—

s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2007 (1),

—

s ohledem na konečnou účetní závěrku Evropských společenství za rozpočtový rok 2007 – svazek I (SEK(2008)2359 – C6-0416/2008) (2),

—

s ohledem na zprávu o rozpočtovém a finančním řízení – rozpočtový rok 2007, Oddíl I – Evropský parlament (3),

—

s ohledem na výroční zprávu interního auditora za rok 2007,

—

s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2007, spolu s odpověďmi orgánů (4),

—

s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr podle článku 248 Smlouvy o ES (5),

—

s ohledem na čl. 272 odst. 10, článek 275 Smlouvy o ES a článek 179a Smlouvy o Euratomu,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (6), a zejména na články 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

—

s ohledem na článek 13 vnitřních předpisů pro plnění rozpočtu Evropského parlamentu (7),

—

s ohledem na čl. 147 odst. 1 finančního nařízení, podle něhož musí každý orgán Společenství učinit všechna vhodná opatření, aby vyhověl připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o absolutoriu,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2006 o pokynech pro rozpočtový proces v roce 2007 – oddíly II, IV, V, VI, VII, VIII(A) a VIII(B) – a o předběžném odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu (oddíl I) pro rozpočtový proces pro rok 2007 (8),

—

s ohledem na článek 71, čl. 74 odst. 3 a přílohu V jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6-0184/2009),

A.

vzhledem k tomu, že audit Účetního dvora dospěl k závěru, že pokud jde o správní výdaje za rok 2007, fungovaly dozorčí a kontrolní systémy, které jsou vyžadovány finančním nařízením, ve všech orgánech uspokojivě a kontrolované operace neobsahovaly věcné chyby (9),

B.

vzhledem k tomu, že generální tajemník dne 3. června 2008 potvrdil, že získal přiměřenou jistotu, že rozpočet Parlamentu byl plněn v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zřízený kontrolní rámec poskytuje dostatečné záruky z hlediska legality a správnosti uskutečněných operací;

1.

připomíná, že absolutorium je udíleno naposledy ve volebním období 2004–2009, kdy bylo v rozpočtovém řízení EU provedeno mnoho změn, a to zejména v Parlamentu;

2.

připomíná, že v tomto volebním období bylo plně uplatněno nové finanční nařízení, které bylo v roce 2008 opět novelizováno a které přineslo v hospodaření s finančními prostředky rozsáhlé změny – především byla zpřísněna pravidla pro zadávání veřejných zakázek a zlepšena struktura kontrolního řetězce u finančních postupů, zvýšena odpovědnost schvalujících osob a decentralizována finanční kontrola; poukazuje na to, že tyto změny vedly k tomu, že bylo zapotřebí více kvalifikovaných pracovníků a zvýšil se objem administrativní práce; pokud jde o zlepšení finančního řízení, byly tyto změny podle názoru generálních ředitelství Parlamentu úspěšné;

3.

upozorňuje však na to, že finanční nařízení možná bude potřebovat důkladnější revizi, neboť některé postupy se ukázaly být příliš těžkopádnými, takže je útvary Parlamentu nedokázaly plně uplatňovat; lituje, že tato skutečnost vedla ke zvýšení počtu výjimek (tyto výjimky jsou uvedeny v přílohách k výročním zprávám o činnosti);

4.

připomíná, že nové finanční nařízení, které si vyžádalo výrazné navýšení počtu specializovaných pracovníků, vstoupilo v platnost současně s novelizovaným služebním řádem a pracovním řádem ostatních zaměstnanců (10), který přinesl správě Parlamentu mnoho omezení;

5.

připomíná, že v roce 2004 vstoupilo do EU deset nových členských států následovaných v roce 2007 Bulharskem a Rumunskem, což bylo hlavním důvodem pro zvýšení počtu zaměstnanců z 4 662 k 1. lednu 2004 (ve všech kategoriích) na 6 101 k 31. prosinci 2008; vítá proto snahu správních útvarů Parlamentu o to, aby se toto zvýšení stavu zaměstnanců zvládlo co nejrychleji; bere na vědomí, že téměř všechna nová pracovní místa byla vytvořena v důsledku rozšíření a že čisté zvýšení počtu zaměstnanců, které nesouvisí s rozšířením, činí pouze 1,2 %;

6.

konstatuje, že v roce 2007 bylo shledáno, že platby z příspěvku na asistenty byly z 99,9 % řádně podloženy, a že podíl řádně podložených plateb se zvýšil jak díky zlepšení postupů pro předkládání dokladů přijatých předsednictvem, tak i díky značnému úsilí správních útvarů a lepší informovanosti poslanců;

7.

poukazuje na to, že poprvé od vzniku Parlamentu se členské státy dokázaly dohodnout na evropském statutu svých poslanců; tento statut zajistí všem poslancům stejné odměny a pojištění, odstraní výrazné rozdíly mezi jejich platy podle národních předpisů a zavede transparentní systém pro všechny typy příspěvků a odměn;

8.

připomíná, že přijetí statutu asistentů bylo jednou z priorit, které byly zdůrazněny v usnesení o pokynech pro rozpočtový proces 2007; vítá tedy, že dne 19. prosince 2008 přijala Rada návrh Komise (KOM(2008) 0786), ve znění pozměněném Parlamentem (11); po vstupu statutu v platnost v červenci 2009 by mělo být možné výrazně zvýšit transparentnost užívání těchto prostředků a zajistit, aby byla plně respektována sociální a pracovní práva asistentů;

9.

bere na vědomí, že v roce 2007 činily příjmy Parlamentu 144 449 007 EUR (v roce 2006 to bylo 126 126 604 EUR);

10.

bere na vědomí hodnoty, na jejichž základě byla sestavena účetní závěrka Parlamentu za rozpočtový rok 2007:

11.

konstatuje, že výše schválených prostředků v původním rozpočtu Parlamentu na rok 2007 činila 1 397 460 174 EUR, což představuje šestiprocentní zvýšení oproti rozpočtu na rok 2006 (1 321 600 000 EUR), a poukazuje na to, že v roce 2007 nebyl předložen žádný opravný rozpočet;

12.

zdůrazňuje, že stejně jako v předchozích letech se Parlament rozhodl, že nevyužité prostředky nebude vracet členským státům, ale že na konci roku provede „sběrný převod“ z různých položek rozpočtu v celkové hodnotě 25 000 000 EUR (v roce 2006 to bylo 37 246 425 EUR), přičemž tyto prostředky budou určeny na nákup budovy pro Dům Evropské unie ve Vídni, který Parlament zřizuje společně s Komisí; konstatuje však, že ve svém usnesení ze dne 24. dubna 2007 o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2005 (13) Parlament požadoval, aby výdaje na budovy byly v zájmu přehlednosti rozpočtu zaneseny do rozpočtu, a nikoli aby byly financovány pomocí sběrných převodů;

13.

vítá skutečnost, že jak Parlament požadoval v předchozích usneseních o udělení absolutoria, stala se zpráva o rozpočtovém a finančním řízení jasným a trasparentním přehledem finančního řízení EP v průběhu daného rozpočtového roku;

14.

konstatuje, že ve svém potvrzení účetní závěrky účetní Parlamentu prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účty jsou věrným a poctivým obrazem finanční situace Parlamentu ve všech podstatných aspektech; poukazuje dále na prohlášení účetního, že nezjistil žádné okolnosti, které by byly důvodem k vyjádření jakýchkoli výhrad;

15.

připomíná rozhodnutí svého předsedy o schválení účtů za rozpočtový rok 2007;

16.

všímá si skutečnosti, že hospodářský výsledek za rozpočtový rok 2007 byl negativní (209 985 279 EUR), přičemž důvodem bylo zejména zvýšení pasiv o 256 095 000 EUR, což odpovídá prostředkům poskytnutým na primární důchody určitých kategorií poslanců, které Parlament vyplácí přímo v souladu s přílohou III pravidel pro náhrady a příspěvky poskytované poslancům;

17.

žádá generální tajemníka, aby sdělil přibližnou výši prostředků, které budou vynakládány na důchody poslanců, až vstoupí v platnost statut poslanců, a aby uvedl, jak bude s touto částkou naloženo při jejím zaúčtování v rozvaze Parlamentu;

18.

bere na vědomí, že podle příloh k rozvaze činí hodnota budov ve vlastnictví Parlamentu po odpisech 1 015 159 978 EUR, přičemž celkové pořizovací náklady dosáhly výše 1 650 945 693 EUR; žádá generálního tajemníka, aby poskytl přehled současných tržních hodnot jednotlivých budov, jichž je Parlament vlastníkem, ve srovnání s jejich pořizovací cenou;

19.

vítá, že generální tajemník ve svém prohlášení o výročních zprávách o činnosti schvalujících osob za rok 2007, které vydal dne 3. června 2008 jako hlavní pověřená schvalující osoba, potvrdil, že získal přiměřenou jistotu, že rozpočet Parlamentu byl plněn v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zřízený kontrolní rámec poskytuje nezbytné záruky, že uskutečněné operace jsou legální a správné;

20.

poukazuje ovšem na připomínky, které generální tajemník uvedl v prohlášení o věrohodnosti účtu, podle nichž se předpisový rámec pro parlamentní příspěvky, včetně výdajů na parlamentní asistenty, stal natolik komplikovaným, že vytváří značné problémy pro správné uplatňování předpisů v praxi; z tohoto důvodu dal podnět k zavedení nového systému, který by měl vstoupil v platnost nejpozději v červenci 2009;

21.

s uspokojením konstatuje, že všichni generální ředitelé byli schopni vydat bezvýhradné prohlášení o věrohodnosti účtu s ohledem na plnění rozpočtu v jim podřízených útvarech v roce 2007;

22.

uvědomuje si, že zprávy o činnosti jsou nástrojem vnitřního řízení, jehož hlavním smyslem je poskytnout generálnímu tajemníkovi přehled o fungování správních útvarů, zejména o jeho případných nedostatcích;

23.

poukazuje na to, že ke každé zprávě o činnosti generálních ředitelství je připojen seznam výjimek z finančního nařízení a předpisů nižšího řádu; je znepokojen tím, že celkový počet těchto výjimek výrazně převyšuje průměrný roční počet odepřených potvrzení před rokem 2003 podle starého finančního nařízení, kdy všechny operace musel schvalovat finanční kontrolor;

24.

bere na vědomí, že audit Účetního dvora dospěl k závěru, že pokud jde o správní výdaje za rok 2007, fungovaly dozorčí a kontrolní systémy, které jsou vyžadovány finančním nařízením, ve všech orgánech uspokojivě a kontrolované operace neobsahovaly věcné chyby,

25.

bere na vědomí konkrétní zjištění týkající se Parlamentu, která jsou obsažena ve výroční zprávě Účetního dvora za rok 2007, a odpovědi Parlamentu ohledně multiplikačního faktoru pro platy zaměstnanců, který se po schválení nového služebního řádu používá od 1. května 2004, a ohledně plateb provedených v roce 2007 z prostředků přenesených z roku 2006, které souvisely s instalací vysokorychlostních kamer v budově D5 v roce 2008;

26.

dále bere na vědomí oddíl výroční zprávy týkající se opatření, která byla přijata na základě předchozích zpráv v souvislosti s paušálním proplácením nákladů na ubytování úředníkům na služebních cestách, s doklady o využití příspěvku na parlamentní asistenci a s nutností stanovit jasná pravidla pro určení závazků a povinností Parlamentu v rámci systému dobrovolného penzijního připojištění v případě deficitu, stejně jako závazků a povinností členů tohoto systému;

27.

bere na vědomí odpovědi, které Parlament podal v kontradiktorním řízení u Soudního dvora;

28.

vítá rozhodnutí předsednictva přijatá 10. března 2008, 19. května 2008 a 7. července 2008 týkající se prováděcích opatření ke statutu poslanců a příspěvku na parlamentní asistenci, která jsou přímou odpovědí na doporučení připojená k rozhodnutí o udělení absolutoria za rok 2006; dále vítá závazek uplatnit tato rozhodnutí, který přijal předseda;

29.

