“ jakýkoli produkt, zpracovaný nebo nezpracovaný, získaný nebo pocházející z tuleňů, včetně masa, oleje, tuků, orgánů a kožešinových kůží surových, vyčiněných či vydělaných, včetně kožešinových kůží sestavených do plátů, křížů a podobných forem, a výrobků z kožešinových kůží;

3)

„uvedením na trh“ zavedení na trh Společenství, a tím i zpřístupnění třetím osobám za úplatu;

4)

„Inuity“ původní příslušníci inuitské domoviny, tj. těch arktických a subarktických oblastí, kde v současnosti nebo tradičně mají Inuité domorodá práva a zájmy, které Inuité uznávají za příslušníky svého lidu a k nimž patří Inupiaté, aljašští Jupikové, Inuité, kanadští Inuvialuité, grónští Kalaallité a ruští Jupikové;

5)

„dovozem“ vstup zboží na celní území Společenství.

a)

je dovoz produktů z tuleňů rovněž povolen, pokud je pouze příležitostný a představuje výhradně zboží určené pro osobní použití cestujících nebo jejich rodin. Povaha a množství tohoto zboží nesmějí být takové, aby naznačovaly dovoz pro komerční účely;

b)

je rovněž povoleno uvádět na trh produkty z tuleňů, které pocházejí z vedlejších produktů lovu regulovaného vnitrostátním právem a prováděného výhradně za účelem udržitelného řízení mořských zdrojů. Toto uvedení na trh je možné pouze na neziskovém základě. Povaha a množství těchto produktů nesmějí být takové, aby naznačovaly uvedení na trh pro komerční účely.