připomíná, že podle čl. 147 odst. 1 finančního nařízení musí Komise a ostatní orgány učinit všechna vhodná opatření, aby vyhověly připomínkám připojeným k rozhodnutí Parlamentu o absolutoriu,

30.

blahopřeje proto generálnímu tajemníkovi k tomu, že zprávy, jejichž vypracování bylo po správě EP vyžadováno v minulých usneseních o udělení absolutoria, předložil v dostatečném předstihu před zahájením postupu udělování absolutoria za rozpočtový rok 2007;

31.

bere na vědomí stanovisko právní služby ze dne 29. dubna 2008 (SJ 775/06) k ustanovením usnesení Parlamentu ze dne 22. dubna 2008 o udělení absolutoria za rok 2006, které se týkají dobrovolného penzijního fondu; v tomto stanovisku se uvádí: „předsednictvo má vlastní pravomoci a úkoly, které jsou stanoveny v jednacím řádu. Předsednictvo má tudíž právo se rozhodnout, zda se bude či nebude řídit vůlí plenárního zasedání vyjádřenou v jeho usnesení ze dne 22. dubna 2008“; soudí nicméně, že tento závěr, který se opírá o jednací řád Parlamentu, není plně v souladu se zjevným smyslem čl. 147 odst. 1 finančního nařízení, jenž vychází z článku 276 Smlouvy o ES;

32.

konstatuje, že na schůzi příslušného výboru, která se konala dne 20. ledna 2009 a která byla přístupná veřejnosti prostřednictvím webového streamingu, interní auditor u příležitosti předložení své výroční zprávy uvedl, že v roce 2007 přijal konečné znění či vypracoval návrh osmnácti zpráv o různých otázkách, mezi nimiž byly mimo jiné:

33.

zdůrazňuje, že k významnějším závěrům výroční zprávy interního auditora patří tyto body:

34.

bere na vědomí názory interního auditora a souhlasí s nimi, pokud jde o:

35.

připomíná, že Parlament zveřejňuje obecné informace o zadaných zakázkách na svých internetových stránkách prostřednictvím „rychlých odkazů“ (14) a že v souladu s finančním nařízením publikuje i) konkrétní údaje o zakázkách v hodnotě převyšující 60 000 EUR (v Úředním věstníku) a ii) seznam zakázek v hodnotě od 25 000 do 60 000 EUR (na svých internetových stránkách); vítá, že tímto způsobem se podařilo zajistit vysoký stupeň transparentnosti, avšak doporučuje, aby byl na internetové stránky Parlamentu pro větší transparentnost umístěn jednotný seznam obsahující veškeré údaje o všech zakázkách;

36.

konstatuje, že výroční zpráva o veřejných zakázkách, kterou správa Parlamentu předložila rozpočtovému orgánu, obsahuje tyto informace o zakázkách udělených v průběhu roku 2007:

37.

je potěšen informací, že podíl zakázek zadaných na základě otevřeného řízení se mezi roky 2006 a 2007 zvýšil, a to jak pokud jde o jejich celkovou hodnotu, tak i o jejich podíl na celkovém počtu zakázek:

38.

konstatuje, že správa již zřídila databázi vyloučených zakázek podle článku 95 finančního nařízení a že nyní čeká na pokyny Komise, jak zajistit koordinaci s jejím systémem s ohledem na nařízení (15) a rozhodnutí přijaté Komisí dne 17. prosince 2008;

39.

poznamenává, že přes změny provedené ve finančním nařízení jsou pravidla pro zadávání zakázek v případě menších institucí stále příliš těžkopádná, především pokud jde o nabídková řízení týkající se uzavření smluv na poměrně malé částky; vyzývá Komisi, aby při přípravě, která předchází vypracování jakýchkoli budoucích návrhů změn finančního nařízení, podrobně konzultovala změny s generálními tajemníky a administrativami dalších orgánů a institucí s cílem zajistit, aby jejich názory byly rovněž plně zohledněny v konečné podobě návrhu;

40.

vítá, že GŘ pro předsednictví hodlá dále zlepšovat své finanční řízení pomocí hloubkového přezkumu různých aspektů plnění rozpočtu a s ním spojených postupů; zejména si všímá úsilí, které bylo vyvinuto v oblasti zvyšování informovanosti pracovníků o rozpočtových operacích;

41.

připomíná, že již dříve – poprvé tomu bylo v rozhodnutí o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2004 – požadoval vytvoření funkce krizového manažera („risk manager“), který by měl mít rozsáhlou praxi v oboru, nezávislost a autonomii v rozhodování, hluboké znalosti o struktuře a řízení v dané organizaci a potřebné pravomoci; jeho stanovisko by totiž mohlo zvrátit politická nebo správní rozhodnutí;

42.

považuje za velmi důležité, aby krizový manažer byl součástí správní struktury, která zajistí, že budou beze zbytku splněna všechna tato kritéria;

43.

zdůrazňuje, že bezpečnostní problematika je velmi citlivou oblastí pro jakýkoli parlament, ale v mnohem větší míře je tomu tak v případě nadnárodního parlamentu ve velmi exponovaném postavení, který neustále navštěvují vrcholní představitelé států a vlád ze všech koutů světa; vyzývá generálního tajemníka, aby příslušný výbor informoval o současné situaci v této oblasti; v této souvislosti připomíná, že velký význam mají jasné komunikační postupy pro případ závažného narušení bezpečnosti Parlamentu;

44.

připomíná rozhodnutí předsednictva ze dne 29. listopadu 2006, kterým byla na základě návrhu generálního tajemníka schválena strategie pro rozvoj činnosti a krizové řízení; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné, aby byla konečně prakticky uplatněna jednoznačná pravidla stanovující hierarchii rozhodování a strukturu krizového řízení ve správě Parlamentu, a od GŘ pro předsednictví očekává, že v tomto směru vyvine veškeré potřebné úsilí;

45.

vyjadřuje své znepokojení nad rostoucím počtem případů drobné trestné činnosti v prostorách Evropského parlamentu, kdy šlo většinou o krádeže osobních věcí (aktovek, přenosných počítačů, mobilních telefonů atd.); podporuje veškerá opatření, kterými se správa snaží zvýšit bezpečnost v prostorách Parlamentu;

46.

konstatuje, že na základě analýzy bezpečnostních rizik a po konzultaci s externím odborníkem zakoupil Parlament v roce 2005 šest detektorů pro fyzickou kontrolu (tzv. body scanners); podotýká, že poté, co byla tato zařízení pořízena, přijal Parlament usnesení proti používání těchto přístrojů na letištích; žádá proto generálního tajemníka, aby prozkoumal možnost prodeje těchto zařízení; vyzývá své správní oddělení, aby napříště o takových nákupech předem informovalo poslance a zapojilo je do rozhodovacího procesu;

47.

konstatuje, že politické sekce v GŘ IPOL a EXPO byly v roce 2007 plně provozuschopné s celkovým rozpočtem ve výši 6 519 600 EUR; s uspokojením konstatuje, že svůj hlavní úkol, kterým je pomáhat parlamentním orgánům v jejich činnosti, plní politické sekce stále lépe; vítá, že tyto útvary zvolily přístup, podle něhož musí při zajišťování odborných poznatků z externích zdrojů stát na prvním místě kvalita, a vyzývá je, aby pečlivě posoudily, jaký typ smluv je nejlepší pro poskytování co nejkvalitnějšího poradenství výboru, který o tyto služby žádá;

48.

bere na vědomí, že na generální ředitelství pro komunikaci jsou kladeny stále větší nároky v souvislosti s audiovizuálními projekty a s návštěvnickým střediskem, jehož příprava nyní vstupuje do své závěrečné fáze; v této souvislosti podotýká, že zdlouhavé a komplikované postupy spojené s přípravou nového střediska si vyžádaly vypsání 13 nabídkových řízení a uzavření 20 samostatných smluv;

49.

žádá generálního tajemníka, aby nová místa, která mají v roce 2009 vzniknout v rámci utváření projektového týmu návštěvnického střediska, obsadil co nejdříve, aby středisko mohlo na počátku roku 2010 otevřít své brány veřejnosti;

50.

pozitivně hodnotí práci, kterou GŘ pro komunikaci vykonalo v rámci příprav na zahájení projektu webové televize (WEB-TV), jenž po určitých obtížích v počáteční fázi nabídkového řízení již běží v testovacím provozu; bere na vědomí, že testovací fáze proběhla v období od září 2008 do března 2009 a veřejná osvětová kampaň, která má za cíl informovat občany a vzbudit jejich zájem, byla zahájena v březnu 2009; bere na vědomí obtíže, které jsou spojeny s vůbec první webovou televizí na světě, která běží ve více než 20 jazycích;

51.

vítá, že webová televize zvyšuje transparentnost činnosti Parlamentu, neboť schůze, slyšení a jiné aktivity výborů jsou vysílány prostřednictvím internetu a občané mohou v přímém přenosu sledovat věci, o něž mají zájem;

52.

konstatuje, že dne 22. října 2007 předsednictvo jednomyslně schválilo „Strategii a akční plán pro evropské volby v roce 2009“, která v roce 2008 vstoupila do první fáze a která dosáhne vrcholu těsně před evropskými volbami;

53.

vítá, že Parlament se rostoucí měrou účastní společenského a kulturního života v Evropě, čehož dokladem je to, že kromě tradičních akcí byly v roce 2007 poprvé uspořádány nové akce, jako je Lux Prize, cena EP za novinářskou činnost, cena evropských občanů, cena Karla Velikého, Energy Globe Awards, AGORA a Youth Media Days;

54.

konstatuje, že s novou audiovizuální infrastrukturou v budově JAN v Bruselu, která byla vytvořena v letech 2006 až 2008 s cílem poskytnout moderní vybavení pro sdělovací prostředky i pro vnitřní potřebu, jsou uživatelé spokojeni;

55.

vítá, že se zlepšila správa informačních kanceláří, přičemž na základě informací, které poskytl interní auditor na slyšení v příslušném výboru dne 20. ledna 2009, se zřejmě zlepšilo zejména finanční řízení; vyzdvihuje význam nových programových dokumentů informačních kanceláří Parlamentu, díky nimž budou kanceláře pro občany viditelnější a přístupnější;

56.

lituje, že přijímání rozhodnutí o nejdůležitějších postech v GŘ pro komunikace trvalo velice dlouhou dobu, takže vedoucí pozice zůstaly dlouho neobsazené a stávající vedoucí pracovníci museli plnit dodatečné úkoly nad rámec svých běžných povinností;

57.

vítá, že GŘ pro personál zavedlo systém „Streamline“, který umožňuje výrazně zvýšit efektivitu a který mohou velmi snadno používat všichni zaměstnanci;

58.

vítá prověrky, které provádí GŘ pro personál; vyzývá toto GŘ, aby v těchto prověrkách pokračovalo a aby postupovalo podobně jako Komise, jejíž nynější prověrky přinášejí značné zlepšení v přidělování lidských zdrojů a zvyšují efektivitu;

59.

podotýká, že přechodná ustanovení zavádějící multiplikační faktor (příloha XIII služebního řádu), která vstoupila v platnost po reformě služebního řádu, jsou natolik neprůhledná a dokonce vnitřně rozporná (16), že umožňují v jednotlivých institucích odlišný výklad a vedou k četným žalobám u Soudního dvora; klade důraz na to, že při vytváření právních textů je nutno dbát na jejich jasnost a jednoduchost; trvá na tom, že přechodné období mezi starou platovou tabulkou před rokem 2004 a novými platy po reformě by mělo být co nejkratší (v informačním dokumentu Komise vydaném před reformou bylo uvedeno, že přechodné období skončí v roce 2006), a se zájmem očekává výsledek analýzy, kterou v této věci provede pracovní skupina zřízená generálním tajemníkem;

60.

připomíná, že současně s výrazným zvýšením počtu pracovníků, kteří jsou v důsledku revize finančního nařízení zapotřebí ve finanční a rozpočtové oblasti, se v roce 2004, kdy služební řád prošel zásadními změnami včetně značného snížení platů a jiných příspěvků nově přijatých úředníků, snížila schopnost Parlamentu získávat odborníky na finanční otázky;

61.

poukazuje na to, že alespoň jedno z generálních ředitelství zdůraznilo ve své zprávě užitečnost kontrol ex post pro odhalení chyb či nedostatků a pro jejich nápravu v budoucí činnosti; zdůrazňuje, že funkce kontrolora ex post není v současnosti zřízena ve všech generálních ředitelstvích;

62.

požaduje, aby byl celkový dopad reformy služebního řádu z roku 2004 posouzen nezávislým externím subjektem, který by provedl analýzu nákladů a přínosů reformy a zejména odhalil nezamýšlené důsledky, které se negativně podepsaly na fungování orgánů; současně vyzývá generálního tajemníka, aby zadal analýzu spokojenosti zaměstnanců;

63.

bere na vědomí přehled o počtu žadatelů o volná místa na pozicích vyšších než vedoucí oddělení, který předložil generální tajemník; je znepokojen tím, že u velkého počtu těchto míst byl počet uchazečů značně omezený (jeden nebo dva); požaduje přijetí vhodných opatření ke zvýšení počtu interních kandidátů na tato místa;

64.

lituje skutečnosti, že poté co byly odkoupeny budovy SDM, WIC a IP3 ve Štrasburku, byl u nich zjištěn mnohem vyšší výskyt azbestu, než bylo uvedeno ve zprávě francouzského odborníka; bere na vědomí, že bylo přijato rozhodnutí odstranit azbest v zájmu dlouhodobé ochrany těch, kteří v příslušných budovách pracují nebo je navštěvují;

65.

žádá předsedu a generálního tajemníka, aby zajistili, aby práce spojené s odstraňováním azbestu byly provedeny v souladu s intervenčními dokumenty a odbornými zprávami, které tvoří přílohu odpovědí na dotazník k absolutoriu, a pod nepřetržitým dohledem odborníků s cílem zajistit během prací optimální úroveň ochrany pro všechny osoby, které se v těchto budovách pohybují, nebo v nich pracují;

66.

bere na vědomí, že konečné odhady nákladů na rozšíření sportovního střediska v Bruselu budou stanoveny po završení právě probíhajícího jednání; vyzývá generálního tajemníka, aby předsednictvu a Rozpočtovému výboru předložil konečné odhady nákladů ještě předtím, než bude přijato konečné rozhodnutí o zahájení prací; konstatuje, že dosavadní činnost neodpovídá ani zájmům poslanců, ani evropských daňových poplatníků;

67.

s obavami bere na vědomí prohlášení GŘ pro překlady uvedené v jeho zprávě o činnosti, že Pravidla pro uplatňování mnohojazyčnosti jsou respektována pouze v 60 % případů a že neplnění těchto pravidel v některých výborech je nepřijatelně rozšířené; je toho názoru, že jakékoli odchýlení od mnohojazyčnosti by vážně ohrozilo demokracii a běžný výkon povinností poslanců, a vyzývá generálního tajemníka, aby zajistil řádné dodržování pravidel;

68.

podporuje návrh generálního tajemníka zavést opatření na zvyšování informovanosti mezi uživateli překladatelských a tlumočnických služeb, mj. mezi výbory, delegacemi a politickými skupinami, a navrhuje, aby budoucí návrhy zahrnovaly virtuální poplatky pro uživatele služeb;

69.

bere na vědomí, že předsednictvo přijalo dne 17. listopadu 2008 výrazně pozměněná pravidla řádného řízení;

70.

blahopřeje GŘ pro překlady a GŘ pro tlumočení a konference k efektivnímu zvládnutí výrazného nárůstu práce spojeného s rozšířením z 11 úředních jazyků v roce 2004 na 23 jazyků v roce 2009;

71.

bere na vědomí, že pracovní podmínky tlumočníků se v tomto volebním období zhoršily v důsledku stále většího pracovního vytížení a příliš ambiciózního výkladu pravidel pro služební cesty; vyzývá GŘ pro tlumočení a konference, aby se touto otázkou neprodleně zabývalo s cílem zlepšit motivaci tlumočníků; upozorňuje, že problémy se ve většině případů týkají nejčastěji používaných jazykových kombinací, které mají výrazně náročnější časový harmonogram s ohledem na vysokou poptávku po těchto službách;

72.

žádá generálního tajemníka, aby za rok 2007, a pokud možno i 2008, vypracoval přehled schůzí, které byly zrušeny natolik pozdě, že již nebylo možno změnit časový harmonogram tlumočníků a ostatního pomocného personálu, a aby v tomto přehledu uvedl celkové náklady, které tím vznikly, a kdo tyto náklady hradil;

73.

bere na vědomí práci, kterou odvedla pracovní skupina pro zjednodušení postupů; žádá generálního tajemníka, aby podal krátkou zprávu příslušnému výboru o výsledcích dosažených v rámci této skupiny; očekává, že před provedením jakýchkoli změn finančních pravidel bude výbor požádán o vyjádření oficiálního stanoviska;

74.

trvá na tom, že prováděcí pravidla ke statutu poslanců by měla být jasná a lehce proveditelná;

75.

vyzývá generální tajemníka, aby zavedl službu, která by byla pro poslance dostupná od července 2009 a bude jim poskytovat poradenství, pokud jde o řádné předkládání žádostí, práva a povinnosti poslanců v rámci nového statutu a správné postupy při zpracovávání smluv s asistenty;

76.

domnívá se, že poslanci by při výkonu svých parlamentních funkcí měli mít možnost využívat způsobu dopravy, který je nejlépe přizpůsoben harmonogramu parlamentních činností, je pro ně nejvhodnější a je nejrychlejší a nejméně finančně náročný pro Parlament;

77.

vyzývá generálního tajemníka, aby zajistil nezbytné finanční prostředky a lidské zdroje, které umožní rychlé zavádění nového statutu poslanců;

78.

žádá, aby nezávislý orgán provedl celkovou analýzu řádného finančního řízení, účinnosti a efektivnosti smluv s externími poskytovateli služeb v oblastech, jako jsou informační technologie, bary, restaurace, jídelny, cestovní kanceláře, uklízecí a údržbářské služby, zejména pak pokud jde o:

79.

doporučuje, aby interní auditor Parlamentu zohlednil výše uvedené oblasti a problémy při vypracovávání analýzy rizik, z níž budou vycházet budoucí plány práce;

80.

připomíná, že ze slyšení interního auditora konaného dne 20. ledna 2009 před příslušným výborem vyšlo najevo, že v roce 2007 se Parlament potýkal s problémy v oblasti správy IT, které vyžadují rozsáhlé změny ve struktuře, běžně používaných postupech a řízení v oblasti politiky vztahující se na informační technologie; domnívá se, že je naléhavě nutné zavést veškeré požadavky na moderní řízení IT a nástrojů plánování, které by přiblížily informační technologie v rámci Parlamentu ke standardům COBIT (kontrolní cíle pro informační a související technologie);

81.

zdůrazňuje, že tyto cíle vyžadují hloubkovou analýzu potřeb a strategií Parlamentu, aby se zajistila rovnováha mezi politickými požadavky a vybavením IT, přičemž je třeba vzít v úvahu stále více digitalizované globální prostředí, ve kterém by základní směr politiky byl hnací silou k dosažení celkového cíle a vybavení IT by poskytovalo podporu při plnění tohoto cíle; domnívá se, že tento přístup bude možný pouze tehdy, budou-li řádně zavedeny systémy řízení IT; vyzývá proto předsednictvo, aby přijalo odpovídající rozhodnutí;

82.

vítá skutečnost, že se generálnímu tajemníkovi podařilo s ohledem na předchozí usnesení o udělení absolutoria, zprávy Účetního dvora a zprávy interního auditora získat doklady nezbytné k řádnému vyúčtování prakticky všech výdajů (99,9 % z celkové částky) za období 2004–2007; bere na vědomí zjednodušení postupů vyúčtovávání výdajů platné od 13. prosince 2006, na jehož základě není již nezbytné, aby poslanci předkládali faktury a vyúčtování odměn, které vystavili poskytovatelé služeb nebo platební střediska, musí je však uchovávat; místo toho jsou poslanci nyní povinni předkládat výkazy výdajů a výkazy fakturovaných částek, které vystavili poskytovatelé služeb nebo platební střediska;

83.

poukazuje na body 59 a 61 ve svém rozhodnutí o udělení absolutoria za finanční rok 2006 (17); žádá generálního tajemníka, aby poslance, kteří splnili pravidla týkající se využití příspěvku na parlamentní asistenci, vyrozuměl o této skutečnosti v dopise zaslaném ze správního oddělení;

84.

vítá závazek, který přijal generální tajemník během slyšení příslušného výboru konaného dne 20. ledna 2009, poskytnout poslancům do července 2009 minimálně jednoho oficiálního platebního agenta pro každý členský stát, který bude zaměstnán Parlamentem a bude mít na starost správu smluv a všech souvisejících záležitostí týkajících se místních asistentů poslanců a posouzení dalších možností, které jsou uvedeny v prováděcích opatřeních;

85.

vyzývá předsednictvo, aby prozkoumalo možnost zajištění rovnocenného přístupu do budov ve třech pracovních místech Parlamentu místním asistentům;

86.

vítá skutečnost, že účetní závěrky politických skupin společně s jejich vnitřními finančními předpisy jsou zveřejněny na webových stránkách Parlamentu (18); upozorňuje však na velmi nejednotnou povahu vnitřních finančních předpisů navržených různými politickými skupinami;

87.

konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 0 0 byly v roce 2007 využity následovně:

88.

upozorňuje, že v roce 2007 dvě politické skupiny obdržely oficiální stanovisko svých externích auditorů;

89.

bere na vědomí, že na své schůzi konané dne 7. července 2008, při níž se rozhodovalo o uzavření účtů politických skupin za rozpočtový rok 2007, předsednictvo bez rozpravy:

90.

konstatuje, že k účetní závěrce bývalé skupiny ITS, která se rozpadla dne 14. listopadu 2007, předložené předsedovi Výboru pro rozpočtovou kontrolu dne 4. listopadu 2008 bylo připojeno osvědčení auditora i) obsahující kvalifikované stanovisko k důkazům o neodpovídajících vnitřních kontrolách, které dokládá vyplacení odměn zaměstnanci bez jakékoli smlouvy, a ii) odkazující na disciplinární řízení proti bývalému zaměstnanci;

91.

bere na vědomí, že skupina ITS vrátila v dubnu 2008 zůstatek poskytnutých prostředků ve výši 317 310,23 EUR Parlamentu.

92.

bere na vědomí, že na své schůzi konané dne 7. července 2008, při níž se rozhodovalo o uzavření účtů politických skupin za rozpočtový rok 2007, předsednictvo přijalo rozhodnutí bez rozpravy a schválilo závěrečné zprávy o provádění příslušných programů činností a finanční výkazy politických skupin, které obdržely příspěvky z rozpočtu Parlamentu;

93.

konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 2 0 byly v roce 2007 využity následovně:

94.

upozorňuje, že ve všech zprávách auditoři bez výhrad potvrdili, že předložené závěrky byly v souladu s hlavními ustanoveními nařízení (ES) č. 2004/2003 (21) a představují věrný a pravdivý obraz finanční situace politických skupin na konci rozpočtového roku 2007; upozorňuje, že hodnocení interního auditora Parlamentu týkající se souladu s příslušnými předpisy bylo poněkud kritičtější;

95.

pověřuje generálního tajemníka, aby zveřejnil závěrku a zprávy auditora, které se týkají dotovaných politických skupin na webových stránkách Parlamentu;

96.

žádá, aby jeho příslušný výbor byl informován o následných krocích s ohledem na zprávu interního auditora zveřejněnou v srpnu 2007 o provádění pravidel pro udělování příspěvků politickým stranám na evropské úrovni (viz bod 55 usnesení Parlamentu ze dne 22. dubna 2008 o udělení absolutoria za rok 2006);

97.

konstatuje, že v roce 2005 a 2006 bylo plnění rozpočtu dvou politických skupin (AEN a PDE) výrazně nižší, než bylo uvedeno v předběžném rozpočtu, a schvalující osoba byla pověřena, aby požádala za rok 2007 o vrácení následujících částek:

98.

připomíná, že na své schůzi konané dne 8. října 2008 předsednictvo vzalo na vědomí kodex chování pro volební kampaně evropských politických stran v rámci voleb do Evropského parlamentu;

99.

připomíná, že v souladu s nařízením (ES) č. 1524/2007 (22) byly žádosti evropských politických nadací o finanční příspěvek z rozpočtu Evropského parlamentu poprvé vzaty v potaz v roce 2008; pověřuje svůj příslušný výbor, aby posoudil použití těchto finančních příspěvků při udělování absolutoria za rozpočtový rok 2008;

100.

bere na vědomí skutečnost, že na jaře roku 2008 mělo pojištění 1 113 členů včetně 478 poslanců ve funkci (61 % z celkového počtu stávajících poslanců), 493 osob čerpajících důchodový příspěvek (z nichž 56 tvoří rodinní příslušníci zesnulých poslanců) a 142 pozastavených členů;

101.

konstatuje, že k dni 31. prosince 2007 aktiva fondu představovala 214 887 336 EUR; bere na vědomí, že návratnost investic činila 1,2 %;

102.

bere na vědomí prohlášení nezávislého auditora v souvislosti s účty Penzijního fondu poslanců Evropského parlamentu spravujícího dobrovolný důchodový fond poslanců, že podle jeho neoficiálního stanoviska vykazoval fond k 31. prosinci 2007 pojistně-matematický deficit ve výši 30 917 229 EUR (2006: 26 637 836 EUR);

103.

dále bere na vědomí prohlášení externího auditora, že konečnou odpovědnost za vyplácení příspěvků nese Parlament podle článku 27 statutu poslanců Evropského parlamentu přijatý Parlamentem, který stanoví, že „nabytá práva nebo budoucí nároky zůstávají zachovány v plném rozsahu“;

104.

je toho názoru, že tento výklad není zcela v souladu s původním záměrem dobrovolného důchodového pojištění jakožto autonomního subjektu mimo strukturu orgánu; vyzývá svou právní službu, aby předtím, než vstoupí v platnost nový statut, podala své stanovisko k otázce, zda konečnou finanční odpovědnost za dobrovolný důchodový fond nese fond a jeho členové nebo zda ji nese Parlament, přičemž musí samozřejmě zohlednit zájmy evropských daňových poplatníků;

105.

bere na vědomí záměr jednat o dohodě mezi Parlamentem a fondem; zdůrazňuje, že v současné ekonomické situaci Parlament v žádném případě neposkytne další rozpočtové prostředky na pokrytí deficitu fondu, jako to činil v minulosti, a že pokud by měl garantovat důchodové nároky, musel by mít nad fondem a jeho investiční politikou plnou kontrolu;

106.

připomíná závěry nezávislého pojistně-matematického ocenění (23) dobrovolného důchodového pojištění, o jehož vypracování požádal Parlament, že i) hotovostní tok je dostatečný na to, aby financoval vyplácení důchodových příspěvků do roku 2015, a poté bude nezbytné zahájit prodej aktiv, aby bylo možné vyplatit splatné důchodové částky, a ii) že, ukáže-li se předpoklad pojistného matematika jako správný, bude fond ke dni svého ukončení vykazovat přebytek; bere na vědomí, že generální tajemník požádal o vypracování aktualizované pojistně-matematické studie, která má ohodnotit stav fondu s ohledem na stávající finanční/bankovní krizi;

107.

vítá informaci, že členové fondu v souladu s tím, jak bylo požadováno v předchozím usnesení o udělení absolutoria, nyní platí 1/3 příspěvků ze soukromého externího účtu, takže příspěvky již správa Parlamentu nestrhává automaticky z příspěvků na všeobecné výdaje;

108.

konstatuje však, že pokud jde o hlavní systém důchodového pojištění podle přílohy III Pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům Evropského parlamentu, příspěvky příslušných poslanců jsou nadále vybírány z příspěvků na všeobecné výdaje;

109.

konstatuje, že předsednictvo na své schůzi konané dne 22. října 2007 rozhodlo nevyhovět doporučení evropského veřejného ochránce práv (stížnost 655/2006/(SAB)ID), že by Parlament měl zpřístupnit seznam členů dobrovolného důchodového pojištění, přestože toto doporučení podpořil evropský inspektor ochrany údajů; vyzývá předsednictvo, aby přehodnotilo svůj postoj a aby v souladu se stanoviskem, které Parlamentu podala jeho právní služba, a v souladu s politikou EU pro zajištění transparentnosti zveřejnilo tento seznam s cílem informovat veřejnost o všech konečných příjemcích finančních prostředků z evropských zdrojů;

110.

připomíná, že dne 27. listopadu 2007 předseda a generální tajemník podepsali dohodu o osvědčení ochrany životního prostředí pro budovy Parlamentu a současně generální tajemník zahájil kroky, které musí Parlament provést, aby mohl být zapsán na seznam orgánů účastnících se programu EMAS (systému řízení z hlediska ochrany životního prostředí) v Belgii, Francii a Lucembursku;

111.

zdůrazňuje, že Parlament je nyní držitelem osvědčení EMAS pro všechna tři pracovní místa Parlamentu, a je jediným orgánem EU, jehož politika ochrany životního prostředí byla oceněna tolika osvědčeními;

112.

poukazuje na skutečnost, že dne 18. června 2007 předsednictvo v souladu s rozhodnutím Parlamentu ze dne 24. dubna 2007 o udělení absolutoria na rozpočtový rok 2005 stanovilo jako první a hlavní cíl systému řízení z hlediska ochrany životního prostředí 30 % snížení emisí oxidů uhličitého do roku 2020;

113.

žádá generálního tajemníka, aby v dostatečném předstihu před udělováním absolutoria v příštím roce oznámil svým příslušným výborům, jaké kroky učinil na základě doporučení týkajících se ekologických opatření, které tvoří součást rozhodnutí o udělení absolutoria ze dne 24. dubna 2007 na rozpočtový rok 2005, a aby současně podal přesné údaje o tom, o kolik se díky těmto krokům snížily emise CO2;

114.

bere na vědomí, že v roce 2007 bylo vydáno usnesení o případu, který se týkal rozdílu mezi rozvahovými účty a obecnými účty ve výši 4 136 125 BEF zjištěného v roce 1982; bere na vědomí, že následně byla vyřešena také otázka záručních účtů s ohledem na tehdy úřadujícího správce zálohových účtů a pomocného účetního.

—

s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2007 (1),

—

s ohledem na konečnou účetní závěrku Evropských společenství za rozpočtový rok 2007 – svazek I (C6-0417/2008) (2),

—

s ohledem na výroční zprávu Rady orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o provedených interních auditech v roce 2007,

—

s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2007, spolu s odpověďmi kontrolovaných orgánů (3),

—

s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a řádnosti podkladových operací, které předložil Účetní dvůr podle článku 248 Smlouvy o ES (4),

—

s ohledem na čl. 272 odst. 10 a články 274, 275 a 276 Smlouvy o ES,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (5), a zejména na články 50, 86, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

—

s ohledem na rozhodnutí generálního tajemníka Rady/vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku č. 190/2003 o úhradě cestovních výdajů delegátů členů Rady (6),

—

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (7) (IIA),

—

s ohledem na článek 71 a přílohu V jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6-0150/2009),

A.

vzhledem k tomu, že Rada odmítá poskytnout Parlamentu úplnou dokumentaci o čerpání rozpočtu včetně vyčerpávající výroční zprávy o činnosti a pouze poskytla výroční zprávu o činnosti svého interního auditora,

B.

vzhledem k tomu, že Rada odmítá uspořádat jakoukoli oficiální schůzku s Parlamentem o absolutoriu za plnění svého rozpočtu,

C.

vzhledem k tomu, že v závěrech zasedání Evropské rady konané v Kolíně ve dnech 3. a 4. června 1999 se počítá s udělením provozních kapacit Radě v oblasti posílené společné Evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP),

D.

vzhledem k tomu, že ve svém rozhodnutí č. 190/2003 dala Rada jednoznačně najevo, že čerpá prostředky v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) v souladu s ustanoveními finančního nařízení platného pro souhrnný rozpočet Evropských společenství, a zejména že: „generální tajemník Rady/vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku […], kterému napomáhá náměstek generálního tajemníka, je plně odpovědný za správu prostředků v oddílu II – Rada – souhrnného rozpočtu Evropských společenství, a přijímá veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich řádného řízení. Položky čerpá v souladu s ustanoveními finančního nařízení platného pro souhrnný rozpočet Evropských společenství“.

E.

vzhledem k tomu, že rozhodnutí Rady 2004/197/SZBP ze dne 23. února 2004 (8) zavádí mechanismus pro správu financování společných nákladů na operace Evropské unie v souvislosti s vojenstvím nebo obranou nazvaný ATHENA, a vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí společně s rozhodnutím 2004/582/ES zástupců vlád členských států zasedajících v Radě dne 28. dubna 2004, které se týká výsad a imunit udělených mechanismu ATHENA (9), vytváří mechanismus pro správu financování společných nákladů na operace Evropské unie v souvislosti s vojenstvím nebo obranou, uděluje mu výsady a imunity a dává Radě provozní pravomoci,

F.

vzhledem k tomu, že rozhodnutí Rady 2000/178/SZBP ze dne 28. února 2000 o pravidlech pro odborníky členských států ve vojenské oblasti dočasně přidělené ke generálnímu sekretariátu Rady (10) a rozhodnutí Rady 2001/80/SZBP ze dne 22. ledna 2001 o zřízení Vojenského štábu Evropské unie (11) stanoví, že náklady spojené s vysíláním vojenských odborníků jsou hrazeny z rozpočtu Rady,

G.

vzhledem k tomu, že výroční zpráva o hlavních hlediscích a strategických rozhodnutích SZBP, kterou Rada předložila Parlamentu podle bodu 43 IIA, není dostatečně vyčerpávající, pokud jde o popis činností SZBP, jako jsou společné postoje, společné akce a prováděcí opatření,

1.

bere na vědomí, že v roce 2007 měla Rada k dispozici položky závazků v celkové výši 650 milionů EUR (626 milionů EUR v roce 2006), přičemž míra jejich využití činila 81,89 %, což je méně než v roce 2006 (91,79 %) a méně než průměrná míra využití ostatních orgánů (93,82 %);

2.

opakuje své stanovisko přijaté v usnesení ze dne 25. dubna 2002 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu na rozpočtový rok 2000, a sice že „Evropský parlament a Rada v minulosti vzájemně neposuzovaly provádění svých oddílů rozpočtu; domnívá se, že s ohledem na skutečnost, že náklady na zahraniční, bezpečnostní a obrannou politiku a na oblast spravedlnosti a vnitřních věcí financované ze správního rozpočtu Rady, mají stále více povahu provozních nákladů, měla by se vyjasnit platnost této úpravy v těchto nových politických oblastech s cílem odlišit tradiční správní výdaje od provozních nákladů“ (12);

3.

odmítá stanovisko Rady, že skutečnost, že Rada a Parlament v minulosti vzájemně neposuzovaly provádění svých oddílů rozpočtu vyplývá z „džentlmenské dohody“; je toho názoru, že s ohledem na stále více provozní povahu výdajů je třeba provádět kontrolu výdajů Rady stejným způsobem jako u ostatních orgánů a institucí, tedy v rámci postupu udělování absolutoria podle článku 276 Smlouvy;

4.

opakuje svůj postoj vyjádřený v bodě 3 usnesení ze dne 22. dubna 2008 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu na rozpočtový rok 2006: „vyjadřuje politování nad tím, že na rozdíl od jiných institucí nepředkládá Rada Parlamentu výroční zprávu o činnosti a odvolává se přitom na tzv. džentlmenskou dohodu z roku 1970 […] a na neexistenci jakéhokoli takového požadavku ve finančním nařízení; vyzývá Radu, aby přehodnotila rozhodnutí nezveřejňovat výroční zprávu o činnosti a nepředávat ji Parlamentu, aby tak byla odpovědnější vůči široké veřejnosti a daňovým poplatníkům“ (13); připomíná, že toto prohlášení je také plně s souladu s body 44 a 45 jeho usnesení ze dne 19. února 2008 o průhlednosti ve finančních záležitostech (14); žádá Radu, aby znovu posoudila své rozhodnutí nezveřejňovat na svých internetových stránkách svou výroční zprávu o činnosti;

5.

opakuje svůj postoj vyjádřený v bodě 12 usnesení ze dne 24. dubna 2007 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu na rok 2005: „vyzývá k maximální transparentnosti v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP); žádá Radu, aby zajistila, že v souladu s bodem 42 interinstitucionální dohody […] se v rozpočtu Rady neobjeví žádné provozní výdaje v oblasti SZBP; vyhrazuje si právo, že v případě porušení dohody uskuteční potřebné kroky“ (15);

6.

žádá, aby Rada uváděla u každé položky v hlavě 3 (Výdaje vzniklé v souvislosti se zvláštními činnostmi orgánů) přesnou povahu výdajů, článek po článku, bod po bodu, a umožnila tak Parlamentu v souladu s IIA ověřit, že žádné z výdajů čerpaných z rozpočtu Rady nemají povahu provozních výdajů podle IIA;

7.

znovu připomíná svůj postoj uvedený v bodě 58 svého usnesení ze dne 23. května 2007 o výroční zprávě Rady Evropskému parlamentu za rok 2005 o hlavních hlediscích a strategických rozhodnutích SZBP, včetně finančních důsledků pro souhrnný rozpočet Evropské unie (16): „domnívá se, že skutečné posouzení finančních dopadů na rozpočet EU bylo doposud brzděno nedostatkem účelných informací ze strany Rady, […]; domnívá se, že s podpisem nové interinstitucionální dohody nyní nadešel čas, aby byl uplatněn duch i litera těchto ustanovení, jež nyní získala jasnou podobu“;

8.

domnívá se, že plánování, přípravy nebo řízení jakékoli operace SZBP ze strany zaměstnanců sekretariátu Rady, jsou nedílnou součástí každé operace, a že tyto aktivity jsou prováděny v zájmu politiky a za účelem realizace operací, nikoli jako součást běžné činnosti sekretariátu Rady;

9.

je ohromen skutečností, že značná část (až 66 %) rozpočtových prostředků z položky 2 2 0 2 byla převedena z tlumočení na cestovní výdaje v souvislosti se SZBP/EBOP; konstatuje, že v roce 2006 výše prostředků v této položce odpovídala 12 672 984 EUR a žádá, aby mu byla sdělena výše prostředků v téže položce přidělená na rok 2007; požaduje, aby v zájmu zajištění větší transparentnosti byla vytvořena odpovídající rozpočtová položka pro tyto účely;

10.

žádá transparentnost s ohledem na výdaje spojené s funkcí koordinátora EU pro protiteroristické činnosti;

11.

žádá Radu, aby poskytla hodnocení ex post jednotlivých akcí EBOP;

12.

znovu opakuje postoj vyjádřený v bodě 47 výše uvedeného usnesení ze dne 23. května 2007: „opětovně zdůrazňuje své zklamání, že se Rada omezuje na pouhé informování Parlamentu a předkládání strohého seznamu činností v oblasti SZBP za předchozí rok, což dokonce uváděla i sama Rada v úvodní části svých zpráv, místo toho, aby na začátku každého roku skutečně konzultovala s Parlamentem hlavní hlediska a rozhodnutí pro každý daný rok, včetně jejích finančních dopadů – jak stanoví článek 28 Smlouvy o EU – a poté podala Parlamentu zprávu o tom, zda, a případně jak, budou zohledněny jeho připomínky, a zdůrazňuje, že takový postup je faktickým porušením základního poslání článku 21“;

13.

bere na vědomí, že Rada přijala rozhodnutí vyhnout se všem zbytkovým platbám spojeným s náhradními dny při odchodu do důchodu a zavést povinný systém směřující k úplnému odstranění veškeré nevybrané roční dovolené do roku 2009; vyzývá Radu, aby tento termín, který si sama stanovila, dodržela;

14.

vítá skutečnost, že nový integrovaný systém řízení a finanční kontroly (SAP), který funguje od 1. ledna 2008, byl vytvořen na interinstitucionálním základě se zapojením Rady, Účetního dvora a Soudního dvora, a přináší tak všem třem zapojeným orgánům významnou rozpočtovou úsporu a také zvýšení účinnosti,

15.

lituje skutečnosti, že podle výroční zprávy interního auditora Rady nebyla Rada schopná zaplnit volná pracovní místa v oddělení interního auditu;

16.

bere na vědomí skutečnost, že podle téže výroční zprávy interní auditor doporučil úplné zrušení mimorozpočtových účtů; žádá Radu, aby s okamžitou platností tyto účty zcela odstranila;

17.

žádá Radu, aby vyřešila problém týkající se ověřování faktur (vérification des factures), jak jí doporučil její interní auditor;

18.

domnívá se, že opakovaná a doposud vždy zamítnutá žádost Parlamentu o větší transparentnost a podrobnější parlamentní kontrolu výdajů Rady spojených s SBZP/EBOP by měla být podpořena rozpočtovými pozměňovacími návrhy, jejichž účelem bude zapsat v rozpočtu Rady na rok 2010 některé odpovídající rozpočtové položky do rezervy.

19.

připomíná, že ve svém usnesení ze dne 4. prosince 2008 o zvláštní zprávě Účetního dvora č. 8/2007 o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty (17) Parlament vyzval Radu, aby přijala formální závěry ke zjištěním Účetního dvora; lituje skutečnosti, že Rada na tuto žádost nereagovala; žádá Radu, aby poskytla informace příslušnému výboru Parlamentu o důvodech, proč nebyly přijaty formální závěry, a o opatřeních, která hodlá přijmout v souvislosti se zvláštní zprávou;

20.

žádá Evropský účetní dvůr, aby ve své následné výroční zprávě věnoval zvláštní pozornost čerpání rozpočtu Rady;

21.

uvádí tyto důvody pro odklad rozhodnutí:

22.

vyzývá generálního tajemníka Rady, vysokého představitele pro SZBP, aby příslušnému výboru Parlamentu nejpozději do 15. května 2009 poskytl vyčerpávající písemné odpovědi na následující otázky:

23.

vyzývá generálního tajemníka Rady, vysokého představitele pro SZBP, aby příslušnému výboru Parlamentu nejpozději do 15. května 2009 poskytl:

—

s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2007 (1),

—

s ohledem na roční účetní závěrku Evropských společenství za rozpočtový rok 2007 – svazek I (SEK(2008) 2359 – C6-0415/2008) (2),

—

s ohledem na každoroční zprávy Komise Evropskému parlamentu a Radě o opatřeních následujících po rozhodnutích o udělení absolutorií za rok 2006 (KOM(2008) 629, KOM(2008) 628) a na pracovní dokumenty útvarů Komise připojené k těmto zprávám (SEK(2008) 2579, SEK(2008) 2580),

—

s ohledem na sdělení Komise s názvem „Shrnutí výsledků práce Komise za rok 2007“ (KOM(2008) 338),

—

s ohledem na výroční zprávu pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2007 (KOM(2008) 499) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2008) 2361),

—

s ohledem na zprávu Komise týkající se odpovědí členských států na výroční zprávu Účetního dvora za rok 2006 (KOM(2008) 112),

—

s ohledem na Zelenou knihu o evropské iniciativě pro transparentnost, kterou přijala Komise dne 3. května 2006 (KOM(2006) 194),

—

s ohledem na stanovisko Účetního dvora č. 2/2004 k modelu „jednotného auditu“ (a návrhu rámcového řešení vnitřní kontroly ve Společenství) (3),

—

s ohledem na sdělení Komise o plánu integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2005) 252),

—

s ohledem na akční plán Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2006) 9), na zprávu Komise Radě, Evropskému parlamentu a Účetnímu dvoru o pokroku při provádění akčního plánu Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2007) 86) a pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2007) 311),

—

s ohledem na první pololetní zprávu o hodnocení provádění akčního plánu Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly zveřejněnou dne 19. července 2006 (SEK(2006) 1009), na základě požadavku Parlamentu vyjádřeného v usnesení připojeném k rozhodnutí o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2004,

—

s ohledem na stanovisko Účetního dvora č. 6/2007 k ročním shrnutím členských států, prohlášením členských států a auditu prostředků EU vnitrostátními kontrolními orgány (4),

—

s ohledem na akční plán Komise na posílení kontrolní úlohy Komise v rámci sdíleného řízení strukturálních opatření (KOM(2008) 97),

—

s ohledem na sdělení členů Komise paní Hübnerové a pana Špidly Komisi představující průběžnou zprávu o provádění akčního plánu Komise na posílení kontrolní úlohy Komise v rámci sdíleného řízení strukturálních opatření (SEK(2008) 2756) a pracovní dokument útvarů Komise připojený k tomuto sdělení (SEK(2008) 2755),

—

s ohledem na zprávu Komise Radě, Evropskému parlamentu a Účetnímu dvoru o akčním plánu Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2008) 110) a pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2008) 259),

—

s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2007, spolu s odpověďmi orgánů (5), a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

—

s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a legalitě a správnosti uskutečněných operací předkládané Účetním dvorem podle článku 248 Smlouvy o ES (6),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2008 o společné dohodě o koncepci přijatelného rizika výskytu chyb (KOM(2008) 866) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k tomuto sdělení (SEK(2008) 3054),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. února 2009 o absolutoriu, které má být uděleno Komisi za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2007 (5587/2009 – C6-0055/2009),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. února 2009 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2007 (5589/2009 – C6-0056/2009),

—

s ohledem na články 274, 275 a 276 Smlouvy o ES a články 179a a 180b Smlouvy o Euratomu,

—

s ohledem na článek 246 a následující články Smlouvy o ES, které se týkají Účetního dvora,

—

s ohledem na mezinárodní auditorské standardy a na mezinárodní účetní standardy, zejména na standardy vztahující se na veřejný sektor,

—

s ohledem na mezinárodní oponentní řízení, které provedli partneři Účetního dvora,

—

s ohledem na nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců Společenství (7), a zejména na hlavu V kapitolu 3 týkající se důchodů a invalidních dávek a přílohu XII, která stanoví prováděcí pravidla k článku 83a služebního řádu,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (8), a zejména na články 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství (9), a zejména na čl. 14 odst. 2 a 3 tohoto nařízení,

—

s ohledem na článek 70 a přílohu V jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska dalších dotčených výborů (A6–0168/2009),

A.

vzhledem k tomu, že v článku 274 Smlouvy o ES se stanoví, že odpovědnost za plnění rozpočtu Společenství náleží Komisi a musí být vykonávána v souladu se zásadami řádného finančního řízení a ve spolupráci s členskými státy,

B.

vzhledem k tomu, že Komise musí vyvinout veškeré úsilí, aby plně podpořila iniciativy směřující ke zlepšení kvality finančního řízení s cílem získat od Účetního dvora pozitivní prohlášení o věrohodnosti,

C.

vzhledem k tomu, že článek 184 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 stanoví přezkum finančního nařízení pokaždé, když je to nezbytné, a minimálně každé tři roky, a že tato lhůta uplyne dne 1. ledna 2010; vzhledem k tomu, že tento článek také upřesňuje, že Parlament může požádat o dohodovací řízení,

D.

vzhledem k tomu, že se zdá, že politická pravomoc Evropských společenství nad nevýkonnými agenturami, jež je podmínkou začlenění účetních závěrek těchto agentur do konsolidace účetních závěrek Evropských společenství, je každoročně stále méně zřejmá a že postupem času je jejich postavení v politickém schématu operačních struktur Společenství stále slabší,

E.

vzhledem k tomu, že pro provádění některých politik Unie je charakteristické tzv. „sdílené řízení“ rozpočtu Společenství ze strany Komise a členských států, v jehož rámci spravují přibližně 80 % výdajů Společenství členské státy,

F.

vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 24. dubna 2007 (10) o absolutoriu za rozpočtový rok 2005 vyslovil mínění, že jednotlivé členské státy musí být schopny převzít odpovědnost za správu přijatých prostředků EU, a to buď prostřednictvím jednoho prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni, nebo několika prohlášení v rámci členského státu,

G.

vzhledem k tomu, že ve své výroční zprávě týkající se rozpočtového roku 2007 Účetní dvůr v rámci hodnocení pokroku při zavádění integrovaného rámce vnitřní kontroly zdůraznil, že „z povahy výdajů EU vyplývá, že hlavní riziko chyby se soustřeďuje na úrovni konečných příjemců“ (bod 1.47),

H.

vzhledem k tomu, že shrnutí dostupných výsledků kontrol a prohlášení v oblasti sdíleného řízení předkládaná členskými státy na základě bodu 44 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (11) (IID) by měla být prvním krokem k prohlášením o řízení na vnitrostátní úrovni a měla by jednoznačně přispívat ze zlepšení řízení rozpočtu Společenství se základním obecným cílem získat pozitivní prohlášení o věrohodnosti pro veškeré výdaje Unie,

I.

vzhledem k tomu, že koncepci přijatelného rizika výskytu chyb zavedl na úrovni Unie Účetní dvůr ve svém stanovisku č. 2/2004 o modelu „jednotného auditu“ (12) a že Účetní dvůr prohlásil, že „každý systém kontroly je kompromisem mezi náklady na provádění stanovené míry kontroly na jedné straně a přínosem plynoucím z těchto postupů na straně druhé. Z pohledu Společenství přínos zahrnuje snížení rizika, že se plýtvá finančními prostředky, a omezení rizika výskytu chyb na přijatelnou úroveň“,

J.

vzhledem k tomu, že ve své výroční zprávě za rok 2007 Účetní dvůr uvádí, že „náklady na kontrolu jsou důležitým faktorem jak pro rozpočet EU, tak pro členské […] státy“ a že „rovnováha mezi náklady a zbytkovým rizikem u jednotlivých oblastí výdajů je tak důležitá, že by měla být schválena jménem občanů Unie na politické úrovni (tj. rozpočtovými orgány a orgány udělujícími absolutorium)“ (bod 1.52 písm. b) a c)), a že v bodu 2.42 písm. c) své výroční zprávy za rok 2007 Účetní dvůr doporučuje učinit pokrok při zvažování koncepce přijatelného rizika,

K.

vzhledem k tomu, že Rada Ecofin na svém zasedání dne 8. listopadu 2005 vyslovila v bodě 5 svých závěrů mínění, že zavedení integrované vnitřní kontroly a zjednodušení právních předpisů vztahujících se na kontroly mají prvořadou důležitost, a požádala „Komisi, aby zpracovala odhad nákladů podle jednotlivých oblastí výdajů“,

L.

vzhledem k tomu, že slovinské předsednictví Rady v červnu 2008 uvedlo „v návaznosti na závěry Rady z roku 2005, […] že by měla být uzavřena dohoda mezi Evropským parlamentem a Radou o otázce zbytkových rizik, které lze u uskutečněných operací tolerovat, a to vzhledem k nákladům a přínosům kontrol v rámci jednotlivých politik a vzhledem k tomu odpovídající výši výdajů“ (13),

M.

vzhledem k tomu, že je určitě nutný dialog mezi externím auditorem (tj. Účetním dvorem) a kontrolovaným orgánem (jímž je Komise), je ovšem nepochybné, že na základě mezinárodních auditorských standardů, které musí být i nadále obecným rámcem kontroly plnění rozpočtu, přísluší externímu auditorovi, aby vyhodnotil rizika, na jejichž základě se rozhodne, jaké postupy auditu zvolí,

N.

rovněž vzhledem k tomu, že náklady na kontrolu závisí samozřejmě na přijatelné míře výskytu chyb, ovšem také na organizační složitosti subjektu, ve kterém se audit provádí, a na kvalitě jeho vnitřní kontroly,

O.

vzhledem k tomu, že externí auditor volí na základě mezinárodních auditorských standardů vhodné metody pro výběr prvků, které budou předmětem kontroly, aby shromáždil průkazné prvky umožňující dosáhnout cílů jeho auditorských prověrek; také vzhledem k tomu, že volba metod sice závisí na okolnostech, ale především závisí na auditním riziku a na cíli provádět kontrolu účinně; konečně vzhledem k tomu, že externí auditor musí mít jistotu, že použité metody zajistí dostatečné a vhodné průkazné prvky umožňující dosáhnout cílů ověřování,

P.

vzhledem k tomu, že v nové generaci programů harmonizovalo generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu (GŘ EAC) akční programy, a to zejména tím, že zavedlo jednotný audit; v této souvislosti se domnívá, že prohlášení ex ante a ex post ze strany členských států představují nové dodatečné prvky v rámci dohledu nad systémy a jejich kontroly,

Q.

vzhledem k tomu, že každoroční postup udělování absolutoria umožňuje Parlamentu vstoupit do bezprostředního styku s hlavními činiteli odpovědnými za toto řízení a na základě výsledků auditu Účetního dvora zajistit občanům zlepšení správy výdajů Unie, a tak vytvořit pevnější základnu pro rozhodování,

R.

vzhledem k tomu, že článek 83 nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 stanoví, že důchody jsou vypláceny z rozpočtu a že vyplácení těchto prostředků společně zaručují členské státy podle klíče stanoveného pro financování těchto výdajů; vzhledem k tomu, že zaměstnanci přispívají do souhrnného rozpočtu 10,25 % svého platu, aby se podíleli na financování systému důchodového zabezpečení,

S.

vzhledem k tomu, že článek 83 nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 zavádí společnou záruku členských států, což znamená, že tuto záruku je možné využít v případě selhání jednoho nebo více členských států, ale nelze z toho přímo vyvodit, že by Společenství nebyla věřitelem vůči těm členským státům, které tento závazek přijaly,

T.

vzhledem k tomu, že rok 2007 byl prvním rokem provádění nástroje pro financování rozvojové spolupráce (DCI),

U.

vzhledem k tomu, že rok 2007 byl Evropským rokem rovných příležitostí pro všechny a že díky tomu byla věnována zvýšená pozornost nejrůznějším formám diskriminace, s nimiž se ženy často potýkají,

V.

vzhledem k tomu, že kvůli přetrvávajícím nerovnostem mezi ženami a muži má využití rozpočtových prostředků u každého pohlaví jiný účinek,

W.

vzhledem k tomu, že Rada by v rámci příštího rozpočtového procesu měla brát v potaz výsledky a doporučení absolutoria za rok 2007 a podpořit návrhy reformy s cílem zvýšit odpovědnost členských států, aby byly definitivně vyřešeny problémy, na které již dlouhá léta poukazuje Účetní dvůr,

X.

vzhledem k tomu, že Komise, Rada a Parlament si musí ve spolupráci s Účetním dvorem vytyčit cíl získat pozitivní prohlášení o věrohodnosti,

1.

vítá další pokrok, kterého dosáhla Komise a některé členské státy v účinnějším využívání prostředků EU a při zlepšení celkového kontrolního prostředí, což se odrazilo i ve zlepšení prohlášení o věrohodnosti (DAS) vydaném Účetním dvorem;

2.

vítá značný pokrok, kterého dosáhly útvary Komise, do jejichž působnosti spadá výzkum, při správě 7. rámcového programu ve srovnání s předchozími rámcovými programy; připomíná, že správa prostředků na společnou zemědělskou politiku (SZP) se dále zlepšila, zejména díky fungování integrovaného administrativního a kontrolního systému; vyjadřuje velké politování nad tím, že v roce 2007 Řecko stále ještě nesplnilo svůj závazek, že bude integrovaný administrativní a kontrolní systém uplatňovat;

3.

konstatuje, že rok 2007 byl prvním rokem uzavírání víceletých programů na období 2000–2006 a že byl získán zpět značný objem prostředků;

4.

bere na vědomí značné zlepšení v oblasti finančního řízení výzkumu a technologického rozvoje, kde byla v období posledních třech let snížena chybovost o více než 50 %; vyzývá Komisi, aby pokračovala v úsilí o zjednodušení s cílem zlepšit využívání programů konečným příjemcem;

5.

bere s potěšením na vědomí snahy Komise v oblasti finančních prostředků přidělených na politiku soudržnosti při provádění akčního plánu na posílení dozorčí role Komise v rámci sdíleného řízení strukturálních opatření, který byl přijat v souvislosti s udělením absolutoria za rok 2006; doufá, že první výsledky výše uvedeného akčního plánu a úsilí o zjednodušení se projeví ve výroční zprávě Účetního dvora za rok 2008;

6.

je i nadále znepokojen nedostatečnou schopností EU zvládat krize; domnívá se, že EU přichází o politické vedení, viditelnost a odpovědnost při využívání mezinárodních svěřeneckých fondů, které mohla spravovat Komise, kdyby se byla řídila zprávami o udělení absolutoria za rok 2005 a 2006 a kdyby byla vytvořila vlastní pokrizový nástroj; je velmi znepokojen nedostatkem kontroly finančních prostředků EU, které využívají některé agentury OSN, a neochotou agentur OSN vyšetřovat případy podvodů, které se týkaly finančních prostředků EU;

7.

bere na vědomí zlepšení v jednotlivých částech, které obsahuje prohlášení o věrohodnosti, vyjadřuje však politování nad tím, že již čtrnáctý rok po sobě obsahuje prohlášení o věrohodnosti, které vydává Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2007, stanovisko s výhradami ohledně legality a správnosti uskutečněných operací na účtech; poznamenává, že Účetní dvůr se domnívá, že v řadě oblastí výdajů (zemědělství a přírodní zdroje, soudržnost, výzkum, energetika a doprava, vnější pomoc, rozvoj, rozšíření, vzdělávání a občanství) jsou platby stále ještě významně postiženy chybovostí, i když na různé úrovni;

8.

je potěšen tím, že podle zprávy Účetního dvora se v příjmech, správních výdajích a výdajích souvisejících s hospodářskými a finančními záležitostmi, stejně jako ve výdajích souvisejících s Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) nevyskytly žádné závažné chyby;

9.

konstatuje, že zejména na úrovni kontrolních systémů se situace zlepšuje, ale zlepšení není zatím dostatečné a dochází k němu příliš pomalu;

10.

je potěšen prohlášením Účetního dvora, podle něhož roční účetní závěrka Evropských společenství podává ve všech svých důležitých aspektech věrný obraz o finanční situaci Evropských společenství k 31. prosinci 2007 a o výsledcích operací a peněžních toků za účetní období uzavřené k tomuto datu (kapitola 1, DAS, bod VII); vyzývá však Komisi, aby věnovala náležitou pozornost připomínkám vyjádřeným Účetním dvorem s cílem zlepšit úplnost a přesnost základních účetních údajů;

11.

považuje za anomálii, aby byla v roční závěrce uvedena záporná hodnota čistých aktiv ve výši 58 600 000 000 EUR, a klade si otázku, zda by částky, jejichž uhrazení bude požadováno po členských státech, neměly být v závěrce uvedeny jako pohledávky, neboť se jedná o spolehlivý závazek týkající se důchodů zaměstnanců, jejichž výše je odhadována na 33 500 000 000 EUR; požaduje další konkretizaci poznámek týkajících se ostatních částek, jejichž uhrazení bude požadováno po členských státech a jejichž výše činí 27 900 000 000 EUR; bere na vědomí vysvětlení, která podal účetní Komise a z nichž vyplývá, že se uplatňují mezinárodní účetní standardy vztahující se na veřejný sektor; navrhuje, aby byla zvážena možnost vytvořit penzijní fond Společenství, který by umožnil externalizovat tyto finanční závazky vůči zaměstnancům;

12.

nedokáže pochopit, proč aktiva, která Evropská společenství obdržela v souvislosti s programem GALILEO, nebyla začleněna do roční závěrky proto, že podle zprávy Účetního dvora byly úmluvy mezi Evropskou kosmickou agenturou, společným podnikem GALILEO a dozorčím orgánem GNSS (global navigation satellite systems) – vytvořeným v roce 2004 a pověřeným převzít činnosti bývalého společného podniku GALILEO ke dni 1. ledna 2007 – podepsány koncem roku 2007; vyzývá proto Komisi, aby předložila návrh ohledně rozsáhlých evropských projektů (GALILEO či sítě TEN), které vyžadují finanční prostředky přesahující rozsah víceletého finančního rámce, a jak je bude kontrolovat;

13.

žádá, aby byla prozkoumána možnost vytvořit v roční účetní závěrce rezervy na generální údržbu nebo velké stavební úpravy budov patřících Evropským společenstvím, a to vzhledem k tomu, že neexistuje odpis budov podle jednotlivých složek, jenž by vycházel ze základních principů upravujících hmotný investiční majetek, který má být v pravidelných intervalech nahrazován; domnívá se, že tyto rezervy na generální údržbu nebo velké stavební úpravy by měly být přidruženy k víceletým programům údržby, jejichž cílem je dbát na udržování dobrého funkčního stavu budov, aniž by se prodlužovala jejich životnost.

14.

žádá, aby bylo důkladně ověřeno, že v případě neexistence majetkového propojení je stupeň politické pravomoci Evropských společenství v agenturách zahrnutých do oblasti konsolidace účtů skutečně v souladu s požadavky stanovenými mezinárodními účetními standardy pro veřejný sektor;

15.

vyjadřuje znepokojení a pochyby ohledně možnosti jmenovat „kategorii nezařazených“ vyšších úředníků, pokud to nebude konkrétně uvedeno v plánu pracovních míst, v každém případě v posledním stupni platové třídy AD 16, a žádá Komisi, aby objasnila možnosti podle služebního řádu ve světle tohoto specifického rozpočtového postoje;

16.

konstatuje s uspokojením, že v oblastech, v nichž Komise zavedla odpovídající systémy kontroly a dohledu (příjmy, prostředky na závazky a na platby týkající se správních a jiných výdajů a rovněž hospodářských a finančních záležitostí), se nevyskytly žádné závažné chyby, pokud jde o legalitu a správnost uskutečněných operací (kapitola 1, DAS, bod IX);

17.

lituje však toho, že ve velmi důležitých oblastech správy rozpočtu Společenství (výdaje na zemědělství s výjimkou Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF), soudržnost, výzkum, energetiku a dopravu, vnější činnosti, vzdělávání a kulturu) dochází Účetní dvůr znovu ke konstatování, že složité a nepřesně formulované právní závazky sebou přinášejí na jedné straně značnou chybovost na straně konečných příjemců, na straně druhé mají částečně dopad na účinnost systémů dohledu a kontroly, a že tato složitost má vliv na to, že Účetní dvůr nemůže udělit pozitivní prohlášení o věrohodnosti (kapitola 1, DAS, body X a XI); žádá tudíž Komisi, aby provedla analýzu s cílem stanovit rozsah těchto problémů a také jejich případná řešení; zdůrazňuje proto potřebu zjednodušit příslušná pravidla a nařízení s cílem dosáhnout pozitivního DAS;

18.

vyzývá Komisi, aby ještě více posílila dohled, který vykonává nad kontrolami, jež jsou delegovány na členské státy, a aby jim poskytla jasně formulované pokyny ohledně způsobu, jak předcházet chybám, zjišťovat je a napravovat; trvá na tom, aby v případě, že kontrolní systémy členských států budou i nadále neúčinné, využila všechny prostředky, které jí umožňují požadovat, aby členské státy dodržovaly své povinnosti a učinily nezbytná zlepšení, zejména prostřednictvím pozastavení plateb a finančních oprav;

19.

bere na vědomí konstatování Účetního dvora, že v porovnání s počátkem minulého plánovacího období došlo v roce 2007, který je první rokem nového plánovacího období 2007–2013, k výrazně lepšímu plnění prostředků na závazky;

20.

domnívá se tudíž, že v oblasti sdíleného nebo decentralizovaného řízení musí Komise uplatňovat v plném rozsahu nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a převzít konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu, přičemž zdůrazňuje potřebu provést finanční opravy v okamžiku, kdy byly zjištěny nesrovnalosti, jež členské státy nenapravily, a nečekat až do konce víceletého cyklu;

21.

se znepokojením konstatuje, že byly zaznamenány problémy, pokud jde o zpětné získávání finančních prostředků Společenství, které byly nesprávně vyplaceny, a že kvalita údajů o mechanismech ke zjednání nápravy, jež jsou uplatňovány na úrovni členských států v oblasti politiky soudržnosti, není dobrá, neboť údaje si někdy protiřečí a jsou neúplné; co se týče oblasti zemědělství, má Účetní dvůr pochybnosti o spolehlivosti poskytnutých informací (body 3.26 a 5.44 výroční zprávy za rok 2007);

22.

upozorňuje také na význam rozhodnutí a opatření k zajištění konečné nápravy s cílem vyloučit z financování Společenství výdaje, které nebyly provedeny v souladu s právními předpisy Společenství, a znovu požaduje přesné uvádění rozpočtové položky a roku, jehož se zpětné získávání jednotlivých částek týká, stejně jako je tomu v zemědělství a v oblasti přírodních zdrojů;

23.

žádá Komisi, aby začala zlepšovat účinnost a efektivitu systémů pro zpětné získávání částek z víceletých programů, a to i na úrovni členských států, a aby sdružila údaje o zpětném získávání částek a o finančních opravách, zejména v oblasti strukturálních fondů, s cílem poskytnout spolehlivé a srovnatelné číselné údaje o různých oblastech politik a o způsobech správy finančních prostředků; žádá Komisi, aby učinila odkaz na Parlament v poznámkách k roční závěrce, aby tak umožnila celkový náhled;

24.

s ohledem na přetrvávající problémy se zpětným získáváním částek žádá o vyhodnocení tohoto systému;

25.

plně podporuje Komisi v důsledném uplatňování právních předpisů týkajících se pozastavování plateb a vítá kroky, jež byly podniknuty s cílem nepřevádět prostředky do doby, než bude Komise mít absolutní záruku, že správní a kontrolní systémy členského státu, který je příjemcem dotčených prostředků, jsou spolehlivé;

26.

vítá skutečnost, že od roku 2008 členské státy poskytují roční souhrny auditů a že ve výročních zprávách o činnosti za rok 2007 a jsou zveřejňována také hodnocení a prohlášení o výročních zprávách o činnosti generálních ředitelství odpovědných za strukturální fondy, a vyzývá Komisi, aby se zasadila o to, aby tyto roční souhrny mohly být zveřejňovány spolu s odpovědí Komise; zastává názor, že roční souhrny sestavované členskými státy jsou veřejnými dokumenty, a měly by být tedy rovněž během postupu udělování absolutoria předávány příslušnému výboru Parlamentu;

27.

se znepokojením připomíná, že v důsledku rozdílů ve způsobu, jakým jsou předkládány, se Účetní dvůr domnívá, že tyto souhrny dosud nepředstavují spolehlivé hodnocení fungování a efektivity kontrolních systémů; vítá v tomto ohledu pokyny Komise zaměřené na zajištění vyšší kvality ročních souhrnů v roce 2008 a žádá Komisi, aby pokračovala v dalším zlepšování poradenské činnosti, kterou poskytuje členským státům v souvislosti s vypracováváním ročních souhrnů; zastává názor, že smysluplné roční souhrny sníží počet auditů prováděných na místě;

28.

v této souvislosti žádá Komisi, aby analyzovala souhrny, které obdržela v roce 2009, s cílem co nejlépe využít jejich přínos, pokud jde o záruku fungování systémů vnitřní kontroly, které využívají členské státy; vyzývá Komisi, aby zahrnula analýzu ročních souhrnů předkládaných členskými státy do výroční zprávy podle čl. 86 odst. 4 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a aby jako kritéria používala ustanovení interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (IID);

29.

lituje toho, že Komise nevyhověla požadavku vyjádřenému v usnesení ze dne 22. dubna 2008 o udělení absolutoria za rok 2006 (14), tj. vypracovat a předložit Parlamentu a Radě zvláštní dokument analyzující na základě ročních souhrnů, které dostává, silné a slabé stránky vnitrostátních systémů jednotlivých členských států zaměřených na oblast správy a kontroly finančních prostředků Společenství a výsledky provedených auditů; lituje rovněž toho, že k dnešnímu dni neobdržel od Komise podrobné informace o hodnocení a srovnávací analýze prvních ročních souhrnů, které byly předloženy; domnívá se, že je nanejvýš důležité zmínit se o kvalitě těchto ročních souhrnů, aby bylo zajištěno zhodnocení tohoto procesu, a to zejména tím, že budou zjištěny společné problémy, možná řešení a osvědčené postupy;

30.

žádá Komisi, aby pravidelně předkládala tato kvalitativní a kvantitativní hodnocení ročních souhrnů ve svých zprávách o činnosti a aby tyto informace poskytovala během postupu udělování absolutoria všem příslušným stranám a veřejnosti; očekává, že první z těchto hodnocení obdrží do září 2009, a žádá, aby tato analýza ročních vnitrostátních souhrnů byla nejen formálně každoročně předkládána Parlamentu, ale také zasílána všem příslušným vnitrostátním výborům pro veřejné účty;

31.

vyzývá Komisi, aby po třech letech provedla komplexní hodnocení, které analyzuje přínos ročních souhrnů pro řádné finanční hospodaření s prostředky EU v členských státech, a rovněž stupeň nezávislosti zúčastněných auditorů;

32.

je toho názoru, že roční souhrny, které členské státy musí každoročně sestavit spolu s přehledem kontrol účtů a dostupných prohlášení v souladu s bodem 44 IIA, by měly být prvním krokem k zavedení prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni ve všech členských státech; vyzývá Komisi, aby sdělila, jaká opatření již přijala v souvislosti s předcházejícími usneseními týkajícími se udělení absolutoria, a aby co nejrychleji vyvinula nezbytné úsilí zaměřené na zlepšení kvality ročních souhrnů, aby získaly stejnou politickou váhu jako prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni; zastává názor, že Komise by měla využít svého práva legislativního podnětu a navrhnout Radě, aby rozhodla o tom, že prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni budou povinná;

33.

vítá skutečnost, že některé členské státy (Dánsko, Nizozemsko, Švédsko, Spojené království) již učinily kroky s cílem schválit přijetí vnitrostátního prohlášení o řízení prostředků Společenství, ale vyjadřuje politování nad tím, že se navzdory těmto iniciativám většina ostatních členských států brání jejich zavedení, a lituje, že Belgie, Bulharsko, Česká republika, Německo, Estonsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko a Finsko dosud nepřijaly opatření k zavedení efektivního systému prohlášení na vnitrostátní úrovni;

34.

žádá, aby podle čl. 248 odst. 3 Smlouvy o ES byl ve věci kontroly sdíleného řízení kladen důraz na spolupráci mezi vnitrostátními kontrolními orgány a Evropským účetním dvorem; navrhuje prozkoumání možnosti, aby vnitrostátní kontrolní orgány – jakožto nezávislí externí auditoři – vydávaly v souladu s mezinárodními auditorskými standardy vnitrostátní auditorská potvrzení o řízení finančních prostředků Společenství, jež by byla předávána vládám členských států za účelem jejich předložení při procesu udělování absolutoria, a to podle vhodných interinstitucionálních postupů, jež je nutno zavést;

35.

s uspokojením bere na vědomí globální pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění akčního plánu, a také skutečnost, že většina akcí již byla uskutečněna a že většina nedostatků zmíněných v akčním plánu byla napravena;

36.

vyjadřuje své znepokojení, pokud jde o opakovanou kritiku Účetního dvora týkající se nedostatečné kvality kontrol prováděných v členských státech; bere se znepokojením na vědomí stížnosti příjemců prostředků a vnitrostátních kontrolních orgánů ohledně počtu kontrol a nákladů na ně;

37.

rovněž bere se znepokojením na vědomí kritiku příjemců prostředků, pokud jde o počet příruček, pokynů („guidance notes“), pracovních dokumentů a pravidel pro poskytování grantů; žádá, aby byly tyto dokumenty sjednoceny a aby byla s Parlamentem zahájena diskuse s cílem zjednodušit tato prováděcí pravidla;

38.

zdůrazňuje, že kontrolní systémy odrážejí složitost předpisů a pravidel na různých úrovních, které se někdy překrývají; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby urychlila proces jejich zjednodušení a plně do něj zapojila Parlament; žádá členské státy a regiony, aby usilovaly o totéž;

39.

žádá Komisi, aby provedla revizi podmínek pro používání paušální metodiky s cílem získat pro příjemce prostředků dostatečně spolehlivé údaje; považuje za nepřijatelné, aby byla volba paušálů ex post zpochybňována;

40.

lituje toho, že opatření č. 4 akčního plánu pro integrovaný rámec vnitřní kontroly, jež se týká zahájení interinstitucionální iniciativy zaměřené na zohlednění základních principů pro stanovení přijatelných rizik uskutečňovaných operací, je prováděno se zpožděním;

41.

připomíná v této souvislosti rovněž význam opatření č. 10 výše uvedeného akčního plánu, které navrhuje provést „analýzu nákladů na kontrolu“, neboť „je nutné nalézt vhodnou rovnováhu mezi náklady na kontrolu a přínosy těchto kontrol“;

42.

očekává také, že výroční zprávy o činnosti generálních ředitelství budou znovu obsahovat informace o kvalitě kontrol v členských státech a o jejich zlepšování, a žádá, aby Komise všechny agentury provádějící platby a certifikační orgány zhodnotila;

43.

žádá Komisi, aby pravidelně předkládala hodnocení integrovaného systému vnitřní kontroly, a požaduje, aby výroční zprávy o činnosti a souhrnné zprávy podávaly ještě lépe informace o systémech oddělení Komise a členských států v oblasti sdíleného řízení, zejména pokud jde o technickou kvalitu a etické chování, např. pokud jde o stupeň nezávislosti vnitrostátních kontrolních orgánů;

44.

žádá Komisi, aby provedla úplnější a podrobnější hodnocení nákladů na zdroje, které jsou vyčleněny na kontrolní systémy, podle jednotlivých oblastí výdajů, a to pro všechny oblasti výdajů Unie, jak to požadoval Parlament ve svých usneseních o udělení absolutoria v minulých letech, a s cílem vytvořit koncepci sledující dosažené výsledky;

45.

žádá také Komisi, aby na základě obdržených ročních souhrnů provedla analýzu silných a slabých stránek vnitrostátních systémů jednotlivých členských států v oblasti správy a kontroly finančních prostředků Společenství, a to spolu s odhadem nákladů na vnitrostátní systémy, jež se zabývají kontrolou finančních prostředků Společenství; připomíná Komisi její závazek zlepšit kvalitu ročních souhrnů členských států, aby se z nich staly účinnější nástroje ke snížení rizika chybovosti pro příští roky; žádá Komisi, aby v tomto ohledu dostála svému závazku;

46.

domnívá se, že tato srovnávací analýza by měla být předložena Parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru ke konci roku 2009 nebo na počátku roku 2010, a měla by posloužit jako základ k interinstitucionálnímu dialogu o přijatelném riziku výskytu chyb;

47.

konstatuje, že jestliže „míra přijatelného rizika“ je základním pojmem v integrovaném rámci vnitřní kontroly, který musí vzít Účetní dvůr v úvahu při vydávání prohlášení o věrohodnosti podle stanoviska Účetního dvora č. 4/2006 k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 (15), zbývá ještě definovat způsob, jakým má být tato míra přijatelného rizika stanovena;

48.

vítá sdělení Komise ze dne 16. prosince 2008 o koncepci přijatelného rizika výskytu chyb jakožto pevného metodologického základu, z něhož lze vycházet při ekonomické analýze přijatelné míry rizika, a očekává, že Komise dokončí tuto práci při přípravě svého návrhu míry rizika přijatelného pro oblast rozpočtu; oceňuje v této souvislosti význam tohoto sdělení jako prvního základu pro čistě ekonomické úvahy o „přijatelné míře rizika“, pokud jde o dvě oblasti výdajů Unie, tj. strukturální fondy a EZFRV; požaduje však, aby tento dialog mezi externím auditorem a subjektem, u něhož je prováděn audit, vždy probíhal v souladu s mezinárodními auditorskými standardy, podle nichž přísluší externímu auditorovi, aby posoudil rozsah rizik, z nichž vychází při volbě postupu auditu;

49.

vyjadřuje politování nad tím, že Komise uvádí ve výše uvedeném sdělení problémy, jež měla se získáním dostatečně spolehlivých informací od členských států, a domnívá se, že toto zjištění poškozuje prestiž Unie;

50.

má pochybnosti o spolehlivosti informací poskytovaných členskými státy a žádá Komisi, aby znovu shromáždila číselné údaje a za technické podpory Účetního dvora provedla jejich podrobnou analýzu, jakmile bude možné posoudit dopady právní úpravy na období 2007–2013 a aby do konce roku 2011 předala tuto analýzu Parlamentu a Radě;

51.

je toho názoru, že stanovení míry přijatelného rizika je velmi důležité a také velmi složité; domnívá se, že míra přijatelného rizika by měla mít úzkou návaznost na podrobnou studii o rovnováze mezi náklady a účinností kontrolních systémů Komise a členských států pro každou z oblastí výdajů Společenství;

52.

vzhledem k naléhavosti toho, že je nadále nutné analyzovat náklady na kontrolu a její přínos, žádá Komisi, aby za technické podpory Účetního dvora přistoupila k důkladné analýze v oblasti výzkumu, vnějších vztahů a správních výdajů a do konce roku 2010 předložila o této analýze zprávu;

53.

domnívá se, že objem prostředků z evropských fondů, které se ztratily v důsledku chyb, by měl být při stanovování přijatelné míry chybovosti rovněž vzat v úvahu;

54.

domnívá se, že je třeba přijít s konkrétními návrhy týkajícími se zdokonalení řízení a kontroly výdajů Společenství, ba i jistého sladění některých aspektů, a navrhuje Parlamentu, aby při příštím rozpočtovém procesu přidělil Komisi zdroje nezbytné k provedení studie;

55.

žádá Komisi, aby neprodleně předložila návrhy, jež by vedly k dosažení cíle získat pozitivní prohlášení o věrohodnosti účetnictví;

56.

připomíná rozhodnutí Komise zahájit dobrovolnou registraci lobbistů a po jednom roce tento systém vyhodnotit; je si vědom toho, že Lisabonská smlouva poskytuje právní základ pro povinnou registraci; připomíná, že stávající rejstřík Parlamentu je povinný, a případný společný rejstřík by byl tedy v podstatě povinný také, protože registrace je v obou případech předběžnou podmínkou pro získání vstupu do Parlamentu;

57.

lituje, že nebyla vyslyšena jeho výzva k přijetí nového kodexu chování pro členy Komise, který by zlepšil a jasněji definoval jejich individuální i kolektivní politickou odpovědnost za jejich rozhodnutí i za provádění politik prostřednictvím jejich útvarů;

58.

znovu připomíná odpovědnost Komise za zajištění úplnosti, dohledatelnosti a srovnatelnosti údajů poskytnutých o příjemcích finančních prostředků EU a lituje, že tohoto cíle dosud nebylo dosaženo;

59.

znovu připomíná význam úplné transparentnosti a zveřejňování informací, pokud jde o zaměstnance kabinetů členů Komise, kteří nebyli přijati v souladu se služebním řádem;

60.

konstatuje, že od rozpočtového roku 2007 je stanoveno povinné zveřejňování příjemců finančních prostředků EU; s politováním konstatuje, že Parlament nemá žádnou celkovou představu ani o způsobu zveřejňování, ani o poskytování podrobných informací o příjemcích prostředků a jejich projektech; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila užitečnost údajů zveřejňovaných členskými státy ve světle uvedených politických cílů;

61.

je překvapen skutečností, že Komise nabídla příspěvek ve výši 1,5 milionu EUR na posilovnu Parlamentu z bankovních účtů bývalé hospodářské správy Komise vedených mimo rozpočet (KOM(2008) 692), a nesouhlasí s tímto způsobem dosahování dohody s Parlamentem o použití prostředků; připomíná odstavec 6 svého usnesení ze dne 24. dubna 2007 obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2005, oddíl III – Komise a odstavce 6 a 7 svého usnesení ze dne 27. dubna 2006 obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2004 (16); vyzývá Komisi, aby vložila prostředky z bankovních účtů bývalé hospodářské správy vedených mimo rozpočet do řádného rozpočtu předtím, než bude navrhovat způsob jejich využití;

62.

připomíná Komisi, že před příštími volbami do Evropského parlamentu by měla být k dispozici komplexní, snadno dostupná databáze obsahující informace o všech konečných příjemcích finančních prostředků EU, jež by byla otevřená širší veřejnosti;

63.

konstatuje s uspokojením, že zjednodušování zahájené při poslední revizi nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 se žádoucím způsobem projevilo při zadávání veřejných zakázek;

64.

upozorňuje však na to, že opatření přijatá v oblasti dotací byla účinná pouze částečně; žádá, aby mu Komise do 1. ledna 2010 předložila návrhy na pozměněné a plně konsolidované finanční nařízení obsahující zvláštní kapitoly pro jednotlivé výdaje na programy, které sloučí do jediného úplného zdroje všechny požadavky, jež budou muset příjemci podpory z programu splnit, a zjednoduší udělování a kontrolu grantů; žádá, aby byl při příští revizi nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 po třech letech použit dohodovací postup podle článku 184 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002;

65.

vyzývá Komisi, aby v co nejranější fázi zahájila konzultace s ostatními orgány ohledně nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002;

66.

bere se znepokojením na vědomí pracovní podmínky úřadu OLAF; žádá Komisi, aby úřadu OLAF okamžitě zajistila přístup ke svým databázím, pokud to bude při vyšetřování potřebovat, aby mohl bezodkladně zahajovat a provádět vyšetřování;

67.

žádá rovněž, aby bylo zajištěno, aby třetí země, které jsou příjemci prostředků, poskytly úřadu OLAF veškerou pomoc při provádění kontrol a ověřování na místě a podaly mu po provedeném vyšetřování veškeré relevantní informace o následných opatřeních; žádá Komisi, aby zajistila, že všechny budoucí smlouvy stanoví povinnost orgánů zúčastněných zemí plně spolupracovat s úřadem OLAF;

68.

je silně znepokojen skutečností, že pouze 6,7 % případů, u nichž úřad OLAF požadoval „soudní šetření“, vedlo k soudnímu řízení; je si vědom toho, že v roce 2007 bylo v 60 % všech případů, kterými se OLAF zabýval, doporučeno „soudní šetření“; považuje tuto situaci za neúnosné oslabování právního státu a důvěry občanů, z něhož mohou těžit pouze osoby podezřelé z podvodů; důrazně tedy doporučuje Komisi využít všech prostředků, které jí Smlouvy poskytují, k zajištění účinné spolupráce vnitrostátních orgánů v boji proti podvodům ve Společenství;

69.

se znepokojením konstatuje, že od roku 2006 do roku 2008 bylo pouze 37 z 222 interních případů řešeno disciplinárně a že z těchto 37 případů měly pouze 2 skutečné dopady, zatímco ve 3 případech byl postup zastaven kvůli nedostatku důkazů a ostatních 32 případů – tedy 87 % – nebylo dosud uzavřeno; žádá Komisi, aby řešila disciplinární případy stejně důsledně jako externí případy a aby se v případech, které dosud nebyly účinně disciplinárně řešeny, dospělo k výsledkům;

70.

vyzývá znovu Komisi, aby zavedla mechanismus výměny informací mezi úřadem OLAF a členskými státy ohledně opatření, jež byla přijata v návaznosti na vyšetřování podvodů na úrovni Společenství; zvláště vyzývá Komisi, aby zajistila, aby vnitrostátní soudní orgány prostřednictvím zprávy o dosaženém pokroku pravidelně informovaly úřad OLAF o výsledcích soudního postupu, který byl zahájen v oblasti boje proti podvodu na úrovni Společenství po předání dokumentace úřadem OLAF;